8.10.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 311/1

(1)

Nařízením (ES) č. 1312/98 (2) uložila Rada konečná antidumpingová opatření na dovoz lan ze syntetických vláken pocházejících z Indie.

(2)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (3) platných antidumpingových opatření obdržela Komise žádost o přezkum před pozbytím platnosti předloženou styčným výborem motouzového, lanařského a síťařského výrobního odvětví Evropské unie (EUROCORD) zastupujícím deset výrobců, kteří společně představují většinový podíl (53 %) z celkové produkce lan ze syntetických vláken ve Společenství. V žádosti byla uvedena domněnka, že bude pravděpodobně u dovozů z Indie opětovně použit dumping způsobující újmu, pokud opatření pozbudou platnosti.

(3)

Se zjištěním, po konzultaci s Poradním výborem, že existuje dostatečný důkaz pro zahájení přezkumu, Komise zahájila šetření (4) v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(4)

Šetření pravděpodobnosti pokračování nebo opětovného výskytu dumpingu pokrývalo období od 1. července 2002 do 30. června 2003 („OŠ“). Šetření vývoje týkající se hodnocení pravděpodobnosti pokračování nebo znovuobnovení újmy pokrývalo období od 1. ledna 2002 do konce OŠ („uvažované období“).

(5)

Komise oficiálně oznámila žádajícím výrobcům ze Společenství, ostatním výrobcům ze Společenství, vývozcům a vyvážejícím výrobcům v Indii, dovozcům/obchodníkům, uživatelům a dodavatelům surovin, kteří jsou zjevně dotčeni, že byl zahájen přezkum.

(6)

Komise si vyžádala informace ode všech výše zmíněných stran a od dalších stran, které se ohlásily v rámci časového limitu stanoveného v oznámení o zahájení. Komise také přímo dotčeným stranám poskytla příležitost vyjádřit jejich názor písemně a požádat o slyšení.

(7)

Především Komise poslala dotazník všem zjevně dotčeným stranám, tj. čtyřem vyvážejícím výrobcům usazeným v Indii, šesti nezávislým dovozcům/obchodníkům usazeným v Evropské unii, jedenácti dodavatelům surovin v Evropské unii a 23 uživatelům v Evropské unii. Na tento dotazník neobdržela od těchto dotčených stran žádnou odpověď.

(8)

Navíc Komise poslala dotazník 5 průmyslovým společnostem ze Společenství, které byly vybrány jako reprezentativní vzorek výrobců Společenství a kteří podpořili žádost o přezkum před pozbytím platnosti a dále vyžádala informace také od 11 nežádajících výrobců ze Společenství. Všech 5 vzorových společností na dotazník odpovědělo, zatímco ani jeden z nežádajících výrobců neodpověděl.

(9)

Komise vyhledala a prověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro účely určení pravděpodobnosti pokračování nebo opětovného výskytu dumpingu a újmy a pro určení zájmu Společenství. Byly uskutečněny ověřovací návštěvy v prostorách těchto výrobců ze Společenství:

(10)

Dotčený výrobek je shodný s výrobkem, jenž byl předmětem šetření, které vedlo k uložení současně platných opatření na dovozy lan ze syntetických vláken z Indie („původní šetření“), a jsou definovány takto: motouzy, šňůry, provazy a lana, též splétané nebo oplétané, též impregnované, povrstvené, potažené nebo opláštěné pryží nebo plasty z polyethylenu nebo polypropylenu, jiné než vázací nebo balicí motouzy, o délkové hmotnosti vyšší než 50 000 decitex (5 g/m), jakož i z ostatních syntetických vláken z nylonu nebo jiných polyamidů nebo z polyesterů o délkové hmotnosti vyšší než 50 000 decitex (5 g/m). Tyto výrobky jsou v současné době klasifikovány kódy KN 5607 49 11, 5607 49 19, 5607 50 11 a 5607 50 19. Dotčený výrobek je určen pro široké použití v námořnictví a průmyslu, zejména v lodní dopravě (zvláště pro kotevní účely) a rybářském výrobního odvětví.

