30.9.2006

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/61

---

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 19. června 2006

o schválení Prováděcího protokolu k Alpské úmluvě z roku 1991 v oblasti zemědělství v horských oblastech jménem Evropského společenství

(2006/655/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou a odst. 3 prvním pododstavcem této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Pro alpskou oblast je typické bohatství přírodních zdrojů, včetně vodních zdrojů, zemědělského potenciálu, historického a kulturního významu, hodnoty spočívající v kvalitě života a v hospodářských a rekreačních aktivitách nejen pro místní obyvatelstvo, ale i pro obyvatelstvo jiných území. V důsledku geomorfologie a klimatu však alpský region charakterizují rovněž náročné životní a výrobní podmínky v zemědělství.

(2)

Úmluva o ochraně Alp (dále jen „Alpská úmluva“) byla jménem Evropského společenství podepsána dne 7. listopadu 1991, schválena rozhodnutím Rady 96/191/ES ze dne 26. února 1996 (2) a v platnost vstoupila dne 4. dubna 1998. Podle čl. 2 odst. 2 a 3 Alpské úmluvy jsou konkrétní opatření zaměřená na dosažení daných cílů uvedena v různých protokolech, jako je například Protokol o zemědělství v horských oblastech.

(3)

Komise Evropských společenství se účastnila jednání o Protokolu o zemědělství v horských oblastech, který je do značné míry ovlivněn politikami a právními předpisy Společenství. Evropské společenství podepsalo Prováděcí protokol k Alpské úmluvě z roku 1991 v oblasti zemědělství v horských oblastech (Protokol o zemědělství v horských oblastech) v Chambéry dne 20. prosince 1994.

(4)

V souladu s celkovým cílem udržitelného rozvoje je úkolem Protokolu o zemědělství v horských oblastech, podle jeho článku 1, zajistit a podporovat v alpské oblasti zemědělství, které vyhovuje místním podmínkám a životnímu prostředí a je základním příspěvkem k zachování osídlení a udržitelných hospodářských činností. To zahrnuje výrobu typických vysoce kvalitních produktů, zajištění přirozeného prostředí, ochranu před přírodními riziky a zachování krásy a hodnoty krajiny. Smluvní strany by měly multifunkční roli zemědělství v horských oblastech využít co nejlépe.

(5)

Cíle a opatření stanovené v Protokolu o zemědělství v horských oblastech, například podpora zemědělství v horských oblastech a zlepšení životních podmínek, využití půdy, zemědělství šetrné k přírodě, propagace a uvádění na trh nebo lesnická opatření, jsou v souladu se zemědělskými právními předpisy a politikou Společenství, a zejména s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (3).

(6)	Protokol o zemědělství v horských oblastech stanoví jednotný rámec pro formulování přeshraničního přístupu, který zahrne společné cíle a opatření k řešení specifických problémů alpského regionu.

(7)	Alpská úmluva a Protokol o zemědělství v horských oblastech se vztahují na 13 milionů obyvatel a téměř 6 000 obcí v oblasti o rozloze 19 milionů hektarů. Alpy mají rovněž nesmírný význam pro obyvatelstvo jiných regionů.

(8)	Alpská úmluva spolu s prováděcími protokoly, včetně o Protokolu o zemědělství v horských oblastech, jsou prvními mezinárodními dohodami na světě, které se týkají horských oblastí a představují vzor pro jiné regiony.

(9)	Ratifikace Protokolu o zemědělství v horských oblastech by potvrdila závazek Evropského společenství, byla silným politickým signálem a posílila ekologický proces v celém regionu, který je pro Evropu velice cenný.

(10)	Protokol o zemědělství v horských oblastech by proto měl být schválen jménem Společenství,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Prováděcí protokol k Alpské úmluvě z roku 1991 v oblasti zemědělství v horských oblastech (Protokol o zemědělství v horských oblastech) se schvaluje jménem Společenství.

