20.3.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 81/1

(1)

Dne 20. listopadu 2006 Komise obdržela podnět týkající se dovozů některých kompresorů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), který podalo podle článku 5 základního nařízení sdružení Federazione ANIMA/COMPO (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby některých kompresorů ve Společenství.

(2)

Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a újmě, které byly považovány za dostatečné odůvodnění pro zahájení řízení.

(3)

Řízení bylo zahájeno dne 21. prosince 2006 zveřejněním oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(4)

Vzhledem k potřebě dále prozkoumat některé aspekty šetření bylo rozhodnuto pokračovat v šetření bez uložení prozatímních opatření.

(5)

Komise oficiálně informovala vyvážející výrobce v ČLR, dovozce, obchodníky, uživatele a sdružení, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, zástupce ČLR, žádající výrobce ve Společenství a ostatní výrobce ve Společenství, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, o zahájení řízení. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby písemně oznámily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají důvod ke slyšení, byly vyslechnuty.

(6)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům, kteří o to projevili zájem, umožněno předložit žádost o status tržního hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádosti čínským vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a zástupcům ČLR. O status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení nebo o individuální zacházení, jestliže by šetření prokázalo, že podmínky pro status tržního hospodářství nesplňují, požádalo čtrnáct vyvážejících výrobců, včetně skupin společností ve spojení. Jeden vyvážející výrobce požádal pouze o individuální zacházení.

(7)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR, dovozců a výrobců ve Společenství Komise v oznámení o zahájení řízení uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může být pro stanovení dumpingu a újmy použit výběr vzorku.

(8)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nezbytný, a pokud ano, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci v ČLR, dovozci ve Společenství a výrobci ve Společenství požádáni, aby se Komisi sami přihlásili a poskytli základní informace o své činnosti související s dotčeným výrobkem v období šetření (1. říjen 2005 až 30. září 2006), jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení šetření.

(9)

Pokud jde o vyvážející výrobce, v souladu s článkem 17 základního nařízení byl vzorek vybrán na základě největšího reprezentativního objemu vývozu některých kompresorů do Společenství, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Na základě informací získaných od vyvážejících výrobců Komise vybrala šest společností nebo skupin společností ve spojení (dále jen „společnosti zařazené do vzorku“) s největším objemem vývozu do Společenství. Pokud jde o objem vývozu, šest společností zařazených do vzorku představovalo v průběhu období šetření 93 % celkového vývozu některých kompresorů z ČLR do Společenství. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byly dotčené strany konzultovány a nevznesly žádné námitky.

(10)

Pokud jde o výrobce ve Společenství, vzhledem k tomu, že při šetření spolupracovaly pouze tři skupiny společností, bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný.

(11)

Co se týká dovozců, vzhledem k tomu, že při šetření spolupracoval pouze jeden dovozce, bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný.

(12)

Dotazníky byly zaslány všem společnostem vybraným pro zařazení do vzorku a všem ostatním stranám, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká. Úplné odpovědi na dotazník byly obdrženy od šesti vyvážejících výrobců v ČLR, tří výrobců ve Společenství a jednoho dovozce. Jeden výrobce ve Společenství odpověděl pouze na dotazník k výběru vzorku. Od ostatních zúčastněných stran nebyly obdrženy žádné odpovědi na dotazník.

(13)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné za účelem stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství, a provedla inspekce na místě v prostorách těchto společností:

(14)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce, jimž by nemusel být přiznán status tržního hospodářství, proběhla inspekce na místě s cílem stanovit běžnou hodnotu na základě údajů ze srovnatelné země, v tomto případě Brazílie, a to v prostorách následujících společností:

(15)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2005 do 30. září 2006 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Analýza trendů v souvislosti s posouzením újmy se týkalo období od 1. ledna 2003 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(16)

Dotčeným výrobkem jsou pístové kompresory s průtokem nepřesahujícím 2 kubické metry (m3) za minutu pocházející z ČLR (dále jen „kompresory“ nebo „dotčený výrobek“), obvykle kódů KN ex84144010, ex84148022, ex84148028 a ex84148051.

(17)

Kompresor se obvykle skládá z čerpadla poháněného elektrickým motorem, a to buď přímo, nebo prostřednictvím řemenového převodu. Ve většině případů je stlačený vzduch pumpován do nádrže a odchází tlakovým regulátorem a gumovou hadicí. Kompresory, zejména větší, mohou být opatřeny koly, aby byly mobilní. Mohou se prodávat samostatně nebo s příslušenstvím pro stříkání, čištění nebo huštění pneumatik a jiné účely.

(18)

V oznámení o zahájení tohoto řízení se odkazovalo rovněž na čerpadla pístových kompresorů. Šetření prokázalo, že čerpadla pístových kompresorů jsou jednou (nikoliv však jedinou) ze základních součástí kompresorů, jichž se šetření týká (v závislosti na modelu na ně připadá mezi 25 % a 35 % celkových nákladů na hotový výrobek), a mohou být prodávána rovněž samostatně, jakož i namontována na jiné kompresory, na něž se toto šetření nevztahuje. Šetření rovněž prokázalo, že nemají stejné technické a fyzikální vlastnosti jako kompletní kompresory a nepoužívají se ke stejným účelům. Kompletní kompresor obsahuje rovněž jiné hlavní součásti (např. nádrž, motor). Liší se rovněž distribuční kanály a vnímání spotřebitelů, pokud jde o čerpadlo na straně jedné a kompletní kompresor na straně druhé. Vyvozuje se proto závěr, že v tomto případě by neměla být čerpadla pístových kompresorů považována za dotčený výrobek.

(19)

Dotčený výrobek se používá pro pneumaticky ovládané hnací jednotky nebo ke stříkání, čištění nebo huštění pneumatik a jiných předmětů. Šetřením bylo prokázáno, že navzdory rozdílům ve tvaru, materiálu a výrobním procesu mají různé druhy dotčeného výrobku stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a používají se v podstatě ke stejným účelům. Proto jsou pro účely tohoto řízení považovány za jeden výrobek.

(20)

Šetření prokázalo, že kompresory vyráběné a prodávané výrobním odvětvím Společenství ve Společenství, kompresory vyráběné a prodávané na domácím trhu v ČLR a na domácím trhu v Brazílii, která sloužila jako srovnatelná země, a kompresory vyráběné v ČLR a prodávané do Společenství mají v podstatě stejné fyzikální a technické vlastnosti a stejné základní užití.

(21)

Všechny tyto kompresory se proto považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(22)

Přihlásilo se čtrnáct společností nebo skupin společností, které představovaly 100 % celkového vývozu dotčeného výrobku do ES. Úroveň spolupráce byla proto vysoká. Třináct společností nebo skupin společností požádalo o status tržního hospodářství, zatímco jedna společnost požádala pouze o individuální zacházení. Jak bylo uvedeno v 9. bodě odůvodnění, do vzorku bylo vybráno šest společností na základě objemu jejich vývozu.

(23)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingovém šetření týkajícím se dovozů pocházejících z ČLR stanoví v souladu s body 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(24)

Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě pouze pro orientaci:

(25)

O status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení původně požádalo pět společností nebo skupin společností čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, které ve stanovených lhůtách vyplnily formulář žádosti o status tržního hospodářství pro vyvážející výrobce. Všechny tyto skupiny zahrnovaly výrobce dotčeného výrobku i společnosti ve spojení s výrobci podílející se na prodeji dotčeného výrobku. Je obvyklou praxí Komise ověřit, zda skupina společností ve spojení jako celek splňuje podmínky pro přiznání statusu tržního hospodářství. O status tržního hospodářství požádaly tyto společnosti:

(26)

U všech výše uvedených spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku si Komise vyžádala všechny informace, které považovala za nezbytné, a ověřila v prostorách těchto společností informace předložené v jejich žádostech o status tržního hospodářství, jež pokládala za nezbytné.

(27)

Šetření prokázalo, že status tržního hospodářství nelze přiznat třem z pěti výše uvedených čínských vyvážejících výrobců, kteří požádali o status tržního hospodářství, jelikož žádná z těchto společností nebo skupin společností nesplnila kritérium 2, jak je shrnuto ve 24. bodě odůvodnění. Jedna ze skupin společností mimoto nesplnila rovněž kritérium 3.

