52008DC0760

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 26.11.2008

KOM(2008) 760 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Průběžná zpráva o uskutečňování plánu pro dosažení rovnosti žen a mužů (2006–2010)

1. ÚVOD

Politika podporující rovnost žen a mužů, kterou Společenství provádí již padesát let, postavení žen zlepšila. Nicméně v řadě oblastí nerovnosti stále přetrvávají a vývoj, zejména v souvislosti s globalizací a demografickými změnami, vytváří na cestě k dosažení rovnosti žen a mužů nové výzvy.

Přispívat k rozvoji rovnosti žen a mužů je, v rámci společné činnosti, úkolem Evropské unie a členských států. Plán přijatý v březnu 2006[1] obsahuje závazky Komise, pokud jde o podporu rovnosti žen a mužů, na období 2006–2010. V březnu 2006 Evropská rada v Evropském paktu pro rovnost žen a mužů[2] rovněž vyzvala členské státy, aby rovnost žen a mužů více zohledňovaly a podporovaly cíle plánu.

V uvedeném plánu Komise oznámila záměr uskutečnit opatření v těchto šesti oblastech politik: stejná hospodářská nezávislost pro ženy a muže, sladění soukromého a profesního života, stejné zastoupení v rozhodovacím procesu, odstraňování všech forem násilí založeného na pohlaví, odstraňování genderových stereotypů a prosazování rovného postavení žen a mužů v zahraniční a rozvojové politice. Komise se také zavázala, že zajistí monitorování a hodnocení plánu. Od přijetí plánu již byly vytvořeny dva pracovní programy[3]. Tato průběžná zpráva přináší informace o tom, jak zmíněná opatření od března 2006 přispěla k dosahování cílů stanovených v plánu. Závěrečná hodnotící zpráva plánu bude předložena v roce 2010.

2. DOSAžENÍ CÍLů PLÁNU

2.1 Dosažení stejné hospodářské nezávislosti pro ženy a muže

Plán opět potvrdil, že hospodářské rovnosti žen a mužů může být dosaženo pouze v případě zvýšení podílu žen na zaměstnanosti. Cíle 60% zaměstnanosti žen bude v Unii dosaženo velmi pravděpodobně v roce 2010. Nicméně rozdíl v odměňování žen a mužů zůstává značný (15 %). Sdělení „ Boj proti rozdílům v odměňování žen a mužů “[4] zdůraznilo závazek Komise odstranit tyto rozdíly a nastínilo možná opatření. Komise se rovněž zavázala přezkoumat stávající právní rámec, aby stanovila, zda je třeba jej za účelem posílení účinnosti revidovat. Právní předpisy však nedostačují k odstranění tohoto komplexního jevu, který je způsoben především velkým počtem žen v nejméně finančně ohodnocených nebo nejméně jistých zaměstnáních. Je rovněž třeba zvýšit kvalitu zaměstnanosti žen, což je oblast, kterou vyzdvihla zpráva o rovnosti žen a mužů z roku 2008[5].

Četné iniciativy uvedené v plánu byly uskutečněny, aby byla problematika rovnosti více zohledněna v novém kole strategie pro růst a zaměstnanost na léta 2008 až 2010. Analýza vnitrostátních opatření, která byla přijata za účelem provádění politiky rovnosti v rámci Lisabonské strategie, ukázala, že této politice bylo věnováno velice málo pozornosti. V této souvislosti členské státy uvítaly vydání příručky pro začlenění problematiky rovnosti žen a mužů do politik zaměstnanosti[6].

Aby se zvýšila zaměstnanost žen, je třeba plně zhodnotit potenciál pracovní síly, kterou ženy představují, a posílit zapojení všech hospodářských subjektů. Komise se zabývala problémy, se kterými se setkávají ženy směřující do vedení podniků, a podpořila zejména síť žen-podnikatelek . Komise nedávno přijala nařízení, které v zásadě rozšiřuje schvalování státních podpor zejména na oblast nových podniků založených ženami[7]. V rámci sociální odpovědnosti podniků byly rovněž podpořeny postupy, jejichž cílem je podněcovat větší rovnost žen a mužů.

