Zpravodaj:

Rudy DE LEEUW

Spoluzpravodaj:

Arnold PUECH d’ALISSAC

1.1.

1.2.

1.3.

1.4.

1.5.

1.6.

1.7.

2.1.

2.2.

2.3.

2.4.

2.5.

3.1.

—

Zavedení sociálního rozměru do činnosti středisek pro sledování klimatu a zřízení střediska EU pro spravedlivou transformaci odpovědného za výzkum, sběr údajů, monitorování zapojení zúčastněných stran a vypracování srovnávacího přehledu spravedlivé transformace, v němž budou stanoveny metodiky, cíle a monitorovací postupy založené na dohodnutém souboru zásad. Toto středisko by mělo – s využitím kvantitativních a kvalitativních údajů – posuzovat a předvídat vnitřní a vnější dopady a sledovat procesy a strategie spravedlivé transformace. Mělo by zkoumat a monitorovat zapojení sociálních partnerů do všech fází transformace a poskytovat podrobné informace týkající se počtu propuštěných pracovníků a osob ve fázi přechodu z jednoho zaměstnání do druhého, změny kvalifikace a učňovské přípravy, jakož i veřejného financování a monitorování, prosazování a výsledků kontingencí.

—

Přijetí meziresortního přístupu v příslušných orgánech a institucích, včetně začlenění cílů a zásad politického rámce pro spravedlivou transformaci do agendy příslušných ministerstev, generálních ředitelství a složení Rady a podpora lepší koordinace mezi nimi, včetně společného monitorování a hodnocení politik a opatření prostřednictvím pracovních skupin, společných zasedání Rady atd., a to v návaznosti na fakta a čísla poskytovaná střediskem pro sledování spravedlivé transformace.

—

Jmenování výkonného místopředsedy Evropské komise a komisaře pro Zelenou dohodu pro Evropu komisařem pro spravedlivou transformaci s mandátem provádět spravedlivou transformaci v koordinaci a úzké spolupráci s ostatními generálními ředitelstvími Evropské komise a složeními Rady, a to i v rámci evropského semestru. V Evropském parlamentu jmenování stálého zpravodaje pro spravedlivou transformaci odpovědného za podávání zpráv, a začlenění spravedlivé transformace do všech výborů a spisů.

—

Revize nařízení o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu (10) a evropského právního rámce pro klima s cílem umožnit systémový přístup k dialogu o víceúrovňové správě a usnadnit začlenění aspektů spravedlivé transformace do procesů plánování a procesů rozvoje politik v oblasti klimatu a energetiky, jakož i ve všech ostatních oblastech politiky, včetně společné zemědělské politiky.

—

Zajištění soudržnosti politik z hlediska mezinárodních vztahů EU s cílem maximalizovat přínosy a omezit zátěž politického rámce pro spravedlivou transformaci pro třetí země – s přihlédnutím ke společným, ale diferencovaným povinnostem a příslušným schopnostem – prostřednictvím vzájemně výhodných mezinárodních partnerství a dohod, které se budou opírat o přístup založený na lidských právech (11).

4.1.

4.2.

—

Posílení Zelené dohody pro Evropu s cílem podpořit spravedlivou transformaci (16) a zajištění toho, aby na ni navázala komplexní strategie EU pro udržitelný rozvoj zahrnující Zelenou a sociální dohodu, která bude předjímat, plánovat a provádět nezbytnou ekologickou transformaci spravedlivým a rovným způsobem, maximalizovat hospodářské a sociální přínosy transformace a zároveň zajistí, aby požadované příspěvky byly spravedlivě rozděleny mezi celou společnost.

—

Posílení provádění environmentálního a sociálního rozměru evropského semestru prostřednictvím zkoumání sociálních a environmentálních podmínek, zajištění toho, aby doporučení pro jednotlivé země věnovala náležitou pozornost všem třem rozměrům, a zlepšení srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů s cílem účinně monitorovat provádění evropského pilíře sociálních práv.