(28)

Dvě společnosti nebo skupiny společností (FIAC a Nu Air) splnily všechna kritéria shrnutá ve 24. bodě odůvodnění a bylo jim možno status tržního hospodářství přiznat.

(29)

Jedna společnost (Taizhou), součást skupiny společností (Hongyou/Taizhou), a jedna společnost (Wealth Shanghai/Nantong Wealth) nemohly prokázat, že splňují kritérium 2 shrnuté ve 24. bodě odůvodnění, jelikož nebylo zjištěno, že mají účetní postupy a účetní standardy, které jsou v souladu s mezinárodními účetními standardy. Skupině společností (Hongyou/Taizhou) a společnosti (Wealth Shanghai/Nantong Wealth) proto nebylo možno status tržního hospodářství přiznat.

(30)

Jedna společnost (Xinlei) nemohla prokázat, že splňuje kritérium 2 shrnuté ve 24. bodě odůvodnění, jelikož její účetní postupy a účetní standardy nebyly v souladu s mezinárodními účetními standardy. Společnost mimoto nemohla plně prokázat platbu za nabytí práv k užívání pozemků. Proto nesplnila rovněž kritérium 3 shrnuté ve 24. bodě odůvodnění. Proto jí nebylo možno status tržního hospodářství přiznat.

(31)

Jeden dovozce, který není ve spojení, vznesl námitku vůči přiznání statusu tržního hospodářství společnosti Nu Air na základě údajných určitých nesouladů v auditovaných účetních závěrkách za rok 2004 a 2005. Společnost Nu Air však mohla prokázat neexistenci takovýchto nesouladů a objasnit záležitosti, které tento dovozce uvedl. Tato námitka byla proto odmítnuta.

(32)

Týž dovozce vznesl námitku vůči přiznání statusu tržního hospodářství společnosti FIAC s ohledem na skutečnost, že v roce 2002 společnost sjednala s regionálními orgány předběžnou dohodu, na jejímž základě by byla společnosti dána bezplatně do užívání parcela na dobu nejvýše tří let až do vyřízení formalit souvisejících s vyvlastněním pozemku. Platnost dohody však skončila, aniž by společnost FIAC této dohody využila nebo nabyla práva k tomuto pozemku. Na druhou stranu společnost FIAC byla s to prokázat, že vždy platila nájemné za pozemky používané při svých činnostech. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(33)

Jedna společnost (Hongyou) ze skupiny společností (Hongyou/Taizhou) namítala, že její žádost o přiznání statusu tržního hospodářství neměla být zamítnuta kvůli záležitostem vzniklým v jiné společnosti (konkrétně Taizhou). Na základě nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (3), je nutno společnosti Hongyou a Taizhou považovat za strany ve spojení. Jelikož společnosti Taizhou nebylo možno přiznat status tržního hospodářství, nebylo možno status tržního hospodářství přiznat ani společnosti Hongyou.

(34)

Na základě výše uvedených skutečností nemohly tři z pěti čínských společností nebo skupin společností zařazených do vzorku, které požádaly o status tržního hospodářství, prokázat, že splňují všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(35)

Usuzovalo se proto, že status tržního hospodářství je možno přiznat dvěma společnostem (FIAC a Nu Air) a žádosti zbývajících tří společností nebo skupin společností o status tržního hospodářství je nutno zamítnout. Byl konzultován poradní výbor, který vůči závěrům útvarů Komise nevznesl žádné námitky.

(36)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země spadající pod zmíněný článek stanoví případné celostátní clo kromě případů, kdy společnosti mohou prokázat, že splňují všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(37)

Všichni vyvážející výrobci, kteří požádali o status tržního hospodářství, požádali rovněž o individuální zacházení v případě, že jim nebude přiznán status tržního hospodářství. Jedna společnost (Anlu) požádala pouze o individuální zacházení.

(38)

Ze čtyř společností nebo skupin společností zařazených do vzorku, kterým nebylo možno status tržního hospodářství přiznat (Xinlei, Honyou/Taizhou, Wealth Shanghai/Nantong Wealth) nebo které o status tržního hospodářství nepožádaly (Anlu), splnily všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení tři společnosti nebo skupiny (Xinlei, Anlu a Wealth Shanghai/Nantong Wealth) a mohlo jim být přiznáno individuální zacházení.

(39)

Bylo zjištěno, že společnost Taizhou neprokázala, že kumulativně splňuje všechny požadavky pro individuální zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Vážné problémy s účetním systémem společnosti znemožnily ověřit, zda bylo splněno kritérium stanovené v čl. 9 odst. 5 písm. b) základního nařízení, že vývozní ceny a množství a podmínky prodeje jsou určovány svobodně.

(40)

Žádost společnosti Taizhou o individuální zacházení byla proto zamítnuta.

(41)

Pokud jde o stanovení běžné hodnoty, Komise nejdříve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, jimž bylo možno přiznat status tržního hospodářství, určila, zda jejich domácí prodej dotčeného výrobku nezávislým odběratelům byl reprezentativní, tj. zda celkový objem těchto prodejů dosáhl alespoň 5 % jejich celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Společenství. Jelikož dvě společnosti nebo skupiny společností neměly téměř žádný prodej na domácím trhu, mělo se za to, že výrobek nebyl prodáván v reprezentativním množství, aby mohl poskytnout řádný základ pro stanovení běžné hodnoty.

(42)

Jelikož ke stanovení běžné hodnoty nebylo možno použít domácí prodej, bylo nutno uplatnit jinou metodu. V tomto ohledu Komise použila početně zjištěnou běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Běžná hodnota byla početně zjištěna na základě výrobních nákladů společností nebo skupin společností na dotčený výrobek. Při početním zjišťování běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení se k výrobním nákladům připočte přiměřená částka za prodejní, správní a režijní náklady a za zisky. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk nebylo možno zjistit podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení, jelikož žádná ze společností nebo skupin společností neměla reprezentativní domácí prodej. Nebylo možno je stanovit na základě čl. 2 odst. 6 písm. a), jelikož žádné jiné společnosti nemohl být přiznán status tržního hospodářství. Prodejní, správní a režijní náklady a zisky nebylo možno stanovit ani na základě čl. 2 odst. 6 písm. b), jelikož žádná ze společností nebo skupin společností neměla reprezentativní prodej téže obecné kategorie výrobků v běžném obchodním styku. Prodejní, správní a režijní náklady a zisky byly proto stanoveny v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. c) („jakákoli jiná rozumná metoda“) na základě prodejních, správních a režijních nákladů a zisků spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi. Z veřejně dostupných informací vyplynulo, že toto ziskové rozpětí nepřekročilo zisk, jehož v průběhu období šetření dosáhli ostatní známí výrobci téže obecné kategorie výrobků (tj. elektrické stroje) v ČLR.

(43)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musela být běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nemohl být udělen status tržního hospodářství, stanovena na základě cen nebo na základě početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(44)

V oznámení o zahájení řízení oznámila Komise záměr použít Brazílii jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k tomu vyjádřily. Proti tomuto návrhu nevznesla žádná zúčastněná strana námitky.

(45)

V Brazílii existují čtyři známí výrobci, kteří vyrábějí přibližně 220 000 kompresorů ročně a dovoz činí přibližně 30 000 kusů. Komise požádala o spolupráci všechny známé výrobce v Brazílii.

(46)

Při šetření spolupracovali dva brazilští výrobci. Jeden z výrobců je ve spojení s výrobcem ve Společenství, skupinou FIAC. Šetření prokázalo, že tento výrobce má obecně vysoké ceny, zejména kvůli skutečnosti, že vyrábí malý objem složitých kompresorů pro lékařské účely, které nejsou přímo srovnatelné s dotčeným výrobkem. Kvůli velmi rozdílným vlastnostem výrobku a trhu by bylo obtížné určit nezbytné úpravy, aby bylo možno tyto údaje použít jako běžnou hodnotu pro kompresory vyráběné v Číně. Bylo zjištěno, že druhý spolupracující brazilský výrobce vyrábí modely kompresorů, které jsou srovnatelné s modely vyváženými do Společenství čínskými vyvážejícími výrobci. Proto byly jako základ pro stanovení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce, jimž nebyl přiznán status tržního hospodářství, použity ceny srovnatelných modelů tohoto brazilského výrobce na brazilském trhu prodávaných v běžném obchodním styku.

