Systémově významné platební systémy (SIPS)

 

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Nařízení (EU) č. 795/2014 o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2014/28)

Rozhodnutí (EU) 2019/1349 o postupu a podmínkách pro výkon některých pravomocí příslušného orgánu v souvislosti s dozorem nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2019/25)

Rozhodnutí (EU) 2017/2098 o procesních aspektech ukládání nápravných opatření v případě neplnění nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2017/33)

Rozhodnutí (EU) 2017/2097 o metodice pro výpočet sankcí za porušení požadavků v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2017/35)

CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ A ROZHODNUTÍ?

• Nařízení (EU) č. 795/2014 stanovuje požadavky v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (SIPS).
• Rozhodnutí (EU) 2019/1349 stanovuje postup a podmínky pro výkon některých donucovacích pravomocí příslušného orgánu v souvislosti se systémy SIPS.
• Rozhodnutí (EU) 2017/2098 stanovuje proces ukládání nápravných opatření v případě neplnění nařízení (EU) č. 795/2014.
• Rozhodnutí (EU) 2017/2097 stanovuje metodiku výpočtu sankcí za porušení požadavků v oblasti dozoru nad systémy SIPS.

KLÍČOVÉ BODY

Podle nařízení (EU) č. 795/2014 přijímá Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) odůvodněná rozhodnutí, kterými se určuje, které platební systémy* jsou systémy SIPS. Proces identifikace platebního systému jako systému SIPS je jasně stanoven. ECB každoročně provádí přezkum a identifikaci a seznam systémů SIPS je zveřejněn na internetových stránkách ECB.

Platební systém je označen jako systém SIPS, pokud:

• je způsobilý být oznámen jako systém podle směrnice 98/26/ES o platebních systémech a systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (viz přehled dokumentu);
• splňuje určitá kvantitativní kritéria v průběhu kalendářního roku.

Kromě toho může Rada guvernérů ECB ve výjimečných případech určit systém SIPS na základě řádného a odůvodněného úsudku.

Provozovatelé SIPS* jsou povinni:

• zajistit, aby právní rámec, v němž působí, poskytoval vysoký stupeň jistoty pro jejich činnosti;
• do svých dokumentů zahrnout cíle, které kladou vysoký důraz na bezpečnost a účinnost jejich systému;
• do svých dokumentů zahrnout ujednání v oblasti správy a řízení;
• zajistit jasně definované role a odpovědnosti svých správních nebo dozorčích rad – složení rad a jejich vedení musí zajistit důvěryhodnost a vhodnou kombinaci technických dovedností, znalostí a zkušeností jak se systémem SIPS, tak s finančními trhy obecně.

Provozovatelé SIPS musí:

• vytvořit a udržovat spolehlivý rámec pro komplexní identifikaci, měření, sledování a řízení rizik – včetně rizika likvidity nebo úvěrového rizika a obecných obchodních nebo provozních rizik – která mohou vzniknout;
• přijímat jako zajištění pouze hotovost nebo aktiva s nízkým úvěrovým, likviditním a tržním rizikem, která splňují určité podmínky;
• uplatňovat pravidla a postupy:
  • k zajištění toho, aby konečné zúčtování proběhlo nejpozději v den splatnosti buď v penězích centrální banky, nebo v aktivech s malým nebo žádným úvěrovým rizikem či rizikem likvidity
  • umožnit jim pokračovat v plnění závazků, pokud účastník selže
  • nastavit postupy pro zajištění zúčtování v penězích;
• nastavit postupy pro zajištění zúčtování v penězích;
• držet svá vlastní aktiva a aktiva účastníků u dohlížených a regulovaných subjektů (tzv. „uschovatelů“), které jsou způsobilé tato aktiva plně chránit;
• určovat vlastní investiční strategii, zajištěnou vysoce kvalitními dlužníky*;
• zavést a zveřejnit nediskriminační kritéria přístupu ke svým službám a účasti na nich, která jsou každoročně přezkoumávána;
• mít zavedený postup pro určování a uspokojování potřeb trhů, kterým slouží;
• přijmout jednoznačná a komplexní pravidla a postupy, které jsou účastníkům plně zpřístupněny.