Znění protokolu a souvisejících prohlášení se připojují k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné uložit jménem Evropského společenství listinu o schválení v souladu s článkem 24 protokolu a připojená prohlášení.

Článek 3

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Stanovisko ze dne 13. června 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. L 61, 12.3.1996, s. 31.

(3)  Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

---

PROHLÁŠENÍ JMÉNEM EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ

PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ K ČLÁNKŮM 8 A 9 PROTOKOLU O ZEMĚDĚLSTVÍ V HORSKÝCH OBLASTECH

Evropské společenství uznává zásadu koexistence coby schopnosti zemědělců volit mezi klasickou, ekologickou a geneticky modifikovanou rostlinnou produkcí v souladu s právními povinnostmi v oblasti označování geneticky modifikovaných organismů nebo norem odrůdové čistoty. Příslušné články Protokolu o zemědělství v horských oblastech by měly být vykládány v tomto smyslu.

PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ K ČLÁNKŮM 7, 9 AŽ 11, 13, 14 A 16 PROTOKOLU O ZEMĚDĚLSTVÍ V HORSKÝCH OBLASTECH

Evropské společenství má za to, že opatření týkající se veřejné podpory ve prospěch některých podniků musí být v souladu s pravidly hospodářské soutěže na základě článků 36 a 87 až 89 Smlouvy o ES a nesmějí hospodářskou soutěž narušovat ani jejím narušením hrozit, ani nesmějí poškozovat obchod mezi smluvními stranami.

---

30.9.2006

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 271/63

---

PŘEKLAD

PROVÁDĚCÍ PROTOKOL

k Alpské úmluvě z roku 1991 v oblasti zemědělství v horských oblastech

(Protokol o zemědělství v horských oblastech)

Preambule

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

LICHTENŠTEJNSKÉ KNÍŽECTVÍ,

MONACKÉ KNÍŽECTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE

a

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ,

V SOULADU se svým posláním vyplývajícím z Úmluvy o ochraně Alp (Alpská úmluva) ze dne 7. listopadu 1991, jehož cílem je zajistit ucelenou politiku ochrany a udržitelného rozvoje alpské oblasti,

V RÁMCI závazků vyplývajících z čl. 2 odst. 2 a 3 Alpské úmluvy,

VĚDOMY SI toho, že jsou ve veřejném zájmu povinny ochraňovat tradiční venkovskou krajinu a zemědělství, které je přizpůsobeno místním podmínkám a je slučitelné s životním prostředím, a zároveň jsou povinny venkov a zemědělství podporovat s ohledem na obtížnější hospodářské podmínky,

UZNÁVAJÍCE, že díky svému bohatství na přírodní zdroje, svým vodním zdrojům, svému zemědělskému potenciálu, historickému a kulturnímu významu, díky své hodnotě jakožto evropského životního, hospodářského a rekreačního prostoru a díky komunikačním osám, které přes ni přecházejí, bude mít alpská oblast i nadále zásadní význam zejména pro místní obyvatelstvo, ale i pro obyvatelstvo jiných území,

PŘESVĚDČENY, že místní obyvatelstvo musí mít možnost definovat vlastní projekt sociálního, kulturního a hospodářského rozvoje a podílet se na jeho provádění v rámci stávajícího institucionálního uspořádání,

PŘESVĚDČENY, že je třeba harmonizovat hospodářské zájmy s ekologickými požadavky, s ohledem na zvláštnosti každého regionu a na ústřední roli zemědělství,

VZHLEDEM K významu, jaký vždy zemědělství pro alpskou oblast mělo, a vzhledem k nezbytnému příspěvku, který toto hospodářské odvětví v horských oblastech přináší a bude přinášet zejména jakožto základní zdroj udržení potřebné hustoty osídlení, zásobování obyvatelstva potravinami, produkce typických kvalitních produktů, uchování a údržby krajiny zejména kvůli jejímu zhodnocování v cestovním ruchu a konečně jakožto zdroj ochrany půdy proti erozi, lavinám a povodním,

