This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52012PC0514
Proposal for a REGULATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL Establishing the European Voluntary Humanitarian Aid Corps EU Aid Volunteers
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zřízení evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci EU Aid Volunteers
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zřízení evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci EU Aid Volunteers
/* COM/2012/0514 final - 2012/0245 (COD) */
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zřízení evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci EU Aid Volunteers /* COM/2012/0514 final - 2012/0245 (COD) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Odůvodnění a cíle návrhu Tento návrh vytváří v souladu s čl.
214 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) rámec pro společný
příspěvek evropských dobrovolníků k humanitárním činnostem
zřízením evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci. Cílem návrhu
je dát konkrétní podobu humanitárním hodnotám Unie a solidaritě s lidmi v
nouzi podporou efektivního a viditelného evropského dobrovolnického sboru
humanitární pomoci, který bude přispívat ke zvyšování schopnosti Unie
reagovat na humanitární krize a ke zvyšování kapacity a odolnosti zranitelných
nebo katastrofami zasažených komunit ve třetích zemích. Unie musí zajistit adekvátní humanitární
pomoc, kterou by reagovala na větší počet a rozsah humanitárních krizí,
ať už přírodních katastrof nebo krizí vyvolaných člověkem.
Dobře připravení dobrovolníci mohou přispět ke schopnosti
Unie reagovat na zvyšování potřeb v humanitární oblasti. Větší využívání ochoty evropských
občanů podílet se na dobrovolnické činnosti může
rovněž zlepšit pověst Unie ve světě a zvýšit zájem o
celoevropské projekty, které podporují poskytování humanitární pomoci.
Přestože v mnoha sférách roste zapojení dobrovolníků, v oblasti
solidarity občanů Unie s občany třetích zemí, kteří
byli postiženi přírodními nebo člověkem způsobenými
katastrofami, ještě existuje pro rozvoj tohoto zapojení značný
potenciál. Občané Unie se domnívají, že humanitární pomoc je oblastí, v
níž má dobrovolnická činnost největší dopad, a výrazně podporují
zřízení evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci. Velká
většina evropských občanů rovněž vyjadřuje svou
naprostou podporu činnostem Unie, které souvisejí s poskytováním
humanitární pomoci. Komunikaci s občany Unie je však nutné dále
zlepšovat, aby se zvýšila úroveň povědomí o humanitární pomoci,
kterou Unie poskytuje, a aby se zajistila její větší viditelnost[1]. Předkládaný návrh vychází ze sdělení
z roku 2010 „Dobrovolnictví jako výraz solidarity občanů EU:
první zamyšlení nad Evropským dobrovolnickým sborem humanitární pomoci“[2]. Ve sdělení jsou vymezeny
hlavní zásady, existující nedostatky a nezbytné podmínky pro pozitivní
příspěvek sboru k humanitární pomoci Unie. Návrh přihlíží
rovněž k výsledkům několika pilotních projektů, jimiž
se ověřovala možná podoba sboru. Rada[3]
a Evropský parlament[4]
tuto iniciativu výrazně podpořily, opětovně potvrdily
klíčovou úlohu Unie při propagaci dobrovolnictví a vymezily
některé hlavní rysy sboru. Návrh by přispěl k cílům
vnější politiky Unie, zejména k cílům humanitární pomoci Unie chránit
životy, předcházet lidskému utrpení a zmírňovat ho a chránit lidskou
důstojnost. Zvýšil by přínos dobrovolníků pro hostitelské
komunity ve třetích zemích i dopad dobrovolnické činnosti na
dobrovolníky samotné. Odborná příprava a informální učení
dobrovolníků by kromě toho představovaly výraznou investici do
lidského kapitálu, která by zvýšila zaměstnatelnost těchto
dobrovolníků v globálním hospodářství, a přispěla by
tedy k cíli Evropy 2020, jímž je inteligentní a udržitelný růst
podporující začlenění. Soulad s ostatními politikami a cíli
Unie Zvláštní pozornost je věnována
zajištění úzké koordinace činností dobrovolnického sboru humanitární
pomoci s politikou humanitární pomoci Unie a s činnostmi, které se
provádějí v rámci vnějších politik EU, zejména v rámci rozvojové
spolupráce. Dobrovolnický sbor humanitární pomoci by byl zaměřen na
dosahování cílů humanitární pomoci Unie, ale měl by přispívat i
k řadě vnitřních politik Unie, například vzdělávání,
mládeže a aktivního občanství. Dobrovolnický sbor humanitární pomoci zaplní
mezery, které nejsou pokryty stávajícími evropskými programy, například
Evropskou dobrovolnou službou. Činnosti Evropské dobrovolné služby totiž
probíhají především v Evropě, jsou zaměřeny na
příspěvek mladých lidí do 30 let k posilování sociální
soudržnosti a zvyšování vzájemného porozumění v Unii a nevycházejí ze
zásad humanitární pomoci. Cíle dobrovolnického sboru humanitární pomoci, jeho
rozsah a činnosti odpovídají specifickým potřebám humanitárních
činností a operací. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE
ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ Návrh na zřízení dobrovolnického sboru
humanitární pomoci se poprvé objevil v předloze Ústavní smlouvy EU, poté
byl dvakrát externě přezkoumán v letech 2006 a 2010 a byl
několikrát prokonzultován s širokou škálou zúčastněných
stran, aby bylo možné vyhodnotit současnou situaci v oblasti dobrovolné
účasti na humanitární pomoci, vymezit existující nedostatky a výzvy a
určit cíle a priority činnosti. Konzultace zúčastněných stran,
včetně hlavních humanitárních organizací (nevládní organizace,
skupina Červeného kříže a Červeného půlměsíce,
agentury OSN), velkých dobrovolnických organizací, jednotlivých
dobrovolníků, zástupců členských států a dalších
relevantních subjektů proběhly na dvou tematických konferencích[5] a prostřednictvím
veřejné konzultace na internetu. Kromě toho se o různých
tématech souvisejících s Dobrovolnickým sborem humanitární pomoci jednalo
s členskými státy v rámci pracovní skupiny Rady pro humanitární a
potravinovou pomoc[6].
Součástí konzultací bylo rovněž veřejné internetové fórum,
na němž se diskutovalo o vhodném názvu sboru. Na základě podrobné
analýzy bylo jako vhodný název zvoleno spojení „EU Aid Volunteers“
(dobrovolníci pro humanitární pomoc EU), které se bude dále používat jako
označení iniciativy i jednotlivých dobrovolníků vysílaných do
třetích zemí pro účely humanitárních operací. Pro vyhodnocení možných podob sboru a jejich
potenciálního dopadu byla vypracována zpráva o posouzení dopadů. Při
jejím vypracování, monitorovaném řídící skupinou pro posouzení dopadu
zahrnující příslušné útvary Komise[7],
byly využity vstupní informace z externí přípravné studie.
Přihlíželo se také k poznatkům a závěrům ze dvou
seminářů uspořádaných s koordinátory pilotních projektů[8]. Všechny připomínky zúčastněných
stran byly pečlivě zváženy a promítnuty do zprávy
o posouzení dopadů. Posouzení dopadů Hlavní zjištěné problémy: (1)
chybí strukturovaný přístup EU k
dobrovolnictví, (2)
humanitární činnost EU a její solidarita s
lidmi v nouzi není dostatečně známá, (3)
členské státy nemají srovnatelné postupy pro
vyhledávání a výběr dobrovolníků, (4)
počet dobrovolníků vyškolených v oblasti
humanitární pomoci není dostatečný, (5)
neexistuje možnost rychle zvýšit kapacitu
humanitární pomoci, (6)
přijímající organizace mají nízkou kapacitu. Při posuzování dopadu se hodnotilo
několik možností sestávajících z kombinace různých modulů a
způsobů řízení: Možnost č. 1 zahrnuje 1) vypracování
norem pro vyhledávání, výběr a školení dobrovolníků a 2) vypracování
postupu pro akreditaci vysílajících organizací. Možnost č. 2 zahrnuje oba moduly první
možnosti plus 3) podporu školení dobrovolníků z EU v oblasti
humanitární pomoci, 4) vytvoření evropského rejstříku vyškolených
dobrovolníků, 5) vypracování norem a akreditačního postupu pro
řízení dobrovolníků přijímajícími organizacemi. Možnost č. 3 zahrnuje všechny moduly
druhé možnosti plus 6) podporu vysílání dobrovolníků z EU, 7)
zvyšování kapacity přijímajících organizací ve třetích zemích, 8)
vytvoření evropské sítě dobrovolníků v oblasti humanitární
pomoci. Tato možnost by byla prováděna ve spolupráci s humanitárními
organizacemi, které by hledaly, vybíraly a vysílaly dobrovolníky. Možnost č. 4 zahrnuje všechny moduly
třetí možnosti, ale spravovala by je Evropská komise v rámci přímého
řízení. Po vyhodnocení potenciálních ekonomických a sociálních dopadů a
dopadů na životní prostředí byla jako nejúčelnější a
nejúčinnější možnost pro řešení vymezených problémů
doporučena možnost číslo 3. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU Návrh stanoví postupy a pravidla fungování
iniciativy EU Aid Volunteers na základě čl. 214 odst. 5 Smlouvy.
Vychází z přístupu „umožnění“ a je omezen na základní prvky
potřebné k provádění nařízení, mezi něž patří
upřesnění obecných a operativních cílů, vymezení zásad,
z nichž nařízení vychází, a opatření, z nichž se skládá,
ustanovení o finanční pomoci a obecná prováděcí ustanovení. Návrh vychází ze zásad humanitární
pomoci (článek 4) a z definice humanitární pomoci uvedené
v Evropském konsensu o humanitární pomoci[9].
