52010SC0746

ES

(...PICT...)|COMISIÓN EUROPEA|

Bruselas, 15.6.2010

SEC(2010) 746 final

Propuesta de

DECISIÓN DEL CONSEJO

sobre la existencia de un déficit excesivo en Finlandia

EXPOSICIÓN DE MOTIVOS

1. Aplicación del pacto de estabilidad y crecimiento en la actual situación de crisis

Muchos países de la UE están confrontados actualmente a déficit de las administraciones públicas superiores al valor de referencia del 3% del PIB establecido en el Tratado. El aumento, a menudo considerable, del déficit y de la deuda debe situarse en el contexto de la crisis financiera mundial sin precedentes y de la recesión económica en 2008-2009. Pueden distinguirse varios factores. En primer lugar, la recesión económica provoca una disminución de los ingresos tributarios y un aumento de los gastos en prestaciones sociales (por ejemplo, en subsidios de desempleo). En segundo lugar, reconociendo que las políticas presupuestarias tienen un importante papel que desempeñar en la actual situación económica excepcional, la Comisión preconizó la aplicación de un conjunto de medidas de estímulo presupuestario en su Plan Europeo de Recuperación Económica de noviembre de 2008, aprobado por el Consejo Europeo en diciembre. El Plan indicaba que las medidas debían ser oportunas, selectivas y temporales y diferenciadas entre Estados miembros, a fin de reflejar sus diferentes posiciones en materia de sostenibilidad de las finanzas públicas y competitividad, y debían abandonarse cuando mejoraran las condiciones económicas. Varios países han adoptado medidas para estabilizar el sector financiero, algunas de las cuales han influido en el nivel de endeudamiento o constituyen un riesgo de aumento del déficit y de la deuda en el futuro, aunque una parte de los costes del apoyo estatal podría recuperarse posteriormente.

En virtud del Pacto de Estabilidad y Crecimiento, la Comisión debe iniciar el procedimiento de déficit excesivo (PDE) cuando el déficit de un Estado miembro rebase el valor de referencia del 3% del PIB. Las modificaciones introducidas en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento en 2005 estaban encaminadas a garantizar en particular que las condiciones económicas y presupuestarias se tomen plenamente en consideración en todas las etapas del PDE. De esta forma, el Pacto de Estabilidad y Crecimiento proporciona el marco que respalda las políticas gubernamentales para una vuelta rápida a situaciones presupuestarias saneadas teniendo en cuenta la situación económica, a fin de garantizar la sostenibilidad a largo plazo de las finanzas públicas.

2. Etapas anteriores en el procedimiento de déficit excesivo

En el artículo 126 del Tratado de Funcionamiento de la Unión Europea se establece un procedimiento de déficit excesivo (PDE). Este procedimiento se desarrolla en el Reglamento (CE) nº 1467/97 del Consejo relativo a la aceleración y clarificación del procedimiento de déficit excesivo DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. El informe también tiene en cuenta el dictamen del Comité Económico y Financiero relativo a «Condiciones de aplicación del Pacto de Estabilidad y Crecimiento y directrices sobre el contenido y el formato de los programas de estabilidad y de convergencia», aprobado por el Consejo EcoFin de 10 de noviembre de 2009, y disponible en: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , que forma parte del Pacto de Estabilidad y Crecimiento.[1]

DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. El informe también tiene en cuenta el dictamen del Comité Económico y Financiero relativo a «Condiciones de aplicación del Pacto de Estabilidad y Crecimiento y directrices sobre el contenido y el formato de los programas de estabilidad y de convergencia», aprobado por el Consejo EcoFin de 10 de noviembre de 2009, y disponible en: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

En virtud del artículo 126, apartado 2, del Tratado, la Comisión debe supervisar el cumplimiento de la disciplina presupuestaria basándose en dos criterios, a saber: a) si la proporción entre el déficit público previsto o efectivo y el producto interior bruto (PIB) sobrepasa el valor de referencia del 3% (a menos que la proporción haya descendido substancial y continuamente y llegado a un nivel que se aproxime al valor de referencia, o el valor de referencia se sobrepase sólo excepcional y temporalmente y la proporción se mantenga próxima al valor de referencia); y b) si la proporción entre la deuda pública y el producto interior bruto rebasa el valor de referencia del 60% (a menos que la proporción disminuya suficientemente y se aproxime a un ritmo satisfactorio al valor de referencia).

Según el artículo 126, apartado 3, si un Estado miembro no cumple los requisitos de alguno de estos dos criterios, la Comisión debe elaborar un informe. En este informe también se debe tener «en cuenta si el déficit público supera los gastos públicos de inversión, así como todos los demás factores pertinentes, incluida la situación económica y presupuestaria a medio plazo del Estado miembro».

Partiendo de los datos notificados por las autoridades finlandesas en abril de 2010 En virtud del Reglamento (CE) nº 479/2009 del Consejo, los Estados miembros deben notificar a la Comisión los déficit públicos y los niveles de deuda pública previstos y reales dos veces al año. La notificación más reciente de Finlandia puede consultarse en: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , y teniendo en cuenta las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, la Comisión, de conformidad con el artículo 126, artículo 3, adoptó un informe relativo a Finlandia el 12 de mayo de 2010 Todos los documentos relativos al PDE aplicado a Finlandia pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

En virtud del Reglamento (CE) nº 479/2009 del Consejo, los Estados miembros deben notificar a la Comisión los déficit públicos y los niveles de deuda pública previstos y reales dos veces al año. La notificación más reciente de Finlandia puede consultarse en:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Todos los documentos relativos al PDE aplicado a Finlandia pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Posteriormente, y en virtud del artículo 126, apartado 4, el Comité Económico y Financiero emitió un dictamen sobre el informe de la Comisión el [27 de mayo de 2010].

3. Existencia de un déficit excesivo

Según la notificación realizada en el marco del PDE, el déficit de las administraciones públicas finlandesas alcanzará el 4,1% del PIB en 2010, rebasando así el valor de referencia del 3% del PIB. Según el informe elaborado por la Comisión en virtud del artículo 126, apartado 3, el déficit previsto no es próximo al valor de referencia del 3% del PIB. El tercer presupuesto suplementario presentado por el Ministerio de Hacienda al Parlamento el 14 de mayo de 2010 sugiere que en 2010 los ingresos tributarios podrían ser un 0,5% del PIB superiores a los planeados, debido principalmente a unos mayores ingresos procedentes del impuesto de sociedades. Por ello, la situación de las finanzas públicas podría ser mejor que la contemplada en las actuales previsiones presupuestarias, pero, dado que no se ha realizado una actualización completa de estas previsiones, las autoridades finlandesas no han modificado el objetivo de déficit para 2010, y la presente evaluación sigue siendo válida. El exceso previsto sobre el valor de referencia puede calificarse de excepcional en el sentido del Tratado y del Pacto de Estabilidad y Crecimiento. En particular, es el resultado de una grave recesión económica en el sentido del Tratado y del Pacto de Estabilidad y Crecimiento y de las medidas de estímulo tomadas para hacer frente a la recesión económica de conformidad con el Plan Europeo de Recuperación Económica. Según las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, el PIB real se contrajo un 7,8% en 2009 y se prevé que se recupere en 2010, con una tasa de crecimiento del 1,4%. Por otra parte, el exceso previsto sobre el valor de referencia puede considerarse temporal. Según las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, el déficit disminuiría por debajo del valor de referencia en 2011 si se confirma la recuperación económica. No se cumple el criterio de déficit establecido en el Tratado.

Según la notificación realizada en el marco del PDE, la deuda bruta de las administraciones públicas se mantiene por debajo del valor de referencia del 60% del PIB, situándose en el 49,9% del PIB en 2010. Según las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, el ratio de deuda sería del 50,5% en 2010 y aumentaría al 54,9% en 2011. Se cumple el criterio de deuda establecido en el Tratado.

De conformidad con lo dispuesto en el Tratado y en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento, la Comisión también ha analizado «factores pertinentes» en su informe. Según el Pacto, estos factores sólo pueden tenerse en cuenta en las etapas del procedimiento que llevan a la adopción de una decisión relativa a la existencia de un déficit excesivo si el déficit cumple la doble condición de proximidad al valor de referencia y carácter temporal del exceso sobre dicho valor. En el caso de Finlandia, no se cumple esta doble condición. Considerados en sí mismos, los factores pertinentes en el presente caso parecen relativamente favorables, teniendo en cuenta los buenos antecedentes de Finlandia en el cumplimiento de sus objetivos presupuestarios.

El dictamen del Comité Económico y Financiero emitido de conformidad con el artículo 126, apartado 4, del Tratado es conforme con la evaluación realizada en el informe de la Comisión elaborado en virtud del artículo 126, apartado 3.

La Comisión, teniendo en cuenta su informe elaborado en virtud del artículo 126, apartado 3, y el dictamen del Comité Económico y Financiero emitido con arreglo al artículo 126, apartado 4, considera que en Finlandia existe un déficit excesivo. El dictamen correspondiente, adoptado por la Comisión el [15 de junio de 2010], se transmite al Consejo, de conformidad con el artículo 126, apartado 5, del Tratado. La Comisión propone que el Consejo decida en consecuencia, en virtud del artículo 126, apartado 6. Por otra parte, la Comisión, con arreglo al artículo 126, apartado 7, del Tratado, presenta también al Consejo una recomendación con vistas a una recomendación del Consejo dirigida a Finlandia para que este país ponga fin a su situación de déficit público excesivo.

4. Recomendaciones para poner fin a la situación de déficit excesivo

Con arreglo al artículo 3, apartado 4, del Reglamento (CE) nº 1467/97, la recomendación del Consejo formulada en virtud del artículo 126, apartado 7, debe establecer un plazo de seis meses como máximo para que el Estado miembro afectado tome medidas eficaces y un plazo para la corrección del déficit excesivo, que «deberá realizarse en el año siguiente a su detección salvo que concurran circunstancias especiales». Según el artículo 2, apartado 6, del Reglamento, los «factores pertinentes» considerados en el informe elaborado por la Comisión con arreglo al artículo 126, apartado 3, del Tratado han de tenerse en cuenta a la hora de decidir si concurren circunstancias especiales. El artículo 3, apartado 4, del Reglamento dispone que el Consejo ha de recomendar que el Estado miembro logre «una mejora anual mínima equivalente al 0,5% del PIB, como valor de referencia, del saldo presupuestario ajustado en función del ciclo, tras deducir las medidas excepcionales y otras medidas de carácter temporal, con el fin de garantizar la corrección del déficit excesivo dentro del plazo establecido en la recomendación».

En el caso de Finlandia, se han considerado favorables los «factores pertinentes», mencionados en el artículo 2, apartado 3, del Reglamento (CE) nº 1467/97 y examinados en el informe elaborado por la Comisión en virtud del artículo 124, apartado 3. Sin embargo, dichos factores no sugieren la existencia de circunstancias especiales que justifiquen un desvío respecto del plazo normal para la corrección del déficit. En particular, según las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, el déficit de las administraciones públicas se situaría ligeramente por debajo del valor de referencia del 3% del PIB ya en 2011, con la hipótesis de mantenimiento de la política económica. En este contexto, es apropiado permitir a las autoridades finlandesas aplicar las medidas presupuestarias previstas para 2010, garantizando al mismo tiempo que el rebasamiento previsto del valor de referencia del 3% del PIB se mantenga bajo control y sea de carácter temporal. Las autoridades deberán definir medidas para garantizar que la corrección prevista del déficit excesivo prosiga en 2011.

Una supervisión reforzada en el marco del procedimiento de déficit excesivo, que parece necesaria teniendo en cuenta el plazo para la corrección de dicho déficit, requerirá un seguimiento regular y oportuno de los progresos alcanzados en la aplicación de la estrategia de saneamiento fiscal para garantizar la corrección. En este contexto, podría ser útil dedicar a este aspecto un capítulo aparte en la actualización de 2011 del programa de estabilidad de Finlandia .

Comparación de las principales previsiones macroeconómicas y presupuestarias

 | |2007|2008|2009|2010|2011|

PIB real (% variación)|COM primavera 2010 |4,9|1,2|-7,8|1,4|2,1|

|Ministerio de Hacienda primavera 2010|4,9|1,2|-7,8|1,1|2,1|

Brecha de producción (% del PIB potencial)|COM primavera 2010 1|5|4,1|-5|-4,6|-3,8|

|Ministerio de Hacienda primavera 2010 |–|–|–|–|–|

Saldo presupuestario de las administraciones públicas (% del PIB)|COM primavera 2010 |5,2|4,2|-2,2|-3,8|-2,9|

|Ministerio de Hacienda primavera 2010 |5,2|4,1|-2,4|-4,2|-2,2|

Saldo primario (% del PIB)|COM primavera 2010 |6,7|5,6|-1|-2,6|-1,7|

|Ministerio de Hacienda primavera 2010 |–|–|–|–|–|

Saldo presupuestario ajustado en función del ciclo (% del PIB)|COM primavera 2010 |2,6|2,1|0,3|-1,4|-1|

|Ministerio de Hacienda primavera 2010 |–|–|–|–|–|

Saldo estructural 2 (% del PIB)|COM primavera 2010 |2,6|2,1|0,4|-1,3|-1|

|Ministerio de Hacienda primavera 2010 |–|–|–|–|–|

Deuda pública bruta (% del PIB)|COM primavera 2010 |35,2|34,2|44|50,5|54,9|

|Ministerio de Hacienda primavera 2010 |35,2|34,2|44|49,9|51,7|

Notas :|||||||

1 Sobre la base de un potencial de crecimiento estimado del 2,2%, el 2,1%, el 1,1%, el 1,0%, y el 1,3%, respectivamente, en 2007, 2008, 2009, 2010 y 2011.|

2 Saldo presupuestario ajustado en función del ciclo excluidas las medidas puntuales y otras medidas de carácter temporal. Según las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, las medidas puntuales y otras medidas de carácter temporal equivalen al 0,1% del PIB en 2009 y el 0,2% del PIB en 2010 (aumento del déficit en ambos casos).|

 | | | | | | |

Fuente :|||||||

Previsiones del Ministerio de Hacienda de la primavera de 2010; previsiones de los servicios de la Comisión (COM) de la primavera de 2010; cálculos de los servicios de la Comisión.|

Propuesta de

DECISIÓN DEL CONSEJO

sobre la existencia de un déficit excesivo en Finlandia

EL CONSEJO DE LA UNIÓN EUROPEA,

Visto el Tratado de Funcionamiento de la Unión Europea y, en particular, su artículo 126, apartado 6,

Vista la propuesta de la Comisión Europea,

Vistas las observaciones presentadas por Finlandia,

Considerando lo siguiente:

(1) Con arreglo al artículo 126 del Tratado de Funcionamiento de la Unión Europea, los Estados miembros deben evitar déficit públicos excesivos.

(2) El Pacto de Estabilidad y Crecimiento tiene por objetivo lograr unas finanzas públicas saneadas como medio de reforzar las condiciones para la estabilidad de precios y para un crecimiento fuerte, sostenible y generador de empleo.

(3) El procedimiento aplicable en caso de déficit excesivo, contemplado en el artículo 126 del Tratado y desarrollado por el Reglamento (CE) nº 1467/97 del Consejo relativo a la aceleración y clarificación del procedimiento de déficit excesivo DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. (que forma parte del Pacto de Estabilidad y Crecimiento), contempla la posibilidad de adoptar una decisión sobre la existencia de un déficit excesivo. El Protocolo sobre el procedimiento aplicable en caso de déficit excesivo, anejo al Tratado, establece disposiciones adicionales relativas a la aplicación del procedimiento de déficit excesivo. El Reglamento (CE) nº 479/2009 del Consejo DO L 145 de 10.6.2009, p. 1. establece definiciones y normas detalladas para la aplicación de dicho Protocolo. [4][5]

DO L 209 de 2.8.1997, p. 6.

DO L 145 de 10.6.2009, p. 1.

(4) La reforma de 2005 del Pacto de Estabilidad y Crecimiento pretendía reforzar su eficacia y sus fundamentos económicos y salvaguardar la sostenibilidad de las finanzas públicas a largo plazo, así como garantizar que las condiciones económicas y presupuestarias se tomen plenamente en cuenta en todas las etapas del procedimiento de déficit excesivo. De esta forma, el Pacto de Estabilidad y Crecimiento proporciona el marco que respalda las políticas públicas a fin de permitir una vuelta rápida a situaciones presupuestarias sólidas teniendo en cuenta la situación económica.

(5) El artículo 126, apartado 5, del Tratado dispone que la Comisión debe transmitir un dictamen al Consejo si considera que un Estado miembro presenta o puede presentar un déficit excesivo. Tras tomar en consideración su informe elaborado de conformidad con el artículo 126, apartado 3, y visto el dictamen del Comité Económico y Financiero emitido de conformidad con el apartado 4 de dicho artículo, la Comisión concluyó que existe un déficit excesivo en Finlandia. Por consiguiente, el [15 de junio de 2010], la Comisión trasmitió al Consejo un dictamen sobre Finlandia en este sentido Todos los documentos relativos al PDE aplicado a Finlandia pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Todos los documentos relativos al PDE aplicado a Finlandia pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) El artículo 126, apartado 6, del Tratado establece que el Consejo debe considerar las observaciones que formule el Estado miembro de que se trate y, tras una valoración global, decidir si existe un déficit excesivo. En el caso de Finlandia, esta valoración global lleva a las siguientes conclusiones.

(7) Según los datos notificados por las autoridades finlandesas en abril de 2010, el déficit de las administraciones públicas alcanzaría el 4,1% del PIB en 2010, con lo cual se rebasaría el valor de referencia del 3% del PIB. Aunque el tercer presupuesto suplementario presentado por el Ministerio de Hacienda al Parlamento el 14 de mayo de 2010 sugiere que en 2010 los ingresos tributarios podrían ser superiores a los planeados, las autoridades finlandesas no han modificado su objetivo de déficit. Aunque el déficit previsto no es próximo al valor de referencia del 3% del PIB, el exceso sobre dicho valor de referencia puede calificarse de excepcional en el sentido del Tratado y del Pacto de Estabilidad y Crecimiento. En particular, es el resultado de una grave recesión económica en el sentido del Tratado y del Pacto de Estabilidad y Crecimiento. Por otra parte, el exceso previsto sobre el valor de referencia puede considerarse temporal. Según las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, el déficit disminuiría por debajo del valor de referencia en 2011 si se confirma la recuperación económica. No se cumple el criterio de déficit establecido en el Tratado.

(8) Según los datos notificados por las autoridades finlandesas en abril de 2010, la deuda bruta de las administraciones públicas se mantiene por debajo del valor de referencia del 60% del PIB, y se situará en torno al 49,9% del PIB en 2010. Según las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, el ratio de deuda sería del 50,5% del PIB en 2010 y aumentaría al 54,9% del PIB en 2011, manteniéndose, pues, por debajo del valor de referencia del 60% del PIB. Se cumple el criterio de deuda establecido en el Tratado.

(9) De conformidad con el artículo 2, apartado 4, del Reglamento (CE) nº 1467/97, los «factores pertinentes» sólo pueden tenerse en cuenta en las etapas del procedimiento que llevan a la decisión del Consejo relativa a la existencia de un déficit excesivo adoptada de conformidad con el artículo 126, apartado 6, si se cumple plenamente la doble condición de que el déficit se mantenga próximo al valor de referencia y el exceso sobre dicho valor sea temporal. En el caso de Finlandia no se cumple esta doble condición. Por consiguiente no se han tenido en cuenta factores pertinentes en las etapas que han llevado a la adopción de la presente Decisión.

HA ADOPTADO LA PRESENTE DECISIÓN:

Artículo 1

De una valoración global se desprende que Finlandia presenta un déficit excesivo.

Artículo 2

El destinatario de la presente Decisión será la República de Finlandia.

Hecho en Bruselas,

Por el Consejo

El Presidente […]

[1] DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. El informe también tiene en cuenta el dictamen del Comité Económico y Financiero relativo a «Condiciones de aplicación del Pacto de Estabilidad y Crecimiento y directrices sobre el contenido y el formato de los programas de estabilidad y de convergencia», aprobado por el Consejo EcoFin de 10 de noviembre de 2009, y disponible en: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] En virtud del Reglamento (CE) nº 479/2009 del Consejo, los Estados miembros deben notificar a la Comisión los déficit públicos y los niveles de deuda pública previstos y reales dos veces al año. La notificación más reciente de Finlandia puede consultarse en: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Todos los documentos relativos al PDE aplicado a Finlandia pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] DO L 209 de 2.8.1997, p. 6.

[5] DO L 145 de 10.6.2009, p. 1.

[6] Todos los documentos relativos al PDE aplicado a Finlandia pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

ET

(...PICT...)|EUROOPA KOMISJON|

Brüssel 15.6.2010

SEK(2010) 746 lõplik

Ettepanek:

NÕUKOGU OTSUS,

ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu kohta Soomes

SELETUSKIRI

1. Stabiilsuse ja kasvu pakti kohaldamine praeguses kriisiolukorras

Paljudes ELi liikmesriikides ületab praegu valitsemissektori eelarve puudujääk lepingus sätestatud kontrollväärtuse 3 % SKPst. Puudujäägi ja võla sageli väga järsku suurenemist tuleb vaadelda 2008/2009. aasta finantskriisi ja majandussurutise enneolematu ulatuse kontekstis. Oma osa on siin mitmel teguril. Esiteks väheneb majandussurutise tagajärjel maksutulu ja suurenevad sotsiaaltoetustega seotud kulud (nt töötushüvitised). Teiseks, tunnistades, et eelarvepoliitikal on praeguses erakordses majandusolukorras oluline osa, kutsus komisjon 2008. aasta novembris esitatud Euroopa majanduse elavdamise kavas (mille Euroopa Ülemkogu kiitis heaks detsembris) üles võtma stimuleerivaid fiskaalmeetmeid. Kavaga nähti ette, et stimuleerivad meetmed peavad olema ajastatud, sihipärased ja ajutised ning vastama eri liikmesriikide rahanduse jätkusuutlikkusele ja konkurentsivõimele, kusjuures kõnealuste meetmete kohaldamine tuleks majandusolukorra paranedes lõpetada. Lisaks on mitu riiki võtnud finantssektori stabiliseerimise meetmeid, millest mõned on mõjutanud võlapositsiooni või võivad tulevikus puudujääki ja võlga suurendada, kuigi teatavad valitsuse toetusega seotud kulud võib tulevikus tagasi saada.

Komisjon algatab stabiilsuse ja kasvu pakti kohaselt ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse, kui liikmesriigi eelarvepuudujääk ületab kontrollväärtuse 3 % SKPst. Stabiilsuse ja kasvu pakti 2005. aasta muudatuste eesmärk oli tagada, et ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse kõigis etappides võetaks täiel määral arvesse eelkõige majanduslikku olukorda ja eelarvepositsiooni. Seega nähakse stabiilsuse ja kasvu paktiga ette raamistik, mis aitab valitsustel kujundada poliitika, millega saaks kiiresti taastada kindla eelarvepositsiooni, võttes arvesse majandusolukorda, ning sellega tagada riigi rahanduse pikaajaline jätkusuutlikkus.

2. Ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse raames varem võetud meetmed

Euroopa Liidu toimimise lepingu artiklis 126 on sätestatud ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlus. Menetlust on täpsustatud stabiilsuse ja kasvu pakti osaks olevas nõukogu määruses (EÜ) nr 1467/97 ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse rakendamise kiirendamise ja selgitamise kohta EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. Ettekandes võetakse arvesse ka dokumenti „Stabiilsuse ja kasvu pakti rakendamise täpsustused ning juhised stabiilsus- ja lähenemisprogrammide sisu ja vormi kohta”, mille majandus- ja rahandusministrite nõukogu 10. novembril 2009 heaks kiitis ja mis on kättesaadav aadressil: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . .[1]

EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. Ettekandes võetakse arvesse ka dokumenti „Stabiilsuse ja kasvu pakti rakendamise täpsustused ning juhised stabiilsus- ja lähenemisprogrammide sisu ja vormi kohta”, mille majandus- ja rahandusministrite nõukogu 10. novembril 2009 heaks kiitis ja mis on kättesaadav aadressil: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Vastavalt lepingu artikli 126 lõikele 2 peab komisjon jälgima eelarvedistsipliini järgimist kahe kriteeriumi alusel: a) kas kavandatud või tegeliku eelarvepuudujäägi suhe sisemajanduse koguprodukti ületab kontrollväärtuse 3 % (välja arvatud juhul, kui see suhe on oluliselt ja pidevalt langenud ning jõudnud kontrollväärtuse lähedasele tasemele või, kui kontrollväärtuse ületamine on ainult erandlik ja ajutine ning suhe on kontrollväärtuse lähedane); b) kas valitsemissektori võla suhe SKPsse ületab kontrollväärtuse 60 % (välja arvatud juhul, kui see suhe väheneb piisavalt ning läheneb kontrollväärtusele rahuldava kiirusega).

Artikli 126 lõikes 3 on sätestatud, et juhul, kui liikmesriik ei vasta ühele või mõlemale kriteeriumile, peab komisjon koostama ettekande. Ettekandes tuleb võtta „arvesse ka seda, kas eelarvepuudujääk ületab riigi investeerimiskulutused, samuti kõiki muid asjassepuutuvaid tegureid, kaasa arvatud liikmesriigi keskmise pikkusega perioodi majandus- ja eelarveseisund”.

Lähtudes Soome ametiasutuste 2010. aasta aprillis esitatud andmetest Vastavalt nõukogu määrusele (EÜ) nr 479/2009 peavad liikmesriigid esitama komisjonile kaks korda aastas andmed valitsemissektori eelarve kavandatud ja tegeliku puudujäägi ning valitsemissektori võla taseme kohta. Kõige uuem teatis Soomele on saadaval: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . ning komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosist, võttis komisjon 12. mail 2010 artikli 126 lõike 3 alusel vastu Soomet käsitleva ettekande Kõik Soome ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevad dokumendid on esitatud järgmisel veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Vastavalt nõukogu määrusele (EÜ) nr 479/2009 peavad liikmesriigid esitama komisjonile kaks korda aastas andmed valitsemissektori eelarve kavandatud ja tegeliku puudujäägi ning valitsemissektori võla taseme kohta. Kõige uuem teatis Soomele on saadaval:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Kõik Soome ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevad dokumendid on esitatud järgmisel veebilehel:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Seejärel sõnastas majandus- ja rahanduskomitee [27. mail 2010] kooskõlas artikli 126 lõikega 4 oma arvamuse komisjoni ettekande kohta.

3. Ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu

Ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse teatise kohaselt ulatub Soome valitsemissektori eelarve kavandatav puudujääk 2010. aastal 4,1 %ni SKPst ja ületab seega kontrollväärtuse 3 % SKPst. Euroopa Liidu toimimise lepingu artikli 126 lõike 3 alusel avaldatud ettekandes leidis komisjon, et kavandatud puudujääki ei saa pidada kontrollväärtuse 3 % SKPst lähedaseks. Kolmandas lisaeelarves, mille Soome valitsus 14. mail 2010. aastal parlamendile esitas, eeldatakse, et 2010. aasta maksutulu võib tulla oodatust 0,5 SKP protsendipunkti võrra suurem, eelkõige ettevõtte tulumaksu arvelt. See viitab võimalusele, et eelarvetulemus kujuneb oodatust paremaks, aga kuna uut põhjalikku prognoosi ei ole tehtud, ei ole ka 2010. aasta puudujääki ametlikult muudetud ning praegune hinnang jääb endiselt kehtima. Kavandatavat kontrollväärtuse ületamist saab pidada asutamislepingu ning stabiilsuse ja kasvu pakti järgi erandlikuks. Eelkõige seetõttu, et selle on põhjustanud lepingu ning stabiilsuse ja kasvu pakti tähenduses tõsine majanduslik surutis ning sellega toimetulemiseks kooskõlas Euroopa majanduse elavdamise kavaga võetud stimuleerivad meetmed. Komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosi kohaselt vähenes reaalne SKP 2009. aastal 7,8 % ning peaks 2010. aastal suurenema 1,4 %. Lisaks võib kontrollväärtuse kavandatud ületamist pidada ajutiseks. Komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosi kohaselt langeb puudujääk majanduse hoogustuva elavnemise toel allapoole kontrollväärtust 2011. aastal. Lepingus sätestatud puudujäägikriteerium ei ole täidetud.

Ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse teatise kohaselt jääb valitsemissektori koguvõlg 2010. aastal tasemele 49,9 % SKPst, mis on allpool kontrollväärtust 60 % SKPst. Komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosi järgi moodustab võlakoorem 2010. aastal 50,5 % SKPst ja tõuseb 2011. aastal tasemeni 54,9 % SKPst. Lepingu võlakriteerium on täidetud.

Kooskõlas lepingu ning stabiilsuse ja kasvu pakti sätetega analüüsis komisjon oma ettekandes ka muid asjassepuutuvaid tegureid. Stabiilsuse ja kasvu pakti kohaselt saab neid tegureid ülemäärast puudujääki käsitleva otsuse tegemisel arvesse võtta üksnes juhul, kui puudujääk vastab kahele tingimusele: see on kontrollväärtuse lähedal ja ajutine. Soome puhul ei ole mõlemad tingimused täidetud. Omaette vaadates on muud asjassepuutuvad tegurid praegusel juhul soodsad, eriti arvestades Soome senist head eelarvedistsipliini.

Lepingu artikli 126 lõike 4 kohane majandus- ja rahanduskomitee arvamus on kooskõlas artikli 126 lõike 3 kohases komisjoni ettekandes esitatud hinnanguga.

Olles võtnud arvesse nii artikli 126 lõike 3 kohast ettekannet kui ka artikli 126 lõike 4 kohast majandus- ja rahanduskomitee arvamust, on komisjon arvamusel, et Soomel on ülemäärane eelarvepuudujääk. Kõnealune arvamus, mille komisjon võttis vastu [15. juunil 2010], on vastavalt asutamislepingu artikli 126 lõikele 5 adresseeritud nõukogule. Komisjon soovitab nõukogul teha kooskõlas artikli 126 lõikega 6 asjakohane otsus. Lisaks esitab komisjon nõukogule soovituse võtta vastu Soomele adresseeritav nõukogu soovitus, milles sätestatakse asutamislepingu artikli 126 lõike 7 kohaselt ülemäärase eelarvepuudujäägi kõrvaldamine.

4. Soovitused ülemäärase eelarvepuudujäägi kõrvaldamiseks

Vastavalt nõukogu määruse (EÜ) nr 1467/97 artikli 3 lõikele 4 kehtestatakse lepingu artikli 126 lõike 7 kohase soovitusega asjaomasele liikmesriigile maksimaalselt kuue kuu pikkune tähtaeg tõhusate meetmete võtmiseks ning tähtaeg ülemäärase eelarvepuudujäägi kõrvaldamiseks, mis „peaks olema lõpule viidud puudujäägi kindlakstegemisele järgneval aastal, välja arvatud eriasjaolude korral”. Kõnealuse määruse artikli 2 lõikes 6 on sätestatud, et lepingu artikli 126 lõike 3 kohases komisjoni ettekandes käsitletud asjassepuutuvaid tegureid tuleb võtta arvesse otsuse tegemisel eriasjaolude olemasolu kohta. Määruse artikli 3 lõikes 4 on sätestatud, et nõukogu soovitab, et liikmesriik saavutaks „tsükliliselt korrigeeritud eelarvetasakaalu minimaalse paranemise aastas, seades sihtmärgiks vähemalt 0,5 % SKPst, võtmata arvesse ühekordseid ja ajutisi meetmeid, et tagada ülemäärase eelarvepuudujäägi korrigeerimine soovituses kehtestatud tähtaja jooksul”.

Soome puhul pidas komisjon lepingu artikli 124 lõike 3 alusel esitatud ettekandes määruse (EÜ) nr 1467/97 artikli 2 lõikes 3 sätestatud asjassepuutuvaid tegureid soodsaks. Siiski ei viita need eriasjaoludele, mis annaks põhjust kõrvale kalduda tavapärasest puudujäägi kõrvaldamise tähtajast. Muu hulgas langeb komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosi kohaselt valitsemissektori puudujääk veidi allapoole kontrollväärtust 3 % SKPst eeldatavasti isegi siis, kui poliitikat ei muudeta. Selles kontekstis on asjakohane lubada Soome ametiasutustel rakendada 2010. aastaks kavandatud eelarvemeetmeid, tagades, et kontrollväärtuse 3 % SKPst ületamine on väike ja ajutine. Soome ametiasutused peaksid osutama, milliste meetmete abil tagatakse ülemäärase puudujäägi kavandatud kõrvaldamine 2011. aastaks.

Pidades silmas ülemäärase eelarvepuudujäägi kõrvaldamise tähtaega, tuleb puudujäägi kõrvaldamise tagamiseks kohaldada ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse raames tõhustatud järelevalvet, mille käigus korrapäraselt ja õigeaegselt jälgitakse eelarve konsolideerimise strateegia rakendamisel tehtud edusamme. Sellega seoses võib osutuda otstarbekaks pühendada sellele küsimusele Soome 2011. aasta ajakohastatud stabiilsusprogrammis eraldi peatükk.

Peamiste makromajanduslike ja eelarveprognooside võrdlus

 | |2007|2008|2009|2010|2011|

SKP reaalkasv (muutuse %)|KOM kevad 2010 |4,9|1,2|-7,8|1,4|2,1|

|Rah. min. kevad 2010|4,9|1,2|-7,8|1,1|2,1|

SKP lõhe (% potentsiaalsest SKPst)|KOM kevad 2010 1|5|4,1|-5|-4,6|-3,8|

|Rah. min. kevad 2010 |puudub|puudub|puudub|puudub|puudub|

Valitsemissektori eelarve positsioon (% SKPst)|KOM kevad 2010 |5,2|4,2|-2,2|-3,8|-2,9|

|Rah. min. kevad 2010 |5,2|4,1|-2,4|-4,2|-2,2|

Esmane eelarvepositsioon (% SKPst)|KOM kevad 2010 |6,7|5,6|-1|-2,6|-1,7|

|Rah. min. kevad 2010 |puudub|puudub|puudub|puudub|puudub|

Tsükliliselt kohandatud eelarvepositsioon (% SKPst)|KOM kevad 2010 |2,6|2,1|0,3|-1,4|-1|

|Rah. min. kevad 2010 |puudub|puudub|puudub|puudub|puudub|

Struktuurne eelarvepositsioon 2 (% SKPst)|KOM kevad 2010 |2,6|2,1|0,4|-1,3|-1|

|Rah. min. kevad 2010 |puudub|puudub|puudub|puudub|puudub|

Valitsemissektori koguvõlg (% SKPst)|KOM kevad 2010 |35,2|34,2|44|50,5|54,9|

|Rah. min. kevad 2010 |35,2|34,2|44|49,9|51,7|

Märkus :|||||||

1 Põhineb hinnangulisel potentsiaalsel kasvul, mis aastateks 2007–2011 on vastavalt 2,2%, 2,1%, 1,1%, 1,0 % ja 1,3%.|

2 Tsükliliselt kohandatud eelarvepositsioon, v.a ühekordsed ja muud ajutised meetmed. Komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosi kohaselt moodustavad ühekordsed ja muud ajutised meetmed 2009. aastal 0,1 % SKPst ja 2010. aastal 0,2 % SKPst, mõlemal juhul on meetmed puudujääki suurendavad .|

 | | | | | | |

Allikad :|||||||

Rahandusministeeriumi 2010. aasta prognoos; komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoos (KOM); komisjoni talituste arvutused.|

Ettepanek:

NÕUKOGU OTSUS,

ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu kohta Soomes

EUROOPA LIIDU NÕUKOGU,

võttes arvesse Euroopa Liidu toimimise lepingut ja eriti selle artikli 126 lõiget 6,

võttes arvesse Euroopa Komisjoni ettepanekut,

võttes arvesse Soome esitatud märkusi

ning arvestades järgmist:

(1) Vastavalt Euroopa Liidu toimimise lepingu artiklile 126 hoiduvad liikmesriigid valitsemissektori eelarve ülemäärasest puudujäägist.

(2) Stabiilsuse ja kasvu pakt põhineb eesmärgil tagada riigi rahanduse usaldusväärsus, mis on vajalik hindade stabiilsuse ning töökohtade loomist soodustava tugeva ja püsiva majanduskasvu tingimuste tagamiseks.

(3) Lepingu artiklis 126 sätestatud ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluses, mida selgitatakse nõukogu määrusega (EÜ) nr 1467/97 ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse rakendamise kiirendamise ja selgitamise kohta EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. (mis moodustab osa stabiilsuse ja kasvu paktist), nähakse ette ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu käsitleva otsuse vastuvõtmine. Lepingule lisatud ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse protokollis on ette nähtud ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse rakendamist käsitlevad täiendavad sätted. Nõukogu määruses (EÜ) nr 479/2009 ELT L 145, 10.6.2009, lk 1. on sätestatud üksikasjalikud eeskirjad ja määratlused kõnealuse protokolli sätete kohaldamiseks. [4][5]

EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6.

ELT L 145, 10.6.2009, lk 1.

(4) Stabiilsuse ja kasvu pakti 2005. aasta reformiga püüti suurendada pakti tõhusust ja majanduslikku mõju ning kindlustada liikmesriikide rahanduse pikaajaline jätkusuutlikkus. Sellega püüti tagada, et ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse käigus võetaks täiel määral arvesse eelkõige majanduslikku olukorda ja eelarvepositsiooni. Seega nähakse stabiilsuse ja kasvu paktiga ette raamistik, millega toetatakse valitsuse poliitikat kindla eelarvepositsiooni kiireks taastamiseks, võttes samas arvesse majandusolukorda.

(5) Lepingu artikli 126 lõikega 5 sätestatakse, et juhul kui komisjon on arvamusel, et liikmesriigil on või võib tekkida ülemäärane eelarvepuudujääk, peab ta esitama nõukogule arvamuse. Olles võtnud arvesse lepingu artikli 126 lõike 3 kohast ettekannet ning lepingu artikli 126 lõike 4 kohast majandus- ja rahanduskomitee arvamust, on komisjon seisukohal, et Soomel on ülemäärane eelarvepuudujääk. Seepärast edastas komisjon [15. juunil 2010] Kõik Soome ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevad dokumendid on esitatud järgmisel veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . nõukogule Soome kohta sellekohase arvamuse.[6]

Kõik Soome ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevad dokumendid on esitatud järgmisel veebilehel:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Lepingu artikli 126 lõike 6 kohaselt peaks nõukogu enne otsustamist, kas liikmesriigil on ülemäärane eelarvepuudujääk või mitte, kaaluma kõiki asjaomase liikmesriigi võimalikke märkusi ning andma üldhinnangu. Soome puhul võib kõnealuse üldhinnangu põhjal teha järgmised järeldused.

(7) Soome ametiasutuste poolt 2010. aasta aprillis esitatud andmete kohaselt ulatub Soome valitsemissektori eelarve kavandatav puudujääk 2010. aastal 4,1 %ni SKPst ja ületab seega kontrollväärtuse 3 % SKPst. Kolmandas lisaeelarves, mille Soome valitsus 14. mail 2010. aastal parlamendile esitas, eeldatakse, et 2010. aasta maksutulu võib tulla oodatust suurem, kuid see ei ole viinud ametliku puudujäägieesmärgi muutmiseni. Kavandatav puudujääk ei ole kontrollväärtuse 3 % SKPst lähedasel tasemel, kuid kontrollväärtuse ületamist võib käsitada asutamislepingu ning stabiilsuse ja kasvu pakti tähenduses erandlikuna. Eelkõige on ülemäärane eelarvepuudujääk tingitud tõsisest majandussurutisest asutamislepingu ning stabiilsuse ja kasvu pakti tähenduses. Lisaks võib kontrollväärtuse kavandatud ületamist pidada ajutiseks. Komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosi kohaselt langeb puudujääk majanduse hoogustuva elavnemise toel allapoole kontrollväärtust 2011. aastal. Lepingus sätestatud puudujäägikriteerium ei ole täidetud.

(8) Vastavalt Soome ametiasutuste 2010. aasta aprillis esitatud andmetele on valitsemissektori koguvõlg alla kontrollväärtuse 60 % SKPst, jäädes 2010. aastal tasemele 49,9% SKPst. Komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosi järgi moodustab võlakoorem 2010. aastal 50,5 % SKPst ja tõuseb 2011. aastal tasemeni 54,9 % SKPst, mis on endiselt allpool kontrollväärtust 60 % SKPst. Asutamislepingu võla kriteerium on täidetud.

(9) Nõukogu määruse (EÜ) nr 1467/97 artikli 2 lõike 4 kohaselt võib nõukogu lepingu artikli 126 lõike 6 kohases otsuses ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu kohta asjassepuutuvaid tegureid arvesse võtta ainult juhul, kui topelttingimus (eelarvepuudujääk on kontrollväärtuse lähedane ja kontrollväärtuse ületamine on ajutine) on täielikult täidetud. Soome puhul ei ole kõnealune topelttingimus täidetud. Seepärast ei võeta asjassepuutuvaid tegureid käesoleva otsuse tegemisel arvesse,

ON VASTU VÕTNUD KÄESOLEVA OTSUSE:

Artikkel 1

Üldhinnangust järeldub, et Soomel on ülemäärane eelarvepuudujääk.

Artikkel 2

Käesolev otsus on adresseeritud Soome Vabariigile.

Brüssel,

Nõukogu nimel

eesistuja […]

[1] EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. Ettekandes võetakse arvesse ka dokumenti „Stabiilsuse ja kasvu pakti rakendamise täpsustused ning juhised stabiilsus- ja lähenemisprogrammide sisu ja vormi kohta”, mille majandus- ja rahandusministrite nõukogu 10. novembril 2009 heaks kiitis ja mis on kättesaadav aadressil: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Vastavalt nõukogu määrusele (EÜ) nr 479/2009 peavad liikmesriigid esitama komisjonile kaks korda aastas andmed valitsemissektori eelarve kavandatud ja tegeliku puudujäägi ning valitsemissektori võla taseme kohta. Kõige uuem teatis Soomele on saadaval: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Kõik Soome ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevad dokumendid on esitatud järgmisel veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6.

[5] ELT L 145, 10.6.2009, lk 1.

[6] Kõik Soome ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevad dokumendid on esitatud järgmisel veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

FR

(...PICT...)|COMMISSION EUROPÉENNE|

Bruxelles, le 15.6.2010

SEC(2010) 746 final

Proposition de

DÉCISION DU CONSEIL

sur l’existence d'un déficit excessif en Finlande

EXPOSÉ DES MOTIFS

1. Application du pacte de stabilité et de croissance dans la situation de crise actuelle

Bon nombre de pays de l’UE sont actuellement confrontés à des déficits publics supérieurs à la valeur de référence de 3 % du PIB établie dans le traité. L’accroissement souvent significatif du déficit et l’évolution de la dette doivent être replacés dans le contexte de la crise financière mondiale sans précédent et du ralentissement économique de 2008 et 2009. Plusieurs facteurs sont en jeu. Tout d’abord, le fléchissement de l’activité économique entraîne une diminution des recettes fiscales et un accroissement des dépenses de sécurité sociale (prestations de chômage, par exemple). Ensuite, reconnaissant que les politiques budgétaires sont appelées à jouer un rôle important dans la situation économique exceptionnelle que nous connaissons, la Commission a proposé une impulsion budgétaire dans son plan européen pour la relance économique de novembre 2008, approuvé par le Conseil européen en décembre. Ce plan indiquait que les mesures devraient être prises en temps voulu, ciblées, temporaires, différenciées selon les États membres en fonction de la situation de chacun en termes de viabilité des finances publiques et de compétitivité, et qu’elles devraient être abandonnées lorsque les conditions économiques s’amélioreraient. Enfin, plusieurs pays ont pris des mesures pour stabiliser le secteur financier, dont certaines ont eu un impact sur l’endettement, ou entraînent un risque d’accroissement du déficit et de la dette à l'avenir, bien qu’une partie des coûts du soutien apporté par l’État puisse être récupérée par la suite.

Au titre du pacte de stabilité et de croissance, la Commission est tenue d’engager la procédure concernant les déficits excessifs (PDE) dès que le déficit d’un État membre dépasse la valeur de référence de 3 % du PIB. Les modifications apportées en 2005 au pacte de stabilité et de croissance visaient spécifiquement à faire en sorte que la situation économique et budgétaire soit pleinement prise en compte dans toutes les phases de cette procédure. De cette manière, le pacte de stabilité et de croissance constitue le cadre qui soutient les politiques gouvernementales pour un retour rapide à des positions budgétaires saines tout en tenant compte de la situation économique. Il assure ainsi la viabilité des finances publiques à long terme.

2. Étapes précédentes dans la procédure de déficit excessif

L’article 126 du traité sur le fonctionnement de l’Union européenne établit une procédure concernant les déficits excessifs (PDE). Cette procédure est précisée dans le règlement (CE) nº 1467/97 du Conseil «visant à accélérer et à clarifier la mise en œuvre de la procédure concernant les déficits excessifs» JO L 209 du 2.8.1997, p. 6. Le rapport tient compte également des «Spécifications relatives à la mise en œuvre du pacte de stabilité et de croissance et des lignes directrices concernant le contenu et la présentation des programmes de stabilité et de convergence», approuvées par le Conseil ECOFIN le 10 novembre 2009, disponibles à l’adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , qui fait partie du pacte de stabilité et de croissance.[1]

JO L 209 du 2.8.1997, p. 6. Le rapport tient compte également des «Spécifications relatives à la mise en œuvre du pacte de stabilité et de croissance et des lignes directrices concernant le contenu et la présentation des programmes de stabilité et de convergence», approuvées par le Conseil ECOFIN le 10 novembre 2009, disponibles à l’adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Conformément à l’article 126, paragraphe 2, du traité, il incombe à la Commission d’examiner si la discipline budgétaire a été respectée et ce, sur la base de deux critères: a) si le rapport entre le déficit public prévu ou effectif et le produit intérieur brut (PIB) dépasse la valeur de référence de 3 % (à moins que le rapport n’ait diminué de manière substantielle et constante et atteint un niveau proche de la valeur de référence, ou que le dépassement de la valeur de référence ne soit qu’exceptionnel et temporaire et que ledit rapport ne reste proche de la valeur de référence); et b) si le rapport entre la dette publique et le PIB dépasse la valeur de référence de 60 % (à moins que ce rapport ne diminue suffisamment et ne s’approche de la valeur de référence à un rythme satisfaisant).

L’article 126, paragraphe 3, du traité dispose que si un État membre ne satisfait pas aux exigences de ces critères ou de l’un d’eux, la Commission élabore un rapport. Ce rapport de la Commission «examine également si le déficit public excède les dépenses publiques d’investissement et tient compte de tous les autres facteurs pertinents, y compris la position économique et budgétaire à moyen terme de l’État membre».

Sur la base des données communiquées par les autorités finlandaises en avril 2010 Conformément au règlement (CE) n° 479/2009 du Conseil, les États membres notifient à la Commission leur déficit public ainsi que le niveau de leur dette publique prévus et effectifs, deux fois par an. Les données les plus récemment notifiées par la Finlande sont disponibles sur: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . et compte tenu des prévisions établies par ses services au printemps 2010, la Commission a adopté, le 12 mai 2010, un rapport au titre de l’article 126, paragraphe 3, concernant la Finlande Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif de la Finlande se trouvent à l’adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Conformément au règlement (CE) n° 479/2009 du Conseil, les États membres notifient à la Commission leur déficit public ainsi que le niveau de leur dette publique prévus et effectifs, deux fois par an. Les données les plus récemment notifiées par la Finlande sont disponibles sur: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif de la Finlande se trouvent à l’adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Conformément à l’article 126, paragraphe 4, du traité, le comité économique et financier a ensuite rendu un avis sur le rapport de la Commission, le [27 mai 2010].

3. Existence d’un déficit excessif

Selon les données communiquées par les autorités finlandaises dans le cadre de la procédure de déficit excessif, le déficit public de la Finlande devrait atteindre 4,1 % du PIB en 2010, soit un niveau supérieur à la valeur de référence de 3 % du PIB. Dans son rapport au titre de l’article 126, paragraphe 3, du traité, la Commission a estimé que le déficit prévu n’était pas proche de la valeur de référence de 3 % du PIB. D’après le troisième budget supplémentaire présenté par le ministère des Finances au Parlement le 14 mai 2010, les recettes fiscales de 2010 pourraient être plus importantes que prévu (de 0,5 % du PIB), essentiellement du fait d’une augmentation du montant à percevoir au titre de l’impôt sur le revenu des sociétés. La situation des finances publiques pourrait ainsi se révéler meilleure que prévu dans les projections actuelles, mais, dès lors qu’aucune actualisation complète de ces projections n’a été effectuée, l’objectif fixé pour 2010 en matière de déficit n’a pas été officiellement revu, et l’estimation actuelle reste valable. Le dépassement attendu de la valeur de référence peut être qualifié d’exceptionnel au sens du traité et du pacte de stabilité et de croissance. Il résulte en effet d’une grave récession économique au sens du traité et du pacte de stabilité et de croissance, ainsi que des mesures de relance adoptées en réponse à celle-ci conformément au plan européen pour la relance économique. Selon les prévisions établies au printemps 2010 par les services de la Commission, le PIB réel s’est contracté de 7,8 % en 2009, mais devrait avoir retrouvé une croissance de 1,4 % en 2010. Le dépassement attendu de la valeur de référence peut également être considéré comme temporaire. Selon les prévisions du printemps 2010 des services de la Commission, en effet, si la reprise économique attendue se confirme, le déficit retombera sous la valeur de référence en 2011. Le critère du déficit prévu par le traité n’est pas rempli.

D’après les données communiquées dans le cadre de la PDE, la dette publique brute restera inférieure à la valeur de référence de 60 % du PIB et se chiffrera à 49,9 % du PIB en 2010. Dans leurs prévisions du printemps 2010, les services de la Commission tablent, quant à eux, sur un ratio d’endettement s’établissant à 50,5 % du PIB en 2010, puis augmentant pour atteindre 54,9 % du PIB en 2011. Le critère de la dette prévu par le traité est rempli.

Conformément aux dispositions du traité et du pacte de stabilité et de croissance, la Commission a également analysé les «facteurs pertinents» dans son rapport. Selon le pacte de stabilité et de croissance, ces facteurs ne peuvent être pris en compte dans le processus conduisant à la décision constatant l’existence d’un déficit excessif que si la double condition d’un déficit proche de la valeur de référence et d’un dépassement de caractère temporaire est remplie. Dans le cas de la Finlande, cette double condition n’est pas remplie. En soi, les facteurs pertinents examinés dans le cas présent semblent toutefois relativement favorables, compte tenu des bons antécédents de la Finlande dans le domaine de la politique budgétaire.

L’avis rendu par le comité économique et financier conformément à l’article 126, paragraphe 4, du traité concorde avec l’évaluation faite par la Commission dans son rapport au titre de l’article 126, paragraphe 3.

Compte tenu de son rapport établi au titre de l’article 126, paragraphe 3, et de l’avis émis par le comité économique et financier en vertu de l’article 126, paragraphe 4, du traité, la Commission estime qu’il existe un déficit excessif en Finlande. L’avis adopté en ce sens par la Commission le [15 juin 2010] est adressé au Conseil, conformément à l’article 126, paragraphe 5, du traité. La Commission recommande au Conseil de prendre une décision dans le sens de cet avis, en vertu de l’article 126, paragraphe 6. Elle soumet en outre une recommandation au Conseil afin qu’il adresse à la Finlande une recommandation pour que soit mis un terme à la situation de déficit public excessif, conformément à l’article 126, paragraphe 7.

4. Recommandation pour que soit mis un terme à la situation de déficit excessif

En vertu de l’article 3, paragraphe 4, du règlement (CE) n° 1467/97, la recommandation du Conseil émise au titre de l’article 126, paragraphe 7, du traité doit prescrire à l’État membre concerné un délai de six mois au maximum pour engager une action suivie d’effets, ainsi qu’un autre délai pour corriger le déficit excessif, «qui devrait disparaître dans l’année suivant la constatation de l’existence de ce déficit, sauf circonstances particulières». L’article 2, paragraphe 6, du règlement implique que la décision concernant l’existence de circonstances particulières tienne compte des «facteurs pertinents» examinés dans le rapport de la Commission adopté au titre de l’article 126, paragraphe 3, du traité. L’article 3, paragraphe 4, du règlement précise que le Conseil invite l’État membre concerné à parvenir à «une amélioration annuelle minimale, correspondant à au moins 0,5 % du PIB à titre de référence, de son solde budgétaire corrigé des variations conjoncturelles, déduction faite des mesures ponctuelles et autres mesures temporaires, dans le but d’assurer la correction du déficit excessif dans le délai fixé dans les recommandations».

Dans le cas de la Finlande, les facteurs pertinents définis à l’article 2, paragraphe 3, du règlement (CE) n° 1467/97 et pris en considération par la Commission dans son rapport au titre de l’article 126, paragraphe 3, du traité, ont été jugés favorables. Ils ne permettent toutefois pas de conclure à l’existence de circonstances particulières qui justifieraient de déroger au délai normalement imparti pour la correction du déficit excessif. En particulier, selon les prévisions établies au printemps 2010 par les services de la Commission, dans l’hypothèse de politiques inchangées, le déficit public retomberait légèrement sous la valeur de référence de 3 % du PIB dès 2011. Dans ce contexte, il y a lieu d’autoriser les autorités finlandaises à mettre en œuvre les mesures budgétaires qu’elles avaient prévues en 2010, tout en veillant à ce que le dépassement attendu de la valeur de référence de 3 % du PIB demeure contenu et temporaire. Les autorités finlandaises devraient toutefois préciser les mesures qu’elles comptent prendre pour garantir le caractère durable de la correction du déficit excessif prévue en 2011.

Une surveillance accrue dans le cadre de la PDE, qui semble nécessaire compte tenu du délai imparti pour la correction du déficit excessif, exigera un contrôle régulier et en temps utile des progrès accomplis dans la mise en œuvre de la stratégie d’assainissement budgétaire. Dans ce contexte, un chapitre distinct pourrait utilement être consacré à cette question dans l’actualisation 2011 du programme de stabilité de la Finlande.

Comparaison des principales projections macroéconomiques et budgétaires

 | |2007|2008|2009|2010|2011|

PIB réel (variation en %)|COM printemps 2010 |4,9|1,2|-7,8|1,4|2,1|

|Min. des Fin. printemps 2010|4,9|1,2|-7,8|1,1|2,1|

Écart de production (en % du PIB potentiel)|COM printemps 2010 1|5|4,1|-5|-4,6|-3,8|

|Min. des Fin. printemps 2010 |n.d.|n.d.|n.d.|n.d.|n.d.|

Solde des finances publiques (en % du PIB)|COM printemps 2010 |5,2|4,2|-2,2|-3,8|-2,9|

|Min. des Fin. printemps 2010 |5,2|4,1|-2,4|-4,2|-2,2|

Solde primaire (en % du PIB)|COM printemps 2010 |6,7|5,6|-1|-2,6|-1,7|

|Min. des Fin. printemps 2010 |n.d.|n.d.|n.d.|n.d.|n.d.|

Solde corrigé des variations conjoncturelles (en % du PIB)|COM printemps 2010 |2,6|2,1|0,3|-1,4|-1|

|Min. des Fin. printemps 2010 |n.d.|n.d.|n.d.|n.d.|n.d.|

Solde structurel 2 (en % du PIB)|COM printemps 2010 |2,6|2,1|0,4|-1,3|-1|

|Min. des Fin. printemps 2010 |n.d.|n.d.|n.d.|n.d.|n.d.|

Dette publique brute (en % du PIB)|COM printemps 2010 |35,2|34,2|44|50,5|54,9|

|Min. des Fin. printemps 2010 |35,2|34,2|44|49,9|51,7|

Notes :|||||||

1 Sur la base d’une croissance potentielle estimée à respectivement 2,2 %, 2,1 %, 1,1 %, 1,0 % et 1,3 % sur la période 2007-2011.|

2 Solde corrigé des variations conjoncturelles hors mesures exceptionnelles et autres mesures temporaires. Selon les prévisions du printemps 2010 des services de la Commission, les mesures exceptionnelles et autres mesures temporaires s’élèvent à 0,1 % du PIB en 2010 et 0,2 % du PIB en 2011 (et sont de nature à accroître le déficit dans les deux cas).|

 | | | | | | |

Sources :|||||||

Prévisions du printemps 2010 du ministère finlandais des Finances; prévisions du printemps 2010 des services de la Commission (COM); calculs des services de la Commission.|

Proposition de

DÉCISION DU CONSEIL

du 15.6.2010

sur l’existence d'un déficit excessif en Finlande

LE CONSEIL DE L’UNION EUROPÉENNE,

vu le traité sur le fonctionnement de l’Union européenne, et notamment son article 126, paragraphe 6,

vu la proposition de la Commission européenne,

vu les observations émises par la Finlande,

considérant ce qui suit:

(1) En vertu de l’article 126, paragraphe 1, du traité sur le fonctionnement de l’Union européenne, les États membres évitent les déficits publics excessifs.

(2) Le pacte de stabilité et de croissance repose sur l’objectif de finances publiques saines en tant que moyen de renforcer les conditions propices à la stabilité des prix et à une croissance soutenue et durable, génératrice d’emplois.

(3) La procédure concernant les déficits excessifs (PDE) prévue par l’article 126 du traité et précisée par le règlement (CE) n° 1467/97 du Conseil visant à accélérer et à clarifier la mise en œuvre de la procédure concernant les déficits excessifs JO L 209 du 2.8.1997, p. 6. (qui fait partie du pacte de stabilité et de croissance) prévoit une décision sur l’existence d’un déficit excessif. Le protocole sur la procédure concernant les déficits excessifs annexé au traité contient des dispositions supplémentaires relatives à la mise en œuvre de la PDE. Le règlement (CE) n° 479/2009 du Conseil JO L 145 du 10.6.2009, p. 1. énonce les définitions et les règles détaillées nécessaires à l’application des dispositions dudit protocole. [4][5]

JO L 209 du 2.8.1997, p. 6.

JO L 145 du 10.6.2009, p. 1.

