Věc C-347/03

Regione autonoma Friuli-Venezia Giulia a Agenzia regionale per lo sviluppo rurale (ERSA)

v.

Ministero delle Politiche Agricole e Forestali

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale amministrativo regionale del Lazio)

„Vnější vztahy – Dohoda ES-Maďarsko o vzájemné ochraně a kontrole názvů vín – Ochrana označení některých vín pocházejících z Maďarska ve Společenství – Zeměpisné označení ,Tokaj‘ – Výměna dopisů – Možnost užívat pojem ,Tocai‘ ve výraze ,Tocai friulano‘ nebo ,Tocai italico‘ pro označování a obchodní úpravu některých italských vín, zvláště jakostních vín stanovené oblasti (,jakostní vína s. o.‘), v průběhu přechodného období, které končí dne 31. března 2007 –Vyloučení této možnosti po uplynutí přechodného období – Platnost – Právní základ – Článek 133 ES – Zásady mezinárodního práva týkající se smluv – Články 22 až 24 dohody TRIPS – Ochrana základních práv – Právo vlastnit majetek“

Stanovisko generálního advokáta F. G. Jacobse přednesené dne 16. prosince 2004          

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 12. května 2005          

Shrnutí rozsudku

1.     Mezinárodní dohody – Dohody Společenství – Uzavření – Dohoda ES-Maďarsko o vzájemné ochraně a kontrole názvů vín – Právní základ – Článek 133 ES

(Článek 133 ES; dohoda o přidružení ES-Maďarsko; dohoda ES-Maďarsko o vínech)

2.     Mezinárodní dohody – Dohody Společenství – Dohoda ES-Maďarsko o vzájemné ochraně a kontrole názvů vín – Úprava homonymních názvů – Podmínky použití– Název „Tocai“ pro italská vína a „Tokaj“ pro maďarská vína – Název „Tocai“ nepředstavující chráněné zeměpisné označení – Výměna dopisů zakazujících používání uvedeného názvu – Porušení uvedené úpravy – Neexistence

(Dohoda ES-Maďarsko o vínech, čl.4 odst. 5)

3.     Mezinárodní dohody – Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) – Homonymie zeměpisného označení třetí země a označení shodného se jménem odrůdy révy užívaného pro označování a obchodní úpravu některých vín ze Společenství – Právo přiznané dohodou pokračovat v užívání uvedeného názvu producenty, kteří jej užívali tradičně a v dobré víře – Neexistence

(Dohoda TRIPS, články 22 až 24)

4.     Právo Společenství – Zásady – Základní práva – Právo vlastnit majetek – Omezení – Zákaz používání názvu „Tocai“ pro italská vína – Neexistence – Zákaz sledující cíl obecného zájmu

(Dodatkový protokol č. 1 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv, článek 1 první pododstavec; dohoda ES-Maďarsko o vínech)

1.     Evropská dohoda o přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Maďarskou republikou na straně druhé není právním základem rozhodnutí 93/724 o uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a Maďarskou republikou o vzájemné ochraně a kontrole názvů vín.

Náležitým právním základem pro uzavření této dohody samotným Společenstvím je článek 133 ES uvedený v preambuli rozhodnutí 93/724, článek, který uděluje Společenství pravomoc v oblasti společné obchodní politiky. Tato dohoda totiž patří mezi dohody uvedené v článku 63 nařízení č. 822/87 o společné organizaci trhu s vínem a jejím hlavním cílem je podpořit na základě vzájemnosti obchod mezi smluvními stranami, jednak tím, že je vínům pocházejícím z Maďarska poskytnuta pomoc při uvádění na trh a zajištěna stejná ochrana jako jakostním vínům stanovené oblasti pocházejícím ze Společenství, a jednak tím, že je vínům pocházejícím ze Společenství poskytnuta pomoc při uvádění na trh v této zemi.

(viz body 70, 79–80, 83, výrok 1–2)

2.     Úprava homonymních názvů podle čl. 4 odst. 5 dohody mezi Evropským společenstvím a Maďarskou republikou o vzájemné ochraně a kontrole názvů vín (dohoda ES-Maďarsko o vínech) se týká zeměpisných označení chráněných na základě téže dohody.

Jelikož však výrazy „Tocai friulano“ a „Tocai italico“, na rozdíl od označení „Tokaj“ a „Tokaji“ maďarských vín, nejsou uvedeny v části A přílohy dohody ES-Maďarsko o vínech a představují názvy odrůdy révy uznané v Itálii jako vhodné k výrobě určitých jakostních vín stanovené oblasti, nemohou být považovány za zeměpisná označení ve smyslu uvedené dohody.

Z toho vyplývá, že zákaz užívat název „Tocai“ v Itálii po uplynutí přechodného období stanoveného dohodou ES-Maďarsko o vínech, tak, jak vyplývá z výměny dopisů týkající se článku 4 uvedené dohody, není v rozporu s úpravou homonymních označení podle čl. 4 odst. 5 téže dohody.

Z toho rovněž vyplývá, že společné prohlášení týkající se čl. 4 odst. 5 dohody ES-Maďarsko o vínech, když ve svém prvním pododstavci uvádí, pokud jde o čl. 4 odst. 5 písm. a) téže dohody, že smluvní strany konstatovaly, že v době vyjednávání jim nebyl znám žádný konkrétní případ, ve kterém by se uvedená ustanovení mohla použít, nepředstavuje zjevně chybné vylíčení skutečnosti.

(viz body 87–88, 90, 92, 98, 102, výrok 3–4)

3.     Články 22 až 24 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) obsažené v příloze 1 C dohody zakládající Světovou obchodní organizaci musí být vykládány v tom smyslu, že v takovém případě, který se týká homonymie zeměpisného označení třetí země a označení shodného se jménem odrůdy révy, užívaného pro označování a obchodní úpravu některých vín ze Společenství, která jsou z této odrůdy vyráběna, uvedená ustanovení, i když nezakazují další a podobné užívání takového označení, nevyžadují ani, aby toto označení mohlo být nadále užíváno v budoucnosti, nehledě k dvojí podmínce, že označení bylo dotyčnými výrobci užíváno v minulosti v dobré víře nebo po dobu alespoň desíti let před 15. dubnem 1994 a jasně označuje zemi, oblast nebo zónu původu chráněného vína, aby spotřebitel nemohl být uveden v omyl.

(viz body 110, 115, výrok 5)

4.     Právo vlastnit majetek nebrání tomu, aby bylo dotyčným hospodářským subjektům z italské autonomní oblasti zakázáno užívat pojem „Tocai“ ve výrazu „Tocai friulano“ nebo „Tocai italico“ pro označování a obchodní úpravu některých italských jakostních vín stanovené oblasti po skončení třináctiletého přechodného období, tak jak vyplývá z výměny dopisů o používání pojmu „Tocai“ připojené k dohodě mezi Evropským společenstvím a Maďarskou republikou o vzájemné ochraně a kontrole názvů vín, avšak není v této dohodě uvedeno.

Jelikož totiž tento zákaz nevylučuje žádný přiměřený způsob uvádění na trh dotyčných italských vín, nezakládá zbavení majetku ve smyslu prvního pododstavce článku 1 doplňkového protokolu č. 1 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv. Nadto, i kdyby uvedené omezení představovalo omezení základního práva vlastnit majetek, může být odůvodněné, jestliže tím, že zakazuje užívání tohoto označení, které je homonymní se zeměpisným označením „Tokaj“ maďarských vín, sleduje cíl obecného zájmu, spočívající v podpoře obchodu mezi smluvními stranami tím, že na základě vzájemnosti podporuje uvádění na trh vín označených nebo obchodně upravených pomocí zeměpisného označení.

(viz body 122, 127, 134, výrok 6)

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu)

12. května 2005 (*)

„Vnější vztahy – Dohoda ES-Maďarsko o vzájemné ochraně a kontrole názvů vín – Ochrana označení některých vín pocházejících z Maďarska ve Společenství – Zeměpisné označení ,Tokaj‘ – Výměna dopisů – Možnost užívat pojem ,Tocai‘ ve výraze ,Tocai friulano‘ nebo , Tocai italico‘ pro označování a obchodní úpravu některých italských vín, zvláště jakostních vín stanovené oblasti (,jakostní vína s. o.‘), v průběhu přechodného období, které končí dne 31. března 2007 –Vyloučení této možnosti po uplynutí přechodného období – Platnost – Právní základ – Článek 133 ES – Zásady mezinárodního práva týkající se smluv – Články 22 až 24 dohody TRIPS – Ochrana základních práv – Právo vlastnit majetek“

Ve věci C‑347/03,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES podaná rozhodnutím Tribunale amministrativo regionale del Lazio (Itálie) ze dne 9. června 2003, došlým Soudnímu dvoru dne 7. srpna 2003, v řízení

Regione autonoma Friuli-Venezia Giulia a Agenzia regionale per lo sviluppo rurale (ERSA)

proti

Ministero delle Politiche Agricole e Forestali,

za přítomnosti:

Regione Veneto,

SOUDNÍ DVŮR (druhý senát),

ve složení C. W. A. Timmermans (zpravodaj), předseda senátu, R. Silva de Lapuerta, R. Schintgen, G. Arestis a J. Klučka, soudci,

generální advokát: F. G. Jacobs,

vedoucí soudní kanceláře: L. Hewlett, vrchní rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 14. října 2004,

s ohledem na vyjádření předložená:

–       za Regione autonoma Friuli-Venezia Giulia a Agenzia regionale per lo sviluppo rurale (ERSA) E. Bevilacquou a F. Capellim, avvocati,

–       za italskou vládu I. M. Bragugliou, jako zmocněncem, ve spolupráci s F. Fiorillim, avvocato dello Stato,

–       za maďarskou vládu J. Fazekas a M. Ficsorem, jako zmocněnci,

–       za Radu Evropské unie F. Ruggerim Laderchim a F. Florindem Gijónem, jako zmocněnci,

–       za Komisi Evropských společenství E. Righini a F. Dintilhacem, jako zmocněnci.

po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 16. prosince 2004,

vydává tento

Rozsudek

1       Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká platnosti a výkladu rozhodnutí Rady 93/724/ES ze dne 23. listopadu 1993 o uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a Maďarskou republikou o vzájemné ochraně a kontrole názvů vín (Úř. věst. L 337, s. 93, dále jen „dohoda ES-Maďarsko o vínech“) a nařízení Komise (ES) č. 753/2002 ze dne 29. dubna 2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro popis, označování, obchodní úpravu a ochranu některých vinařských produktů (Úř. věst. L 118, s. 1).

