16.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/25

(1)

Celosvětová poptávka po mléce a mléčných výrobcích se v průběhu roku 2014 a v první polovině roku 2015 celkově snížila, a to zejména v důsledku poklesu vývozu do Číny, která je největším dovozcem mléčných výrobků na světě.

(2)

Situace na trhu s vepřovým masem se v EU během roku 2014 a 2015 zhoršila. Domácí výroba se v Unii zvýšila a dobře fungující vývoz silně klesl v důsledku ztráty Ruska jakožto vývozního trhu. Kvůli specifikům trhu s vepřovým masem, kdy se chov prasat opožděné přizpůsobuje snížení poptávky po jatečných prasatech, nastala tržní situace s kritickým přebytkem vepřového masa a pokračoval rovněž cenový tlak, který přesáhl běžné konjunkturální období.

(3)

Dne 25. června 2015 oznámila ruská vláda, že prodlužuje zákaz dovozu zemědělských produktů a potravin pocházejících z Unie o další rok až do 6. srpna 2016.

(4)

V odvětví výroby mléka a mléčných výrobků a vepřového masa proto došlo k narušení trhu v důsledku silné nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou.

(5)

V důsledku toho ceny syrového mléka a vepřového masa v Unii nadále klesají a tento tlak na snižování cen bude pravděpodobně pokračovat, přičemž u mnoha zemědělců, kteří zažívají problémy s tokem financí, může dosáhnout neudržitelné úrovně. Průměrná cena syrového mléka v Unii poklesla v červenci 2015 o 12 % ve srovnání s průměrnou cenou v červenci v letech 2010 až 2014 a o 20 % ve srovnání s minulým rokem. Cena jatečně upraveného těla prasete poklesla v červenci 2015 o 13 % a ceny selat o 23 % ve srovnání s průměrnou cenou v červenci 2014. Ceny tak dosáhly mnohem nižší úrovně, než činil průměr za posledních pět let.

(6)

V několika členských státech se navíc kvůli vysokým teplotám v červenci a srpnu a nedostatku srážek snížily výnosy plodin v jarním a letním období. Odvětví výroby hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového masa a kozího masa bylo vážně ovlivněno zvýšením výrobních nákladů kvůli nedostatku krmiva a pastvin.

(7)

Od září 2014 zůstaly bez přerušení k dispozici mechanismy řízení trhu formou veřejné intervence a soukromého skladování másla a sušeného odstředěného mléka. I když tyto mechanismy snížily škodlivé účinky poklesu cen, nezabránily trvalému poklesu cen mléčných výrobků a syrového mléka. Díky soukromému skladování vepřového masa se sice jeho ceny v březnu a dubnu 2015 stabilizovaly, nedošlo však k žádnému podstatnému zvýšení cen. Vzhledem k výrobnímu cyklu vepřového masa by zahájení režimu podpory soukromého skladování v tomto konkrétním období stávající narušení trhu nevyřešilo. Obdobně tržní nástroje stanovené v nařízení (EU) č. 1308/2013 pro jiná odvětví živočišné výroby nejsou určeny ke zmírnění regionálně omezených hospodářských problémů. Jakékoli další intervenční opatření na trhu ve formě poskytnutí podpory soukromého skladování, které by doplnilo cílenou finanční pomoc, by nevyřešilo okamžitou potřebu likvidity v odvětví živočišné výroby, protože by mělo jen střednědobý dopad na úrovni zemědělských podniků.

(8)

Došlo tedy k situaci, kdy se opatření, která mohou být přijata podle nařízení (EU) č. 1308/2013, jeví pro vyřešení stávajícího narušení trhu jako nedostatečná.

(9)

Aby se zabránilo situaci, že ceny budou dále klesat a prohloubí se narušení trhu, je nezbytné zaměřit cílenou finanční pomoc na obzvláště postižená odvětví živočišné výroby v Unii.

(10)

Aby bylo proto možné řešit stávající narušení trhu účinně a efektivně a zabránilo se dalšímu zhoršování situace vyplývající z tohoto narušení nebo jeho účinku na trh, je vhodné poskytnout členským státům jednorázovou finanční pomoc za účelem podpory zemědělců v odvětví živočišné výroby, které čelí nejhlubšímu poklesu cen, jenž je přímým důsledkem prodloužení ruského zákazu dovozu a dopadu sucha na krmiva.

(11)

Finanční pomoc pro každý členský stát by se měla vypočíst na základě vnitrostátních kvót pro mléko a vnitrostátní populace prasat v období 2014/15 a měla by být přiměřená zjištěnému snížení výkupních cen mléka a jatečně upravených těl prasat, dále pak míře závislosti na ruském trhu a dopadu sucha na výrobu a ceny krmiv. Aby se zajistilo, že s ohledem na omezené rozpočtové zdroje získají podporu ti zemědělci, kteří jsou nejvíce postiženi narušením trhu, měla by být dotčeným členským státům dána možnost rozdělit vnitrostátní částku co nejúčinnějším způsobem na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou například pokles cen v dotčených odvětvích, a zároveň zajistit, že konečnými příjemci cílené pomoci jsou zemědělci v odvětví živočišné výroby, a zabránit jakémukoli narušení trhu a hospodářské soutěže.

(12)

Jelikož bude finanční pomoc přidělená každému členskému státu kompenzovat jen malou část skutečné ztráty zemědělců v odvětví živočišné výroby, mělo by být členským státům povoleno, aby zemědělcům za stejných podmínek objektivity, nediskriminace a nenarušení hospodářské soutěže poskytly další podporu.

(13)

S cílem poskytnout členským státům flexibilitu při rozdělování cílené finanční pomoci na řešení narušení trhu by jim mělo být povoleno kumulovat ji s dalšími podporami financovanými z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.

(14)

Jelikož se finanční pomoc pro každý dotčený členský stát stanoví v eurech, je pro účely jednotného a souběžného provedení nezbytné stanovit datum pro přepočet částky přidělené Bulharku, České republice, Dánsku, Chorvatsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Švédsku a Spojenému království do jejich národních měn. Je proto vhodné stanovit rozhodnou skutečnost pro směnný kurz podle článku 106 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (2). Podle zásady uvedené v čl. 106 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013 a kritérií uvedených v čl. 106 odst. 5 písm. c) uvedeného nařízení by rozhodnou skutečností mělo být datum vstupu tohoto nařízení v platnost.

(15)

Podpora stanovená v tomto nařízení by měla být udělena jako opatření na podporu zemědělských trhů v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.

(16)

Z rozpočtových důvodů by měla Unie financovat výdaje, které dotčeným členským státům vzniknou v souvislosti s podporou poskytovanou zemědělcům v odvětví živočišné výroby, pouze v případech, kdy jsou tyto výdaje provedeny v určité lhůtě.

(17)

S cílem zajistit transparentnost, sledování a řádnou správu částek, které mají k dispozici, by měly dotčené členské státy oznámit Komisi objektivní kritéria používaná ke stanovení metod udělování podpory a ustanovení přijatá za účelem zabránění narušení trhu.

(18)

Aby zemědělci v odvětví živočišné výroby obdrželi podporu co nejdříve, mělo by být dotčeným členským státům umožněno provést toto nařízení neprodleně. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení,

a)

neprodleně a nejpozději do 31. prosince 2015 objektivní kritéria používaná ke stanovení metod udělování cílené podpory a opatření přijatá k zamezení narušení hospodářské soutěže;

b)

nejpozději do 30. září 2016 celkové vyplacené částky a počet a druh příjemců.