UZNÁVAJÍCE, že metody a intenzita zemědělského hospodaření rozhodujícím způsobem ovlivňují přírodu a krajinu a že extenzivně obdělávaná venkovská krajina musí plnit svou základní funkci stanoviště alpské flóry a fauny,

UZNÁVAJÍCE, že z důvodu geomorfologie a podnebí v horských oblastech je zemědělská činnost provozována ve velmi obtížných životních a produkčních podmínkách,

PŘESVĚDČENY, že některé problémy jsou řešitelné pouze na přeshraniční úrovni a vyžadují společná opatření ze strany alpských států a že je zejména vhodné zavést na vnitrostátní a evropské úrovni hospodářská a sociální vyrovnávací a doprovodná opatření, aby budoucnost zemědělců a jejich zemědělských podniků v horských oblastech nebyla zpochybněna použitím čistě hospodářských parametrů,

SE DOHODLY TAKTO:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Cíle

1.   Tento protokol stanoví opatření na mezinárodní úrovni, jejichž cílem je uchovat a podpořit zemědělství v horských oblastech, které by vyhovovalo místním podmínkám a bylo slučitelné s životním prostředím; usiluje o to, aby byl uznán a zajištěn jeho zásadní podíl na udržení osídlení a na zachování udržitelných hospodářských činností, zejména prostřednictvím produkce kvalitních typických produktů, na zachování přirozeného životního prostoru, na předcházení přírodním rizikům, na uchování krásy a rekreační hodnoty přírodní venkovské krajiny i na kulturním životě v alpské oblasti.

2.   Při provádění tohoto protokolu se smluvní strany snaží optimalizovat všechny funkce zemědělství v horských oblastech.

Článek 2

Zohlednění cílů v ostatních politikách

Smluvní strany se zavazují, že zohlední cíle tohoto protokolu i ve svých ostatních politikách.

Článek 3

Základní povinnosti v celkovém hospodářském rámci

Smluvní strany se dohodly, že je v souladu s celkovou hospodářskou politikou třeba přizpůsobit zemědělskou politiku na všech úrovních požadavkům udržitelného a vyváženého rozvoje, tak aby v podmínkách konkrétní finanční politiky bylo možné:

a)	zejména v horských oblastech podporovat zemědělství slučitelné se životním prostředím a jeho funkce ve veřejném zájmu ve smyslu článku 7 tohoto protokolu;

b)	významně působit proti odchodu obyvatelstva z horských oblastí a zároveň v těchto oblastech zajistit přijatelné životní podmínky, a to pomocí opatření sociální a strukturální politiky spojených se souborem opatření zemědělské politiky a politiky životního prostředí.

Článek 4

Úloha zemědělců

Smluvní strany se dohodly, že zejména v horských oblastech zemědělství po staletí utvářelo vzhled krajiny a přispělo k její historické podobě a kulturní hodnotě. Je proto na místě uznat, že zemědělci hrají a budou hrát vzhledem ke svým mnohostranným úkolům zásadní úlohu v uchování přírody a venkova, a proto by měli být zapojeni do rozhodování a přijímání opatření týkajících se horských regionů.

Článek 5

Účast územních samosprávných celků

1.   V rámci stávajícího státního uspořádání stanoví každá smluvní strana nejvhodnější úroveň koordinace a spolupráce mezi přímo dotčenými orgány a územními samosprávnými celky ve snaze podporovat společnou zodpovědnost, a zejména ve snaze využívat a rozvíjet v alpské oblasti součinnost při uplatňování politik zemědělství v horských oblastech a při provádění opatření, která z těchto politik vyplývají.

2.   V rámci stávajícího státního uspořádání se přímo dotčené územní samosprávné celky účastní jednotlivých etap přípravy i provádění těchto politik a opatření, přičemž jejich pravomoci zůstávají zachovány.

