52020PC0842

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Digitální služby přinesly uživatelům významné inovativní výhody a přispěly k vnitřnímu trhu tím, že otevřely nové obchodní příležitosti a usnadnily přeshraniční obchodování. V současnosti se digitální služby týkají široké škály každodenních činností, včetně online zprostředkovatelských služeb, jako jsou online tržiště, služby online sociálních sítí, internetové vyhledávače, operační systémy nebo obchody se softwarovými aplikacemi. Poskytují spotřebitelům větší výběr, zlepšují efektivitu a konkurenceschopnost průmyslu a mohou posílit zapojení občanské společnosti. Avšak i když v evropské digitální ekonomice působí více než 10 000 online platforem, z nichž většinu tvoří malé a střední podniky, největší podíl na celkové vytvořené hodnotě má malý počet velkých online platforem.

Velké platformy těží z charakteristik tohoto odvětví, jako jsou silné síťové účinky, které jsou často zakotveny ve vlastních ekosystémech platforem a představují klíčové strukturální prvky současné digitální ekonomiky, ve které zprostředkovávají většinu transakcí mezi koncovými a podnikatelskými uživateli. Mnohé z těchto podniků koncové uživatele rovněž komplexně sledují a profilují 1 . Několik velkých platforem stále častěji působí jako strážci nebo brány mezi podnikatelskými a koncovými uživateli a zaujímá zavedené a trvalé postavení, často v důsledku vytvoření konglomerátních ekosystémů kolem svých hlavních služeb platforem, což posiluje stávající překážky pro vstup na trh.

Tito strážci mají proto významný dopad na digitální trhy, významně kontrolují přístup na ně a mají na nich pevné postavení, což vede ke značné závislosti mnoha podnikatelských uživatelů na strážcích a v některých případech k nekalému jednání vůči těmto uživatelům. Má rovněž negativní dopad na otevřenost hospodářské soutěži dotčených hlavních služeb platforem. Regulační iniciativy členských států nejsou schopny tyto dopady plně řešit; bez opatření na úrovni EU by mohly vést k roztříštěnosti vnitřního trhu.

Nekalé praktiky a nedostatečná otevřenost hospodářské soutěži vedou k neefektivním výsledkům v digitálním odvětví, pokud jde o vyšší ceny, nižší kvalitu, jakož i menší výběr a méně inovací, což se děje na úkor evropských spotřebitelů. Řešit tyto problémy je nanejvýš důležité s ohledem na velikost digitální ekonomiky (odhadovanou na 4,5 % až 15,5 % celosvětového HDP v roce 2019, se vzrůstající tendencí) a na významnou úlohu online platforem na digitálních trzích a s ní související společenské a hospodářské důsledky 2 .

Ačkoli některé z těchto jevů, které jsou pro digitální odvětví a hlavní služby platforem typické, je do určité míry možné pozorovat i v jiných odvětvích a na jiných trzích, oblast působnosti návrhu je omezena na digitální odvětví, neboť jeho problémy jsou z hlediska vnitřního trhu nejnaléhavější.

Slabá otevřenost hospodářské soutěži a nekalé praktiky v digitálním odvětví jsou u některých digitálních služeb častější a výraznější než u jiných. To platí zejména pro široce rozšířené a běžně používané digitální služby a infrastruktury, které většinou působí jako přímí zprostředkovatelé mezi podnikatelskými a koncovými uživateli. Zkušenosti s prosazováním pravidel hospodářské soutěže EU, četné odborné zprávy a studie a výsledky otevřené veřejné konzultace ukazují, že existuje řada digitálních služeb, které mají tyto rysy: i) vysoce koncentrované služby vícestranných platforem, v nichž obvykle jedna nebo velmi málo velkých digitálních platforem stanoví obchodní podmínky se značnou autonomií; ii) malý počet velkých digitálních platforem, které působí jako brána umožňující podnikatelským uživatelům oslovit zákazníky a naopak, a iii) tyto velké digitální platformy často zneužívají své silné pozice strážců k nekalému jednání vůči ekonomicky závislým podnikatelským uživatelům a zákazníkům 3 . Návrh je proto dále omezen na několik „hlavních služeb platforem“, u nichž jsou zjištěné problémy nejzřetelnější a nejvýraznější a kde působení omezeného počtu velkých online platforem, které slouží jako brána mezi podnikatelskými a koncovými uživateli, vedlo nebo pravděpodobně povede k tomu, že bude oslabena otevřenost těchto služeb a trhů, na kterých působí, hospodářské soutěži. Uvedené hlavní služby platforem zahrnují: i) online zprostředkovatelské služby (včetně například tržišť, obchodů s aplikacemi a online zprostředkovatelských služeb v jiných odvětvích, jako je mobilita, doprava nebo energetika), ii) internetové vyhledávače, iii) sociální sítě, iv) služby platforem pro sdílení videonahrávek, v) interpersonální služby elektronických komunikací nezávislé na číslech, vi) operační systémy, vii) cloudové služby a viii) reklamní služby, včetně reklamních sítí, reklamních výměn a dalších služeb pro zprostředkování reklamy, pokud uvedené reklamní služby souvisejí s jednou nebo více výše uvedenými hlavními službami platforem.

To, že je určitá digitální služba považována za hlavní službu platformy, neznamená, že problémy s otevřeností hospodářské soutěži a nekalými praktikami vyvstávají u každého poskytovatele těchto hlavních služeb platforem. Takové obavy se objevují zejména, pokud hlavní službu platformy provozuje strážce. Poskytovatele hlavních služeb platforem lze považovat za strážce, pokud: i) mají významný dopad na vnitřní trh, ii) provozují jednu nebo více důležitých brán k zákazníkům a iii) mají nebo se očekává, že budou mít ve své činnosti zavedené a trvalé postavení.

Uvedený status strážce lze určit buď s odkazem na jasně vymezené a vhodné kvantitativní metody měření, které mohou sloužit jako vyvratitelné domněnky pro určení statusu strážce konkrétních poskytovatelů, nebo na základě individuálního kvalitativního posouzení průzkumem trhu.

Stávající právní předpisy EU nebo vnitrostátní právní předpisy členských států se v současné době (účinně) nezabývají zjištěnými problémy, které souvisejí se strážci. Ačkoli byly v několika členských státech přijaty legislativní iniciativy, nebo jsou zvažovány, nebudou k řešení problémů stačit. Takové iniciativy se omezují na území daného státu, zatímco strážci obvykle působí přeshraničně, často v celosvětovém měřítku, a své obchodní modely také často používají v celosvětovém měřítku. Bez opatření na úrovni EU by mohly stávající a dosud neschválené vnitrostátní právní předpisy vést ke zvýšení roztříštěnosti předpisů o platformách.

Cílem návrhu je proto umožnit platformám, aby plně využily svůj potenciál tím, že na úrovni EU budou řešeny nejvýraznější případy nekalých praktik a slabé otevřenosti hospodářské soutěži, aby koncoví i podnikatelští uživatelé mohli využít maximálního přínosu ekonomiky platforem a digitální ekonomiky obecně, a to ve spravedlivém prostředí otevřeném konkurenci.

Potřeba řešit uvedené obavy týkající se digitální ekonomiky byla zdůrazněna ve sdělení Komise nazvaném „Formování digitální budoucnosti Evropy“ 4 , v němž se uvádí, že „vzhledem k logice jednotného trhu je možné, že abychom mohli zaručit otevřenost hospodářské soutěži, spravedlnost a inovace a také možnost vstupu na trh či veřejný zájem nad rámec hospodářské soutěže nebo ekonomických hledisek, budeme potřebovat další pravidla“. Komise rovněž oznámila, že „se bude […] dále zabývat právní úpravou ex ante, aby zajistila, že trhy charakteristické velkými platformami s velkým síťovým účinkem fungujícími jako strážci zůstanou spravedlivé a otevřené konkurenci ze strany inovátorů, podniků a nových subjektů vstupujících na trh“.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh vychází ze stávajícího nařízení o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (dále jen „nařízení o vztazích mezi platformami a podniky“) 5 , aniž by s ním byl v rozporu. Definice použité v tomto návrhu jsou v souladu s uvedeným nařízením, zejména definice „online zprostředkovatelských služeb“ a „internetových vyhledávačů“. Kromě základních pravidel transparentnosti a spravedlnosti platných pro všechny online platformy bez ohledu na jejich velikost nebo postavení, která zavádí výše uvedené nařízení o vztazích mezi platformami a podniky, stanoví tento návrh jasně vymezené povinnosti velmi omezeného počtu přeshraničních poskytovatelů hlavních služeb platforem, které slouží jako důležité brány podnikatelských uživatelů k oslovení koncových uživatelů. V neposlední řadě může Komise při prosazování těchto povinností těžit z transparentnosti, kterou musí online zprostředkovatelské služby a internetové vyhledávače podle výše uvedeného nařízení o vztazích mezi platformami a podniky zajišťovat ohledně praktik, které by podle seznamu povinností mohly být nezákonné, pokud by se do nich zapojovali strážci.

Návrh je rovněž plně v souladu s návrhem aktu o digitálních službách. Akt o digitálních službách je horizontální iniciativa zaměřená na otázky, jako je odpovědnost online zprostředkovatelů za obsah třetích stran, online bezpečnost uživatelů nebo asymetrické povinnosti náležité péče pro různé poskytovatele služeb informační společnosti v závislosti na povaze společenských rizik, která tyto služby představují. Naproti tomu návrh aktu o digitálních trzích se zabývá hospodářskou nerovnováhou, nekalými obchodními praktikami ze strany strážců a souvisejícími negativními důsledky, jako je oslabená otevřenost hospodářské soutěži na trzích platforem.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh je v souladu s digitální strategií Komise, neboť přispívá k zajištění spravedlivé a konkurenceschopné digitální ekonomiky, což je jeden ze tří hlavních pilířů směrů a cílů politiky oznámených ve sdělení „Formování digitální budoucnosti Evropy“. Bude představovat soudržný, účinný a přiměřený rámec pro řešení problémů v digitální ekonomice, které v současné době řešit nelze nebo je nelze řešit účinně.

Návrh doplňuje stávající unijní (a vnitrostátní) pravidla hospodářské soutěže. Zabývá se nekalými praktikami ze strany strážců, které buď nespadají do působnosti stávajících pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže, nebo které nemohou být těmito pravidly účinně řešeny s ohledem na to, že prosazování antimonopolních pravidel se týká situace na konkrétních trzích, k zásahu nevyhnutelně dochází až poté, co došlo k restriktivnímu nebo zneužívajícímu jednání, a vyšetřovací postupy ke zjištění protiprávního jednání vyžadují čas. Stávající návrh minimalizuje škodlivé strukturální účinky nekalých praktik ex ante, aniž by omezoval možnost zasáhnout ex post podle pravidel unijních a vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže.

Návrh je v souladu s dalšími nástroji EU, včetně Listiny základních práv EU a Evropské úmluvy o lidských právech (dále jen „EÚLP“), obecného nařízení o ochraně osobních údajů 6 a acquis EU v oblasti spotřebitelského práva.

Návrh doplňuje právní předpisy o ochraně údajů. Povinnost transparentnosti ohledně hlubokého profilování spotřebitelů pomůže při prosazování obecného nařízení o ochraně osobních údajů („nařízení GDPR“) a závazné vyloučení kombinování údajů napříč hlavními službami platforem doplňuje stávající úroveň ochrany podle nařízení GDPR. Návrh vyjasňuje, že je na strážcích, aby zajistili, že dodržování povinností stanovených v nařízení probíhá v plném souladu s ostatními právními předpisy EU, jako je ochrana osobních údajů a soukromí nebo ochrana spotřebitele.

Návrh je rovněž v souladu s cílenou a individuálně přizpůsobenou regulací konkrétních odvětví ex ante, včetně pravidel platných pro služby elektronických komunikací nebo pro prodej na krátko, jakož i se stávajícími iniciativami zaměřenými proti škodlivým obchodním praktikám v reálném světě 7 .

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Členské státy uplatňují nebo zvažují, že budou uplatňovat, různá vnitrostátní pravidla k řešení problémů vyplývajících ze značné míry závislosti podnikatelských uživatelů na hlavních službách platforem poskytovaných strážci a souvisejících problémů vyplývajících z nekalého jednání strážců vůči podnikatelským uživatelům. Tato situace vede k roztříštěnosti právních předpisů, neboť pravidla pro řešení nespravedlnosti ve vztahu závislosti s těmito strážci a otevřenosti hospodářské soutěži, pokud jde o tyto služby, se liší, zejména pokud jde o podmínky pro zásah a míru zásahu, a zvyšují náklady na dodržování předpisů pro společnosti působící na vnitřním trhu. Pokud nebudou přijata opatření na úrovni EU, bude tato situace dále zhoršena přijetím nových iniciativ v několika členských státech, zatímco v jiných zůstanou nespravedlivé a konkurenci méně otevřené hlavní služby platforem poskytované strážci neřešeny. Vzhledem k přirozeně přeshraniční povaze hlavních služeb platforem poskytovaných strážci bude roztříštěnost předpisů vážně narušovat fungování jednotného trhu digitálních služeb, jakož i fungování digitálních trhů jako celku. Harmonizace na úrovni EU je proto nezbytná a příslušným právním základem této iniciativy je článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

•Subsidiarita

Cílů návrhu nemůže být dosaženo na úrovni členských států jednajících samostatně, neboť problémy mají přeshraniční povahu a nejsou omezeny na jednotlivé členské státy nebo na podskupinu členských států. Digitální odvětví jako takové, a zejména hlavní služby platforem poskytované nebo nabízené strážci, mají přeshraniční povahu, jak dokládá objem přeshraničního obchodu, a stále nevyužitý potenciál pro budoucí růst, jak je zřejmé ze struktury a objemu přeshraničního obchodu zprostředkovaného digitálními platformami. Téměř 24 % veškerého online obchodování v Evropě je přeshraniční povahy.

Digitální hráči obvykle působí v několika členských státech, nebo v celé EU, což je v současnosti zejména případ služeb, jako je online reklama, služby online sociálních sítí, online tržiště, služby cloud computingu, služby internetových vyhledávačů, služby platforem pro sdílení videonahrávek, interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech nebo operační systémy. Zjištěné problémy tedy mají pro Unii význam, neboť se objevují přeshraničně a dotýkají se několika členských států, a tudíž se neomezují pouze na území jednoho členského státu 8 . Tak je tomu zejména v případě hlavních služeb platforem poskytovaných nebo nabízených strážci.

Dokonce i ty členské státy, které dosud nepřijaly právní předpisy k řešení nespravedlnosti hlavních služeb platforem poskytovaných nebo nabízených strážci a jejich menší otevřenosti hospodářské soutěži, stále více zvažují vnitrostátní opatření za tímto účelem. Různé vnitrostátní právní předpisy v rámci EU mohou kromě toho, že nejsou dostatečně účinné, vést k větší roztříštěnosti a nákladům na dodržování předpisů pro velké účastníky trhu a podnikatelské uživatele, kteří jsou na nich závislí. Tato situace má zároveň negativní dopad na začínající a menší podniky, neboť jim brání v rozšíření a přeshraniční expanzi, takže nemohou vstupovat na nové trhy, nabízet lepší a diverzifikované produkty za konkurenceschopnější ceny a časem případně konkurovat zavedeným hráčům v digitálním odvětví. Proto se řešením nekalých praktik, pokud jde o hlavní služby platforem provozované strážci na úrovni Unie, zlepší fungování vnitřního trhu prostřednictvím jasných pravidel chování, která poskytnou všem zúčastněným stranám právní jistotu, a prostřednictvím intervenčního rámce v rámci celé EU, který umožní řešit škodlivé praktiky účinně a včas. Jednou z podmínek pro určení poskytovatele hlavních služeb platforem jako strážce je to, že má významný dopad na vnitřní trh.

•Proporcionalita

Cílem návrhu je přispět k řádnému fungování jednotného trhu digitálních služeb tím, že se zajistí, aby trhy v celé Unii, kde působí strážci, byly otevřené konkurenci a spravedlivé. To by mělo podporovat inovace, vysokou kvalitu digitálních produktů a služeb, spravedlivé a konkurenceschopné ceny a možnost vlastního výběru pro uživatele v digitálním odvětví.

V této souvislosti se návrh zaměřuje pouze na ty digitální služby, které jsou nejčastěji využívány podnikatelskými uživateli a koncovými uživateli („hlavní služby platforem“) a u nichž jsou na základě současných podmínek vnitřního trhu zřetelnější a naléhavější obavy ze slabé otevřenosti hospodářské soutěži a z nekalých praktik ze strany strážců. Do oblasti působnosti patří pouze ty hlavní služby platforem, u nichž existují přesvědčivé důkazy o i) vysoké koncentraci, kdy obvykle jedna nebo velmi málo velkých online platforem stanoví obchodní podmínky poměrně nezávisle na svých (potenciálních) konkurentech, zákaznících nebo spotřebitelích; ii) závislosti na malém počtu velkých online platforem, které podnikatelským uživatelům slouží jako brána k oslovení zákazníků a interakci s nimi, a iii) skutečnosti, že je vliv poskytovatelů hlavních služeb platforem často zneužíván k nekalému chování vůči ekonomicky závislým podnikatelským uživatelům a zákazníkům.

Návrh se proto vztahuje pouze na poskytovatele, kteří splňují jasně definovaná, výše uvedená kritéria pro to, aby byli považováni za strážce. Použití kvantitativních prahových hodnot jako základu vyvratitelné domněnky je doplněno použitím kvalitativních kritérií uvedených v návrhu. To Komisi umožňuje určit za strážce poskytovatele hlavních služeb platforem, kteří vykazují stejná nebo podobná rizika z hlediska spravedlnosti a otevřenosti trhu hospodářské soutěži a zároveň zaručuje, že se povinnosti vztahují pouze na příslušné poskytovatele hlavních služeb platforem.

Seznam povinností stanovených v návrhu byl omezen na ty praktiky, i) které jsou obzvláště nekalé nebo škodlivé, ii) které lze jasně a jednoznačně identifikovat, aby se strážcům a dalším zúčastněným stranám zajistila nezbytná právní jistota, a iii) se kterými jsou dostatečné zkušenosti. Návrh stanoví možnost cíleného uplatňování některých povinností prostřednictvím dialogu mezi Komisí a dotčenými strážci. Kromě toho umožňuje flexibilně pokrýt další praktiky, které jsou podobně nekalé nebo které, po důkladném tržním šetření jejich dopadu, rovněž ohrožují spravedlnost nebo otevřenost hospodářské soutěži. Tento mechanismus zajišťuje, aby nedocházelo k nadměrné regulaci, a zároveň se vyhýbá nedostatečnému zásahu v souvislosti s podobnými postupy týchž strážců, kde se postupy mohou v průběhu času vyvíjet.

Navrhovaná opatření jsou přiměřená, neboť dosahují svého cíle tím, že podniky v digitálním odvětví zatěžují pouze cíleně. Návrh vyžaduje spolupráci společností, které jsou předmětem šetření, ale administrativní náklady by byly přiměřené a není pravděpodobné, že by byly vyžadovány značné dodatečné náklady, a to vzhledem k již existujícím regulačním strukturám pro uplatňování jiných právních předpisů EU (např. nařízení EU o spojování; nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele). Pokud jde o náklady na dodržování předpisů pro strážce, byly by přiměřené, neboť by do značné míry nahradily vysoké náklady, které velkým poskytovatelům hlavních služeb platforem vznikají při dodržování odlišných regulačních opatření, která jsou nebo pravděpodobně budou zaváděna v různých členských státech. Takové náklady by byly vynaloženy na několik dalších kontrolorů shody s právními předpisy, kteří by dohlíželi na soulad politik podniků s novými pravidly, a několik zaměstnanců, kteří by byli v kontaktu s Komisí a odpovídali by na žádosti o informace 9 .

•Volba nástroje

Zjištěné problémy může účinně řešit pouze legislativní nástroj. Nařízení je dále nezbytné proto, že je přímo použitelné v členských státech, stanoví stejnou úroveň práv a povinností pro soukromé subjekty a umožňuje soudržné a účinné uplatňování pravidel v rámci přeshraničního zprostředkovávaného online obchodování v ekonomice online platforem. To je nejvhodnější k řešení zjištěných problémů spravedlnosti a otevřenosti hospodářské soutěži a k předcházení roztříštěnosti jednotného trhu u hlavních služeb platforem poskytovaných nebo nabízených strážci.

3.VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Komise vedla rozsáhlé konzultace o široké škále otázek souvisejících s online platformami, včetně hospodářské síly velmi velkých online platforem, které plní úlohu strážce.

Zaprvé, v období od 2. června do 8. září 2020 Komise uspořádala dvě samostatné otevřené veřejné konzultace, které odkazovaly na dvě samostatná počáteční posouzení dopadů i) balíčku spojeného s aktem o digitálních službách: regulační nástroj ex ante pro velké online platformy s významnými síťovými účinky, které působí jako strážci na vnitřním trhu Evropské unie 10 , a dále ii) nového nástroje pro hospodářskou soutěž 11 .

Zadruhé Komise uspořádala konzultaci se zúčastněnými stranami o průběžných zprávách skupiny pro sledování ekonomiky online platforem 12 podporující stávající iniciativu 13 .

Zatřetí pracovní semináře 14 , konference 15 , jakož i výzkum provedený Společným výzkumným střediskem přispěly k vymezení problému a pomohly určit předběžné možnosti politiky. Kromě použitých konzultačních nástrojů se útvary Komise rovněž dvoustranně setkaly se zúčastněnými stranami v souvislosti s veřejnými konzultacemi a obdobím pro zpětnou vazbu k počátečnímu posouzení dopadů.

Strukturovaný dialog s členskými státy, zejména prostřednictvím skupiny odborníků pro elektronický obchod, konferencí a dvoustranných a vícestranných výměn informací přispěl k navržení možností politiky.

Veřejné konzultace obecně nabídly silnou podporu zásahu, který by řešil nekalé praktiky strážců. Velká většina respondentů veřejných konzultací a samostatného dotazníku určeného vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž se shodla na tom, že určité strukturální problémy nelze řešit podle stávajících pravidel hospodářské soutěže; stejná většina se domnívala, že by Komise měla mít možnost zasáhnout na trzích, na kterých strážci působí. Tento názor vyjádřila velká většina podniků a podnikatelských sdružení, všechny organizace občanské společnosti (včetně nevládních organizací a odborů) a všechny veřejné orgány 16 . Spotřebitelské organizace, jako je Evropská organizace spotřebitelů (BEUC), rovněž upozorňovaly na výrazné obavy týkající se online platforem a digitálních trhů 17 . Tito respondenti se domnívali, že zásah řešící tyto obavy by jednak vytvořil správné inovační pobídky a jednak přispěl k většímu výběru pro spotřebitele, což by připravilo půdu pro nové platformy a inovativní služby respektující soukromí.

Online platformy se v této otázce rozcházely, přičemž většina velkých online platforem a jejich zastupujících sdružení zpochybnila potřebu nového nástroje regulujícího strážce. Na druhé straně mnoho malých a středních platforem, zejména těch, které jsou podnikatelskými uživateli velkých online platforem, nový nástroj regulující strážce podpořilo.

Ti, kteří nesouhlasili, poukazovali na to, že koncepce „strážce“ je příliš široká a místo ní je třeba posuzovat případ od případu a že Komise již může zasahovat v případě, že dojde k jednání strážce v rozporu s článkem 102 SFEU. Komise se však domnívala, že článek 102 SFEU nepostačuje k řešení všech problémů spojených se strážci, neboť strážce nemusí být nutně dominantním hráčem a jeho praktiky nemusí být zahrnuty do článku 102 SFEU, pokud neexistuje prokazatelný vliv na hospodářskou soutěž na jasně vymezených relevantních trzích. Kromě toho článek 102 SFEU neumožňuje vždy zasahovat rychlostí, která je nezbytná k co nejvčasnějšímu, a tedy nejúčinnějšímu řešení těchto tíživých praktik.

Převážná většina respondentů se rovněž domnívala, že zvláštní pravidla týkající se platforem by měla zahrnovat zákazy a povinnosti pro platformy strážců. Rovněž uvedla, že prostředky nápravy by mohly být procesní povahy, spíše než předepisování určitého postupu. Velká většina zúčastněných stran se domnívala, že navrhovaný seznam problematických praktik neboli „černá listina“ by měl být zaměřen na jednoznačně nekalé a škodlivé praktiky platforem strážců.

Pokud jde o definici postavení, které má strážce, názory zúčastněných stran se lišily. Některé platformy tvrdily, že začlenění různých služeb do nabídky jediné platformy vypovídá jen málo o síle platformy, stejně jako by tomu bylo i v případě možnosti využívat aktiva z jedné oblasti v druhé. Bylo navrženo, aby určení za „strážce“ bylo nezávislé na obchodním modelu, posouzení strážců byla pravidelně přezkoumávána, určení za „strážce“ se vztahovalo na určené činnosti a některá pravidla se uplatňovala v rámci celých odvětví.

Zúčastněné strany všech kategorií obecně poukázaly na potřebu zajistit vysokou úroveň soudržnosti a právní jistoty a na potřebu zajistit, aby kritéria používaná k určení strážců byla transparentní, objektivní a snadno měřitelná. Uživatelé většinou odkazovali na kombinaci kvantitativních i kvalitativních kritérií.

Vnitrostátní orgány vyjádřily podporu novému nástroji regulujícímu strážce a potřebě přístupu na úrovni EU, aby se zabránilo roztříštěnosti právních předpisů, přičemž zdůraznily, že je důležité do legislativního projektu předem zapojit odpovědné zástupce vlád členských států.

Nový nástroj regulující strážce rovněž důrazně podpořila občanská společnost a vydavatelé sdělovacích prostředků. Obě skupiny požadovaly na trhu odpovídající míru transparentnosti, jakož i záruku určité míry mediální rozmanitosti a respektování autonomie a volby spotřebitelů.