Týká se reakcí na krize, operací předcházení katastrofám, operací
přípravy a obnovy a také činností humanitární pomoci, jejichž cílem
je zvýšit schopnosti komunit a jejich odolnost vůči krizím. Hlavní prvky tohoto návrhu se týkají jednotlivých
činností iniciativy EU Aid Volunteers, na něž může být
poskytnuta finanční pomoc a které mohou jednotliví příjemci
finanční pomoci provádět na základě ročního pracovního
programu Komise (článek 21). V souladu s nařízením Rady
(ES) č. 58/2003[10]
má Komise v úmyslu svěřit řízení programu výkonné
agentuře. V návrhu jsou vymezeny následující typy
činností: –
Vypracování norem týkajících se zájemců o
dobrovolnickou činnost a dobrovolníků zapojených do iniciativy EU Aid
Volunteers (článek 9) Komise vypracuje normy, jimiž stanoví strategický
rámec a minimální požadavky pro zajištění účelného, účinného a
koherentního náboru a přípravy zájemců o dobrovolnickou činnost
a vysílání a řízení dobrovolníků v rámci iniciativy EU Aid
Volunteers, což jsou hlavní činnosti této iniciativy. Tyto normy zajistí
povinnost péče a upraví zejména odpovědnost vysílajících a
přijímajících organizací, minimální požadavky na pokrytí životních
nákladů, nákladů na ubytování a dalších relevantních výdajů,
pojistné krytí a další důležité prvky. –
Akreditace (článek 10) Vysílající organizace, které si přejí
vybírat, připravovat a vysílat dobrovolníky v rámci iniciativy EU Aid
Volunteers, musejí získat osvědčení o splnění výše uvedených
norem. Musejí splnit různé požadavky způsobilosti a projít
diferencovaným akreditačním postupem (bude vymezen v prováděcích
aktech), který bude přihlížet k jejich povaze a kapacitě
(např. veřejné subjekty členských států, nevládní
organizace). Za způsobilé se budou považovat rovněž subjekty, které
se zabývají civilní ochranou a rozvojovou spoluprací v oblasti humanitární
pomoci. Diferencovaný akreditační postup bude zaveden také pro
způsobilé přijímající organizace. Přestože soukromé podniky
nebudou moci být uznány za způsobilé vysílající nebo přijímající
organizace, budou se moci zapojit do projektů a spolufinancovat část
nákladů na dobrovolníky, aby se podpořila myšlenka dobrovolné
činnosti podniků obsažená ve sdělení „Obnovená strategie EU pro
sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“[11]. –
Vyhledávání a výběr zájemců o
dobrovolnickou činnost (článek 11) Dobrovolníky iniciativy EU Aid Volunteers se
mohou stát občané Unie i státní příslušníci třetích států,
kteří dlouhodobě legálně pobývají na území EU. S výhradou
uzavření dohod uvedených v čl. 23 odst. 1 mohou žádosti o
účast v iniciativě EU Aid Volunteers předkládat občané
kandidátských zemí, potenciálních kandidátských zemí a zemí, s nimiž bylo
uzavřeno partnerství v rámci evropské politiky sousedství. Komise na základě ročního pracovního
programu zveřejní výzvy k předkládání návrhů na vyhledávání
a výběr zájemců o dobrovolnickou činnost akreditovanými
vysílajícími organizacemi. Vysílající organizace, s nimiž budou na základě
těchto výzev uzavřeny smlouvy, vyhledají a vyberou zájemce, kterým
bude poskytnuto školení, jakmile vysílající nebo přijímající organizace či
další relevantní subjekty vyhodnotí potřeby třetích zemí. –
Školení a příprava před vysláním
(článek 12) Vybraným zájemcům o dobrovolnickou
činnost bude poskytnuto individualizované školení, které bude
přihlížet k jejich předchozím zkušenostem. Vzdělávací
program připraví Komise a provádět ho budou organizace s odborností v
oblasti vzdělávání. Kromě toho budou mít zájemci o dobrovolnickou
činnost možnost v rámci svého školení a podle svých potřeb
získat praktické zkušenosti na stážích nebo pomocí jiných forem krátké
přípravy před vysláním, které zajistí akreditované vysílající
organizace. –
Rejstřík dobrovolníků iniciativy EU
Aid Volunteers (článek 13) U každého zájemce o dobrovolnickou
činnost se posoudí jeho připravenost k vyslání do třetích
zemí. V případě kladného výsledku bude zájemce zařazen do
Komisí vedeného rejstříku dobrovolníků iniciativy EU Aid Volunteers,
kteří mohou být vysláni do třetích zemí. Do rejstříku budou
zařazeni rovněž dobrovolníci, kteří již byli vysláni a mají
zájem o další vyslání. –
Vysílání dobrovolníků do třetích zemí
v rámci iniciativy EU Aid Volunteers (článek 14) Komise na základě ročního pracovního
programu zveřejní výzvy k předkládání návrhů na vysílání
dobrovolníků v rámci iniciativy EU Aid Volunteers akreditovanými
vysílajícími organizacemi. Vysílající organizace, s nimiž budou v návaznosti na
tyto výzvy uzavřeny smlouvy, vyberou dobrovolníky z rejstříku a
vyšlou je do přijímajících organizací. Komise může z rejstříku
rovněž vybírat dobrovolníky a vysílat je do místních oddělení Komise,
která se věnují humanitární pomoci, nebo do zásahů ve třetích
zemí prostřednictvím Evropského střediska reakce na mimořádné
situace[12],
které usnadňuje odezvu Unie na katastrofy. Konkrétní podmínky vyslání
budou stanoveny ve smlouvě uzavřené mezi vysílající organizací a
dobrovolníkem. –
Zvyšování kapacity přijímajících organizací
(článek 15) Prostřednictvím této činnosti
může Komise podporovat opatření na budování kapacity
přijímajících organizací s cílem zajistit efektivní řízení dobrovolníků
zapojených do iniciativy EU Aid Volunteers a udržitelný dopad jejich
činnosti, součástí je i podpora místního dobrovolnictví. –
Síť iniciativy EU Aid Volunteers (článek 16) Cílem tohoto opatření je zřídit
síť iniciativy EU Aid Volunteers, kterou bude řídit Komise. Formou i
účelem sítě bude interakce mezi dobrovolníky iniciativy EU Aid
Volunteers, prostřednictvím sítě budou prováděny rovněž
specifické činnosti, například sdílení poznatků a šíření
informací. V rámci sítě se budou také podporovat akce typu
seminářů, pracovních setkání a činností týkajících se bývalých
dobrovolníků. –
Komunikace, zvyšování povědomí a
viditelnosti (článek 17) Toto opatření se týká podpory informování veřejnosti,
komunikace a zvyšování povědomí o iniciativě EU Aid Volunteers a
podpory dobrovolnictví v oblasti humanitární pomoci. Komise vypracuje
informační a komunikační akční plán, který budou provádět
všichni příjemci, zejména vysílající a přijímající organizace. Komise je zmocněna stanovit podmínky provádění některých
těchto opatření buď pomocí aktů v přenesené
pravomoci (viz článek 25), pokud jde o normy a změny
ukazatelů pro operativní cíle, nebo pomocí prováděcích
aktů (viz článek 24), pokud jde například o akreditační
postup a podobu vzdělávacího programu. Právní základ Právním základem návrhu je čl. 214 odst. 5 Smlouvy
o fungování Evropské unie. Zásada subsidiarity Vzhledem k tomu, že zřízení iniciativy EU Aid Volunteers Unií
má konkrétní právní základ ve Smlouvě, zásada subsidiarity se nepoužije. Zásada proporcionality Návrh zajišťuje nápravu nedostatků zjištěných v
existujících režimech dobrovolnictví a nepřesahuje rámec toho, co je
nezbytné pro dosažení těchto cílů. Administrativní zátěž, která Unii vzniká, je nízká a souvisí pouze
s vytvořením podmínek pro vysílání dobrovolníků do operací
humanitární pomoci, tedy s vypracováním norem, akreditačního postupu,
vzdělávacího programu a rejstříku vyškolených dobrovolníků.
Hlavní činnosti, které souvisejí s vyhledáváním, výběrem,
přípravou a vysíláním dobrovolníků v rámci iniciativy EU Aid
Volunteers, budou decentralizované a budou je provádět vysílající nebo
přijímající organizace. Komise navíc hodlá pověřit řízením
programu výkonnou agenturu. Volba nástroje Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady. 4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Ve sdělení Komise „Rozpočet pro
Evropu 2020“[13]
byly rozpočtové závazky na zřízení Evropského dobrovolnického sboru
humanitární pomoci (iniciativa EU Aid Volunteers) stanoveny na 239,1 milionu
EUR v běžných cenách. 2012/0245 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A
RADY o zřízení evropského dobrovolnického
sboru humanitární pomoci EU Aid Volunteers EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ
UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na čl. 214 odst. 5 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po konzultaci s evropským inspektorem
ochrany údajů, po postoupení předlohy legislativního
aktu vnitrostátním parlamentům, v souladu s řádným legislativním
postupem, vzhledem k těmto důvodům: 1) Solidarita patří mezi
základní hodnoty Unie a existuje prostor pro další rozvoj projevů
solidarity občanů Unie s lidmi ve třetích zemích,
kteří patří do zranitelných skupin nebo byli postiženi přírodní
katastrofou nebo člověkem vyvolanou krizí. 2) Konkrétním a viditelným
projevem solidarity je dobrovolnictví, které jednotlivcům umožňuje
věnovat znalosti, dovednosti a čas službě druhým, aniž by byl
hlavní motivací finanční zisk. 3) Vize Unie v oblasti
humanitární pomoci, včetně společných cílů, zásad a
osvědčených postupů i společného rámce pro poskytování
humanitární pomoci, je vymezena v „Evropském konsensu o humanitární pomoci“[14]. Evropský konsensus
zdůrazňuje pevné odhodlání Unie dodržovat a podporovat základní
humanitární zásady lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti. Činnost
evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci (dále jen „iniciativa EU
Aid Volunteers“) by se měla řídit Evropským konsensem o humanitární
pomoci. 4) Humanitární pomoc Unie se
poskytuje v situacích, v nichž se využívají také další nástroje související
s rozvojovou spoluprací, krizovým řízením a civilní ochranou. Při
působení dobrovolníků v rámci iniciativy EU Aid Volunteers by
měla být zajištěna soudržnost a doplňkovost s relevantními
politikami a nástroji s cílem zajistit jejich co nejefektivnější využití a
měly by systematicky propagovat humanitární zásady a cíle dlouhodobého
rozvoje. V zájmu koordinace odezvy Unie na humanitární krize ve
třetích zemích by se mělo usilovat o součinnost iniciativy EU
Aid Volunteers s mechanismem civilní ochrany Unie, Evropským
střediskem reakce na mimořádné situace zřízeným rozhodnutím
XX/XXXX[15],
Evropskou službou pro vnější činnost a delegacemi EU. 5) V posledních letech se
celosvětově výrazně zvýšil počet, rozsah a složitost
humanitárních krizí, a proto je čím dál tím více potřebné, aby
humanitární subjekty poskytovaly účelnou, účinnou a soudržnou odezvu
a pomáhaly místním komunitám ve třetích zemích snižovat jejich
zranitelnost a zvyšovat jejich odolnost vůči katastrofám. 6) Dobrovolníci mohou posílit
operace humanitární pomoci a přispět k profesionalizaci
humanitární podpory, pokud jsou adekvátně vybráni, vyškoleni a
připraveni k vyslání, takže je zajištěno, že mají dovednosti a
schopnosti potřebné k co nejefektivnější pomoci lidem
v nouzi. 7) V Evropě i ve světě
existují programy pro vysílání dobrovolníků do třetích zemí.
Často se jedná o státní systémy, které se zaměřují hlavně
nebo výlučně na rozvojové projekty. Iniciativa EU Aid Volunteers by
proto jejich činnost neměla duplikovat, ale měla by
vytvářet přidanou hodnotu tím, že dobrovolníkům poskytne
příležitost společně přispět k operacím
humanitární pomoci, čímž posílí aktivní občanství Evropské unie a
podpoří přeshraniční spolupráci provádějících organizací,
které se účastní činností dobrovolnického sboru. 8) V současné
podobě dobrovolnictví v humanitární oblasti existují nedostatky,
které může iniciativa EU Aid Volunteers odstranit vysíláním
dobrovolníků se správnými schopnostmi v pravý čas na pravé
místo. Tohoto cíle by se mělo dosáhnout zejména vypracováním evropských
norem pro vyhledávání a výběr humanitárních dobrovolníků,
společným stanovením kritérií pro vzdělávání a přípravu
humanitárních dobrovolníků k vyslání, vedením kvalitnějších
rejstříků zájemců o dobrovolnickou činnost, kteří jsou
vyhledáni na základě potřeb v terénu, a vytvořením
příležitostí, které dobrovolníkům umožní přispívat k
humanitárním operacím nejen při vyslání, ale i v zázemí nebo
dobrovolnickými činnostmi na internetu[16].