(47)

Vyvážející výrobci uskutečňovali vývoz do Společenství buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím obchodních společností ve spojení nebo společností, které nejsou ve spojení, se sídlem ve Společenství i mimo ně.

(48)

Pokud se prodej na vývoz do Společenství uskutečňoval přímo pro nezávislé odběratele ve Společenství nebo prostřednictvím obchodních společností, které nejsou ve spojení, vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanoveny na základě cen dotčeného výrobku skutečně zaplacených či splatných.

(49)

Pokud se prodej na vývoz do Společenství uskutečňoval prostřednictvím obchodních společností ve spojení se sídlem ve Společenství, vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanoveny na základě cen, za které byl výrobek těmito obchodníky ve spojení poprvé prodán nezávislým odběratelům ve Společenství. U prodejů uskutečněných prostřednictvím společností ve spojení se sídlem mimo Společenství se vývozní cena stanovila na základě cen, za které byl výrobek poprvé prodán nezávislým odběratelům ve Společenství.

(50)

U dvou čínských vyvážejících společností zařazených do vzorku, jimž nebyl přiznán status tržního hospodářství ani individuální zacházení (Taizhou/Honyou), nebylo možno z důvodů uvedených ve 29. bodě odůvodnění použít údaje o jejich vývozu ke stanovení individuálních dumpingových rozpětí. Dumpingové rozpětí bylo proto vypočteno tak, jak je uvedeno v 55. bodě odůvodnění.

(51)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnávány podle jejich úrovně ze závodu a na stejné obchodní úrovni. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly provedeny příslušné úpravy týkající se rozdílů, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(52)

Na tomto základě byly pro čínské vyvážející výrobce, jimž bylo možno přiznat status tržního hospodářství nebo individuální zacházení, provedeny úpravy týkající se rozdílů v obchodní úrovni, nákladech na dopravu a pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejších nákladech, nákladech na balení, úvěry a poprodejních nákladech (záruka) v případě, že byly použitelné a odůvodněné. U ostatních společností byla provedena průměrná úprava založená na výše uvedených úpravách.

(53)

U prodeje uskutečňovaného prostřednictvím obchodníků ve spojení se sídlem mimo Společenství se použila úprava v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, pokud bylo prokázáno, že tyto společnosti vykonávají obdobné funkce jako zástupce pracující za provizi. Tato úprava byla založena na údajích o prodejních, správních a režijních nákladech obchodních společností a zisku získaných od obchodníka ve Společenství, který není ve spojení.

(54)

Dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procento dovozní ceny CIF na hranice Společenství před proclením, byla stanovena takto:

(55)

Pro dvě společnosti zařazené do vzorku, jimž nebyl přiznán status tržního hospodářství ani individuální zacházení, bylo dumpingové rozpětí vypočítáno jako vážený průměr dumpingových rozpětí stanovených pro tři společnosti nebo skupiny společností, jimž bylo přiznáno individuální zacházení, nikoli však status tržního hospodářství.

(56)

Pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku bylo dumpingové rozpětí vypočítáno jako vážený průměr dumpingových rozpětí stanovených pro všechny společnosti ve vzorku.

(57)

Vzhledem k vysoké úrovni spolupráce (100 %) uvedené ve 22. bodě odůvodnění bylo celostátní průměrné dumpingové rozpětí stanoveno na nejvyšší úroveň použitelnou pro jakoukoliv společnost zařazenou do vzorku.

(58)

Na základě definice výrobního odvětví Společenství podle čl. 4 odst. 1 základního nařízení byla při zahájení šetření pro zahrnutí do definice výrobního odvětví vzata v úvahu výroba těchto výrobců ve Společenství:

(59)

Dva žádající výrobci krátce po zahájení řízení spolupráci ukončili a neposkytli odpověď na dotazník k výběru vzorku.

(60)

Šetřením bylo prokázáno, že všechny tři spolupracující společnosti (skupiny společností) kromě vlastní výroby ve Společenství dovážely rovněž rostoucí množství dotčeného výrobku za účelem dalšího prodeje na trhu Společenství. Jak bylo šetřením prokázáno, všechny spolupracující společnosti se rozhodly přemístit část své výroby, přinejmenším část, která nejvíce čelila rostoucím dumpingovým vývozům z ČLR. Dovozy spolupracujících společností (skupin společností) pocházely především od jejich sesterských společností ve spojení nebo dceřiných společností založených v ČLR.

(61)

Proto bylo ověřováno, zda je navzdory těmto objemům dovozu střed zájmu těchto společností ve Společenství.

(62)

Co se týká objemu dovozu spolupracujících výrobců ve Společenství, bylo zjištěno, že dvě společnosti (skupiny společností) (společnost A a B) dovážely rostoucí, avšak poměrně malé množství dotčeného výrobku (po celé posuzované období byl objem dalšího prodeje dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR nižší než příslušný čistý prodej vlastní výroby těchto společností). Tyto společnosti mimoto zachovávají své sídlo a činnost v oblasti výzkumu a vývoje ve Společenství. Vyvozuje se proto závěr, že střed zájmu společností A a B je stále ve Společenství a že i přes jejich dovozy z ČLR je lze považovat za součást výroby ve Společenství.

(63)

Co se týká další spolupracující skupiny společností (společnost C), bylo zjištěno, že v posuzovaném období došlo nejen ke značnému zvýšení podílu dováženého výrobku prodávaného na trhu Společenství, nýbrž že počínaje rokem 2005 tento podíl překročil objemy obdobného výrobku vyráběného a prodávaného ve Společenství. V průběhu období šetření představovaly objemy dalšího prodeje dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR velkou většinu celkového prodeje společnosti C na trhu Společenství.

(64)

Posuzovalo se, zda je i přes významné objemy dovozu možno dovážené objemy považovat za doplněk sortimentu nebo zda jsou dočasné povahy. Zdálo se však, že dovozy společnosti C nelze považovat za doplněk sortimentu, nýbrž že vycházejí ze strategického rozhodnutí pořizovat výrobu dotčeného výrobku externě v ČLR s cílem přemístit výrobu v zájmu snížení výrobních nákladů a zajištění schopnosti soutěžit s ostatními čínskými dovozy. Bylo zjištěno, že v období šetření bylo mnoho modelů vyráběných v ČLR vyráběno rovněž v Itálii jinou společností téže skupiny. Kompresory vyráběné v ČLR tudíž přímo soutěžily s kompresory vyráběnými stejnou skupinou v Itálii. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a s přihlédnutím k významu dalšího prodeje dovážených výrobků na celkovém prodeji společnosti C nebylo možno vyvodit závěr, že střed zájmu společnosti C o výrobu dotčeného výrobku je stále ve Společenství. Jako pravděpodobné se jevilo, že společnost C bude nadále pokračovat v dovozech obdobného výrobku z dotčené země za účelem dalšího prodeje na trhu Společenství či tyto dovozy dokonce zvýší, což by znamenalo, že by se společnost C měla považovat spíše za dovozce než výrobce ve Společenství.

(65)

Vyvozuje se proto závěr, že by společnost C neměla být zařazena do definice výrobního odvětví Společenství.

(66)

Výroba některých kompresorů ve Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení byla proto vymezena jako veškerá výroba všech společností uvedených v 58. bodě odůvodnění po odečtení výroby společnosti C. Vzhledem k tomu, že řada výrobců a montérů ve Společenství nespolupracovala, byla výroba odhadnuta na základě informací získaných v průběhu šetření a údajů předložených žadatelem.

(67)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu podaného italským sdružením ANIMA zastupujícím čtyři společnosti vyrábějící kompresory a jednoho výrobce, který podnět podpořil (jak bylo uvedeno v 58. bodě odůvodnění). Navzdory výše zmíněné nedostatečné spolupráci ze strany dvou žádajících společností a vyloučení jednoho výrobce ve Společenství z definice výroby ve Společenství bylo zjištěno, že dva zbývající výrobci ve Společenství, kteří při šetření řádně spolupracovali, představují významný podíl celkové výroby ve Společenství, v tomto případě přibližně 50 %. Usuzovalo se proto, že tito dva spolupracující výrobci představují výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(68)

Na zbývající výrobce uvedené v podnětu a podrobně projednané v 58. bodě odůvodnění bez společnosti vyloučené z definice výroby ve Společenství se bude dále odkazovat jako na „ostatní výrobce ve Společenství“. Proti podnětu nevznesl námitku žádný z těchto ostatních výrobců ve Společenství.

