Vyživovací povinnosti

KLÍČOVÉ BODY

Nařízení se použije na vyživovací povinnosti vyplývající z:

• rodinných vztahů,
• rodičovství,
• manželství nebo švagrovství.

Příslušnost

• Příslušnost ve věcech vyživovací povinnosti mají:
  • soud v místě, kde má odpůrce nebo oprávněný obvyklé místo pobytu, nebo
  • soud, který je příslušný pro řízení o osobním stavu (například rozvodu) nebo o rodičovské zodpovědnosti, souvisí-li s pohledávkou výživného (pod podmínkou, že tato příslušnost není odvozena výlučně ze státní příslušnosti jedné ze stran).
• Strany se mohou za určitých podmínek dohodnout na soudu nebo soudech členského státuEvropské unie (EU), které jsou příslušné k řešení sporu, pokud se spor netýká vyživovací povinnosti vůči dítětimladšímu 18 let.
• Jestliže se odpůrce účastní řízení před soudem členského státu, je tento soud příslušný, pokud proti tomu odpůrce nemá námitky.
• Pokud žádná z výše uvedených podmínek není splněna, spor může být za určitých podmínek předložen soudu členského státu, jehož jsou obě strany státními příslušníky.
• Jestliže není splněna žádná z výše uvedených podmínek, může být věc předložena soudu členského státu, k němuž má spor dostatečnou vazbu, pokud řízení není možné rozumně zahájit v zemi, k níž má daný spor úzkou vazbu.
• Dokud má oprávněný místo obvyklého pobytu v členském státě, v němž bylo vydáno rozhodnutí o vyživovací povinnosti, nemůže povinný, až na určité výjimky, podat návrh na změnu rozhodnutí v jiném členském státě. Oprávněný však může souhlasit, že spor bude rozhodován u jiného soudu.
• Je-li u soudů různých členských států zahájeno řízení v téže věci mezi týmiž stranami, příslušnost náleží soudu, který řízení zahájil jako první.
• Předběžná nebo zajišťovací opatření je možné navrhnout i tehdy, kdy je pro rozhodnutí ve věci samé příslušný na základě tohoto nařízení soud kteréhokoli členského státu.

Uznávání a výkon rozhodnutí

• Rozhodnutí o vyživovacích povinnostech vydané v jednom členském státě se uzná jiném členském státě, aniž by bylo vyžadováno zvláštní řízení.
• Všechny členské státy, s výjimkou Dánska, jsou vázány Haagským protokolem ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti.
• Pokud rozhodnutí vydal členský stát, který je vázán Haagským protokolem z roku 2007, uznání není možné napadnout. To platí pouze v případě, že členský stát byl na začátku řízení vázán Haagským protokolem.
• Pokud rozhodnutí vydal členský stát, který není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jeho uznání je možné v určitých případech odmítnout a může být vykonatelné v jiném státě, pokud je v tomto státě získáno prohlášení vykonatelnosti. To platí i pro případy, kdy bylo původní soudní řízení zahájeno před účinností nařízení o vyživovacích povinnostech (18. června 2011), ale nikoli předtím, než byl daný členský stát vázán nařízením Brusel I (nařízení (ES) č. 44/2001).
• Ve všech případech může soud původu prohlásit rozhodnutí za předběžně vykonatelné. Má-li být rozhodnutí vykonáno v jiném členském státě, než ve kterém bylo původně vydáno, řídí se výkon právem tohoto členského státu.
• Rozhodnutí vydané v členském státě nesmí být v žádném případě přezkoumáváno ve věci samé v členském státě, ve kterém bylo navrženo uznání, prohlášení vykonatelnosti nebo výkon.
• Bezplatná právní pomoc může být poskytnuta v případě všech návrhů, které se týkají vyživovacích povinností vyplývajících ze vztahu mezi rodičem a dítětem vůči osobě mladší 21 let, pokud jsou tyto návrhy podány prostřednictvím ústředních orgánů.

Ústřední orgány

• Každý členský stát určí ústřední orgán pověřený pomáhat zúčastněným stranám při podání návrhu a vymáhání pohledávek výživného. Tyto orgány zejména přijímají a předávají návrhy podle tohoto nařízení a činí všechna potřebná opatření k zahájení nezbytných řízení či k jejich usnadnění.
• Ústřední orgány spolupracují navzájem, podporují spolupráci mezi příslušnými orgány ve svých zemích a usilují o vyřešení obtíží, které mohou vzniknout při používání tohoto nařízení. K tomu by měly využít Evropskou soudní síť pro občanské a obchodní věci zřízenou rozhodnutím 2001/470/ES.

Závěrečná ustanovení

Toto nařízení nahrazuje pravidla týkající se vyživovacích povinností nařízení (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Také nahrazuje nařízení (ES) č. 805/2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky, s výjimkou evropských exekučních titulů týkajících se vyživovacích povinností a vydaných členskými státy, které nejsou vázány Haagským protokolem z roku 2007 (viz shrnutí).

Změna právních předpisů

Nařízení (ES) č. 4/2009 bylo čtyřikrát změněno:

• prováděcí nařízení (EU) č. 1142/2011 vytvořilo nové přílohy (přílohy X a XI), v nichž jsou uvedeny správní a příslušné orgány členských států,
• nařízení (EU) č. 517/2013 změnilo řadu nařízení a rozhodnutí EU, včetně nařízení (ES) č. 4/2009, z důvodu přistoupení Chorvatska k EU,
• prováděcí nařízení (EU) 2015/228 nahradilo přílohy I až VII, aby zohlednilo
  • přistoupení Chorvatska k EU,
  • změny měny v Estonsku, Lotyšsku a Litvě,
  • přání Spojeného království podílet se na používání nařízení (ES) č. 4/2009,
  • potřebu zahrnout odkazy na Dánsko do příloh II a IV s ohledem na jeho přání částečně provést nařízení (ES) č. 4/2009,
  • změny některých oddílů příloh VI a VII s cílem usnadnit jejich používání,
• prováděcím nařízením (EU) 2018/1937 byla nahrazena příloha X, aby byly zohledněny změny správních orgánů oznámené Evropské komisi Spojeným královstvím a Lotyšskem.