23.7.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 217/16

---

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) č. 795/2014

ze dne 3. července 2014

o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy

(ECB/2014/28)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 3.1, článek 22 a čl. 34.1 první odrážku tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Čl. 127 odst. 2 čtvrtá odrážka Smlouvy a čl. 3.1 čtvrtá odrážka statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) zmocňují Eurosystém k tomu, aby podporoval plynulé fungování platebních systémů.

(2)	Eurosystém podporuje plynulé fungování platebních systémů mimo jiné tím, že vykonává dozor.

(3)

V lednu roku 2001 přijal Eurosystém Základní zásady pro systémově významné platební systémy („Core Principles for Systemically Important Payment Systems“), které vypracoval Výbor pro platební a zúčtovací systémy (CPSS) Banky pro mezinárodní platby jako minimální požadavky pro systémově významné platební systémy („systemically important payment systems“ („SIPS“ nebo „systémy SIPS“)) (1).

(4)

V dubnu roku 2012 byly Základní zásady pro systémově významné platební systémy nahrazeny zásadami CPSS a technického výboru Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) pro infrastruktury finančního trhu (dále jen „zásady CPSS-IOSCO“) (2), které harmonizují a posilují stávající mezinárodní standardydozoru mimo jiné v případě systémů SIPS.

(5)

V souladu se zásadami CPSS-IOSCO by systémy SIPS měly podléhat účinnému dozoru na základě jednoznačně vymezených a zveřejněných kritérií, a to s ohledem na potenciál těchto systémů vyvolávat systémová rizika, pokud nejsou dostatečně chráněny vůči rizikům, jimž jsou vystaveny. Příslušné orgány by kromě toho měly mít dostatečnou pravomoc a zdroje k plnění svých úkolů včetně přijetí nápravného opatření. CPSS-IOSCO doporučuje, aby tyto zásady byly v nejvyšším možném rozsahu provedeny ve vnitrostátních právních a regulatorních rámcích.

(6)

Z tohoto důvodu a s cílem zajistit účinnost a spolehlivost systémů SIPS Evropská centrální banka (ECB) rozhodla, že zásady CPSS-IOSCO provede formou nařízení. Očekává se, že i orgány v jiných zemích zásady CPSS-IOSCO ve svém příslušném právním a regulatorním rámci obdobně zavedou a použijí v nejvyšším možném rozsahu, který jim tento rámec umožňuje.

(7)

Toto nařízení se vztahuje na systémy SIPS, které zahrnují systémově významné platební systémy pro velké i malé platby. Vztahuje se na platební systémy provozované centrálními bankami i soukromými provozovateli. Zásady CPSS-IOSCO uznávají, že existují výjimečné případy, kdy se tyto zásady vzhledem k požadavkům vymezeným v příslušném právním či správním předpisu nebo postupu odlišně použijí na platební systémy provozované centrálními bankami. Eurosystém má cíle veřejné politiky, povinnosti a institucionální uspořádání vymezené ve Smlouvě a statutu ESCB, což znamená, že systémy SIPS Eurosystému mohou být vyňaty z určitých požadavků na základě tohoto nařízení. S ohledem na tyto skutečnosti by systémy SIPS Eurosystému měly být vyňaty z konkrétních požadavků týkajících se správy a řízení, plánů na ukončení činnosti, kapitálu a likvidních aktiv, zajištění a investičních rizik, jež se vztahují na stejné oblasti jako příslušné požadavky formálně přijaté Radou guvernérů. Tyto výjimky jsou vymezeny v několika ustanoveních tohoto nařízení.

(8)

Na základě obecných zásad ECB/2012/27 ze dne 5. prosince 2012 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2) (3) má TARGET2 decentralizovanou strukturu spočívající ve vzájemném propojení souboru platebních systémů. Systémy, které jsou součástí TARGET2, jsou s určitými výjimkami v případě omezení vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů v nejvyšším možném rozsahu harmonizovány. Hlavním znakem systému TARGET2 je dále jednotná technická platforma s názvem Jednotná sdílená platforma (Single Shared Platform – SSP). Rada guvernérů má ve vztahu k TARGET2 nejvyšší pravomoc a zabezpečuje jeho veřejnou funkci: toto uspořádání v oblasti správy a řízení se odráží v dozoru nad TARGET2.

(9)

K účinnosti a spolehlivosti systému SIPS je třeba souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy a existence jednoznačných pravidel, postupů a smluv, na jejichž základě je tento systém provozován. Soulad s právními předpisy se týká právních systémů všech zemí, v nichž provozovatel SIPS nebo jeho účastníci vykonávají činnost.

(10)	Účinnost a spolehlivost systému SIPS závisí rovněž na jednoznačnosti a vhodnosti jeho systému správy a řízení, který musí být jasně zdokumentován.

(11)

Spolehlivý a stále se vyvíjející rámec pro komplexní řízení právního, úvěrového, operačního a investičního rizika, rizika likvidity, obecného podnikatelského rizika, rizika úschovy a dalších rizik, je zcela zásadní pro identifikaci, měření, sledování a řízení celé řady rizik, která vznikají na straně provozovatele SIPS či která tento provozovatel nese. Totéž platí i pro spolehlivost a odolnost rámce pro zajištění, pravidel a postupů pro případ selhání účastníka a plánů zachování provozu provozovatele SIPS.

(12)

Snížení systémového rizika mimo jiné vyžaduje neodvolatelnost zúčtování. Unie přijala směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (4). Směrnice 98/26/ES vyžaduje, aby pravidla pro systémy označené podle této směrnice vymezila okamžik vstupu (po němž jsou převodní příkazy právně vymahatelné a závazné pro třetí osoby i v případě úpadkového řízení proti účastníkovi) a okamžik neodvolatelnosti převodních příkazů. Vnitrodenní zúčtování nebo zúčtování v reálném čase může být rovněž vhodné, je-li v souladu s obecným obchodním modelem systému SIPS a je-li nezbytné k tomu, aby provozovatel a účastníci systému SIPS mohli řídit svá úvěrová rizika, případně rizika likvidity.

(13)

Objektivní a zveřejněná kritéria pro účast v systému SIPS, která jsou založena na riziku a která umožňují spravedlivý a (s výhradou přijatelných standardů pro kontrolu rizik) volný přístup do systému SIPS, podporují bezpečnost a účinnost systému SIPS a trhů, kterým slouží, aniž by při tom docházelo k nepřiměřenému omezení volného poskytování služeb.

(14)	Ustanoveními tohoto nařízení, jež vyžadují, aby provozovatel SIPS shromažďoval, zpracovával a předával údaje, by neměla být dotčena žádná použitelná pravidla ochrany údajů účastníků či klientů.

(15)	Celkově účinný a efektivní systém SIPS s jednoznačně vymezenými, měřitelnými a dosažitelnými cíli je nejlépe vybaven pro to, aby naplnil potřeby účastníků SIPS a trhů, jimž tento systém slouží.

(16)	V rozsahu, který lze považovat za možný a vhodný, se ECB za účelem plnění úkolů ESCB může obracet na národní centrální banky.

(17)	Požadavky vymezené v tomto nařízení jsou přiměřené specifickým rizikům a expozicím systémů SIPS.