2       Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi Regione autonoma Friuli-Venezia Giulia (autonomní oblast Furlánsko – Julské Benátsko a Agenzia regionale per lo sviluppo rurale (ERSA) (regionální agentura pro rozvoj venkova) (dále jen společně „Regione a ERSA“) a Ministero delle Politiche Agricole e Forestali (italské ministerstvo pro zemědělskou a lesní politiku).

3       Předmětem tohoto sporu je návrh na zrušení nařízení ministerstva ze dne 26. září 2002 o vnitrostátních podmínkách pro použití, na základě výjimky z čl. 19 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 753/2002, názvů odrůd a jejich synonym zahrnujících zeměpisné označení obsažených v příloze II uvedeného nařízení, které se mohou vyskytovat na etiketách [jakostních vín stanovené oblasti] a vín s italským [typickým zeměpisným označením] (GURI č. 247, ze dne 21. října 2002, s. 3, dále jen „nařízení ze dne 26. září 2002“) v míře, v jaké uvedené nařízení vylučuje užívání výrazu „Tocai“ v označení „Tocai friulano“ nebo jeho synonymu „Tocai italico“ pro označování a obchodní úpravu některých italských vín, zejména jakostních vín stanovené oblasti (dále jen „jakostní vína s. o.“), na konci přechodného období, které končí dne 31. března 2007.

 Právní rámec

 Mezinárodní právo

 Vídeňská úmluva o smluvním právu

4       Článek 48 odst. 1 Vídeňské úmluvy o smluvním právu ze dne 23. května 1969 stanoví:

„1. Stát se může dovolávat omylu ve smlouvě jako důvodu pro zrušení svého souhlasu s tím, že bude vázán smlouvou, jestliže se omyl týká skutečnosti nebo situace, jejichž existenci tento stát předpokládal v době uzavření smlouvy a které byly podstatným základem souhlasu tohoto státu s tím, že bude vázán smlouvou.“

5       Podle článku 59 téže úmluvy:

„1.      Smlouva se považuje za zaniklou, jestliže všechny její strany uzavřou pozdější smlouvu o témž předmětu a:

a)      z pozdější smlouvy vyplývá nebo je jinak potvrzeno, že úmyslem stran bylo upravit daný předmět touto smlouvou, nebo

b)      ustanovení pozdější smlouvy jsou natolik neslučitelná s ustanoveními smlouvy dřívější, že není možné provádět obě smlouvy současně.

[…]“

 Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod

6       Článek 1 dodatkového protokolu č. 1 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod podepsané v Římě dne 4. listopadu 1950 (dále jen „EÚLP“) stanoví:

„Každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojně užívat svůj majetek. Nikdo nemůže být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva.

Předchozí ustanovení nebrání právu států přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní a jiných poplatků nebo pokut.“

 Právo pocházející z dohody o založení Světové obchodní organizace

7       Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dále jen „dohoda TRIPS“) obsažená v příloze 1 C dohody zakládající Světovou obchodní organizaci (dále jen „dohoda WTO“) byla schválena jménem Evropského společenství, pokud jde o věci náležející do jeho působnosti, rozhodnutím Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 (Úř. věst. L 336, s. 1).

8       Článek 1 dohody TRIPS, s názvem „Povaha a rozsah povinností“, stanoví v odstavci 2:

„Pro účely této Dohody se výraz ,duševní vlastnictví‘ vztahuje na všechny kategorie duševního vlastnictví, které jsou předmětem oddílů 1 až 7 části II.“

9       Články 22 až 24 této dohody jsou obsaženy v její části II, která upravuje „Normy týkající se dostupnosti, rozsahu a užití práv k duševnímu vlastnictví“, v oddílu 3 této části, který se týká „Zeměpisných označení“.

10     Podle článku 22 této dohody, s názvem „Ochrana zeměpisných označení“:

„1.      Pro účely této Dohody jsou zeměpisná označení označeními, která určují zboží jako zboží pocházející z území Člena nebo oblasti nebo místa tohoto území, jestliže lze danou jakost, pověst nebo jiné charakteristické znaky zboží připsat v podstatě jeho zeměpisnému původu.

[…]“

11     Článek 23 dohody TRIPS s názvem „Dodatečná ochrana pro zeměpisná označení pro vína a lihoviny“ stanoví.

„1.      Každý Člen zajistí dotčeným stranám právní prostředky, aby zabránil užívání zeměpisného označení, identifikujícího vína, pro vína, která nepocházejí z místa uvedeného v dotyčném zeměpisném označení nebo identifikujícího lihoviny, pro lihoviny, které nepocházejí z místa uvedeného v příslušném zeměpisném označení […].

[…]

3.      V případě stejně znějících zeměpisných označení pro vína bude […] poskytnuta ochrana každému označení. Každý Člen stanoví praktické podmínky, na základě kterých bude dotyčné stejně znějící zeměpisné označení odlišeno od jiných a bude brát v úvahu potřebu, aby bylo zajištěno spravedlivé zacházení zúčastněným výrobcům a dále aby nebyli spotřebitelé uvedeni v omyl.

[…]“

12     Článek 24 téže dohody, s názvem „Mezinárodní jednání; Výjimky“, stanoví:

„1.      Členové souhlasí, že vstoupí v jednání s cílem zvýšit ochranu jednotlivých zeměpisných označení podle článku 23. […]

[…]

3.      Při uplatňování tohoto oddílu nesníží Člen ochranu zeměpisných označení, která u tohoto Člena byla v platnosti bezprostředně přede dnem vstupu v platnost Dohody o WTO.

4.      Nic v tomto oddílu nebude vyžadovat, aby Člen zabránil dalšímu a podobnému užívání určitého zeměpisného označení jiného Člena, označujícího vína nebo lihoviny, v souvislosti se zbožím nebo službami dodávanými kterýmkoli jeho občanem nebo osobou, mající v něm sídlo, která užívala zeměpisné označení trvalým způsobem v souvislosti se stejným nebo příbuzným zbožím nebo službami na území tohoto Člena buď a) po dobu alespoň 10 let před 15. dubnem 1994, nebo b) v minulosti v dobré víře.

[…]

6.      […] Nic v tomto oddílu nebude vyžadovat, aby Člen uplatňoval jeho ustanovení na zeměpisná označení kteréhokoli jiného Člena týkající se výrobků z vinné révy, u nichž je příslušné zeměpisné označení shodné s běžným jménem odrůdy hroznů, která roste na území tohoto Člena k datu vstupu v platnost Dohody o WTO.

[…]“

 Dohoda o přidružení ES-Maďarsko

13     Evropská dohoda o přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Maďarskou republikou na straně druhé, uzavřená a schválená jménem Společenství rozhodnutím Rady a Komise 93/742/Euratom, ESUO, ES ze dne 13. prosince 1993 (Úř. věst. L 347, s. 1, dále jen „dohoda o přidružení ES-Maďarsko“) byla podepsána dne 16. prosince 1991 v Bruselu, a podle svého článku 123 druhého pododstavce vstoupila v platnost dne 1. února 1994.

14     Pro dobu před vstupem dohody o přidružení ES-Maďarsko v platnost byla uzavřena Prozatímní dohoda o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským hospodářským společenstvím a Evropským společenstvím uhlí a oceli na jedné straně a Maďarskou republikou na straně druhé jménem Společenství schválená rozhodnutím Rady 92/230/EHS ze dne 25. února 1992 (Úř. věst. L 116, s. 1, dále jen „prozatímní dohoda ES-Maďarsko“). Tato dohoda byla podepsána dne 16. prosince 1991 v Bruselu a vstoupila v platnost dne 25. února 1992.

 Dohoda ES-Maďarsko o vínech

15     Dohoda ES-Maďarsko o vínech, podepsaná v Bruselu dne 29. listopadu 1993, byla uzavřena a schválena jménem Společenství rozhodnutím 93/724 a vstoupila v platnost dne 1. dubna 1994.

16     První právní východisko rozhodnutí 93/724 zní:

„s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména její článek [133]“. (neoficiální překlad)

17     První a třetí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí zní takto:

„vzhledem k tomu, že Dohoda sjednaná mezi Evropským společenstvím a Maďarskou republikou o vzájemné ochraně a kontrole názvů vín umožní zvýšit účinnost opatření k zamezení nekalé soutěže v obchodu zajistí lepší ochranu spotřebitele a podpoří obchod s vínem mezi smluvními stranami; že je proto žádoucí uvedenou dohodu schválit;

[…]

vzhledem k tomu, že tato dohoda musí být uzavřena na úrovni Společenství, protože její ustanovení jsou bezprostředně spojena s opatřeními v rámci společné obchodní a zemědělské politiky, v daném případě právní úpravou Společenství v oblasti vinařství.“ (neoficiální překlad)

18     Podle článku 1 uvedeného rozhodnutí:

„Dohoda mezi Evropským společenstvím a Maďarskou republikou o vzájemné ochraně a kontrole názvů vín, jakož i protokol, výměny dopisů a prohlášení, k dohodě připojené, se schvalují jménem Společenství.

Znění aktů uvedených v prvním pododstavci se připojují k tomuto rozhodnutí.“ (neoficiální překlad)

19     První právní východisko dohody ES-Maďarsko o vínech stanoví:

„s ohledem na Evropskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy a Maďarskou republikou, podepsanou v Bruselu dne 16. prosince 1991“ (neoficiální překlad)

20     Článek 1 dohody ES-Maďarsko o vínech stanoví:

„Smluvní strany se dohodly na vzájemné ochraně a kontrole názvů vín pocházejících ze Společenství a z Maďarska za podmínek stanovených v této dohodě.“ (neoficiální překlad)

21     Článek 2 odst. 2 této dohody stanoví:

„Pro účely této dohody a není-li výslovně stanoveno jinak, se rozumí:

[…]

–       ,zeměpisným označením‘ označení včetně ,označení původu‘, které je uznáno v právních a správních předpisech smluvní strany za účelem označení a obchodní úpravy vína pocházejícího z území smluvní strany nebo oblasti, nebo místa tohoto území, jestliže lze jakost, pověst nebo jiné charakteristické znaky vína připsat v podstatě jeho zeměpisnému původu.