• Shromažďování a využití odborných poznatků

Tato iniciativa je podpořena studií posouzení dopadů a několika externími podpůrnými studiemi 18 . Kromě toho Komise a externí smluvní partneři v letech 2018 až 2020 uskutečnili několik veřejných konzultací a vyhotovili četné studie a zprávy. Skupina pro sledování ekonomiky online platforem za podpory své expertní skupiny 15 akademických odborníků a rozsáhlé podpůrné studie poskytla řadu zpráv a analytických dokumentů, které byly podkladem pro práci na vymezení problémů. Interní hospodářský výzkum, jakož i podpora koncipování politiky ze strany Společného výzkumného střediska (JRC) dále přispěly k posouzení dopadů, z něhož tato iniciativa vychází. S členskými státy byla navíc vedena online konzultace, která byla podkladem pro zasedání odborné skupiny pro elektronický obchod věnované této iniciativě. Komise rovněž uspořádala řadu konferencí, seminářů a setkání s akademickými odborníky, jejichž názory přispěly k formulování problému a strategii shromažďování důkazů. K utváření tohoto nástroje přispěla řada písemných stanovisek členských států k platformám strážců, jakož i četné zprávy a studie ze zemí mimo EU 19 .

•Posouzení dopadů

Posouzení dopadů, z něhož návrh vychází, projednal Výbor Komise pro kontrolu regulace, který dne 10. prosince 2020 vydal kladné stanovisko. Stanovisko tohoto výboru, doporučení a vysvětlení, jak byla doporučení zohledněna, jsou začleněna do přílohy 1 pracovního dokumentu útvarů Komise připojeného k tomuto návrhu. Příloha 3 uvádí přehled toho, kdo by byl tímto návrhem dotčen a jakým způsobem.

Komise zkoumala různé možnosti politiky k dosažení obecného cíle této iniciativy, kterým je zajistit řádné fungování vnitřního trhu podporou účinné hospodářské soutěže na digitálních trzích, a zejména konkurenčního a spravedlivého prostředí online platforem.

V zájmu řešení problémů vyplývajících z problematického jednání strážců byly porovnány tři hlavní možnosti politiky: možnost 1 – předem definovaný seznam strážců a přímé povinnosti; možnost 2 – částečně flexibilní rámec pro určování a aktualizaci povinností, včetně dialogu o regulaci pro provádění některých z nich; a možnost 3 – flexibilní možnost založená výhradně na kvalitativních prahových hodnotách rozsahu. Každá z těchto možností ponechala k politickému zvážení podrobnější koncepční varianty, například pokud jde o přesnou kombinaci a úroveň kvantitativních prahových hodnot rozsahu působnosti, které mají být použity, nebo o přesný rozsah opravných prostředků, které jsou k dispozici v případě systematického nedodržování povinností ze strany určeného strážce.

Všechny možnosti předpokládaly provádění, dohled a prosazování na úrovni EU ze strany Komise jakožto příslušného regulačního subjektu. Vzhledem k celoevropskému dosahu cílových společností se nezdá, že by decentralizovaný model vymáhání práva představoval možnou alternativu, a to ani vzhledem k riziku roztříštěnosti regulace, kterou má iniciativa řešit; nebyl by přiměřený ani vzhledem k omezenému počtu strážců, kteří by byli zahrnuti do oblasti působnosti navrhovaného rámce. V zájmu začlenění vnitrostátních odborných znalostí do ekonomiky platforem však iniciativa předpokládá, že Komise před jejich přijetím určitá rozhodnutí konzultuje (např. pokud jde o nedodržování povinností; pokuty) s výborem složeným ze zástupců členských států – poradním výborem pro digitální trhy.

Upřednostňovanou možností (možnost 2) je a) uzavřený seznam hlavních služeb platforem; b) kombinace kvantitativních a kvalitativních kritérií pro určení poskytovatelů hlavních služeb platforem za strážce; c) přímo použitelné povinnosti, včetně určitých povinností, u nichž může dialog o regulaci usnadnit jejich účinné provádění, a d) možnost, aby Komise v návaznosti na průzkum trhu aktualizovala tento nástroj, pokud jde o povinnosti strážců, prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, pokud jsou identifikovány nové postupy, které jsou stejně nekalé a mohou narušit otevřenost hospodářské soutěži, a v ostatních případech prostřednictvím pozměňovacích návrhů. Průzkum trhu může rovněž poukázat na potřebu změny seznamu hlavních služeb platforem.

Tato možnost je považována za nejvhodnější k účinnému řešení cíle této iniciativy. Stanoví včasné zásahy pro všechny zjištěné problematické postupy, přičemž u některých z nich umožňuje regulační dialog pro prováděcí opatření ze strany určeného strážce. Dále umožňuje bojovat proti novým nekalým praktikám, a umožňuje tak řešit selhání trhu v dynamicky se měnícím digitálním prostředí. V případě těch strážců, u nichž se předpokládá, že v blízké budoucnosti zaujmou při své činnosti zavedené a trvalé postavení, ale kteří je dosud nemají, návrh zároveň stanoví přiměřený dílčí soubor povinností, které jsou obzvláště důležité pro zaručení a posílení otevřenosti hospodářské soutěži.

Upřednostňovaná možnost zvýší otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži i v rámci širšího digitálního odvětví a pomůže podnikům překonat překážky vyplývající ze selhání trhu nebo z nekalých obchodních praktik strážců. To pomůže podpořit vznik alternativních platforem, které by mohly poskytovat vysoce kvalitní inovativní produkty a služby za dostupné ceny. Spravedlivější a poctivější podmínky pro všechny subjekty v digitálním odvětví by jim měly umožnit lépe využívat růstového potenciálu ekonomiky platforem.

Lze očekávat, že přínosy povedou k většímu inovačnímu potenciálu menších podniků a ke zlepšení kvality služeb, což bude i ku prospěchu spotřebitelů. Lepší otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži má v rámci upřednostňované možnosti potenciál přinést spotřebitelský přebytek odhadovaný na 13 miliard EUR, tj. nárůst o přibližně 6 % ve srovnání s výchozím scénářem 20 .

Hlavní náklady souvisejí s náklady na dodržování předpisů pro strážce v důsledku nových pravidel. Jiné podniky než platformy strážců mohou při plnění požadavků na informace nést určité administrativní náklady. Je však nepravděpodobné, že by tyto posledně uvedené náklady představovaly podstatný nárůst oproti nákladům na dodržování předpisů, které by jinak podnikům vznikly v důsledku žádostí o informace podle práva hospodářské soutěže EU nebo podle různých vnitrostátních pravidel.

Dopady možností politiky na různé kategorie zúčastněných stran (strážci, konkurenti, podnikatelští uživatelé, spotřebitelé, regulační orgány) jsou podrobně vysvětleny v příloze 3 posouzení dopadů podporujícího tuto iniciativu. Příloha rovněž hodnotí dopad každé dotčené povinnosti podle kategorie zúčastněných stran. Posouzení je v co nejvyšší možné míře kvantitativní i kvalitativní.

Pokud jde o dopad iniciativy na malé a střední podniky, vzhledem k tomu, že je velmi nepravděpodobné, že by byly považovány za strážce a seznam povinností by se na ně nevztahoval, tato iniciativa by pro ně nepředstavovala další zátěž. Nová pravidla by prostřednictvím rovných podmínek namísto toho umožnila malým a středním podnikům (včetně podnikatelských uživatelů a dalších poskytovatelů hlavních služeb platforem) růst na celém vnitřním trhu v důsledku odstranění významných překážek pro vstup a expanzi. Dá se očekávat, že plánovaná opatření rovněž povedou k větší hospodářské soutěži mezi platformami pro podnikatelské uživatele. Očekává se, že ta povede ke zkvalitnění služeb za výhodnější ceny a vyšší produktivitě. Podnikatelští uživatelé by rovněž měli větší důvěru v prodej online, neboť by byli chráněni před nekalými praktikami.

Komplexnější soubor nástrojů pro vymáhání práva umožní podnikům prosperovat díky výhodám daným jejich schopnostmi. To povede k hospodářskému růstu, který se následně promítne do vyšších daňových příjmů pro vnitrostátní správní orgány. Zátěž Komise spojená s prováděním této iniciativy je nízká (zejména přesun stávajících pracovních míst) ve srovnání s přínosy pro hospodářství. Vnitrostátní orgány by musely nést některé menší administrativní náklady.

Spravedlnost a větší otevřenost hospodářské soutěži v digitálním odvětví by vedly k vyšší produktivitě, což by se projevilo vyšším hospodářským růstem. Podpora větší otevřenosti hlavních služeb platforem a digitálních trhů hospodářské soutěži je rovněž důležitá pro zvýšení obchodních a investičních toků.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Tento návrh stanoví opatření, která se budou vztahovat na velké poskytovatele hlavních služeb platforem, kteří splňují podmínky pro to, aby byli označeni za strážce. Ostatní poskytovatelé hlavních služeb platforem a doplňkových služeb, podnikatelští uživatelé a koncoví uživatelé budou mít prospěch z jasně definovaných a vymezených povinností, které jsou v něm stanoveny. Návrh se rovněž konkrétně zaměřuje na usnadnění udržitelného růstu hlavních služeb platforem a obecněji ekonomiky platforem a je navržen tak, aby byl plně technologicky neutrální.

•Základní práva

Návrh je v souladu s Listinou základních práv EU, Evropskou úmluvou o lidských právech (EÚLP) a obecným nařízením o ochraně osobních údajů.

Zavedení dynamické aktualizace nekalých praktik by bylo podmíněno zajištěním plného dodržování základních práv na spravedlivý proces a řádnou správu zakotvených v EÚLP, která jsou pro orgány EU závazná.

Při jednání podle nového rámce by vyšetřovací pravomoci Komise podléhaly plnému rozsahu práv na spravedlivý proces, jako je právo být vyslechnut, právo na odůvodněné rozhodnutí a přístup k soudnímu přezkumu, včetně možnosti napadnout donucovací a sankční opatření. Tato práva se uplatní v případě správního řízení 21 .

Kromě toho musí spravedlivé a důvěryhodné právní prostředí, které má tento návrh vytvořit, přispět k zajištění náležité rovnováhy mezi svobodou vykonávat činnost poskytovatelů hlavních služeb platforem a jejich podnikatelskými uživateli (článek 16 Listiny základních práv Evropské unie).

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

V zájmu optimálního dosažení cílů této iniciativy je nezbytné financovat řadu opatření jak na úrovni Komise, kde se předpokládá přesun 80 plných pracovních úvazků, tak na úrovni členských států prostřednictvím jejich aktivní účasti v poradním výboru pro digitální trhy složeném ze zástupců členských států. Celkové finanční zdroje nezbytné pro provádění návrhu v období 2021–2027 dosáhnou 81,090 milionu EUR, včetně administrativních nákladů ve výši 50,640 milionu EUR a 30,450 milionu EUR, které jsou plně pokryty příděly ve VFR 2021–2027 v rámci finančního krytí programu pro jednotný trh a programu Digitální Evropa. Financování bude mimo jiné podporovat činnosti, jako je určení poskytovatelů hlavních služeb platforem, provádění šetření trhu a provádění jakýchkoli dalších vyšetřovacích akcí, donucovacích opatření a kontrolních činností. Financování bude rovněž podporovat provádění pravidelného přezkumu konkrétních prvků nařízení a hodnocení nařízení, průběžné hodnocení účinnosti a účelnosti prováděných opatření, jakož i náklady spojené s údržbou, vývojem, hostováním, provozováním a podporou centrálního informačního systému. Podrobný přehled souvisejících nákladů je uveden v „finančním výkazu“ souvisejícím s touto iniciativou.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Vzhledem k dynamické povaze ekonomiky platforem představuje sledování a hodnocení iniciativy důležitou součást návrhu. Reaguje rovněž na výslovné požadavky zúčastněných stran, včetně členských států, na zvláštní sledovací funkci a odráží význam, který je přikládán samostatné možnosti sledování zvažované v počátečním posouzení dopadů. Sledování bude proto rozděleno do dvou částí: i) průběžné sledování a každý druhý rok podávání zpráv o nejnovějším vývoji na trhu, případně za účasti skupiny EU pro sledování ekonomiky online platforem, a ii) operační cíle a konkrétní ukazatele pro jejich měření.

Pravidelné a průběžné sledování se bude týkat těchto hlavních aspektů: i) sledování otázek souvisejících s oblastí působnosti (např. kritéria pro určení strážců, vývoj určení strážců, využití kvalitativního posouzení v procesu určování); ii) sledování nekalých praktik (dodržování povinností, způsoby prosazování, vývoj) a iii) sledování jako podnět pro zahájení průzkumu trhu s cílem posoudit nové hlavní služby platforem a postupy v digitálním odvětví.

Sledování rovněž náležitě zohlední koncepční práci skupiny odborníků pro ekonomiku online platforem v rámci své činnosti v oblasti měření a hospodářských ukazatelů 22 .

Účinnost a účelnost návrhu bude navíc sledována pomocí předem stanovených ukazatelů, které stanoví, zda mohou být zapotřebí další pravidla, včetně pravidel týkajících se prosazování, aby se zajistilo, že digitální trhy v celé EU budou otevřené hospodářské soutěži a spravedlivé. V důsledku toho bude dopad zásahu posouzen v rámci hodnocení a v případě potřeby se aktivuje doložka o přezkumu, která Komisi umožní přijmout vhodná opatření, včetně legislativních návrhů.

Členské státy rovněž poskytnou veškeré relevantní informace, které mají k dispozici a které může Komise požadovat pro účely hodnocení.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Kapitola I uvádí obecná ustanovení, včetně předmětu, záměru a oblasti působnosti nařízení, včetně jeho harmonizačního účinku ve vztahu k některým vnitrostátním právním předpisům (článek 1), a definice pojmů použitých v tomto nařízení, jakož i cíle návrhu (článek 2).

Kapitola II obsahuje ustanovení týkající se určení strážců. Konkrétně stanoví podmínky, za nichž by poskytovatelé hlavní služeb platforem měli být určeni za strážce, a to buď na základě kvantitativních kritérií (na základě domněnky, která je předmětem prokázání opaku), nebo na základě individuálního posouzení v průběhu šetření trhu (článek 3). Kromě toho stanoví rovněž podmínky, za nichž je možné určení strážce přehodnotit, a povinnost toto určení pravidelně přezkoumávat (článek 4).

Kapitola III stanoví, které praktiky strážců jsou nespravedlivé a omezují otevřenost hospodářské soutěži. Zejména stanoví přímé povinnosti (článek 5) a povinnosti, které lze dále upřesnit (článek 6), které by měli určení strážci dodržovat u každé ze svých hlavních služeb platformy uvedených v příslušném rozhodnutí o určení. Kromě toho stanoví rámec pro možný dialog mezi určeným strážcem a Komisí o opatřeních, která strážce provádí nebo hodlá provést za účelem splnění povinností stanovených v článku 6 (článek 7). Stanoví rovněž podmínky, za nichž lze ve výjimečných případech (článek 8) pozastavit povinnosti týkající se konkrétní hlavní služby platformy nebo udělit výjimku z důvodů veřejného zájmu (článek 9). Dodatečná ustanovení v této kapitole stanoví mechanismus pro aktualizaci seznamu povinností (článek 10); vyjasnění, že povinnosti stanovené v nařízení platí bez ohledu na to, zda je příslušná činnost určeného strážce smluvní, obchodní, technická nebo jakákoli jiná (článek 11); povinnost oznámit jakékoli zamýšlené spojení ve smyslu nařízení EU o spojování (článek 12) a povinnost určeného strážce služeb předkládat k nezávislému auditu veškeré techniky profilování spotřebitelů, které používá pro své hlavní služby platformy nebo jejich prostřednictvím (článek 13).

Kapitola IV stanoví pravidla pro provádění šetření trhu, zejména procesní požadavky na jeho zahájení (článek 14) a pravidla pro provádění různých druhů šetření trhu: i) určení strážce (článek 15), ii) vyšetřování systematického nedodržování povinností (článek 16) a iii) posuzování nových hlavních služeb platforem a nových postupů (článek 17).

Kapitola V obsahuje ustanovení týkající se provádění a prosazování tohoto nařízení. Stanoví procesní požadavky pro zahájení řízení (článek 18). Poté stanoví pravidla týkající se různých nástrojů, které lze použít v souvislosti s průzkumy trhu nebo postupy podle nařízení. Patří mezi ně možnost Komise požadovat informace (článek 19), provádět dotazování a přijímat prohlášení (článek 20) a kontroly na místě (článek 21), přijímat prozatímní opatření (článek 22) a zajistit, aby byla dobrovolná opatření pro strážce závazná (článek 23), jakož i kontrolovat dodržování nařízení (článek 24).

V případě nedodržení povinností může Komise vydat rozhodnutí o nedodržení povinností (článek 25) a uložit pokuty (článek 26) a penále (článek 27) za porušení nařízení ze strany strážců, jakož i za poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací v souvislosti s vyšetřováním. Nařízení rovněž stanoví promlčecí lhůtu pro ukládání sankcí a jejich vymáhání (články 28 a 29).

Několik ustanovení této kapitoly stanoví procesní záruky před Komisí, zejména právo na slyšení a právo na přístup ke spisu (článek 30) a ochranu profesního tajemství (článek 31). Stanoví rovněž konzultaci poradního výboru pro digitální trhy zřízeného tímto nařízením před přijetím jednotlivých rozhodnutí určených strážcům (článek 32). Nařízení dále stanoví možnost, aby tři nebo více členských států požádaly Komisi o zahájení šetření trhu podle článku 15 (článek 33).

Kapitola VI obsahuje další obecná ustanovení, jako je povinnost zveřejnit určený soubor jednotlivých rozhodnutí přijatých podle nařízení (článek 34), vyjasnění, že Soudní dvůr Evropské unie má neomezenou pravomoc, pokud jde o pokuty a penále (článek 35), a možnost přijímat prováděcí akty (článek 36) a akty v přenesené pravomoci (článek 37).

Zbývajícími ustanoveními této kapitoly jsou ustanovení o přezkumu (článek 38) a upřesnění vstupu nařízení v platnost a data jeho použitelnosti (článek 39).

2020/0374 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví (akt o digitálních trzích)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 23 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 24 ,

s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů 25 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

1)Digitální služby obecně a online platformy obzvlášť hrají v hospodářství, zejména na vnitřním trhu, stále důležitější úlohu tím, že v Unii poskytují nové obchodní příležitosti a usnadňují přeshraniční obchodování.

2)Hlavní služby platforem mají zároveň řadu rysů, které mohou jejich poskytovatelé využívat. Tyto charakteristiky hlavních služeb platforem zahrnují mimo jiné mimořádně velké úspory z rozsahu, které často vyplývají z téměř nulových mezních nákladů spojených s přidáním podnikatelských nebo koncových uživatelů. Dalšími charakteristikami hlavních služeb platforem jsou velmi silné síťové účinky, schopnost propojit vícestranností těchto služeb mnoho podnikatelských uživatelů s mnoha koncovými uživateli, významná míra závislosti jak podnikatelských uživatelů, tak koncových uživatelů, efekt uzamčení, nedostatečné propojení koncových uživatelů se dvěma nebo více na sobě nezávislými poskytovateli stejné služby (tzv. multihoming), vertikální integrace a výhody založené na datech. Všechny tyto vlastnosti ve spojení s nekalým jednáním ze strany poskytovatelů těchto služeb mohou mít za následek podstatné oslabení otevřenosti hlavních služeb platforem hospodářské soutěži, jakož i dopad na spravedlivost obchodního vztahu mezi poskytovateli služeb a jejich podnikatelskými a koncovými uživateli, vedoucí k rychlému a potenciálně dalekosáhlému omezení faktických možností výběru pro podnikatelské a koncové uživatele, čímž mohou poskytovateli takových služeb zajišťovat postavení tzv. strážce.

3)Malý počet velkých poskytovatelů hlavních služeb platforem má značnou hospodářskou sílu. Obvykle mají schopnost propojit mnoho podnikatelských uživatelů s mnoha koncovými uživateli prostřednictvím svých služeb, což jim následně umožňuje využít výhod, jako je přístup k velkému množství údajů, a to v rámci jejich stávajících i nových činností. Někteří z těchto poskytovatelů vykonávají kontrolu nad celými ekosystémy platforem v digitální ekonomice a stávající nebo nové subjekty na trhu jim strukturálně mohou velmi obtížně konkurovat, a to bez ohledu na to, jak jsou inovativní a efektivní. Otevřenost hospodářské soutěži je omezena zejména z důvodu existence velmi vysokých překážek pro vstup na trh nebo odchod z něj, včetně vysokých investičních nákladů, které nelze (snadno) získat zpět v případě odchodu z trhu, a neexistence některých klíčových vstupů digitální ekonomiky, jako jsou data, nebo omezený přístup k nim. V důsledku toho se zvyšuje pravděpodobnost, že základní trhy nefungují dobře nebo dobře fungovat brzy přestanou.

4)Kombinace těchto vlastností strážců může v mnoha případech vést k závažné nerovnováze ve vyjednávací síle a následně k nekalým praktikám a podmínkám pro podnikatelské i koncové uživatele hlavních služeb platforem poskytovaných strážci, a to na úkor jejich cen, kvality, výběru a inovací.

5)Z toho vyplývá, že pokud jde o hlavní služby platforem, tržní procesy často nejsou schopny zajistit spravedlivé hospodářské výsledky. Zatímco články 101 a 102 SFEU jsou i nadále použitelné na jednání strážců, jejich oblast působnosti je omezena na určité případy tržní síly (např. dominantní postavení na konkrétních trzích) a protisoutěžní jednání, jsou prosazovány ex post a vyžadují rozsáhlé šetření často velmi složitých skutečností případ od případu. Kromě toho stávající právní předpisy Unie neřeší nebo účinně neřeší zjištěné problémy pro řádné fungování vnitřního trhu, které představuje jednání strážců, kteří nemusí mít nutně dominantní postavení z hlediska práva hospodářské soutěže.

6)Strážci mají významný dopad na vnitřní trh, neboť poskytují brány, jimiž se ke koncovým uživatelům kdekoli v Unii a na dalších trzích dostává velký počet podnikatelských uživatelů. Nepříznivý dopad nekalých praktik na vnitřní trh a obzvláště slabá otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži a jejich negativní společenské a hospodářské dopady vedly vnitrostátní zákonodárce a odvětvové regulační orgány k tomu, aby začaly konat. V reakci na nekalé praktiky a otevřenost digitálních služeb hospodářské soutěži nebo alespoň některých z nich již byla přijata nebo navržena řada vnitrostátních regulačních řešení. To vedlo k riziku různých regulačních řešení, a tím i roztříštěnosti vnitřního trhu, čímž se zvýšilo riziko vyšších nákladů na dodržování předpisů v důsledku různých souborů vnitrostátních regulačních požadavků.

7)Proto by podnikatelským a koncovým uživatelům hlavních služeb platforem poskytovaných strážci měly být v celé Unii poskytnuty vhodné regulační záruky proti nekalému jednání strážců s cílem usnadnit přeshraniční podnikání v rámci Unie, a zlepšit tak řádné fungování vnitřního trhu a řešit stávající nebo pravděpodobně vznikající roztříštěnost v konkrétních oblastech, na něž se toto nařízení vztahuje. Kromě toho, i když mají strážci tendenci přijímat globální nebo alespoň celoevropské obchodní modely a algoritmické struktury, mohou přijmout, a v některých případech přijali, odlišné obchodní podmínky a postupy v různých členských státech, což může vést k vytvoření rozdílů mezi podmínkami hospodářské soutěže pro uživatele hlavních služeb platforem poskytovaných strážci, a to na úkor integrace v rámci vnitřního trhu.

8)Sblížením rozdílných vnitrostátních právních předpisů by měly být odstraněny překážky poskytování a přijímání služeb, včetně maloobchodních, v rámci vnitřního trhu. Na úrovni Unie by proto měl být stanoven cílený soubor harmonizovaných závazných pravidel, aby se zajistilo, že digitální trhy, na kterých strážci působí, budou v rámci vnitřního trhu spravedlivé a otevřené hospodářské soutěži.

9)Fragmentaci vnitřního trhu lze účinně odvrátit pouze tehdy, bude-li členským státům zabráněno v uplatňování vnitrostátních pravidel, která jsou specifická pro typy podniků a služeb, na něž se vztahuje toto nařízení. Vzhledem k tomu, že cílem tohoto nařízení je doplnit prosazování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, mělo by být zároveň upřesněno, že tímto nařízením nejsou dotčeny články 101 a 102 SFEU, odpovídající vnitrostátní pravidla hospodářské soutěže a další vnitrostátní pravidla hospodářské soutěže týkající se jednostranného jednání, která jsou založena na individualizovaném posouzení postavení a chování na trhu, včetně jeho pravděpodobných účinků a přesného rozsahu zakázaného jednání, a která podnikům umožňují předložit pro dané jednání argumenty týkající se efektivnosti a objektivního odůvodnění. Uplatňováním výše uvedených pravidel by však neměly být dotčeny povinnosti uložené strážcům podle tohoto nařízení a jejich jednotné a účinné uplatňování na vnitřním trhu.

10)Cílem článků 101 a 102 SFEU a odpovídajících vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže týkajících se protisoutěžního mnohostranného a jednostranného jednání, jakož i kontroly spojování podniků je ochrana nenarušené hospodářské soutěže na trhu. Cíl tohoto nařízení doplňuje, i když se od něj liší, cíl ochrany nenarušené hospodářské soutěže na jakémkoli daném trhu, jak je definován v právních předpisech o hospodářské soutěži, kterým je zajistit, aby trhy, na nichž působí strážci, byly a zůstaly konkurenční a spravedlivé, nezávisle na skutečných, pravděpodobných nebo předpokládaných účincích jednání daného strážce, na něž se na daném trhu vztahuje toto nařízení o hospodářské soutěži. Cílem tohoto nařízení je proto chránit jiný právní zájem než uvedená pravidla a nemělo by jím být dotčeno jejich uplatňování.

11)Toto nařízení by měla rovněž doplňovat, aniž je dotčeno jejich uplatňování, pravidla vyplývající z jiných právních předpisů Unie upravujících určité aspekty poskytování služeb, na něž se vztahuje toto nařízení, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 26 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) xx/xx/EU (akt o digitálních službách) 27 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 28 , směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 29 , směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 30 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2010/13 31 , jakož i vnitrostátní pravidla zaměřená na prosazování nebo případně provádění uvedených právních předpisů Unie.