Článek 6

Mezinárodní spolupráce

Smluvní strany se dohodly,

a)	že za účelem provádění tohoto protokolu provedou společná hodnocení vývoje zemědělské politiky a že zaručí vzájemné konzultace před přijetím jakéhokoli důležitého rozhodnutí v oblasti zemědělské politiky;

b)	že zajistí plnění cílů a opatření stanovených v tomto protokolu prostřednictvím přeshraniční spolupráce všech příslušných orgánů, a zejména prostřednictvím spolupráce regionálních orgánů a místních samospráv;

c)	že podpoří výměnu poznatků a zkušeností, jakož i společné iniciativy formou mezinárodní spolupráce mezi výzkumnými a vzdělávacími ústavy, mezi zemědělskými a ekologickými organizacemi a mezi sdělovacími prostředky.

KAPITOLA II

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ

Článek 7

Podpora zemědělství v horských oblastech

1.   Smluvní strany se snaží rozlišovat opatření zemědělské politiky na všech úrovních na základě odlišných místních podmínek a podporovat zemědělství v horských oblastech s ohledem na přírodní znevýhodnění dané oblasti. Zejména je vhodné podporovat zemědělské podniky, které zajišťují alespoň minimální zemědělskou činnost v extrémně položených oblastech.

2.   Přínos, který má ve veřejném zájmu zemědělství v horských oblastech pro uchování a údržbu přírodní venkovské krajiny a pro předcházení přírodním rizikům, je vhodně kompenzován; tato kompenzace bude určena smlouvami o projektech a službách poskytovaných nad rámec obecných povinností.

Článek 8

Územní plánování a venkovská krajina

1.   Smluvní strany se zavazují, že v rámci územního plánování, využití půd, pozemkových úprav a meliorace půd zohlední zvláštní podmínky horských oblastí, zároveň však budou zachovávat podobu přírodní venkovské krajiny.

2.   Ke splnění všech svých četných úkolů musí mít zemědělství v horských oblastech v první řadě k dispozici pozemky nezbytné k provozování zemědělského podniku, který bude vyhovovat místním podmínkám a bude ohleduplný k životnímu prostředí.

3.   V této souvislosti je třeba zachovat nebo opětovně vytvořit tradiční součásti venkovské krajiny (lesy, okraje lesů, živé ploty, hájky, vlhké, suché a řídké louky, vysokohorské pastviny) a zajistit jejich využívání.

4.   Zvláštní opatření je třeba přijmout na zachování zemědělských budov a tradičních venkovských architektonických prvků a na zachování charakteristických stavebních metod a materiálů.

Článek 9

Metody zemědělského hospodaření ohleduplné k přírodě Typické produkty

Smluvní strany se zavazují, že přijmou veškerá potřebná opatření vedoucí k používání společných kritérií tak, aby se v horských oblastech podpořila zaměstnanost a propagace extenzivních metod zemědělského hospodaření, které jsou ohleduplné k přírodě a charakteristické pro danou oblast, a aby byly chráněny a zhodnoceny typické zemědělské produkty, které se odlišují svými místně omezenými a jedinečnými způsoby produkce, které jsou ohleduplné k přírodě.

Článek 10

Chov přizpůsobený místním podmínkám a rozmanitost genofondu

1.   Smluvní strany se dohodly, že základní součástí zemědělství v horských oblastech je chov zvířat pro hospodářské účely přizpůsobený místním podmínkám a vázaný na volnou plochu, jednak jakožto zdroj příjmů, jednak jakožto prvek určující krajinnou a kulturní identitu. Proto je vhodné udržet chov zvířat pro hospodářské účely, včetně chovu tradičních domácích zvířat, všech charakteristických plemen a typických souvisejících produktů; tento chov musí být přizpůsoben místním podmínkám, využívat volnou plochu a být ohleduplný k životnímu prostředí.

2.   Z tohoto hlediska je důležité zachovat potřebné zemědělské, chovné a lesnické struktury a zároveň v každém konkrétním místě udržovat rovnováhu mezi pastvinami a kusy dobytka v rámci vhodného extenzivního chovu zvířat pro hospodářské účely.