Stárnutí obyvatelstva, které má dopad především na životaschopnost systémů sociální ochrany , vytváří nutnost jejich modernizace, jež by zohlednila postavení žen a mužů. Z tohoto důvodu Komise zkoumala, jak byl cíl rovnosti žen a mužů respektován v národních programech otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a sociálního začleňování[8], a za účelem posílení kapacity subjektů podporovat rovnost v těchto politikách[9] vypracovala příručku.

Potřeby žen a mužů v oblasti zdraví a přístupu ke zdravotní péči byly zohledněny v rámci otevřené metody koordinace ve zdravotnictví a v oblasti dlouhodobé péče. Společná zpráva o sociální ochraně a sociálním začlenění[10] připomněla rozdíly mezi ženami a muži v oblasti celkového zlepšení zdravotní péče a přístupu k ní v závislosti na příslušnosti k určité sociální skupině. Strategie Unie týkající se zdraví na období 2008–2013[11] apeluje na Komisi, aby zohlednila specifický rozměr, který problematika zdraví žen a mužů představuje. Cílem akčního programu v oblasti zdraví[12] bylo zlepšit informovanost o potřebách žen a mužů v oblasti veřejného zdraví a podpořit iniciativy zmenšující nerovnost mezi ženami a muži.

Ženy jsou více ohroženy chudobou než muži a s ohledem na tento fakt byly vymezeny jako cílová skupina Evropského roku boje proti chudobě (2010). Ženy tvoří součást znevýhodněných skupin obyvatelstva a často bývají předmětem vícenásobné diskriminace. Aby se zdůraznila nezbytnost bojovat proti všem formám diskriminace[13], inspirovaly se úvahy o budoucnosti politik boje proti diskriminaci zkušenostmi z Evropského roku rovných příležitostí pro všechny (2007). Opatření na podporu romských komunit dále ukázala, že otázky rovnosti by měly být začleňovány do všech používaných nástrojů.

Nerovnostmi jsou postiženy zejména ženy z etnických menšin a ženy z řad přistěhovalců , jež představují většinu migrantů v Unii[14]. Tato situace byla zohledněna ve vymezení strategie migrační politiky[15], zejména pokud jde o účast žen na trhu práce a ochranu žen, které jsou oběťmi obchodu s lidmi. Na postavení žen zaměřila Komise svou pozornost při monitorování provádění směrnice[16] o povolení k pobytu v Evropské unii pro státní příslušníky třetích zemí a rovněž při práci na rámcové směrnici[17] týkající se práv migrujících pracovníků, jimž je povolen vstup do EU a pobyt v ní za účelem zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.

Pro podporování rovnosti žen a mužů je třeba zapojit všechny nástroje. Evropské fondy pro politiku soudržnosti[18] [19] [20], rozvoje venkova[21] a rybářství[22] na období 2007–2013 jsou v řadě oblastí nejdůležitějšími hybnými pákami pro politiku rovnosti. V rámci jednání o programech Komise vyzvala členské státy, aby začleňováním cílů rovnosti usnadnily přístup k pracovním místům a vzdělávání a odborné přípravě, podpořily účast na rozhodovacím procesu a posílily sladění soukromého a profesního života.

2.2 Kvalitnější sladění pracovního, soukromého a rodinného života

Přestože zaměstnanost žen a mužů je vyrovnanější, na ženy i nadále připadá největší díl odpovědnosti v péči o rodinu a domácnost. Uskutečňování cílů v oblasti zaměstnanosti vyžaduje posílení politik, jejichž cílem je sladění profesního, soukromého a rodinného života , aby byl zhodnocen potenciál pracovní síly Unie. Aby se trh práce stal otevřenějším, flexibilnějším a přístupným pro všechny, aby přinášel rovný přístup ke kvalitním pracovním místům pro ženy a muže a nabízel možnosti ke sladění profesního a rodinného života, navrhla Komise společné zásady „flexikurity“[23].