12)Slabá otevřenost hospodářské soutěži a nekalé praktiky v digitálním odvětví jsou častější a výraznější u některých digitálních služeb než u jiných. Tak je tomu zejména v případě široce rozšířených a běžně používaných digitálních služeb, které jsou většinou přímými zprostředkovateli mezi podnikatelskými a koncovými uživateli a u kterých jsou nejrozšířenějšími rysy: mimořádně velké úspory z rozsahu, velmi silné síťové účinky, schopnost propojit vícestranností těchto služeb mnoho podnikatelských uživatelů s mnoha koncovými uživateli, efekt uzamčení, nedostatečný multihoming nebo vertikální integrace. Často existuje pouze jeden nebo jen velmi málo velkých poskytovatelů takových digitálních služeb. Tito poskytovatelé hlavních služeb platforem se nejčastěji projevovali jako strážci vůči podnikatelským a koncovým uživatelům, což má dalekosáhlé dopady a umožňuje strážcům snadno stanovit obchodní podmínky jednostranně a škodlivě, na úkor podnikatelských a koncových uživatelů. Proto je nezbytné zaměřit se pouze na ty digitální služby, které jsou nejvíce využívány podnikatelskými a koncovými uživateli a u nichž vyvstávají na základě současných tržních podmínek z hlediska vnitřního trhu zřetelnější a naléhavější obavy ze slabé otevřenosti hospodářské soutěži a z nekalých praktik strážců.

13)Zejména online zprostředkovatelské služby, internetové vyhledávače, operační systémy, online sociální sítě, služby platforem pro sdílení videonahrávek, interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, služby cloud computingu a online reklamní služby jsou schopny postihnout velký počet koncových uživatelů i podniků, což s sebou nese riziko nekalých obchodních praktik. Měly by proto být zahrnuty do definice hlavních služeb platforem a spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení. Online zprostředkovatelské služby mohou být rovněž aktivní v oblasti finančních služeb a mohou zprostředkovávat takové služby nebo být používány k poskytování takových služeb, které nejsou vyčerpávajícím způsobem uvedeny v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 32 . Za určitých okolností by pojem „koncový uživatelé“ měl zahrnovat uživatele, kteří jsou tradičně považováni za podnikatelské uživatele, ale v dané situaci nevyužívají hlavních služeb platforem k poskytování zboží nebo služeb jiným koncovým uživatelům; jde například o podniky využívající služby cloud computingu pro své vlastní účely.

14)Strážci mohou poskytovat řadu dalších doplňkových služeb, jako jsou identifikační nebo platební služby a technické služby, které podporují poskytování platebních služeb, spolu s jejich hlavními službami platformy. Vzhledem k tomu, že strážci často poskytují portfolio svých služeb v rámci integrovaného ekosystému, k němuž nemají přístup třetí strany poskytující tyto doplňkové služby, nebo alespoň ne za rovných podmínek, a mohou propojit přístup ke hlavní službě platformy za účelem využívání jedné nebo více doplňkových služeb, budou mít pravděpodobně větší možnost a motivaci, aby využili svého vlivu strážce hlavních služeb platforem na tyto doplňkové služby, a to na úkor výběru služeb a jejich otevřenosti hospodářské soutěži.

15)Skutečnost, že digitální služba je hlavní službou platformy vzhledem k jejímu širokému a běžnému využívání a její důležitosti pro propojování podnikatelských a koncových uživatelů, sama o sobě nevyvolává vážné obavy o otevřenost hospodářské soutěži a z nekalých praktik. Tyto obavy vyvstávají pouze v případě, že hlavní služba platformy představuje důležitou bránu a je provozována poskytovatelem s významným dopadem na vnitřní trh a pevně zavedeným a trvalým postavením nebo poskytovatelem, u něhož lze předpokládat, že takovou pozici bude mít v blízké budoucnosti. Proto by se cílený soubor harmonizovaných pravidel stanovený v tomto nařízení měl vztahovat pouze na podniky určené na základě těchto tří objektivních kritérií a měl by se vztahovat pouze na ty z jejich hlavních služeb platformy, které jednotlivě představují důležitou bránu pro podnikatelské uživatele k oslovení koncových uživatelů.

16)Aby se zajistilo účinné uplatňování tohoto nařízení na poskytovatele hlavních služeb platforem, u nichž je největší pravděpodobnost, že splní tyto objektivní požadavky, a v případech nejrozšířenějšího a nejškodlivějšího nekalého jednání, které oslabuje otevřenost hospodářské soutěži, by Komise měla mít možnost přímo označit za strážce poskytovatele hlavních služeb platforem, kteří splňují určité kvantitativní prahové hodnoty. Tyto podniky by v každém případě měly podléhat rychlému procesu určování, který by měl začít vstupem tohoto nařízení v platnost.

17)Velmi významný obrat v Unii a poskytování hlavní služby platformy alespoň ve třech členských státech představují přesvědčivé známky toho, že poskytovatel hlavní služby platformy má významný vliv na vnitřní trh. To platí i v případě, že má poskytovatel hlavní služby platformy v alespoň třech členských státech velmi významnou tržní kapitalizaci nebo ekvivalentní reálnou tržní hodnotu. Mělo by se předpokládat, že poskytovatel hlavní služby platformy má významný dopad na vnitřní trh, pokud poskytuje hlavní službu platformy alespoň ve třech členských státech a pokud se obrat jeho skupiny realizovaný v EHP rovná určité vysoké prahové hodnotě nebo ji překračuje, nebo pokud tržní kapitalizace skupiny dosahuje určité vysoké absolutní hodnoty nebo ji překračuje. V případě poskytovatelů hlavních služeb platforem, kteří patří podnikům, které nejsou veřejně kotované, by měla být uvedena ekvivalentní reálná tržní hodnota vyšší než určitá vysoká absolutní hodnota. Komise by měla využít své pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci k vypracování objektivní metodiky pro výpočet této hodnoty. Vysoký obrat v rámci EHP ve spojení s prahovou hodnotou uživatelů hlavních služeb platforem v Unii odráží poměrně silnou schopnost tyto uživatele zpeněžovat. Vysoká tržní kapitalizace v poměru ke stejnému prahovému počtu uživatelů v Unii odráží poměrně významný potenciál zpeněžení těchto uživatelů v blízké budoucnosti. Tento potenciál zpeněžení odráží v zásadě výchozí pozici dotčených podniků. Oba ukazatele navíc odrážejí jejich finanční způsobilost, včetně schopnosti využít svůj přístup na finanční trhy k posílení své pozice. K tomu může dojít například tehdy, je-li tento nadřazený přístup využit k získání jiných podniků, což má potenciální negativní dopad na inovace. Tržní kapitalizace může rovněž odrážet očekávanou budoucí pozici a dopad na vnitřní trh dotčených poskytovatelů, a to bez ohledu na potenciálně relativně nízký současný obrat. Tržní kapitalizace může být založena na úrovni, která odráží průměrnou tržní kapitalizaci největších kotovaných podniků v Unii během vhodného období.

18)Trvalá tržní kapitalizace poskytovatele hlavních služeb platforem na úrovni prahové hodnoty nebo nad prahovou hodnotou po dobu tří nebo více let by měla být považována za kapitalizaci, která posiluje předpoklad, že poskytovatel hlavních služeb platforem má významný dopad na vnitřní trh.

19)Možná je řada faktorů týkajících se tržní kapitalizace, které by vyžadovaly důkladné posouzení při určování toho, zda by poskytovatel hlavních služeb platforem měl být považován za poskytovatele služeb s významným dopadem na vnitřní trh. Tak tomu může být v případě, kdy byla tržní kapitalizace poskytovatele hlavních služeb platforem v předchozích účetních obdobích výrazně nižší než průměr akciového trhu, volatilita jeho tržní kapitalizace během sledovaného období byla nepřiměřená celkové volatilitě akciového trhu nebo jeho vývoj tržní kapitalizace v porovnání s vývojem na trhu nebyl v souladu s rychlým a jednosměrným růstem.

20)Velmi vysoký počet podnikatelských uživatelů, kteří jsou závislí na hlavní službě platformy, aby dosáhli velmi vysokého počtu měsíčních aktivních koncových uživatelů, umožňuje poskytovateli této služby ovlivňovat činnost podstatné části podnikatelských uživatelů ve svůj prospěch, a v zásadě naznačuje, že poskytovatel slouží jako důležitá brána. Příslušné úrovně pro tato čísla by měly být stanoveny tak, aby představovaly podstatné procento celkového počtu obyvatel Unie, pokud jde o koncové uživatele, a celého souboru podniků, které platformy používají k určení prahové hodnoty pro podnikatelské uživatele.

21)K zavedenému a trvalému postavení v jeho činnosti nebo předvídatelnosti dosažení takového postavení v budoucnosti dochází zejména tehdy, je-li otevřenost postavení poskytovatele hlavní služby platformy hospodářské soutěži omezená. Tak tomu pravděpodobně bude v případě, že poskytovatel nabízel hlavní službu platformy alespoň ve třech členských státech velmi vysokému počtu podnikatelských uživatelů a koncových uživatelů po dobu nejméně tří let.

22)Tyto prahové hodnoty mohou být ovlivněny tržním a technickým vývojem. Komisi by proto měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci s cílem upřesnit metodiku pro určování toho, zda jsou kvantitativní prahové hodnoty splněny, a v případě potřeby ji pravidelně upravovat podle vývoje trhu a technologií. To je obzvláště důležité ve vztahu k prahové hodnotě pro tržní kapitalizaci, která by měla být v příslušných intervalech indexována.

23)Poskytovatelé hlavních služeb platforem, kteří splňují kvantitativní prahové hodnoty, ale jsou schopni předložit dostatečně podložené argumenty prokazující, že za okolností, za nichž příslušná hlavní služba platformy funguje, nesplňují objektivní požadavky pro označení za strážce, by neměli být určeni přímo, ale měli by být pouze předmětem dalšího šetření. Důkazní břemeno spojené s předložením důkazů, že domněnka vyplývající z plnění kvantitativních prahových hodnot by se na konkrétního poskytovatele neměla vztahovat, by měl nést tento poskytovatel. Ve svém posouzení by Komise měla vzít v úvahu pouze prvky, které přímo souvisejí s požadavky na určení strážce, zejména zda představuje důležitou bránu, kterou provozuje poskytovatel s významným dopadem na vnitřní trh a se zavedeným a trvalým postavením, ať už skutečným, nebo očekávatelným. Jakékoli odůvodnění na základě hospodářských důvodů, které se snaží prokázat účinnost vyplývající z konkrétního typu jednání poskytovatele hlavních služeb platforem, by mělo být zamítnuto, neboť není pro určení strážce relevantní. Komise by měla mít možnost přijmout rozhodnutí na základě kvantitativních prahových hodnot, pokud poskytovatel významně brání šetření tím, že nedodržuje vyšetřovací opatření přijatá Komisí.

24)Mělo by být rovněž stanoveno posouzení role strážců těch poskytovatelů hlavních služeb platforem, kteří nesplňují všechny kvantitativní prahové hodnoty, s ohledem na celkové objektivní požadavky, zda mají významný dopad na vnitřní trh, jsou důležitou bránou pro podnikatelské uživatele k oslovení koncových uživatelů a mohou při své činnosti využívat trvalého a zavedeného postavení, nebo je možné předpokládat, že tak v blízké budoucnosti učiní.

25)Takové posouzení lze provést pouze s ohledem na šetření trhu a s přihlédnutím ke kvantitativním prahovým hodnotám. Ve svém posouzení by Komise měla sledovat cíle zachování a podpory úrovně inovací, kvality digitálních produktů, spravedlnosti a konkurenceschopnosti cen a míry, do jaké je nebo zůstává vysokou kvalita nebo výběr pro podnikatelské a koncové uživatele. Lze vzít v úvahu prvky, které jsou specifické pro dotčené poskytovatele hlavních služeb platforem, jako jsou mimořádně velké úspory z rozsahu, velmi silné síťové účinky, schopnost propojit vícestranností těchto služeb mnoho podnikatelských uživatelů s mnoha koncovými uživateli, efekt uzamčení, nedostatečný multihoming nebo vertikální integrace. Kromě toho na vychýlení trhu nebo na posílení potenciálu takových poskytovatelů mohou poukazovat velmi vysoká tržní kapitalizace, velmi vysoký poměr hodnoty vlastního kapitálu nad ziskem nebo velmi vysoký obrat dosažený koncovými uživateli jedné konkrétní hlavní služby platformy. Kapitalizace trhu, vysoká míra růstu nebo zpomalení tempa růstu ve spojení s růstem ziskovosti jsou příklady dynamických parametrů, které jsou obzvláště důležité pro určení poskytovatelů hlavních služeb platforem, u nichž se předpokládá, že získají zavedené postavení. Komise by měla mít možnost přijmout rozhodnutí na základě nepříznivých závěrů z dostupných údajů, pokud poskytovatel významně brání šetření tím, že nedodržuje vyšetřovací opatření přijatá Komisí.

26)Konkrétní dílčí soubor pravidel by se měl vztahovat na poskytovatele hlavních služeb platforem, u nichž se předpokládá, že v blízké budoucnosti budou mít zavedené a trvalé postavení. Vzhledem ke stejným specifickým rysům hlavních služeb platforem jsou náchylné k vychýlení trhu: jakmile poskytovatel služeb získá určitou výhodu oproti konkurentům nebo potenciálním vyzyvatelům, pokud jde o rozsah nebo zprostředkovatelské pravomoci, jeho postavení se může stát nezpochybnitelným do té míry, že v blízké budoucnosti pravděpodobně získá trvalé a zavedené postavení. Podniky se mohou pokusit vychýlit trh a stát se strážci tím, že využijí některé z nespravedlivých podmínek a nekalých praktik, které upravuje toto nařízení. V takové situaci se jeví jako vhodné, aby došlo k zásahu před tím, než se trh nevratně vychýlí.

27)Tento včasný zásah by však měl být omezen na uložení pouze těch povinností, které jsou nezbytné a vhodné k zajištění toho, aby dotčené služby zůstaly otevřené hospodářské soutěži a umožňovaly vyhnout se kvalifikovanému riziku nespravedlivých podmínek a nekalých praktik. Na tento účel jsou přímo zaměřeny povinnosti, které brání tomu, aby poskytovatel hlavních služeb platforem dosáhl ve své činnosti zavedeného a trvalého postavení, např. ty, které brání nespravedlivému využívání výhod, a povinnosti, které usnadňují změnu poskytovatele a multihoming. Aby byla zajištěna proporcionalita, měla by Komise z této podskupiny povinností uplatňovat pouze ty, které jsou nezbytné a přiměřené k dosažení cílů tohoto nařízení, a měla by pravidelně přezkoumávat, zda by tyto povinnosti měly být zachovány, zrušeny nebo přizpůsobeny.

28)To by mělo Komisi umožnit včas a účinně zasáhnout, přičemž by měla být plně respektována proporcionalita posuzovaných opatření. Měla by rovněž ujistit skutečné nebo potenciální účastníky trhu o poctivosti dotčených služeb a jejich otevřenosti hospodářské soutěži.

29)Určení strážci by měli plnit povinnosti stanovené v tomto nařízení, pokud jde o každou z hlavních služeb platforem uvedených v příslušném rozhodnutí o určení. V příslušných případech by se měla použít závazná pravidla zohledňující konglomerátní postavení strážců. Kromě toho by prováděcí opatření, která může Komise na základě rozhodnutí a v návaznosti na regulační dialog strážci uložit, měla být navržena účinným způsobem s ohledem na vlastnosti hlavních služeb platforem, jakož i na možná rizika obcházení, a v souladu se zásadou proporcionality a základními právy dotčených podniků, jakož i třetích stran.

30)Velmi rychle se měnící a komplexní technologická povaha hlavních služeb platforem vyžaduje pravidelný přezkum postavení strážců, a to včetně těch, u nichž se předpokládá, že trvalé a zavedené postavení při svých činnostech získají v blízké budoucnosti. Aby měli všichni účastníci trhu, včetně strážců, potřebnou jistotu, pokud jde o příslušné právní povinnosti, je nezbytná lhůta pro tyto pravidelné přezkumy. Je rovněž důležité provádět tyto přezkumy pravidelně, nejméně však jednou za dva roky.

31)Aby byla zajištěna účinnost přezkumu statusu strážce, jakož i možnost upravit seznam hlavních služeb platforem poskytovaných strážcem, měli by strážci informovat Komisi o všech svých zamýšlených a uzavřených akvizicích jiných poskytovatelů hlavních služeb platforem nebo jakýchkoli jiných služeb poskytovaných v digitálním odvětví. Tyto informace mají sloužit nejen výše uvedenému procesu přezkumu, pokud jde o status jednotlivých strážců, ale také poskytovat znalosti, které jsou zásadní pro sledování širších trendů v oblasti otevřenosti hospodářské soutěži v digitálním odvětví, a mohou tak být užitečným faktorem ke zvážení v souvislosti s průzkumy trhu podle tohoto nařízení.

32)V zájmu zajištění spravedlnosti hlavních služeb platforem poskytovaných strážci a jejich otevřenosti hospodářské soutěži je nezbytné jasně a jednoznačně stanovit soubor harmonizovaných povinností týkající se těchto služeb. Tato pravidla jsou nezbytná k řešení rizika škodlivých účinků nekalých praktik vnucovaných strážci, ve prospěch podnikatelského prostředí v dotčených službách, ve prospěch uživatelů a v konečném důsledku ve prospěch společnosti jako celku. Vzhledem k rychle se vyvíjející a dynamické povaze digitálních trhů a značné hospodářské síle strážců je důležité, aby tyto povinnosti byly účinně uplatňovány, aniž by byly obcházeny. Za tímto účelem by se dotčené povinnosti měly vztahovat na veškeré praktiky ze strany strážce bez ohledu na jejich formu a bez ohledu na to, zda jsou smluvní, obchodní, technické nebo jakékoli jiné povahy, pokud určitá praktika odpovídá druhu praktik, které jsou předmětem jedné z povinností podle tohoto nařízení.

33)Povinnosti stanovené v tomto nařízení jsou omezeny na to, co je nezbytné a odůvodněné, aby se řešila nespravedlivá povaha zjištěných praktik ze strany strážců a aby byla zajištěna otevřenost hlavních služeb platforem poskytovaných strážci hospodářské soutěži. Povinnosti by proto měly odpovídat praktikám, které jsou považovány za nekalé, a to s přihlédnutím k rysům digitálního odvětví, a pokud zkušenosti získané například při prosazování pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže ukazují, že mají obzvláště negativní přímý dopad na podnikatelské a koncové uživatele. Kromě toho je nezbytné stanovit možnost regulatorního dialogu se strážci s cílem přizpůsobit ty povinnosti, které budou pravděpodobně vyžadovat zvláštní prováděcí opatření, aby byla zajištěna jejich účinnost a přiměřenost. Povinnosti by měly být aktualizovány až po důkladném prozkoumání povahy a dopadu konkrétních praktik, které mohou být po důkladném šetření nově identifikovány jako nekalé nebo omezující otevřenost hospodářské soutěži stejným způsobem jako nekalé praktiky stanovené v tomto nařízení, přičemž potenciálně uniknou oblasti působnosti stávajícího souboru povinností.

34)Kombinace těchto různých mechanismů pro ukládání a přizpůsobování povinností by měla zajistit, aby tyto povinnosti nepřekračovaly rámec zjištěných nekalých praktik, a zároveň zajistit, aby nové nebo vyvíjející se praktiky mohly být předmětem zásahu, je-li to nezbytné a odůvodněné.

35)Povinnosti stanovené v tomto nařízení jsou nezbytné k řešení zjištěných otázek všeobecného zájmu, neboť neexistují žádná alternativní a méně omezující opatření, která by účinně vedla ke stejnému výsledku, s ohledem na potřebu chránit veřejný zájem a soukromí a bojovat proti podvodným a klamavým obchodním praktikám.

36)Kombinování údajů koncových uživatelů z různých zdrojů nebo automatické přihlašování uživatelů poskytují strážcům potenciální výhody, pokud jde o shromažďování údajů, což zvyšuje překážky pro vstup na trh. Aby se zajistilo, že strážci nespravedlivě neoslabí otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži, měli by svým koncovým uživatelům umožnit svobodně se rozhodnout se těchto obchodních praktik účastnit, a to tím, že jim nabídnou méně individualizovanou alternativu. Tato možnost by měla zahrnovat všechny možné zdroje osobních údajů, včetně vlastních služeb strážce a internetových stránek třetích stran, a měla by být proaktivně prezentována koncovému uživateli jasným a jednoduchým způsobem.

37)Vzhledem ke svému postavení mohou strážci v určitých případech omezit možnost podnikatelských uživatelů online zprostředkovatelských služeb strážce nabízet zboží nebo služby koncovým uživatelům za výhodnějších podmínek, včetně cen, prostřednictvím jiných online zprostředkovatelských služeb. Tato omezení značně odrazují podnikatelské uživatele strážců, pokud jde o využívání alternativních online zprostředkovatelských služeb, což omezuje možnost otevřenosti hospodářské soutěži mezi platformami a výběr alternativních online zprostředkovatelských kanálů pro koncové uživatele. Aby se zajistilo, že si podnikatelští uživatelé online zprostředkovatelských služeb strážců budou moci svobodně vybrat alternativní online zprostředkovatelské služby a rozlišovat mezi podmínkami, za nichž nabízejí své produkty nebo služby koncovým uživatelům, nemělo by se připustit, aby strážci omezovali podnikatelské uživatele, pokud se rozhodnou rozlišovat mezi obchodními podmínkami, včetně ceny. Toto omezení by se mělo vztahovat na jakékoli opatření s rovnocenným účinkem, jako jsou například vyšší provize nebo vyřazení nabídek podnikatelských uživatelů ze seznamu.

38)Aby se zabránilo dalšímu posílení jejich závislosti na hlavních službách platforem strážců, měli by mít podnikatelští uživatelé těchto strážců možnost prosazovat a vybírat distribuční kanál, který považují za nejvhodnější pro interakci s koncovými uživateli, které již získali prostřednictvím hlavních služeb platforem poskytovaných strážcem. Koncoví uživatelé by naopak měli mít možnost zvolit si nabídky těchto podnikatelských uživatelů a uzavírat s nimi smlouvy, a to buď prostřednictvím hlavních služeb platforem strážce, nebo z přímého distribučního kanálu podnikatelského uživatele nebo jiného nepřímého distribučního kanálu, který může tento podnikatelský uživatel využít. To by se mělo vztahovat na podporu nabídek a uzavírání smluv mezi podnikatelskými a koncovými uživateli. Kromě toho by neměla být oslabována ani omezována schopnost koncových uživatelů volně získávat obsah, předplatné, prvky nebo jiné položky mimo hlavní služby platformy poskytované strážcem. Zejména by se mělo zabránit tomu, aby strážci bránili koncovým uživatelům v přístupu k těmto službám a jejich využívání prostřednictvím softwarové aplikace provozované na hlavní službě platformy strážce. Předplatitelům online obsahu zakoupeného mimo staženou softwarovou aplikaci nebo zakoupeného v obchodě se softwarovými aplikacemi by například nemělo být bráněno v přístupu k takovému online obsahu prostřednictvím softwarové aplikace v rámci hlavní služby platformy strážce jen proto, že byl zakoupen mimo tuto softwarovou aplikaci nebo mimo obchod se softwarovými aplikacemi.

39)V zájmu zajištění spravedlivého obchodního prostředí a ochrany otevřenosti hospodářské soutěži v digitálním odvětví je důležité chránit právo podnikatelských uživatelů na to, aby u všech příslušných správních nebo jiných orgánů veřejné správy vyjadřovali obavy ohledně nespravedlivého chování strážců. Například podnikatelští uživatelé si mohou chtít stěžovat na různé druhy nekalých praktik, jako jsou diskriminační podmínky přístupu, neoprávněné uzavření účtů podnikatelských uživatelů nebo nejasné důvody pro vyřazení výrobků z nabídky. Jakákoli praxe, která by jakkoliv bránila možnosti vyjadřovat obavy nebo usilovat o dostupné odškodnění, například prostřednictvím ustanovení o důvěrnosti v dohodách nebo jiných písemných podmínkách, by proto měla být zakázána. Tím by nemělo být dotčeno právo podnikatelských uživatelů a strážců stanovit ve svých dohodách podmínky používání, včetně využívání zákonných mechanismů pro vyřizování stížností, včetně jakéhokoli použití mechanismů alternativního řešení sporů nebo jurisdikce konkrétních soudů v souladu s příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy. Tím by proto neměla být dotčena úloha strážců v boji proti nezákonnému obsahu online.

40)Služby identifikace mají zásadní význam pro podnikání podnikatelských uživatelů, neboť jim mohou umožnit nejen optimalizovat služby v rozsahu povoleném nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES 33 , ale také vzbudit důvěru v online transakce v souladu s právem Unie nebo vnitrostátním právem. Strážci by proto neměli využívat své postavení poskytovatele hlavních služeb platforem k tomu, aby od svých závislých podnikatelských uživatelů vyžadovali, aby zahrnuli identifikační služby poskytované samotným strážcem jako součást poskytování služeb nebo produktů těmito podnikatelskými uživateli svým koncovým uživatelům, pokud jsou těmto podnikatelským uživatelům k dispozici jiné identifikační služby.

41)Strážci by neměli omezovat svobodnou volbu koncových uživatelů tím, že technicky brání přechodu mezi různými softwarovými aplikacemi a službami nebo předplatnému jiných softwarových aplikací a služeb. Strážci by proto měli zajistit svobodnou volbu bez ohledu na to, zda jsou výrobci jakéhokoli hardwaru, jehož prostřednictvím jsou tyto softwarové aplikace nebo služby přístupné, a neměli by vytvářet umělé technické překážky, kvůli kterým by byla změna poskytovatele nemožná nebo neúčinná. Samotná nabídka daného produktu nebo služby koncovým uživatelům, a to i prostřednictvím předinstalace, jakož i zlepšení nabídky pro koncového uživatele, jako jsou lepší ceny nebo zvýšená kvalita, by sama o sobě nepředstavovala překážku pro změnu poskytovatele.