(69)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemu prodeje vlastní výroby společnosti C a výrobního odvětví Společenství určené pro trh Společenství, údajů o objemech dovozu na trh Společenství získaných od Eurostatu a s ohledem na prodej ostatních výrobců ve Společenství na základě dostupných informací v podnětu.

(70)

V posuzovaném období se trh Společenství pro dotčený výrobek a obdobný výrobek snížil o 6 % a v období šetření dosáhl přibližně 3 066 000 kusů. Konkrétněji, spotřeba Společenství v roce 2004 poklesla o 7 %, v roce 2005 se mírně zvýšila o 1 % a v období šetření se ustálila na této úrovni. Pokles spotřeby Společenství lze přičíst zmenšujícímu se prodeji výrobců ve Společenství a omezeným dovozům z ostatních třetích zemí (zejména USA a Japonska).

(71)

Objem dovozu dotčeného výrobku do Společenství mezi rokem 2003 a obdobím šetření mohutně vzrostl. Během posuzovaného období dovoz vzrostl o 182 % a dosáhl více než 1 600 000 kusů. Podrobně, dovozy z dotčené země se mezi rokem 2003 a 2004 zvýšily o 66 %, v roce 2005 o dalších 110 procentních bodů a v období šetření o 6 procentních bodů.

(72)

Podíl na trhu připadající na vývozce v dotčené zemi se v průběhu posuzovaného období zvýšil o více než 35 procentních bodů a v období šetření dosáhl 53 %. Čínští vývozci zvýšili svůj podíl na trhu mezi rokem 2003 a 2004 o 13 procentních bodů a v roce 2005 o dalších 20 procentních bodů. V období šetření se podíl vývozců z dotčené země na trhu mírně zvýšil o další procentní bod.

(73)

Ceny dovozu dotčeného výrobku v níže uvedené tabulce vycházejí z údajů poskytnutých spolupracujícími vývozci, které byly ověřeny během šetření. V průběhu posuzovaného období došlo k celkovému nárůstu průměrné ceny dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR, která mezi rokem 2003 a obdobím šetření vzrostla o 6 %. Trend rostoucích cen je možným projevem změny v sortimentní skladbě, jelikož čínští výrobci začali postupně vyrábět a vyvážet modernější a dražší kompresory.

(74)

U srovnatelných modelů dotčeného výrobku bylo provedeno srovnání mezi průměrnými prodejními cenami vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a výrobního odvětví Společenství ve Společenství. Za tímto účelem byly ceny výrobního odvětví Společenství ze závodu pro nezávislé odběratele bez slev a daní srovnány s cenami CIF na hranice Společenství u vyvážejících výrobců v ČLR, řádně upravenými s ohledem na náklady na vykládku a proclení. Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství obvykle prodává svou výrobu ve Společenství přímo maloobchodníkům, zatímco čínské zboží je maloobchodníkům prodáváno prostřednictvím dovozců a/nebo obchodníků ve spojení či dovozců a/nebo obchodníků, kteří ve spojení nejsou, byla popřípadě provedena úprava na dovozní cenu, aby bylo zajištěno srovnání na stejné obchodní úrovni. Ze srovnání vyplynulo, že v průběhu období šetření byly v závislosti na dotyčném vývozci ceny dotčeného výrobku prodávaného ve Společenství nižší než ceny výrobního odvětví Společenství o 22 % až 43 %.

(75)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise ověřovala všechny důležité hospodářské činitele a ukazatele, které měly vliv na stav výrobního odvětví Společenství.

(76)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství zahrnuje pouze dva výrobce, jsou údaje týkající se výrobního odvětví uvedeny ve formě indexů a/nebo v určitém rozmezí, aby byla zachována důvěrnost údajů v souladu s článkem 19 základního nařízení. Připomíná se, že níže uvedené údaje se týkají obdobného výrobku vyráběného ve Společenství výrobním odvětvím Společenství, nezahrnují proto samostatná čerpadla a kompresory vyráběné společnostmi výrobního odvětví Společenství ve spojení se sídlem v ČLR a následně dále prodávané ve Společenství.

(77)

Výroba výrobního odvětví Společenství mezi rokem 2003 a obdobím šetření významně poklesla. Konkrétně, v roce 2004 se snížila o 16 %, v roce 2005 o dalších 23 % a v období šetření o 7 %. V období šetření činil objem výroby výrobního odvětví Společenství mezi 300 000 kusy a 400 000 kusy.

(78)

Výrobní kapacita se mezi rokem 2003 a 2004 mírně zvýšila o 3 %, v roce 2005 vzrostla o dalších 9 % a v průběhu období šetření se ustálila na této úrovni. Zvýšení výrobní kapacity v roce 2005 lze přičíst investicím, které vynaložil jeden výrobce ve Společenství do další výrobní linky pro kompresory určené pro vyšší segment trhu. V průběhu období šetření byla výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství v rozmezí od 600 000 kusů do 800 000 kusů.

(79)

Míra využití kapacity výrobního odvětví Společenství v průběhu posuzovaného období trvale klesala a v období šetření činila méně než polovinu úrovně v roce 2003. To odráží pokles úrovní výroby. Během období šetření byla míra využití kapacity výrobního odvětví Společenství v rozmezí od 40 % do 50 %.

(80)

Úroveň konečných zásob se v roce 2004 zvýšila o 37 %, v roce 2005 o dalších 45 %, načež v období šetření poklesla o 138 %. V průběhu období šetření byly zásoby výrobního odvětví Společenství v rozmezí mezi 10 000 a 20 000 kusy. S ohledem na skutečnost, že se výroba obdobného výrobku ve Společenství uskutečňuje převážně na objednávku, nepovažuje se u tohoto výrobku výše zásob za vhodný ukazatel újmy.

(81)

Prodej vlastní výroby výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství v celém posuzovaném období trvale klesal. Konkrétně, v roce 2004 poklesl o 19 %, v roce 2005 o dalších 24 % a v období šetření o 9 %. V průběhu období šetření byl objem prodeje výrobního odvětví Společenství v rozmezí od 200 000 kusů do 300 000 kusů.

(82)

Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu se v průběhu posuzovaného období trvale snižoval. Podrobně, index odrážející vývoj podílu výrobního odvětví Společenství na trhu se snížil v roce 2004 o 13 %, v roce 2005 o 27 % a v období šetření o dalších 9 %. V průběhu období šetření činil podíl výrobního odvětví na trhu mezi 5 % a 10 %.

(83)

Mezi rokem 2003 a obdobím šetření, kdy se spotřeba Společenství snížila o 6 %, poklesl objem prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství mnohem více o celých 52 %. V průběhu posuzovaného období se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu snížil téměř o polovinu, zatímco dumpingové dovozy získaly více než 35 % podílu na trhu a dosáhly 53 %. Vyvozuje se proto závěr, že neexistoval žádný růst, jehož by výrobní odvětví Společenství mohlo využít.

(84)

Úroveň zaměstnanosti ve výrobním odvětví Společenství vykazovala v celém posuzovaném období trvalý pokles. V roce 2004 se snížila o 10 %, v roce 2005 o dalších 16 % a v období šetření o 5 %. V průběhu období šetření činil počet zaměstnanců ve výrobním odvětví Společenství vyhrazených na výrobu a prodej obdobného výrobku od 150 do 200 osob.

(85)

Produktivita pracovníků výrobního odvětví Společenství měřená jako výstup (kusy) na zaměstnance za rok se v roce 2004 snížila o 7 %, v roce 2005 o dalších 10 % a v období šetření o 5 %. V průběhu období šetření byla produktivita výrobního odvětví Společenství v rozmezí od 1 500 do 2 000 kusů na zaměstnance. Trvalý pokles produktivity je odrazem klesající výroby, která se v průběhu celého posuzovaného období snižovala o něco rychleji než zaměstnanost.