(4) La réforme du pacte de stabilité et de croissance opérée en 2005 visait à en renforcer l’efficacité et les fondements économiques et à garantir la viabilité à long terme des finances publiques. Elle visait notamment à faire en sorte que la situation économique et budgétaire soit pleinement prise en compte dans toutes les phases de la procédure concernant les déficits excessifs. De cette manière, le pacte de stabilité et de croissance constitue le cadre qui soutient les politiques gouvernementales pour un retour rapide à des positions budgétaires saines tout en tenant compte de la situation économique.

(5) L’article 126, paragraphe 5, du traité prévoit que la Commission adresse un avis au Conseil si elle estime qu’il y a un déficit excessif dans un État membre ou qu’un tel déficit risque de se produire. Compte tenu de son rapport établi au titre de l’article 126, paragraphe 3, et de l’avis émis par le comité économique et financier en vertu de l’article 126, paragraphe 4, la Commission estime qu’il existe un déficit excessif en Finlande. Le [15 juin 2010], elle a donc adressé au Conseil un avis en ce sens concernant la Finlande Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif de la Finlande se trouvent à l’adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif de la Finlande se trouvent à l’adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) L’article 126, paragraphe 6, du traité, dispose que le Conseil tient compte des observations éventuelles de l’État membre concerné avant de décider, après une évaluation globale, s’il y a ou non un déficit excessif. Dans le cas de la Finlande, cette évaluation globale aboutit aux conclusions ci-après.

(7) Selon les données communiquées par les autorités finlandaises en avril 2010, le déficit public de la Finlande devrait atteindre 4,1 % du PIB en 2010, soit un niveau supérieur à la valeur de référence de 3 % du PIB. Même si le troisième budget supplémentaire présenté par le ministère des Finances au Parlement le 14 mai 2010 indique que les recettes fiscales de 2010 pourraient se révéler plus importantes que prévu, l’objectif en matière de déficit n’en a pas pour autant été officiellement modifié. Le déficit prévu n’est pas proche de la valeur de référence de 3 % du PIB, mais le dépassement attendu de la valeur de référence peut être qualifié d’exceptionnel au sens du traité et du pacte de stabilité et de croissance. Il résulte en effet d’une grave récession économique au sens du traité et du pacte de stabilité et de croissance. Il peut également être considéré comme temporaire. Selon les prévisions du printemps 2010 des services de la Commission, si la reprise économique attendue se confirme, le déficit retombera sous la valeur de référence en 2011. Le critère du déficit prévu par le traité n’est pas rempli.

(8) Selon les données communiquées par les autorités finlandaises en avril 2010, la dette publique brute restera inférieure à la valeur de référence de 60 % du PIB, se chiffrant à 49,9 % du PIB en 2010. Dans leurs prévisions du printemps 2010, les services de la Commission tablent, quant à eux, sur un ratio d’endettement s’établissant à 50,5 % du PIB en 2010, puis augmentant pour atteindre 54,9 % du PIB en 2011, restant ainsi toujours inférieur à la valeur de référence de 60 % du PIB. Le critère de la dette prévu par le traité est rempli.

(9) Conformément à l’article 2, paragraphe 4, du règlement (CE) n° 1467/97 du Conseil, les «facteurs pertinents» ne peuvent être pris en considération dans les démarches conduisant à la décision sur l’existence d’un déficit excessif en vertu de l’article 126, paragraphe 6, qu’à la double condition que le déficit reste proche de la valeur de référence et que le dépassement de la valeur de référence reste temporaire. Dans le cas de la Finlande, cette double condition n’est pas remplie. Par conséquent, les facteurs pertinents ne sont pas pris en compte dans les étapes conduisant à la présente décision,

A ADOPTÉ LA PRÉSENTE DÉCISION:

Article premier

Il ressort d’une évaluation globale qu’il existe un déficit excessif en Finlande.

Article 2

La République de Finlande est destinataire de la présente décision.

Fait à Bruxelles, le 15.6.2010

Par le Conseil

Le président

[1] JO L 209 du 2.8.1997, p. 6. Le rapport tient compte également des «Spécifications relatives à la mise en œuvre du pacte de stabilité et de croissance et des lignes directrices concernant le contenu et la présentation des programmes de stabilité et de convergence», approuvées par le Conseil ECOFIN le 10 novembre 2009, disponibles à l’adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Conformément au règlement (CE) n° 479/2009 du Conseil, les États membres notifient à la Commission leur déficit public ainsi que le niveau de leur dette publique prévus et effectifs, deux fois par an. Les données les plus récemment notifiées par la Finlande sont disponibles sur: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif de la Finlande se trouvent à l’adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] JO L 209 du 2.8.1997, p. 6.

[5] JO L 145 du 10.6.2009, p. 1.

[6] Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif de la Finlande se trouvent à l’adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

HU

(...PICT...)|EURÓPAI BIZOTTSÁG|

Brüsszel, 2010.6.15.

SEC(2010) 746 végleges

Javaslat:

A TANÁCS HATÁROZATA

a Finnországban fennálló túlzott hiányról

INDOKOLÁS

1. A Stabilitási és Növekedési Paktum alkalmazása a jelenlegi válsághelyzetben

Számos EU-tagállam államháztartási hiánya jelenleg meghaladja a Szerződésben a GDP 3%-ában megállapított referenciaértéket. A hiány és az adósságállomány gyakran jelentős mértékű növekedését a 2008/2009-es példa nélküli globális pénzügyi válság és gazdasági visszaesés összefüggésében kell vizsgálni. Számos tényező játszik itt szerepet. Először, a gazdasági visszaesés az adóbevételek csökkenésével és a szociális kiadások (például a munkanélküli ellátások) emelkedésével jár együtt. Másodszor, a Bizottság – miután felismerte, hogy a költségvetési politikának a jelenlegi rendkívüli gazdasági helyzetben kiemelkedő jelentősége van – 2008 novemberében közzétette európai gazdaságélénkítési tervét, amelyben költségvetési ösztönzők alkalmazását indítványozta; a tervet az Európai Tanács decemberben jóváhagyta. A terv hangsúlyozta, hogy az ösztönzésnek időszerűnek, célzottnak és átmenetinek kell lennie, továbbá tekintettel kell lennie az egyes tagállamok államháztartásának fenntarthatósága és a versenyképesség terén mutatkozó különbségekre, és hogy az ösztönzést a gazdasági feltételek javulásakor le kell állítani. Végül, számos ország tett intézkedéseket a pénzügyi ágazat stabilizálása céljából, amelyek közül némelyik befolyásolta az államadósság alakulását vagy a jövőben a hiány és az adósságállomány növekedésével járhat, bár az állami támogatások költségének egy része később megtérülhet.

A Stabilitási és Növekedési Paktum előírja, hogy a Bizottságnak kezdeményeznie kell a túlzott hiány esetén követendő eljárást, ha egy tagállamban a hiány meghaladja a GDP 3%-ában kifejezett referenciaértéket. A Paktum 2005-ös módosításának az volt a célja, hogy a túlzott hiány esetén követendő eljárás valamennyi szakaszában vegyék teljes mértékben figyelembe mindenekelőtt a gazdasági és költségvetési hátteret. A Stabilitási és Növekedési Paktum így támogatja azokat az állami intézkedéseket, amelyek a gazdasági helyzet figyelembevétele mellett a költségvetés stabilitásának mihamarabbi visszaállítását célozzák és ezáltal biztosítják az államháztartás hosszú távú fenntarthatóságát.

2. A túlzott hiány esetén követendő eljárás eddigi lépései

A túlzott hiány esetén követendő eljárást az Európai Unió működéséről szóló szerződés 126. cikke írja elő. Az eljárás részletes szabályait a túlzott hiány esetén követendő eljárás végrehajtásának felgyorsításáról és pontosításáról szóló 1467/97/EK tanácsi rendelet HL L 209., 1997.8.2., 6. o. A jelentés figyelembe veszi „A Stabilitási és Növekedési Paktum végrehajtásának részletes leírása, valamint iránymutatások a stabilitási és konvergenciaprogramok tartalmára és formájára vonatkozóan” című dokumentumot is, amelyet az ECOFIN-Tanács 2009. november 10-én hagyott jóvá, és amely elérhető a következő weboldalon: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . határozza meg, amely a Stabilitási és Növekedési Paktum része.[1]

HL L 209., 1997.8.2., 6. o. A jelentés figyelembe veszi „A Stabilitási és Növekedési Paktum végrehajtásának részletes leírása, valamint iránymutatások a stabilitási és konvergenciaprogramok tartalmára és formájára vonatkozóan” című dokumentumot is, amelyet az ECOFIN-Tanács 2009. november 10-én hagyott jóvá, és amely elérhető a következő weboldalon: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

A Szerződés 126. cikkének (2) bekezdése szerint a Bizottság a költségvetési fegyelem betartását két kritérium alapján kíséri figyelemmel, nevezetesen: a) a tervezett vagy tényleges költségvetési hiánynak a bruttó hazai termékhez (GDP) viszonyított aránya túllépi-e a 3%-ban meghatározott referenciaértéket (kivéve ha az arány jelentős mértékben és folyamatosan csökkent, és elért egy, a referenciaértékhez közeli szintet; vagy a referenciaérték túllépése csak kivételes és átmeneti, és az arány közel marad a referenciaértékhez); és b) az államadósságnak a bruttó hazai termékhez viszonyított aránya túllépi-e a 60%-ban meghatározott referenciaértéket (kivéve ha az arány elegendő mértékben csökken, és kielégítő ütemben közelít a referenciaértékhez).

A Szerződés 126. cikkének (3) bekezdése kiköti, hogy ha egy tagállam nem felel meg az egyik vagy mindkét kritériummal kapcsolatos követelményeknek, a Bizottság erről jelentést készít. A Bizottság jelentése „figyelembe veszi, hogy a költségvetési hiány meghaladja-e az állami beruházások kiadásait, valamint minden egyéb érdemleges tényezőt, beleértve a tagállam középtávú gazdasági és költségvetési helyzetét”.

A finn hatóságok által 2010 áprilisában bejelentett adatok A 479/2009/EK tanácsi rendelet értelmében a tagállamok évente kétszer tájékoztatják a Bizottságot az államháztartási hiányra és az adósság szintjére vonatkozó tervezett és tényleges adatokról. Finnország legutolsó bejelentése elérhető az alábbi weboldalon: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . alapján, és a Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzését figyelembe véve, a Bizottság 2010. május 12-én a 126. cikk (3) bekezdése értelmében jelentést fogadott el Finnországra vonatkozóan A Finnországra vonatkozó, a túlzott hiány esetén követendő eljáráshoz kapcsolódó dokumentumok a következő weboldalon találhatóak: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

A 479/2009/EK tanácsi rendelet értelmében a tagállamok évente kétszer tájékoztatják a Bizottságot az államháztartási hiányra és az adósság szintjére vonatkozó tervezett és tényleges adatokról. Finnország legutolsó bejelentése elérhető az alábbi weboldalon:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

A Finnországra vonatkozó, a túlzott hiány esetén követendő eljáráshoz kapcsolódó dokumentumok a következő weboldalon találhatóak:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Ezt követően a Szerződés 126. cikkének (4) bekezdésével összhangban a Gazdasági és Pénzügyi Bizottság [2010. május 27-én] véleményezte a Bizottság jelentését.

3. A túlzott hiány fennállása

A túlzotthiány-eljárás keretében tett bejelentés szerint a finnországi államháztartási hiány a várakozások szerint 2010-ben eléri a GDP 4,1%-át, tehát túllépi a GDP 3%-ában meghatározott referenciaértéket. A 126. cikk (3) bekezdése alapján készített bizottsági jelentés szerint a tervezett hiány nincs közel a GDP 3%-ában meghatározott referenciaértékhez. A pénzügyminisztérium által a parlamenthez 2010. május 14-én benyújtott harmadik pótköltségvetés arra utal, hogy a 2010. évi adóbevételek GDP-arányosan 0,5%-kal magasabbak lehetnek a tervezettnél, elsősorban az erőteljesebb társaságiadó-eredmények okán. Ez alapján a jelenlegi államháztartási előrejelzésekre felfelé mutató kockázatok hatnak, de mivel nem került sor az előrejelzések teljes körű aktualizálására, a 2010. évi hiánycélt hivatalosan nem változatták meg és a jelenlegi értékelés marad érvényben. A Szerződés és a Stabilitási és Növekedési Paktum értelmében a referenciaérték tervezett túllépése kivételesnek tekinthető, és elsősorban a Szerződés és a Stabilitási és Növekedési Paktum feltételeinek megfelelő jelentős mértékű gazdasági visszaesés és az európai gazdaságélénkítési tervvel összhangban a gazdasági visszaesésre válaszként elfogadott ösztönző intézkedések eredménye. A Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése szerint a reál-GDP növekedése 2009-ben 7,8%-kal szűkült és várhatóan 1,4%-ra áll helyre 2010-ben. Ugyanakkor a referenciaérték tervezett túllépése átmenetinek tekinthető. A Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése szerint a hiány 2011-ben a referenciaérték alá csökken, amit az előre jelzett gazdaságélénkülés támaszt alá. A Szerződés hiányra vonatkozó kritériuma nem teljesül.

A túlzotthiány-eljárás keretében tett bejelentés szerint a bruttó államadósság a GDP 60%-ában meghatározott referenciaérték alatt marad, és 2010-ben a GDP 49,9%-át teszi ki. A Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése szerint az adósságráta 2010-ben a GDP 50,5%-át teszi ki, majd 2011-ben a GDP 54,9%-ára emelkedik. A Szerződés adósságra vonatkozó kritériuma teljesül.

A Szerződés és a Stabilitási és Növekedési Paktum rendelkezéseivel összhangban a Bizottság jelentésében megvizsgálta az „érdemleges tényezőket” is. A Stabilitási és Növekedési Paktumnak megfelelően ezek csak akkor vehetők figyelembe a túlzott hiány fennállását megállapító határozathoz vezető lépések során, ha a hiány esetében teljesül a kettős feltétel, vagyis a hiány közel marad a referenciaértékhez és átmeneti. Finnország esetében a kettős feltétel nem teljesül. Az érdemleges tényezők önmagukban tekintve összességében viszonylag kedvezőek, a finnországi költségvetési politika korábbi kiváló eredményei alapján.

A Gazdasági és Pénzügyi Bizottságnak a Szerződés 126. cikke (4) bekezdése szerinti véleménye összhangban van a Bizottság 126. cikk (3) bekezdés szerinti jelentésében megfogalmazott értékeléssel.

A Bizottság a 126. cikk (3) bekezdése szerinti jelentésének, valamint a Gazdasági és Pénzügyi Bizottság 126. cikk (4) bekezdése szerinti véleményének figyelembevételével úgy ítéli meg, hogy Finnországban túlzott hiány áll fenn. Ennek a véleménynek, amelyet a Bizottság [2010. június 15-én] fogadott el, a Szerződés 126. cikke (5) bekezdésének megfelelően a Tanács a címzettje. A Bizottság azt javasolja, hogy a Tanács a 126. cikk (6) bekezdésével összhangban hozza meg a vonatkozó határozatot. Emellett a Bizottság a Szerződés 126. cikke (7) bekezdésének megfelelően a Tanács elé terjeszti a túlzott hiány megszüntetése céljából Finnországnak szóló tanácsi ajánlásra vonatkozó ajánlását.

4. A túlzott hiány megszüntetésére vonatkozó ajánlások

Az 1467/97/EK tanácsi rendelet 3. cikkének (4) bekezdése szerint a 126. cikk (7) bekezdésével összhangban tett tanácsi ajánlásnak az érintett tagállam számára legfeljebb hathónapos határidőt kell megállapítania eredményes intézkedések meghozatalára, továbbá határidőt kell megállapítania a túlzott hiány megszüntetésére vonatkozóan is, amelyet „az annak megállapítását követő évben kell teljesíteni, kivéve ha különleges körülmények állnak fenn”. A rendelet 2. cikkének (6) bekezdéséből adódik, hogy a Szerződés 126. cikkének (3) bekezdése alapján készített bizottsági jelentésben említett „érdemleges tényezőket” figyelembe kell venni annak eldöntésekor, hogy fennállnak-e különleges körülmények. A rendelet 3. cikkének (4) bekezdése szerint a Tanácsnak ajánlania kell, hogy a tagállam „az egyszeri és ideiglenes intézkedésektől mentes, ciklikusan kiigazított egyenlegében érje el az éves minimális, viszonyítási alapként a GDP legalább 0,5 %-át kitevő javulást a túlzott hiány ajánlásban szereplő határidőn belüli kiigazításának biztosítása érdekében”.

Finnország esetében az 1467/97/EK rendelet 2. cikkének (3) bekezdésében meghatározott, és a 124. cikk (3) bekezdése szerinti bizottsági jelentésben megvizsgált érdemleges tényezők kedvezőnek tekinthetők. Mindazonáltal nem utalnak arra, hogy különleges körülmények állnak fenn, amelyek indokolnák a hiány megszüntetésére kitűzött határidőtől való eltérést. A Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése szerint az államháztartási hiány változatlan politikát feltételezve már 2011-ben valamivel a 3%-os referenciaérték alá csökken. Mindezek fényében indokolt megengedni a finn hatóságok számára, hogy a tervek szerint hajtsák végre 2010-ben a költségvetési intézkedéseket, és biztosítsák, hogy a GDP 3%-ában meghatározott referenciaérték tervezett túllépése visszafogott és átmeneti maradjon. A hatóságoknak intézkedéseket kell meghatározniuk annak biztosítására, hogy a túlzott hiány 2011-re tervezett megszüntetése tartós legyen.

A túlzott hiány esetén követendő eljárás alatti fokozott felügyelet érdekében – amely a hiány megszüntetésére kitűzött határidőre tekintettel szükségesnek tűnik – rendszeresen és kellő időben nyomon kell követni a túlzott hiány megszüntetésére szolgáló költségvetési konszolidációs stratégia végrehajtásában elért előrehaladást. Ezzel összefüggésben célszerű lenne, ha Finnország 2011. évi aktualizált stabilitási programjában külön fejezetet szentelne ennek a témának.

Kulcsfontosságú makrogazdasági és költségvetési előrejelzések összehasonlítása

 | |2007|2008|2009|2010|2011|

Reál-GDP (%-os változás)|BIZ 2010. tavasz |4,9|1,2|-7,8|1,4|2,1|

|Pü.min. 2010. tavasz|4,9|1,2|-7,8|1,1|2,1|

Kibocsátási rés (a potenciális GDP %-ában)|BIZ 2010. tavasz 1|5|4,1|-5|-4,6|-3,8|

|Pü.min. 2010. tavasz |n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|

Államháztartási egyenleg (a GDP %-ában)|BIZ 2010. tavasz |5,2|4,2|-2,2|-3,8|-2,9|

|Pü.min. 2010. tavasz |5,2|4,1|-2,4|-4,2|-2,2|

Elsődleges egyenleg (a GDP %-ában)|BIZ 2010. tavasz |6,7|5,6|-1|-2,6|-1,7|

|Pü.min. 2010. tavasz |n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|

Ciklikusan kiigazított egyenleg (a GDP %-ában)|BIZ 2010. tavasz |2,6|2,1|0,3|-1,4|-1|

|Pü.min. 2010. tavasz |n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|

Strukturális egyenleg 2 (a GDP %-ában)|BIZ 2010. tavasz |2,6|2,1|0,4|-1,3|-1|

|Pü.min. 2010. tavasz |n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|

Bruttó államadósság (a GDP %-ában)|BIZ 2010. tavasz |35,2|34,2|44|50,5|54,9|

|Pü.min. 2010. tavasz |35,2|34,2|44|49,9|51,7|

Megjegyzések :|||||||

1 A 2007–2011 közötti időszakra vonatkozóan 2,2%-os, 2,1%-os, 1,1%-os, 1,0%-os és 1,3%-os becsült potenciális növekedés alapján.|

2 Ciklikusan kiigazított egyenleg, egyszeri és egyéb átmeneti intézkedések nélkül. A Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése szerint az egyszeri és egyéb átmeneti intézkedések 2009-ben a GDP 0,1%-át, 2010-ben pedig a GDP 0,2%-át teszik ki, mindegyik hiánynövelő .|

 | | | | | | |

Forrás :|||||||

Pénzügyminisztérium 2010. tavaszi előrejelzése; a Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése (BIZ); a Bizottság szolgálatainak számításai.|

Javaslat:

A TANÁCS HATÁROZATA

a Finnországban fennálló túlzott hiányról

AZ EURÓPAI UNIÓ TANÁCSA,

tekintettel az Európai Unió működéséről szóló szerződésre és különösen annak 126. cikke (6) bekezdésére,

tekintettel az Európai Bizottság javaslatára,

tekintettel a Finnország által tett észrevételekre,

mivel:

(1) Az Európai Unió működéséről szóló szerződés 126. cikke szerint a tagállamoknak kerülniük kell a túlzott költségvetési hiányt.

(2) A Stabilitási és Növekedési Paktum az árstabilitás és az erős, fenntartható, munkahelyteremtéshez vezető növekedés eszközeként a rendezett államháztartás célkitűzésén alapul.

(3) A Szerződés 126. cikke szerinti túlzott hiány esetén követendő eljárás, amelyet a túlzott hiány esetén követendő eljárás végrehajtásának felgyorsításáról és pontosításáról szóló 1467/97/EK tanácsi rendelet HL L 209., 1997.8.2., 6. o. (amely a Stabilitási és Növekedési Paktum része) részletez, előírja, hogy a túlzott hiány fennállását határozatban kell megállapítani. A Szerződéshez csatolt, a túlzott hiány esetén követendő eljárásról szóló jegyzőkönyv további rendelkezéseket állapít meg a túlzott hiány esetén követendő eljárás végrehajtásához. A 479/2009/EK tanácsi rendelet HL L 145., 2009.6.10., 1. o. megállapítja az említett jegyzőkönyv rendelkezésének alkalmazására vonatkozó részletes szabályokat és meghatározásokat. [4][5]

HL L 209., 1997.8.2., 6. o.

HL L 145., 2009.6.10., 1. o.

(4) A Stabilitási és Növekedési Paktum 2005-ös reformja a Paktum eredményességének és közgazdasági megalapozottságának fokozását és az államháztartás hosszú távú fenntarthatóságának védelmét tűzte ki célul, továbbá azt, hogy a túlzott hiány esetén követendő eljárás valamennyi szakaszában vegyék teljes mértékben figyelembe mindenekelőtt a gazdasági és költségvetési hátteret. A Stabilitási és Növekedési Paktum így támogatja azokat az állami intézkedéseket, amelyek a gazdasági helyzet figyelembevétele mellett a költségvetés stabilitásának mihamarabbi visszaállítását célozzák.

(5) A Szerződés 126. cikkének (5) bekezdése értelmében a Bizottság véleményt terjeszt a Tanács elé, ha úgy ítéli meg, hogy valamely tagállamban túlzott hiány áll fenn vagy következhet be. A 126. cikk (3) bekezdése szerinti jelentését, valamint a Gazdasági és Pénzügyi Bizottság véleményét figyelembe véve, a Bizottság a 126. cikk (4) bekezdésével összhangban megállapította, hogy Finnországban túlzott hiány áll fenn. Ezért [2010. június 15-én] a Bizottság Finnország vonatkozásában ennek megfelelő véleményt terjesztett a Tanács elé A Finnországra vonatkozó, a túlzott hiány esetén követendő eljáráshoz kapcsolódó dokumentumok a következő weboldalon találhatóak: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

A Finnországra vonatkozó, a túlzott hiány esetén követendő eljáráshoz kapcsolódó dokumentumok a következő weboldalon találhatóak:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) A Szerződés 126. cikkének (6) bekezdése szerint a Tanácsnak figyelembe kell vennie az érintett tagállam esetleges észrevételeit, mielőtt egy általános értékelés alapján határozna arról, hogy fennáll-e túlzott hiány. Finnország esetében ez az általános értékelés a következő megállapításokat eredményezi.

(7) A finn hatóságok által 2010 áprilisában bejelentett adatok alapján a finnországi államháztartási hiány a várakozások szerint 2010-ben eléri a GDP 4,1%-át, tehát túllépi a GDP 3%-ában meghatározott referenciaértéket. A pénzügyminisztérium által a parlamenthez 2010. május 14-én benyújtott harmadik pótköltségvetés ugyan arra utal, hogy a 2010. évi adóbevételek magasabbak lehetnek a tervezettnél, ez hivatalosan nem változtatta meg a hiánycélt. A tervezett hiány nincs közel a GDP 3 %-ában meghatározott referenciaértékhez, de a referenciaérték tervezett túllépése a Szerződés, valamint a Stabilitási és Növekedési Paktum értelmében kivételesnek tekinthető, és elsősorban a Szerződés és a Stabilitási és Növekedési Paktum feltételeinek megfelelő jelentős mértékű gazdasági visszaesés eredménye. Ugyanakkor a referenciaérték tervezett túllépése átmenetinek tekinthető. A Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése szerint a hiány 2011-ben a referenciaérték alá csökken, amit az előre jelzett gazdaságélénkülés támaszt alá. A Szerződés hiányra vonatkozó kritériuma nem teljesül.

(8) A finn hatóságok által 2010. áprilisban bejelentett adatok alapján a bruttó államadósság a GDP 60 %-ában meghatározott referenciaérték alatt marad, 2010-ben a GDP 49,9%-a lesz. A Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése alapján az adósságráta 2010-ben a GDP 50,5%-át teszi ki, majd 2011-ben a GDP 54,9%-ára emelkedik, de továbbra is a GDP 60%-ában meghatározott referenciaérték alatt marad. A Szerződés adósságra vonatkozó kritériuma teljesül.

(9) Az 1467/97/EK rendelet 2. cikke (4) bekezdésének megfelelően az „érdemleges tényezők” csak akkor vehetők figyelembe a 126. cikk (6) bekezdése szerinti, túlzott hiány fennállását megállapító tanácsi határozatban, ha a kettős feltétel – vagyis hogy a hiány közel marad a referenciaértékhez és a referenciaérték túllépése átmeneti – teljes mértékben teljesül. Finnország esetében ez a kettős feltétel nem teljesül, ezért az említett határozathoz vezető lépések során érdemleges tényezők figyelembevételére nem kerül sor,

ELFOGADTA EZT A HATÁROZATOT:

1. cikk

Átfogó értékelés alapján megállapítást nyert, hogy Finnországban túlzott hiány áll fenn.

2. cikk

Ennek a határozatnak a Finn Köztársaság a címzettje.

Kelt Brüsszelben,

a Tanács részéről

az elnök […]

[1] HL L 209., 1997.8.2., 6. o. A jelentés figyelembe veszi „A Stabilitási és Növekedési Paktum végrehajtásának részletes leírása, valamint iránymutatások a stabilitási és konvergenciaprogramok tartalmára és formájára vonatkozóan” című dokumentumot is, amelyet az ECOFIN-Tanács 2009. november 10-én hagyott jóvá, és amely elérhető a következő weboldalon: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] A 479/2009/EK tanácsi rendelet értelmében a tagállamok évente kétszer tájékoztatják a Bizottságot az államháztartási hiányra és az adósság szintjére vonatkozó tervezett és tényleges adatokról. Finnország legutolsó bejelentése elérhető az alábbi weboldalon: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] A Finnországra vonatkozó, a túlzott hiány esetén követendő eljáráshoz kapcsolódó dokumentumok a következő weboldalon találhatóak: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] HL L 209., 1997.8.2., 6. o.

[5] HL L 145., 2009.6.10., 1. o.

[6] A Finnországra vonatkozó, a túlzott hiány esetén követendő eljáráshoz kapcsolódó dokumentumok a következő weboldalon találhatóak: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

IT

(...PICT...)|COMMISSIONE EUROPEA|

Bruxelles, 15.6.2010

SEC(2010) 746 definitivo

Proposta di

DECISIONE DEL CONSIGLIO

sull’esistenza di un disavanzo eccessivo in Finlandia

RELAZIONE

1. Applicazione del patto di stabilità e crescita nell’attuale situazione di crisi

Numerosi Stati membri dell’UE devono attualmente far fronte a disavanzi pubblici superiori al valore di riferimento del 3% del PIL fissato dal trattato. Il deterioramento, spesso grave, delle situazioni del disavanzo e del debito va considerato nel contesto di una crisi finanziaria e una recessione economica mondiali senza precedenti che ha caratterizzato il 2008 e il 2009. I fattori in gioco sono molteplici. In primo luogo, la congiuntura sfavorevole determina una diminuzione delle entrate fiscali e un aumento della spesa sociale (si pensi all’indennità di disoccupazione). In secondo luogo, riconoscendo l’importante funzione delle politiche di bilancio nell’attuale situazione economica straordinaria, nel suo piano europeo di ripresa economica del novembre 2008, approvato dal Consiglio europeo di dicembre, la Commissione ha invitato a introdurre stimoli fiscali. Secondo il piano, gli stimoli dovrebbero essere tempestivi, mirati e temporanei e andrebbero differenziati da uno Stato membro all’altro in funzione delle relative posizioni in termini di sostenibilità delle finanze pubbliche e di competitività, nonché annullati quando le condizioni economiche migliorino. Infine, diversi paesi hanno adottato misure per stabilizzare il settore finanziario, alcune delle quali hanno avuto un impatto sul debito ovvero potrebbero portare in futuro ad un aumento dei disavanzi e del debito, sebbene una parte dei costi del sostegno governativo potrebbe essere recuperata in futuro.

Il patto di stabilità e crescita prevede che la Commissione avvii la procedura per i disavanzi eccessivi ogniqualvolta il disavanzo pubblico di uno Stato membro superi il valore di riferimento del 3% del PIL. Le modifiche apportate al patto nel 2005 erano segnatamente intese a garantire che in tutte le fasi di tale procedura si tenesse pienamente conto del contesto economico e di bilancio. In questo modo, il patto di stabilità e crescita costituisce il quadro a sostegno delle politiche di governo per un rapido ritorno verso posizioni di bilancio sane, tenendo conto della situazione economica e garantendo così la sostenibilità a lungo termine delle finanze pubbliche.

2. Fasi precedenti della procedura per i disavanzi eccessivi

L’articolo 126 del trattato sul funzionamento dell’Unione europea (TFUE) prevede una procedura per i disavanzi eccessivi. La procedura è ulteriormente specificata dal regolamento (CE) n. 1467/97 del Consiglio “per l’accelerazione e il chiarimento delle modalità di attuazione della procedura per i disavanzi eccessivi” GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. La relazione tiene anche in considerazione le “ Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes ”, approvate dal Consiglio ECOFIN il 10 novembre 2009, disponibili al seguente sito: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , che costituisce parte integrante del patto di stabilità e crescita.[1]

GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. La relazione tiene anche in considerazione le “ Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes ”, approvate dal Consiglio ECOFIN il 10 novembre 2009, disponibili al seguente sito: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Ai sensi dell’articolo 126, paragrafo 2, del trattato, la Commissione esamina la conformità alla disciplina di bilancio sulla base dei due seguenti criteri: a) se il rapporto tra il disavanzo pubblico, previsto o effettivo, e il prodotto interno lordo (PIL) superi il valore di riferimento del 3% (a meno che il rapporto non sia diminuito in modo sostanziale e continuo e non abbia raggiunto un livello che si avvicina al valore di riferimento; oppure, in alternativa, il superamento del valore di riferimento sia solo eccezionale e temporaneo e il rapporto resti prossimo al valore di riferimento), e b) se il rapporto debito/PIL superi il valore di riferimento del 60% (a meno che detto rapporto non si stia riducendo in misura sufficiente e non si avvicini al valore di riferimento a un ritmo adeguato).

L’articolo 126, paragrafo 3, dispone che se uno Stato membro non rispetta i requisiti previsti da uno o entrambi i predetti criteri, la Commissione prepari una relazione. La relazione della Commissione “tiene conto anche dell’eventuale differenza tra il disavanzo pubblico e la spesa pubblica per gli investimenti e tiene conto di tutti gli altri fattori significativi, compresa la posizione economica e di bilancio a medio termine dello Stato membro.”

Sulla base dei dati notificati dalle autorità finlandesi nell’aprile 2010 Ai sensi del regolamento (CE) n. 479/2009 del Consiglio, gli Stati membri devono comunicare alla Commissione due volte l’anno i propri disavanzi pubblici previsti ed effettivi, nonché l’ammontare previsto ed effettivo del loro debito pubblico. Per la notifica più recente relativa alla Finlandia si rinvia al sito: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . e tenendo conto delle previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione, il 12 maggio 2010 la Commissione ha adottato una relazione sulla Finlandia Per tutti i documenti connessi alla procedura per i disavanzi eccessivi relativa alla Finlandia si rinvia al sito: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . ai sensi dell’articolo 126, paragrafo 3.[2][3]

Ai sensi del regolamento (CE) n. 479/2009 del Consiglio, gli Stati membri devono comunicare alla Commissione due volte l’anno i propri disavanzi pubblici previsti ed effettivi, nonché l’ammontare previsto ed effettivo del loro debito pubblico. Per la notifica più recente relativa alla Finlandia si rinvia al sito:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Per tutti i documenti connessi alla procedura per i disavanzi eccessivi relativa alla Finlandia si rinvia al sito:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Successivamente, il 27 maggio 2010, il comitato economico e finanziario ha formulato un parere in merito alla relazione della Commissione, conformemente all’articolo 126, paragrafo 4.

3. L’esistenza di un disavanzo eccessivo

Secondo i dati comunicati nel quadro della procedura per i disavanzi eccessivi, si prevede che il disavanzo pubblico in Finlandia salga al 4,1% del PIL nel 2010, superando quindi il valore di riferimento del 3% del PIL. La relazione della Commissione in conformità all’articolo 126, paragrafo 3, riteneva che il livello di disavanzo non era prossimo al valore di riferimento del 3% del PIL. Il terzo bilancio suppletivo presentato dal ministero delle Finanze al Parlamento il 14 maggio 2010 suggerisce che il volume delle entrate fiscali potrebbe risultare superiore dello 0,5% del PIL rispetto al previsto, principalmente grazie a un maggiore gettito proveniente dalle imposte sulle società. Ciò indicherebbe possibili correzioni al rialzo per le attuali proiezioni sulle finanze pubbliche; tuttavia, vista l’assenza di un aggiornamento comprensivo delle previsioni, l’obiettivo di disavanzo per il 2010 non è stato ufficialmente modificato e l’attuale valutazione rimane valida. Il previsto superamento del valore di riferimento può essere considerato eccezionale ai sensi del trattato e del patto di stabilità e crescita. In particolare, è determinato da una grave recessione economica ai sensi del trattato e del patto di stabilità e crescita, nonché dalle misure di stimolo intraprese in risposta alla crisi in conformità al piano europeo di ripresa economica. Secondo le previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione, il PIL reale ha avuto una contrazione del 7,8% nel 2009 con una previsione di ripresa all’1,4 nel 2010. Inoltre, il previsto superamento del valore di riferimento può essere considerato temporaneo. Secondo le previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione il disavanzo scenderà al disotto del valore di riferimento nel 2011, grazie al consolidarsi della prevista ripresa economica. Il criterio del disavanzo stabilito dal trattato non è soddisfatto.

Secondo i dati comunicati nel quadro della procedura per i disavanzi eccessivi, il debito lordo delle amministrazioni pubbliche rimane al di sotto del valore di riferimento del 60% del PIL, attestandosi al 49,9% del PIL nel 2010. Secondo le previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione, il rapporto debito/PIL dovrebbe aumentare ulteriormente salendo al 50,5% del PIL nel 2010 per raggiungere il 54,9% nel 2011. Il criterio del debito di cui nel trattato risulta soddisfatto.

In conformità delle disposizioni del trattato e del patto di stabilità e crescita, nella sua relazione la Commissione ha anche analizzato i “fattori significativi”. Secondo il patto di stabilità e crescita detti fattori possono essere presi in considerazione nell’iter di adozione della decisione sull’esistenza di un disavanzo eccessivo solo se il disavanzo soddisfa la duplice condizione della prossimità al valore di riferimento e della temporaneità del superamento di tale valore. Nel caso della Finlandia, questo doppio criterio non è stato soddisfatto. Considerati a sé, i fattori significativi esaminati nel caso di specie sembrano nel complesso relativamente favorevoli, sulla base dei risultati soddisfacenti finora conseguiti dalle politiche finanziarie finlandesi.

Il parere del comitato economico e finanziario di cui all’articolo 126, paragrafo 4, del trattato è coerente con la valutazione contenuta nella relazione della Commissione elaborata a norma dell’articolo 126, paragrafo 3.

La Commissione, tenuto conto della sua relazione di cui all’articolo 126, paragrafo 3 e visto il parere del comitato economico e finanziario di cui all’articolo 126, paragrafo 4, ritiene che in Finlandia esista un disavanzo eccessivo. Il parere, adottato dalla Commissione il 15 giugno 2010, è indirizzato al Consiglio a norma dell’articolo 126, paragrafo 5. La Commissione propone che il Consiglio deliberi in tal senso, conformemente all’articolo 126, paragrafo 6. La Commissione trasmette altresì al Consiglio una raccomandazione per una raccomandazione del Consiglio da indirizzare alla Finlandia al fine di far cessare la situazione di disavanzo eccessivo, conformemente all’articolo 126, paragrafo 7.

4. Raccomandazioni per far cessare la situazione di disavanzo eccessivo

Ai sensi dell’articolo 3, paragrafo 4, del regolamento (CE) n. 1467/97 del Consiglio, la raccomandazione del Consiglio formulata in conformità all’articolo 126, paragrafo 7, dispone un termine massimo di sei mesi entro il quale lo Stato membro interessato deve darvi seguito effettivo, nonché un termine per la correzione del disavanzo eccessivo che “dovrebbe essere completata nell’anno successivo alla constatazione del disavanzo eccessivo, salvo sussistano circostanze particolari”. L’articolo 2, paragrafo 6, del regolamento implica che i “fattori significativi” considerati nella relazione della Commissione a norma dell’articolo 126, paragrafo 3, del trattato, devono essere presi in considerazione nel decidere se esistono circostanze speciali. L’articolo 3, paragrafo 4, del regolamento specifica che il Consiglio deve raccomandare che lo Stato membro interessato realizzi “ogni anno un miglioramento minimo, pari ad almeno lo 0,5% del PIL come parametro di riferimento, del suo saldo di bilancio corretto per il ciclo, al netto delle misure temporanee e una tantum, al fine di assicurare la correzione del disavanzo eccessivo entro il termine fissato nella raccomandazione.”

Nel caso della Finlandia, i fattori significativi, come precisato all’articolo 2, paragrafo 3, del regolamento (CE) n. 1467/97, esaminati nella relazione della Commissione ai sensi dell’articolo 124, paragrafo 3, sono stati considerati favorevoli. Tuttavia, essi non indicano la presenza di circostanze particolari che giustifichino lo scostamento dal termine standard per la correzione del disavanzo. In particolare, secondo le previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione, già nel 2011, nell’ipotesi di politiche invariate, il livello del disavanzo pubblico scenderebbe di poco al di sotto del valore di riferimento del 3%. In tali circostanze, sembra opportuno consentire alle autorità finlandesi di attuare le misure di bilancio previste per il 2010, garantendo contemporaneamente che il superamento del valore di riferimento del 3% del PIL sia contenuto e occorra per un periodo limitato. Le autorità devono specificare le misure volte a garantire che la prevista correzione del deficit eccessivo continui nel 2011.

Una sorveglianza maggiore nel quadro della procedura per i disavanzi eccessivi, che sembra necessaria tenuto conto del termine per la correzione del disavanzo eccessivo, richiederà un controllo regolare e tempestivo dei progressi compiuti nell’attuazione della strategia di risanamento del bilancio per assicurare la correzione del disavanzo eccessivo. Date le circostanze, sarebbe opportuno che l’aggiornamento 2011 del programma di stabilità della Finlandia dedicasse a questo aspetto un capitolo a parte.

Confronto tra le principali proiezioni macroeconomiche e di bilancio

 | |2007|2008|2009|2010|2011|

PIL reale (variazione in %)|COM primavera 2010 |4.9|1.2|-7.8|1.4|2.1|

|Ministero delle Finanze primavera 2010|4.9|1.2|-7.8|1.1|2.1|

Divario tra prodotto effettivo e potenziale (in % del PIL potenziale)|COM primavera 2010 1|5|4.1|-5|-4.6|-3.8|

|Ministero delle Finanze primavera 2010 |n.d.|n.d.|n.d.|n.d.|n.d.|

Saldo di bilancio delle amministrazioni pubbliche (in % del PIL)|COM primavera 2010 |5.2|4.2|-2.2|-3.8|-2.9|

|Ministero delle Finanze primavera 2010 |5.2|4.1|-2.4|-4.2|-2.2|

Saldo primario (in % del PIL)|COM primavera 2010 |6.7|5.6|-1|-2.6|-1.7|

|Ministero delle Finanze primavera 2010 |n.d.|n.d.|n.d.|n.d.|n.d.|

Saldo corretto per il ciclo (in % del PIL)|COM primavera 2010 |2.6|2.1|0.3|-1.4|-1|

|Ministero delle Finanze primavera 2010 |n.d.|n.d.|n.d.|n.d.|n.d.|

Saldo strutturale 2 (in % del PIL)|COM primavera 2010 |2.6|2.1|0.4|-1.3|-1|

|Ministero delle Finanze primavera 2010 |n.d.|n.d.|n.d.|n.d.|n.d.|

Debito pubblico lordo (in % del PIL)|COM primavera 2010 |35.2|34.2|44|50.5|54.9|

|Ministero delle Finanze primavera 2010 |35.2|34.2|44|49.9|51.7|

Note :|||||||

1 Sulla base di una crescita potenziale stimata del 2,2%, 2,1%, 1,1%, 1,0 e 1,3% rispettivamente negli esercizi del periodo 2007-2011.|

2 Saldo corretto per il ciclo al netto delle misure una tantum e di altre misure temporanee. Secondo le previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione, le misure una tantum e altre misure temporanee sono pari allo 0,1% del PIL nel 2009 e allo 0,2% del PIL nel 2010, entrambe ad incremento del disavanzo.|

 | | | | | | |

Fonte :|||||||

Previsioni della primavera 2010 del ministero delle Finanze; previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione (COM); calcoli dei servizi della Commissione.|

Proposta di

DECISIONE DEL CONSIGLIO

sull’esistenza di un disavanzo eccessivo in Finlandia

IL CONSIGLIO DELL’UNIONE EUROPEA,

visto il trattato sul funzionamento dell’Unione europea, in particolare l’articolo 126, paragrafo 6,

vista la proposta della Commissione europea,

viste le osservazioni della Finlandia,

considerando quanto segue:

(1) Ai sensi dell’articolo 126 del trattato sul funzionamento dell’Unione europea (TFUE), gli Stati membri devono evitare disavanzi pubblici eccessivi.

(2) Il patto di stabilità e crescita è basato sull’obiettivo di finanze pubbliche sane come mezzo per rafforzare le condizioni per la stabilità dei prezzi e per una crescita forte e sostenibile che favorisca la creazione di posti di lavoro.

(3) La procedura per i disavanzi eccessivi di cui all’articolo 126 del trattato, definita con maggior precisione nel regolamento (CE) n. 1467/97 del Consiglio per l’accelerazione e il chiarimento delle modalità di attuazione della procedura per i disavanzi eccessivi GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. , che fa parte del patto di stabilità e di crescita, prevede che venga presa una decisione in merito all’esistenza di un disavanzo eccessivo. Il protocollo, allegato al trattato, relativo alla procedura per i disavanzi eccessivi, contiene ulteriori disposizioni in merito all’attuazione della procedura per i disavanzi eccessivi. Il regolamento (CE) n. 479/2009 GU L 145 del 10.6.2009, pag. 1. del Consiglio stabilisce regole e definizioni precise per l’applicazione delle disposizioni di detto protocollo. [4][5]

GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6.

GU L 145 del 10.6.2009, pag. 1.

(4) Con la riforma del 2005 si è cercato di migliorare l’efficacia e i fondamenti economici del patto di stabilità e crescita, salvaguardando nel contempo la sostenibilità delle finanze pubbliche a lungo termine. Essa mirava ad assicurare in particolare che le condizioni economiche e di bilancio venissero sempre prese pienamente in considerazione in tutte le fasi della procedura per i disavanzi eccessivi. Il patto di stabilità e crescita costituisce pertanto il quadro a sostegno delle politiche attuate dai governi per tornare rapidamente a posizioni di bilancio sane, tenendo conto della situazione economica.

(5) A norma dell’articolo 126, paragrafo 5, del trattato, la Commissione trasmette un parere al Consiglio se ritiene che in uno Stato membro esista o possa determinarsi in futuro un disavanzo eccessivo. La Commissione, tenuto conto della propria relazione stilata a norma dell’articolo 126, paragrafo 3, e visto il parere del comitato economico e finanziario di cui all’articolo 126, paragrafo 4, è giunta alla conclusione che in Finlandia sussista un disavanzo eccessivo. Il 15 giugno 2010 la Commissione ha pertanto trasmesso al Consiglio un parere in tal senso in merito alla Finlandia Per tutti i documenti connessi alla procedura per i disavanzi eccessivi relativa alla Finlandia si rinvia al sito: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Per tutti i documenti connessi alla procedura per i disavanzi eccessivi relativa alla Finlandia si rinvia al sito:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) L’articolo 126, paragrafo 6, del trattato stabilisce che il Consiglio prende in considerazione le osservazioni che lo Stato membro interessato ritenga di formulare prima di decidere, dopo una valutazione globale, se esiste un disavanzo eccessivo. Nel caso della Finlandia dalla valutazione globale si traggono le seguenti conclusioni.

(7) Secondo i dati comunicati dalle autorità finlandesi nell’aprile 2010, il disavanzo pubblico in Finlandia sarebbe salito al 4,1% del PIL nel 2010, superando pertanto il valore di riferimento del 3% del PIL. Sebbene il terzo bilancio suppletivo presentato dal ministero delle Finanze al Parlamento il 14 maggio 2010 suggerisca che il volume delle entrate fiscali nel 2010 potrebbe risultare superiore rispetto al previsto, ciò non ha ufficialmente modificato l’obiettivo del disavanzo. Il disavanzo previsto non è prossimo al valore di riferimento del 3% del PIL, tuttavia il previsto superamento del valore di riferimento può essere considerato eccezionale secondo la definizione del trattato e del patto di stabilità e crescita. In particolare, è stato determinato da una grave recessione economica ai sensi del trattato e del patto di stabilità e crescita. Inoltre, il previsto superamento del valore di riferimento può essere considerato temporaneo. Secondo le previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione il disavanzo scenderà al disotto del valore di riferimento nel 2011, grazie al consolidarsi della prevista ripresa economica. Il criterio del disavanzo stabilito dal trattato non è soddisfatto.

(8) Secondo i dati notificati dalle autorità finlandesi nell’aprile del 2010, il debito pubblico lordo è inferiore al valore di riferimento del 60% del PIL e corrisponde al 49,9% del PIL nel 2010. Nelle previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione il rapporto debito/PIL dovrebbe essere del 50,5% del PIL nel 2010 e passare al 54,9% del PIL nel 2011, comunque al di sotto del valore di riferimento del 60% del PIL. Il criterio del debito di cui nel trattato risulta soddisfatto.

(9) Conformemente all’articolo 2, paragrafo 4, del regolamento (CE) n. 1467/97 del Consiglio, quando quest’ultimo decide in merito all’esistenza di un disavanzo eccessivo ai sensi dell’articolo 126, paragrafo 6, tiene conto dei “fattori significativi” solo quando è soddisfatta una duplice condizione: se il disavanzo si mantiene vicino al valore di riferimento e se il superamento di tale valore è temporaneo. Nel caso della Finlandia, questa duplice condizione non è soddisfatta. Pertanto, non viene tenuto conto dei fattori significativi nella procedura che porta alla presente decisione.

HA ADOTTATO LA PRESENTE DECISIONE:

Articolo 1

Da una valutazione globale risulta che in Finlandia esiste un disavanzo eccessivo.

Articolo 2

La Repubblica di Finlandia è destinataria della presente decisione.

Fatto a Bruxelles, il

Per il Consiglio

Il Presidente […]

[1] GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. La relazione tiene anche in considerazione le “ Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes ”, approvate dal Consiglio ECOFIN il 10 novembre 2009, disponibili al seguente sito: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Ai sensi del regolamento (CE) n. 479/2009 del Consiglio, gli Stati membri devono comunicare alla Commissione due volte l’anno i propri disavanzi pubblici previsti ed effettivi, nonché l’ammontare previsto ed effettivo del loro debito pubblico. Per la notifica più recente relativa alla Finlandia si rinvia al sito: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Per tutti i documenti connessi alla procedura per i disavanzi eccessivi relativa alla Finlandia si rinvia al sito: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6.

[5] GU L 145 del 10.6.2009, pag. 1.

[6] Per tutti i documenti connessi alla procedura per i disavanzi eccessivi relativa alla Finlandia si rinvia al sito: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

NL

(...PICT...)|EUROPESE COMMISSIE|

Brussel, 15.6.2010

SEC(2010) 746 definitief

Voorstel voor een

BESLUIT VAN DE RAAD

betreffende het bestaan van een buitensporig tekort in Finland

TOELICHTING

1. De toepassing van het stabiliteits- en groeipact in de huidige crisissituatie

Tal van EU-lidstaten worden thans geconfronteerd met overheidstekorten die hoger liggen dan de in het Verdrag vastgelegde referentiewaarde van 3% van het bbp. De vaak ernstige verslechtering van zowel de tekort- als de schuldsituatie moet worden gezien tegen de achtergrond van de mondiale financiële crisis zonder weerga en de ongekende economische neergang in 2008/2009. Diverse factoren spelen een rol. Ten eerste resulteert de economische neergang in afnemende belastingontvangsten en stijgende uitgaven voor sociale uitkeringen (zoals werkloosheidsuitkeringen). Ten tweede heeft de Commissie, in het besef dat in de huidige buitengewone economische situatie een belangrijke rol voor het begrotingsbeleid is weggelegd, in haar Europees economisch herstelplan van november 2008, dat in december 2008 door de Europese Raad is onderschreven, opgeroepen tot het geven van een budgettaire stimulans aan de economie. In het plan wordt uitdrukkelijk gesteld dat de stimulans goed getimed, doelgericht en tijdelijk moet zijn en van lidstaat tot lidstaat dient te verschillen omdat de lidstaten in uiteenlopende posities verkeren wat de houdbaarheid van de overheidsfinanciën en het concurrentievermogen betreft. Volgens het plan moet de stimulans worden teruggedraaid wanneer het economische klimaat verbetert. Ten slotte hebben verscheidene landen maatregelen getroffen om de financiële sector te stabiliseren. Sommige van deze maatregelen zijn van invloed geweest op de schuldsituatie of houden een risico op hogere tekorten en een hogere schuld in de toekomst in, al is het niet uitgesloten dat een deel van de kosten van de overheidssteun in de toekomst wordt terugverdiend.

Het stabiliteits- en groeipact schrijft voor dat de Commissie de buitensporigtekortprocedure (BTP) moet inleiden als het tekort van een lidstaat uitstijgt boven de referentiewaarde van 3% van het bbp. De in 2005 in het stabiliteits- en groeipact aangebrachte wijzigingen moeten ervoor zorgen dat bij alle stappen in de BTP met name de economische en budgettaire achtergrond ten volle in aanmerking wordt genomen. Op deze wijze verschaft het stabiliteits- en groeipact een kader dat, met inachtneming van de economische situatie, het overheidsstreven naar een spoedige terugkeer naar solide begrotingssituaties ondersteunt en aldus de houdbaarheid van de overheidsfinanciën op lange termijn garandeert.

2. Eerdere stappen in de buitensporigtekortprocedure

Artikel 126 van het Verdrag betreffende de werking van de Europese Unie voorziet in een buitensporigtekortprocedure (BTP). Deze procedure wordt nader gepreciseerd in Verordening (EG) nr. 1467/97 van de Raad "over de bespoediging en verduidelijking van de tenuitvoerlegging van de procedure bij buitensporige tekorten" PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. In het verslag wordt ook rekening gehouden met de "Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes" (specificaties inzake de uitvoering van het stabiliteits- en groeipact en richtsnoeren over de opzet en inhoud van stabiliteits- en convergentieprogramma's), door de Raad (Ecofin) op 10 november 2009 bekrachtigd, en beschikbaar op: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , die deel uitmaakt van het stabiliteits- en groeipact.[1]

PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. In het verslag wordt ook rekening gehouden met de "Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes" (specificaties inzake de uitvoering van het stabiliteits- en groeipact en richtsnoeren over de opzet en inhoud van stabiliteits- en convergentieprogramma's), door de Raad (Ecofin) op 10 november 2009 bekrachtigd, en beschikbaar op: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Overeenkomstig artikel 126, lid 2, van het Verdrag dient de Commissie op basis van de volgende twee criteria na te gaan of de hand wordt gehouden aan de begrotingsdiscipline: a) of de verhouding tussen het voorziene of feitelijke overheidstekort en het bruto binnenlands product (bbp) de referentiewaarde van 3% van het bbp overschrijdt (tenzij hetzij de verhouding in aanzienlijke mate en voortdurend is afgenomen en een niveau heeft bereikt dat de referentiewaarde benadert, hetzij de overschrijding van de referentiewaarde slechts van uitzonderlijke en tijdelijke aard is en de verhouding dicht bij de referentiewaarde blijft) en b) of de verhouding tussen de overheidsschuld en het bbp de referentiewaarde van 60% van het bbp overschrijdt (tenzij de verhouding in voldoende mate afneemt en de referentiewaarde in een bevredigend tempo benadert).

Artikel 126, lid 3, bepaalt dat indien een lidstaat niet voldoet aan deze of aan een van deze criteria, de Commissie een verslag dient op te stellen. In het verslag moet er tevens rekening mee worden gehouden of het overheidstekort groter is dan de investeringsuitgaven van de overheid en moeten alle andere relevante factoren in aanmerking worden genomen, met inbegrip van de economische en budgettaire situatie van de betrokken lidstaat op middellange termijn.

Op basis van de gegevens die de Finse autoriteiten in april 2010 Overeenkomstig Verordening (EG) nr. 479/2009 van de Raad moeten de lidstaten de Commissie tweemaal per jaar in kennis stellen van hun voorziene en feitelijke overheidstekorten en schuldniveaus. De meest recente kennisgeving van Finland is te vinden op: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . hadden medegedeeld, en op grond van de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie heeft de Commissie overeenkomstig artikel 126, lid 3, van het Verdrag op 12 mei 2010 een verslag opgesteld met betrekking tot Finland Alle BTP-documenten voor Finland zijn te vinden op: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Overeenkomstig Verordening (EG) nr. 479/2009 van de Raad moeten de lidstaten de Commissie tweemaal per jaar in kennis stellen van hun voorziene en feitelijke overheidstekorten en schuldniveaus. De meest recente kennisgeving van Finland is te vinden op:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Alle BTP-documenten voor Finland zijn te vinden op:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Vervolgens heeft het Economisch en Financieel Comité overeenkomstig artikel 126, lid 4, op [27 mei 2010] advies uitgebracht over het verslag van de Commissie.

3. Het bestaan van een buitensporig tekort

Volgens de BTP-kennisgeving zal het overheidstekort in Finland in 2010 uitkomen op 4,1% van het bbp, waarmee de referentiewaarde van 3% van het bbp wordt overschreden. In het verslag van de Commissie overeenkomstig artikel 126, lid 3, is geconstateerd dat het beoogde tekort niet dicht bij de referentiewaarde van 3% van het bbp ligt. Volgens de derde aanvullende begroting die het ministerie van Financiën op 14 mei 2010 bij het parlement heeft ingediend, kunnen de belastingontvangsten in 2010 evenwel 0,5% van het bbp hoger uitvallen dan gepland, zulks met name vanwege hogere ontvangsten uit de vennootschapsbelasting. Dit zou betekenen dat de huidige projecties voor de overheidsfinanciën aan opwaartse risico's onderhevig zijn, maar omdat deze projecties niet volledig zijn bijgewerkt, is het tekortdoel voor 2010 niet officieel bijgesteld en blijft de huidige beoordeling geldig. De beoogde overschrijding van de referentiewaarde kan worden aangemerkt als uitzonderlijk in de zin van het Verdrag en het stabiliteits- en groeipact en vloeit met name voort uit een ernstige economische neergang in de zin van het Verdrag en het stabiliteits- en groeipact en uit de stimuleringsmaatregelen die conform het Europees economisch herstelplan zijn genomen in verband met de economische neergang. Volgens de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie is het reële bbp in 2009 met 7,8% gekrompen en zal het in 2010 herstellen tot 1,4%. Voorts kan de beoogde overschrijding van de referentiewaarde als tijdelijk worden beschouwd. Volgens de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie zal het tekort in 2011, mede op basis van de verwachting dat het economisch herstel zal doorzetten, weer dalen tot onder de referentiewaarde. Er is al met al niet voldaan aan het tekortcriterium van het Verdrag.

Volgens de BTP-kennisgeving blijft de bruto overheidsschuld met 49,9% van het bbp in 2010 onder de referentiewaarde van 60% van het bbp. Volgens de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie zal de schuldquote in 2010 uitkomen op 50,5% van het bbp en zal deze in 2011 oplopen tot 54,9% van het bbp. Er is dus voldaan aan het schuldcriterium van het Verdrag.

Overeenkomstig de bepalingen van het Verdrag en het stabiliteits- en groeipact heeft de Commissie in haar verslag ook "relevante factoren" onderzocht. Conform het stabiliteits- en groeipact kunnen deze factoren alleen in aanmerking worden genomen bij de stappen die leiden tot het besluit over het al dan niet bestaan van een buitensporig tekort, indien is voldaan aan de tweeledige voorwaarde dat het tekort dicht bij de referentiewaarde blijft en dat de overschrijding van de referentiewaarde van tijdelijke aard is. In het geval van Finland is niet aan deze tweeledige voorwaarde voldaan. Op zich kunnen de relevante factoren in het onderhavige geval over het geheel genomen als vrij gunstig worden beschouwd, gezien de goede resultaten van het Finse begrotingsbeleid in het verleden.