Pokud provozovatel SIPS neplní nařízení, může příslušný orgán* uložit nápravná opatření a/nebo ECB může uvalit sankce. Rámec pro to poskytují rozhodnutí (EU) 2017/2098 a (EU) 2017/2097.

Podle rozhodnutí ECB (EU) 2019/1349 příslušné orgány mohou:

• vyžadovat, aby provozovatelé SIPS:
  • poskytovali veškeré informace a dokumenty k zajištění souladu s nařízením nebo plynulého fungování platebního systému
  • jmenovat nezávislého odborníka, který prošetří nebo přezkoumá fungování systému SIPS;
• provádět průběžný a/nebo jednotlivý dozor s cílem zajistit, aby provozovatelé SIPS splňovali všechny požadavky;
• spolupracovat s jinými orgány za účelem výkonu pravomocí podle tohoto rozhodnutí.

Podle rozhodnutí (EU) 2017/2098 může příslušný orgán uložit provozovateli SIPS nápravná opatření za neplnění nařízení (EU) č. 795/2014. V rozhodnutí jsou uvedeny příslušné procesní aspekty. Pokud provozovatel SIPS neprovede nápravná opatření, může na něj ECB uvalit sankci.

Rozhodnutí (EU) 2017/2097 stanovuje metodiku, kterou se má ECB řídit při výpočtu výše sankcí ukládaných provozovateli SIPS za porušení nařízení (EU) č. 795/2014. Toto rozhodnutí stanovuje základní částku jako 50 % součtu následujících částek:

• 1 % z obratu
• 0,0001 % hodnoty zpracovaných plateb.

Rozhodnutí rovněž stanovuje limity pro výši sankcí a dobu trvání penále, které mají být uloženy.

ODKDY NAŘÍZENÍ A ROZHODNUTÍ PLATÍ?

• Nařízení (EU) č. 795/2014 platí od 12. srpna 2014.
• Rozhodnutí (EU) 2019/1349 platí od 5. září 2019.
• Rozhodnutí (EU) 2017/2098 a (EU) 2017/2097 platí od 6. prosince 2017.

Od té doby byly změněny tak, aby odrážely vývoj.

KONTEXT

• Platební systémy hrají důležitou roli ve stabilitě a efektivitě finančního sektoru a hospodářství eurozóny jako celku. Většinou jsou neviditelné a zajišťují bezpečný tok elektronických plateb od plátce k příjemci a mezi finančními institucemi.
• Zajištění plynulého fungování platebních systémů je jedním ze zákonem stanovených úkolů Eurosystému.
• Podle obecných zásad pro infrastruktury finančního trhu by systémy SIPS měly podléhat účinnému dozoru, protože mohou vyvolat systémová rizika* pokud nejsou dostatečně chráněny před riziky, kterým jsou vystaveny. Příslušné orgány navíc potřebují mít dostatečnou pravomoc a zdroje k plnění svých úkolů včetně přijetí nápravného opatření.
• ECB považuje platební systém za systémově důležitý, pokud by jeho poruchy mohly vyvolat poruchy mezi účastníky nebo v širším finančním systému. Kromě několika systémově významných platebních systémů existuje v eurozóně 38 nesystémově významných platebních systémů.
• Další informace viz:
  • Platební systémy (Evropská centrální banka)
  • Revidovaná metodika Eurosystému pro hodnocení platebních systémů (Evropská centrální banka).

KLÍČOVÉ POJMY

HLAVNÍ DOKUMENTY

Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 795/2014 ze dne 3. července 2014 o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2014/28) (Úř. věst. L 217, 23.7.2014, s. 16–30)

Postupné změny nařízení (EU) č. 795/2014 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/1349 ze dne 26. července 2019 o postupu a podmínkách pro výkon některých pravomocí příslušného orgánu v souvislosti s dozorem nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2019/25) (Úř. věst. L 214, 16.8.2019, s. 16–24)

Viz konsolidované znění.

Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2017/2098 ze dne 3. listopadu 2017 o procesních aspektech ukládání nápravných opatření v případě neplnění nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2017/33) (Úř. věst. L 299, 16.11.2017, s. 34–37)

Viz konsolidované znění.

Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2017/2097 ze dne 3. listopadu 2017 o metodice pro výpočet sankcí za porušení požadavků v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2017/35) (Úř. věst. L 299, 16.11.2017, s. 31–33)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45–50)

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 30.08.2021