(18)

Zásadními prvky při provádění zásad CPSS-IOSCO v nejvyšším rozsahu umožněném Smlouvou a statutem ESCB jsou oprávnění příslušných orgánů požadovat přijetí opatření k nápravě nebo zamezení opakování neplnění tohoto nařízení a oprávnění ECB ukládat účinné, přiměřené a odstrašující sankce za porušení tohoto nařízení.

(19)	Je nezbytné, aby se na dodržování souladu s požadavky v oblasti dozoru vymezenými v tomto nařízení vztahovalo přechodné období, což provozovatelům SIPS umožní, aby se s těmito požadavky seznámili a aby je provedli,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení vymezuje požadavky v oblasti dozoru nad systémy SIPS.

2.   Rada guvernérů přijme rozhodnutí, v němž určí platební systémy, na něž se vztahuje toto nařízení, jakož i jejich příslušné provozovatele a příslušné orgány. Tento seznam ECB vede na svých internetových stránkách a aktualizuje jej v návaznosti na každou změnu.

3.   Platební systém se určí jako systém SIPS, pokud: a) je způsobilý k tomu, aby jej členský stát, jehož měnou je euro, oznámil jako systém podle směrnice 98/26/ES, nebo jeho provozovatel je usazen v eurozóně, a to i formou pobočky, jejímž prostřednictvím je systém provozován, a b) během kalendářního roku byly splněny alespoň dvě z těchto podmínek:

i)	celková denní průměrná hodnota zpracovaných plateb v eurech je vyšší než 10 miliard EUR;

ii)	jeho tržní podíl je alespoň jedním z těchto podílů: — 15 % celkového objemu plateb v eurech; — 5 % celkového objemu přeshraničních plateb v eurech; — 75 % celkového objemu plateb v eurech na úrovni členského státu, jehož měnou je euro;

iii)	jeho přeshraniční činnost (tj. účastníci usazení v zemi jiné než je země provozovatele SIPS a/nebo přeshraniční propojení s jinými platebními systémy) zahrnuje pět či více zemí a představuje minimálně 33 % celkového objemu plateb v eurech zpracovaných tímto systémem SIPS;

iv)	je využíván k zúčtování ostatních infrastruktur finančního trhu.

4.   Provozovatelé SIPS zajistí, aby systémy SIPS, jež provozují, splňovaly požadavky vymezené v článcích 3 až 21.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení:

1)	„platebním systémem“ se rozumí formální dohoda mezi třemi či více účastníky (bez započtení možných zúčtovacích bank, ústředních protistran, clearingových institucí nebo nepřímých účastníků) s obecnými pravidly a standardizovanými postupy pro provádění převodních příkazů mezi účastníky;

2)	„převodní příkaz“ má stejný význam jako v definici v čl. 2 písm. i) první odrážce směrnice 98/26/ES;

3)

„systémovým rizikem“ se rozumí riziko, že nesplnění povinností, které má účastník nebo provozovatel SIPS v rámci systému SIPS, způsobí, že jiní účastníci a/nebo provozovatel SIPS nejsou schopni plnit své splatné závazky, přičemž tato situace může případně mít dopady ohrožující stabilitu finančního systému či důvěru v něj;

4)	„provozovatelem SIPS“ se rozumí právní subjekt, který je právně odpovědný za provozování systému SIPS;

5)	„příslušným orgánem“ se rozumí centrální banka Eurosystému s primární odpovědností v oblasti dozoru, která je takto určena podle čl. 1 odst. 2;

6)	„systémem SIPS Eurosystému“ se rozumí systém SIPS, který vlastní a provozuje centrální banka Eurosystému;

7)	„právním rizikem“ se rozumí riziko vyplývající z použití právního či správního předpisu a které obvykle vede ke ztrátě;

8)	„úvěrovým rizikem“ se rozumí riziko, že protistrana, ať už se jedná o účastníka, či o jiný subjekt, nebude schopna v plném rozsahu plnit své finanční závazky, když nastane jejich splatnost či kdykoli v budoucnu;

9)	„rizikem likvidity“ se rozumí riziko, že protistrana, ať už se jedná o účastníka, či o jiný subjekt, nebude mít dostatečné finanční prostředky pro splnění svých splatných finančních závazků, i když může mít dostatečné finanční prostředky pro splnění těchto závazků v budoucnu;

10)	„operačním rizikem“ se rozumí riziko, že nedostatky v informačních systémech nebo vnitřních procesech, lidská chyba, manažerské selhání či poruchy způsobené vnějšími událostmi nebo externě zadanými službami povedou ke snížení, zhoršení či výpadku služeb, které poskytuje systém SIPS;

11)	„rizikem úschovy“ se rozumí riziko vzniku ztráty u aktiv držených v úschově v případě úpadku, nedbalosti, podvodu, špatné správy či nedostatečného vedení záznamů na straně uschovatele či dalšího uschovatele;

12)	„investičním rizikem“ se rozumí riziko ztráty, jemuž je provozovatel SIPS či účastník vystaven, pokud provozovatel SIPS investuje své vlastní zdroje či zdroje svých účastníků, např. zajištění;

13)	„tržním rizikem“ se rozumí riziko ztrát v důsledku pohybů tržních cen, a to jak v případě rozvahových, tak i podrozvahových pozic;

14)	„systémem s odloženým netto vypořádáním“ se rozumí systém, který provádí vypořádání v čisté výši na konci předem vymezeného cyklu vypořádání, např. na konci nebo v průběhu obchodního dne;

15)	„přeshraničním zajištěním“ se rozumí zajištění, u něhož je z hlediska země, v níž jsou aktiva přijímána jako zajištění, alespoň jedna z těchto skutečností cizí: a) měna, v níž jsou aktiva denominována, b) země, v níž se aktiva nacházejí, nebo c) země, v níž je usazen emitent;

16)	„přeshraniční platbou“ se rozumí platba mezi účastníky usazenými v různých zemích;

17)	„infrastrukturou finančního trhu“ se rozumí mnohostranný systém zúčastněných institucí včetně provozovatele systému, který je využíván k zúčtování, vypořádání či zaznamenávání plateb, cenných papírů, derivátů či jiných finančních transakcí;

18)	„účastníkem“ se rozumí subjekt identifikovaný či uznaný platebním systémem, který může do tohoto systému posílat převodní příkazy a je schopen z něj takové příkazy přijímat, a to buď přímo, či nepřímo;

19)	„radou“ se rozumí správní a/nebo dozorčí rada provozovatele SIPS v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

20)	„vedením“ se rozumí členové představenstva/výkonní členové správní rady, tj. členové správní rady v monistickém systému, kteří jsou zapojeni do každodenního řízení provozovatele SIPS, a členové představenstva provozovatele SIPS v dualistickém systému;

21)	„příslušnými zúčastněnými stranami“ se rozumí účastníci, infrastruktury finančního trhu, jež mají dopad na riziko v systému SIPS, a v jednotlivých případech jiní dotčení účastníci trhu;

22)	„úvěrovou expozicí“ se rozumí částka či hodnota, u níž je dáno riziko, že ji účastník nevypořádá za úplnou hodnotu v době splatnosti či kdykoli poté;

23)	„zajištěním“ se rozumí aktivum či závazek třetí strany, jež poskytovatel zajištění používá k zajištění závazku vůči příjemci zajištění. Zajištění zahrnuje tuzemské i přeshraniční zajištění;