Het advies dat het Economisch en Financieel Comité overeenkomstig artikel 126, lid 4, van het Verdrag heeft uitgebracht, spoort met de beoordeling in het verslag dat de Commissie op grond van artikel 126, lid 3, heeft opgesteld.

Gelet op haar verslag overeenkomstig artikel 126, lid 3, en het advies van het Economisch en Financieel Comité overeenkomstig artikel 126, lid 4, is de Commissie van oordeel dat in Finland een buitensporig tekort bestaat. Dit advies, dat op [15 juni 2010] door de Commissie werd goedgekeurd, wordt hierbij aan de Raad uitgebracht overeenkomstig artikel 126, lid 5. De Commissie stelt de Raad voor dienovereenkomstig te besluiten conform artikel 126, lid 6. Bovendien dient de Commissie overeenkomstig artikel 126, lid 7, bij de Raad een aanbeveling in voor een tot Finland te richten aanbeveling van de Raad om te bereiken dat het buitensporige tekort wordt verholpen.

4. Aanbevelingen om de buitensporigtekortsituatie te verhelpen

Overeenkomstig artikel 3, lid 4, van Verordening (EG) nr. 1467/97 van de Raad dient in de aanbeveling van de Raad overeenkomstig artikel 126, lid 7, een termijn van ten hoogste zes maanden te worden bepaald waarbinnen de betrokken lidstaat doeltreffende actie moet ondernemen om het buitensporige tekort te corrigeren, alsook een termijn voor de correctie van het buitensporige tekort, dat, "behoudens bijzondere omstandigheden, binnen het jaar nadat het is geconstateerd, verholpen moet zijn". Artikel 2, lid 6, van de verordening impliceert dat met de "relevante factoren" die in aanmerking zijn genomen in het verslag van de Commissie overeenkomstig artikel 126, lid 3, van het Verdrag rekening moet worden gehouden bij het besluit of er van bijzondere omstandigheden sprake is. In artikel 3, lid 4, van de verordening wordt gepreciseerd dat de Raad de lidstaat moet aanbevelen "een minimale jaarlijkse verbetering van het conjunctuurgezuiverde begrotingssaldo, ongerekend eenmalige en tijdelijke maatregelen, van ten minste 0,5% bbp als benchmark te bewerkstelligen, teneinde het buitensporige tekort binnen de in de aanbeveling gestelde termijn te corrigeren".

In het geval van Finland zijn de relevante factoren zoals verduidelijkt in artikel 2, lid 3, van Verordening (EG) nr. 1467/97 en zoals onderzocht in het verslag van de Commissie overeenkomstig artikel 124, lid 3, als gunstig aangemerkt. Ze wijzen echter niet op het bestaan van bijzondere omstandigheden op grond waarvan mag worden afgeweken van de standaardtermijn voor de correctie van het tekort. Met name daalt het overheidstekort volgens de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie al in 2011 bij ongewijzigd beleid tot net onder de referentiewaarde van 3%. Al met al zou het de Finse autoriteiten moeten worden toegestaan de begrotingsmaatregelen in 2010 volgens plan ten uitvoer te leggen, waarbij er wel voor moet worden gezorgd dat de beoogde overschrijding van de referentiewaarde van 3% van het bbp binnen de perken blijft en van tijdelijke aard is. De autoriteiten moeten concreet invulling geven aan maatregelen om de beoogde correctie van het buitensporige tekort in 2011 een duurzaam karakter te geven.

Om beter toezicht te kunnen uitoefenen in het kader van de BTP, wat noodzakelijk lijkt wegens de termijn die voor de correctie van het buitensporige tekort is vastgesteld, zal regelmatig en tijdig moeten worden gecontroleerd welke vorderingen zijn gemaakt bij de tenuitvoerlegging van de budgettaire consolidatiestrategie om het buitensporige tekort te verhelpen. Daarom zou daaraan in het geactualiseerde Finse stabiliteitsprogramma van 2011 een apart hoofdstuk kunnen en moeten worden gewijd.

Vergelijking van de voornaamste macro-economische en budgettaire prognoses

 | |2007|2008|2009|2010|2011|

Reëel bbp (verandering in %)|COM voorjaar 2010 |4,9|1,2|-7,8|1,4|2,1|

|Min. van Fin. voorjaar 2010|4,9|1,2|-7,8|1,1|2,1|

Output gap (% van het potentiële bbp)|COM voorjaar 2010 1|5|4,1|-5|-4,6|-3,8|

|Min. van Fin. voorjaar 2010 |n.b.|n.b.|n.b.|n.b.|n.b.|

Overheidssaldo (% van het bbp)|COM voorjaar 2010 |5,2|4,2|-2,2|-3,8|-2,9|

|Min. van Fin. voorjaar 2010 |5,2|4,1|-2,4|-4,2|-2,2|

Primair saldo (% van het bbp)|COM voorjaar 2010 |6,7|5,6|-1|-2,6|-1,7|

|Min. van Fin. voorjaar 2010 |n.b.|n.b.|n.b.|n.b.|n.b.|

Conjunctuurgezuiverd saldo (% van het bbp)|COM voorjaar 2010 |2,6|2,1|0,3|-1,4|-1|

|Min. van Fin. voorjaar 2010 |n.b.|n.b.|n.b.|n.b.|n.b.|

Structureel saldo 2 (% van het bbp)|COM voorjaar 2010 |2,6|2,1|0,4|-1,3|-1|

|Min. van Fin. voorjaar 2010 |n.b.|n.b.|n.b.|n.b.|n.b.|

Bruto overheidsschuld (% van het bbp)|COM voorjaar 2010 |35,2|34,2|44|50,5|54,9|

|Min. van Fin. voorjaar 2010 |35,2|34,2|44|49,9|51,7|

Noten:|||||||

1 Op basis van een geraamde potentiële groei van achtereenvolgens 2,2%, 2,1%, 1,1%, 1,0% en 1,3% in de periode 2007-2011.|

2  Conjunctuurgezuiverd saldo, ongerekend eenmalige en andere tijdelijke maatregelen. Volgens de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie zijn de eenmalige en andere tijdelijke maatregelen goed voor 0,1% van het bbp in 2009 en 0,2% van het bbp in 2010 en hebben deze een tekortverhogend effect.|

 | | | | | | |

Bronnen :|||||||

voorjaarsprognoses 2010 van het ministerie van Financiën; voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie (COM); berekeningen van de diensten van de Commissie.|

Voorstel voor een

BESLUIT VAN DE RAAD

betreffende het bestaan van een buitensporig tekort in Finland

DE RAAD VAN DE EUROPESE UNIE,

Gelet op het Verdrag betreffende de werking van de Europese Unie, en met name op artikel 126, lid 6,

Gezien het voorstel van de Europese Commissie,

Gezien de opmerkingen van Finland,

Overwegende hetgeen volgt:

(1) Overeenkomstig artikel 126 van het Verdrag betreffende de werking van de Europese Unie dienen de lidstaten buitensporige overheidstekorten te vermijden.

(2) Het stabiliteits- en groeipact is gebaseerd op de doelstelling van deugdelijke openbare financiën als middel om de voorwaarden voor prijsstabiliteit en voor een tot werkgelegenheidsschepping leidende sterke duurzame groei te verbeteren.

(3) De buitensporigtekortprocedure (BTP) van artikel 126 van het Verdrag, die wordt verduidelijkt in Verordening (EG) nr. 1467/97 van de Raad over de bespoediging en verduidelijking van de tenuitvoerlegging van de procedure bij buitensporige tekorten PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. (die deel uitmaakt van het stabiliteits- en groeipact) voorziet in een besluit betreffende het bestaan van een buitensporig tekort. Het aan het Verdrag gehechte protocol betreffende de procedure bij buitensporige tekorten bevat nadere bepalingen betreffende de toepassing van de BTP. Verordening (EG) nr. 479/2009 van de Raad PB L 145 van 10.6.2009, blz. 1. bevat gedetailleerde regels en definities voor de toepassing van de bepalingen van genoemd protocol. [4][5]

PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6.

PB L 145 van 10.6.2009, blz. 1.

(4) De hervorming in 2005 van het stabiliteits- en groeipact was bedoeld om de doeltreffendheid en de economische onderbouwing van het pact te versterken en tevens de houdbaarheid van de openbare financiën op lange termijn te waarborgen. Deze hervorming moest ervoor zorgen dat bij alle stappen in de BTP met name de economische en budgettaire achtergrond ten volle in aanmerking werd genomen. Op deze wijze verschaft het stabiliteits- en groeipact een kader dat, met inachtneming van de economische situatie, het overheidsstreven naar een spoedige terugkeer naar solide begrotingssituaties ondersteunt.

(5) Krachtens artikel 126, lid 5, van het Verdrag moet de Commissie advies uitbrengen aan de Raad indien zij van oordeel is dat er in een lidstaat een buitensporig tekort bestaat of kan ontstaan. Rekening houdend met haar verslag op grond van artikel 126, lid 3, en gezien het advies van het Economisch en Financieel Comité overeenkomstig artikel 126, lid 4, is de Commissie tot de conclusie gekomen dat er in Finland een buitensporig tekort bestaat. De Commissie heeft derhalve op [15 juni 2010] een dergelijk advies over Finland aan de Raad uitgebracht Alle BTP-documenten voor Finland zijn te vinden op: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Alle BTP-documenten voor Finland zijn te vinden op:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) In artikel 126, lid 6, van het Verdrag wordt bepaald dat de Raad rekening moet houden met de opmerkingen die de betrokken lidstaat eventueel wenst te maken, alvorens, na een algehele evaluatie te hebben gemaakt, te besluiten of er al dan niet een buitensporig tekort bestaat. In het geval van Finland leidt deze algehele evaluatie tot de volgende conclusies.

(7) Uit de gegevens die de Finse autoriteiten in april 2010 hebben meegedeeld, is gebleken dat het overheidstekort in Finland in 2010 4,1% van het bbp zal bedragen, waarmee het boven de referentiewaarde van 3% van het bbp zal uitkomen. Hoewel de belastingontvangsten volgens de derde aanvullende begroting die het ministerie van Financiën op 14 mei 2010 bij het parlement heeft ingediend, in 2010 hoger kunnen uitvallen dan gepland, is het tekortdoel niet officieel bijgesteld. Het beoogde tekort ligt niet dicht bij de referentiewaarde van 3% van het bbp, maar de beoogde overschrijding van de referentiewaarde kan worden aangemerkt als uitzonderlijk in de zin van het Verdrag en het stabiliteits- en groeipact en vloeit met name voort uit een ernstige economische neergang in de zin van het Verdrag en het stabiliteits- en groeipact. Voorts kan de beoogde overschrijding van de referentiewaarde als tijdelijk worden beschouwd. Volgens de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie zal het tekort in 2011, mede op basis van de verwachting dat het economisch herstel zal doorzetten, weer dalen tot onder de referentiewaarde. Er is al met al niet voldaan aan het tekortcriterium van het Verdrag.

(8) Volgens de gegevens die de Finse autoriteiten in april 2010 hebben meegedeeld, blijft de bruto overheidsschuld met 49,9% van het bbp in 2010 onder de referentiewaarde van 60% van het bbp. Volgens de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie zal deze in 2010 uitkomen op 50,5% van het bbp en in 2011 stijgen tot 54,9% van het bbp. Ook volgens deze prognoses blijft de schuldquote dus onder de referentiewaarde van 60% van het bbp. Er is derhalve voldaan aan het schuldcriterium van het Verdrag.

(9) Overeenkomstig artikel 2, lid 4, van Verordening (EG) nr. 1467/97 kunnen "relevante factoren" alleen in aanmerking worden genomen bij de stappen die leiden naar het besluit van de Raad overeenkomstig artikel 126, lid 6, over het al dan niet bestaan van een buitensporig tekort indien volledig is voldaan aan de tweeledige voorwaarde, namelijk dat het tekort dicht bij de referentiewaarde blijft en dat de overschrijding door het tekort van de referentiewaarde van tijdelijke aard is. In het geval van Finland is niet aan deze tweeledige voorwaarde voldaan. Derhalve wordt in de stappen die tot dit besluit leiden, geen rekening gehouden met relevante factoren,

HEEFT HET VOLGENDE BESLUIT VASTGESTELD:

Artikel 1

Uit een algehele evaluatie volgt dat er in Finland een buitensporig tekort bestaat.

Artikel 2

Dit besluit is gericht tot de Republiek Finland.

Gedaan te Brussel, op

Voor de Raad

De voorzitter […]

[1] PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. In het verslag wordt ook rekening gehouden met de "Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes" (specificaties inzake de uitvoering van het stabiliteits- en groeipact en richtsnoeren over de opzet en inhoud van stabiliteits- en convergentieprogramma's), door de Raad (Ecofin) op 10 november 2009 bekrachtigd, en beschikbaar op: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Overeenkomstig Verordening (EG) nr. 479/2009 van de Raad moeten de lidstaten de Commissie tweemaal per jaar in kennis stellen van hun voorziene en feitelijke overheidstekorten en schuldniveaus. De meest recente kennisgeving van Finland is te vinden op: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Alle BTP-documenten voor Finland zijn te vinden op: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6.

[5] PB L 145 van 10.6.2009, blz. 1.

[6] Alle BTP-documenten voor Finland zijn te vinden op: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

DA

(...PICT...)|EUROPA-KOMMISSIONEN|

Bruxelles, den 15.6.2010

SEK(2010) 746 endelig

Forslag til

RÅDETS AFGØRELSE

om et uforholdsmæssigt stort underskud i Finland

BEGRUNDELSE

1. Anvendelse af stabilitets- og vækstpagten i den aktuelle krisesituation

Mange EU-lande står i dag over for offentlige underskud, der ligger over traktatens referenceværdi på 3 % af BNP. Den ofte kraftige forværring af underskuddet og den offentlige gæld skal ses i sammenhæng med den globale finanskrise og økonomiske nedgang af hidtil uset omfang i 2008/09. Flere faktorer gør sig gældende. For det første resulterer den økonomiske nedgang i lavere skatteindtægter og stigende udgifter til sociale ydelser (f.eks. arbejdsløshedsunderstøttelse). For det andet mener Kommissionen, at finanspolitikken har en vigtig rolle at spille i den nuværende ekstraordinære situation, og derfor opfordrede den til gennemførelse af finanspolitiske stimulerende foranstaltninger i sin europæiske økonomiske genopretningsplan fra november 2008, som blev godkendt af Det Europæiske Råd i december. I planen understreges det, at de stimulerende foranstaltninger bør gennemføres rettidigt, være målrettede og midlertidige og differentieres medlemsstaterne imellem for at tage hensyn til deres forskelligartede situation hvad angår konkurrenceevne og bæredygtigheden i de offentlige finanser, og at de bør afvikles, når de økonomiske forhold bliver bedre. Endelig har adskillige medlemsstater taget skridt til at stabilisere deres finansielle sektor, hvoraf nogle smitter af på den offentlige gæld eller indebærer en risiko for større underskud og gæld i fremtiden, omend nogle af omkostningerne forbundet med den offentlige støtte kan hentes hjem igen i fremtiden.

Kommissionen skal i henhold til stabilitets- og vækstpagten indlede proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud, når en medlemsstats offentlige underskud overskrider referenceværdien på 3 % af BNP. Ændringerne af stabilitets- og vækstpagten i 2005 tjente til at sikre, at især den økonomiske og budgetmæssige situation tages fuldt ud i betragtning i alle faser af proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud. På den måde bliver pagten en ramme, der kan benyttes som støtte for politikker, der hurtigt kan gøre de offentlige finanser sunde igen i den givne økonomiske situation og dermed sikre holdbarhed i de offentlige finanser på lang sigt.

2. Hidtidige faser i proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud

Der er i artikel 126 i traktaten om Den Europæiske Unions funktionsmåde fastsat en procedure i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud. Proceduren er nærmere specificeret i Rådets forordning (EF) nr. 1467/97 om fremskyndelse og afklaring af gennemførelsen af proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. Der tages i rapporten også hensyn til "Specifikationer om gennemførelsen af stabilitets- og vækstpagten og retningslinjer for stabilitets- og konvergensprogrammernes indhold og form", som Økofin-Rådet godkendte den 10. november 2009, og som findes på følgende adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , som indgår i stabilitets- og vækstpagten.[1]

EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. Der tages i rapporten også hensyn til "Specifikationer om gennemførelsen af stabilitets- og vækstpagten og retningslinjer for stabilitets- og konvergensprogrammernes indhold og form", som Økofin-Rådet godkendte den 10. november 2009, og som findes på følgende adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

I henhold til traktatens artikel 126, stk. 2, skal Kommissionen overvåge, om budgetdisciplinen overholdes på grundlag af to kriterier, nemlig: a) hvorvidt den procentdel, som det forventede eller faktiske offentlige underskud udgør af bruttonationalproduktet (BNP), overstiger referenceværdien på 3 % (medmindre denne procentdel er faldet væsentligt og vedvarende og har nået et niveau, der ligger tæt på referenceværdien, eller, alternativt, overskridelsen af referenceværdien kun er exceptionel og midlertidig, og nævnte procentdel fortsat ligger tæt på referenceværdien), og b) hvorvidt den procentdel, som den offentlige gæld udgør af bruttonationalproduktet, overstiger referenceværdien på 60 % (medmindre denne procentdel mindskes tilstrækkeligt og nærmer sig referenceværdien med en tilfredsstillende hastighed).

Det fastsættes i artikel 126, stk. 3, at Kommissionen udarbejder en rapport, hvis en medlemsstat ikke opfylder kravene i forbindelse med et af eller begge disse kriterier. I rapporten skal der ligeledes "tages […] hensyn til, om det offentlige underskud overstiger de offentlige investeringsudgifter, samt til alle andre relevante forhold, herunder medlemsstatens økonomiske og budgetmæssige situation på mellemlang sigt".

På grundlag af de data, som de finske myndigheder indberettede i april 2010 I henhold til Rådets forordning (EF) nr. 479/2009 skal medlemsstaterne to gange om året underrette Kommissionen om deres forventede og faktiske offentlige underskud og om niveauet for deres offentlige gæld. Finlands seneste indberetning findes på følgende websted: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables , og Kommissionens økonomiske prognose fra foråret 2010 vedtog Kommissionen den 12. maj 2010 Alle dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med det uforholdsmæssigt store underskud i Finland findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm en rapport efter artikel 126, stk. 3, om Finland.[2][3]

I henhold til Rådets forordning (EF) nr. 479/2009 skal medlemsstaterne to gange om året underrette Kommissionen om deres forventede og faktiske offentlige underskud og om niveauet for deres offentlige gæld. Finlands seneste indberetning findes på følgende websted: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables

Alle dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med det uforholdsmæssigt store underskud i Finland findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

Derefter og i overensstemmelse med artikel 126, stk. 4, afgav Det Økonomiske og Finansielle Udvalg en udtalelse om Kommissionens rapport den [27. maj 2010].

3. Forekomsten af et uforholdsmæssigt stort underskud

Ifølge indberetningen som led i proceduren vedrørende et uforholdsmæssigt stort underskud forventes det offentlige underskud i Finland i 2010 at blive på 4,1 % og således overskride referenceværdien på 3 % af BNP. I sin rapport efter artikel 126, stk. 3, fandt Kommissionen, at det forventede underskud ikke lå tæt på referenceværdien på 3 % af BNP. Det tredje tillægsbudget, som finansministeren forelagde for parlamentet den 14. maj 2010, tyder på, at skatteindtægterne i 2010 kunne vise sig at være 0,5 % af BNP højere end forventet, hovedsagelig som følge af højere selskabsskatteindtægter. Dette viser, at de nuværende fremskrivninger for de offentlige finanser er forbundet med risici for stigninger, men eftersom der ikke er foretaget en fuldt færdig opdatering af disse fremskrivninger, er underskudsmålet for 2010 ikke blevet ændret officielt, og den nuværende vurdering er fortsat gyldig. Den forventede overskridelse af referenceværdien kan betegnes som exceptionel i traktatens og stabilitets- og vækstpagtens forstand. Den skyldes især et alvorligt økonomisk tilbageslag i traktatens og stabilitets- og vækstpagtens forstand og de stimulerende foranstaltninger, der blev truffet som reaktion på det økonomiske tilbageslag i overensstemmelse med den europæiske økonomiske genopretningsplan. Ifølge Kommissionens prognose fra foråret 2010 skrumpede det reale BNP med 7,8 % i 2009, og det forventes igen at stige med 1,4 % i 2010. Den forventede overskridelse af referenceværdien kan desuden betegnes som midlertidig. I henhold til Kommissionens prognose fra foråret 2010 vil underskuddet falde til under referenceværdien i 2011, forudsat at det forventede økonomiske opsving får fodfæste. Traktatens underskudskriterium er ikke opfyldt .

Ifølge de oplysninger, der er indsendt i forbindelse med proceduren for uforholdsmæssigt store underskud, ligger den offentlige bruttogæld fortsat under referenceværdien på 60 % af BNP, idet den ligger på 49,9 % af BNP i 2010. I henhold til Kommissionens prognose fra foråret 2010 vil gældskvoten ligge på 50,5 % af BNP i 2010 og stige til 54,9 % af BNP i 2011. Traktatens gældskriterium er opfyldt.

I overensstemmelse med bestemmelserne i traktaten og stabilitets- og vækstpagten analyserede Kommissionen også andre relevante forhold i sin rapport. I henhold til stabilitets- og vækstpagten kan der kun tages hensyn til disse forhold i de faser, der ligger forud for beslutningen om, at der foreligger et uforholdsmæssigt stort underskud, hvis underskuddet opfylder den dobbelte betingelse om, at det skal ligge tæt på referenceværdien, og at overskridelsen af referenceværdien skal være midlertidig. I Finlands tilfælde er denne dobbelte betingelse ikke opfyldt. Særskilt betragtet forekommer de relevante faktorer i denne sag at være relativt gunstige, idet de er baseret på Finlands hidtil gode resultater inden for finanspolitikken.

Det Økonomiske og Finansielle Udvalgs udtalelse efter traktatens artikel 126, stk. 4, stemmer overens med vurderingen i Kommissionens rapport i henhold til artikel 126, stk. 3 .

Med henvisning til Kommissionens rapport i henhold til artikel 126, stk. 3, og Det Økonomiske og Finansielle Udvalgs udtalelse i henhold til artikel 126, stk. 4, finder Kommissionen, at der foreligger et uforholdsmæssigt stort underskud i Finland. Kommissionen vedtog den [15. juni 2010] en udtalelse herom, som hermed afgives til Rådet i overensstemmelse med artikel 126, stk. 5. Kommissionen foreslår, at Rådet træffer afgørelse i overensstemmelse hermed, jf. artikel 126, stk. 6. Herudover forelægger Kommissionen en henstilling med henblik på Rådets henstilling til Finland om at bringe situationen med et uforholdsmæssigt stort underskud til ophør, jf. traktatens artikel 126, stk. 7.

4. Henstillinger med henblik på at bringe situationen med et uforholdsmæssigt stort underskud til ophør

I henhold til artikel 3, stk. 4, i Rådets forordning (EF) nr. 1467/97 skal der i en henstilling udstedt af Rådet efter artikel 126, stk. 7, fastsættes en frist på højst seks måneder for den pågældende medlemsstats iværksættelse af virkningsfulde foranstaltninger, og der skal fastsættes en frist for korrektionen af det uforholdsmæssigt store underskud, "som bør gennemføres i året efter, at det er konstateret, medmindre der foreligger særlige omstændigheder". Det følger af forordningens artikel 2, stk. 6, at der ved beslutningen om, hvorvidt der foreligger særlige omstændigheder, skal tages hensyn til de "relevante forhold", som er gennemgået i Kommissionens rapport i henhold til traktatens artikel 126, stk. 3. I henstillingen skal Rådet i henhold til forordningens artikel 3, stk. 4, opfordre medlemsstaten til at opnå en "årlig minimumsforbedring på som benchmark mindst 0,5 % af BNP af den konjunkturkorrigerede saldo eksklusive engangsforanstaltninger og midlertidige foranstaltninger for at sikre, at det uforholdsmæssigt store underskud korrigeres inden for fristen i henstillingen" .

I Finlands tilfælde blev de relevante forhold som beskrevet i artikel 2, stk. 3, i forordning (EF) nr.  1467/97 og som undersøgt i Kommissionens rapport i henhold til artikel 124, stk. 3, anset for at være gunstige. De tyder imidlertid ikke på, at der foreligger særlige omstændigheder, som berettiger en afvigelse fra den normale frist for korrektionen af underskuddet. Ifølge Kommissionens prognose fra foråret 2010 skulle det offentlige underskud allerede i 2011 falde med en snæver margen til under referenceværdien på 3 % ud fra en antagelse om en uændret politik. På den baggrund er det hensigtsmæssigt at tillade de finske myndigheder at gennemføre de finanspolitiske foranstaltninger i 2010 som planlagt, samtidig med at det sikres, at den forventede overskridelse af referenceværdien på 3 % af BNP forbliver behersket og midlertidig. Myndighederne bør specificere foranstaltninger, som sikrer, at den planlagte korrektion af det uforholdsmæssigt store underskud i 2011 fastholdes.

En forstærket overvågning som led i proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud, som forekommer nødvendig i betragtning af fristen for korrektionen af det uforholdsmæssigt store underskud, vil kræve en regelmæssig og rettidig kontrol med de fremskridt, der gøres med gennemførelsen af den strategi for konsolidering af de offentlige finanser, der skal bidrage til at korrigere det uforholdsmæssigt store underskud. I denne forbindelse kunne det være nyttigt at afsætte et særskilt kapitel til dette spørgsmål i opdateringen af Finlands stabilitetsprogram i 2011.

Sammenligning af centrale makroøkonomiske og budgetmæssige fremskrivninger

 | |2007|2008|2009|2010|2011|

Realt BNP (% ændring)|KOM forår 2010|4,9|1,2|-7,8|1,4|2,1|

|Fin.min. forår 2010|4,9|1,2|-7,8|1,1|2,1|

Outputgab (% af potentielt BNP)|KOM forår 2010 1|5|4,1|-5|-4,6|-3,8|

|Fin.min. forår 2010|-|-|-|-|-|

Offentlig saldo (% af BNP)|KOM forår 2010|5,2|4,2|-2,2|-3,8|-2,9|

|Fin.min. forår 2010|5,2|4,1|-2,4|-4,2|-2,2|

Primær saldo (% af BNP)|KOM forår 2010|6,7|5,6|-1|-2,6|-1,7|

|Fin.min. forår 2010|-|-|-|-|-|

Konjunkturkorrigeret saldo (% af BNP)|KOM forår 2010|2,6|2,1|0,3|-1,4|-1|

|Fin.min. forår 2010|-|-|-|-|-|

Strukturel saldo 2 (% af BNP)|KOM forår 2010|2,6|2,1|0,4|-1,3|-1|

|Fin.min. forår 2010|-|-|-|-|-|

Offentlig bruttogæld (% af BNP)|KOM forår 2010|35,2|34,2|44|50,5|54,9|

|Fin.min. forår 2010|35,2|34,2|44|49,9|51,7|

Anm.:|||||||

1 Baseret på en skønnet potentiel vækst på henholdsvis 2,2 %, 2,1 %, 1,1 %, 1,0 og 1,3 % i perioden 2007-2011.|

2 Konjunkturkorrigeret saldo ekskl. engangsforanstaltninger og andre midlertidige foranstaltninger. Engangsforanstaltninger og andre midlertidige foranstaltninger udgør 0,1 % af BNP i 2009 og 0,2 % af BNP i 2010, begge underskudsforøgende, ifølge Kommissionens prognose fra foråret 2010.|

 | | | | | | |

Kilde:|||||||

Finansministeriets prognose fra foråret 2010, Kommissionens prognoser fra foråret 2010 (KOM), beregninger foretaget af Kommissionens tjenestegrene.|

Forslag til

RÅDETS AFGØRELSE

om et uforholdsmæssigt stort underskud i Finland

RÅDET FOR DEN EUROPÆISKE UNION HAR -

under henvisning til traktaten om Den Europæiske Unions funktionsmåde, særlig artikel 126, stk. 6,

under henvisning til forslag fra Europa-Kommissionen,

under henvisning til Finlands bemærkninger og

ud fra følgende betragtninger:

(1) I henhold til artikel 126, i traktaten om Den Europæiske Unions funktionsmåde skal medlemsstaterne undgå uforholdsmæssigt store offentlige underskud.

(2) Stabilitets- og vækstpagten er baseret på målsætningen om sunde offentlige finanser som et middel til at styrke forudsætningerne for prisstabilitet og en holdbar og stærk vækst, som fører til øget beskæftigelse.

(3) I henhold til proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud efter traktatens artikel 126, der er uddybet i Rådets forordning (EF) nr. 1467/97 om fremskyndelse og afklaring af gennemførelsen af proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. (der indgår i stabilitets- og vækstpagten), skal der vedtages en afgørelse om, at der foreligger et uforholdsmæssigt stort underskud. Protokollen om proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud, der er knyttet som bilag til traktaten, indeholder yderligere bestemmelser om gennemførelse af proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud. Rådets forordning (EF) nr. 479/2009 EUT L 145 af 10.6.2009, s. 1. indeholder detaljerede regler og definitioner med henblik på anvendelsen af bestemmelserne i nævnte protokol. [4][5]

EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6.

EUT L 145 af 10.6.2009, s. 1.

(4) I 2005 blev stabilitets- og vækstpagten ændret for at gøre den mere virkningsfuld og styrke dens økonomiske fundament samt sikre de offentlige finansers holdbarhed på lang sigt. Ændringen tjente især til at sikre, at der blev taget hensyn til hele den økonomiske og budgetmæssige situation i alle faser af proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud. På den måde bliver stabilitets- og vækstpagten en ramme, der kan benyttes som støtte for politiske initiativer, der hurtigt kan gøre de offentlige finanser sunde igen i en given økonomisk kontekst.

(5) Ifølge traktatens artikel 126, stk. 5, skal Kommissionen afgive en udtalelse til Rådet, hvis den finder, at der er eller kan opstå et uforholdsmæssigt stort underskud i en medlemsstat. Med henvisning til sin egen rapport udarbejdet i henhold til artikel 126, stk. 3, og Det Økonomiske og Finansielle Udvalgs udtalelse i henhold til artikel 126, stk. 4, konkluderede Kommissionen, at der foreligger et uforholdsmæssigt stort underskud i Finland. Kommissionen afgav derfor en sådan udtalelse til Rådet vedrørende Finland den [15. juni 2010] Alle dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med det uforholdsmæssigt store underskud i Finland findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Alle dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med det uforholdsmæssigt store underskud i Finland findes på følgende websted:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Traktatens artikel 126, stk. 6, fastsætter, at Rådet skal tage hensyn til de bemærkninger, som den pågældende medlemsstat måtte ønske at fremsætte, inden det efter en generel vurdering fastslår, om der foreligger et uforholdsmæssigt stort underskud. For Finland fører den generelle vurdering til følgende konklusioner.

(7) Ifølge de oplysninger, som de finske myndigheder indsendte i april 2010, forventes det offentlige underskud i Finland at blive på 4,1 % af BNP i 2010 og således overskride referenceværdien på 3 % af BNP. Selv om det tredje tillægsbudget, som finansministeren forelagde for parlamentet den 14. maj 2010, tyder på, at skatteindtægterne i 2010 kunne vise sig at være højere end forventet, har dette ikke officielt ændret underskudsmålet. Det forventede underskud ligger ikke tæt på referenceværdien på 3 % af BNP, men den forventede overskridelse af referenceværdien kan betegnes som exceptionel i traktatens og stabilitets- og vækstpagtens forstand. Den skyldes især et alvorligt økonomisk tilbageslag i traktatens og stabilitets- og vækstpagtens forstand. Endvidere kan den forventede overskridelse af referenceværdien betegnes som midlertidig. I henhold til Kommissionens prognose fra foråret 2010 vil underskuddet falde til under referenceværdien i 2011, forudsat at det forventede økonomiske opsving får fodfæste. Traktatens underskudskriterium er ikke opfyldt.

(8) Ifølge de oplysninger, som de finske myndigheder indsendte i april 2010, ligger den offentlige bruttogæld fortsat under referenceværdien på 60 % af BNP, idet den ligger på 49,9 % af BNP i 2010. I henhold til Kommissionens prognose fra foråret 2010 vil gældskvoten ligge på 50,5 % af BNP i 2010 og stige til 54,9 % af BNP i 2011, men forbliver dog under referenceværdien på 60 % af BNP. Traktatens gældskriterium er opfyldt.

(9) I henhold til artikel 2, stk. 4, i Rådets forordning (EF) nr. 1467/97 kan der kun tages hensyn til "relevante forhold" i de faser, der fører frem til Rådets afgørelse om et uforholdsmæssigt stort underskud efter artikel 126, stk. 6, hvis den dobbelte betingelse, nemlig at underskuddet fortsat ligger tæt på referenceværdien, og overskridelsen af referenceværdien er midlertidig, er fuldstændig opfyldt. I Finlands tilfælde er denne dobbelte betingelse ikke opfyldt. Derfor tages der ikke hensyn til andre relevante forhold i de faser, der fører frem til denne afgørelse -

VEDTAGET DENNE AFGØRELSE:

Artikel 1

Det fastslås efter en generel vurdering, at der foreligger et uforholdsmæssigt stort underskud i Finland.

Artikel 2

Denne afgørelse er rettet til Republikken Finland.

Udfærdiget i Bruxelles,

På Rådets vegne

Formand […]

[1] EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. Der tages i rapporten også hensyn til "Specifikationer om gennemførelsen af stabilitets- og vækstpagten og retningslinjer for stabilitets- og konvergensprogrammernes indhold og form", som Økofin-Rådet godkendte den 10. november 2009, og som findes på følgende adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] I henhold til Rådets forordning (EF) nr. 479/2009 skal medlemsstaterne to gange om året underrette Kommissionen om deres forventede og faktiske offentlige underskud og om niveauet for deres offentlige gæld. Finlands seneste indberetning findes på følgende websted: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables

[3] Alle dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med det uforholdsmæssigt store underskud i Finland findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

[4] EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6.

[5] EUT L 145 af 10.6.2009, s. 1.

[6] Alle dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med det uforholdsmæssigt store underskud i Finland findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

BG

(...PICT...)|ЕВРОПЕЙСКА КОМИСИЯ|

Брюксел, 15.6.2010

SEC(2010) 746 окончателен

Предложение за

РЕШЕНИЕ НА СЪВЕТА

относно наличието на прекомерен дефицит във Финландия

ОБЯСНИТЕЛЕН МЕМОРАНДУМ

1. Прилагане на Пакта за стабилност и растеж в настоящите условия на криза

Много държави в ЕС понастоящем отчитат дефицити на консолидирания държавен бюджет, които надвишават посочената в Договора референтна стойност от 3 % от БВП. Често голямото нарастване на дефицита, както и на равнището на дълга, трябва да се разглежда в контекста на безпрецедентната световна финансова криза и икономическия спад през 2008—2009 г. Влияние оказват редица фактори. Първо, икономическият спад води до намаляване на данъчните приходи и до повишаване на социалните разходи (напр. за обезщетения при безработица). Второ, осъзнавайки важната роля на бюджетната политика при настоящите извънредни икономически условия, в своя Европейски план за икономическо възстановяване (ЕПИВ) от ноември 2008 г., одобрен от Европейския съвет през декември, Комисията призова за фискални стимули. В плана се предвижда стимулите да бъдат своевременни, целенасочени, с временен характер и съобразени с устойчивостта на публичните финанси и с конкурентоспособността в отделните държави-членки, както и да бъдат преустановени, след като икономическите условия се подобрят. И накрая, редица държави предприеха мерки за стабилизиране на финансовия сектор, някои от които оказаха влияние върху дълговата позиция или пораждат риск от по-висок дефицит и дълг в бъдеще, въпреки че някои от разходите в рамките на правителствената подкрепа биха могли да бъдат компенсирани на по-късен етап.

Съгласно Пакта за стабилност и растеж от Комисията се изисква да започне процедурата при прекомерен дефицит (ППД), когато бюджетният дефицит на дадена държава-членка надвиши референтната стойност от 3 % от БВП. Измененията на Пакта за стабилност и растеж от 2005 г. имаха за цел да се гарантира по-специално, че икономическите и бюджетните условия са изцяло взети предвид на всеки етап от ППД. Така Пактът за стабилност и растеж осигурява рамката, подкрепяща държавните политики за бързо възстановяване на стабилното състояние на бюджета, като се отчита икономическата ситуация и по този начин се осигурява дългосрочна устойчивост на публичните финанси.

2. Предходни етапи от процедурата при прекомерен дефицит

Процедурата при прекомерен дефицит (ППД) е определена в член 126 от Договора за функционирането на Европейския съюз. Тази процедура е допълнително уточнена в Регламент (ЕО) № 1467/97 на Съвета за определяне и изясняване на прилагането на процедурата при прекомерен дефицит OВ L 209, 2.8.1997 г., стp. 6. В доклада са взети предвид и одобрените от Съвета ЕКОФИН на 10 ноември 2009 г. „Подробни указания за изпълнението на Пакта за стабилност и растеж и насоки относно формата и съдържанието на програмите за стабилност и конвергентните програми“, които са достъпни на http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , който е част от Пакта за стабилност и растеж.[1]

OВ L 209, 2.8.1997 г., стp. 6. В доклада са взети предвид и одобрените от Съвета ЕКОФИН на 10 ноември 2009 г. „Подробни указания за изпълнението на Пакта за стабилност и растеж и насоки относно формата и съдържанието на програмите за стабилност и конвергентните програми“, които са достъпни на http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Съгласно член 126, параграф 2 от Договора Комисията трябва да следи за спазването на бюджетната дисциплина въз основа на два критерия, а именно: a) дали съотношението на планирания или действителния държавен дефицит спрямо брутния вътрешен продукт (БВП) надвишава референтната стойност от 3 % (освен ако съотношението е намаляло съществено и трайно и е достигнало ниво, близко до референтната стойност; или превишението е само извънредно и временно и съотношението остава близо до референтната стойност); и б) дали съотношението на държавния дълг спрямо БВП надвишава референтната стойност от 60 % (освен ако съотношението намалява в достатъчна степен и се приближава към референтната стойност със задоволителен темп).

В член 126, параграф 3 се посочва, че ако държава-членка не изпълнява изискванията по единия или по двата критерия, Комисията трябва да изготви доклад. В доклада също трябва да се „вземе предвид дали бюджетният дефицит надвишава държавните инвестиционни разходи, както и всички останали съответни фактори, включително средносрочното икономическо и бюджетно състояние на държавата-членка.“

Въз основа на данните, предоставени от финландските компетентни органи през април 2010 г. Съгласно Регламент (ЕО) № 479/2009 на Съвета държавите-членки трябва да докладват два пъти годишно на Комисията за планираните и действителните равнища на своя държавен дефицит и държавен дълг. Последното уведомление от страна на Финландия се намира на следния адрес в Интернет: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , и на прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2010 г., на 12 май 2010 г. Комисията прие доклад за Финландия съгласно член 126, параграф 3 Всички документи, свързани с ППД за Финландия, могат да бъдат намерени на следния уебсайт: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Съгласно Регламент (ЕО) № 479/2009 на Съвета държавите-членки трябва да докладват два пъти годишно на Комисията за планираните и действителните равнища на своя държавен дефицит и държавен дълг. Последното уведомление от страна на Финландия се намира на следния адрес в Интернет:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Всички документи, свързани с ППД за Финландия, могат да бъдат намерени на следния уебсайт:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Впоследствие, на [27 май 2010 г.], съгласно член 126, параграф 4, Икономическият и финансов комитет излезе със становище относно доклада на Комисията.

3. Наличие на прекомерен дефицит

Съгласно уведомлението във връзка с ППД дефицитът на консолидирания държавен бюджет на Финландия се очаква да достигне 4,1 % от БВП през 2010 г., като по този начин превишава референтната стойност от 3 % от БВП. В доклада на Комисията в съответствие с член 126, параграф 3 се посочва, че планираният дефицит не е бил близо до референтната стойност от 3 % от БВП . Третият допълнителен бюджет, представен на Парламента от Министерството на финансите на 14 май 2010 г., сочи, че данъчните постъпления през 2010 г. биха могли да се окажат по-високи от планираните с 0,5 % oт БВП, главно вследствие на по-големите постъпления от корпоративни данъци. Tова показва благоприятни рискове по отношение на настоящите прогнози за публичните финанси, но като се има предвид, че не е направена същинска актуализация на тези прогнози, целевият дефицит за 2010 г. не е променен официално и настоящата оценка остава валидна. Планираното превишаване над референтната стойност може да се определи като извънредно по смисъла на Договора и на Пакта за стабилност и растеж. По-специално, то е вследствие на силен спад в икономиката по смисъла на Договора и на Пакта за стабилност и растеж и в резултат на мерките за стимулиране, предприети в отговор на икономическия спад в съответствие с Европейския план за икономическо възстановяване. Според прогнозите на службите на Комисията от пролетта на 2010 г. реалният БВП е спаднал със 7,8 % през 2009 г. и се предвижда да се възстанови на равнище 1,4 % през 2010 г. Освен това планираното превишение над референтната стойност може да се счита за временно. Според прогнозите на службите на Комисията от пролетта на 2010 г. дефицитът ще спадне под референтната стойност през 2011 г., подкрепен от стабилизирането на предвижданото икономическо възстановяване. Заложеният в Договора критерий за дефицита не е изпълнен.

Съгласно уведомлението във връзка с ППД брутният консолидиран държавен дълг остава под референтната стойност от 60 % от БВП и е в размер на 49,9 % от БВП през 2010 г. Според прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2010 г. се очаква съотношението на дълга да е в размер на 50,5 % от БВП през 2010 г. и да нарасне на 54,9 % от БВП през 2011 г. Заложеният в Договора критерий за дълга е изпълнен.

В съответствие с разпоредбите на Договора и на Пакта за стабилност и растеж Комисията разгледа в доклада си и други „значими фактори“. Съгласно Пакта за стабилност и растеж тези фактори могат да се вземат предвид при етапите, водещи до вземане на решение за наличието на прекомерен дефицит, само ако дефицитът изпълнява двойното условие — да бъде близо до референтната стойност и превишението над референтната стойност да бъде временно. В случая с Финландия двойното условие не е изпълнено. Разгледани поотделно съответните фактори в този случай като цяло изглеждат относително благоприятни, с оглед на постигнатите от Финландия добри резултати по отношение на фискалната политика.

Становището на Икономическия и финансов комитет в съответствие с член 126, параграф 4 от Договора съответства на оценката в доклада на Комисията съгласно член 126, параграф 3.

Комисията, като взе предвид доклада си по член 126, параграф 3 и становището на Икономическия и финансов комитет по член 126, параграф 4, е на мнение, че във Финландия съществува прекомерен дефицит. Това становище, прието от Комисията на [15 юни 2010 г.], се изпраща с настоящото до Съвета съгласно член 126, параграф 5. Комисията препоръчва Съветът да вземе съответното решение в съответствие с член 126, параграф 6. Освен това Комисията представя на Съвета препоръка за препоръка на Съвета, която следва да бъде отправена до Финландия, с оглед на прекратяването на съществуващия прекомерен дефицит съгласно член 126, параграф 7.

4. Препоръка за прекратяване на прекомерния дефицит

Съгласно член 3, параграф 4 от Регламент (ЕО) № 1467/97 на Съвета, в препоръката на Съвета по член 126, параграф 7 трябва да се определи срок, не по-дълъг от шест месеца, за предприемане на ефективни действия от съответната държава-членка, както и срок за коригиране на прекомерния дефицит, „който следва да бъде ликвидиран в годината, следваща годината на неговото установяване, освен ако не са налице особени обстоятелства“. Съгласно член 2, параграф 6 от регламента, при определянето дали са налице особени обстоятелства следва да бъдат взети под внимание „значимите фактори“, посочени в доклада на Комисията по член 126, параграф 3 от Договора. В член 3, параграф 4 от регламента се посочва, че Съветът следва да препоръча на държавата-членка да постигне „целевия показател от минимално годишно подобрение от поне 0,5 % от БВП в структурния баланс с изчистени еднократни и временни мерки, за да се гарантира коригирането на прекомерния дефицит в рамките на срока, определен в препоръката“.

В случая с Финландия значимите фактори, посочени в член 2, параграф 3 от Регламент (EО) № 1467/97 и разглеждани в доклада на Комисията по силата на член 124, параграф 3, бяха определени като благоприятни. Те обаче не сочат за наличие на особени обстоятелства, даващи основание за промяна на обичайния краен срок за коригиране на дефицита. По-специално, съгласно прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2010 г. дефицитът на консолидирания държавен бюджет ще спадне малко под референтната стойност от 3 % още през 2011 г. при допускане, че няма да има промяна на политиката. На този фон е целесъобразно да се даде възможност на финландските власти да приложат фискалните мерки през 2010 г., както е предвидено , като същевременно гарантират, че очакваното превишение над референтната стойност от 3 % от БВП ще бъде в разумни граници и с временен характер. Властите следва да определят конкретни мерки, за да се гарантира, че планираната корекция на прекомерния дефицит през 2011 г. ще продължи.

Във връзка със засиления надзор в рамките на ППД, който изглежда необходим с оглед на срока за коригиране на прекомерния дефицит, се изисква редовно и навременно проследяване на напредъка, постигнат по прилагането на стратегията за фискална консолидация, насочена към коригиране на прекомерния дефицит. В този контекст в актуализацията за 2011 г. на програмата за стабилност на Финландия би било полезно да бъде включена отделна глава, посветена на този въпрос.

Сравнение на основни макроикономически и бюджетни прогнози

 | |2007 г.|2008 г.|2009 г.|2010 г.|2011 г.|

Реален БВП (промяна в %)|КОМ пролет 2010 г. |4,9|1,2|-7,8|1,4|2,1|

|Министерство на финансите пролет 2010 г.|4,9|1,2|-7,8|1,1|2,1|

Разлика между фактическия и потенциалния БВП (% от потенциалния БВП)|COM пролет 2010   г. 1|5|4,1|-5|-4,6|-3,8|

|Министерство на финансите пролет 2010 г. |няма данни|няма данни|няма данни|няма данни|няма данни|

Салдо на консолидирания държавен бюджет (% от БВП)|КОМ пролет 2010 г. |5,2|4,2|-2,2|-3,8|-2,9|

|Министерство на финансите пролет 2010 г. |5,2|4,1|-2,4|-4,2|-2,2|

Първично салдо (% от БВП)|КОМ пролет 2010 г. |6,7|5,6|-1|-2,6|-1,7|

|Министерство на финансите пролет 2010 г. |няма данни|няма данни|няма данни|няма данни|няма данни|

Салдо, коригирано спрямо фазата на икономическия цикъл (% от БВП)|КОМ пролет 2010 г. |2,6|2,1|0,3|-1,4|-1|

|Министерство на финансите пролет 2010 г. |няма данни|няма данни|няма данни|няма данни|няма данни|

Структурно салдо 2 (% от БВП)|КОМ пролет 2010 г. |2,6|2,1|0,4|-1,3|-1|

|Министерство на финансите пролет 2010 г. |няма данни|няма данни|няма данни|няма данни|няма данни|

Брутен държавен дълг (% от БВП)|КОМ пролет 2010 г. |35,2|34,2|44|50,5|54,9|

|Министерство на финансите пролет 2010 г. |35,2|34,2|44|49,9|51,7|

Забележки :|||||||

1 Въз основа на оценката за потенциален растеж от съответно 2,2 %, 2,1 %, 1,1 %, 1,0 % и 1,3 % през периода 2007—2011 г.|

2 Салдо, коригирано спрямо фазата на икономическия цикъл, с изключение на еднократните и други временни мерки. Според прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2010 г., еднократните и другите временни мерки възлизат на 0,1 % от БВП през 2009 г. и на 0,2 % от БВП през 2010 г., като и в двата случая водят до увеличаване на дефицита .|

 | | | | | | |

Източник :|||||||

Прогноза на Министерството на финансите от пролетта на 2010 г.; прогнози на службите на Комисията от пролетта на 2010 г. (КОМ); изчисления на службите на Комисията.|

Предложение за

РЕШЕНИЕ НА СЪВЕТА

относно наличието на прекомерен дефицит във Финландия

СЪВЕТЪТ НА ЕВРОПЕЙСКИЯ СЪЮЗ,

като взе предвид Договора за функционирането на Европейския съюз, и по-специално член 126, параграф 6 от него,

като взе предвид предложението на Европейската комисия,

като взе предвид изказаните съображения от страна на Финландия,

като има предвид, че:

(1) Съгласно член 126 от Договора за функционирането на Европейския съюз държавите-членки трябва да избягват прекомерния държавен дефицит.

(2) Пактът за стабилност и растеж се основава на целта за осигуряване на стабилни публични финанси като средство за укрепване на предпоставките за ценова стабилност и висок и устойчив растеж, водещ до създаване на трудова заетост.

(3) Процедурата при прекомерен дефицит (ППД) съгласно член 126 от Договора, уточнена в Регламент (EО) № 1467/97 на Съвета за определяне и изясняване на прилагането на процедурата при прекомерен дефицит OВ L 209, 2.8.1997 г., стр. 6. , който е част от Пакта за стабилност и растеж, предвижда, че за наличието на прекомерен дефицит трябва да се вземе решение. Протоколът относно процедурата при прекомерен дефицит, приложен към Договора, определя допълнителни разпоредби, свързани с прилагането на процедурата при прекомерен дефицит. С Регламент (EО) № 479/2009 на Съвета OВ L 145, 10.6.2009 г., стр. 1. се определят подробни правила и дефиниции за прилагането на разпоредбите от горепосочения протокол. [4][5]

OВ L 209, 2.8.1997 г., стр. 6.

OВ L 145, 10.6.2009 г., стр. 1.

(4) Реформата на Пакта за стабилност и растеж от 2005 г. имаше за цел да се увеличи ефективността му и да се заздрави икономическата му основа, както и да се запази устойчивостта на публичните финанси в дългосрочен план. По-специално, тя имаше за цел да гарантира, че икономическите и бюджетните условия са взети предвид изцяло на всеки етап от ППД. По този начин Пактът за стабилност и растеж осигурява рамката на държавните политики за бързо възстановяване на стабилното състояние на бюджета, като в същото време се отчита икономическата ситуация.

(5) Член 126, параграф 5 от Договора изисква Комисията да изпрати становище до Съвета, ако Комисията счита, че съществува или може да възникне прекомерен дефицит в дадена държава-членка. Като взе предвид доклада си в съответствие с член 126, параграф 3 и становището на Икономическия и финансов комитет в съответствие с член 126, параграф 4, Комисията заключи, че във Финландия съществува прекомерен дефицит. В тази връзка на [15 юни 2010 г.] Комисията изпрати становище до Съвета по отношение на Финландия Всички документи, свързани с ППД за Финландия, могат да бъдат намерени на следния уебсайт: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Всички документи, свързани с ППД за Финландия, могат да бъдат намерени на следния уебсайт:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) В член 126, параграф 6 от Договора се предвижда, че Съветът разглежда всички съображения, които заинтересованата държава-членка желае да представи, преди да реши след цялостна оценка дали е налице прекомерен дефицит. В случая с Финландия цялостната оценка води до следните заключения.

(7) Съгласно данните, предоставени през април 2010 г. от финландските власти, дефицитът на консолидирания държавен бюджет на Финландия се очаква да достигне 4,1 % от БВП през 2010 г., надвишавайки по този начин референтната стойност от 3 % от БВП. Макар че третият допълнителен бюджет, представен на Парламента от Министерството на финансите на 14 май 2010 г., сочи, че данъчните постъпления през 2010 г. биха могли да се окажат по-високи от планираните, това не доведе до официална промяна на целта за дефицита. Планираният дефицит не е близо до референтната стойност от 3 % от БВП, но планираното превишение над референтната стойност може да се определи като извънредно по смисъла на Договора и на Пакта за стабилност и растеж. По-специално, то е вследствие на силен спад в икономиката по смисъла на Договора и на Пакта за стабилност и растеж. Освен това планираното превишение над референтната стойност може да се счита за временно. Според прогнозите на службите на Комисията от пролетта на 2010 г. дефицитът ще спадне под референтната стойност през 2011 г., подкрепен от стабилизирането на предвижданото икономическо възстановяване. Заложеният в Договора критерий за дефицита не е изпълнен.

(8) Според данните, предоставени от финландските власти през април 2010 г., консолидираният брутен държавен дълг остава под референтната стойност от 60 % от БВП, като за 2010 г. е в размер на 49,9 % от БВП. В прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2010 г. се предвижда съотношението на дълга да бъде в размер на 50,5 % oт БВП през 2010 г. и да нарасне на 54,9 % oт БВП през 2011 г., но да остане под референтната стойност от 60 % от БВП. Заложеният в Договора критерий за дълга е изпълнен.

(9) Съгласно член 2, параграф 4 от Регламент (ЕО) № 1467/97 на Съвета „значимите фактори“ могат да бъдат взети предвид при етапите, водещи до вземане на решение на Съвета за наличието на прекомерен дефицит в съответствие с член 126, параграф 6, само ако е изпълнено двойното условие — дефицитът да бъде близо до референтната стойност и превишението над референтната стойност да е временно. В случая с Финландия двойното условие не е изпълнено. Следователно значимите фактори не са взети предвид при етапите, водещи до настоящото решение,

ПРИЕ НАСТОЯЩОТО РЕШЕНИЕ:

Член 1

От цялостната оценка следва, че във Финландия е налице прекомерен дефицит.

Член 2

Адресат на настоящото решение е Република Финландия.

Съставено в Брюксел на

За Съвета

Председател […]

[1] OВ L 209, 2.8.1997 г., стp. 6. В доклада са взети предвид и одобрените от Съвета ЕКОФИН на 10 ноември 2009 г. „Подробни указания за изпълнението на Пакта за стабилност и растеж и насоки относно формата и съдържанието на програмите за стабилност и конвергентните програми“, които са достъпни на http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Съгласно Регламент (ЕО) № 479/2009 на Съвета държавите-членки трябва да докладват два пъти годишно на Комисията за планираните и действителните равнища на своя държавен дефицит и държавен дълг. Последното уведомление от страна на Финландия се намира на следния адрес в Интернет: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Всички документи, свързани с ППД за Финландия, могат да бъдат намерени на следния уебсайт: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] OВ L 209, 2.8.1997 г., стр. 6.

[5] OВ L 145, 10.6.2009 г., стр. 1.

[6] Всички документи, свързани с ППД за Финландия, могат да бъдат намерени на следния уебсайт: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

PL

(...PICT...)|KOMISJA EUROPEJSKA|

Bruksela, dnia 15.6.2010

SEK(2010) 746 wersja ostateczna

Wniosek

DECYZJA RADY

w sprawie istnienia nadmiernego deficytu w Finlandii

UZASADNIENIE

1. Zastosowanie Paktu na rzecz stabilności i wzrostu podczas obecnego kryzysu

Wiele krajów UE boryka się obecnie z deficytem sektora władz publicznych przekraczającym ustaloną w Traktacie wartość referencyjną, tj. 3 % PKB. Znaczne często pogłębienie się deficytu oraz poważny wzrost zadłużenia muszą być postrzegane w kontekście wyjątkowego globalnego kryzysu finansowego i pogorszenia koniunktury gospodarczej w latach 2008/2009. Należy przy tym uwzględnić szereg czynników. Po pierwsze, pogorszenie koniunktury powoduje spadek dochodów podatkowych i wzrost wydatków na świadczenia społeczne (np. świadczenia dla bezrobotnych). Po drugie, Komisja, uwzględniwszy istotną rolę polityki budżetowej w obecnej nadzwyczajnej sytuacji gospodarczej, w opracowanym przez jej służby i zatwierdzonym na posiedzeniu Rady Europejskiej w grudniu 2008 r. Europejskim planie naprawy gospodarczej z listopada tego samego roku wezwała do wdrożenia budżetowych środków stymulacyjnych. W planie naprawy gospodarczej określono, iż środki te powinny mieć charakter doraźny, ukierunkowany, tymczasowy i zróżnicowany w poszczególnych państwach członkowskich, w zależności od ich sytuacji pod względem stabilności finansów publicznych i konkurencyjności, a w sytuacji poprawy warunków gospodarczych powinny zostać wycofane. Ponadto wiele krajów zastosowało środki mające na celu przywrócenie stabilności sektora finansowego. Niektóre z tych środków mają wpływ na wysokość zadłużenia lub grożą wzrostem deficytu i długu w przyszłości, mimo że część kosztów wsparcia rządowego mogłaby zostać odzyskana w przyszłości.

Pakt stabilności i wzrostu zobowiązuje Komisję do wszczęcia procedury nadmiernego deficytu w przypadku gdy deficyt państwa członkowskiego przekracza wartość referencyjną wynoszącą 3 % PKB. Celem wprowadzonych w 2005 r. zmian do paktu stabilności i wzrostu było pełne uwzględnienie kontekstu gospodarczego i budżetowego na wszystkich etapach procedury nadmiernego deficytu. Pakt stabilności i wzrostu zawiera zatem ramy wspierające realizację polityki poszczególnych rządów mającej na celu szybkie przywrócenie finansów publicznych do dobrego stanu z uwzględnieniem sytuacji gospodarczej, a tym samym zapewniające długoterminową stabilność finansów publicznych.

2. Poprzednie etapy procedury nadmiernego deficytu

W art. 126 Traktatu o funkcjonowaniu Unii Europejskiej określono procedurę mającą zastosowanie w przypadku wystąpienia nadmiernego deficytu. Została ona doprecyzowana w rozporządzeniu Rady (WE) nr 1467/97 w sprawie przyspieszenia i wyjaśnienia procedury nadmiernego deficytu Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. Sprawozdanie uwzględnia również „Szczegółowe zasady wdrażania Paktu na rzecz stabilności i wzrostu oraz wytyczne dotyczące formy i treści programów stabilności i konwergencji” ( Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes ), zatwierdzone przez Radę ECOFIN w dniu 10 listopada 2009 r., dostępne na stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , które z kolei stanowi część paktu stabilności i wzrostu.[1]

Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. Sprawozdanie uwzględnia również „Szczegółowe zasady wdrażania Paktu na rzecz stabilności i wzrostu oraz wytyczne dotyczące formy i treści programów stabilności i konwergencji” ( Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes ), zatwierdzone przez Radę ECOFIN w dniu 10 listopada 2009 r., dostępne na stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Zgodnie z art. 126 ust. 2 Traktatu Komisja nadzoruje poszanowanie dyscypliny budżetowej na podstawie dwóch kryteriów, a mianowicie: a) czy stosunek między planowanym lub rzeczywistym deficytem publicznym a produktem krajowym brutto (PKB) przekracza wartość referencyjną równą 3 % (chyba że stosunek ten zmniejszył się znacznie oraz w sposób stały i osiągnął poziom bliski wartości referencyjnej; lub przekroczenie wartości referencyjnej ma charakter wyjątkowy oraz tymczasowy i stosunek ten pozostaje bliski wartości referencyjnej); oraz b) czy stosunek między długiem publicznym a PKB przekracza wartość referencyjną wynoszącą 60 % (chyba że stosunek ten zmniejsza się dostatecznie i zbliża się do wartości referencyjnej w zadowalającym tempie).