(11)

Jak se ukázalo v předchozím šetření a potvrdilo v současném šetření, bylo stanoveno, že dotčený výrobek a lana ze syntetických vláken, vyráběná nebo prodávaná indickými vyvážejícími výrobci na jejich domácím trhu, jakož i lana vyráběná a prodávaná výrobci Společenství v rámci Společenství jsou ve všech ohledech stejná, a proto mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti. Z toho důvodu jsou považována za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(12)

Jedna z dotčených stran uvedla námitku, že lana ze syntetických vláken, která jsou vyráběna a prodávána indickými vyvážejícími výrobci, a lana vyráběná výrobci ze Společenství nejsou stejná ve všech ohledech, protože existují určité rozdíly v jakosti mezi těmito dvěma typy výrobků.

(13)

Skutečnost, že dotčený výrobek dovezený z Indie se liší v jakosti od výrobku vyrobeného výrobním odvětvím Společenství, nevylučuje, aby tyto produkty byly považovány za „obdobné“, pokud mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti nebo pokud jsou si blízce podobné.

(14)

Navíc během současného šetření a během šetření, které vedlo k uložení současně platných opatření, bylo shledáno, že lana ze syntetických vláken vyrobená výrobním odvětvím Společenství a lana, jež lze dovézt z Indie, si navzájem konkurují. Tato námitka se proto zamítá.

(15)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo prošetřeno, zda by pozbytí platnosti opatření pravděpodobně vedlo k opětnému výskytu dumpingu. Protože žádný z indických vyvážejících výrobců nespolupracoval, muselo být toto šetření založeno na informacích, které má Komise k dispozici z jiných zdrojů.

(16)

Ze čtyř indických vyvážejících výrobců, vyjmenovaných v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, jeden na začátku šetření uvedl, že nevyvážel dotčený výrobek do Společenství během OŠ. Útvary Komise oznámily této společnosti, že i přesto by měla poskytnout zbývající informace požadované v dotazníku, což tato společnost neučinila. Další společnost rovněž uvedla, že nevyvážela do Společenství během OŠ, ale až po uplynutí lhůty pro zaslání odpovědi na dotazník. Třetí společnost uvedla, že nevyvážela do Společenství během OŠ a navíc ukončila svoji činnost a z tohoto důvodu nemůže na dotazník odpovědět. Všechny zmíněné společnosti byly řádně upozorněny na to, že pokud nebudou spolupracovat, může to vést k závěru, který bude založen na skutečnostech, jež jsou k dispozici v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(17)

Protože ani jeden z indických vyvážejících výrobců neodpověděl na dotazník útvarů Komise, byly použity v souladu s článkem 18 základního nařízení dostupné skutečnosti, včetně těch, které byly předloženy výrobním odvětvím Společenství v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(18)

Dovozy dotčeného výrobku z Indie klesly na bezvýznamnou úroveň po uložení antidumpingových cel v roce 1998. Během OŠ představovaly tyto dovozy méně než 20 tun za rok, tj. méně než 0,1 % spotřeby Společenství.

(19)

Protože nejsou k dispozici informace o výrazném vývozu na trh Společenství, bylo prošetřeno, jak by se dovozy lan ze syntetických vláken z Indie vyvíjely, pokud by bylo umožněno, aby opatření pozbyla platnosti. Tato analýza se týkala vývozních cen i objemu vývozu.

(20)

Připomínáme, že při původním šetření byla stanovena dumpingová rozpětí ve výši 53,0 % pro spolupracující společnost a 82,0 % pro zbývající vyvážející výrobce. Zabránění takové úrovni dumpingu by proto vyžadovalo podstatné zvýšení vývozních cen, nebo snížení běžné hodnoty v období, od kterého byla uložena původní opatření.

(21)

Běžné hodnoty v původním šetření byly ve většině případů založeny na domácích cenách na indickém trhu, jak to bylo ohlášeno spolupracující společností. Informace obsažené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti uvádějí, že tyto ceny klesly o 10 až 20 procent v pěti letech následujících po původním šetření. Proto bylo dosaženo závěru, že při nespolupráci ze strany indických vývozců dotčeného výrobku běžná hodnota také poklesla o podobné procento za pět let, následujících po původním šetření.

(22)

Podle indických vývozních statistik, průměrné ceny indických vývozů do všech zemí, pro obě skupiny dotčených výrobků, tj. pro výrobky klasifikovatelné podle položek KN 5607 49 a 5607 50, poklesly o 46 %, respektive o 51 % v období mezi roky 1997/98 a 2002/03. Podobné poklesy cen za toto období mohou být pozorovány u každého z hlavních trhů pro indické vývozy, jako je Norsko a USA, pokud na ně pohlížíme odděleně. Tato snížení jsou mnohem výraznější než snížení běžné hodnoty, uvedená ve 21. bodě odůvodnění a z tohoto důvodu je nepravděpodobné, že by se jakékoli dumpingové postupy v době původního šetření vrátily. Navíc, indická běžná hodnota některých typů dotčených výrobků během OŠ byla vyšší než ceny na trhu Evropské unie během tohoto období. Proto je pravděpodobné, že v případě opětného zahájení vývozů indickými vývozci do Evropské unie by byly tyto vývozy oceněny pod běžnou hodnotou, to znamená dumpingovými cenami, alespoň u některých typů dotčených výrobků.