—

Provedení reformy Paktu o stabilitě a růstu s cílem monitorovat, koordinovat a usnadňovat výdaje a reformy potřebné k dosažení cíle spravedlivé transformace, včetně možnosti zavést „zlaté pravidlo pro investice“  (17), které členským státům umožní vyčlenit dostatečné zdroje na podporu spravedlivé transformace a splnit související cíle EU (18).

—

Navázání na práci Rady Evropské unie a prozkoumání možnosti zavést do evropského semestru „rámec pro sociální konvergenci“ zaměřený na podporu vzestupné sociální konvergence a sledování sociálních priorit zakotvených v evropském pilíři sociálních práv, jak potvrdily hlavy států a předsedové vlád EU v Portském prohlášení z roku 2021 (19).

—

Přijetí ambiciózní strategie EU pro udržitelné řízení zdrojů a snížení poptávky po energii a dalších materiálních zdrojích podporou opatření v oblasti energetické účinnosti a soběstačnosti, která zajistí, aby tím nebyly neúměrně zatěžovány osoby s nízkými a středními příjmy.

—

Výzva členským státům, aby přijaly postupy ekologického sestavování rozpočtu, včetně plánů na postupné ukončení přímých a nepřímých dotací na fosilní paliva, což vytvoří značný fiskální prostor pro podporu zejména osob trpících energetickou chudobou a nízkými příjmy.

—

Podpora tvorby silných vnitrostátních strategií zaměřených na vytvoření příznivého prostředí pro sociální ekonomiku v členských státech, řešení neuspokojených finančních potřeb subjektů sociální ekonomiky a podporu přechodu k udržitelnější a sociálně odpovědnější spotřebě, a to i prostřednictvím zadávání veřejných zakázek.

5.1.

—

Vybízení členských států k plnému provedení doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu (20).

—

Provádění nezávislého výzkumu s cílem zlepšit znalosti o příležitostech a výzvách ekologické transformace a shromažďování údajů o potřebách zranitelných osob v oblastech ovlivněných politikami ekologické transformace, jako je doprava, bydlení, dodávky energie, spotřeba domácností, nakládání s odpady, trh práce, vzdělávání, přístup k internetu, rozvoj měst a venkova atd.

—

Provádění posouzení dopadů za účelem důkladného měření pravděpodobných sociálních a distribučních a zdravotních dopadů a dopadů na zaměstnanost v důsledku opatření v oblasti klimatu i nečinnosti.

—

Přijetí intersekcionálního a genderově citlivého přístupu k tvorbě a analýze politik, který bude zohledňovat prolínající se formy diskriminace, jíž lidé čelí na základě svého etnického původu a rasy, postavení migranta nebo uprchlíka, socioekonomického původu, sexuální orientace, náboženského vyznání, věku, schopností, pohlaví atd., a která je v souvislosti s klimatickou krizí a ekologickou transformací staví do obzvláště zranitelné situace.

—

Zajištění smysluplného zapojení osob žijících v chudobě a sociálním vyloučení, včetně menšinových skupin, do přípravy, provádění, monitorování a hodnocení politik a strategií spravedlivé transformace.

5.2.

—

Zavedení evropské směrnice o spravedlivé transformaci světa práce prostřednictvím předvídání a zvládání změn, přičemž hlavními zásadami budou sociální dialog a kolektivní vyjednávání.

—

Provedení komplexního mapování zaměstnanosti na úrovni NUTS 3, které podpoří strategie spravedlivé transformace a bude mapovat současnou zaměstnanost a pracovní a kvalifikační profily, potenciální zánik pracovních míst a tvorbu pracovních míst, včetně nových pracovních a kvalifikačních profilů.

—

Podpora vytváření aktivních politik trhu práce, včetně bank pracovních míst, programů sociální podpory a záruk zaměstnanosti v zájmu podpory kvalitních pracovních příležitostí, pracovních podmínek a příležitostí v oblasti změny kvalifikace.