Artykuł 126 ust. 3 stanowi, że jeśli państwo członkowskie nie spełnia wymogów jednego lub obu tych kryteriów, Komisja sporządza sprawozdanie. W sprawozdaniu takim Komisja „uwzględnia również to, czy deficyt publiczny przekracza publiczne wydatki inwestycyjne, i uwzględnia wszelkie inne istotne czynniki, w tym średniookresową sytuację gospodarczą i budżetową państwa członkowskiego”.

Na podstawie danych przesłanych przez władze Finlandii w kwietniu 2010 r. Zgodnie z rozporządzeniem Rady (WE) nr 479/2009 państwa członkowskie muszą dwa razy w roku składać Komisji sprawozdania na temat planowanych i rzeczywistych poziomów deficytu oraz długu sektora władz publicznych. Najnowsze przekazane przez Finlandię dane można znaleźć na następującej stronie internetowej: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . oraz uwzględniając prognozę służb Komisji z wiosny 2010 r., w dniu 12 maja 2010 r. Komisja przyjęła zgodne z art. 126 ust. 3 sprawozdanie dotyczące Finlandii Wszystkie dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu dotyczącą Finlandii dostępne są na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Zgodnie z rozporządzeniem Rady (WE) nr 479/2009 państwa członkowskie muszą dwa razy w roku składać Komisji sprawozdania na temat planowanych i rzeczywistych poziomów deficytu oraz długu sektora władz publicznych. Najnowsze przekazane przez Finlandię dane można znaleźć na następującej stronie internetowej:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Wszystkie dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu dotyczącą Finlandii dostępne są na następującej stronie internetowej:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Następnie, zgodnie z art. 126 ust. 4, Komitet Ekonomiczno-Finansowy wydał opinię na temat sprawozdania Komisji w dniu [27 maja 2010 r.].

3. Istnienie nadmiernego deficytu

Zgodnie ze z danymi przekazanymi przez władze Finlandii w 2010 r. planowany deficyt sektora władz publicznych ma wynieść 4,1 % PKB i tym samym przekroczy wartość referencyjną ustaloną na poziomie 3 % PKB. W sprawozdaniu Komisji sporządzonym zgodnie z art. 126 ust. 3 uznano, że planowany deficyt nie zbliża się do wartości referencyjnej, tj. 3 % PKB. Zgodnie z trzecim budżetem uzupełniającym, przedstawionym Parlamentowi przez Ministerstwo Finansów w dniu 14 maja 2010 r., dochody podatkowe mogą być o 0,5 % PKB wyższe niż planowano, głównie dzięki większym wpływom z podatku od osób prawnych. Wskazuje to na możliwość lepszego rozwoju sytuacji niż zakłada się w aktualnych przewidywaniach dotyczących finansów publicznych, jednak ponieważ nie zostały one całościowo zaktualizowane, docelowa wysokość deficytu na rok 2010 pozostaje oficjalnie bez zmian, a obecna ocena zachowuje ważność. Planowane przekroczenie wartości referencyjnej można uznać za wyjątkowe w rozumieniu Traktatu oraz paktu stabilności i wzrostu. Wynika ono w szczególności ze znacznego pogorszenia koniunktury gospodarczej w rozumieniu Traktatu oraz paktu stabilności i wzrostu, a także z przyjęcia – zgodnie z Europejskim planem naprawy gospodarczej – budżetowych środków stymulacyjnych stanowiących odpowiedź na to spowolnienie. Według prognozy służb Komisji z wiosny 2010 r. realny PKB zmniejszył się w roku 2009 o około 7,8 %, natomiast w roku 2010 przewiduje się jego wzrost o 1,4 %. Ponadto można uznać, że planowane przekroczenie wartości referencyjnej ma charakter tymczasowy. Według prognozy służb Komisji z wiosny 2010 r. deficyt spadnie poniżej wartości referencyjnej w 2011 r., za sprawą umocnienia się przewidywanego ożywienia gospodarczego. Przewidziane w Traktacie kryterium deficytu nie jest spełnione.

Zgodnie z danymi przekazanymi przez władze Finlandii dług brutto sektora władz publicznych kształtuje się w 2010 r. poniżej wartości referencyjnej wynoszącej 60 % PKB, a dokładnie na poziomie 49,9 % PKB. W prognozie służb Komisji z wiosny 2010 r. przewiduje się, że w 2010 r. wskaźnik zadłużenia wyniesie 50,5 % PKB, a w roku 2011 wzrośnie do 54,9 % PKB. Przewidziane w Traktacie kryterium zadłużenia jest więc spełnione.

Zgodnie z postanowieniami Traktatu oraz paktu stabilności i wzrostu Komisja przeanalizowała także w swoim sprawozdaniu „istotne czynniki”. Zgodnie z paktem stabilności i wzrostu mogą one zostać uwzględnione w procesie podejmowania decyzji w sprawie istnienia nadmiernego deficytu wyłącznie wtedy, gdy deficyt spełnia podwójny warunek: zbliża się do wartości referencyjnej oraz ma charakter tymczasowy. W przypadku Finlandii ten podwójny warunek nie jest spełniony. Jeżeli rozważyć w bieżącym przypadku wspomniane istotne czynniki indywidualnie, wydają się one w sumie względnie korzystne, biorąc pod uwagę dobre wyniki polityki budżetowej Finlandii w przeszłości.

Opinia Komitetu Ekonomiczno-Finansowego, wydana zgodnie z art. 126 ust. 4 Traktatu, jest spójna z oceną zawartą w sprawozdaniu Komisji na mocy art. 126 ust. 3.

Uwzględniwszy swoje sprawozdanie przedstawione zgodnie z art. 126 ust. 3 i opinię Komitetu Ekonomiczno-Finansowego wydaną zgodnie z art. 126 ust. 4, Komisja jest zdania, że w Finlandii istnieje nadmierny deficyt. Opinia ta, przyjęta przez Komisję w dniu [15 czerwca 2010 r.], zostaje niniejszym skierowana do Rady zgodnie z art. 126 ust. 5. Komisja zwraca się do Rady z wnioskiem o podjęcie stosownej decyzji zgodnie z art. 126 ust. 6. Ponadto Komisja przedstawia Radzie zalecenie dotyczące zalecenia Rady w sprawie likwidacji nadmiernego deficytu, które ma zostać skierowane do Finlandii zgodnie z art. 126 ust. 7.

4. Zalecenia dotyczące likwidacji nadmiernego deficytu

Zgodnie z art. 3 ust. 4 rozporządzenia Rady (WE) nr 1467/97, w zaleceniu Rady wydanym zgodnie z art. 126 ust. 7 określa się termin nie dłuższy niż sześć miesięcy na podjęcie przez dane państwo członkowskie skutecznych działań, a także ostateczny termin skorygowania nadmiernego deficytu, które „powinno zostać osiągnięte w roku następującym po roku stwierdzenia nadmiernego deficytu, chyba że zaistnieją szczególne okoliczności”. W art. 2 ust. 6 wymienionego rozporządzenia wskazano, że przy podejmowaniu decyzji o wystąpieniu szczególnych okoliczności należy uwzględnić „istotne czynniki” rozważane w sprawozdaniu Komisji na mocy art. 126 ust. 3 Traktatu. Przepisy art. 3 ust. 4 rozporządzenia stanowią również, że Rada musi zalecić, by państwo członkowskie osiągnęło „minimalną roczną korektę o co najmniej 0,5 % PKB, rozumiane jako punkt odniesienia, salda w ujęciu uwzględniającym zmiany cykliczne, po skorygowaniu o działania jednorazowe i tymczasowe, w celu zapewnienia skorygowania nadmiernego deficytu w ostatecznym terminie wskazanym w zaleceniu”.

W przypadku Finlandii uznano, że istotne czynniki, o których mowa w art. 2 ust. 3 rozporządzenia (WE) nr 1467/97, a które zostały rozpatrzone w sprawozdaniu Komisji przedstawionym zgodnie z art. 124 ust. 3, są korzystne. Nie wynika z nich jednak, że istnieją szczególne okoliczności uzasadniające odstępstwo od zwykłego terminu korekty nadmiernego deficytu. W szczególności w prognozie służb Komisji przedstawionej wiosną 2010 r. przewiduje się, że przy założeniu niezmiennego kursu polityki deficyt sektora władz publicznych już w 2011 r. spadnie do poziomu nieco poniżej wartości referencyjnej wynoszącej 3 %. W tej sytuacji należy pozwolić, aby władze Finlandii realizowały w 2010 r. przewidziane środki polityki budżetowej, dopilnowując jednocześnie, aby planowane przekroczenie wartości referencyjnej wynoszącej 3 % PKB pozostało pod kontrolą i miało charakter przejściowy Władze powinny określić środki mające zapewnić trwałość korekty nadmiernego deficytu zaplanowanej na 2011 r.

Wzmocniony nadzór w ramach procedury nadmiernego deficytu, który wydaje się niezbędny w świetle terminu korekty nadmiernego deficytu, będzie wymagał regularnego i terminowego monitorowania postępów w realizacji strategii konsolidacji budżetowej, aby zapewnić korektę nadmiernego deficytu. W związku z tym w aktualizacji programu stabilności, która zostanie przygotowywana przez Finlandię w roku 2011, warto było by poświęcić tej kwestii oddzielny rozdział.

Porównanie głównych prognoz makroekonomicznych i budżetowych

 | |2007|2008|2009|2010|2011|

Realny PKB (zmiana w %)|KOM wiosna 2010 |4,9|1,2|-7,8|1,4|2,1|

|Min. Fin. wiosna 2010|4,9|1,2|-7,8|1,1|2,1|

Luka produktowa (% potencjalnego PKB)|KOM wiosna 2010 1|5|4,1|-5|-4,6|-3,8|

|Min. Fin. wiosna 2010 |nd.|nd.|nd.|nd.|nd.|

Saldo sektora władz publicznych (% PKB)|KOM wiosna 2010 |5,2|4,2|-2,2|-3,8|-2,9|

|Min. Fin. wiosna 2010 |5,2|4,1|-2,4|-4,2|-2,2|

Saldo pierwotne (% PKB)|KOM wiosna 2010 |6,7|5,6|-1|-2,6|-1,7|

|Min. Fin. wiosna 2010 |nd.|nd.|nd.|nd.|nd.|

Saldo w ujęciu uwzględniającym zmiany cykliczne (% PKB)|KOM wiosna 2010 |2,6|2,1|0,3|-1,4|-1|

|Min. Fin. wiosna 2010 |nd.|nd.|nd.|nd.|nd.|

Saldo strukturalne 2 (% PKB)|KOM wiosna 2010 |2,6|2,1|0,4|-1,3|-1|

|Min. Fin. wiosna 2010 |nd.|nd.|nd.|nd.|nd.|

Dług publiczny brutto (% PKB)|KOM wiosna 2010 |35,2|34,2|44|50,5|54,9|

|Min. Fin. wiosna 2010 |35,2|34,2|44|49,9|51,7|

Uwagi :|||||||

1 W oparciu o szacowany potencjalny wzrost w wysokości – odpowiednio – 2,2 %, 2,1 %, 1,1 %, 1,0 % i 1,3 % w latach 2007-2011.|

2 Saldo w ujęciu uwzględniającym zmiany cykliczne, po skorygowaniu o działania jednorazowe i tymczasowe. Zgodnie z prognozą służb Komisji z wiosny 2010 r. działania jednorazowe i tymczasowe wynoszą 0,1 % PKB w 2009 r. i 0,2 % roku 2010 (w obu przypadkach działania te zwiększają deficyt).|

 | | | | | | |

Źródło :|||||||

Prognoza Ministerstwa Finansów z wiosny 2010 r.; prognozy służb Komisji z wiosny 2010 r. (KOM); obliczenia służb Komisji.|

Wniosek

DECYZJA RADY

w sprawie istnienia nadmiernego deficytu w Finlandii

RADA UNII EUROPEJSKIEJ,

uwzględniając Traktat o funkcjonowaniu Unii Europejskiej, w szczególności jego art. 126 ust. 6,

uwzględniając wniosek Komisji Europejskiej,

uwzględniając uwagi przedstawione przez Finlandię,

a także mając na uwadze, co następuje:

(1) Zgodnie z art. 126 Traktatu o funkcjonowaniu Unii Europejskiej państwa członkowskie unikają nadmiernego deficytu budżetowego.

(2) Pakt stabilności i wzrostu opiera się na dążeniu do zapewnienia solidnych finansów państwa jako środka służącego umocnieniu warunków stabilności cen oraz silnego, trwałego wzrostu, sprzyjającego tworzeniu nowych miejsc pracy.

(3) Procedura nadmiernego deficytu określona w art. 126 Traktatu oraz wyjaśniona w rozporządzeniu Rady (WE) nr 1467/97 w sprawie przyspieszenia i wyjaśnienia procedury nadmiernego deficytu Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. , które jest częścią paktu stabilności i wzrostu, przewiduje podjęcie decyzji w sprawie istnienia nadmiernego deficytu. Załączony do Traktatu Protokół w sprawie procedury dotyczącej nadmiernego deficytu zawiera dalsze postanowienia dotyczące wdrażania procedury nadmiernego deficytu. Szczegółowe zasady i definicje w zakresie stosowania postanowień wspomnianego Protokołu określono w rozporządzeniu Rady (WE) nr 479/2009 Dz.U. L 145 z 10.6.2009, s. 1. . [4][5]

Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6.

Dz.U. L 145 z 10.6.2009, s. 1.

(4) Przeprowadzona w 2005 r. reforma paktu stabilności i wzrostu miała na celu wzmocnienie jego skuteczności i podstaw gospodarczych oraz ochronę stabilności finansów publicznych w perspektywie długoterminowej. W szczególności jej celem było, by na wszystkich etapach procedury nadmiernego deficytu w pełni uwzględniono kontekst gospodarczy i budżetowy. W związku z powyższym pakt stabilności i wzrostu zawiera ramy wspierające realizację polityki rządu mającej na celu szybkie przywrócenie dobrego stanu finansów publicznych z uwzględnieniem sytuacji gospodarczej.

(5) Postanowienia art. 126 ust. 5 Traktatu nakładają na Komisję obowiązek skierowania opinii do Rady w przypadku uznania przez Komisję, że w państwie członkowskim istnieje nadmierny deficyt lub że taki deficyt może wystąpić. Uwzględniwszy swoje sprawozdanie opracowane zgodnie z art. 126 ust. 3 oraz wziąwszy pod uwagę opinię Komitetu Ekonomiczno-Finansowego wydaną zgodnie z art. 126 ust. 4, Komisja stwierdziła, że w Finlandii istnieje nadmierny deficyt. W związku z tym [dnia 15 czerwca 2010 r.] Komisja przedstawiła Radzie stosowną opinię w sprawie Finlandii Wszystkie dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu dotyczącą Finlandii dostępne są na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Wszystkie dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu dotyczącą Finlandii dostępne są na następującej stronie internetowej:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Artykuł 126 ust. 6 Traktatu stanowi, że Rada po dokonaniu ogólnej oceny, a przed podjęciem decyzji w sprawie istnienia nadmiernego deficytu, zobowiązana jest rozważyć wszelkie uwagi zgłaszane przez dane państwo członkowskie. W przypadku Finlandii ogólna ocena prowadzi do następujących wniosków.

(7) Zgodnie z informacjami przekazanymi przez władze Finlandii w kwietniu 2010 r. planowano, że deficyt sektora władz publicznych w 2010 r. wyniesie 4,1 % PKB i tym samym przekroczy wartość referencyjną ustaloną na poziomie 3 % PKB. Zgodnie z trzecim budżetem uzupełniającym, przedstawionym Parlamentowi przez Ministerstwo Finansów w dniu 14 maja 2010 r., dochody podatkowe w 2010 r. mogą być wprawdzie o 0,5 % PKB wyższe niż planowano, jednak docelowa wysokość deficytu pozostaje oficjalnie bez zmian. Planowany deficyt nie zbliża się do wartości referencyjnej wynoszącej 3 % PKB, ale można uznać, że jej przekroczenie ma charakter wyjątkowy w rozumieniu Traktatu oraz paktu stabilności i wzrostu. Wynika ono w szczególności ze znacznego pogorszenia sytuacji gospodarczej w rozumieniu Traktatu oraz paktu stabilności i wzrostu. Ponadto można uznać, że planowane przekroczenie wartości referencyjnej ma charakter tymczasowy. Według prognozy służb Komisji z wiosny 2010 r. deficyt spadnie poniżej wartości referencyjnej w 2011 r., za sprawą umocnienia się przewidywanego ożywienia gospodarczego. Przewidziane w Traktacie kryterium deficytu nie jest spełnione.

(8) Zgodnie z danymi przekazanymi przez władze Finlandii w kwietniu 2010 r. dług brutto sektora władz publicznych kształtuje się w 2010 r. poniżej wartości referencyjnej wynoszącej 60 % PKB, a dokładnie na poziomie 49,9 % PKB. W prognozie służb Komisji z wiosny 2010 r. przewiduje się, że w 2010 r. wskaźnik zadłużenia wyniesie 50,5 % PKB, a w roku 2011 wzrośnie do 54,9 % PKB, nadal jednak utrzymując się poniżej wartości referencyjnej, tj. 60 % PKB. Przewidziane w Traktacie kryterium zadłużenia jest więc spełnione.

(9) Zgodnie z art. 2 ust. 4 rozporządzenia Rady (WE) nr 1467/97 „istotne czynniki” mogą zostać uwzględnione w procesie podejmowania decyzji Rady w sprawie istnienia nadmiernego deficytu zgodnie z art. 126 ust. 6 wyłącznie wtedy, gdy spełniony jest podwójny warunek: deficyt zbliża się do wartości referencyjnej oraz przekroczenie przez niego tej wartości ma charakter tymczasowy. W przypadku Finlandii ten podwójny warunek nie jest spełniony. Dlatego też istotne czynniki nie zostały uwzględnione w procesie podejmowania niniejszej decyzji,

PRZYJMUJE NINIEJSZĄ DECYZJĘ:

Artykuł 1

Z ogólnej oceny wynika, że w Finlandii istnieje nadmierny deficyt.

Artykuł 2

Niniejsza decyzja skierowana jest do Republiki Finlandii.

Sporządzono w Brukseli, dnia

W imieniu Rady

Przewodniczący […]

[1] Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. Sprawozdanie uwzględnia również „Szczegółowe zasady wdrażania Paktu na rzecz stabilności i wzrostu oraz wytyczne dotyczące formy i treści programów stabilności i konwergencji” ( Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes ), zatwierdzone przez Radę ECOFIN w dniu 10 listopada 2009 r., dostępne na stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Zgodnie z rozporządzeniem Rady (WE) nr 479/2009 państwa członkowskie muszą dwa razy w roku składać Komisji sprawozdania na temat planowanych i rzeczywistych poziomów deficytu oraz długu sektora władz publicznych. Najnowsze przekazane przez Finlandię dane można znaleźć na następującej stronie internetowej: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Wszystkie dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu dotyczącą Finlandii dostępne są na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6.

[5] Dz.U. L 145 z 10.6.2009, s. 1.

[6] Wszystkie dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu dotyczącą Finlandii dostępne są na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

LT

(...PICT...)|EUROPOS KOMISIJA|

Briuselis, 2010.6.15

SEK(2010) 746 galutinis

Pasiūlymas

TARYBOS SPRENDIMAS

dėl perviršinio deficito Suomijoje

AIŠKINAMASIS MEMORANDUMAS

1. Stabilumo ir augimo pakto taikymas dabartinės krizės metu

Šiuo metu daugelyje ES šalių valdžios sektoriaus biudžeto deficitas viršija Sutartyje nustatytą 3 % BVP pamatinę vertę. Dažnai stiprus deficito bei skolos būklės pablogėjimas turi būti vertinamas turint omenyje beprecedentę 2008–2009 m. pasaulinę finansų krizę ir ekonomikos nuosmukį. Tam įtakos turi keli veiksniai. Pirma, dėl ekonomikos nuosmukio mažėja mokestinės pajamos ir didėja socialinių išmokų išlaidos (pvz., bedarbių pašalpos). Antra, pripažindama, kad biudžeto politika dabartinėje ypatingoje ekonominėje situacijoje vaidina svarbų vaidmenį, 2008 m. lapkričio mėn. Europos ekonomikos atkūrimo plane (EEAP), kurį gruodžio mėn. patvirtino Europos Vadovų Taryba, Komisija paragino imtis fiskalinių skatinamųjų priemonių. Plane numatyta, kad skatinamosios priemonės turi būti taikomos laiku, jos turi būti tikslinės, laikinos ir skirtingos įvairiose valstybėse narėse, atsižvelgiant į skirtingą šalių būklę valstybės finansų tvarumo ir konkurencingumo požiūriu, o pagerėjus ekonomikos sąlygoms jos turi būti panaikintos. Galiausiai kelios šalys ėmėsi priemonių finansų sektoriui stabilizuoti; kai kurios iš šių priemonių turėjo įtakos skolos būklei arba kelia didesnio deficito ir skolos riziką ateityje, nors tam tikras vyriausybės suteiktos paramos išlaidas ateityje būtų galima susigrąžinti.

Pagal Stabilumo ir augimo paktą Komisija turi pradėti perviršinio deficito procedūrą (PDP), kai valstybės narės deficitas viršija 3 % BVP pamatinę vertę. Stabilumo ir augimo pakto 2005 m. pakeitimais siekta užtikrinti, kad visuose perviršinio deficito procedūros etapuose būtų visų pirma atsižvelgiama į ekonomikos ir biudžeto aplinkybes. Taip Stabilumo ir augimo pakte numatyta struktūra, kuria palaikoma vyriausybės politika, skirta, atsižvelgiant į ekonominę padėtį, greitai atkurti patikimą biudžeto būklę, ir taip užtikrinamas ilgalaikis valstybės finansų tvarumas.

2. Ankstesni perviršinio deficito procedūros veiksmai

Perviršinio deficito procedūra (PDP) nustatyta Sutarties dėl Europos Sąjungos veikimo 126 straipsnyje. Ši procedūra išaiškinta Tarybos reglamente (EB) Nr. 1467/97 dėl perviršinio deficito procedūros įgyvendinimo paspartinimo ir paaiškinimo OL L 209, 1997 8 2, p. 6. Pranešime taip pat atsižvelgiama į 2009 m. lapkričio 10 d. ECOFIN tarybos patvirtintas „Stabilumo ir augimo pakto įgyvendinimo sąlygas bei stabilumo ir konvergencijos programų formos ir turinio gaires“, su kuriomis galima susipažinti adresu http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , kuris yra Stabilumo ir augimo pakto dalis.[1]

OL L 209, 1997 8 2, p. 6. Pranešime taip pat atsižvelgiama į 2009 m. lapkričio 10 d. ECOFIN tarybos patvirtintas „Stabilumo ir augimo pakto įgyvendinimo sąlygas bei stabilumo ir konvergencijos programų formos ir turinio gaires“, su kuriomis galima susipažinti adresu http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Pagal Sutarties 126 straipsnio 2 dalį Komisija turi stebėti, kaip laikomasi biudžetinės drausmės pagal šiuos du kriterijus: a) ar planuojamo arba faktinio valdžios sektoriaus biudžeto deficito ir bendrojo vidaus produkto santykis (BVP) viršija 3 % pamatinę vertę (išskyrus atvejus, kai santykis smarkiai ir nuolat mažėjo ir pasiekė lygį, artimą pamatinei vertei; arba pamatinės vertės perviršis yra tik išimtinis ir laikinas, o santykis lieka artimas pamatinei vertei); ir b) ar valstybės skolos ir BVP santykis viršija 60 % pamatinę vertę (išskyrus atvejus, kai tas santykis pakankamai mažėja ir tinkamu tempu artėja prie pamatinės vertės).

126 straipsnio 3 dalyje nustatyta, kad, valstybei narei nevykdant reikalavimų pagal vieną ar abu šiuos kriterijus, Komisija turi parengti pranešimą. Šiame pranešime taip pat turi būti „atsižvelgiama, ar bendrojo šalies biudžeto deficitas yra didesnis už valstybės investicijų išlaidas, be to, įvertinami ir kiti svarbūs veiksniai, įskaitant valstybės narės vidutinės trukmės ekonomikos ir biudžeto būklę“.

Remdamasi duomenimis, kuriuos 2009 m. balandžio mėn. pateikė Suomijos valdžios institucijos Pagal Tarybos reglamentą (EB) Nr. 479/2009 valstybės narės du kartus per metus turi teikti Komisijai savo planuojamų bei faktinių valdžios sektoriaus deficito ir skolos lygių ataskaitas. Paskutinis Suomijos pranešimas pateiktas http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , ir atsižvelgdama į Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognozę, 2010 m. gegužės 12 d. Komisija priėmė pranešimą dėl Suomijos pagal Sutarties 126 straipsnio 3 dalį Visi su PDP susiję Suomijai skirti dokumentai pateikti svetainėje http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Pagal Tarybos reglamentą (EB) Nr. 479/2009 valstybės narės du kartus per metus turi teikti Komisijai savo planuojamų bei faktinių valdžios sektoriaus deficito ir skolos lygių ataskaitas. Paskutinis Suomijos pranešimas pateiktas

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Visi su PDP susiję Suomijai skirti dokumentai pateikti svetainėje

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Po to [2010 m. gegužės 27 d.] pagal 126 straipsnio 4 dalį Ekonomikos ir finansų komitetas parengė nuomonę apie Komisijos pranešimą.

3. Perviršinio deficito susidarymas

Remiantis PDP pranešimu, 2010 m. valdžios sektoriaus deficitas Suomijoje turėtų siekti 4,1 % BVP, taigi jis viršys 3 % BVP pamatinę vertę. Komisijos pranešime pagal 126 straipsnio 3 dalį laikoma, kad numatomas deficitas nėra artimas 3 % BVP pamatinei vertei. Atsižvelgiant į 2010 m. gegužės 14 d. Finansų ministerijos Parlamentui pateiktą trečią papildomą biudžetą, manoma, kad mokesčių pajamos 2010 m. gali būti 0,5 % BVP didesnės, negu planuotos, iš esmės dėl to, kad surenkama daugiau pelno mokesčių. Tai reiškia, kad rezultatai gali būti geresni, nei numatyti dabartinėse valstybės finansų projekcijose, bet kadangi šios projekcijos nebuvo iš esmės atnaujintos, oficialiai liko nepakeistas 2010 m. siektinas deficito rodiklis ir lieka galioti dabartinis vertinimas. Numatomas pamatinės vertės perviršis gali būti laikomas išimtiniu, kaip apibrėžta Sutartyje ir Stabilumo ir augimo pakte. Visų pirma jis susidarė dėl didelio ekonomikos nuosmukio, kaip apibrėžta Sutartyje ir Stabilumo ir augimo pakte, ir dėl skatinamųjų priemonių, kurių laikantis Europos ekonomikos atkūrimo plano buvo imtasi reaguojant į ekonomikos nuosmukį. Remiantis Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognoze, 2009 m. realusis BVP susitraukė 7,8 %, o 2010 m. turėtų augti 1,4 %. Be to, numatomas pamatinės vertės viršijimas gali būti laikomas laikinu. Remiantis Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognoze, 2011 m. deficitas sumažės iki mažesnės už pamatinę vertės, prie to prisidės numatomas ekonomikos atsigavimas. Sutartyje nustatytas deficito kriterijus nėra įvykdytas.

Remiantis PDP pranešimu, 2010 m. bendroji valdžios sektoriaus skola lieka mažesnė už 60 % BVP pamatinę vertę ir sieks 49,9 % BVP. Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognozėje numatoma, kad skolos santykis 2010 m. sieks 50,5 % BVP, o 2011 m. padidės iki 54,9 % BVP. Sutartyje nustatytas skolos kriterijus įvykdytas.

Pagal Sutarties ir Stabilumo ir augimo pakto nuostatas Komisija pranešime taip pat nagrinėjo svarbius veiksnius. Pagal Stabilumo ir augimo paktą priimant sprendimą dėl perviršinio deficito į juos galima atsižvelgti tik tuomet, jei deficitas atitinka dvigubą artumo pamatinei vertei ir laikinumo sąlygą. Suomijos atveju dviguba sąlyga nėra įvykdyta. Svarbūs veiksniai patys savaime šiuo atveju iš esmės yra sąlyginai palankūs, atsižvelgiant į gerus Suomijos fiskalinės politikos rezultatus.

Ekonomikos ir finansų komiteto nuomonė pagal Sutarties 126 straipsnio 4 dalį atitinka Komisijos pranešime pagal 126 straipsnio 3 dalį pateiktą vertinimą.

Atsižvelgdama į savo pranešimą pagal 126 straipsnio 3 dalį ir Ekonomikos ir finansų komiteto nuomonę pagal 126 straipsnio 4 dalį, Komisija laikosi nuomonės, kad Suomijoje yra susidaręs perviršinis deficitas. Ši Komisijos nuomonė, pagal 126 straipsnio 5 dalį priimta [2010 m. birželio 15 d.], yra skirta Tarybai. Komisija siūlo, kad Taryba priimtų atitinkamą sprendimą remdamasi 126 straipsnio 6 dalimi. Be to, Komisija teikia Tarybai rekomendaciją dėl Tarybos rekomendacijos Suomijai pagal 126 straipsnio 7 dalį siekiant ištaisyti perviršinio deficito padėtį.

4. Rekomendacijos dėl perviršinio deficito padėties ištaisymo

Pagal Tarybos reglamento (EB) Nr. 1467/97 3 straipsnio 4 dalį Tarybos rekomendacijoje pagal 126 straipsnio 7 dalį turi būti nustatytas ne ilgesnis kaip šešių mėnesių laikotarpis, per kurį atitinkama valstybė narė turi imtis veiksmingų priemonių perviršiniam deficitui ištaisyti, ir terminas, per kurį reikia ištaisyti perviršinį deficitą, o „ištaisymas turėtų būti užbaigtas per metus nuo tokio deficito nustatymo, nebent atsirastų ypatingų aplinkybių“. Reglamento 2 straipsnio 6 dalyje nustatyta, kad sprendžiant, ar egzistuoja ypatingos aplinkybės, reikia atsižvelgti į svarbius veiksnius, aptartus Komisijos pranešime pagal Sutarties 126 straipsnio 3 dalį. Reglamento 3 straipsnio 4 dalyje nustatyta, kad rekomendacijoje Taryba nurodo, kad, „siekiant ištaisyti perviršinį deficitą per rekomendacijoje nustatytą terminą, valstybė narė turi pasiekti minimalų metinį kiekvienam ciklui pritaikyto balanso pagerėjimą, kurio etalonas būtų ne mažiau kaip 0,5 % BVP, atėmus vienkartines ir laikinąsias priemones“.

Suomijos atveju laikoma, kad svarbūs veiksniai, kurie paaiškinti Reglamento (EB) Nr. 1467/97 2 straipsnio 3 dalyje ir kuriuos Komisija išnagrinėjo pranešime pagal 124 straipsnio 3 dalį, yra palankūs. Vis dėlto tai nereiškia, kad yra ypatingų aplinkybių, dėl kurių būtų galima nesilaikyti standartinio deficito ištaisymo termino. Visų pirma, remiantis Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognoze ir darant prielaidą, kad politika nesikeis, jau 2011 m. valdžios sektoriaus deficitas turėtų sumažėti kiek žemiau 3  % pamatinės vertės. Atsižvelgiant į tai, reikėtų leisti, kad Suomijos valdžios institucijos 2010 m. įgyvendintų numatytas fiskalines priemones, kartu užtikrindamos, kad planuojamas 3 % BVP pamatinės vertės viršijimas išliktų ribotas ir laikinas. Valdžios institucijos turėtų nurodyti priemones, skirtas užtikrinti, kad numatomas perviršinio deficito ištaisymas 2011 m. būtų tvarus.

Siekiant vykdyti griežtesnę priežiūrą pagal PDP, kuri būtina dėl perviršinio deficito ištaisymo termino, reikės reguliariai ir laiku stebėti pažangą, padarytą įgyvendinant fiskalinio konsolidavimo strategiją, kad perviršinis deficitas būtų ištaisytas. Atsižvelgiant į tai, 2011 m. atnaujintoje Suomijos stabilumo programoje šiam klausimui galėtų būti skirtas atskiras skyrius.

Pagrindinių makroekonominių ir biudžeto projekcijų palyginimas

 | |2007|2008|2009|2010|2011|

Realusis BVP (pokytis, %)|2010 m. pavasario COM |4,9|1,2|-7,8|1,4|2,1|

|Finansų ministerijos 2010 m. pavasario prognozė|4,9|1,2|-7,8|1,1|2,1|

Gamybos apimties atotrūkis (% potencialiojo BVP)| 2010 m. pavasario COM 1|5|4,1|-5|-4,6|-3,8|

|Finansų ministerijos 2010 m. pavasario prognozė |nėra duomenų|nėra duomenų|nėra duomenų|nėra duomenų|nėra duomenų|

Valdžios sektoriaus balansas (% BVP)|2010 m. pavasario COM |5,2|4,2|-2,2|-3,8|-2,9|

|Finansų ministerijos 2010 m. pavasario prognozė |5,2|4,1|-2,4|-4,2|-2,2|

Pirminis balansas (% BVP)|2010 m. pavasario COM |6,7|5,6|-1|-2,6|-1,7|

|Finansų ministerijos 2010 m. pavasario prognozė |nėra duomenų|nėra duomenų|nėra duomenų|nėra duomenų|nėra duomenų|

Pagal ciklą pakoreguotas balansas (% BVP)|2010 m. pavasario COM |2,6|2,1|0,3|-1,4|-1|

|Finansų ministerijos 2010 m. pavasario prognozė |nėra duomenų|nėra duomenų|nėra duomenų|nėra duomenų|nėra duomenų|

Struktūrinis balansas 2 (% BVP)|2010 m. pavasario COM |2,6|2,1|0,4|-1,3|-1|

|Finansų ministerijos 2010 m. pavasario prognozė |nėra duomenų|nėra duomenų|nėra duomenų|nėra duomenų|nėra duomenų|

Bendroji valdžios sektoriaus skola (% BVP)|2010 m. pavasario COM |35,2|34,2|44|50,5|54,9|

|Finansų ministerijos 2010 m. pavasario prognozė |35,2|34,2|44|49,9|51,7|

Pastabos :|||||||

1 Remiantis potencialiojo augimo apskaičiavimais: 2,2 %, 2,1 %, 1,1 %, 1,0 % ir 1,3 % atitinkamai 2007–2011 m.|

2 Pagal ciklą pakoreguotas balansas atmetus vienkartines ir kitas laikinąsias priemones. Pagal Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognozę vienkartinės ir kitos laikinosios priemonės yra 0,1 % BVP 2009 m. ir 0,2 % BVP 2010  m. – visos deficitą didinančios.|

 | | | | | | |

Šaltinis:|||||||

Finansų ministerijos 2010 m. pavasario prognozė; Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognozės (COM); Komisijos tarnybų skaičiavimai.|

Pasiūlymas

TARYBOS SPRENDIMAS

dėl perviršinio deficito Suomijoje

EUROPOS SĄJUNGOS TARYBA,

atsižvelgdama į Sutartį dėl Europos Sąjungos veikimo, ypač į jos 126 straipsnio 6 dalį,

atsižvelgdama į Europos Komisijos pasiūlymą,

atsižvelgdama į Suomijos pastabas,

kadangi:

(1) Pagal Sutarties dėl Europos Sąjungos veikimo 126 straipsnio 1 dalį valstybės narės vengia perviršinio valdžios sektoriaus deficito.

(2) Stabilumo ir augimo pakto pagrindinis tikslas yra patikimi valstybės finansai – priemonė sudaryti geresnes sąlygas kainų stabilumui ir dideliam tvariam augimui, leidžiančiam kurti naujas darbo vietas.

(3) Pagal Sutarties 126 straipsnyje nustatytą perviršinio deficito procedūrą (PDP), kuri išaiškinta Tarybos reglamente (EB) Nr. 1467/97 dėl perviršinio deficito procedūros įgyvendinimo paspartinimo ir paaiškinimo OL L 209, 1997 8 2, p. 6. (kuris yra Stabilumo ir augimo pakto dalis), numatyta priimti sprendimą dėl perviršinio deficito. Prie Sutarties pridėtame Protokole dėl perviršinio deficito procedūros nustatomos papildomos nuostatos, susijusios su PDP įgyvendinimu. Tarybos reglamentu (EB) Nr. 479/2009 OL L 145, 2009 6 10, p. 1. nustatytos išsamios taisyklės ir apibrėžtys, susijusios su minėto protokolo nuostatų taikymu. [4][5]

OL L 209, 1997 8 2, p. 6.

OL L 145, 2009 6 10, p. 1.

(4) Stabilumo ir augimo pakto reforma siekta stiprinti jo veiksmingumą, ekonominius pagrindus ir užtikrinti ilgalaikį valstybės finansų tvarumą. Ja siekta užtikrinti, kad visuose perviršinio deficito procedūros (PDP) etapuose būtų visų pirma atsižvelgta į ekonomikos ir biudžeto aplinkybes. Taip Stabilumo ir augimo pakte numatyta struktūra, kuria palaikoma vyriausybės politika, skirta greitai grįžti prie patikimos biudžeto būklės, atsižvelgiant į ekonominę padėtį.

(5) Sutarties 126 straipsnio 5 dalyje reikalaujama, kad Komisija pateiktų Tarybai nuomonę, jeigu Komisija mano, kad valstybėje narėje yra susidaręs arba gali susidaryti perviršinis deficitas. Atsižvelgusi į savo pranešimą pagal 126 straipsnio 3 dalį ir į Ekonomikos ir finansų komiteto nuomonę pagal 126 straipsnio 4 dalį, Komisija padarė išvadą, kad Suomijoje susidarė perviršinis deficitas. Todėl [2010 m. birželio 15 d.] Komisija pateikė Tarybai tokią nuomonę dėl Suomijos Visi su PDP susiję Suomijai skirti dokumentai pateikti svetainėje http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Visi su PDP susiję Suomijai skirti dokumentai pateikti svetainėje

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Sutarties 126 straipsnio 6 dalyje nustatyta, kad Taryba, prieš priimdama sprendimą, ar yra susidaręs perviršinis deficitas, turėtų apsvarstyti ir nuodugniai įvertinti visas pastabas, kurias atitinkama valstybė narė pageidauja pateikti. Suomijos atveju, atlikus nuodugnų įvertinimą, daromos šios išvados.

(7) Remiantis 2010 m. balandžio mėn. Suomijos valdžios institucijų pateiktais duomenimis, 2010 m. valdžios sektoriaus deficitas Suomijoje turėtų siekti 4,1 % BVP ir viršyti 3 % BVP pamatinę vertę. Nors atsižvelgiant į 2010 m. gegužės 14 d. Finansų ministerijos Parlamentui pateiktą trečią papildomą biudžetą, manoma, kad mokesčių pajamos 2010 m. gali būti didesnės, negu planuotos, siektinas deficito rodiklis oficialiai liko nepakeistas. Numatomas deficitas nėra artimas 3 % BVP pamatinei vertei, bet numatomas pamatinės vertės viršijimas gali būti laikomas išimtiniu, kaip apibrėžta Sutartyje ir Stabilumo ir augimo pakte. Visų pirma, jis iš tiesų susidarė dėl didelio ekonomikos nuosmukio, kaip apibrėžta Sutartyje bei Stabilumo ir augimo pakte. Be to, numatomas pamatinės vertės viršijimas gali būti laikomas laikinu. Remiantis Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognoze, 2011 m. deficitas sumažės iki mažesnės už pamatinę vertės, prie to prisidės numatomas ekonomikos atsigavimas. Sutartyje nustatytas deficito kriterijus nėra įvykdytas.

(8) Remiantis 2010 m. balandžio mėn. Suomijos valdžios institucijų pateiktais duomenimis, bendroji valdžios sektoriaus skola lieka mažesnė už 60 % BVP pamatinę vertę, ir numatoma, kad 2010 m. ji sudarys 49,9 % BVP. Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognozėje numatyta, kad 2010 m. skolos santykis sieks 50,5 % BVP, o 2011 m. padidės iki 54,9 % BVP – vis tiek liks mažesnis už 60 % BVP pamatinę vertę. Sutartyje nustatytas skolos kriterijus įvykdytas.

(9) Pagal Tarybos reglamento (EB) Nr. 1467/97 2 straipsnio 4 dalį, priimant Tarybos sprendimą dėl perviršinio deficito pagal 126 straipsnio 6 dalį, į svarbius veiksnius galima atsižvelgti tik tuomet, jeigu visapusiškai laikomasi dvigubos sąlygos – kad deficitas išliktų artimas pamatinei vertei ir pamatinės vertės perviršis būtų laikinas. Suomijos atveju ši dviguba sąlyga nėra įvykdyta. Todėl priimant šį sprendimą į svarbius veiksnius neatsižvelgiama,

PRIĖMĖ ŠĮ SPRENDIMĄ:

1 straipsnis

Atlikus bendrą vertinimą nustatyta, kad Suomijoje yra susidaręs perviršinis deficitas.

2 straipsnis

Šis sprendimas skirtas Suomijos Respublikai.

Priimta Briuselyje,

Tarybos vardu

Pirmininkas […]

[1] OL L 209, 1997 8 2, p. 6. Pranešime taip pat atsižvelgiama į 2009 m. lapkričio 10 d. ECOFIN tarybos patvirtintas „Stabilumo ir augimo pakto įgyvendinimo sąlygas bei stabilumo ir konvergencijos programų formos ir turinio gaires“, su kuriomis galima susipažinti adresu http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Pagal Tarybos reglamentą (EB) Nr. 479/2009 valstybės narės du kartus per metus turi teikti Komisijai savo planuojamų bei faktinių valdžios sektoriaus deficito ir skolos lygių ataskaitas. Paskutinis Suomijos pranešimas pateiktas http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Visi su PDP susiję Suomijai skirti dokumentai pateikti svetainėje http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] OL L 209, 1997 8 2, p. 6.

[5] OL L 145, 2009 6 10, p. 1.

[6] Visi su PDP susiję Suomijai skirti dokumentai pateikti svetainėje http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

DE

(...PICT...)|EUROPÄISCHE KOMMISSION|

Brüssel, den 15.6.2010

SEK(2010) 746 endgültig

Vorschlag für einen

BESCHLUSS DES RATES

über das Bestehen eines übermäßigen Defizits in Finnland

BEGRÜNDUNG

1. Die Anwendung des Stabilitäts- und Wachstumspakts in der derzeitigen Krise

Viele EU-Staaten sind derzeit mit einem gesamtstaatlichen Defizit oberhalb des im Vertrag über die Arbeitsweise der Europäischen Union festgelegten Referenzwerts von 3 % des BIP konfrontiert. Der oftmals drastische Anstieg von Defizit und Schuldenstand muss vor dem Hintergrund der beispiellosen Weltfinanzkrise und des globalen Konjunkturrückgangs 2008/09 gesehen werden. Verschiedene Faktoren kommen hier zum Tragen. Erstens hat der Konjunkturrückgang geringere Steuereinnahmen und steigende Sozialausgaben (z. B. für Leistungen bei Arbeitslosigkeit) zur Folge. Zweitens hat die Kommission in Anerkennung der wichtigen Rolle, die der Haushaltspolitik in der aktuellen wirtschaftlichen Ausnahmesituation zukommt, in ihrem Europäischen Konjunkturprogramm vom November 2008, das im Dezember vom Europäischen Rat gebilligt wurde, budgetäre Impulse gefordert. Dem Programm zufolge sollen diese Impulse rechtzeitig, gezielt und befristet erfolgen; zudem sollten sie je nachdem, in welcher Lage sich ein Mitgliedstaat im Hinblick auf die langfristige Tragfähigkeit seiner öffentlichen Finanzen und seine Wettbewerbsfähigkeit befindet, differenziert und – wenn sich die Wirtschaftslage bessert – wieder zurückgenommen werden. Schließlich haben mehrere Länder Maßnahmen zur Stabilisierung des Finanzsektors ergriffen, die sich zum Teil auf den Schuldenstand ausgewirkt haben bzw. die Gefahr künftig höherer Defizite und Schulden bergen, auch wenn die Kosten der staatlichen Konjunkturförderung möglicherweise zum Teil wieder hereingeholt werden können.

Nach dem Stabilitäts- und Wachstumspakt muss die Kommission das Verfahren bei einem übermäßigen Defizit (Defizitverfahren) einleiten, wenn das Defizit eines Mitgliedstaats den Referenzwert von 3 % des BIP übersteigt. Mit den Änderungen am Stabilitäts- und Wachstumspakt von 2005 sollte vor allem sichergestellt werden, dass die wirtschaftliche und budgetäre Lage auf allen Stufen des Defizitverfahrens in vollem Umfang berücksichtigt wird. Auf diese Weise bietet der Stabilitäts- und Wachstumspakt einen Rahmen, der die Politik der Regierungen zur umgehenden Wiederherstellung einer soliden Haushaltsposition mit Rücksicht auf die Wirtschaftslage unterstützt und dadurch die langfristige Tragfähigkeit der öffentlichen Finanzen sichert.

2. Bisherige Schritte im Defizitverfahren

In Artikel 126 des Vertrags über die Arbeitsweise der Europäischen Union (AEUV) ist ein Verfahren bei einem übermäßigen Defizit (Defizitverfahren) vorgesehen. Dessen Einzelheiten regelt die zum Stabilitäts- und Wachstumspakt gehörende Verordnung (EG) Nr. 1467/97 des Rates „über die Beschleunigung und Klärung des Verfahrens bei einem übermäßigen Defizit“ ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. Im vorliegenden Bericht wird auch den „Spezifikationen für die Umsetzung des Stabilitäts- und Wachstumspakts sowie Leitlinien zu Inhalt und Form der Stabilitäts- und Konvergenzprogramme“ Rechnung getragen, die am 10. November 2009 vom Rat „Wirtschaft und Finanzen“ gebilligt wurden und unter folgender Webadresse einzusehen sind: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . .[1]

ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. Im vorliegenden Bericht wird auch den „Spezifikationen für die Umsetzung des Stabilitäts- und Wachstumspakts sowie Leitlinien zu Inhalt und Form der Stabilitäts- und Konvergenzprogramme“ Rechnung getragen, die am 10. November 2009 vom Rat „Wirtschaft und Finanzen“ gebilligt wurden und unter folgender Webadresse einzusehen sind: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Nach Artikel 126 Absatz 2 AEUV prüft die Kommission die Einhaltung der Haushaltsdisziplin anhand von zwei Kriterien, nämlich daran, a) ob das Verhältnis des geplanten oder tatsächlichen öffentlichen Defizits zum Bruttoinlandsprodukt den Referenzwert von 3 % überschreitet (es sei denn, dass entweder das Verhältnis erheblich und laufend zurückgegangen ist und einen Wert in der Nähe des Referenzwerts erreicht hat oder der Referenzwert nur ausnahmsweise und vorübergehend überschritten wird und das Verhältnis in der Nähe des Referenzwerts bleibt), und b) ob das Verhältnis des öffentlichen Schuldenstands zum BIP den Referenzwert von 60 % überschreitet (es sei denn, das Verhältnis ist hinreichend rückläufig und nähert sich rasch genug dem Referenzwert).

Nach Artikel 126 Absatz 3 hat die Kommission einen Bericht zu erstellen, falls ein Mitgliedstaat keines oder nur eines dieser Kriterien erfüllt. In diesem Bericht wird auch „berücksichtigt, ob das öffentliche Defizit die öffentlichen Ausgaben für Investitionen übertrifft; berücksichtigt werden ferner alle sonstigen einschlägigen Faktoren, einschließlich der mittelfristigen Wirtschafts- und Haushaltslage des Mitgliedstaats“.

Ausgehend von der Datenmeldung der finnischen Behörden vom April 2010 Gemäß der Verordnung (EG) Nr. 479/2009 des Rates müssen die Mitgliedstaaten der Kommission zweimal jährlich die Höhe des tatsächlichen und des geplanten öffentlichen Defizits und Schuldenstands mitteilen. Die jüngste Datenmitteilung Finnlands ist abrufbar unter: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . und unter Berücksichtigung der Frühjahrsprognose 2010 der Kommissionsdienststellen hat die Kommission am 12. Mai 2010 einen Bericht nach Artikel 126 Absatz 3 zu Finnland Alle Dokumente zum Defizitverfahren gegen Finnland sind abrufbar unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . angenommen.[2][3]

Gemäß der Verordnung (EG) Nr. 479/2009 des Rates müssen die Mitgliedstaaten der Kommission zweimal jährlich die Höhe des tatsächlichen und des geplanten öffentlichen Defizits und Schuldenstands mitteilen. Die jüngste Datenmitteilung Finnlands ist abrufbar unter: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Alle Dokumente zum Defizitverfahren gegen Finnland sind abrufbar unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Anschließend hat der Wirtschafts- und Finanzausschuss am [27. Mai 2010] gemäß Artikel 126 Absatz 4 eine Stellungnahme zu dem Bericht der Kommission abgegeben.

3. Das Bestehen eines übermässigen Defizits

Nach den im Rahmen des Defizitverfahrens gemeldeten Daten ist für 2010 in Finnland ein gesamtstaatliches Defizit von 4,1 % des BIP und damit eine Überschreitung des Referenzwerts von 3 % des BIP geplant. In ihrem Bericht nach Artikel 126 Absatz 3 gelangte die Kommission zu dem Schluss, dass das geplante Defizit somit nicht in der Nähe des Referenzwerts von 3 % des BIP liegt. Der dritte Nachtragshaushalt, den das Finanzministerium am 14. Mai 2010 dem Parlament vorgelegt hat, lässt darauf schließen, dass die Steuereinnahmen 2010 um 0,5 % des BIP höher als geplant ausfallen könnten, in erster Linie wegen eines höheren Körperschaftssteueraufkommens. Dies deutet auf Aufwärtsrisiken für die aktuellen Projektionen der öffentlichen Finanzen hin, da es aber keine vollständige Aktualisierung dieser Projektionen gibt, ist das Defizitziel für 2010 nicht offiziell geändert worden und die aktuelle Bewertung behält ihre Gültigkeit. Der Referenzwert kann im Sinne des AEUV und des Stabilitäts- und Wachstumspakts als ausnahmsweise überschritten angesehen werden. Die Überschreitung resultiert insbesondere aus einem schweren Wirtschaftsabschwung im Sinne des AEUV und des Stabilitäts- und Wachstumspakts und aus den Konjunkturmaßnahmen, die im Einklang mit dem Europäischen Konjunkturprogramm als Reaktion auf den Wirtschaftsabschwung ergriffen worden sind. Gemäß der Frühjahrsprognose 2010 der Kommissionsdienststellen ist das reale BIP im Jahr 2009 um 7,8 % geschrumpft, soll im Jahr 2010 aber wieder um 1,4 % wachsen. Außerdem kann die geplante Überschreitung des Referenzwerts als vorübergehend angesehen werden. Der Frühjahrsprognose 2010 der Kommissionsdienststellen zufolge wird das Defizit im Jahr 2011 unter den Referenzwert absinken, was durch eine prognostizierte Stabilisierung der wirtschaftlichen Erholung gestützt wird. Das Defizitkriterium des AEUV ist nicht erfüllt.

Nach den im Rahmen des Defizitverfahrens gemeldeten Daten bleibt der gesamtstaatliche Bruttoschuldenstand im Jahr 2010 mit 49,9 % des BIP unter dem Referenzwert von 60 % des BIP. Nach der Frühjahrsprognose 2010 der Kommissionsdienststellen soll die Schuldenquote 2010 50,5% des BIP erreichen und 2011 auf 54,9% des BIP ansteigen. Das Schuldenstandskriterium des AEUV ist somit erfüllt.

Entsprechend den Vorschriften des AEUV sowie des Stabilitäts- und Wachstumspakts hat die Kommission in ihrem Bericht auch sonstige „einschlägige Faktoren“ geprüft. Diese können gemäß dem Stabilitäts- und Wachstumspakt in den Verfahrensschritten, die zu dem Beschluss über das Bestehen eines übermäßigen Defizits führen, nur dann berücksichtigt werden, wenn die doppelte Voraussetzung, dass das gesamtstaatliche Defizit in der Nähe des Referenzwerts bleibt und der Referenzwert nur vorübergehend überschritten wird, erfüllt ist. Im Falle Finnlands ist diese Voraussetzung nicht erfüllt. Für sich betrachtet scheinen die einschlägigen Faktoren im vorliegenden Fall aufgrund der guten Erfolgsbilanz der finnischen Finanzpolitik per Saldo relativ günstig.

Die Stellungnahme des Wirtschafts- und Finanzausschusses nach Artikel 126 Absatz 4 AEUV stimmt mit der Einschätzung des Kommissionsberichts nach Artikel 126 Absatz 3 überein.

Die Kommission vertritt unter Berücksichtigung ihres Berichts gemäß Artikel 126 Absatz 3 und der Stellungnahme des Wirtschafts- und Finanzausschusses gemäß Artikel 126 Absatz 4 die Auffassung, dass in Finnland ein übermäßiges Defizit besteht. Diese von der Kommission am [15. Juni 2010] angenommene Stellungnahme wird hiermit gemäß Artikel 126 Absatz 5 AEUV dem Rat vorgelegt. Die Kommission schlägt dem Rat vor, gemäß Artikel 126 Absatz 6 in diesem Sinne zu entscheiden. Außerdem unterbreitet die Kommission dem Rat eine Empfehlung für eine Empfehlung des Rates nach Artikel 126 Absatz 7 AEUV, die mit dem Ziel an Finnland gerichtet wird, das übermäßige Defizit zu beenden.

4. Empfehlungen zur Beendigung des übermässigen öffentlichen Defizits

Nach Artikel 3 Absatz 4 der Verordnung (EG) Nr. 1467/97 des Rates müssen dem betreffenden Mitgliedstaat in der Empfehlung des Rates nach Artikel 126 Absatz 7 eine Frist von höchstens sechs Monaten für die Ergreifung wirksamer Maßnahmen und eine Frist für die Korrektur des übermäßigen Defizits gesetzt werden, „die in dem Jahr erreicht werden (sollte), das auf die Feststellung eines übermäßigen Defizits folgt, sofern keine besonderen Umstände vorliegen.“ Aus Artikel 2 Absatz 6 der Verordnung ergibt sich, dass die im Bericht der Kommission gemäß Artikel 126 Absatz 3 AEUV berücksichtigten „einschlägigen Faktoren“ in die Entscheidung über das Vorliegen besonderer Umstände einfließen müssen. Nach Artikel 3 Absatz 4 der Verordnung hat der Rat den Mitgliedstaat in der Empfehlung zu ersuchen, „eine jährliche Mindestverbesserung des konjunkturbereinigten Saldos, für die ein Satz von mindestens 0,5 % des BIP als Richtwert dient, ohne Anrechnung einmaliger und befristeter Maßnahmen zu erzielen, um die Korrektur des übermäßigen Defizits innerhalb der in der Empfehlung gesetzten Frist zu gewährleisten“.

Im Falle Finnlands wurden die einschlägigen Faktoren im Sinne von Artikel 2 Absatz 3 der Verordnung (EG) Nr. 1467/97, die im Bericht der Kommission nach Artikel 124 Absatz 3 geprüft wurden, als günstig angesehen. Allerdings lassen sie nicht auf besondere Umstände schließen, die eine Abweichung von der üblichen Frist für die Korrektur des Defizits rechtfertigen würden. Insbesondere würde der Frühjahrsprognose 2010 der Kommission zufolge das gesamtstaatliche Defizit bereits 2011 unter der Annahme einer unveränderten Politik knapp unter den Referenzwert von 3 % sinken. Vor diesem Hintergrund ist es angemessen, Finnland zu erlauben, die finanzpolitischen Maßnahmen 2010 wie geplant durchführen, wobei sicherzustellen ist, dass die geplante Überschreitung des Referenzwerts von 3 % des BIP in Grenzen gehalten wird und nur vorübergehend erfolgt. Die Behörden sollten die Maßnahmen nennen, mit denen dafür gesorgt wird, dass die geplante Korrektur des übermäßigen Defizits 2011 fortgesetzt wird.

Eine verschärfte Überwachung im Rahmen des Defizitverfahrens, die angesichts der Frist für die Korrektur des übermäßigen Defizits erforderlich erscheint, setzt eine regelmäßige, zeitnahe Prüfung der Fortschritte bei der Umsetzung der finanzpolitischen Konsolidierungsstrategie zur Korrektur des übermäßigen Defizits voraus. Hierzu bietet es sich an, dass diesem Thema in der Aktualisierung des finnischen Stabilitätsprogramms 2011 ein eigenes Kapitel gewidmet wird.

