14.5.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 129/1

(1)

Dne 15. listopadu 2012 nařízením (EU) č. 1071/2012 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Thajska.

(2)

Řízení bylo zahájeno oznámením o zahájení antidumpingového řízení (3) zveřejněným dne 16. února 2012 v důsledku podnětu, který podal dne 3. ledna 2012 Výbor na obranu výrobního odvětví Evropské unie vyrábějícího příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 50 % celkové výroby příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem (dále jen „fitinky z kujné litiny se závitem“) v Unii.

(3)

Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 (dále jen „období šetření“). Posouzení vývojových tendencí týkajících se stanovení újmy se vztahovalo na období od 1. ledna 2008 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Po zveřejnění podstatných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), předložily některé zúčastněné strany své písemné připomínky ke známým předběžným zjištěním. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta rovněž možnost ústního slyšení.

(5)

Komise nadále shromažďovala a analyzovala veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro konečná zjištění.

(6)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že by výrobek, který dováží, neměl být považován za součást dotčeného výrobku, jelikož její výrobek má určité technické zvláštnosti. Tyto fitinky z kujné litiny používají kuželové závity na rozdíl od jiných dovážených fitinek z kujné litiny, které používají paralelní závity.

(7)

Šetřením se však zjistilo, že s výjimkou uvedených technických zvláštností vykazují tyto fitinky s kuželovými závity stejné fyzické a technické vlastnosti jako ostatní dovážené fitinky z kujné litiny. Navíc se šetřením ohledně použití zjistilo, že se fitinky s kuželovými závity používají stejným způsobem jako jiné dovážené fitinky z kujné litiny. V jednom členském státě, kde se používají oba typy fitinek, bylo skutečně shledáno, že jsou zaměnitelné. Tato námitka byla proto zamítnuta.

(8)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že fitinky z kujné litiny se závitem s bílým lomem mohou být prodávány v celé Unii, zatímco fitinky z kujné litiny se závitem s černým lomem lze prodávat pouze ve Spojeném království, Irské republice, na Maltě a Kypru. Fitinky s černým lomem a fitinky s bílým lomem tedy nejsou na trhu Unie plnohodnotnými konkurenty.

(9)

Šetřením však bylo zjištěno, že většina dovozu fitinek z kujné litiny se závitem s černým lomem pocházejících z dotčených zemí směřuje do zemí kontinentální Evropy, jako je Německo, Itálie, Polsko nebo Španělsko. Lze tedy vyvodit závěr, že fitinky z kujné litiny se závitem s černým lomem a fitinky z kujné litiny se závitem s bílým lomem jsou plnohodnotnými konkurenty na celém trhu Unie, a nikoliv pouze v omezeném počtu členských států.

(10)

Jeden z dovozců zopakoval svou námitku, že části kompresních fitinek by neměly náležet do definice dotčeného výrobku. Argumentoval tím, že části kompresních fitinek mají odlišné použití, a poskytl podpůrné důkazy o tom, že závity na částech kompresních fitinek lze snadno odlišit od závitů na standardních fitinkách, neboť se vyrábějí podle odlišné normy ISO (4). Ze zvážení předložených důkazů vyplynul závěr, že je třeba vymezení výrobku odpovídajícím způsobem upravit.

(11)

Další dvě zúčastněné strany argumentovaly pro vynětí elektrických instalačních fitinek z kujné (tvárné) litiny, a zejména kruhových rozvodných skříní z kujné litiny se závitem, které jsou hlavní složkou všech elektrických instalačních trubek a fitinek, z vymezení výrobku. Uvedly, že tyto rozvodné skříně slouží k jinému účelu (tj. jako obal a ochrana systémů elektrického vedení, zatímco standardní fitinky zkoumané v tomto řízení zajišťují bezúnikový tok plynu a vody). Jsou také snadno rozpoznatelné od ostatních fitinek (nemusí být zcela plynotěsné nebo vodotěsné a mají lehká víka, která při zamontování do systému po dovozu umožňují snadný přístup ke kabelům). Z pečlivého zvážení těchto argumentů vyplynul závěr, že kruhové rozvodné skříně z kujné litiny se závitem bez víka by měly být vyňaty z vymezení výrobku.