(23)

Detailnější výpočty podle tarifních kódů, předložené výrobním odvětvím Společenství pro indické vývozy do USA a Norska během OŠ, berou v úvahu rozdíly v cenách a běžných hodnotách mezi různými typy lan ze syntetických vláken. Tyto výpočty ukazují, že u indického vývozu do třetích zemí je stále používán dumping v rozpětí od 53,4 % do 222,2 %.

(24)

Protože nejsou k dispozici údaje o vývozech a indičtí vývozci dotčeného výrobku nespolupracovali na šetření, úroveň dumpingu během OŠ nebyla stanovena. Nicméně na základě výrazného snížení v indických vývozních cenách do ostatních třetích zemí v pěti letech následujících po původním šetření, v kombinaci s menším snížením v domácích cenách za stejné období, se předpokládá, že úroveň dumpingu vývozu dotčeného výrobku do Společenství během OŠ by pravděpodobně byla na vyšší úrovni než na té, která byla zjištěna v původním šetření.

(25)

Indický vývoz do ostatních zemí v průběhu pěti let následujících po posledním šetření celkově vzrostl. Podle indických vývozních statistik, objem vývozů výrobků, které jsou klasifikovatelné podle položek KN 5607 49 a 5607 50, z nichž většinu představují dotčené výrobky, vzrostl o 104 % v období mezi roky 1997/98 a 2002/03.

(26)

Sledované vývozní ceny z Indie na vývozní trhy třetích zemí jsou o 17 % až 61 % nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. To vede k domněnce, že indičtí vývozci by měli pravděpodobně velkou motivaci přesunout vývozy na trh Společenství, pokud by opatření zanikla.

(27)

Co se týče výrobní kapacity, zdá se, že ten z vyvážejících výrobců, který spolupracoval při původním šetření, pouze lehce zvýšil svojí výrobní kapacitu za posledních pět let. Nicméně existuje veřejně dostupná informace, která naznačuje, že někteří z ostatních velkých výrobců v Indii zvýšili svoji kapacitu mnohem výrazněji, nebo to mají v úmyslu v blízké budoucnosti. V žádosti o přezkum před pozbytím platnosti výrobní odvětví Společenství odhaduje, že celková kapacita indických výrobců přesahuje 110 000 tun, což je značně nad úrovní současné výrobní kapacity v hodnotě asi 40 000 a představuje okolo 275 % spotřeby Společenství. Za nespolupráce ze strany indických výrobců a bez spolehlivějších informací by toto ukazovalo na skutečnost, že je k dispozici velká kapacitní rezerva, což ukazuje na pravděpodobnost obnovení dovozu do Společenství, pokud by opatření zanikla.

(28)

Komise neměla k dispozici žádné informace o nedávných nebo plánovaných investicích indických vývozců v souvislosti s výrobní kapacitou.

(29)

Výrobní odvětví Společenství vzneslo argument, že jakmile byl zastaven vývoz výrobků, na něž se vztahují opatření, čísla KN 5607 („motouzy, šňůry, provazy nebo lana…“), vývozy výrobků čísla KN5609 („Výrobky z … motouzy, šňůry, provazy nebo lana…“) prudce stouply z 200 tun na 800 tun v období mezi roky 1997 a 2002, zatímco jejich průměrná cena klesla z 2,51 EUR na 1,58 EUR za tunu. Zboží vyvážené pod číslem KN 5609 je vyráběno stejným výrobním odvětvím a může být velmi podobné výrobkům, na něž se vztahují opatření, což vede k otázce problémů s celní klasifikací a kontrolou. Tento problém byl vznesen k řešení Evropskou komisí, vnitrostátními celními úřady Itálie a celními úřady Spojeného království ze strany výrobního odvětví Společenství. Výsledkem bylo potvrzení několika případů špatné klasifikace a byly podniknuty kroky se strany celních správ Evropské unie s cílem předcházet možnému obcházení stávajících antidumpingových opatření.