24)	„poskytovatelem likvidity“ se rozumí poskytovatel hotovosti podle čl. 5 odst. 3, čl. 6 odst. 5, čl. 8 odst. 1, čl. 8 odst. 9 a čl. 8 odst. 11 nebo aktiv podle čl. 8 odst. 4 včetně účastníka SIPS nebo externí strany;

25)	„mimořádnými, ale možnými tržními podmínkami“ se rozumí komplexní soubor historických a hypotetických podmínek včetně nejvolatilnějších období, ke kterým došlo na trzích, jimž systém SIPS slouží;

26)	„určeným dnem vypořádání“ se rozumí den, který odesílatel převodního příkazu zadal do systému SIPS jako den vypořádání;

27)	„obecným podnikatelským rizikem“ se rozumí jakékoli možné zhoršení finanční pozice systému SIPS jako podniku v důsledku snížení příjmů nebo zvýšení výdajů, a to tak, že výdaje jsou vyšší než příjmy a vedou ke ztrátě, kterou je třeba účtovat vůči kapitálu;

28)	„plánem ozdravných postupů“ se rozumí plán vypracovaný provozovatelem SIPS s cílem znovuobnovit plynulé fungování systému SIPS;

29)	„plánem na řádné ukončení činnosti“ se rozumí plán, který provozovatel SIPS připravil pro řádné uzavření systému SIPS;

30)	„podstatný“ označuje riziko, závislost a/nebo změnu, jež mohou ovlivnit schopnost subjektu vykonávat či poskytovat služby dle očekávání;

31)	„příslušnými orgány“ se rozumí orgány, které mají oprávněný zájem na získání přístupu k informacím ze systému SIPS za účelem plnění požadavků vyplývajících z právních předpisů, např. orgány pro řešení problémů a orgány dohledu nad významnými účastníky;

32)	„hlavním rizikem“ se rozumí riziko, že protistrana ztratí plnou hodnotu, která je předmětem transakce, tj. riziko, že prodávající finančního aktiva neodvolatelně dodá aktivum, avšak neobdrží platbu, nebo riziko, že kupující finančního aktiva za aktivum neodvolatelně zaplatí, avšak aktivum neobdrží;

33)	„uschovatelskou bankou“ se rozumí banka, která drží a uchovává finanční aktiva třetích osob;

34)	„zúčtovací bankou“ se rozumí banka, která vede účty ve vztahu k platbám, prostřednictvím kterých dochází k plnění povinností vyplývajících z platebního systému;

35)	„nostro agentem“ se rozumí banka, kterou účastníci SIPS využívají při vypořádání;

36)	„jednostrannou platbou“ se rozumí platba, která zahrnuje pouze jeden převod peněžních prostředků v jedné měně;

37)	„dvoustrannou platbou“ se rozumí platba, která zahrnuje dva převody peněžních prostředků v různých měnách v systému vypořádání při výměně hodnot;

38)	„rizikem pozitivní korelace“ se rozumí riziko, které vzniká z expozice vůči účastníkovi či emitentovi, je-li zajištění poskytnuté tímto účastníkem či emitované tímto emitentem vysoce korelované s jeho úvěrovým rizikem;

39)	„obchodní den“ má stejný význam jako v definici v čl. 2 písm. n) směrnice 98/26/ES.

Článek 3

Právní spolehlivost

1.   Provozovatel SIPS posoudí, zda rozhodné právo ve všech příslušných právních systémech zajišťuje vysoký stupeň jistoty a podporuje všechny podstatné aspekty činnosti systému SIPS.

2.   Provozovatel SIPS zavede pravidla a postupy pro systém SIPS a uzavře smlouvy, které jsou jednoznačné a v souladu s rozhodným právem ve všech příslušných právních systémech.

3.   Provozovatel SIPS musí být schopen jednoznačně a srozumitelně informovat příslušný orgán, účastníky, případně klienty účastníků o rozhodném právu, pravidlech, postupech a smlouvách k provozování systému SIPS.

4.   Provozovatel SIPS přijme opatření k zajištění toho, aby jeho pravidla, postupy a smlouvy byly vynutitelné ve všech příslušných právních systémech a aby opatření, jež přijme na základě těchto pravidel, postupů a smluv, nebyla neplatná a aby nebyla zrušena či pozastavena.

5.   Provozovatel SIPS, který vyvíjí činnost ve více než jednom právním systému, identifikuje a snižuje rizika vyplývající z možné kolize práv.

6.   Provozovatel SIPS vyvine nejvyšší úsilí k zajištění toho, aby systém SIPS byl označen ve smyslu směrnice 98/26/ES.

Článek 4

Správa a řízení

1.   Provozovatel SIPS do svých dokumentů zahrne cíle, které kladou vysoký důraz na bezpečnost a účinnost systému SIPS. Tyto cíle výslovně podporují finanční stabilitu a jiná relevantní hlediska veřejného zájmu, zejména existenci otevřených a účinných finančních trhů.

2.   Provozovatel SIPS do svých dokumentů zahrne ujednání v oblasti správy a řízení, která jednoznačně a přímo rozdělují úkoly a odpovědnost. Tato ujednání zpřístupní příslušnému orgánu, vlastníkům a účastníkům. Provozovatel SIPS zpřístupní zkrácenou verzi těchto ujednání veřejnosti.

3.   Jednoznačně se vymezí úkoly a odpovědnost rady. Mezi úkoly a odpovědnost rady patří všechny tyto činnosti:

a)	zavedení jednoznačných strategických cílů pro systém SIPS;

b)	zavedení postupů pro fungování systému SIPS ve formě dokumentů včetně postupů pro zjišťování, řešení a zvládnutí střetu zájmů členů rady;

c)	zajištění účinného výběru, sledování, případně odvolání členů vedení s výjimkou systému SIPS Eurosystému;

d)	zavedení vhodných postupů odměňování, které jsou v souladu s osvědčenými postupy a které se zakládají na dlouhodobých výsledcích, s výjimkou systému SIPS Eurosystému.

4.   S výjimkou systému SIPS Eurosystému rada nejméně jednou ročně přezkoumá svou celkovou činnost a činnost jednotlivých členů rady.

5.   Složení rady je takové, aby byla zajištěna důvěryhodnost a – s výjimkou systému SIPS Eurosystému – vhodná kombinace technických dovedností, znalostí a zkušeností systému SIPS a finančního trhu obecně, což radě umožní, aby plnila své příslušné úkoly a povinnosti. Složení dále závisí na všeobecném rozdělení působnosti na základě vnitrostátních právních předpisů. S výjimkou systému SIPS Eurosystému a umožňují-li to vnitrostátní právní předpisy, zahrnuje rada i členy dozorčí rady/nevýkonné členy správní rady.

6.   Jednoznačně se vymezí úkoly, odpovědnost a hierarchie vedení. Složení je takové, aby byla zajištěna důvěryhodnost a vhodná kombinace technických dovedností, znalostí a zkušeností systému SIPS a finančního trhu obecně, což vedení umožní, aby plnilo své povinnosti v oblasti provozování a řízení rizik provozovatele SIPS. Mezi povinnosti, které vedení plní s usměrněním ze strany rady, patří všechny tyto činnosti:

a)	aby činnost provozovatele SIPS byla v souladu s cíli, strategií a tolerancí rizik;

b)	aby vnitřní kontroly a související postupy byly vhodně nastaveny, prováděny a aby byl nad nimi vykonáván vhodný dohled s cílem podporovat cíle provozovatele SIPS;

c)	aby vnitřní kontroly a související postupy podléhaly pravidelnému přezkumu a zkouškám ze strany útvarů pro řízení rizik a interní audit, které disponují dostatečným počtem dobře vyškolených zaměstnanců.;

d)	aktivní účast v procesu kontroly rizik;

e)	aby rámci pro řízení rizik systému SIPS byly alokovány dostatečné zdroje.