(12)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo považováno za vhodné revidovat vymezení výrobku stanovené v prozatímním nařízení. Z toho důvodu je dotčený výrobek s konečnou platností definován jako příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem, v současné době kódu KN ex 7307 19 10, s vynětím částí kompresních fitinek, které používají metrický závit podle normy ISO DIN 13, a kruhových rozvodných skříní z kujné (tvárné) litiny se závitem bez víka.

(13)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně dotčeného výrobku a obdobného výrobku, potvrzují se předběžná zjištění uvedená v 17. až 21. bodě odůvodnění a ve 23. až 28 bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(14)

Po poskytnutí prozatímních informací nebyly doručeny žádné připomínky týkající se výběru vzorků u výrobců v Unii, vyvážejících výrobců v ČLR ani u dovozců, kteří nejsou ve spojení. Proto se potvrzují zjištění uvedená v 29. až 31. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(15)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně zacházení jako v tržním hospodářství a individuálního zacházení, potvrzují se prozatímní zjištění uvedená v 32. až 46. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(16)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se srovnatelné země, potvrzují se zjištění uvedená v 47. až 53. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(17)

Jeden čínský vyvážející výrobce uvedl, že by se běžná hodnota měla vypočítat na základě domácího prodeje uskutečněného jediným spolupracujícím výrobcem ve srovnatelné zemi, přestože jeho prodej nedosahuje reprezentativního množství, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 2 základního nařízení. V případě srovnatelné země lze tuto námitku přijmout. Ke stanovení běžné hodnoty byl proto použit domácí prodej jediného spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi uskutečněný v běžném obchodním styku.

(18)

Tentýž čínský vyvážející výrobce uvedl, že by se dumpingové rozpětí mělo stanovit s použitím veškerého prodeje na vývoz, a nejen pro typy výrobků přímo srovnatelné s typy prodávanými výrobcem ve srovnatelné zemi na jeho domácím trhu. Tato námitka byla přijata. V případě těchto typů výrobků, které nejsou přímo srovnatelné, se při stanovení běžné hodnoty vycházelo z aritmetického průměru běžné hodnoty odpovídajících typů výrobků, upravené tržní hodnotou rozdílů ve fyzických vlastnostech podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení.

(19)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně běžné hodnoty, vývozní ceny a srovnání, potvrzují se prozatímní zjištění uvedená v 54. a 59. až 61. a v 64. až 67. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(20)

U společností zařazených do vzorku byla v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení vážená průměrná běžná hodnota každého typu obdobného výrobku stanovená pro srovnatelnou zemi srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku.

(21)

Na základě toho konečná dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením, činí:

(22)

Vážené průměrné dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku bylo vypočítáno podle čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo stanoveno na základě rozpětí stanovených pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku.

(23)

Na tomto základě bylo dumpingové rozpětí pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku stanoveno jako 41,1 %.

(24)

Pokud jde o všechny ostatní vyvážející výrobce v ČLR, byla dumpingová rozpětí stanovena na základě dostupných skutečností v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem byla nejprve stanovena úroveň spolupráce srovnáním objemu vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie s objemem čínského vývozu, jak je stanoveno dále v 51. bodě odůvodnění.

(25)

Vzhledem k tomu, že spolupráce představuje více než 50 % celkového čínského vývozu do Unie a průmyslové odvětví lze považovat za roztříštěné, neboť v ČLR působí značný počet vyvážejících výrobců, lze úroveň spolupráce považovat za vysokou. Zbytkové dumpingové rozpětí bylo tedy stanoveno podle úrovně společnosti zařazené do vzorku s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(26)

Na základě toho konečná dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením, činí:

(27)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně běžné hodnoty, vývozní ceny a srovnání, potvrzují se pro Indonésii předběžná zjištění uvedená v 75. až 87. a v 91. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(28)

Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce byla považována za vysokou (objem vývozu jediné spolupracující indonéské společnosti představoval více než 80 % celkového indonéského vývozu do Unie během období šetření), bylo dumpingové rozpětí stanoveno pro všechny ostatní vyvážející výrobce z Indonésie na stejné úrovni jako u spolupracující společnosti.