9) Prvořadý význam musí
mít bezpečnost dobrovolníků. 10) Unie uskutečňuje
své operace humanitární pomoci ve spolupráci s provádějícími
organizacemi. Při provádění iniciativy EU Aid Volunteers by tyto
organizace měly mít významnou roli, aby se zajistilo, že si subjekty v
terénu činnost skutečně osvojí a že se potenciální přínos
dobrovolnického sboru využije na maximum. Unie by měla prováděcí
organizace pověřit vyhledáváním, výběrem, přípravou a
vysíláním dobrovolníků v rámci iniciativy EU Aid Volunteers na
základě norem vypracovaných Komisí. Komise by kromě toho měla
mít možnost sama využívat úspěšně vyškolené a připravené
dobrovolníky k vyslání, bude-li to potřebovat. 11) Soukromé společnosti
mohou hrát významnou roli a přispívat k humanitárním operacím Unie
zejména umožňováním dobrovolnické činnosti svých zaměstnanců[17]. 12) Dobrovolná účast na
humanitární pomoci by mohla přispět k udržení mladých lidí
v aktivitě, přispět k jejich osobnímu rozvoji, zvýšit
jejich povědomí o jiných kulturách a zlepšit jejich schopnosti a zaměstnatelnost
v globálním hospodářství. Přispěla by tedy
k iniciativě „Příležitosti pro mladé“[18] a k řadě
dalších klíčových cílů Unie, jimiž jsou například sociální
začlenění, zaměstnanost, aktivní občanství, vzdělávání
a rozvoj dovedností[19].
13) Z unijních zásad rovných
příležitostí a nediskriminace vyplývá, že by možnost zapojit se jako
aktivní občané měli mít občané Unie a osoby, které na jejím
území dlouhodobě legálně pobývají, ze všech sociálních a
věkových skupin. S ohledem na zvláštní problematiku humanitární pomoci by
měli být dobrovolníci působící v iniciativě EU Aid
Volunteers starší 18 let. 14) Základním předpokladem
pro vysílání dobrovolníků do zemí mimo Unii je jasný právní status.
Podmínky vysílání dobrovolníků by měly být stanoveny smluvně,
včetně norem ochrany a bezpečnosti dobrovolníků, odpovědnosti
vysílajících a přijímajících organizací, pojištění, pokrytí životních
nákladů, nákladů na ubytování a dalších relevantních nákladů.
Způsobilost dobrovolníků k vyslání do třetích zemí by měla
podléhat příslušným opatřením pro zajištění bezpečnosti. 15) Dobrovolníci z iniciativy EU
Aid Volunteers by měli podporovat místní humanitární organizace ve
třetích zemích. Jejich činnost by měla zvýšit schopnost
přijímajících organizací řešit humanitární krize a profesionálně
řídit dobrovolníky z iniciativy EU Aid Volunteers, efektivně využívat
jejich znalosti a dovednosti a zajistit, aby příspěvek
dobrovolníků měl udržitelný dopad na místní komunitu, čímž by se
pomohlo lidem v nouzi postiženým humanitární krizí, kteří jsou
konečnými příjemci humanitární pomoci Unie. 16) Finanční ustanovení
tohoto nařízení by se měla použít od 1. ledna 2014, protože
souvisejí s víceletým finančním rámcem na období 2014–2020.
Finanční pomoc by se měla přidělovat podle nařízení č.
xxx/2012[20]
použitelného na souhrnný rozpočet Evropské unie (finanční
nařízení). S ohledem na specifickou povahu iniciativy EU Aid
Volunteers je vhodné stanovit, že finanční pomoc lze poskytovat fyzickým i
právnickým osobám, které se řídí soukromým i veřejným právem. Je rovněž
důležité zajistit dodržování pravidel uvedeného nařízení, zejména
pokud jde o zásady hospodárnosti, účinnosti a účelnosti. 17) Finanční zájmy Unie by
měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém
výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování
nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně
vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků
a případných sankcí. Je nutné přijmout vhodná opatření
k zamezení nesrovnalostí a podvodů a podniknout nezbytné
kroky k zpětnému získání ztracených, neoprávněně vyplacených
nebo nesprávně použitých prostředků v souladu
s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne
18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů
Evropských společenství[21],
nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne
11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě
prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů
Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem[22] a nařízením
Evropského parlamentu a Rady (ES ) č. 1073/1999 ze dne
25. května 1999 o vyšetřování prováděném
Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[23]. 18) Na základě dohod o
spolupráci by měla být umožněna účast třetích zemí, zejména
přistupujících zemí, kandidátských zemí, států ESVO a zemí,
s nimiž bylo navázáno partnerství v rámci evropské politiky
sousedství. 19) S cílem umožnit stálé
využívání zpětné vazby a přijímat zlepšující opatření by Komisi
měla být svěřena pravomoc přijímat akty na základě
článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie ohledně ustanovení,
která se týkají norem řízení dobrovolníků z iniciativy EU Aid
Volunteers a změn ukazatelů výkonnosti. Je obzvláště
důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla
odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě
a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla
zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně,
včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. 20) V zájmu zajištění
jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být
Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly
být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví
pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují
Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[24]. Tento proces posuzování by se
měl využívat pro přijímání akreditačního postupu,
vzdělávacího programu a ročního pracovního programu iniciativy. 21) Nařízení dodržuje
základní práva a zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie. 22) Zpracování osobních
údajů probíhající v rámci tohoto nařízení nejde za rámec toho,
co je nezbytné a přiměřené pro účely zajištění
hladkého fungování iniciativy EU Aid Volunteers. Zpracování osobních údajů
Komisí se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob
v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi
Společenství a o volném pohybu těchto údajů[25]. Zpracování osobních
údajů provádějícími organizacemi, které jsou legálně usazeny v
Unii, se řídí směrnicí o ochraně údajů 95/46/ES[26], PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: KAPITOLA I
Cíle, oblast působnosti a definice Článek 1
Předmět Tímto nařízením se zřizuje Evropský
dobrovolnický sbor humanitární pomoci (dále jen „iniciativa EU Aid Volunteers“)
jako rámec pro společný příspěvek evropských dobrovolníků
k humanitárním činnostem Unie. Toto nařízení stanoví pravidla a postupy
fungování iniciativy EU Aid Volunteers a pravidla poskytování finanční
pomoci. Článek 2
Oblast působnosti Toto nařízení se vztahuje na: 1. vysílání dobrovolníků do
operací humanitární pomoci ve třetích zemích v rámci iniciativy EU
Aid Volunteers; 2. činnosti v Unii
zaměřené na podporu, propagaci a přípravu vysílání
dobrovolníků do operací humanitární pomoci v rámci iniciativy EU Aid
Volunteers; 3. činnosti v Unii a
mimo ni zaměřené na zvyšování schopnosti přijímajících
organizací ve třetích zemí řídit dobrovolníky z iniciativy EU Aid
Volunteers. Článek 3
Cíl Cílem iniciativy EU Aid Volunteers je dát
konkrétní podobu humanitárním hodnotám Unie a solidaritě s lidmi v nouzi
podporou efektivní a viditelné činnosti dobrovolníků, která
přispívá ke zvyšování schopnosti Unie reagovat na humanitární krize a ke
zvyšování kapacity a odolnosti zranitelných nebo katastrofami zasažených
komunit ve třetích zemích. Článek
4
Obecné zásady 1) Iniciativa EU Aid Volunteers
se řídí zásadami humanitární pomoci, jimiž jsou lidskost, neutralita,
nestrannost a nezávislost. 2) Opatření přijímaná
v rámci iniciativy EU Aid Volunteers reagují na potřeby místních
komunit a přijímajících organizací a měla by přispívat
k profesionalizaci poskytování humanitární pomoci. 3) Bezpečnost
dobrovolníků je prioritou. 4) Iniciativa EU Aid Volunteers
podporuje společné akce a účast dobrovolníků z různých zemí
a přispívá ke společným projektům a nadnárodním partnerstvím mezi
prováděcími organizacemi uvedenými v článku 10. Článek 5
Definice Pro účely tohoto nařízení se použijí
tyto definice: (a)
„dobrovolníkem“ se rozumí osoba, která se na
základě vlastní vůle a motivace a aniž by byla primárně
motivována finančním ziskem rozhodne zapojit do činností, z nichž má
prospěch ona sama, komunita a společnost obecně; (b)
„zájemcem o dobrovolnickou činnost“ se rozumí
osoba, která splňuje podmínky uvedené v čl. 11 odst. 1 a požádá
o zapojení do činností iniciativy EU Aid Volunteers; (c)
„dobrovolníkem z iniciativy EU Aid Volunteers“ se
rozumí zájemce o dobrovolnickou činnost, který byl vybrán, vyškolen,
vyhodnocen jako způsobilý a zaregistrován jako připravený
k vyslání do operací humanitární pomoci ve třetích zemích; (d)
„humanitární pomocí“ se rozumí činnosti a
operace, jejichž cílem je poskytnout na základě potřeb naléhavou
pomoc zaměřenou na záchranu života, předcházení lidskému
utrpení, jeho zmírňování a zachování lidské důstojnosti
v situaci člověkem vyvolaných krizí nebo přírodních
katastrof. Spadají sem operace pomoci, záchrany a ochrany v humanitárních
krizích nebo bezprostředně po nich, podpůrná opatření pro
zajištění přístupu k lidem v nouzi a pro usnadnění volného toku
pomoci, opatření zaměřená na posílení připravenosti na
katastrofy a snižování rizika katastrof, opatření přispívající
k posílení odolnosti a schopnosti vyrovnávat se s krizemi a zajistit
obnovu po nich; (e)
„třetí zemí“ se rozumí země mimo Unii,
v níž se uskutečňují operace a činnosti humanitární pomoci
uvedené v písmeni d). Článek 6
Soudržnost a doplňkovost činnosti Unie 1. Při provádění
