This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32001R2375
Council Regulation (EC) No 2375/2001 of 29 November 2001 amending Commission Regulation (EC) No 466/2001 setting maximum levels for certain contaminants in foodstuffs (Text with EEA relevance)
Nařízení Rady (ES) č. 2375/2001 ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 466/2001, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravináchText s významem pro EHP.
Nařízení Rady (ES) č. 2375/2001 ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 466/2001, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravináchText s významem pro EHP.
Úř. věst. L 321, 6.12.2001, p. 1–5
(ES, DA, DE, EL, EN, FR, IT, NL, PT, FI, SV) Dokument byl zveřejněn v rámci zvláštního vydání
(CS, ET, LV, LT, HU, MT, PL, SK, SL, BG, RO)
No longer in force, Date of end of validity: 28/02/2007
Relation | Act | Comment | Subdivision concerned | From | To |
---|---|---|---|---|---|
Modifies | 32001R0466 | Dokončení | příloha 1 | 01/07/2002 | |
Modifies | 32001R0466 | Vložení | článek 4 BI | 01/07/2002 | |
Modifies | 32001R0466 | Vložení | článek 1.1 BI | 01/07/2002 | |
Modifies | 32001R0466 | Vložení | článek 5.3 | 01/07/2002 |
Úřední věstník L 321 , 06/12/2001 S. 0001 - 0005
Nařízení Rady (ES) č. 2375/2001 ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 466/2001, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Text s významem pro EHP) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách [1], a zejména na čl. 2 odst. 3 uvedeného nařízení, s ohledem na návrh Komise, vzhledem k těmto důvodům: (1) Nařízení Komise (ES) č. 466/2001 [2] stanoví, že potraviny nesmějí při uvádění na trh obsahovat množství kontaminujících látek vyšší než množství uvedená v uvedeném nařízení. (2) Výrazem "dioxiny" se rozumí skupina 75 polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů ("PCDD") a 135 polychlorovaných dibenzofuranů ("PCDF"), z nichž 17 je toxikologicky významných. Nejtoxičtějším derivátem je 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxin (TCDD) klasifikovaný Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny a jinými uznávanými mezinárodními organizacemi jako známý karcinogen u člověka. Vědecký výbor pro potraviny (dále jen "VVP") ve shodě se Světovou zdravotní organizací (dále jen "WHO") dospěl k závěru, že se karcinogenní účinky dioxinů neprojevují, pokud jsou jejich množství nižší než určitá prahová hodnota. K jiným nepříznivým účinkům, jako jsou endometriosa, neurologické poruchy chování a imunosupresivní účinky, dochází při mnohem nižších množstvích a považuje se za vhodné stanovit pro ně přijatelný příjem. (3) Polychlorované bifenyly (dále jen "PCB") jsou skupinou 209 různých kongenerů, které lze rozdělit do dvou skupin podle jejich toxikologických vlastností: 12 z nich vykazuje toxikologické vlastnosti podobné vlastnostem dioxinů, a jsou tedy často nazývány "PCB s účinkem podobným dioxinům". Ostatní PCB nevykazují toxicitu podobnou dioxinům, mají však jiný toxikologický profil. (4) Každý kongener dioxinů nebo "PCB s účinkem podobným dioxinům" vykazuje různou míru toxicity. Ve snaze umožnit sčítání toxicity těchto různých kongenerů, a usnadnit tak hodnocení rizika a regulativní kontrolu, byl zaveden pojem faktorů ekvivalentní toxicity (dále jen "TEFs"). To znamená, že analytické výsledky pro všech 17 jednotlivých kongenerů dioxinu a až 12 kongenerů PCB s účinkem podobným dioxinům se vyjadřují jedinou kvantifikovatelnou veličinou: "ekvivalentní toxickou koncentrací TCDD" (dále jen "TEQ"). (5) Dioxiny a PCB jsou extrémně odolné vůči chemickému a biologickému rozkladu, přetrvávají proto v životním prostředí a shromažďují se v potravním a potravinovém řetězci. (6) Více než 90 % expozice člověka dioxinům pochází z potravin. Potraviny živočišného původu obvykle přispívají k celkové expozici přibližně 80 %. Zátěž dioxinů pro zvířata pochází převážně z krmiv. Krmiva, a v některých případech půda, vzbuzují obavy, že jsou možnými zdroji dioxinů. (7) VVP přijal dne 30. května 2001 stanovisko o hodnocení rizika