This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32000L0009
Directive 2000/9/EC of the European Parliament and of the Council of 20 March 2000 relating to cableway installations designed to carry persons
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/9/ES ze dne 20. března 2000 o lanových drahách pro dopravu osob
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/9/ES ze dne 20. března 2000 o lanových drahách pro dopravu osob
Úř. věst. L 106, 3.5.2000, p. 21–48
(ES, DA, DE, EL, EN, FR, IT, NL, PT, FI, SV) Dokument byl zveřejněn v rámci zvláštního vydání
(CS, ET, LV, LT, HU, MT, PL, SK, SL, BG, RO, HR)
No longer in force, Date of end of validity: 20/04/2018; Zrušeno 32016R0424
Relation | Act | Comment | Subdivision concerned | From | To |
---|---|---|---|---|---|
Repealed by | 32016R0424 | 21/04/2018 |
Úřední věstník L 106 , 03/05/2000 S. 0021 - 0048
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/9/ES ze dne 20. března 2000 o lanových drahách pro dopravu osob EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 47 odst. 2 a na články 55 a 95 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise [1], s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2], v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [3], vzhledem k těmto důvodům: (1) Lanové dráhy pro dopravu osob (dále jen "lanové dráhy") jsou navrhovány, vyráběny, uváděny do provozu a provozovány pro dopravu osob. Lanové dráhy jsou především dopravním zařízením v horách, užívaným ve vysokohorských turistických střediscích a zahrnují pozemní lanové dráhy, visuté lanové dráhy, kabinové lanové dráhy, sedačkové lanové dráhy a lyžařské vleky, ale může se jednat rovněž o lanové dráhy užívané v městských dopravních systémech. Některé druhy lanových drah mohou být založeny na jiných, zcela odlišných základních principech, které nemohou být předem vyloučeny. Proto je třeba ponechat možnost zavést zvláštní požadavky, které respektují tytéž zásady bezpečnosti, které jsou uvedeny v této směrnici. (2) Provoz lanových drah je spojen zejména s cestovním ruchem, především v horských oblastech, který hraje důležitou roli v ekonomice těchto regionů a získává pro obchodní bilanci členských států stále větší význam. Z technického hlediska patří obor lanových drah nejen k významnému investičnímu odvětví, nýbrž i k významnému odvětví pozemního a inženýrského stavitelství. (3) Členské státy jsou odpovědné za zajištění bezpečnosti lanových drah po dobu stavby, uvádění do provozu a během provozu. Jsou dále odpovědné společně s příslušnými orgány za užívání pozemků, územní plánování a ochranu životního prostředí. Vnitrostátní předpisy vykazují velké rozdíly, což je důsledek zvláštních postupů vnitrostátního průmyslu a regionálních zvyklostí a znalostí. Stanoví zvláštní rozměry a zařízení a zvláštní vlastnosti. Tato situace nutí výrobce nově navrhovat své výrobky pro každou zakázku. To ztěžuje zajištění standardního řešení a působí nepříznivě na konkurenceschopnost. (4) Musí být dodrženy základní požadavky na ochranu bezpečnosti a zdraví, aby bylo zaručeno, že lanové dráhy jsou bezpečné. Tyto požadavky musí být uplatňovány s plnou odpovědností, aby odpovídaly stavu techniky a technickým a ekonomickým požadavkům v okamžiku zhotovení. (5) Lanové dráhy mohou dále překračovat hranice, a v těchto případech může jejich provedení narážet na existenci odporujících si vnitrostátních pravidel. (6) Pro celé Společenství je třeba stanovit základní požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví osob, ochranu životního prostředí a ochranu spotřebitele použitelné pro lanové dráhy, dílčí systémy a jejich bezpečnostní prvky. Bez toho by mohlo vzájemné uznávání vnitrostátních předpisů mezi jednotlivými státy způsobit jak z politického, tak i z technického hlediska neřešitelné problémy ve výkladu a odpovědnosti. Rovněž normalizace bez předchozího stanovení harmonizovaných regulativních požadavků nestačí k řešení uvedených problémů. (7) Odpovědnost za schvalování lanových drah obecně nese příslušný vnitrostátní orgán. V určitých případech nemůže být schválení prvků provedeno předem, nýbrž až na žádost zákazníka. Právě tak může předepsaná kontrola lanové dráhy před uvedením do provozu vést k odmítnutí určitých prvků nebo určitých technických řešení. Takový stav vede ke zvýšení nákladů, prodlužuje dodací lhůty a je velkou nevýhodou zejména pro zahraniční výrobce. Kromě toho jsou lanové dráhy i během provozu předmětem přísného dozoru ze strany příslušných správních orgánů. Příčiny závažných nehod mohou souviset s volbou místa, s vlastním dopravním systémem, konstrukcemi nebo se způsobem provozu a údržby. (8) Za těchto okolností závisí bezpečnost lanových drah ve stejné míře na podmínkách prostředí, na jakosti dodávaných průmyslových výrobků a na jejich sestavení a montáži na místě stavby a na sledování během provozu. Toto zdůrazňuje důležitost přehledu o zařízení lanových drah jako celku, aby bylo možno stanovit úroveň bezpečnosti, a přijetí společného přístupu pro hodnocení jakosti na úrovni Společenství. Za těchto okolností, aby se umožnilo výrobcům překonání jejich současných těžkostí, aby se umožnilo uživatelům maximální využití lanových drah a aby byla ve všech členských státech zajištěna stejná úroveň vývoje, bylo by třeba stanovit celou řadu požadavků, jakož i kontrolní a revizní postupy jednotně používané ve všech členských státech. (9) Musí být zaručena dostatečná úroveň bezpečnosti pro osoby užívající lanové dráhy ze všech členských států i ze zemí mimo Společenství. Pro dodržení tohoto požadavku se musí stanovit postupy přezkoušení, metody kontroly a revize. To vede k použití normalizovaných technických zařízení, která musí být u lanových drah použita. (10) Kde to směrnice Rady 85/337/EHS požaduje [4], musí být vyhodnoceno působení lanových drah na životní prostředí. Vedle účinků uvedených v této směrnici by se měla vzít v úvahu jak ochrana životního prostředí, tak i požadavky spojené s udržitelným rozvojem cestovního ruchu. (11) Lanové dráhy mohou spadat do oblasti působnosti směrnice Rady 93/38/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací [5]. (12) Technické specifikace musí být obsaženy v obecné dokumentaci nebo v technických specifikacích zvlášť ke každé zakázce. Tyto technické specifikace musí být přesně stanoveny s odkazem na evropské specifikace, pokud existují. (13) Aby bylo možno snadněji prokázat shodu se základními požadavky, je užitečné mít evropské harmonizované normy, jejichž dodržení zakládá domněnku, že výrobek splňuje základní požadavky. Harmonizované evropské normy jsou vypracovávány soukromými subjekty a musí si zachovat povahu nezávazných pravidel. Pro tento účel jsou Evropský výbor pro normalizaci (CEN) a Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) uznány za subjekty oprávněné k přijímání harmonizovaných norem v souladu s obecnými řídícími zásadami pro spolupráci mezi Komisí a těmito dvěma subjekty, které byly podepsány dne 13. listopadu 1984. (14) Pro účely této směrnice se harmonizovanou normou rozumí technická specifikace (evropská norma nebo harmonizační dokument) přijatá jedním z těchto subjektů nebo oběma na žádost Komise podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a pro pravidla služby informační společnosti [6] ve shodě s obecnými řídícími zásadami uvedenými výše. Pokud jde o normalizaci, měl by být Komisi nápomocen výbor uvedený ve zmíněné směrnici, který se v případě nutnosti radí s technickými odborníky. (15) Pouze u bezpečnostních prvků nebo dílčích systémů zařízení odpovídajících vnitrostátní normě přejímající harmonizovanou normu, která byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropských společenství, se má za to, že splňují základní požadavky této směrnice bez ohledu na potřebu zvláštních důkazů. (16) V případě, že evropské specifikace chybějí, měly by technické specifikace být stanoveny pokud možno s odkazem na ostatní normy užívané ve Společenství. Objednatelé mohou stanovit dodatečné specifikace, které jsou potřebné k doplnění evropských specifikací nebo jiných norem. Tato ustanovení musí zajistit, aby byly splněny požadavky harmonizované na úrovni Společenství, se kterými musí být zařízení lanových drah v souladu. (17) Dále je v zájmu členských států mít mezinárodní normalizační systém schopný vypracovávat normy, které jsou skutečně užívány mezinárodními obchodními partnery a splňují požadavky politiky Společenství. (18) V některých členských státech mohou nyní objednatelé udat v obecné dokumentaci nebo specifikacích zvlášť pro každou jednotlivou smlouvu postupy pro kontroly a revize. Tyto postupy, zejména pokud jde o bezpečnostní prvky, musí v budoucnu spadat pod usnesení Rady ze dne 21. prosince 1989 o celkovém přístupu k posuzování shody [7]. Pojem bezpečnostního prvku se nevztahuje pouze na materiální předměty, ale také na nehmotné předměty, jako např. programové vybavení. Postupy posuzování shody bezpečnostních prvků musí být založeny na použití modulů, které jsou předmětem rozhodnutí Rady 93/465/EHS [8]. V případě kritických bezpečnostních prvků by měly být stanoveny zásady a podmínky pro použití při zabezpečování jakosti návrhu. Tento přístup je nezbytný, aby bylo podporováno všeobecné přijetí systému zabezpečování jakosti při podnikání. (19) V rámci metodické analýzy bezpečnosti lanových drah je nutné stanovit prvky, na nichž závisí bezpečnost lanových drah. (20) Objednatelé ve svých smluvních dokumentech stanoví s odkazem na evropské specifikace vlastnosti, které musí výrobci na základě smluvních povinností dodržet, zejména u bezpečnostních prvků. Tím je shoda prvků zásadně spojena s místem stavby a ne pouze s volným pohybem prvků na trhu Společenství. (21) Bezpečnostní prvky by měly