Gegenüberstellung zentraler makroökonomischer und budgetärer Projektionen

 | |2007|2008|2009|2010|2011|

Reales BIP (Veränderung in %)|KOM Frühjahr 2010 |4,9|1,2|-7,8|1,4|2,1|

|Finanzmin. Frühjahr 2010|4,9|1,2|-7,8|1,1|2,1|

Produktionslücke (% des BIP-Potenzials)|KOM Frühjahr 2010 1|5|4,1|-5|-4,6|-3,8|

|Finanzmin. Frühjahr 2010 |k.A.|k.A.|k.A.|k.A.|k.A.|

Gesamtstaatlicher Haushaltssaldo (% des BIP)|KOM Frühjahr 2010 |5,2|4,2|-2,2|-3,8|-2,9|

|Finanzmin. Frühjahr 2010 |5,2|4,1|-2,4|-4,2|-2,2|

Primärsaldo (% des BIP)|KOM Frühjahr 2010 |6,7|5,6|-1|-2,6|-1,7|

|Finanzmin. Frühjahr 2010 |k.A.|k.A.|k.A.|k.A.|k.A.|

Konjunkturbereinigter Saldo (% des BIP)|KOM Frühjahr 2010 |2,6|2,1|0,3|-1,4|-1|

|Finanzmin. Frühjahr 2010 |k.A.|k.A.|k.A.|k.A.|k.A.|

Struktureller Saldo 2 (% des BIP)|KOM Frühjahr 2010 |2,6|2,1|0,4|-1,3|-1|

|Finanzmin. Frühjahr 2010 |k.A.|k.A.|k.A.|k.A.|k.A.|

Öffentlicher Bruttoschuldenstand (% des BIP)|KOM Frühjahr 2010 |35,2|34,2|44|50,5|54,9|

|Finanzmin. Frühjahr 2010 |35,2|34,2|44|49,9|51,7|

Anmerkungen :|||||||

1 Ausgehend von einem geschätzten Potenzialwachstum von 2,2 %, 2,1 %, 1,1 %, 1,0 % bzw. 1,3 % im Zeitraum 2007 bis 2011.|

2 Konjunkturbereinigter Saldo ohne Anrechnung einmaliger und sonstiger befristeter Maßnahmen. Die einmaligen und sonstigen befristeten Maßnahmen belaufen sich der Frühjahrsprognose 2010 der Kommissionsdienststellen zufolge 2009 auf 0,1 % des BIP und 2010 auf 0,2 % des BIP; alle erhöhen das Defizit.|

 | | | | | | |

Quelle :|||||||

Frühjahrsprognose 2010 des Finanzministeriums; Frühjahrsprognose 2010 der Kommissionsdienststellen (KOM), Berechnungen der Kommissionsdienststellen.|

Vorschlag für einen

BESCHLUSS DES RATES

vom 15.6.2010

über das Bestehen eines übermäßigen Defizits in Finnland

DER RAT DER EUROPÄISCHEN UNION –

gestützt auf den Vertrag über die Arbeitsweise der Europäischen Union, insbesondere auf Artikel 126 Absatz 6,

auf Vorschlag der Europäischen Kommission,

unter Berücksichtigung der Bemerkungen Finnlands,

in Erwägung nachstehender Gründe:

(1) Nach Artikel 126 des Vertrags über die Arbeitsweise der Europäischen Union vermeiden die Mitgliedstaaten übermäßige öffentliche Defizite.

(2) Der Stabilitäts- und Wachstumspakt beruht auf dem Ziel einer gesunden öffentlichen Finanzlage als Mittel zur Verbesserung der Voraussetzungen für Preisstabilität und ein kräftiges tragfähiges Wachstum, das der Schaffung von Arbeitsplätzen förderlich ist.

(3) Das Verfahren bei einem übermäßigen Defizit nach Artikel 126 AEUV (Defizitverfahren), das durch die zum Stabilitäts- und Wachstumspakt gehörende Verordnung (EG) Nr. 1467/97 des Rates über die Beschleunigung und Klärung des Verfahrens bei einem übermäßigen Defizit ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. näher geregelt wird, sieht einen Beschluss über das Bestehen eines übermäßigen Defizits vor. Das Protokoll über das Verfahren bei einem übermäßigen Defizit im Anhang des AEUV enthält weitere Bestimmungen zur Durchführung des Defizitverfahrens. In der Verordnung (EG) Nr. 479/2009 ABl. L 145 vom 10.6.2009, S. 1. des Rates werden detaillierte Regeln und Definitionen für die Anwendung des genannten Protokolls festgelegt. [4][5]

ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6.

ABl. L 145 vom 10.6.2009, S. 1.

(4) Mit der Reform des Stabilitäts- und Wachstumspakts von 2005 sollten Effizienz und wirtschaftliche Grundlagen des Pakts gestärkt und die langfristige Tragfähigkeit der öffentlichen Finanzen gewährleistet werden. Insbesondere sollte sichergestellt werden, dass der wirtschaftliche und budgetäre Hintergrund auf allen Stufen des Defizitverfahrens in vollem Umfang berücksichtigt wird. Auf diese Weise bietet der Stabilitäts- und Wachstumspakt einen Rahmen, der die Regierungen bei der umgehenden Wiederherstellung einer soliden Haushaltsposition mit Rücksicht auf die Wirtschaftslage unterstützt.

(5) Nach Artikel 126 Absatz 5 AEUV hat die Kommission dem Rat eine Stellungnahme vorzulegen, wenn sie der Auffassung ist, dass in einem Mitgliedstaat ein übermäßiges Defizit besteht oder sich ergeben könnte. Unter Berücksichtigung ihres Berichts nach Artikel 126 Absatz 3 und nach Stellungnahme des Wirtschafts- und Finanzausschusses gemäß Artikel 126 Absatz 4 gelangte die Kommission zu der Auffassung, dass in Finnland ein übermäßiges Defizit besteht. Deshalb übermittelte sie dem Rat am [15. Juni 2010] eine Stellungnahme zu Finnland Alle Dokumente zum Defizitverfahren gegen Finnland sind abrufbar unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Alle Dokumente zum Defizitverfahren gegen Finnland sind abrufbar unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Nach Artikel 126 Absatz 6 AEUV hat der Rat die Bemerkungen, die der betreffende Mitgliedstaat gegebenenfalls abzugeben wünscht, zu berücksichtigen, bevor er nach Prüfung der Gesamtlage entscheidet, ob ein übermäßiges Defizit besteht. Im Falle Finnlands führt die Prüfung der Gesamtlage zu folgenden Schlussfolgerungen.

(7) Nach den von den finnischen Behörden im April 2010 gemeldeten Daten soll das gesamtstaatliche Defizit 2010 4,1 % des BIP erreichen und damit den Referenzwert von 3 % des BIP übersteigen. Obschon der dritte Nachtragshaushalt, den das Finanzministerium am 14. Mai 2010 dem Parlament vorgelegt hat, darauf schließen lässt, dass die Steuereinnahmen 2010 höher als geplant ausfallen könnten, hat dies nicht zu einer offiziellen Änderung des Defizitziels geführt. Das geplante Defizit liegt zwar nicht in der Nähe des Referenzwerts von 3 % des BIP, aber die geplante Überschreitung des Referenzwertes kann im Sinne des AEUV und des Stabilitäts- und Wachstumspakts als Ausnahme angesehen werden. Die Überschreitung ist insbesondere Folge eines schweren Wirtschaftsabschwungs im Sinne des AEUV und des Stabilitäts- und Wachstumspakts. Außerdem kann die geplante Überschreitung des Referenzwerts als vorübergehend angesehen werden. Der Frühjahrsprognose 2010 der Kommissionsdienststellen zufolge wird das Defizit im Jahr 2011 unter den Referenzwert absinken, was durch eine prognostizierte Stabilisierung der wirtschaftlichen Erholung gestützt wird. Das Defizitkriterium des AEUV ist nicht erfüllt.

(8) Laut Datenmeldung der finnischen Behörden vom April 2010 bleibt der gesamtstaatliche Bruttoschuldenstand 2010 mit 49,9 % des BIP unter dem Referenzwert von 60 % des BIP. Die Kommissionsdienststellen gehen in ihrer Frühjahrsprognose 2010 von einer Schuldenquote von 50,5 % des BIP im Jahr 2010 aus, die 2011 auf 54,9 % des BIP steigen dürfte, womit sie immer noch unter dem Referenzwert von 60 % des BIP liegen wird. Das Schuldenstandskriterium des AEUV ist somit erfüllt.

(9) Gemäß Artikel 2 Absatz 4 der Verordnung (EG) Nr. 1467/97 können „einschlägige Faktoren“ bei den Verfahrensschritten, die zu einem Beschluss des Rates über das Bestehen eines übermäßigen Defizits nach Artikel 126 Absatz 6 führen, nur dann berücksichtigt werden, wenn die doppelte Voraussetzung, dass das Defizit in der Nähe des Referenzwertes bleibt und der Referenzwert nur vorübergehend überschritten wird, vollständig erfüllt ist. Im Falle Finnlands ist diese Voraussetzung nicht erfüllt. Daher werden bei den Verfahrensschritten, die zu diesem Beschluss führen, keine einschlägigen Faktoren berücksichtigt –

HAT FOLGENDEN BESCHLUSS ERLASSEN:

Artikel 1

Nach Prüfung der Gesamtlage ist festzustellen, dass in Finnland ein übermäßiges Defizit besteht.

Artikel 2

Dieser Beschluss ist an die Republik Finnland gerichtet.

Geschehen zu Brüssel am 15.6.2010

Im Namen des Rates

Der Präsident

[1] ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. Im vorliegenden Bericht wird auch den „Spezifikationen für die Umsetzung des Stabilitäts- und Wachstumspakts sowie Leitlinien zu Inhalt und Form der Stabilitäts- und Konvergenzprogramme“ Rechnung getragen, die am 10. November 2009 vom Rat „Wirtschaft und Finanzen“ gebilligt wurden und unter folgender Webadresse einzusehen sind: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Gemäß der Verordnung (EG) Nr. 479/2009 des Rates müssen die Mitgliedstaaten der Kommission zweimal jährlich die Höhe des tatsächlichen und des geplanten öffentlichen Defizits und Schuldenstands mitteilen. Die jüngste Datenmitteilung Finnlands ist abrufbar unter: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Alle Dokumente zum Defizitverfahren gegen Finnland sind abrufbar unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6.

[5] ABl. L 145 vom 10.6.2009, S. 1.

[6] Alle Dokumente zum Defizitverfahren gegen Finnland sind abrufbar unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

MT

(...PICT...)|IL-KUMMISSJONI EWROPEA|

Brussel 15.6.2010

SEG(2010) 746 finali

Proposta għal

DEĊIŻJONI TAL-KUNSILL

dwar l-eżistenza ta' defiċit eċċessiv fil-Filandja

MEMORANDUM TA’ SPJEGAZZJONI

1. L-applikazzjoni tal-patt ta' stabbiltà u tkabbir ekonomiku fil-qagħda tal-kriżi attwali

Ħafna pajjiżi tal-UE bħalissa qed jiffaċċjaw defiċits tal-amministrazzjoni pubblika li jeċċedu l-valur ta’ referenza ta' 3 % tal-PDG stabbilit mit-Trattat. Id-deterjorament ta’ spiss qawwi fid-defiċit kif ukoll il-pożizzjonijiet tad-dejn għandhom jitqiesu fil-kuntest tal-kriżi finanzjarja u t-tnaqqis fir-ritmu ekonomiku globali bla preċedent fl-2008/09. Hemm bosta fatturi involuti. L-ewwel nett, it-tnaqqis fir-ritmu ekonomiku jġib miegħu tnaqqis fid-dħul mit-taxxi u żieda fin-nefqa tal-benefiċċji soċjali (eż. il-benefiċċji tal-qgħad). It-tieni, ladarba għarfet li l-politiki baġitarji għandhom sehem importanti x’jagħtu fil-qagħda ekonomika straordinarja attwali, il-Kummissjoni talbet biex ikun hemm stimulu fiskali fil-Pjan Ewropew għall-Irkupru Ekonomiku (EERP) tagħha ta’ Novembru 2008, li ġie approvat mill-Kunsill Ewropew f’Diċembru. Il-Pjan jispjega li l-istimulu għandu jkun f'waqtu, immirat u temporanju u differenzjat fl-Istati Membri kollha biex jirrifletti l-qagħdiet differenti f'termini ta' sostenibilità u kompetittività tal-finanzi pubbliċi u għandu jitneħħa ladarba jitjiebu l-kundizzjonijiet ekonomiċi. Fl-aħħar nett, diversi pajjiżi ħadu miżuri biex jistabbilizzaw is-settur finanzjarju li xi wħud minnhom kellhom impatt fuq il-pożizzjoni tad-dejn jew jikkostitwixxu riskju ta’ żieda fid-defiċits u fid-dejn fil-ġejjieni, għalkemm xi wħud mill-ispejjeż ta’ sostenn tal-gvern jistgħu jiġu rkuprati fil-ġejjieni.

Il-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir jirrikjedi li l-Kummissjoni tagħti bidu għall-proċedura ta' żbilanċ eċċessiv (PŻE) kull meta d-defiċit ta’ Stat Membru jaqbeż il-valur ta’ referenza ta’ 3 % tal-PGD. L-emendi għall-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir tal-2005 kellhom l-għan li jiżguraw li l-isfond ekonomiku u baġitarju, b’mod partikolari, jiġu kkunsidrati bis-sħiħ fl-istadji kollha tal-PŻE. B’dan il-mod, il-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir jipprovdi l-qafas li jappoġġja l-politiki tal-gvern għal ritorn ta’ malajr lejn pożizzjonijiet baġitarji mingħajr problemi billi titqies is-sitwazzjoni ekonomika, u għalhekk tiġi żgurata s-sostenibbiltà tal-finanzi pubbliċi fit-tul.

2. Passi li ttieħdu fil-proċedura ta' żbilanċ eċċessiv

L-Artikolu 126 tat-Trattat dwar il-Funzjonament tal-Unjoni Ewropea (TFUE) jistipula proċedura ta’ żbilanċ eċċessiv (PŻE). Din il-proċedura hija speċifikata aktar fir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 1467/97 “dwar li titħaffef u li tiċċara l-implimentazzjoni tal-proċedura ta’ żbilanċ eċċessiv” ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6 Ir-rapport iqis ukoll “L-ispeċifikazzjonijiet dwar l-implimentazzjoni tal-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir Ekonomiku u l-linji gwida dwar il-forma u l-kontenut ta' programmi ta' stabbiltà u konverġenza”, approvati mill-Kunsill ECOFIN tal-10 ta’ Novembru 2009, disponibbli fuq http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , li hija parti mill-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir.[1]

ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6 Ir-rapport iqis ukoll “L-ispeċifikazzjonijiet dwar l-implimentazzjoni tal-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir Ekonomiku u l-linji gwida dwar il-forma u l-kontenut ta' programmi ta' stabbiltà u konverġenza”, approvati mill-Kunsill ECOFIN tal-10 ta’ Novembru 2009, disponibbli fuq http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Skont l-Artikolu 126(2) tat-Trattat, il-Kummissjoni trid tissorvelja l-konformità mad-dixxiplina baġitarja fuq il-bażi ta' żewġ kriterji, jiġifieri: (a) jekk il-proporzjon tad-defiċit ippjanat jew attwali tal-gvern mal-prodott gross domestiku (PGD) jaqbiżx il-valur ta' referenza ta' 3 % (sakemm il-proporzjon ma jkunx naqas sostanzjalment u kontinwament, u jkun laħaq livell qrib il-valur ta' referenza; jew, inkella, l-eċċess fuq il-valur ta’ referenza jkun wieħed eċċezzjonali u temporanju biss u li l-proporzjon jibqa’ qrib il-valur ta’ referenza); u (b) jekk il-proporzjon tad-dejn tal-gvern fir-rigward tal-PDG jaqbiżx il-valur ta’ referenza ta’ 60 % (sakemm il-proporzjon ma jkunx qed jonqos b’mod suffiċjenti u jersaq lejn il-valur ta’ referenza b’pass sodisfaċenti).

L-Artikolu 126(3) jistipula li, jekk Stat Membru ma jissodisfax ir-rekwiżiti ta’ kriterju wieħed jew tat-tnejn, il-Kummissjoni għandha tħejji rapport. Dan ir-rapport għandu wkoll “iqis jekk id-defiċit tal-gvern jaqbiżx l-infiq tal-gvern għall-investiment u jqis il-fatturi l-oħra kollha rilevanti, inkluża l-qagħda ekonomika u baġitarja tal-Istat Membru għal perjodu ta’ żmien medju”.

Skont id-dejta nnotifikata mill-awtoritajiet Finlandiżi f'April 2010 Skont ir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 479/2009, l-Istati Membri għandhom jirrappurtaw lill-Kummissjoni, darbtejn fis-sena, il-livelli ppjanati u attwali tad-dejn u tad-defiċit tal-gvern tagħhom. In-notifika l-iżjed reċenti li ntbagħtet lill-Finlandja tidher f’: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . u meta jitqiesu l-previżjonijiet tar-rebbiegħa 2010 tas-servizzi tal-Kummissjoni, il-Kummissjoni adottat rapport skont l-Artikolu 126(3) għall-Finlandja fit-12 ta' Mejju 2009 Id-dokumenti kollha marbuta mal-PŻE għall-Finlandja jinsabu fil-websajt li ġejja: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Skont ir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 479/2009, l-Istati Membri għandhom jirrappurtaw lill-Kummissjoni, darbtejn fis-sena, il-livelli ppjanati u attwali tad-dejn u tad-defiċit tal-gvern tagħhom. In-notifika l-iżjed reċenti li ntbagħtet lill-Finlandja tidher f’:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Id-dokumenti kollha marbuta mal-PŻE għall-Finlandja jinsabu fil-websajt li ġejja:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Sussegwentement, u skont l-Artikolu 126(4), il-Kumitat Ekonomiku u Finanzjarju fassal opinjoni dwar ir-rapport tal-Kummissjoni fis-[27 ta’ Mejju 2010].

3. L-eżistenza ta' żbilanċ eċċessiv

Skont in-notifika tal-PŻE, id-defiċit tal-amministrazzjoni pubblika fil-Filandja mistenni jilħaq l-4,1 % tal-PGD fl-2010, sabiex jaqbeż il-valur ta’ referenza ta’ 3 % tal-PGD. Ir-rapport tal-Kummissjoni skont l-Artikolu 126(3) jikkunsidra li d-defiċit ippjanat ma kienx qrib tal-valur ta' referenza ta' 3 % tal-PGD. It-tielet baġit supplimentari ppreżentat mill-Ministeru tal-Finanzi lill-Parlament fl-14 ta' Mejju 2010 juri li d-dħul fiskali fl-2010 jista' jkun ogħla milli ppjanat b'0,5 % tal-PGD, prinċipalment minħabba ġbir ta' taxxa korporattiva aqwa. Dan jindika riskji oħrajn fil-proġettazzjonijet attwali tal-finanzi pubbliċi, iżda peress li l-ebda aġġornament sħiħ ta' dawn il-proġettazzjonijiet ma sar, il-mira tal-baġit għall-2010 ma nbidlitx uffiċjalment u l-valutazzjoni attwali tibqa' valida. L-eċċess ippjanat fuq il-valur ta’ referenza jista’ jiġi kkwalifikat bħala eċċezzjonali skont it-tifsira tat-Trattat u tal-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir. B'mod partikolari, dan jirriżulta minn tnaqqis ekonomiku qawwi fis-sens tat-Trattat u l-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir u l-miżuri ta' stimulu meħuda bħala rispons għat-tnaqqis ekonomiku b'konformità mal-programm tal-Irkupru Ekonomiku Ewropew. Skont it-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni tar-rebbiegħa 2010, il-PGD reali nxtorob b'7,8 % fl-2009 u hu mbassar li jirkupra fl-2010 għal 1,4 %. Barra minn hekk, l-eċċess ippjanat fuq il-valur ta’ referenza ma jistax jitqies bħala temporanju. Skont it-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni tar-rebbiegħa 2010, id-defiċit se jinżel taħt il-valur ta' referenza fl-2011, sostenut mill-irkupru ekonomiku proġettat li qed iseħħ. Il-kriterju tad-defiċit fit-Trattat mhuwiex sodisfatt.

Skont in-notifika tal-PŻE, fl-2010 d-dejn gross tal-amministrazzjoni pubblika huwa 49,9 % tal-PGD u b'hekk għadu taħt il-valur ta' referenza ta' 60 %. Skont it-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni tar-rebbiegħa tal-2010, il-proporzjon tad-dejn huwa mistenni li jkun 50,5 % tal-PGD fl-2010 u li jiżdied għal 54,9 % tal-PGD fl-2011. Il-kriterju tad-dejn fit-Trattat huwa sodisfatt.

B'konformità mad-dispożizzjonijiet fit-Trattat u l-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir, fir-rapport tagħha l-Kummissjoni analizzat ukoll il-"fatturi rilevanti". Skont il-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir, dawn jistgħu jitqiesu biss fl-istadji li jwasslu għad-deċizjoni dwar l-eżistenza ta' defiċit eċċessiv jekk id-defiċit jissodisfa l-kundizzjoni doppja ta' qrubija u ta' temporanjetà. Fil-każ tal-Finlandja, il-kundizzjoni doppja ma ġietx sodisfatta. Fihom infushom, il-fatturi rilevanti fil-każ attwali jidhru relattivament favorevoli, ibbażati fuq il-passat tajjeb tal-politika fiskali fil-Finlandja.

L-opinjoni tal-Kumitat Ekonomiku u Finanzjarju skont l-Artikolu 126(4) tat-Trattat hija konsistenti mal-evalwazzjoni fir-rapport tal-Kummissjoni skont l-Artikolu 126(3).

Il-Kummissjoni, wara li qieset ir-rapport tagħha skont l-Artikolu 126(3) u l-opinjoni tal-Kumitat Ekonomiku u Finanzjarju skont l-Artikolu 126(4), hi tal-opinjoni li jeżisti defiċit eċċessiv fil-Finlandja. Din l-opinjoni, adottata mill-Kummissjoni fil-[15 ta’ Ġunju 2010], qed tiġi hawn indirizzata lill-Kunsill skont l-Artikolu 126(5). Il-Kummissjoni tirrakkomanda li l-Kunsill għandu jiddeċiedi skont dan, b’konformità mal-Artikolu 126(6). Barra minn hekk, il-Kummissjoni qiegħda tressaq quddiem il-Kunsill rakkomandazzjoni għal Rakkomandazzjoni tal-Kunsill li għandha tiġi indrizzata lill-Finlandja bl-għan li din ittemm is-sitwazzjoni ta' defiċit eċċessiv skont l-Artikolu 126(7).

4. Rakkomandazzjonijiet biex tintemm il-qagħda ta' defiċit eċċessiv

Skont l-Artikolu 3(4) tar-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 1467/97, ir-rakkomandazzjoni tal-Kunsill magħmula skont l-Artikolu 126(7) għandha tistabbilixxi limitu ta’ żmien ta’ mhux aktar minn sitt xhur għal azzjoni effettiva li għandha tittieħed mill-Istat Membru kkonċernat kif ukoll limitu ta’ żmien għall-korrezzjoni tal-iżbilanċ eċċessiv, li “għandu jkun ikkompletat fis-sena ta' wara l-identifikazzjoni tiegħu sakemm ma jkunx hemm ċirkostanzi speċjali”. L-Artikolu 2(6) tar-Regolament jimplika li l-“fatturi rilevanti” meqjusa fir-rapport tal-Kummissjoni skont l-Artikolu 126(3) tat-Trattat għandhom jitqiesu biex jiġi deċiż jekk jeżistux ċirkustanzi speċjali. L-Artikolu 3(4) tar-Regolament jispeċifika li l-Kunsill għandu jirrakkomanda li l-Istat Membru jwettaq “titjib annwali minimu ta’ mill-inqas 0,5 % tal-PGD bħala punt ta’ referenza, fil-bilanċ aġġustat ċiklikament ħieles minn miżuri ta’ darba u miżuri temporanji, sabiex jiżgura l-korrezzjoni tad-defiċit eċċessiv fi żmien l-iskadenza stabbilita fir-rakkomandazzjoni”.

Fil-każ tal-Finlandja, il-fatturi rilevanti, kif iċċarati fl-Artikolu 2(3) tar-Regolament (KE) Nru 1467/97 u eżaminati fir-Rapport tal-Kummissjoni skont l-Artikolu 124(3) tqiesu favorevoli. Madankollu, ma jurux l-eżistenza ta' ċirkostanzi speċjali li jimmeritaw tluq mid-data tal-iskadenza standard għat-tiswija tad-defiċit. B'mod partikolari, skont it-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni tar-rebbiegħa 2010, id-defiċit tal-amministrazzjoni pubblika ser jonqos b'marġni żgħir taħt il-valur ta' referenza ta' 3 % fuq is-suppożizzjoni tal-ebda tibdil fil-politika stabbilita diġà fl-2011. F'dan l-isfond, huwa xieraq li tippermetti lill-awtoritajiet Finlandiżi li jimplimentaw il-miżuri fiskali fl-2010 kif previst filwaqt li jkun żgurat li l-ksur ippjanat tal-valur ta' referenza ta' 3 % tal-PGD se jibqa' imrażżan u temporanju. L-awtoritajiet għandhom jispeċifikaw il-miżuri biex jiżguraw li l-korrezzjoni ppjanata tad-defiċit fl-2011 tkun sostnuta.

Żieda fis-sorveljanza skont il-PŻE, li tidher neċessarja fid-dawl tal-limitu ta’ żmien għall-korrezzjoni tad-defiċit eċċessiv, tkun teħtieġ sorveljanza regolari u f’waqtha tal-progress magħmul fl-implimentazzjoni tal-istrateġija ta’ konsolidament fiskali sabiex tiġi żgurata l-korrezzjoni tad-defiċit eċċessiv. F'dan il-kuntest , kapitlu separat fl-aġġornament tal-2011 tal-Programm ta' Stabbiltà Finlandiż jista' jkun iddedikat b'mot utli lil din il-kwistjoni.

Tqabbil tal-previżjonijiet makroekonomiċi u baġitarji ewlenin

 | |2007|2008|2009|2010|2011|

PGD reali (bidla f’%)|COM rebbiegħa 2010 |4,9|1,2|-7,8|1,4|2,1|

|Min. tal-Fin . rebbiegħa 2010 |4,9|1,2|-7,8|1,1|2,1|

Differenza fil-produzzjoni reali u dik potenzjali (% tal-PGD potenzjali)|COM rebbiegħa 2010 1|5|4,1|-5|-4,6|-3,8|

|Min. tal-Fin . rebbiegħa 2010 |n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|

Bilanċ tal-amministrazzjoni pubblika (% tal-PGD)|COM rebbiegħa 2010 |5,2|4,2|-2,2|-3,8|-2,9|

|Min. tal-Fin . rebbiegħa 2010 |5,2|4,1|-2,4|-4,2|-2,2|

Bilanċ primarju (% tal-PGD)|COM rebbiegħa 2010 |6,7|5,6|-1|-2,6|-1,7|

|Min. tal-Fin . rebbiegħa 2010 |n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|

Bilanċ stipulat b'mod ċikliku (% tal-PGD)|COM rebbiegħa 2010 |2,6|2,1|0,3|-1,4|-1|

|Min. tal-Fin . rebbiegħa 2010 |n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|

Bilanċ strutturali 2 (% tal-PGD)|COM rebbiegħa 2010 |2,6|2,1|0,4|-1,3|-1|

|Min. tal-Fin . rebbiegħa 2010 |n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|

Dejn gross tal-gvern (% tal-PGD)|COM rebbiegħa 2010 |35,2|34,2|44|50,5|54,9|

|Min. tal-Fin . rebbiegħa 2010 |35,2|34,2|44|49,9|51,7|

Noti:|||||||

1 Ibbażat fuq it-tkabbir potenzjali stmat ta' 2,2 %, 2,1 %, 1,1 %, 1,0 % u 1,3 % rispettivament fil-perjodu 2007-2011.|

2 Bilanċ aġġustat ċiklikament li jeskludi miżuri ta’ darba biss u oħrajn temporanji. Miżuri ta’ darba biss u oħrajn temporanji huma speċifikati bħala 0,1 % tal-PGD fl-2009 u bħala 0,2% tal-PGD fl-2010, it-tnejn ikabbru d-defiċit skont it-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni tal-rebbiegħa 2010|

 | | | | | | |

Sors:|||||||

It-tbassir tal-Ministeru tal-Finanzi tar-rebbiegħa 2010; It-tbassiriet tas-servizzi tal-Kummissjoni għar-rebbiegħa 2010 (COM); Il-kalkoli tas-servizzi tal-Kummissjoni.|

Proposta għal

DEĊIŻJONI TAL-KUNSILL

dwar l-eżistenza ta' defiċit eċċessiv fil-Filandja

IL-KUNSILL TAL-UNJONI EWROPEA,

Wara li kkunsidra t-Trattat dwar il-Funzjonament tal-Unjoni Ewropea, u b'mod partikulari l-Artikolu 126(6) tiegħu,

Wara li kkunsidra l-proposta mill-Kummissjoni,

Wara li kkunsidra l-osservazzjonijiet magħmula mill-Finlandja,

Billi:

(1) Skont l-Artikolu 126 tat-Trattat dwar il-Funzjonament tal-Unjoni Ewropea (TFUE), l-Istati Membri għandhom jevitaw defiċits eċċessivi tal-gvern.

(2) Il-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir huwa msejjes fuq l-għan ta’ finanzi sodi tal-gvern bħala mezz ta’ tisħiħ tal-kundizzjonijiet għall-istabbiltà tal-prezzijiet u għal tkabbir qawwi sostenibbli li jwassal għall-ħolqien tal-impjiegi.

(3) Il-proċedura ta’ żbilanċ eċċessiv (PŻE) skont l-Artikolu 126 tat-Trattat, kif ikkjarifikat mir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 1467/97 dwar li titħaffef u li tiġi ċċarata l-implimentazzjoni tal-proċedura ta’ żbilanċ eċċessiv ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6. (li jagħmel parti mill-Patt ta’ Stabbiltà u ta’ Tkabbir), jaħseb għal deċiżjoni dwar l-eżistenza ta’ żbilanċ eċċessiv. Il-Protokoll dwar il-proċedura ta’ żbilanċ eċċessiv anness mat-Trattat jistipula dispożizzjonijiet ulterjuri relatati mal-implimentazzjoni tal-PŻE. Ir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 479/2009 ĠU L 145, 10.6.2009, p. 1. jistipula definizzjonijiet u regoli dettaljati għall-applikazzjoni tad-dispożizzjoni ta' dan il-Protokoll. [4][5]

ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6.

ĠU L 145, 10.6.2009, p. 1.

(4) Ir-riforma tal-2005 tal-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir fittxet li ssaħħaħ l-effikaċja u l-bażi ekonomika kif ukoll li tissalvagwardja s-sostenibbiltà tal-finanzi pubbliċi fuq medda fit-tul. Din immirat li tiżgura li b’mod partikolari, l-isfond ekonomiku u baġitarju jiġi kkunsidrat bis-sħiħ fl-istadji kollha tal-PŻE. B’dan il-mod, il-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir jipprovdi l-qafas li jsostni l-politiki tal-gvern għal ritorn ta’ malajr lejn pożizzjonijiet baġitarji mingħajr problemi billi titqies il-qagħda ekonomika.

(5) L-Artikolu 126(5) tat-Trattat jitlob li l-Kummissjoni tindirizza opinjoni lill-Kunsill jekk il-Kummissjoni tqis li jeżisti jew li jista' jinqala' defiċit eċċessiv fi Stat Membru. Wara li qieset ir-rapport tagħha skont l-Artikolu 126(3) u wara li qieset l-opinjoni tal-Kumitat Ekonomiku u Finanzjarju skont l-Artikolu 126(4), il-Kummissjoni kkonkludiet li jeżisti defiċit eċċessiv fil-Finlandja. Il-Kummissjoni għalhekk indirizzat dik l-opinjoni lill-Kunsill fir-rigward tal-Finlandja fl-[15 ta’ Ġunju 2010] Id-dokumenti kollha marbuta mal-PŻE għall-Finlandja jinsabu fil-websajt li ġejja: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Id-dokumenti kollha marbuta mal-PŻE għall-Finlandja jinsabu fil-websajt li ġejja:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) L-Artikolu 126(6) tat-Trattat jiddikjara li l-Kunsill għandu jikkunsidra kull osservazzjoni li l-Istat Membru kkonċernat ikun jixtieq jagħmel qabel ma jiddeċiedi, wara valutazzjoni ġenerali, jekk jeżistix defiċit eċċessiv. Fil-każ tal-Finlandja, din il-valutazzjoni ġenerali twassal għall-konklużjonijiet li ġejjin.

(7) Skont id-dejta notifikata mill-awtoritajiet tal-Finlandja f’April 2010, id-defiċit tal-amministrazzjoni pubblika fil-Finlandja huwa mistenni li jilħaq l-4,1 % tal-PGD fl-2010, u b'hekk jaqbeż il-valur ta' referenza tat-3 % tal-PGD. Filwaqt li t-tielet baġit supplimentari ppreżentat mill-Ministeru tal-Finanzi lill-Parlament fl-14 ta' Mejju 2010 juri li d-dħul fiskali fl-2010 jista' jkun ogħla milli ppjanat, dan ma biddilx uffiċjalment il-mira tad-defiċit. Id-defiċit ippjanat mhux qrib il-valur ta' referenza ta' 3 % tal-PGD iżda l-eċċess ippjanat fuq il-valur ta’ referenza jista jiġi kkwalifikat bħala eċċezzjonali skont it-tifsira tat-Trattat u l-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir. B’mod partikolari, dan jirriżulta minn tnaqqis qawwi fir-ritmu ekonomiku skont it-tifsira tat-Trattat u tal-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir. Barra minn hekk, l-eċċess ippjanat fuq il-valur ta’ referenza jista jitqies bħala temporanju. Skont it-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni tar-rebbiegħa 2010, id-defiċit se jinżel taħt il-valur ta' referenza fl-2011, sostenut mill-irkupru ekonomiku proġettat li qed iseħħ. Il-kriterju tad-defiċit fit-Trattat mhuwiex sodisfatt.

(8) Skont id-dejta nnotifikata mill-awtoritajiet Finlandiżi f’April 2010, id-dejn gross tal-amministrazzjoni pubblika għadu taħt il-valur ta' referenza ta' 60 % tal-PGD, fil-livell ta' 49,9% tal-PGD fl-2010. It-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni għar-rebbiegħa 2010 jipproġetta li l-proporzjon tad-dejn se jkun 50,5 % tal-PGD fl-2010 u se jiżdied għal 54,9 % tal-PGD fl-2011, li jibqa' taħt il-valur ta' referenza ta' 60 % tal-PGD. Il-kriterju tad-dejn fit-Trattat huwa sodisfatt.

(9) Skont l-Artikolu 2(4) tar-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 1467/97, "fatturi rilevanti" jistgħu jitqiesu biss fil-passi li jwasslu għad-deċiżjoni tal-Kunsill dwar l-eżistenza ta' deifiċit eċċessiv b'konformità mal-Artikolu 126(6) jekk il-kundizzjoni doppja – li d-defiċit jibqa' qrib il-valur ta' referenza u li l-eċċess tiegħu 'il fuq mill-valur ta' referenza jkun temporanju - tiġi sodisfatta għal kollox. Fil-każ tal-Finlandja, din il-kundizzjoni doppja ma ġietx sodisfatta. Għalhekk, fatturi rilevanti oħrajn ma jitqisux fil-passi li jwasslu għal din id-deċiżjoni.

ADOTTA DIN ID-DEĊIŻJONI:

Artikolu 1

Minn valutazzjoni ġenerali jirriżulta li jeżisti żbilanċ eċċessiv fil-Finlandja.

Artikolu 2

Din id-Deċiżjoni hija indirizzata lir-Repubblika tal-Finlandja.

Magħmula fi Brussel,

Għall-Kunsill

Il-President […]

[1] ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6 Ir-rapport iqis ukoll “L-ispeċifikazzjonijiet dwar l-implimentazzjoni tal-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir Ekonomiku u l-linji gwida dwar il-forma u l-kontenut ta' programmi ta' stabbiltà u konverġenza”, approvati mill-Kunsill ECOFIN tal-10 ta’ Novembru 2009, disponibbli fuq http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Skont ir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 479/2009, l-Istati Membri għandhom jirrappurtaw lill-Kummissjoni, darbtejn fis-sena, il-livelli ppjanati u attwali tad-dejn u tad-defiċit tal-gvern tagħhom. In-notifika l-iżjed reċenti li ntbagħtet lill-Finlandja tidher f’: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Id-dokumenti kollha marbuta mal-PŻE għall-Finlandja jinsabu fil-websajt li ġejja: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6.

[5] ĠU L 145, 10.6.2009, p. 1.

[6] Id-dokumenti kollha marbuta mal-PŻE għall-Finlandja jinsabu fil-websajt li ġejja: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

LV

(...PICT...)|EIROPAS KOMISIJA|

Briselē, 15.6.2010

SEC(2010) 746 galīgā redakcija

Priekšlikums

PADOMES LĒMUMS

par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu Somijā

PASKAIDROJUMA RAKSTS

1. Stabilitātes un izaugsmes pakta piemērošana pašreizējā krīzes situācijā

Daudzu ES valstu kopbudžeta deficīts patlaban pārsniedz Līgumā noteikto atsauces vērtību 3 % no IKP. Uz bieži vien ievērojamo deficīta pieaugumu, kā arī uz parāda attīstību jāraugās nepieredzētās vispasaules 2008./2009. gada finanšu krīzes un ekonomikas lejupslīdes kontekstā. Jāņem vērā vairāki faktori. Pirmkārt, ekonomikas lejupslīdes rezultātā samazinās nodokļu ieņēmumi un pieaug sociālo pabalstu (piemēram, bezdarbnieka pabalstu) izdevumi. Otrkārt, ņemot vērā to, ka budžeta politikai ir svarīga nozīme ārkārtas situācijā, kas pašreiz valda ekonomikā, Komisija 2008. gada novembra Eiropas ekonomikas atveseļošanas plānā (EEAP), ko decembrī apstiprināja Eiropadome, aicināja veikt fiskālās stimulēšanas pasākumus. Plānā paskaidrots, ka stimulēšanas pasākumiem jābūt savlaicīgiem, mērķtiecīgiem, ar ierobežotu darbības laiku un katrā dalībvalstī dažādiem, lai ņemtu vērā šo valstu atšķirīgos stāvokļus attiecībā uz valsts finanšu ilgtspējību un konkurētspēju, un tie jāpārtrauc, kad ekonomiskie apstākļi uzlabojas. Visbeidzot, lai stabilizētu finanšu sektoru, vairākas dalībvalstis ir veikušas pasākumus, no kuriem daži ir ietekmējuši parādu vai palielina risku, ka deficīts un parāds varētu nākotnē pieaugt, lai gan dažas valstis atbalsta pasākumu izmaksas nākotnē varētu atgūt.

Stabilitātes un izaugsmes paktā noteikts, ka Komisijai jāuzsāk pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūra vienmēr, kad kādas dalībvalsts budžeta deficīts pārsniedz atsauces vērtību 3 % no IKP. Stabilitātes un izaugsmes paktā 2005. gadā izdarīto grozījumu mērķis bija jo īpaši nodrošināt to, ka situācija ekonomikā un budžeta stāvoklis ir pilnībā ņemts vērā visos pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras posmos. Tādējādi Stabilitātes un izaugsmes pakts kalpo par atbalstu valdības politikai, lai ātrāk atkal sasniegtu stabilu budžeta stāvokli, ņemot vērā situāciju ekonomikā, un tādējādi ilgtermiņā nodrošinātu valsts finanšu ilgtspējību.

2. Iepriekšējie pasākumi pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūrā

Līguma par Eiropas Savienības darbību 126. pants paredz pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru. Šī procedūra ir sīkāk aprakstīta Padomes Regulā (EK) Nr. 1467/97 „par to, kā paātrināt un precizēt pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras īstenošanu” OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. Ziņojumā ņemtas arī vērā "Specifikācijas, kā īstenot Stabilitātes un izaugsmes paktu, un pamatnostādnes par stabilitātes un konverģences programmu formu un saturu”, ko Ekonomikas un finanšu padome pieņēma 2009. gada 10. novembrī un kas pieejamas http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , kas ietilpst Stabilitātes un izaugsmes paktā.[1]

OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. Ziņojumā ņemtas arī vērā "Specifikācijas, kā īstenot Stabilitātes un izaugsmes paktu, un pamatnostādnes par stabilitātes un konverģences programmu formu un saturu”, ko Ekonomikas un finanšu padome pieņēma 2009. gada 10. novembrī un kas pieejamas http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Saskaņā ar Līguma 126. panta 2. punktu Komisijai jāuzrauga budžeta disciplīnas ievērošana, pamatojoties uz šādiem diviem kritērijiem: a) vai plānotā vai faktiskā valsts budžeta deficīta attiecība pret iekšzemes kopproduktu (IKP) pārsniedz atsauces vērtību 3 % (izņemot gadījumus, kad šī attiecība ir būtiski un pastāvīgi samazinājusies un sasniegusi atsauces vērtībai tuvu līmeni, vai arī ja atsauces vērtība ir pārsniegta tikai izņēmuma kārtā un uz laiku, un šī attiecība joprojām ir tuva atsauces vērtībai); un b) vai valsts parāda attiecība pret IKP pārsniedz atsauces vērtību 60 % (ja vien šī attiecība pietiekami strauji nesamazinās un netuvinās atsauces vērtībai).

Līguma 126. panta 3. punktā paredzēts, ka tad, ja kāda dalībvalsts neatbilst viena vai abu šo kritēriju prasībām, Komisija sagatavo ziņojumu. Šajā ziņojumā „ņem vērā arī to, vai valsts budžeta deficīts pārsniedz valdības investīciju izdevumus, kā arī ņem vērā visus citus būtiskus faktorus, tostarp dalībvalsts ekonomikas un budžeta stāvokli vidēji ilgā laikā.”

Pamatojoties uz datiem, ko Somijas iestādes paziņojušas 2010. gada aprīlī Atbilstoši Padomes Regulai (EK) Nr. 479/2009 dalībvalstīm divreiz gadā jāziņo Komisijai par plānoto un faktisko valsts budžeta deficīta un parāda līmeni. Jaunākie Somijas paziņotie dati ir pieejami: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , kā arī uz Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozi, Komisija 2010. gada 12. maijā saskaņā ar 126. panta 3. punktu pieņēma ziņojumu par Somiju Visi ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti, kas attiecas uz Somiju, atrodami šādā tīmekļa vietnē: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Atbilstoši Padomes Regulai (EK) Nr. 479/2009 dalībvalstīm divreiz gadā jāziņo Komisijai par plānoto un faktisko valsts budžeta deficīta un parāda līmeni. Jaunākie Somijas paziņotie dati ir pieejami:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Visi ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti, kas attiecas uz Somiju, atrodami šādā tīmekļa vietnē:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Pēc tam saskaņā ar 126. panta 4. punktu Ekonomikas un finanšu komiteja [2010. gada 27. maijā] sagatavoja atzinumu par Komisijas ziņojumu.

3. Pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšana

Saskaņā ar paziņojumu par pārmērīga budžeta deficīta procedūru plānotais Somijas kopbudžeta deficīts 2010. gadā sasniegs 4,1 % no IKP, tādējādi pārsniedzot atsauces vērtību 3 % no IKP. Saskaņā ar 126. panta 3. punktu sastādītajā Komisijas ziņojumā pausts uzskats, ka deficīts nav bijis tuvu atsauces vērtībai 3 % no IKP. Trešajā papildbudžetā, ko Somijas Finanšu ministrija iesniedza parlamentā 2010. gada 14. maijā, norādīts, ka nodokļu ieņēmumi 2010. gadā varētu būt par 0,5 % no IKP lielāki nekā plānots, galvenokārt paļaujoties uz stingrāku uzņēmumu ienākuma nodokļa uzkrāšanu. Tas rada pozitīvu risku pašreizējām prognozēm par valsts finansēm, bet ņemot vērā, ka nav veikts minēto prognožu pilnīgs atjauninājums, deficīta mērķis 2010. gadam oficiāli nav mainīts un pašreizējais novērtējums paliek spēkā. Plānoto atsauces vērtības pārsniegumu var uzskatīt par pārsniegumu izņēmuma kārtā Līgumā un Stabilitātes un izaugsmes paktā paredzētajā nozīmē. Konkrēti, tas ir radies no ekonomikas nopietnas lejupslīdes Līguma un Stabilitātes un izaugsmes pakta izpratnē un stimulējošiem pasākumiem, kas bija reakcija uz ekonomikas lejupslīdi atbilstīgi Eiropas ekonomikas atveseļošanas plānam. Saskaņā ar Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozi reālais IKP samazinājās par 7,8 % 2009. gadā, bet tiek prognozēts, kas 2010. gadā tas būs 1,4 %. Turklāt plānoto atsauces vērtības pārsniegumu var uzskatīt par īslaicīgu. Saskaņā ar Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozi deficīts 2011. gadā būs mazāks par atsauces vērtību, ja plānotā ekonomikas atgūšanās apstiprināsies. Līgumā minētais deficīta kritērijs nav izpildīts.

Saskaņā ar pārmērīga budžeta deficīta paziņojumu valsts kopējais parāds 2010. gadā ir 49,9 % no IKP, saglabājoties zem atsauces vērtības 60 % no IKP. Saskaņā ar Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozi sagaidāms, ka parāda attiecība būs 50,5 % no IKP 2010. gadā, un 2011. gadā palielināsies līdz 54,9 % no IKP. Līgumā minētais parāda kritērijs ir izpildīts.

Saskaņā ar Līguma un Stabilitātes un izaugsmes pakta noteikumiem Komisija savā ziņojumā analizēja arī „būtiskos faktorus”. Saskaņā ar Stabilitātes un izaugsmes paktu, gatavojot lēmumu par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu, tos drīkst ņemt vērā tikai tad, ja budžeta deficīts vienlaikus atbilst diviem nosacījumiem — ka tas saglabājas tuvu atsauces vērtībai un ka atsauces vērtība tiek pārsniegta tikai uz laiku. Somijas gadījumā šie abi nosacījumi nav izpildīti. Atsevišķi ņemot, attiecīgie faktori konkrētajā gadījumā šķiet esam diezgan labvēlīgi, ievērojot Somijas fiskālās politikas sekmīgos rezultātus.

Ekonomikas un finanšu komitejas atzinums ir saskaņā ar Līguma 126. panta 4. punktu un atbilst Komisijas saskaņā ar 126. panta 3. punktu sniegtajā ziņojumā iekļautajam novērtējumam.

Komisija, ņemot vērā savu saskaņā ar 126. panta 3. punktu sniegto ziņojumu un pamatojoties uz Ekonomikas un finanšu komitejas saskaņā ar 126. panta 4. punktu sniegto atzinumu, uzskata, ka Somijā ir pārmērīgs budžeta deficīts. Šis atzinums, ko Komisija pieņēma [2010. gada 15. jūnijā], tiek adresēts Padomei saskaņā ar 126. panta 5. punktu. Komisija iesaka Padomei pieņemt atbilstīgu lēmumu saskaņā ar 126. panta 6. punktu. Turklāt saskaņā ar Līguma 126. panta 7. punktu Komisija Padomei iesniedz ieteikumu par Padomes ieteikumu, kas adresējams Somijai, lai tiktu novērsta pārmērīga budžeta deficīta situācija.

4. Ieteikumi, lai novērstu pārmērīgu budžeta deficītu

Saskaņā ar Padomes Regulas (EK) Nr. 1467/97 3. panta 4. punktu Padomes ieteikumā, kas izdots saskaņā ar 126. panta 7. punktu, jānosaka, ka attiecīgajai dalībvalstij ne vēlāk kā sešu mēnešu laikā jāveic efektīvi pasākumi, kā arī jāparedz termiņš pārmērīgā budžeta deficīta novēršanai — tam „jābūt pilnībā novērstam nākamajā gadā pēc tā konstatēšanas, ja vien nepastāv īpaši apstākļi”. Izlemjot, vai pastāv īpaši apstākļi, saskaņā ar regulas 2. panta 6. punktu jāņem vērā „būtiski faktori”, kas izskatīti atbilstīgi Līguma 126. panta 3. punktam sagatavotajā Komisijas ziņojumā. Regulas 3. panta 4. punktā Padomei paredzēts pienākums ieteikt dalībvalstij sasniegt „minimālu gada uzlabojumu vismaz 0,5 % apmērā no IKP tās cikliski koriģētajā bilancē, izņemot vienreizējos un pagaidu pasākumus, lai tādējādi nodrošinātu pārmērīga budžeta deficīta novēršanu ieteikumā norādītajā termiņā”.

Somijas gadījumā būtiskie faktori, kas sīkāk izskaidroti Regulas (EK) Nr. 1467/97 2. panta 3. punktā un pārbaudīti Komisijas ziņojumā, kuru tā sniedz saskaņā ar 124. panta 3.punktu, tiek uzskatīti par labvēlīgiem. Tomēr tie neliek secināt, ka pastāv īpaši apstākļi, kuru dēļ būtu attaisnojama novirze no parastā termiņa, kas noteikts pārmērīga budžeta deficīta novēršanai. Konkrēti, saskaņā ar Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozi, ja politika netiks mainīta, tad jau 2011. gadā valsts kopbudžeta deficīts nedaudz samazināsies zem atsauces vērtības 3 % no IKP. Ņemot vērā iepriekšminēto, ir lietderīgi ļaut Somijas iestādēm īstenot 2010. gadā paredzētos fiskālos pasākumus, vienlaikus nodrošinot to, ka plānotā atsauces vērtības, 3 % no IKP, pārsniegšana būs ierobežota un uz laiku. Iestādēm ir jānorāda konkrēti pasākumi, lai nodrošinātu plānoto pārmērīga budžeta deficīta novēršanu arī 2011. gadā.

Lai pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras ietvaros veiktu pastiprinātu uzraudzību, kas ir vajadzīga, ņemot vērā pārmērīga deficīta novēršanai noteikto termiņu, būs vajadzīga regulāra un savlaicīga kontrole attiecībā uz paveikto fiskālās konsolidācijas stratēģijas īstenošanā, lai nodrošinātu pārmērīgā deficīta novēršanu. Šajā kontekstā Somijas 2011. gada stabilitātes programmas atjauninājumā šim jautājumam varētu atvēlēt atsevišķu nodaļu.

Galveno makroekonomikas un budžeta prognožu salīdzinājums

 | |2007|2008|2009|2010|2011|

Reālais IKP (izmaiņas %)|COM 2010. g. pavasara prognoze |4,9|1,2|-7,8|1,4|2,1|

|Fin. min. 2010. g. pavasara prognoze|4,9|1,2|-7,8|1,1|2,1|

Ražošanas apjoma starpība (% no potenciālā IKP)|COM 2010. g. pavasara prognoze 1|5|4,1|-5|-4,6|-3,8|

|Fin. min. 2010. g. pavasara prognoze |n.p.|n.p.|n.p.|n.p.|n.p.|

Valsts kopbudžeta bilance (% no IKP)|COM 2010. g. pavasara prognoze |5,2|4,2|-2,2|-3,8|-2,9|

|Fin. min. 2010. g. pavasara prognoze |5,2|4,1|-2,4|-4,2|-2,2|

Primārā bilance (% no IKP)|COM 2010. g. pavasara prognoze |6,7|5,6|-1|-2,6|-1,7|

|Fin. min. 2010. g. pavasara prognoze |n.p.|n.p.|n.p.|n.p.|n.p.|

Cikliski koriģētā bilance (% no IKP)|COM 2010. g. pavasara prognoze |2,6|2,1|0,3|-1,4|-1|

|Fin. min. 2010. g. pavasara prognoze |n.p.|n.p.|n.p.|n.p.|n.p.|

Strukturālā bilance 2 (% no IKP)|COM 2010. g. pavasara prognoze |2,6|2,1|0,4|-1,3|-1|

|Fin. min. 2010. g. pavasara prognoze |n.p.|n.p.|n.p.|n.p.|n.p.|

Valsts kopējais parāds (% no IKP)|COM 2010. g. pavasara prognoze |35,2|34,2|44|50,5|54,9|

|Fin. min. 2010. g. pavasara prognoze |35,2|34,2|44|49,9|51,7|

Piezīmes .|||||||

1 Pamatojoties uz lēsto potenciālo pieaugumu 2,2%, 2,1%, 1,1 %, 1,0 % un 1,3 % apmērā attiecīgi laikposmā no 2007. gada līdz 2011. gadam.|

2 Cikliski koriģētā bilance, izņemot vienreizējos un citus pagaidu pasākumus. Saskaņā ar Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozi vienreizēju un citu pagaidu pasākumu apjoms 2009. gadā ir 0,1 % no IKP un 2010. gadā 0,2 % no IKP, abi deficītu palielinoši.|

 | | | | | | |

Avots :|||||||

Finanšu ministrijas 2010. gada pavasara prognoze; Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognoze (COM); Komisijas dienestu aprēķini|

Priekšlikums

PADOMES LĒMUMS

par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu Somijā

EIROPAS SAVIENĪBAS PADOME,

ņemot vērā Līgumu par Eiropas Savienības darbību un jo īpaši tā 126. panta 6. punktu,

ņemot vērā Eiropas Komisijas priekšlikumu,

ņemot vērā Somijas apsvērumus,

tā kā:

(1) Saskaņā ar Līguma par Eiropas Savienības darbību 126. pantu dalībvalstīm jāizvairās no pārmērīga valsts budžeta deficīta.

(2) Stabilitātes un izaugsmes pakta mērķis ir sakārtotas valsts finanses kā līdzeklis, lai nostiprinātu nosacījumus stabilām cenām un stiprai, stabilai izaugsmei, kas veicina nodarbinātības kāpumu.

(3) Pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūra, ko regulē Līguma 126. pants, kuru sīkāk izskaidro Padomes Regula (EK) Nr. 1467/97 par to, kā paātrināt un precizēt pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras īstenošanu OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. , un kas ir Stabilitātes un izaugsmes pakta sastāvdaļa, paredz pieņemt lēmumu par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu. Līgumam pievienotajā Protokolā par pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru ir izklāstīti citi noteikumi par pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras īstenošanu. Padomes Regulā (EK) Nr. 479/2009 OV L 145, 10.6.2009., 1. lpp. paredzēti sīki izstrādāti noteikumi un definīcijas par to, kā piemērot minētā protokola noteikumus. [4][5]

OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp.

OV L 145, 10.6.2009., 1. lpp.

(4) Ar Stabilitātes un izaugsmes pakta 2005. gada reformu tika meklētas iespējas uzlabot efektivitāti un ekonomisko pamatojumu, kā arī ilgstoši saglabāt valsts finanšu ilgtspējību. Tā mērķis bija jo īpaši nodrošināt, lai ekonomiskais un budžeta stāvoklis būtu pilnībā ņemts vērā visos pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras posmos. Tādējādi Stabilitātes un izaugsmes pakts kalpo par atbalstu valdības politikai, lai ātrāk atkal sasniegtu stabilu budžeta stāvokli, ņemot vērā situāciju ekonomikā.

(5) Līguma 126. panta 5. punktā noteikts, ka Komisija adresē Padomei atzinumu, ja tā uzskata, ka dalībvalstī pastāv vai var rasties pārmērīgs budžeta deficīts. Komisija, ņēmusi vērā savu ziņojumu saskaņā ar 126. panta 3. punktu un balstoties uz Ekonomikas un finanšu Komitejas atzinumu saskaņā ar 126. panta 4. punktu, ir secinājusi, ka Somijā ir pārmērīgs budžeta deficīts. Tāpēc Komisija ir adresējusi Padomei šādu atzinumu par Somiju [2010. gada 15. jūnijā] Visi ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti, kas attiecas uz Somiju, atrodami šādā tīmekļa vietnē: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Visi ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti, kas attiecas uz Somiju, atrodami šādā tīmekļa vietnē:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Līguma 126. panta 6. punktā noteikts, ka Padomei ir jāizskata jebkādi apsvērumi, ko, iespējams, vēlētos iesniegt attiecīgā dalībvalsts, un tad, pamatojoties uz vispārēju novērtējumu, jāpieņem lēmums par to, vai pastāv pārmērīgs budžeta deficīts. Somijas gadījumā šā vispārējā novērtējuma rezultātā ir pieņemti turpmāk minētie secinājumi.

(7) Saskaņā ar datiem, ko Somijas iestādes paziņojušas 2010. gada aprīlī, bija plānots, ka valsts kopbudžeta deficīts Somijā sasniegs 4,1 % no IKP 2010. gadā, tādējādi pārsniedzot atsauces vērtību 3 % no IKP. Lai gan trešajā papildbudžetā, ko Somijas Finanšu ministrija iesniedza parlamentā 2010. gada 14. maijā, norādīts, ka nodokļu ieņēmumi 2010. gadā varētu būt lielāki nekā plānots, oficiāli tas nav mainījis deficīta mērķi. Plānotais deficīts nav bijis tuvu atsauces vērtībai 3 % no IKP, bet plānotais atsauces vērtības pārsniegums ir izņēmums Līgumā un Stabilitātes un izaugsmes paktā paredzētajā nozīmē. Tas jo īpaši ir ekonomikas nopietnas lejupslīdes rezultāts Līguma un Stabilitātes un izaugsmes pakta izpratnē. Turklāt plānoto atsauces vērtības pārsniegumu var uzskatīt par īslaicīgu. Saskaņā ar Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozi deficīts 2011. gadā būs mazāks par atsauces vērtību, ja plānotā ekonomikas atgūšanās apstiprināsies. Līgumā minētais deficīta kritērijs nav izpildīts.

(8) Saskaņā ar informāciju, ko Somijas iestādes paziņoja 2010. gada aprīlī, valsts kopējais parāds vēl nepārsniedz atsauces vērtību 60 % no IKP, proti, tas ir 49,9 % no IKP 2010. gadā. Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozē lēsts, ka parāda attiecība 2010. gadā būs 50,5 % no IKP un tā pieaugs līdz 54,9 % no IKP 2011. gadā, kas nepārsniedz atsauces vērtību 60 % no IKP. Līgumā minētais parāda kritērijs ir izpildīts.

(9) Gatavojot Padomes lēmumu par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu atbilstīgi 126. panta 6. punktam, „būtiskos faktorus” saskaņā ar Padomes Regulas (EK) Nr. 1467/97 2. panta 4. punktu drīkst ņemt vērā tikai tad, ja vienlaikus ir pilnībā izpildīti divi nosacījumi, proti, ka budžeta deficīts joprojām saglabājas tuvu atsauces vērtībai un ka atsauces vērtība tiek pārsniegta tikai uz laiku. Somijas gadījumā šie abi nosacījumi nav izpildīti. Tāpēc šā lēmuma pieņemšanas gaitā nav ņemti vērā būtiskie faktori,

IR PIEŅĒMUSI ŠO LĒMUMU.