7.   Rada zavede rámec pro řízení rizik ve formě dokumentace a vykonává nad ním dohled; tento rámec:

a)	zahrnuje zásady provozovatele SIPS týkající se tolerance rizik;

b)	přidělí povinnosti a odpovědnost za rozhodnutí týkající se rizik;

c)	řeší rozhodování v době krize a v nouzových situacích;

d)	řeší funkce vnitřní kontroly.

Rada zajistí, aby útvary řízení rizik a vnitřní kontroly měly dostatečnou autoritu, nezávislost, zdroje a přístup k radě.

8.   Rada zajistí, aby zásadní rozhodnutí, která mají dopad na technické a funkční uspořádání systému SIPS, jeho pravidla a celkovou strategii (zejména pokud jde o výběr systému zúčtování a vypořádání), provozní strukturu, rozsah zúčtovávaných či vypořádávaných produktů a použití technologie a postupů, vhodně odrážely oprávněné zájmy příslušných zúčastněných stran systému SIPS. Příslušné zúčastněné strany, případně veřejnost budou v přiměřeném předstihu konzultovány k těmto rozhodnutím.

Článek 5

Rámec pro komplexní řízení rizik

1.   Provozovatel SIPS zavede a udržuje spolehlivý rámec pro řízení rizik s cílem komplexně identifikovat, měřit, sledovat a řídit veškerá rizika, která vznikají na straně systému SIPS či která systém SIPS nese. Rámec pro řízení rizik přezkoumává provozovatel SIPS nejméně jednou ročně. Rámec pro řízení rizik:

a)	zahrnuje zásady provozovatele SIPS týkající se tolerance rizik a vhodné nástroje pro řízení rizik;

b)	přidělí povinnosti a odpovědnost za rozhodnutí týkající se rizik;

c)	řeší rozhodování v nouzových situacích týkajících se systému SIPS včetně vývoje na finančních trzích, které případně mají nepříznivý dopad na tržní likviditu a stabilitu finančního systému v členském státě, jehož měnou je euro, v němž je usazen provozovatel SIPS nebo jeden z účastníků.

2.   Provozovatel SIPS motivuje účastníky, případně jejich klienty, aby řídili a omezili rizika, jež tyto subjekty představují pro systém SIPS a jež pro tyto subjekty z tohoto systému vyplývají. Pokud se týká účastníků, zahrnují tyto pobídky účinný, přiměřený a odstrašující režim finančních pokut či opatření ke sdílení ztrát či obojí.

3.   Provozovatel SIPS nejméně jednou ročně přezkoumá podstatná rizika, jež pro systém SIPS v důsledku vzájemné závislosti vyplývají od jiných subjektů a jež tento systém představuje pro jiné subjekty, a to včetně infrastruktur finančního trhu, zúčtovacích bank, poskytovatelů likvidity a poskytovatelů služeb. Provozovatel SIPS vyvine nástroje pro řízení rizik, které jsou spolehlivé a přiměřené ve vztahu k zjištěné výši rizika.

4.   Provozovatel SIPS vymezí kritické operace a služby systému SIPS. Provozovatel SIPS identifikuje konkrétní scénáře, které mu mohou znemožnit poskytovat tyto kritické operace a služby jako trvajícímu podniku, a posoudí účinnost všech možných ozdravných postupů nebo – s výjimkou systému SIPS Eurosystému – řádného ukončení činnosti. Provozovatel SIPS kritické operace a služby systému SIPS alespoň jednou ročně přezkoumá. Na základě tohoto posouzení připraví provozovatel SIPS plán ozdravných postupů pro systém SIPS nebo – s výjimkou systému SIPS Eurosystému – připraví plán na řádné ukončení činnosti. Plán ozdravných postupů a plán na řádné ukončení činnosti obsahují mimo jiné podstatné shrnutí klíčových strategií ozdravných postupů a řádného ukončení činnosti, opětovné vymezení kritických operací a služeb systému SIPS a popis opatření, která jsou zapotřebí k provedení klíčových strategií. Provozovatel SIPS případně poskytne příslušným orgánům informace nezbytné pro účely plánování řešení problémů. Plán ozdravných postupů a plán na řádné ukončení činnosti provozovatel SIPS alespoň jednou ročně přezkoumá.

Článek 6

Úvěrové riziko

1.   Provozovatel SIPS zavede spolehlivý rámec pro měření, sledování a řízení svých úvěrových expozic vůči účastníkům a úvěrových expozic mezi účastníky, které vznikly z platebních, zúčtovacích a vypořádacích postupů v rámci systému SIPS.

2.   Provozovatel SIPS identifikuje veškeré zdroje úvěrového rizika. Měření a sledování úvěrových expozic probíhá v průběhu dne za použití včasných informací a vhodných nástrojů pro řízení rizik.

3.   Provozovatel SIPS (včetně provozovatele, který provozuje systém s odloženým netto vypořádáním se zárukou vypořádání), kterému během operací systému SIPS vznikne úvěrová expozice vůči jeho účastníkům, pokryje své úvěrové expozice vůči jednotlivým účastníkům pomocí zajištění, záručních fondů, kapitálu (po odečtení částky určené k pokrytí obecného podnikatelského rizika) nebo jiných srovnatelných finančních zdrojů.

4.   Provozovatel SIPS, včetně provozovatele, který provozuje systém s odloženým netto vypořádáním bez záruky vypořádání, avšak kde účastníci mají úvěrové expozice z důvodu platebních, zúčtovacích nebo vypořádacích postupů v rámci systému SIPS, zavede pravidla či smluvní ujednání s těmito účastníky. Pravidla či smluvní ujednání zajistí, aby účastníci poskytli dostatečné zdroje ve smyslu odstavce 3 k pokrytí úvěrových expozic, které vznikly z platebních, zúčtovacích a vypořádacích postupů v rámci systému SIPS, ve vztahu k dvěma účastníkům, kteří spolu se svými přidruženými společnostmi mají největší celkovou úvěrovou expozici.

5.   Provozovatel SIPS zavede pravidla a postupy k řešení ztrát, které přímo vznikly z důvodu selhání jednoho či více účastníků, pokud se týká plnění jejich povinností vůči systému SIPS. Tato pravidla a postupy řeší rozdělení případných nekrytých ztrát včetně splacení peněžních prostředků, které si provozovatel SIPS případně půjčí od poskytovatelů likvidity. Zahrnují pravidla a postupy provozovatele SIPS pro doplnění finančních zdrojů, které systém SIPS použil v průběhu stresové události, na výši stanovenou v odstavci 3.