být opatřeny označením CE, které připojuje buď výrobce, nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství. Označení CE vyjadřuje, že bezpečnostní prvek je v souladu s ustanoveními této směrnice a jiných příslušných směrnic Společenství týkajících se označení CE. (22) Není nutné, aby označení CE bylo připojováno na dílčí systémy, které podléhají této směrnici, ale postačuje, je-li vypracováno prohlášení o shodě na základě posouzení shody provedené postupy stanovenými v této směrnici. To platí, aniž je dotčena případná povinnost výrobce připojovat označení CE k určitým dílčím systémům, aby osvědčil, že odpovídají ostatním právním předpisům Společenství, které se na ně vztahují. (23) Odpovědnost členských států za bezpečnost a ochranu zdraví a další hlediska, na která se vztahují základní požadavky na jejich území, musí být uznány v ochranné doložce, která respektuje odpovídající postupy Společenství. (24) Je třeba stanovit postup pro kontrolu dílčích systémů lanových drah před uvedením do provozu. Tato kontrola musí umožnit orgánům ujistit se, že v každé fázi návrhu, výroby a uvádění do provozu je výsledek v souladu s odpovídajícími ustanoveními této směrnice. To musí umožnit výrobcům počítat se stejným zacházením bez ohledu na to, o který členský stát se jedná. Proto by měly být stanoveny zásady a podmínky pro ES ověřování dílčích systémů zařízení. (25) Při analýze bezpečnosti musí být respektována omezení související s provozem lanové dráhy, aniž by však byla zpochybňována zásada volného pohybu zboží nebo bezpečnost lanových drah. Proto je třeba, aby Komise, ačkoliv se tato směrnice na vlastní provoz lanových drah nevztahuje, navrhla členským státům řadu doporučení, která by zajistila, aby tato zařízení umístěná na jejich území byla provozována tak, aby poskytla uživatelům, provoznímu personálu a třetím osobám vysoký stupeň ochrany. (26) U lanových drah mohou být prováděny úplné zkoušky technických inovací jen při stavbě nové lanové dráhy. Za těchto okolností by měl být stanoven postup, který by současně s dodržením základních požadavků umožnil také stanovení zvláštních podmínek. (27) Lanové dráhy, pro které již bylo vydáno stavební povolení, ale jejichž stavba nebyla ještě zahájena, nebo které se již staví, musí být v souladu s touto směrnicí, pokud členské státy nerozhodnou jinak s uvedením důvodů, a musí dosahovat stejné úrovně bezpečnosti. Při přestavbách stávajících lanových drah, pokud to vnitrostátní právní předpisy požadují, musí být dosaženo souladu s touto směrnicí, aby taková přestavba byla povolena. (28) Není nutné požadovat, aby všechny stávající lanové dráhy byly uvedeny do souladu s předpisy, které se vztahují na nové lanové dráhy. Může to však být nutné, pokud nesplňují základní zásady bezpečnosti. V tom případě by měla Komise předložit členským státům řadu doporučení, aby u všech lanových drah nalézajících se na jejich území byla zaručena vysoká úroveň ochrany uživatele s přihlédnutím k předpisům použitelným pro nové lanové dráhy. (29) Oznámené subjekty příslušné pro postupy posuzování shody jak pro bezpečnostní prvky, tak pro dílčí systémy lanových drah, musí, zejména v případě chybějících evropských specifikací, koordinovat svá rozhodnutí co nejúžeji. Komise musí zajistit, aby tomu tak bylo. (30) Provedení základních požadavků, zejména pokud jde o bezpečnost zařízení a koordinaci všech postupů, vyžaduje zřízení výboru. (31) Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [9], PŘIJALY TUTO SMĚRNICI: KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 1 1. Tato směrnice se vztahuje na lanové dráhy určené pro dopravu osob. 2. Pro účely této směrnice se "lanovými dráhami určenými pro dopravu osob" rozumějí zařízení skládající se z více prvků navrhovaná, vyráběná, montovaná a uváděná do provozu za účelem dopravy osob. Tato zařízení namontovaná na místě určení se užívají k přepravě osob ve vozech nebo pomocí vlečných zařízení uváděných do pohybu nebo nesených lany vedoucími po celé délce trati. 3. Takovými zařízeními jsou a) pozemní lanové dráhy a jiná zařízení, jejichž vozy jsou neseny koly nebo jinými závěsy, přičemž jejich pohyb je zajištěn jedním nebo více lany; b) visuté dráhy, jejichž kabiny jsou neseny nebo taženy jedním nebo více lany; do této kategorie patří také kabinové a sedačkové lanové dráhy; c) lyžařské vleky, kde jsou uživatelé s vhodným vybavením taženi lanem. 4. Tato směrnice se vztahuje na - zařízení, která jsou budována a uváděna do provozu od jejího vstupu v platnost, - dílčí systémy a bezpečnostní prvky uváděné na trh od jejího vstupu v platnost. Vztahuje se rovněž na harmonizační předpisy, které jsou nutné a dostačující k zabezpečení a zaručení dodržování základních požadavků uvedených v čl. 3 odst. 1. Pokud jsou u stávajících zařízení natolik měněny podstatné vlastnosti, dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky, že je nutné nové schválení pro uvedení do provozu členským státem, musí tyto změny a jejich vliv na zařízení jako celek splňovat základní požadavky uvedené v čl. 3 odst. 1. 5. Pro účely této směrnice se: "zařízením" rozumí celý stabilní systém, sestávající z infrastruktury a z dílčích systémů uvedených v příloze I, kde se infrastruktura zvlášť navrhovaná pro každé zařízení a postavená na daném místě skládá z vedení trasy, systémových údajů, konstrukcí stanic a traťových konstrukcí potřebných pro konstrukci a provoz zařízení včetně základů, "bezpečnostním prvkem" rozumí každý základní prvek, skupina prvků, dílčí montáž nebo úplná sestava a každý přístroj v zařízení pro zajištění bezpečné funkce a určený v bezpečnostní analýze, jestliže jejich porucha ohrožuje bezpečnost nebo zdraví osob, ať jsou to uživatelé, provozní obsluha nebo jiné osoby, "objednatelem" rozumí každá fyzická nebo právnická osoba, která zadává stavbu zařízení, "požadavky na provoz" rozumějí veškeré technické předpisy a opatření, které mají vliv na návrh a realizaci a jsou nutné pro bezpečný provoz zařízení, "technickými požadavky na údržbu" rozumějí veškeré technické předpisy a opatření, které mají vliv na návrh a realizaci a jsou nutné pro údržbu k zajištění bezpečného provozu zařízení. 6. Tato směrnice se nevztahuje na - výtahy ve smyslu směrnice 95/16/ES [10], - lanem vlečené tramvaje obvyklého provedení, - zařízení užívaná k zemědělským účelům, - stabilní nebo pojízdná zařízení pro užití na výstavištích nebo v zábavních parcích, která slouží při využívání volného času a nikoliv jako prostředek pro dopravu osob, - důlní těžní zařízení nebo stabilní zařízení pro průmyslové účely, - lanem vlečené převozní lodě, - ozubnicové dráhy, - zařízení s řetězovým pohonem. Článek 2 1. Tato směrnice se použije, aniž jsou dotčeny jiné směrnice Společenství; avšak pro dosažení shody se základními požadavky této směrnice může být zapotřebí použití zvláštních evropských specifikací vypracovaných k tomuto účelu. 2. "Evropskou specifikací" se rozumí společná technická specifikace, evropské technické schválení nebo vnitrostátní norma přejímající evropskou normu. 3. Odkazy na evropské specifikace, kterými mohou být společné technické specifikace, evropská technická schválení ve smyslu směrnice 93/38/EHS nebo vnitrostátní normy přejímající harmonizované evropské normy, se zveřejňují v Úředním věstníku Evropských společenství. 4. Členské státy zveřejní odkazy na vnitrostátní normy přejímající harmonizované evropské normy. 5. Pokud nejsou k dispozici harmonizované evropské normy, přijmou členské státy nezbytná opatření, aby byly dotčené osoby informovány o stávajících vnitrostátních normách a technických specifikacích, které pokládají za důležité nebo užitečné pro správné přejímání základních požadavků podle čl. 3 odst. 1. 6. Tyto dodatečné technické specifikace nezbytné pro doplnění evropských specifikací nebo jiných norem nesmějí ohrožovat dodržení základních požadavků podle čl. 3 odst. 1. 7. Pokud členský stát nebo Komise shledá, že evropské specifikace podle odstavce 2 nesplňují v plném rozsahu základní požadavky podle čl. 3 odst. 1, předloží Komise nebo členský stát věc výboru podle článku 17 s uvedením důvodů. Výbor neprodleně vydá stanovisko. Na základě stanoviska výboru a po konzultaci s výborem podle směrnice 98/34/ES v případě, že se jedná o harmonizovanou evropskou normu, sdělí Komise členským státům, zda je nebo není nutné stáhnout příslušné evropské specifikace ze zveřejnění podle odstavce 3. Článek 3 1. Zařízení a jejich infrastruktura, dílčí systémy a bezpečnostní prvky zařízení musí být v souladu s použitelnými základními požadavky uvedenými v příloze II. 2. Zahrnuje-li vnitrostátní norma přejímající harmonizovanou evropskou normu, na kterou byl zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropských společenství, základní požadavky uvedené v příloze II, předpokládá se, že zařízení a jejich infrastruktura, dílčí systémy a bezpečnostní prvky zařízení zhotovené v souladu s touto normou vyhovují daným základním požadavkům. Článek 4 1. Na žádost objednatele nebo jeho zplnomocněného zástupce se pro každé plánované zařízení provede analýza bezpečnosti popsaná v příloze III, která zahrnuje všechna bezpečnostní hlediska systému a jeho okolí v souvislosti s navrhováním, stavbou a uvedením do provozu a která na základě získaných zkušeností umožňuje určit všechna rizika, která se mohou během provozu vyskytnout. 2. Předmětem zprávy o bezpečnosti je analýza bezpečnosti doporučující opatření k odstranění případných rizik, včetně seznamu bezpečnostních prvků a dílčích systémů, na které je třeba použít kapitolu II nebo III. KAPITOLA II BEZPEČNOSTNÍ PRVKY Článek 5 1. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že bezpečnostní prvky - jsou uváděny na trh jen tehdy, jestliže přispívají k tomu, aby zařízení. do nichž jsou vestavěny, splňovala základní požadavky podle čl. 3 odst. 1, - jsou uváděny do provozu jen tehdy, jestliže přispívají k tomu, aby zařízení, do nichž jsou vestavěny, nemohla ohrozit bezpečnost a zdraví osob nebo popřípadě bezpečnost majetku, jsou-li řádně namontovány, udržovány a užívány pro předpokládaný účel. 2. Touto směrnice není dotčeno právo členských států v souladu se Smlouvou ukládat požadavky, jež mohou pokládat za nezbytné, aby zajistily, že osoby, zvláště pak pracovníci, budou chráněny při používání těchto zařízení, za předpokladu, že to neznamená změnu zařízení způsobem neuvedeným v této směrnici. Článek 6 Členské státy nesmějí na svém území na základě této směrnice zakazovat, omezovat nebo bránit uvádění bezpečnostních prvků na vnitrostátní trhy, pokud jsou určeny k použití v zařízení, kde takové prvky splňují ustanovení této směrnice. Článek 7 1. Členské státy považují bezpečnostní prvky podle čl. 4 odst. 2, které jsou opatřeny označením shody CE podle přílohy IX a ES prohlášením o shodě podle přílohy IV, za vyhovující všem ustanovením této směrnice, která se na ně vztahují. 2. Před uvedením bezpečnostního prvku na trh výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství a) podrobí bezpečnostní prvek postupu posuzování shody podle přílohy V a b) opatří bezpečnostní prvek označením shody CE a na základě modulů uvedených v rozhodnutí 93/465/EHS vypracuje ES prohlášení o shodě podle přílohy IV. 3. Postup posuzování shody pro bezpečnostní prvek musí provést na žádost výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství jím k tomuto účelu určený notifikovaný subjekt uvedený v článku 16. 4. Pokud se na bezpečnostní prvky vztahují také jiné směrnice, které se týkají jiných hledisek a v nichž se rovněž stanoví opatření bezpečnostního prvku označením shody CE, pak toto označení zakládá domněnku shody bezpečnostního prvku také s ustanoveními těchto jiných směrnic. 5. Pokud výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství nesplní povinnosti stanovené v odstavcích 1 až 4, jsou tyto povinnosti přeneseny na kohokoliv, kdo uvádí bezpečnostní prvek na trh ve Společenství. Tytéž povinnosti se vztahují na každého, kdo vyrábí bezpečnostní prvky pro vlastní potřebu. KAPITOLA III DÍLČÍ SYSTÉMY Článek 8 Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření, aby dílčí systémy uvedené v příloze I byly uváděny na trh pouze tehdy, jestliže přispívají k tomu, aby stavba zařízení splňovala základní požadavky uvedené v čl. 3 odst. 1. Článek 9 Členské státy nesmějí na svém území na základě této směrnice zakazovat, omezovat nebo bránit uvádění dílčích systémů na své trhy pro použití v zařízeních, pokud tyto dílčí systémy splňují ustanovení této směrnice. Článek 10 1. Členské státy považují dílčí systémy uvedené v příloze I, které jsou opatřeny ES prohlášením o shodě na základě vzoru uvedeného v příloze VI a technickou dokumentací podle odstavce 3 tohoto článku, za vyhovující základním požadavkům uvedeným v čl. 3 odst. 1, které se na ně vztahují. 2. ES postup pro přezkoušení dílčích systémů provede na žádost výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství nebo, pokud nikdo takový neexistuje, na žádost jakékoliv fyzické nebo právnické osoby, která dílčí systém uvádí na trh, oznámený subjekt uvedený v článku 16, který výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce nebo shora uvedená osoba určí k tomuto účelu. ES prohlášení o shodě vypracuje výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce nebo výše uvedená osoba na základě ES přezkoušení podle přílohy VII. 3. Oznámený subjekt vydá certifikát ES přezkoušení typu uvedený v příloze VII a technickou dokumentaci, kterou připojí k certifikátu. Technická dokumentace musí obsahovat všechny příslušné dokumenty o vlastnostech dílčích systémů a v případě potřeby všechny dokumenty osvědčující shodu bezpečnostních prvků. Musí také obsahovat všechny podrobnosti týkající se podmínek a omezení používání a návody pro údržbu. KAPITOLA IV ZAŘÍZENÍ Článek 11 1. Každý členský stát stanoví postupy pro povolování stavby a uvádění do provozu zařízení, která jsou umístěna na jeho území. 2. Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření a stanoví postupy, aby zajistily, že bezpečnostní prvky a dílčí systémy uvedené v příloze I a použité v zařízeních budovaných na jejich území jsou instalovány a uváděny do provozu pouze v případě, jestliže umožňují stavbu zařízení, které neohrožuje bezpečnost a zdraví osob nebo popřípadě bezpečnost majetku, jsou-li řádně namontovány a udržovány a užívány podle předpokládaného účelu. 3. Pokud má členský stát za to, že bezpečnostní prvek nebo dílčí systém uvedený v příloze I byly navrženy nebo konstruovány v rámci inovačních přístupů, přijme všechna příslušná opatření a může stanovit pro stavbu zařízení nebo uvedení zařízení do provozu zvláštní podmínky, pokud budou tyto inovované bezpečnostní prvky nebo dílčí systémy použity. Uvědomí o tom neprodleně Komisi s udáním důvodů. Komise uvědomí o této záležitosti neprodleně výbor uvedený v článku 17. 4. Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby zajistily, že zařízení jsou stavěna a uváděna do provozu pouze tehdy, jsou-li navržena a stavěna takovým způsobem, aby byla zajištěna shoda se základními požadavky podle čl. 3 odst. 1. 5. Na základě předpisů uvedených v odstavci 1 členské státy nesmějí zakazovat, omezovat nebo bránit volnému pohybu bezpečnostních prvků a dílčích systémů uvedených v příloze I, které jsou opatřeny ES prohlášením o shodě podle článku 7 nebo podle článku 10. 6. Analýzu bezpečnosti, ES prohlášení o shodě a průvodní technickou dokumentaci bezpečnostních prvků a dílčích systémů uvedených v příloze I předloží objednatel nebo jeho zplnomocněný zástupce orgánu příslušnému pro povolování zařízení a jejich kopie musí být uchována u zařízení. 7. Členské státy musí zajistit, že analýza bezpečnosti, zpráva o bezpečnosti a technická dokumentace jsou vyhotoveny a obsahují veškerou dokumentaci týkající se vlastností zařízení a popřípadě všechny dokumenty osvědčující shodu bezpečnostních prvků a dílčích systémů uvedených v příloze I. Dále musí existovat podklady stanovující nezbytné podmínky včetně provozních omezení a úplné údaje pro kontrolu údržby, pro seřizování a obsluhu. Článek 12 Aniž jsou dotčeny jiné právní předpisy, nesmějí členské státy zakazovat, omezovat nebo bránit na svém území stavbě a uvádění do provozu zařízení, která jsou v souladu s touto směrnicí. Článek 13 Členské státy zajistí, aby zařízení zůstalo v provozu pouze tehdy, jestliže odpovídá podmínkám stanoveným v zprávě o bezpečnosti. KAPITOLA V OCHRANNÁ OPATŘENÍ Článek 14 1. Pokud členský stát zjistí, že bezpečnostní prvek opatřený označením shody CE, uvedený na trh a používaný v souladu s předpokládaným účelem nebo dílčí systém s ES prohlášením o shodě podle čl. 10 odst. 1 a používaný v souladu s předpokládaným účelem může ohrozit bezpečnost a zdraví osob a popřípadě bezpečnost majetku, přijme veškerá vhodná opatření k omezení použití prvku nebo dílčího systému nebo jeho používání zakáže. Členský stát o každém takovém opatření neprodleně uvědomí Komisi s uvedením důvodu pro své rozhodnutí a se sdělením, zda je neshoda způsobena a) nedodržením základních požadavků podle čl. 3 odst. 1, b) nesprávným použitím evropských specifikací podle čl. 2 odst. 2, pokud byly tyto specifikace použity, c) nedostatky v evropských specifikacích podle čl. 2 odst. 2. 2. Komise při nejbližší příležitosti zahájí konzultace s dotčenými osobami. Zjistí-li Komise po takové konzultaci, že - opatření jsou oprávněná, neprodleně uvědomí členský stát, který dal k těmto konzultacím podnět, a ostatní členské státy; pokud je rozhodnutí uvedené v odstavci 1 založeno na nedostatcích v evropských specifikacích, zahájí Komise po konzultaci s dotčenými osobami postup uvedený v čl. 2 odst. 7, jestliže členský stát, který přijal rozhodnutí, na něm trvá, - opatření týkající se bezpečnostních prvků nejsou oprávněná, neprodleně o tom uvědomí výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství a členský stát, který tato opatření přijal, - opatření týkající se dílčího systému nejsou oprávněná, neprodleně o tom uvědomí výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství nebo, pokud nikdo takový neexistuje, jakoukoliv fyzickou nebo právnickou osobu, která dílčí systém uvedla na trh, a členský stát, který tato opatření přijal. 3. Pokud se zjistí, že bezpečnostní prvek opatřený označením shody CE není ve shodě, přijme příslušný členský stát vhodná opatření proti tomu, kdo opatřil bezpečnostní prvek označením shody CE a vypracoval ES prohlášení o shodě, a uvědomí o tom Komisi a ostatní členské státy. 4. Pokud se zjistí, že dílčí systém opatřený označením shody CE není ve shodě, přijme příslušný členský stát vhodná opatření proti tomu, kdo vypracoval ES prohlášení o shodě, a uvědomí o tom Komisi a ostatní členské státy. 5. Komise zajistí, aby byly členské státy informovány o výsledcích postupu. Článek 15 Pokud členský stát zjistí, že schválené zařízení, které je používáno v souladu s předpokládaným účelem, může ohrozit bezpečnost a zdraví osob a popřípadě bezpečnost majetku, přijme veškerá vhodná opatření k omezení provozu tohoto zařízení nebo zakáže jeho provoz. KAPITOLA VI OZNÁMENÉ SUBJEKTY Článek 16 1. Členské státy oznamují Komisi a ostatním členským státům subjekty pověřené prováděním postupů posuzování shody podle článků 7 a 10 včetně vymezení oblasti působnosti každého subjektu. Komise přidělí těmto subjektům identifikační čísla. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropských společenství seznam oznámených subjektů společně s jejich identifikačními čísly a jejich oblastmi působnosti a zajistí průběžnou aktualizaci tohoto seznamu. 