(30)

Nezávisle na údajném obcházení může být toto chování bráno jako známka skutečnosti, že indičtí vyvážející výrobci mají velký zájem o vstup na trh Společenství.

(31)

Skutečnosti, které měla Komise k dispozici při nespolupráci se strany indických vyvážejících výrobců naznačují, že vývozy do třetích zemí stále probíhají za dumpingové ceny, s dumpingovými rozpětími na vyšší úrovni než byla rozpětí zjištěná v průběhu původního šetření. Skutečnost, že průměrná vývozní cena poklesla rychleji než běžná hodnota ukazuje, že dumpingové chování indických vývozců neskončilo po roce 1997, ale přinejmenším se zvýraznilo na trzích třetích zemí.

(32)

Náznaky, že indičtí výrobci stále mají strategický zájem o evropský trh, společně s obrovskou kapacitní rezervou, kterou mají k dispozici, ukazují na pravděpodobnost, že by obnovili vývoz do Společenství ve výrazném množství, pokud by opatření zanikla. S uvážením skutečností, které jsou k dispozici o cenovém chování indických vývozců na trzích třetích zemí, o snížení běžné hodnoty a skutečnosti, že běžná hodnota určitých typů dotčených výrobků je vyšší než na trhu Evropské unie, je velmi pravděpodobné, že obnovení vývozu by probíhalo za dumpingové ceny. Z tohoto důvodu bylo dosaženo závěru, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k opětnému výskytu dumpingového vývozu.

(33)

Deset výrobců společenství, jejichž jménem sdružení Eurocord předložilo žádost o přezkum před pozbytím platnosti, spolupracovalo při šetření. V průběhu provádění šetření se ukázalo, že informace poskytnuté jedním z výrobců Společenství byly nespolehlivé a tato společnost byla prohlášena za nedostatečně spolupracující v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení. Následně byl tento výrobce Společenství vyřazen z vymezení výrobního odvětví Společenství. Devět zbývajících společností představuje 53 % produkce lan ze syntetických vláken ve Společenství za OŠ a z tohoto důvodu tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(34)

S ohledem na to, že velký počet výrobců ve Společenství podpořil žádost o přezkum před pozbytím platnosti a v souladu s článkem 17 základního nařízení, Komise rozhodla, že provede svá šetření na základě vzorku výrobců ze Společenství. Vzorek by vybrán na základě největších reprezentativních objemů výroby a prodeje, které bylo možné prošetřit v rámci časového období, které bylo k dispozici.

(35)

Jak již bylo dříve uvedeno v 8. bodě odůvodnění, bylo původně jako vzorek vybráno pět společností na základě jejich výrobních a prodejních objemů, předložených po zahájení šetření. Z důvodů uvedených ve 33. bodě odůvodnění byl jeden výrobce Společenství, který byl vyřazen z vymezení výrobního odvětví Společenství, vyřazen také ze vzorku. Zbývající čtyři společnosti představují 66 % výroby a 62 % prodeje výrobního odvětví Společenství, složeného z devíti žádajících společností, jak je to uvedeno ve 33. bodě odůvodnění. Konečný vzorek se skládal ze čtyř společností, z nichž všechny se nacházejí v Portugalsku:

(36)

V předchozím šetření, pro které byl vzorek také sestaven na základě výrobních a prodejních objemů, se vzorek skládal z osmi společností. S výjimkou společnosti Cerfil tvořily všechny výše uvedené společnosti součást vzorku v předchozím šetření.

(37)

Zřejmá spotřeba lan ze syntetických vláken ve Společenství byla stanovena na základě prodejních objemů výrobního odvětví Společenství a ostatních výrobců Společenství na trhu Společenství plus dovozy z Indie a ostatních třetích zemí do Společenství, jak je uvedl Statistický úřad Evropských společenství.

(38)

Mezi rokem 2000 a OŠ poklesla zřejmá spotřeba Společenství o 9,4 % z 39 825 tun v roce 2000 na 36 093 tun v OŠ. Jedním z hlavních důvodů tohoto poklesu je snížení poptávky po lanech ze syntetických vláken ze strany výrobního odvětví vyrábějícího rybářské sítě, ke kterému došlo v důsledku snížení rybolovných kvót ve Společenství. Tyto rybolovné kvóty se postupně snižovaly v uvažovaném období z přibližně 4,99 milionů tun v roce 2000 na 4,12 milionů tun v roce 2003, tj. téměř o 17,4 %.