[…]“ (neoficiální překlad)

22     Podle článku 4 uvedené dohody:

„1.      Chráněny jsou tyto názvy:

a)      u vína pocházejícího ze Společenství:

         […]

–       zeměpisná označení a tradiční výrazy […] uvedené v příloze.

b)      u vín pocházejících z Maďarska:

         […]

–       zeměpisná označení a tradiční výrazy užívané v maďarské právní úpravě o vínech […] a uvedené v příloze.

         […]

3.      Ve Společenství platí, že chráněné maďarské názvy:

–        jsou vyhrazeny výlučně pro víno pocházející z Maďarska, na které se vztahují,

         a

–        smí být používány pouze za podmínek stanovených maďarskými právními a správními předpisy.

[…]

5.        V případě stejně znějícího nebo identického zeměpisného označení:

a)      když jsou obě označení chráněná na základě této dohody homonymní nebo identická, ochrana se udělí každému označení za předpokladu, že:

–       daný zeměpisný název se tradičně a běžně používá k označování a obchodní úpravě vína zeměpisné oblasti, na kterou odkazuje,

–       víno není spotřebitelům nepravdivě prezentováno jako víno pocházející z území druhé smluvní strany

[…]

V takových případech smluvní strany určí praktické podmínky, v rámci kterých se budou uvedená homonymní nebo identická označení vzájemně rozlišovat, přičemž je třeba zajistit, aby bylo spravedlivě zacházeno s příslušnými producenty a aby spotřebitelé nebyli uvedeni v omyl.“ (neoficiální překlad)

23     V části B („Vína pocházející z Maďarské republiky“), I („Zeměpisná označení“), bodě 3.4. („Pěstitelská oblast Tokaj-Hegyalja“) v příloze dohody ES-Maďarsko o vínech, s názvem „Seznam chráněných označení uvedených v článku 4“ je uvedeno zejména označení „Tokaj“. Část A („Vína pocházející z Evropského společenství“) této přílohy neobsahuje ani výraz „Tocai friulano“, ani výraz „Tocai italico“.

24     Výměna dopisů týkající se článku 4 dohody mezi Evropským společenstvím a Maďarskou republikou o vzájemné ochraně a kontrole názvů vín (Úř. věst. 1993, L 337, s. 169, dále jen „výměna dopisů o Tocai“), která je jedním z aktů, uvedených v článku 1 prvním pododstavci rozhodnutí 93/724, vstoupila rovněž v platnost dne 1. dubna 1994.

25     S odvoláním zejména na čl. 4 odst. 3 dohody ES-Maďarsko o vínech, signatáři uvedených dopisů potvrzují, že:

„1)      Během přechodného období třinácti let od doby vstupu této dohody v platnost nebude provádění této dohody překážkou pro oprávněné užívání výrazu ,Tocai‘ pro označování a obchodní úpravu určitých italských jakostních vín s. o. za následujících podmínek.

Aniž jsou dotčena konkrétní ustanovení Společenství nebo popřípadě přísnější vnitrostátní ustanovení, toto víno musí být:

–       z odrůdy révy ,Tocai friulano‘,

–       vyrobené z hroznů sklizených výhradně v italských oblastech Veneto nebo Friuli,

–       označeno a obchodně upraveno pouze jménem odrůdy ,Tocai friulano‘ nebo jeho synonymem ,Tocai italico‘, přičemž musí být tato dvě slova uvedena společně bez spojky a písmem stejného typu a stejných rozměrů na jedné řádce a odděleně od jména územní jednotky, ze které víno pochází. Mimoto nemohou rozměry písma použitého pro tyto výrazy přesahovat rozměry písma uvádějícího jméno územní jednotky,

–      prodáváno mimo území Maďarska.

[…]

4)      Aniž jsou dotčena ustanovení uvedená v bodě 3, možnost užívat výraz „Tokaj“ v souladu s podmínkami uvedenými v bodě 1 zanikne na konci přechodného období uvedeného v témže bodě.

[…]“ (neoficiální překlad)

26     Podle společného prohlášení týkajícího se čl. 4 odst. 5 dohody [ES-Maďarsko o vínech] (Úř. věst. 1993, L 337, s. 171, dále jen „společné prohlášení o homonymii“), které je rovněž jedním z aktů uvedených v článku 1 prvním pododstavci rozhodnutí 93/724:

„Pokud jde o čl. 4 odst. 5 písm. a), smluvní strany konstatovaly, že v době vyjednávání jim nebyl znám žádný konkrétní případ, ve kterém by se uvedená ustanovení mohla použít.

[…]“ (neoficiální překlad)

 Právní úprava Společenství o společné organizaci trhu s vínem

 Společná organizace trhu s vínem platná v době uzavření dohody ES-Maďarsko o vínech

27     Podle článku 63 nařízení Rady (EHS) č. 822/87 ze dne 16. března 1987 o společné organizaci trhu s vínem (Úř. věst. L 84, s. 1):

„1.        Dovážená vína se zeměpisným označením určená k přímé lidské spotřebě mohou za účelem jejich uvádění na trh ve Společenství a za podmínky vzájemnosti požívat režimu ochrany a kontroly podle [článku 15 nařízení č. 823/87] pro jakostní vína s. o.

2.        První odstavec se provádí prostřednictvím dohod se zainteresovanými třetími zeměmi sjednaných a uzavřených postupem podle článku [133 ES].

3.        Způsoby provádění tohoto článku se přijímají postupem stanoveným v článku 83.“ (neoficiální překlad)

28     Podle čl. 1 odst. 3 nařízení Rady (EHS) č. 823/87 ze dne 16. března 1987 o zvláštních ustanoveních týkajících se jakostních vín stanovených oblastí (Úř. věst. L 84, s. 59), ve znění nařízení Rady (EHS) č. 2043/89 ze dne 19. června 1989 (Úř. věst. L 202, s. 1, dále jen „nařízení č. 823/87“):

„Členské státy předají Komisi seznam jakostních vín s. o., která uznaly, a uvedou pro každé z těchto jakostních vín s. o. odkaz na vnitrostátní ustanovení, která upravují jejich přípravu.

Komise zajistí zveřejnění uvedeného seznamu v Úředním věstníku Evropských společenství, řadě C.“ (neoficiální překlad)

29     Článek 4 odst. 1 nařízení č. 823/87 stanoví:

„Každý členský stát sestaví seznam odrůd révy vhodných na jeho území k výrobě jednotlivých jakostních vín s. o., odrůd […] patřících do doporučených nebo schválených kategorií uvedených v článku 13 nařízení (EHS) č. 822/87.“ (neoficiální překlad)

30     Podle čl. 15 odst. 4 nařízení č. 823/87:

„[…]

Aniž jsou dotčena ustanovení Společenství o některých druzích jakostních vín s. o., mohou členské státy […] povolit, aby se název stanovené pěstitelské oblasti kombinoval s údajem o způsobu výroby nebo druhu produktu nebo s názvem odrůdy révy nebo s jeho synonymem.

[…]“ (neoficiální překlad)

31     Výraz „Tocai friulano“ je uveden v hlavě I přílohy nařízení Komise (EHS) č. 3800/81 ze dne 16. prosince 1981 o zatřídění odrůd révy (Úř. věst. L 381, s. 1), především v části V její první kapitoly, jakožto odrůda révy doporučená nebo schválená v některých italských provinciích.

32     Článek 14 odst. 1 nařízení Rady EHS č. 2392/89 ze dne 24. července 1989 o obecných pravidlech pro označování a obchodní úpravu vín a hroznového moštu (Úř. věst. L 232, s. 13) stanoví:

„Název odrůdy révy podle čl. 11 odst. 2 písm. n) pro označení jakostního vína s. o. na etiketě může být uveden, pouze pokud:

a)        je tato odrůda uvedena na seznamu sestaveném členskými státy podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EHS) č. 823/87 pro označení odrůd vhodných pro výrobu jednotlivých jakostních vín s. o. vyráběných na jejich území;

b)        je odrůda zmíněna pod názvem uvedeným:

–       ve třídě doporučených nebo schválených odrůd v zařazení odrůd révy pro dotyčnou správní jednotku,

–       popřípadě na seznamu synonym, který bude přijat. Tento seznam může stanovit, že určité synonymum může být užíváno pouze pro označení jednoho jakostního vína s. o. vyráběného v oblastech výroby, ve kterých je toto užívání tradiční a obvyklé.

[…]

e)        název této odrůdy nevyvolává záměnu s názvem stanovené oblasti nebo zeměpisné jednotky užívaným pro označení jiného jakostního vína s. o. nebo dovezeného vína.“ (neoficiální překlad)

33     Článek 26 odst. 1 téhož nařízení stanoví:

„Pro dovážená vína se zeměpisným označením, která jsou určena k přímé lidské spotřebě a jsou uvedena na seznamu, který bude přijat, obsahuje označení na etiketě údaj o:

a)        názvu zeměpisné jednotky v dotyčné třetí zemi, za podmínek stanovených v článku 29;

[…]

Na tomto seznamu mohou být uvedena pouze dovážená vína, pro která byla uznána rovnocennost podmínek výroby každého tohoto vína s podmínkami výroby jednotlivých jakostních vín s. o. nebo stolního vína se zeměpisným označením.“ (neoficiální překlad)

34     Článek 11 odst. 2 nařízení Komise (EHS) č. 3201/90 ze dne 16. října 1990, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro označování a obchodní úpravu vín a hroznových moštů (Úř. věst. L 309, s. 1), stanoví:

„Seznam dovážených vín se zeměpisným označením sestavený na základě čl. 26 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2392/89 je uveden v příloze II.

Názvy uvedené v tomto seznamu musí být uvedeny způsobem umožňujícím jasné odlišení od ostatních údajů na etiketě dotčeného dováženého vína, zejména zeměpisných označení podle čl. 26 odst. 2 písm. b) nařízení (EHS) č. 2392/89.“ (neoficiální překlad)

35     Maďarská vína s názvem „Tokaj“ nebo „Tokaji“ jsou uvedena v hlavě 11 bodě 5 přílohy II nařízení č. 3201/90 s názvem „Seznam […] dovážených vín se zeměpisným označením“.

36     Podle čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení:

„Seznam synonym názvů odrůd révy, která mohou být užívána pro označení stolních vín a jakostních vín s. o. podle čl. 5 odst. 1 písm. b) a čl. 14 odst. 1 písm. b) nařízení (EHS) č. 2392/89 je uveden v příloze III.“ (neoficiální překlad)

37     V bodě 5 této přílohy III s názvem „Seznam […] synonym názvů odrůd révy, která mohou být užívána pro označení stolních vín a jakostních vín s. o.“, je uvedena odrůda „Tocai friulano“ a její synonymum „Tocai italico“.