(86)

Průměrné náklady práce na zaměstnance mezi rokem 2003 a 2004 vzrostly o 8 % a v roce 2005 se ustálily na této úrovni, načež v období šetření mírně klesly o 1 %. Růst v roce 2004 byl zapříčiněn zejména růstem mezd, který byl dohodnut jedním z výrobců ve výrobním odvětví Společenství po sporu s odborovými svazy. Tomuto vyjednanému růstu mezd mimoto v roce 2003 předcházela stávka a výsledné nezaplacené hodiny úměrně snížily roční náklady práce v porovnání s předchozími roky.

(87)

Jednotkové ceny prodeje vlastní výroby výrobního odvětví Společenství nezávislým odběratelům se mezi rokem 2003 a obdobím šetření zvýšily o 20 %. Konkrétně, průměrná prodejní cena vzrostla v roce 2004 o 9 %, v roce 2005 o dalších 13 %, načež v období šetření mírně poklesla o 2 %. V průběhu období šetření činila průměrná jednotková cena mezi 100 a 150 EUR.

(88)

Růst průměrné jednotkové ceny je projevem postupného částečného přesouvání výroby výrobního odvětví Společenství do vyššího segmentu trhu, tj. směrem k vyšší jakosti, lepší výkonnosti, vyšší kapacitě, a tudíž nákladnějším a dražším modelům obdobného výrobku.

(89)

Vzhledem k objemu a úrovni cenového podbízení byly tyto dovozy jistě činitelem, který měl vliv na ceny.

(90)

V průběhu posuzovaného období byla ziskovost prodeje vlastní výroby výrobního odvětví Společenství, vyjádřená jako procento z čistého prodeje, záporná, avšak zlepšovala se. Záporná ziskovost se v roce 2004 zlepšila, dále se zlepšovala v roce 2005, kdy byla výše ztrát relativně nejnižší, a v období šetření se zhoršila jen mírně. V průběhu období šetření byla ziskovost výrobního odvětví Společenství v rozmezí od – 3 % do – 10 %.

(91)

Návratnost investic, vyjádřená jako zisk v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic, sledovala výše uvedenou tendenci ziskovosti. V průběhu posuzovaného období zůstala rovněž záporná. V roce 2004 se zlepšila, v roce 2005 se dále zlepšovala, načež se v období šetření mírně zhoršila. V období šetření byla návratnost investic v rozmezí mezi – 30 % a – 15 %.

(92)

Čistý peněžní tok z provozních činností byl v posuzovaném období rovněž záporný, jednoznačně se však zlepšil a v období šetření byl jen mírně záporný v rozmezí mezi – 100 000 a 0 EUR.

(93)

Roční investice výrobního odvětví Společenství do výroby obdobného výrobku se v roce 2004 zvýšily o 72 % a v roce 2005 o dalších 75 %, posléze v období šetření mírně poklesly o 7 %. Čisté investice v průběhu období šetření však byly poměrné nízké a činily mezi 1 300 000 EUR a 2 300 000 EUR. Nárůst lze přičíst investicím, které uskutečnil jeden z výrobců ve Společenství v souvislosti s pronájmem nové budovy s cílem centralizovat a zmodernizovat výrobní proces, a určitým investicím výrobního odvětví Společenství určeným na údržbu a obnovu stávajícího zařízení, avšak rovněž investicím do nového zařízení a modulů s cílem pokusit se zvýšit konkurenceschopnost svých výrobků vůči dumpingovým dovozům z Číny.

(94)

Komisi nebyly předloženy žádné důkazy o nižší nebo vyšší schopnosti získat kapitál v posuzovaném období.

(95)

Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám dovozu z dotčené země nelze dopad velikosti skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Společenství považovat za zanedbatelný.

(96)

Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné informace o existenci dumpingu před situací posuzovanou v tomto řízení, tento činitel se nepovažuje za důležitý.

(97)

Mezi rokem 2003 a obdobím šetření se objem dumpingových dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR mohutně zvýšil o 182 % a jejich podíl na trhu Společenství vzrostl o více než 35 %. Průměrné ceny dumpingových dovozů byly v průběhu posuzovaného období podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. V průběhu období šetření se ceny dovozů z ČLR významně podbízely cenám výrobního odvětví Společenství. Na základě váženého průměru bylo cenové podbízení v období šetření v rozmezí od 22 % do 43 %.

(98)

Některé ukazatele se v období mezi rokem 2003 a obdobím šetření vyvíjely pozitivně. Průměrná jednotková prodejní cena vzrostla o 20 %, ukazatel výrobní kapacity vzrostl o 12 % a došlo k růstu investic o 140 %. V 78., 88. a 93. bodě odůvodnění však bylo prokázáno, že tento vývoj vysvětlují zvláštní důvody. Jak bylo uvedeno v 90. bodě odůvodnění, ziskovost v celém posuzovaném období vykazovala známky překonání účinků dumpingu, jelikož v období mezi rokem 2003 a obdobím šetření se ztráty významně snížily. Je však nutno mít na paměti, že ziskovost byla i nadále záporná a výši ztrát v období šetření nelze považovat za zanedbatelnou.

(99)

Bylo zjištěno, že se v posuzovaném období situace výrobního odvětví Společenství významně zhoršila. Mezi rokem 2003 a obdobím šetření se většina ukazatelů újmy vyvíjela negativně: objem výroby se snížil o 46 %, využití kapacity pokleslo o více než polovinu, prodej výrobního odvětví Společenství se snížil o 52 % a odpovídající podíl na trhu téměř o polovinu, zaměstnanost poklesla o 31 % a produktivita se snížila o 22 %.

(100)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(101)

Podle čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise přezkoumala, zda dumpingový dovoz způsobil výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu. Přezkoumány byly i známé činitele jiné než dumpingový dovoz, které mohly ve stejnou dobu poškodit výrobní odvětví Společenství, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito dalšími činiteli nebude připisována dumpingovému dovozu.

(102)

Významný nárůst objemu dumpingových dovozů mezi rokem 2003 a obdobím šetření o 182 % a zvýšení příslušného podílu na trhu Společenství, tj. o 35 %, jakož i zjištěné cenové podbízení (v období šetření mezi 22 % a 43 %) se obecně časově shodují se zhoršením hospodářské situace výrobního odvětví Společenství, jak je objasněno v 99. bodě odůvodnění. V průběhu celého posuzovaného období byly dumpingové ceny v průměru podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Usuzuje se, že tyto dumpingové dovozy vyvíjely tlak na ceny směrem dolů a bránily výrobnímu odvětví Společenství zvýšit prodejní ceny na úroveň, která by byla potřebná k dosažení zisku, a že dumpingové dovozy měly značný nepříznivý dopad na situaci výrobního odvětví Společenství. Zdá se, že výrobní odvětví Společenství přišlo o významnou část svého podílu na trhu ve prospěch vyššího objemu dumpingových dovozů. Nižší objemy prodeje vedly k úměrnému zvýšení fixních nákladů výrobního odvětví Společenství, což mělo na finanční situaci rovněž nepříznivý dopad. Existuje proto jednoznačná příčinná souvislost mezi dovozy z ČLR a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(103)

Jak je vidět z níže uvedené tabulky, objem vývozu v posuzovaném období poklesl o 33 %, což však nebylo tak výrazné jako pokles prodeje ES popsaný v 81. bodě odůvodnění. V průběhu období šetření byl prodej na vývoz v rozmezí od 100 000 do 150 000 kusů. Průměrná jednotková cena prodeje na vývoz byla v období mezi rokem 2003 a obdobím šetření stálá a činila od 100 od 150 EUR.

(104)

Vzhledem k cenové stabilitě na vývozních trzích a poměrně malému poklesu objemu vývozu se usuzuje, že ačkoliv vývozní činnost mohla přispět k újmě, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, není však dostatečná, aby porušila příčinnou souvislost.

(105)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že růst výrobních nákladů výrobního odvětví Společenství nemohl být zapříčiněn pouze nárůstem cen surovin (zejména kovové části), ale rovněž jinými důvody, což poukazuje na újmu, kterou si výrobní odvětví Společenství přivodilo samo. Podotýká se, že tato strana neupřesnila příčiny, které by naznačovaly újmu, jež si výrobní odvětví Společenství způsobilo samo.

