Riziková připravenost v odvětví elektroenergetiky

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Nařízení (EU) 2019/941 o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky

CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

• Cílem je:
  • lepší zjišťování možných elektroenergetických krizí*,
  • vypracovat účinné plány řízení krizí a
  • řešení krizi, pokud k nim dojde.
• Zakládá společnou metodiku a stanoví pravidla pro spolupráci mezi zeměmi EU s cílem předcházet elektroenergetickým krizím, připravit se na ně a zvládat je v duchu solidarity a transparentnosti a při současném respektování požadavků konkurenceschopného vnitřního trhu s elektřinou.
• Ruší směrnici 2005/89/ES, která stanoví opatření, jež země EU musely přijmout, aby obecně zajistily bezpečnost dodávek elektřiny.

KLÍČOVÉ BODY

Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO–E):

• do 5. ledna 2020 předloží po rozsáhlých konzultacích Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) návrh na schválení nebo změnu metodiky:
  • pro zjišťování scénářů elektroenergetických krizí na regionální úrovni, pokud jde o systémovou přiměřenost, bezpečnost soustavy a palivovou bezpečnost,
  • pro posouzení sezónní a krátkodobé (měsíční, týdenní a jednodenní) systémové přiměřenosti, pokud jde o problémy, jako jsou nepříznivé povětrnostní podmínky,
• do šesti měsíců od schválení první metodiky identifikuje nejrelevantnější scénáře pro elektroenergetické krize v každém regionu,
• každé čtyři roky tyto krizové scénáře znovu posoudí,
• aktualizuje a vylepší obě metodiky, pokud se objeví důležité nové informace,
• provádí posouzení sezónní přiměřenosti, které každý rok zveřejní pro zimu do 1. prosince a do 1. června pro léto.

Metodika pro zjišťování regionálních scénářů elektroenergetických krizí:

• zohlední alespoň následující rizika:
  • ojedinělá a extrémní přírodní nebezpečí,
  • nepředvídaná nebezpečí,
  • závažná nebezpečí, včetně úmyslných útoků a nedostatku paliv,
• zahrnuje tyto prvky:
  • zohlednění veškerých relevantních vnitrostátních a regionálních okolností,
  • interakce a korelace přeshraničních rizik,
  • simulace souběžných elektroenergetických krizí,
  • vyhodnocení rizik na základě jejich dopadu a pravděpodobnosti,
  • zásady týkající se nakládání s citlivými informacemi při současném zachování transparentnosti.
• je zveřejněna na internetových stránkách sítě ENTSO–E a agentury ACER.

Příslušné orgány, které země EU jmenují do 5. ledna 2020:

• jsou odpovědné za plnění úkolů stanovených v tomto právním předpisu a vzájemně při tom spolupracují,
• spolupracují s provozovateli přenosových a distribučních soustav, regulačními orgány, sítí ENTSO–E, regionálními koordinačními centry a podle potřeby s dalšími příslušnými zúčastněnými stranami,
• do čtyř měsíců od zjištění regionálního scénáře elektroenergetické krize identifikují nejrelevantnější vnitrostátní scénáře pro elektroenergetické krize a každé čtyři roky je aktualizují,
• stanoví plány rizikové připravenosti, a to na základě zjištěných regionálních a vnitrostátních scénářů krizí. Plány, které budou posouzeny Evropskou komisí po konzultaci s Koordinační skupinou pro otázky elektrické energie (ECG), se vypracovávají podle šablony, v níž jsou uvedeny například tyto informace:
  • shrnutí scénářů elektroenergetických krizí,
  • úloha a povinnosti příslušného orgánu,
  • postupy a opatření v případě elektroenergetické krize (např. vnitrostátní, regionální, bilaterální),
  • jmenování a vymezení úlohy krizového koordinátora,
  • konzultace se zúčastněnými stranami, jako jsou provozovatelé přenosových a distribučních soustav a společnosti dodávající elektrickou energii a zemní plyn,
  • prověrky připravenosti na stav nouze,
• okamžité vydání včasného varování* Komisi a sousedním zemím EU, pokud ze spolehlivých informací vyplývá, že může dojít k elektroenergetické krizi na území dané země, a poskytnutí příslušných informací,
• vyhlášení elektroenergetické krize a informování Komise a sousedních zemí EU,
• předložení hodnotící zprávy Komisi a skupině ECG nejpozději do tří měsíců od konce elektroenergetické krize. Ve zprávě se popisuje daná událost a hodnotí její dopad, přijatá opatření a možná vylepšení.

Monitorování

• Skupina ECG projednává otázky, jako je soulad plánů rizikové připravenosti, výsledky posouzení přiměřenosti a výkonnosti zemí EU v oblasti bezpečnosti dodávek elektřiny*.
• Síť ACER monitoruje opatření pro bezpečnost dodávek elektřiny a pravidelně podává zprávy skupině ECG.
• Komise podá do 1. září 2025 zprávu Evropskému parlamentu a Radě o tom, jak vylepšit bezpečnost dodávek elektřiny v EU.

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

Platí ode dne 4. července 2019.

KONTEXT

Elektroenergetické krize se mohou vyskytnout z mnoha důvodů, například kvůli extrémním povětrnostním podmínkám, úmyslným útokům nebo nedostatku paliva. Když dojde ke krizovým situacím, často mají přeshraniční dopad. Incidenty většího rozsahu, například vlny mrazů, vlny veder nebo kybernetické útoky, mohou ovlivnit několik zemí EU najednou.

Nařízení je jedním z osmi právních předpisů v balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“, který Komise předložila v listopadu 2016. Tento balíček přispívá k vytvoření energetické unie, zachovává konkurenceschopnost EU a naplňuje její závazky vyplývající z Pařížské dohody o změně klimatu.

KLÍČOVÉ POJMY

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941 ze dne 5. června 2019 o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky a o zrušení směrnice 2005/89/ES (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 1–21)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 ze dne 5. června 2019, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 22–53)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54–124)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125–199)

Poslední aktualizace 24.07.2019