 Společná organizace trhu s vínem platná v době původního řízení

38     Nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (Úř. věst. L 179, s. 1) nabylo účinnosti dne 1. srpna 2000.

39     Článek 19 odst. 1 tohoto nařízení stanoví:

„Členské státy sestaví třídění odrůd révy určených k výrobě vína. […]“ (neoficiální překlad)

40     Pravidla pro popis, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů, jakož i pravidla pro ochranu určitých označení, údajů a výrazů obsahují články 47 až 53 a přílohy VII a VIII uvedeného nařízení.

41     Článek 50 nařízení č. 1493/1999 stanoví:

„1.      Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření umožňující zúčastněným stranám zabránit za podmínek uvedených v článcích 23 a 24 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví tomu, aby se ve Společenství užívala zeměpisná označení určující produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. b) pro produkty, které nepocházejí z místa udaného v dotyčném zeměpisném označení, […].

2.        Pro účely tohoto článku se ,zeměpisným označením‘ rozumí označení, která určují zboží jako zboží pocházející z území třetí země, která je členem Světové obchodní organizace nebo oblasti nebo místa tohoto území, jestliže lze jakost, pověst nebo jiné charakteristické znaky produktu připsat v podstatě tomuto zeměpisnému původu.

[…] (neoficiální překlad)“

42     Podle čl. 52 odst. 1 téhož nařízení:

„Přidělí-li členský stát název stanovené pěstitelské oblasti jakostnímu vínu s. o., jakož i případně vínu, které je určeno pro zpracování na jakostní víno s. o., pak nesmí toto jméno být použito pro označování vinařských produktů, které nepocházejí z této oblasti nebo jimž nebylo přiděleno toto jméno podle použitelných vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství. […]

Aniž jsou dotčena ustanovení Společenství o některých druzích jakostních vín s. o., mohou členské státy za podmínek produkce, které samy stanoví, povolit, aby se název stanovené pěstitelské oblasti kombinoval s údajem o způsobu výroby nebo druhu produktu nebo s názvem odrůdy révy nebo s jeho synonymem.

[…]“ (neoficiální překlad)

43     Z přílohy VII A bodů 1 a 2 nařízení č. 1493/1999 vyplývá, že etiketa jakostního vína s. o. a vína pocházejícího ze třetích zemí obsahuje určité povinné údaje, jako obchodní označení produktu, které se skládá pro jakostní vína s. o. z názvu stanovené pěstitelské oblasti a pro dovezené víno ze slova „víno“ doplněného povinně o název země původu a u vín používajících zeměpisné označení o název dané zeměpisné jednotky.

44     Příloha VII B body 1 a 4 stanoví:

„1.      Etiketa produktů vyrobených ve Společenství může být za podmínek, jež budou stanoveny, doplněna těmito údaji:

b)      pro stolní vína se zeměpisným označením a jakostní vína s. o.:

         […]

–       názvem odrůdy nebo odrůd révy,

[…]

4.      Producentské členské státy mohou předepsat, zakázat nebo omezit užití určitých údajů podle bodů 1 a 2 pro vína vyrobená na svém území.“

45     Článek 54 odst. 4 nařízení č. 1493/1999 stanoví:

„Členské státy odevzdají Komisi seznam jimi uznaných jakostních vín s. o. s uvedením odkazu na vnitrostátní předpisy pro produkci a přípravu každého z těchto jakostních vín s. o.“

46     Nařízení č. 1493/1999 bylo provedeno nařízením č. 753/2002.

47     Článek 19 nařízení č. 753/2002 s názvem „Údaj o odrůdách révy“ stanoví:

„1.      Název odrůd révy užívaných k výrobě stolních vín se zeměpisným označením nebo jakostních vín s. o. nebo jejich synonyma je možno na etiketě uvést pouze tehdy, když:

[…]

c)      název odrůdy nebo jedno z jeho synonym nezahrnuje zeměpisné označení používané u jakostního vína s. o., stolního vína nebo dovezeného vína, které je předmětem dohod uzavřených mezi Společenstvím a třetími zeměmi, a je-li k němu připojeno jiné zeměpisné označení, uvádí se na etiketě bez tohoto zeměpisného označení;

[…]

2.      Odchylně od odst. 1 písm. c):

a)      může být název odrůdy nebo jednoho z jejích synonym, které obsahuje zeměpisné označení, uváděn na etiketě vína s tímto zeměpisným označením;

b)      mohou být za podmínek stanovených platnými vnitrostátními předpisy a předpisy Společenství používány názvy odrůd uvedené v příloze II a jejich synonyma, která byla používána ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.      Dotyčné členské státy sdělí Komisi do 1. října 2002 opatření uvedená v odst. 2 písm. b). Komise zajistí všemi vhodnými způsoby, aby tato opatření byla uvedena ve známost.“

48     V příloze II tohoto nařízení s názvem „Seznam názvů odrůd révy, včetně zeměpisného označení, a synonym odrůd, které se v souladu s čl. 19 odst. 2 smějí na etiketách vín používat“ je pro Itálii uveden zejména výraz „Tocai friulano, Tocai italico“. Podle poznámky pod čarou vztahující se k tomuto výrazu: „název ,Tocai friulano‘ a jeho synonymum ,Tocai italico‘ se smějí používat během přechodného období do dne 31. března 2007“.

49     V tomto bodě nebyla příloha dotčena změnou v důsledku nařízení Komise (ES) č. 1429/2004 ze dne 9. srpna 2004, kterým se mění nařízení č. 753/2002 (Úř. věst. L 263, s. 11).

 Italská právní úprava

50     Článek 1 odst. 1 nařízení ze dne 26. září 2002 stanoví:

„Vnitrostátní podmínky pro užívání, na základě výjimky z čl. 19 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 753/2002, názvů odrůd révy včetně zeměpisného označení a synonym odrůd uvedených v příloze II tohoto nařízení, které mohou být uvedeny na etiketě [jakostních vín s. o.] a vín s italským typickým zeměpisným označením, jsou stanoveny v příloze I, která je nedílnou součástí tohoto nařízení, a která obsahuje názvy odrůd révy, včetně zeměpisného označení, a synonym odrůd, obsažené v příloze uvedeného nařízení (ES) č. 753/2002.“

51     V příloze I nařízení ze dne 26. září 2002 v rubrice „Názvy odrůd vína nebo jejich synonym“ jsou obsaženy zejména „Tocai friulano nebo Tocai italico“, kterým v rubrice „Rozsah výjimky (správní území nebo konkrétní [jakostní víno s. o.] nebo [víno s typickým zeměpisným označením]“) odpovídá následující:

„Pro několik [jakostních vín s. o.] oblastí Furlánsko – Julské Benátsko a Benátsko pro přechodné období končící dne 31. března 2007, v souladu s dohodou mezi [Evropskou unií] a Maďarskou republikou.“

 Skutečnosti v původním řízení a předběžné otázky

52     Ve svém rozhodnutí postupující soud uvádí, že Regione a ERSA kritizují nespravedlnost spočívající ve skutečnosti, že ze 106 názvů vín, pro které platí výjimka z čl. 19 odst. 1 písm. c) nařízení č. 753/2002, jsou časově omezena pouze označení pro Tocai friulano nebo Tocai italico a pro francouzský název Tokay Pinot gris.

53     Uvedený soud dále poukazuje na argumentaci Regione a ERSA, jejímž cílem je prokázat důležitost historického původu názvu Tocai friulano.

54     Podle této argumentace se jedná se původní odrůdu zóny Collio goriziano (oblast Furlánsko – Julské Benátsko), která zde byla odpradávna pěstována. Slouží k výrobě suchého bílého vína, nevhodného k archivaci.

55     Postupující soud uvádí, že vzhledem k tomuto vývoji uplatnily Regione a ERSA následující žalobní důvody:

–       překročení pravomoci z důvodu nedostatečného odůvodnění a rozporu spočívajícího ve skutečnosti, že italské orgány požádaly Komisi o časově neomezenou výjimku, ale následně schválily nařízení ze dne 26. září 2002 s časovým omezením v něm stanoveném;

–       překročení pravomoci z důvodu zjevné nespravedlnosti a porušení zásady rovné důstojnosti občanů Společenství spočívající ve skutečnosti, že diskriminace italských producentů se ukázala jako zcela neodůvodněná;

–       protiprávnost vyplývající nepřímo z protiprávnosti dohody ES-Maďarsko o vínech, aktu který byl předpokladem pro protiprávní omezení, tedy dohody schválené rozhodnutím 93/724, která je rovněž protiprávní v tom, že:

–       dotčené dva produkty se stejným jménem jsou zcela rozdílné, jelikož maďarské víno je sladké víno;

–       obě dvě společenství užívala stejný název od pradávna;

–       bylo by oprávněné homonymii napravit připojením jména oblasti a odrůdy révy, rovněž na základě dohody ES-Maďarsko o vínech a Madridské dohody z roku 1891;

–       vzhledem k tomu že Maďarská republika přistoupí k Evropskému společenství, měla by dohoda ES-Maďarsko o vínech, má-li si zachovat platnost, být v souladu se zásadami obsaženými v dohodě WTO, zejména články 22 až 24 dohody TRIPS, které upravují klamavá zeměpisná označení;

–       dohoda ES-Maďarsko o vínech je v rozporu se zásadami mezinárodního práva v tom, že časové omezení užívání tohoto názvu vyplývá z výměny dopisů (tedy výměny dopisů o Tocai), a nikoliv ze znění uvedené dohody, porušuje mezinárodní právní zvyklosti a je založeno na nepravdivém vylíčení skutečnosti, pokud jde o dotčenou homonymii;

–       porušení článku 1 dodatkového protokolu EÚLP, jakož i článku 17 Listiny základních práv Evropské unie vyhlášené dne 7. prosince 2000 v Nice (Úř. věst. 2000, C 364, s. 1, dále jen „Listina základních práv“) v tom, že z těchto ustanovení vyplývá, že je chráněno duševní vlastnictví, že nikdo nemůže být zbaven svého majetku, pokud to není v zájmu veřejného prospěchu, že musí být dodržována zásada proporcionality a spravedlivé náhrady a že omezení práva vlastnit majetek musí být v každém případě provedeno pouze zákonem.

56     Postupující soud navíc uvádí, že v nařízení ze dne 26. září 2002 se vnitrostátní orgány omezily na provedení ustanovení nařízení č. 753/2002 a jeho přílohy II, omezující dobu užívání názvu „Tocai friulano“ a že pouze upřesnily, že toto omezení vyplývá z dohody mezi Společenstvím a Maďarskou republikou.