(106)

Šetření prokázalo, že jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Společenství mezi rokem 2003 a obdobím šetření vzrostly přibližně o 8 %. Částečně bylo možno nárůst přičíst zřejmému růstu cen surovin. Šetření prokázalo, že některé části růstu nákladů jsou zapříčiněny zhoršenou nákladovou strukturou, zejména fixními jednotkovými náklady, které rostly v důsledku významného snížení počtu vyrobených jednotek. Převážnou část nárůstu je však nutno přičíst patrnému zvýšení ceny součástí používaných k výrobě modelů v horním segmentu trhu.

(107)

Růst průměrných jednotkových výrobních nákladů však byl více než vyrovnán růstem průměrné jednotkové prodejní ceny (viz 87. bod odůvodnění), což vedlo ke zlepšení (dosud však záporné) ziskovosti, jak je popsáno v 90. bodě odůvodnění. Usuzuje se proto, že růst výrobních nákladů nepřispěl k újmě, kterou utrpěli výrobci ve Společenství.

(108)

Podle údajů Eurostatu se objem dovozu obdobného výrobku pocházejícího z ostatních částí světa (tj. vyjma ČLR) do Společenství v roce 2004 snížil o 33 %, v roce 2005 o dalších 7 %, načež se v období šetření mírně zvýšil o 9 %. Celkově činí pokles mezi rokem 2003 a obdobím šetření 31 %. Odpovídající podíl na trhu připadající na dovozy z ostatních částí světa se snížil z 35 % v roce 2003 na 26 % v období šetření.

(109)

Nebyly k dispozici žádné podrobnější informace o ceně dovozu z ostatních částí světa. Vzhledem k tomu, že údaje Eurostatu neberou v úvahu sortimentní skladbu, tyto údaje nebylo možno použít pro přiměřené srovnání s cenami výrobního odvětví Společenství. Ze šetření nevyplynulo, že by ceny dovozu z ostatních částí světa byly nižší než ceny Společenství.

(110)

Vzhledem ke klesajícímu objemu a snižujícímu se podílu na trhu a nedostatečným důkazům svědčícím o opaku se vyvozuje závěr, že dovozy z ostatních částí světa nepřispěly k podstatné újmě výrobního odvětví Společenství, pokud vůbec.

(111)

Jak je uvedeno v 65. bodě odůvodnění, jeden výrobce ve Společenství byl z definice výroby ve Společenství vyloučen. Řada výrobců a montérů mimoto v rámci tohoto řízení nespolupracovala (viz 58. bod odůvodnění). Na základě informací získaných v průběhu šetření od spolupracujících výrobců a žadatele se odhaduje, že objemy prodeje těchto ostatních výrobců ve Společenství pro trh ES v roce 2003 činily přibližně 1 000 000 kusů, v průběhu posuzovaného období se značně snižovaly a v období šetření dosáhly přibližně 400 000 kusů. Obdobně se v posuzovaném období snížil odpovídající podíl na trhu z 31 % v roce 2003 na 13 % v období šetření. Tito výrobci proto nezískali žádný objem prodeje a podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Společenství. Naopak, podobně jako výrobní odvětví Společenství přišli o velkou část svého prodeje a podílu na trhu ve prospěch dumpingových dovozů z Číny.

(112)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a neexistenci jakýchkoliv informací, které by dokládaly opak, se vyvozuje závěr, že ostatní výrobci ve Společenství nepřispěli k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(113)

Jak je patrné ze 70. bodu odůvodnění, v průběhu posuzovaného období se spotřeba snížila přibližně o 200 000 kusů, tj. 6 %. Je však nutno podotknout, že během téhož období byl pokles prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství mnohem výraznější, a to jak v absolutním vyjádření (prodej poklesl o 250 000 až 300 000 kusů), tak i relativně (prodej mohutně poklesl o 52 %). Zatímco výrobní odvětví Společenství přišlo téměř o polovinu svého podílu na trhu (viz 82. bod odůvodnění), podíl čínských kompresorů na trhu současně vzrostl o 35 % (viz 71. bod odůvodnění). Vyvozuje se proto závěr, že pokles spotřeby nezpůsobil újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(114)

Časová shoda mezi mohutným nárůstem dumpingových dovozů z ČLR, odpovídajícím zvýšením podílů na trhu a zjištěným cenovým podbízením na straně jedné a zhoršením situace výrobního odvětví Společenství na straně druhé vede k závěru, že dumpingové dovozy způsobily výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(115)

Šetření prokázalo, že vývozy výrobního odvětví Společenství mohly v omezené míře přispět k utrpěné újmě, nejsou však dostatečné, aby porušily příčinnou souvislost. Byly analyzovány ostatní známé faktory, nebylo však shledáno, že by přispěly k utrpěné újmě. Bylo zjištěno, že nárůst jednotkových výrobních nákladů výrobního odvětví Společenství byl více než vyrovnán současným růstem prodejní ceny, předpokládalo se proto, že nemohl přispět k utrpěné újmě. Co se týká dovozů z ostatních třetích zemí, vzhledem ke klesajícímu objemu a snižujícímu se podílu na trhu a nemožnosti provést řádné cenové srovnání s cenami Společenství byl vyvozen závěr, že tyto dovozy újmu nezpůsobily. Pokud jde o konkurenci ze strany ostatních výrobců ve Společenství, vzhledem k jejich klesajícím objemům prodeje a ztrátě podílu na trhu ve prospěch dumpingových dovozů bylo zjištěno, že jejich činnost nepřispěla k utrpěné újmě. Pokud jde o pokles spotřeby, vzhledem k tomu, že tento pokles byl nižší než pokles prodeje výrobců ve Společenství na trhu Společenství a že se časově shodoval se značným nárůstem dumpingových dovozů z Číny, byl vyvozen závěr, že tento pokles jako takový nezpůsobil újmu.

(116)

Na základě výše uvedené analýzy, která správně odlišila a oddělila účinky všech známých faktorů, které mají vliv na situaci výrobního odvětví Společenství, od škodlivých účinků dumpingových dovozů, byl přijat závěr, že dovozy z ČLR způsobily výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(117)

Rada a Komise zkoumaly, zda existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Společenství přijmout v tomto konkrétním případě opatření. Za tímto účelem a podle čl. 21 odst. 1 základního nařízení zvažovaly Rada a Komise možný vliv opatření na všechny zúčastněné strany. Útvary Komise původně zaslaly konečné informace ve smyslu čl. 20 odst. 4 první věty základního nařízení, které se klonily k tomu, aby opatření uložena nebyla. Na základě uvedených informací uvedly určité subjekty, zejména dva spolupracující výrobci ve Společenství, určité argumenty, které vedly k přezkoumání této otázky. Nejdůležitější z těchto argumentů budou popsány níže.

(118)

Aniž by byla dotčena definice výrobního odvětví Společenství (viz 67. bod odůvodnění), je důležité mít na paměti, že jak je uvedeno v 60. bodě odůvodnění, všechny spolupracující skupiny společností ve Společenství zřídily výrobní zařízení v ČLR a dovážely rostoucí množství dotčeného výrobku za účelem dalšího prodeje na trhu Společenství. Jak je uvedeno v 58. bodě odůvodnění, jedna skupina společností prodala v roce 2007, tj. po období šetření, své výrobní zařízení nacházející se ve Společenství jiné společnosti. Vzhledem k tomu, že se jedná o vývoj po období šetření a že během celého posuzovaného období tato skupina vyráběla obdobný výrobek ve Společenství, je v tomto bodě projednán i její zájem a na skupinu se odkazuje jako na výrobce ve Společenství.

(119)

Šetření prokázalo, že pokud by opatření nebyla uložena, výrobnímu odvětví Společenství by byla asi i nadále působena újma. Došlo by pravděpodobně k dalšímu zhoršení situace výrobního odvětví Společenství a k dalšímu snížení jeho podílu na trhu.

(120)

Na druhou stranu v případě, že by opatření byla uložena, mohlo by to umožnit zvýšení cen a/nebo objemu prodeje (a podílu na trhu), což by výrobnímu odvětví Společenství umožnilo zlepšit svou finanční a hospodářskou situaci.

(121)

Co se týká možného vývoje podílu výrobního odvětví Společenství na trhu, pokud by byla opatření uložena, je nutno uvést, že všichni spolupracující výrobci během řízení uváděli, že by to vedlo ke zvrácení stávajícího procesu přemisťování výroby a k přesunu (přinejmenším části) výroby zpět do Společenství.