Úvahy o nových výzvách v oblasti demografie byly věnovány nezbytnosti větší rovnosti žen a mužů a modernizaci rodinných politik s cílem lépe podporovat solidaritu mezi generacemi[24]. Komise rovněž podporuje výměny zkušeností, které zahájilo Evropské sdružení pro rodinu[25].

A konečně Komise předložila nový politický rámec, jehož přínosem bude „ silnější podpora pro sladění profesního, soukromého a rodinného života “[26] a jenž přispěje k dosažení cílů Unie v oblasti růstu a zaměstnanosti.

Byly přijaty návrhy právních předpisů[27] pro podporu práva zaměstnankyň na mateřskou dovolenou[28] na jedné straně a pro zajištění rovného zacházení pro samostatně výdělečně činné osoby a vypomáhající manžele a manželky[29]. Komise též posoudila pokrok, jehož dosáhly členské státy, pokud jde o cíl zlepšení dostupnosti zařízení péče o děti (pro 90 % dětí předškolního věku od tří let a pro 33 % dětí mladších tří let)[30]. Ve své zprávě[31] konstatovala, že tohoto cíle dosáhla pouze menšina členských států. Za účelem rozvoje zařízení pro péči o děti byla důrazně doporučena řada opatření, která souvisí zejména s politikou soudržnosti. Kromě toho proběhly konzultace se sociálními partnery týkající se nezbytnosti zkvalitnění právních předpisů o různých formách dovolené; sociální partneři zahájili jednání o rodičovské dovolené.

2.3 Podpora rovné účasti žen a mužů na rozhodovacím procesu

Účast všech občanů a občanek na politickém a rozhodovacím procesu je jednak nezbytností z pohledu demokracie a hospodářství, jednak je klíčovým kritériem pro příslušnost k Unii. Větší zapojení žen do demokratického procesu je jednou z priorit obsažených v programu Evropa pro občany[32]. Byla přijata řada iniciativ[33] na podporu diskuze o evropských otázkách a účasti mladých lidí a žen s cílem poznat jejich přání a naděje v souvislosti s Evropou.

Zpráva s tématem „ženy a muži v rozhodovacím procesu v roce 2007“ na základě nejnovějších údajů ukázala, že přes nepopiratelný pokrok jsou ženy ve všech sférách moci ve většině členských států i v orgánech EU stále nedostatečně zastoupeny. Komise podpořila činnost členských států v této oblasti: shromáždila, analyzovala a rozšířila srovnatelné údaje a podpořila existenci sítí mezi zainteresovanými stranami. Za tímto účelem byla vytvořena evropská síť pro podporu žen na vedoucích pozicích politických a hospodářských. V ní se poprvé spojili zástupci evropských sítí v této oblasti s cílem působit v součinnosti.

Pokud jde o oblast výzkumu , Unie si stanovila cíl dosáhnout 25% zastoupení žen na vedoucích místech[34]. Na dosažení tohoto cíle se zaměřila celá řada opatření. Vzdělávací programy a programy odborné přípravy [35] obsahují opatření pro zmenšení nerovnováhy v zastoupení žen a mužů ve vzdělávání a ve vědeckých a technických oborech. Sedmý rámcový program pro výzkum[36] zohledňuje rovnost žen a mužů. Vývoj profesního zaměření žen byl za účelem podpořit přítomnost žen ve veřejných výzkumných institucích podroben analýze, zejména prostřednictvím práce odborníků na rozhodovací proces v oblasti výzkumu[37].