42)Podmínky, za nichž strážci poskytují podnikatelským uživatelům, včetně inzerentů i vydavatelů, online reklamní služby jsou často netransparentní a neprůhledné. Tato neprůhlednost je částečně spojena s praktikami několika platforem, je však také důsledkem složitosti moderních programových reklam. Má se za to, že toto odvětví je po zavedení nových právních předpisů o ochraně soukromí méně průhledné a očekává se, že bude ještě neprůhlednější s ohlášeným odstraněním cookies třetích stran. To často vede k nedostatku informací a znalostí inzerentů a vydavatelů o podmínkách reklamních služeb, které zakoupili, a oslabuje jejich možnost přejít k alternativním poskytovatelům online reklamních služeb. Náklady na online reklamu jsou navíc pravděpodobně vyšší, než by byly ve spravedlivějším a transparentnějším prostředí platforem, které je otevřeno hospodářské soutěži. Tyto vyšší náklady se pravděpodobně odráží v cenách, které koncoví uživatelé platí za mnohé každodenní produkty a služby založené na používání online reklamy. Povinnosti týkající se transparentnosti by proto měly vyžadovat, aby strážci poskytovali inzerentům a vydavatelům, kterým poskytují online reklamní služby, na vyžádání a v maximální možné míře informace, které oběma stranám umožní pochopit cenu zaplacenou za každou z různých reklamních služeb poskytovaných v rámci příslušného hodnotového řetězce reklamy.

43)Strážce může mít za určitých okolností dvojí úlohu jako poskytovatel hlavních služeb platforem, kdy poskytuje hlavní službu platformy svým podnikatelským uživatelům, a zároveň soutěží s týmiž podnikatelskými uživateli při poskytování stejných nebo podobných služeb nebo produktů stejným koncovým uživatelům. Za těchto okolností může strážce využít své dvojí úlohy k využívání údajů získaných z transakcí prováděných v hlavních službách platformy podnikatelskými uživateli, a to pro účely vlastních služeb, které nabízejí podobné služby jako její podnikatelští uživatelé. Tak tomu může být například tehdy, poskytuje-li strážce podnikatelským uživatelům online tržiště nebo obchod s aplikacemi a současně sám nabízí služby jako online maloobchodník nebo poskytovatel aplikačního softwaru konkurující těmto podnikatelským uživatelům. Aby se zabránilo nespravedlivému využívání výhod plynoucích z dvojí úlohy, je třeba zajistit, aby strážci k nabízení podobných služeb, které nabízejí jejich podnikatelští uživatelé, nepoužívali žádné souhrnné nebo nesouhrnné údaje, které mohou zahrnovat anonymizované a osobní údaje, které nejsou veřejně dostupné. Tato povinnost by se měla vztahovat na strážce jako celek, mimo jiné na jeho obchodní jednotku, která konkuruje podnikatelským uživatelům hlavní služby platformy.

44)Podnikatelští uživatelé mohou rovněž nakupovat reklamní služby od poskytovatele hlavních služeb platforem za účelem poskytování zboží a služeb koncovým uživatelům. V tomto případě může dojít k tomu, že údaje nejsou generovány v rámci hlavní služby platformy, ale jsou hlavní službě platformy poskytovány podnikatelským uživatelem nebo jsou generovány na základě jeho činností na dotčené hlavní službě platformy. V některých případech může mít tato hlavní služba platformy poskytující reklamu dvojí úlohu, a to jako zprostředkovatel i poskytovatel reklamních služeb. V souladu s tím by se povinnost zakazující strážci s dvojí úlohou používat údaje podnikatelských uživatelů měla vztahovat také na údaje, které hlavní služba platformy obdržela od podniků za účelem poskytování reklamních služeb souvisejících s touto hlavní službou platformy.

45)Pokud jde o cloudové služby, měla by se tato povinnost vztahovat i na údaje poskytované nebo vytvářené podnikatelskými uživateli, kteří využívají služby cloud computingu strážce nebo jeho obchod se softwarovými aplikacemi, který koncovým uživatelům služeb cloud computingu umožňuje přístup k softwarovým aplikacím. Touto povinností by nemělo být dotčeno právo strážců používat souhrnné údaje pro poskytování doplňkových služeb analýzy dat v souladu s nařízením 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES, jakož i s příslušnými povinnostmi stanovenými v tomto nařízení, které se týkají doplňkových služeb.

46)Strážce může použít různé prostředky k tomu, aby zvýhodňoval vlastní služby nebo produkty v rámci své hlavní služby platformy na úkor stejných nebo podobných služeb, které by koncoví uživatelé mohli získat prostřednictvím třetích stran. Tak tomu může být například v případě, že jsou určité softwarové aplikace nebo služby předinstalovány strážcem. Aby měli koncoví uživatelé možnost volby, neměli by jim strážci bránit v odinstalování softwarových aplikací předinstalovaných na hlavní službě platformy, a neupřednostňovat tak vlastní softwarové aplikace.

47)Pravidla, která strážci stanoví pro distribuci softwarových aplikací, mohou za určitých okolností omezit schopnost koncových uživatelů instalovat a účinně využívat softwarové aplikace nebo obchody se softwarovými aplikacemi třetích stran v operačních systémech nebo hardwaru příslušného strážce a omezit možnost koncových uživatelů získat přístup k těmto softwarovým aplikacím nebo obchodům se softwarovými aplikacemi mimo hlavní služby platformy tohoto strážce. Tato omezení mohou omezit schopnost vývojářů softwarových aplikací používat alternativní distribuční kanály a schopnost koncových uživatelů zvolit si mezi různými softwarovými aplikacemi z různých distribučních kanálů a měla by být zakázána jako nespravedlivá a mající sklon k oslabení otevřenosti hlavních služeb platforem hospodářské soutěži. Aby se zajistilo, že softwarové aplikace nebo obchody se softwarovými aplikacemi třetích stran neohrožují integritu hardwaru nebo operačního systému poskytovaného strážcem, může dotčený strážce přijmout přiměřená technická nebo smluvní opatření k dosažení tohoto cíle, pokud strážce prokáže, že tato opatření jsou nezbytná a odůvodněná a že neexistují méně omezující prostředky k zajištění integrity hardwaru nebo operačního systému.

48)Strážci jsou často vertikálně integrováni a nabízejí určité produkty nebo služby koncovým uživatelům prostřednictvím svých vlastních hlavních služeb platforem nebo prostřednictvím podnikatelských uživatelů, které ovládají, což často vede ke střetu zájmů. To může zahrnovat situaci, kdy strážce nabízí své vlastní online zprostředkovatelské služby prostřednictvím internetového vyhledávače. Při nabízení těchto produktů nebo služeb v rámci hlavní služby platformy mohou strážci vyhradit lepší postavení pro svou vlastní nabídku, pokud jde o pořadí, na rozdíl od produktů třetích stran, které na této základní platformě rovněž působí. K tomu může dojít například u produktů nebo služeb, včetně jiných hlavních služeb platforem, které jsou řazeny ve výsledcích hledání v internetových vyhledávačích nebo které jsou částečně nebo zcela začleněny do výsledků internetových vyhledávačů, skupiny výsledků specializovaných na určité téma zobrazené spolu s výsledky internetového vyhledávače, které někteří koncoví uživatelé považují za samostatnou službu nebo doplňkovou službu k internetovému vyhledávači. Dalšími příklady jsou softwarové aplikace, které jsou distribuovány prostřednictvím obchodů se softwarovými aplikacemi, nebo produkty či služby, které jsou zvýrazněny a zobrazeny v informačním přehledu sociální sítě, nebo produkty či služby seřazené ve výsledcích vyhledávání nebo zobrazované na online tržišti. Za těchto podmínek má strážce dvojí postavení jako prostředník pro poskytovatele, kteří jsou třetími stranami, a jako přímý poskytovatel produktů nebo služeb strážce. V důsledku toho mají tito strážci možnost přímo narušit otevřenost daných produktů nebo služeb na těchto hlavních službách platforem hospodářské soutěži, a to na úkor podnikatelských uživatelů, kteří nejsou ovládáni strážcem.

49)V takových situacích by se strážce neměl účastnit žádné formy rozdílného nebo preferenčního zacházení při určování pořadí v rámci hlavní služby platformy, ať už prostřednictvím právních, obchodních nebo technických prostředků, ve prospěch produktů nebo služeb, které sám nabízí, nebo prostřednictvím podnikatelského uživatele, kterého ovládá. Aby byla tato povinnost účinná, mělo by být rovněž zajištěno, že podmínky, které se na toto pořadí vztahují, jsou rovněž obecně spravedlivé. Pořadí by v této souvislosti mělo zahrnovat všechny formy relativního významu, včetně zobrazení, hodnocení, propojení nebo hlasových výsledků. Aby bylo zajištěno, že tato povinnost je účinná a nelze ji obcházet, měla by se vztahovat i na jakékoli opatření, které může mít rovnocenný účinek jako rozdílné nebo preferenční zacházení v pořadí. Provádění a prosazování této povinnosti by měly rovněž usnadnit pokyny přijaté podle článku 5 nařízení (EU) 2019/1150 34 .

50)Strážci by neměli omezovat svobodnou volbu koncových uživatelů nebo jim bránit tím, že technicky zabrání přechodu mezi různými softwarovými aplikacemi a službami nebo předplatnému jiných softwarových aplikacím a služeb. To by umožnilo většímu počtu poskytovatelů nabízet své služby, a v konečném důsledku tak koncovým uživatelům nabídnout větší výběr. Strážci proto mají zajistit svobodnou volbu bez ohledu na to, zda jsou výrobci hardwaru, jehož prostřednictvím jsou tyto softwarové aplikace nebo služby přístupné, a nemají vytvářet umělé technické překážky, kvůli kterým by byla změna poskytovatele nemožná nebo neúčinná. Pouhé nabízení daného produktu nebo služby spotřebitelům, a to i prostřednictvím předinstalace, jakož i zlepšení nabídky koncovým uživatelům, jako je snížení ceny nebo zvýšená kvalita, by nemělo být považováno za zakázanou překážku pro změnu poskytovatele.

51)Strážci mohou bránit koncovým uživatelům v přístupu k online obsahu a službám včetně softwarových aplikací. Proto by měla být stanovena pravidla, která zajistí, aby jednání strážců neohrozilo právo koncových uživatelů na přístup k otevřenému internetu. Strážci mohou rovněž technicky omezit možnost koncových uživatelů účinně přecházet mezi různými poskytovateli služeb přístupu k internetu, a to zejména kontrolou nad operačními systémy nebo hardwarem. To narušuje rovné podmínky pro služby přístupu k internetu a v konečném důsledku poškozuje koncové uživatele. Proto by mělo být zajištěno, aby strážci nepřiměřeně neomezovali koncové uživatele při výběru svého poskytovatele služeb přístupu k internetu.

52)Dvojí úlohu mohou strážci hrát rovněž jako vývojáři operačních systémů a výrobci zařízení, včetně veškerých technických funkcí, které takové zařízení může mít. Například strážce, který je výrobcem určitého zařízení, může omezit přístup k některým jeho funkcím, jako je technologie pro bezdrátovou komunikaci a software používaný k jejímu provozování, které mohou být nezbytné pro účinné poskytování doplňkové služby strážcem nebo potenciálním poskytovatelem dané doplňkové služby, který je třetí stranou. Tento přístup mohou rovněž vyžadovat softwarové aplikace související s příslušnými doplňkovými službami za účelem účinného poskytování podobných funkcí, jako jsou funkce nabízené strážci. Je-li tato dvojí úloha využívána způsobem, který brání alternativním poskytovatelům podpůrných služeb nebo softwarových aplikací v přístupu za rovných podmínek ke stejnému operačnímu systému, hardwaru nebo softwarovým prvkům, které jsou k dispozici nebo jsou používány při poskytování jakýchkoli doplňkových služeb strážce, mohlo by to významně ohrozit inovace poskytovatelů těchto doplňkových služeb, jakož i volbu koncových uživatelů těchto doplňkových služeb. Strážci by proto měli mít povinnost zajistit za rovných podmínek přístup ke stejnému operačnímu systému, hardwaru nebo softwarovým prvkům a interoperabilitu s těmi, které jsou dostupné nebo používané při poskytování jakýchkoli doplňkových služeb ze strany strážce.

53)Podmínky, za nichž strážci poskytují podnikatelským uživatelům, včetně inzerentů i vydavatelů, online reklamní služby jsou často netransparentní a neprůhledné. To často vede k nedostatku informací pro inzerenty a vydavatele o účinku dané reklamy. V zájmu dalšího posílení spravedlnosti, transparentnosti a otevřenosti online reklamních služeb určených podle tohoto nařízení hospodářské soutěži, jakož i těch, které jsou plně integrovány s dalšími hlavními službami platformy téhož poskytovatele, by tedy jmenovaní strážci měli na požádání poskytovat inzerentům a vydavatelům bezplatný přístup ke svým nástrojům pro měření výkonnosti a k informacím nezbytným pro inzerenty, reklamní agentury jednající jménem společnosti umisťující reklamu, jakož i pro vydavatele, aby prováděli vlastní nezávislé ověření poskytování příslušných online reklamních služeb.

54)Strážci mají prospěch z přístupu k obrovskému množství údajů, které shromažďují při poskytování hlavních služeb platforem, jakož i dalších digitálních služeb. Aby se zajistilo, že strážci nebudou oslabovat otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži a inovační potenciál dynamického digitálního odvětví tím, že omezí schopnost podnikatelských uživatelů účinně přenášet data, měli by mít podnikatelští a koncoví uživatelé účinný a okamžitý přístup k údajům, které poskytují nebo vytvářejí, v souvislosti s využíváním příslušných hlavních služeb platforem, a to ve strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu. To by mělo platit i pro jakékoli další údaje na různých úrovních shromažďování, které mohou být nezbytné pro účinné umožnění této přenositelnosti. Rovněž by mělo být zajištěno, aby podnikatelští a koncoví uživatelé mohli účinně přenášet tyto údaje v reálném čase, například prostřednictvím vysoce kvalitních aplikačních programovacích rozhraní. Usnadnění změny poskytovatele nebo multihomingu by pak mělo vést k většímu výběru pro podnikatelské a koncové uživatele a pobídnout strážce a podnikatelské uživatele k inovacím.

55)Podnikatelští uživatelé, kteří využívají velkých hlavních služeb platforem poskytovaných strážci, a koncoví uživatelé těchto podnikatelských uživatelů, poskytují a vytvářejí velké množství údajů, včetně údajů získaných z uvedeného využívání. Aby se zajistilo, že podnikatelští uživatelé budou mít k takto vytvořeným údajům přístup, měl by strážce na jejich žádost umožnit bezplatný neomezený přístup k těmto údajům. Tento přístup by měl být rovněž poskytnut třetím stranám najatým podnikatelským uživatelem, které pro podnikatelského uživatele vystupují jako zpracovatel těchto údajů. Údaje poskytované nebo generované stejnými podnikatelskými uživateli a stejnými koncovými uživateli těchto podnikatelských uživatelů v souvislosti s jinými službami poskytovanými stejným strážcem mohou být zahrnuty, pokud jsou neoddělitelně spojeny s příslušnou žádostí. Za tímto účelem by strážce neměl využívat žádná smluvní ani jiná omezení k tomu, aby podnikatelským uživatelům bránil v přístupu k příslušným údajům, a měl by umožnit podnikatelským uživatelům získat souhlas svých koncových uživatelů s takovým přístupem k údajům a jejich vyhledáváním, pokud je takový souhlas vyžadován podle nařízení (EU) 2016/679 a směrnice 2002/58/ES. Strážci by měli rovněž usnadnit přístup k těmto údajům v reálném čase prostřednictvím vhodných technických opatření, jako je například zavedení vysoce kvalitních aplikačních programovacích rozhraní.

56)Hodnota internetových vyhledávačů pro jejich příslušné podnikatelské a koncové uživatele se zvyšuje s tím, jak se zvyšuje celkový počet těchto uživatelů. Poskytovatelé internetových vyhledávačů shromažďují a uchovávají souhrnné soubory údajů obsahující informace o tom, co uživatelé vyhledávali a jak zacházeli s výsledky, které jim byly poskytnuty. Poskytovatelé služeb internetových vyhledávačů shromažďují uvedené údaje o vyhledávání prováděném na jejich vlastní službě internetového vyhledávače a případně pomocí vyhledávání na platformách jejich navazujících obchodních partnerů. Přístup strážců k takovým údajům o pořadí, vyhledávání, kliknutích a zobrazování představuje významnou překážku pro vstup a expanzi, což oslabuje otevřenost služeb internetových vyhledávačů hospodářské soutěži. Strážci by proto měli být povinni poskytovat za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek přístup k údajům o pořadí, vyhledávání, kliknutích a zobrazování týkajícím se bezplatného a placeného vyhledávání prováděného spotřebiteli na službách internetových vyhledávačů jiným poskytovatelům takových služeb, tak aby tito poskytovatelé, kteří jsou třetími stranami, mohli optimalizovat své služby a konkurovat příslušným hlavním službám platforem. Tento přístup by měl být rovněž poskytnut třetím stranám, které uzavřely smlouvu s poskytovatelem vyhledávače a které pro tento vyhledávač vystupují jako zpracovatelé těchto údajů. Při poskytování přístupu ke svým vyhledávacím údajům by měl strážce zajistit vhodnými prostředky ochranu osobních údajů koncových uživatelů, aniž by došlo k podstatnému zhoršení kvality nebo užitečnosti údajů.

57)Důležitou bránou pro podnikatelské uživatele, kteří se snaží oslovit koncové uživatele, jsou zejména strážci, kteří poskytují přístup k obchodům se softwarovými aplikacemi. Vzhledem k nerovnováze ve vyjednávací síle mezi těmito strážci a podnikatelskými uživateli jejich obchodů se softwarovými aplikacemi by těmto strážcům nemělo být dovoleno ukládat obecné podmínky, včetně cenových, které by byly nespravedlivé nebo by vedly k neodůvodněnému rozlišování. Ceny nebo jiné obecné podmínky přístupu by měly být považovány za nespravedlivé, pokud vedou k nerovnováze práv a povinností uložených podnikatelským uživatelům nebo poskytují strážci služeb výhodu, která je nepřiměřená službě poskytované strážcem podnikatelským uživatelům nebo vede k nevýhodě pro podnikatelské uživatele při poskytování stejných nebo podobných služeb jako strážce. Jako měřítko pro určení spravedlnosti obecných podmínek přístupu mohou sloužit tyto referenční hodnoty: ceny účtované za stejné nebo podobné služby jinými poskytovateli obchodů se softwarovými aplikacemi nebo pro ně uložené podmínky; ceny účtované poskytovatelem obchodu se softwarovými aplikacemi za různé související nebo podobné služby nebo podmínky, které byly uloženy pro ně nebo pro různé typy koncových uživatelů; ceny účtované nebo podmínky uložené poskytovatelem obchodu se softwarovými aplikacemi za tutéž službu v různých zeměpisných oblastech; ceny účtované poskytovatelem obchodu se softwarovými aplikacemi za tutéž službu, kterou strážce sám nabízí, nebo podmínky pro ni uložené. Tato povinnost by neměla zakládat právo na přístup a neměla by jí být dotčena schopnost poskytovatelů obchodů se softwarovými aplikacemi převzít požadovanou odpovědnost v boji proti nezákonnému a nežádoucímu obsahu, jak je stanoveno v nařízení (akt o digitálních službách).

58)Aby se zajistila účinnost povinností stanovených tímto nařízením a zároveň se zajistilo, že se tyto povinnosti omezí na to, co je nezbytné pro zajištění otevřenosti hospodářské soutěži a řešení škodlivých účinků nekalého chování ze strany strážců, je důležité je jasně definovat a vymezit tak, aby je mohl strážce okamžitě dodržovat, a to při plném dodržování nařízení (EU) 2016/679 a směrnice 2002/58/ES, ochrany spotřebitele, kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti výrobků. Strážci by měli zajistit soulad s tímto nařízením již na úrovni designu. Nezbytná opatření by proto měla být co nejvíce začleněna do designu technologií, který strážci používají. V některých případech však může být vhodné, aby Komise v návaznosti na dialog s dotčeným strážcem dále upřesnila některá opatření, která by měl dotčený strážce přijmout, aby účinně plnil povinnosti, které mohou být dále upřesněny. Tato možnost dialogu o regulaci by měla usnadnit dodržování předpisů ze strany strážců a urychlit správné provádění nařízení.

59)Dalším prvkem k zajištění proporcionality by měla být možnost požádat v nezbytném rozsahu o pozastavení zvláštní povinnosti za výjimečných okolností, které jsou mimo kontrolu strážce, jako je například nepředvídaný vnější otřes, který dočasně odstranil značnou část poptávky koncových uživatelů po příslušné hlavní službě platformy, prokáže-li strážce, že dodržování konkrétní povinnosti ohrožuje hospodářskou životaschopnost jeho činností v Unii.

60)Ve výjimečných případech odůvodněných vymezenými důvody veřejné mravnosti, veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti by Komise měla mít možnost rozhodnout, že se daná povinnost nevztahuje na konkrétní hlavní službu platformy. Ovlivnění těchto veřejných zájmů může naznačovat, že náklady na prosazování určité povinnosti pro společnost jako celek by byly v určitém výjimečném případě příliš vysoké, a tudíž nepřiměřené. Dialog o regulaci, který má usnadnit soulad s omezenými možnostmi pozastavení a výjimek, by měl zajistit přiměřenost povinností stanovených v tomto nařízení, aniž by byly ohroženy zamýšlené účinky ex ante na spravedlnost a otevřenost hospodářské soutěži.

61)Ochrana údajů a soukromí koncových uživatelů jsou relevantní pro jakékoli posouzení možných negativních účinků pozorovaných postupů strážců při sbírání a shromažďování velkého množství údajů od koncových uživatelů. Zajištění odpovídající úrovně transparentnosti postupů profilování používaných strážci usnadňuje otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži tím, že vyvíjí na strážce vnější tlak, aby se zabránilo tomu že se hluboké profilování spotřebitelů stane normou daného odvětví, neboť potenciální podniky vstupující na trh nebo poskytovatelé začínajících podniků nemají k takovým údajům přístup ve stejném rozsahu a hloubce a v podobném měřítku. Větší transparentnost by měla ostatním poskytovatelům hlavních služeb platforem umožnit, aby se lépe odlišovali od konkurentů s využitím zařízení zaručujících lepší ochranu soukromí. V zájmu zajištění minimální úrovně účinnosti této povinnosti transparentnosti by strážci měli poskytnout alespoň popis základu, na němž se profilování provádí, včetně toho, zda se vychází z osobních údajů a údajů odvozených z činnosti uživatelů, použitého zpracování, účelu, pro který je profil připraven a případně použit, dopadu tohoto profilování na služby strážce a opatření přijatých s cílem umožnit koncovým uživatelům, aby si byli vědomi příslušného používání tohoto profilování, jakož i získat jejich souhlas.

62)Aby bylo zajištěno úplné a trvalé dosažení cílů tohoto nařízení, měla by mít Komise možnost posoudit, zda by poskytovatel hlavních služeb platforem měl být určen za strážce, aniž by splňoval kvantitativní prahové hodnoty stanovené v tomto nařízení; zda systematické nedodržování povinností strážcem opravňuje k uložení dalších nápravných opatření a zda by měl být přezkoumán seznam povinností k potírání nekalých praktik strážců a zda by měly být identifikovány další praktiky, které jsou podobně nekalé a omezují otevřenost hospodářské soutěži na digitálních trzích. Toto posouzení by mělo být založeno na šetřeních trhu, která mají proběhnout v přiměřeném časovém rámci, za použití jasných postupů a lhůt, aby se podpořil účinek ex ante tohoto nařízení na otevřenost hospodářské soutěži a spravedlnost v digitálním odvětví a aby byla zajištěna požadovaná míra právní jistoty.

63)Na základě průzkumu trhu by bylo možné konstatovat, že podnik poskytující hlavní službu platformy splňuje všechna zastřešující kvalitativní kritéria pro to, aby byl označen za strážce. Měl by tedy v zásadě splňovat všechny příslušné povinnosti stanovené tímto nařízením. V případě strážců, kteří byli Komisí označeni jako subjekty, které pravděpodobně budou mít v blízké budoucnosti zavedené a trvalé postavení, by však Komise měla uložit pouze ty povinnosti, které jsou nezbytné a vhodné k tomu, aby se zabránilo tomu, že dotyčný strážce dosáhne ve své činnosti zavedené a trvalé postavení. Co se týče těchto nově vznikajících strážců, měla by Komise vzít v úvahu, že tento status má v zásadě dočasný charakter, a proto by mělo být v daném okamžiku rozhodnuto, zda by se na takového poskytovatele hlavních služeb platforem měl vztahovat celý soubor povinností strážce, protože získal zavedené a trvalé postavení, nebo nejsou splněny podmínky pro určení, a proto by všechny dříve uložené povinnosti měly být zrušeny.

64)Komise by měla prošetřit a posoudit, zda jsou odůvodněná další nápravná opatření týkající se jednání nebo případně strukturální nápravná opatření, aby se zajistilo, že daný strážce nebude moci mařit cíle tohoto nařízení systematickým nedodržováním jedné nebo několika povinností v něm stanovených, což dále posílilo jeho postavení strážce. Tak by tomu bylo v případě, že by se velikost strážce na vnitřním trhu dále zvětšila, ekonomická závislost podnikatelských a koncových uživatelů na hlavních službách platforem strážce by se ještě zvýšila, neboť by se dále zvýšil jejich počet a strážce by měl prospěch z většího upevnění svého postavení. Komise by proto měla mít v takových případech pravomoc uložit jakékoli nápravné opatření, ať už týkající se jednání nebo strukturální, s náležitým ohledem na zásadu proporcionality. Strukturální nápravná opatření, jako je právní, funkční nebo strukturální oddělení, včetně odprodeje podniku, nebo jeho části, by měla být uložena pouze v případě, že neexistuje stejně účinný prostředek nápravy jednání, nebo pokud by jakákoli stejně účinná nápravná opatření týkající se jednání představovala pro dotčený podnik větší zátěž než strukturální nápravné opatření. Změny ve struktuře podniku, které existovaly před zjištěním systematického nedodržování povinností, by byly přiměřené pouze tehdy, existuje-li podstatné riziko, že toto systematické nedodržování vyplývá ze samotné struktury dotčeného podniku.