(29)

Na základě toho konečná dumpingová rozpětí pro indonéské společnosti, vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením, činí:

(30)

Pokud jde o Thajsko, nebyly doručeny žádné připomínky, které by vedly ke změně použité metodiky nebo vlastního stanovení dumpingu.

(31)

Pokud jde o Thajsko, potvrzují se tedy zjištění v 75. až 88. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkající se běžné hodnoty, vývozní ceny a srovnání.

(32)

Přezkum a upřesnění výpočtu dumpingu vedly k mírně sníženému dumpingovému rozpětí – odpovídajícímu 15,5 % – pro jednoho z thajských vyvážejících výrobců. Dumpingové rozpětí pro druhého spolupracujícího vyvážejícího výrobce je s konečnou platností potvrzeno na prozatímní úrovni.

(33)

Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce byla považována za vysokou (objem vývozu dvou spolupracujících thajských společností představoval více než 80 % celkového thajského vývozu do Unie během období šetření), bylo dumpingové rozpětí stanoveno pro všechny ostatní thajské vyvážející výrobce na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí u dvou spolupracujících společností.

(34)

Na základě toho konečná dumpingová rozpětí pro thajské společnosti, vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením, činí:

(35)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se výroby v Unii, potvrzuje se 94. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Doplňuje se, že během posuzovaného období byl obdobný výrobek v Unii vyráběn třemi dalšími výrobci, kteří výrobu ukončili mezi lety 2008 a 2009, a jedním dalším výrobcem, který ukončil výrobu zhruba na konci posuzovaného období.

(36)

Zúčastněné strany uvedly, že obě skupiny výrobců v Unii, které byly zařazeny do vzorku, dotčený výrobek dovážejí, a neměly by tudíž být považovány za součást výrobního odvětví Unie podle čl. 4 odst. 1 písm. a) základního nařízení.

(37)

V tomto ohledu bylo zjištěno, že obě skupiny výrobců v Unii, které byly zařazeny do vzorku, skutečně dotčený výrobek dovážejí. Zaprvé je však třeba vzít na vědomí, že zjištění, že výrobce v Unii je zároveň dovozcem dotčeného výrobku, nevede automaticky k vyloučení tohoto výrobce z výrobního odvětví Unie. Zadruhé, objem dovozu je u všech výrobců v Unii nevýznamný ve srovnání s celkovou výrobou a prodejem skupin společností. Potvrzuje se tedy, že obě skupiny společností jsou považovány za součást výrobního odvětví Unie.

(38)

Kromě toho jedna zúčastněná strana uvedla, že jeden výrobce v Unii by neměl být považován za součást výrobního odvětví Unie, jelikož je údajně ve spojení s dovozcem dotčeného výrobku. Zaprvé je třeba vzít na vědomí, že zjištění spojení mezi výrobcem v Unii a vývozcem nevede automaticky k vyloučení tohoto výrobce z výrobního odvětví Unie. Zadruhé, nebyly poskytnuty žádné důkazy o tom, že by případné spojení mezi výrobcem v Unii a dovozcem splňovalo kritéria čl. 4 odst. 2 základního nařízení. Množství dovážená údajným dovozcem ve spojení jsou jen malým zlomkem množství, která vyrábí a prodává údajný výrobce ve spojení v Unii. I kdyby tedy bylo zjištěno, že jsou výrobce v Unii a dovozce ve spojení, byl by výrobce v Unii stále považován za součást výrobního odvětví Unie.

(39)

Pokud jde o definici výrobního odvětví Unie pro účely posouzení újmy, má se za to, že všichni výrobci v Unii, kteří vyráběli tentýž výrobek v posuzovaném období, představují výrobní odvětví Unie, a bude se tedy na ně odkazovat jako na výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(40)

Jedna zúčastněná strana se vyjádřila ke skutečnosti, že během celého posuzovaného období přesahuje výroba výrobního odvětví Unie jeho prodej. Zároveň bylo oznámeno snížení zásob, což je nepravděpodobné, jelikož výroba přesahující prodej by měla vést ke zvýšení zásob.