Bylo zdůrazněno, že mezi pracovníky odvětví nových komunikačních technologií převažují muži[38]; za účelem povzbudit ženy, aby se zaměřily na profesní dráhu spojenou s novými komunikačními technologiemi, byla navržena nová strategie. Komise rovněž spolupracovala s vnitrostátními činiteli v rámci kampaně na povzbuzení mladých žen k výběru vědecké nebo inženýrské profesní dráhy.

2.4 Odstraňování násilí založeného na pohlaví a obchodování s lidmi

Počet ženských obětí domácího násilí, nárůst obchodování s lidmi a prostituce a přetrvávající výskyt kriminálních činů páchaných pod rouškou tradic a náboženství vzbuzuje značné obavy Komise.

Opatření pro předcházení všem formám násilí páchaného zejména na ženách a boj proti němu bude pokračovat díky programu Daphne III[39], který podporuje činnost členských států a nevládních organizací určenou obětem i pachatelům násilných skutků. Rovněž četné násilné činy mezi mladými lidmi přivedly Komisi k tomu, že boj proti násilí na ženách začlenila mezi projekty programu Mládež v akci[40].

Akční plán Unie pro boj proti obchodování s lidmi podněcuje k použití všech nástrojů. Byl vytvořen společný rámec pro vymezení ukazatelů a shromáždění údajů o obchodování s lidmi[41], aby se zlepšilo povědomí o rozsahu tohoto problému. Kromě toho Komise předložila doporučení týkající se vyhledávání obětí obchodování s lidmi a pomoci těmto obětem a podpořila hlavní činitele a iniciativy, jako je Den proti obchodování s lidmi.

2.5 Odstranění genderových stereotypů

Plán, který vymezil boj proti stereotypům jako prioritní oblast, připomenul, že ženské a mužské stereotypy jsou významnou příčinou nerovnosti mezi ženami a muži. Komise nedávno opět potvrdila, že je důležité začlenit rovnost žen a mužů do politik týkajících se mládeže[42]. Program školního vzdělávání zaměřený na spolupráci mezi školami začlenil omezování nerovnosti mezi ženami a muži mezi své cíle.

Ženské a mužské stereotypy ovlivňují výběr oboru vzdělání a, jak Komise zdůraznila[43], způsobují, že ženy jsou často více zastoupeny v méně finančně ohodnocených zaměstnáních. Cíle stanovené Evropskou radou jsou zaměřené na 15% zvýšení počtu absolventů matematických, vědeckých a technologických oborů a zároveň na omezení nerovnováhy mezi ženskými a mužskými absolventy[44]. Za účelem dosažení těchto cílů a omezení stereotypů obecně byla rovnost žen a mužů začleněna jako zvláštní priorita do programů Společenství v oblasti vzdělávání a odborné přípravy[45].

Existence stereotypního způsobu vnímání, zejména pokud jde o schopnost žen zastávat některé funkce v podnicích, přivedla Komisi k tomu, aby zahájila činnosti zaměřené na zvyšování povědomí o tomto problému v podnicích.

2.6 Podpora rovnosti žen a mužů vně EU

Plán opětovně potvrdil závazek Komise týkající se zásad rovnosti žen a mužů uznaných na mezinárodní úrovni v rozvojové deklaraci tisíciletí a Pekingské akční platformě .

Zejména strategie Unie pro rovnost žen a mužů v rozvojové politice [46], na kterou naváže akční plán, podpořila zohledňování rovnosti žen a mužů v oblasti rozvojové spolupráce a vnějších vztahů EU. Prosazování rovnosti ve strategiích jednotlivých zemí vypracovaných v rámci 10. Evropského rozvojového fondu [47] bylo podpořeno prostřednictvím stanovení hlavních směrů plánování a monitorování problematiky rovnosti v národních plánech.

Podpory se rovnosti žen a mužů dostalo také v rámci evropsko-středomořského partnerství a istanbulský akční rámec vedl k přijetí řady závazků a k zapojení všech prostředků pro podporu práv žen a jejich plnohodnotné účasti v občanském životě a v oblasti politické, sociální, hospodářské a kulturní.