65)Služby a postupy v hlavních službách platforem a na trzích, na nichž tyto služby a trhy působí, se mohou rychle a do značné míry měnit. Aby se zajistilo, že toto nařízení zůstane aktuální a představuje účinnou a ucelenou regulační reakci na problémy, které představují strážci, je důležité zajistit pravidelný přezkum seznamů hlavních služeb platforem, jakož i povinností stanovených v tomto nařízení. To je obzvláště důležité pro zajištění toho, aby bylo určeno jednání, které je nespravedlivé nebo které může omezovat otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži. Vzhledem k dynamicky se měnící povaze digitálního odvětví je sice důležité provádět pravidelný přezkum, aby byla zajištěna právní jistota, pokud jde o regulační podmínky, avšak veškeré přezkumy by měly být prováděny v přiměřeném a vhodném časovém rámci. Šetření trhu by rovněž měla zajistit, aby Komise měla spolehlivý důkazní základ pro posouzení, zda by měla navrhnout změnu tohoto nařízení s cílem rozšířit nebo dále upřesnit seznamy hlavních služeb platforem. Šetření by měla rovněž zajistit, aby Komise měla spolehlivý důkazní základ pro posouzení, zda by měla navrhnout změnu tohoto nařízení nebo by měla přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým by tyto povinnosti aktualizovala.

66)V případě, že se strážci internetových stránek dopouštějí jednání, které je nespravedlivé nebo omezuje otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži, které jsou již určeny podle tohoto nařízení, avšak na uvedené jednání se tyto povinnosti výslovně nevztahují, měla by mít Komise možnost toto nařízení aktualizovat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Tyto aktualizace prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci by měly podléhat stejné vyšetřovací normě, a tudíž následovat po šetření trhu. Komise by rovněž měla při určování tohoto jednání uplatňovat předem stanovenou normu. Tato právní norma by měla zajistit, aby druhy povinností, které mohou být podle tohoto nařízení od strážců kdykoliv požadovány, byly dostatečně předvídatelné.

67)Pokud v průběhu řízení o nedodržování nebo šetření týkajícího se systematického nedodržování povinností strážce nabídne Komisi závazky, měla by mít Komise možnost přijmout rozhodnutí, kterým tyto závazky dotčeného strážce učiní závaznými, pokud zjistí, že zajišťují účinné dodržování povinností vyplývajících z tohoto nařízení. Toto rozhodnutí by mělo rovněž konstatovat, že již neexistují důvody pro zásah Komise.

68)V zájmu zajištění účinného provádění a souladu s tímto nařízením by Komise měla mít silné vyšetřovací a donucovací pravomoci, které jí umožní vyšetřovat, prosazovat a sledovat pravidla stanovená v tomto nařízení a zároveň zajistit dodržování základního práva na slyšení a na přístup ke spisu v souvislosti s vykonávacím řízením. Komise by měla mít tyto vyšetřovací pravomoci rovněž pro účely provádění šetření trhu za účelem aktualizace a přezkumu tohoto nařízení.

69)Komise by měla být zmocněna požadovat informace nezbytné pro účely tohoto nařízení v celé Unii. Komise by zejména měla mít přístup k veškerým relevantním dokumentům, údajům, databázím, algoritmům a informacím nezbytným pro zahájení a provádění šetření a pro sledování dodržování povinností stanovených v tomto nařízení, bez ohledu na to, kdo má dotyčné dokumenty, údaje nebo informace k dispozici, a bez ohledu na jejich formu či formát, jejich paměťové médium nebo místo, kde jsou uloženy.

70)Komise by měla mít možnost přímo požadovat, aby podniky nebo sdružení podniků poskytly veškeré relevantní důkazy, údaje a informace. Pro účely tohoto nařízení by Komise dále měla mít možnost vyžádat si veškeré relevantní informace od jakéhokoli orgánu veřejné moci, subjektu nebo agentury v daném členském státě nebo od jakékoli fyzické či právnické osoby. Při plnění rozhodnutí Komise jsou podniky povinny zodpovědět věcné otázky a poskytnout dokumenty.

71)Komise by rovněž měla být zmocněna k provádění kontrol na místě a k vedení dotazování se všemi osobami, které mohou mít užitečné informace, a k zaznamenání učiněných prohlášení.

72)Komise by měla mít možnost přijmout nezbytná opatření ke sledování účinného provádění a dodržování povinností stanovených v tomto nařízení. Tato opatření by měla zahrnovat schopnost Komise jmenovat nezávislé externí odborníky, jako jsou auditoři, kteří budou Komisi v tomto procesu nápomocni, případně včetně příslušných nezávislých orgánů, jako jsou orgány pro ochranu údajů nebo spotřebitelů.

73)Dodržování povinností uložených tímto nařízením by mělo být vymahatelné udělováním pokut a penále. Za tímto účelem by měly být rovněž stanoveny přiměřené výše pokut a penále za nedodržení povinností a porušení procesních pravidel, na něž se vztahují přiměřené promlčecí lhůty. Soudní dvůr by měl mít pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci, pokud jde o pokuty a penále.

74)Aby bylo zajištěno účinné vymáhání pokut uložených sdružením podniků za protiprávní jednání, kterého se dopustily, je nezbytné stanovit podmínky, za nichž může Komise požadovat zaplacení pokuty od členů sdružení v případě platební neschopnosti sdružení.

75)V souvislosti s řízeními podle tohoto nařízení by mělo být dotčeným podnikům přiznáno právo na slyšení před Komisí a přijatá rozhodnutí by měla být zveřejňována. Při zajištění práva na řádnou správu a práva dotyčných podniků na obhajobu, zejména práva na přístup ke spisu a práva na slyšení, je nezbytné chránit důvěrné informace. Při zachování důvěrnosti informací by Komise dále měla zajistit, aby veškeré informace, z nichž se vycházelo pro účely rozhodnutí, byly zpřístupněny v míře, která příjemci rozhodnutí umožní pochopit skutečnosti a úvahy, které k rozhodnutí vedly. Za určitých podmínek lze určité obchodní záznamy, jako je komunikace mezi právníky a jejich klienty, považovat za důvěrné, jsou-li splněny příslušné podmínky.

76)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení článků 3, 6, 12, 13, 15, 16, 17, 20, 22, 23, 25 a 30 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 35 .

77)Poradní výbor zřízený v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011 by měl rovněž vydávat stanoviska k některým jednotlivým rozhodnutím Komise vydaným podle tohoto nařízení. V zájmu zajištění hospodářské soutěži otevřených a spravedlivých trhů v digitálním odvětví, kde působí strážci v rámci celé Unie, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem doplnění tohoto nařízení. Zejména by měly být přijaty akty v přenesené pravomoci, pokud jde o metodiku pro určování kvantitativních prahových hodnot pro určování strážců podle tohoto nařízení a pokud jde o aktualizaci povinností stanovených v tomto nařízení, pokud Komise na základě průzkumu trhu zjistí, že je třeba aktualizovat povinnosti týkající se postupů, které omezují otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži nebo jsou nespravedlivé. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla odpovídající konzultace a aby tyto konzultace byly prováděny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 36 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

78)Komise by měla toto nařízení pravidelně hodnotit a důkladně sledovat jeho dopady na otevřenost hospodářské soutěži a spravedlnost obchodních vztahů v ekonomice online platforem, zejména v zájmu určení, zda je třeba provést změny s ohledem na příslušný vývoj technologií nebo vývoj na trhu. Toto hodnocení by mělo zahrnovat pravidelný přezkum seznamu hlavních služeb platforem a povinností určených pro strážce, jakož i jejich prosazování s cílem zajistit, aby digitální trhy v celé Unii byly otevřené hospodářské soutěži a spravedlivé. Za účelem získání širokého přehledu vývoje v tomto odvětví by hodnocení mělo zohledňovat zkušenosti členských států a příslušných zúčastněných stran. Komise může v tomto ohledu rovněž zvážit stanoviska a zprávy, které jí předložila skupina pro sledování ekonomiky online platforem, která byla zřízena rozhodnutím Komise C(2018)2393 ze dne 26. dubna 2018. Komise by v návaznosti na toto hodnocení měla přijmout příslušná opatření. Komise by při posuzování a přezkumu postupů a povinností stanovených v tomto nařízení měla jako cíl zachovat vysokou úroveň ochrany a dodržování společných práv a hodnot EU, zejména rovnosti a nediskriminace.

79)Cílem tohoto nařízení je zajistit hospodářské soutěži otevřené a spravedlivé digitální odvětví obecně a zejména hlavní služby platforem s cílem podpořit inovace, vysokou kvalitu digitálních produktů a služeb, spravedlivé a konkurenceschopné ceny, jakož i vysokou kvalitu a možnost výběru pro koncové uživatele v digitálním odvětví. Toho nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale z důvodu obchodního modelu a činnosti strážců a rozsahu a účinků jejich činnosti toho lze plně dosáhnout pouze na úrovni Unie. Unie může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie, zejména jejími články 16, 47 a 50. Proto by mělo být toto nařízení vykládáno a uplatňováno s ohledem na tato práva a zásady, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1
Předmět a oblast působnosti

1.Toto nařízení stanoví harmonizovaná pravidla zajišťující konkurenci otevřené a spravedlivé trhy v digitálním odvětví v celé Unii, kde působí strážci.

2.Toto nařízení se vztahuje na hlavní služby platforem, které poskytují nebo nabízejí strážci podnikatelským uživatelům usazeným v Unii nebo koncovým uživatelům usazeným nebo nacházejícím se v Unii, bez ohledu na místo usazení nebo pobytu strážců a bez ohledu na právní předpisy, které se na poskytování dané služby jinak vztahují.

3.Tato nařízení se nevztahuje na trhy:

a)související se sítěmi elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 37 ;

b)souvisejí s jinými službami elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice (EU) 2018/1972, než jsou služby související s interpersonálními komunikačními službami ve smyslu čl. 2 bodu 4 písm. b) uvedené směrnice.

4.Pokud jde o interpersonální komunikační služby, tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci a úkoly svěřené vnitrostátním regulačním a jiným příslušným orgánům na základě článku 61 směrnice (EU) 2018/1972.

5.Členské státy neuloží strážcům další povinnosti vyplývající z právních a správních předpisů za účelem zajištění konkurenci otevřených a spravedlivých trhů. Tím nejsou dotčena pravidla sledující jiné oprávněné veřejné zájmy v souladu s právem Unie. Žádné ustanovení tohoto nařízení především nebrání členským státům ukládat podnikům, včetně poskytovatelů hlavních služeb platforem, povinnosti, které jsou slučitelné s právem Unie, pokud tyto povinnosti nesouvisejí s příslušnými podniky, které mají status strážce ve smyslu tohoto nařízení, s cílem chránit spotřebitele nebo bojovat proti nekalé hospodářské soutěži.

6.Tímto nařízením není dotčeno uplatňování článků 101 a 102 SFEU. Rovněž jím není dotčeno uplatňování: vnitrostátních pravidel zakazujících protisoutěžní dohody, rozhodnutí sdružení podniků, jednání ve vzájemné shodě a zneužívání dominantního postavení; vnitrostátních pravidel hospodářské soutěže zakazujících jiné formy jednostranného jednání v rozsahu, v jakém se uplatňují na jiné podniky, než jsou strážci, nebo pokud znamenají uložení dalších povinností strážcům; nařízení Rady (ES) č. 139/2004 38 a vnitrostátní předpisy týkající se kontroly spojování podniků; nařízení (EU) 2019/1150 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …./.. 39 .

7.Vnitrostátní orgány nepřijmou rozhodnutí, která by byla v rozporu s rozhodnutím přijatým Komisí podle tohoto nařízení. Komise a členské státy úzce spolupracují a koordinují svá opatření k vymáhání právních předpisů.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„strážcem“ poskytovatel hlavních služeb platforem určený podle článku 3;

2)„hlavní službou platformy“ se rozumí kterákoli z těchto služeb:

a)online zprostředkovatelské služby;

b)internetové vyhledávače;

c)služby online sociálních sítí;

d)služby platforem pro sdílení videonahrávek;

e)interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech;

f)operační systémy;

g)služby cloud computingu;

h)reklamní služby, včetně reklamních sítí, reklamních výměn a dalších služeb pro zprostředkování reklamy, poskytované poskytovatelem hlavních služeb platforem uvedených v písmenech a) až g);

3)„službou informační společnosti“ služba ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535;

4)„digitálním odvětvím“ odvětví produktů a služeb poskytovaných prostřednictvím služeb informační společnosti nebo jimi;

5)„online zprostředkovatelskými službami“ služby ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2019/1150;

6)„internetovým vyhledávačem“ digitální služba ve smyslu čl. 2 bodu 5 nařízení (EU) 2019/1150;

7)„službou online sociálních sítí“ platforma, která koncovým uživatelům umožňuje spojit se, sdílet, vyhledávat a komunikovat navzájem na více zařízeních, a to zejména prostřednictvím chatů, příspěvků, videí a doporučení;

8)„službou platformy pro sdílení videonahrávek“ služba ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. aa) směrnice (EU) 2010/13 40 ;

9)„interpersonální komunikační službou nezávislou na číslech“ služba ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice (EU) 2018/1972;

10)„operačním systémem“ systémový software, který řídí základní funkce hardwaru nebo softwaru a umožňuje, aby na něm byly používány softwarové aplikace;

11)„službami cloud computingu“ digitální služby ve smyslu čl. 4 bodu 19 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 41 ;

12)„obchody se softwarovými aplikacemi“ typ online zprostředkovatelských služeb, který je zaměřen na softwarové aplikace jako zprostředkovaný produkt nebo službu;

13)„softwarovou aplikací“ digitální produkt nebo služba, které jsou provozovány na operačním systému;

14)„doplňkovou službou“ služby poskytované v rámci hlavních služeb platforem nebo společně s nimi, včetně platebních služeb ve smyslu čl. 4 bodu 3 a technických služeb, které podporují poskytování platebních služeb ve smyslu čl. 3 písm. j) směrnice (EU) 2015/2366, plnění, identifikace nebo reklamních služeb;

15)„službou identifikace“ typ pomocných služeb, který umožňuje jakýkoli druh ověření totožnosti koncových uživatelů nebo podnikatelských uživatelů bez ohledu na použitou technologii;

16)„koncovým uživatelem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba využívající hlavních služeb platforem s výjimkou podnikatelských uživatelů;

17)„podnikatelským uživatelem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba jednající v rámci obchodní nebo profesní činnosti, která využívá hlavních služeb platforem pro účely poskytování nebo v průběhu poskytování zboží nebo služeb koncovým uživatelům;

18)„pořadím“ relativní důležitost připisovaná zboží nebo službám nabízeným prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb nebo služeb online sociálních sítí nebo relevantnost připisovaná výsledkům vyhledávání internetovými vyhledávači, jak je poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb, služeb online sociálních sítí nebo internetových vyhledávačů prezentují, uspořádávají nebo sdělují, bez ohledu na technické prostředky používané pro takovou prezentaci, uspořádání nebo sdělení;

19)„údaji“ jakékoli digitální znázornění činů, skutečností nebo informací a jakákoli kompilace těchto činů, skutečností nebo informací, a to i ve formě zvukové, vizuální nebo audiovizuální nahrávky;

20)„osobními údaji“ veškeré informace ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679;

21)„neosobními údaji“ údaje jiné než osobní údaje ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679;

22)„podnikem“ všechny propojené podniky nebo spojené společnosti, které tvoří skupinu prostřednictvím přímé nebo nepřímé kontroly jiného podniku nebo společnosti a které vykonávají hospodářskou činnost, bez ohledu na jejich právní postavení a způsob jejich financování;

23)„kontrolou“ možnost podnik rozhodujícím způsobem ovlivňovat ve smyslu nařízení (EU) č. 139/2004.

Kapitola II

Strážci

Článek 3
Určení strážců

1.Poskytovatel hlavních služeb platforem je určen za strážce, pokud:

a)má významný dopad na vnitřní trh;

b)provozuje hlavní službu platformy, která slouží jako důležitá brána pro podnikatelské uživatele k oslovení koncových uživatelů, a

c)má ve své činnosti zavedené a trvalé postavení nebo lze předpokládat, že takové postavení v blízké budoucnosti získá.

2.Předpokládá se, že poskytovatel hlavních služeb platforem splňuje:

a)požadavek uvedený v odst. 1 písm. a), pokud podnik, k němuž náleží, dosáhne za poslední tři účetní období v EHP ročního obratu nejméně 6,5 miliardy EUR, nebo pokud průměrná tržní kapitalizace nebo rovnocenná reálná tržní hodnota podniku, k němuž náleží, dosáhla v posledním účetním období nejméně 65 miliard EUR, a poskytuje hlavní službu platformy alespoň ve třech členských státech;

b)požadavek uvedený v odst. 1 písm. b), pokud poskytuje hlavní službu platformy, která má více než 45 milionů aktivních koncových uživatelů měsíčně, usazených nebo nacházejících se v Unii, a více než 10 000 aktivních podnikatelských uživatelů ročně, usazených v Unii v uplynulém účetním období;

pro účely prvního pododstavce se aktivními koncovými uživateli měsíčně rozumí průměrný počet aktivních koncových uživatelů měsíčně v průběhu největší části uplynulého účetního období;

c)požadavek uvedený v odst. 1 písm. c), pokud byly prahové hodnoty uvedené v písmenu b) dosaženy v každém z posledních tří účetních období.

3.Pokud poskytovatel hlavních služeb platforem dosáhne všech prahových hodnot uvedených v odstavci 2, oznámí to Komisi do tří měsíců po jejich dosažení a poskytne Komisi příslušné informace uvedené v odstavci 2. Uvedené oznámení obsahuje příslušné informace uvedené v odstavci 2 pro každou z hlavních služeb platformy daného poskytovatele, která splňuje prahové hodnoty uvedené v odst. 2 písm. b). Oznámení se aktualizuje vždy, kdykoliv jiná hlavní služba platformy samostatně splňuje prahové hodnoty uvedené v odst. 2 písm. b).

Pokud příslušný poskytovatel hlavních služeb platforem neoznámí požadované informace podle tohoto odstavce, nebrání to Komisi, aby takové poskytovatele kdykoli určila za strážce podle odstavce 4.

4.Komise bez zbytečného odkladu a nejpozději 60 dnů po obdržení úplných informací uvedených v odstavci 3 určí za strážce poskytovatele hlavních služeb platformy, který splňuje všechny prahové hodnoty uvedené v odstavci 2, pokud daný poskytovatel spolu s oznámením nepředloží dostatečně podložené argumenty prokazující, že nesplňuje požadavky odstavce 1, a to za okolností, za nichž příslušná hlavní služba platformy funguje, a s přihlédnutím k prvkům uvedeným v odstavci 6.

Pokud strážce předloží dostatečně podložené argumenty prokazující, že nesplňuje požadavky odstavce 1, použije Komise k posouzení toho, zda jsou splněna kritéria uvedená v odstavci 1, odstavec 6.

5.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37 za účelem upřesnění metodiky pro určení, zda jsou splněny kvantitativní prahové hodnoty stanovené v odstavci 2, a v případě potřeby pravidelného přizpůsobování metodiky vývoji trhu a technologií, zejména pokud jde o prahovou hodnotu uvedenou v odst. 2 písm. a).

6.Komise může v souladu s postupem stanoveným v článku 15 označit za strážce každého poskytovatele hlavních služeb platforem, který splňuje každý z požadavků odstavce 1, ale nesplňuje žádnou z prahových hodnot uvedených v odstavci 2, nebo předložil dostatečně podložené argumenty v souladu s odstavcem 4.

Za tímto účelem přihlédne Komise k následujícím hlediskům:

a)velikosti, včetně obratu a tržní kapitalizace, činnosti a postavení poskytovatele hlavních služeb platformy;

b)počtu podnikatelských uživatelů, jejichž možnost oslovit koncové uživatele závisí na hlavní službě platformy, a počtu koncových uživatelů;

c)překážkám vstupu vyplývajícím ze síťových účinků a výhod založených na datech, zejména týkajících se přístupu poskytovatele k osobním a neosobním údajům a jejich shromažďování nebo analytických kapacit;

d)úsporám z rozsahu a množství, z nichž má poskytovatel prospěch, a to i pokud jde o údaje;

e)uzamčení podnikatelských nebo koncových uživatelů;

f)dalším strukturálním charakteristikám trhu.

Při posuzování vezme Komise v úvahu předpokládaný vývoj těchto hledisek.

Pokud poskytovatel hlavní služby platformy, která splňuje kvantitativní prahové hodnoty uvedené v odstavci 2, hrubě neplní vyšetřovací opatření nařízená Komisí, a to ani poté, co byl vyzván, aby v přiměřené lhůtě požadavky splnil a předložil připomínky, je Komise oprávněna uvedeného poskytovatele určit za strážce.

Pokud poskytovatel hlavní služby platformy, která nesplňuje kvantitativní prahové hodnoty uvedené v odstavci 2, hrubě nedodržuje vyšetřovací opatření nařízená Komisí a to i poté, co byl vyzván, aby vyhověl v přiměřené lhůtě a předložil připomínky, je Komise oprávněna určit uvedeného poskytovatele za strážce na základě dostupných údajů.

7.U každého strážce určeného podle odstavce 4 nebo 6 Komise určí příslušný podnik, ke kterému patří, a uvede příslušné hlavní služby platforem, které jsou poskytovány v rámci téhož podniku a které jednotlivě slouží jako důležitá brána pro podnikatelské uživatele k oslovení koncových uživatelů, jak je uvedeno v odst. 1 písm. b).

8.Strážce splní povinnosti stanovené v článcích 5 a 6 do šesti měsíců poté, co byla hlavní služba platformy zařazena na seznam podle odstavce 7 tohoto článku.

Článek 4
Přezkum statusu strážců

1.Komise může na žádost nebo z vlastního podnětu kdykoli přehodnotit, změnit nebo zrušit rozhodnutí přijaté podle článku 3 z jednoho z těchto důvodů:

a)došlo k podstatné změně kterékoli ze skutečností, na nichž bylo rozhodnutí založeno;

b)rozhodnutí bylo založeno na neúplných, nesprávných nebo zavádějících informacích poskytnutých podniky.

2.Komise pravidelně, nejméně však každé dva roky, přezkoumá, zda určení strážci nadále splňují požadavky stanovené v čl. 3 odst. 1, nebo zda tyto požadavky splňují noví poskytovatelé hlavních služeb platforem. Pravidelný přezkum rovněž prověří, zda je třeba upravit seznam dotčených hlavních služeb platformy strážce.

Pokud Komise na základě tohoto přezkumu podle prvního pododstavce zjistí, že se změnily skutečnosti, na nichž bylo založeno určení poskytovatelů hlavních služeb platforem za strážce, přijme odpovídající rozhodnutí.

3.Komise průběžně zveřejňuje a aktualizuje seznam strážců a seznam hlavních služeb platforem, u nichž musí strážci plnit povinnosti stanovené v článcích 5 a 6.

Kapitola III

Praktiky strážců, které omezují otevřenost hospodářské soutěži nebo jsou nespravedlivé

Článek 5
Povinnosti strážců

Pokud jde o každou z hlavních služeb platforem určených podle čl. 3 odst. 7, strážce:

a)se musí zdržet kombinování osobních údajů získaných z určených hlavních služeb platforem s osobními údaji z jakýchkoli jiných služeb nabízených strážcem nebo s osobními údaji ze služeb třetích stran a zdržet se přihlašování koncových uživatelů k dalším službám strážce s cílem kombinovat osobní údaje, pokud nebyla koncovému uživateli předložena konkrétní možnost volby a nebyl poskytnut souhlas ve smyslu nařízení (EU) 2016/679; ;

b)musí podnikatelským uživatelům umožnit nabízet stejné produkty nebo služby koncovým uživatelům prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb třetí strany za ceny nebo za podmínek, které se liší od cen nebo podmínek nabízených prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb strážce;

c)musí podnikatelským uživatelům umožnit propagovat nabídky pro koncové uživatele získané prostřednictvím hlavních služeb platforem a uzavírat smlouvy s těmito koncovými uživateli bez ohledu na to, zda za tímto účelem využívají hlavních služeb platforem strážce, či nikoli, a umožnit koncovým uživatelům přístup k obsahu, předplatnému, funkcím či jiným prvkům prostřednictvím služeb platforem a jejich využívání prostřednictvím softwarové aplikace podnikatelského uživatele, pokud koncoví uživatelé tyto položky získali od příslušného podnikatelského uživatele, aniž by využívali hlavních služeb platforem strážce;

d)nesmí podnikatelským uživatelům bránit a zabraňovat, aby upozorňovali příslušné orgány veřejné správy na otázky týkající se jakýchkoliv praktik strážců;

e)nesmí vyžadovat, aby podnikatelští uživatelé používali a nabízeli službu identifikace strážce nebo s ní spolupracovali v souvislosti se službami nabízenými podnikatelskými uživateli využívajícími hlavních služeb platformy strážce;

f)nesmí od podnikatelských nebo koncových uživatelů vyžadovat, aby se přihlásili k jakékoli jiné základní službě platformy určené podle článku 3 nebo té, která splňuje prahové hodnoty uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b) nebo aby se na nich registrovali, a to jako podmínku pro přístup ke hlavním službám platforem určeným podle uvedeného článku nebo pro přihlášení do těchto služeb nebo registraci v nich;

g)musí inzerentům a vydavatelům, kterým poskytuje reklamní služby, poskytnout na jejich žádost informace o ceně placené zadavatelem reklamy a vydavatelem, jakož i o částce nebo odměně hrazené vydavateli za zveřejnění dané reklamy a za každou z příslušných reklamních služeb poskytovaných strážcem.