—

Vybízení členských států, aby usnadňovaly přechod pracovníků, kteří mohou být transformací obzvláště ohroženi, a zajistily, aby pracovníci, kteří byli v důsledku transformace propuštěni, dostávali dávky v nezaměstnanosti a přiměřenou podporu při hledání zaměstnání a rekvalifikaci.

—

Uznání úlohy, kterou mohou v rámci spravedlivé transformace hrát činnosti, jako je péče, zejména práce v domácnosti, neformální ekonomika, sociální ekonomika, práce prostřednictvím platforem, práce bez dokladů a práce osob ve věznicích.

—

Monitorování a hodnocení systémů sociální ochrany s cílem zajistit jejich přiměřenost, zejména pro zranitelné pracovníky ohrožené chudobou nebo žijící v chudobě.

—

Posílení systémů sociální ochrany prostřednictvím průzkumu v oblasti inovativních programů i opatření na úrovni států, jako jsou kolektivní vyjednávání a přiměřené minimální mzdy, přístup k sociální ochraně pro všechny, sociální programy pro nezaměstnané a další.

—

Prozkoumání možností rozvoje iniciativ podobných evropskému nástroji pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) pro nejvíce zasažená odvětví.

—

Přizpůsobení trhu práce specifickým potřebám znevýhodněných pracovníků prostřednictvím podpory sociálních podniků pro pracovní integraci a rozšířením iniciativ, jako jsou zóny nulové nezaměstnanosti, přičemž bude zajištěno, že účast v těchto programech bude dobrovolná a nebude mít negativní dopady.

—

Zajištění spolupráce vnitrostátních orgánů s neziskovými a dalšími poskytovateli sociálních služeb s cílem identifikovat zranitelné domácnosti a jednotlivce a podporovat je umožněním přístupu k dočasným opatřením, jako jsou ekologické poukázky, přímá podpora příjmů atd.

5.3.

—

Řešení nedostatku dovedností v kritických odvětvích a zajištění toho, aby byly programy vzdělávání, prohlubování dovedností a změny kvalifikace přístupné osobám všech věkových kategorií, ze všech prostředí a všech zaměstnaneckých statusů, a aby tyto procesy zohledňovaly potřeby trhu práce a byly vytvářeny ve spolupráci s účastníky vzdělávání a koordinovány se sociálními partnery, případně s občanskou společností a dalšími zúčastněnými stranami.

—

Podpora rozsáhlých partnerství v oblasti dovedností, jako je Evropský pakt pro dovednosti (22), na příslušných úrovních mezi orgány veřejné správy, poskytovateli vzdělávání, průmyslem a sociálními partnery, aby se zapojili do mapování dovedností a vytváření poznatků o dovednostech na podporu strategií spravedlivé transformace.

—

Integrace agend v oblastech dovedností a vzdělávání a rozšíření Evropské agendy dovedností na klíčové dovednosti.

—

Výzva členským státům, aby po dohodě se sociálními partnery zavedly na dovednostech založený systém kompenzací pro podniky využívající veřejné prostředky pro zvyšování kvalifikace pracovníků, a to po dohodě se sociálními partnery, a zajištění toho, aby stávající modely financování, jako jsou individuální vzdělávací účty a programy placené odborné přípravy, přispívaly k odborné přípravě zohledňující ekologickou transformaci.

—

Aktualizace vzdělávacích programů (23) a odborného vzdělávání a přípravy s doplněním dovedností nezbytných pro ekologickou transformaci (24) a zatraktivnění přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky, manuální práce a učňovské přípravy způsobem zohledňujícím rovnost žen a mužů, při současném zajištění odolnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy.

—

Uznávání dovedností a kvalifikací uprchlíků a migrantů.

—

Investice do formálního, neformálního a informálního učení a prosazování stávajících pokynů a strategických rámců pro uznávání a validaci průřezových kompetencí, při současné podpoře pracovníků ve výchově a vzdělávání a poskytovatelů vzdělávání prostřednictvím odpovídajících možností financování a profesního rozvoje.