57     Zdá se tedy zjevné, podle uvedené judikatury, že újma dovolávaná v žalobě v původním řízení, a sice nemožnost užívat název Tocai friulano nebo Tocai italico po 31. březnu 2007, vyplývá přímo ze dvou normativních zdrojů Společenství, a sice rozhodnutí 93/724 a nařízení č. 753/2002.

58     Za těchto podmínek se Tribunale amministrativo regionale del Lazio vzhledem k tomu, že měl za to, že pro řešení sporu v původním řízení je nezbytné odpovědět na některé otázky týkající se práva Společenství, rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„1)       Představuje Evropská dohoda o přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Maďarskou republikou na straně druhé, uzavřená dne 16. prosince 1991 […], platný a dostatečný právní základ pro to, aby Evropské společenství mohlo uzavřít dohodu mezi Evropským společenstvím a Maďarskou republikou o vzájemné ochraně a kontrole názvů vín, uzavřenou dne 29. listopadu 1993 […]; tato otázka vyvstává rovněž ohledně znění čl. 65 odst. 1 společného prohlášení č. 13 a přílohy XIII (bodů 3, 4 a 5) Evropské dohody z roku 1991, které se týkají případné výhrady suverenity a pravomoci každého z obou států v oblasti národních zeměpisných označení pro jejich zemědělsko-potravinářské produkty, včetně vinařských produktů, vylučující v této oblasti jakýkoliv převod suverenity a pravomoci na Evropské společenství?

2)       Je namístě prohlásit dohodu mezi Evropským společenstvím a Maďarskou republikou o vzájemné ochraně a kontrole názvů […], která upravuje ochranu zeměpisných názvů, které vyplývají z oblasti průmyslového a obchodního vlastnictví, za neplatnou a nepoužitelnou v právním řádu Společenství vzhledem k tomu, že uvedená dohoda nebyla ratifikována jednotlivými členskými státy Evropského společenství s ohledem zejména na znění posudku 1/94 Soudního dvora Evropských společenství o výlučné pravomoci ES?

3)       V případě, že by měla dohoda Společenství z roku 1993 […] být v plném rozsahu považována za zákonnou a použitelnou, je namístě mít za to, že zákaz užívat v Itálii po roce 2007 název ,Tocai‘, který vyplývá z výměny dopisů mezi smluvními stranami při uzavření uvedené dohody (a k této dohodě připojené), je neplatný a nepoužitelný, protože je v rozporu s úpravou homonymních názvů obsaženou v téže dohodě z roku 1993 (viz čl. 4 odst. 5 a protokol připojený k dohodě)?

4)       Je namístě považovat druhé společné prohlášení připojené k dohodě z roku 1993 […], podle kterého smluvní strany v době vyjednávání nevěděly o existenci homonymních označení evropských a maďarských vín, za zjevně chybné vylíčení skutečnosti (vzhledem k tomu, že italský a maďarský název pro ,Tocai‘ existovaly a existovaly souběžně po staletí, byly oficiálně uznány v roce 1948 v dohodě uzavřené mezi Italskou republikou a Maďarskou republikou a byly v nedávné době přejaty právní úpravou Společenství), způsobující neplatnost té části dohody z roku 1993, ze které vyplývá zákaz užívat v Itálii název Tocai, a to na základě článku 48 Vídeňské úmluvy o smluvním právu?

5)       Ve světle článku 59 Vídeňské úmluvy o smluvním právu je namístě dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví [„dohodu TRIPS“] […], uzavřenou v rámci Světové obchodní organizace (WTO), která vstoupila v platnost dne 1. ledna 1996, tedy až po dni vstupu v platnost dohody Společenství z roku 1993 […], vykládat v tom smyslu, že její ustanovení upravující homonymní názvy vín se použijí namísto ustanovení dohody Společenství z roku 1993 v případě nesouladu mezi uvedenými ustanoveními, za předpokladu, že strany obou dohod jsou totožné?

6)       S ohledem na dva homonymní názvy pro vína vyrobená ve dvou zemích, které jsou stranami [dohody] TRIPS (pokud se homonymie týká dvou zeměpisných označení užívaných ve dvou zemích, které jsou smluvními stranami, i pokud se týká zeměpisného označení jedné země, která je stranou dohody, a homonymního názvu odrůdy révy tradičně pěstované v druhé zemi, která je stranou dohody), je namístě vykládat články 22 až 24, obsažené v [části II oddílu 3 přílohy 1 C] dohody zakládající Světovou obchodní organizaci, a sice [dohody] TRIPS […], která vstoupila v platnost dne 1. ledna 1996, v tom smyslu, že tyto dva názvy mohou být i v budoucnu nadále užívány za předpokladu, že byly užívány v minulosti před 15. dubnem 1994 příslušnými producenty buď v dobré víře, nebo po dobu alespoň 10 let před tímto datem (článek 24 odst. 4 [dohody] TRIPS) a že každý název jasně označuje zemi nebo oblast nebo zónu původu chráněného vína tak, aby spotřebitel nemohl být uveden v omyl?

7)       Vztahuje se právo vlastnit majetek, zakotvené v článku 1 dodatkového protokolu č. 1 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod […] a převzaté v článku 17 Listiny základních práv Evropské unie, vyhlášené v Nice dne 7. [prosince] 2000, rovněž na duševní vlastnictví názvů míst původu vín a jeho výkon, a je tedy jeho ochrana překážkou pro použití těch částí výměny dopisů připojených k dohodě mezi Evropským Společenstvím a Maďarskou republikou o vzájemné ochraně a kontrole názvů vín […], které nejsou zahrnuty do textu této dohody a na jejichž základě producenti vína z Friuli nemohou užívat název ,Tocai friulano‘, zejména s ohledem na nedostatek jakéhokoliv odškodnění vyvlastněných producentů vína z Friuli, a při neexistenci obecného zájmu odůvodňujícího vyvlastnění a porušení zásady proporcionality?

8)       V případě, že bude v rozsahu předchozích otázek shledána protiprávnost úpravy Společenství obsažené v dohodě mezi Evropským společenstvím a Maďarskou republikou o vzájemné ochraně a kontrole názvů vín […] nebo výměně dopisů k ní připojené, je třeba ustanovení nařízení […] č. 753/2002 […], která stanoví ukončení užívání názvu ,Tocai friulano‘ po 31. březnu 2007 (čl. 19 odst. 2), považovat za neplatná nebo alespoň nepoužitelná?“

59     Svým návrhem ze dne 11. března 2005, došlým kanceláři Soudního dvora dne 15. března 2005, požádaly Regione a ERSA Soudní dvůr, aby umožnil všem účastníkům v dotčené věci předložit před vydáním rozsudku vyjádření k určitým novým skutečnostem obsaženým v tomto návrhu. Tyto nové skutečnosti se týkají uzavření nových dohod v blízké době mezi Společenstvím a Austrálií a Spojenými státy, které v souladu s čl. 24 odst. 6 dohody TRIPS umožňují producentům z těchto zemí, aby pokračovali v užívání názvu „Tokay“ jak na svých vnitrostátních trzích, tak na trzích třetích zemí.

60     V tomto ohledu je třeba připomenout, že Soudní dvůr může z úřední povinnosti nebo na návrh generálního advokáta nebo na návrh účastníků řízení nařídit znovuotevření ústní části řízení v souladu s článkem 61 svého jednacího řádu, pokud má za to, že věc je nedostatečně objasněna nebo pokud musí být věc rozhodnuta na základě argumentu, který nebyl předmětem diskuse účastníků řízení (viz zejména rozsudek ze dne 18. června 2002, Philips, C‑299/99, Recueil, s. I‑5475, bod 20).

61     Soudní dvůr má za to, že v projednávaném případě není nutno nařídit znovuotevření ústní části řízení uzavřené dne 16. prosince 2004, neboť má k dispozici veškerý materiál nezbytný k tomu, aby mohl odpovědět na otázky položené ve věci v původním řízení.

62     V důsledku toho je třeba zamítnout návrh Regione a ERSA.

 K předběžným otázkám

 K první otázce

63     Podstatou první otázky postupujícího soudu je, zda může dohoda o přidružení ES-Maďarsko představovat náležitý právní základ pro přijetí rozhodnutí 93/724, kterým Společenství uzavřelo dohodu ES-Maďarsko o vínech.

64     Tato otázka je založena na předpokladu, že právním základem, který přiznává Společenství pravomoc pro uzavření dohody ES-Maďarsko o vínech, je dohoda o přidružení ES-Maďarsko. Zdá se, že tento předpoklad má původ v odkazu na dohodu o přidružení ES-Maďarsko provedeném v prvním právním východisku dohody ES-Maďarsko o vínech.

65     Jak však správně uvedla Rada a Komise, tento předpoklad nelze přijmout

66     Účelem odkazu na dohodu o přidružení ES-Maďarsko je totiž začlenit dohodu ES-Maďarsko o vínech do jejího politického kontextu. Nesmí být chápan tak, že uvádí ustanovení práva Společenství, na jejichž základě Společenství uvedenou dohodu uzavřelo.

67     Právní základ, který přiznává Společenství pravomoc pro uzavření dohody ES-Maďarsko o vínech, je naproti tomu uveden v prvním právním východisku rozhodnutí 93/724, kterým byla dohoda uzavřena a schválena jménem Společenství.

68     Z tohoto právního východiska totiž jasně vyplývá, že tento právní základ tvoří článek 133 ES, který uděluje Společenství pravomoc v oblasti společné obchodní politiky.

69     Otázka, zda je právní základ takto stanovený Radou náležitý, je předmětem druhé předběžné otázky, a bude tedy zkoumána v rámci této otázky.

70     S ohledem na výše uvedené, je třeba odpovědět na první otázku, že dohoda o přidružení ES-Maďarsko není právním základem rozhodnutí 93/724, kterým byla uzavřena dohoda ES-Maďarsko o vínech.

 K druhé otázce

71     Podstatou druhé otázky postupujícího soudu je, zda článek 133 ES, který přiznává Společenství výlučnou pravomoc v oblasti společné obchodní politiky, představuje náležitý právní základ pro uzavření dohody ES-Maďarsko o vínech samotným Společenstvím s ohledem na skutečnost, že tato dohoda zahrnuje úpravu ochrany zeměpisných názvů, která patří do oblasti průmyslového a obchodního vlastnictví.