Článek 6
Povinnosti strážců, které lze dále upřesnit

1.Pokud jde o každou z hlavních služeb platforem určených podle čl. 3 odst. 7, strážce:

a)se v hospodářské soutěži s podnikatelskými uživateli musí zdržet používání jakýchkoli údajů, které nejsou veřejně dostupné a které jsou generovány činností těchto podnikatelských uživatelů, včetně koncových uživatelů těchto podnikatelských uživatelů, těchto hlavních služeb platforem nebo poskytovaných těmito podnikatelskými uživateli hlavních služeb platforem nebo koncovými uživateli těchto podnikatelských uživatelů;

b)musí koncovým uživatelům umožnit odinstalovat jakékoli softwarové aplikace, které jsou předinstalované v rámci hlavní služby platformy, aniž je dotčena možnost, aby strážce omezil odinstalování softwarových aplikací, které jsou nezbytné pro fungování operačního systému nebo zařízení a které třetí strany technicky nemohou samostatně nabídnout;

c)musí umožnit instalaci a účinné využívání softwarových aplikací nebo obchodů se softwarovými aplikacemi třetích stran, které používají operační systémy strážce nebo jsou s nimi interoperabilní, a umožnit přístup k těmto softwarovým aplikacím nebo obchodům se softwarovými aplikacemi jinými způsobem, než přes hlavní služby platformy tohoto strážce. Strážci není bráněno přijímat přiměřená opatření k zajištění toho, aby softwarové aplikace nebo obchody se softwarovými aplikacemi třetích stran neohrožovaly integritu hardwaru nebo operačního systému jím poskytovaného;

d)nesmí při určování pořadí zvýhodňovat služby a produkty nabízené samotným strážcem nebo jakoukoli třetí stranou patřící ke stejnému podniku oproti podobným službám nebo produktům třetí strany a musí uplatňovat spravedlivé a nediskriminační podmínky pořadí;

e)se musí zdržet technického omezování možnosti koncových uživatelů přecházet mezi různými softwarovými aplikacemi a službami a přihlašovat se k nim s použitím operačního systému strážce, a to i pokud jde o volbu poskytovatele přístupu k internetu pro koncové uživatele;

f)musí podnikatelským uživatelům a poskytovatelům doplňkových služeb umožnit přístup a interoperabilitu se stejným operačním systémem, hardwarem nebo softwarovými prvky, které jsou dostupné nebo používané při poskytování jakýchkoli doplňkových služeb strážce;

g)musí poskytovat inzerentům a vydavatelům na jejich žádost a bezplatně přístup k nástrojům strážce pro měření výkonnosti a k informacím nezbytným k tomu, aby inzerenti a vydavatelé mohli provést vlastní nezávislé ověření reklamního inventáře;

h)musí zajistit účinnou přenositelnost údajů získaných činností podnikatelských nebo koncových uživatelů a zejména poskytnout koncovým uživatelům nástroje, které usnadní přenášení údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679, včetně poskytování nepřetržitého přístupu v reálném čase;

i)musí poskytovat podnikatelským uživatelům nebo třetím stranám povoleným podnikatelským uživatelem bezplatný, účinný, vysoce kvalitní a nepřetržitý přístup v reálném čase a využívání souhrnných nebo nesouhrnných údajů, které jsou poskytovány nebo vytvářeny v souvislosti s využíváním příslušných hlavních služeb platformy podnikatelskými uživateli a koncovými uživateli, kteří využívají produkty nebo služby poskytované těmito podnikatelskými uživateli; v případě osobních údajů musí poskytovat přístup a možnost použití pouze tehdy, pokud jsou přímo spojeny s použitím, které koncový uživatel využívá v souvislosti s produkty nebo službami nabízenými příslušným podnikatelským uživatelem prostřednictvím příslušné hlavní služby platformy, a pokud se koncový uživatel rozhodne pro takové sdílení se souhlasem ve smyslu nařízení (EU) 2016/679; ;

j)musí poskytnout všem poskytovatelům internetových vyhledávačů, kteří jsou třetími stranami, na jejich žádost přístup za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek k údajům o pořadí, vyhledávání, kliknutích a zobrazování týkajícím se bezplatného a placeného vyhledávání generovaným koncovými uživateli v internetových vyhledávačích strážce, a to za podmínky anonymizace těch údajů o vyhledávání, kliknutích a zobrazení, které představují osobní údaje;

k)musí uplatňovat spravedlivé a nediskriminační všeobecné podmínky přístupu podnikatelských uživatelů k obchodu se softwarovými aplikacemi určeným podle článku 3 tohoto nařízení.

2.Pro účely odst. 1 písm. a) zahrnují údaje, které nejsou veřejně dostupné, veškeré souhrnné a nesouhrnné údaje získané podnikatelskými uživateli, které lze odvodit z obchodních činností podnikatelských uživatelů nebo jejich zákazníků nebo prostřednictvím těchto činností v rámci hlavní služby platformy poskytované strážcem.

Článek 7
Dodržování povinností strážců

1.Opatření zavedená strážcem s cílem zajistit dodržování povinností stanovených v článcích 5 a 6 musí účinně dosahovat cíle příslušné povinnosti. Strážce zajistí, aby tato opatření byla prováděna v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES a s právními předpisy o kybernetické bezpečnosti, ochraně spotřebitele a bezpečnosti výrobků.

2.Pokud Komise zjistí, že opatření, která má strážce v úmyslu provést podle odstavce 1 nebo která provedl, nezajišťují účinné dodržování příslušných povinností stanovených v článku 6, může rozhodnutím upřesnit opatření, která má dotčený strážce zavést. Komise přijme takové rozhodnutí do šesti měsíců od zahájení řízení podle článku 18.

3.Odstavcem 2 tohoto článku nejsou dotčeny pravomoci Komise podle článků 25, 26 a 27.

4.Za účelem přijetí rozhodnutí podle odstavce 2 sdělí Komise svá předběžná zjištění do tří měsíců od zahájení řízení. V předběžných zjištěních Komise vysvětlí opatření, která zvažuje přijmout, nebo se domnívá, že by dotčený poskytovatel hlavních služeb platforem měl přijmout za účelem účinného řešení předběžných zjištění.

5.Při stanovení opatření podle odstavce 2 Komise zajistí, aby tato opatření byla účinná při dosahování cílů příslušné povinnosti a aby byla přiměřená za konkrétních okolností daného strážce a příslušné služby.

6.Pro účely upřesnění povinností podle čl. 6 odst. 1 písm. j) a k) Komise rovněž posoudí, zda zamýšlená nebo provedená opatření zajišťují, aby nedošlo k nerovnováze mezi právy a povinnostmi podnikatelských uživatelů a zda samotná opatření neposkytují strážci výhodu, která je nepřiměřená službě poskytované strážcem podnikatelským uživatelům.

7.Strážce může požádat Komisi o zahájení řízení podle článku 18, aby určila, zda opatření, která má strážce v úmyslu provést nebo provedl podle článku 6, jsou pro dosažení cíle příslušné povinnosti za daných okolností účinná. Strážce může se svou žádostí předložit odůvodněné podání, v němž zejména vysvětlí, proč jsou opatření, která hodlá provést nebo která provedl, za daných okolností účinná při dosahování cíle příslušné povinnosti.

Článek 8
Pozastavení

1.Komise výjimečně může na odůvodněnou žádost strážce zcela nebo částečně pozastavit určitou povinnost stanovenou v článcích 5 a 6 týkající se hlavních služeb platformy rozhodnutím přijatým poradním postupem podle čl. 32 odst. 4, pokud strážce prokáže, že by splnění této konkrétní povinnosti ohrozilo v důsledku výjimečných okolností, které strážce nemůže ovlivnit, hospodářskou životaschopnost činnosti strážce v Unii, a to pouze v rozsahu nezbytném k řešení uvedeného ohrožení jeho životaschopnosti. Komise usiluje o přijetí rozhodnutí o pozastavení neprodleně a nejpozději do tří měsíců od obdržení úplné odůvodněné žádosti.

2.Pokud je pozastavení uděleno podle odstavce 1, Komise své rozhodnutí o pozastavení každoročně přezkoumá. Po tomto přezkumu Komise pozastavení buď zruší, nebo rozhodne, že podmínky odstavce 1 jsou nadále plněny.

3.Komise může na odůvodněnou žádost strážce pozastavit uplatňování příslušné povinnosti týkající se jedné nebo více jednotlivých hlavních služeb platformy již před přijetím rozhodnutí podle odstavce 1.

Při posuzování žádosti Komise zohlední zejména dopad plnění konkrétní povinnosti na hospodářskou životaschopnost činností strážce v Unii, jakož i na třetí strany. Pozastavení může podléhat podmínkám a povinnostem, které stanoví Komise s cílem zajistit spravedlivou rovnováhu mezi těmito zájmy a cíli tohoto nařízení. Tuto žádost lze podat a vyhovět kdykoli do doby, než Komise provede posouzení podle odstavce 1.

Článek 9
Výjimka z naléhavých důvodů obecného zájmu

1.Komise může na základě odůvodněné žádosti strážce nebo z vlastního podnětu rozhodnutím přijatým poradním postupem podle čl. 32 odst. 4 zprostit strážce zcela nebo zčásti konkrétní povinnosti stanovené v článcích 5 a 6 ve vztahu k individuální hlavní službě platformy určené podle čl. 3 odst. 7, pokud je tato výjimka odůvodněna důvody uvedenými v odstavci 2 tohoto článku. Komise přijme rozhodnutí o výjimce nejpozději tři měsíce po obdržení úplné odůvodněné žádosti.

2.Výjimku podle odstavce 1 lze udělit pouze z důvodů:

a)veřejné morálky;

b)veřejného zdraví;

c)veřejné bezpečnosti.

3.Komise může na odůvodněnou žádost strážce nebo z vlastního podnětu dočasně pozastavit uplatňování příslušné povinnosti týkající se jedné nebo více jednotlivých hlavních služeb platforem již před přijetím rozhodnutí podle odstavce 1.

Při posuzování žádosti vezme Komise v úvahu zejména dopad plnění zvláštní povinnosti z důvodů uvedených v odstavci 2, jakož i účinky na dotčeného strážce a na třetí strany. Pozastavení může podléhat podmínkám a povinnostem, které stanoví Komise s cílem zajistit spravedlivou rovnováhu mezi cíli sledovanými důvody uvedenými v odstavci 2 a cíli tohoto nařízení. Tuto žádost lze podat a vyhovět jí kdykoli do doby, než Komise provede posouzení podle odstavce 1.

Článek 10
Aktualizace povinností strážců

1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34 za účelem aktualizace povinností stanovených v článcích 5 a 6, pokud na základě šetření trhu podle článku 17 zjistí, že jsou potřeba nové povinnosti týkající se praktik, které omezují otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži, nebo jsou nekalé stejným způsobem jako praktiky, na něž se vztahují povinnosti stanovené v článcích 5 a 6.

1.Praktika ve smyslu odstavce 1 se považuje za nekalou nebo omezující otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži, pokud:

a)dochází k nerovnováze mezi právy a povinnostmi podnikatelských uživatelů a strážce získává výhodu oproti podnikatelským uživatelům, která je nepřiměřená službě poskytované strážcem podnikatelským uživatelům, nebo

b)otevřenost trhů hospodářské soutěži je oslabena v důsledku praktiky prováděné strážcem.

Článek 11
Prevence obcházení povinností

1.Strážce zajistí, aby byly plně a účinně dodržovány povinnosti stanovené v článcích 5 a 6. Zatímco povinnosti stanovené v článcích 5 a 6 se vztahují na hlavní služby platforem určené podle článku 3, jejich provádění nesmí být narušeno žádným jednáním podniku, k němuž daný strážce patří, bez ohledu na to, zda je toto jednání smluvní, obchodní, technické nebo jakékoli jiné povahy.

2.Je-li pro zajištění souladu s tímto nařízením nezbytný souhlas se shromažďováním a zpracováním osobních údajů, přijme strážce nezbytná opatření, aby podnikatelským uživatelům umožnil přímo získat požadovaný souhlas se zpracováním, pokud je to vyžadováno nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES, nebo aby dodržoval pravidla a zásady Unie v oblasti ochrany údajů a soukromí jinými způsoby, včetně případného poskytování řádně anonymizovaných údajů podnikatelským uživatelům. Strážce nesmí získání tohoto souhlasu činit podnikatelskému uživateli obtížnější než získání souhlasu pro vlastní služby strážce.

3.Strážce nesmí zhoršovat podmínky ani kvalitu žádné ze hlavních služeb platformy poskytovaných podnikatelským uživatelům nebo koncovým uživatelům, kteří využívají práv nebo možností stanovených v článcích 5 a 6, nebo nadměrně ztěžovat výkon těchto práv či možností.

Článek 12
Povinnost informovat o spojení

1.Strážce informuje Komisi o každém zamýšleném spojení ve smyslu článku 3 nařízení (ES) č. 139/2004, které se týká jiného poskytovatele hlavních služeb platforem nebo jakýchkoli jiných služeb poskytovaných v digitálním odvětví, bez ohledu na to, zda podléhá oznamovací povinnosti orgánu pro hospodářskou soutěž Unie podle nařízení (ES) č. 139/2004 nebo příslušnému vnitrostátnímu orgánu pro hospodářskou soutěž podle vnitrostátních pravidel pro spojování podniků.

Strážce informuje Komisi o takovém spojení před jeho uskutečněním a po uzavření dohody oznámení veřejné nabídky na koupi akcií nebo nabytí kontrolního podílu.

2.V oznámení podle odstavce 1 se pro účely akvizice uvede alespoň jejich roční obrat v EHP a celosvětový roční obrat, u všech příslušných hlavních služeb platforem jejich roční obrat v rámci EHP, počet jejich aktivních podnikatelských uživatelů ročně a počet aktivních koncových uživatelů měsíčně, jakož i odůvodnění zamýšleného spojení.

3.Pokud po jakémkoli spojení podle odstavce 1 doplňující hlavní služby platforem jednotlivě dosáhnou prahových hodnot uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. b), informuje o tom dotyčný strážce Komisi do tří měsíců od uskutečnění spojení a poskytne Komisi informace uvedené v čl. 3 odst. 2.

Článek 13
Povinnost provést audit

Do šesti měsíců od svého určení podle článku 3 předloží strážce Komisi nezávislým auditem ověřený popis všech technik profilování spotřebitelů, které používá pro své hlavní služby platformy nebo napříč těmito službami určenými podle článku 3. Tento popis se aktualizuje nejméně jednou ročně.

Kapitola IV

Šetření trhu

Článek 14
Zahájení šetření trhu

1.Pokud má Komise v úmyslu provést šetření trhu s ohledem na případné přijetí rozhodnutí podle článků 15, 16 a 17, přijme rozhodnutí o zahájení šetření trhu.

2.V rozhodnutí o zahájení řízení se uvede:

a)datum zahájení šetření;

b)popis problému, k němuž se šetření vztahuje;

c)účel šetření.

3.Komise může znovu zahájit šetření trhu, které uzavřela, pokud:

a)došlo k podstatné změně kterékoli ze skutečností, na nichž bylo rozhodnutí založeno;

b)rozhodnutí bylo založeno na neúplných, nesprávných nebo zavádějících informacích poskytnutých dotčenými podniky.

Článek 15
Šetření trhu za účelem určení strážců

1.Komise může provést šetření trhu za účelem posouzení, zda by poskytovatel hlavních služeb platformy měl být označen za strážce podle čl. 3 odst. 6, nebo za účelem určení hlavních služeb platformy strážce podle čl. 3 odst. 7. Usiluje o uzavření šetření přijetím rozhodnutí poradním postupem podle čl. 32 odst. 4 do dvanácti měsíců od zahájení šetření trhu.

2.V průběhu šetření trhu podle odstavce 1 se Komise vynasnaží sdělit dotčenému poskytovateli hlavních služeb platforem svá předběžná zjištění do šesti měsíců od zahájení šetření. V předběžných zjištěních Komise vysvětlí, zda se domnívá, že poskytovatel hlavních služeb platforem by měl být dočasně určen za strážce podle čl. 3 odst. 6.

3.Pokud poskytovatel hlavních služeb platformy splňuje prahové hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 2, avšak předložil řádně podložené argumenty v souladu s čl. 3 odst. 4, vynasnaží se Komise uzavřít šetření trhu do pěti měsíců od zahájení šetření trhu prostřednictvím rozhodnutí podle odstavce 1. V takovém případě se Komise vynasnaží sdělit poskytovateli hlavních služeb platforem svá předběžná zjištění podle odstavce 2 do tří měsíců od zahájení šetření.

4.Pokud Komise v souladu s čl. 3 odst. 6 určí za strážce poskytovatele hlavních služeb platformy, který ve své činnosti dosud nezískal zavedené a trvalé postavení, ale lze předpokládat, že je v blízké budoucnosti získá, pak Komise prohlásí, že se na tohoto strážce vztahují pouze povinnosti stanovené v čl. 5 písm. b) a čl. 6 odst. 1 písm. e), f), h) a i), jak je uvedeno v rozhodnutí o určení. Komise prohlásí za použitelné pouze ty povinnosti, které jsou vhodné a nezbytné, aby se zabránilo tomu, že dotyčný strážce ve své činnosti nespravedlivě získá zavedené a trvalé postavení. Komise uvedené určení strážce přezkoumá postupem podle článku 4.

Článek 16
Šetření trhu ohledně systematického nedodržování nařízení

1.Pokud šetření trhu ukáže, že strážce systematicky porušuje povinnosti stanovené v článcích 5 a 6 a dále posílil nebo rozšířil své postavení strážce vztahující se na charakteristiky uvedené v čl. 3 odst. 1, může Komise rozhodnutím přijatým poradním postupem podle čl. 32 odst. 4 takovému strážci uložit nápravná opatření z hlediska tržního chování nebo nápravná opatření strukturální, která jsou přiměřená protiprávnímu jednání, k němuž došlo, a nezbytná k zajištění souladu s tímto nařízením. Komise ukončí šetření přijetím rozhodnutí do dvanácti měsíců od zahájení šetření trhu.

2.Komise může uložit strukturální nápravná opatření podle odstavce 1 pouze v případě, že neexistují stejně účinná nápravná opatření z hlediska tržního chování, nebo pokud by jakékoli stejně účinné nápravné opatření z hlediska tržního chování bylo pro dotčeného strážce více zatěžující než strukturální nápravné opatření.

3.Má se za to, že strážce systematicky nedodržuje povinnosti stanovené v článcích 5 a 6, pokud Komise vydá vůči strážci v souvislosti s jakoukoliv z jeho hlavních služeb platformy, v období pěti let před přijetím rozhodnutí o zahájení šetření trhu s ohledem na případné přijetí rozhodnutí podle tohoto článku, alespoň tři rozhodnutí o nesplnění povinnosti nebo rozhodnutí o uložení pokut podle článků 25 a 26.

4.Má se za to, že strážce dále posílil nebo rozšířil své postavení strážce s ohledem na charakteristiky podle čl. 3 odst. 1, pokud se zvýšil jeho vliv na vnitřní trh, vzrostl jeho význam coby brány pro podnikatelské uživatele k oslovení koncových uživatelů nebo ve své činnosti dále upevnil své zavedené a trvalé postavení.

5.Komise sdělí své námitky dotyčnému strážci do šesti měsíců od zahájení šetření. Ve svých námitkách Komise vysvětlí, zda se předběžně domnívá, že jsou splněny podmínky odstavce 1 a jaké nápravné prostředky nebo nápravná opatření předběžně považuje za nezbytné a přiměřené.

6.Komise může kdykoli během šetření trhu prodloužit dobu jeho trvání, je-li toto prodloužení odůvodněno objektivními důvody a přiměřené. Prodloužení se může vztahovat na lhůtu, ve které musí Komise vznést námitky, nebo na lhůtu pro přijetí konečného rozhodnutí. Celková doba trvání jakéhokoli prodloužení nebo prodloužení podle tohoto odstavce nepřekročí šest měsíců. Komise může zvážit závazky podle článku 23 a učinit je závaznými ve svém rozhodnutí.

Článek 17
Šetření trhu týkající se nových služeb a nových postupů

Komise může provést šetření trhu s cílem prověřit, zda by na seznam hlavních služeb platforem měla být doplněna jedna nebo více služeb v rámci digitálního odvětví, nebo odhalit druhy praktik, které mohou omezit otevřenost hlavních služeb platforem hospodářské soutěži nebo které mohou být nespravedlivé a které nejsou účinně řešeny tímto nařízením. Nejpozději do 24 měsíců od zahájení šetření trhu vydá veřejnou zprávu.

V případě potřeby tuto zprávu:

a)doprovází návrh na změnu tohoto nařízení s cílem zahrnout další služby v rámci digitálního odvětví do seznamu hlavních služeb platforem stanoveného v čl. 2 bodě 2;

b)doprovází akt v přenesené pravomoci, kterým se mění články 5 nebo 6 podle článku 10.

Kapitola V

Vyšetřovací, donucovací a sledovací pravomoci

Článek 18
Zahájení řízení

Pokud má Komise v úmyslu zahájit řízení za účelem případného přijetí rozhodnutí podle článků 7, 25 a 26, přijme rozhodnutí o zahájení řízení.

Článek 19
Žádosti o informace

1.Komise může prostou žádostí nebo rozhodnutím od podniků a sdružení podniků požadovat, aby poskytly veškeré nezbytné informace, a to i pro účely sledování, provádění a prosazování pravidel stanovených v tomto nařízení. Komise může rovněž požádat o přístup k databázím a algoritmům podniků a požádat o jejich vysvětlení prostou žádostí nebo rozhodnutím.

2.Komise si může vyžádat informace od podniků a sdružení podniků podle odstavce 1 rovněž před zahájením šetření trhu podle článku 14 nebo řízení podle článku 18.

3.Při zaslání prosté žádosti o informace podniku nebo sdružení podniků Komise uvede účel žádosti, upřesní, jaké informace jsou vyžadovány a stanoví lhůtu, ve které musí být tyto informace poskytnuty a uvede sankce stanovené článkem 26 za poskytnutí neúplných, nepřesných nebo zavádějících informací nebo vysvětlení.

4.V případě, že Komise žádá podnik nebo sdružení podniků o poskytnutí informací rozhodnutím, uvede účel žádosti, upřesní, jaké informace jsou vyžadovány a stanoví lhůtu, ve které musí být informace poskytnuty. V případě, že Komise žádá podniky, aby umožnily přístup ke svým databázím a algoritmům, uvede právní základ a účel žádosti, upřesní, jaké informace jsou vyžadovány a stanoví lhůtu, ve které musí být informace poskytnuty. Rovněž uvede sankce stanovené v článku 26 a uvede nebo uloží penále stanovená v článku 27. Rovněž upozorní na právo nechat rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem.

5.Podniky nebo sdružení podniků nebo jejich zástupci poskytují požadované informace jménem dotčeného podniku nebo sdružení podniků. Osoby náležitě zmocněné mohou dodat informace jménem svých klientů. Ti zůstávají plně odpovědní, pokud jsou dodané informace neúplné, nesprávné nebo zavádějící.

6.Na žádost Komise poskytnou vlády a příslušné orgány členských států Komisi veškeré informace nezbytné pro plnění povinností podle tohoto nařízení.

Článek 20
Pravomoc provádět dotazování a činit prohlášení

Komise může vyslechnout jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu, která souhlasí s tím, aby byla dotazována, za účelem získání informací týkajících se předmětu šetření, včetně sledování, provádění a prosazování pravidel stanovených v tomto nařízení.

Článek 21
Pravomoci provádět kontroly na místě

1.Komise může provádět kontroly na místě v prostorách podniku nebo sdružení podniků.

2.Kontroly na místě mohou být rovněž prováděny za pomoci auditorů nebo odborníků jmenovaných Komisí podle čl. 24 odst. 2.

3.Během kontrol na místě mohou Komise a auditoři nebo odborníci jmenovaní Komisí požadovat, aby podnik nebo sdružení podniků poskytly přístup ke své organizaci, fungování, systému IT, algoritmům, zpracování údajů a obchodnímu chování a vysvětlily je. Komise a auditoři nebo odborníci jmenovaní Komisí mohou klást otázky klíčovým zaměstnancům.

4.Od podniků nebo sdružení podniků se žádá, aby se podřídily šetření na místě, které je nařízeno rozhodnutím Komise. Rozhodnutí upřesňuje předmět a účel šetření, stanoví datum, kdy má být šetření zahájeno, a uvádí sankce stanovené články 26 a 27 a právo podniku odvolat se proti rozhodnutí k Soudnímu dvoru.

Článek 22
Předběžná opatření

1.V naléhavém případě z důvodu rizika vážné a nenapravitelné újmy pro podnikatelské uživatele nebo koncové uživatele strážců může Komise poradním postupem podle čl. 32 odst. 4 rozhodnutím nařídit předběžná opatření vůči strážci na základě zjištění zjevného porušení článků 5 nebo 6.

2.Rozhodnutí podle odstavce 1 lze přijmout pouze v rámci řízení zahájeného za účelem případného přijetí rozhodnutí o nesplnění povinností podle čl. 25 odst. 1. Toto rozhodnutí se použije po dobu určitou a může být prodlouženo, je-li to nezbytné a vhodné.

Článek 23
Závazky

1.Pokud v průběhu řízení podle článků 16 nebo 25 dotyčný strážce nabídne závazky týkající se příslušných hlavních služeb platforem s cílem zajistit dodržování povinností stanovených v článcích 5 a 6, může Komise poradním postupem podle čl. 32 odst. 4 tyto závazky prohlásit za závazné pro uvedeného strážce a prohlásit, že neexistují žádné další důvody pro přijetí opatření.

2.Komise může na žádost nebo z vlastního podnětu rozhodnutím znovu zahájit příslušné řízení, pokud:

a)došlo k podstatné změně kterékoli ze skutečností, na nichž bylo rozhodnutí založeno;

b)dotčený strážce jedná v rozporu se svými závazky;

c)rozhodnutí bylo založeno na neúplných, nesprávných nebo zavádějících informacích poskytnutých stranami.