Nový evropský nástroj pro demokracii a lidská práva [48] stanoví podporu rovnosti a práv žen v řadě oblastí, zejména pokud se jedná o účast žen na politickém životě, boj proti domácímu násilí a mrzačení pohlavních orgánů.

„ Iniciativy pro budování míru “ a partnerství mezi ES a OSN v oblasti rozvoje a míru umožnily podporovat nejrůznější opatření týkající se postavení a úlohy žen v ozbrojených konfliktech nebo v období po skončení konfliktu a uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325. Byla to zvláště mezinárodní konference „Ženy: stabilizace nejistého světa“ uspořádaná Komisí, která přispěla k realizaci politické podpory v těchto oblastech.

Rovnosti je věnován jeden z pilířů tematického programu „ Investice do lidí “[49], aby mohly být uskutečněny například projekty týkající se účasti žen na rozhodovacím procesu nebo začleňování rovnosti žen a mužů. Rovněž programy spolupráce se třetími zeměmi podpořily úlohu žen ve společnosti nebo projekty pro mobilitu mladých lidí[50].

EU opětovně potvrdila zásady týkající se rovnosti žen a mužů v evropském konsensu o humanitární pomoci [51] a ve svém akčním plánu[52] se zavázala, že bude prosazovat účast žen a ochranu proti sexuálnímu násilí a násilí páchanému na základě pohlaví, pokud jde o pomoc při mimořádných událostech.

Rovnost žen a mužů v obchodní politice EU je součástí širšího rámce udržitelného rozvoje a podněcuje uplatňování nejdůležitějších pracovních norem při obchodních jednáních a spolupráci s Mezinárodní organizací práce na rozměru důstojné práce v rozvojových zemích.

Díky politice rozšíření dosáhly kandidátské a potenciálně kandidátské země souladu s acquis communautaire a evropskými normami v oblasti rovnosti a vytvořily odpovídající institucionální a správní struktury.

3. KVALITNěJšÍ řÍZENÍ

Cílů rovnosti nemůže být dosaženo, aniž by se zapojily všechny zainteresované strany . Komise spolupracovala s členskými státy v rámci skupiny vrcholných zástupců pro otázky rovnosti, v rámci prací Rady (zejména „trojek“ předsednictví), při pořádání konferencí předsednictví a na půdě poradního výboru. Sociální partneři na evropské úrovni podali zprávu o provádění rámce opatření v oblasti rovnosti žen a mužů[53]. Organizacím zastupujícím občanskou společnost byl poskytnut finanční příspěvek s cílem udržovat dialog a podporovat jejich činnost zaměřenou na prosazování rovnosti žen a mužů.

Za účelem posílit nástroje na podporu rovnosti se uskutečnila se řada iniciativ. Aby bylo zajištěno stejné uplatňování evropského práva v této oblasti, byla vytvořena síť subjektů zaměřených na rovnost žen a mužů[54]. Odborníci na právní otázky každý rok analyzovali pokroky na úrovni práva Společenství a účinnost právních předpisů zejména v oblasti rovného zacházení[55]. Občanům jsou kromě toho poskytovány informace a rady o právech v oblasti rovnosti.

Komise dosáhla pokroku při zkvalitňování začleňování rovnosti žen a mužů do všech politik a programů Unie, přičemž zohlednila jejich dopad na ženy a muže a zkoumala možnosti včlenit rovnost žen a mužů do rozpočtování .

Komise v rámci svého 4. akčního programu na podporu rovnosti žen a mužů[56] rovněž zajistila prosazení této rovnosti ve svých vlastních řadách.

Práce na ukazatelích obecně splnily mezinárodní závazky členských států. S členskými státy Komise spolupracovala na tvorbě ukazatelů, které souvisí s rámcem Pekingské akční platformy.