Článek 7

Zajištění

1.   Provozovatel SIPS přijme jako zajištění pouze tato aktiva: a) hotovost a b) aktiva s nízkým úvěrovým a tržním rizikem a rizikem likvidity, tj. aktiva, u kterých může provozovatel SIPS příslušnému orgánu na základě dostatečného interního posouzení prokázat, že splňují všechny tyto podmínky:

i)	byla vydána emitentem s nízkým úvěrovým rizikem;

ii)	jsou volně převoditelná bez jakéhokoli právního omezení či nároků třetích osob;

iii)	jsou denominována v měně, jejíž rizika jsou řízena provozovatelem SIPS;

iv)	mají spolehlivé údaje o ceně, jež jsou pravidelně zveřejňovány;

v)	nejsou jinak vystavena podstatnému riziku pozitivní korelace;

vi)

nejsou vydána účastníkem, který poskytuje zajištění, ani subjektem, který je součástí stejné skupiny jako účastník, s výjimkou krytých dluhopisů a pouze pokud jsou aktiva v souboru zajišťovacích aktiv vhodně oddělena v rámci spolehlivého právního rámce a pokud splňují požadavky vymezené v bodech i) až v).

Při provádění interního posouzení podle bodů i) až vi) provozovatel SIPS vymezí, zdokumentuje a použije objektivní metodiku.

2.   Provozovatel SIPS zavede a provede zásady a postupy ke sledování úvěrové kvality, tržní likvidity a cenové volatility všech aktiv přijatých jako zajištění. Provozovatel SIPS pravidelně, a to nejméně jednou ročně, sleduje přiměřenost svých zásad a postupů oceňování. Tento přezkum provede rovněž při každé podstatné změně, která má vliv na expozici systému SIPS vůči rizikům. Provozovatel SIPS provede ocenění zajištění podle tržní hodnoty nejméně jednou denně.

3.   Provozovatel SIPS zavede stabilní a konzervativní srážky a nejméně jednou ročně je prověří a zohlední stresové tržní podmínky. Postupy pro uplatňování srážek nejméně jednou ročně ověřují zaměstnanci, kteří nevytvářejí a nepoužívají postupy pro uplatňování srážek.

4.   Provozovatel SIPS přijme opatření s cílem předejít koncentrované držbě určitých aktiv, pokud by to podstatně ovlivnilo schopnost rychle tato aktiva likvidovat bez podstatného nepříznivého dopadu na jejich cenu.

5.   Provozovatel SIPS, který přijímá přeshraniční zajištění, identifikuje a zmírňuje rizika spojená s jeho přeshraničním používáním a zajistí, aby přeshraniční zajištění mohlo být používáno včas.

6.   Provozovatel SIPS používá účinný a provozně flexibilní systém pro řízení zajištění.

7.   Odstavec 1 se nevztahuje na SIPS Eurosystému.

Článek 8

Riziko likvidity

1.   Provozovatel SIPS zavede komplexní rámec pro řízení rizik likvidity, jež představují účastníci systému SIPS, zúčtovací banky, nostro agenti, uschovatelské banky, poskytovatelé likvidity a jiné příslušné subjekty.

2.   Provozovatel SIPS zavede provozní a analytické nástroje, které umožňují průběžně a včas identifikovat, měřit a sledovat zúčtovací a peněžní toky včetně používání vnitrodenní likvidity.

3.   Provozovatel SIPS vždy má nebo zajistí, aby účastníci vždy měli dostatečné likvidní zdroje ve všech měnách, s nimiž pracuje, s cílem v širokém okruhu možných stresových scénářů umožnit zúčtování platebních závazků ve stejný den. Je-li to vhodné, zahrnuje takové zúčtování vnitrodenní či vícedenní zúčtování. Stresové scénáře zahrnují: a) selhání účastníka, který má spolu se svými přidruženými subjekty největší souhrnný platební závazek, za mimořádných, ale možných tržních podmínek; a b) jiné scénáře podle odstavce 11.

4.   Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování jednostranných plateb v eurech, má nebo zajistí, aby účastníci měli likvidní zdroje v souladu s odstavcem 3, s cílem umožnit včasné zúčtování platebních závazků v případě selhání účastníka, který má spolu se svými přidruženými subjekty největší souhrnný platební závazek ve smyslu odst. 3 písm. a), a to jedním z těchto způsobů:

a)	v hotovosti u Eurosystému, nebo

b)	ve způsobilém zajištění ve smyslu rámce Eurosystému pro zajištění, který je vymezen v obecných zásadách ECB/2011/14 ze dne 20. září 2011 o nástrojích a postupech měnové politiky Eurosystému (5), zejména pokud má provozovatel SIPS přístup ke stálým facilitám Eurosystému.

5.   Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování jednostranných plateb v eurech, má nebo zajistí, aby účastníci měli dodatečné likvidní zdroje v souladu s odst. 3 písm. b), a to některým ze způsobů vymezených v odstavci 4, nebo u důvěryhodné obchodní banky ve formě jednoho či více těchto nástrojů:

a)	závazné úvěrové linky;

b)	závazné devizové swapy;

c)	závazné repo obchody;

d)	aktiva ve smyslu čl. 7 odst. 1, která jsou v držení uschovatele;

e)

investice, které jsou snadno dostupné a převoditelné na peníze s předjednanými ujednáními týkajícími se financování, v jejichž případě může provozovatel SIPS příslušnému orgánu na základě dostatečného interního posouzení prokázat, že tato ujednání týkající se financování jsou vysoce spolehlivá, a to i za mimořádných, ale možných tržních podmínek.

Provozovatel SIPS bude připraven na to, aby příslušnému orgánu na základě dostatečného interního posouzení prokázal, že daná obchodní banka je důvěryhodná.

6.   Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování dvoustranných plateb nebo jednostranných plateb v měnách jiných než euro, má nebo zajistí, aby účastníci měli likvidní zdroje v souladu s odstavcem 3, a to některým ze způsobů vymezených v odstavci 5.

7.   Pokud provozovatel SIPS doplní zdroje uvedené v odstavci 3 jinými aktivy, jsou tato aktiva po selhání pravděpodobně obchodovatelná nebo přijatelná jako zajištění (např. pro úvěrové linky, swapy nebo repo operace) v jednotlivém případě, i když to nelze spolehlivě předem sjednat či zaručit za mimořádných, ale možných tržních podmínek. Pokud účastník doplní zdroje uvedené v odstavci 3 jinými aktivy, provozovatel SIPS zajistí, aby tato jiná aktiva splňovala požadavky uvedené v první větě. Předpokládá se, že aktiva jsou pravděpodobně obchodovatelná nebo přijatelná jako zajištění, pokud provozovatel SIPS zohlednil pravidla a postupy příslušné centrální banky týkající se způsobilosti zajištění.

8.   Provozovatel SIPS nepředpokládá, že bude k dispozici nouzový úvěr od centrální banky.

9.   Provozovatel SIPS provede hloubkovou kontrolu s cílem ověřit, že každý poskytovatel likvidních zdrojů systému SIPS ve smyslu odstavce 3: a) má dostatečné a aktuální informace k pochopení a řízení svých rizik likvidity spojených s poskytováním hotovosti nebo aktiv a b) je schopen poskytnout požadovanou hotovost nebo aktiva. Provozovatel SIPS nejméně jednou ročně přezkoumá, jak plní svou povinnost provádět hloubkovou kontrolu. Jako poskytovatele likvidity lze akceptovat pouze subjekty, které mají přístup k úvěru od emisní centrální banky. Provozovatel SIPS pravidelně testuje své postupy pro přístup k likvidním zdrojům systému SIPS.

10.   Je-li to možné, provozovatel SIPS, který má přístup k účtům, platebním službám nebo službám v oblasti cenných papírů, jež jsou poskytovány centrální bankou, těchto služeb využívá.