dioxinů a PCB s účinkem podobným dioxinům v potravinách; jedná se o aktualizaci na základě nových vědeckých informací, které jsou dostupné od přijetí stanoviska VVP k této záležitosti ze dne 22. listopadu 2000. VVP stanovil přijatelný týdenní příjem (dále jen "TWI") pro dioxiny a PCB s účinkem podobným dioxinům 14 pg WHO-TEQ/kg tělesné hmotnosti. Odhady expozice ukazují, že u značné části populace Společenství je příjem potravinami vyšší než hodnota TWI. Určité skupiny populace v některých zemích mohou být vystaveny vyššímu riziku v důsledku svých stravovacích zvyklostí. (8) Snížení expozice člověka dioxinům ze spotřeby potravin je tedy důležité a nezbytné pro zajištění ochrany spotřebitele. Zvláště vysoká množství dioxinů byla zjištěna u některých skupin potravin. Vzhledem k tomu, že kontaminace potravin přímo souvisí s kontaminací krmiv, musí být přijat integrovaný přístup ke snížení výskytu dioxinů v potravinovém řetězci, tj. od krmiv přes zvířata určená k získávání potravin až po člověka. (9) VVP doporučil, aby neustávalo úsilí o omezení uvolňování dioxinů a příbuzných sloučenin do životního prostředí na nejnižší dosažitelnou úroveň. To je nejefektivnější a nejúčinnější způsob, jak snížit výskyt dioxinů a podobných látek v potravinovém řetězci a zajistit trvalé snižování zátěže pro lidské tělo. VVP poznamenal, že nedávné výzkumy u mateřského mléka a krve ukázaly, že hladina dioxinů již neklesá. (10) Maximální limity dioxinů a PCB s účinkem podobným dioxinům jsou vhodným nástrojem k zabránění nepřijatelně vysokým expozicím lidské populace a k distribuci nepřijatelně vysoce kontaminovaných potravin, například v důsledku znečištění a expozice při nehodách. Stanovení maximálních limitů je nepostradatelné pro zavedení regulativního kontrolního systému a zajištění jejich jednotného používání. (11) Opatření založená výhradně na stanovení maximálních limitů dioxinů a PCB s účinkem podobným dioxinům v potravinách by byla dostatečně účinná pouze tehdy, pokud by byly limity stanoveny tak nízko, že by musela být velká část nabídky potravin prohlášena za nevhodnou k lidské spotřebě. Obecně se má za to, že pokud má být aktivně snižován výskyt dioxinů v potravinách, měly by být zavedení maximálních limitů doprovázeno opatřeními stimulujícími aktivní přístup, včetně stanovení akčních hodnot a cílových hodnot pro potraviny v kombinaci s opatřeními k omezování emisí. Cílové hodnoty jsou hodnotami, kterých je třeba dosáhnout, aby byla expozice člověka v konečném důsledku snížena u většiny populace pod hodnotu TWI stanovenou vědeckým výborem. Akční hodnoty jsou nástrojem příslušných orgánů a provozovatelů pro vyhledání případů, kdy je žádoucí identifikovat zdroj kontaminace a přijmout opatření pro jeho omezení nebo odstranění, a to nejen v případě nedodržení ustanovení tohoto nařízení, ale také v případech, kdy jsou v potravinách zjištěna významná množství dioxinů nad obvyklými hodnotami pozadí. Tento přístup povede k postupnému snižování množství dioxinů v potravinách a v konečném důsledku k dosažení cílových hodnot. Doporučení Komise je proto určeno členským státům. (12) Ačkoliv by se měly limity z toxikologického hlediska vztahovat na dioxiny, furany a PCB s účinkem podobným dioxinům, jsou na omezenou dobu stanoveny pouze maximální limity dioxinů a furanů, a nikoli PCB s účinkem podobným dioxinům, o jejichž výskytu nejsou k dispozici dostatečné údaje. Bude však pokračovat monitorování, zejména monitorování výskytu PCB s účinkem podobným dioxinům, s cílem zahrnout tyto látky do maximálních limitů. (13) Nepřijatelnost obsahu dioxinů v potravinách by měla být posouzena s ohledem na současné hodnoty kontaminace pozadí, které se u jednotlivých potravin liší. Maximální limity by měly být s přihlédnutím ke kontaminaci pozadí na přísné, avšak reálné úrovni. (14) S cílem zajistit, aby všichni provozovatelé zapojení do potravinového a potravního řetězce nadále všemi prostředky usilovali o omezení výskytu dioxinů v krmivu a potravinách a učinili vše, co je potřeba, by měly být platné maximální