(39)

Po uložení opatření v roce 1998 značně poklesl dovoz z Indie a tento dovoz byl po celé uvažované období zanedbatelný, s podílem na trhu menším než 0,1 %.

(40)

Dovozy z ostatních třetích zemí vzrostly v uvažovaném období o 44 % (tj. z 8 280 tun v roce 2000 na 11 893 tun v OŠ). To představuje nárůst podílu na trhu z původních 20,8 % v roce 2000 na 33,0 % v OŠ. Nejdůležitějšími vývozními zeměmi během OŠ byly přistupující země Česká republika, Polsko, Maďarsko, následované Čínskou lidovou republikou a Tuniskem. Průměrné ceny od těchto zmíněných zemí poklesly v průběhu uvažovaného období z 3,3 EUR/kg na 2,8 EUR/kg.

(41)

Od ukončení původního šetření zastavilo několik ze žádajících společnosti zcela svoji činnost a byly zrušeny, například Ostend Stores (Belgie), Brindon Marine (Velká Británie), Irish Ropes (Irsko), Lima (Portugalsko) a Carlmark (Švédsko).

(42)

Všechny ukazatele újmy vyjmenované v čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly analyzovány s ohledem na společnosti tvořící vzorek. Navíc některé z těchto ukazatelů újmy (tj. výroba, prodej, podíly na trhu, zaměstnanost a produktivita) byly také analyzovány s ohledem na výrobní odvětví Společenství a ne pouze z ohledem na čtyři společnosti tvořící vzorek.

(43)

Zároveň se snížením spotřeby Společenství poklesl v uvažovaném období také objem prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství, přestože to nebylo tolik výrazné. Zatímco se spotřeba Společenství snížila o 9,4 %, objem prodeje výrobního odvětví Společenství poklesl z 16 587 tun v roce 2000 na 15 457 tun v OŠ, tj. o 6,8 %.

(44)

Produkce obdobného výrobku výrobním odvětvím Společenství poklesla v uvažované období o 3,9 %, z 18 782 tun v roce 2000 na 18 053 tun v OŠ.

(45)

Na základě skutečnosti, že pokles spotřeby Společenství byl výraznější než pokles objemu prodeje výrobního odvětví Společenství mezi rokem 2000 a OŠ, se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu lehce zlepšil ze 41,6 % v roce 2000 na 42,8 % v OŠ.

(46)

Situace zaměstnanosti ve výrobním odvětví Společenství se v uvažovaném období zhoršila, protože v roce 2000 v něm bylo zaměstnáno 1 076 osob ve srovnání s 992 osobami v OŠ. Nicméně zároveň se zlepšila produktivita měřená jako produkce za rok na jednoho zaměstnance, a to ze 17 454 kg na 18 194 kg za stejné období.

(47)

Přestože výrobní kapacita zůstala v průběhu uvažovaného období stabilní, výrobní objem společností tvořících vzorek v OŠ lehce poklesl o 1,7 % z 12 136 tun v roce 2000 na 11 928 tun, což vedlo k lehkému poklesu ve vytížení kapacity z 87 % v roce 2000 na 85 % během OŠ.

(48)

Co se týče zásob, výrobci lan ze syntetických vláken obecně udržují výši svých skladových zásob pod úrovní 10 % výrobního objemu, protože většina produkce je vyráběna na základě poptávky. Nicméně v průběhu uvažovaného období vykázaly průměrné skladové zásoby negativní tendenci, protože vzrostly o 18 %, z 853 tun v roce 2000 na 1 007 tun v OŠ.

(49)

Objemy prodeje poklesly o 7,5 % z 10 484 tun v roce 2000 na 9 699 tun v OŠ. Nicméně stejně jako v případě výrobního odvětví Společenství jako celku se podíl společností tvořících vzorek na trhu zlepšil, protože lehce vzrostl z 26,3 % v roce 2000 na 26,9 % v OŠ.

(50)

Průměrné ceny obdobného výrobku prodávaného v rámci Společenství zůstaly nezměněné na úrovni 2,2 EUR/kg po celé uvažované období. Bez ohledu na stabilní cenovou úroveň ziskového rozpětí před zdaněním značně poklesla z 9,8 % z obratu v roce 2000 na 0,7 % v OŠ, především v důsledku nárůstu průměrných nákladů.