72     Podle ustálené judikatury Soudního dvora musí být výběr právního základu aktu Společenství založen na objektivních prvcích, které mohou být soudně přezkoumány, zejména na cíli a obsahu aktu (viz zejména rozsudek ze dne 19. září 2002, Huber, C‑336/00, Recueil, s. I‑7699, bod 30).

73     Z prvního právního východiska rozhodnutí 93/724 vyplývá, že Rada určila za právní základ pro uzavření dohody ES-Maďarsko o vínech zvláště článek 133 ES.

74     Mimoto z třetího bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že vzhledem k tomu, že ustanovení této dohody přímo souvisí s opatřeními upravenými společnou obchodní a zemědělskou politikou, v daném případě právní úpravou Společenství v oblasti vinařství, domnívala se Rada, že bylo nezbytné uzavření této dohody na úrovni Společenství.

75     Podle judikatury Soudního dvora akt Společenství patří do výlučné pravomoci v oblasti společné obchodní politiky upravené v článku 133 ES pouze v případě, že se týká zvláště mezinárodního obchodu, poněvadž jeho účelem je především podpora, usnadnění nebo úprava obchodu a má přímé a bezprostřední účinky na obchod nebo obchod s dotčenými výrobky (viz posudek 1/94 ze dne 15. listopadu 1994, Recueil, s. I‑5267, bod 57; posudek 2/00 ze dne 6. prosince 2001, Recueil, s. I‑9713, bod 40, a rozsudek ze dne 12. prosince 2002, Komise v. Rada, C‑281/01, Recueil, s. I‑12049, body 40 a 41).

76     Konkrétněji, v projednávaném případě vyvstává otázka, zda dohoda ES-Maďarsko o vínech náleží do výlučné pravomoci Společenství v oblasti společné obchodní politiky, nebo zda je součástí, jak tvrdí Regione a ERSA, jakož i italská vláda, ochrany práv duševního vlastnictví, oblasti, ve které mají Společenství a členské státy sdílenou pravomoc.

77     V tomto ohledu je třeba připomenou právní rámec Společenství, relevantní ratione temporis, a sice společnou organizaci trhu s vínem platnou v době uzavření dohody ES-Maďarsko o vínech.

78     Článek 63 nařízení č. 822/87 totiž stanoví, že dovážená vína se zeměpisným označením určená k přímé lidské spotřebě mohou za účelem jejich uvádění na trh ve Společenství a za podmínky vzájemnosti požívat režimu ochrany a kontroly pro jakostní vína s. o. a že toto ustanovení se provádí prostřednictvím dohod se zainteresovanými třetími zeměmi, sjednaných a uzavřených postupem podle článku 133 ES.

79     Je zjevné, že dohoda ES-Maďarsko o vínech představuje dohodu podle článku 63 nařízení č. 822/87.

80     Hlavním cílem takových dohod je podpořit na základě vzájemnosti obchod mezi smluvními stranami, jednak tím, že je vínům pocházejícím z dotyčných třetích zemí poskytnuta pomoc při uvádění na trh a zajištěna stejná ochrana jako jakostním vínům s. o. pocházejícím ze Společenství, a jednak tím, že je vínům pocházejícím ze Společenství poskytnuta pomoc při uvádění na trh v dotyčné třetí zemi.

81     Tyto dohody obzvláště zajišťují vzájemnou ochranu určitých zeměpisných označení uvedených na etiketách užívaných pro uvádění dotyčných vín na trhy Společenství a dotyčných třetích zemí. Jedná se tedy o nástroj, který přímo ovlivňuje obchod s vínem (viz v tomto smyslu výše uvedený rozsudek Komise v. Rada, bod 40).

82     S přihlédnutím k těmto skutečnostem je namístě dojít k závěru, že takové dohody odpovídají kritériím, která podle judikatury uvedené v bodě 75 tohoto rozsudku musí být splněna, aby akt Společenství mohl náležet do výlučné pravomoci v oblasti společné obchodní politiky podle článku 133 ES.

83     Z toho vyplývá, že na druhou otázku je nutno odpovědět, že článek 133 ES uvedený v preambuli rozhodnutí 93/724 představuje náležitý právní základ pro uzavření dohody ES-Maďarsko o vínech samotným Společenstvím.

 Ke třetí otázce

84     Podstatou třetí otázky postupujícího soudu je, zda v případě, že je nutno dohodu ES-Maďarsko o vínech považovat v plném rozsahu za zákonnou a použitelnou, je zákaz užívat název „Tocai“ v Itálii po 31. březnu 2007 vyplývající z výměny dopisů o Tocai neplatný a nepoužitelný, protože je v rozporu s úpravou homonymních názvů podle čl. 4 odst. 5 uvedené dohody.

85     Tuto otázku je nutno chápat ve světle argumentace Regione a ERSA, podle níž existuje rozpor mezi úpravou homonymních názvů podle čl. 4 odst. 5 dohody ES-Maďarsko o vínech a zákazem, vyplývajícím z výměny dopisů o Tocai, užívat pojem „Tocai“ ve výrazech „Tocai friulano“ nebo „Tocai italico“ pro označování a obchodní úpravu určitých italských jakostních vín s. o. po uplynutí přechodného období, které končí dne 31. března 2007.

86     Tento rozpor spočívá ve skutečnosti, že ve výměně dopisů o Tocai byl upřednostněn maďarský název „Tokaj“ na újmu homonymního italského názvu „Tocai“, zatímco úprava homonymních názvů podle čl. 4 odst. 5 dohody ES-Maďarsko, hlavní dohody, kterou žádný takový připojený akt, jako je výměna dopisů o Tocai nemůže změnit, je založena na pravidle zajišťujícím společnou existenci každého z názvů, pokud nemohou být příčinou záměny.

87     V tomto ohledu je namístě uvést, že takový konflikt může nastat, pouze pokud každý z názvů pokládaných za homonymní ve smyslu čl. 4 odst. 5 dohody ES-Maďarsko představuje zeměpisné označení chráněné na základě uvedené dohody.

88     Z článku 4 odst. 1 písm. a) této dohody vyplývá, že pokud jde o vína pocházející ze Společenství, zeměpisná označení chráněná na základě uvedené dohody jsou uvedena v její příloze v části A s názvem „Vína pocházející z Evropského společenství“.

89     Na rozdíl od maďarského označení „Tokaj“, které je uvedeno v části B uvedené přílohy, která obsahuje zeměpisná označení vín pocházejících z Maďarské republiky chráněná na základě čl. 4 odst. 1 písm. b) dohody ES-Maďarsko o vínech, však výrazy „Tocai friulano“ a „Tocai italico“ nejsou uvedeny v části A této přílohy věnované vínům pocházejícím ze Společenství.

90     Mimoto tato označení každopádně nemohou být považována za zeměpisná označení ve smyslu dohody ES-Maďarsko o vínech.

91     Podle čl. 2 odst. 2 uvedené dohody je totiž „zeměpisným označením“ „každé označení, včetně „označení původu“, které je uznáno v právních a správních předpisech smluvní strany za účelem označení a obchodní úpravy vína pocházejícího z území smluvní strany nebo oblasti, nebo místa tohoto území, jestliže lze jakost, pověst nebo jiné charakteristické znaky tohoto vína připsat v podstatě jeho zeměpisnému původu“.

92     Pokud však jde o relevantní právní úpravu platnou ve Společenství v době, kdy byla dohoda ES-Maďarsko o vínech uzavřena, nejsou názvy „Tocai friulano“ a „Tocai italico“ zeměpisnými označeními, ale názvy odrůdy révy uznané v Itálii jako vhodné k výrobě určitých jakostních vín s. o. vyráběných na území tohoto členského státu.

93     Je totiž nepochybné, že výraz „Tocai friulano“ je uveden v hlavě I přílohy nařízení č. 3800/81 jako odrůda révy doporučená a dokonce schválená v některých italských provinciích, jakož i v bodě 5 přílohy III nařízení č. 3201/90 jako synonymum odrůdy révy „Tocai italico“, které může být užíváno pro označení určitých italských jakostních vín s. o.

94     Maďarská vína s názvem „Tokaj“ nebo „Tokaji“ jsou naproti tomu uvedena v příloze II hlavě 11 bodě 5 nařízení č. 3201/90 s názvem „Seznam […] dovážených vín se zeměpisným označením“.

95     Regione a ERSA, jakož i italská vláda tvrdí, že v Itálii bylo a stále je stanoveno v souladu s právní úpravou Společenství, že pro označování a obchodní úpravu určitých italských jakostních vín s. o. jsou taková zeměpisná označení, jako „Collio goriziano“, „Collio“, „Isonzo del Friuli“ a „Isonzo“, pokud jsou splněny určité podmínky uvedené v příslušné dokumentaci, kombinována s uvedením odrůdy révy „Tocai friulano“ nebo jeho synonyma „Tocai italico“, ze kterých jsou tato vína vyráběna.

96     Z žádného údaje předloženého Soudnímu dvoru nicméně nevyplývá, že takto provedená volba členského státu připustit takovou kombinaci měla za následek, že znění vyplývající z této kombinace představuje zeměpisné označení, takže výrazy „Tocai friulano“ a „Tocai italico“, které jsou jeho součástí, neudávají již odrůdu révy, ale zeměpisné označení.

97     Z uvedení výrazů „Tocai friulano“ a „Tocai italico“ v příloze II nařízení č. 753/2002 naopak vyplývá, že i v právní úpravě Společenství použitelné v době sporu v původním řízení tyto výrazy odpovídaly stále odrůdě révy, která může být na základě čl. 19 odst. 2 písm. b) a odst. 3 tohoto nařízení užívána na etiketě dotyčných italských jakostních vín s. o. Nejedná se tedy o název odrůdy nebo jednoho z jeho synonym, které obsahuje zeměpisné označení ve smyslu čl. 19 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení.

98     S ohledem na výše uvedené je namístě odpovědět na třetí otázku, že zákaz užívat název „Tocai“ v Itálii po 31. březnu 2007, který vyplývá z výměny dopisů o Tocai, není v rozporu s úpravou homonymních označení podle čl. 4 odst. 5 dohody ES-Maďarsko o vínech.