2. Členské státy musí při posuzování subjektů, které mají být oznámeny, uplatňovat kritéria stanovená v příloze VIII. Subjekty, které splňují kritéria pro posuzování stanovená v odpovídajících evropských harmonizovaných normách, musí být považovány za subjekty, které tato kritéria splňují. 3. Členský stát, který oznámil subjekt, toto oznámení odvolá, pokud zjistí, že subjekt již nesplňuje kritéria podle přílohy VIII. Neprodleně o tom uvědomí Komisi a ostatní členské státy. 4. V případě potřeby se provede koordinace oznámených subjektů v souladu s článkem 17. KAPITOLA VII VÝBOR Článek 17 1. Komisi je nápomocen výbor. 2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí. 3. Výbor přijme svůj jednací řád. KAPITOLA VIII OZNAČENÍ SHODY CE Článek 18 1. Označení shody CE se skládá z iniciál "CE" a jeho vzor je uveden v příloze IX. 2. Označením shody CE musí být opatřen každý bezpečnostní prvek zřetelně a viditelně, nebo, není-li to možné, musí být připojeno na štítku připojenému neoddělitelně k prvku. 3. Je zakázáno připojovat na bezpečnostní prvky jiné označení, které by svým významem a tvarem mohlo uvádět třetí osoby v omyl. Jakékoliv jiné označení může být k bezpečnostnímu prvku připojeno za předpokladu, že tím nebude snížena viditelnost a čitelnost označení shody CE. 4. Aniž je dotčen článek 14, a) pokud členský stát zjistí, že označení shody CE bylo připojeno neoprávněně, je výrobce bezpečnostního prvku nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství povinen tento bezpečnostní prvek uvést do souladu s předpisy týkajícími se označení shody CE a ukončit protiprávní jednání za podmínek určených tímto členským státem; b) pokud neshoda trvá, přijme členský stát veškerá vhodná opatření, aby omezil nebo zakázal uvádění bezpečnostního prvku na trh nebo aby zajistil jeho stažení z trhu postupy stanovenými v článku 14. KAPITOLA IX ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 19 Každé rozhodnutí přijaté na základě této směrnice, které omezuje použití bezpečnostních prvků nebo dílčích systémů v zařízení nebo jejich uvádění na trh, musí uvádět důvody, na kterých se zakládá. Toto rozhodnutí musí být oznámeno při nejbližší příležitosti osobě, které se týká, společně s informacemi o opravných prostředcích dostupných podle platných právních předpisů daného členského státu a o lhůtách pro jejich podání. Článek 20 Zařízení, která byla schválena před vstupem této směrnice v platnost, jejichž stavba však ještě nezačala, musí být v souladu s touto směrnicí, pokud členské státy nerozhodnou jinak s uvedením důvodů, avšak při zajištění stejně vysoké úrovně ochrany. Článek 21 1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 3. května 2002. Neprodleně o nich uvědomí Komisi. Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. 2. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. 3. Členské státy umožní v období čtyř let od vstupu této směrnice v platnost: - stavbu a uvedení do provozu zařízení, - uvádění dílčích systémů a bezpečnostních prvků na trh, které odpovídají předpisům platným na jejich území v době vstupu této směrnice v platnost. 4. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění této směrnice, a zejména jejího čl. 1 odst. 6 a článku 17, nejpozději do 3. května 2004, a v případě potřeby předloží odpovídající pozměňovací návrhy. Článek 22 Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství. Článek 23 Tato směrnice je určena členským státům. V Bruselu dne 20. března 2000. Za Evropský parlament předsedkyně N. Fontaine Za Radu předseda J. Gama [1] Úř. věst. C 70, 8.3.1994, s. 8 a Úř. věst. C 22, 26.1.1996, s. 12. [2] Úř. věst. C 388, 31.12.1994, s. 26. [3] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 6. dubna 1995 (Úř. věst. C 109, 1.5.1995, s. 122), , potvrzené dne 27. října 1999 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 28. června 1999 (Úř. věst. C 243, 27.8.1999, s. 1) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. října 1999 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). Rozhodnutí Rady ze dne 16. prosince 1999. [4] Směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 97/11/ES (Úř. věst. L 73, 14.3.1997, s. 5). [5] Úř. věst. L 199, 9.8.1993, s. 84. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 98/4/ES (Úř. věst. L 101, 1.4.1998, s.1). [6] Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 98/48/ES (Úř. věst. L 217, 5.8.1998, s. 18). [7] Úř. věst. C 10, 16.1.1990, s. 1. [8] Rozhodnutí Rady 93/465/EHS ze dne 22. července 1993 o modulech pro různé fáze postupů posuzování shody a o pravidlech pro připojování a používání označení shody CE, které jsou určeny k použití ve směrnicích technické harmonizace (Úř. věst. L 220, 30.8.1993, s. 23). [9] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. [10] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/16/ES ze dne 29. června 1995 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výtahů (Úř. věst. L 213, 7.9.1995, s. 1). -------------------------------------------------- PŘÍLOHA I DÍLČÍ SYSTÉMY ZAŘÍZENÍ Pro účely této směrnice je zařízení rozděleno do infrastruktury a dílčích systémů, které jsou uvedeny níže, přičemž požadavky na provoz a požadavky na servis je třeba vzít v úvahu ve všech případech: 1. Lana a spoje lan 2. Pohony a brzdy 3. Mechanická zařízení 3.1. Napínací zařízení lan 3.2. Zařízení stanice 3.3. Zařízení trati 4. Vozy 4.1. Kabiny, sedačky a unášecí zařízení 4.2. Závěs 4.3. Pojezd nebo běhoun 4.4. Uchycení 5. Elektrotechnické zařízení 5.1. Dálkové sledování, ovládání a bezpečnostní zařízení 5.2. Sdělovací a informační zařízení 5.3. Zařízení pro ochranu před účinky atmosférické elektřiny 6. Evakuační zařízení 6.1. Pevné evakuační zařízení 6.2. Pojízdné evakuační zařízení -------------------------------------------------- PŘÍLOHA II ZÁKLADNÍ POŽADAVKY 1. Účel Tato příloha stanoví základní požadavky, včetně požadavků na servis a požadavků na provoz, použitelné pro navrhování, stavbu a uvádění zařízení do provozu podle čl. 1 odst. 5 této směrnice. 2. Obecné požadavky 2.1 Bezpečnost osob Bezpečnost uživatelů, provozních pracovníků a jiných osob je základním požadavkem pro navrhování, stavbu a provoz zařízení. 2.2 Zásady bezpečnosti Všechna zařízení musí být navržena, provozována a udržována podle následujících zásad v uvedeném pořadí: - vyloučit nebo, pokud to není možné, snížit rizika prostřednictvím návrhu a konstrukčních prvků, - stanovit a přijmout všechna nezbytná opatření k ochraně před riziky prostřednictvím návrhu a konstrukčních prvků, - stanovit a oznámit bezpečnostní opatření, která by odstranila rizika, která nemohla být úplně odstraněna opatřeními a prostředky podle první a druhé odrážky. 2.3 Zvážení vnějších vlivů Zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby ho bylo možné provozovat bezpečně s ohledem na typ zařízení, charakteristiky terénu a životního prostředí, atmosférické a meteorologické podmínky a všechny možné stavby a překážky vyskytující se v okolí buď na zemi, nebo ve vzduchu. 2.4 Rozměry Zařízení, dílčí systémy a všechny jeho bezpečnostní prvky musí být dimenzovány, navrženy a konstruovány tak, aby odolávaly s postačujícím stupněm bezpečnosti všem zatížením, které se vyskytnou za všech předvídatelných podmínek, včetně těch, které se vyskytnou, když zařízení není v provozu, a s uvážením zvláště vnějších vlivů, dynamických účinků a únavových jevů odpovídajících uznávaným pravidlům techniky, zvláště pak s ohledem na volbu materiálu. 2.5 Montáž 2.5.1 Zařízení, dílčí systémy a všechny bezpečnostní prvky musí být navrženy a konstruovány tak, aby mohly být bezpečně smontovány a instalovány. 2.5.2 Bezpečnostní prvky musí být navrženy tak, aby znemožňovaly chybnou montáž buď provedením konstrukce nebo vhodným označením na vlastních prvcích. 2.6 Provozní způsobilost zařízení 2.6.1 Bezpečnostní prvky musí být navrženy, konstruovány a používány tak, aby v každém případě byla zajištěna jejich vlastní provozní způsobilost a/nebo aby bezpečnost zařízení byla zabezpečena tak, jak je stanoveno v analýze bezpečnosti v příloze III tak, aby jejich porucha byla vysoce nepravděpodobná a s odpovídající bezpečnostní rezervou. 2.6.2 Zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby bylo při provozu zajištěno, že každá porucha prvku, která by mohla mít vliv na bezpečnost, a to i nepřímo, byla zjištěna včas vhodným opatřením. 2.6.3 Ochranná opatření podle bodů 2.6.1 a 2.6.2 se musí používat po celé období mezi dvěma plánovanými kontrolami příslušného prvku. Časové období mezi plánovanými kontrolami bezpečnostních prvků musí být jasně uvedeno v návodu k použití. 2.6.4 Bezpečnostní prvky, které jsou zabudovány do zařízení jako náhradní díly, musí splňovat základní požadavky této směrnice a podmínky pro hladké vzájemné působení s ostatními díly zařízení. 2.6.5 Musí být přijata opatření, aby požár na zařízení neohrozil bezpečnost dopravovaných osob a obsluhy. 2.6.6 Musí být přijata zvláštní opatření k ochraně zařízení a osob před účinky blesku. 2.7 Bezpečnostní zařízení 2.7.1 Každá závada na zařízení, která by mohla způsobit poruchu ohrožující bezpečnost, musí být tam, kde je to proveditelné, zjištěna, ohlášena a zpracována bezpečnostním zařízením. Totéž platí pro běžně předvídatelné vnější případy, které mohou ohrozit bezpečnost. 2.7.2 Musí být možné zařízení kdykoliv ručně vypnout. 2.7.3 Po zastavení zařízení bezpečnostním zařízením nesmí být možné obnovení jeho provozu bez provedení příslušného zásahu. 2.8 Požadavky na servis Zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby bylo možno bezpečně provádět běžnou nebo zvláštní údržbu a opravářské práce. 2.9 Hodnocení emisí Zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby jakékoliv vnitřní nebo vnější emise škodlivých plynů, hlukové emise nebo vibrace byly pod předepsanými limity. 