11.   Provozovatel SIPS pomocí důkladných zátěžových testů určí, kolik hotovosti a jiných aktiv je třeba ke splnění požadavků podle odstavců 3 a 4. Tuto částku pravidelně přezkoumává mimo jiné tím, že zváží celou řadu možných scénářů včetně:

a)	nejvyšší historické volatility cen shora uvedených aktiv;

b)	změn jiných tržních faktorů včetně činitelů určujících ceny a výnosových křivek;

c)	selhání jednoho či více účastníků ve stejný den a v různých následujících dnech;

d)	současných tlaků na trhu financování a na trhu aktiv;

e)	škály stresových scénářů budoucího vývoje v různých mimořádných, ale možných tržních podmínkách.

Tyto scénáře zohlední rovněž koncepci a provoz systému SIPS; přezkoumají všechny subjekty, které by mohly představovat podstatné riziko likvidity pro systém SIPS, a to včetně zúčtovacích bank, nostro agentů, uschovatelských bank, poskytovatelů likvidity a propojených infrastruktur finančního trhu; a je-li to vhodné, pokryjí období více dnů.

12.   Provozovatel SIPS ve formě dokumentu uvede důvody pro držbu určité výše hotovosti a jiných aktiv držených provozovatelem SIPS nebo účastníky, jakož i zavede vhodná opatření pro správu a řízení této výše hotovosti a jiných aktiv. Zavede jednoznačné postupy pro ohlašování výsledků svých zátěžových testů radě. Použije tyto výsledky k hodnocení vhodnosti a k provedení úprav svého rámce pro řízení rizika likvidity.

13.   Provozovatel SIPS zavede jednoznačná pravidla a postupy, jež umožní, aby systém SIPS po selhání jednoho či více účastníků tohoto systému SIPS prováděl zúčtování platebních závazků ve stejný den, popřípadě jejich včasné vnitrodenní a vícedenní zúčtování. Tato pravidla a postupy:

a)	řeší nepředvídaný a případně nekrytý nedostatek likvidity;

b)	mají za cíl zamezit zrušení, odvolání či zpoždění zúčtování platebních závazků ve stejný den;

c)	uvádějí, jak doplnit hotovost a ostatní aktiva, která systém SIPS použil v průběhu stresové události, na výši stanovenou v odstavcích 3 až 5.

Článek 9

Konečné zúčtování

Provozovatel SIPS zavede pravidla a postupy, které umožní, aby ke konečnému zúčtování docházelo nejpozději na konci určeného dne zúčtování.

Článek 10

Zúčtování v penězích

1.   Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování jednostranných plateb v eurech, zajistí, aby ke konečnému zúčtování docházelo v penězích centrální banky.

2.   Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování dvoustranných plateb nebo jednostranných plateb v měnách jiných než euro, zajistí, aby ke konečnému zúčtování docházelo v penězích centrální banky, je-li to proveditelné a jsou-li k dispozici.

3.   Nejsou-li použity peníze centrální banky, provozovatel SIPS zajistí, aby k zúčtování v penězích docházelo za použití zúčtovacích aktiv s malým nebo žádným úvěrovým rizikem či rizikem likvidity.

4.   Dochází-li k zúčtování v penězích obchodní banky, provozovatel SIPS sleduje, řídí a omezuje úvěrové riziko a riziko likvidity, jež vznikají z důvodu zapojení obchodních zúčtovacích bank. Provozovatel SIPS pro své zúčtovací banky zejména zavede přísná kritéria, která mimo jiné zohlední regulaci zúčtovacích bank, dohled nad nimi, jejich důvěryhodnost, kapitalizaci, přístup k likviditě a provozní spolehlivost, a dodržování těchto kritérií sleduje. Provozovatel SIPS rovněž sleduje a řídí koncentraci úvěrové expozice a expozice likvidity vůči obchodním zúčtovacím bankám systému SIPS.

5.   Pokud provozovatel SIPS provádí zúčtování v penězích ve svém účetnictví, minimalizuje a přísně kontroluje své úvěrové riziko a riziko likvidity.

6.   Dochází-li k zúčtování v penězích obchodní banky, stanoví právní ujednání mezi provozovatelem SIPS a obchodní zúčtovací bankou jednoznačně:

a)	kdy se očekává, že dojde k převodům v účetnictví jednotlivých zúčtovacích bank;

b)	že jakmile k převodům dojde, jsou konečné;

c)	že obdržené peněžní prostředky budou převoditelné, jakmile to bude možné, nejpozději však do konce dne.

Článek 11

Placení proti placení

Provozovatel SIPS, který používá mechanismus placení proti placení, eliminuje hlavní riziko tím, že zajistí, aby ke konečnému zúčtování jednoho závazku docházelo pouze tehdy, pokud dochází i ke konečnému zúčtování spojeného závazku. Tímto pravidlem je třeba se řídit bez ohledu na to, zda k zúčtování dochází v hrubé či čisté výši a kdy nastává neodvolatelnost.

Článek 12

Pravidla a postupy v případě selhání účastníka

1.   Provozovatel SIPS v pravidlech a postupech pro systém SIPS zavede definici selhání účastníka, která obsahuje alespoň situaci, kdy účastník není schopen plnit své splatné finanční závazky mimo jiné z provozních důvodů, v důsledku neplnění smlouvy nebo zahájení úpadkového řízení vůči účastníkovi. Provozovatel SIPS rozlišuje mezi automatickým selháním a selháním na základě uvážení. V případě selhání na základě uvážení provozovatel SIPS upřesní, kterému subjektu je dána možnost uvážení. Tuto definici nejméně jednou ročně přezkoumává.

2.   Provozovatel SIPS má pravidla a postupy pro případ selhání, jež mu umožňují pokračovat v plnění svých závazků v případě selhání účastníka a jež řeší doplnění zdrojů po selhání. Pravidla a postupy vymezují minimálně všechny tyto skutečnosti:

a)	opatření, která může provozovatel SIPS přijmout, dojde-li k selhání;

b)	zda se jedná o opatření automatická nebo na základě uvážení a způsob, jak lze uvážení vykonat;

c)	možné změny běžných zúčtovacích postupů provozovatele SIPS s cílem zajistit včasné zúčtování;

d)	správu plateb v různých fázích zpracování;

e)	možné pořadí přijímaných opatření;

f)	úlohu, povinnosti a odpovědnost příslušných stran včetně účastníků, u nichž nedošlo k selhání;

g)	jiné mechanismy, které mají být aktivovány s cílem omezit dopad selhání.

3.   Provozovatel SIPS je připraven k provedení pravidel a postupů pro případ selhání včetně všech vhodných postupů na základě uvážení, které jsou zakotveny v těchto pravidlech. Provozovatel SIPS mimo jiné zajistí, že: a) má provozní kapacitu včetně dostatečného počtu dobře školených zaměstnanců k včasnému provedení postupů vymezených v odstavci 2; a b) pravidla a postupy systému SIPS řeší potřebu v oblasti dokumentace, informací a komunikace a je-li zapojena více než jedna infrastruktura finančního trhu nebo orgán, koordinaci.

4.   Provozovatel SIPS zveřejní klíčové aspekty pravidel a postupů vymezených v odstavci 2 včetně minimálně všech těchto skutečností:

a)	okolností, za nichž budou přijata opatření;

b)	toho, kdo opatření přijímá;

c)	rozsahu opatření, která jsou přijímána;

d)	mechanismů pro řešení závazků provozovatele SIPS vůči účastníkům, u nichž nedošlo k selhání.