tohoto nařízení se zajišťuje soudržnost s ostatními oblastmi
vnější činnosti Unie a s dalšími příslušnými politikami
Unie. Zvláštní pozornost se věnuje hladkému přechodu mezi záchranou,
obnovou a rozvojem. 2. Komise a členské státy
spolupracují na zvyšování soudržnosti a souladu různých národních
dobrovolnických programů a iniciativy EU Aid Volunteers. 3. Při provádění
opatření iniciativy EU Aid Volunteers podporuje Unie spolupráci
s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména OSN, a dalšími
partnery v oblasti humanitární pomoci. Článek 7
Operativní cíle 1. Iniciativa EU Aid Volunteers
má následující operativní cíle: (a)
Zvýšit a zlepšit schopnost Unie poskytovat
humanitární pomoc. Pokrok při dosahování tohoto operativního
cíle se hodnotí na základě ukazatelů, jimiž jsou například: –
počet dobrovolníků, kteří byli
v rámci iniciativy EU Aid Volunteers vysláni nebo kteří jsou
připraveni k vyslání, –
počet osob, kterým byla poskytnuta humanitární
pomoc Unie. (b)
Zlepšit dovednosti a znalosti dobrovolníků
v oblasti humanitární pomoci a podmínky jejich práce. Pokrok při dosahování tohoto operativního
cíle se hodnotí na základě ukazatelů, jimiž jsou například: –
počet vyškolených dobrovolníků a kvalita
vzdělávání podle hodnocení a úrovně spokojenosti, –
počet akreditovaných vysílajících organizací,
které uplatňují normy pro vysílání a řízení dobrovolníků z
iniciativy EU Aid Volunteers. (c)
Zvýšit kapacitu přijímajících organizací a
podpořit dobrovolnictví ve třetích zemích. Pokrok při dosahování tohoto operativního
cíle se hodnotí na základě ukazatelů, jimiž jsou například: –
počet a typ opatření na zvyšování
kapacity, –
počet zaměstnanců a
dobrovolníků ze třetích zemí, kteří se podílejí na
opatřeních na zvyšování kapacity. (d)
Podpořit viditelnost hodnot Unie
v oblasti humanitární pomoci. Pokrok při dosahování tohoto operativního
cíle se hodnotí na základě ukazatelů, jimiž jsou například: –
úroveň znalostí dobrovolníků zapojených
do iniciativy EU Aid Volunteers o humanitární pomoci EU, –
úroveň povědomí o iniciativě EU Aid
Volunteers mezi cílovou populací v Unii, účastnícími se a
hostitelskými komunitami ve třetích zemích a dalšími subjekty
působícími v oblasti humanitární pomoci. (e)
Zvýšit soudržnost a soulad dobrovolnictví v
členských státech s cílem zlepšit možnosti občanů Unie zapojit
se do akcí a opatření humanitární pomoci. Pokrok při dosahování tohoto operativního
cíle se hodnotí na základě ukazatelů, jimiž jsou například: –
počet akreditovaných vysílajících organizací, –
šíření a přejímání norem řízení
evropských dobrovolníků jinými dobrovolnickými systémy. 2. Ukazatele uvedené v odst. 1
písm. a) až e) se použijí k monitorování, hodnocení a přezkumu výkonnosti,
podle toho, k čemu se vztahují. Ukazatele jsou orientační a lze
je měnit postupem uvedeným v článku 25, aby bylo možno
přihlédnout k výsledkům hodnocení pokroku. KAPITOLA II
OPATŘENÍ PŘÍJÍMANÁ V RÁMCI INICIATIVY EU AID VOLUNTEERS Článek 8
Opatření přijímaná v rámci iniciativy EU Aid Volunteers Iniciativa EU Aid Volunteers usiluje o
dosažení cílů uvedených v článcích 3 a 7 následujícími typy
opatření: –
vypracování a provádění norem týkajících se
zájemců o dobrovolnickou činnost a dobrovolníků zapojených do
iniciativy EU Aid Volunteers, –
vypracování a provádění postupu akreditace
vysílajících a přijímajících organizací, –
vyhledávání a výběr zájemců o
dobrovolnickou činnost, –
vytvoření vzdělávacího programu a podpora
školení a stáží, –
vypracování, vedení a aktualizace rejstříku
dobrovolníků iniciativy EU Aid Volunteers, –
vysílání dobrovolníků z iniciativy EU Aid
Volunteers do třetích zemí pro účely činností a operací
humanitární pomoci, –
budování kapacity přijímajících organizací, –
vytváření a řízení Sítě iniciativy
EU Aid Volunteers, –
komunikace, zvyšování povědomí a viditelnosti, –
doplňkové činnosti, které zvyšují
odpovědnost, transparentnost a efektivitu iniciativy EU Aid Volunteers. Článek 9
Normy týkající se zájemců o dobrovolnickou činnost a
dobrovolníků z iniciativy EU Aid Volunteers 1. Komise přijme
v souladu s článkem 25 akty v přenesené pravomoci
s cílem zavést normy pro: (a)
vyhledávání, výběr a přípravu
zájemců o vyslání do operací humanitární pomoci; (b)
vysílání dobrovolníků zapojených do iniciativy
EU Aid Volunteers do třetích zemí a jejich řízení v těchto
zemích. 2. Tyto normy stanoví povinnost
zajistit péči a upraví zejména odpovědnost vysílajících a
přijímajících organizací, minimální požadavky na pokrytí životních
nákladů, nákladů na ubytování a dalších relevantních nákladů,
pojistné krytí, postupy pro zajištění bezpečnosti a další
důležité prvky. Článek 10
Akreditace 1. Komise zavede
akreditační postup, jímž zajistí, aby vysílající organizace splňovaly
normy uvedené v článku 9, a diferencovaný akreditační postup pro
přijímající organizace. 2. Vysílající organizace mají
nárok na akreditaci, jestliže působí v oblasti humanitární pomoci
podle definice v čl. 5 písm. d) a patří do jedné z následujících
kategorií: (a)
nevládní neziskové organizace, které jsou
zřízené v souladu se zákony některého členského státu
a jejichž ústředí se nachází na území Unie; (b)
Mezinárodní výbor Červeného kříže
(MVČK) a Mezinárodní federace společností Červeného kříže a
Červeného půlměsíce; (c)
veřejnoprávní subjekty, které se řídí
právem některého členského státu. Nevládní neziskové organizace a veřejnoprávní
subjekty se sídlem v zemích uvedených v článku 23 mají rovněž nárok
na akreditaci za podmínek uvedených v daném článku a na základě v
něm uvedených dohod. 3. Organizace ze třetích
zemí, které dodržují normy uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. b), lze
akreditovat jako přijímající organizace, jestliže působí v oblasti
humanitární pomoci podle definice v čl. 5 písm. d) a patří do
některé z následujících kategorií: (a)
nevládní neziskové organizace, které působí
nebo jsou zřízeny ve třetí zemi podle platných zákonů dané
země; (b)
veřejnoprávní subjekty, které se řídí
právem třetí země; (c)
mezinárodní agentury a organizace. 4. Aniž by byly dotčeny
požadavky uvedené v odstavcích 2 a 3, mohou vysílající a přijímající
organizace provádět opatření v rámci iniciativy EU Aid Volunteers
ve spojení se soukromými výdělečně činnými organizacemi. 5. Fungování a podoba
akreditačních postupů budou stanoveny prováděcími akty v souladu
s čl. 24 odst. 2. Článek 11
Vyhledávání a výběr zájemců o dobrovolnickouč innost 1. Zájemci o dobrovolnickou
činnost se mohou stát občané Unie, státní příslušníci
třetích zemí, kteří dlouhodobě legálně pobývají v
členském státě Unie, a občané ze zemí a organizací uvedených
v čl. 23 odst. 1 za podmínek, jež jsou v tomto článku uvedeny,
starší 18 let. 2. Na základě vyhodnocení
potřeb třetích zemí, které provedou vysílající nebo přijímají
organizace nebo další příslušné subjekty, akreditované organizace
vyhledají a vyberou zájemce o dobrovolnickou činnost, kterým bude
poskytnuto školení. 3. Hledání a výběr
zájemců o dobrovolnickou činnost musí splňovat normy uvedené
v čl. 9 odst. 1 písm. a). Článek 12
Školení zájemců o dobrovolnickou činnost a stáže 1. Komise vypracuje
vzdělávací program pro přípravu zájemců o dobrovolnickou
činnost na účast v humanitárních činnostech a operacích
humanitární pomoci. 2. Vzdělávacího programu se
mohou účastnit zájemci o dobrovolnickou činnost, kteří byli
vyhledáni a vybráni v souladu s článkem 11. Konkrétní rozsah a obsah
školení, které každý zájemce potřebuje, se určí na základě jeho
potřeb s ohledem na jeho předchozí zkušenosti. 3. V rámci svého
vzdělávání a zejména přípravy k vyslání mohou zájemci o
dobrovolnickou činnost absolvovat stáž v akreditovaných vysílajících
organizacích, pokud možno v jiné zemi než v zemi svého původu. 4. Aniž by byl dotčen
odstavec 3, může vysílající organizace zájemcům o dobrovolnickou
činnost, kteří neabsolvovali stáž, v případě
potřeby poskytnout další přípravu před vysláním. Příprava i
stáž musí splňovat normy přípravy uvedené v čl. 9 odst. 1
písm. a). 5. Součástí
vzdělávacího programu je vyhodnocení připravenosti zájemce o dobrovolnickou
činnost k vyslání do operací humanitární pomoci. 6. Podoba vzdělávacího
programu a postup hodnocení připravenosti zájemců budou upraveny
prováděcími akty v souladu s čl. 24 odst. 2. Článek 13
Rejstřík dobrovolníků iniciativy EU Aid Volunteers 1. Zájemci o dobrovolnickou
činnost, kteří úspěšně prošli hodnocením uvedeným
v čl. 12 odst. 5, jsou považováni za dobrovolníky zapojené do
iniciativy EU Aid Volunteers. Jako takoví mohou být zařazeni do
rejstříku dobrovolníků iniciativy EU Aid Volunteers (dále jen
„rejstřík“) a mohou být vysláni do třetí země. 2. Komise zřídí, vede a
aktualizuje rejstřík a stanoví podmínky přístupu do rejstříku a podmínky
jeho užívání. Článek 14
Vysílání dobrovolníků do třetích zemí v rámci iniciativy EU
Aid Volunteers 1. Dobrovolníci zařazení do
rejstříku iniciativy EU Aid Volunteers mohou být pro účely
činností a operací humanitární pomoci vymezených v čl. 5 písm. d)
vysláni: (a)
akreditovanými vysílajícími organizacemi do
přijímajících organizací ve třetích zemích nebo (b)
Komisí do místních oddělení Komise, která se
věnují humanitární pomoci, nebo do zásahů ve třetích zemích. 2. V případě
vyslání podle odst. 1 písm. a) zajistí akreditované vysílající organizace
dodržování norem uvedených v článku 9. 3. Konkrétní podmínky vyslání jsou
stanoveny ve smlouvě uzavřené mezi vysílající organizací a
dobrovolníkem, mezi tyto podmínky patří doba trvání, místo vyslání a úkoly
dobrovolníka. 4. V případě
vyslání podle odst. 1 písm. b) Komise podepíše s dobrovolníky
„smlouvu o vyslání dobrovolníka“, v níž vymezí konkrétní podmínky vyslání.