(41)

V této souvislosti se skutečně konstatuje, že přestože v prozatímní fázi byla výroba i zásoby podle zjištění hlášeny správně, došlo k chybě při uvádění prodeje výrobního odvětví Unie v Unii a některé části prodeje výrobců v Unii, kteří nebyli zařazeni do vzorku, nebyly vůbec zohledněny. To bylo opraveno a v důsledku toho byla také příslušným způsobem revidována spotřeba v Unii a tržní podíly na trzích v Unii. Kvůli ukončení provozu tří výrobců v Unii v posuzovaném období, jak se uvádí v 113. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, má revize s ohledem na spotřebu v Unii významnější dopad na počátku posuzovaného období.

(42)

Spotřeba v Unii mezi roky 2008 a 2009 poklesla o 28 % a následně vzrostla o 7 procentních bodů na úroveň o 21 % nižší, než byla spotřeba na začátku posuzovaného období.

(43)

Pokud jde o objem dumpingového dovozu z Indonésie, potvrzuje se s konečnou platností, že tvořil přibližně pouze 2,5 % veškerého dovozu obdobného výrobku do Unie během období šetření. Proto jej lze považovat za dovoz, který nepůsobí výrobnímu odvětví Unie závažnou újmu ve smyslu čl. 9 odst. 3 základního nařízení nebo ve smyslu ustanovení antidumpingové dohody WTO.

(44)

Vzhledem k výše uvedenému bylo s konečnou platností rozhodnuto, že tento dovoz nebude posuzován souhrnně s dumpingovým dovozem z ČLR a Thajska.

(45)

Pokud jde o souhrnné posouzení dovozu z ČLR a Thajska za účelem analýzy újmy a příčin, zúčastněné strany uvedly, že by thajský dovoz neměl být z řady důvodů souhrnně posuzován s čínským dovozem.

(46)

Zaprvé je údajně množství prodeje thajského dovozu výrazně nižší než množství prodeje čínského dovozu a množství prodeje thajského dovozu v absolutních hodnotách klesá. Množství thajského dovozu však není zanedbatelné, a pro souhrnné posouzení je tedy dostatečné. Navíc i když thajský dovoz v absolutních hodnotách klesá, jak dále uvádí tabulka v 51. bodě odůvodnění, lze v 52. bodě odůvodnění zjistit, že získal v posuzovaném období 19 % tržního podílu.

(47)

Pokud jde o ceny, bylo uvedeno, že se výrobky dovážené z Thajska prodávají v průměru za vyšší cenu než výrobky dovážené z ČLR. Přestože je toto tvrzení správné, jsou ceny thajského dovozu stále ještě podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Kromě toho se rozdíl v cenách thajského a čínského dovozu v posuzovaném období trvale snižoval z 698 EUR/t v roce 2008 na 472 EUR/t v období šetření, jak je uvedeno v tabulce 108. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(48)

Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, potvrzuje se obsah 98. až 105. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(49)

Některé zúčastněné strany uvedly, že je objem dovozu z ČLR udávaný ve 106. bodě odůvodnění prozatímního nařízení příliš vysoký, jelikož příslušný kód KN zahrnuje všechny typy fitinek z kujné litiny, a nikoliv jen fitinky se závity.

(50)

V tomto ohledu je třeba uvést, že se předpokládalo, že veškeré množství uváděné pro kód KN nejsou fitinky se závity. Objem uvedený v prozatímním nařízení již byl snížen na základě informací, které poskytly vnitrostátní celní orgány. Tyto údaje byly v souladu s informacemi obsaženými v podnětu. Zúčastněné strany měly dostatek času se k tomu vyjádřit. V tomto ohledu však žádná ze zúčastněných stran neposkytla žádné informace ani před zveřejněním prozatímního nařízení, ani ve lhůtě poskytnuté pro předložení připomínek k prozatímnímu nařízení. Čínská obchodní komora poskytla určité kvantifikované informace týkající se údajně správné výše čínského dovozu ve velmi pozdní fázi řízení – téměř dva měsíce po termínu pro předložení připomínek k prozatímnímu nařízení, a tedy bezmála rok po zahájení šetření, kdy byly poprvé poskytnuty údaje o dovozu ve veřejné verzi podnětu. Poskytnutí těchto informací po termínu znemožňuje jejich ověření objektivním postupem, aniž by došlo k nadměrnému prodloužení období šetření nad rámec patnáctiměsíční lhůty stanovené v čl. 6 odst. 9 základního nařízení. V každém případě se zdá, že tyto informace uvádějí pro čínský vývoz údaje podstatně nižší oproti skutečnosti, jelikož jsou založeny pouze na odhadech týkajících se vývozu spolupracujících společností, a nebylo by je proto možné považovat za přesné. Tato námitka byla proto zamítnuta.

