This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Systém na ochranu eura proti padělání
PŘEHLED DOKUMENTŮ:
CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?
Stanovuje systém umožňující členským státům Evropské unie (EU) sbírat a vyměňovat si mezi sebou, s Evropskou centrální bankou (ECB), Evropskou komisí, Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a případně zeměmi mimo EU informace o padělaných bankovkách a mincích.
KLÍČOVÉ BODY
Oblast působnosti
Nařízení (ES) č. 1339/2001 rozšiřuje oblast působnosti nařízení tak, aby byly zahrnuty i členské státy, které nejsou členy eurozóny.
Hlavní znaky systému na ochranu eura
- Technické údaje o padělaných eurobankovkách a euromincích jsou systematicky předávány orgány členských států (zejména národními centrálními bankami) ECB; ECB je odpovědná za jejich uchovávání a zpracování.
- Orgány členských států musí umožnit svému národnímu analytickému středisku, aby přezkoumávalo podezřelé padělané bankovky, a národnímu mincovnímu analytickému středisku, aby přezkoumávalo podezřelé mince. Tyto orgány musí všechny nové typy podezřelých bankovek poslat ECB a všechny nové typy podezřelých mincí Evropskému technickému a vědeckému středisku (ETVS).
- Určité povinnosti mají úvěrové instituce, jiní poskytovatelé platebních služeb a jiné instituce, které zpracovávají a distribuují bankovky a mince veřejnosti. Členské státy musí zajišťovat účinné, přiměřené a odrazující tresty použitelné na instituce, které nedodržují toto nařízení.
- Spolupráce (mimo jiné prostřednictvím programu Pericles na základě nařízení (EU) 2021/840 mezi příslušnými orgány členských států (zejména vnitrostátními ústředními orgány zřízenými podle Mezinárodní úmluvy o potírání penězokazectví), ECB, Komisí a Europolem.
- Informace o případech padělání eura jsou centralizovány na vnitrostátní úrovni a předávány Europolu.
- Systém zahrnuje také spolupráci se zeměmi mimo EU a mezinárodními organizacemi (včetně Mezinárodní organizace kriminální policie (Interpol)).
Členské státy musí Komisi a ECB předložit seznam orgánů, které určily jako příslušné k identifikaci padělků bankovek a mincí.
Komise zřídila skupinu odborníků pro boj proti padělání eura s cílem:
- pomáhat při vytváření návrhů právních aktů nebo politických iniciativ v souvislosti s paděláním bankovek a mincí,
- úzce spolupracovat s Komisí, členskými státy, ETVS, ECB a Europolem,
- vyměňovat si informace a zavést osvědčené postupy v oblasti prevence a boje s paděláním a analyzovat jeho dopad,
- poskytovat Komisi tady k provádění nařízení (ES) č. 1338/2001 a programu Pericles.
ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?
Uplatňuje se ode dne . Od se však používá na bankovky a mince, které ještě nebyly vydány, ale které byly určeny k vydání.
KONTEXT
Nařízení (ES) č. 1338/2001, zavedené před zavedením eura v roce 2002, se snaží chránit eurobankovky a euromince před paděláním.
Doplňuje sérii již dříve přijatých rozhodnutí o:
- zřízení národních analytických středisek a národních středisek pro analýzu mincí,
- zřízení Střediska pro analýzu padělků,
- shromažďování technických informací o padělcích eura Evropskou centrální bankou a ETVS odpovědným za analyzování euromincí,
- zavedení sankcí za padělání eura.
Další informace viz:
- Ochrana proti padělání (Evropská komise)
- Ochrana eura (Evropská centrální banka)
- Ochrana proti padělání (Evropská centrální banka).
HLAVNÍ DOKUMENT
Nařízení Rady (ES) č. 1338/2001 ze dne , kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání (Úř. věst. L 181, , s. 6–10).
Postupné změny nařízení (ES) č. 1338/2001 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.
Poslední aktualizace