limity v určité lhůtě přezkoumány s cílem stanovit nižší maximální limity. Do roku 2006 by mělo být dosaženo nejméně 25 % snížení expozice člověka dioxinům. (15) Maximální limity jsou stanoveny převážně pro potraviny živočišného původu. Na výrobky jako koňské, kozí a králičí maso a kachní, husí a křepelčí vejce se v současné době žádné limity nevztahují. O výskytu dioxinů v těchto potravinách jsou k dispozici pouze omezená data. Kromě toho mají z hlediska příjmu omezený význam, a maximální limity pro ně tedy dočasně nebyly stanoveny. Maximální limity nejsou v současné době stanoveny ani pro obiloviny, ovoce a zeleninu, neboť kontaminace těchto potravin je obecně nízká, a je tedy pouze méně důležitým faktorem, který přispívá k celkové expozici člověka dioxinům. Je však vhodné, aby bylo množství dioxinů a PCB s účinkem podobným dioxinům v těchto potravinách pravidelně monitorováno. (16) Rostlinné oleje obvykle neobsahují významná množství dioxinů nebo PCB s účinkem podobným dioxinům. Vzhledem k tomu, že jsou rostlinné oleje často uváděny na trh nebo používány jako potravinové složky ve směsi s živočišnými tuky, je vhodné z důvodu kontroly stanovit pro rostlinné oleje maximální limit. (17) Data, která jsou v současné době k dispozici, neumožňují stanovit maximální limity pro různé kategorie ryb a produktů rybolovu. Maximální limit dioxinů v krmivech pro ryby je příčinou významně nižších množství dioxinů v rybách z rybího chovu. Jakmile bude k dispozici více dat, může být v budoucnu vhodné stanovit různé limity pro různé kategorie ryb a produktů rybolovu nebo bude možné některé kategorie ryb z regulace vyjmout, pokud budou mít z hlediska příjmu omezený význam. (18) Některé druhy ryb pocházející z oblasti Baltského moře mohou obsahovat vysoká množství dioxinů. U významné části tučných baltských ryb, jako je baltský sleď a baltský losos, nebudou dodrženy maximální limity, a byly by tedy vyloučeny ze stravy Švédů a Finů. Ukazuje se však, že vyloučení ryb ze stravy může mít ve Švédsku a ve Finsku negativní dopad na zdraví. Ve Švédsku a ve Finsku existuje systém, jehož prostřednictvím lze zajistit, aby byli spotřebitelé plně informováni o doporučeních týkajících se omezení konzumace baltských ryb určitými ohroženými skupinami populace s cílem vyhnout se možnému zdravotnímu riziku. (19) Data z monitorování ukazují, že vejce z volného chovu nebo z polointenzivního chovu obsahují větší množství dioxinů než vejce z chovu v kleci. Mohou být přijata opatření ke snížení množství dioxinů v těchto vejcích. Je tedy vhodné, aby bylo stanoveno přechodné období předtím, než se začnou na vejce z volného nebo polointenzivního chovu vztahovat maximální limity. (20) Je důležité snížit celkovou kontaminaci potravin dioxiny. Je tedy nezbytné zakázat mísení potravin, v nichž jsou dodrženy maximální limity, s potravinami, v nichž jsou tyto maximální limity překročeny. (21) Vzhledem k rozdílům mezi členskými státy a k následnému riziku narušení hospodářské soutěže jsou nezbytná opatření Společenství s cílem chránit veřejné zdraví a zajistit jednotu trhu při zachování zásady proporcionality. (22) Nařízení (ES) č. 466/2001 by proto mělo být změněno. (23) V souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 315/93 byla ustanovení, která by mohla mít vliv na veřejné zdraví, konzultována s VVP. (24) Stálý výbor pro potraviny nevydal příznivé stanovisko. Komise tedy nemohla zamýšlené předpisy přijmout postupem podle článku 8 nařízení Rady (EHS) č. 315/93, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Nařízení (ES) č. 466/2001 se mění takto: 1. V článku 1 se vkládá nový odstavec, který zní: "1a. Odchylně od odstavce 1 je Švédsku a Finsku dovoleno v přechodném období do 31. prosince 2006 uvádět na trh ryby z oblasti Baltského moře určené ke spotřebě na jejich území, které obsahují množství dioxinů vyšší než množství stanovená v příloze I oddílu 5 bodě 5.2, pokud bude existovat systém zajišťující plnou informovanost spotřebitelů o doporučeních týkajících se omezení konzumace baltských ryb určitými