(122)

V tomto ohledu analýza podrobných údajů předložených dvěma spolupracujícími výrobci ve Společenství a jejich dceřinými společnostmi ve spojení se sídlem v ČLR jednoznačně prokázala, že v dané hospodářské situaci, která v ČLR panuje v posledních několika letech, důležité rozdíly v nákladech ve prospěch výroby dotčeného výrobku určeného pro trh Společenství existovaly spíše v ČLR než ve Společenství. Právě tyto rozdíly a dumping ze strany čínských vývozců na trhu Společenství mohly vést všechny spolupracující výrobce ve Společenství k přemisťování výroby (či její části).

(123)

Proto bylo šetřeno, zda by uložení antidumpingových cel, která jsou v případě vývozců ve spojení s výrobci uvedenými ve 122. bodě odůvodnění poměrně nízká, změnilo přinejmenším u dvou spolupracujících výrobců hlavní hospodářské parametry, které vedly k procesu přemisťování výroby. Bylo zjištěno, že úplné náklady na kompresory prodávané ve Společenství a vyráběné v ČLR (včetně mimo jiné výrobních nákladů, prodejních, správních a režijních nákladů, námořní dopravy, smluvního cla a případného antidumpingového cla) by zůstaly řádově ve stejné výši, avšak ve skutečnosti o něco nižší než úplné náklady na výrobu a prodej obdobných kompresorů ve Společenství.

(124)

Tyto dvě společnosti navíc zopakovaly své stanovisko v tom smyslu, že pokud by se v důsledku opatření snížila míra cenového podbízení způsobeného čínskými dumpingovými výrobky, mohly by zvýšit a/nebo znovu zahájit svou výrobu ve Společenství s využitím stávajících volných kapacit.

(125)

Proto, jak tvrdí dva spolupracující výrobci ve svých připomínkách, které předložili po zveřejnění informací, nelze vyloučit, že uvedení výrobci by mohli využít své značné nevyužité kapacity v Evropě. To se zdá být možné vzhledem k tomu, že navrhovaná opatření by se přiblížila vyrovnání nákladů na zboží vyrobené v ČLR a ve Společenství a dodávané na trh Společenství. Nelze proto vyloučit, že uvedení výrobci v důsledku uložení opatření zvýší svou výrobu ve Společenství. Kromě toho rovněž nelze vyloučit, že pokud by uložení cel na vývozy od jejich výrobců ve spojení v ČLR snížilo rozdíl v nákladech na zboží vyrobené v ČLR a ve Společenství a dodávané na trh Společenství, uvedení výrobci by dali přednost tomu nesoustředit veškerou výrobu mimo Společenství za účelem specializace výroby určitých modelů v určitých oblastech nebo za účelem rozložení rizika.

(126)

Co se týká třetího spolupracujícího výrobce, jeho společnost ve spojení v ČLR nebyla zařazena do vzorku pro výpočet dumpingových rozpětí, proto by se na ni v případě uložení opatření v zásadě vztahovalo průměrné clo ve výši 51,6 %, platné pro spolupracující společnosti, jež nebyly zařazeny do vzorku. Vzhledem k tomu, že tato společnost nebyla zařazena do vzorku, Komise nemá k dispozici ověřené informace o výrobních nákladech této čínské společnosti. Nelze proto vyloučit, že by v tomto případě úplné náklady na kompresory prodávané ve Společenství a vyráběné v ČLR (včetně mimo jiné výrobních nákladů, prodejních, správních a režijních nákladů, námořní dopravy, smluvního cla a případných antidumpingových cel) překročily úplné náklady na výrobu a prodej obdobných kompresorů ve Společenství.

(127)

Italské sdružení výrobců kompresorů, které podalo podnět (ANIMA), zdůraznilo po zveřejnění informací potřebu antidumpingových opatření, která by výrobcům umožnila pokračovat s výrobou ve Společenství a rovněž jejich ekonomické přežití. Objasnili, že i kdyby se na čínské dodavatele ve spojení, kteří jsou dodavateli některých evropských výrobců, vztahovala poměrně vysoká antidumpingová cla, přesto by byli pro uložení opatření.

(128)

Byl posouzen možný přínos pro výrobní odvětví Společenství v případě, že by byla opatření uložena. Bylo poznamenáno, že neuložení opatření by mohlo vést k dalšímu zhoršení situace výrobního odvětví Společenství a k dalšímu poklesu jeho podílu na trhu. To by pravděpodobně vedlo ke ztrátě jak mnoha pracovních míst, tak investic, které byly vynaloženy na vybudování výrobní kapacity ve Společenství. K těmto prvkům, i když je obtížné je vyčíslit, je třeba v celkovém hodnocení zájmu Společenství rovněž přihlédnout. Na druhé straně nelze vyloučit, že v případě uložení antidumpingových cel dojde ke zvýšení výroby ve Společenství, jež by mohlo zahrnovat i přemístění části výroby zpět do Společenství. To by mohlo vést ke zvýšení zaměstnanosti a mohlo by to mít dodatečný dopad na dodavatelské odvětví, které dodává polotovary výrobcům kompresorů ve Společenství.

(129)

Tito výrobci při šetření nespolupracovali. Jejich podíl na trhu je podobný podílu výrobního odvětví Společenství. Vzhledem k nedostatečné spolupráci a skutečnosti, že většina těchto výrobců nezaujala jednoznačné stanovisko k tomuto řízení, neexistují žádné signály o zájmu těchto výrobců. Po zveřejnění informací jeden nespolupracující výrobce a dva žádající výrobci, kteří v rámci tohoto řízení dále nespolupracovali (viz 59. bod odůvodnění), jakož i italské sdružení výrobců kompresorů (ANIMA) zopakovali svá tvrzení uvedená výše v 1. bodě odůvodnění. Jasně uvedli, že jsou pro uložení opatření.

(130)

V průběhu období šetření jediný spolupracující dovozce, který není ve spojení, dovezl do Společenství přibližně 20 % celkového objemu dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR. Vzhledem k neexistenci alternativní spolupráce a s ohledem na výše uvedený procentní podíl se usuzovalo, že tento dovozce je reprezentativní, pokud jde o situaci dovozců, kteří nejsou ve spojení. Tato spolupracující strana uvedla, že je proti uložení antidumpingových opatření na dovozy tohoto konkrétního výrobku z ČLR. V průběhu období šetření činil další prodej dotčeného výrobku mezi 2 % a 8 % celkového obratu společnosti tohoto dovozce. Pokud jde o počet pracovníků, na nákupu, obchodu a dalším prodeji dotčeného výrobku se přímo podílí přibližně 30 až 70 osob.

(131)

Byla vyžádána spolupráce rovněž ze strany sdružení spotřebitelů a všech známých maloobchodníků, distributorů, prodejců a/nebo jiných hospodářských subjektů účastnících se distribučního řetězce ve Společenství. Žádná spolupráce však nebyla poskytnuta. Vzhledem k tomu, že v rámci tohoto řízení spolupracoval pouze jeden dovozce, který není ve spojení, a s ohledem na nedostatečnou účast jiných hospodářských subjektů ve Společenství nebo sdružení spotřebitelů se považovalo za vhodné analyzovat celkový možný dopad případných opatření na všechny tyto strany. Byl vyvozen celkový závěr, že situace spotřebitelů a hospodářských subjektů účastnících se distribučního řetězce ve Společenství by mohla být případnými opatřeními nepříznivě ovlivněna.

(132)

Na základě důvodů uvedených ve 125. a 126. bodě odůvodnění nelze v tomto konkrétním případě vyloučit, že spolupracující výrobci ve Společenství by mohli využít opatření ke svému prospěchu, aby využitím stávajících volných kapacit vyrovnali některé výrobní ztráty způsobené dumpingem vyvolávajícím újmu.

(133)

Uznává se, že uložení opatření by mohlo mít negativní dopad na spotřebitele a na všechny hospodářské subjekty v distribučním řetězci ve Společenství. Je však rovněž zřejmé, že pokud se zvýší výroba ve Společenství (a tím pravděpodobně i počet osob zaměstnaných v této výrobě ve Společenství), tato opatření by Společenství přinesla určitý prospěch.