3.   Dále je třeba přijmout opatření potřebná k uchování rozmanitosti genofondu užitkových zvířat a pěstovaných rostlin, zejména v oblasti zemědělského výzkumu a jeho popularizace.

Článek 11

Podpora prodeje

1.   Smluvní strany se snaží vytvořit příznivé podmínky pro prodej zemědělských produktů z horských oblastí s cílem zvýšit jejich prodej přímo v místě a posilovat jejich konkurenceschopnost na vnitrostátních i mezinárodních trzích.

2.   Tato podpora je mimo jiné zajišťována formou kontrolovaného označení původu a označení zaručujících jakost, která ochraňují jak producenty, tak spotřebitele.

Článek 12

Omezování produkce

V případě omezování zemědělské produkce se smluvní strany snaží přihlédnout k tomu, že horské oblasti mají zvláštní nároky na hospodaření přizpůsobené místním podmínkám a ohleduplné k životnímu prostředí.

Článek 13

Vzájemná doplňkovost zemědělství a lesnictví

Smluvní strany se dohodly, že zemědělské a lesní hospodářství se v horských oblastech vzájemně doplňují a částečně na sobě závisejí, a jejich koncepce tedy musí být propojená. Proto podporují:

a)	lesní hospodářství slučitelné s přírodou jako zdroj doplňkových příjmů zemědělských podniků a jako dodatečnou činnost pracovníků zaměstnaných v zemědělství;

b)	zohlednění ochranné, produkční, rekreační, ekologické a biogenetické funkce lesů, jejichž vazba na zemědělské plochy je v souladu se zvláštnostmi daného místa a s potřebami krajiny;

c)	právní úpravu chovu zvířat pro hospodářské účely a stavů zvěře tak, aby se vyloučilo nenapravitelné poškození lesů a kultur.

Článek 14

Doplňkové zdroje příjmů

Smluvní strany uznávají tradiční význam rodinných zemědělských podniků v zemědělství v horských oblastech. Za účelem podpory hospodaření rodinných zemědělských podniků jako hlavní, doplňkové či vedlejší hospodářské činnosti podporují vytváření a rozvoj doplňkových zdrojů příjmů v horských oblastech, zejména z podnětu a ve prospěch samotného místního obyvatelstva, a to zejména v odvětvích se zemědělstvím souvisejících, jako je lesnictví, cestovní ruch a řemeslná činnost, to vše v souladu se zachováním přírodní venkovské krajiny.

Článek 15

Zlepšení životních a pracovních podmínek

Smluvní strany podporují posilování a zlepšování kvality služeb, jež jsou nezbytné k překonání znevýhodňujících podmínek osob zaměstnaných v zemědělství a lesnictví v horských oblastech, aby se zlepšení jejich životních a pracovních podmínek spojilo s hospodářským a sociálním rozvojem projevujícím se v jiných oborech a částech alpské oblasti. V tomto ohledu by se při rozhodování neměla používat jen čistě hospodářská kritéria. Platí to zejména pro vazby, stavby a rekonstrukce obytných a zemědělských budov a pro nákup a údržbu technických zařízení a vybavení.

Článek 16

Doplňková opatření

Smluvní strany mohou přijmout opatření týkající se zemědělství v horských oblastech, která doplňují opatření uvedená v tomto protokolu.

KAPITOLA III

VÝZKUM, VZDĚLÁVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ

Článek 17

Výzkum a pozorování

1.   Smluvní strany v úzké spolupráci podporují a harmonizují systematický výzkum a pozorování, které jsou užitečné pro dosažení cílů tohoto protokolu.

2.   Smluvní strany podporují zejména zemědělský výzkum zaměřený právě na zemědělství v horských oblastech; tento výzkum bude rozvíjen tak, aby co nejlépe odpovídal konkrétním místním podmínkám a byl součástí definování a ověřování cílů a opatření zemědělské politiky, přičemž získané výsledky se budou používat i v rámci vzdělávání a technické pomoci v zemědělství.