(51)

Řada dovozců však poskytla informace o svém dovozu jiných výrobků než dotčeného výrobku v rámci stejného kódu KN v posuzovaném období. K těmto informacím bylo možné přihlédnout a objem dovozu z dotčených zemí byl v souladu s tím snížen.

(52)

V důsledku záležitosti týkající se prodeje výrobního odvětví Unie v Unii uvedené výše ve 41. bodě odůvodnění bylo třeba revidovat také tržní podíl dumpingového dovozu obou dotčených zemí na trhu. Tržní podíl dumpingového dovozu z obou dotčených zemí se během posuzovaného období zvýšil o 15,6 procentního bodu z 33,1 % na 48,7 %. K tomuto růstu tržního podílu došlo zejména mezi rokem 2010 a obdobím šetření, v němž došlo k oživení poptávky.

(53)

Jedna zúčastněná strana požadovala, aby byly zveřejněny informace o ceně souhrnného prodeje podle typu výrobku pro výrobní odvětví Unie. Jak ale uvádí 111. bod odůvodnění prozatímního nařízení, vzorek výrobců v Unii sestával pouze ze dvou skupin výrobců a souhrnné údaje nemohly být z důvodu důvěrné povahy zveřejněny. Tento důvod platí také pro zveřejnění ceny souhrnného prodeje podle typu výrobku.

(54)

Zúčastněné strany uvedly, že dovoz z dotčených zemí vstupuje do Unie na jiné úrovni obchodu než zboží prodávané výrobci v Unii. To bylo skutečně potvrzeno; výrobní odvětví Unie a dovozci obvykle sdílejí značný počet zákazníků. Tato námitka proto mohla být přijata a byly provedeny náležité úpravy pro objem obchodu.

(55)

V důsledku toho byla snížena rozpětí podbízení uvedená ve 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Zjištěná rozpětí podbízení jsou však obvykle i nadále značná, a to mezi 25 % a 45 %, s jedinou výjimkou jednoho thajského vývozce, u něhož rozpětí podbízení dosahovalo zhruba 10 %.

(56)

Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné námitky ani připomínky, potvrzuje se obsah 108. a 109. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(57)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další námitky ani připomínky, potvrzuje se 111. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(58)

Jelikož ohledně výroby, výrobní kapacity a využití kapacity nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se 112. až 114. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(59)

Jelikož ohledně zásob nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 115. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(60)

V důsledku záležitosti zmíněné výše ve 41. bodě odůvodnění bylo potřeba revidovat také objem prodeje a tržní podíl výrobního odvětví Unie. V důsledku poklesu poptávky došlo mezi rokem 2008 a 2009 na trhu Unie k poklesu objemu prodeje u všech výrobců v Unii, a to o 36 %. Po roce 2009 však došlo ke značnému nárůstu poptávky v Unii zhruba o 6 000 tun, jak je uvedeno výše v 42. bodě odůvodnění, ale prodej v Unii se do konce posuzovaného období snížil o dalších 5 procentních bodů, tedy o 2 440 tun.

(61)

Tržní podíl výrobního odvětví Unie v posuzovaném období se průběžně snížil o 26 % nebo 14,8 procentního bodu, zatímco dumpingový dovoz se ve stejném období zvýšil o 15,6 procentního bodu, jak je uvedeno výše v 52. bodě odůvodnění.

(62)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že tržní podíly na segmentu zahraničního trhu ve Spojeném království vykazují odlišné tržní podíly, přičemž výrobnímu odvětví Unie pravděpodobně náleží větší podíl na trhu, zatímco tržní podíl čínského dovozu je na tomto konkrétním segmentu unijního trhu zřejmě menší.