3.Pokud se Komise domnívá, že závazky předložené dotčeným strážcem nemohou zajistit účinné plnění povinností stanovených v článcích 5 a 6, vysvětlí v rozhodnutí o ukončení příslušného řízení důvody, proč tyto závazky nejsou závazné.

Článek 24
Kontrola povinností a opatření

1.Komise může přijmout nezbytná opatření ke sledování účinného provádění a dodržování povinností stanovených v článcích 5 a 6 a rozhodnutí přijatých podle článků 7, 16, 22 a 23.

2.Opatření podle odstavce 1 mohou zahrnovat jmenování nezávislých externích odborníků a auditorů, kteří budou Komisi nápomocni při sledování povinností a opatření a při poskytování specifických odborných zkušeností nebo znalostí Komisi.

Článek 25
Nedodržování povinností

1.Komise přijme poradním postupem podle čl. 32 odst. 4 rozhodnutí o nesplnění povinnosti, pokud zjistí, že strážce neplní jednu nebo více z těchto podmínek:

a)kterékoliv z povinností stanovených v článcích 5 nebo 6;

b)opatření uvedená v rozhodnutí přijatém podle čl. 7 odst. 2;

c)opatření nařízená podle čl. 16 odst. 1;

d)předběžná opatření nařízená podle článku 22 nebo

e)závazky prohlášené za právně závazné podle článku 23.

2.Před přijetím rozhodnutí podle odstavce 1 sdělí Komise svá předběžná zjištění dotčenému strážci. V předběžných zjištěních Komise vysvětlí opatření, která zvažuje přijmout, nebo o nichž se domnívá, že by měl strážce přijmout, aby předběžná zjištění účinně řešil.

3.V rozhodnutí o nesplnění povinnosti přijatém podle odstavce 1 Komise nařídí strážci, aby v přiměřené lhůtě upustil od neplnění povinností a podal vysvětlení, jak hodlá toto rozhodnutí splnit.

4.Strážce poskytne Komisi popis opatření, která přijal k zajištění souladu s rozhodnutím přijatým podle odstavce 1.

5.Pokud Komise zjistí, že podmínky odstavce 1 nejsou splněny, ukončí šetření rozhodnutím.

Článek 26
Pokuty

1.V rozhodnutí podle článku 25 může Komise uložit strážci pokuty nepřesahující 10 % jeho celkového obratu za předchozí účetní období, pokud zjistí, že strážce úmyslně nebo z nedbalosti nedodržuje:

a)kteroukoliv z povinností podle článků 5 a 6;

b)opatření stanovená Komisí na základě rozhodnutí podle čl. 7 odst. 2;

c)opatření nařízená podle čl. 16 odst. 1;

d)rozhodnutí nařizující předběžná opatření podle článku 22;

e)závazek prohlášený za závazný rozhodnutím podle článku 23.

2.Komise může rozhodnutím uložit podnikům a sdružením podniků pokuty nepřesahující 1 % celkového obratu za předchozí účetní období, pokud úmyslně nebo z nedbalosti:

a)neposkytnou ve stanovené lhůtě informace potřebné k posouzení jejich označení za strážce podle čl. 3 odst. 2 nebo poskytnou nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace;

b)neoznámí informace požadované podle článku 12 nebo poskytnou nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace;

c)nepředloží popis požadovaný podle článku 13;

d)poskytnou nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace nebo vysvětlení požadovaná podle článků 19 nebo 20;

e)neposkytnou přístup k databázím a algoritmům podle článku 19;

f)neopraví ve lhůtě stanovené Komisí nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace poskytnuté jejich zaměstnancem nebo neposkytnou nebo odmítnou poskytnout úplné informace o skutečnostech týkajících se předmětu a účelu kontroly podle článku 21;

g)odmítnou se podrobit kontrole na místě podle článku 21.

3.Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti, době trvání, opakování a v případě pokut uložených podle odstavce 2 k prodlení způsobenému řízení.

4.Je-li sdružení podniků uložena pokuta s přihlédnutím k obratu jeho členů a sdružení není solventní, je sdružení povinno požadovat od svých členů příspěvky na pokrytí výše pokuty.

Pokud tyto příspěvky nebyly sdružení poskytnuty ve lhůtě stanovené Komisí, může Komise požadovat zaplacení pokuty přímo některým z podniků, jejichž zástupci byli členy příslušných rozhodovacích orgánů sdružení.

Poté co Komise požadovala platbu v souladu s druhým pododstavcem, může požadovat platbu zůstatku od kteréhokoli člena sdružení, který působil na trhu, na němž došlo k protiprávnímu jednání, je-li to nezbytné k zajištění úplného zaplacení pokuty.

Komise však nebude vyžadovat platbu podle druhého nebo třetího pododstavce od podniků, které prokáží, že neprovedly protiprávní rozhodnutí sdružení a buď o jeho existenci nevěděly, nebo se od něj aktivně distancovaly před tím, než Komise zahájila šetření případu.

Finanční odpovědnost každého podniku za zaplacení pokuty nepřesáhne 10 % jeho celkového obratu za předchozí účetní období.

Článek 27
Penále

1.Komise může rozhodnutím uložit podnikům, včetně případných strážců, penále nepřesahující 5 % průměrného denního obratu za předchozí účetní období za den, počítaného ode dne stanoveného tímto rozhodnutím, aby je přiměla:

a)plnit rozhodnutí podle čl. 16 odst. 1;

b)poskytnout správné a úplné informace ve lhůtě požadované na základě žádosti o informace podané rozhodnutím podle článku 19;

c)zajišťovat přístup k databázím a algoritmům podniků a poskytovat vysvětlení k těm, které vyžaduje rozhodnutí podle článku 19;

d)podřídit se šetření nařízenému rozhodnutím přijatým podle článku 21;

e)splnit rozhodnutí nařizující předběžná opatření přijatá podle čl. 22 odst. 1;

f)dodržovat závazky, které byly rozhodnutím podle čl. 23 odst. 1 prohlášeny za právně závazné;

g)splnit rozhodnutí podle čl. 25 odst. 1.

2.Pokud podniky splnily povinnost, kterou má penále vymáhat, může Komise rozhodnutím přijatým poradním postupem podle čl. 32 odst. 4 stanovit konečnou výši penále na nižší částku, než jaká by vyplývala z původního rozhodnutí.

Článek 28
Promlčecí lhůty pro ukládání sankcí

1.Na pravomoci svěřené Komisi články 26 a 27 se vztahuje tříletá promlčecí lhůta.

2.Lhůta začíná běžet dnem, kdy došlo k protiprávnímu jednání. V případě trvajícího nebo opakovaného protiprávního jednání však začíná lhůta běžet dnem, kdy bylo ukončeno.

3.Jakékoli opatření přijaté Komisí za účelem šetření nebo řízení týkajícího se protiprávního jednání přerušuje běh promlčecí lhůty pro uložení pokut nebo penále. K přerušení promlčecí lhůty dochází s účinkem ode dne, kdy byl tento úkon oznámen nejméně jednomu podniku nebo sdružení podniků, které se podílejí na protiprávním jednání. Úkony, kterými se přerušuje promlčecí lhůta, jsou zejména:

a)žádosti Komise o informace;

b)kontrola na místě;

c)zahájení řízení Komisí podle článku 18.

4.Po každém přerušení začíná promlčecí lhůta běžet znovu. Promlčecí lhůta však uplyne nejpozději dnem, kdy uplynula doba v délce dvojnásobku promlčecí lhůty, aniž by Komise uložila pokutu nebo penále. Uvedená lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou je promlčení pozastaveno podle odstavce 5.

5.Promlčecí lhůta pro uložení pokuty nebo penále neběží po dobu, kdy je rozhodnutí Komise předmětem řízení u Soudního dvora Evropské unie.

Článek 29
Promlčecí lhůty pro vymáhání sankcí

1.Pravomoc Komise vymáhat rozhodnutí přijatá podle článků 26 a 27 podléhá promlčecí lhůtě pěti let.

2.Promlčecí lhůta začíná běžet dnem, kdy se rozhodnutí stane pravomocným.

3.Promlčecí lhůta pro vymáhání sankcí se přerušuje:

a)oznámením rozhodnutí, kterým se mění původní částka pokuty nebo penále, nebo kterým se zamítá žádost o takovou změnu;

b)každým úkonem Komise nebo členského státu jednajícího na žádost Komise, jehož cílem je vymáhat platbu pokuty nebo penále.

4.Po každém přerušení začíná promlčecí lhůta běžet znovu.

5.Promlčecí lhůta pro vymáhání sankcí se pozastavuje po dobu:

a)lhůty pro zaplacení;

b)po kterou je vymáhání pozastaveno rozhodnutím Soudního dvora.

Článek 30
Právo na slyšení a přístup ke spisu

1.Před přijetím rozhodnutí podle článku 7, čl. 8 odst. 1, čl. 9 odst. 1, článků 15, 16, 22, 23, 25 a 26 a čl. 27 odst. 2 poskytne Komise strážci nebo podniku či sdružení podniků příležitost vyjádřit se k:

a)předběžným zjištěním Komise, včetně veškerých záležitostí, k nimž Komise vznesla námitky;

b)opatřením, která Komise případně hodlá přijmout s ohledem na předběžná zjištění podle písmene a) tohoto odstavce.

2.Dotčení strážci, podniky a sdružení podniků mohou předložit své připomínky k předběžným zjištěním Komise ve lhůtě, kterou stanoví Komise ve svých předběžných zjištěních a která nesmí být kratší než 14 dnů.

3.Komise založí svá rozhodnutí pouze na námitkách, ke kterým měli dotčení strážci, podniky a sdružení podniků možnost se vyjádřit.

4.Při každém řízení musí být plně respektováno právo strážce nebo podniku či sdružení podniků na obhajobu. Dotčený strážce nebo podnik či sdružení podniků má právo nahlížet do spisu Komise za podmínek dohodnutého poskytnutí informací, s výhradou oprávněného zájmu podniků na ochraně jejich obchodního tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace a interní dokumenty Komise nebo orgánů členských států. Právo na přístup se zejména nevztahuje na korespondenci mezi Komisí a orgány členských států. Nic v tomto odstavci nesmí bránit Komisi sdělovat a užívat informace nezbytné k předložení důkazu protiprávního jednání.

Článek 31
Profesní tajemství

1.Informace shromážděné podle článků 3, 12, 13, 19, 20 a 21 se použijí pouze pro účely tohoto nařízení.

2.Aniž je dotčena výměna a použití informací poskytovaných pro účely použití podle článků 32 a 33, Komise, orgány členských států, jejich úředníci, zaměstnanci a jiné osoby pracující pod dohledem těchto orgánů ani fyzické nebo právnické osoby, včetně auditorů a odborníků jmenovaných podle čl. 24 odst. 2, nesmějí sdělovat informace, které získali nebo si vyměnili podle tohoto nařízení a které spadají pod profesní tajemství. Tato povinnost se vztahuje rovněž na všechny zástupce a odborníky členských států, kteří se podílejí na jakékoli činnosti poradního výboru pro digitální trhy podle článku 32.

Článek 32
Poradní výbor pro digitální trhy

1.Komisi je nápomocen poradní výbor pro digitální trhy. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Má-li být o stanovisku výboru rozhodnuto písemným postupem, ukončuje se tento postup bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

3.Komise sdělí stanovisko poradního výboru pro digitální trhy adresátovi individuálního rozhodnutí spolu s tímto rozhodnutím. Stanovisko zveřejní spolu s rozhodnutím, a to s ohledem na oprávněný zájem podniků na ochraně jejich profesního tajemství.

4.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 33
Žádost o šetření trhu

1.Pokud tři nebo více členských států požádají Komisi o zahájení vyšetřování podle článku 15, protože se domnívají, že existuje důvodné podezření, že poskytovatel hlavních služeb platforem by měl být určen za strážce, Komise do čtyř měsíců přezkoumá, zda existují oprávněné důvody pro zahájení takového vyšetřování.

2.Členské státy předloží důkazy na podporu své žádosti.

Kapitola VI

Obecná ustanovení

Článek 34
Zveřejnění rozhodnutí

1.Komise zveřejní rozhodnutí, která přijme podle článků 3, 7, 8, 9, 15, 16, 17, 22, čl. 23 odst. 1, článků 25, 26 a 27. V tomto zveřejnění jsou uvedena jména stran a hlavní obsah rozhodnutí, včetně případných uložených sankcí.

2.Při zveřejnění se zohlední oprávněný zájem strážců nebo třetích stran na ochraně jejich důvěrných informací.

Článek 35
Přezkum Soudním dvorem Evropské unie

V souladu s článkem 261 Smlouvy o fungování Evropské unie má Soudní dvůr Evropské unie neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, kterými Komise uložila pokuty nebo penále. Může uloženou pokutu nebo penále zrušit, snížit nebo zvýšit.

Článek 36
Prováděcí ustanovení

1.Komise může přijmout prováděcí akty týkající se: 3, 6, 12, 13, 15, 16, 17, 20, 22, 23, 25 a 30

a)formy, obsahu a jiných podrobností oznámení a podání podle článku 3;

b)formy, obsahu a další podrobnosti technických opatření, která strážci zavedou s cílem zajistit soulad s čl. 6 odst. 1 písm. h), i) a j).

c)formy, obsahu a jiných podrobností oznámení a podání podle článků 12 a 13;

d)praktických opatření pro prodloužení lhůt, jak je stanoveno v článku 16;

e)praktických opatření týkajících se vyšetřování podle článků 15, 16, 17 a řízení podle článků 22, 23 a 25;

f)praktických opatření pro výkon práv na slyšení stanovených v článku 30;

g)praktických opatření pro sjednané sdělování informací podle článku 30;

2.praktických opatření pro spolupráci a koordinaci mezi Komisí a členskými státy stanovených v čl. 1 odst. 7. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 32 odst. 4. Před přijetím opatření podle odstavce 1 zveřejní Komise jejich návrh a vyzve všechny zúčastněné strany, aby předložily své připomínky ve lhůtě, kterou stanoví a která nesmí být kratší než jeden měsíc.

Článek 37
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 6 a čl. 9 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne DD/MM/YYYY. Komise vyhotoví zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 6 a čl. 9 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně současně oznámí Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 6 a čl. 9 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 38
Přezkum

1.Do DD/MM/RRRR a poté každé tři roky Komise vyhodnotí toto nařízení a podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

2.Hodnocení stanoví, zda mohou být zapotřebí další pravidla, včetně pravidel týkajících se seznamu hlavních služeb platforem stanoveného v čl. 2 bodě 2, povinností stanovených v článcích 5 a 6 a jejich prosazování, aby bylo zajištěno, že digitální trhy v celé Unii budou otevřené konkurenci a spravedlivé. Komise v návaznosti na tato hodnocení přijme vhodná opatření, která mohou zahrnovat legislativní návrhy.

3.Členské státy poskytnou veškeré relevantní informace, kterými disponují a které Komise může požadovat pro účely vypracování zprávy uvedené v odstavci 1.

Článek 39
Vstup v platnost a použitelnost

1.Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.Toto nařízení se použije šest měsíců po vstupu v platnost.

Články 3, 15, 18, 19, 20, 21, 26, 27, 30, 31 a 34 se však použijí ode dne [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Cíle

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6Doba trvání a finanční dopad

1.7Předpokládané způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systém řízení a kontroly

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

Nařízení Evropského parlamentu a Rady o aktu o digitálních trzích

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 42

Oblast politiky: Jednotný trh

Digitální Evropa

Dopad na rozpočet se týká nových úkolů svěřených Komisi, včetně úkolů přímého dohledu.

1.3Povaha návrhu/podnětu

☑ Návrh/podnět se týká nové akce

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 43

◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Obecným cílem tohoto podnětu je zajistit řádné fungování vnitřního trhu podporou účinné hospodářské soutěže na digitálních trzích, zejména konkurenčního a spravedlivého prostředí online platforem. Tento cíl se promítá do strategického směřování stanoveného ve sdělení „Formování digitální budoucnosti Evropy“.

1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Řešit selhání trhu v zájmu zajištění konkurenčních digitálních trhů otevřených hospodářské soutěži a podpořit tak inovace a rozšířit možnosti výběru pro spotřebitele.

Řešit nekalé jednání strážců.

Posílit soudržnost a právní jistotu v zájmu zachování vnitřního trhu.

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Zásahy zaměřené na zvýšení otevřenosti hospodářské soutěži v rámci digitálního odvětví by měly významný pozitivní a rostoucí vliv na dosažení všech potenciálních přínosů jednotného digitálního trhu, což by rovněž vedlo k nižším cenám a většímu výběru pro spotřebitele, zvýšení produktivity a inovacím.

Zvýšení efektivity díky jednotnému digitálnímu trhu by přispělo k nárůstu HDP o 1,5 % ročně do roku 2030 a vytvořilo by 1 až 1,4 milionu pracovních míst 44 . Zejména dopad účinnějšího jednotného digitálního trhu se pohybuje od 0,44 % do 0,82 % v HDP a od 307 do 561 tisíc dalších plných pracovních úvazků.

Řešení nekalých obchodních praktik strážců by mělo pozitivní dopad na ekonomiku online platforem obecně. Plánovaná opatření by omezila odrazující účinky, které má nekalé jednání na prodej. Podniky, zejména ty menší, by měly větší důvěru ve spolupráci se strážci, pokud by tito strážci byli povinni dodržovat jasná pravidla spravedlnosti.

Očekává se, že regulační opatření povede nejen k většímu prodeji prostřednictvím menších platforem, ale také k pozitivnímu dopadu na růst trhu. Posílilo by důvěru v podnikatelské prostředí platformy, neboť předpokládá přizpůsobivý rámec založený jak na jasném souboru povinností, tak na flexibilním seznamu povinností podléhajících posouzení použitelnosti jednání na konkrétní případ.

Lze očekávat, že přínosy povedou k většímu inovačnímu potenciálu menších podniků a ke zlepšení kvality služeb, což přinese i další výhody pro spotřebitele. Za předpokladu, že by plánované zásahy snížily konkurenční asymetrii mezi strážci a jinými platformami, by mohl být spotřebitelský přebytek odhadován na 13 miliard EUR, tj. přibližně 6% nárůst ve srovnání se základním scénářem.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Specifické cíle	Operační cíle	Potenciální ukazatele měření
Posílit soudržnost a právní jistotu v prostředí online platforem na vnitřním trhu	Omezit odchylné vnitrostátní regulační zásahy Zajistit jednotný výklad povinností	Počet regulačních zásahů na vnitrostátní úrovni Počet žádostí o objasnění za rok
Řešit nekalé jednání platforem strážců	Předcházení zjištěným nekalým praktikám zvýhodňování vlastních služeb	Počet intervencí Komise týkajících se plnění povinností na platformu strážce / za rok Počet rozhodnutí o sankcích na platformu strážce / za rok
Řešit selhání trhu v zájmu zajištění konkurenčních digitálních trhů otevřených hospodářské soutěži a podpořit tak inovace a rozšířit možnosti výběru pro spotřebitele.	Předcházení nekalým praktikám, pokud jde o přístup ke službám a platformám strážců Předcházení nekalým praktikám souvisejícím s údaji a zajištění dodržování povinností	Podíl uživatelů využívajících multihoming s různými platformami nebo službami Podíl uživatelů, kteří přecházejí mezi různými platformami a službami

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Nařízení by mělo být přímo použitelné po 6 měsících od jeho přijetí a do té doby by veřejná správa v EU měla umožnit zavedení účinných postupů pro určení hlavních služeb platforem a prosazování pravidel. Do té doby bude tedy Komise zmocněna k přijetí rozhodnutí týkajících se určení strážců, přičemž upřesní opatření, která by měl dotčený strážce provést, bude provádět šetření trhu a bude připravena uplatňovat jakékoli další vyšetřovací, donucovací a sledovací pravomoci.

Členské státy zároveň jmenují své zástupce do poradního výboru pro digitální trhy.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU

Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Důvody pro akci na evropské úrovni (ex ante):

Aby bylo zajištěno řádné fungování jednotného trhu, stanoví iniciativa mimo jiné vhodný regulační rámec pro hlavní služby platforem, které působí jako strážci. Podporou účinné hospodářské soutěže na digitálních trzích, a zejména konkurenčního a spravedlivého prostředí online platforem, podporuje důvěru, inovace a růst na jednotném trhu.

V Unii se začíná projevovat roztříštěnost regulačního prostředí a dohledu, neboť členské státy řeší problémy související s platformami na vnitrostátní úrovni. To není optimální s ohledem na přeshraniční povahu ekonomiky platforem a systémový význam platforem strážců pro vnitřní trh. Roztříštěnost různých předpisů by mohla vést k právní nejistotě a vyšší regulační zátěži pro účastníky ekonomiky platforem. Tato roztříštěnost ohrožuje rozvoj začínajících a menších podniků a jejich možnosti prosperovat na digitálních trzích.

Cílem tohoto podnětu je proto zlepšit soudržný a účinný dohled nad opatřeními zaměřenými na hlavní služby platforem a jejich prosazování.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota na úrovni Unie (ex post):

Očekává se, že podnět povede k většímu inovačnímu potenciálu menších podniků a ke zlepšení kvality služeb. Zachováním vnitřního trhu v rámci přeshraničního obchodu platforem by to do roku 2025 vedlo ke zvýšení o 92,8 miliardy EUR 45 .

Pokud jde o přidanou hodnotu při prosazování opatření, podnět přináší významné úspory z důvodu vyšší efektivity. Za předpokladu, že by plánované zásahy snížily konkurenční asymetrii mezi strážci a jinými platformami, mohl by být přebytek spotřebitelů odhadován na 13 miliard EUR.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Směrnice 2000/31/ES o elektronickém obchodu poskytuje základní rámec pro fungování jednotného trhu a dohled nad digitálními službami a stanoví základní strukturu obecného mechanismu spolupráce mezi členskými státy, který v zásadě zahrnuje všechny požadavky vztahující se na digitální služby. Hodnocení směrnice poukázalo na nedostatky v několika aspektech tohoto mechanismu spolupráce 46 , včetně důležitých procesních aspektů, jako je nedostatek jasných časových rámců pro reakci ze strany členských států a obecná nedostatečná schopnost reagovat na žádosti jejich protějšků.

Na vnitrostátní úrovni již některé členské státy začaly přijímat vnitrostátní pravidla v reakci na problémy spojené s jednáním strážců v digitálním odvětví. Roztříštěnost se již projevuje v regulaci platforem, například v případech povinností týkajících se transparentnosti a doložek nejvyšších výhod. Roztříštěnost různých předpisů vede k právní nejistotě a vyšší regulační zátěži pro uvedené subjekty. Opatření na úrovni EU jsou proto považována za nezbytná.

1.5.4.Slučitelnost a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Tento podnět posiluje stávající regulaci platforem, aniž by s ní byl v rozporu, a zároveň poskytuje účinný a přiměřený mechanismus prosazování, který odpovídá potřebě důsledně prosazovat cílené povinnosti vůči omezenému počtu poskytovatelů přeshraničních platforem, které slouží jako důležité brány pro podnikatelské uživatele k oslovení spotřebitelů.

Na rozdíl od nařízení o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (dále jen „nařízení o vztazích mezi platformami a podniky“) toto nařízení předpokládá prosazování úzkého souboru velmi přesných povinností k potírání nekalých praktik, jichž se dopouští omezená skupina velkých přeshraničních strážců, na úrovni EU. Tento donucovací mechanismus na úrovni EU je v souladu s prosazováním nařízení o vztazích mezi platformami a podniky. Strážci spojují několik přeshraničních hlavních služeb platforem a je zapotřebí ústředního regulačního orgánu na úrovni EU se silnými vyšetřovacími pravomocemi, aby se zabránilo roztříštěným výsledkům, jakož i obcházení nových pravidel. Nový regulační orgán na úrovni EU proto může zvýšit transparentnost, kterou musí každá z online zprostředkovatelských služeb a každý z internetových vyhledávačů poskytovat podle nařízení o vztazích mezi platformami a podniky, pokud jde o praktiky, které by mohly být podle seznamu povinností nezákonné, pokud by se na nich podíleli strážci.

Akt o digitálních službách doplňuje návrh na aktualizaci směrnice o elektronickém obchodu v rámci uvedeného aktu. Ačkoli je akt o digitálních službách horizontální iniciativou zaměřenou na otázky, jako je odpovědnost online zprostředkovatelů za obsah třetích stran, bezpečnost uživatelů online nebo asymetrická povinnost náležité péče pro různé poskytovatele služeb informační společnosti v závislosti na povaze společenských rizik, kterou tyto služby představují, současný podnět se zabývá ekonomickou nerovnováhou, nekalými obchodními praktikami ze strany strážců a jejich negativními důsledky, jako je oslabená otevřenost hospodářské soutěži v rámci trhů platforem. Vzhledem k tomu, že akt o digitálních službách zvažuje asymetrický přístup, který může velmi velkým platformám ukládat přísnější povinnosti náležité péče, bude při vymezování příslušných kritérií zajištěn soulad při současném zohlednění různých cílů iniciativ.

1.6Doba trvání a finanční dopad

◻ Časově omezený návrh/podnět

–◻ Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

–◻ Finanční dopad od RRRR do RRRR

☑ Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2022 do roku 2025,

–poté plné fungování.

1.7Předpokládané způsoby řízení 47

☑ Přímé řízení Komisí

–☑ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻ prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Nařízení bude přezkoumáno a hodnoceno každé tři roky. Kromě toho bude v souvislosti s uplatňováním opatření Komise ve svém průběžném hodnocení účinnosti a účelnosti opatření, zahrnujícím dohled nad nově se objevujícími otázkami a jejich analýzu, provádět několik sledovacích činností. Přezkum může být požadován zejména tehdy, jsou-li stanovena dodatečná pravidla, včetně pravidel týkajících se prosazování, aby se zajistilo, že digitální trhy v celé EU budou konkurenční a spravedlivé.

Komise musí o svých zjištěních podat zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

2.2Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

Pokud jde o provádění nařízení, lze určit tato hlavní rizika:

Rizika pro účinnost nařízení v důsledku právní nejistoty týkající se některých klíčových aspektů povinností a

rizika pro účinnost nařízení, možnost z důvodu podstatných změn skutečností.