(51)

Hlavními faktory, které způsobily tyto stagnující ceny byly na jedné straně zhoršení poptávky a na druhé straně v důsledku velké konkurence na trhu nemožnost zvýšit cenové hladiny na úroveň, která byla před uložením opatření v roce 1998, kdy ze strany Indie došlo k dumpingu způsobujícímu újmu.

(52)

I přes negativní vývoj výše zmíněných ukazatelů újmy se investice zvýšily z 809 432 EUR v roce 2000 na 1 768 029 EUR v OŠ, tj. o 118,4 %. Společnosti tvořící součást vzorku neohlásily žádné obtíže s opatřováním si kapitálu.

(53)

Společně s negativním trendem vývoje ziskovosti se návratnost investic zhoršila z 12 % v roce 2000 na 3 % v OŠ.

(54)

Jednou z charakteristik tohoto výrobního odvětví je intenzita jeho kapitálu a následné vysoké částky odpisů, což má přímý vliv na peněžní toky. V průběhu uvažovaného období zůstaly peněžní toky pozitivní, ačkoli poklesly ze 4,66 milionů EUR v roce 2000 na 2,23 milionů EUR v OŠ.

(55)

Jak se ukázalo v analýze výrobního odvětví Společenství jako celku, situace v zaměstnanosti se zhoršila také v případě čtyř společností, které tvoří vzorek. Zaměstnanost poklesla o 7,1 % ze 747 zaměstnanců v roce 2000 na 694 během v OŠ. Produktivita na jednoho zaměstnance se zlepšila o 5,8 % během uvažovaného období. Na zlepšení produktivity je nutno nahlížet jako na výsledek investic provedených během uvažovaného období do moderních strojů na výrobu lan.

(56)

Zatímco počet zaměstnanců ve společnostech, které tvoří vzorek, poklesl mezi rokem 2000 a OŠ, celkové náklady na pracovní sílu se vyvíjely opačným směrem, protože vzrostly ze 4,49 milionů EUR na 4,84 milionů EUR, tj. o 7,8 %.

(57)

V důsledku skutečnosti, že dovozy dotčeného výrobku z Indie byly v průběhu OŠ zanedbatelné, nemohlo být stanoveno dumpingové rozpětí.

(58)

Byla provedena analýza, zda se výrobní odvětví Společenství stále nachází v procesu obnovy po újmě způsobené minulým dumpingem. Byl učiněn závěr, že s ohledem na prověření různých negativních hospodářských ukazatelů týkajících se výrobního odvětví Společenství jako celku a vzorku výrobců Společenství je pravděpodobné, že situace výrobního odvětví Společenství, přestože se částečně zlepšila, stále ještě nedosáhla plné obnovy po újmu způsobujících účincích minulého dumpingu.

(59)

I přes skutečnost, že jsou v platnosti efektivní antidumpingová cla na dovozy z Indie, má výrobní odvětví Společenství stále pocit, že se nachází ve velmi zranitelné situaci, přestože některé ukazatele vykazují zlepšení ve srovnání s původními konečnými závěry (tj. ziskovost) a některé ukazatele vykazují značný pozitivní vývoj (tj. podíl na trhu, investice a produktivita).

(60)

S výjimkou podílů na trhu a investic, které vzrostly, a výrobní kapacity, průměrných cen a schopnosti opatřit si kapitál, které zůstaly stejné, všechny ostatní ukazatele újmy vykázaly negativní vývoj. Tyto činitele, které byly analyzovány jak pro výrobní odvětví Společenství jako celek, tak pro společnosti, které tvoří vzorek, vykazují stejné trendy v obou případech.

(61)

Negativní vývoj výrobního odvětví, který byl popsán výše, nemůže být ve světle platných cel připisován dovozům z Indie. Namísto toho je možné příčinu slabé finanční situace výrobního odvětví Společenství připisovat: i) snižující se poptávce vyplývající především ze snížení evropského rybářského loďstva a snížení rybolovných kvót, ii) výraznému zvýšení dovozů a podílů na trhu zemí jiných než Indie (především přistupujících států) s odpovídající ztrátou prodejních objemů výrobního odvětví Společenství, iii) cenám, které nikdy nedosáhly úrovní před dumpingem v důsledku silné konkurence na trhu způsobené nárůstem dovozů ze zemí jiných než Indie, a iv) klesajícímu trendu v hospodářství jako celku od roku 2001.