Smlouvy o vyslání dobrovolníka neudílejí dobrovolníkům práva a povinnosti
vyplývající ze „Služebního řádu úředníků Evropské unie“ a
„Pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie“. Článek 15
Zvyšování kapacity přijímajících organizací Komise podporuje akce zaměřené na
posilování kapacity přijímajících organizací s cílem zajistit efektivní
řízení dobrovolníků z iniciativy EU Aid Volunteers a udržitelný dopad
jejich činnosti, včetně: (a)
školení v oblasti řízení dobrovolníků,
coachingu, připravenosti na katastrofy, reakce na katastrofy a
v dalších oblastech, které mají význam pro zaměstnance a dobrovolníky
z přijímajících organizací; (b)
výměny osvědčených postupů,
technické pomoci, programů twinningu a výměny zaměstnanců a
dobrovolníků, vytváření sítí a dalších relevantních opatření
zaměřených na zlepšení řízení dobrovolníků z iniciativy EU
Aid Volunteers ve třetích zemích a na podporu a propagaci kvalitní
dobrovolnické činnosti ve třetích zemích. Článek 16
Síť iniciativy EU Aid Volunteers 1. Komise zřídí a vede
Síť iniciativy EU Aid Volunteers (dále jen „síť). 2. Účelem této sítě je
usnadnit kontakty mezi zájemci o dobrovolnickou činnost a dobrovolníky,
kteří se podíleli nebo podílejí na činnostech iniciativy EU Aid
Volunteers, kontakty mezi těmito dobrovolníky a ostatními osobami,
zapojenými do činnosti iniciativy EU Aid Volunteers, zejména osobami
uvedenými v článku 15, a kontakty s dalšími relevantními subjekty.
Síť vytváří příležitosti k virtuální interakci, zejména ke
sdílení poznatků a šíření informací o iniciativě EU Aid
Volunteers, a podporuje další vhodné činnosti, například
semináře a dílny. 3. Síť rovněž
poskytuje a propaguje příležitosti pro dobrovolnickou činnost po
internetu, která doplňuje a posiluje působení dobrovolníků
z iniciativy EU Aid Volunteers. Článek 17
Komunikace, zvyšování povědomí a viditelnosti 1. Komise podporuje akce zaměřené
na informování veřejnosti, komunikaci a zvyšování povědomí o
iniciativě EU Aid Volunteers a propaguje dobrovolnictví v oblasti
humanitární pomoci v Unii a ve třetích zemích, v nichž probíhají
akce iniciativy EU Aid Volunteers. 2. Komise vypracuje akční
plán pro informování a komunikaci o cílech, akcích a výsledcích iniciativy EU
Aid Volunteers, v němž vymezí činnosti komunikace
s veřejností a zvyšování povědomí veřejnosti, zejména
evropských občanů a budoucích potenciálních zájemců o dobrovolnickou
činnost a subjektů zapojených do iniciativy EU Aid Volunteers.
Akční plán provádějí všichni příjemci zapojení do iniciativy EU
Aid Volunteers, zejména vysílající a přijímající organizace. 3. Dobrovolníci zapojení do
iniciativy EU Aid Volunteers se v případě potřeby za pomoci a
pod vedením vysílajících a přijímajících organizací účastní
příslušných informačních a komunikačních činností a
činností na zvyšování povědomí před svým vysláním, během
něj a po něm s cílem propagovat iniciativu EU Aid Volunteers a
své působení v rámci této iniciativy. Komise tyto činnosti
vymezí, aniž by dobrovolníkům uložila nepřiměřené
povinnosti. KAPITOLA III
Finanční ustanovení Článek 18
Způsobilá opatření 1. Finanční pomoc lze
poskytovat na činnosti uvedené v článku 8, a to i na
opatření nezbytná pro jejich provádění a opatření
zaměřená na posílení koordinace mezi iniciativou EU Aid Volunteers a
dalšími relevantními režimy na státní a mezinárodní úrovni. 2. Z finančních
prostředků uvedených v odstavci 1 lze hradit rovněž náklady
související s činnostmi přípravy, monitorování, kontroly, auditu
a hodnocení, které jsou nutné k řízení iniciativy EU Aid
Volunteers a k dosahování jejích cílů. 3. Může se jednat zejména o
náklady na studie, setkání odborníků, informační
a komunikační činnosti včetně komunikace o politických
prioritách Unie, pokud tyto činnosti souvisejí s obecnými cíli tohoto
nařízení, náklady spojené s informačními sítěmi
zaměřenými na zpracování a výměnu informací
(včetně nákladů na jejich propojování se stávajícími nebo
budoucími systémy určenými k podpoře výměny údajů
napříč odvětvími a nákladů na související
zařízení), jakož i veškeré náklady na technickou
a administrativní pomoc, které vznikly Komisi. Článek 19
Příjemci finanční pomoci Na základě tohoto nařízení lze
poskytovat finanční pomoc fyzickým a právnickým osobám, a to
veřejnoprávním i soukromoprávním, které se pak považují za příjemce
finanční pomoci ve smyslu finančního nařízení XX/2012. Článek 20
Rozpočtové zdroje Finanční referenční částka pro
provádění tohoto nařízení v letech 2014 až 2020 činí
239 100 000 EUR v běžných cenách. V případě
potřeby by mohly být k pokrytí obdobných výdajů zahrnuty
prostředky i do rozpočtu na období po roce 2020, aby bylo možné
řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2020. Článek 21
Druhy finančních opatření a prováděcí postupy 1. Komise provádí finanční
pomoc Unie v souladu s finančním nařízením xx/2012
použitelným pro rozpočet Unie. 2. Finanční pomoc
poskytovaná podle tohoto nařízení může mít jakoukoli z forem
stanovených ve finančním nařízení. 3. Za účelem provádění
tohoto nařízení přijme Komise roční program iniciativy EU Aid
Volunteers v souladu s postupem uvedeným v čl. 24
odst. 2. Stanoví sledované cíle, očekávané výsledky, způsob provádění
a celkovou částku. Program obsahuje také popis financovaných
opatření, částku přidělenou na každé opatření
a orientační harmonogram provádění. U grantů tyto
programy zahrnují priority, základní hodnotící kritéria a maximální míru
spolufinancování. 4. Komise může zvažovat
přidanou hodnotu a výhody pro řízení plynoucí z vytvoření
svěřeneckého fondu EU. Článek 22
Ochrana finančních zájmů Unie 1. Komise přijme vhodná
opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí
financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny
prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými
kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním
neoprávněně vyplacených částek a případně
účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi. 2. Komise nebo její zástupci a
Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly
dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců
grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a
subdodavatelů, kteří podle tohoto nařízení obdrželi
finanční prostředky Unie. 3. Evropský úřad pro boj
proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na
místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování
přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení
(Euratom, ES) č. 2185/96 s cílem zjistit, zda v souvislosti s
grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií
nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu
finanční zájmy Unie. 4. Aniž jsou dotčeny
odstavce 1 a 2, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a
mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy
vyplývající z provádění tohoto nařízení Komisi, Účetní dvůr
a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě
výslovně zmocňovat. KAPITOLA IV
OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 23
Spolupráce s dalšími zeměmi a mezinárodními organizacemi 1. Do iniciativy EU Aid
Volunteers se mohou zapojit: (a)
občané a vysílající organizace z
přistupujících zemí, kandidátských zemí, potenciálních kandidátských zemí
a zemí, s nimiž bylo uzavřeno partnerství v rámci evropské politiky
sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami
pro účast těchto zemí v programech Unie, jež jsou stanoveny
v příslušných rámcových dohodách a v rozhodnutích
příslušných rad pro přidružení nebo podobných dohodách; (b)
občané a vysílající organizace ze států
Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou členy Evropského
hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v
Dohodě o EHP; (c)
občané a vysílající organizace z ostatních
evropských zemí, s výhradou uzavření bilaterálních dohod
s těmito zeměmi; (d)
zaměstnanci mezinárodních organizací,
kteří splňují kritéria způsobilosti uvedená v čl. 11
odst. 1. (2)
Tato spolupráce je v případě potřeby
založena na dodatečných rozpočtových prostředcích
přidělených účastnícími se zeměmi v souladu s postupy
dohodnutými s těmito zeměmi. Článek 24
Postup ve výborech 1. Komisi je nápomocen výbor
zřízený podle čl. 17 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1257/96
o humanitární pomoci. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU)
č. 182/2011. 2. Odkazuje-li se na tento
odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU)
č. 182/2011. Článek 25
Výkon pravomocí přenesených na Komisi 1. Pravomoc přijímat akty v
přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v
tomto článku. 2. Pravomoc přijímat akty
v přenesené pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 2 a článku
9 se Komisi svěřuje na dobu sedmi let ode dne vstupu tohoto
nařízení v platnost. 3. Evropský parlament nebo Rada
mohou přenesení pravomoci kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se
ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí
nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním
věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je
v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných
aktů v přenesené pravomoci. 4. Přijetí aktu v
přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně
Evropskému parlamentu a Radě. 5. Přijatý akt v
přenesené pravomoci vstoupí v platnost pouze tehdy, nevysloví-li Evropský
parlament ani Rada ve lhůtě dvou měsíců od oznámení tohoto
aktu Evropskému parlamentu a Radě námitku, nebo oznámí-li před uplynutím
této lhůty Evropský parlament a Rada Komisi, že námitku nevysloví. Z
podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva
měsíce. Článek 26
Sledování a hodnocení 1. Akce, na něž bude
poskytnuta finanční podpora, budou podléhat pravidelné kontrole, při
níž se bude sledovat jejich provádění, a pravidelnému hodnocení, při
němž externí subjekty vyhodnotí jejich účelnost, účinnost a
jejich dopad vzhledem k cílům iniciativy EU Aid Volunteers. Kontroly a
hodnocení se budou skládat z vypracování zpráv uvedených v odstavci 5 a
z dalších činností ohledně různých aspektů tohoto
nařízení, které bude možné zahájit kdykoli během jeho provádění.