Pokud jde o výdaje, lze identifikovat tato hlavní rizika:

Riziko nízké úrovně vybraných odvětvových odborníků a nedostatečného technického provádění, snižujících dopad sledování v důsledku nevhodných výběrových řízení, nedostatečných odborných znalostí nebo nedostatečného sledování a

riziko neúčinného a neefektivního využívání finančních prostředků přidělených na veřejné zakázky (někdy omezený počet hospodářských subjektů, což ztěžuje srovnávání cen).

Rizika, pokud jde o řízení projektů IT, zejména pokud jde o zpoždění, překročení nákladů a celkové řízení.

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

Pokud jde o provádění nařízení, předpokládá se tento systém vnitřní kontroly:

Aby bylo zajištěno, že opatření zvažovaná nebo prováděná strážci umožní dosáhnout zamýšlených cílů, může být potřeba vést dialog mezi Komisí a dotčeným strážcem. Díky zavedení možnosti takového dialogu lze očekávat, že iniciativa bude účinnější při potírání nekalých praktik, které narušují otevřenost trhu hospodářské soutěži i samotnou hospodářskou soutěž. To bude zároveň výhodné pro dotčené strážce, neboť budou mít prostor pro zvážení při provádění opatření, která účinně zajistí dodržování stanovených povinností.

Určení strážce je rovněž pravidelně přezkoumáváno v případě, že by došlo k podstatné změně kterékoli ze skutečností, na nichž bylo rozhodnutí o určení založeno, a pokud bylo rozhodnutí založeno na neúplných, nesprávných nebo zavádějících informacích poskytnutých podniky.

Tento podnět zahrnuje dynamický mechanismus, který umožňuje aktualizovat seznam povinností v případě, že po šetření trhu budou nové praktiky považovány za nekalé.

Pokud jde o výdaje, předpokládá se tento systém vnitřní kontroly:

Rizika související s výdaji lze zmírnit lépe zacílenými návrhy a zadávací dokumentací a využitím zjednodušených postupů zavedených v posledním finančním nařízení. Činnosti týkající se finančních zdrojů budou prováděny především prostřednictvím zadávání veřejných zakázek v režimu přímého řízení. Související rizika týkající se zákonnosti a správnosti jsou tedy považována za (velmi) nízká.

Mnohá z těchto rizik souvisejí s vlastní povahou těchto projektů a budou zmírněna prostřednictvím vhodného systému řízení projektů a podávání zpráv o řízení projektů, včetně zpráv o rizicích, které budou podle potřeby předkládány vrcholnému vedení.

Rámec vnitřní kontroly je založen na provádění zásad vnitřní kontroly Komise. V souladu s požadavkem finančního nařízení je důležitým cílem „strategie rozpočtu zaměřeného na výsledky“ Komise zajistit nákladovou efektivnost při navrhování a zavádění řídících a kontrolních systémů, které zabraňují výskytu chyb nebo je identifikují a opravují. V rámci kontrolní strategie se proto zvažuje vyšší úroveň dohledu a častější kontroly v rizikovějších oblastech a usiluje se o zajištění nákladové efektivnosti.

Kontrola bude neustále navázána na činnost v oblasti politiky, což zajistí nezbytnou flexibilitu pro přizpůsobení zdrojů skutečným potřebám politiky v oblasti, v níž dochází k častým změnám.

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

Náklady na kontroly představují podle odhadů méně než 3 % celkových výdajů. Přínosy kontrol z nefinančního hlediska zahrnují: lepší zhodnocení vynakládaných prostředků, odstrašující účinek, zvýšení efektivity, zlepšení systému a soulad s regulačními ustanoveními.

Rizika jsou účinně snížena prostřednictvím zavedených kontrol a míra rizika výskytu chyb se odhaduje na méně než 2 %.

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Preventivní a ochranná opatření se zaměřují na zvýšení transparentnosti zasedání vedení a kontaktů se zúčastněnými stranami v souladu s osvědčenými postupy zadávání veřejných zakázek, včetně využívání elektronického zadávání veřejných zakázek a nástroje pro elektronické podávání nabídek. Tyto akce rovněž pomohou předcházet možnému střetu zájmů a odhalovat jej.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
		RP/NRP 48	zemí ESVO 49	kandidátských zemí 50	třetích zemí	ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
1	03 02 Program pro jednotný trh (včetně malých a středních podniků)	RP	ANO	NE	NE	NE
1	02 04 05 01 Program Digitální Evropa	RP	ANO	NE	NE	NE
7	20.0206 Ostatní řízení výdaje	NRP	NE	NE	NE	NE

3.2Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

Inovace a digitální oblast jednotného trhu 51

			2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	Po roce 2027	CELKEM
Operační prostředky – 03 02 Program pro jednotný trh	Závazky	1)	nepoužije se	0,667	3,667	4,633	4,133	3,667	3,533		20,300
	Platby	2)	nepoužije se	0,333	2,167	4,150	4,383	3,900	3,600	1,767	20,300
Operační prostředky – 02 04 05 01 Program Digitální Evropa	Závazky	1)	nepoužije se	0,333	1,833	2,317	2,067	1,833	1,767		10,150
	Platby	2)	nepoužije se	0,167	1,083	2,075	2,192	1,950	1,800	0,883	10,150
Prostředky správní povahy financované z krytí programu	Závazky = platby	3)	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se		nepoužije se
Celkem prostředky z OKRUHU 1 víceletého finančního rámce	Závazky	=1+3	nepoužije se	1,000	5,500	6,950	6,200	5,500	5,300		30,450
	Platby	=2+3	nepoužije se	0,500	3,250	6,225	6,575	5,850	5,400	2,650	30,450

Okruh víceletého finančního
rámce

Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	Po roce 2027	CELKEM
Lidské zdroje		nepoužije se	3,000	5,320	7,845	10,300	10,300	10,300		47,065
Ostatní správní výdaje		nepoužije se	0,050	0,675	1 125	0,625	0,575	0,525		3,575
CELKEM prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce	(Závazky celkem = platby celkem)	nepoužije se	3,050	5,995	8,970	10,925	10,875	10,825		50,640

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	Po roce 2027	CELKEM
Celkem prostředky z OKRUHŮ 1 až 7 víceletého finančního rámce	Závazky	nepoužije se	4,050	11,495	15,920	17,125	16,375	16,125		81,090
	Platby	nepoužije se	3,550	9,245	15,195	17,500	16,725	16,225	2 650	81,090

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

Není možné poskytnout vyčerpávající seznam výstupů, které mají být realizovány prostřednictvím finančních intervencí, průměrných nákladů a údajů požadovaných v tomto oddíle, neboť se jedná o novou iniciativu a neexistují žádné předchozí statistické údaje, z nichž by bylo možné čerpat.

Cílem nařízení je i) řešit selhání trhu v zájmu zajištění konkurenčních digitálních trhů otevřených hospodářské soutěži, a podpořit tak inovace a rozšířit možnosti výběru pro spotřebitele, ii) řešit nekalé jednání strážců a iii) posílit soudržnost a právní jistotu v prostředí online platforem v zájmu zachování vnitřního trhu. Všechny tyto cíle přispívají k dosažení obecného cíle, kterým je zajistit řádné fungování vnitřního trhu (prostřednictvím účinné hospodářské soutěže na digitálních trzích a prostřednictvím konkurenčního a spravedlivého prostředí online platforem).

V zájmu optimálního dosažení těchto cílů se předpokládá mimo jiné financování těchto opatření:

1) určení poskytovatelů hlavních služeb platforem, na něž se vztahuje nařízení, prostřednictvím deklaratorního postupu;

2) provádění šetření trhu, dalších vyšetřovacích úkonů, prosazování opatření a kontrolní činnosti;

3) pravidelné provádění přezkumu konkrétních prvků nařízení a jeho hodnocení;

4) průběžné hodnocení účinnosti a účelnosti prováděných opatření;

5) údržba, rozvoj, hostování, provoz a podpora centrálního informačního systému v souladu s příslušnými normami důvěrnosti a bezpečnosti údajů;

6) následná hodnocení odborníky, pokud byli jmenováni a

7) další administrativní náklady vzniklé v souvislosti s prováděním různých akcí, jako jsou:

7.i) náklady související se služebními cestami zaměstnanců, a to i v případě kontrol na místě;

7.ii) náklady související s pořádáním zasedání, konkrétně poradních výborů;

7.iii) náklady na školení zaměstnanců a

7.iv) náklady na odborné poradenství.

3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.Souhrn

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Roky

2021

2022 52

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

OKRUH 7 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje	nepoužije se	3,000	5,320	7,845	10,300	10,300	10,300	47,065
Ostatní správní výdaje	nepoužije se	0,050	0,675	1,125	0,625	0,575	0,525	3,575
Mezisoučet za OKRUH 7 víceletého finančního rámce	nepoužije se	3,050	5,995	8,970	10,925	10,875	10,825	50,640

Mimo OKRUH 7 53 of the multiannual financial framework
Lidské zdroje	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se
Ostatní výdaje správní povahy	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se
Mezisoučet mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se

CELKEM

nepoužije se

3,050

5,995

8,970

10,925

10,875

10,825

50,640

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Akt o digitálních trzích je novou regulační iniciativou, která se promítá do strategického směřování stanoveného ve sdělení „Formování digitální budoucnosti Evropy“. To má horizontální povahu a zasahuje do různých oblastí kompetencí Komise, například těch, které se týkají vnitřního trhu, digitálních služeb a ochrany hospodářské soutěže.

Aby se zajistilo, že podniky budou nařízení dodržovat, budou muset být na úrovni EU zavedeny kontroly ex ante a sledovací postupy, jako jsou určení strážců, sledování plnění povinností strážci, přijímání rozhodnutí o nesplnění povinností, posuzování žádostí o výjimky, provádění šetření trhu a vymáhání výsledných rozhodnutí a prováděcích aktů. Při odhadování rozpočtu a počtu zaměstnanců, které tento podnět vyžaduje, bylo vyvinuto úsilí o vytvoření synergií a o navázání na stávající rámec, aby se zabránilo nutnosti začínat zcela od začátku, což by vyžadovalo ještě více zaměstnanců, než je stanoveno v současném výpočtu.

Ačkoli synergie, pokud jde o zaměstnance, znalosti a infrastrukturu, lze nalézt v rámci tří hlavních generálních ředitelství a útvarů Komise, význam a rozsah iniciativy stávající rámec přesahuje. Komise bude muset navíc posílit svou přítomnost na digitálních trzích, jelikož nařízení stanoví zákonné lhůty, což rovněž znamená, že na tyto úkoly musí být bez prodlení přiděleny zdroje. Přerozdělit potřebné lidské zdroje v rámci tří hlavních generálních ředitelství není v současné době možné, aniž by byly ohroženy všechny další oblasti prosazování práva. Proto máme-li splnit cíl iniciativy i cíle tří hlavních generálních ředitelství, je důležité přerozdělit zaměstnance ze zdrojů mimo uvedená tři hlavní generální ředitelství.

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Roky		2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	Po roce 2027
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
v ústředí a v zastoupeních Komise			20	30	43	55	55	55	55
Delegace
Výzkum
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD 54 Okruh 7
Financováno z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce	– v ústředí			10	17	25	25	25	25
	– při delegacích
Financovaní z krytí programu 55	– v ústředí
	– při delegacích
Výzkum
Jiné (upřesněte)
CELKEM			20	40	60	80	80	80	80

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Přijímat rozhodnutí o určení a provádět šetření trhu s cílem určit strážce.

Kontrolovat dodržování seznamu povinností a případně přijímat rozhodnutí o nesplnění povinností.

Provádět šetření trhu v souvislosti s novými službami a novými postupy.

Příprava a vypracování prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci v souladu s tímto nařízením.

Externí zaměstnanci

Přijímat rozhodnutí o určení a provádět šetření trhu s cílem určit strážce.

Kontrolovat dodržování seznamu povinností a případně přijímat rozhodnutí o nesplnění povinností.

Provádět šetření trhu v souvislosti s novými službami a novými postupy.

Příprava a vypracování prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci v souladu s tímto nařízením.

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

–☑ Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

Iniciativu lze plně financovat přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR). Finanční dopad na operační prostředky bude plně pokryt z prostředků vyčleněných ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 v rámci finančního krytí programu pro jednotný trh a programu Digitální Evropa.

–◻ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

Podnět má následující finanční dopad na jiné příjmy.

Výši příjmů nelze předem odhadnout, neboť se týká pokut uložených podnikům za neplnění povinností stanovených v nařízení.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Kapitola 42 – pokuty a sankce

Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

Dopad návrhu/podnětu

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………….

p.m.

PŘÍLOHA
LEGISLATIVNÍHO FINANČNÍHO VÝKAZU

Název návrhu/podnětu

Nařízení Evropského parlamentu a Rady o aktu o digitálních trzích

POTŘEBNÉ LIDSKÉ ZDROJE a NÁKLADY NA TYTO ZDROJE

VÝŠE JINÝCH VÝDAJŮ SPRÁVNÍ POVAHY

METODY VÝPOČTU POUŽITÉ K ODHADU NÁKLADŮ

Lidské zdroje

Ostatní správní výdaje

DOPLŇUJÍCÍ POZNÁMKY k LEGISLATIVNÍMU FINANČNÍMU VÝKAZU a jeho PŘÍLOZE

Tato příloha musí být připojena k legislativnímu finančnímu výkazu při zahájení konzultací mezi jednotlivými útvary.

Tabulky s údaji slouží jako zdroj pro tabulky obsažené v legislativním finančním výkazu. Tyto tabulky jsou určeny pouze pro interní použití v Komisi.

Náklady na potřebné lidské zdroje

Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

OKRUH 7 víceletého finančního rámce		2021		2022		2023		2024		2025		2026		2027		CELKEM
		FTE	Prostředky	FTE	Prostředky	FTE	Prostředky	FTE	Prostředky	FTE	Prostředky	FTE	Prostředky	FTE	Prostředky	FTE	Prostředky
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
v ústředí a v zastoupeních Komise	AD			17	2,550	25	3,750	37	5,550	47	7,050	47	7,050	47	7,050		33,000
	AST			3	0,450	5	0,750	6	0,900	8	1,200	8	1,200	8	1,200		5,700
•Externí zaměstnanci 56
Celkové krytí	SZ					6	0,480	10	0,800	15	1,2	15	1,200	15	1,200		4,880
	VNO					4	0,340	7	0,595	10	0,850	10	0,850	10	0,850		3,485
	ZAP
Mezisoučet – OKRUH 7 víceletého finančního rámce				20	3,000	40	5,320	60	7,845	80	10,300	80	10,300	80	10,300		47,065

Správní prostředky budou pokryty prostředky, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo již byly vnitřně přeobsazeny, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na stávající rozpočtová omezení.

Výše jiných výdajů správní povahy

Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

OKRUH 7 víceletého finančního rámce	2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	Celkem
V ústředí
Náklady na služební cesty a reprezentaci	–	–	0,050	0,050	0,050	0,050	0,050	0,250
Poradní výbory	–	0,050	0,100	0,150	0,150	0,150	0,150	0,750
Studie a konzultace	–	–	0,500	0,900	0,400	0,350	0,300	2,450
Odborná příprava zaměstnanců	–	–	0,025	0,025	0,025	0,025	0,025	0,125
Informační a řídicí systémy	–	–	–	–	–	–	–	–
Zařízení a služby IKT 57	–	–	–	–	–	–	–	–
Mezisoučet za OKRUH 7 víceletého finančního rámce	–	0,050	0,675	1,125	0,625	0,575	0,525	3,575

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce	2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	Celkem
Výdaje na technickou a administrativní pomoc (bez externích zaměstnanců) z operačních prostředků (bývalé položky „BA“)
– v ústředí	–	–	–	–	–	–	–	–
– při delegacích Unie	–	–	–	–	–	–	–	–
Další výdaje na řízení v oblasti výzkumu	–	–	–	–	–	–	–	–
Jiné rozpočtové položky (podle potřeby upřesněte)	–	–	–	–	–	–	–	–
Zařízení a služby IKT 58	–	–	–	–	–	–	–	–
Mezisoučet – mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce	–	–	–	–	–	–	–	–

1.CELKEM

2.OKRUH 7 a mimo OKRUH 7
víceletého finančního rámce

–

0,050

0,675

1,125

0,625

0,575

0,525

3,575

Metody výpočtu použité k odhadu nákladů

Lidské zdroje

Při odhadování rozpočtu a počtu zaměstnanců, které tento podnět vyžaduje, bylo vyvinuto úsilí o vytvoření synergií a o navázání na stávající rámec, aby se zabránilo nutnosti začínat zcela od začátku, což by vyžadovalo ještě více zaměstnanců, než je stanoveno v současném výpočtu.

1.OKRUH 7 víceletého finančního rámce

• Úředníci a dočasní zaměstnanci

Pokud dojde k přijetí do roku 2022, bude Komise muset vytvořit zdroje potřebné k zajištění plnění jejích nových úkolů, včetně přijetí prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci, které nařízení ukládá.

Od data uplatňování povinností (2022) se odhaduje, že nové úkoly související s aktem o digitálních trzích (určení strážců, sledování dodržování povinností ze strany strážců, přijímání rozhodnutí o nesplnění povinností, posuzování žádostí o výjimky, provádění šetření trhu a vymáhání výsledných rozhodnutí, provádění aktů) budou zpočátku vyžadovat dalších 20 plných pracovních úvazků (17 AD + 3 AST), přičemž do roku 2025 se jejich počet zvýší na 55 (47 AD +8 AST).

• Externí zaměstnanci

Od druhého roku uplatňování povinností (2023) se odhaduje, že nové úkoly související s aktem o digitálních trzích (určení strážců, sledování dodržování povinností ze strany strážců, přijímání rozhodnutí o nesplnění povinností, posuzování žádostí o výjimky, provádění šetření trhu a vymáhání výsledných rozhodnutí, provádění aktů) budou zpočátku vyžadovat dalších 10 plných pracovních úvazků (6 SZ + 4 VNO) a jejich počet se do roku 2025 zvýší na 25 (15 SZ + 10 VNO).

2.Mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce

• Pouze pracovní místa financovaná z rozpočtu na výzkum – nevztahuje se na tento návrh

• Externí pracovníci – nevztahuje se na tento návrh

Ostatní správní výdaje

3.OKRUH 7 víceletého finančního rámce

Náklady na služební cesty a reprezentaci

·Odhaduje se, že od roku 2023 je každoročně zapotřebí 10 šetření na místě u strážců. Průměrné náklady na šetření se odhadují na 5 000 EUR na služební cestu za předpokladu 2 FTE na místě s dobou trvání 5 dnů.

Poradní výbory

·Odhaduje se, že v roce 2022 se bude konat 5 zasedání poradního výboru, 10 zasedání v roce 2023, a 15 zasedání ročně v letech 2024–2027. Náklady na jedno zasedání se odhadují na 10 000 EUR.

Odborné vzdělávání

·Důležitým prvkem při zajišťování kvality a specifické způsobilosti v této oblasti je rozpočet na vzdělávání zaměstnanců. Odhaduje se, že náklady budou činit 25 000 EUR ročně.

Studie a konzultace

·Výdaje na vysoce specializované odvětvové odborníky budou nezbytné k zajištění technické podpory při určování strážců a ke kontrole dodržování opatření stanovených tímto nařízením. Odhaduje se, že v období 2023–2027 bude provedeno až 6–7 kontrolních studií s nízkou až velmi vysokou mírou komplexnosti a odpovídající hodnota smluv bude v rozmezí od 50 000 do 1 000 000 EUR. Očekává se, že odborníci budou více potřeba na začátku období.

4.Mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce

nepoužije se

Doplňující poznámky k legislativnímu finančnímu výkazu a jeho příloze

Operační výdaje budou rozděleny mezi GŘ COMP a GŘ GROW na program pro jednotný trh a GŘ CNECT na program Digitální Evropa.

Správní výdaje budou rozděleny mezi GŘ COMP, GŘ GROW a GŘ CNECT.

(1) Takové online sledování a profilování koncových uživatelů není samo o sobě nutně problémem, je ale důležité zajistit, aby probíhalo řízeně a transparentně, s ohledem na soukromí, ochranu údajů a ochranu spotřebitele.

(2) Například Rada ve svých závěrech o intenzivnějším poskytování evropského obsahu v digitální ekonomice a o ochraně svobodného a pluralitního mediálního systému zdůraznila význam zajištění rovných podmínek, které podporují základní hodnoty, jako je kulturní rozmanitost a pluralita sdělovacích prostředků.

(3) Pro další podrobnosti viz také oddíl 5.2.1 posouzení dopadů.

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(7) Viz například směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 ze dne 17. dubna 2019 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci . V zájmu zlepšení postavení zemědělců a malých a středních podniků v zemědělsko-potravinovém dodavatelském řetězci přijala EU uvedený právní předpis, který zakazuje určité nekalé obchodní praktiky mezi slabšími dodavateli směřované na silnější kupující. Mezi ně patří (mimo jiné): opožděné platby za potravinářské výrobky podléhající rychlé zkáze, zrušení objednávky na poslední chvíli, jednostranné změny smluv, odmítnutí uzavřít písemnou smlouvu, vrácení neprodaných nebo znehodnocených produktů nebo platba za uvedení na trh kupujícím.

(8) Z odpovědí občanů a zúčastněných stran na otevřenou veřejnou konzultaci Komise a ze zpětné vazby vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, které odpověděly na dotazník Komise, vyplývá, že selhání trhu se zdají být rozšířená v celé Unii, zejména na digitálních trzích přeshraniční povahy. Viz shrnutí konzultace zúčastněných stran o novém nástroji hospodářské soutěže a shrnutí příspěvků vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž k posouzení dopadů nového nástroje hospodářské soutěže . Zatímco respondenti uvedli, že k selhání trhu může docházet ve všech průmyslových odvětvích, několik respondentů zdůraznilo, že selhání jsou obzvláště markantní v digitální sféře. Viz také příloha 5.4 posouzení dopadů.

(9) Další analýza viz oddíl 6.6.1 posouzení dopadů.

(10) https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12418-Digital-Services-Act-package-ex-ante-regulatory-instrument-of-very-large-online-platforms-acting-as-gatekeepers a https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12416-New-competition-tool .

(11) Podrobný přehled výsledků těchto konzultací je uveden v příloze 2 posouzení dopadů.

(12) https://platformobservatory.eu/ .

(13) https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/commission-expert-group-publishes-progress-reports-online-platform-economy .

(14) Seminář skupiny pro sledování ekonomiky online platforem o tržní síle a online reklamě, 29. ledna 2020; ve dnech 28. července 2020 a 10. září 2020 uspořádaly společnosti ICF, WIK-Consult GmbH, Cullen International a CEPS akademické odborné skupiny na vysoké úrovni s cílem podpořit Komisi při přípravě posouzení dopadů platforem s významnými síťovými účinky, které působí jako strážci.

(15) Například konference na téma „Tvorba politiky hospodářské soutěže v době digitalizace“: https://ec.europa.eu/competition/scp19/ .

(16) Shrnutí otevřené veřejné konzultace o předběžných pravidlech, shrnutí konzultace zúčastněných stran o novém nástroji pro hospodářskou soutěž a shrnutí příspěvků vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž k posouzení dopadů nového nástroje pro hospodářskou soutěž viz příloha 2 posouzení dopadů .

(17) Například odpověď Evropské organizace spotřebitelů v rámci otevřené veřejné konzultace uvádí, že „výzvy, které představují zejména velké subjekty na digitálních trzích, vyžadují kromě tradičního prosazování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže nové nástroje, aby byly účinně a včas chráněny zájmy spotřebitelů.“

(18) ICF, Impact Assessment Support Study; Motta, M. a Peitz, M., Intervention trigger and underlying theories of harm – Expert advice for the Impact Assessment of a New Competition Tool , 2020; Crawford, G. S., Rey P. a Schnitzer M. An Economic Evaluation of the EC’s Proposed “New Competition Tool” , 2020,

(19) Viz také oddíl 5 přílohy 1 posouzení dopadů týkající se různých použitých zdrojů důkazních informací.

(20) Viz příloha 3 posouzení dopadů.

(21) Tamtéž, kapitoly V a X.

(22) https://platformobservatory.eu/app/uploads/2020/07/ProgressReport_Workstream_on_Measurement_and_ Economic_Indicators_2020.pdf .

(23) Úř. věst. C , , s. .

(24) Úř. věst. C , , s. .

(25) Úř. věst. C , , s. .

(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57).

(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/.. – návrh o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES.

(28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).

(30) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

(31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).

(32) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).

(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(34) Sdělení Komise: Pokyny týkající se transparentnosti určování pořadí podle nařízení (EU) 2019/1150 (Úř. věst. C 424, 8.12.2020, s. 1).

(35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(36) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s.1).

(37) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění) (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).

(38) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).

(39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/.. – návrh o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES.

(40) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).

(41) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).

(42) ABM: řízení podle činností; ABB: sestavování rozpočtu podle činností.

(43) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(44) Christensen M., Conte A., Di Pietro F., Lecca P., Mandras, G. a Salotti S., The third pillar of the Investment Plan for Europe: An impact assessment using the RHOMOLO model (č. 02/2018), 2018. Pracovní dokumenty Společného výzkumného střediska o územním modelování a analýze.

(45) V roce 2019 činil přeshraniční elektronický obchod v Evropě 143 miliard EUR, přičemž 59 % tohoto trhu vytvořila online tržiště. Předpokládá se, že se v roce 2025 zvýší na 65 % (studie CNECT/GROW).

(46) Členské státy na tyto otázky opakovaně poukazovaly v rámci konzultace, která proběhla v roce 2019, cílené konzultace v roce 2020 a otevřené veřejné konzultace a diskuse v rámci skupiny odborníků pro elektronický obchod v říjnu 2019.

(47) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html .

(48) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(49) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(50) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(51) Rozdělení rozpočtu mezi jednotlivé programy je orientační.

(52) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(53) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(54) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(55) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(56) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(57) IKT: Informační a komunikační technologie: musí být konzultováno GŘ DIGIT.

(58) IKT: Informační a komunikační technologie: musí být konzultováno GŘ DIGIT.