(62)

Na druhé straně bylo zjištěno, že ziskovost výrobního odvětví Společenství sledovala méně pozitivní trend během období uvažovaného v původním šetření (tj. od ledna 1993 do května 1997) než během období uvažovaném v tomto přezkumu. To ukazuje na relativní zlepšení situace výrobního odvětví Společenství po uložení cel.

(63)

Při zvažování životaschopnosti výrobního odvětví Společenství obecně jsou jedním z nejdůležitějších prvků investice. Investice se během uvažovaného období více než zdvojnásobily, což ukazuje na skutečnost, že toto odvětví se stále považuje za životaschopné. Navíc zvýšená produktivita a zvětšení podílu výrobního odvětví Společenství na trhu dokazují, že i přes silnou konkurenci představovanou ostatními třetími zeměmi, výrobní odvětví Společenství nejen že si udrželo, ale dokonce i lehce upevnilo svoje postavení na trhu Společenství.

(64)

S ohledem na pravděpodobný účinek pozbytí platnosti opatření na situaci výrobního odvětví Společenství bylo zváženo mnoho činitelů společně s prvky shrnutými v 31. a 32. bodě odůvodnění.

(65)

Jak již bylo uvedeno, v případě, že by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, obnovil by se dumping na dotčený výrobek z Indie. Zejména v případě, že by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, existují jasné náznaky, že objem dumpingových dovozů do Společenství by výrazně stoupl vzhledem k obrovské kapacitní rezervě indických výrobců. Jak bylo vysvětleno v 27. bodě odůvodnění, indičtí vyvážející výrobci disponují rezervní kapacitou ve výši přibližně 70 000 tun, což je téměř dvojnásobná velikost trhu Společenství během OŠ (36 093 tun).

(66)

Analýzy dovozů, které byly provedeny na údajných dumpingových dovozech indických vývozců do třetích zemí (USA a Norsko) ukázaly na jasné známky skutečnosti, že ceny indických vývozů, pokud by se vývoz do Společenství obnovil, by podtrhly ceny výrobního odvětví Společenství. Samozřejmě, protože podle oficiálních obchodních statistik v USA a v Norsku vážená průměrná vývozní cena dotčeného výrobku byla 1,73 EUR/kg v případě vývozů do USA a 1,70 EUR/kg v případě vývozů do Norska. Tyto průměrné ceny by byly nižší než průměrná cena výrobního odvětví Společenství pro obdobný výrobek o 21 %, respektive 22 %.

(67)

Výrobní odvětví Společenství je stále v obtížné situaci, zejména co se týče jeho ziskovosti, která se výrazně zlepšila ihned po uložení posuzovaných opatření, ale poté se znovu výrazně zhoršila z důvodů již vysvětlených v 51. bodě odůvodnění.

(68)

Na základě výše uvedených skutečností bylo dosaženo závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, existuje velká pravděpodobnost, že opětně dojde k újmě v důsledku obnovených dovozů z Indie.

(69)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo provedeno šetření, zda by prodloužení stávajících antidumpingových opatření nebylo proti zájmům Společenství jako celku. Tato analýza byla provedena na základě zkoumání všech příslušných zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Společenství, zájmů ostatních výrobců ve Společenství, zájmů dovozců/obchodníků, jakož i zájmů uživatelů a dodavatelů surovin dotčeného výrobku.

(70)

Je nutné připomenout, že v předchozím šetření, bylo přijetí opatření zvažováno tak, aby tato opatření nebyla proti zájmům Společenství. Současný přezkum proto umožňuje provedení analýzy skutečnosti, zda nebyly po zavedení opatření poškozeny zájmy Společenství.

(71)

Na základě tohoto bylo zkoumáno, zda i přes pravděpodobnost opětného výskytu dumpingu způsobujícího újmu v případě, že by stávající opatření pozbyla platnosti, existují důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Společenství zachovat stávající opatření v tomto konkrétním případě.