1. pants

No vispārējā novērtējuma izriet, ka Somijā ir pārmērīgs budžeta deficīts.

2. pants

Šis lēmums ir adresēts Somijas Republikai.

Briselē,

Padomes vārdā —

priekšsēdētājs […]

[1] OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. Ziņojumā ņemtas arī vērā "Specifikācijas, kā īstenot Stabilitātes un izaugsmes paktu, un pamatnostādnes par stabilitātes un konverģences programmu formu un saturu”, ko Ekonomikas un finanšu padome pieņēma 2009. gada 10. novembrī un kas pieejamas http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Atbilstoši Padomes Regulai (EK) Nr. 479/2009 dalībvalstīm divreiz gadā jāziņo Komisijai par plānoto un faktisko valsts budžeta deficīta un parāda līmeni. Jaunākie Somijas paziņotie dati ir pieejami: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Visi ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti, kas attiecas uz Somiju, atrodami šādā tīmekļa vietnē: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp.

[5] OV L 145, 10.6.2009., 1. lpp.

[6] Visi ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti, kas attiecas uz Somiju, atrodami šādā tīmekļa vietnē: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

SK

(...PICT...)|EURÓPSKA KOMISIA|

Brusel, 15.6.2010

SEK(2010) 746 v konečnom znení

Návrh

ROZHODNUTIE RADY

o existencii nadmerného deficitu vo Fínsku

DÔVODOVÁ SPRÁVA

1. Uplatňovanie Paktu o stabilite a raste v súčasnej krízovej situácii

Mnohé krajiny EÚ v súčasnosti čelia deficitom verejných financií, ktoré sú vyššie ako referenčná hodnota 3 % HDP stanovená v zmluve. Toto často výrazné zhoršenie deficitu, ako aj stav zadlženosti je potrebné vnímať v kontexte celosvetovej finančnej krízy a poklesu hospodárskeho rastu v roku 2008/2009. Pôsobí tu niekoľko faktorov. Po prvé, hospodársky pokles prináša so sebou klesajúce príjmy z daní a rastúce výdavky na sociálne dávky (napríklad na dávky v nezamestnanosti). Po druhé, keďže Komisia uznala, že rozpočtové politiky zohrávajú v súčasnej mimoriadnej hospodárskej situácii dôležitú úlohu, vo svojom európskom pláne na oživenie hospodárstva z novembra 2008, ktorý Európska rada schválila v decembri 2008, vyzvala na prijatie fiškálneho stimulu. Podľa plánu by sa tento stimul mal prijať včas, mal by byť cielený a dočasný, mal by byť diferencovaný podľa jednotlivých členských štátov podľa ich postavenia z hľadiska udržateľnosti verejných financií a konkurencieschopnosti a mal by sa zrušiť, keď sa hospodárska situácia zlepší. Napokon, niekoľko krajín prijalo opatrenia zamerané na stabilizáciu finančného sektora, z ktorých niektoré majú vplyv na stav zadlženosti alebo predstavujú riziko vyššieho deficitu a zadlženosti v budúcnosti, hoci časť nákladov vynaložených na podporu z verejných zdrojov by sa mohla v budúcnosti vrátiť.

V Pakte o stabilite a raste sa od Komisie vyžaduje, aby začala postup pri nadmernom deficite vždy, keď deficit členského štátu presiahne referenčnú hodnotu 3 % HDP. Cieľom zmien a doplnení Paktu o stabilite a raste v roku 2005 bolo zaistiť, aby sa pri všetkých krokoch v rámci postupu pri nadmernom deficite plne zohľadňovala najmä hospodárska a rozpočtová situácia. Paktom o stabilite a raste sa takto vytvára rámec na podporu vládnych politík zameraných na rýchle obnovenie zdravej rozpočtovej pozície so zreteľom na hospodársku situáciu, a tým sa zaisťuje dlhodobá udržateľnosť verejných financií.

2. Predchádzajúce kroky v postupe pri nadmernom deficite

V článku 126 Zmluvy o fungovaní Európskej únie sa ustanovuje postup pri nadmernom deficite (EDP). Tento postup sa ďalej spresňuje v nariadení Rady (ES) č. 1467/97 „o urýchľovaní a objasňovaní vykonania postupu pri nadmernom schodku“ Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. V správe sa zohľadňujú aj „Špecifikácie implementácie Paktu o stabilite a raste a usmernenia k forme a obsahu programov stability a konvergenčných programov“ schválené radou ECOFIN 10. novembra 2009, ktoré sú dostupné na webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , ktoré je súčasťou Paktu o stabilite a raste.[1]

Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. V správe sa zohľadňujú aj „Špecifikácie implementácie Paktu o stabilite a raste a usmernenia k forme a obsahu programov stability a konvergenčných programov“ schválené radou ECOFIN 10. novembra 2009, ktoré sú dostupné na webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Podľa článku 126 ods. 2 zmluvy Komisia musí monitorovať dodržiavanie rozpočtovej disciplíny na základe dvoch kritérií, a to: a) či pomer plánovaného alebo skutočného deficitu verejných financií k hrubému domácemu produktu (HDP) presahuje referenčnú hodnotu 3 % (okrem prípadov, keď tento pomer podstatne a neustále klesal a dosiahol úroveň, ktorá sa približuje k referenčnej hodnote; alebo ak by prekročenie referenčnej hodnoty bolo iba výnimočné a dočasné a pomer zostával blízko referenčnej hodnoty) a b) či pomer verejného dlhu k HDP presahuje referenčnú hodnotu 60 % (s výnimkou prípadu, keď sa pomer dostatočne zmenšuje a približuje sa k referenčnej hodnote uspokojivým tempom).

V článku 126 ods. 3 sa ustanovuje, že ak členský štát nespĺňa požiadavky podľa jedného alebo obidvoch týchto kritérií, Komisia musí vypracovať správu. V tejto správe sa „prihliadne tiež na to, či štátny deficit prevyšuje štátne výdavky na investície a zohľadní všetky ostatné závažné faktory vrátane stavu hospodárskeho a rozpočtového výhľadu členského štátu na stredne dlhé obdobie.“

Na základe údajov, ktoré predložili dánske orgány v apríli 2010 Podľa nariadenia Rady (ES) č. 479/2009 musia členské štáty Komisii dvakrát ročne oznamovať plánovanú a skutočnú úroveň deficitu a dlhu verejných financií. Najnovšie oznámenie Fínska sa nachádza na: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . a po zohľadnení predpovede útvarov Komisie z jari 2010, Komisia 12. mája 2010 prijala správu podľa článku 126 ods. 3 určenú Fínsku Všetky dokumenty týkajúce sa postupu pri nadmernom deficite Fínska sa nachádzajú na tejto webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Podľa nariadenia Rady (ES) č. 479/2009 musia členské štáty Komisii dvakrát ročne oznamovať plánovanú a skutočnú úroveň deficitu a dlhu verejných financií. Najnovšie oznámenie Fínska sa nachádza na:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Všetky dokumenty týkajúce sa postupu pri nadmernom deficite Fínska sa nachádzajú na tejto webovej stránke:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Následne a v súlade s článkom 126 ods. 4 Hospodársky a finančný výbor vydal [27. mája 2010] stanovisko k správe Komisie.

3. Existencia nadmerného deficitu

Podľa oznámenia v rámci postupu pri nadmernom deficite sa plánuje, že deficit verejných financií vo Fínsku dosiahne v roku 2010 4,1 % HDP, teda presiahne referenčnú hodnotu 3 % HDP. V správe Komisie podľa článku 126 ods. 3 sa uvádza, že plánovaný deficit sa nepribližoval k referenčnej hodnote 3 % HDP Z tretieho doplnkového rozpočtu, ktorý ministerstvo financií 14. mája 2010 predložilo parlamentu vyplýva, že v roku 2010 by daňové príjmy mohli byť o 0,5 % HDP vyššie, než sa plánovalo, a to najmä z dôvodu výraznejšieho časového rozlíšenia dane z príjmu právnických osôb. To naznačuje nárast rizík pre súčasné prognózy verejných financií, ale vzhľadom na to, že sa nerobila komplexná aktualizácia týchto prognóz, nedošlo k oficiálnej zmene cieľového deficitu na rok 2010 a naďalej platia súčasné posúdenia. Plánované prekročenie referenčnej hodnoty sa môže považovať za výnimočné v zmysle zmluvy a Paktu o stabilite a raste. Vyplýva to najmä z prudkého hospodárskeho poklesu v zmysle zmluvy a Paktu o stabilite a raste a zo stimulačných opatrení prijatých v reakcii na hospodársky pokles v súlade s európskym programom na oživenie hospodárstva. Podľa predpovede útvarov Komisie z jari 2010 sa predpokladá, že reálny HDP po poklese o 7,8 % v roku 2009 dosiahne v roku 2010 úroveň 1,4 %. Plánované prekročenie referenčnej hodnoty sa okrem toho môže považovať za dočasné. Podľa predpovede útvarov Komisie z jari 2010 deficit v roku 2011 podporovaný predpokladaným udržaním hospodárskeho oživenia klesne pod referenčnú hodnotu. Kritérium pre deficit podľa ustanovení zmluvy nie je splnené.

Podľa oznámenia v rámci postupu pri nadmernom deficite zostáva hrubý verejný dlh v roku 2010 pod referenčnou hodnotou 60 % HDP – na úrovni 49,9 % HDP. V predpovedi útvarov Komisie z jari 2010 sa predpokladá, že pomer dlhu bude v roku 2010 50,5 % HDP a v roku 2011 sa zvýši na 54,9 % HDP. Kritérium dlhu podľa ustanovení Zmluvy je splnené.

V súlade s ustanoveniami zmluvy a Paktu o stabilite a raste Komisia vo svojej správe takisto analyzovala „významné faktory“. Podľa Paktu o stabilite a raste sa tieto faktory môžu zohľadniť v krokoch, ktoré vedú k rozhodnutiu o existencii nadmerného deficitu, len ak deficit spĺňa dvojitú podmienku blízkosti k referenčnej hodnote a dočasnosti. V prípade Fínska táto dvojitá podmienka nie je splnená. Individuálne posudzované významné faktory sa v tomto prípade javia ako pomerne priaznivé, a to na základe uspokojivej bilancie fiškálnej politiky vo Fínsku.

Stanovisko Hospodárskeho a finančného výboru v súlade s článkom 126 ods. 4 zmluvy je v súlade s posúdením uvedeným v správe Komisie podľa článku 126 ods. 3.

Vzhľadom na svoju správu podľa článku 126 ods. 3 a so zreteľom na stanovisko Hospodárskeho a finančného výboru podľa článku 126 ods. 4 Komisia zastáva názor, že vo Fínsku existuje nadmerný deficit. Toto stanovisko, ktoré Komisia prijala [15. júna 2010], sa týmto v súlade s článkom 126 ods. 5 predkladá Rade. Komisia odporúča, aby Rada v tomto zmysle rozhodla v súlade s článkom 126 ods. 6. Komisia okrem toho Rade predkladá odporúčanie na odporúčanie Rady určené Fínsku s cieľom odstrániť nadmerný deficit v súlade s článkom 126 ods. 7.

4. Odporúčanie odstrániť nadmerný deficit

Podľa článku 3 ods. 4 nariadenia Rady (ES) č. 1467/97 sa musí v odporúčaní Rady podľa článku 126 ods. 7 stanoviť najviac šesťmesačná lehota, počas ktorej má príslušný členský štát prijať účinné opatrenia, ako aj lehota na korekciu nadmerného deficitu, čo by sa „malo ukončiť v nasledujúcom roku po jeho zistení, pokiaľ nenastanú osobitné okolnosti“. Článok 2 ods. 6 nariadenia znamená, že pri rozhodovaní, či existujú mimoriadne okolnosti, sa musia zohľadniť „významné faktory“ posudzované v správe Komisie podľa článku 126 ods. 3 zmluvy. V článku 3 ods. 4 nariadenia sa ustanovuje, že Rada musí odporučiť, aby členský štát dosiahol „minimálne ročné zlepšenie najmenej 0,5 % HDP ako meradlo svojich cyklicky upravených zostatkov, očistených od jednorazových alebo dočasných opatrení, aby sa zaistilo dosiahnutie korekcie nadmerného schodku do konečného termínu stanoveného v odporúčaní.“

V prípade Fínska sa významné faktory vysvetlené v článku 2 ods. 3 nariadenia (ES) č. 1467/97 a preskúmané v správe Komisie podľa článku 124 ods. 3 posúdili ako priaznivé. Nevyplýva z nich však existencia mimoriadnych okolností oprávňujúcich odchýlku od štandardnej lehoty na korekciu deficitu. Predovšetkým podľa predpovede útvarov Komisie z jari 2010 za predpokladu nezmenenej politiky už v roku 2011 klesne deficit verejných financií tesne pod referenčnú hodnotu 3 %. V tejto situácii je vhodné umožniť, aby fínske orgány vykonali v roku 2010 fiškálne opatrenia, ako sa plánovalo, pričom treba zaistiť, aby plánované prekročenie referenčnej hodnoty 3 % HDP zostalo obmedzené a dočasné. Orgány by mali špecifikovať opatrenia na zaistenie, aby plánovaná korekcia nadmerného deficitu v roku 2011 bola udržateľná.

Zlepšenie dohľadu v rámci postupu pri nadmernom deficite, ktoré sa so zreteľom na lehotu na korekciu nadmerného deficitu zdá nevyhnutné, bude vyžadovať pravidelné a včasné monitorovanie pokroku dosiahnutého pri vykonávaní stratégie fiškálnej konsolidácie, aby sa zaistila korekcia nadmerného deficitu. V tomto kontexte by sa mohla tejto otázke účelne venovať osobitná kapitola v aktualizácii fínskeho programu stability na rok 2011.

Porovnanie kľúčových makroekonomických a rozpočtových prognóz

 | |2007|2008|2009|2010|2011|

Reálny HDP (zmena v %)|KOM jar 2010 |4,9|1,2|-7,8|1,4|2,1|

|Min. fin. jar 2010|4,9|1,2|-7,8|1,1|2,1|

Produkčná medzera (% potenciálneho HDP)|KOM jar 2010 1|5|4,1|-5|-4,6|-3,8|

|Min. fin. jar 2010 |neuv.|neuv.|neuv.|neuv.|neuv.|

Saldo verejných financií (% HDP)|KOM jar 2010 |5,2|4,2|-2,2|-3,8|-2,9|

|Min. fin. jar 2010 |5,2|4,1|-2,4|-4,2|-2,2|

Primárne saldo (% HDP)|KOM jar 2010 |6,7|5,6|-1|-2,6|-1,7|

|Min. fin. jar 2010 |neuv.|neuv.|neuv.|neuv.|neuv.|

Cyklicky upravené saldo (% HDP)|KOM jar 2010 |2,6|2,1|0,3|-1,4|-1|

|Min. fin. jar 2010 |neuv.|neuv.|neuv.|neuv.|neuv.|

Štrukturálne saldo 2 (% HDP)|KOM jar 2010 |2.6|2.1|0.4|-1.3|-1|

|Min. fin. jar 2010 |neuv.|neuv.|neuv.|neuv.|neuv.|

Hrubý verejný dlh (% HDP)|KOM jar 2010 |35,2|34,2|44|50,5|54,9|

|Min. fin. jar 2010 |35,2|34,2|44|49,9|51,7|

Poznámky :|||||||

1 Založené na odhadovanom potenciálnom raste 2,2 %, 2,1 %, 1,1 %, 1,0 % a 1,3 % v období rokov 2007 – 2011.|

2 Cyklicky upravené saldo bez jednorazových a iných dočasných opatrení. Podľa predpovede útvarov Komisie z jari 2010 jednorazové a iné dočasné opatrenia predstavujú 0,1 % HDP v roku 2009 0,2 % HDP v roku 2010 (obidve zvyšujúce deficit).|

 | | | | | | |

Zdroj :|||||||

Predpoveď ministerstva financií z jari 2010; Predpovede útvarov Komisie z jari 2010 (KOM); výpočty útvarov Komisie.|

Návrh

ROZHODNUTIE RADY

o existencii nadmerného deficitu vo Fínsku

RADA EURÓPSKEJ ÚNIE,

so zreteľom na Zmluvu o fungovaní Európskej únie, a najmä na jej článok 126 ods. 6,

so zreteľom na návrh Európskej komisie,

so zreteľom na vyjadrenie Fínska,

keďže:

(1) Podľa článku 126 Zmluvy o fungovaní Európskej únie členské štáty majú predchádzať nadmernému deficitu verejných financií.

(2) Pakt o stabilite a raste vychádza z cieľa zdravých verejných financií, ktoré sú prostriedkom na posilnenie podmienok na cenovú stabilitu a silný udržateľný rast smerujúci k vytváraniu pracovných miest.

(3) V postupe pri nadmernom deficite podľa článku 126 zmluvy objasnenom v nariadení Rady (ES) č. 1467/97 o urýchľovaní a objasňovaní vykonania postupu pri nadmernom schodku Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. (ktoré je súčasťou Paktu o stabilite a raste), sa ustanovuje povinnosť prijať rozhodnutie o existencii nadmerného deficitu. V protokole o postupe pri nadmernom deficite pripojenom k zmluve sa ustanovujú ďalšie ustanovenia týkajúce sa vykonávania postupu pri nadmernom deficite. V nariadení Rady (ES) č. 479/2009 Ú. v. EÚ L 145, 10.6.2009, s. 1. sa ustanovujú podrobné pravidlá a definície na uplatňovanie ustanovení uvedeného protokolu. [4][5]

Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6.

Ú. v. EÚ L 145, 10.6.2009, s. 1.

(4) Cieľom reformy Paktu o stabilite a raste z roku 2005 bolo posilniť jeho účinnosť a hospodárske základy, ako aj zabezpečiť udržateľnosť verejných financií z dlhodobého hľadiska. Malo sa ňou zaistiť, aby sa vo všetkých krokoch v rámci postupu pri nadmernom deficite v plnej miere zohľadňovala najmä hospodárska a rozpočtová situácia. V tomto zmysle Pakt o stabilite a raste vytvára rámec na podporu vládnych politík zameraných na rýchle obnovenie zdravej rozpočtovej pozície so zreteľom na hospodársku situáciu.

(5) V článku 126 ods. 5 zmluvy sa od Komisie vyžaduje, aby predložila Rade stanovisko, ak sa Komisia domnieva, že v členskom štáte existuje alebo by mohol vzniknúť nadmerný deficit. Vzhľadom na svoju správu podľa článku 126 ods. 3 a so zreteľom na stanovisko Hospodárskeho a finančného výboru podľa článku 126 ods. 4 Komisia dospela k záveru, že vo Fínsku existuje nadmerný deficit. Komisia preto [15. júna 2010] predložila Rade takéto stanovisko týkajúce sa Fínska Všetky dokumenty týkajúce sa postupu pri nadmernom deficite Fínska sa nachádzajú na tejto webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Všetky dokumenty týkajúce sa postupu pri nadmernom deficite Fínska sa nachádzajú na tejto webovej stránke:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) V článku 126 ods. 6 zmluvy sa ustanovuje, že Rada by mala zvážiť všetky pripomienky, ktoré si príslušný členský štát želá vyjadriť predtým, ako Rada po celkovom posúdení rozhodne o tom, či existuje nadmerný deficit. V prípade Fínska toto celkové posúdenie viedlo k týmto záverom.

(7) Podľa údajov, ktoré oznámili fínske orgány v apríli 2010, sa plánovalo, že deficit verejných financií vo Fínsku dosiahne v roku 2010 úroveň 4,1 % HDP, čím prekročí referenčnú hodnotu 3 % HDP. Aj keď z tretieho doplnkového rozpočtu, ktorý ministerstvo financií 14. mája 2010 predložilo parlamentu, vyplýva, že v roku 2010 by daňové príjmy mohli byť vyššie, než sa plánovalo, neprinieslo to oficiálnu zmenu cieľového deficitu. Plánovaný deficit sa nepribližuje k referenčnej hodnote 3 % HDP, ale plánované prekročenie referenčnej hodnoty sa môže považovať za výnimočné v zmysle zmluvy a Paktu o stabilite a raste. Deficit predovšetkým vyplynul z prudkého hospodárskeho poklesu v zmysle zmluvy a Paktu o stabilite a raste. Plánované prekročenie referenčnej hodnoty sa okrem toho môže považovať za dočasné. Podľa predpovede útvarov Komisie z jari 2010 deficit v roku 2011 podporovaný predpokladaným udržaním hospodárskeho oživenia klesne pod referenčnú hodnotu. Kritérium pre deficit podľa ustanovení zmluvy nie je splnené.

(8) Podľa údajov, ktoré oznámili fínske orgány v apríli 2010, zostáva hrubý verejný dlh v roku 2010 pod referenčnou hodnotou 60 % HDP – na úrovni 49,9 % HDP. Podľa predpovede útvarov Komisie z jari 2010 sa predpokladá, že pomer dlhu v roku 2010 bude 50,5 % HDP a v roku 2011 sa zvýši na 54,9 % HDP, zostane však pod úrovňou referenčnej hodnoty 60 % HDP. Kritérium dlhu podľa ustanovení zmluvy je splnené.

(9) Podľa článku 2 ods. 4 nariadenia Rady (ES) č. 1467/97 môžu byť v krokoch vedúcich k rozhodnutiu Rady o existencii nadmerného deficitu podľa článku 126 ods. 6 zohľadnené „významné faktory“ len vtedy, ak je v plnom rozsahu splnená dvojitá podmienka, že deficit zostane na úrovni blízko referenčnej hodnoty a že jeho prekročenie nad referenčnú hodnotu je dočasné. V prípade Fínska táto dvojitá podmienka nie je splnená. Preto sa v jednotlivých krokoch vedúcich k tomuto rozhodnutiu významné faktory nezohľadňujú.

PRIJALA TOTO ROZHODNUTIE:

Článok 1

Z celkového posúdenia vyplýva, že vo Fínsku existuje nadmerný deficit.

Článok 2

Toto rozhodnutie je určené Fínskej republike.

V Bruseli

Za Radu

predseda […]

[1] Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. V správe sa zohľadňujú aj „Špecifikácie implementácie Paktu o stabilite a raste a usmernenia k forme a obsahu programov stability a konvergenčných programov“ schválené radou ECOFIN 10. novembra 2009, ktoré sú dostupné na webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Podľa nariadenia Rady (ES) č. 479/2009 musia členské štáty Komisii dvakrát ročne oznamovať plánovanú a skutočnú úroveň deficitu a dlhu verejných financií. Najnovšie oznámenie Fínska sa nachádza na: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Všetky dokumenty týkajúce sa postupu pri nadmernom deficite Fínska sa nachádzajú na tejto webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6.

[5] Ú. v. EÚ L 145, 10.6.2009, s. 1.

[6] Všetky dokumenty týkajúce sa postupu pri nadmernom deficite Fínska sa nachádzajú na tejto webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

SL

(...PICT...)|EVROPSKA KOMISIJA|

Bruselj, 15.6.2010

SEC(2010) 746 konč.

Predlog

SKLEP SVETA

o obstoju čezmernega primanjkljaja na Finskem

OBRAZLOŽITVENI MEMORANDUM

1. Uporaba pakta za stabilnost in rast v sedanjih kriznih razmerah

Trenutno se številne države EU soočajo z javnofinančnim primanjkljajem, ki presega referenčno vrednost 3 % BDP, določeno v Pogodbi. Pogosto izrazito povečanje primanjkljaja in dolga je treba obravnavati ob upoštevanju doslej najhujše svetovne finančne krize in upada gospodarske rasti v obdobju 2008/2009. Pri tem je pomembnih več dejavnikov. Prvič, upad gospodarske rasti povzroča zmanjševanje davčnih prihodkov in povečevanje odhodkov za socialne prejemke (npr. nadomestila za brezposelnost). Drugič, Komisija se zaveda, da so v sedanjih izrednih gospodarskih razmerah proračunske politike pomembne, zato je novembra 2008 v evropskem načrtu za oživitev gospodarstva, ki ga je decembra potrdil Evropski svet, predlagala fiskalno spodbudo. Načrt podrobno pojasnjuje, da bi morala biti spodbuda pravočasna, ciljno usmerjena in začasna ter prilagojena vzdržnosti javnih financ posameznih držav članic in njihovemu konkurenčnemu položaju ter da bi se morala po izboljšanju gospodarskega položaja opustiti. Več držav je sprejelo tudi ukrepe za stabilizacijo finančnega sektorja, od katerih nekateri vplivajo na višino dolga ali pomenijo tveganje večjega primanjkljaja in dolga v prihodnosti, čeprav bi se del stroškov državne podpore v prihodnosti lahko povrnil.

V skladu s Paktom za stabilnost in rast mora Komisija začeti postopek v zvezi s čezmernim primanjkljajem, če primanjkljaj države članice preseže referenčno vrednost 3 % BDP. Namen sprememb Pakta za stabilnost in rast, uvedenih leta 2005, je bil zagotoviti, da se v vseh fazah postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem v celoti upošteva gospodarsko in proračunsko ozadje. Na ta način Pakt za stabilnost in rast zagotavlja okvir, ki podpira vladne politike za hitro ponovno vzpostavitev trdnega proračunskega stanja, pri tem pa upošteva gospodarske razmere in tako zagotavlja dolgoročno vzdržnost javnih financ.

2. Dosedanje faze v postopku v zvezi s čezmernim primanjkljajem

Člen 126 Pogodbe o delovanju Evropske unije določa postopek v zvezi s čezmernim primanjkljajem. Nadalje je opredeljen v Uredbi Sveta (ES) št. 1467/97 o pospešitvi in razjasnitvi izvajanja postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem UL L 209, 2.8.1997, str. 6. V poročilu so upoštevane tudi „Specifikacije izvajanja Pakta za stabilnost in rast ter smernice za obliko in vsebino programov za stabilnost in konvergenčnih programov“, ki jih je 10. novembra 2009 potrdil Svet Ecofin in so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , ki je del Pakta za stabilnost in rast.[1]

UL L 209, 2.8.1997, str. 6. V poročilu so upoštevane tudi „Specifikacije izvajanja Pakta za stabilnost in rast ter smernice za obliko in vsebino programov za stabilnost in konvergenčnih programov“, ki jih je 10. novembra 2009 potrdil Svet Ecofin in so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

V skladu s členom 126(2) Pogodbe mora Komisija spremljati upoštevanje proračunske discipline na podlagi dveh meril: (a) ali razmerje med načrtovanim ali dejanskim javnofinančnim primanjkljajem in bruto domačim proizvodom (BDP) presega referenčno vrednost 3 % (razen če se ni to razmerje znatno in stalno zmanjševalo ter doseglo ravni blizu referenčne vrednosti oziroma če ni preseganje referenčne vrednosti le izjemno in začasno, razmerje pa ostaja blizu referenčne vrednosti); ter (b) ali razmerje med javnim dolgom in BDP presega referenčno vrednost 60 % (razen če se razmerje ne znižuje zadosti in ne približuje dovolj hitro referenčni vrednosti).

V skladu s členom 126(3) mora Komisija pripraviti poročilo, če država članica ne izpolnjuje zahtev enega ali obeh navedenih meril. To poročilo mora upoštevati „tudi, ali javnofinančni primanjkljaj presega državne investicijske odhodke, in vse druge pomembne dejavnike, tudi srednjeročno gospodarsko in proračunsko stanje države članice“.

Komisija je 12. maja 2010 na podlagi podatkov, ki so jih aprila 2010 predložili finski organi V skladu z Uredbo Sveta (ES) št. 479/2009 morajo države članice dvakrat letno poročati Komisiji o višini svojega načrtovanega in dejanskega javnofinančnega primanjkljaja in javnega dolga. Najnovejše obvestilo Finske je na voljo na spletni strani: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , ter ob upoštevanju napovedi služb Komisije iz pomladi 2010 sprejela poročilo za Finsko v skladu s členom 126(3) Vsi dokumenti za Finsko, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem, so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

V skladu z Uredbo Sveta (ES) št. 479/2009 morajo države članice dvakrat letno poročati Komisiji o višini svojega načrtovanega in dejanskega javnofinančnega primanjkljaja in javnega dolga. Najnovejše obvestilo Finske je na voljo na spletni strani:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Vsi dokumenti za Finsko, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem, so na voljo na spletni strani:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Ekonomsko-finančni odbor je nato [27. maja 2010] v skladu s členom 126(4) pripravil mnenje o poročilu Komisije.

3. Obstoj čezmernega primanjkljaja

Po podatkih iz obvestila o postopku v zvezi s čezmernim primanjkljajem se načrtuje, da bo javnofinančni primanjkljaj Finske v letu 2010 dosegel 4,1 % BDP in tako presegel referenčno vrednost 3 % BDP. Komisija je v poročilu po členu 126(3) menila, da načrtovani primanjkljaj ni bil blizu referenčne vrednosti 3 % BDP. Tretji rebalans proračuna, ki ga je ministrstvo za finance parlamentu predložilo 14. maja 2010, nakazuje, da bi lahko bili davčni prihodki v letu 2010 za 0,5 % BDP višji od pričakovanih, zlasti zaradi večjih prihodkov iz davkov na prihodke pravnih oseb. To kaže na tveganje, da so trenutne napovedi glede javnih financ ocenjene prenizko, vendar ker te napovedi niso bile celovito posodobljene, načrtovani primanjkljaj za leto 2010 ni bil uradno spremenjen, trenutna ocena pa tako ostaja veljavna. Načrtovano preseganje referenčne vrednosti lahko velja za izjemno v smislu Pogodbe ter Pakta za stabilnost in rast. Dejansko izhaja iz resnega upada gospodarske rasti v smislu Pogodbe ter Pakta za stabilnost in rast ter ukrepov spodbud, ki so bili v skladu z evropskim načrtom za oživitev gospodarstva sprejeti kot odgovor na upad gospodarske rasti. Po napovedi služb Komisije iz pomladi 2010 naj bi se realni BDP po zmanjšanju za 7,8 % v letu 2009 v letu 2010 povečal za 1,4 %. Poleg tega je mogoče oceniti, da je načrtovano preseganje referenčne vrednosti začasno. Po napovedi služb Komisije iz pomladi 2010 bo primanjkljaj v letu 2011 ob podpori napovedane oživitve gospodarstva padel pod referenčno vrednost. Merilo glede primanjkljaja, določeno v Pogodbi, ni izpolnjeno.

Po podatkih iz obvestila o postopku v zvezi s čezmernim primanjkljajem bo bruto javni dolg v letu 2010 znašal 49,9 % BDP in tako ostal pod referenčno vrednostjo 60 % BDP. V skladu z napovedjo služb Komisije iz pomladi 2010 bo razmerje dolga do BDP v letu 2010 znašalo 50,5 %, v letu 2011 pa se bo povečalo na 54,9 % BDP. Merilo glede dolga, določeno v Pogodbi, je izpolnjeno.

V skladu z določbami Pogodbe ter Pakta za stabilnost in rast je Komisija v svojem poročilu analizirala tudi „pomembne dejavnike“. V skladu s Paktom za stabilnost in rast se ti dejavniki v fazah, ki vodijo do odločitve o obstoju čezmernega primanjkljaja, lahko upoštevajo le, če primanjkljaj izpolnjuje dvojni pogoj, da ostaja blizu referenčne vrednosti in da je referenčna vrednost presežena začasno. V primeru Finske dvojni pogoj ni izpolnjen. Če pomembne dejavnike v tem primeru obravnavamo neodvisno od dvojnega pogoja, so na podlagi dobrih rezultatov finske fiskalne politike v celoti gledano sorazmerno ugodni.

Mnenje Ekonomsko-finančnega odbora v skladu s členom 126(4) Pogodbe je skladno z oceno poročila Komisije po členu 126(3).

Komisija na podlagi svojega poročila po členu 126(3) in mnenja Ekonomsko-finančnega odbora po členu 126(4) meni, da na Finskem obstaja čezmerni primanjkljaj. To mnenje, ki ga je Komisija sprejela [15. junija 2010], se naslovi na Svet v skladu s členom 126(5). Komisija Svetu predlaga, naj odloči o tej zadevi v skladu s členom 126(6). Komisija poleg tega Svetu priporoča, da na Finsko naslovi priporočilo z namenom, da se stanje čezmernega primanjkljaja odpravi, v skladu s členom 126(7).

4. Priporočila za odpravo čezmernega primanjkljaja

V skladu s členom 3(4) Uredbe Sveta (ES) št. 1467/97 mora Svet v priporočilu po členu 126(7) določiti rok največ šestih mesecev za sprejetje učinkovitih ukrepov s strani zadevne države članice ter rok za odpravo čezmernega primanjkljaja, ki „se mora doseči v letu, ki sledi letu ugotovitve njegovega obstoja, razen v posebnih okoliščinah“. Iz člena 2(6) Uredbe izhaja, da je treba „pomembne dejavnike“, obravnavane v poročilu Komisije po členu 126(3) Pogodbe, upoštevati pri ugotavljanju, ali obstajajo posebne okoliščine. Člen 3(4) Uredbe določa: „Da se zagotovi zmanjšanje čezmernega primanjkljaja v roku iz priporočila, Svet v priporočilu zahteva, da država članica doseže minimalno letno izboljšanje, pri čemer je merilo 0,5 % BDP in so izločeni vplivi konjunkture ter enkratnih in začasnih ukrepov“.

V primeru Finske so se pomembni dejavniki, kakor so pojasnjeni v členu 2(3) Uredbe (ES) št. 1467/97 in proučeni v poročilu Komisije iz člena 124(3), šteli za ugodne. Vendar ne kažejo na obstoj posebnih okoliščin, ki bi dovoljevale odstopanja od predpisanega roka za odpravo primanjkljaja. Predvsem bo po napovedih služb Komisije iz pomladi 2010 javnofinančni primanjkljaj ob predpostavki nespremenjenih politik že v letu 2011 padel nekoliko pod referenčno vrednost 3 %. V teh okoliščinah je primerno finskim organom dovoliti, da izvedejo fiskalne ukrepe v letu 2010 v skladu z načrtom, pri čemer morajo zagotoviti, da bo načrtovano preseganje 3-odstotne referenčne vrednosti ostalo nadzorovano in začasno. Organi naj določijo ukrepe, s katerimi bodo zagotovili, da se bo odprava primanjkljaja, ki je načrtovana za leto 2011, vzdrževala.

Povečan nadzor v okviru postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem, ki je nujen glede na rok za zmanjšanje čezmernega primanjkljaja, bo zahteval redno in pravočasno spremljanje napredka pri izvajanju strategije fiskalne konsolidacije za zagotovitev odprave čezmernega primanjkljaja. V zvezi s tem bi bilo v posodobitev programa Finske za stabilnost, ki bo pripravljena v letu 2011, primerno vključiti posebno poglavje o tem vprašanju.

Primerjava ključnih makroekonomskih in proračunskih napovedi

 | |2007|2008|2009|2010|2011|

Realni BDP (sprememba v %)|KOM pomlad 2010 |4,9|1,2|–7,8|1,4|2,1|

|Ministrstvo za finance, pomlad 2010|4,9|1,2|–7,8|1,1|2,1|

Proizvodna vrzel (v % potencialnega BDP)|KOM pomlad 2010 1|5|4,1|–5|–4,6|–3,8|

|Ministrstvo za finance, pomlad 2010 |/|/|/|/|/|

Javnofinančni saldo (v % BDP)|KOM pomlad 2010 |5,2|4,2|–2,2|–3,8|–2,9|

|Ministrstvo za finance, pomlad 2010 |5,2|4,1|–2,4|–4,2|–2,2|

Primarni saldo (v % BDP)|KOM pomlad 2010 |6,7|5,6|–1|–2,6|–1,7|

|Ministrstvo za finance, pomlad 2010 |/|/|/|/|/|

Ciklično prilagojeni saldo (v % BDP)|KOM pomlad 2010 |2,6|2,1|0,3|–1,4|–1|

|Ministrstvo za finance, pomlad 2010 |/|/|/|/|/|

Strukturni saldo 2 (v % BDP)|KOM pomlad 2010 |2,6|2,1|0,4|–1,3|–1|

|Ministrstvo za finance, pomlad 2010 |/|/|/|/|/|

Bruto javni dolg (v % BDP)|KOM pomlad 2010 |35,2|34,2|44|50,5|54,9|

|Ministrstvo za finance, pomlad 2010 |35,2|34,2|44|49,9|51,7|

Opombe :|||||||

1 Na podlagi ocenjene potencialne rasti v višini 2,2 %, 2,1 %, 1,1 %, 1,0 % oziroma 1,3 % v obdobju 2007–2011.|

2 Ciklično prilagojeni saldo brez enkratnih in drugih začasnih ukrepov. Na podlagi napovedi služb Komisije iz pomladi 2010 so enkratni in drugi začasni ukrepi za leto 2009 navedeni v višini 0,1 % BDP, za leto 2010 pa 0,2 % BDP (obakrat povečanje primanjkljaja) .|

 | | | | | | |

Vir :|||||||

Napoved ministrstva za finance iz pomladi 2010; napovedi služb Komisije iz pomladi 2010 (KOM); izračuni služb Komisije.|

Predlog

SKLEP SVETA

o obstoju čezmernega primanjkljaja na Finskem

SVET EVROPSKE UNIJE JE –

ob upoštevanju Pogodbe o delovanju Evropske unije in zlasti člena 126(6) Pogodbe,

ob upoštevanju predloga Evropske komisije,

ob upoštevanju pripomb, ki jih je predložila Finska,

ob upoštevanju naslednjega:

(1) V skladu s členom 126 Pogodbe o delovanju Evropske unije se države članice izogibajo čezmernemu javnofinančnemu primanjkljaju.

(2) Pakt za stabilnost in rast temelji na cilju zdravih javnih financ kot sredstvu za izboljšanje pogojev za stabilnost cen in za močno trajnostno rast, ki prispeva k ustvarjanju delovnih mest.

(3) Postopek v zvezi s čezmernim primanjkljajem iz člena 126 Pogodbe, kot je pojasnjen v Uredbi Sveta (ES) št. 1467/97 o pospešitvi in razjasnitvi izvajanja postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem UL L 209, 2.8.1997, str. 6. (ki je del Pakta za stabilnost in rast), določa odločitev o obstoju čezmernega primanjkljaja. Protokol o postopku v zvezi s čezmernim primanjkljajem, ki je priloga k Pogodbi, vsebuje dodatne določbe glede izvajanja postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem. Uredba Sveta (ES) št. 479/2009 UL L 145, 10.6.2009, str. 1. določa podrobna pravila in opredelitve za uporabo določb navedenega protokola. [4][5]

UL L 209, 2.8.1997, str. 6.

UL L 145, 10.6.2009, str. 1.

(4) Leta 2005 je bil Pakt za stabilnost in rast prenovljen, da bi se okrepili njegova učinkovitost in gospodarski temelji ter ohranila dolgoročna vzdržnost javnih financ. Cilj prenove pakta je bil zagotoviti, da se v vseh fazah postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem v celoti upošteva predvsem gospodarsko in proračunsko ozadje. Na ta način Pakt za stabilnost in rast zagotavlja okvir, ki podpira vladne politike za hitro ponovno vzpostavitev trdnih proračunskih stanj, pri tem pa upošteva gospodarske razmere.

(5) V skladu s členom 126(5) Pogodbe mora Komisija Svetu predložiti mnenje, če meni, da v državi članici obstaja čezmerni primanjkljaj ali bi do njega lahko prišlo. Komisija je na podlagi svojega poročila po členu 126(3) in mnenja Ekonomsko-finančnega odbora po členu 126(4) ugotovila, da na Finskem obstaja čezmerni primanjkljaj. Komisija je zato [15. junija 2010] Svetu predložila zadevno mnenje v zvezi s Finsko Vsi dokumenti za Finsko, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem, so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Vsi dokumenti za Finsko, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem, so na voljo na spletni strani:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) V skladu s členom 126(6) Pogodbe Svet upošteva morebitne pripombe, ki jih želi predložiti zadevna država članica, preden po opravljeni celoviti oceni odloči, ali čezmerni primanjkljaj obstaja. V primeru Finske je Svet na podlagi te celovite ocene ugotovil naslednje.

(7) Po podatkih, ki so jih finski organi sporočili aprila 2010, bo načrtovani javnofinančni primanjkljaj Finske v letu 2010 dosegel 4,1 % BDP in tako presegel referenčno vrednost 3 % BDP. Čeprav tretji rebalans proračuna, ki ga je ministrstvo za finance parlamentu predložilo 14. maja 2010, nakazuje, da bi lahko bili davčni prihodki v letu 2010 večji od pričakovanih, načrtovani primanjkljaj ni bil uradno spremenjen. Načrtovani primanjkljaj ni blizu referenčne vrednosti 3 % BDP, vendar načrtovano preseganje referenčne vrednosti lahko velja za izjemno v smislu Pogodbe ter Pakta za stabilnost in rast. Je predvsem posledica resnega upada gospodarske rasti v smislu Pogodbe ter Pakta za stabilnost in rast. Poleg tega je mogoče oceniti, da je načrtovano preseganje referenčne vrednosti začasno. Po napovedi služb Komisije iz pomladi 2010 bo primanjkljaj v letu 2011 ob podpori napovedane oživitve gospodarstva padel pod referenčno vrednost. Merilo glede primanjkljaja, določeno v Pogodbi, ni izpolnjeno.

(8) Po podatkih, ki so jih finski organi sporočili aprila 2010, bruto javni dolg ostaja precej pod referenčno vrednostjo 60 % BDP in za leto 2010 znaša 49,9 % BDP. Napoved služb Komisije iz pomladi 2010 kaže, da bo razmerje dolga do BDP v letu 2010 znašalo 50,5 %, v letu 2011 pa se bo povečalo na 54,9 % BDP, tako da bo še vedno pod referenčno vrednostjo 60 % BDP. Merilo glede dolga, določeno v Pogodbi, je izpolnjeno.

(9) V skladu s členom 2(4) Uredbe Sveta (ES) št. 1467/97 se „pomembni dejavniki“ v fazah, ki vodijo do odločitve Sveta o obstoju čezmernega primanjkljaja v skladu s členom 126(6), lahko upoštevajo le, če je v celoti izpolnjen dvojni pogoj – da primanjkljaj ostaja blizu referenčne vrednosti in da je referenčna vrednost presežena začasno. V primeru Finske ta dvojni pogoj ni izpolnjen. Zato v fazah, ki vodijo do te odločitve, pomembni dejavniki niso upoštevani –

SPREJEL NASLEDNJI SKLEP:

Člen 1

Iz celovite ocene sledi, da na Finskem obstaja čezmerni primanjkljaj.

Člen 2

Ta sklep je naslovljen na Republiko Finsko.

V Bruslju,

Za Svet

Predsednik […]

[1] UL L 209, 2.8.1997, str. 6. V poročilu so upoštevane tudi „Specifikacije izvajanja Pakta za stabilnost in rast ter smernice za obliko in vsebino programov za stabilnost in konvergenčnih programov“, ki jih je 10. novembra 2009 potrdil Svet Ecofin in so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] V skladu z Uredbo Sveta (ES) št. 479/2009 morajo države članice dvakrat letno poročati Komisiji o višini svojega načrtovanega in dejanskega javnofinančnega primanjkljaja in javnega dolga. Najnovejše obvestilo Finske je na voljo na spletni strani: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Vsi dokumenti za Finsko, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem, so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] UL L 209, 2.8.1997, str. 6.

[5] UL L 145, 10.6.2009, str. 1.

[6] Vsi dokumenti za Finsko, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem, so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

RO

(...PICT...)|COMISIA EUROPEANĂ|

Bruxelles, 15.6.2010

SEC(2010) 746 final

Propunere de

DECIZIE A CONSILIULUI

privind existența unui deficit excesiv în Finlanda

EXPUNERE DE MOTIVE

1. Aplicarea Pactului de stabilitate și creștere în situația de criză actuală

Numeroase state membre ale UE se confruntă în prezent cu deficite publice care depășesc valoarea de referință de 3% din PIB stabilită în tratat. Deteriorarea adesea gravă a deficitului și situația datoriei trebuie analizate în contextul crizei financiare mondiale și al încetinirii economice fără precedent din 2008-2009. Mai mulți factori sunt în joc. În primul rând, încetinirea economică atrage după sine diminuarea veniturilor fiscale și creșterea cheltuielilor cu prestațiile sociale (de exemplu, ajutorul de șomaj). În al doilea rând, recunoscând rolul important pe care îl joacă politicile bugetare în situația economică extraordinară actuală, Comisia a propus măsuri de stimulare fiscală în Planul european de redresare economică (PERE) din noiembrie 2008, aprobat de Consiliul European în decembrie. Acest plan precizează că măsurile de stimulare trebuie să fie oportune, specifice și temporare și de asemenea diferențiate de la un stat membru la altul, în funcție de poziția fiecăruia din punctul de vedere al sustenabilității finanțelor publice și al competitivității; în plus, măsurile trebuie abandonate odată cu ameliorarea condițiilor economice. În fine, mai multe țări au luat măsuri pentru stabilizarea sectorului financiar, printre care și măsuri cu impact asupra situației datoriei sau care reprezintă un risc de creștere a deficitului și a datoriei în viitor, cu toate că o parte a costurilor aferente sprijinului guvernamental ar putea fi recuperate ulterior.

Potrivit Pactului de stabilitate și creștere, Comisia are obligația de a iniția procedura de deficit excesiv (PDE) ori de câte ori deficitul unui stat membru depășește valoarea de referință de 3% din PIB. Modificările aduse pactului în 2005 aveau obiectivul de a garanta că în special situația economică și bugetară este pe deplin luată în considerare în toate etapele PDE. Astfel, Pactul de stabilitate și creștere constituie cadrul care sprijină politicile guvernamentale pentru o revenire rapidă la poziții bugetare solide ținând cont de situația economică și asigură așadar sustenabilitatea pe termen lung a finanțelor publice.

2. Etape anterioare ale procedurii de deficit excesiv

Articolul 126 din Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene prevede o procedură de deficit excesiv (PDE). Această procedură este detaliată în Regulamentul (CE) nr. 1467/97 al Consiliului privind accelerarea și clarificarea aplicării procedurii de deficit excesiv JO L 209, 2.8.1997, p.6. Raportul ia în considerare și documentul „Specificații privind punerea în aplicare a Pactului de stabilitate și creștere și orientări referitoare la forma și conținutul programelor de stabilitate și convergență ”, aprobate de Consiliul ECOFIN la 10 noiembrie 2009, disponibil la adresa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , care face parte din Pactul de stabilitate și creștere.[1]

JO L 209, 2.8.1997, p.6. Raportul ia în considerare și documentul „Specificații privind punerea în aplicare a Pactului de stabilitate și creștere și orientări referitoare la forma și conținutul programelor de stabilitate și convergență ”, aprobate de Consiliul ECOFIN la 10 noiembrie 2009, disponibil la adresa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

În conformitate cu articolul 126 alineatul (2) din tratat, Comisia urmărește respectarea disciplinei bugetare pe baza a două criterii: (a) dacă raportul dintre deficitul public planificat sau efectiv și produsul intern brut (PIB) depășește valoarea de referință de 3% (cu excepția cazului în care raportul s-a diminuat în mod semnificativ și continuu și a atins un nivel apropiat de valoarea de referință, sau depășirea valorii de referință este excepțională și temporară, iar raportul rămâne apropiat de valoarea de referință); și (b) dacă raportul dintre datoria publică și PIB depășește valoarea de referință de 60% (cu excepția cazului în care raportul se diminuează suficient și se apropie de valoarea de referință într-un ritm satisfăcător).

Articolul 126 alineatul (3) prevede că, în cazul în care un stat membru nu respectă cerințele acestor criterii sau ale unuia dintre ele, Comisia trebuie să elaboreze un raport. Acest raport „examinează, de asemenea, dacă deficitul public depășește cheltuielile publice de investiții și ține seama de toți ceilalți factori relevanți, inclusiv de poziția economică și bugetară pe termen mediu a statului membru.”

Pe baza datelor notificate de autoritățile finlandeze în aprilie 2010 și ținând seama de previziunile serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010 În conformitate cu Regulamentul (CE) nr. 479/2009 al Consiliului, statele membre trebuie să raporteze Comisiei nivelurile planificate și efective ale deficitului public și ale datoriei de două ori pe an. Cea mai recentă notificare a Finlandei poate fi găsită la: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , Comisia a adoptat la 12 mai 2010 un raport privind Finlanda în temeiul articolului 126 alineatul (3) Toate documentele privind PDE pentru Finlanda pot fi găsite pe următorul site web: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

În conformitate cu Regulamentul (CE) nr. 479/2009 al Consiliului, statele membre trebuie să raporteze Comisiei nivelurile planificate și efective ale deficitului public și ale datoriei de două ori pe an. Cea mai recentă notificare a Finlandei poate fi găsită la:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Toate documentele privind PDE pentru Finlanda pot fi găsite pe următorul site web:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Ulterior, în conformitate cu articolul 126 alineatul (4), Comitetul economic și financiar a formulat un aviz asupra raportului Comisiei la [27 mai 2010].

3. Existența unui deficit excesiv

Conform notificării din cadrul procedurii de deficit excesiv, nivelul deficitului public al Finlandei este prognozat să atingă 4,1% din PIB în 2010, depășind astfel valoarea de referință de 3% din PIB. În raportul întocmit în temeiul articolului 126 alineatul (3), Comisia a considerat că deficitul planificat nu a este apropiat de valoarea de referință de 3% din PIB. Al treilea buget suplimentar prezentat de Ministerul Finanțelor Parlamentului la 14 mai 2010 sugerează că veniturile fiscale din 2010 ar putea depăși cu 0,5% din PIB valoarea prognozată, în principal datorită creșterii impozitelor pe profit. Aceasta indică posibilitatea ca situația finanțelor publice să fie mai bună decât cea prognozată în prezent, dar, de vreme ce nu a fost efectuată nici o actualizare completă a previziunilor privind finanțele publice, ținta de deficit pentru 2010 nu a fost modificată oficial iar evaluarea actuală rămâne valabilă. Depășirea așteptată a valorii de referință poate fi considerată excepțională în sensul dispozițiilor din tratat și din Pactul de stabilitate și creștere. Concret, ea este o consecință a unei încetiniri semnificative a activității economice în sensul dispozițiilor tratatului și ale Pactului de stabilitate și creștere, precum și a măsurilor de stimulare adoptate ca răspuns la încetinirea creșterii economice în conformitate cu Planul european de redresare economică. Conform previziunilor serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010, PIB-ul real s-a contractat cu 7,8% în 2009 iar în 2010 se va redresa cu 1,4%. În plus, depășirea prognozată a valorii de referință poate fi considerată temporară. Conform previziunilor serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010, deficitul va scădea sub valoarea de referință în 2011, susținut de viitoarea redresare economică. Criteriul deficitului prevăzut de tratat nu este îndeplinit.

Potrivit notificării din cadrul PDE, datoria publică brută rămâne sub valoarea de referință de 60% din PIB, la 49,9% din PIB în 2010. Conform previziunilor serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010, ponderea datoriei este estimată la 50,5% din PIB în 2010 și urmează să crească la 54,9% din PIB în 2011. Criteriul datoriei din tratat este îndeplinit.

În conformitate cu dispozițiile tratatului și ale Pactului de stabilitate și creștere, Comisia a analizat în raportul său și „factorii relevanți”. Conform Pactului de stabilitate și creștere, acești factori pot fi luați în considerare în etapele premergătoare deciziei privind existența unui deficit excesiv numai dacă deficitul îndeplinește dubla condiție a proximității față de valoarea de referință și a caracterului temporar. În cazul Finlandei, această dublă condiție nu este îndeplinită. Analizați izolat, factorii relevanți în cazul de față par să fie relativ favorabili, datorită antecedentelor pozitive ale politicii fiscale din Finlanda.

Avizul Comitetului economic și financiar, formulat în conformitate cu articolul 126 alineatul (4) din tratat, concordă cu evaluarea din raportul întocmit de Comisie în temeiul articolului 126 alineatul (3).

Comisia, luând în considerare raportul său întocmit în temeiul articolului 126 alineatul (3) și avizul emis de Comitetul economic și financiar în temeiul articolului 126 alineatul (4), consideră că în Finlanda există un deficit excesiv. Avizul adoptat în acest sens de Comisie la [15 iunie 2010] este adresat Consiliului în conformitate cu articolul 126 alineatul (5). Comisia propune Consiliului să decidă în conformitate cu acest aviz, în temeiul articolului 126 alineatul (6). De asemenea, Comisia transmite Consiliului o recomandare pentru o recomandare a Consiliului adresată Finlandei în conformitate cu articolul 126 alineatul (7), pentru a pune capă situației de deficit excesiv.

4. Recomandări pentru a pune capăt situației de deficit excesiv

În conformitate cu articolul 3 alineatul (4) din Regulamentul (CE) nr. 1467/97 al Consiliului, recomandarea Consiliului emisă în temeiul articolului 126 alineatul (7) trebuie să stabilească un termen de cel mult șase luni în care statul membru în cauză să întreprindă acțiuni eficiente și un termen pentru corectarea deficitului excesiv care „trebuie să se încheie în anul ce urmează după identificarea sa, cu excepția cazului în care există circumstanțe speciale”. Articolul 2 alineatul (6) din regulament implică faptul că, pentru a stabili dacă există circumstanțe speciale, trebuie să se țină seama de „factorii relevanți” examinați în raportul întocmit de Comisie în temeiul articolului 126 alineatul (3) din tratat. Potrivit articolului 3 alineatul (4) din același regulament, Consiliul trebuie să recomande statului membru să realizeze „o îmbunătățire anuală minimă de cel puțin 0,5% din PIB ca valoare de referință, în soldul său ajustat ciclic, din care se deduc măsurile punctuale și cele temporare, pentru a garanta realizarea corectării deficitului excesiv în termenul limită prevăzut de recomandare”.

În cazul Finlandei, factorii relevanți, definiți la articolul 2 alineatul (3) din Regulamentul (CE) nr. 1467/97 și analizați în raportul întocmit de Comisie în conformitate cu articolul 124 alineatul (3), sunt considerați favorabili. Cu toate acestea, ei nu sugerează existența unor circumstanțe speciale care să justifice abaterea de la termenul limită standard pentru corectarea deficitului. Concret, potrivit previziunilor serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010, nivelul deficitului public se va diminua, ajungând puțin sub valoarea de referință de 3% în 2011 în condițiile menținerii politicilor actuale. În acest context, este oportun să se permită autorităților finlandeze implementarea măsurilor fiscale planificate în 2010, garantând în același timp că încălcarea planificată a valorii de referință de 3% din PIB rămâne limitată și temporară. Autoritățile trebuie să precizeze măsurile care asigură continuarea corectării planificate a deficitului excesiv în 2011.

O supraveghere mai atentă în cadrul PDE, care pare necesară ținând cont și de termenul limită acordat pentru corectarea deficitului excesiv, va necesita o monitorizare periodică și în timp util a progreselor înregistrate în implementarea strategiei de consolidare fiscală pentru a asigura corectarea deficitului excesiv. În aceste condiții, ar fi util ca în versiunea actualizată a programului de stabilitate al Finlandei din 2011, un capitol separat să fie consacrat acestei chestiuni.

Tabel comparativ al principalelor previziuni macroeconomice și bugetare

 | |2007|2008|2009|2010|2011|

PIB real (variație %)|COM primăvara 2010 |4,9|1,2|-7,8|1,4|2,1|

|Min. Fin. primăvara 2010|4,9|1,2|-7,8|1,1|2,1|

Output gap (% din PIB potențial)|COM primăvara 2010 1|5|4.1|-5|-4,6|-3,8|

|Min. Fin. primăvara 2010 |n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|

Soldul bugetului general (% din PIB)|COM primăvara 2010 |5,2|4,2|-2,2|-3,8|-2,9|

|Min. Fin. primăvara 2010 |5,2|4,1|-2,4|-4,2|-2,2|

Sold primar (% din PIB)|COM primăvara 2010 |6,7|5,6|-1|-2,6|-1,7|

|Min. Fin. primăvara 2010 |n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|

Sold ajustat ciclic (% din PIB)|COM primăvara 2010 |2,6|2,1|0,3|-1,4|-1|

|Min. Fin. primăvara 2010 |n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|

Sold structural 2 (% din PIB)|COM primăvara 2010 |2,6|2,1|0,4|-1,3|-1|

|Min. Fin. primăvara 2010 |n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|

Datorie publică brută (% din PIB)|COM primăvara 2010 |35,2|34,2|44|50,5|54,9|

|Min. Fin. primăvara 2010 |35,2|34,2|44|49,9|51,7|

Observații:|||||||

1 Pe baza unei creșteri potențiale estimate de 2,2%, 2,1%, 1,1%, 1,0% și, respectiv, 1,3% în perioada 2007-2011.|

2 Sold ajustat ciclic, excluzând măsurile one-off și alte măsuri temporare. Măsurile one-off și alte măsuri temporare reprezintă 0,1% din PIB în 2009 și 0,2% din PIB în 2010, ambele cu efect de creștere a deficitului, în conformitate cu previziunile serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010.|

 | | | | | | |

Surse:|||||||

Prognoza Ministerului Finanțelor din primăvara anului 2010; previziunile serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010 (COM); calculele serviciilor Comisiei.|

Propunere de

DECIZIE A CONSILIULUI

privind existența unui deficit excesiv în Finlanda

CONSILIUL UNIUNII EUROPENE,

având în vedere Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene, în special articolul 126 alineatul (6),

având în vedere propunerea Comisiei Europene,

având în vedere observațiile prezentate de Finlanda,

întrucât:

(1) În conformitate cu articolul 126 din Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene, statele membre trebuie să evite deficitele publice excesive.

(2) Pactul de stabilitate și creștere are la bază obiectivul unor finanțe publice sănătoase ca mijloc de consolidare a condițiilor pentru stabilitatea prețurilor și pentru o creștere puternică și durabilă, care să contribuie la crearea de locuri de muncă.

