Hlasování kvalifikovanou většinou a řádný legislativní postup

KLÍČOVÉ BODY

Nové oblasti politiky, kde se hlasuje kvalifikovanou většinou

Hlasování kvalifikovanou většinou je nyní nejběžnější formou hlasování v Radě a používá se u většiny jejích rozhodnutí. S Lisabonskou smlouvou kvalifikovaná většina nahrazuje jednomyslnost v mnoha nových oblastech:

• opatření na kontrolu vnějších hranic, azyl a imigraci,
• soudní spolupráce v občanských věcech a harmonizace v oblasti trestního práva například při definování trestných činů a trestů ve zvláště závažných oblastech trestné činnosti (např. terorismus, obchodování s lidmi, sexuální vykořisťování žen a dětí, obchodování s drogami, praní peněz),
• policejní spolupráce,
• vytvoření evropských práv k duševnímu vlastnictví poskytujících jednotnou ochranu práv k duševnímu vlastnictví v celé EU,
• Evropský výzkumný prostor a politika EU pro oblast vesmíru,
• energetika,
• humanitární pomoc,
• opatření na podporu sportu a kultury,
• některé aspekty obchodní politiky EU (tj. v oblastech kulturních a audiovizuálních služeb, sociálních, vzdělávacích nebo zdravotních služeb a při přijímání vnitřních pravidel).

Jednomyslnost ovšem zůstává obecným pravidlem v citlivých oblastech, jako je:

• přijímání víceletého finančního rámce EU,
• harmonizace daní (přímé daně),
• sociální zabezpečení a sociální ochrana,
• přeshraniční aspekty rodinného práva,
• společná zahraniční a bezpečnostní politika.

Také přistupování nových zemí k EU a revize smluv musí být odsouhlaseny všemi členskými státy.

Větší využití řádného legislativního postupu

Lisabonská smlouva přidává k oblasti působnosti řádného legislativního postupu, dříve zvaného postup spolurozhodování, dalších 40 právních základů (oblastí politiky, které vycházejí z článků Smluv) – zejména v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti a zemědělství. Tento postup se nyní používá u většiny věcí, kde Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

Změny

V působnosti hlasování kvalifikovanou většinou došlo k několika změnám, zejména v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech (články 82 a 83 SFEU) a sociální ochrany migrujících zaměstnanců (článek 48 SFEU).

V těchto oblastech Lisabonská smlouva zavedla tzv. mechanismus záchranné brzdy pro odklon od řádného legislativního postupu, pokud členský stát usoudí, že základní zásady jejího systému sociálního zabezpečení nebo systému trestního soudnictví jsou přijímaným legislativním návrhem ohroženy.

Lisabonská smlouva také zavedla překlenovací ustanovení, která umožňují „přejít“ od jednomyslného hlasování k hlasování kvalifikovanou většinou pro přijetí aktu v dané oblasti.