5.   Provozovatel SIPS testuje a přezkoumává pravidla a postupy systému SIPS vymezené v odstavci 2 nejméně jednou ročně nebo po jakékoli podstatné změně systému SIPS, která má vliv na tato pravidla a postupy. Provozovatel SIPS do tohoto testování a přezkumu zapojí účastníky SIPS a příslušné zúčastněné strany.

Článek 13

Obecné podnikatelské riziko

1.   Provozovatel SIPS zavede spolehlivé systémy řízení a kontroly s cílem identifikovat, sledovat a řídit obecné riziko podnikání včetně ztrát v důsledku špatného provádění obchodní strategie, záporných hotovostních toků nebo nečekaných a nadměrně vysokých provozních výdajů.

2.   Provozovatel SIPS drží likvidní čistá aktiva, která jsou financována z kapitálu, např. kmenových akcií, zveřejněných fondů nebo jiného nerozděleného zisku, aby pokud u něj dojde k obecným ztrátám z podnikání, mohl i nadále pokračovat v provozu a poskytování služeb jako trvající podnik. Výše těchto aktiv se určí podle obecného podnikatelského rizikového profilu provozovatele SIPS a délky doby, jež je třeba k ozdravení nebo řádnému ukončení jeho kritických operací a služeb, pokud je takové opatření přijato.

3.   Provozovatel SIPS udržuje funkční plán ozdravných opatření nebo – s výjimkou systému SIPS Eurosystému – plán na řádné ukončení činnosti.

4.   Provozovatel SIPS drží dostatečná likvidní čistá aktiva, která jsou financována z kapitálu, za účelem provedení plánu uvedeného v odstavci 3. Provozovatel SIPS minimálně drží likvidní čistá aktiva, která jsou financována z kapitálu, jejichž hodnota je rovna výši běžných provozních výdajů za nejméně šest měsíců. Tato aktiva doplňují zdroje držené za účelem pokrytí selhání účastníka nebo jiných rizik na základě článků 6 a 8. Lze zahrnout i kapitál držený podle mezinárodních kapitálových standardů založených na riziku s cílem zamezit zdvojení kapitálových požadavků.

5.   Aktiva držená za účelem pokrytí obecného rizika podnikání musí být dostatečně likvidní a mít vysokou kvalitu, aby byla včas k dispozici. Provozovatel SIPS musí být schopen tato aktiva realizovat s malým nepříznivým dopadem na cenu (případně bez tohoto dopadu), aby mohl pokračovat v činnosti jako trvající podnik v případě, že u něj dojde k obecným ztrátám z podnikání.

6.   Provozovatel SIPS zavede funkční plán pro získání dodatečného kapitálu, pokud se jeho kapitál sníží na hodnotu uvedenou v odstavci 4 nebo pod tuto hodnotu. Plán se předloží radě ke schválení a každý rok se aktualizuje.

7.   Odstavce 2 a 4 až 6 neplatí pro systém SIPS Eurosystému.

Článek 14

Riziko úschovy a investiční riziko

1.   Provozovatel SIPS drží svá vlastní aktiva a aktiva účastníků u subjektů, které podléhají dohledu a regulaci (dále jen „uschovatelé“), jež mají účetní postupy, postupy při úschově a vnitřní kontroly, které plně chrání tato aktiva vůči riziku ztráty v případě úpadku, nedbalosti, podvodu, špatné správy nebo nedostatečného vedení záznamů na straně uschovatele nebo dalšího uschovatele.

2.   Provozovatel SIPS musí mít včas přístup ke svým aktivům a k aktivům poskytnutým účastníky.

3.   Provozovatel SIPS hodnotí své expozice vůči uschovatelským bankám a těmto expozicím rozumí s ohledem na úplný rozsah svých vztahů s každou z těchto bank.

4.   Provozovatel SIPS zavede investiční strategii, která je v souladu s celkovou strategií pro řízení rizik a je plně zpřístupněna účastníkům. Investiční strategii přezkoumá nejméně jednou ročně.

5.   Investice provozovatele SIPS v rámci jeho investiční strategie jsou zajištěny vysoce kvalitními dlužníky nebo se jedná o pohledávky za takovými dlužníky. Provozovatel SIPS vymezí kritéria pro vysoce kvalitní dlužníky. Investice jsou investicemi do nástrojů s minimálním úvěrovým a tržním rizikem a rizikem likvidity.

6.   Odstavce 3 až 5 neplatí pro systém SIPS Eurosystému.

Článek 15

Operační riziko

1.   Provozovatel SIPS zavede spolehlivý rámec s vhodnými systémy, postupy, přístupy a kontrolami s cílem identifikovat, sledovat a řídit provozní riziko.

2.   Provozovatel SIPS zavede cíle týkající se úrovně služeb a provozní spolehlivosti, jakož i postupy k dosažení těchto cílů. Tyto cíle a postupy nejméně jednou ročně přezkoumá.

3.   Provozovatel SIPS zajistí, aby systém SIPS měl vždy rozšiřitelnou kapacitu, aby se dokázal vypořádat se zvýšením objemů plateb, k němuž dojde v důsledku stresových událostí, a aby mohl dosahovat svých cílů týkajících se úrovně služeb.

4.   Provozovatel SIPS zavede komplexní přístupy v oblasti fyzické bezpečnosti a bezpečnosti informací, které umožní v dostatečné míře identifikovat, hodnotit a řešit veškeré možné zranitelnosti a hrozby. Tyto přístupy alespoň jednou ročně přezkoumá.

5.   Provozovatel SIPS zavede plán zachování provozu, který řeší výskyt událostí, které představují významné riziko spočívající v přerušení provozu systému SIPS. Plán obsahuje využití jiného místa a je koncipován tak, aby bylo zajištěno, že kritické informační technologické systémy jsou schopny obnovit provoz do dvou hodin po výskytu těchto událostí. Plán je koncipován tak, aby systém SIPS byl vždy schopen provést zúčtování všech splatných plateb do konce obchodního dne, kdy došlo k výskytu poruchy. Provozovatel SIPS plán nejméně jednou ročně testuje a přezkoumá.

6.   Provozovatel SIPS určí rozhodné účastníky na základě objemů a hodnot plateb a na základě jejich možného vlivu na ostatní účastníky a systém SIPS jako celek v případě významného provozního problému na straně těchto účastníků.

7.   Provozovatel SIPS identifikuje, sleduje a řídí rizika, která mohou rozhodní účastníci, jiné infrastruktury finančního trhu a poskytovatelé služeb a infrastruktur představovat pro operace systému SIPS.

Článek 16

Kritéria pro přístup a účast

1.   Provozovatel SIPS zavede a zveřejní nediskriminační kritéria pro přístup ke službám systému SIPS a účast na těchto službách pro přímé, případně nepřímé účastníky a pro jiné infrastruktury finančního trhu. Tato kritéria alespoň jednou ročně přezkoumá.

2.   Kritéria pro přístup a účast podle odstavce 1 budou odůvodněna, pokud se týká bezpečnosti a účinnosti systému SIPS a trhů, kterým slouží, a budou přizpůsobena a nastavena přiměřeně specifickým rizikům systému SIPS. V souladu se zásadou přiměřenosti stanoví provozovatel SIPS požadavky, které omezují přístup v co nejmenším možném rozsahu. Pokud provozovatel SIPS určitému subjektu odepře přístup, písemně tento postup na základě komplexní analýzy rizik odůvodní.