2. Ve fázi hodnocení zajistí Komise
pravidelné konzultace všech příslušných zúčastněných stran,
včetně dobrovolníků, vysílajících a přijímajících
organizací, místních komunit, jimž je pomoc určena, humanitárních
organizací a pracovníků v terénu. Výsledky hodnocení budou využity
při úpravách podoby programu a přidělování zdrojů. 3. Organizace, které vysílají
dobrovolníky mimo Unii, ponesou odpovědnost za kontrolu jejich
činnosti a budou Komisi pravidelně předkládat příslušné
zprávy. 4. Komise bude o iniciativě
EU Aid Volunteers pravidelně informovat rovněž Evropskou službu pro
vnější činnost a delegace EU podle příslušných pracovních dohod. 5. Komise předloží
Evropskému parlamentu a Radě: (a)
nejpozději do 31. prosince 2017
průběžnou zprávu o hodnocení výsledků a o kvalitativních a
kvantitativních aspektech provádění tohoto nařízení během prvních
tří let jeho provádění; (b)
sdělení o pokračujícím
provádění tohoto nařízení do 31. prosince 2018; (c)
zprávu o následném hodnocení do
31. prosince 2021. K závěrům zpráv budou
v případě potřeby přiloženy návrhy na změny
nařízení. KAPITOLA V
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 27
Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost
dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne Za Evropský parlament Za
Radu předseda předseda LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ [přiložený
ke všem návrhům nebo podnětům předkládaným legislativnímu
orgánu (článek
28 finančního nařízení a článek 22 prováděcích pravidel)] 1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název
návrhu/podnětu 1.2. Příslušné
oblasti politik podle členění ABM/ABB 1.3. Povaha
návrhu/podnětu 1.4. Cíle 1.5. Odůvodnění
návrhu/podnětu 1.6. Doba trvání akce a
finanční dopad 1.7. Předpokládaný
způsob řízení 2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro
sledování a podávání zpráv 2.2. Systém řízení
a kontroly 2.3. Opatření k
zamezení podvodů a nesrovnalostí 3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého
finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie 3.2. Odhadovaný dopad na
výdaje 3.2.1. Odhadovaný
souhrnný dopad na výdaje 3.2.2. Odhadovaný dopad
na operační prostředky 3.2.3. Odhadovaný dopad
na prostředky správní povahy 3.2.4. Soulad se
stávajícím víceletým finančním rámcem 3.2.5. Příspěvky
třetích stran 3.3. Odhadovaný dopad na
příjmy LEGISLATIVNÍ
FINANČNÍ VÝKAZ 1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu Návrh
nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení
Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci 1.2. Příslušné oblasti
politik podle členění ABM/ABB[27]
Dotčená
oblast politiky a související činnost/činnosti: Politická
oblast 23 Humanitární pomoc 23 02 04 –
Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci 1.3. Povaha návrhu/podnětu ¨ Návrh/podnět se týká nové akce X Návrh/podnět se
týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[28] ¨ Návrh/podnět se týká prodloužení
stávající akce ¨ Návrh/podnět se týká akce
přesměrované na jinou akci 1.4. Cíle 1.4.1. Víceleté strategické cíle
Komise sledované návrhem/podnětem Hlava 4 –
Globální Evropa 1.4.2. Specifické cíle a
příslušné aktivity ABM/ABB Operativní
cíl č. 1 Zvýšit a
zlepšit schopnost Unie poskytovat humanitární pomoc. Operativní
cíl č. 2 Zlepšit
schopnosti a dovednosti dobrovolníků v oblasti humanitární pomoci a
podmínky jejich práce. Operativní
cíl č. 3 Zvýšit
kapacitu přijímajících organizací a podpořit dobrovolnictví ve
třetích zemích. Operativní
cíl č. 4 Podpořit
viditelnost hodnot Unie v oblasti humanitární pomoci. Operativní
cíl č. 5 Zvýšit
soudržnost a soulad dobrovolnictví v členských státech s cílem zlepšit
možnosti občanů Unie účastnit se akcí a operací humanitární
pomoci. Příslušné
aktivity ABM/ABB 23 02 04 – EU
Aid Volunteers (Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci). 1.4.3. Očekávané výsledky a
dopady Upřesněte
účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové
skupiny. Cílem návrhu
je: – zřídit
Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci (EU Aid Volunteers) jako rámec
pro společný příspěvek evropských dobrovolníků
k operacím humanitární pomoci, – posílit
schopnost Unie řešit humanitární krize, získávat poznatky a zkušenosti, zviditelnit
humanitární hodnoty Unie a solidaritu s oběťmi přírodních
katastrof a člověkem vyvolaných krizí ve třetích zemích, – reagovat na
potřeby zranitelných nebo postižených komunit a přispět
k budování kapacit třetích zemí a zvyšování jejich odolnosti
vůči katastrofám, – dostát
zásadám lidskosti, nediskriminace, neutrality, nestrannosti a nezávislosti
humanitární pomoci a přispět k profesionalizaci poskytování
humanitární pomoci, – zajistit, že
bezpečnost dobrovolníků EU Aid Volunteers bude prioritou, – vysílat
dobrovolníky z iniciativy EU Aid Volunteers do třetích zemí, ale
zabránit vytlačení místních zaměstnanců a místních
dobrovolníků. 1.4.4. Ukazatele výsledků a
dopadů Upřesněte
ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu
sledovat. – Počet
dobrovolníků, kteří byli vysláni nebo kteří jsou připraveni
k vyslání v rámci iniciativy EU Aid Volunteers. – Počet
osob, kterým bude poskytnuta humanitární pomoc Unie. – Počet
vyškolených dobrovolníků a kvalita vzdělávání vyhodnocená
prostřednictvím vzájemného hodnocení a úrovně spokojenosti. – Počet
akreditovaných vysílajících organizací, které uplatňují normy pro vysílání
a řízení iniciativy EU Aid Volunteers. – Počet
a typ opatření na zvyšování kapacity. – Počet
zaměstnanců a dobrovolníků ze třetích zemí, kteří se
podílejí na opatřeních na zvyšování kapacity. – Úroveň
znalostí dobrovolníků zapojených do iniciativy EU Aid Volunteers o
humanitární pomoci EU. – Úroveň
povědomí o Dobrovolnickém sboru humanitární pomoci mezi cílovou populací
v Unii, účastnícími se a přijímajícími komunitami ve třetích
zemích a dalšími subjekty působícími v oblasti humanitární pomoci. – Šíření a přejímání norem
řízení používaných iniciativou EU Aid Volunteers jinými dobrovolnickými
systémy. 1.5. Odůvodnění
návrhu/podnětu 1.5.1. Potřeby, které mají být
uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu V čl.
214 odst. 5 Lisabonské smlouvy je stanoveno: „K
vytvoření rámce pro společný příspěvek mladých
Evropanů k humanitárním činnostem Unie se zřídí Evropský
dobrovolnický sbor humanitární pomoci. Evropský parlament a Rada stanoví
řádným legislativním postupem formou nařízení statut a způsoby
fungování sboru.“ Sdělení
„Dobrovolnictví jako výraz solidarity občanů EU – první zamyšlení nad
Evropským dobrovolnickým sborem humanitární pomoci“, KOM(2010) 683. Závěry
Rady z května 2011. Písemné
prohlášení Evropského parlamentu z listopadu 2011. 1.5.2. Přidaná hodnota ze
zapojení EU Přidaná
hodnota EU se projevuje ve formě: a) evropského
a nadnárodního charakteru iniciativy EU Aid Volunteers, která občanům
Unie z různých členských států umožňuje
společně přispět k poskytování humanitární pomoci, b) podpory
nadnárodní spolupráce organizací humanitární pomoci a zúčastněných
stran při provádění činnosti dobrovolnického sboru, c) úspor
z rozsahu a dopadů, které vznikají díky doplňkovosti a
součinnosti s dalšími relevantními programy a politikami členských
států, mezinárodních organizací a Unie; d)
hmatatelného vyjádření evropských hodnot obecně a konkrétně
solidarity Unie a jejích občanů s lidmi, kteří jsou nejvíce
zranitelní nebo v největší nouzi, e)
příspěvku k posílení aktivního občanství Evropské unie tím,
že se občanům Unie různého věku, vzdělání, sociální
vrstvy a profese umožní zapojit do činností humanitární pomoci. 1.5.3. Závěry vyvozené z
podobných zkušeností v minulosti Tyto návrhy
vycházejí ze: – zkušeností
získaných v pilotních projektech, které byly financovány po výzvách
k předložení návrhů v letech 2011 a 2012 „Evropský
dobrovolnický sbor humanitární pomoci – Výzva k předkládání
návrhů pilotních projektů“, – přezkumu
týkajícího se zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci, – sdělení
Komise „Dobrovolnictví jako výraz solidarity občanů EU – první
zamyšlení nad Evropským dobrovolnickým sborem humanitární pomoci“, KOM(2010)
683. 1.5.4. Provázanost a možná synergie s
dalšími relevantními nástroji Soulad: – Smlouva,
čl. 215 odst. 4, –
nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne
20. června 1996 o humanitární pomoci, –
opatření, která obdrží finanční podporu na základě tohoto
nařízení, neobdrží pomoc z jiných finančních nástrojů Unie.
Komise
zajistí, aby jí žadatelé o finanční pomoc podle tohoto nařízení
a příjemci této finanční pomoci poskytli informace
o finanční pomoci obdržené z jiných zdrojů,
včetně souhrnného rozpočtu Unie, a informace
o podaných žádostech o poskytnutí takové pomoci. – Bude se
usilovat o součinnost a doplňkovost s dalšími
finančními nástroji Unie. 1.6. Doba trvání akce a
finanční dopad ¨ Časově omezený návrh/podnět –
¨ Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR –
¨ Finanční dopad od RRRR do RRRR X Časově neomezený
návrh/podnět Časově omezená finanční
ustanovení: Rozpočtové prostředky na období od
1/1/2014 do 31/12/2020 Finanční dopad od 1/1/2014 do 31/12/2020
(platby do 31/12/2023) 1.7. Předpokládaný
způsob řízení[29]
X Přímé centralizované řízení
Komisí X Nepřímé centralizované řízení,
při kterém je provádění svěřeno: –
X výkonným agenturám –
¨ subjektům zřízeným Společenstvími[30] –
¨ vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům
pověřeným výkonem veřejné služby –
¨ osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření
podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném
základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení ¨ Sdílené řízení
s členskými státy ¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi ¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi Pokud vyberete více
způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“. Poznámky Program by
měla provádět buď přímo Komise (GŘ ECHO) pomocí
přímého centralizovaného řízení, nebo výkonná agentura (nepřímé
řízení). Obě tyto možnosti jsou otevřené a rozhodnutí bude
přijato včas. Do iniciativy
EU Aid Volunteers se mohou zapojit: (a) občané
a vysílající organizace z přistupujících zemí, kandidátských zemí,
potenciálních kandidátských zemí a zemí, s nimiž bylo uzavřeno
partnerství v rámci evropské politiky sousedství, v souladu
s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto
zemí v programech Unie, jež jsou stanoveny v příslušných
rámcových dohodách a v rozhodnutích příslušných rad pro
přidružení nebo podobných dohodách; (b) občané
a vysílající organizace ze států Evropského sdružení volného obchodu
(ESVO), které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v
souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP; (c) občané
a vysílající organizace z ostatních evropských zemí, s výhradou
uzavření bilaterálních dohod s těmito zeměmi; (d) zaměstnanci
mezinárodních organizací, kteří splňují kritéria způsobilosti
uvedená v čl. 11 odst. 1. 2. Tato spolupráce je v případě potřeby založena na
dodatečných rozpočtových prostředcích přidělených
účastnícími se zeměmi v souladu s postupy dohodnutými s těmito
zeměmi. 2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a
podávání zpráv Upřesněte
četnost a podmínky. Akce, na
něž bude poskytnuta finanční pomoc, budou podléhat pravidelné kontrole,
při níž se bude sledovat jejich provádění, a pravidelnému hodnocení,
při němž externí subjekty vyhodnotí jejich účelnost,
účinnost a jejich dopad vzhledem k cílům iniciativy EU Aid Volunteers
a její přidané hodnotě na úrovni EU. Kontroly se budou skládat z
vypracování zpráv uvedených v čl. 25 odst. 5 a z dalších
činností ohledně různých aspektů tohoto nařízení,
které bude možné zahájit kdykoli během provádění akce. Ve fázi
hodnocení Komise zajistí pravidelné konzultace všech příslušných
zúčastněných stran, včetně dobrovolníků, vysílajících
a přijímajících organizací, humanitárních organizací a pracovníků
v terénu. Výsledky hodnocení budou využity při úpravách podoby
programu a přidělování zdrojů. Organizace,
které vysílají dobrovolníky mimo Unii, ponesou odpovědnost za kontrolu
jejich činnosti a budou Komisi pravidelně předkládat
příslušné zprávy. Komise
předloží Evropskému parlamentu a Radě: a) do 31.
prosince 2017 průběžnou zprávu o hodnocení výsledků a o
kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění tohoto nařízení
během prvních tří let jeho provádění, b) do 31.