 Ke čtvrté otázce

99     Podstatou čtvrté otázky postupujícího soudu je, zda společné prohlášení o homonymii, když ve svém prvním pododstavci uvádí, pokud jde o čl. 4 odst. 5 písm. a) dohody ES-Maďarsko o vínech, že smluvní strany konstatovaly, že v době vyjednávání jim nebyl znám žádný konkrétní případ, ve kterém by se uvedená ustanovení mohla použít, představuje zjevně chybné vylíčení skutečnosti způsobující na základě článku 48 Vídeňské úmluvy o smluvním právu neplatnost uvedené dohody v části, která obsahuje zákaz užívat v Itálii název „Tocai“ po 31. březnu 2007.

100   Tuto otázku je nutno chápat v souvislosti s argumentací Regione a ERSA, podle níž s přihlédnutím ke všem údajům nelze pochybovat o chybné povaze společného prohlášení o homonymii vzhledem k tomu že Společenství a Maďarská republika nemohly pominout existenci homonymie názvu „Tocai“ pro suché italské víno a názvu „Tokaj“ pro maďarské dezertní víno.

101   Jak vyplývá z bodů 88 až 97 tohoto rozsudku, italský název „Tocai friulano“ a jeho synonymum „Tocai italico“ nepředstavují zeměpisná označení chráněná ve smyslu dohody ES-Maďarsko o vínech, takže ustanovení čl. 4 odst. 5 písm. a) uvedené dohody v oblasti homonymie se nepoužijí pro řešení případné homonymie nebo totožnosti tohoto názvu a maďarského názvu „Tokaj“, který, jak bylo konstatováno v bodě 89 tohoto rozsudku, představuje zeměpisné označení chráněné na základě téže dohody.

102   Na čtvrtou otázku je tedy namístě odpovědět, že společné prohlášení o homonymii nepředstavuje, když v prvním pododstavci uvádí, pokud jde o čl. 4 odst. 5 písm. a) dohody ES-Maďarsko o vínech, že smluvní strany konstatovaly, že v době vyjednávání jim nebyl znám žádný konkrétní případ, ve kterém by se uvedená ustanovení mohla použít, zjevně chybné vylíčení skutečnosti.

 K šesté otázce

103   Podstatou šesté otázky postupujícího soudu, kterou je třeba zkoumat před pátou otázkou, je, zda je články 22 až 24 dohody TRIPS nutno vykládat v tom smyslu, že, co se týče případu homonymie zeměpisných označení nebo homonymie zeměpisného označení a označení shodného se jménem odrůdy révy, může být každý název nadále užíván v budoucnosti, pokud byl užíván v minulosti příslušnými výrobci, buď po dobu alespoň 10 let před 15. dubnem 1994, nebo v dobré víře a pokud jasně označuje zemi, oblast nebo zónu původu chráněného vína tak, aby spotřebitel nemohl být uveden v omyl.

104   Regione a ERSA, jakož i italská vláda tvrdí, že články 22 až 24 dohody TRIPS ukládají Společenství coby členu WTO chránit homonymní zeměpisná označení včetně případů homonymie zeměpisného označení a názvu odrůdy révy, a že v důsledku toho tyto články brání tomu, aby byla zrušena ochrana názvu „Tocai friulano“.

105   Tuto argumentaci nelze přijmout s ohledem na znění samotných relevantních ustanovení dohody TRIPS.

106   Zaprvé čl. 23 odst. 3 dohody TRIPS zejména stanoví, že v případě homonymie zeměpisných označení pro vína bude ochrana poskytnuta každému označení a že každý člen WTO stanoví praktické podmínky, na základě kterých bude dotyčné stejně znějící zeměpisné označení odlišeno od jiných a bude brát v úvahu potřebu, aby bylo zajištěno spravedlivé zacházení zúčastněným výrobcům a dále aby nebyli spotřebitelé uvedeni v omyl.

107   Na základě čl. 22 odst. 1 dohody TRIPS jsou „zeměpisnými označeními“ označení, která určují zboží jako zboží pocházející z území člena WTO nebo oblasti nebo místa tohoto území, jestliže lze danou jakost, pověst nebo jiné charakteristické znaky zboží připsat v podstatě jeho zeměpisnému původu.

108   Jak však již bylo konstatováno v bodech 88 až 97 tohoto rozsudku, na rozdíl od maďarského názvu „Tokaj“ italské názvy „Tocai friulano“ a „Tocai italico“ odpovídají názvu odrůdy révy, nepředstavují však zeměpisné označení ve smyslu dohody ES-Maďarsko o vínech. Vzhledem ke skutečnosti, že pojem zeměpisné označení, jak je definován v této dohodě, je v podstatě shodný s pojmem uvedeným v čl. 22 odst. 1 dohody TRIPS, platí v rámci dohody TRIPS totéž.

109   Z toho vyplývá, že čl. 23 odst. 3 dohody TRIPS se ve věci v původním řízení nepoužije, neboť se týká pouze homonymie dvou zeměpisných označení.

110   Zadruhé čl. 24 odst. 4 dohody TRIPS stanoví, že nic v oddílu třetím nebude vyžadovat, aby člen WTO zabránil dalšímu a podobnému užívání určitého označení jiného člena WTO označujícího vína nebo lihoviny v souvislosti se zbožím nebo službami dodávanými kterýmkoli jeho občanem nebo osobou mající v něm sídlo, která užívala zeměpisné označení trvalým způsobem v souvislosti se stejným nebo příbuzným zbožím nebo službami na území tohoto člena buď po dobu alespoň desíti let před 15. dubnem 1994, nebo v minulosti v dobré víře.

111   Z tohoto ustanovení jasně vyplývá, že i když Společenství není ve smyslu čl. 24 odst. 4 dohody TRIPS povinno zakázat další a podobné užívání zeměpisného označení jiného člena WTO označujícího vína nebo lihoviny příslušníkem členského státu nebo osobou mající sídlo na území členského státu uvedené ustanovení takovému zákazu nebrání.

112   Jinými slovy musí být uvedený čl. 24 odst. 4 vykládán v tom smyslu, že zakládá, za podmínek, které stanoví, možnost, a nikoliv povinnost poskytnout ochranu každému homonymnímu označení.

113   Zatřetí, co se týče čl. 24 odst. 6 dohody TRIPS, toto ustanovení zejména umožňuje Společenství coby členu WTO uplatnit ustanovení uvedené dohody na zeměpisná označení kteréhokoli jiného člena WTO týkající se výrobků z vinné révy, jejichž příslušné zeměpisné označení je shodné s běžným jménem odrůdy hroznů, která roste na území členského státu k datu vstupu v platnost Dohody o WTO.

114   Toto ustanovení upravuje tedy rovněž možnost, a nikoliv povinnost Společenství přiznat ochranu odrůdě révy ze Společenství, zejména pokud je homonymní se zeměpisným označením pro víno pocházející ze třetí země.

115   Za těchto podmínek je na šestou otázku namístě odpovědět, že články 22 až 24 dohody TRIPS musí být vykládány v tom smyslu, že v takovém případě jako ve věci v původním řízení, která se týká homonymie zeměpisného označení třetí země a označení shodného se jménem odrůdy révy užívaného pro označování a obchodní úpravu některých vín ze Společenství, která jsou z této odrůdy vyráběna, nevyžadují uvedená ustanovení, aby toto označení mohlo být nadále užíváno v budoucnosti, nehledě k dvojí podmínce, že označení bylo výrobci užíváno po dobu alespoň 10 let před 15. dubnem 1994 nebo v minulosti v dobré víře a jasně označuje zemi, oblast nebo zónu původu chráněného vína, aby spotřebitel nemohl být uveden v omyl.

116   S ohledem na tuto odpověď není dále třeba odpovědět na pátou otázku, jelikož tato otázka byla položena za předpokladu, že dohoda ES-Maďarsko o vínech je tím, že způsobuje vyloučení užívání pojmu „Tocai“ pro označování a obchodní úpravu některých italských jakostních vín s. o. po uplynutí přechodného období, které končí dne 31. března 2007, v rozporu s ustanoveními článků 22 až 24 dohody TRIPS, neboť tyto články požadují, aby mohlo v případě homonymie každé označení být nadále v budoucnu užíváno.

117   Z odpovědi na šestou otázku totiž vyplývá, že tento předpoklad se ve věci v původním řízení týkající se homonymie zeměpisného označení třetí země a označení shodného se jménem odrůdy révy, které se užívá pro označování a obchodní úpravu některých vín ze Společenství, nepotvrdil.

 K sedmé otázce

118   Podstatou sedmé otázky postupujícího soudu je, zda se právo vlastnit majetek, upravené článkem 1 dodatkového protokolu č. 1 k EÚLP a převzaté v článku 17 Listiny základních práv, vztahuje rovněž na duševní vlastnictví ohledně názvů původu vín a jeho výkon, a pokud tomu tak je, zda je tedy jeho ochrana překážkou tomu, aby byli producenti vína z autonomní oblasti Furlánsko po uplynutí přechodného období, které končí dne 31. března 2007, vyplývajícího z výměny dopisů připojené k dohodě ES-Maďarsko o vínech, které však není uvedeno v textu této dohody, zbaveni možnosti užívat pojem „Tocai“ ve výrazech „Tocai friulano“ nebo „Tocai italico“ pro označování a obchodní úpravu některých italských jakostních vín s. o., zejména s ohledem na nedostatek jakéhokoliv odškodnění vyvlastněných producentů vína z Furlánska a při nedostatku obecného zájmu odůvodňujícího vyvlastnění a porušení zásady proporcionality.

119   Podle ustálené judikatury patří právo vlastnit majetek mezi obecné zásady práva Společenství. Tato zásada nemá nicméně absolutní přednost, musí však být posuzována ve vztahu ke své úloze ve společnosti. V důsledku toho může být užívání práva vlastnit majetek omezeno za podmínky, že tato omezení skutečně odpovídají cílům obecného zájmu, které sleduje Společenství, a nezakládají s ohledem na sledovaný cíl nepřiměřený a neúnosný zásah, jímž je dotčena samotná podstata takto zaručeného práva (viz v tomto smyslu zejména rozsudky ze dne 13. prosince 1994, SMW Winzersekt, C‑306/93, Recueil, s. I‑5555, bod 22, a ze dne 15. července 2004, Di Lenardo a Dilexport, C‑37/02 a C‑38/02, Sb. rozh. s. I‑6911, bod 82 a uvedená judikatura).

120   Pro určení rozsahu základního práva vlastnit majetek, obecné zásady práva Společenství, je namístě vzít v úvahu zejména článek 1 doplňkového protokolu č. 1 k EÚLP, který toto právo upravuje.