3.   Smluvní strany dbají na to, aby byly vnitrostátní výsledky systematického výzkumu a pozorování začleněny do společného systému stálého pozorování a poskytování informací a aby byly v rámci stávajícího státního uspořádání zpřístupněny veřejnosti.

4.   Smluvní strany zejména vyhotoví srovnatelný přehled hospodářské a sociální situace v zemědělství v jednotlivých horských oblastech, který zohlední cíle a opatření stanovené tímto protokolem.

5.   Přehled musí být pravidelně aktualizován a musí obsahovat informace o zvláště problematických tematických okruzích a územích, o účinnosti přijatých opatření a o opatřeních, která je nutné přijmout. Za prioritní se považují údaje o demografickém, sociálním a hospodářském vývoji podle jednotlivých geografických a ekologických ukazatelů a podle ukazatelů infrastruktury v dané oblasti a definování odpovídajících kritérií udržitelného a vyváženého rozvoje ve smyslu Alpské úmluvy a tohoto protokolu.

6.   Kromě toho jsou za prioritní považovány i tematické okruhy uvedené v příloze.

Článek 18

Vzdělávání a poskytování informací

1.   Smluvní strany podporují počáteční a celoživotní vzdělávání a poskytování informací veřejnosti o cílech, opatřeních a provádění tohoto protokolu.

2.   Smluvní strany podporují zejména:

a)

důslednější rozvoj počátečního a celoživotního vzdělávání a technické pomoci v zemědělství, pomoci s podnikovým a obchodním řízením, aniž by však ustupovaly do pozadí otázky ochrany přírody a životního prostředí. Nabídka vzdělávacích programů bude obecně strukturována tak, aby podporovala přípravu i na jiná alternativní či doplňková povolání v odvětvích souvisejících se zemědělstvím;

b)

podrobné a objektivní poskytování informací, které se nebude omezovat jen na přímo dotčené zaměstnance a orgány, ale zejména prostřednictvím sdělovacích prostředků se zaměří na nejširší veřejnost jak v alpské oblasti, tak mimo ni, a bude veřejnost seznamovat s funkcemi zemědělství v horských oblastech a podněcovat její zájem o tyto otázky.

3.   Kromě toho jsou za prioritní považovány i tematické okruhy uvedené v příloze.

KAPITOLA IV

PROVÁDĚNÍ, KONTROLA A HODNOCENÍ

Článek 19

Provádění

Smluvní strany se zavazují, že budou dbát na provádění tohoto protokolu tím, že v rámci stávajícího státního uspořádání přijmou veškerá vhodná opatření.

Článek 20

Kontrola plnění povinností

1.   Smluvní strany podávají stálému výboru pravidelné zprávy o opatřeních přijatých na základě tohoto protokolu. Zprávy se rovněž týkají otázky účinnosti přijatých opatření. Alpská konference stanoví pravidelnost zpráv.

2.   Stálý výbor tyto zprávy přezkoumá s cílem ověřit, zda smluvní strany splnily své povinnosti vyplývající z tohoto protokolu. Může si rovněž od příslušných smluvních stran vyžádat doplňující informace nebo využít jiných informačních zdrojů.

3.   Stálý výbor vypracuje pro Alpskou konferenci zprávu o tom, jak smluvní strany plní své povinnosti vyplývající z tohoto protokolu.

4.   Alpská konference se s touto zprávou seznámí. Pokud zjistí, že některé povinnosti nebyly splněny, může přijmout doporučení.

Článek 21

Hodnocení účinnosti ustanovení

1.   Smluvní strany pravidelně přezkoumávají a hodnotí účinnost ustanovení tohoto protokolu. Ukáže-li se to pro splnění cílů nezbytné, přistoupí k přijetí vhodných změn tohoto protokolu.