(3) Procedura de deficit excesiv (PDE) prevăzută la articolul 126 din tratat, clarificată prin Regulamentul (CE) nr. 1467/97 al Consiliului privind accelerarea și clarificarea aplicării procedurii de deficit excesiv JO L 209, 2.8.1997, p. 6. (care face parte din Pactul de stabilitate și creștere) prevede adoptarea unei decizii privind existența unui deficit excesiv. Protocolul privind procedura de deficit excesiv anexat la tratat prevede dispoziții suplimentare referitoare la aplicarea procedurii de deficit excesiv. Regulamentul (CE) nr. 479/2009 al Consiliului JO L 145, 10.6.2009, p. 1. prevede norme și definiții detaliate pentru aplicarea dispozițiilor respectivului protocol. [4][5]

JO L 209, 2.8.1997, p. 6.

JO L 145, 10.6.2009, p. 1.

(4) Reforma din 2005 a Pactului de stabilitate și creștere a căutat să-i întărească eficacitatea și bazele economice, precum și să protejeze sustenabilitatea finanțelor publice pe termen lung. Ea a avut ca obiectiv garantarea faptului că situația economică și bugetară este pe deplin luată în considerare în toate etapele PDE. Astfel, Pactul de stabilitate și creștere constituie cadrul care sprijină politicile guvernamentale pentru o revenire rapidă la poziții bugetare solide ținând cont de situația economică.

(5) Potrivit articolului 126 alineatul (5) din tratat, Comisia adresează Consiliului un aviz în cazul în care consideră că într-un stat membru există sau poate să apară un deficit excesiv. Luând în considerare raportul său întocmit în conformitate cu articolul 126 alineatul (3) din tratat și avizul emis de Comitetul economic și financiar în conformitate cu articolul 126 alineatul (4), Comisia a concluzionat că în Finlanda există un deficit excesiv. În consecință, la [15 iunie 2010] Toate documentele privind PDE pentru Finlanda pot fi găsite pe următorul site web: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . , Comisia a transmis Consiliului un aviz în acest sens cu privire la Finlanda.[6]

Toate documentele privind PDE pentru Finlanda pot fi găsite pe următorul site web:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) În conformitate cu articolul 126 alineatul (6) din tratat, Consiliul trebuie să ia în considerare orice eventuale observații ale statului membru în cauză, înainte de a decide, pe baza unei evaluări globale, dacă există sau nu un deficit excesiv. În cazul Finlandei, evaluarea globală conduce la concluziile expuse în cele ce urmează.

(7) Conform datelor comunicate de autoritățile finlandeze în aprilie 2010, nivelul deficitului public al Finlandei este planificat să atingă 4,1% din PIB în 2010, depășind astfel valoarea de referință de 3% din PIB. Chiar dacă al treilea buget suplimentar prezentat de Ministerul Finanțelor Parlamentului la 14 mai 2010 sugerează că veniturile fiscale din 2010 ar putea depăși valoarea prognozată, aceasta nu a modificat oficial ținta de deficit. Deficitul planificat nu se situează aproape de valoarea de referință de 3% din PIB, dar depășirea planificată a valorii de referință poate fi calificată drept excepțională, în sensul dispozițiilor tratatului și ale Pactului de stabilitate și creștere. În special, aceasta este o consecință a unei încetiniri semnificative a creșterii economice în sensul dispozițiilor tratatului și ale Pactului de stabilitate și creștere. În plus, depășirea prognozată a valorii de referință poate fi considerată temporară. Conform previziunilor serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010, deficitul va scădea sub valoarea de referință în 2011, susținut de viitoarea redresare economică. Criteriul deficitului prevăzut de tratat nu este îndeplinit.

(8) Conform datelor comunicate în aprilie 2010 de către autoritățile finlandeze, datoria publică brută se situează sub valoarea de referință de 60% din PIB, și anume la 49,9% din PIB în 2010. Previziunile serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010 indică o rată a datoriei de 50,5% din PIB în 2010, care urmează să crească la 54,9% din PIB în 2011, valoarea situată sub cea de referință de 60% din PIB. Criteriul datoriei din tratat este îndeplinit.

(9) În conformitate cu articolul 2 alineatul (4) din Regulamentul (CE) nr. 1467/97 al Consiliului, „factori relevanți” pot fi luați în considerare în etapele premergătoare deciziei Consiliului privind existența unui deficit excesiv adoptată în conformitate cu articolul 126 alineatul (6) numai dacă este îndeplinită dubla condiție ca deficitul să rămână apropiat de valoarea de referință și ca depășirea valorii de referință să fie temporară. Această dublă condiție nu este îndeplinită în cazul Finlandei. Prin urmare, în etapele care conduc la adoptarea prezentei decizii nu sunt luați în considerare factorii relevanți.

ADOPTĂ PREZENTA DECIZIE:

Articolul 1

În urma unei evaluări globale rezultă că în Finlanda există un deficit excesiv.

Articolul 2

Prezenta decizie se adresează Republicii Finlanda.

Adoptată la Bruxelles,

Pentru Consiliu

Președintele […]

[1] JO L 209, 2.8.1997, p.6. Raportul ia în considerare și documentul „Specificații privind punerea în aplicare a Pactului de stabilitate și creștere și orientări referitoare la forma și conținutul programelor de stabilitate și convergență ”, aprobate de Consiliul ECOFIN la 10 noiembrie 2009, disponibil la adresa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] În conformitate cu Regulamentul (CE) nr. 479/2009 al Consiliului, statele membre trebuie să raporteze Comisiei nivelurile planificate și efective ale deficitului public și ale datoriei de două ori pe an. Cea mai recentă notificare a Finlandei poate fi găsită la: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Toate documentele privind PDE pentru Finlanda pot fi găsite pe următorul site web: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] JO L 209, 2.8.1997, p. 6.

[5] JO L 145, 10.6.2009, p. 1.

[6] Toate documentele privind PDE pentru Finlanda pot fi găsite pe următorul site web: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

FI

(...PICT...)|EUROOPAN KOMISSIO|

Bryssel 15.6.2010

SEK(2010) 746 lopullinen

Ehdotus

NEUVOSTON PÄÄTÖS

liiallisen alijäämän olemassaolosta Suomessa

PERUSTELUT

1. Vakaus- ja kasvusopimuksen soveltaminen nykyisessä kriisitilanteessa

Julkisen talouden alijäämä ylittää nykyisellään useissa EU-maissa perussopimuksessa asetetun 3 prosentin viitearvon suhteessa BKT:hen. Tarkasteltaessa alijäämän ja velan usein huomattavaa kasvua on otettava huomioon ennennäkemätön maailmanlaajuinen finanssikriisi ja talouden laskusuhdanne vuosina 2008 ja 2009. Tähän vaikuttavat monet tekijät. Ensinnäkin talouden laskusuhdanne pienentää verotuloja ja nostaa sosiaalietuusmenoja (esim. työttömyysetuudet). Toiseksi komissio on kehottanut toteuttamaan finanssipoliittisia elvytystoimia, koska se katsoo finanssipolitiikalla olevan suuri merkitys tämänhetkisessä epätavallisessa talouden tilanteessa. Elvytystoimia ehdotettiin marraskuussa 2008 esitetyssä Euroopan talouden elvytyssuunnitelmassa, jonka Eurooppa-neuvosto hyväksyi joulukuussa. Suunnitelman mukaan elvytystoimien tulisi olla oikein ajoitettuja, kohdennettuja ja tilapäisiä, ja ne tulisi eriyttää kunkin jäsenvaltion julkisen talouden kestävyyden ja kilpailuaseman mukaan. Lisäksi niistä tulisi luopua taloudellisen tilanteen parantuessa. Monet maat ovat myös toteuttaneet rahoitusalaa vakauttavia toimenpiteitä, joista jotkin ovat vaikuttaneet velka-asemaan tai saattavat johtaa alijäämien ja velan kasvuun tulevaisuudessa huolimatta siitä, että osa julkisen tuen kustannuksista kenties saadaan myöhemmin perittyä takaisin.

Vakaus- ja kasvusopimuksen mukaan komission on käynnistettävä liiallista alijäämää koskeva menettely, jos jonkin jäsenvaltion alijäämä ylittää 3 prosentin viitearvon suhteessa BKT:hen. Vakaus- ja kasvusopimukseen vuonna 2005 tehdyillä muutoksilla pyrittiin varmistamaan, että erityisesti talouden tilanne ja talousarviotilanne otettaisiin täysin huomioon liiallista alijäämää koskevan menettelyn kaikissa vaiheissa. Vakaus- ja kasvusopimuksen tarjoama kehys tukee tällä tavoin julkisen talouden rahoitusaseman ripeään tervehdyttämiseen tähtäävää hallituspolitiikkaa, jossa otetaan huomioon talouden tilanne ja jolla varmistetaan näin julkisen talouden pitkän aikavälin kestävyys.

2. Aiemmat vaiheet liiallista alijäämää koskevassa menettelyssä

Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen 126 artiklassa määrätään liiallisia alijäämiä koskevasta menettelystä. Menettelystä säädetään lisäksi liiallisia alijäämiä koskevan menettelyn täytäntöönpanon nopeuttamisesta ja selkeyttämisestä annetussa neuvoston asetuksessa (EY) N:o 1467/97 EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6. Kertomuksessa otetaan myös huomioon vakaus- ja kasvusopimuksen täytäntöönpanoa koskevat vaatimukset sekä vakaus- ja lähentymisohjelmien muotoa ja sisältöä koskevat ohjeet, jotka hyväksyttiin Ecofin-neuvostossa 10. marraskuuta 2009 ja jotka ovat saatavilla osoitteesta http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , joka on osa vakaus- ja kasvusopimusta.[1]

EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6. Kertomuksessa otetaan myös huomioon vakaus- ja kasvusopimuksen täytäntöönpanoa koskevat vaatimukset sekä vakaus- ja lähentymisohjelmien muotoa ja sisältöä koskevat ohjeet, jotka hyväksyttiin Ecofin-neuvostossa 10. marraskuuta 2009 ja jotka ovat saatavilla osoitteesta http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Perussopimuksen 126 artiklan 2 kohdan mukaan komission on tarkasteltava talousarviota koskevan kurinalaisuuden noudattamista seuraavilla kahdella arviointiperusteella: a) ylittääkö ennakoitu tai toteutunut julkisen talouden alijäämä suhteessa BKT:hen määritellyn 3 prosentin viitearvon (paitsi jos alijäämä on pienentynyt merkittävästi ja jatkuvasti tasolle, joka on lähellä viitearvoa, taikka jos viitearvon ylittäminen on vain poikkeuksellista ja väliaikaista ja alijäämä on edelleen lähellä viitearvoa) ja b) ylittääkö julkinen velka suhteessa BKT:hen määritellyn 60 prosentin viitearvon (paitsi jos velan osuus pienenee riittävästi ja lähestyy riittävän nopeasti viitearvoa).

Perussopimuksen 126 artiklan 3 kohdassa määrätään, että jos jäsenvaltio ei täytä jommankumman tai kummankaan arviointiperusteen mukaisia vaatimuksia, komissio laatii asiasta kertomuksen. Kertomuksessa ”otetaan huomioon myös se, ylittääkö julkistalouden alijäämä julkiset investointimenot, sekä muut merkitykselliset tekijät, jäsenvaltion keskipitkän aikavälin taloudellinen tilanne ja talousarviotilanne mukaan luettuina”.

Komissio antoi 12. toukokuuta 2010 perussopimuksen 126 artiklan 3 kohdan mukaisen Suomea koskevan kertomuksen. Kaikki Suomen liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla osoitteessa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . Kertomus perustui tietoihin, jotka Suomen viranomaiset olivat antaneet huhtikuussa 2010 Neuvoston asetuksen (EY) N:o 479/2009 mukaan jäsenvaltioiden on ilmoitettava komissiolle kaksi kertaa vuodessa niiden ennakoitu ja toteutunut julkisen talouden alijäämä ja velkataso. Suomen viimeisin ilmoitus on saatavilla osoitteessa: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , ja siinä otettiin huomioon komission yksiköiden laatima kevään 2010 talousennuste.[2][3]

Kaikki Suomen liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla osoitteessa

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Neuvoston asetuksen (EY) N:o 479/2009 mukaan jäsenvaltioiden on ilmoitettava komissiolle kaksi kertaa vuodessa niiden ennakoitu ja toteutunut julkisen talouden alijäämä ja velkataso. Suomen viimeisin ilmoitus on saatavilla osoitteessa:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Talous- ja rahoituskomitea antoi sen jälkeen [27. toukokuuta 2010] perussopimuksen 126 artiklan 4 kohdan mukaisesti lausunnon komission kertomuksesta.

3. Liiallisen alijäämän olemassaolo

Liiallista alijäämää koskevassa menettelyssä annetun ilmoituksen mukaan Suomen julkisen talouden alijäämän ennakoidaan olevan 4,1 prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2010 ja ylittävän näin viitearvon, joka on 3 prosenttia suhteessa BKT:hen. Komission perussopimuksen 126 artiklan 3 kohdan mukaisesti antaman kertomuksen mukaan alijäämä ei ole lähellä 3 prosentin viitearvoa suhteessa BKT:hen. Valtiovarainministeriön eduskunnalle 14. toukokuuta 2010 esittämässä kolmannessa lisätalousarviossa ennakoidaan, että vuoden 2010 verotulot saattavat olla BKT:hen suhteutettuina 0,5 prosenttia suunniteltua suuremmat, mikä johtuisi lähinnä yhtiöverojen kertymän kasvusta. Tämä tarkoittaa, että nykyiset julkisen talouden ennusteet saattavat osoittautua ennakoitua paremmiksi, mutta koska näille ennusteille ei ole tehty kattavaa päivitystä, vuoden 2010 alijäämätavoitetta ei ole muutettu virallisesti, ja nykyinen arvio on edelleen voimassa. Viitearvon ennakoitua ylittymistä voidaan pitää poikkeuksellisena perussopimuksessa sekä vakaus- ja kasvusopimuksessa tarkoitetulla tavalla. Se johtuu erityisesti perussopimuksessa sekä vakaus- ja kasvusopimuksessa tarkoitetusta talouden jyrkästä laskusuhdanteesta ja elvytystoimista, joita toteutettiin Euroopan talouden elvytyssuunnitelman mukaisesti talouden laskusuhdanteen vuoksi. Komission yksiköiden kevään 2010 talousennusteen mukaan kokonaistuotanto supistui vuonna 2009 7,8 prosenttia, ja sen odotetaan elpyvän 1,4 prosenttiin vuonna 2010. Viitearvon ennakoitua ylittymistä voidaan lisäksi pitää väliaikaisena. Komission yksiköiden kevään 2010 talousennusteen mukaan alijäämä supistuu vuonna 2011 alle viitearvon talouden ennakoidun elpymisen päästessä vauhtiin. Alijäämää koskeva perussopimuksen arviointiperuste ei näin ollen täyty.

Liiallisia alijäämiä koskevan menettelyn mukaisen ilmoituksen mukaan julkisen talouden bruttovelka on 49,9 prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2010 eli alle viitearvon, joka on 60 prosenttia suhteessa BKT:hen. Komission yksiköiden kevään 2010 ennusteen mukaan velka suhteessa BKT:hen on 50,5 prosenttia vuonna 2010 ja nousee 54,9 prosenttiin vuonna 2011. Velkaa koskeva perussopimuksen arviointiperuste täyttyy.

Perussopimuksen sekä vakaus- ja kasvusopimuksen määräysten mukaisesti komissio analysoi kertomuksessaan myös merkityksellisiä tekijöitä. Vakaus- ja kasvusopimuksen mukaan nämä tekijät voidaan ottaa huomioon liiallisen alijäämän olemassaolosta tehtävää päätöstä edeltävissä vaiheissa ainoastaan, jos alijäämä täyttää samaan aikaan viitearvon lähellä pysymistä ja ylityksen väliaikaisuutta koskevan edellytyksen. Suomen tapauksessa nämä kaksi edellytystä eivät täyty. Erikseen tarkasteltuina merkitykselliset tekijät näyttävät olevan tässä tapauksessa suhteellisen suotuisia Suomen finanssipolitiikalla saavutettujen hyvien tulosten perusteella.

Talous- ja rahoituskomitean perussopimuksen 126 artiklan 4 kohdan mukaisesti antama lausunto on perussopimuksen 126 artiklan 3 kohdan mukaisessa komission kertomuksessa esitetyn arvion mukainen.

Otettuaan huomioon 126 artiklan 3 kohdan mukaisen oman kertomuksensa ja talous- ja rahoituskomitean 126 artiklan 4 kohdan mukaisen lausunnon komissio katsoo, että Suomessa on liiallinen julkisen talouden alijäämä. Tämä komission [15. kesäkuuta 2010] antama lausunto toimitetaan neuvostolle 126 artiklan 5 kohdan mukaisesti. Komissio ehdottaa, että neuvosto tekee komission lausunnon mukaisen päätöksen perussopimuksen 126 artiklan 6 kohdan mukaisesti. Lisäksi komissio antaa neuvostolle suosituksen 126 artiklan 7 kohdan mukaisesti Suomelle osoitettavasta neuvoston suosituksesta liiallisen alijäämän tilanteen lopettamiseksi.

4. Suositukset liiallisen alijäämän tilanteen lopettamiseksi

Neuvoston asetuksen (EY) N:o 1467/97 3 artiklan 4 kohdan mukaan neuvoston 126 artiklan 7 kohdan mukaisesti antamassa suosituksessa on vahvistettava enintään kuuden kuukauden määräaika, jonka kuluessa kyseisen jäsenvaltion on toteutettava tuloksellisia toimia, sekä määräaika liiallisen alijäämän korjaamiseksi. Korjaaminen ”olisi saatettava päätökseen liiallisen alijäämän toteamista seuraavana vuonna, ellei ole olemassa asiaan vaikuttavia erityisiä seikkoja”. Mainitun asetuksen 2 artiklan 6 kohdan mukaan 126 artiklan 3 kohdan mukaisessa komission kertomuksessa tarkastellut merkitykselliset tekijät on otettava huomioon päätettäessä, onko erityisiä seikkoja olemassa . Asetuksen 3 artiklan 4 kohdan mukaan neuvoston on kehotettava jäsenvaltiota ”parantamaan vuosittain tietyllä vähimmäismäärällä, jonka ohjeena on vähintään 0,5 prosenttia suhteessa bruttokansantuotteeseen, julkisen talouden suhdannekorjattua rahoitusasemaansa pois lukien kertaluonteiset ja tilapäiset toimet, jotta liiallisen alijäämän oikaiseminen suosituksessa asetetussa määräajassa voidaan varmistaa”.

Asetuksen (EY) N:o 1467/97 2 artiklan 3 kohdassa selvennettyjen, 124 artiklan 3 kohdan mukaisessa komission kertomuksessa arvioitujen merkityksellisten tekijöiden tarkastelu johtaa Suomen osalta suotuisaan tulokseen. Arvioinnissa ei ole kuitenkaan tullut esiin erityisiä seikkoja, joiden perusteella voitaisiin poiketa alijäämän korjaamiselle tavanomaisesti asetettavasta määräajasta. Komission yksiköiden kevään 2010 talousennusteen mukaan julkisen talouden alijäämä supistuisi jo vuonna 2011 hieman alle 3 prosentin viitearvon olettaen, että politiikka säilyy ennallaan. Tätä taustaa vasten on aiheellista antaa Suomen viranomaisten toteuttaa finanssipoliittiset toimenpiteet vuonna 2010 suunnitellusti samalla kun varmistetaan, että BKT:hen suhteutetun 3 prosentin viitearvon kaavailtu ylitys pysyy hallinnassa ja jää väliaikaiseksi. Viranomaisten olisi täsmennettävä toimenpiteet, joilla varmistetaan, että liiallinen alijäämä saadaan korjattua suunnitellulla tavalla vuonna 2011.

Liiallisia alijäämiä koskevan menettelyn mukainen tehostettu valvonta edellyttää julkisen talouden vakauttamisstrategian täytäntöönpanon säännöllistä ja ajoissa tapahtuvaa seurantaa, jotta liiallinen alijäämä saadaan varmasti korjattua. Tehostettu valvonta näyttää olevan tarpeen myös liiallisen alijäämän korjaamiselle asetettua aikarajaa ajatellen. Sen vuoksi Suomen vakausohjelman vuoden 2011 tarkistukseen olisi hyödyllistä sisällyttää tätä asiaa käsittelevä erillinen kohta.

Keskeisten makrotaloutta ja julkista taloutta koskevien ennusteiden vertailu

 | |2007|2008|2009|2010|2011|

BKT:n määrä (%-muutos)|KOM kevät 2010 |4.9|1.2|-7.8|1.4|2.1|

|VM kevät 2010|4.9|1.2|-7.8|1.1|2.1|

Tuotantokuilu (% suhteessa potentiaaliseen BKT:hen)|KOM kevät 2010 1|5|4.1|-5|-4.6|-3.8|

|VM kevät 2010 |tieto puuttuu|tieto puuttuu|tieto puuttuu|tieto puuttuu|tieto puuttuu|

Julkisen talouden rahoitusasema (% suhteessa BKT:hen)|KOM kevät 2010 |5.2|4.2|-2.2|-3.8|-2.9|

|VM kevät 2010 |5.2|4.1|-2.4|-4.2|-2.2|

Perusjäämä (% suhteessa BKT:hen)|KOM kevät 2010 |6.7|5.6|-1|-2.6|-1.7|

|VM kevät 2010 |tieto puuttuu|tieto puuttuu|tieto puuttuu|tieto puuttuu|tieto puuttuu|

Suhdannetasoitettu rahoitusasema (% suhteessa BKT:hen)|KOM kevät 2010 |2.6|2.1|0.3|-1.4|-1|

|VM kevät 2010 |tieto puuttuu|tieto puuttuu|tieto puuttuu|tieto puuttuu|tieto puuttuu|

Rakenteellinen rahoitusasema 2 (% suhteessa BKT:hen)|KOM kevät 2010 |2.6|2.1|0.4|-1.3|-1|

|VM kevät 2010 |tieto puuttuu|tieto puuttuu|tieto puuttuu|tieto puuttuu|tieto puuttuu|

Julkinen bruttovelka (% suhteessa BKT:hen)|KOM kevät 2010 |35.2|34.2|44|50.5|54.9|

|VM kevät 2010 |35.2|34.2|44|49.9|51.7|

Huom .:|||||||

1 Perustuu arvioihin, joiden mukaan potentiaalinen kasvu on 2,2 % vuonna 2007, 2,1 % vuonna 2008, 1,1 % vuonna 2009, 1,0 % vuonna 2010 ja 1,3 % vuonna 2011.|

2 Suhdannetasoitettu rahoitusasema, jossa ei ole otettu huomioon kertaluonteisia eikä muita väliaikaisia toimenpiteitä. Kertaluonteiset ja muut väliaikaiset toimenpiteet ovat komission yksiköiden kevään 2010 talousennusteen mukaan 0,1 % suhteessa BKT:hen vuonna 2009 ja 0,2 % vuonna 2010, molemmat alijäämää kasvattavia.|

 | | | | | | |

Lähde :|||||||

Valtiovarainministeriön kevään 2010 talousennuste; komission yksiköiden kevään 2010 talousennusteet (KOM) ja komission yksiköiden laskelmat.|

Ehdotus

NEUVOSTON PÄÄTÖS

liiallisen alijäämän olemassaolosta Suomessa

EUROOPAN UNIONIN NEUVOSTO, joka

ottaa huomioon Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen ja erityisesti sen 126 artiklan 6 kohdan,

ottaa huomioon Euroopan komission ehdotuksen,

ottaa huomioon Suomen esittämät huomautukset,

sekä katsoo seuraavaa:

(1) Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen 126 artiklan mukaan jäsenvaltioiden on vältettävä liiallisia julkisen talouden alijäämiä.

(2) Vakaus- ja kasvusopimuksen tavoitteena on terve julkinen talous, jolla pyritään vahvistamaan hintavakauden edellytyksiä ja saavuttamaan uusien työpaikkojen syntyä edistävä vahva ja kestävä kasvu.

(3) Perussopimuksen 126 artiklan mukainen liiallista alijäämää koskeva menettely, sellaisena kuin sitä on selkeytetty liiallisia alijäämiä koskevan menettelyn täytäntöönpanon nopeuttamisesta ja selkeyttämisestä annetulla neuvoston asetuksella (EY) N:o 1467/97 EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6. , joka on osa vakaus- ja kasvusopimusta, edellyttää päätöstä liiallisen alijäämän olemassaolosta. Perussopimukseen liitetyssä liiallisia alijäämiä koskevasta menettelystä tehdyssä pöytäkirjassa vahvistetaan lisämääräykset liiallisia alijäämiä koskevan menettelyn täytäntöönpanosta. Neuvoston asetuksessa (EY) N:o 479/2009 EUVL L 145, 10.6.2009, s. 1. vahvistetaan yksityiskohtaiset säännöt ja määritelmät mainitun pöytäkirjan määräyksen soveltamiseksi. [4][5]

EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6.

EUVL L 145, 10.6.2009, s. 1.

(4) Kun vakaus- ja kasvusopimusta vuonna 2005 uudistettiin, pyrittiin lisäämään sopimuksen vaikuttavuutta ja vahvistamaan sen talousteoreettista perustaa sekä turvaamaan julkisen talouden kestävyys pitkällä aikavälillä. Sillä pyrittiin varmistamaan, että erityisesti talouden tilanne ja talousarviotilanne otettaisiin täysin huomioon liiallista alijäämää koskevan menettelyn kaikissa vaiheissa. Vakaus- ja kasvusopimuksen tarjoama kehys tukee tällä tavoin julkisen talouden rahoitusaseman ripeään tervehdyttämiseen tähtäävää hallituksen politiikkaa, jossa otetaan huomioon talouden tilanne.

(5) Perussopimuksen 126 artiklan 5 kohdassa edellytetään, että komissio antaa lausunnon neuvostolle, jos komissio katsoo, että jäsenvaltiossa on tai siellä voi ilmetä liiallinen alijäämä. Otettuaan huomioon perussopimuksen 126 artiklan 3 kohdan mukaisen kertomuksensa ja talous- ja rahoituskomitean 126 artiklan 4 kohdan mukaisesti antaman lausunnon komissio katsoi, että Suomessa on liiallinen julkisen talouden alijäämä. Komissio antoi tämän vuoksi neuvostolle Suomea koskevan lausunnon alijäämän olemassaolosta [15 päivänä kesäkuuta 2010] Kaikki Suomen liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla osoitteessa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Kaikki Suomen liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla osoitteessa

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Perussopimuksen 126 artiklan 6 kohdan mukaan neuvoston olisi otettava huomioon kyseisen jäsenvaltion mahdolliset huomautukset, ennen kuin se kokonaisarvion tehtyään päättää, onko jäsenvaltiossa liiallinen alijäämä. Suomea koskevan kokonaisarvion perusteella voidaan todeta seuraavaa.

(7) Suomen viranomaisten huhtikuussa 2010 antamien tietojen mukaan maan julkisen talouden alijäämän ennakoidaan olevan vuonna 2010 4,1 prosenttia suhteessa BKT:hen ja ylittävän näin viitearvon, joka on 3 prosenttia suhteessa BKT:hen. Vaikka valtiovarainministeriön eduskunnalle 14 päivänä toukokuuta 2010 esittämässä kolmannessa lisätalousarviossa ennakoidaan, että vuoden 2010 verotulot saattavat olla suunniteltua suuremmat, alijäämätavoitetta ei ole kuitenkaan virallisesti muutettu. Ennakoitu alijäämä ei ole lähellä 3 prosentin viitearvoa suhteessa BKT:hen, mutta viitearvon ennakoitua ylittymistä voidaan pitää poikkeuksellisena perussopimuksessa sekä vakaus- ja kasvusopimuksessa tarkoitetulla tavalla. Erityisesti se johtuu perussopimuksessa sekä vakaus- ja kasvusopimuksessa tarkoitetusta talouden jyrkästä laskusuhdanteesta. Viitearvon ennakoitua ylittymistä voidaan lisäksi pitää väliaikaisena. Komission yksiköiden kevään 2010 talousennusteen mukaan alijäämä supistuu vuonna 2011 alle viitearvon talouden ennakoidun elpymisen päästessä vauhtiin. Alijäämää koskeva perussopimuksen arviointiperuste ei näin ollen täyty.

(8) Suomen viranomaisten huhtikuussa 2010 antamien tietojen mukaan julkinen bruttovelka on 49,9 prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2010 eli edelleen alle viitearvon, joka on 60 prosenttia suhteessa BKT:hen. Komission yksiköiden kevään 2010 ennusteen mukaan velka suhteessa BKT:hen on 50,5 prosenttia vuonna 2010 ja nousee 54,9 prosenttiin vuonna 2011, joten se pysyy edelleen alle BKT:hen suhteutetun 60 prosentin viitearvon. Velkaa koskeva perussopimuksen arviointiperuste täyttyy.

(9) Neuvoston asetuksen (EY) N:o 1467/97 2 artiklan 4 kohdan mukaan muut merkitykselliset tekijät voidaan ottaa huomioon liiallisen alijäämän olemassaolosta tehtävää, perussopimuksen 126 artiklan 6 kohdan mukaista neuvoston päätöstä edeltävissä vaiheissa ainoastaan, jos kaksi vaatimusta – se, että alijäämä pysyy lähellä viitearvoa, ja se, että viitearvon ylitys on väliaikaista – täyttyvät kaikilta osin. Suomen tapauksessa nämä kaksi edellytystä eivät täyty. Merkityksellisiä tekijöitä ei sen vuoksi oteta huomioon tätä päätöstä edeltävissä vaiheissa,

ON HYVÄKSYNYT TÄMÄN PÄÄTÖKSEN:

1 artikla

Kokonaisarvion perusteella todetaan, että Suomessa on liiallinen alijäämä.

2 artikla

Tämä päätös on osoitettu Suomen tasavallalle.

Tehty Brysselissä

Neuvoston puolesta

Puheenjohtaja […]

[1] EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6. Kertomuksessa otetaan myös huomioon vakaus- ja kasvusopimuksen täytäntöönpanoa koskevat vaatimukset sekä vakaus- ja lähentymisohjelmien muotoa ja sisältöä koskevat ohjeet, jotka hyväksyttiin Ecofin-neuvostossa 10. marraskuuta 2009 ja jotka ovat saatavilla osoitteesta http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Kaikki Suomen liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla osoitteessa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[3] Neuvoston asetuksen (EY) N:o 479/2009 mukaan jäsenvaltioiden on ilmoitettava komissiolle kaksi kertaa vuodessa niiden ennakoitu ja toteutunut julkisen talouden alijäämä ja velkataso. Suomen viimeisin ilmoitus on saatavilla osoitteessa: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[4] EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6.

[5] EUVL L 145, 10.6.2009, s. 1.

[6] Kaikki Suomen liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla osoitteessa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

PT

(...PICT...)|COMISSÃO EUROPEIA|

Bruxelas, 15.6.2010

SEC(2010) 746 final

Proposta de

DECISÃO DO CONSELHO

sobre a existência de um défice excessivo na Finlândia

EXPOSIÇÃO DE MOTIVOS

1. Aplicação do Pacto de Estabilidade e Crescimento no contexto da crise actual

Muitos países da UE vêem-se actualmente confrontados com défices das administrações públicas superiores ao valor de referência de 3 % do PIB fixado no Tratado. A deterioração, muitas vezes acentuada, do défice e a situação da dívida têm de ser vistas no contexto de uma crise financeira mundial sem precedentes e da recessão económica de 2008 e 2009. Há vários factores em jogo. Em primeiro lugar, a recessão económica gera uma quebra das receitas fiscais e um aumento das despesas com prestações sociais (por exemplo, subsídios de desemprego). Em segundo lugar, ciente de que as políticas orçamentais têm um papel importante a desempenhar na actual situação económica excepcional, a Comissão preconizou um estímulo orçamental no seu Plano de Relançamento da Economia Europeia, de Novembro de 2008, aprovado pelo Conselho Europeu em Dezembro. De acordo com o Plano, as medidas de estímulo devem ser oportunas, bem orientadas, temporárias e diferenciadas segundo os Estados-Membros, a fim de reflectir as diferenças em termos de sustentabilidade das finanças públicas e de competitividade, devendo ser abandonadas quando a conjuntura económica melhorar. Por último, vários países tomaram medidas tendentes a estabilizar o sector financeiro, algumas das quais tiveram impacto na situação da dívida ou constituem um risco de futuro agravamento dos défices e da dívida, embora alguns dos custos do apoio estatal possam vir a ser recuperados mais tarde.

O Pacto de Estabilidade e Crescimento prevê que a Comissão inicie o procedimento relativo aos défices excessivos (PDE) sempre que o défice de um Estado-Membro exceda o valor de referência de 3 % do PIB. As alterações introduzidas no Pacto de Estabilidade e Crescimento em 2005 visavam, em especial, assegurar que o contexto económico e orçamental fosse inteiramente tido em conta em todas as etapas do PDE. Deste modo, o Pacto de Estabilidade e Crescimento fornece o quadro de apoio às políticas estatais que visam um regresso rápido a situações orçamentais sólidas, consoante a situação económica, assegurando assim a sustentabilidade das finanças públicas a longo prazo.

2. Etapas anteriores no procedimento relativo aos défices excessivos

O artigo 126.º do Tratado sobre o Funcionamento da União Europeia (TFUE) estabelece um procedimento relativo aos défices excessivos (PDE). Este procedimento é especificado no Regulamento (CE) n.º 1467/97 do Conselho, relativo à aceleração e clarificação da aplicação do procedimento relativo aos défices excessivos JO L 209 de 2.8.1997, p. 6. O relatório tem em conta igualmente as «Especificações sobre a aplicação do Pacto de Estabilidade e Crescimento e orientações sobre o conteúdo e a apresentação dos Programas de Estabilidade e Convergência», aprovadas pelo Conselho ECOFIN de 10 de Novembro de 2009, a consultar em: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , que constitui parte integrante do Pacto de Estabilidade e Crescimento.[1]

JO L 209 de 2.8.1997, p. 6. O relatório tem em conta igualmente as «Especificações sobre a aplicação do Pacto de Estabilidade e Crescimento e orientações sobre o conteúdo e a apresentação dos Programas de Estabilidade e Convergência», aprovadas pelo Conselho ECOFIN de 10 de Novembro de 2009, a consultar em: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

De acordo com o artigo 126.º, n.º 2, do Tratado, a Comissão acompanhará o cumprimento da disciplina orçamental com base nos dois critérios seguintes: a) Se a relação entre o défice orçamental programado ou verificado e o produto interno bruto (PIB) exceder o valor de referência de 3 % (excepto se essa relação tiver baixado de forma substancial e contínua e tiver atingido um nível que se aproxime do valor de referência; ou, em alternativa, se o excesso em relação ao valor de referência for meramente excepcional e temporário e se aquela relação continuar perto do valor de referência); b) Se a relação entre a dívida das administrações públicas e o PIB exceder o valor de referência de 60 % (excepto se essa relação se encontrar em diminuição significativa e estiver a aproximar-se, de forma satisfatória, do valor de referência).

O artigo 126.º, n.º 3, estabelece que, se um Estado-Membro não cumprir os requisitos constantes de um ou de ambos estes critérios, a Comissão deve preparar um relatório. O relatório «analisará igualmente se o défice orçamental excede as despesas públicas de investimento e tomará em consideração todos os outros factores pertinentes, incluindo a situação económica e orçamental a médio prazo desse Estado-Membro».

Com base nos dados notificados pelas autoridades finlandesas em Abril de 2010 De acordo com o Regulamento (CE) n.º 479/2009 do Conselho, os Estados-Membros têm de comunicar à Comissão, duas vezes por ano, os valores previstos e verificados do défice orçamental e do nível da dívida pública. A notificação mais recente da Finlândia pode ser consultada em: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . e tendo em conta as previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão, a 12 de Maio de 2010, a Comissão adoptou um relatório relativo à Finlândia, nos termos do artigo 126.º, n.º 3 A documentação relacionada com o PDE referente à Finlândia pode ser consultada no seguinte sítio Web: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

De acordo com o Regulamento (CE) n.º 479/2009 do Conselho, os Estados-Membros têm de comunicar à Comissão, duas vezes por ano, os valores previstos e verificados do défice orçamental e do nível da dívida pública. A notificação mais recente da Finlândia pode ser consultada em:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

A documentação relacionada com o PDE referente à Finlândia pode ser consultada no seguinte sítio Web:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Subsequentemente, a [27 de Maio de 2010], o Comité Económico e Financeiro formulou um parecer sobre o relatório da Comissão, nos termos do artigo 126.º, n.º 4.

3. Existência de um défice excessivo

De acordo com os dados notificados no âmbito do PDE, o défice das administrações públicas na Finlândia deveria atingir 4,1 % do PIB em 2010, excedendo, assim, o valor de referência de 3 % do PIB. O relatório da Comissão ao abrigo do artigo 126.º, n.º 3, considerou que o défice previsto não estava perto do valor de referência de 3 % do PIB. O terceiro orçamento suplementar apresentado pelo Ministério das Finanças ao Parlamento em 14 de Maio de 2010 sugere que as receitas fiscais em 2010 poderiam ser mais importantes do que o previsto, até 0,5 % do PIB, sobretudo devido a um aumento mais elevado do imposto sobre o rendimento das empresas. Isto indica que a situação das finanças públicas poderia ser melhor do que a prevista nas projecções actuais, mas dado que não foi feita qualquer actualização exaustiva dessas projecções, o objectivo do défice para 2010 não foi oficialmente alterado e a avaliação actual permanece válida. O excesso previsto em relação ao valor de referência pode ser considerado excepcional na acepção do Tratado e do Pacto de Estabilidade e Crescimento. Resulta, nomeadamente, de uma recessão económica grave na acepção do Tratado e do Pacto de Estabilidade e Crescimento e das medidas de estímulo adoptadas em reacção à recessão económica em conformidade com o Plano de Relançamento da Economia Europeia. De acordo com as previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão, o PIB real diminuiu em cerca de 7,8 % em 2009, prevendo-se uma recuperação de 1,4 % em 2010. Além disso, o excedente previsto em relação ao valor de referência pode ser considerado temporário. De acordo com as previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão, o défice descerá abaixo do valor de referência em 2011, apoiado pela concretização da recuperação económica projectada. O critério do défice previsto no Tratado não é cumprido.

De acordo com os dados notificados no âmbito do PDE, a dívida bruta das administrações públicas permanecerá abaixo do valor de referência de 60 % do PIB, cifrando-se em 49,9 % do PIB em 2010. Segundo as previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão, o rácio da dívida deverá atingir 50,5 % do PIB em 2010 e 54,9 % do PIB em 2011. O critério da dívida previsto no Tratado está cumprido.

Em sintonia com o disposto no Tratado e no Pacto de Estabilidade e Crescimento, a Comissão analisou igualmente, no seu relatório, os «factores pertinentes». Segundo o Pacto de Estabilidade e Crescimento, estes, nas etapas conducentes à decisão sobre a existência de um défice excessivo, só podem ser tidos em conta se o défice satisfizer a dupla condição da proximidade ao valor de referência e do carácter temporário. No caso da Finlândia, esta dupla condição não é cumprida. A título individual, os factores pertinentes considerados no caso em apreço dão conta de uma situação relativamente favorável, com base nos bons resultados da política orçamental na Finlândia.

O parecer formulado pelo Comité Económico e Financeiro nos termos do artigo 126.º, n.º 4, do Tratado está em conformidade com a análise que consta do relatório da Comissão elaborado por força do artigo 126.º, n.º 3.

Tendo em conta o seu relatório ao abrigo do artigo 126.º, n.º 3, e o parecer do Comité Económico e Financeiro ao abrigo do artigo 126.º, n.º 4, a Comissão considera que existe um défice excessivo na Finlândia. Este parecer, adoptado pela Comissão a [15 de Junho de 2010], é, por este meio, transmitido ao Conselho, nos termos do artigo 126.º, n.º 5, do Tratado. A Comissão recomenda que o Conselho tome uma decisão em conformidade, nos termos do artigo 126.º, n.º 6. A Comissão apresenta igualmente ao Conselho uma recomendação do Conselho à Finlândia, com vista a pôr termo à situação de défice orçamental excessivo, nos termos do artigo 126.º, n.º 7, do Tratado.

4. Recomendações para pôr termo à situação de défice excessivo

Em conformidade com o artigo 3.º, n.º 4, do Regulamento (CE) n.º 1467/97 do Conselho, a recomendação formulada ao abrigo do artigo 126.º, n.º 7, deve estabelecer um prazo máximo de seis meses para o Estado-Membro em causa tomar medidas eficazes, bem como um prazo para a correcção da situação de défice excessivo, que «deverá ser realizada no ano seguinte à sua identificação, salvo se se verificarem circunstâncias especiais». O artigo 2.º, n.º 6, do regulamento implica que os «factores pertinentes» considerados no relatório da Comissão nos termos do artigo 126.º, n.º 3, do Tratado têm de ser tomados em conta para decidir se existem circunstâncias especiais. Segundo o artigo 3.º, n.º 4, do mesmo regulamento, o Conselho requererá que o Estado-Membro realize uma «melhoria anual mínima de 0,5 % do PIB, como valor de referência, do seu saldo corrigido de variações cíclicas, líquido de medidas pontuais ou temporárias, a fim de assegurar a correcção da situação de défice excessivo no prazo fixado na recomendação».

No caso da Finlândia, os factores pertinentes, tal como definidos no artigo 2.º, n.º 3, do Regulamento (CE) n.º 1467/97 e examinados no relatório da Comissão, elaborado ao abrigo do artigo 124.º, n.º 3, foram considerados favoráveis. No entanto, não indiciam a existência de circunstâncias especiais que justifiquem um adiamento do prazo fixado para a correcção do défice. Em especial, de acordo com as previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão, o défice das administrações públicas desceria muito ligeiramente abaixo do valor de referência de 3 % num cenário de políticas inalteradas já em 2011. Neste contexto, considera-se adequado autorizar as autoridades finlandesas a aplicar as medidas orçamentais em 2010 conforme previsto, assegurando, simultaneamente, que o incumprimento do valor de referência de 3 % do PIB, será limitado e temporário. As autoridades devem especificar medidas para assegurar a correcção prevista do défice excessivo em 2011.

O reforço da vigilância no âmbito do PDE, que parece justificar-se, dado o período necessário à correcção do défice excessivo, exigirá a monitorização regular e atempada dos progressos obtidos na aplicação da estratégia de consolidação orçamental tendente a assegurar a correcção do défice excessivo. Neste contexto, poderia ser útil dedicar um capítulo especial a esta matéria no programa de estabilidade da Finlândia relativo a 2011.

Comparação das principais projecções macroeconómicas e orçamentais

 | |2007|2008|2009|2010|2011|

PIB real (variação em %)|COM Primavera 2010 |4,9|1.2|-7.8|1.4|2.1|

|Min. das Fin. Primavera 2010|4,9|1,2|-7,8|1,1|2,1|

Hiato do produto (% do PIB potencial)|COM Primavera 2010 1|5|4,1|-5|-4,6|-3,8|

|Min. das Fin. Primavera 2010 |n.d.|n.d.|n.d.|n.d.|n.d.|

Saldo das administrações públicas (% do PIB)|COM Primavera 2010 |5,2|4,2|-2,2|-3,8|-2,9|

|Min. das Fin. Primavera 2010 |5,2|4,1|-2,4|-4,2|-2,2|

Saldo primário (% do PIB)|COM Primavera 2010 |6,7|5,6|-1|-2,6|-1,7|

|Min. das Fin. Primavera 2010 |n.d.|n.d.|n.d.|n.d.|n.d.|

Saldo corrigido das variações cíclicas (% do PIB)|COM Primavera 2010 |2,6|2,1|0,3|-1,4|-1|

|Min. das Fin. Primavera 2010 |n.d.|n.d.|n.d.|n.d.|n.d.|

Saldo estrutural 2 (% do PIB)|COM Primavera 2010 |2,6|2,1|0,4|-1,3|-1|

|Min. das Fin. Primavera 2010 |n.d.|n.d.|n.d.|n.d.|n.d.|

Dívida bruta das administrações públicas (% do PIB)|COM Primavera 2010 |35,2|34,2|44|50,5|54,9|

|Min. das Fin. Primavera 2010 |35,2|34,2|44|49,9|51,7|

Notas:|||||||

1  Com base num crescimento potencial estimado de 2,2 %, 2,1 %, 1,1 %, 1,0 % e 1,3 %, respectivamente, no período 2007-2011.|

2  Saldo corrigido por eliminação do efeito das variações cíclicas, das medidas extraordinárias e de outras medidas temporárias. As medidas extraordinárias e as outras medidas temporárias estão e specificadas como 0,1 % do PIB em 2009 e 0,2 % do PIB em 2010, ambas agravadoras do défice , de acordo com as previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão.|

 | | | | | | |

Fonte :|||||||

Previsões da Primavera de 2010 do Ministério das Finanças; previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão (COM); cálculos dos serviços da Comissão.|

Proposta de

DECISÃO DO CONSELHO

sobre a existência de um défice excessivo na Finlândia

O CONSELHO DA UNIÃO EUROPEIA,

Tendo em conta o Tratado sobre o Funcionamento da União Europeia, nomeadamente o artigo 126.º, n.º 6,

Tendo em conta a proposta da Comissão Europeia,

Tendo em conta as observações apresentadas pela Finlândia,

Considerando o seguinte:

(1) De acordo com o artigo 126.º do Tratado sobre o Funcionamento da União Europeia, os Estados-Membros devem evitar défices orçamentais excessivos.

(2) O Pacto de Estabilidade e Crescimento baseia-se no objectivo da solidez das finanças públicas, como meio de reforçar as condições para a estabilidade dos preços e para um crescimento robusto e sustentável, conducente à criação de emprego.

(3) O procedimento relativo aos défices excessivos, previsto no artigo 126.º do Tratado, tal como precisado no Regulamento (CE) n.º 1467/97 do Conselho relativo à aceleração e clarificação da aplicação do procedimento relativo aos défices excessivos JO L 209 de 2.8.1997, p. 6. (que constitui uma parte integrante do Pacto de Estabilidade e Crescimento), prevê a tomada de uma decisão sobre a existência de défice excessivo. O protocolo sobre o procedimento relativo aos défices excessivos, anexo ao Tratado, estabelece disposições adicionais no que respeita à aplicação deste procedimento. O Regulamento (CE) n.º 479/2009 do Conselho JO L 145 de 10.6.2009, p. 1. estabelece as definições e as regras pormenorizadas necessárias à aplicação do disposto no referido protocolo. [4][5]

JO L 209 de 2.8.1997, p. 6.

JO L 145 de 10.6.2009, p. 1.

(4) Em 2005, a reforma do Pacto de Estabilidade e Crescimento procurou reforçar a sua eficácia e os seus fundamentos económicos, bem como salvaguardar a sustentabilidade das finanças públicas a longo prazo. O seu objectivo era, nomeadamente, assegurar que o contexto económico e orçamental fosse tido inteiramente em conta em todas as etapas do procedimento relativo aos défices excessivos. Deste modo, o Pacto de Estabilidade e Crescimento fornece o quadro de apoio às políticas governamentais que visam um regresso rápido a situações orçamentais sólidas, tendo em conta a situação económica.

(5) O artigo 126.º, n.º 5, do Tratado estabelece que a Comissão envia um parecer ao Conselho, se considerar que em determinado Estado-Membro existe ou poderá ocorrer um défice excessivo. Tendo em conta o seu relatório, elaborado em conformidade com o artigo 126.º, n.º 3, e o parecer do Comité Económico e Financeiro, elaborado de acordo com o artigo 126.º, n.º 4, a Comissão concluiu que existe um défice excessivo na Finlândia. Por conseguinte, a Comissão dirigiu ao Conselho um parecer relativo à Finlândia, em [15 de Junho de 2010] A documentação relacionada com o PDE referente à Finlândia pode ser consultada no seguinte sítio Web: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

A documentação relacionada com o PDE referente à Finlândia pode ser consultada no seguinte sítio Web:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) O artigo 126.º, n.º 6, do Tratado estabelece que o Conselho deve ter em consideração todas as observações que o Estado-Membro interessado pretenda fazer, antes de decidir se existe ou não um défice excessivo, após uma avaliação global da situação. No caso da Finlândia, essa avaliação global permitiu estabelecer as conclusões que se seguem.

(7) De acordo com os dados notificados pelas autoridades finlandesas em Abril de 2010, o défice das administrações públicas na Finlândia deveria atingir 4,1 % do PIB em 2010, excedendo, assim, o valor de referência de 3 % do PIB. Enquanto o terceiro orçamento suplementar apresentado pelo Ministério das Finanças ao Parlamento em 14 de Maio de 2010 sugere que as receitas fiscais em 2010 poderiam ser mais importantes do que previsto, tal não alterou oficialmente o objectivo fixado em matéria de défice. O défice não está perto do valor de referência de 3 % do PIB, mas o excedente previsto em relação ao valor de referência pode ser qualificado de excepcional, na acepção do Tratado e do Pacto de Estabilidade e Crescimento. Resulta, nomeadamente, de uma recessão económica grave, na acepção do Tratado e do Pacto de Estabilidade e Crescimento. Além disso, o excedente previsto em relação ao valor de referência pode ser considerado temporário. De acordo com as previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão, o défice descerá abaixo do valor de referência em 2011, apoiado pela concretização da recuperação económica projectada. O critério do défice, previsto no Tratado, não é cumprido.

(8) De acordo com os dados notificados pelas autoridades finlandesas em Abril de 2010, a dívida bruta das administrações públicas – 49,9 % do PIB em 2010 – está abaixo do valor de referência de 60 % do PIB. As previsões dos serviços da Comissão da Primavera de 2010 projectam que o rácio da dívida seja de 50,5 % do PIB em 2010 e aumente para 54,9 % do PIB em 2011, continuando a permanecer abaixo do valor de referência de 60 % do PIB. O critério da dívida previsto no Tratado está cumprido.

(9) De acordo com o artigo 2.º, n.º 4, do Regulamento (CE) n.º 1467/97, os «factores pertinentes» só podem ser tomados em consideração nas fases conducentes à decisão do Conselho sobre a existência de um défice excessivo, em conformidade com o artigo 126.º, n.º 6, se a dupla condição – o défice orçamental geral deve continuar a situar-se perto do valor de referência e o excesso em relação ao valor de referência deve ter carácter temporário – for plenamente satisfeita. No caso da Finlândia, esta dupla condição não é cumprida. Por conseguinte, não são tomados em consideração factores pertinentes nas etapas conducentes à presente decisão.

ADOPTOU A PRESENTE DECISÃO:

Artigo 1.º

Com base numa análise global, conclui-se que existe um défice excessivo na Finlândia.

Artigo 2.º

A República da Finlândia é a destinatária da presente decisão.

Feito em Bruxelas, em

Pelo Conselho

O Presidente […]

[1] JO L 209 de 2.8.1997, p. 6. O relatório tem em conta igualmente as «Especificações sobre a aplicação do Pacto de Estabilidade e Crescimento e orientações sobre o conteúdo e a apresentação dos Programas de Estabilidade e Convergência», aprovadas pelo Conselho ECOFIN de 10 de Novembro de 2009, a consultar em: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] De acordo com o Regulamento (CE) n.º 479/2009 do Conselho, os Estados-Membros têm de comunicar à Comissão, duas vezes por ano, os valores previstos e verificados do défice orçamental e do nível da dívida pública. A notificação mais recente da Finlândia pode ser consultada em: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] A documentação relacionada com o PDE referente à Finlândia pode ser consultada no seguinte sítio Web: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] JO L 209 de 2.8.1997, p. 6.

[5] JO L 145 de 10.6.2009, p. 1.

[6] A documentação relacionada com o PDE referente à Finlândia pode ser consultada no seguinte sítio Web: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

EL

(...PICT...)|ΕΥΡΩΠΑΪΚΗ ΕΠΙΤΡΟΠΗ|

Βρυξέλλες, 15.6.2010

SEC(2010) 746 τελικό

Πρόταση για

ΑΠΟΦΑΣΗ ΤΟΥ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟΥ

σχετικά με την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος στη Φινλανδία

ΑΙΤΙΟΛΟΓΙΚΗ ΕΚΘΕΣΗ

1. Η εφαρμογή του Σύμφωνου σταθερότητας και ανάπτυξης στην παρούσα κρίση

Πολλές χώρες της ΕΕ αντιμετωπίζουν επί του παρόντος ελλείμματα γενικής κυβέρνησης τα οποία υπερβαίνουν την τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ που ορίζεται στη Συνθήκη. Η συχνά σοβαρή επιδείνωση του ελλείμματος καθώς και του χρέους πρέπει να εξετάζεται στο πλαίσιο της πρωτοφανούς παγκόσμιας χρηματοπιστωτικής κρίσης και της οικονομικής ύφεσης κατά την περίοδο 2008-09. Η κατάσταση αυτή αποτελεί τη συνισταμένη πολλών παραγόντων. Πρώτον, η οικονομική ύφεση έχει ως αποτέλεσμα τη μείωση των φορολογικών εσόδων και την αύξηση των δαπανών για κοινωνικές παροχές (π.χ. επιδόματα ανεργίας). Δεύτερον, αναγνωρίζοντας ότι τον σημαντικό ρόλο που οφείλουν να διαδραματίσουν οι δημοσιονομικές πολιτικές στην παρούσα έκτακτη οικονομική συγκυρία, η Επιτροπή, στο ευρωπαϊκό σχέδιο για την ανάκαμψη της οικονομίας (ΕΣΑΟ) του Νοεμβρίου 2008, το οποίο εγκρίθηκε από το Ευρωπαϊκό Συμβούλιο τον Δεκέμβριο, ζήτησε να ληφθούν δημοσιονομικά μέτρα για την τόνωση της οικονομίας. Το σχέδιο ανέφερε αναλυτικά ότι τα μέτρα τόνωσης πρέπει να είναι έγκαιρα, στοχευμένα και προσωρινά και να διαφοροποιούνται ανάλογα με τα κράτη μέλη, ώστε να αντικατοπτρίζουν τη διαφορετική τους κατάσταση ως προς τη βιωσιμότητα των δημόσιων οικονομικών και την ανταγωνιστικότητα, και ότι πρέπει να παύσουν να ισχύουν όταν βελτιωθούν οι οικονομικές συνθήκες. Τέλος, αρκετές χώρες έχουν λάβει μέτρα για τη σταθεροποίηση του χρηματοπιστωτικού τους τομέα, ορισμένα από τα οποία έχουν επίπτωση στην κατάσταση του χρέους ή ενέχουν τον κίνδυνο αύξησης των ελλειμμάτων και του χρέους στο μέλλον, μολονότι ορισμένες από τις δαπάνες της δημόσιας στήριξης μπορούν να ανακτηθούν μεταγενέστερα.

Βάσει του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης, η Επιτροπή πρέπει να κινεί τη διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος (ΔΥΕ) οσάκις το έλλειμμα ενός κράτους μέλους υπερβαίνει την τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ. Οι τροποποιήσεις που πραγματοποιήθηκαν το 2005 στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης είχαν στόχο να διασφαλιστεί ιδίως ότι θα λαμβάνεται πλήρως υπόψη το οικονομικό και δημοσιονομικό υπόβαθρο σε όλα τα στάδια της ΔΥΕ. Κατ’ αυτόν τον τρόπο, το Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης παρέχει το πλαίσιο στήριξης των κυβερνητικών πολιτικών για την άμεση επάνοδο σε υγιείς δημοσιονομικές θέσεις, λαμβάνοντας υπόψη την οικονομική συγκυρία και διασφαλίζοντας κατά τον τρόπο αυτό τη μακροπρόθεσμη διατηρησιμότητα των δημόσιων οικονομικών.

2. Προηγούμενα στάδια στη διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος

Το άρθρο 126 της συνθήκης για τη λειτουργία της Ευρωπαϊκής Ένωσης (ΣΛΕΕ) θεσπίζει διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος (ΔΥΕ). Η διαδικασία αυτή διευκρινίζεται περαιτέρω στον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1467/97 του Συμβουλίου «για την επιτάχυνση και τη διασαφήνιση της εφαρμογής της διαδικασίας υπερβολικού ελλείμματος» ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. Στην έκθεση λαμβάνεται επίσης υπόψη το έγγραφο «Λεπτομερείς ρυθμίσεις για την εφαρμογή του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης και κατευθυντήριες γραμμές για τη μορφή και το περιεχόμενο των προγραμμάτων σταθερότητας και σύγκλισης», το οποίο εγκρίθηκε από το Συμβούλιο ECOFIN της 11ης Νοεμβρίου 2005. Το έγγραφο αυτό είναι διαθέσιμο στον δικτυακό τόπο http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , ο οποίος αποτελεί μέρος του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης.[1]

ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. Στην έκθεση λαμβάνεται επίσης υπόψη το έγγραφο «Λεπτομερείς ρυθμίσεις για την εφαρμογή του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης και κατευθυντήριες γραμμές για τη μορφή και το περιεχόμενο των προγραμμάτων σταθερότητας και σύγκλισης», το οποίο εγκρίθηκε από το Συμβούλιο ECOFIN της 11ης Νοεμβρίου 2005. Το έγγραφο αυτό είναι διαθέσιμο στον δικτυακό τόπο http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 2 της Συνθήκης, η Επιτροπή παρακολουθεί την τήρηση της δημοσιονομικής πειθαρχίας με βάση δύο κριτήρια, και συγκεκριμένα: α) κατά πόσον ο λόγος του προβλεπομένου ή υφισταμένου δημοσιονομικού ελλείμματος προς το ακαθάριστο εγχώριο προϊόν (ΑΕΠ) υπερβαίνει την τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ (εκτός εάν είτε ο λόγος αυτός σημειώνει ουσιαστική και συνεχή πτώση και έχει φθάσει σε επίπεδο παραπλήσιο της τιμής αναφοράς, είτε, εναλλακτικά, η υπέρβαση της τιμής αναφοράς είναι απλώς έκτακτη και προσωρινή και ο λόγος παραμένει κοντά στην τιμή αναφοράς)· και β) κατά πόσον ο λόγος του δημόσιου χρέους προς το ΑΕΠ υπερβαίνει το 60% που αποτελεί την τιμή αναφοράς (εκτός εάν ο λόγος μειώνεται επαρκώς και πλησιάζει την τιμή αναφοράς με ικανοποιητικό ρυθμό).