3. Požadavky na infrastrukturu 3.1 Vedení tratě, rychlost, vzdálenost mezi vozy 3.1.1 Zařízení musí být navrženo tak, aby mohlo být provozováno bezpečně s ohledem na charakteristiky terénu a životního prostředí, atmosférické a meteorologické podmínky a všechny eventuální stavby a překážky vyskytující se v okolí buď na zemi, nebo ve vzduchu, a tak, aby nezpůsobovalo emise nebo nevytvářelo nebezpečí za žádných provozních nebo údržbářských podmínek nebo v případě vyprošťování osob. 3.1.2 Mezi vozy, vlečnými zařízeními, jízdními dráhami a lany atd. a eventuálními budovami a překážkami v okolí v terénu nebo ve vzduchu musí být udržovány dostatečné boční a svislé vzdálenosti s uvážením svislého, podélného a stranového pohybu lan a vozů nebo vlečných zařízení za nejvíce nepříznivých předvídatelných provozních podmínek. 3.1.3 Mezi vozy a terénem se musí uvažovat maximální vzdálenost podle provedení zařízení, typů vozů a evakuačního postupu. U otevřených vozů se také musí vzít v úvahu riziko pádu, stejně jako psychologické hledisko související se vzdáleností mezi vozem a zemí. 3.1.4 Maximální rychlost vozů nebo vlečných zařízení, minimální vzdálenost mezi nimi, jejich zrychlení a zpomalení musí být zvoleny tak, aby byla zajištěna bezpečnost osob a bezpečný provoz zařízení. 3.2 Stanice a traťové konstrukce 3.2.1 Stanice a traťové konstrukce musí být navrženy, instalovány a vybaveny tak, aby byla zajištěna stabilita. Musí dovolit bezpečné vedení lan, vozů a vlečných zařízení a umožňovat provádění bezpečné údržby za všech provozních podmínek. 3.2.2 Vstupní a výstupní prostory zařízení musí být navrženy tak, aby zajistily bezpečnost jízdy vozů, vlečných zařízení a osob. Pohyb vozů a vlečných zařízení ve stanicích musí být bez nebezpečí pro osoby s uvážením jejich působení na pohyb zařízení. 4. Požadavky na lana, pohony a brzdy a na mechanická a elektrická zařízení 4.1 Lana a jejich podpěry 4.1.1 Na trati musí být provedena všechna opatření tak, aby odpovídala poslední úrovni technického vývoje, aby: - se zabránilo přetržení lan nebo přetržení jejich uchycení či spojení, - byly dodrženy hodnoty jejich minimálních a maximálních zatížení, - bylo zajištěno, že lana jsou bezpečně namontována na správné podpěry a zabránilo se vypadnutí, - bylo umožněno jejich sledování. 4.1.2 Pokud není možno zabránit všem rizikům vypadnutí lana, musí být provedena opatření, aby lana mohla být vrácena a zařízení vypnuto, aniž by došlo k ohrožení osob v případě vypadnutí lana. 4.2 Mechanická zařízení 4.2.1 Pohony Poháněcí zařízení musí mít přiměřený výkon a schopnost přizpůsobit se různým provozním stavům a režimům. 4.2.2 Nouzový pohon Zařízení musí být vybaveno nouzovým pohonem se zdrojem energie, který je nezávislý na hlavním poháněcím systému. Nouzový pohon však není nutný, ukáže-li analýza bezpečnosti, že osoby mohou opustit vozy a zvláště závěs snadno, rychle a bezpečně, i když nouzový pohon není k dispozici. 4.2.3 Brzdy 4.2.3.1 V případě nebezpečí musí být možné zastavit zařízení a/nebo vozy v kterýkoliv okamžik při jmenovité nosnosti a třecích poměrech, které jsou dovoleny během provozu za nejnepříznivějších podmínek. Brzdná dráha musí být tak krátká, jak to vyžaduje bezpečnost zařízení. 4.2.3.2 Hodnoty zpomalení musí být v přiměřených mezích tak, aby zajišťovaly jak bezpečnost osob, tak bezpečné chování vozů, lan a ostatních částí zařízení. 4.2.3.3 Každé zařízení musí mít dva nebo více brzdových systémů, každý z nich musí být schopen zařízení zastavit a musí být seřízen tak, že automaticky nahradí činný systém, když je jeho účinnost nedostačující. Brzdový systém tažných lan, který působí jako poslední, musí působit přímo na hnací kotouč. Tato ustanovení neplatí pro lyžařské vleky. 4.2.3.4 Zařízení musí být vybaveno účinným vypínacím a blokovacím mechanismem, aby se zabránilo jeho nežádoucímu spuštění. 4.3 Ovládací zařízení Ovládací zařízení musí být navrženo a provedeno tak, aby bylo bezpečné a spolehlivé, aby odolávalo běžnému provoznímu namáhání a vnějším vlivům jako jsou vlhkost, extrémní teploty a elektromagnetické rušení, a nesmí způsobovat nebezpečné situace ani v případě chyby obsluhy. 4.4 Dorozumívací zařízení Provozní pracovníci musí mít možnost použít vhodné zařízení umožňující v každé době vzájemnou komunikaci a v případě stavu nouze umožňující informovat uživatele. 5. Vozy a vlečná zařízení 5.1 Vozy a vlečná zařízení musí být navrženy a vybaveny tak, aby za předvídatelných provozních podmínek žádná osoba nemohla vypadnout nebo být jinak ohrožena. 5.2 Uchycení vozů a vlečných zařízení k lanu musí být navrženo a provedeno tak, aby ani za nejnepříznivějších podmínek nemohlo dojít k - poškození lana nebo - prokluzu, kromě prokluzování, které je pro bezpečnost vozu, vlečného zařízení nebo vlastního zařízení nevýznamné. 5.3 Dveře vozů (na vozech, kabinách) musí být navrženy a konstruovány tak, aby bylo možno je zavřít a zajistit. Podlaha a stěny vozů musí být navrženy a konstruovány tak, aby za všech okolností odolávaly tlakům a zatížení způsobeným uživateli. 5.4 Je-li k zajištění bezpečnosti provozu ve voze nutná přítomnost obsluhy, musí být vůz vybaven potřebným zařízením, které umožňuje plnit její úkoly. 5.5 Vozy a/nebo vlečná zařízení a zvláště jejich závěsné mechanismy musí být navrženy a vybaveny tak, aby zajistily bezpečnost pracovníkům provádějícím údržbu v souladu s příslušnými pravidly a návody. 5.6 U vozů s odpojitelným uchycením musí být učiněna všechna opatření, aby vozy chybně připojené k lanu před odjezdem a vozy při dojezdu neodpojené od lana byly zastaveny bez ohrožení uživatelů a aby se zabránilo pádu vozu. 5.7 Vozy pozemních lanovek, a pokud to uspořádání zařízení dovoluje, vozy dvoulanových lanových drah musí být vybaveny samočinnou vozovou brzdou působící na jízdní dráhu, jestliže nemůže být dostatečně vyloučeno přetržení nosného lana. 5.8 Pokud nebezpečí vykolejení vozu nemůže být vyloučeno jiným způsobem, vůz musí být vybaven zařízením proti vykolejení, které umožní zastavit vůz bez ohrožení osob. 6 Zařízení pro uživatele Přístup do prostoru pro nástup a odchod z prostoru pro výstup, nastupování a vystupování uživatelů musí být organizovány s ohledem na pohyb a zastavování vozů tak, aby byla zajištěna bezpečnost osob, zvláště pak v prostorech, kde je nebezpečí pádu. Dětem a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace musí být umožněno bezpečně používat zařízení, je-li toto zařízení navrženo pro dopravu takových osob. 7. Požadavky na provoz 7.1 Bezpečnost 7.1.1 Musí být provedena všechna technická zajištění a opatření, aby zařízení bylo užíváno pro zamýšlený účel a podle jeho technických specifikací a stanovených provozních podmínek a aby mohly být dodrženy návody k bezpečnému provozu a údržbě. Návod k použití a odpovídající upozornění musí být vypracovány v úředním jazyce nebo jazycích Společenství, které mohou být stanoveny podle Smlouvy na území členského státu, ve kterém je zařízení postaveno. 7.1.2 Osoby odpovědné za provoz zařízení musí být vybaveny příslušnými materiálními prostředky a musí být způsobilé k provádění tohoto úkolu. 7.2 Bezpečnost při přerušení provozu zařízení Musí být přijata všechna technická ustanovení a opatření, aby bylo zajištěno, že uživatelé mohou být dopraveni do bezpečí ve stanovené době odpovídající typu zařízení a jeho okolí, pokud se zařízení zastaví a provoz nemůže být rychle obnoven. 7.3 Ostatní zvláštní bezpečnostní opatření 7.3.1 Pracovní místa a stanoviště obsluhy Pohyblivé části, které jsou ve stanicích běžně přístupné, musí být navrženy, konstruovány a instalovány tak, aby se vyloučila všechna nebezpečí, nebo tam, kde taková nebezpečí existují, aby byly tyto části vybaveny ochranným zařízením tak, aby se zabránilo jakémukoliv kontaktu s těmi částmi zařízení, které by mohly způsobit úraz. Tato zařízení musí být takového typu, aby nemohla být snadno odstraněna nebo aby se nemohla stát neúčinnými. 7.3.2 Nebezpečí pádu Pracoviště a ostatní pracovní prostory, včetně těch, které se používají jen příležitostně, a přístupy k nim, musí být navrženy a konstruovány tak, aby se zabránilo pádu osob, které tam pracují nebo se tam zdržují. Pokud by tato opatření nebyla dostatečná, musí být vybaveny kotevními místy pro upevnění osobních ochranných prostředků k zabránění pádu. -------------------------------------------------- PŘÍLOHA III ANALÝZA BEZPEČNOSTI Analýza bezpečnosti požadovaná pro každou lanovou dráhu podle čl. 1 odst. 5 této směrnice musí brát v úvahu všechny způsoby zamýšleného provozu. Analýza musí být provedena uznávanou nebo zavedenou metodou a musí brát v úvahu současný stav techniky a komplexnost příslušného zařízení. Účelem analýzy je rovněž zajistit, aby navrhování a instalace zařízení braly ohled na okolí a nejnepříznivější situace za účelem zajištění uspokojivých bezpečnostních podmínek. Analýza bezpečnosti se musí rovněž vztahovat na bezpečnostní zařízení a jejich působení na celé zařízení a s nimi spojené dílčí systémy, které bezpečnostní zařízení uvádí v činnost tak, aby dílčí systémy byly buď - způsobilé reagovat na první poruchu nebo zjištěnou závadu tak, aby zůstaly buď ve stavu, který zajišťuje bezpečnost, v omezeném provozním stavu nebo ve stavu zabezpečeném proti selhání, - záložní a kontrolní, nebo - takové, aby pravděpodobnost jejich poruchy mohla být vyhodnocena, a vykazovaly normální stav, který je rovnocenný bezpečnostním zařízením, která splňují kritéria uvedená v první a druhé odrážce. Analýza bezpečnosti se musí použít k vypracování přehledu rizik a nebezpečných situací podle čl. 4 odst. 1 této směrnice a ke stanovení seznamu bezpečnostních prvků podle čl. 4 odst. 2. Výsledek této analýzy bezpečnosti musí být součástí zprávy o bezpečnosti. -------------------------------------------------- PŘÍLOHA IV BEZPEČNOSTNÍ PRVKY: ES PROHLÁŠENÍ O SHODĚ Tato příloha se vztahuje na bezpečnostní prvky podle čl. 1 odst. 5 této směrnice s cílem zajistit jejich soulad s příslušnými základními požadavky podle čl. 3 odst. 1 této směrnice a s požadavky stanovenými v příloze II. ES prohlášení o shodě a připojená dokumentace musí být označeny datem a musí být podepsány. Musí být vypracovány v témže jazyce nebo jazycích, jako je vypracován návod k použití uvedený v bodu 7.1.1 přílohy II. ES prohlášení o shodě musí obsahovat tyto údaje: - odkaz na tuto směrnici, - jméno, obchodní firmu a úplnou adresu výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství. Zplnomocněný zástupce musí rovněž uvést jméno, obchodní firmu a úplnou adresu výrobce, - popis prvku (značka, typ atd.), - podrobnosti o postupu použitém při vypracování prohlášení o shodě (článek 7 této směrnice), - všechna příslušná ustanovení, se kterými musí být prvek ve shodě, a především podmínky používání, - jméno a adresu každého oznámeného subjektu, který byl zapojen do postupu posuzování shody, a datum ES certifikátu přezkoušení typu, popřípadě včetně podrobností o době platnosti a podmínkách platnosti certifikátu, - popřípadě odkazy na použité harmonizované normy, - údaje o totožnosti osoby oprávněné podepsat se za výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství. -------------------------------------------------- PŘÍLOHA V BEZPEČNOSTNÍ PRVKY: POSUZOVÁNÍ SHODY 1. Oblast působnosti Tato příloha se vztahuje na bezpečnostní prvky s cílem ověřit jejich shodu se základními požadavky podle čl. 3 odst. 1 této směrnice a s požadavky stanovenými v příloze II. Týká se to posuzování skutečné shody jednotlivého prvku s předepsanými technickými specifikacemi jedním nebo několika oznámenými subjekty. 2. Postupy Postupy posuzování použité oznámenými subjekty jak pro stadium navrhování, tak pro stadium výroby, jsou založeny na modulech stanovených v rozhodnutí Rady 93/465/EHS a uvedených v následující tabulce. Řešení v této tabulce se považují za rovnocenná a mohou být použita podle rozhodnutí výrobce. POSUZOVÁNÍ SHODY BEZPEČNOSTNÍCH PRVKŮ | Navrhování | | Výroba | 1. | ES přezkoušení typu Modul B | 1. (a) | Zabezpečování jakosti výroby Modul D | 1. (b) | Ověřování výrobků Modul F | 2. | Komplexní zabezpečování jakosti Modul H | 2. | Komplexní zabezpečování jakosti Modul H | 3. | Ověřování každého jednotlivého výrobku Modul G | 3. | Ověřování každého jednotlivého výrobku Modul G | Moduly se musí používat s uvážením zvláštních dodatečných podmínek u každého modulu. MODUL B: ES PŘEZKOUŠENÍ TYPU 1. Tento modul popisuje část postupu, při níž oznámený subjekt zjišťuje a osvědčuje, že reprezentativní vzorek předpokládané výroby splňuje ustanovení této směrnice. 2. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o ES přezkoušení typu. Žádost musí obsahovat: - jméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu, - písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu, - technickou dokumentaci podle bodu 3. Žadatel dá oznámenému subjektu k dispozici reprezentativní vzorek předpokládané výroby, dále jen "typ". Oznámený subjekt může požadovat další vzorky, jestliže to program zkoušek vyžaduje. 3. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody prvku s požadavky této směrnice. Technická dokumentace musí v míře nezbytné pro takové posouzení zahrnovat návrh, výrobu a fungování prvku. Dokumentace musí v míře nezbytné pro posouzení obsahovat: - celkový popis typu, - koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata prvků, dílčích sestav, obvodů atd., - popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení uvedených výkresů a schémat a fungování výrobku, - seznam evropských specifikací podle čl. 2 odst. 2 této směrnice, které byly zcela nebo zčásti použity, a popisy řešení zvolených ke splnění základních požadavků tam, kde evropské specifikace podle čl. 2 odst. 2 této směrnice neexistují, - výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených zkoušek atd., - protokoly o zkouškách. Dokumentace musí také specifikovat oblast použití prvků. 4. Oznámený subjekt: 4.1 přezkoumá technickou dokumentaci, ověří, zda typ byl vyroben ve shodě s technickou dokumentací, a určí prvky, které byly navrženy v souladu s příslušnými ustanoveními evropských specifikací podle čl. 2 odst. 2 této směrnice, jakož i prvky, které byly navrženy, aniž byla použita příslušná ustanovení evropských specifikací; 4.2 provede nebo dá provést příslušné kontroly a nezbytné zkoušky, aby zjistil, zda v případě, kdy nebyly použity evropské specifikace podle čl. 2 odst. 2 této směrnice, řešení zvolená výrobcem splňují základní požadavky této směrnice; 4.3 provede nebo dá provést příslušné kontroly a nezbytné zkoušky, aby zjistil, zda v případě, kdy výrobce zvolil použití příslušných evropských specifikací, byly tyto specifikace skutečně použity; 4.4 dohodne se žadatelem místo, kde budou kontroly a nezbytné zkoušky provedeny. 5. Pokud typ splňuje ustanovení směrnice, oznámený subjekt vydá žadateli certifikát ES přezkoušení typu. Certifikát musí obsahovat jméno a adresu výrobce, závěry přezkoušení, podmínky platnosti certifikátu, jeho trvání a údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu. K certifikátu musí být přiložen seznam důležitých částí technické dokumentace, jehož jednu kopii uchovává oznámený subjekt. Odmítne-li oznámený subjekt vydat výrobci certifikát ES přezkoušení typu, tuto skutečnost podrobně odůvodní. Musí být stanoven postup pro odvolací řízení. 6. Žadatel informuje oznámený subjekt, u kterého je k dispozici technická dokumentace týkající se certifikátu ES přezkoušení typu, o všech změnách schváleného prvku, které podléhají dodatečnému schválení, jestliže tyto změny mohou ovlivnit shodu prvků se základními požadavky nebo s podmínkami předepsanými pro jeho používání. Toto dodatečné schválení se vydává formou dodatku k původnímu certifikátu ES přezkoušení typu. 7. Každý oznámený subjekt sdělí ostatním oznámeným subjektům příslušné informace týkající se certifikátů ES přezkoušení typu a dodatků, které vydal a které odňal. 8. Ostatní oznámené subjekty mohou obdržet kopie certifikátů ES přezkoušení typu a/nebo jejich dodatků. Přílohy k certifikátům musí být uchovávány k dispozici ostatním oznámeným subjektům. 9. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce spolu s technickou dokumentací uchovává kopie certifikátů ES přezkoušení typu a jejich dodatků po dobu nejméně 30 let od výroby posledního prvku. Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen ve Společenství, povinnost uchovávat technickou dokumentaci k dispozici má osoba, která uvádí prvek na trh Společenství. MODUL D: ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI VÝROBY 1. Tento modul popisuje postup, kterým výrobce, který plní povinnosti podle bodu 2, zajišťuje a prohlašuje, že dané prvky jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňují požadavky této směrnice. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství opatří každý prvek označením CE a vypracuje písemné prohlášení o shodě. Označení CE musí být doplněno identifikačním číslem oznámeného subjektu příslušného pro dozor podle bodu 4. 2. Výrobce používá schválený systém jakosti pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení prvků podle bodu 3 a podléhá dozoru podle bodu 4. 3. Systém jakosti 3.1 Výrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení systému jakosti pro dané prvky. Žádost musí obsahovat - všechny příslušné informace o předpokládané kategorii prvku, - dokumentaci systému jakosti, - popřípadě technickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu ES přezkoušení typu. 3.2 Systém jakosti musí zabezpečovat shodu s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s požadavky této směrnice. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Tato dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad programů jakosti, plánů jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti. Dokumentace systému jakosti musí obsahovat zejména přiměřený popis: - cílů jakosti, organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, týkající se jakosti prvků, - výrobního procesu, postupů při řízení a zabezpečování jakosti a systematických opatření, která budou použita, - kontrol a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti, - záznamů o jakosti, např. protokolů o kontrolách, výsledků zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků atd., - prostředků umožňujících dozor nad dosahováním požadované jakosti prvků a nad efektivním fungováním systému jakosti. 3.3 Oznámený subjekt posoudí systém jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2. U systémů, které používají příslušné harmonizované normy, se shoda s těmito požadavky předpokládá. V týmu auditorů musí být alespoň jeden člen, který má zkušenosti s posuzováním technologie daného prvku. Součástí posouzení musí být kontrolní prohlídka v provozních prostorách výrobce. Rozhodnutí musí být oznámeno výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. 3.4 Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce informuje oznámený subjekt, který schválil systém jakosti, o každé zamýšlené aktualizaci systému jakosti. Oznámený subjekt posoudí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti stále ještě splňuje požadavky podle bodu 3.2, nebo zda se požaduje nové posouzení. Oznámený subjekt oznámí výrobci své rozhodnutí. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. 