2.   V rámci stávajícího státního uspořádání jsou do tohoto hodnocení zapojeny územní samosprávné celky. Hodnocení je možné konzultovat s nevládními organizacemi činnými v této oblasti.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 22

Vztah mezi Alpskou úmluvou a protokolem

1.   Tento protokol je protokolem k Alpské úmluvě ve smyslu článku 2 a ostatních souvisejících článků úmluvy.

2.   Smluvní stranou tohoto protokolu se nemůže stát nikdo, kdo není smluvní stranou Alpské úmluvy. Vypovězení Alpské úmluvy znamená zároveň i vypovězení tohoto protokolu.

3.   Při jednání Alpské konference o otázkách týkajících se tohoto protokolu mohou hlasovat pouze smluvní strany tohoto protokolu.

Článek 23

Podpis a ratifikace

1.   Tento protokol je otevřen k podpisu signatářských států Alpské úmluvy a Evropskému společenství k 20. prosinci 1994 a od 15. ledna 1995 u Rakouské republiky jako depozitáře.

2.   Tento protokol vstupuje v platnost pro ty smluvní strany, které vyjádřily svůj souhlas být jím vázány, tři měsíce po dni, k němuž tři státy uloží listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení.

3.   Pro smluvní strany, které svůj souhlas být vázány protokolem vyjádří později, vstupuje protokol v platnost tři měsíce po dni uložení jejich listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení. Po vstupu v platnost změny tohoto protokolu se každá nová smluvní strana tohoto protokolu stává smluvní stranou protokolu v pozměněném znění.

Článek 24

Oznámení

Depozitář oznámí každému státu uvedenému v preambuli a Evropskému společenství tyto informace týkající se tohoto protokolu:

a)	každý podpis;

b)	uložení každé listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení;

c)	každé datum vstupu v platnost;

d)	každé prohlášení učiněné smluvní stranou nebo signatářem;

e)	každé vypovězení oznámené jednou ze smluvních stran a datum, ke kterému nabývá účinku.

Na důkaz čehož připojili níže podepsaní a pro tento účel řádně zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

---

PRIORITNÍ TEMATICKÉ OKRUHY PRO VÝZKUM A VZDĚLÁVÁNÍ V SOULADU S ČLÁNKY 17 A 18

Výzkum

Definice a klasifikace horských oblastí podle nadmořské výšky, klimatických, geomorfologických, hospodářských a infrastrukturních podmínek jednotlivých míst.

Ověřování účinků opatření týkajících se zemědělství v horských oblastech (EU/SZP, státy, regiony, územní samosprávné celky) a ekologických funkcí (sociální slučitelnost a slučitelnost se životním prostředím), které byly přijaty na různých rozhodovacích politických úrovních.

Hodnocení hospodářských, ekologických, společenských a kulturních funkcí zemědělství a lesního hospodářství a jejich rozvojových možností ve zvláštních místních podmínkách jednotlivých horských oblastí.

Metody produkce, kritéria pro zlepšení a jakost zemědělských produktů v horských oblastech.

Genetický výzkum a technická pomoc za účelem diferenciovaného uchování různých plemen užitkových zvířat a pěstovaných rostlin, které bude vyhovovat místním podmínkám a bude slučitelné s životním prostředím.

Vzdělávání

Technická, vědecká a sociálně-hospodářská pomoc pro zemědělské podniky a vzdělávání pro potravinářské podniky, které jejich produkci zpracovávají.

Podnikové, technické a hospodářské řízení se zvláštním zaměřením na diverzifikaci nabízené produkce a na různé alternativy produkce a příjmů v zemědělství a mimo ně.

Technické a finanční podmínky pro používání přirozených provozních metod a metod produkce, které jsou ohleduplné k životnímu prostředí.

Sdělovací prostředky, prezentace a šíření informací s ohledem na usměrňování veřejného mínění, politiky a hospodářství uvnitř alpské oblasti i mimo ni.