(134)

Článek 21 základního nařízení poukazuje na nutnost věnovat zvláštní pozornost potřebě odstranit škodlivé účinky dumpingu spočívající v narušení obchodu a obnovit účinnou hospodářskou soutěž, avšak toto konkrétní ustanovení je třeba posuzovat v celkovém rámci prověrky zájmu Společenství, jak je stanoveno ve výše uvedeném článku. Účinky uložení či neuložení opatření na všechny dotčené strany proto musí být posouzeny.

(135)

Vzhledem k velkým dumpingovým rozpětím a rozpětím újmy se závěrem má za to, že v tomto konkrétním případě na základě předložených informací neexistují dostatečné důkazy pro to, aby bylo možné dospět k závěru, že případné uložení opatření by bylo zjevně nepřiměřené a v rozporu se zájmem Společenství.

(136)

Pokud by však i přes uložení cel měla zůstat nezměněna situace, která panovala před uložením opatření (zejména 53 % podíl dovozů z ČLR na trhu a relativně malý podíl spolupracujících výrobců ve Společenství na trhu), náklady na případné clo, které by museli nést spotřebitelé a hospodářské subjekty ve Společenství (včetně dovozců, obchodníků a maloobchodníků), by mohly být z dlouhodobého hlediska vyšší než prospěch pro výrobní odvětví Společenství. Proto budou opatření uložena na období dvou let a zejména výrobci ve Společenství budou v určitých případech požádáni o to, aby podávali zprávy.

(137)

Úroveň veškerých antidumpingových opatření by měla být dostatečná na to, aby odstranila újmu způsobenou výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy, ale nesmí být překročena zjištěná dumpingová rozpětí. Při výpočtu výše cla nutného k odstranění účinků dumpingu působícího újmu bylo přihlédnuto k tomu, že jakákoli opatření by měla umožnit výrobnímu odvětví Společenství, aby realizovalo zisk před zdaněním, kterého by bylo možné v rozumné míře dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez přítomnosti dumpingových dovozů. Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství nebylo během celého posuzovaného období ziskové, pokud jde o obdobný výrobek, dospělo se k názoru, že ziskové rozpětí ve výši 5 % dosažené tímto výrobním odvětvím u jiných výrobků téže kategorie, které byly tímto výrobním odvětvím vyrobeny a prodány během období šetření, představuje vhodnou míru, které by výrobní odvětví Společenství mohlo dosáhnout při neexistenci dumpingu působícího újmu i pokud jde o obdobný výrobek.

(138)

Nutné zvýšení cen pak bylo stanoveno na základě srovnání pro každý typ výrobku podle váženého průměru dovozní ceny tak, jak bylo stanoveno pro výpočet cenového podbízení, s cenou obdobného výrobku nezpůsobující újmu, za kterou prodává výrobní odvětví Společenství na trhu Společenství. Cena nezpůsobující újmu byla stanovena úpravou prodejní ceny výrobního odvětví Společenství tak, aby odrážela výše uvedené ziskové rozpětí. Rozdíly plynoucí z tohoto srovnání byly následně vyjádřeny jako procento celkové hodnoty CIF dovozů.

(139)

Výše uvedené srovnání cen ukázalo, že vypočtená rozpětí újmy se pohybují mezi 61,3 % a 160,8 % a u všech společností jsou vyšší než příslušná dumpingová rozpětí. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení se považuje za nutné uložit konečné antidumpingové clo na dovozy určitých kompresorů pocházejících z ČLR na úrovni zjištěných dumpingových rozpětí.

(140)

Antidumpingová cla by v důsledku toho měla být stanovena takto:

(141)

Individuální antidumpingové celní sazby uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě závěrů tohoto šetření. Proto odrážejí situaci těchto společností zjištěnou v průběhu šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovozy výrobků pocházejících z ČLR a vyráběných těmito společnostmi, tedy uvedenými konkrétními právnickými osobami. Dovezené výrobky vyráběné kteroukoliv jinou společností, která není výslovně uvedena v normativní části tohoto nařízení s udáním názvu a adresy, včetně právnických osob ve spojení s právnickými osobami výslovně uvedenými, nemohou využívat uvedenou sazbu a podléhají celostátnímu clu.

(142)

Jakoukoliv žádost o použití individuální antidumpingové celní sazby pro jednotlivé společnosti (například poté, co se změnil název právnické osoby, nebo po vytvoření nových výrobních nebo obchodních subjektů) je třeba předložit Komisi spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakékoli změny v činnostech společnosti spojených s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, např. v souvislosti se změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a obchodních subjektů. Podle potřeby pak bude nařízení odpovídajícím způsobem pozměněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(143)

Opatření se ukládají proto, aby bylo výrobcům ve Společenství umožněno překonat účinky dumpingu působícího újmu. Pokud by nastala nějaká počáteční nerovnováha mezi možným prospěchem pro výrobce ve Společenství a náklady pro spotřebitele a ostatní hospodářské subjekty ve Společenství, mohla by být vyrovnána tím, že se zvýší a/nebo znovu zahájí výroba ve Společenství. Avšak, jak bylo uvedeno výše, vzhledem k velikosti zátěže v důsledku případných cel a po zvážení toho, že předpokládaný scénář zvýšené výroby ve Společenství by se rovněž nemusel naplnit, považuje se za těchto výjimečných podmínek za rozumné omezit dobu trvání opatření pouze na dva roky.

(144)

Tato doba by měla být pro výrobce ve Společenství dostatečná na to, aby zvýšili a/nebo znovu zahájili svou výrobu v Evropě, aniž by zároveň závažně ohrozila situaci spotřebitelů a ostatních hospodářských subjektů ve Společenství. Má se za to, že období dvou let bude nejvhodnější pro analýzu toho, zda v důsledku uložení opatření opravdu došlo ke zvýšení výroby v Evropě, a tím byly vyváženy negativní účinky na dovozce a spotřebitele.

(145)

Považuje se rovněž za vhodné pečlivě sledovat situaci na trhu Společenství po uložení opatření, aby bylo možné případně provést rychlý přezkum opatření, kdyby se ukázalo, že cla nedosahují zamýšleného účinku, tj. umožnit zajištění životaschopnosti stávajících výrobců v krátkodobém horizontu a zlepšení jejich hospodářské a finanční situace ve střednědobém horizontu.

(146)

Za tímto účelem budou výrobci ve Společenství vyzváni Komisí k tomu, aby jí pravidelně podávali zprávy o vývoji některých klíčových ekonomických a finančních ukazatelů. Rovněž dovozci a ostatní zúčastněné subjekty k tomu mohou být vyzváni, nebo mohou poskytnout tyto informace z vlastní iniciativy. Na základě těchto údajů bude Komise pravidelně vypracovávat posouzení situace týkající se dovozů a výroby ve Společenství, aby mohla v případě potřeby pohotově reagovat.

(147)

Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, které vedly k závěru, že je třeba doporučit uložení konečných antidumpingových cel. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, ve které mohly po obdržení těchto informací vznést své námitky. Připomínky vznesené jednotlivými stranami byly náležitě zváženy a, pokud to bylo vhodné, závěry byly příslušným způsobem změněny. Všechny strany obdržely podrobné odpovědi na připomínky, které vznesly.

(148)

Aby bylo zajištěno rovné zacházení pro nové vývozce a spolupracující společnosti nezařazené do vzorku, uvedené v příloze tohoto nařízení, mělo by se vážené průměrné clo uložené posledně jmenovaným společnostem vztahovat i na všechny nové vývozce, kteří by jinak měli nárok na přezkum podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení,

—

v období od 1. října 2005 do 30. září 2006 nevyvážel výrobek popsaný v odstavci 1 do Společenství,

—

není spojen se žádným vývozcem ani výrobcem v Čínské lidové republice, na nějž se vztahují antidumpingová opatření uložená tímto nařízením,

—

dotčený výrobek skutečně vyvezl do Společenství po období šetření, k němuž se opatření vztahují, nebo učinil neodvolatelný smluvní závazek vyvézt do Společenství podstatné množství tohoto výrobku,

—

podniká v podmínkách tržního hospodářství vymezených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení nebo případně splňuje podmínky pro stanovení individuálního cla v souladu s čl. 9 odst. 5 uvedeného nařízení,