This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 31972R0679
Regulation (EEC) No 679/72 of the Commission of 29 March 1972 on the classification of goods under headings or subheadings Nos 69.09 A, 69.11, 69.13 B and 69.14 A of the Common Customs Tariff
Nařízení Komise (EHS) č. 679/72 ze dne 29. března 1972 o zařazení zboží do položek 69.09 A, 69.11, 69.13 B a 69.14 A společného celního sazebníku
Nařízení Komise (EHS) č. 679/72 ze dne 29. března 1972 o zařazení zboží do položek 69.09 A, 69.11, 69.13 B a 69.14 A společného celního sazebníku
Úř. věst. L 81, 5.4.1972, p. 1–4
(DE, FR, IT, NL) Jiná zvláštní vydání
(DA, EL, ES, PT, FI, SV, CS, ET, LV, LT, HU, MT, PL, SK, SL, BG, RO, HR)
Anglické zvláštní vydání: Řada I Svazek 1972(I) S. 276 - 279
In force
Relation | Act | Comment | Subdivision concerned | From | To |
---|---|---|---|---|---|
Extended application | 31968R0950 | 13/04/1972 |
Relation | Act | Comment | Subdivision concerned | From | To |
---|---|---|---|---|---|
Modified by | 31991R2080 | Změna | příloha | 17/07/1991 |
Úřední věstník L 081 , 05/04/1972 S. 0001 - 0004
Finské zvláštní vydání: Kapitola 2 Svazek 1 S. 0036
Dánské zvláštní vydání: Řada I Kapitola 1972(I) S. 0267
Švédské zvláštní vydání: Kapitola 2 Svazek 1 S. 0036
Anglické zvláštní vydání: Řada I Kapitola 1972(I) S. 0276
Řecké zvláštní vydání: Kapitola 02 Svazek 1 S. 0153
Španělské zvláštní vydání: Kapitola 02 Svazek 1 S. 0101
Portugalské zvláštní vydání Kapitola 02 Svazek 1 S. 0101
Nařízení Komise (EHS) č. 679/72 ze dne 29. března 1972 o zařazení zboží do položek 69.09 A, 69.11, 69.13 B a 69.14 A společného celního sazebníku KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 97/69 ze dne 16. ledna 1969 o opatřeních k jednotnému uplatňování nomenklatury společného celního sazebníku [1], a zejména na článek 3 uvedeného nařízení; vzhledem k tomu, že k zajištění jednotného uplatňování nomenklatury společného celního sazebníku je nezbytné přijmout opatření k zařazení výrobků z "vitreous china" nebo "semi-vitreous china", což jsou keramické výrobky, které byly více či méně zeskelněny a jsou z mírně šedobílého nebo uměle obarveného keramického materiálu, který není drsný pro jazyk; vzhledem k tomu, že společný celní sazebník tvořící přílohu nařízení Rady (EHS) č. 950/68 ze dne 28. června 1968 [2], naposledy pozměněného nařízením Rady (EHS) č. 1/72 ze dne 20. prosince 1971 [3], zařazuje do položek 69.09 A, 69.11, 69.13 B a 69.14 A výrobky z porcelánu a do položek 69.09 B, 69.12, 69.13 A, 69.13 C, 69.14 B odpovídající výrobky z jiných keramických materiálů; vzhledem k tomu, že při zařazení "vitreous china" nebo "semi-vitreous china" v celním sazebníku je třeba brát ohled na zvláštní vlastnosti porcelánu, zejména na poréznost, hustotu a průsvitnost; vzhledem k tomu, že výrobky z "vitreous china" nebo "semi-vitreous china" by měly být zařazeny podle případu zařazeny do položek 69.09 A, 69.11, 69.13 B nebo 69.14 A, pokud mají mimo jiné současně tyto vlastnosti: - poréznost nejvýše 3 %, - hustotu nejméně 2,2, - průsvitnost až do tloušťky 3 mm, pokud v těchto místech není keramický materiál obarven ve hmotě ani pokryt barevným nebo neprůhledným lakem nebo glazurou; vzhledem k tomu, že za účelem jednotného hodnocení propustnosti a průsvitnosti daných výrobků je třeba přijmout metody analýzy; vzhledem k tomu, že opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro nomenklaturu společného celního sazebníku, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Výrobky z "vitreous china" nebo "semi-vitreous china", což jsou keramické výrobky, které byly více či méně zeskelněny a jsou z mírně šedobílého nebo uměle obarveného keramického materiálu, který není drsný pro jazyk, se podle případu zařazují do položek 69.09 A, 69.11, 69.13 B nebo 69.14 A společného celního sazebníku, pokud mimo jiné mají současně tyto vlastnosti: a) stupeň poréznosti (koeficient nasákavosti vody) nejvýše 3 %, měřeno podle metody stanovené v příloze 1; b) hustotu nejméně 2,2; c) průsvitnost v místech do tloušťky 3 mm, měřeno podle metody stanovené v příloze II.. Poslední kritérium se však nevztahuje na případy, kdy je keramický materiál obarven ve hmotě nebo pokryt barevným nebo neprůhledným lakem nebo glazurou. Článek 2 Toto nařízení vstupuje v platnost osmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne 29. března 1972. Za Komisi S. L. Mansholt předseda [1] Úř. věst. L 14, 21.1.1969, s. 1. [2] Úř. věst. L 172, 22. 7. 1968, s. 1. [3] Úř. věst. L 1, 1.1.1972, s. 1. -------------------------------------------------- PŘÍLOHA I URČENÍ KOEFICIENTU NASÁKAVOSTI VODY Předmět a definice Předmětem zkoušky je určení koeficientu nasákavosti vody u keramického materiálu. Tento koeficient představuje procentní podíl počítaný vzhledem k počáteční hmotnosti keramického materiálu. Příprava vzorků a provádění zkoušek Pro každou zkoušenou položky jsou potřeba alespoň tři vzorky. Musí být odebrány z glazurovaných částí stejného výrobku a nesmí mít více než jeden glazurovaný povrch. Plocha povrchu zkoušeného vzorku musí být přibližně 30 cm2 a jeho maximální tloušťka přibližně 8 mm včetně glazury. Zkušební vzorky se suší ve vypalovací peci při teplotě 105 °C po dobu 3 hodin a po ochlazení v sušičce se určí jejich hmotnost (mS) s přesností na 0,05 g. Poté se vzorky ponoří do destilované vody tak, aby se nedotýkaly dna nádoby. Vzorky se vaří ve vodě po dobu 2 hodiny a poté se v ní nechají stát po dobu 20 hodin. Potom se vzorky vyjmou a voda na povrchu se otře čistým a mírně vlhkým hadříkem. Dutiny a otvory se osuší mírně vlhkým tenkým kartáčkem. Určí se hmotnost vzorku (mH). Koeficient nasákavosti vody u vzorků se získá vynásobením nárůstu hmotnosti stem a vydělením hmotností v suchém stavu. × 100 Hodnocení výsledků Průměr koeficientů nasákavosti vody u jednotlivých zkušebních vzorků vyjádřený v procentech je koeficientem nasákavosti vody keramického materiálu. -------------------------------------------------- PŘÍLOHA II ZKOUŠKA PRŮSVITNOSTI Definice Obrys předmětu musí být viditelný skrz zkušební vzorek o tloušťce mezi 2 a 4 mm, umístěný v temné místnosti 50 cm od nové lampy, která je uzavřena v krabici a vysílá světelný svazek o síle 1350 až 1500 lumenů. Žárovku je třeba měnit po 50 hodinách používání. Zkušební zařízení (viz přiložený náčrt) Zkušební zařízení se skládá z krabice, jejíž vnitřek je pokryt bílým matným nátěrem. Na jeden konec se umístí lampa A. Na druhém konci se udělá otvor tak, aby skrz zkušební vzorek C bylo možné vidět obrys objektu B. Rozměry krabice: - délka: délka lampy plus 50 cm, - šířka a výška: přibližně 20 cm. Průměr otvoru je přibližně 10 cm. +++++ TIFF +++++ --------------------------------------------------