Za účelem zvýšení dostupnosti harmonizovaných údajů na evropské úrovni a doplnění stávajících ukazatelů[57] se práce zaměřily zejména na využití pracovní doby, rozdíly v odměňování a vypracování evropského indexu rovnosti žen a mužů.

Řada opatření obsažených v plánu byla financována z programu PROGRESS [58], zejména opatření týkající se koordinace a průřezového provádění cílů rovnosti, včetně opatření na podporu komunikace v oblasti politiky rovnosti.

Rovněž je zřizován Evropský institut pro rovnost žen a mužů [59].

4. ZÁVěRY

Plán představuje náročný politický rámec, jehož cílem je prosazování rovnosti žen a mužů ve všech politikách a činnostech Unie. Umožnil zajistit koherenci v činnostech Komise, zviditelnil je a zároveň byl referenčním bodem pro členské státy, jež vyvíjely vlastní činnost, pokud jde o společné cíle vymezené v plánu, Evropském paktu pro rovnost žen a mužů a mezinárodních závazcích Pekingské platformy.

Bylo dosaženo významného pokroku a cíle v oblasti rovnosti se mnohem konkrétněji promítly do všech politik uvedených v plánu. Nejvýznamnější pokroky jsou, zdá se, spojeny s politickými závazky Unie, pokud činnost Společenství určují společné kvantifikované cíle.

Monitorování plánu ukázalo, že bylo dosaženo pokroku v téměř všech opatřeních v něm obsažených. Pokroky nejsou nicméně ve všech oblastech stejné a nezbytnost vyvíjet do roku 2010 další úsilí je zřejmá. Hlavní obtíží při provádění politiky rovnosti je jasně sdělit, jaké úkoly a výzvy tato politika nastoluje. Zvyšování povědomí o sociálních a hospodářských úkolech a výzvách, které cíle rovnosti přinášejí, a jejich přijetí musí být posíleny, což vyžaduje pevnou politickou vůli.

Tato vůle se bude týkat například podpory začleňování rovnosti žen a mužů a zejména politiky souladu do kola Lisabonské strategie na léta 2008 až 2010 a otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a sociálního začleňování a posouzení, zda jsou plněny závazky na podporu rovnosti v programech politiky soudržnosti, vzdělávání a výzkumu. Je nezbytné, aby úsilí o velký pokrok v oblasti rovnosti ve vnějších politikách pokračovalo. Na úrovni Unie i ve strukturách, které řídí Komise, je třeba podpořit vyvážené zastoupení žen v rozhodovacích orgánech hospodářských i politických. Odstraňování mužských a ženských stereotypů je rovněž třeba zefektivnit, zejména prostřednictvím dialogu s médii a s občany. Evropský institut pro rovnost žen a mužů musí svou činnost zahájit co nejdříve. A konečně je třeba, aby zvýšené úsilí v oblasti komunikace přispělo k lepšímu osvětlení úkolů a výzev politiky rovnosti žen a mužů. Před volbami do Evropského parlamentu v červnu 2009 se činnosti v oblasti komunikace zaměří zejména na ženy.

Prostřednictvím obnovené sociální agendy[60], jejíž nedílnou součástí politika rovnosti žen a mužů je, chtěla Komise dodat nový podnět sociálnímu rozměru Evropské unie. Obnovená sociální agenda především stanoví, že Komise vyvine větší úsilí o začleňování rovnosti žen a mužů do svých politik a činností.

Politiky týkající se občanů, hospodářství a společnosti mají na ženy a muže vždy dopad. V některých oblastech, které politiky Společenství pokrývají, je však tento dopad často velmi málo zohledňován. Je třeba se soustředit zejména na oblasti, v nichž se tradičně otázkám rovnosti dostává malé pozornosti, a zvyšovat v nich u zainteresovaných stran povědomí o těchto otázkách. Rozhodování v oblasti politik a rozpočtu by mělo brát v potaz potřeby žen a mužů, přičemž je při něm zapotřebí systematičtějšího zvažování jeho dopadu na každého jednotlivce.