ohroženými skupinami populace s cílem vyhnout se možnému zdravotnímu riziku. Jakékoli budoucí použití této odchylky bude znovu zváženo v rámci přezkumu přílohy I oddílu 5 stanoveného v čl. 5 odst. 3. Švédsko a Finsko sdělí Komisi každoročně do 31. prosince výsledky svého monitorování množství dioxinů v rybách z oblasti Baltského moře a podá zprávu o opatřeních přijatých ke snížení expozice člověka dioxinům z ryb z oblasti Baltského moře." 2. Vkládá se nový článek, který zní: "Článek 4a S ohledem na dioxiny v produktech podle přílohy I oddílu 5 se zakazuje a) mísit produkty, u nichž jsou dodrženy maximální limity, s produkty, u nichž jsou tyto maximální limity překročeny, b) používat produkty, u nichž nejsou dodrženy maximální limity, jako složky pro výrobu jiných potravin." 3. V článku 5 se doplňuje nový odstavec, který zní: "3. Nejpozději do 31. prosince 2004 Komise poprvé přezkoumá přílohu I oddíl 5 s ohledem na nové údaje o výskytu dioxinů a PCB s účinkem podobným dioxinům, zejména s ohledem na zahrnutí PCB s účinkem podobným dioxinům do limitů, které mají být stanoveny. Oddíl 5 přílohy I dále přezkoumá nejpozději do 31. prosince 2006 s cílem významně snížit maximální limity a podle možnosti stanovit maximální limity pro další potraviny." 4. Příloha I se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení. Článek 2 Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství. Použije se ode dne 1. července 2002. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne 29. listopadu 2001. Za Radu předseda M. Vanderpoorten [1] Úř. věst. L 37, 13.2.1993, s. 1. [2] Úř. věst. L 77, 16.3.2001, s. 1. -------------------------------------------------- PŘÍLOHA V příloze I se doplňuje nový oddíl, který zní: "Oddíl 5: Dioxiny (suma polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDD) a polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF) vyjádřená v ekvivalentech toxicity Světové zdravotní organizace (WHO) za použití WHOTEF (faktorů ekvivalentní toxicity, 1997). Produkt | Maximální limity (PCDD + PCDF) (pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tuku nebo výrobku) | Požadavky na odběr vzorků | Účinnostní charakteristiky metod analýzy | 5.1.1maso a masné výrobky – přežvýkavců (skot, ovce) | 3 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tuku | směrnice 2001/ …/ES | směrnice 2001/ …/ES | – drůbeže a chovné zvěře | 2 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tuku | směrnice 2001/ …/ES | směrnice 2001/ …/ES | – prasat | 1 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tuku | směrnice 2001/ …/ES | směrnice 2001/ …/ES | 5.1.2 játra a výrobky z nich | 6 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tuku | směrnice 2001/ …/ES | směrnice 2001/ …/ES | 5.2 svalovina ryb a produktů rybolovu a výrobky z ní | 4 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram čerstvé hmotnosti | směrnice 2001/ …/ES | směrnice 2001/ …/ES | 5.3 mléko a mléčné výrobky, včetně mlékárenského másla | 3 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tuku | směrnice 2001/ …/ES | směrnice 2001/ …/ES | 5.4 slepičí vejce a výrobky z nich | 3 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tuku | směrnice 2001/ …/ES | směrnice 2001/ …/ES | 5.5oleje a tuky –živočišný tuk – přežvýkavců | 3 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tuku | směrnice 2001/ …/ES | směrnice 2001/ …/ES | – drůbeže a chovné zvěřiny | 2 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tuku | směrnice 2001/ …/ES | směrnice 2001/ …/ES | – prasat | 1 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tuku | směrnice 2001/ …/ES | směrnice 2001/ …/ES | – směsný živočišný tuk | 2 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tuku | směrnice 2001/ …/ES | směrnice 2001/ …/ES | – rostlinný olej | 0,75 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tuku | směrnice 2001/ …/ES | směrnice 2001/ …/ES | – rybí olej určený k lidské spotřebě | 2 pg WHOPCDD/F-TEQ na gram tuku | směrnice 2001/ …/ES | směrnice 2001/ …/ES" | --------------------------------------------------