(63)

Je docela dobře možné, že výrobnímu odvětví Unie náleží na určité části trhu v jednom členském státě vyšší tržní podíl. To, že různé hospodářské subjekty nemají na všech segmentech trhu ve všech členských státech stejný podíl na trhu, je normální. Předmětná analýza újmy se však zabývá trhem Unie jako celkem. V tomto ohledu bylo skutečně potvrzeno, že se tržní podíl výrobního odvětví Unie výrazně zmenšil, jak je vysvětleno výše.

(64)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další námitky či připomínky, potvrzuje se obsah 118. až 133. bodu odůvodnění prozatímního nařízení včetně závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(65)

V důsledku záležitosti týkající se prodeje výrobního odvětví Unie v Unii uvedené výše ve 41. bodě odůvodnění bylo třeba revidovat také tržní podíl dalších třetích zemí. Pokud jde o další třetí země, byl v rámci celého posuzovaného období dovoz na velmi nízké úrovni. Celkový tržní podíl dovozu z jiných zemí než obou dotčených zemí se v posuzovaném období snížil o 0,8 procentního bodu z 9,0 % na 8,2 %.

(66)

Druhým největším zdrojem dovozu byly během období šetření Brazílie, Indonésie a Turecko, jejichž podíl na trhu byl mezi 1,3 % a 1,5 %, a u všech těchto zemí byl podíl na trhu stabilní nebo během posuzovaného období klesl.

(67)

Vzhledem k malému objemu a stabilnímu trendu lze dospět k závěru, že dovoz z jiných třetích zemí než dotčených zemí nepřispěl k újmě, kterou během období šetření utrpělo výrobní odvětví Unie.

(68)

Zúčastněné strany uvedly, že se spotřeba v Unii vyvíjí negativně, neboť se objevily náhražky vyráběné z jiných materiálů, než je kujná (tvárná) litina, jako umělá hmota, nerezová ocel, uhlíková ocel a měď, a také nové technologie spojování. Někteří výrobci v Unii v důsledku toho rozšířili svou škálu výrobků, která nyní zahrnuje i tyto náhražkové výrobky.

(69)

V tomto ohledu se připomíná, že účinky této substituce se zabýval 146. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Účinky substituce měly nepříznivý dopad na spotřebu v Unii, což dále ovlivnilo výrobu a objem prodeje výrobců v Unii.

(70)

Jak již však bylo uvedeno v prozatímním nařízení, poškozující účinek zmenšující se spotřeby v Unii dále zhoršoval stálý růst dumpingového dovozu, jehož podíl na zmenšujícím se trhu se zvýšil o 15,6 procentního bodu. Jak je uvedeno výše v 60. bodě odůvodnění, zvýšila se od roku 2009 do období šetření poptávka v Unii zhruba o 6 000 tun, ale objem prodeje výrobního odvětví Unie na oživujícím se trhu se snížil do konce posuzovaného o dalších 2 440 tun.

(71)

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že nepříznivý vývoj spotřeby v Unii nepopírá příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(72)

Zainteresované strany uvedly, že snížení výrobní kapacity Unie, uvedené ve 113. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, je důsledkem ukončení provozu tří výrobců v Unii, k němuž došlo v letech 2008 a 2009 kvůli hospodářské krizi. Toto snížení tedy údajně nelze dávat do souvislosti s dovozem z dotčených zemí.

(73)

V tomto ohledu je kladen důraz na to, že se již ve 113. bodě odůvodnění prozatímního nařízení jako hlavní příčina snížení výrobní kapacity uvádí ukončení provozu tří výrobců v Unii.

(74)

Toto ukončení provozu tří výrobců v Unii však nelze vnímat pouze jako výsledek klesající poptávky. Během posuzovaného období se na zmenšující se trh Unie popsaný ve 42. bodě odůvodnění dostával stále větší přísun dovozu z dotčených zemí, který nakonec získal 15,6 procentního bodu tržního podílu, jak je vysvětleno výše v 52. bodě odůvodnění. Je proto jasné, že ukončení provozu tří výrobců v Unii, a tedy snížení výrobní kapacity výrobního odvětví Unie, nezpůsobila jen klesající poptávka. Existuje také jasná souvislost mezi snížením výrobní kapacity Unie a zvýšením tržního podílu dumpingového dovozu.

