31997R0552

Nařízení Rady (ES) č. 552/97

ze dne 24. března 1997,

kterým se Myanmarskému svazu dočasně ruší přístup k všeobecným celním preferencím

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 3281/94 ze dne 19. prosince 1994 o uplatňování čtyřletého systému všeobecných celních preferencí (1995 až 1998) s ohledem na některé průmyslové výrobky pocházející z rozvojových zemí [1], zejména na čl. 12 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1256/96 ze dne 20. června 1996 o uplatňování víceletých systémů všeobecných celních preferencí s ohledem na některé zemědělské produkty pocházející z rozvojových zemí pro období od 1. července 1996 do 30. června 1999 [2], zejména na čl. 12 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise [3],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [4],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [5],

vzhledem k tomu, že podle nařízení (ES) č. 3281/94 a nařízení (ES) č. 1256/96 platí pro Myanmarský svaz (dále jen "Myanmar") všeobecné celní preference;

vzhledem k tomu, že článek 9 nařízení (ES) č. 3281/94 a článek 9 nařízení (ES) č. 1256/96 stanoví, že tyto preference mohou být dočasně úplně nebo částečně zrušeny, zejména v případě vykonávání jakékoliv formy nucené práce, jak je uvedeno v Ženevských úmluvách ze dne 25. září 1926 a ze dne 7. září 1956 a úmluvách Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 29 a 105;

vzhledem k tomu, že Mezinárodní konfederace svobodných odborů (MKSO) a Evropská odborová konfederace (EOK) podaly dne 7. června 1995 u Komise společnou stížnost podle článku 9 nařízení (ES) č. 3281/94 a žádaly, aby byl Myanmar dočasně vyřazen ze systému všeobecných celních preferencí z důvodu vykonávání nucené práci v této zemi;

vzhledem k tomu, že dne 2. ledna 1997 oznámily MKSO a EOK Komisi, že chtějí svou společnou stížnost podanou podle nařízení (ES) č. 3281/94 rozšířit tak, aby byly zrušeny myanmarské nároky na preference také podle nařízení (ES) č. 1245/96;

vzhledem k tomu, že Komise přezkoumala stížnost ze dne 7. června 1995 ve spolupráci s výborem pro všeobecné preference; že důkazy předložené stěžovateli byly posouzeny jako dostatečné k tomu, aby bylo odůvodněno zahájení vyšetřování; že Komise rozhodla o zahájení vyšetřování oznámením ze dne 16. ledna 1996 [6];

vzhledem k tomu, že orgány Myanmaru byly formálně informovány o zahájení vyšetřování; že popřely, že jednání uvedená ve stížnosti nejsou nucenou prací a odkázali přitom na výjimky uvedené v čl. 2 odst. 2 úmluvy MOP č. 29 a konstatovaly, že tyto výjimky jsou obsaženy v městském zákoně (Town Act)z roku 1907 a zákoně o vesnicích (Village Act) z roku 1908, které umožňují nutit obyvatelstvo k výkonu prací a služeb; že tento výklad odmítá MOP, jejíž příslušné orgány vyzvaly k okamžitému zrušení uvedených zákonů, aby byl zajištěn soulad s literou a smyslem dohody č. 29;

vzhledem k tomu, že písemné a ústní výpovědi, které Komise shromáždila v průběhu vyšetřování vedeného ve spolupráci s výborem pro všeobecné preference, potvrzují tvrzení uvedená ve stížnosti; že z výpovědí vyplývá, že orgány Myanmaru běžně užívaly nucenou práci nejen v souvislosti s vojenskými operacemi, nýbrž také pro stavební projekty civilní a vojenské infrastruktury, a to za doprovodu nátlaku a často násilných represálií;

vzhledem k tomu, že za účelem doplnění informací, které shromáždila během vyšetřování, Komise požádala myanmarské orgány o spolupráci na vyšetřování prostřednictvím povolení příjezdu vyšetřovací komise; že tato žádost byla zamítnuta a vzhledem k tomu, že podmínky čl. 11 odst. 5 nařízení (ES) č. 3281/92 jsou tímto splněny, mohly být závěry vyšetřování založeny na dostupných informacích;

vzhledem k tomu, že důkazy, které Komise shromáždila v průběhu vyšetřování, jenž vedla na základě původní stížnosti MKSO a EOK, a následné závěry jsou dostačující k tomu, aby sloužily jako odůvodněný základ pro přezkoumání rozšířené stížnosti, kterou podaly MKSO a EOK dne 2. ledna 1997, se stává zvláštní vyšetřování zemědělského sektoru zbytečným; že požadavky čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) č. 1256/96 byly tímto dodrženy a podmínky stanovené čl. 11 odst. 5 tohoto nařízení byly splněny;

vzhledem k tomu, že dostupné informace dostatečně odůvodňují rozhodnutí, že zrušení přístupu k systému všeobecných preferencí, na který má Myanmar nárok, je oprávněné;

vzhledem k tomu, že závěry vyšetřování byly oznámeny výboru pro všeobecné preference v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 3281/94;

vzhledem k tomu, že systematický výskyt a celková rozšířenost odsuzovaného jednání odůvodňuje úplné zrušení preferencí;

vzhledem k tomu, že za těchto okolností je třeba dočasně zrušit všeobecné celní preference pro průmyslové výrobky a zemědělské produkty pocházející z Myanmaru, dokud nebude určeno, že k tomuto jednání již nedochází;

vzhledem k tomu, že zrušení preferencí by se nemělo vztahovat na zboží, které již bylo odesláno do Evropského společenství, pokud bylo zboží odesláno před vstupem tohoto nařízení v platnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přístup k celním preferencím, který byl Myanmarskému svazu poskytnut na základě nařízení (ES) č. 3281/94 a nařízení (ES) č. 1256/96, se dočasně zrušuje.

Článek 2

Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou ukončí použitelnost tohoto nařízení, jakmile na základě zprávy Komise o nucené práci v Myanmaru shledá, že již nedochází k jednání uvedenému v čl. 9 odst. 1 první odrážce nařízení (ES) č. 3281/94 a čl. 9 odst. 1 první odrážce nařízení (ES) č. 1256/96, na základě kterého byl Myanmaru zrušen přístupu k všeobecným celním preferencím.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení se nevztahuje na zboží, u něhož se prokáže, že bylo odesláno do Evropského společenství před uvedeným dnem.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. března 1997.

Za Radu

předseda

H. Van Mierlo

[1] Úř. věst. L 348, 31.12.1994, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2948/95 (Úř. věst. L 308, 21.12.1995, s. 32).

[2] Úř. věst. L 160, 29.6.1996, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2448/96 (Úř. věst. L 333, 21.12.1996, s. 12).

[3] Úř. věst. C 35, 4.2.1997, s. 14 a Úř. věst. C 80, 13.3.1997, s. 18.

[4] Stanovisko ze dne 14. března 1997 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[5] Stanovisko ze dne 27. února 1997 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[6] Úř. věst. C 15, 20.1.1996, s. 3.

--------------------------------------------------