—

Rozvoj, účinné provádění a odpovídající finanční podpora stávajících rámců kompetencí na úrovni EU, jako jsou rámce LifeComp (25) a GreenComp (26) a klíčové kompetence pro celoživotní učení. Dále monitorování těchto procesů prostřednictvím nástrojů, jako je Nástroj pro oživení a odolnost, a případných návazných opatření.

5.4.

—

Urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů, a to i prostřednictvím lepšího provádění legislativních rámců EU týkajících se veřejného vlastnictví, vlastnictví zúčastněných stran a energetických společenství.

—

Urychlení renovační vlny, se zvláštním důrazem na domácnosti a nájemce s nízkými příjmy, např. prostřednictvím nevratných grantů či konkurenčních úrokových sazeb na podporu renovace bytového fondu. Je třeba odpovídajícím způsobem řešit riziko vystěhovávání v souvislosti s renovacemi a zvyšování nájemného.

—

Posílení účinných, multimodálních, čistých a cenově dostupných systémů veřejné dopravy zvýšením investic do plně integrované infrastruktury, kolejových vozidel a personálu a lepší koordinací na nižší než celostátní, celostátní a mezinárodní úrovni (27).

6.1.

6.2.

—

Posílení a monitorování uplatňování základních práv pracovníků na zakládání odborových organizací a vstup do nich, aniž by docházelo k odvetným opatřením, a na kolektivní vyjednávání, a to i v nově vznikajících zelených odvětvích.

—

Motivování a podpora podnikatelských subjektů a soukromých společností, aby prostřednictvím sociálního dialogu vypracovávaly a prováděly krátkodobé a dlouhodobé plány spravedlivé transformace na úrovni podniků. To by mělo probíhat vedle přípravy plánů skutečné dekarbonizace s cílem předjímat a řídit změnu na této úrovni a poskytnout podklady pro odvětvové a vnitrostátní plány prostřednictvím řádného informování pracovníků, konzultací s nimi a jejich účasti v souladu s platnými předpisy a postupy, a prostřednictvím vzdělávání, změny kvalifikace a prohlubování dovedností pracovníků. Měly by při tom být zohledněny dlouhodobé potřeby v oblasti zaměstnanosti a kvalifikace a v případě nutnosti by se měly organizovat interní stáže, outplacement nebo jiná podpůrná opatření.

—

Podpora vypracovávání dlouhodobých dohod pro spravedlivou transformaci na územní úrovni v zájmu revitalizace postižených oblastí s různými zúčastněnými stranami, včetně orgánů veřejné správy, sociálních partnerů a občanské společnosti, s cílem spravedlivě podporovat nové průmyslové ekosystémy s přihlédnutím k místním dějinám, kultuře, ambicím a příležitostem.

—

Vybízení členských států, aby vytvořily komise pro spravedlivou transformaci (32) s cílem umožnit regionálním orgánům, sociálním partnerům a organizacím občanské společnosti podílet se na vypracovávání, provádění a monitorování vnitrostátních a regionálních plánů spravedlivé transformace.

—

Usnadnění vyjednávání o opatřeních sociální ochrany v rámci sociálního dialogu na podporu pracovníků propuštěných v důsledku transformace.

—

Podpora sociálního dialogu o otázkách, jako je odborná příprava, a opatření týkajících se časových a finančních zdrojů ve prospěch pracovníků.

6.3.

—

Podpora využívání občanského dialogu k tvorbě politik, zaměření se na budování kapacit a zapojení organizované občanské společnosti do všech fází politického cyklu s přihlédnutím k začleňování a oslovování marginalizovaných a nedostatečně zastoupených skupin, a zavedení mechanismů návazných opatření a odpovědnosti.

—

Zavedení procesů účasti veřejnosti, jejichž prostřednictvím by se mohly do rozhodování zapojit místní zúčastněné strany, jako je občanská společnost a místní komunity, které by zastupovaly občany v celé jejich rozmanitosti, a další podpora spolupráce mezi občanskou společností a veřejným sektorem.