(75)

Zúčastněné strany uvedly, že si výrobci v Unii sami způsobili újmu, kterou utrpěli, neboť značné množství dotčeného výrobku údajně dováželi. Tato námitka se šetřením nepotvrdila. Z informací, které poskytli výrobci v Unii a spolupracující vývozci, vyplývá, že v případě obou skupin výrobců v Unii zařazených do vzorku byl tento dovoz malý v poměru k jejich celkové výrobě a prodeji vlastního zboží, jak se již uvádí výše ve 37. bodě odůvodnění. Vzhledem k zanedbatelnému objemu dovozu dotčeného výrobku výrobním odvětvím Unie lze vyslovit závěr, že tento dovoz nepřispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Námitka byla proto zamítnuta.

(76)

Zúčastněné strany uvedly, že zhoršující se trend ve výrobním odvětví Unie se do značné míry opírá o použití roku 2008 jako referenčního bodu pro posuzované období. Rok 2008 byl údajně pro výrobní odvětví Unie mimořádně příznivý. Z informací uvedených v podnětu však vyplývá, že situace výrobního odvětví Unie v roce 2007 byla podobná situaci v roce 2008 nebo lepší. Z toho vyplývá závěr, že zjištění újmy nezávisí na použití roku 2008 jako počátku.

(77)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, a jelikož nebyly vzneseny žádné jiné námitky ani připomínky, potvrzuje se obsah 134. až 153. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(78)

Závěrem se potvrzuje, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, vyznačující se menší ziskovostí, menším objemem výroby, menším využitím kapacity, objemem prodeje a tržním podílem, byla způsobena dotčeným dumpingovým dovozem. Účinek snižující se poptávky na nepříznivý vývoj výrobního odvětví Unie z hlediska výrobní kapacity, výroby a prodeje byl omezený.

(79)

Vzhledem k výše popsané analýze, v jejímž rámci byly řádně odlišeny a odděleny vlivy všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od újmu působících vlivů dumpingového dovozu, se potvrzuje, že tyto jiné činitele samy o sobě nemohou zvrátit skutečnost, že zjištěná újma musí být připsána dumpingovému dovozu.

(80)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky, potvrzuje se 154. až 164. bod odůvodnění prozatímního nařízení včetně závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti uložení opatření na dumpingový dovoz z dotčených zemí.

(81)

Úroveň pro odstranění újmy byla upravena tak, aby byla zohledněna úroveň úpravy obchodu provedená ve výpočtu podbízení, jak je uvedeno výše v 54. až 55. bodě odůvodnění. Jelikož nebyly vzneseny žádné konkrétní připomínky, potvrzuje se 165. až 170. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(82)

S ohledem na závěry, jichž bylo dosaženo v souvislosti s dumpingem, újmou, příčinnými souvislostmi a zájmem Unie, a v souladu s článkem 9 základního nařízení se usuzuje, že by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR a Thajska, a to ve výši odpovídající nejnižší zjištěné hodnotě dumpingového rozpětí a újmy podle pravidla nižšího cla, jímž je ve všech případech kromě jednoho dumpingového rozpětí.

(83)

Vzhledem k vysoké úrovni spolupráce vyvážejících výrobců z Číny a Thajska bylo clo pro všechny ostatní společnosti v obou zemích stanoveno na úrovni nejvyššího cla, jež má být uloženo společnostem, které byly buď v rámci příslušné země zařazeny do vzorku, nebo spolupracovaly během šetření. Pro společnosti, které při šetření nespolupracovaly, a pro společnosti, které dotčený výrobek v období šetření do Unie nevyvážely, bude uplatněno clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(84)

Pro spolupracující čínské společnosti nezařazené do vzorku, které jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení, je konečná sazba cla stanovena jako vážený průměr sazeb pro společnosti zařazené do vzorku.