(72)

I přes nepříznivý vývoj finanční situace výrobního odvětví Společenství během uvažovaného období, je tento průmysl strukturálně životaschopný, protože byl schopen si udržet svůj podstatný podíl na trhu. Navíc výrobní odvětví Společenství samo sebe považuje za životaschopné, jak to bylo prokázáno velkým nárůstem investic během uvažovaného období. Ve světle závěrů týkajících se situace ve výrobního odvětví Společenství stanovených v 59. a 61. bodě odůvodnění, zvláště s ohledem na extrémně nízkou úroveň ziskovosti tohoto výrobního odvětví, a na základě argumentů zmíněných v oddíle G, se zvažuje, že při nepřítomnosti opatření dojde pravděpodobně ke zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství. S uvážením očekávaných objemů a cen dovozů dotčeného výrobku z Indie následujících poté, co opatření pozbudou platnosti, by vyvstalo pro výrobní odvětví Společenství další riziko, které by vedlo ke zmenšení jeho podílu na trhu, stlačování jeho cen a vyvolání vývoje jeho ziskovosti podobnému negativním úrovním, které byly zjištěny během období, které bylo uvažováno v původním šetření. Z tohoto důvodu bylo dosaženo závěru, že zachování stávajících opatření by nebylo proti zájmu výrobního odvětví Společenství.

(73)

Komise si vyžádala informace od 11 nežádajících výrobců ze Společenství. Na dotazník nepřišla ani jedna odpověď.

(74)

S uvážením pravděpodobných objemů a cen dotčeného výrobku, který by byl dovezen z Indie do Společenství, pokud by opatření pozbyla platnosti, nežádající výrobci obdobného výrobku by také zaznamenali zhoršení jejich podílu na trhu a hospodářské situace.

(75)

Za těchto okolností a při nepřítomnosti jakýchkoli opačných ukazatelů se dospělo k závěru, že pokračování opatření by nemělo negativní vliv na nežádající výrobce ze Společenství.

(76)

Komise poslala dotazníky 6 nezávislým dovozům/obchodníkům a 11 dodavatelům surovin.

(77)

Pouze jeden ze šesti nezávislých dovozců/obchodníků, jehož nákupy dotčeného výrobku během OŠ představovaly 0,07 % spotřeby Společenství, předložil určité argumenty proti pokračování cel. Nicméně tato společnost neposkytla žádné informace nebo důkazy týkající se vlivu, který představovalo uložení platných opatření na její činnost a neposkytla řádné hodnocení skutečnosti, v jakém rozsahu by pokračování opatření ovlivnila její postavení jako dovozce. Ostatních pět nezávislých dovozců nepředložilo žádné poznámky nebo informace.

(78)

Na druhé straně, jeden z dodavatelů surovin výslovně podpořil pokračování opatření.

(79)

Za těchto okolností bylo dosaženo závěru, že pokračování opatření by nemělo negativní vliv na nezávislé dovozce/obchodníky a dodavatele surovin.

(80)

Komise poslala dotazník 23 uživatelům dotčeného výrobku, mezi kterými jsou především rybářské a loďařské odvětví. Ani jeden z uživatelů nepředložil kompletní odpovědi na dotazník. Jeden uživatel vznesl námitky na pokračování opatření, ale dále neodůvodnil své stanovisko.

(81)

V důsledku téměř úplné nespolupráce ze strany uživatelů a v důsledku skutečnosti, že vliv cla je zanedbatelný ve srovnání s hlavními náklady uživatelů (tj. odpisy lodí, palivo, pojištění, pracovní síla a údržba), byl učiněn závěr, že pokračování opatření nebude mít negativní vliv na uživatele.

(82)

Je možné očekávat, že pokračování opatření pomůže výrobnímu odvětví Společenství zlepšit ziskovost, s následnými příznivými vlivy na podmínky hospodářské soutěže na trhu Společenství a snížení dalšího ukončování činnosti a snižování zaměstnanosti. Také se očekává, že tyto příznivé vlivy pomohou výrobcům ze Společenství plně využít jejich investic, provedených v posledních letech za účelem pokračování ve vývoji nových moderních výrobků pro nové a speciální použití.

(83)

S uvážením výše uvedených závěrů o vlivu pokračování opatření na různé účastníky na trhu Společenství byl učiněn závěr, že pokračování opatření není proti zájmům Společenství.

(84)

Všechny dotčené strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě má být doporučeno udržení stávajících opatření v jejich současné podobě. Těmto stranám bylo také poskytnuto období, během kterého mohly vznést námitky proti sděleným informacím, ale ani jedna ze stran nevznesla námitky, které by vyvolaly změnu výše uvedených zjištění.

(85)

Z výše uvedeného vyplývá, že tak, jak je to stanoveno v čl. 11 odst. 2 základního nařízení, antidumpingová cla uložená nařízením (ES) č. 1312/98 by měla být zachována,

—

Garware Wall Ropes Ltd.: 53,0 % (doplňkový kód TARIC 8755),

—

ostatní výrobci 82,0 % (doplňkový kód TARIC 8900).