V roce 2010 Komise vyhodnotí dosažené výsledky a připraví na plán navazující strategii. Na jaře 2009 se bude konat konference, jejímž úkolem bude zhodnotit provádění plánu, výrazněji zapojit všechny politiky a zasadit se o zvýšení povědomí o úkolech a výzvách rovnosti žen a mužů u všech subjektů.

[1] KOM(2006) 92 v konečném znění.

[2] Evropská rada, 23.–24. března 2006.

[3] SEK(2007) 537, SEK(2008) 338.

[4] KOM(2007) 424 v konečném znění.

[5] KOM(2008) 10 v konečném znění.

[6] Manual for gender mainstreaming of employment policies , 2007.

[7] Nařízení (ES) č. 800/2008.

[8] KOM(2005) 706 v konečném znění.

[9] Manual for gender mainstreaming of social inclusion and social protection policies , 2008.

[10] KOM(2008) 42 v konečném znění.

[11] KOM(2007) 630 v konečném znění.

[12] Rozhodnutí 1786/2002/ES.

[13] KOM(2008) 420 v konečném znění.

[14] Stanovisko Výboru regionů „Situace migrujících žen v Evropské unii“ ze dne 15. prosince 2007.

[15] KOM(2008) 359 v konečném znění.

[16] Směrnice 2004/81/ES.

[17] KOM(2007) 637 v konečném znění.

[18] Nařízení (ES) č. 1083/2006 o strukturálních fondech (EFRR a ESF) a Fond soudržnosti.

[19] Nařízení (ES) č. 1081/2006 o Evropském sociálním fondu.

[20] Nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj.

[21] Nařízení (ES) č. 1698/2005.

[22] Nařízení (ES) č. 1198/2006.

[23] KOM(2007) 359 v konečném znění.

[24] KOM(2007) 244 v konečném znění.

[25] Evropská rada, 8.–9. března 2007.

[26] KOM(2008) 635 v konečném znění.

[27] KOM(2008) 636 a 637.

[28] Směrnice 92/85/ES.

[29] Směrnice 86/613/ES.

[30] Evropská rada, 15.–16. března 2002.

[31] KOM(2008) 638 v konečném znění.

[32] Rozhodnutí 1904/2006/ES.

[33] KOM(2005) 494 a KOM(2008) 158.

[34] Evropská rada, 18. dubna 2005.

[35] Rozhodnutí 1720/2006/ES.

[36] Rozhodnutí 1982/2006/ES.

[37] Mapping the maze: getting more women to the top in research , 2008.

[38] Women in ICT, status and the way ahead , 2008.

[39] Rozhodnutí 779/2007/ES.

[40] Rozhodnutí 1719/2006/ES.

[41] KOM(2006) 437 v konečném znění.

[42] Investice do mládeže: strategie pro větší zodpovědnost, 2007.

[43] KOM(2007) 498 v konečném znění.

[44] Evropská rada, 5.–6. května 2003.

[45] Rozhodnutí 1720/2006/ES.

[46] KOM(2007) 100 v konečném znění.

[47] Nařízení (ES) č. 1905/2006.

[48] Nařízení (ES) č. 1889/2006.

[49] KOM(2006) 18 v konečném znění.

[50] Rozhodnutí 1719/2006/ES.

[51] Úř. věst. C 25, 30.1.2008, s. 1.

[52] SEK(2008) 1991.

[53] Framework of actions on gender equality second follow-up report , 2007.

[54] Směrnice 2002/73/ES.

[55] Směrnice 2004/113/ES.

[56] SEK(2007) 1506/2.

[57] KOM(2006) 92.

[58] Rozhodnutí 1672/2006/ES.

[59] Nařízení (ES) č. 1922/2006.

[60] KOM(2008) 412 v konečném znění.