(85)

Sazby konečného antidumpingového cla byly stanoveny takto:

Čínská lidová republika

Thajsko

(86)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly určeny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejících z ČLR a Thajska a vyráběného těmito společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Pro dovoz dotčeného výrobku vyrobeného kteroukoli jinou společností, která není výslovně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým jménem a adresou, včetně subjektů, které jsou s těmito výslovně jmenovanými společnostmi ve spojení, nelze těchto sazeb využít a tento dovoz podléhá celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(87)

Každou žádost o použití individuální sazby antidumpingového cla (například po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) je třeba podat Komisi (5) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácího prodeje a prodeje na vývoz, například v souvislosti s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. V případě potřeby pak bude toto nařízení odpovídajícím způsobem změněno a seznam společností, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, bude aktualizován.

(88)

Pokud jde o ČLR, mělo by být v zájmu zajištění rovného zacházení pro případné nové vývozce a spolupracující společnosti nezařazené do vzorku stanoveno, že se vážené průměrné clo uložené spolupracujícím společnostem použije pro případné nové vývozce, kteří by jinak měli nárok na přezkum podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení, jelikož se uvedený článek nepoužije, pokud byl použit výběr vzorku.

(89)

Všem stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na nichž byl založen záměr doporučit uložení konečného antidumpingového cla na dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby a trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem pocházejícího z ČLR a Thajska a konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím vznést námitky.

(90)

Vzhledem k tomu, že v návaznosti na poskytnutí konečných informací nebyla předložena žádná nová tvrzení, která by ovlivnila výsledek posouzení případu, není odůvodněna žádná změna zjištění, která jsou výše podrobně popsána.

(91)

Jeden spolupracující thajský vyvážející výrobce nabídl cenový závazek v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení. Dotčený výrobek však existuje v mnoha druzích (vyvážející výrobce uvedl více než 900 typů výrobku prodávaných do Unie), u nichž se ceny výrazně liší (až o 200 % u nejprodávanějších typů, ale některé méně prodávané typy výrobku mohou být až desetkrát dražší než ostatní), čímž vzniká velmi vysoké riziko křížové kompenzace. Typy výrobku se navíc mohou vyvíjet z hlediska designu a konečného zpracování. Výrobek proto není považován za vhodný pro cenový závazek. Komise rovněž v posledních letech důsledně nepřijímá závazky v případech, kdy výrobek existuje v tolika druzích. Nabídka závazku byla proto odmítnuta.

(92)

S ohledem na rozsah zjištěného dumpingového rozpětí a na úroveň újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie se považuje za nezbytné, aby byly částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením s konečnou platností vybrány. Jestliže jsou konečná cla vyšší než prozatímní cla, vyberou se s konečnou platností pouze zajištěné částky ve výši prozatímního cla, zatímco částky, které byly zajištěny nad rámec konečné sazby antidumpingového cla, by se měly uvolnit.

(93)

Jelikož jsou části příslušenství (fitinek) používající metrický závit podle normy ISO DIN 13 a kruhové rozvodné skříně z kujné (tvárné) litiny se závitem bez víka nyní vyňaty z vymezení výrobku (viz výše 8. a 11. bod odůvodnění), měly by se uvolnit prozatímně zajištěné částky na dovoz částí příslušenství (fitinek) používající metrický závit podle normy ISO DIN 13 a kruhové rozvodné skříně z kujné (tvárné) litiny se závitem bez víka.

(94)

Jak je vysvětleno ve 43. bodě odůvodnění, lze objem dumpingového dovozu z Indonésie považovat za dovoz, který nepředstavuje příčinu závažné újmy výrobnímu odvětví Unie. Proto se má za to, že ochranná opatření nejsou nezbytná a řízení ve vztahu k Indonésii by se mělo ukončit.

(95)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě byl přijat záměr doporučit ukončení řízení, a nevyjádřily žádné připomínky,

—

v období šetření (tj. od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011) nevyvážel do Unie výrobek popsaný v čl. 1 odst. 1,

—

není ve spojení s žádným vývozcem ani výrobcem v ČLR, na kterého se vztahují opatření uložená tímto nařízením,

—

skutečně vyvezl do Unie dotčený výrobek po skončení období šetření, z něhož vycházejí příslušná opatření, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt významné množství do Unie,