—

Podpora zapojení občanské účasti zdola nahoru, například v podobě participativního sestavování rozpočtu, občanských shromáždění, energetických rad mládeže atd., jejichž prostřednictvím by byli zastoupeni občané v celé své rozmanitosti, při zohlednění genderového a antirasistického přístupu.

—

Posílení správního rámce mechanismu pro spravedlivou transformaci s cílem zajistit komplexní zapojení všech zúčastněných stran do Fondu pro spravedlivou transformaci, a další rozvoj evropského klimatického paktu s cílem vytvořit smysluplnou participativní demokracii v oblasti klimatu.

—

Zvážení zjednodušení procesu předkládání evropských občanských iniciativ s cílem zvýšit jeho účinnost.

—

Zajištění udržitelného, dlouhodobého a flexibilního financování občanské společnosti, pokud jde o pravidla a postupy na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, a zaručení otevřenosti občanského prostoru za účelem usnadňování a podpory činnosti občanské společnosti.

—

Podpora spolupráce s obcemi na místních a regionálních projektech prostřednictvím nabídkových řízení týkajících se spravedlivé transformace v zájmu rozvoje činností, jako je udržitelný cestovní ruch, renovace a znovuvyužití těžebních a průmyslových oblastí a projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

—

Poskytování osvědčených postupů týkajících se zapojování do procesů spravedlivé transformace místním a regionálním orgánům a vybavení těchto orgánů lidskými a finančními zdroji k jejich realizaci.

—

Podpora zapojení veřejnosti do plánů spravedlivé územní transformace.

7.1.

—

Zlepšení přístupu podniků EU k bezpečné energii z obnovitelných zdrojů a oběhovému využívání dodávek surovin při současném zajištění spravedlivého rozdělení zdrojů, globální spravedlivé transformace a potřeb budoucích generací. Podpora dekarbonizace, oběhovosti a udržitelného řízení zdrojů ze strany podniků ve všech odvětvích, nejen v odvětvích nebo technologiích označovaných jako „zelené“ nebo „čisté“.

—

Zkoumání a rozvoj politiky EU v oblasti úniku uhlíku (např. mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích) s cílem pokrýt všechna příslušná odvětví, která jsou rozhodující pro otevřenou strategickou autonomii EU a základní funkce společnosti, přičemž musí být zajištěno, že to nepovede k protekcionismu, zejména vůči rozvojovým zemím.

—

V rámci EU posilování jednotného trhu a jeho řádného fungování, pokud jde o obchod s výrobky, technologiemi a službami, které podporují a urychlují ekologickou transformaci. Mimo EU podpora vývozních příležitostí pro podniky z EU, aby mohly poskytovat udržitelné produkty a řešení na světových trzích, a usnadňování jejich příspěvku k programům partnerství EU s rozvojovými zeměmi.

—

Zajištění toho, aby stabilní, předvídatelný a dlouhodobý politický a regulační rámec umožnil podnikům získat sílu a odolnost. Takový politický a regulační rámec by měl zajišťovat rovné podmínky pro podniky EU na jednotném trhu a ve vztahu k jejich mezinárodním konkurentům a zvýšit tak hospodářskou bezpečnost, odolnost a svrchovanost EU.

—

Vypracování plánů dekarbonizace odvětví a podniků v souladu s právními předpisy „Fit for 55“ a budoucím klimatickým cílem pro rok 2040 a stanovení vhodných nástrojů průmyslové politiky na ochranu průmyslu a podniků před únikem uhlíku a investic pod podmínkou, že tyto podniky přijmou plány dekarbonizace a spravedlivé transformace.

—

Poskytování veřejné podpory na značné rozšíření podniků a organizací sociální ekonomiky a komunitních iniciativ zaměřených na sociální cíle a spravedlivou ochranu životního prostředí.

—

Zlepšení dostupnosti vhodných poradenských služeb a platforem spolupráce pro mikropodniky a malé a střední podniky, včetně družstev a podniků sociální ekonomiky, aby jim pomáhaly reagovat na výzvy souběžné transformace, pokud jde o každodenní provoz, inovace a rozvoj dovedností (33).