4. Dozor, za který odpovídá oznámený subjekt 4.1 Účelem dozoru je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti. 4.2 Výrobce umožní oznámenému subjektu za účelem kontroly vstup do prostor určených pro výrobu, kontrolu a zkoušení a skladování, a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména: - dokumentaci systému jakosti, - záznamy o jakosti, např. protokoly o kontrolách, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd. 4.3 Oznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o auditu. 4.4 Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neočekávané kontrolní prohlídky. Při těchto kontrolních prohlídkách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky, aby ověřil, zda systém jakosti řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobci zprávu o kontrole a při provedení zkoušky rovněž protokol o zkoušce. 5. Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu nejméně 30 let od výroby posledního prvku: - dokumentaci uvedenou v bodu 3.1 druhém pododstavci druhé odrážce, - aktualizaci uvedenou v bodu 3.4 druhém pododstavci, - rozhodnutí a zprávy oznámeného subjektu uvedené v bodech 3.4, 4.3 a 4.4. 6. Každý oznámený subjekt poskytne ostatním oznámeným subjektům příslušné informace týkající se vydaných a odňatých schválení systémů jakosti. MODUL F: OVĚŘOVÁNÍ VÝROBKŮ 1. Tento modul popisuje postup, kterým výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství zajišťuje a prohlašuje, že prvky podle ustanovení bodu 3 jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňují požadavky této směrnice. 2. Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces zajišťoval shodu prvků s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s požadavky této směrnice. Výrobce opatří každý prvek označením shody CE a vydá písemné prohlášení o shodě. 3. Oznámený subjekt provede příslušné kontroly a zkoušky s cílem ověřit shodu prvků s požadavky této směrnice, podle volby výrobce buď kontrolou a zkouškami každého prvku podle bodu 4, nebo kontrolou a zkouškami prvků na základě statistických metod podle bodu 5. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství uchovává kopii prohlášení o shodě po dobu nejméně 30 let od výroby posledního prvku. 4. Ověřování kontrolou a zkoušením každého prvku 4.1 Každý prvek musí být jednotlivě zkontrolován a musí být provedeny odpovídající zkoušky stanovené v příslušné evropské specifikaci/specifikacích podle článku 2 nebo rovnocenné zkoušky s cílem ověřit shodu s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s požadavky této směrnice. 4.2 Oznámený subjekt opatří nebo dá opatřit každý schválený prvek svým identifikačním číslem a vydá písemný certifikát shody vztahující se k provedeným zkouškám. 4.3 Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce musí být schopen na požádání předložit certifikáty shody vydané oznámeným subjektem. 5. Statistické ověřování 5.1 Výrobce předkládá své prvky v podobě stejnorodých dávek a přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces zajišťoval stejnorodost každé vyrobené dávky. 5.2 K ověření musí být k dispozici veškeré prvky v podobě stejnorodých dávek. Z každé dávky se náhodným výběrem odebere vzorek. Prvky ve vzorku se jednotlivě zkontrolují a provedou se odpovídající zkoušky stanovené v evropské specifikaci/specifikacích podle čl. 2 odst. 2 této směrnice nebo rovnocenné zkoušky s cílem ověřit shodu těchto prvků s požadavky této směrnice a rozhodnout, zda bude dávka přijata, nebo zamítnuta. 5.3 Statistický postup se musí řídit těmito zásadami: - statistickou metodou, - přejímacím plánem s jeho provozními vlastnostmi. 5.4 V případě, že jsou dávky přijaty, oznámený subjekt opatří nebo dá opatřit každý prvek svým identifikačním číslem a vydat písemný certifikát shody vztahující se k provedeným zkouškám. Všechny prvky z dávky mohou být uvedeny na trh s výjimkou těch prvků ze vzorku, u nichž nebyla zjištěna shoda. Pokud je dávka zamítnuta, oznámený subjekt přijme příslušná opatření, která zabrání uvedení této dávky na trh. V případě častého zamítnutí dávek může oznámený subjekt statistické ověřování pozastavit. Výrobce může během výrobního procesu opatřit prvky na odpovědnost oznámeného subjektu jeho identifikačním číslem. 5.5 Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce musí být schopen na požádání předložit certifikáty shody vydané oznámeným subjektem. MODUL G: OVĚŘOVÁNÍ KAŽDÉHO JEDNOTLIVÉHO VÝROBKU 1. Tento modul popisuje postup, kterým výrobce zajišťuje a prohlašuje, že daný prvek, pro nějž byl vydán certifikát podle bodu 2, splňuje požadavky této směrnice. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství opatří prvek označením shody CE a vypracuje prohlášení o shodě. 2. Oznámený subjekt zkontroluje každý jednotlivý prvek a provede odpovídající zkoušky stanovené v příslušných evropských specifikacích podle čl. 2 odst. 2 této směrnice nebo rovnocenné zkoušky s cílem ověřit jeho shodu s příslušnými požadavky této směrnice. Oznámený subjekt opatří nebo dá opatřit schválený prvek svým identifikačním číslem a vydá certifikát shody vztahující se k provedeným zkouškám. 3. Účelem technické dokumentace je umožnit posouzení shody s požadavky této směrnice a pochopení návrhu, výroby a fungování prvku. Technická dokumentace musí v míře nezbytné pro posouzení obsahovat - celkový popis typu, - koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata prvků, dílčích sestav, obvodů atd., - popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení uvedených výkresů a schémat a fungování výrobku, - seznam evropských specifikací podle čl. 2 odst. 2 této směrnice, které byly zcela nebo zčásti použity, a popis řešení zvolených výrobcem pro splnění základních požadavků této směrnice, jestliže nebyly použity evropské specifikace podle čl. 2 odst. 2, - výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených kontrol atd., - protokoly o zkouškách, - oblast použití prvků. MODUL H: KOMPLEXNÍ ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI 1. Tento modul popisuje postup, kterým výrobce, který plní povinnosti podle bodu 2, zajišťuje a prohlašuje, že dané prvky splňují příslušné požadavky této směrnice. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství opatří každý prvek označením CE a vypracuje písemné prohlášení o shodě. Označení CE musí být doplněno identifikačním číslem oznámeného subjektu odpovědného za dozor podle bodu 4. 2. Výrobce používá schválený systém jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení prvků podle bodu 3 a podléhá dozoru podle bodu 4. 3. Systém jakosti 3.1 Výrobce podá u oznámeného subjektu žádost o posouzení systému jakosti. Žádost musí obsahovat - všechny příslušné informace o předpokládané kategorii prvku, - dokumentaci systému jakosti. 3.2 Systém jakosti musí zabezpečovat shodu prvků s příslušnými požadavky této směrnice. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Tato dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad politiky jakosti a postupů, např. programů jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti. Dokumentace systému jakosti musí obsahovat zejména přiměřený popis: - cílů jakosti, organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o jakost návrhu a prvků, - technických specifikací návrhu, včetně evropských specifikací podle čl. 2 odst. 2 této směrnice, které budou použity, a v případě, kdy se evropské specifikace plně nepoužívají, popis prostředků, které budou použity, aby bylo zajištěno splnění základních požadavků této směrnice, které se na výrobky vztahují, - metod kontroly a ověřování návrhu, postupů a systematických opatření, které budou použity při navrhování prvků spadajících do příslušné kategorie prvků, - odpovídajících metod, postupů a systematických opatření, které budou použity při výrobě, řízení a zabezpečování jakosti, - kontrol a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti, - záznamů o jakosti, např. protokolů o kontrolách, výsledků zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků atd., - prostředků umožňujících dozor nad dosahováním požadované jakosti návrhu a prvků a nad efektivním fungováním systému jakosti. 3.3 Oznámený subjekt posoudí systém jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2. U systémů, které používají příslušnou harmonizovanou normu, se shoda s těmito požadavky předpokládá. V týmu auditorů musí být alespoň jeden člen, která má zkušenosti s posuzováním technologie daného výrobku. Součástí posouzení musí být kontrolní prohlídka v provozních prostorách výrobce. Rozhodnutí musí být oznámeno výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. 3.4 Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce informuje oznámený subjekt, který schválil systém jakosti, o každé zamýšlené aktualizaci systému jakosti. Oznámený subjekt posoudí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti stále ještě splňuje požadavky podle bodu 3.2 nebo zda se požaduje jeho nové posouzení. Oznámený subjekt oznámí výrobci své rozhodnutí. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. 4. Dozor, za který odpovídá oznámený subjekt 4.1 Účelem dozoru je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti. 4.2 Výrobce umožní oznámenému subjektu za účelem kontroly vstup do prostor určených pro navrhování, výrobu, kontrolu a zkoušení a skladování, a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména: - dokumentaci systému jakosti, - záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se návrhu, např. výsledky analýz, výpočtů, zkoušek atd., - záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se výroby, např. protokoly o kontrolách, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd. 4.3 Oznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o auditu. 4.4 Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neočekávané kontrolní prohlídky. Při těchto kontrolních prohlídkách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky, aby ověřil, zda systém jakosti řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobci zprávu o kontrole a při provedení zkoušek rovněž protokol o zkoušce. 5. Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu nejméně 30 let od výroby posledního výrobku: - dokumentaci uvedenou v bodu 3.1 druhém pododstavci druhé odrážce, - aktualizaci uvedenou v bodu 3.4 druhém pododstavci, - rozhodnutí a zprávy oznámeného subjektu uvedené v bodech 3.4, 4.3 a 4.4. 6. Každý oznámený subjekt poskytne ostatním oznámeným subjektům příslušné informace týkající se vydaných a odňatých schválení systémů jakosti. 7. Dodatečné požadavky: přezkoušení návrhu 7.1 Výrobce podá žádost o přezkoušení návrhu u jediného oznámeného subjektu. 7.2 Žádost musí umožňovat pochopení návrhu, výroby a fungování prvku a posouzení shody s požadavky této směrnice. Žádost musí obsahovat: - technické specifikace návrhu, včetně evropských specifikací podle čl. 2 odst. 2 této směrnice, které se používají, - potřebný podpůrný důkaz jejich přiměřenosti, zejména v případě, kdy evropské specifikace podle čl. 2 odst. 2 této směrnice nebyly použity zcela. Tento podpůrný důkaz musí obsahovat výsledky zkoušek provedených příslušnou laboratoří výrobce nebo jeho jménem. 7.3 Oznámený subjekt žádost přezkoumá, a pokud návrh splňuje ustanovení této směrnice, která se na něj vztahují, vydá žadateli certifikát ES přezkoušení návrhu. Certifikát musí obsahovat závěry přezkoušení, podmínky platnosti certifikátu, údaje nezbytné pro identifikaci schváleného návrhu, popřípadě popis fungování prvků. 7.4 Žadatel informuje oznámený subjekt, který vydal certifikát ES přezkoušení návrhu, o každé změně schváleného návrhu. Změny schváleného návrhu musí být dodatečně schváleny oznámeným subjektem, který vydal certifikát ES přezkoušení návrhu, jestliže mohou ovlivnit shodu se základními požadavky podle čl. 3 odst. 1 této směrnice nebo s předepsanými podmínkami používání prvku. Toto dodatečné schválení má formu dodatku k původnímu certifikátu ES přezkoušení návrhu. 7.5 Oznámené subjekty sdělí ostatním oznámeným subjektům příslušné informace týkající se - vydaných certifikátů ES přezkoušení návrhu a dodatků, - odňatých certifikátů ES přezkoušení návrhu a dodatků, - zamítnutých certifikátů ES přezkoušení návrhu a dodatků. -------------------------------------------------- PŘÍLOHA VI DÍLČÍ SYSTÉMY: ES PROHLÁŠENÍ O SHODĚ Tato příloha se vztahuje na dílčí systémy podle článku 9 této směrnice s cílem zajistit jejich soulad se základními požadavky podle čl. 3 odst. 1 této směrnice, které se na ně vztahují. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství, nebo pokud taková osoba není k dispozici, jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, která uvádí dílčí systém na trh, vypracují ES prohlášení o shodě; prohlášení a průvodní technická dokumentace musí být opatřeny datem a podepsány. ES prohlášení o shodě a technická dokumentace musí být vypracovány v témže jazyce nebo jazycích, jako je vypracován návod k použití podle bodu 7.1.1 přílohy II, a musí obsahovat tyto údaje: - odkaz na tuto směrnici, - jméno a adresu žadatele o ES přezkoušení, - popis dílčího systému, - jméno a adresu oznámeného subjektu, který provedl ES přezkoušení podle článku 11 této směrnice, - všechna příslušná ustanovení, která musí dílčí systém splňovat, zejména provozní omezení nebo provozní podmínky, - výsledek ES přezkoušení podle přílohy VII (ES certifikát shody), - podrobnosti o osobě, která je oprávněna podepsat právně závazné prohlášení za výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce, nebo pokud taková osoba není k dispozici, o fyzické nebo právnické osobě, která uvádí dílčí systém na trh. -------------------------------------------------- PŘÍLOHA VII DÍLČÍ SYSTÉMY: POSUZOVÁNÍ SHODY 1. ES přezkoušení je postup, jímž oznámený subjekt, na žádost výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství, nebo kde taková osoba není k dispozici, jakékoliv fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za uvedení dílčího systému na trh, kontroluje a potvrzuje, že dílčí systém je - v souladu s ustanoveními směrnice a ostatních důležitých ustanovení, která jsou v souladu se Smlouvou, - v souladu s technickou dokumentací a - dokončený. 2. Přezkoušení dílčího systému se provádí v každém z těchto stadií: - ve stadiu návrhu, - při stavbě a přejímacích zkouškách po dokončení dílčího systému. 3. Technická dokumentace doprovázející certifikát přezkoušení typu musí obsahovat: - konstrukční výkresy a výpočty, elektrická a hydraulická schémata, schémata ovládacích obvodů, popis počítačových a samočinných systémů, návod k použití a návod na servis atd., - seznam bezpečnostních prvků podle článku 4 odst. 2 této směrnice, které byly použity v dílčím systému, - kopie ES prohlášení o shodě podle přílohy IV pro tyto bezpečnostní prvky společně s příslušnými konstrukčními výkresy a kopie zpráv o jakýchkoliv provedených dalších zkouškách a pokusech. 4. Dokumentace a korespondence spojené s postupem ES přezkoušení musí být vypracovány v témže jazyce nebo jazycích, jako je vypracován návod k použití podle bodu 7.1.1 přílohy II. 5. Dozor 5.1 Účelem dozoru je zajistit, aby byly plněny povinnosti vyplývající z technické dokumentace během stavby dílčího systému. 5.2 Oznámený subjekt příslušný pro ES přezkoušení musí mít trvalý přístup do výrobních dílen, skladů, a v případě potřeby do předvýrobních prostor, zkušebních dílen a zcela obecně na každé místo, jehož prohlídka je potřebná pro plnění jeho úkolu. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce, nebo kde taková osoba není k dispozici, fyzická nebo právnická osoba, která uvádí dílčí systém na trh, je povinen poskytnout, nebo zařídit poskytnutí všech požadovaných dokumentů, zvláště výkresů a technické dokumentace vztahující se k dílčímu systému. 5.3 Oznámený subjekt příslušný pro ES přezkoušení pravidelně provádí audity s cílem zajistit shodu s ustanoveními této směrnice. Oznámený subjekt poskytne odpovědnému vedoucímu pracoviště zprávu o auditu. Oznámený subjekt může požádat o provedení kontroly v jakémkoliv stadiu výroby. 5.4 Kromě toho může oznámený subjekt provádět neočekávané kontrolní prohlídky ve výrobních dílnách. Během těchto prohlídek může provést úplný nebo částečný audit. Oznámený subjekt je povinen vypracovat zprávu o kontrole, a v případě potřeby předat odpovědnému vedoucímu pracoviště zprávu o auditu. 6. Každý oznámený subjekt je povinen periodicky zveřejňovat informace týkající se - všech přijatých žádostí o ES přezkoušení, - všech vydaných certifikátů ES přezkoušení, - všech zamítnutých certifikátů ES přezkoušení. -------------------------------------------------- PŘÍLOHA VIII MINIMÁLNÍ KRITÉRIA, KTERÁ MAJÍ ČLENSKÉ STÁTY BRÁT V ÚVAHU PŘI OZNÁMENÍ SUBJEKTŮ 1. Oznámeným subjektem, jeho ředitelem a pracovníky odpovědnými za ověřování nesmějí být osoby, které navrhují, vyrábějí, dodávají nebo instalují bezpečnostní prvky nebo podsystémy, jejichž kontrolu provádějí, ani zplnomocněný zástupce některé z těchto stran, ani fyzická nebo právnická osoba, která uvádí bezpečnostní prvky nebo podsystémy na trh. Nesmějí se podílet ani přímo, ani jako zplnomocnění zástupci, při návrhu, výrobě, konstrukci, prodeji, údržbě nebo provozu těchto bezpečnostních prvků nebo podsystémů. To však nevylučuje možnost výměny technických informací mezi výrobcem a oznámeným subjektem. 2. Oznámený subjekt a jeho pracovníci pověření kontrolou provádějí ověřování na nejvyšší úrovni profesionální důvěryhodnosti a technické způsobilosti a nesmějí být vystaveni žádným tlakům a podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich rozhodování nebo výsledky kontroly, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které jsou na výsledcích ověřování zainteresováni. 3. Oznámený subjekt musí mít k dispozici nezbytné pracovníky a vlastnit potřebné vybavení, aby mohl řádně vykonávat administrativní a technické úkony spojené s ověřováním. Musí mít rovněž přístup k vybavení požadovanému pro zvláštní ověřování. 4. Pracovníci odpovědní za kontrolu musí mít - řádné technické a odborné vzdělání, - dostatečnou znalost požadavků na provádění zkoušek a odpovídající zkušenosti s těmito zkouškami, - schopnost vypracovat certifikáty, záznamy a zprávy, nutné k doložení provedených zkoušek. 5. Musí být zaručena nestrannost pracovníků vykonávajících kontrolu. Jejich odměňování nesmí záviset na počtu provedených zkoušek ani na výsledcích těchto zkoušek. 6. Oznámený subjekt uzavře pojištění občanskoprávní odpovědnosti, pokud tuto odpovědnost nepřevzal stát v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo pokud není za kontroly přímo odpovědný sám členský stát. 7. Pracovníci oznámeného subjektu jsou vázání služebním tajemstvím, pokud se týká všech informací, které získali při plnění svých úkolů (vyjma ve vztahu k příslušným správním orgánům členského státu, v němž vykonávají svou činnost) podle této směrnice nebo kteréhokoliv ustanovení vnitrostátních právních předpisů, kterými se tato směrnice provádí. -------------------------------------------------- PŘÍLOHA IX OZNAČENÍ SHODY CE Označení shody CE se skládá z iniciál "CE" v tomto tvaru: +++++ TIFF +++++ Pokud je označení CE zmenšeno nebo zvětšeno, musí být zachovány vzájemné poměry dané mřížkou na výše uvedeném obrázku. Jednotlivé části označení CE musí mít v podstatě stejný svislý rozměr, který nesmí být menší než 5 mm. Na tomto minimálním rozměru se nemusí trvat u bezpečnostních prvků malých rozměrů. Označení CE musí být doplněno posledními dvěma čísly roku, ve kterém bylo připojeno, a identifikačním číslem oznámeného subjektu, který jednal v rámci postupu podle čl. 7 odst. 3 této směrnice. --------------------------------------------------