121   Je tedy třeba zkoumat, zda zákaz užívat výraz „Tocai“ pro označování a obchodní úpravu některých italských jakostních vín s. o. od 1. dubna 2007, jak vyplývá z výměny dopisů o Tocai, představuje nepřiměřený a neúnosný zásah, jímž je dotčena samotná podstata základního práva dotyčných hospodářských subjektů vlastnit majetek.

122   Jelikož tento zákaz nevylučuje žádný přiměřený způsob uvádění na trh dotyčných italských vín, nezakládá sám o sobě zbavení majetku ve smyslu prvního pododstavce článku 1 doplňkového protokolu č. 1 k EÚLP.

123   Neexistence odškodnění vyvlastněných výrobců vína z Furlánska konstatovaná postupujícím soudem nepředstavuje sama o sobě skutečnost dokazující rozpor opatření zákazu v původním řízení s právem vlastnit majetek.

124   Aniž by tedy bylo třeba rozhodnout, zda uvedené opatření představuje coby opatření o úpravě užívání zboží zásah do vlastnického práva, které může patřit do článku 1 druhého pododstavce doplňkového protokolu č. 1 k EÚLP, a tedy způsobit omezení základního práva vlastnit majetek, je nutno konstatovat, že omezení tohoto práva za předpokladu, že je prokázáno, může být odůvodněné.

125   Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva vyplývá, že aby bylo opatření o úpravě užívání zboží odůvodněné, musí dodržovat zásadu legality a sledovat legitimní cíl pomocí prostředků přiměřených tomuto cíli (viz zejména Evropský soud pro lidská práva, rozsudek Jokela v. Finsko ze dne 21. května 2002, Recueil des arrêts et décisions 2002-IV, § 48).

126   Co se týče nejprve legality zákazu dotčeného ve věci v původním řízení, je nepochybné, že výměna dopisů o Tocai připojená k dohodě ES-Maďarsko o vínech stanoví výslovně tento zákaz a že rozhodnutím 93/724 byl tento akt schválen Společenstvím. Jedná se tedy o opatření upravené zákonným ustanovením, jak bylo již uvedeno v bodech 77 až 81 tohoto rozsudku, přijatým v rámci společné organizace trhu s vínem platné v době uzavření uvedené dohody.

127   Pokud dále jde o to, zda opatření dotčené ve věci v původním řízení sleduje cíl obecného zájmu, v bodech 80 a 81 tohoto rozsudku již bylo uvedeno, že cílem dohody ES-Maďarsko o vínech, jejíž součástí je toto opatření, je zavedení politiky v rámci společné organizace trhu s vínem, jejímž hlavním cílem je podpořit na základě vzájemnosti obchod mezi smluvními stranami, jednak tím, že je vínům pocházejícím z dotyčných třetích zemí poskytnuta pomoc při uvádění na trh a zajištěna stejná ochrana jako jakostním vínům s. o. pocházejícím ze Společenství, a jednak tím, že je vínům pocházejícím ze Společenství poskytnuta pomoc při uvádění na trh v dotyčné třetí zemi.

128   Zejména ze třetího a pátého bodu odůvodnění nařízení č. 2392/89 vyplývá, že účelem právní úpravy Společenství v oblasti označování a obchodní úpravy vín je uvést do souladu nezbytnost poskytnout konečnému spotřebiteli správnou a přesnou informaci o dotyčném výrobku s nezbytností chránit producenty na jejich území před narušením hospodářské soutěže.

129   Cíl, který sleduje opatření dotčené ve věci v původním řízení, představuje tedy legitimní cíl obecného zájmu (viz výše uvedený rozsudek SMW Winzersekt, bod 25).

130   Konečně je třeba zkoumat, zda je uvedené opatření přiměřené cíli obecného zájmu, který sleduje.

131   Ve věci, která se týká opatření Společenství přijatého v rámci společné organizace trhu s vínem, které zakazuje po uplynutí pětiletého přechodného období užívání výrazu „šampaňská metoda“ pro vína, která nemají právo na kontrolované označení „champagne“, Soudní dvůr připomněl, že podle ustálené judikatury má zákonodárce Společenství v oblasti společné zemědělské politiky velkou posuzovací pravomoc, která odpovídá politické odpovědnosti, kterou má podle článků 34 ES a 37 ES, a že v této oblasti pouze zjevná nepřiměřenost přijatého opatření vůči cíli, který pravomocný orgán sleduje, může ovlivnit legalitu takového opatření (viz výše uvedený rozsudek SMW Winzersekt, bod 21).

132   V tomto ohledu je nezbytné uvést, že po skončení přechodného období mohou dotčená italská jakostní vína s. o. být nadále vyráběna z odrůdy révy „Tocai friulano“ a uváděna na trh pod příslušnými zeměpisnými označeními, i když bez připojení jména odrůdy révy, ze které jsou vyrobeny.

133   V projednávaném případě nelze zpochybňovat přiměřenost opatření dotčeného v původním řízení, jelikož bylo jednak ve výměně dopisů o Tocai stanoveno třináctileté přechodné období a jednak, jak též uvedla Komise při jednání, jsou k dispozici alternativní výrazy pro nahrazení označení „Tocai friulano“ a jeho synonyma „Tocai italico“, a sice zejména „Trebbianello“ et „Sauvignonasse“.

134   Za těchto okolností je namístě odpovědět na sedmou otázku, že právo vlastnit majetek nebrání tomu, aby bylo dotyčným hospodářským subjektům z autonomní oblasti Friuli-Venezia Giulia zakázáno užívat pojem „Tocai“ ve výrazu „Tocai friulano“ nebo „Tocai italico“ pro označování a obchodní úpravu některých italských jakostních vín s. o. po skončení přechodného období, které končí dne 31. března 2007, tak jak vyplývá z výměny dopisů o Tocai připojené k dohodě, avšak není v této dohodě uvedeno.

 K osmé otázce

135   Podstatou osmé otázky postupujícího soudu je, zda v případě, že bude shledána protiprávnost v rozsahu uvedeném v předchozích otázkách, dohody ES-Maďarsko o vínech nebo výměny dopisů o Tocai, je ustanovení čl. 19 odst. 2 nařízení č. 753/2002, které ukončuje užívání označení „Tocai friulano“ po 31. březnu 2007 neplatné nebo alespoň nepoužitelné.

136   Vzhledem k tomu, že tato otázka byla položena pouze pro případ, že bude při přezkumu předchozích sedmi předběžných otázek zjištěna protiprávnost, v rozsahu uvedeném v těchto otázkách, dohody ES-Maďarsko o vínech nebo výměny dopisů o Tocai a že z odpovědí na tyto otázky v tomto rozsudku vyplývá, že se tento předpoklad nepotvrdil, není namístě na osmou otázku odpovědět.

137   Mimo jiné je namístě připomenout, že je v zásadě úkolem samotného postupujícího soudu, aby vymezil rozsah předběžných otázek, o kterých se domnívá, že je nezbytné je předložit Soudnímu dvoru.

138   Z toho vyplývá, jak správně uvedla Komise při jednání, že některé otázky, vznesené zejména během jednání Regione a ERSA, jakož i italskou vládou, pokud jde o osmou předběžnou otázku, a sice, zda je platnost dohody ES-Maďarsko o vínech dotčena z důvodu údajného porušení povinnosti odůvodnění, ba dokonce zásady proporcionality a zásady rovného zacházení upravených v čl. 34 odst. 2 ES, nemohou být zkoumány Soudním dvorem, jelikož jasně přesahují rozsah této osmé otázky, jak byla formulována postupujícím soudem.

 K nákladům řízení

139   Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení vzhledem ke sporu probíhajícímu před postupujícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto:

1)      Evropská dohoda o přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Maďarskou republikou na straně druhé není právním základem rozhodnutí Rady 93/724/ES ze dne 23. listopadu 1993 o uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a Maďarskou republikou o vzájemné ochraně a kontrole názvů vín.

2)      Článek 133 ES, uvedený v preambuli rozhodnutí 93/724, představuje náležitý právní základ pro uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a Maďarskou republikou o vzájemné ochraně a kontrole názvů vín samotným Společenstvím.

3)      Zákaz užívat název „Tocai“ v Itálii po 31. březnu 2007, který vyplývá z výměny dopisů týkající se článku 4 dohody mezi Evropským společenstvím a Maďarskou republikou o vzájemné ochraně a kontrole názvů vín, není v rozporu s úpravou homonymních označení podle čl. 4 odst. 5 téže dohody.

4)      Společné prohlášení týkající se čl. 4 odst. 5 dohody mezi Evropským společenstvím a Maďarskou republikou o vzájemné ochraně a kontrole názvů vín nepředstavuje, když v prvním pododstavci uvádí, pokud jde o čl. 4 odst. 5 písm. a) téže dohody, že smluvní strany konstatovaly, že v době vyjednávání jim nebyl znám žádný konkrétní případ, ve kterém by se uvedená ustanovení mohla použít, zjevně chybné vylíčení skutečnosti.

5)      Články 22 až 24 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, obsažené v příloze 1 C dohody zakládající Světovou obchodní organizaci, schválené jménem Společenství, pokud jde o věci náležející do jeho působnosti, rozhodnutím Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994, musí být vykládány v tom smyslu, že v takovém případě jako ve věci v původním řízení, která se týká homonymie zeměpisného označení třetí země a označení shodného se jménem odrůdy révy, užívaného pro označování a obchodní úpravu některých vín ze Společenství, která jsou z této odrůdy vyráběna, nevyžadují uvedená ustanovení, aby toto označení mohlo být nadále užíváno v budoucnosti, nehledě k dvojí podmínce, že označení bylo dotyčnými výrobci užíváno v minulosti v dobré víře nebo po dobu alespoň desíti let před 15. dubnem 1994 a jasně označuje zemi, oblast nebo zónu původu chráněného vína, aby spotřebitel nemohl být uveden v omyl.

6)      Právo vlastnit majetek nebrání tomu, aby bylo dotyčným hospodářským subjektům z autonomní oblasti Friuli-Venezia Giulia (Itálie) zakázáno užívat pojem „Tocai“ ve výrazu „Tocai friulano“ nebo „Tocai italico“ pro označování a obchodní úpravu některých italských jakostních vín stanovené oblasti po skončení přechodného období, které končí dne 31. března 2007 tak, jak vyplývá z výměny dopisů týkající se článku 4 dohody mezi Evropským společenstvím a Maďarskou republikou o vzájemné ochraně a kontrole názvů vín, připojené k dohodě, avšak není v této dohodě uvedeno.

Podpisy

---

* Jednací jazyk: italština.