8.1.

—

Vytvoření strategie EU pro financování spravedlivé transformace, která bude vycházet ze zkušeností získaných se stávajícími fondy EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, a připraví půdu pro řádné, sociálně spravedlivé financování ekologické transformace po vzoru průlomového nástroje Next Generation EU. Tato strategie financování EU musí zajistit, aby finanční prostředky EU, které jsou nezbytné pro zvládnutí výzev spojených se spravedlivou transformací, byly k dispozici poté, co v roce 2026 skončí finanční prostředky na podporu oživení, a aby tyto prostředky byly dostatečné pro dosažení nového emisního cíle EU pro rok 2040.

—

Podpora revize víceletého finančního rámce, kterou již navrhla Evropská komise s cílem vytvořit větší flexibilitu pro rozpočet EU, který je pod tlakem několika krizí.

—

Navýšení finančních prostředků mechanismu a fondu pro spravedlivou transformaci a jejich rozšíření na další regiony a odvětví, přičemž prioritu by měla mít ta odvětví, která životní prostředí znečišťují nejvíce a která byla identifikována na základě důkladného posouzení dopadů klimatického cíle EU pro rok 2040 a odvětvových plánů pro transformaci a dekarbonizaci.

—

Navýšení finančních prostředků v rámci Sociálního fondu pro klimatická opatření a vracení výraznější části příjmů z cen uhlíku domácnostem.

—

Zajištění toho, aby financování společné zemědělské politiky (SZP) a další nástroje podporovaly cíle spravedlivé transformace.

—

Zajištění toho, aby aktualizované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu odpovídajícím způsobem posuzovaly chybějící výdaje na spravedlivou transformaci a řešily způsoby jejich navýšení, mapovaly veškeré dotace na fosilní paliva (přímé i nepřímé) a obsahovaly časově vymezený plán, jak je postupně a sociálně spravedlivým způsobem ukončit a uvolnit tak veřejné zdroje na spravedlivou transformaci.

—

Zajištění soudržnosti a součinnosti mezi různými mechanismy financování, např. nástrojem Next Generation EU/Nástrojem pro oživení a odolnost, Evropským sociálním fondem plus a Fondem soudržnosti, a toho, aby fondy EU usnadňovaly, monitorovaly a koordinovaly politiku ekologických a sociálních investic potřebnou pro spravedlivou transformaci a zároveň podporovaly sbližování mezi členskými státy,

—

Zajištění toho, aby se příští generace fondů politiky soudržnosti řídila zásadami spravedlivé transformace a vycházela z podrobné analýzy zranitelnosti různých oblastí Evropy vůči ekologické transformaci.

—

Upřednostnění a monitorování toho, aby využívání finančních prostředků EU a členských států přinášelo prospěch především těm nejpotřebnějším, a to díky cíleným opatřením zaměřeným na osoby ve zranitelných situacích.

—

Zajištění řádného uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ v politikách v oblasti klimatu a životního prostředí.

—

Harmonizace uplatňování pravidel státní podpory a pravidel pro zadávání veřejných zakázek s cíli spravedlivé transformace a zajištění toho, aby byly v členských státech plněny podmínky pro přístup k veřejnému financování a aby podniky, které neplní daňové povinnosti a nedodržují právní předpisy v oblasti životního prostředí a práce, byly vyloučeny z přístupu k veřejnému financování (36).

—

Zajištění toho, aby daně snižovaly nerovnosti a vedly a podněcovaly podniky a jednotlivce k přijímání opatření, která budou přispívat k ekologické transformaci.

—

Vzhledem k významu technologických a sociálních inovací pro pokrok v oblasti spravedlivé transformace zajištění intenzivních veřejných a soukromých investic do výzkumu a inovací, včetně účinných infrastruktur pro výzkum, vývoj a inovace a inovačních ekosystémů, které budou zahrnovat občanské iniciativy na místní úrovni, podniky, odbory, vysoké školy a výzkumné organizace, jakož i další příslušné zúčastněné strany.