3.   Provozovatel SIPS průběžně monitoruje to, jak účastníci splňují kritéria pro přístup a účast v systému SIPS. Zavede a zveřejní nediskriminační postupy k řešení pozastavení nebo řádného ukončení účastníkova práva na účast v systému SIPS, pokud účastník nesplňuje kritéria pro přístup a účast. Tyto postupy nejméně jednou ročně přezkoumá.

Článek 17

Systém zprostředkované účasti

1.   Pro účely řízení rizik provozovatel SIPS zajistí, aby mu pravidla, postupy a smluvní ujednání systému SIPS umožňovala shromažďovat informace o nepřímé účasti s cílem identifikovat, sledovat a řídit všechna podstatná rizika, která pro systém SIPS z účasti vyplývají. Tyto informace pokrývají nejméně tyto skutečnosti:

a)	poměr činností, které přímí účastníci provádějí jménem nepřímých účastníků;

b)	počet nepřímých účastníků, kteří provádějí zúčtování prostřednictvím jednotlivých přímých účastníků;

c)	objem či hodnotu plateb v systému SIPS, které pocházejí od jednotlivých nepřímých účastníků;

d)	objem či hodnotu plateb uvedených v bodě c) v poměru k objemu či hodnotě plateb přímého účastníka, jehož prostřednictvím má nepřímý účastník přístup do systému SIPS.

2.   Provozovatel SIPS identifikuje podstatnou závislost přímých a nepřímých účastníků, která může mít vliv na systém SIPS.

3.   S cílem řídit uvedená rizika identifikuje provozovatel SIPS nepřímé účastníky, kteří představují podstatné riziko pro systém SIPS a přímé účastníky, jejichž prostřednictvím mají přístup do systému SIPS.

4.   Provozovatel SIPS alespoň jednou ročně přezkoumá rizika, která vyplývají ze systému zprostředkované účasti. S cílem zajistit řádné řízení rizik přijme v případě potřeby opatření ke zmírnění těchto rizik.

Článek 18

Účinnost a efektivita

1.   Provozovatel SIPS zavede postup ke zjišťování a plnění potřeb trhů, jimž systém SIPS slouží, zejména pokud se týká:

a)	výběru systému zúčtování a vypořádání;

b)	provozní struktury;

c)	rozsahu produktů, které jsou předmětem zúčtování nebo vypořádání;

d)	použití technologie a postupů.

2.   Provozovatel SIPS má jednoznačně vymezené cíle, které jsou měřitelné a dosažitelné, např. v oblasti minimální úrovně služeb, očekávání v oblasti řízení rizik a obchodních priorit.

3.   Provozovatel SIPS zavede mechanismy pro pravidelný (alespoň jednou ročně) přezkum požadavků vymezených v odstavcích 1 a 2.

Článek 19

Postupy a standardy v oblasti komunikace

S cílem umožnit účinné provádění plateb, zúčtování, vypořádání a záznamů používá provozovatel SIPS příslušné mezinárodně uznávané postupy a standardy v oblasti komunikace, případně se těmto postupům a standardům přizpůsobí.

Článek 20

Zveřejnění pravidel, klíčových postupů a tržních údajů

1.   Provozovatel SIPS přijme jednoznačná a komplexní pravidla a postupy, která v celém rozsahu zpřístupní účastníkům. Příslušná pravidla a klíčové postupy budou rovněž zveřejněny.

2.   Provozovatel SIPS zveřejní jednoznačný popis koncepce a operací systému, jakož i práva a povinnosti provozovatele SIPS a účastníků, aby účastníci mohli posoudit rizika, kterým by byli při účasti v systému SIPS vystaveni.

3.   Provozovatel SIPS poskytne veškerou nezbytnou a přiměřenou dokumentaci a školení, aby účastníkům umožnil pochopit pravidla a postupy systému SIPS, jakož i rizika, kterým při účasti v systému SIPS čelí.

4.   Provozovatel SIPS zveřejní poplatky systému SIPS na úrovni jednotlivých služeb, které nabízí, jakož i slevovou politiku. Provozovatel SIPS pro účely srovnání poskytne jednoznačný popis zpoplatněných služeb.

5.   Provozovatel SIPS dokončí a zveřejní odpovědi na rámec pro zpřístupnění informací pro infrastruktury finančního trhu v rámci CPSS-IOSCO. Své odpovědi aktualizuje v návaznosti na podstatné změny systému nebo jeho prostředí, avšak nejméně jednou za dva roky. Provozovatel SIPS rovněž zpřístupní alespoň základní údaje o objemech a hodnotách transakcí.

Článek 21

Poskytování informací a dokumentů příslušnému orgánu

Příslušný orgán je oprávněn obdržet od provozovatele SIPS veškeré informace a dokumenty nezbytné k posouzení souladu s požadavky podle tohoto nařízení. Provozovatel SIPS sdělí příslušné konkrétní informace příslušnému orgánu.

Článek 22

Nápravná opatření

1.   Pokud provozovatel SIPS neplní toto nařízení, příslušný orgán:

a)	informuje provozovatele SIPS o povaze takového neplnění a

b)	dá provozovateli SIPS možnost se vyjádřit a poskytnout vysvětlení.

2.   Na základě informací poskytnutých provozovatelem SIPS může příslušný orgán udělit provozovateli SIPS pokyn, aby provedl určité nápravné opatření s cílem napravit dané neplnění a/nebo zamezit jeho opakování.

3.   Příslušný orgán může ukládat nápravná opatření ihned, dojde-li k odůvodněnému závěru, že případ neplnění je natolik závažný, že vyžaduje okamžitý zásah.

4.   Příslušný orgán o všech nápravných opatřeních uložených provozovateli SIPS okamžitě informuje ECB.

5.   Nápravná opatření mohou být ukládána nezávisle nebo souběžně se sankcemi v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (6).

Článek 23

Sankce

V případě porušení tohoto nařízení ECB uloží sankce v souladu s nařízením (ES) č. 2532/98 a nařízením Evropské centrální banky (ES) č. 2157/1999 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (ECB/1999/4) (7). ECB zveřejní oznámení o metodice pro výpočet výše sankcí.

Článek 24

Přezkum

Rada guvernérů přezkoumá obecné použití tohoto nařízení nejpozději do dvou let od jeho vstupu v platnost a poté každé dva roky, a posoudí, zda je třeba jej změnit.

Článek 25

Závěrečná ustanovení

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Provozovatelé SIPS mají ke splnění povinností vymezených tímto nařízením jeden rok ode dne, kdy jim bylo oznámeno rozhodnutí Rady guvernérů podle čl. 1 odst. 2.

3.   Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

---

(1)  Dostupné na internetových stránkách Banky pro mezinárodní platby na adrese www.bis.org/publ/cpss43.pdf.

(2)  Dostupné na internetových stránkách Banky pro mezinárodní platby na adrese www.bis.org/publ/cpss101a.pdf.

(3)  Úř. věst. L 30, 30.1.2013, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45.

(5)  Úř. věst. L 331, 14.12.2011, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 4.

(7)  Úř. věst. L 264, 12.10.1999, s. 21.

---