prosince 2018 sdělení o pokračujícím provádění tohoto
nařízení, c) do 31.
prosince 2021 zprávu o hodnocení ex post. K závěrům
zpráv budou v případě potřeby přiloženy návrhy na
změny nařízení. Komise bude o
činnosti dobrovolníků z iniciativy EU Aid Volunteers pravidelně
informovat rovněž Evropskou službu pro vnější činnost a delegace
EU. 2.2. Systém řízení a kontroly
2.2.1. Zjištěná rizika Program by mohlo provádět přímo GŘ ECHO (přímé
centralizované řízení), nebo by ho mohla provádět stávající výkonná
agentura (nepřímé centralizované řízení). Řízení bude zahrnovat
přidělování grantů a uzavírání smluv o službách. V obou
případech byla zjištěna následující rizika: a) rizika,
která souvisejí se schopností partnerských organizacích (zejména malých
nevládních organizací) přizpůsobit svou interní organizační
strukturu tak, aby odpovídala smluvním závazkům v oblasti financí a
výkonnosti, b) problémy
s bezpečností a přístupem vyplývající z provádění
činností v regionech, v nichž je velké množství zbraní nebo které jsou
obtížně přístupné. Tyto problémy mohou fyzicky ohrozit osoby, které
program provádějí (dobrovolníky) a mít dopad na dosažitelnost operativních
cílů, c) riziko
ohrožení pověsti Komise související s nevyloučitelným rizikem
zpronevěry finančních prostředků. Pokud by byla
zvolena možnost řízení výkonnou agenturou, může vzniknout
dodatečné riziko: d)
nedostatků při koordinaci s výkonnou agenturou
v důsledku neexistence jasné definice limitů odpovědnosti
při řízení a kontrole úkolů svěřených výkonné
agentuře. Očekává
se, že většina těchto rizik nedosáhne závažné úrovně a
v každém případě bude zajištěno jejich pečlivé
sledování. V souladu s revidovaným finančním nařízením se
například použijí zjednodušující opatření (budou se tedy více
využívat jednorázové částky a paušální sazby). Ze
zjištěných měr chybovosti v posledních třech letech lze
odvodit, že v případě přímého centralizovaného řízení
GŘ ECHO by potenciální míra chybovosti byla pravděpodobně nižší
než 2 %. V případě
provádění prostřednictvím výkonné agentury by se s ohledem na
celkovou míru chybovosti agentur (například výkonná agentura EACEA ve své
výroční zprávě o činnosti za rok 2011 uvedla míru chybovosti
0,81 %) by úroveň nesouladu rovněž pravděpodobně
zůstala pod 2 %. 2.2.2. Předpokládané metody
kontroly V případě přímého centralizovaného řízení se
použije obecná kontrolní struktura GŘ ECHO. Kontrola se proto
zaměří na dodržování a efektivitu zavedených správních, provozních a
finančních postupů a na dodržování platných právních
předpisů. Kontrola bude rovněž v oblasti působnosti Útvaru
interního auditu GŘ ECHO. Mimo to budou
granty a smlouvy zadané na základě nařízení podléhat auditu ex
post, který bude provádět Útvar externího auditu GŘ ECHO, a
hodnocení externími partnery. Stejně jako v ostatních případech
mohou být akce podrobeny auditu a vyšetřování ze strany Útvaru interního
auditu (IAS), Účetního dvora a úřadu OLAF. Očekávané náklady
GŘ ECHO na kontroly činí na základě údajů z roku 2011
2,7 až 3,1 %. V případě
provádění výkonnou agenturou bude Komise uplatňovat kontrolní
opatření požadovaná pro výkonné agentury v souladu
s článkem 59 finančního nařízení a v souladu
s nařízením Rady (ES) č. 58/2003 o výkonných agenturách.
Kromě toho bude Komise sledovat a kontrolovat, zda výkonná agentura
naplňuje příslušné cíle kontroly stanovené pro akce, jejichž
řízením bude pověřena. Tento dohled bude zapracován do podmínek
spolupráce mezi zodpovědným GŘ a výkonnou agenturou a do
pololetního výkaznictví agentury. Interní
kontrolní systém výkonné agentury se skládá z následujících prvků
(založeno na příkladě agentury EACEA): a) finanční okruhy a oddělení povinností, b) kontrola způsobilosti nákladů
kontrolami ex ante (v kanceláři nebo na místě), c) postup dohledu, d) zjednodušující opatření a harmonizace
uplatňované v rámci jednoho programu i mezi různými programy
(sdílení osvědčených postupů), e) využívání jednorázových částek a paušálních
sazeb pro určité oblasti /akce, f) zprávy o řízení (měsíční,
čtvrtletní a roční, například výroční zpráva o
činnosti), g) centralizovaná kontrola ex ante v
případě veřejných zakázek, výzev k předkládání návrhů
a grantových dohod, h) interní audit. Činnost
výkonné agentury může být podrobena auditu a vyšetřování ze strany
Útvaru interního auditu (IAS), Účetního dvora a úřadu OLAF. Odhad
nákladů na kontroly vychází ze zkušeností s výkonnou agenturou EACEA. Tato
agentura odhadla náklady na kontrolu dvou programů, které by se měly
provádět v období 2014–2020: podle údajů, které uvedla ve své
výroční zprávě o činnosti za rok 2011 činí odhadované
náklady na kontrolu 2,8 až 2,9 % celkového rozpočtu obou programů.
Při použití stejných procent by odhadované náklady na kontrolu
zřízení iniciativy EU Aid Volunteers v období 2014–2020 činily
6,7 až 6,9 milionu EUR. Pokud jde o GŘ ECHO, odhaduje se, že jeho
náklady na kontrolu související s úlohou jednoho ze zodpovědných
generálních ředitelství by byly přibližně 210 000 EUR, což je
0,1 % jeho celkového rozpočtu. Provádění popsaných kontrol spolu
s pravděpodobnými důsledky zjednodušení nového finančního
nařízení by umožnily vyhnout se materiálním chybám (>2 %). 2.3. Opatření k zamezení
podvodů a nesrovnalostí Upřesněte
stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření. GŘ ECHO
dále vypracuje vlastní strategii boje proti podvodům v souladu
s novou strategií Komise pro boj proti podvodům (CAFS) přijatou
dne 24. června 2011, jejímž cílem je mimo jiné zajistit, aby: vnitřní
kontroly GŘ ECHO, které se týkají boje proti podvodům, byly plně
v souladu s CAFS; se
přístup ECHO k řízení rizika podvodů zaměřil na
zjištění oblastí rizika podvodu a vhodné reakce na ně; Evropský
úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a
inspekce na místě. Za účelem omezení potenciálních podvodů a
nesrovnalostí jsou navržena tato opatření: – prevence potenciálních podvodů a
nesrovnalostí je zohledněna již při sestavování programu,
prostřednictvím zjednodušení pravidel a širšího využívání pevných sazeb
a paušálních částek. – Systematická kontrola možného dvojího financování
a identifikace příjemců několika grantů. – Při vážných obavách ohledně
nesrovnalostí a/nebo podezření na podvod se provedou audity ad hoc. 3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD
NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého
finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie · Stávající výdajové rozpočtové linie V pořadí
okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií. Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek Globální Evropa || RP/NRP ([31]) || zemí ESVO[32] || kandidátských zemí[33] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení 4 || 23 02 04 (Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci) EU Aid Volunteers || RP || ANO || ANO || NE || ANO/NE Iniciativy EU Aid Volunteers se budou moci
účastnit dobrovolníci z ostatních evropských zemí s výhradou podmínek
uvedených v článku 23. 3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na
výdaje v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Okruh víceletého finančního rámce: || Číslo || 4. GLOBÁLNÍ EVROPA GŘ: ECHO || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Následující roky || 2014–2020 CELKEM Operační prostředky || || || || || || || || || 23 02 04 || Závazky || (1) || 21,200 || 23,800 || 27,600 || 32,700 || 37,900 || 44,500 || 51,400 || || 239,100 Platby || (2) || 13,780 || 18,650 || 23,630 || 29,895 || 34,680 || 40,640 || 47,145 || 30,680 || 239,100 Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[34] || || || || || || || || || || || (3) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 CELKEM prostředky pro GŘ ECHO || Závazky || =1+3 || 21,200 || 23,800 || 27,600 || 32,700 || 37,900 || 44,500 || 51,400 || || 239,100 Platby || =2+3 || 13,780 || 18,650 || 23,630 || 29,895 || 34,680 || 40,640 || 47,145 || 30,680 || 239,100 Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 21,200 || 23,800 || 27,600 || 32,700 || 37,900 || 44,500 || 51,400 || || 239,100 Platby || (5) || 13,780 || 18,650 || 23,630 || 29,895 || 34,680 || 40,640 || 47,145 || 30,680 || 239,100 Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 CELKEM prostředky z OKRUHU 4 víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 21,200 || 23,800 || 27,600 || 32,700 || 37,900 || 44,500 || 51,400 || || 239,100 Platby || =5+ 6 || 13,780 || 18,650 || 23,630 || 29,895 || 34,680 || 40,640 || 47,145 || 30,680 || 239,100 Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || „Správní výdaje“ v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM 2014 - 2020 GŘ: ECHO || Lidské zdroje || 1,146 || 1,146 || 1,146 || 1,146 || 1,274 || 1,274 || 1,593 || 8,725 Ostatní správní výdaje || 0,063 || 0,063 || 0,143 || 0,063 || 0,065 || 0,122 || 0,045 || 0,564 GŘ ECHO CELKEM || Prostředky || 1,209 || 1,209 || 1,289 || 1,209 || 1,339 || 1,396 || 1,683 || 9,289 CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 1,209 || 1,209 || 1,289 || 1,209 || 1,339 || 1,396 || 1,683 || 9,289 v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Následující roky || CELKEM 2014 - 2020 CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 22,409 || 25,009 || 28,889 || 33,909 || 39,239 || 45,896 || 53,083 || || 248,434 Platby || 14,989 || 19,859 || 24,919 || 31,104 || 36,019 || 42,036 || 48,828 || 30,680 || 248,434 3.2.2. Odhadovaný dopad na
operační prostředky –
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních
prostředků –
X Návrh/podnět vyžaduje využití
operačních prostředků, jak je vysvětleno dále: Prostředky na závazky v milionech EUR
(zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Uveďte cíle a výstupy ò || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM 2014– 2020 VÝSTUPY || Typ výstupů[35] || Průměr. náklady || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Celkový počet výstupů || Celkové náklady OPERATIVNÍ CÍL č.1 Zvýšit a zlepšit schopnost Unie poskytovat humanitární pomoc || || || || || || || || || || || || || || || || - Výstup || Rejstřík, počet stáží, počet vyslaných dobrovolníků || 0,014 || 376 || 5,271 || 941 || 13,367 || 1130 || 15,976 || 1356 || 20,222 || 1560 || 22,867 || 1950 || 27,361 || 2291 || 32,074 || 9604 || 137,136 Mezisoučet za operativní cíl č. 1 || 376 || 5,271 || 941 || 13,367 || 1130 || 15,976 || 1356 || 20,222 || 1560 || 22,867 || 1950 || 27,361 || 2291 || 32,074 || 9604 || 137,136 Uveďte cíle a výstupy ò || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM 2014 - 2020 VÝSTUPY || Typ výstupu[36] || Průměr. náklady výstupu || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Celkový počet výstupů || Celkové náklady OPERATIVNÍ CÍL č. 2 Zlepšit dovednosti a znalosti dobrovolníků v oblasti humanitární pomoci a podmínky jejich práce || || || || || || || || || || || || || || || || – Výstup || Školení dobrovolníků, vypracování norem || 0,0075 || 938 || 7,034 || 711 || 5,330 || 837 || 6,280 || 863 || 6,476 || 1193 || 8,946 || 1535 || 11,511 || 1600 || 12,000 || 7677 || 57.576 Mezisoučet za operativní cíl č. 2 || 938 || 7,034 || 711 || 5,330 || 837 || 6,280 || 863 || 6,476 || 1193 || 8,946 || 1535 || 11,511 || 1600 || 12,000 || 7677 || 57,576 OPERATIVNÍ CÍL č. 3 Zvýšit kapacitu hostitelských organizací a podpořit dobrovolnictví ve třetích zemích || || || || || || || || || || || || || || || || – Výstup || Počet dobrovolných manažerů, místních dobrovolníků, školení školitelů, počet účastníků na seminářích || 0,00471 || 1418 || 6,681 || 785 || 3,700 || 857 || 4,038 || 901 || 4,244 || 1037 || 4,886 || 849 || 3,999 || 1263 || 6,000 || 7110 || 33.549 Mezisoučet za operativní cíl č. 3 || 1418 || 6,681 || 785 || 3,700 || 857 || 4,038 || 901 || 4,244 || 1037 || 4,886 || 849 || 3,999 || 1263 || 6,000 || 7110 || 33,549 Uveďte cíle a výstupy ò || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM 2014 - 2020 || VÝSTUPY || || Typ výstupu[37] || Průměrné náklady výstupů || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Celkový počet výstupů || Celkové náklady || || OPERATIVNÍ CÍL č. 4 Podpořit viditelnost hodnot Unie v oblasti humanitární pomoci || || || || || || || || || || || || || || || || || – Výstup || Rozvoj sítě EU Aid Volunteers'; konference, komunikace, viditelnost, počet zapojení dobrovolníků po internetu || 0,00081 || 300 || 1,737 || 700 || 0,940 || 1300 || 0,769 || 1700 || 1,395 || 2000 || 0,769 || 2000 || 1,053 || 2000 || 0,826 || 10000 || 7.488 || Mezisoučet za operativní cíl č. 4 || 300 || 1,737 || 700 || 0,940 || 1300 || 0,769 || 1700 || 1,395 || 2000 || 0,769 || 2000 || 1,053 || 2000 || 0,826 || 10000 || 7,488 || OPERATIVNÍ CÍL č. 5 Zvýšit soudržnost a soulad dobrovolnictví v členských státech s cílem zlepšit možnosti účasti občanů Unie v akcích a operacích humanitární pomoci || || || || || || || || || || || || || || || || || – Výstup || Vývoj norem, revize, postup akreditace || || || 0,477 || || 0,464 || || 0,538 || || 0,364 || || 0,433 || || 0,575 || || 0,500 || || 3.351 || Mezisoučet za operativní cíl č. 5 || || 0,477 || || 0,464 || || 0,538 || || 0,364 || || 0,433 || || 0,575 || || 0,500 || || 3,351 || NÁKLADY CELKEM || 3032 || 21,200 || 3137 || 23,800 || 4124 || 27,600 || 4820 || 32,700 || 5790 || 37,900 || 6334 || 44,500 || 7154 || 51,400 || 34391 || 239,100 3.2.3. Odhadovaný dopad na
prostředky správní povahy 3.2.3.1. Shrnutí –
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků –
X Návrh/podnět vyžaduje využití správních
prostředků, jak je vysvětleno dále: v milionech EUR
(zaokrouhleno na 3 desetinná místa) || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || Lidské zdroje || 1,146 || 1,146 || 1,146 || 1,146 || 1,274 || 1,274 || 1,593 || 8,725 Ostatní správní výdaje || 0,063 || 0,06,3 || 0,143 || 0,063 || 0,065 || 0,122 || 0,045 || 0,564 Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 1,209 || 1,209 || 1,289 || 1,209 || 1,339 || 1,396 || 1,683 || 9,289 Mimo OKRUH 5 [38]víceletého finančního rámce || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se Lidské zdroje || || || || || || || || Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || || || Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se CELKEM || 1,209 || 1,209 || 1,289 || 1,209 || 1,339 || 1,396 || 1,683 || 9,289 Výše
uvedené údaje budou upraveny podle výsledku plánovaného procesu externalizace. 3.2.3.2. Odhadované potřeby v
oblasti lidských zdrojů –
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů –
X Návrh/podnět vyžaduje využití lidských
zdrojů, jak je vysvětleno dále: Odhad vyjádřete v celých číslech
(nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo) || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 6 || 6 || 6 || 6 || 6 || 6 || 7 XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || || XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || || 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || || Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[39] XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 6 || 6 || 6 || 6 || 8 || 8 || 11 XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || || XX 01 04 yy[40] || – v ústředí[41] || || || || || || || – v delegacích || || || || || || || XX 01 05 02 (SZ, ZAP, MOD – v nepřímém výzkumu) || || || || || || || 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || || Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || || CELKEM || 12 || 12 || 12 || 12 || 14 || 14 || 18 23 je oblast
politiky nebo dotčená hlava rozpočtu. Potřeby v
oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou
již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně
přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z
dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout
v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová
omezení. Výše uvedené údaje
budou upraveny podle výsledků plánované externalizace. Popis úkolů: Úředníci a dočasní zaměstnanci || Vypracování politiky a konceptů. Prováděcí akty a opatření. Externí zaměstnanci || Řízení grantových dohod a smluv, provádění a sledování činnosti, administrativní podpora. 3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým
finančním rámcem –
X Návrh/iniciativa je v souladu
s návrhem Komise na víceletý finanční rámec pro období 2014–2020
uvedeným ve sdělení „Rozpočet – Evropa 2020“ (KOM(2011) 500 v
konečném znění). –
¨ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého
finančního rámce. Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné
rozpočtové linie a odpovídající částky. –
¨ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu
víceletého finančního rámce[42]. Upřesněte potřebu, příslušné
okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky. […] 3.2.5. Příspěvky
třetích stran –
Návrh/podnět nepočítá se
spolufinancováním od třetích stran. –
Návrh/podnět počítá se spolufinancováním
podle následujícího odhadu: prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3
desetinná místa) || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... zadat počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || || Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || ||
Návrh stanoví příspěvky
třetích stran od zemí ESVO, které jsou členy EHP, přistupujících
zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí, které využívají
předvstupní strategie, a partnerských zemí evropské politiky sousedství. 3.3. Odhadovaný dopad na
příjmy –
Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na
příjmy. –
¨ Návrh/podnět má tento finanční dopad: ¨ dopad na vlastní zdroje ¨ dopad na různé příjmy v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[43] Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) Článek …. || || || || || || || || U účelově
vázaných různých příjmů upřesněte dotčené
výdajové rozpočtové linie. […] Upřesněte
způsob výpočtu dopadu na příjmy. […] [1] Běžný průzkum Eurobarometru 73/2010, zvláštní
průzkum Eurobarometru 343/2010 a zvláštní průzkum Eurobarometru
384/2012. [2] KOM(2010) 683. [3] Závěry Rady o Evropském dobrovolnickém sboru
humanitární pomoci ze dne 25. května 2011. [4] Písemné prohlášení Evropského parlamentu č. 25/2011
z dne 9. května 2011. [5] V roce 2010 v Bruselu a
v roce 2011 v Budapešti, konferencí se aktivně účastnilo
více než 150 organizací. [6] COHAFA. [7] SG, SJ, GŘ BUDG, GŘ DEVCO, FPI, ESVČ,
GŘ EAC, EACEA, GŘ EMPL, GŘ ELARG. [8] Dva takové semináře byly uspořádány
v Bruselu v prosinci 2011 a v červnu 2012 za účasti
více než 70 osob. [9] Úř. věst. C 25, 2008, s. 1. [10] Úř. věst. L 11, 2003, s. 1. [11] KOM(2011) 681 v konečném znění. [12] Zřízeno rozhodnutím x/xx o zřízení mechanismu
civilní ochrany Unie. [13] KOM(2011) 500 v konečném znění. [14] Úř. věst. C 25, 2008, s. 1. [15] Dosud nezveřejněno. [16] Sdělení Komise KOM(2010) 683 „Dobrovolnictví jako
výraz solidarity občanů EU – první zamyšlení nad Evropským
dobrovolnickým sborem humanitární pomoci“ (Úř. věst. C 121/59, 2011). [17] Sdělení Komise „Obnovená strategie EU pro sociální
odpovědnost podniků na období 2011-2014“, KOM(2011 681
v konečném znění (Úř. věst. C 37, 2012, s. 24). [18] Sdělení Komise KOM(2011) 933 (Úř. věst. C
102, 2012, s. 35). [19] Sdělení Komise KOM(2011) 568 „Sdělení o
politikách EU a dobrovolnictví: uznání a propagace přeshraničních
dobrovolných činností v EU“ (Úř. věst. C 335, 2011, s. 19). [20] Dosud nezveřejněno. [21] Úř. věst. L 312, 12.7.1995, s. 1. [22] Úř. věst. L 292, 1996, s. 5. [23] Úř. věst. L 136, 1999, s. 1. [24] Úř. věst. L 55, 2011, s. 1. [25] Úř. věst. L 8, 2001, s. 5. [26] Úř. věst. L 281, 1995, s. 31 [27] ABM: řízení podle činností (Activity-Based
Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností
(Activity-Based Budgeting). [28] Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b)
finančního nařízení. [29] Vysvětlení způsobů řízení spolu s
odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html [30] Uvedené v článku 185 finančního nařízení. [31] RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené
prostředky. [32] ESVO: Evropské sdružení volného obchodu. [33] Kandidátské země a případně
potenciální kandidátské země západního Balkánu. [34] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu
provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý
výzkum, přímý výzkum. [35] Výstupy jsou dodávané produkty a služby (např.:
počet financovaných studentských výměn, počet km postavených
silnic atd.). [36] Výstupy jsou dodávané produkty a služby (např.:
počet financovaných studentských výměn, počet km postavených
silnic atd.). [37] Výstupy jsou dodávané produkty a služby (např.:
počet financovaných studentských výměn, počet km postavených
silnic atd.). [38] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu
provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý
výzkum, přímý výzkum. [39] SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec
agentury práce („Intérimaire“); MOD = mladí odborníci v delegacích(„Jeune
Expert en Délégation“); MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní
odborník. [40] Pod stropem pro externí zaměstnance z operačních
rozpočtových prostředků (původní rozpočtové linie
„BA“). [41] Zejména pro strukturální fondy, Evropský
zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský
rybářský fond (ERF). [42] Viz body 19 a 24 interinstitucionální
dohody. [43] Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z
cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po
odečtení 25% nákladů na výběr.