Το άρθρο 126 παράγραφος 3 της Συνθήκης ορίζει ότι εάν ένα κράτος μέλος δεν πληροί τους όρους ενός ή αμφοτέρων των κριτηρίων, η Επιτροπή οφείλει να συντάξει έκθεση. Η έκθεση αυτή λαμβάνει επίσης υπόψη «το κατά πόσον το δημόσιο έλλειμμα υπερβαίνει τις δαπάνες δημόσιων επενδύσεων, καθώς και όλους τους άλλους σχετικούς παράγοντες, συμπεριλαμβανομένης της μεσοπρόθεσμης οικονομικής και δημοσιονομικής κατάστασης του κράτους μέλους».

Με βάση τα στοιχεία που κοινοποίησαν οι φινλανδικές αρχές τον Απρίλιο του 2010 Σύμφωνα με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 479/2009 του Συμβουλίου, τα κράτη μέλη υποχρεούνται να κοινοποιούν στην Επιτροπή, δύο φορές το χρόνο, το προβλεπόμενο και το πραγματικό επίπεδο του δημοσιονομικού ελλείμματος και του δημόσιου χρέους. Η πλέον πρόσφατη κοινοποίηση της Φινλανδίας βρίσκεται στον εξής δικτυακό τόπο: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . και λαμβάνοντας υπόψη τις εαρινές προγνώσεις του 2010 των υπηρεσιών της Επιτροπής, η Επιτροπή ενέκρινε στις 12 Μαΐου 2010 την έκθεση για τη Φινλανδία δυνάμει του άρθρου 126 παράγραφος 3 Όλα τα έγγραφα σχετικά με τη ΔΥΕ για τη Φινλανδία υπάρχουν στον ακόλουθο δικτυακό τόπο: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . της Συνθήκης.[2][3]

Σύμφωνα με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 479/2009 του Συμβουλίου, τα κράτη μέλη υποχρεούνται να κοινοποιούν στην Επιτροπή, δύο φορές το χρόνο, το προβλεπόμενο και το πραγματικό επίπεδο του δημοσιονομικού ελλείμματος και του δημόσιου χρέους. Η πλέον πρόσφατη κοινοποίηση της Φινλανδίας βρίσκεται στον εξής δικτυακό τόπο:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Όλα τα έγγραφα σχετικά με τη ΔΥΕ για τη Φινλανδία υπάρχουν στον ακόλουθο δικτυακό τόπο:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Στη συνέχεια, και σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 4 της Συνθήκης, η Οικονομική και Δημοσιονομική Επιτροπή διατύπωσε γνώμη για την έκθεση της Επιτροπής, στις [27 Μαΐου 2010].

3. Η ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος

Σύμφωνα με την κοινοποίηση της ΔΥΕ, το έλλειμμα της γενικής κυβέρνησης στη Φινλανδία ανήλθε στο 4,1% του ΑΕΠ το 2010, υπερβαίνοντας, συνεπώς, την τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ. Στην έκθεσή της δυνάμει του άρθρου 126 παράγραφος 3 της Συνθήκης, η Επιτροπή έκρινε ότι το έλλειμμα δεν ήταν κοντά στην τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ. Σύμφωνα με τον τρίτο συμπληρωματικό προϋπολογισμό που παρουσίασε το Υπουργείο Οικονομικών στο κοινοβούλιο στις 14 Μαΐου 2010, τα φορολογικά έσοδα ενδέχεται να είναι το 2010 υψηλότερα κατά 0,5% του ΑΕΠ σε σχέση με τις προβλέψεις, κυρίως λόγω αύξησης των εισπρακτέων φόρων επί των εταιρειών. Αυτό σημαίνει ότι η κατάσταση των δημοσίων οικονομικών μπορεί να αποδειχτεί καλύτερη σε σχέση με τις τρέχουσες προβλέψεις, επειδή όμως δεν έχει πραγματοποιηθεί πλήρης επικαιροποίηση των προβλέψεων αυτών, ο στόχος για το έλλειμμα το 2010 δεν έχει επισήμως μεταβληθεί και η τρέχουσα αξιολόγηση εξακολουθεί να ισχύει. Η προβλεπόμενη υπέρβαση της τιμής αναφοράς μπορεί να θεωρηθεί έκτακτη κατά την έννοια της Συνθήκης και του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης. Συγκεκριμένα, οφείλεται σε σοβαρή επιδείνωση της οικονομικής κατάστασης κατά την έννοια της Συνθήκης και του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης και στα μέτρα τόνωσης που λήφθηκαν για την αντιμετώπιση κατάστασης αυτής σε συμφωνία με το Ευρωπαϊκό Σχέδιο για την Ανάκαμψη της Οικονομίας. Σύμφωνα με τις εαρινές προγνώσεις του 2010 των υπηρεσιών της Επιτροπής, το πραγματικό ΑΕΠ συρρικνώθηκε κατά 7,8% το 2009 και αναμένεται να ανακάμψει σε 1,4% το 2010. Επίσης, η προβλεπόμενη υπέρβαση της τιμής αναφοράς μπορεί να θεωρηθεί προσωρινή. Σύμφωνα με τις εαρινές προγνώσεις του 2010 των υπηρεσιών της Επιτροπής, το έλλειμμα θα υποχωρήσει κάτω από την τιμή αναφοράς το 2011, υποστηριζόμενο από την διαφαινόμενη οικονομική ανάκαμψη. Το κριτήριο του ελλείμματος που ορίζει η Συνθήκη δεν πληρούται.

Σύμφωνα με την κοινοποίηση της ΔΥΕ, το ακαθάριστο χρέος της γενικής κυβέρνησης το 2010 ανήλθε σε 49,9% του ΑΕΠ και παραμένει κατώτερο της τιμής αναφοράς του 60% του ΑΕΠ. Σύμφωνα με τις εαρινές προγνώσεις του 2010 των υπηρεσιών της Επιτροπής, ο δείκτης του χρέους εκτιμάται ότι θα ανέλθει σε 50,5% του ΑΕΠ το 2010 και ότι θα αυξηθεί σε 54,9% το 2011. Το κριτήριο του χρέους που καθορίζει η Συνθήκη πληρούται.

Βάσει των διατάξεων της Συνθήκης και του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης, η Επιτροπή ανέλυσε, επίσης, στην έκθεσή της «σχετικούς παράγοντες». Βάσει του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης, οι παράγοντες αυτοί μπορούν να ληφθούν υπόψη στη διαδικασία που οδηγεί στην έκδοση απόφασης σχετικά με την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος μόνον εφόσον το έλλειμμα ικανοποιεί τη διπλή προϋπόθεση της εγγύτητας και της προσωρινότητας. Στην περίπτωση της Φινλανδίας δεν πληρούται η διπλή προϋπόθεση. Καθαυτοί, οι σχετικοί παράγοντες στην παρούσα περίπτωση φαίνονται σχετικά ευνοϊκοί, με βάση το θετικό ιστορικό δημοσιονομικής πολιτικής της Φινλανδίας.

Η γνώμη της Οικονομικής και Δημοσιονομικής Επιτροπής σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 4 της Συνθήκης είναι συνεπής με την αξιολόγηση της Επιτροπής στην έκθεσή της βάσει του άρθρου 126 παράγραφος 3 της Συνθήκης.

Με γνώμονα την έκθεση αυτή, βάσει του άρθρου 126 παράγραφος 3 της Συνθήκης, και τη γνώμη της Οικονομικής και Δημοσιονομικής Επιτροπής, βάσει του άρθρου 126 παράγραφος 4 της Συνθήκης, η Επιτροπή είναι της γνώμης ότι στη Φινλανδία υφίσταται υπερβολικό έλλειμμα. Η γνώμη αυτή, που εγκρίθηκε από την Επιτροπή στις [15 Ιουνίου 2010], απευθύνεται με το παρόν έγγραφο στο Συμβούλιο, κατ’ εφαρμογή του άρθρου 126 παράγραφος 5 της Συνθήκης. Η Επιτροπή συνιστά στο Συμβούλιο να λάβει σχετική απόφαση, σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 6 της Συνθήκης. Επιπλέον, η Επιτροπή υποβάλλει στο Συμβούλιο σύσταση για την έκδοση σύστασης του Συμβουλίου προς τη Φινλανδία με σκοπό να τερματιστεί η κατάσταση υπερβολικού ελλείμματος, σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 7 της Συνθήκης.

4. Συστάσεις για τον τερματισμό της κατάστασης υπερβολικού ελλείμματος

Σύμφωνα με το άρθρο 3 παράγραφος 4 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 1467/97 του Συμβουλίου, η σύσταση του Συμβουλίου βάσει του άρθρου 126 παράγραφος 7 της Συνθήκης ορίζει προθεσμία έξι μηνών κατ’ ανώτατο όριο για την ανάληψη αποτελεσματικής δράσης από το οικείο κράτος μέλος, καθώς επίσης και προθεσμία για τη διόρθωση του υπερβολικού ελλείμματος, η οποία «λήγει εντός του έτους που ακολουθεί εκείνο κατά το οποίο εντοπίστηκε το υπερβολικό έλλειμμα, εκτός εάν συντρέχουν ειδικές περιστάσεις». Από το άρθρο 2 παράγραφος 6 του κανονισμού προκύπτει ότι οι «σχετικοί παράγοντες» που συνεκτιμώνται στην έκθεση της Επιτροπής, βάσει του άρθρου 126 παράγραφος 3 της Συνθήκης, πρέπει να λαμβάνονται υπόψη όταν αποφασίζεται εάν συντρέχουν ειδικές περιστάσεις. Το άρθρο 3 παράγραφος 4 του κανονισμού ορίζει ότι το Συμβούλιο συνιστά στο κράτος μέλος να επιτύχει «ελάχιστη ετήσια βελτίωση, ύψους τουλάχιστον 0,5% του ΑΕΠ ως σημείο αναφοράς, του κυκλικά προσαρμοσμένου δημοσιονομικού αποτελέσματός του, χωρίς να υπολογίζονται τα έκτακτα και τα προσωρινά μέτρα, ούτως ώστε να διασφαλίζεται η διόρθωση του υπερβολικού ελλείμματος εντός της προθεσμίας που ορίζεται στη σύσταση».

Στην περίπτωση της Φινλανδίας, οι σχετικοί παράγοντες, όπως διευκρινίζονται στο άρθρο 2 παράγραφος 3 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 1467/97 και εξετάστηκαν στην έκθεση της Επιτροπής δυνάμει του άρθρου 124 παράγραφος 3 της Συνθήκης, θεωρήθηκαν ευνοϊκοί. Ωστόσο, δεν προκύπτει εξ αυτών η ύπαρξη ειδικών περιστάσεων που να αιτιολογούν την απόκλιση από τη συνήθη προθεσμία για τη διόρθωση του ελλείμματος. Συγκεκριμένα, σύμφωνα με τις εαρινές προγνώσεις του 2010 των υπηρεσιών της Επιτροπής, το έλλειμμα της γενικής κυβέρνησης θα υποχωρήσει ήδη το 2011 ελαφρά κάτω από την τιμή αναφοράς του 3%, με την παραδοχή της αμετάβλητης πολιτικής. Με τα δεδομένα αυτά, αρμόζει να επιτραπεί στις φινλανδικές αρχές να θέσουν σε εφαρμογή το 2010 τα προβλεπόμενα δημοσιονομικά μέτρα, μεριμνώντας παράλληλα όπως η προβλεπόμενη υπέρβαση της τιμής αναφοράς του 3% του ΑΕΠ παραμείνει περιορισμένη και προσωρινή. Οι αρχές οφείλουν να προσδιορίσουν μέτρα για τη διασφάλιση της διατήρησης της σχεδιαζόμενης διόρθωσης του υπερβολικού ελλείμματος το 2011.

Η ενισχυμένη επιτήρηση στο πλαίσιο της ΔΥΕ, που κρίνεται αναγκαία λόγω της προθεσμίας για τη διόρθωση του υπερβολικού ελλείμματος, θα απαιτήσει τακτική και έγκαιρη παρακολούθηση της προόδου όσον αφορά την εφαρμογή της στρατηγικής δημοσιονομικής εξυγίανσης, προκειμένου να εξασφαλιστεί η διόρθωση του υπερβολικού ελλείμματος. Εν προκειμένω, θα ήταν χρήσιμο να αφιερωθεί στο θέμα αυτό χωριστό κεφάλαιο στην επικαιροποίηση του φινλανδικού προγράμματος σταθερότητας του 2011.

Σύγκριση βασικών μακροοικονομικών και δημοσιονομικών προβολών

 | |2007|2008|2009|2010|2011|

Πραγματικό ΑΕΠ (μεταβολή %)|COM άνοιξη 2010 |4,9|1,2|-7,8|1,4|2,1|

|Υπ. Οικον. άνοιξη 2010|4,9|1,2|-7,8|1,1|2,1|

Κενό παραγωγής (% του δυνητικού ΑΕΠ)|COM άνοιξη 2010 1|5|4,1|-5|-4,6|-3,8|

|Υπ. Οικον. άνοιξη 2010 |μ.δ.σ.|μ.δ.σ.|μ.δ.σ.|μ.δ.σ.|μ.δ.σ.|

Ισοζύγιο γενικής κυβέρνησης (% του ΑΕΠ)|COM άνοιξη 2010 |5,2|4,2|-2,2|-3,8|-2,9|

|Υπ. Οικον. άνοιξη 2010 |5,2|4,1|-2,4|-4,2|-2,2|

Πρωτογενές ισοζύγιο (% του ΑΕΠ)|COM άνοιξη 2010 |6,7|5,6|-1|-2,6|-1,7|

|Υπ. Οικον. άνοιξη 2010 |μ.δ.σ.|μ.δ.σ.|μ.δ.σ.|μ.δ.σ.|μ.δ.σ.|

Κυκλικά προσαρμοσμένο ισοζύγιο (% του ΑΕΠ)|COM άνοιξη 2010 |2,6|2,1|0,3|-1,4|-1|

|Υπ. Οικον. άνοιξη 2010 |μ.δ.σ.|μ.δ.σ.|μ.δ.σ.|μ.δ.σ.|μ.δ.σ.|

Διαρθρωτικό ισοζύγιο 2 (% του ΑΕΠ)|COM άνοιξη 2010 |2,6|2,1|0,4|-1,3|-1|

|Υπ. Οικον. άνοιξη 2010 |μ.δ.σ.|μ.δ.σ.|μ.δ.σ.|μ.δ.σ.|μ.δ.σ.|

Ακαθάριστο δημόσιο χρέος (% του ΑΕΠ)|COM άνοιξη 2010 |35,2|34,2|44|50,5|54,9|

|Υπ. Οικον. άνοιξη 2010 |35,2|34,2|44|49,9|51,7|

Σημειώσεις :|||||||

1 Βάσει εκτιμώμενης δυνητικής ανάπτυξης 2,2%, 2,1%, 1,1%, 1,0% και 1,3% αντίστοιχα για την περίοδο 2007-2011.|

2 Κυκλικά προσαρμοσμένο ισοζύγιο πλην έκτακτων και λοιπών προσωρινών μέτρων. Τα έκτακτα και λοιπά προσωρινά μέτρα ανέρχονται σε 0,1,% του ΑΕΠ το 2009 και σε 0,2% του ΑΕΠ το 2010, αμφότερα αυξητικά του ελλείμματος , σύμφωνα με τις εαρινές προγνώσεις του 2010 των υπηρεσιών της Επιτροπής.|

 | | | | | | |

Πηγή :|||||||

Προγνώσεις άνοιξης 2010 του Υπουργείου Οικονομικών· Εαρινές προγνώσεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2010 (COM)· Υπολογισμοί των υπηρεσιών της Επιτροπής.|

Πρόταση

ΑΠΟΦΑΣΗ ΤΟΥ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟΥ

σχετικά με την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος στην Φινλανδία

ΤΟ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟ ΤΗΣ ΕΥΡΩΠΑΪΚΗΣ ΕΝΩΣΗΣ,

Έχοντας υπόψη:

τη συνθήκη για τη λειτουργία της Ευρωπαϊκής Ένωσης, και ιδίως το άρθρο 126 παράγραφος 6,

την πρόταση της Ευρωπαϊκής Επιτροπής,

τις παρατηρήσεις της Φινλανδίας,

Εκτιμώντας τα ακόλουθα:

(1) Σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 1 της συνθήκης για τη λειτουργία της Ευρωπαϊκής Ένωσης (ΣΛΕΕ), τα κράτη μέλη αποφεύγουν τα υπερβολικά δημοσιονομικά ελλείμματα.

(2) Το Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης βασίζεται στον στόχο της υγιούς δημοσιονομικής κατάστασης, ως μέσου ενίσχυσης των συνθηκών για σταθερότητα τιμών και ισχυρή αειφόρο ανάπτυξη που ευνοούν τη δημιουργία απασχόλησης.

(3) Η διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος η οποία διέπεται από τις διατάξεις του άρθρου 126 της Συνθήκης, όπως διευκρινίζεται από τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1467/97 του Συμβουλίου για την επιτάχυνση και τη διασαφήνιση της εφαρμογής της διαδικασίας υπερβολικού ελλείμματος ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. , που αποτελεί μέρος του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης, προβλέπει την λήψη απόφασης για την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος. Το πρωτόκολλο για τη διαδικασία του υπερβολικού ελλείμματος που προσαρτάται στη Συνθήκη περιλαμβάνει περαιτέρω διατάξεις για την εφαρμογή της ΔΥΕ. Ο κανονισμός (ΕΚ) αριθ. 479/93 του Συμβουλίου ΕΕ L 145 της 10.06.2009, σ. 1. καθορίζει λεπτομερείς κανόνες και ορισμούς για την εφαρμογή των διατάξεων του εν λόγω πρωτοκόλλου. [4][5]

ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6.

ΕΕ L 145 της 10.06.2009, σ. 1.

(4) Η μεταρρύθμιση του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης το 2005 επεδίωκε την ενίσχυση της αποτελεσματικότητάς του και των οικονομικών του ερεισμάτων, καθώς επίσης και τη διασφάλιση της μακροπρόθεσμης διατηρησιμότητας των δημόσιων οικονομικών. Ο στόχος ήταν να διασφαλιστεί ιδίως ότι λαμβάνεται πλήρως υπόψη το ιδιαίτερο οικονομικό και δημοσιονομικό υπόβαθρο σε όλα τα στάδια της ΔΥΕ. Κατ’ αυτόν τον τρόπο, το Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης παρέχει το πλαίσιο στήριξης των κυβερνητικών πολιτικών για την άμεση επιστροφή σε υγιείς δημοσιονομικές θέσεις, λαμβάνοντας υπόψη την οικονομική κατάσταση.

(5) Το άρθρο 126 παράγραφος 5 της Συνθήκης ορίζει ότι η Επιτροπή απευθύνει τη γνώμη της στο Συμβούλιο, εάν κρίνει ότι υπάρχει ή ότι μπορεί να εμφανισθεί υπερβολικό έλλειμμα σε ένα κράτος μέλος. Με γνώμονα την έκθεση αυτή σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 3 της Συνθήκης και τη γνώμη της Οικονομικής και Δημοσιονομικής Επιτροπής σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 4 της Συνθήκης, η Επιτροπή κατέληξε στο συμπέρασμα ότι στη Φινλανδία υπάρχει υπερβολικό έλλειμμα. Κατά συνέπεια, η Επιτροπή απηύθυνε σχετική γνώμη προς το Συμβούλιο σχετικά με τη Φινλανδία στις [15 Ιουνίου 2010] Όλα τα έγγραφα σχετικά με τη ΔΥΕ για την Φινλανδία υπάρχουν στον ακόλουθο δικτυακό τόπο: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

Όλα τα έγγραφα σχετικά με τη ΔΥΕ για την Φινλανδία υπάρχουν στον ακόλουθο δικτυακό τόπο:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Το άρθρο 126 παράγραφος 6 της συνθήκης ορίζει ότι το Συμβούλιο θα πρέπει να λάβει υπόψη τυχόν παρατηρήσεις του οικείου κράτους μέλους πριν αποφασίσει, μετά από συνολική εκτίμηση, αν υφίσταται υπερβολικό έλλειμμα. Στην περίπτωση της Φινλανδίας, η συνολική αυτή εκτίμηση οδηγεί στα εξής συμπεράσματα.

(7) Σύμφωνα με τα στοιχεία που κοινοποίησαν οι φινλανδικές αρχές τον Απρίλιο του 2010, το έλλειμμα της γενικής κυβέρνησης στη Φινλανδία προβλεπόταν να ανέλθει το 2010 στο 4,1% του ΑΕΠ, υπερβαίνοντας συνεπώς την τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ. Ενώ, σύμφωνα με τον τρίτο συμπληρωματικό προϋπολογισμό που παρουσίασε το Υπουργείο Οικονομικών στο κοινοβούλιο στις 14 Μαΐου 2010, τα φορολογικά έσοδα ενδέχεται να είναι το 2010 υψηλότερα κατά 0,5% του ΑΕΠ σε σχέση με τις προβλέψεις, το γεγονός αυτό δεν μετέβαλε επισήμως τον στόχο για το έλλειμμα. Το προβλεπόμενο έλλειμμα δεν είναι πλησίον της τιμής αναφοράς του 3% του ΑΕΠ, πλην όμως η προβλεπόμενη υπέρβαση της τιμής αναφοράς μπορεί να χαρακτηρισθεί ως έκτακτη κατά την έννοια της Συνθήκης και του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης. Συγκεκριμένα, οφείλεται σε σοβαρή επιδείνωση των οικονομικών συνθηκών κατά την έννοια της Συνθήκης και του συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης. Επίσης, η προβλεπόμενη υπέρβαση της τιμής αναφοράς μπορεί να θεωρηθεί προσωρινή. Σύμφωνα με τις εαρινές προγνώσεις του 2010 των υπηρεσιών της Επιτροπής, το έλλειμμα θα υποχωρήσει κάτω από την τιμή αναφοράς το 2011, υποστηριζόμενο από την διαφαινόμενη οικονομική ανάκαμψη. Το κριτήριο του ελλείμματος που ορίζει η Συνθήκη δεν πληρούται.

(8) Σύμφωνα με τα στοιχεία που κοινοποίησαν οι φινλανδικές αρχές τον Απρίλιο του 2010, το ακαθάριστο χρέος της γενικής κυβέρνησης το 2010 ανήλθε σε 49,9% του ΑΕΠ και παραμένει κατώτερο της τιμής αναφοράς του 60% του ΑΕΠ Σύμφωνα με τις εαρινές προβλέψεις του 2010 των υπηρεσιών της Επιτροπής, ο δείκτης του χρέους εκτιμάται ότι θα ανέλθει σε 50,5% το 2010 και θα αυξηθεί σε 54,9% του ΑΕΠ το 2011, παραμένοντας κάτω από την τιμή αναφοράς του 60% του ΑΕΠ. Επομένως πληρούται το κριτήριο του χρέους που καθορίζει η Συνθήκη.

(9) Σύμφωνα με το άρθρο 2 παράγραφος 4 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 1467/97 του Συμβουλίου, οι «σχετικοί παράγοντες» μπορούν να ληφθούν υπόψη στη διαδικασία που οδηγεί στη λήψη απόφασης σχετικά με την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος, σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 6, μόνον εφόσον ικανοποιείται πλήρως η διπλή προϋπόθεση - δηλαδή ότι το έλλειμμα παραμένει κοντά στην τιμή αναφοράς και η υπέρβαση της τιμής αναφοράς είναι προσωρινή. Στη περίπτωση της Φινλανδίας δεν πληρούται η διπλή αυτή προϋπόθεση. Κατά συνέπεια, οι σχετικοί παράγοντες δεν λαμβάνονται υπόψη στη διαδικασία που οδηγεί στην παρούσα απόφαση.

ΕΞΕΔΩΣΕ ΤΗΝ ΠΑΡΟΥΣΑ ΑΠΟΦΑΣΗ:

Άρθρο 1

Από τη συνολική αξιολόγηση προκύπτει ότι στη Φινλανδία υφίσταται υπερβολικό έλλειμμα.

Άρθρο 2

Η παρούσα απόφαση απευθύνεται στη Δημοκρατία της Φινλανδίας.

Βρυξέλλες, […]

Για το Συμβούλιο

Ο Πρόεδρος […]

[1] ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. Στην έκθεση λαμβάνεται επίσης υπόψη το έγγραφο «Λεπτομερείς ρυθμίσεις για την εφαρμογή του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης και κατευθυντήριες γραμμές για τη μορφή και το περιεχόμενο των προγραμμάτων σταθερότητας και σύγκλισης», το οποίο εγκρίθηκε από το Συμβούλιο ECOFIN της 11ης Νοεμβρίου 2005. Το έγγραφο αυτό είναι διαθέσιμο στον δικτυακό τόπο http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Σύμφωνα με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 479/2009 του Συμβουλίου, τα κράτη μέλη υποχρεούνται να κοινοποιούν στην Επιτροπή, δύο φορές το χρόνο, το προβλεπόμενο και το πραγματικό επίπεδο του δημοσιονομικού ελλείμματος και του δημόσιου χρέους. Η πλέον πρόσφατη κοινοποίηση της Φινλανδίας βρίσκεται στον εξής δικτυακό τόπο: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Όλα τα έγγραφα σχετικά με τη ΔΥΕ για τη Φινλανδία υπάρχουν στον ακόλουθο δικτυακό τόπο: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6.

[5] ΕΕ L 145 της 10.06.2009, σ. 1.

[6] Όλα τα έγγραφα σχετικά με τη ΔΥΕ για την Φινλανδία υπάρχουν στον ακόλουθο δικτυακό τόπο: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

EN

(...PICT...)|EUROPEAN COMMISSION|

Brussels, 15.6.2010

SEC(2010) 746 final

Proposal for a

COUNCIL DECISION

on the existence of an excessive deficit in Finland

EXPLANATORY MEMORANDUM

1. The application of the Stability and Growth Pact in the current crisis situation

Many EU countries are presently facing general government deficits above the 3% of GDP reference value set in the Treaty. The often strong deterioration in the deficit as well as the debt positions must be seen in the context of the unprecedented global financial crisis and economic downturn in 2008/09. Several factors are at play. First, the economic downturn brings about declining tax revenue and rising social benefit expenditure (e.g. unemployment benefits). Second, recognising that budgetary policies have an important role to play in the current extraordinary economic situation, the Commission called for a fiscal stimulus in its November 2008 European Economic Recovery Plan (EERP), endorsed by the European Council in December. The Plan explicated that the stimulus should be timely, targeted and temporary and differentiated across Member States to reflect their different positions in terms of public finance sustainability and competitiveness and should be reversed when economic conditions improve . Finally, several countries have taken measures to stabilise the financial sector, some of which have impacted on the debt position or constitute a risk of higher deficits and debt in the future, although some of the costs of the government support could be recouped in the future.

The Stability and Growth Pact requires the Commission to initiate the excessive deficit procedure (EDP) whenever the deficit of a Member State exceeds the 3% of GDP reference value. The amendments to the Stability and Growth Pact in 2005 aimed at ensuring that in particular the economic and budgetary background was taken into account fully in all steps in the EDP. In this way, the Stability and Growth Pact provides the framework supporting government policies for a prompt return to sound budgetary positions taking account of the economic situation, and thereby ensuring long-term sustainability of public finances.

2. Previous steps in the excessive deficit procedure

Article 126 of the Treaty on the Functioning of the European Union lays down an excessive deficit procedure (EDP). This procedure is further specified in Council Regulation (EC) No 1467/97 “on speeding up and clarifying the implementation of the excessive deficit procedure” OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. The report also takes into account the “Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes”, endorsed by the ECOFIN Council of 10 November 2009 , available at http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , which is part of the Stability and Growth Pact.[1]

OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. The report also takes into account the “Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes”, endorsed by the ECOFIN Council of 10 November 2009 , available at http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

According to Article 126(2) of the Treaty, the Commission has to monitor compliance with budgetary discipline on the basis of two criteria, namely: (a) whether the ratio of the planned or actual government deficit to gross domestic product (GDP) exceeds the reference value of 3% (unless either the ratio has declined substantially and continuously and reached a level that comes close to the reference value; or, alternatively, the excess over the reference value is only exceptional and temporary and the ratio remains close to the reference value); and (b) whether the ratio of government debt to GDP exceeds the reference value of 60% (unless the ratio is sufficiently diminishing and approaching the reference value at a satisfactory pace).

Article 126(3) stipulates that, if a Member State does not fulfil the requirements under one or both of these criteria, the Commission has to prepare a report. This report also has to “take into account whether the government deficit exceeds government investment expenditure and take into account all other relevant factors, including the medium-term economic and budgetary position of the Member State”.

On the basis of the data notified by the Finnish authorities in April 2010 According to Council Regulation (EC) No 479/2009, Member States have to report to the Commission, twice a year, their planned and actual government deficit and debt levels. The most recent notification of Finland can be found at: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . and taking into account the Commission services’ spring 2010 forecast, the Commission adopted a report under Article 126(3) for Finland on 12 May 2010 All EDP-related documents for Finland can be found at the following website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

According to Council Regulation (EC) No 479/2009, Member States have to report to the Commission, twice a year, their planned and actual government deficit and debt levels. The most recent notification of Finland can be found at:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

All EDP-related documents for Finland can be found at the following website:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Subsequently, and in accordance with Article 126(4), the Economic and Financial Committee formulated an opinion on the Commission report on [27 May 2010].

3. The existence of an excessive deficit

According to the EDP notification, the general government deficit in Finland is planned to reach 4.1% of GDP in 2010, thus exceeding the 3% of GDP reference value. The Commission report under Article 126(3) considered that the planned deficit was not close to the 3% of GDP reference value. The third supplementary budget presented by the Ministry of Finance to the Parliament on 14 May 2010 suggests that tax revenues in 2010 could turn out by 0.5% of GDP higher-than-planned, principally on account of stronger corporate tax accrual. This indicates upside risks to the current public finance projections, but given that no full-fledged update of these projections has been made, the deficit target for 2010 has not been officially changed and the current assessment remains valid. The planned excess over the reference value can be qualified as exceptional within the meaning of the Treaty and the Stability and Growth Pact. In particular, it does result from a severe economic downturn in the sense of the Treaty and the Stability and Growth Pact and the stimulus measures taken as a response to the economic downturn in line with the European Economic Recovery programme. According to the Commission services' spring 2010 forecast, real GDP contracted by 7.8% in 2009 and is forecast to recover in 2010 at 1.4%. Furthermore, the planned excess over the reference value can be considered temporary. According to the Commission services’ spring 2010 forecast, the deficit will fall below the reference value in 2011, supported by the projected economic recovery taking hold. The deficit criterion in the Treaty is not fulfilled.

According to the EDP notification, the general government gross debt remains below the 60% of GDP reference value at 49.9% of GDP in 2010. According to the Commission services' spring 2010 forecast, the debt ratio is forecast at 50.5% of GDP in 2010 and to increase to 54.9% of GDP in 2011. The debt criterion in the Treaty is fulfilled .

In line with the provisions in the Treaty and the Stability and Growth Pact, the Commission also analysed in its report “relevant factors”. According to the Stability and Growth Pact, these can only be taken into account in the steps leading to the decision on the existence of an excessive deficit if the deficit satisfies the double condition of closeness and temporariness. In the case of Finland, the double condition is not met. Considered on their own merit, the relevant factors in the current case on balance seem to be relatively favourable, based on the good track record of fiscal policy in Finland.

The opinion of the Economic and Financial Committee in accordance with Article 126(4) of the Treaty is consistent with the assessment in the Commission report under Article 126(3).

The Commission, having taken into account its report under Article 126(3) and the opinion of the Economic and Financial Committee under Article 126(4), is of the opinion that an excessive deficit exists in Finland. This opinion, adopted by the Commission on [15 June 2010], is herewith addressed to the Council according to Article 126(5). The Commission proposes that the Council shall decide accordingly, in conformity with Article 126(6). In addition, the Commission is submitting to the Council a recommendation for a Council Recommendation to be addressed to Finland with a view to bringing the situation of an excessive deficit to an end according to Article 126(7).

4. Recommendations to end the excessive deficit situation

According to Article 3(4) of Council Regulation (EC) No 1467/97, the Council recommendation under Article 126(7) has to establish a deadline of six months at most for effective action to be taken by the Member State concerned as well as a deadline for the correction of the excessive deficit, which “should be completed in the year following its identification unless there are special circumstances”. Article 2(6) of the Regulation implies that the “relevant factors” considered in the Commission report under Article 126(3) of the Treaty have to be taken into account in deciding whether special circumstances exist . Article 3(4) of the Regulation specifies that the Council has to recommend that the Member State achieves a “minimum annual improvement of at least 0.5% of GDP as a benchmark, in its cyclically adjusted balance net of one-off and temporary measures, in order to ensure the correction of the excessive deficit within the deadline set in the recommendation”.

In the case of Finland, the relevant factors, as clarified in Article 2(3) of Regulation (EC) No 1467/97 and examined in the Commission’s report under Article 124(3), were considered favourable. However, they do not suggest the existence of special circumstances warranting a departure from the standard deadline for correcting the deficit. In particular, according to the Commission services' spring 2010 forecast, the general government deficit would fall by a narrow margin below the 3% reference value under a no-policy-change assumption already in 2011. Against this background, it is appropriate to allow the Finnish authorities to implement the fiscal measures in 2010 as envisaged, while ensuring that the planned breach of the 3%-of-GDP reference value would remain contained and temporary. The authorities should specify measures to ensure that the planned correction of the excessive deficit in 2011 is sustained.

Enhanced surveillance under the EDP, which seems necessary in view of the deadline for the correction of the excessive deficit, will require regular and timely monitoring of the progress made in the implementation of the fiscal consolidation strategy to ensure the correction of the excessive deficit. In this context, a separate chapter in the 2011 update of the Finnish Stability Programme could usefully be devoted to this issue.

Comparison of key macroeconomic and budgetary projections

 | |2007|2008|2009|2010|2011|

Real GDP (% change)|COM spring 2010 |4.9|1.2|-7.8|1.4|2.1|

|Min. of Fin. spring 2010|4.9|1.2|-7.8|1.1|2.1|

Output gap (% of potential GDP)|COM spring 2010 1|5|4.1|-5|-4.6|-3.8|

|Min. of Fin. spring 2010 |n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|

General government balance (% of GDP)|COM spring 2010 |5.2|4.2|-2.2|-3.8|-2.9|

|Min. of Fin. spring 2010 |5.2|4.1|-2.4|-4.2|-2.2|

Primary balance (% of GDP)|COM spring 2010 |6.7|5.6|-1|-2.6|-1.7|

|Min. of Fin. spring 2010 |n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|

Cyclically-adjusted balance (% of GDP)|COM spring 2010 |2.6|2.1|0.3|-1.4|-1|

|Min. of Fin. spring 2010 |n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|

Structural balance 2 (% of GDP)|COM spring 2010 |2.6|2.1|0.4|-1.3|-1|

|Min. of Fin. spring 2010 |n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|n.a.|

Government gross debt (% of GDP)|COM spring 2010 |35.2|34.2|44|50.5|54.9|

|Min. of Fin. spring 2010 |35.2|34.2|44|49.9|51.7|

Notes :|||||||

1 Based on estimated potential growth of 2.2%, 2.1%, 1.1%, 1.0 and 1.3% respectively in the period 2007-2011.|

2 Cyclically-adjusted balance excluding one-off and other temporary measures. One-off and other temporary measures are specified as 0.1% of GDP in 2009 and 0.2% of GDP in 2010, both deficit-increasing according to the Commission services' spring 2010 forecast.|

 | | | | | | |

Source :|||||||

Ministry of Finance spring 2010 forecast; Commission services’ spring 2010 forecasts (COM); Commission services’ calculations.|

Proposal for a

COUNCIL DECISION

of 15.6.2010

on the existence of an excessive deficit in Finland

THE COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION,

Having regard to the Treaty on the Functioning of the European Union, and in particular Article 126(6) thereof,

Having regard to the proposal from the European Commission,

Having regard to the observations made by Finland,

Whereas:

(1) According to Article 126 of the Treaty on the Functioning of the European Union Member States shall avoid excessive government deficits.

(2) The Stability and Growth Pact is based on the objective of sound government finances as a means of strengthening the conditions for price stability and for strong sustainable growth conducive to employment creation.

(3) The excessive deficit procedure (EDP) under Article 126 of the treaty, as clarified by Council Regulation (EC) No 1467/97 on speeding up and clarifying the implementation of the excessive deficit procedure OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. (which is part of the Stability and Growth Pact), provides for a decision on the existence of an excessive deficit. The Protocol on the excessive deficit procedure annexed to the Treaty sets out further provisions relating to the implementation of the EDP. Council Regulation (EC) No 479/2009 OJ L 145, 10.6.2009, p. 1. lays down detailed rules and definitions for the application of the provision of the said Protocol. [4][5]

OJ L 209, 2.8.1997, p. 6.

OJ L 145, 10.6.2009, p. 1.

(4) The 2005 reform of the Stability and Growth Pact sought to strengthen its effectiveness and economic underpinnings as well as to safeguard the sustainability of the public finances in the long run. It aimed at ensuring that in particular the economic and budgetary background was taken into account fully in all steps in the EDP. In this way, the Stability and Growth Pact provides the framework supporting government policies for a prompt return to sound budgetary positions taking account of the economic situation.

(5) Article 126(5) of the Treaty requires the Commission to address an opinion to the Council if the Commission considers that an excessive deficit in a Member State exists or may occur. Having taken into account its report in accordance with Article 126(3) and having regard to the opinion of the Economic and Financial Committee in accordance with Article 126(4), the Commission concluded that an excessive deficit exists in Finland. The Commission therefore addressed such an opinion to the Council in respect of Finland on [15 June 2010] All EDP-related documents for Finland can be found at the following website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[6]

All EDP-related documents for Finland can be found at the following website:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Article 126(6) of the Treaty states that the Council should consider any observations which the Member State concerned may wish to make before deciding, after an overall assessment, whether an excessive deficit exists. In the case of Finland, this overall assessment leads to the following conclusions.

(7) According to the data notified by the Finish authorities in April 2010 , the general government deficit in Finland is planned to reach 4.1% of GDP in 2010, thus exceeding the 3% of GDP reference value. While the third supplementary budget presented by the Ministry of Finance to the Parliament on 14 May 2010 suggests that tax revenues in 2010 could turn out higher-than-planned, this has not officially altered the deficit target. The planned deficit is not close to the 3% of GDP reference value, but the planned excess over the reference value can be qualified as exceptional within the meaning of the Treaty and the Stability and Growth Pact. In particular, it does result from a severe economic downturn in the sense of the Treaty and the Stability and Growth Pact. Furthermore, the planned excess over the reference value can be considered temporary. According to the Commission services’ spring 2010 forecast, the deficit will fall below the reference value in 2011, supported by the projected economic recovery taking hold. The deficit criterion in the Treaty is not fulfilled.

(8) According to the data notified by the Finish authorities in April 2010, the general government gross debt remains below the 60% of GDP reference value at 49.9% of GDP in 2010. The Commission services’ spring 2010 forecast projects the debt ratio to be at 50.5% of GDP in 2010 and to increase to 54.9% of GDP in 2011, still to remain below the 60% of GDP reference value. The debt criterion in the Treaty is fulfilled.

(9) According to Article 2(4) of Council Regulation (EC) No 1467/97, “relevant factors” can only be taken into account in the steps leading to the Council decision on the existence of an excessive deficit in accordance with Article 126(6) if the double condition - that the deficit remains close to the reference value and that its excess over the reference value is temporary - is fully met. In the case of Finland, this double condition is not met. Therefore, relevant factors are not taken into account in the steps leading to this decision.

HAS ADOPTED THIS DECISION:

Article 1

From an overall assessment it follows that an excessive deficit exists in Finland.

Article 2

This decision is addressed to the Republic of Finland.

Done at Brussels, 15.6.2010

For the Council

The President

[1] OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. The report also takes into account the “Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes”, endorsed by the ECOFIN Council of 10 November 2009 , available at http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] According to Council Regulation (EC) No 479/2009, Member States have to report to the Commission, twice a year, their planned and actual government deficit and debt levels. The most recent notification of Finland can be found at: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] All EDP-related documents for Finland can be found at the following website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] OJ L 209, 2.8.1997, p. 6.

[5] OJ L 145, 10.6.2009, p. 1.

[6] All EDP-related documents for Finland can be found at the following website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

CS

(...PICT...)|EVROPSKÁ KOMISE|

V Bruselu dne 15.6.2010

SEK(2010) 746 v konečném znění

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o existenci nadměrného schodku ve Finsku

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Uplatňování Paktu o stabilitě a růstu v situaci současné krize

Mnoho zemí Evropské unie v současné době vykazuje schodek veřejných financí převyšující referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Na toto v mnoha případech podstatné zhoršení schodku i dluhové pozice je třeba nahlížet v kontextu bezprecedentní celosvětové finanční krize a hospodářského útlumu v letech 2008 a 2009. Svou roli zde hraje několik faktorů. Zaprvé, hospodářský útlum s sebou přináší klesající daňové příjmy a rostoucí výdaje na sociální dávky (např. dávky v nezaměstnanosti). Zadruhé, jelikož si je Komise vědoma, jak důležitou úlohu za současné mimořádné hospodářské situace hraje rozpočtová politika, vyzvala ve svém Plánu evropské hospodářské obnovy z listopadu 2008, který v prosinci schválila Evropská rada, k přijetí fiskálního stimulu. Podle uvedeného plánu by tento stimul měl být včasný, cílený a dočasný, měl by být diferencovaný podle rozdílné situace jednotlivých členských států, pokud jde o udržitelnost jejich veřejných financí a konkurenceschopnost, a měl by být ukončen poté, co se hospodářské podmínky zlepší. A konečně je třeba uvést, že několik zemí přijalo opatření ke stabilizaci finančního sektoru, z nichž některá ovlivňují dluhovou pozici nebo představují riziko vyšších schodků a dluhu v budoucnosti, i když částečné náklady na podporu z veřejných prostředků by mohly být později získány zpět.

Podle Paktu o stabilitě a růstu je Komise povinna zahájit postup při nadměrném schodku, kdykoli schodek členského státu překročí referenční hodnotu 3 % HDP. Cílem změn Paktu o stabilitě a růstu v roce 2005 bylo zajistit, aby ve všech krocích postupu při nadměrném schodku byla plně zohledněna zejména hospodářská a rozpočtová situace. Pakt o stabilitě a růstu tak poskytuje rámec na podporu vládních politik k rychlému návratu ke zdravému stavu rozpočtů s přihlédnutím k hospodářské situaci, a tím zajišťuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

2. Předchozí kroky v rámci postupu při nadměrném schodku

Postup při nadměrném schodku je stanoven v článku 126 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tento postup je dále upřesněn v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 „o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku“ Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Tato zpráva rovněž přihlíží k „Technickým podmínkám provádění Paktu o stabilitě a růstu a obecným zásadám pro formu a obsah programů stability a konvergenčních programů“, které schválila Rada ECOFIN dne 10. listopadu 2009 a které jsou k dispozici na stránce http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , které je součástí Paktu o stabilitě a růstu.[1]

Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Tato zpráva rovněž přihlíží k „Technickým podmínkám provádění Paktu o stabilitě a růstu a obecným zásadám pro formu a obsah programů stability a konvergenčních programů“, které schválila Rada ECOFIN dne 10. listopadu 2009 a které jsou k dispozici na stránce http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

Ustanovení čl. 126 odst. 2 Smlouvy ukládá Komisi povinnost sledovat dodržování rozpočtové kázně podle dvou kritérií, a sice: a) zda poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu (HDP) nepřekračuje referenční hodnotu 3 % (ledaže by poměr buď podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně, která se blíží referenční hodnotě, nebo by překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr zůstával blízko k referenční hodnotě) a b) zda poměr veřejného dluhu k HDP nepřekračuje referenční hodnotu 60 % (ledaže se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k referenční hodnotě).

V čl. 126 odst. 3 je stanoveno, že nesplňuje-li členský stát požadavky podle jednoho nebo žádného z těchto kritérií, Komise vypracuje zprávu. Zpráva rovněž „přihlédne k tomu, zda schodek veřejných financí překračuje veřejné investiční výdaje, jakož i ke všem dalším rozhodujícím faktorům včetně střednědobé hospodářské a rozpočtové pozice členského státu“.

Na základě údajů oznámených finskými orgány v dubnu 2010 Podle nařízení Rady (ES) č. 479/2009 musí členské státy Komisi dvakrát ročně oznamovat výši svého plánovaného a skutečného schodku veřejných financí a výši veřejného zadlužení. Nejnovější oznámení Finska je k dispozici na adrese: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . a s ohledem na prognózu útvarů Komise z jara 2010 přijala Komise v souladu s čl. 126 odst. 3 dne 12. května 2010 zprávu týkající se Finska Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Finska jsou k dispozici na internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Podle nařízení Rady (ES) č. 479/2009 musí členské státy Komisi dvakrát ročně oznamovat výši svého plánovaného a skutečného schodku veřejných financí a výši veřejného zadlužení. Nejnovější oznámení Finska je k dispozici na adrese:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Finska jsou k dispozici na internetové stránce:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

Následně pak v souladu s čl. 126 odst. 4 vydal Hospodářský a finanční výbor dne [27. května 2010] k výše uvedené zprávě Komise své stanovisko.

3. Existence nadměrného schodku

Podle údajů oznámených v rámci postupu při nadměrném schodku má schodek veřejných financí ve Finsku v roce 2010 dosáhnout 4,1 % HDP, a překročit tak referenční hodnotu 3 % HDP. Komise ve své zprávě podle čl. 126 odst. 3 usoudila, že plánovaný schodek se neblíží referenční hodnotě 3 % HDP. Z třetího doplňkového rozpočtu předloženého dne 14. května 2010 ministerstvem financí finskému parlamentu vyplývá, že daňové příjmy by v roce 2010 mohly být ve výsledku o 0,5 % HDP vyšší, než se plánuje, především díky vyšším výnosům z daní z příjmů právnických osob. To svědčí o existenci rizika pro současné projekce ukazatelů veřejných financí, které by se mohly vyvíjet lépe, avšak vzhledem k tomu, že nebyly vydány žádné plnohodnotné aktualizace těchto projekcí, nebyl oficiálně změněn cílový schodek pro rok 2010, a tak zůstává v platnosti stávající posouzení. Plánované překročení referenční hodnoty lze považovat za výjimečné ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Vyplývá zejména z prudkého zhoršení hospodářské situace ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu a ze stimulačních opatření přijatých v souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy v reakci na toto zhoršení. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2010 došlo v roce 2009 k poklesu reálného HDP o 7,8 %, zatímco v roce 2010 by měl znovu růst tempem 1,4 %. Plánované překročení referenční hodnoty lze navíc považovat za dočasné. Prognóza útvarů Komise z jara 2010 předpovídá, že schodek klesne pod referenční hodnotu v roce 2011, k čemuž přispěje předpokládané posílení hospodářského oživení. Kritérium schodku stanovené ve Smlouvě tedy není splněno.

Podle oznámení v rámci postupu při nadměrném schodku zůstává hrubý veřejný dluh pod referenční hodnotou 60 % HDP, a sice na úrovni 49,9 % HDP v roce 2010. Prognóza útvarů Komise z jara 2010 předpovídá, že poměr dluhu k HDP v roce 2010 dosáhne 50,5 % HDP a v roce 2011 vzroste na 54,9 % HDP. Kritérium dluhu stanovené ve Smlouvě je tedy splněno.

V souladu s ustanoveními Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu Komise ve své zprávě také provedla analýzu „rozhodujících faktorů“. Podle Paktu o stabilitě a růstu lze k těmto faktorům při procesu rozhodování o existenci nadměrného schodku přihlížet, pouze pokud schodek splňuje dvojí podmínku blízkosti referenční hodnotě a dočasnosti. V případě Finska tato dvojí podmínka není splněna. Posuzují-li se rozhodující faktory samy o sobě, zdají se být v tomto případě po celkovém srovnání relativně příznivé, a to vzhledem k dosavadním dobrým výsledkům finské fiskální politiky.

Stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 126 odst. 4 Smlouvy se shoduje s hodnocením obsaženým ve zprávě Komise podle čl. 126 odst. 3.

Komise je s ohledem na svou zprávu podle čl. 126 odst. 3 a na stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 126 odst. 4 toho názoru, že ve Finsku existuje nadměrný schodek. Toto stanovisko přijaté Komisí dne [15. června 2010] se podle čl. 126 odst. 5 předkládá Radě. Komise doporučuje, aby Rada rozhodla odpovídajícím způsobem v souladu s čl. 126 odst. 6. Komise současně Radě předkládá doporučení pro doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 určené Finsku s cílem odstranit nadměrný schodek.

4. Doporučení pro odstranění nadměrného schodku

Podle čl. 3 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 musí doporučení Rady podané v souladu s čl. 126 odst. 7 stanovit nejvýše šestiměsíční lhůtu, během níž má dotyčný členský stát přijmout účinná opatření, jakož i lhůtu pro odstranění nadměrného schodku, což „by mělo být ukončeno v následujícím roce po jeho zjištění, pokud nenastanou zvláštní okolnosti“. Ustanovení čl. 2 odst. 6 nařízení vyžaduje, aby při rozhodování o existenci zvláštních okolností byly vzaty v úvahu „rozhodující faktory“ posouzené ve zprávě Komise podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. V čl. 3 odst. 4 nařízení je stanoveno, že Rada musí doporučit, aby členský stát dosáhl „minimálního ročního zlepšení dosahujícího nejméně doporučené hodnoty 0,5 % HDP svého cyklicky očištěného salda, bez vlivu jednorázových a dočasných opatření, aby se zajistilo odstranění nadměrného schodku ve lhůtě, která je stanovena v doporučení“.

V případě Finska byly rozhodující faktory upřesněné v čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1467/97 a posouzené ve zprávě Komise podle čl. 124 odst. 3 vyhodnoceny jako příznivé. Nenaznačují však existenci zvláštních okolností, které by byly důvodem pro odchylku od běžné lhůty k nápravě nadměrného schodku. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2010 by totiž za předpokladu nezměněné politiky schodek veřejných financí klesl mírně pod 3% referenční hodnotu již v roce 2011. Vzhledem k těmto okolnostem je vhodné umožnit finským orgánům provést v roce 2010 fiskální opatření podle plánu, zajistí-li však, že plánované překročení referenční hodnoty 3 % HDP bude nadále omezené a dočasné. Finské orgány by měly upřesnit opatření, která mají zajistit dosažení plánované nápravy nadměrného schodku v roce 2011.

Zvýšený dohled v rámci postupu při nadměrném schodku, který se zdá nezbytný s ohledem na lhůtu pro odstranění nadměrného schodku, bude vyžadovat pravidelné a včasné sledování pokroku při provádění strategie fiskální konsolidace s cílem odstranit nadměrný schodek. V tomto ohledu by mohla být uvedené otázce účelně věnována samostatná kapitola aktualizace finského programu stability v roce 2011.

Srovnání základních makroekonomických a rozpočtových projekcí

 | |2007|2008|2009|2010|2011|

Reálný HDP (změna v %)|KOM jaro 2010 |4,9|1,2|-7,8|1,4|2,1|

|MF jaro 2010|4,9|1,2|-7,8|1,1|2,1|

Mezera výstupu (% potenciálního HDP)|KOM jaro 2010 1|5|4,1|-5|-4,6|-3,8|

|MF jaro 2010 |neuv.|neuv.|neuv.|neuv.|neuv.|

Saldo veřejných financí (% HDP)|KOM jaro 2010 |5,2|4,2|-2,2|-3,8|-2,9|

|MF jaro 2010 |5,2|4,1|-2,4|-4,2|-2,2|

Primární saldo (% HDP)|KOM jaro 2010 |6,7|5,6|-1|-2,6|-1,7|

|MF jaro 2010 |neuv.|neuv.|neuv.|neuv.|neuv.|

Cyklicky očištěné saldo (% HDP)|KOM jaro 2010 |2,6|2,1|0,3|-1,4|-1|

|MF jaro 2010 |neuv.|neuv.|neuv.|neuv.|neuv.|

Strukturální saldo 2 (% HDP)|KOM jaro 2010 |2,6|2,1|0,4|-1,3|-1|

|MF jaro 2010 |neuv.|neuv.|neuv.|neuv.|neuv.|

Hrubý veřejný dluh (% HDP)|KOM jaro 2010 |35,2|34,2|44|50,5|54,9|

|MF jaro 2010 |35,2|34,2|44|49,9|51,7|

Poznámky:|||||||

1 Na základě odhadovaného potenciálního růstu v jednotlivých letech období 2007–2011 ve výši 2,2 %, 2,1 %, 1,1 %, 1,0 % a 1,3 %.|

2 Cyklicky očištěné saldo bez jednorázových a jiných dočasných opatření. Jednorázová a jiná dočasná opatření podle prognózy útvarů Komise z jara 2010 dosahují 0,1 % HDP za rok 2009 a 0,2 % HDP za rok 2010 a zvyšují schodek .|

 | | | | | | |

Zdroj:|||||||

Prognóza ministerstva financí z jara 2010 (MF); prognózy útvarů Komise z jara 2010 (KOM); výpočty útvarů Komise.|

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o existenci nadměrného schodku ve Finsku

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 126 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na připomínky Finska,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Podle článku 126 Smlouvy o fungování Evropské unie se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí.

(2) Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých veřejných financí, které jsou prostředkem posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst, jenž bude přispívat k vytváření nových pracovních míst.

(3) Postup při nadměrném schodku podle článku 126 Smlouvy, upřesněný v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. (které je součástí Paktu o stabilitě a růstu), ukládá povinnost rozhodnout o existenci nadměrného schodku. Další ustanovení k provádění postupu při nadměrném schodku obsahuje Protokol o postupu při nadměrném schodku připojený ke Smlouvě. Podrobná pravidla a definice pro použití ustanovení uvedeného protokolu stanoví nařízení Rady (ES) č. 479/2009 Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1. . [4][5]

Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1.

(4) V roce 2005 došlo k reformě Paktu o stabilitě a růstu, která se pokusila posílit jeho účinnost a ekonomické základy a zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Cílem reformy bylo zajistit, aby ve všech krocích postupu při nadměrném schodku byla plně zohledněna zejména hospodářská a rozpočtová situace. Pakt o stabilitě a růstu tak poskytuje rámec na podporu vládních politik k rychlému návratu ke zdravému stavu rozpočtů s přihlédnutím k hospodářské situaci.

(5) Usoudí-li Komise, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek, je podle čl. 126 odst. 5 Smlouvy povinna předložit Radě stanovisko. Komise s ohledem na svou zprávu podle čl. 126 odst. 3 a na stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 126 odst. 4 dospěla k názoru, že ve Finsku existuje nadměrný schodek. Komise proto dne [15. června 2010] Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Finska jsou k dispozici na internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . předložila Radě stanovisko týkající se Finska.[6]

Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Finska jsou k dispozici na internetové stránce:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

(6) Podle ustanovení čl. 126 odst. 6 Smlouvy by Rada měla zvážit všechny připomínky, které dotyčný členský stát případně učiní, a poté po celkovém zhodnocení rozhodnout, zda nadměrný schodek existuje. V případě Finska vede toto celkové zhodnocení k následujícím závěrům.

(7) Podle údajů oznámených finskými orgány v dubnu 2010 má schodek veřejných financí ve Finsku v roce 2010 dosáhnout 4,1 % HDP, a překročit tak referenční hodnotu 3 % HDP. Z třetího doplňkového rozpočtu předloženého dne 14. května 2010 ministerstvem financí finskému parlamentu vyplývá, že daňové příjmy by v roce 2010 mohly být ve výsledku vyšší, než se plánuje, přesto nebyl cílový schodek oficiálně změněn. Plánovaný schodek se neblíží referenční hodnotě 3 % HDP, avšak její plánované překročení lze považovat za výjimečné ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Vyplývá zejména z prudkého zhoršení hospodářské situace ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Plánované překročení referenční hodnoty lze navíc považovat za dočasné. Prognóza útvarů Komise z jara 2010 předpovídá, že schodek klesne pod referenční hodnotu v roce 2011, k čemuž přispěje předpokládané posílení hospodářského oživení. Kritérium schodku stanovené ve Smlouvě tedy není splněno.

(8) Podle údajů oznámených finskými orgány v dubnu 2010 zůstává hrubý veřejný dluh pod referenční hodnotou 60 % HDP, a sice na úrovni 49,9 % HDP v roce 2010. Prognóza útvarů Komise z jara 2010 předpovídá, že poměr dluhu k HDP v roce 2010 dosáhne 50,5 % HDP a v roce 2011 vzroste na 54,9 % HDP, tudíž se udrží pod referenční hodnotou 60 % HDP. Kritérium dluhu stanovené ve Smlouvě je tedy splněno.

(9) Podle čl. 2 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 lze v procesu vedoucím k rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku v souladu s čl. 126 odst. 6 přihlédnout k „rozhodujícím faktorům“ pouze tehdy, jsou-li splněny současně dvě podmínky: schodek zůstane blízko referenční hodnoty a její překročení je dočasné. V případě Finska tato dvojí podmínka není splněna. V procesu vedoucím k tomuto rozhodnutí se tedy k rozhodujícím faktorům nepřihlíží,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Z celkového zhodnocení vyplývá, že ve Finsku existuje nadměrný schodek.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Finské republice.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda/předsedkyně […]

[1] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Tato zpráva rovněž přihlíží k „Technickým podmínkám provádění Paktu o stabilitě a růstu a obecným zásadám pro formu a obsah programů stability a konvergenčních programů“, které schválila Rada ECOFIN dne 10. listopadu 2009 a které jsou k dispozici na stránce http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Podle nařízení Rady (ES) č. 479/2009 musí členské státy Komisi dvakrát ročně oznamovat výši svého plánovaného a skutečného schodku veřejných financí a výši veřejného zadlužení. Nejnovější oznámení Finska je k dispozici na adrese: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Finska jsou k dispozici na internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

[5] Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1.

[6] Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Finska jsou k dispozici na internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .