52009SC0047

ES

(...PICT...)|COMISIÓN DE LAS COMUNIDADES EUROPEAS|

Bruselas, 21.1.2009

SEC(2009) 47

DOCUMENTO DE TRABAJO DE LOS SERVICIOS DE LA COMISIÓN que acompaña al

Propuesta de DIRECTIVA DEL PARLAMENTO EUROPEO Y DEL CONSEJO sobre las formalidades informativas exigibles a los buques a su llegada o salida de los puertos de los Estados miembros de la Comunidad y por la que se deroga la Directiva 2002/6/CE Informe sobre la evaluación de impacto de distintas opciones para simplificar, reducir o eliminar los procedimientos administrativos aplicables al transporte marítimo de corta distancia y para crear un espacio marítimo europeo sin barreras SÍNTESIS DEL INFORME DE EVALUACIÓN DE IMPACTO {COM(2009) 11 final} {SEC(2009) 46}

RESUMEN

La política de fomento del transporte marítimo de corta distancia se propone luchar contra los principales problemas económicos, sociales y ambientales que supone el crecimiento rápido del transporte por carretera y contra los problemas derivados que constituyen la congestión, los accidentes y la contaminación. Europa necesita un sistema de transporte multimodal eficaz que combine las ventajas de todos los modos a fin de mantener y aumentar su competitividad y prosperidad, con arreglo a los objetivos de Lisboa y a la revisión intermedia del Libro Blanco sobre la política europea de transportes.

Los procedimientos administrativos complejos impiden un desarrollo más rápido del transporte marítimo de corta distancia. Además, presentan un impacto económico negativo, especialmente por los costes que generan los retrasos administrativos, los controles frecuentes o periódicos y el tiempo pasado en preparar documentos y expedientes. Esa complejidad también reduce el atractivo de este modo de transporte y le impide contribuir plenamente a la eficiencia y sostenibilidad del sistema europeo de transporte.

Ya se han conseguido eliminar los obstáculos al transporte terrestre y, sin embargo, el mercado interior de la Unión Europea sigue sin ser una realidad para el transporte marítimo de corta distancia.

En el contexto del proyecto de creación de un espacio europeo del transporte marítimo sin barreras, los servicios de la Comisión evaluaron los principales procedimientos administrativos y documentales del transporte marítimo de corta distancia para simplificarlos, reducirlos y, en la medida de lo posible, eliminarlos cuando se trate de operaciones de transporte entre dos puertos comunitarios.

En particular, se examinaron los procedimientos siguientes:

· procedimientos aduaneros (incluidos los procedimientos simplificados);

· procedimientos de información sobre buques;

· procedimientos veterinarios y fitosanitarios;

· transporte de mercancías peligrosas.

También se evaluaron los siguientes ámbitos de posibles mejoras:

· transmisión electrónica de datos administrativos;

· ventanilla única para todas las formalidades administrativas;

· ventanilla única para los controles;

· certificados de exención del practicaje;

· posibilidad de optar por una lengua alternativa para las formalidades administrativas;

· zonas reservadas en los puertos para el transporte marítimo de corta distancia.

Se consideraron tres opciones:

– el statu quo (supuesto de base);

– una simplificación caso por caso de las distintas formalidades administrativas;

– acciones basadas en una serie coordinada de medidas a fin de simplificar, reducir y, a ser posible, eliminar las formalidades para los buques que naveguen entre puertos comunitarios, a imagen y semejanza del modelo que ofrece el mercado interior del transporte terrestre.

La evaluación de impacto de estas opciones se basa en varios supuestos formulados teniendo debida cuenta de las contribuciones de todas las partes interesadas. Se ha puesto de manifiesto sin lugar a dudas que la simplificación administrativa aporta beneficios claros y que no debe excluirse al sector del transporte marítimo del régimen general de libre circulación establecido para el transporte terrestre.

La iniciativa ha recibido el pleno apoyo de las partes implicadas y constituye una de las piedras angulares de la Comunicación reciente sobre una política marítima integrada, denominada «Libro Azul». Las partes consideran que no sólo los retrasos registrados, sino incluso el riesgo de tales retrasos, disuaden de recurrir al transporte marítimo de corta distancia. La fiabilidad y la puntualidad son los factores más importantes y estos mejorarán si se adoptan las medidas propuestas, con un coste razonable para la sociedad. Adaptar las formalidades administrativas aplicadas al transporte marítimo intracomunitario a las que se aplican a los demás modos de transporte atraerá a más cargadores hacia esta opción.

Así pues, se sugiere que la Comisión adopte un programa de acción para simplificar los procedimientos administrativos existentes e incluso para eliminar alguno de ellos. El plan de acción incluye medidas a corto plazo:

– Racionalización de los procedimientos de información sobre buques y carga que requieren las directivas 2002/6/CE (formalidades aplicables a los buques a la entrada o salida de los puertos), 2000/59/CE (instalaciones portuarias receptoras de desechos generados por buques y residuos de carga), 2002/59/CE (seguimiento e información sobre el tráfico marítimo) y el Reglamento (CE) nº 725/2004 (protección de los buques y las instalaciones portuarias).

– Eliminación de los controles sistemáticos y de los requisitos documentales de las aduanas para las mercancías transportadas por mar entre puertos comunitarios, como se viene haciendo en el transporte terrestre. Esta medida requiere una modificación de las normas de aplicación del Código aduanero comunitario Reglamento (CEE) nº 2913/92 del Consejo, de 12 de octubre de 1992, por el que se aprueba el Código aduanero comunitario y Reglamento (CE) nº 450/2008 del Parlamento Europeo y del Consejo, de 23 de abril de 2008, por el que se establece el código aduanero comunitario (DO L 145 de 4.6.2008, p. 1). y debe estar en vigor en 2010.[1]

Reglamento (CEE) nº 2913/92 del Consejo, de 12 de octubre de 1992, por el que se aprueba el Código aduanero comunitario y Reglamento (CE) nº 450/2008 del Parlamento Europeo y del Consejo, de 23 de abril de 2008, por el que se establece el código aduanero comunitario (DO L 145 de 4.6.2008, p. 1).

– En lo que se refiere a la legislación sobre los productos veterinarios y fitosanitarios, deben adoptarse directrices en 2009 para agilizar los controles documentales que establecen las directivas 89/662/CEE Directiva del Consejo de 11 de diciembre de 1989 relativa a los controles veterinarios aplicables en los intercambios intracomunitarios con vistas a la realización del mercado interior (DO L 395 de 30.12.1989, p. 13). , 90/425/CEE Directiva 90/425/CEE del Consejo, de 26 de junio de 1990, relativa a los controles veterinarios y zootécnicos aplicables en los intercambios intracomunitarios de determinados animales vivos y productos con vistas a la realización del mercado interior (DO L 224 de 18.8.1990, p. 29). y 2000/29/CE Directiva 2000/29/CE del Consejo, de 8 de mayo de 2000, relativa a las medidas de protección contra la introducción en la Comunidad de organismos nocivos para los vegetales o productos vegetales y contra su propagación en el interior de la Comunidad (DO L 169 de 10.7.2000, p. 1). .[2][3][4]

Directiva del Consejo de 11 de diciembre de 1989 relativa a los controles veterinarios aplicables en los intercambios intracomunitarios con vistas a la realización del mercado interior (DO L 395 de 30.12.1989, p. 13).

Directiva 90/425/CEE del Consejo, de 26 de junio de 1990, relativa a los controles veterinarios y zootécnicos aplicables en los intercambios intracomunitarios de determinados animales vivos y productos con vistas a la realización del mercado interior (DO L 224 de 18.8.1990, p. 29).

Directiva 2000/29/CE del Consejo, de 8 de mayo de 2000, relativa a las medidas de protección contra la introducción en la Comunidad de organismos nocivos para los vegetales o productos vegetales y contra su propagación en el interior de la Comunidad (DO L 169 de 10.7.2000, p. 1).

Es necesario adoptar otras medidas de aplicación, en concreto:

– reforzar la transmisión electrónica de datos administrativos;

– crear una ventanilla administrativa única;

– simplificar el transporte marítimo de mercancías peligrosas considerando equivalentes, en los Estados miembros de la Unión Europea, determinadas normas del Código IMDG (transporte marítimo de mercancías peligrosas) y las normas del ADR/RID (transporte de mercancías peligrosas por carretera o ferrocarril).

Las dos primeras medidas podrían aplicarse y coordinarse en el contexto de propuestas más amplias, especialmente las que deberán incluirse en el programa de acción para la creación de sistemas marítimos electrónicos en 2009.

Además, debe recomendarse a los Estados miembros que apliquen nuevas medidas cada vez que las condiciones locales así lo permitan de forma eficiente. Se trata, por ejemplo, de:

– coordinar las inspecciones realizadas en los puertos por los distintos servicios administrativos («ventanilla administrativa única»);

– ampliar el alcance de los certificados de exención del practicaje;

– autorizar el uso de la lengua más corriente en el transporte marítimo como alternativa a las lenguas nacionales en los intercambios administrativos;

– crear en los puertos zonas reservadas al transporte marítimo de corta distancia para facilitar sus operaciones.

Esta combinación de medidas y su aplicación coordinada permitirán ahorrar costes y obtener una mayor productividad, garantizando a su vez que estén disponibles los datos esenciales.

La información sobre las mercancías sujetas a control aduanero o de otra índole (productos animales, veterinarios y fitosanitarios) seguirá disponible y deberá presentarse en controles puntuales.

Este paquete de medidas permitirá una reducción de la carga administrativa que se estima en 2 400 millones de euros, con unos beneficios ambientales que oscilarán entre 182 y 365 millones de euros en el período 2009-2040. Se estima que el coste de concepción, desarrollo y aplicación de estas medidas ascenderá a 617 millones de euros. Lo sufragarán los operadores económicos, esencialmente las autoridades portuarias y las compañías navieras. El coste para las administraciones nacionales será insignificante.

Con este enfoque no se corre el riesgo de reducir las normas actuales, por lo que se preservan los objetivos fundamentales de los reglamentos sobre aduanas y seguridad.

En cambio se reducirán los costes en que incurren las empresas de varios Estados miembros y, por ende, los consumidores.

[1] Reglamento (CEE) nº 2913/92 del Consejo, de 12 de octubre de 1992, por el que se aprueba el Código aduanero comunitario y Reglamento (CE) nº 450/2008 del Parlamento Europeo y del Consejo, de 23 de abril de 2008, por el que se establece el código aduanero comunitario (DO L 145 de 4.6.2008, p. 1).

[2] Directiva del Consejo de 11 de diciembre de 1989 relativa a los controles veterinarios aplicables en los intercambios intracomunitarios con vistas a la realización del mercado interior (DO L 395 de 30.12.1989, p. 13).

[3] Directiva 90/425/CEE del Consejo, de 26 de junio de 1990, relativa a los controles veterinarios y zootécnicos aplicables en los intercambios intracomunitarios de determinados animales vivos y productos con vistas a la realización del mercado interior (DO L 224 de 18.8.1990, p. 29).

[4] Directiva 2000/29/CE del Consejo, de 8 de mayo de 2000, relativa a las medidas de protección contra la introducción en la Comunidad de organismos nocivos para los vegetales o productos vegetales y contra su propagación en el interior de la Comunidad (DO L 169 de 10.7.2000, p. 1).

ET

(...PICT...)|EUROOPA ÜHENDUSTE KOMISJON|

Brüssel, 21.1.2009

SEK(2009) 47

KOMISJONI TALITUSTE TÖÖDOKUMENT Lisatud järgmisele dokumendile:

Ettepanek: EUROOPA PARLAMENDI JA NÕUKOGU DIREKTIIV, milles käsitletakse ühenduse liikmesriikide sadamatesse sisenevate ja neist väljuvate laevade teavitusformaalsusi ning millega tunnistatakse kehtetuks direktiiv 2002/6/EÜ Lähimereveo haldusmenetluste lihtsustamist/vähendamist/tühistamist ja Euroopa piirideta meretranspordiruumi loomist käsitlevate eri tegevussuundade mõju hindamise aruanne MÕJU HINDAMISE ARUANDE KOKKUVÕTE {KOM(2009) 11 lõplik} {SEK(2009) 46}

KOKKUVÕTE

Maanteid pidi toimuva raskeveo kiire kasv ja sellega seonduvad ummikud, õnnetused ja saaste on peamised majanduslikud, ühiskondlikud ja keskkonnaprobleemid, mida lähimereveo edendamise poliitika peab eeldatavasti lahendama. Euroopa vajab tõhusat kõikide transpordiliikide eeliseid ühendavat logistilist transpordisüsteemi, et säilitada ja suurendada Euroopa konkurentsivõimet ja jõukust kooskõlas Lissaboni strateegiaga ja Euroopa transpordipoliitika valge raamatu vahekokkuvõttega.

Keerukad haldusmenetlused takistavad lähimereveo kiiremat arengut. Haldusmenetlustel on negatiivsed majanduslikud tagajärjed: eelkõige haldusalaste viivitustega seotud kulud, sagedased või regulaarsed kontrollid ning dokumentide ja menetluste ettevalmistamisele kulunud aeg. Selline keerukus vähendab ka kõnealuse transpordiliigi huvipakkuvust ja tingib selle, et lähimerevedu ei aita täiel määral kaasa Euroopa transpordisüsteemi tõhususe ja säästvuse edendamisele.

Kui maismaatranspordi puhul on takistatused kõrvaldatud, siis lähimereveo osas ei ole Euroopa Liidu siseturg veel välja kujundatud.

Komisjon on Euroopa piirideta meretranspordiruumi kontseptsiooni alusel hinnanud lähimereveo peamisi haldus- ja dokumendimenetlusi, et neid kahe ELi sadama vahelise transpordi puhul lihtsustada, vähendada või võimaluse korral tühistada.

Eelkõige uuriti järgmisi menetlusi:

· tolliprotseduurid (kaasa arvatud lihtsustatud protseduurid)

· laevaga seotud teavitusformaalsused

· veterinaar- ja fütosanitaarmenetlused

· ohtlike kaupade vedu

Lisaks kaaluti ka järgmisi võimalusi:

· haldusandmete elektrooniline edastamine

· ühtne liides kõikide haldusmenetluste jaoks

· ühtne kontrollpunkt

· lootsitasõidu load

· alternatiivne asjaajamiskeel

· lähimereveo jaoks eraldatud kindlad alad sadamas

Kaaluti järgmisi võimalusi:

– praegune olukord lähtestsenaariumina;

– üksikute haldusformaalsuste lihtsustamine igal üksikjuhul eraldi;

– kooskõlastatud meetmete kogumil põhinev tegevus, millega lihtsustatakse, vähendatakse ja võimaluse korral tühistatakse ELi sadamate vahel sõitvate laevadega seotud formaalsused vastavalt maismaatranspordi siseturu näitele.

Kõnealuste võimaluste mõju hindamine põhines mitmel oletusel, mis tehti kõikide sidusrühmade seisukohtade hoolikal kaalumisel. See näitas veenvalt, et haldusalane lihtsustamine toob selget kasu ja et meretranspordisektorit ei tohiks jätta välja üldisest, maismaatranspordis juba kehtestatud vaba ringluse süsteemist.

Algatus on saanud asjaomaste sidusrühmade täieliku toetuse ja see on üks hiljutise integreeritud merenduspoliitikat käsitleva teatise („sinine raamat”) nurgakivi. Sidusrühmad leidsid, et lähimereveo kasutamist ei nõrgenda üksnes tegelikud viivitused, vaid ka viivituste oht. Usaldusväärus ja täpsus on kõige olulisemad tegurid ning neid parandatakse kavandatud meetmete abil ühiskonna jaoks tagasihoidlike kuludega. ELi sisese meretranspordi suhtes kohaldatavad haldusformaalsused viiakse vastavusse teiste transpordiliikidega ning tänu sellele valivad paljud lastisaatjad meretranspordi.

Sellest tulenevalt tehakse ettepanek, et komisjon võtab vastu tegevuskava olemasolevate haldusmenetluste lihtsustamiseks ja neist mõne tühistamiseks. Tegevuskava sisaldab lühiajalisi meetmeid:

– laevade ja kaupadega seotud selliste aruannete ja vormide ratsionaliseerimine direktiividega 2002/6/EÜ (formaalsused laevade sadamasse saabumisel ja sealt lahkumisel), 2000/59/EÜ (heitmete ja jäätmete vastuvõtmine), 2002/59/EÜ (laevade seire) ja määrusega (EÜ) nr 725/2004 (meresõiduturvalisus);

– tolli süstemaatiliste kontrollide ja dokumendinõuete tühistamine ELi sadamate vahel meritsi veetavate kaupade puhul vastavalt maismaatranspordi näitele. Meede eeldab ühenduse tolliseadustiku Nõukogu määrus (EMÜ) nr 2913/92, 12. oktoober 1992, ning Euroopa Parlamendi ja nõukogu määrus (EÜ) nr 450/2008, 23. aprill 2008, millega kehtestatakse ühenduse tolliseadustik (ELT L 145, 4.6.2008, lk 1). rakendussätete muutmist ja see peaks jõustuma 2010. aastal;[1]

Nõukogu määrus (EMÜ) nr 2913/92, 12. oktoober 1992, ning Euroopa Parlamendi ja nõukogu määrus (EÜ) nr 450/2008, 23. aprill 2008, millega kehtestatakse ühenduse tolliseadustik (ELT L 145, 4.6.2008, lk 1).

– 2009. aastal tuleks vastu võtta taimseid ja loomseid tooteid käsitlevate õigusaktidega seotud suunised, et kiirendada direktiivides 89/662/EMÜ, Nõukogu direktiiv 89/662/EMÜ, 11. detsember 1989, veterinaarkontrollide kohta ühendusesiseses kaubanduses seoses siseturu väljakujundamisega (EÜT L 395, 30.12.1989, lk 13). 90/425/EMÜ Nõukogu direktiiv 90/425/EMÜ, 26. juuni 1990, milles käsitletakse ühendusesiseses kaubanduses teatavate elusloomade ja toodete suhtes seoses siseturu väljakujundamisega kohaldatavaid veterinaar- ja zootehnilisi kontrolle (EÜT L 224, 18.8.1990, lk 29). ja 2000/29/EÜ Nõukogu direktiiv 2000/29/EÜ, 8. mai 2000, taimedele või taimsetele saadustele kahjulike organismide ühendusse sissetoomise ja seal levimise vastu võetavate kaitsemeetmete kohta (EÜT L 169, 10.7.2000, lk 1). sätestatud dokumentide kontrolli.[2][3][4]

Nõukogu direktiiv 89/662/EMÜ, 11. detsember 1989, veterinaarkontrollide kohta ühendusesiseses kaubanduses seoses siseturu väljakujundamisega (EÜT L 395, 30.12.1989, lk 13).

Nõukogu direktiiv 90/425/EMÜ, 26. juuni 1990, milles käsitletakse ühendusesiseses kaubanduses teatavate elusloomade ja toodete suhtes seoses siseturu väljakujundamisega kohaldatavaid veterinaar- ja zootehnilisi kontrolle (EÜT L 224, 18.8.1990, lk 29).

Nõukogu direktiiv 2000/29/EÜ, 8. mai 2000, taimedele või taimsetele saadustele kahjulike organismide ühendusse sissetoomise ja seal levimise vastu võetavate kaitsemeetmete kohta (EÜT L 169, 10.7.2000, lk 1).

Rakendada tuleks ka muid vajalikke meetmeid, milleks on:

– haldusandmete elektroonilise edastamise edendamine;

– ühtse haldusalase liidese loomine;

– ohtlike kaupade meretranspordi lihtsustamine, võrdsustades ELi liikmesriikides mõned IMDG (ohtlike kaupade merevedu) eeskirjad ja ADR/RID (ohtlike kaupade autovedu/raudteevedu) eeskirjad.

Esimest kahte meedet võiks rakendada ja kooskõlastada ulatuslikemate ettepanekute alusel, mis eelkõige sisalduvad 2009. aasta e-merenduse süsteemide kasutuselevõtu tegevuskavas.

Lisaks sellele tuleks soovitada, et liikmesriigid rakendaksid täiendavaid vajalikke meetmeid iga kord, kui kohalikud olud võimaldavad seda teha tõhusalt; kõnealused meetmed on järgmised:

– kooskõlastada sadamates erinevate haldusteenistuste tehtavad kontrollid (ühtne haldusalane kontrollpunkt);

– lootsitasõidu lubade kohaldamisala laiendamine;

– merenduses kõige enam kasutatava keele kasutuselevõtt haldusalases suhtlemises riigikeel(t)e alternatiivina;

– sadamates lähimereveo jaoks eraldatud alade loomine, kui see hõlbustab mereveoga seotud toiminguid.

Kõnelauseid meetmeid kombineerides ja neid kooskõlastatult rakendades saab kulusid kokku hoida ja parandada tootlikkust, säilitades samal ajal olulise teabe kättesaadavuse.

Tolli- ja muu järelevalve all (loomsed tooted, veterinaar- ja fütosanitaarkontroll) olevaid kaupu käsitlev teave oleks endiselt kättesaadav ja see tuleb esitada pisteliste kontrollide puhul.

Meetmepakett aitab vähendada halduskoormust 2,4 miljardi euro ulatuses ning sellest saadav keskkonnaalane kasu on ajavahemikul 2009–2040 hinnanguliselt 182–365 miljonit eurot. Meetmete kavandamise, arendamise ja elluviimise kulud on hinnanguliselt 617 miljonit eurot. Need kulud jagunevad ettevõtjate, eelkõige sadamaasutuste ja laevandusettevõtjate vahel. Riiklike ametiasutuste kulud oleksid tühised.

Kõnealuse lähenemisviisi rakendamine ei tooks kaasa normide alandamise ohtu ning seega säiliksid tolli- ja ohutusalaste õigusaktide põhieesmärgid.

Mitmes liikmesriigis aitaks see vähendada ettevõtjate ja seeläbi ka tarbijate kulusid.

[1] Nõukogu määrus (EMÜ) nr 2913/92, 12. oktoober 1992, ning Euroopa Parlamendi ja nõukogu määrus (EÜ) nr 450/2008, 23. aprill 2008, millega kehtestatakse ühenduse tolliseadustik (ELT L 145, 4.6.2008, lk 1).

[2] Nõukogu direktiiv 89/662/EMÜ, 11. detsember 1989, veterinaarkontrollide kohta ühendusesiseses kaubanduses seoses siseturu väljakujundamisega (EÜT L 395, 30.12.1989, lk 13).

[3] Nõukogu direktiiv 90/425/EMÜ, 26. juuni 1990, milles käsitletakse ühendusesiseses kaubanduses teatavate elusloomade ja toodete suhtes seoses siseturu väljakujundamisega kohaldatavaid veterinaar- ja zootehnilisi kontrolle (EÜT L 224, 18.8.1990, lk 29).

[4] Nõukogu direktiiv 2000/29/EÜ, 8. mai 2000, taimedele või taimsetele saadustele kahjulike organismide ühendusse sissetoomise ja seal levimise vastu võetavate kaitsemeetmete kohta (EÜT L 169, 10.7.2000, lk 1).

FR

(...PICT...)|COMMISSION DES COMMUNAUTÉS EUROPÉENNES|

Bruxelles, le 21.1.2009

SEC(2009) 47

DOCUMENT DE TRAVAIL DES SERVICES DE LA COMMISSION accompagnant la

Proposition de DIRECTIVE DU PARLEMENT EUROPÉEN ET DU CONSEIL concernant les formalités déclaratives applicables aux navires à l'entrée ou à la sortie des ports des États membres de la Communauté et abrogeant la directive 2002/6/CE Rapport d'analyse d'impact de différentes solutions visant à simplifier/réduire/supprimer les procédures administratives applicables au transport maritime à courte distance et à mettre en place un espace européen du transport maritime sans barrières RÉSUMÉ DE L'ANALYSE D'IMPACT {COM(2009) 11 final} {SEC(2009) 46}

RÉSUMÉ

La politique de promotion du transport maritime à courte distance a pour objet de lutter contre la croissance rapide des transports routiers et ses corollaires, à savoir les encombrements de circulation, les accidents de la route et la pollution, qui sont des problèmes économiques, sociaux et environnementaux majeurs. L'Europe a besoin d'un système de transport multimodal efficace combinant les avantages de tous les modes pour maintenir et accroître sa compétitivité et sa prospérité, conformément aux objectifs de Lisbonne et au bilan à mi-parcours du Livre blanc sur la politique européenne des transports.

Le transport maritime à courte distance est soumis à des procédures administratives complexes qui freinent son développement. Ces procédures ont des incidences économiques négatives, elles génèrent notamment des coûts liés aux retards administratifs, aux contrôles fréquents ou réguliers et au temps passé à la préparation des documents et procédures. Cette lourdeur administrative a également pour effet de rendre ce mode moins intéressant et de l'empêcher de contribuer pleinement à l'efficacité et à la viabilité du système de transport européen.

Si les obstacles au développement du transport terrestre ont finalement été supprimés, le marché intérieur n'est pas encore achevé en ce qui concerne le transport maritime à courte distance.

Dans le cadre du projet de création d'un espace européen du transport maritime sans barrières, les services de la Commission ont passé en revue les principales procédures administratives et documentaires applicables au transport maritime à courte distance en vue de les simplifier, de les réduire ou, dans la mesure du possible, de les supprimer pour les transports effectués entre deux ports de l'UE.

Les procédures suivantes ont notamment été examinées:

· procédures douanières (y compris les procédures simplifiées);

· procédures de signalement des navires;

· contrôles vétérinaires et phytosanitaires;

· procédures applicables au transport de marchandises dangereuses.

D'autres domaines d'améliorations possibles ont également été pris en compte:

· transmission électronique de données administratives;

· guichet unique pour toutes les formalités administratives;

· guichet unique pour les contrôles;

· dispenses de pilotage;

· autre langue possible pour les formalités administratives;

· zones réservées au transport maritime à courte distance dans les ports.

Trois options ont été envisagées:

– statu quo (scénario de référence);

– simplification au cas par cas des différentes formalités administratives;

– actions basées sur un ensemble coordonné de mesures visant à simplifier, à réduire et, lorsque c'est possible, à supprimer les formalités applicables aux navires reliant des ports de l'UE sur le modèle du marché intérieur des transports terrestres.

L'analyse de l'impact de ces options repose sur plusieurs hypothèses formulées en tenant rigoureusement compte des contributions de toutes les parties concernées. Elle a montré avec suffisamment de certitude que la simplification administrative apporte des bénéfices certains et que le secteur du transport maritime ne devrait pas être exclu du régime général de libre circulation instauré pour les transports terrestres.

Les parties concernées ont apporté leur plein soutien à l'initiative, qui est l'un des points clés de la récente communication sur une politique maritime intégrée, le «Livre bleu». Elles ont estimé que, outre les retards réels, le risque de retards jouait un rôle dissuasif important. La fiabilité et la ponctualité sont les facteurs les plus importants et les mesures proposées, qui ont un coût raisonnable pour la société, permettront de les améliorer. Rapprocher les formalités administratives appliquées au transport maritime intracommunautaire de celles imposées aux autres modes permettra d'attirer davantage de chargeurs vers le mode maritime.

Il est donc proposé que la Commission adopte un programme d'action en vue de simplifier les procédures administratives existantes, voire d'en supprimer certaines. Le programme d'action comprend des mesures à court terme:

– simplification des procédures et formalités de compte rendu des navires et des cargaisons prévues par les directives 2002/6/CE (formalités applicables aux navires à l'entrée et/ou à la sortie des ports), 2000/59/CE (installations de réception des déchets et résidus de cargaison), 2002/59/CE (suivi des navires) et par le règlement (CE) n° 725/2004 (sûreté des navires et des installations portuaires);

– suppression des contrôles systématiques et des exigences documentaires des services des douanes pour les marchandises transportées par mer entre les ports de l'UE dans un but d'harmonisation avec le transport terrestre. La mesure, qui nécessitera une modification des dispositions d'application du code des douanes communautaire Règlement (CEE) n° 2913/92 du Conseil, du 12 octobre 1992, établissant le code des douanes communautaire et règlement (CE) n° 450/2008 du Parlement européen et du Conseil du 23 avril 2008 établissant le code des douanes communautaire; JO L 145 du 4.6.2008, p. 1. , devrait entrer en vigueur d'ici 2010;[1]

Règlement (CEE) n° 2913/92 du Conseil, du 12 octobre 1992, établissant le code des douanes communautaire et règlement (CE) n° 450/2008 du Parlement européen et du Conseil du 23 avril 2008 établissant le code des douanes communautaire; JO L 145 du 4.6.2008, p. 1.

– concernant la législation sur les produits vétérinaires et phytosanitaires, des orientations devraient être adoptées en 2009 en vue d'accélérer les contrôles documentaires prévus par les directives 89/662/CEE Directive 89/662/CEE du Conseil du 11 décembre 1989 relative aux contrôles vétérinaires applicables dans les échanges intracommunautaires dans la perspective de la réalisation du marché intérieur; JO L 395 du 30.12.1989, p. 13. , 90/425/CEE Directive 90/425/CEE du Conseil du 26 juin 1990 relative aux contrôles vétérinaires et zootechniques applicables dans les échanges intracommunautaires de certains animaux vivants et produits dans la perspective de la réalisation du marché intérieur; JO L 224 du 18.8.1990, p. 29. et 2000/29/CE Directive 2000/29/CE du Conseil du 8 mai 2000 concernant les mesures de protection contre l'introduction dans la Communauté d'organismes nuisibles aux végétaux ou aux produits végétaux et contre leur propagation à l'intérieur de la Communauté; JO L 169 du 10.7.2000, p. 1. .[2][3][4]

Directive 89/662/CEE du Conseil du 11 décembre 1989 relative aux contrôles vétérinaires applicables dans les échanges intracommunautaires dans la perspective de la réalisation du marché intérieur; JO L 395 du 30.12.1989, p. 13.

Directive 90/425/CEE du Conseil du 26 juin 1990 relative aux contrôles vétérinaires et zootechniques applicables dans les échanges intracommunautaires de certains animaux vivants et produits dans la perspective de la réalisation du marché intérieur; JO L 224 du 18.8.1990, p. 29.

Directive 2000/29/CE du Conseil du 8 mai 2000 concernant les mesures de protection contre l'introduction dans la Communauté d'organismes nuisibles aux végétaux ou aux produits végétaux et contre leur propagation à l'intérieur de la Communauté; JO L 169 du 10.7.2000, p. 1.

Il devrait également être nécessaire de mettre en œuvre d'autres mesures de facilitation, notamment:

– renforcer la transmission électronique de données administratives;

– mettre en place un guichet administratif unique;

– simplifier les opérations de transport de marchandises dangereuses par mer grâce à l'application, dans les États membres de l'UE, de l'équivalence entre certaines règles du code IMDG (transport de marchandises dangereuses par mer) et les règles de l'ADR/RID (transport de marchandises dangereuses par route/rail).

Les deux premières mesures pourraient être mises en œuvre et coordonnées dans le cadre de propositions plus larges, notamment celles qui doivent être incluses dans le programme d'action pour la mise en place de systèmes «e-maritime» en 2009.

En outre, des recommandations devraient être faites aux États membres pour qu'ils mettent en œuvre d'autres mesures de facilitation, chaque fois que les conditions locales le permettent de manière efficace, c'est-à-dire:

– coordonner les inspections effectuées dans les ports par les différents services administratifs («guichet administratif unique»);

– étendre le champ d'application des dispenses de pilotage;

– autoriser l'usage de la langue la plus couramment utilisée dans les transports en mer comme alternative aux langues nationales dans les échanges administratifs;

– créer, à l'intérieur des ports, des zones réservées au transport maritime à courte distance pour faciliter les opérations pour ce mode.

Grâce à cette combinaison de mesures et à leur mise en œuvre coordonnée, il sera possible de diminuer les coûts et d'obtenir des gains de productivité tout en garantissant la disponibilité des informations essentielles.

Les informations sur les marchandises sous contrôle douanier ou autre (produits animaux ou marchandises soumises à des contrôles vétérinaires et phytosanitaires) seraient toujours disponibles et devraient être présentées lors de contrôles ponctuels.

Cet ensemble de mesures permettra de faire des économies de coûts administratifs d'environ 2,4 milliards d'euros et des bénéfices environnementaux estimés à 182 – 365 millions d'euros sur la période 2009-2040. Le coût de la conception, du développement et de la mise en œuvre des mesures est estimé à 617 millions d'euros. Il serait supporté par les opérateurs économiques, essentiellement les autorités portuaires et les compagnies maritimes. Le coût pour les administrations nationales serait négligeable.

Cette stratégie ne présente pas le risque d'abaisser le niveau de qualité, et préserve ainsi les objectifs fondamentaux des réglementations douanières et des réglementations en matière de sûreté.

Elle aiderait à abaisser les coûts supportés par les entreprises dans plusieurs États membres et, par conséquent, par les consommateurs.

[1] Règlement (CEE) n° 2913/92 du Conseil, du 12 octobre 1992, établissant le code des douanes communautaire et règlement (CE) n° 450/2008 du Parlement européen et du Conseil du 23 avril 2008 établissant le code des douanes communautaire; JO L 145 du 4.6.2008, p. 1.

[2] Directive 89/662/CEE du Conseil du 11 décembre 1989 relative aux contrôles vétérinaires applicables dans les échanges intracommunautaires dans la perspective de la réalisation du marché intérieur; JO L 395 du 30.12.1989, p. 13.

[3] Directive 90/425/CEE du Conseil du 26 juin 1990 relative aux contrôles vétérinaires et zootechniques applicables dans les échanges intracommunautaires de certains animaux vivants et produits dans la perspective de la réalisation du marché intérieur; JO L 224 du 18.8.1990, p. 29.

[4] Directive 2000/29/CE du Conseil du 8 mai 2000 concernant les mesures de protection contre l'introduction dans la Communauté d'organismes nuisibles aux végétaux ou aux produits végétaux et contre leur propagation à l'intérieur de la Communauté; JO L 169 du 10.7.2000, p. 1.

HU

(...PICT...)|AZ EURÓPAI KÖZÖSSÉGEK BIZOTTSÁGA|

Brüsszel, 2009.1.21.

SEC(2009) 47

BIZOTTSÁGI SZOLGÁLATI MUNKADOKUMENTUM amely a következő dokumentumot kíséri:

Javaslat: AZ EURÓPAI PARLAMENT ÉS A TANÁCS IRÁNYELVE a Közösség tagállamainak kikötőibe érkező vagy onnan induló hajókra vonatkozó jelentések alaki követelményeiről és a 2002/6/EK irányelv hatályon kívül helyezéséről Jelentés a rövid távú tengeri szállítással összefüggő adminisztratív eljárások egyszerűsítésére, csökkentésére és megszüntetésére vonatkozó különféle lehetőségek hatásvizsgálatáról, valamint a korlátok nélküli európai tengeri szállítási térség végrehajtásáról A HATÁSVIZSGÁLATRÓL SZÓLÓ JELENTÉS ÖSSZEFOGLALÁSA {COM(2009) 11 végleges} {SEC(2009) 46}

ÖSSZEFOGLALÓ

A közúti teherszállítás gyors ütemű növekedése és az azzal összefüggő forgalmi torlódások, balesetek és környezetszennyezés azok a legkomolyabb gazdasági, társadalmi és környezeti problémák, amelyekre a várakozások szerint a rövid távú tengeri szállítás előmozdítását célzó politika megoldást jelenthet. Európának olyan hatékony, módközi szállítási rendszerre van szüksége, amely – a lisszaboni menetrenddel és az európai közlekedéspolitikáról szóló fehér könyv félidei felülvizsgálatával összhangban – Európa versenyképességének és prosperitásának fenntartása, illetve növelése érdekében ötvözi az egyes szállítási módok előnyeit.

Az összetett adminisztratív eljárások akadályozzák a rövid távú tengeri szállítás gyorsabb fejlődését. A szóban forgó eljárások negatív gazdasági következményekkel járnak, különös tekintettel az adminisztratív késedelmekből fakadó költségekre, a gyakori vagy rendszeres ellenőrzésekre, valamint a dokumentumok és az eljárások előkészítésére fordított időre. Az ügyintézés összetettsége ezenkívül csökkenti a szóban forgó szállítási mód vonzerejét, így a rövid távú tengeri szállítás nem tud teljes mértékben hozzájárulni az európai szállítási rendszer hatékonyságához és fenntarthatóságához.

Amíg a szárazföldi szállítás esetében az akadályok megszüntetése végre megvalósult, az Európai Unió belső piaca mindeddig nem teljesedett ki a rövid távú tengeri szállítás tekintetében.

A korlátok nélküli európai tengeri szállítási térségre vonatkozó elképzelés kidolgozása keretében a Bizottság szolgálatai értékelték a rövid távú tengeri szállításhoz kapcsolódó főbb adminisztratív és dokumentumkezelési eljárásokat annak érdekében, hogy azok az uniós kikötők közötti szállítási műveletek összefüggésében egyszerűsíthetők, ésszerűsíthetők, illetve – amennyiben lehetséges – megszüntethetők legyenek.

Különösen a következők képezték vizsgálat tárgyát:

· vámeljárások (az egyszerűsített eljárásokat is ideértve);

· a hajókra vonatkozó jelentéstételi eljárások;

· állat- és növény-egészségügyi eljárások;

· veszélyes áruk szállítása.

Ezenkívül figyelembe vettük az alábbi, javító hatású tényezőket:

· adminisztratív adatok elektronikus továbbítása;

· egyablakos rendszer minden adminisztratív alaki követelmény teljesítéséhez;

· egymegállásos ellenőrzés;

· révkalauzi mentesítő igazolások;

· alternatív adminisztratív nyelv;

· a kikötőkben a rövid távú tengeri szállítás céljára kijelölt területek.

A következő szakpolitikai lehetőségeket mérlegeltük:

– status quo mint alapforgatókönyv;

– az egyes adminisztratív alaki követelmények eseti alapú egyszerűsítése;

– összehangolt intézkedéscsomag alapján történő fellépés az uniós kikötők között közlekedő hajókra vonatkozó alaki követelmények egyszerűsítése, csökkentése és – amennyiben lehetséges – megszüntetése érdekében, összhangban a szárazföldi szállításnál működő belső piac modelljével.

E lehetőségek hatásvizsgálata számos olyan feltételezésen alapul, amelyeket az érdekelt felek által tett észrevételek alapos mérlegelését követően dolgoztak ki. A hatásvizsgálat kellő bizonyossággal rávilágított arra, hogy az adminisztratív egyszerűsítés egyértelmű előnyökkel jár, valamint hogy a tengeri szállítási ágazatot nem célszerű kizárni az általános szabad áramlás rendszeréből, amely a szárazföldi közlekedés esetében megvalósult.

A kezdeményezés kivívta az érintett érdekelt felek teljes körű támogatását és egyúttal az integrált tengerpolitikáról szóló, nemrégiben közzétett közlemény – az úgynevezett „kék könyv” – egyik sarokköve. Az érdekelt felek úgy vélték, hogy nem csak a tényleges késedelmek, hanem késedelem kockázata is jelentős akadálya a rövid távú tengeri szállítás fellendülésének. A megbízhatóság és a pontosság a legfontosabb tényezők, amelyeket a javasolt intézkedések a társadalom számára viszonylag mérsékelt költségek mellett fognak előmozdítani. Az EU-n belüli tengeri szállításra vonatkozó adminisztratív alaki követelményeknek a többi szállítási mód gyakorlatához való hozzáigazítása több fuvarozót vonz majd a tengeri szállításhoz.

Ezért javasoljuk, hogy a Bizottság fogadjon el cselekvési tervet a meglévő adminisztratív eljárások egyszerűsítése, illetve egyes eljárások megszüntetése érdekében. A cselekvési tervben rövid távú intézkedéseket célszerű előirányozni:

– A 2002/6/EK irányelvben (kikötőkbe érkező és/vagy onnan induló hajókra vonatkozó alaki követelmények), a 2000/59/EK irányelvben (a hulladék és a rakománymaradványok fogadása), a 2002/59/EK irányelvben (hajómegfigyelés) és a 725/2004/EK rendeletben (tengeri védelem) előírt, a hajókkal és árukkal kapcsolatos jelentéstétel és formanyomtatványok ésszerűsítése.

– A szárazföldi szállítás mintájára az uniós kikötők között tengeri úton szállított áruk vámhatóságok általi rendszeres ellenőrzésének, illetve a dokumentumok ellenőrzésének megszüntetése. Az intézkedés szükségessé teszi a Közösségi Vámkódex Az 1992. október 12-i 2913/92/EGK tanácsi rendelet, valamint az Európai Parlament és a Tanács 450/2008/EK rendelete (2008. április 23.) a Közösségi Vámkódex létrehozásáról (HL L 145., 2008.6.4., 1. o.). végrehajtási rendelkezéseinek módosítását, amely módosításoknak 2010-re hatályba kell lépniük.[1]

Az 1992. október 12-i 2913/92/EGK tanácsi rendelet, valamint az Európai Parlament és a Tanács 450/2008/EK rendelete (2008. április 23.) a Közösségi Vámkódex létrehozásáról (HL L 145., 2008.6.4., 1. o.).

– Az állat-egészségügyi és növény-egészségügyi termékek tekintetében 2009-ben iránymutatásokat kell elfogadni a 89/662/EGK A Tanács 89/662/EGK irányelve (1989. december 11.) a belső piac megvalósításának céljával a Közösségen belüli kereskedelemben alkalmazható állat-egészségügyi ellenőrzésekről (HL L 395., 1989.12.30., 13. o.). , a 90/425/EGK A Tanács 90/425/EGK irányelve (1990. június 26.) egyes élőállatok és állati termékek Közösségen belüli kereskedelmében a belső piac megvalósításának céljával alkalmazandó állat-egészségügyi és tenyésztéstechnikai ellenőrzésekről (HL L 224., 1990.8.18., 29. o.) és a 2000/29/EK irányelvben A Tanács 2000/29/EK irányelve (2000. május 8.) a növényeket vagy növényi termékeket károsító szervezeteknek a Közösségbe történő behurcolása és a Közösségen belüli elterjedése elleni védekezési intézkedésekről (HL L 169., 2000.7.10., 1. o.). említett dokumentumok ellenőrzésének felgyorsítása érdekében.[2][3][4]

A Tanács 89/662/EGK irányelve (1989. december 11.) a belső piac megvalósításának céljával a Közösségen belüli kereskedelemben alkalmazható állat-egészségügyi ellenőrzésekről (HL L 395., 1989.12.30., 13. o.).

A Tanács 90/425/EGK irányelve (1990. június 26.) egyes élőállatok és állati termékek Közösségen belüli kereskedelmében a belső piac megvalósításának céljával alkalmazandó állat-egészségügyi és tenyésztéstechnikai ellenőrzésekről (HL L 224., 1990.8.18., 29. o.)

A Tanács 2000/29/EK irányelve (2000. május 8.) a növényeket vagy növényi termékeket károsító szervezeteknek a Közösségbe történő behurcolása és a Közösségen belüli elterjedése elleni védekezési intézkedésekről (HL L 169., 2000.7.10., 1. o.).

További javító intézkedések végrehajtása is szükséges, nevezetesen:

– az adminisztratív adatok elektronikus továbbításának javítása,

– az adminisztratív eljárások egyablakos intézése,

– a veszélyes áruk tengeri szállításának egyszerűsítése azáltal, hogy az uniós tagállamok egyenértékűként ismernek el egyes IMDG (veszélyes áruk tengeri szállítása) és ADR/RID (veszélyes áruk közúti/vasúti szállítása) előírásokat.

A két első intézkedést széles hatókörű javaslatok keretében lehetne végrehajtani és összehangolni, különös tekintettel az elektronikus tengerhajózási rendszerek 2009-es bevezetésére vonatkozó cselekvési tervbe beépítendő javaslatokra.

Ezen túlmenően ajánlásokat kell megfogalmazni arra vonatkozóan, hogy a tagállamok mindig további javító intézkedéseket hajtsanak végre, amikor a helyi viszonyok lehetővé teszik hatékony végrehajtásukat. A következőkről van szó:

– a kikötőkben a különféle adminisztratív szolgálatok által végzett ellenőrzések összehangolása (egyablakos ügyintézési rendszer),

– a révkalauzi mentesítő igazolások hatályának kiterjesztése,

– azon gyakorlat bevezetése, hogy az ügyintézés során a nemzeti nyelv(ek) alternatívájaként a tengeren leggyakrabban használt nyelv is használható legyen,

– a kikötőkben a rövid távú tengeri szállítás céljára szolgáló területek kijelölése, amennyiben az megkönnyíti a szóban forgó szállítási módhoz kapcsolódó műveletek végzését.

Az intézkedések fenti kombinációja és összehangolt végrehajtásuk költségmegtakarítást és termelékenységnövekedést tesz lehetővé amellett, hogy az alapvető információk továbbra is elérhetők maradnának.

A vám- és egyéb fajta felügyelet alatt álló árukra vonatkozó információk továbbra is rendelkezésre állnának (állati eredetű termékek, állat- és növény-egészségügyi ellenőrzések), és azokat a helyszíni ellenőrzések során ismertetni kellene.

A csomag lehetővé teszi a 2,4 milliárd EUR összegre becsült adminisztratív teher csökkentését, a környezeti előnyök pedig a 2009 és 2040 közötti időszakban a becslések szerint 182–365 millió EUR között mozognak. Az intézkedések megtervezésének, fejlesztésének és működtetésének becsült költsége 617 millió EUR. A költségek a gazdasági szereplők, elsősorban a kikötői hatóságok és a szállítási vállalatok között oszlanának meg. A nemzeti igazgatásokra háruló költségek elhanyagolhatók lennének.

Ez a megközelítés nem fenyeget azzal a veszéllyel, hogy csökken az előírások színvonala, és így megőrzi a vámjogi és a biztonsági kérdésekkel kapcsolatos rendeletek alapvető céljait.

Ez a megközelítés ezenkívül több tagállamban csökkentené a vállalkozások és ezáltal a fogyasztók költségeit.

[1] Az 1992. október 12-i 2913/92/EGK tanácsi rendelet, valamint az Európai Parlament és a Tanács 450/2008/EK rendelete (2008. április 23.) a Közösségi Vámkódex létrehozásáról (HL L 145., 2008.6.4., 1. o.).

[2] A Tanács 89/662/EGK irányelve (1989. december 11.) a belső piac megvalósításának céljával a Közösségen belüli kereskedelemben alkalmazható állat-egészségügyi ellenőrzésekről (HL L 395., 1989.12.30., 13. o.).

[3] A Tanács 90/425/EGK irányelve (1990. június 26.) egyes élőállatok és állati termékek Közösségen belüli kereskedelmében a belső piac megvalósításának céljával alkalmazandó állat-egészségügyi és tenyésztéstechnikai ellenőrzésekről (HL L 224., 1990.8.18., 29. o.)

[4] A Tanács 2000/29/EK irányelve (2000. május 8.) a növényeket vagy növényi termékeket károsító szervezeteknek a Közösségbe történő behurcolása és a Közösségen belüli elterjedése elleni védekezési intézkedésekről (HL L 169., 2000.7.10., 1. o.).

IT

(...PICT...)|COMMISSIONE DELLE COMUNITÀ EUROPEE|

Bruxelles, 21.1.2009

SEC(2009) 47

DOCUMENTO DI LAVORO DEI SERVIZI DELLA COMMISSIONE che accompagna la

Proposta di DIRETTIVA DEL PARLAMENTO EUROPEO E DEL CONSIGLIO sulle formalità di dichiarazione delle navi in arrivo o in partenza da porti degli Stati membri della Comunità e che abroga la direttiva 2002/6/CE Relazione sulla valutazione di impatto delle diverse opzioni dirette a semplificare/ridurre/eliminare le procedure amministrative relative al trasporto marittimo a corto raggio allo scopo di realizzare uno Spazio per il trasporto marittimo europeo senza frontiere SINTESI DELLA VALUTAZIONE D'IMPATTO {COM(2009) 11 definitivo} {SEC(2009) 46}

SCHEDA RIEPILOGATIVA

La rapida crescita del trasporto pesante su gomma e le sue conseguenze sotto il profilo del traffico, dell'incidentalità e dell'inquinamento costituiscono i principali problemi di tipo economico, sociale ed ambientale che la politica rivolta a promuovere il trasporto marittimo a corto raggio intende affrontare. L'Europa ha bisogno di un efficiente sistema di trasporto co-modale che combini i vantaggi di tutti i modi di trasporto al fine di conservare e incrementare la propria competitività e prosperità secondo quanto prescrive l'agenda di Lisbona e la revisione intermedia del Libro bianco sulla politica europea dei trasporti.

Procedure amministrative complesse impediscono però uno sviluppo più rapido del trasporto marittimo a corto raggio. Tali procedure comportano conseguenze economiche negative, in particolare per quanto riguarda i costi associati a ritardi amministrativi, ai controlli frequenti o periodici e al tempo speso nella preparazione della documentazione e delle procedure. Tale complessità contribuisce inoltre a ridurre l'attrattività di questo modo di trasporto e fa sì che il trasporto marittimo a corto raggio non possa pienamente contribuire all'efficienza e alla sostenibilità del sistema di trasporto europeo.

Mentre la rimozione delle barriere al trasporto via terra è divenuta una realtà, non è ancora stato possibile completare il mercato interno dell'Unione europea per quanto riguarda il trasporto marittimo a corto raggio.

Alla luce del concetto di Spazio per il trasporto marittimo europeo senza frontiere, i servizi della Commissione hanno esaminato le principali procedure amministrative e documentali connesse al trasporto marittimo a corto raggio al fine di semplificarle, ridurle o, se possibile, eliminarle nel caso di operazioni di trasporto tra due porti UE.

In particolare sono state esaminate le seguenti procedure:

· procedure doganali (incluse le procedure semplificate);

· procedure di comunicazione navali;

· procedure veterinarie e fitosanitarie;

· trasporto di merci pericolose.

Sono stati presi in considerazione ulteriori strumenti:

· trasmissione elettronica di informazioni amministrative;

· sportello unico per tutti gli adempimenti amministrativi;

· sportello unico per i controlli;

· certificati di esenzione di pilotaggio;

· lingua amministrativa alternativa;

· zone dedicate nei porti riservate al trasporto marittimo a corto raggio.

Le opzioni politiche che sono state prese in considerazione sono:

– mantenimento dello status quo come scenario di base;

– una semplificazione caso per caso dei singoli adempimenti amministrativi;

– un'iniziativa sulla base di una serie coordinata di misure dirette a semplificare, ridurre e, se possibile, sopprimere le formalità per le navi che si spostano tra porti dell'UE secondo il modello del mercato interno offerto dal trasporto via terra.

La valutazione di impatto delle suddette opzioni si è basata su una serie di ipotesi effettuate dopo un attento esame dei contributi presentati da tutti gli interessati. Essa ha dimostrato con sufficiente sicurezza che la semplificazione amministrativa comporta evidenti vantaggi e che il settore del trasporto marittimo non dovrebbe essere escluso dal regime generale di libera circolazione in vigore per il trasporto via terra.

L'iniziativa ha ricevuto il pieno sostegno di tutti gli attori interessati e costituisce uno degli elementi fondamentali della recente comunicazione su una politica marittima integrata per l'Unione europea, il cosiddetto "Blue Book" (Libro blu). Tutti gli interessati hanno espresso il parere che non solo i ritardi effettivi, ma anche il rischio di incorrere in ritardi costituiscano un serio disincentivo all'utilizzo del trasporto marittimo a corto raggio. L'affidabilità e la puntualità sono i fattori più importanti e verranno migliorati dalle misure proposte con un costo piuttosto moderato per la società. L'allineamento degli adempimenti amministrativi connessi al trasporto marittimo intra-UE a quelli degli altri modi di trasporto permetterà di attrarre un maggior numero di spedizionieri verso il trasporto marittimo.

Si propone quindi che la Commissione adotti un piano d'azione diretto a semplificare le procedure amministrative esistenti e a sopprimerne alcune. Il piano d'azione comprende alcune misure a breve termine:

– la razionalizzazione delle comunicazioni e dei formulari relativi alle navi e alle merci prevista dalle direttive 2002/6/CE (formalità di dichiarazione delle navi in arrivo e/o in partenza da porti degli Stati membri della Comunità), 2000/59/CE (impianti portuali di raccolta per i rifiuti prodotti dalle navi e i residui del carico), 2002/59/CE (monitoraggio del traffico navale) e dal regolamento (CE) n. 725/2004 (sicurezza delle navi e degli impianti portuali);

– la soppressione dei controlli sistematici e delle richieste di documentazione da parte delle dogane per le merci trasportate via mare tra i porti dell'UE analogamente a quanto avviene per il trasporto via terra; Tale misura richiederà una modifica delle disposizioni di esecuzione del codice doganale comunitario Regolamento (CEE) n. 2913/92 del Consiglio, del 12 ottobre 1992 e regolamento (CE) n. 450/2008 del Parlamento europeo e del Consiglio, del 23 aprile 2008, che istituisce il codice doganale comunitario, GU L 145 del 4.6.2008, pag. 1. e dovrebbe entrare in vigore entro il 2010;[1]

Regolamento (CEE) n. 2913/92 del Consiglio, del 12 ottobre 1992 e regolamento (CE) n. 450/2008 del Parlamento europeo e del Consiglio, del 23 aprile 2008, che istituisce il codice doganale comunitario, GU L 145 del 4.6.2008, pag. 1.

– per quanto riguarda la normativa concernente i prodotti veterinari e fitosanitari, nel 2009 dovrebbero essere adottate le linee guida dirette ad accelerare i controlli documentali previsti dalle direttive 89/662/CEE Direttiva 89/662/CEE del Consiglio, dell'11 dicembre 1989, relativa ai controlli veterinari applicabili negli scambi intracomunitari, nella prospettiva della realizzazione del mercato interno, GU L 395 del 30.12.1989, pag. 13. , 90/425/CEE Direttiva 90/425/CEE del Consiglio, del 26 giugno 1990, relativa ai controlli veterinari e zootecnici applicabili negli scambi intracomunitari di taluni animali vivi e prodotti di origine animale, nella prospettiva della realizzazione del mercato unico, GU L 224 del 18.8.1990, pag. 29. e 2000/29/CE Direttiva 2000/29/CE del Consiglio, dell'8 maggio 2000, concernente le misure di protezione contro l'introduzione nella Comunità di organismi nocivi ai vegetali o ai prodotti vegetali e contro la loro diffusione nella Comunità, GU L 169 del 10.7.2000, pag. 1. .[2][3][4]

Direttiva 89/662/CEE del Consiglio, dell'11 dicembre 1989, relativa ai controlli veterinari applicabili negli scambi intracomunitari, nella prospettiva della realizzazione del mercato interno, GU L 395 del 30.12.1989, pag. 13.

Direttiva 90/425/CEE del Consiglio, del 26 giugno 1990, relativa ai controlli veterinari e zootecnici applicabili negli scambi intracomunitari di taluni animali vivi e prodotti di origine animale, nella prospettiva della realizzazione del mercato unico, GU L 224 del 18.8.1990, pag. 29.

Direttiva 2000/29/CE del Consiglio, dell'8 maggio 2000, concernente le misure di protezione contro l'introduzione nella Comunità di organismi nocivi ai vegetali o ai prodotti vegetali e contro la loro diffusione nella Comunità, GU L 169 del 10.7.2000, pag. 1.

È inoltre necessario adottare ulteriori strumenti di attuazione, in particolare:

– il miglioramento della trasmissione elettronica di informazioni amministrative;

– l'istituzione di uno sportello unico amministrativo;

– la semplificazione del trasporto marittimo di merci pericolose applicando, negli Stati membri dell'UE, l'equivalenza tra alcune norme del codice IMDG (trasporto di merci pericolose via mare) e le norme ADR/RID (trasporto di merci pericolose su gomma/rotaia).

Le prime due misure potrebbero essere applicate e coordinate nell'ambito di proposte più ampie, in particolare quelle incluse nel piano di azione per la realizzazione di sistemi e-maritime (sistemi marittimi elettronici) nel 2009.

Inoltre, è necessario raccomandare agli Stati membri di adottare ulteriori strumenti attuativi, quando esistono le condizioni per farlo in modo efficiente, in particolare:

– un coordinamento delle ispezioni effettuate nei porti da parte dei vari servizi amministrativi ("sportello unico amministrativo");

– l'estensione del campo di applicazione dei certificati di esenzione di pilotaggio;

– l'introduzione dell'uso della lingua più comunemente usata in mare in alternativa alle lingue nazionali in sede di comunicazione amministrativa;

– l'istituzione all'interno dei porti di aree destinate al trasporto marittimo a corto raggio quando ciò può facilitare le operazioni per questo modo di trasporto.

La suddetta combinazione e applicazione coordinata di misure permetteranno risparmi di costi e vantaggi di produttività mantenendo la disponibilità delle informazioni essenziali.

Le informazioni relative alle merci nell'ambito dei controlli doganali e di altro tipo (prodotti animali, veterinari e fitosanitari) sarebbero sempre disponibili e verrebbero fornite in occasione dei controlli a campione.

Il suddetto pacchetto di misure consentirà una riduzione degli oneri amministrativi stimata a circa 2,4 miliardi di euro e di ottenere vantaggi per l'ambiente dai 182 ai 365 milioni di euro nell'arco del periodo 2009-2040. I costi relativi alla progettazione, sviluppo e applicazione delle suddette misure sono stimati a 617 milioni di euro. Essi verrebbero ripartiti tra gli operatori economici, essenzialmente le autorità portuali e le imprese di spedizioni. I costi per le amministrazioni nazionali sarebbero trascurabili.

Un'impostazione di questo tipo non presenta un rischio di abbassamento degli standard e mantiene invece gli obiettivi fondamentali dei regolamenti vigenti in materia doganale e di sicurezza.

Essa consentirebbe di ridurre i costi per le imprese in diversi Stati membri e, di conseguenza, per i consumatori.

[1] Regolamento (CEE) n. 2913/92 del Consiglio, del 12 ottobre 1992 e regolamento (CE) n. 450/2008 del Parlamento europeo e del Consiglio, del 23 aprile 2008, che istituisce il codice doganale comunitario, GU L 145 del 4.6.2008, pag. 1.

[2] Direttiva 89/662/CEE del Consiglio, dell'11 dicembre 1989, relativa ai controlli veterinari applicabili negli scambi intracomunitari, nella prospettiva della realizzazione del mercato interno, GU L 395 del 30.12.1989, pag. 13.

[3] Direttiva 90/425/CEE del Consiglio, del 26 giugno 1990, relativa ai controlli veterinari e zootecnici applicabili negli scambi intracomunitari di taluni animali vivi e prodotti di origine animale, nella prospettiva della realizzazione del mercato unico, GU L 224 del 18.8.1990, pag. 29.

[4] Direttiva 2000/29/CE del Consiglio, dell'8 maggio 2000, concernente le misure di protezione contro l'introduzione nella Comunità di organismi nocivi ai vegetali o ai prodotti vegetali e contro la loro diffusione nella Comunità, GU L 169 del 10.7.2000, pag. 1.

NL

(...PICT...)|COMMISSIE VAN DE EUROPESE GEMEENSCHAPPEN|

Brussel, 21.1.2009

SEC(2009) 47

WERKDOCUMENT VAN DE DIENSTEN VAN DE COMMISSIE bij het

Voorstel voor een RICHTLIJN VAN HET EUROPEES PARLEMENT EN DE RAAD betreffende meldingsformaliteiten voor schepen die aankomen in en/of vertrekken uit havens van de lidstaten van de Gemeenschap en tot intrekking van Richtlijn 2002/6/EG Verslag over de effectbeoordeling van de verschillende opties om de administratieve procedures voor de korte vaart te vereenvoudigen, te verminderen of af te schaffen en tot uitvoering van een Europese maritieme vervoersruimte zonder grenzen SAMENVATTING VAN DE EFFECTBEOORDELING {COM(2009) 11 definitief} {SEC(2009) 46}

SAMENVATTING

De snelle groei van het zwaar wegvervoer en de daarmee gepaard gaande congestie, de ongevallen en de verontreiniging vormen de voornaamste economische, sociale en milieugerelateerde problemen waarop het beleid ter bevordering van de korte vaart een antwoord dient te bieden. Europa heeft een efficiënt co-modaal vervoerssysteem nodig waarin de voordelen van alle vervoerswijzen worden gecombineerd om het concurrentievermogen en de welvaart te versterken overeenkomstig de agenda van Lissabon en de tussentijdse evaluatie van het Witboek over het Europese vervoersbeleid.

De complexe administratieve procedures staan een snellere ontwikkeling van de korte vaart in de weg. De administratieve procedures in kwestie hebben negatieve economische gevolgen, met name de kosten die ontstaan door administratieve vertragingen, frequente of regelmatige controles en de tijd die wordt gespendeerd aan het voorbereiden van documentatie en procedures. Deze complexiteit tast ook de aantrekkelijkheid van deze vervoerswijze aan en zorgt ervoor dat de korte vaart niet ten volle kan bijdragen tot de efficiëntie en de duurzaamheid van het Europese vervoerssysteem.

Hoewel eindelijk een aanvang is gemaakt met het verwijderen van de obstakels voor het vervoer over land, is de interne EU-markt voor de korte vaart tot dusver nog steeds niet voltooid.

In het kader van de Europese maritieme vervoersruimte zonder grenzen hebben de diensten van de Commissie de voornaamste administratieve procedures voor de korte vaart geëvalueerd, teneinde ze te vereenvoudigen, te beperken of zo mogelijk af te schaffen voor vervoer tussen twee havens van de EU.

De volgende procedures werden onderzocht:

· douaneprocedures (inclusief vereenvoudigde procedures);

· scheepsrapportageprocedures;

· veterinaire en fytosanitaire procedures;

· vervoer van gevaarlijke goederen;

Ook de volgende middelen werden in beschouwing genomen:

· elektronische overdracht van administratieve gegevens;

· één loket voor alle administratieve formaliteiten;

· één loket voor controles;

· ontheffingsbewijs inzake loodsdiensten;

· administratie in een andere taal;

· specifieke plaatsen voor de korte vaart in havens.

De in overweging genomen beleidsopties zijn:

– status quo als referentiescenario;

– vereenvoudiging van administratieve formaliteiten, geval per geval;

– actie op basis van een gecoördineerde reeks maatregelen ter vereenvoudiging, vermindering en, waar mogelijk, afschaffing van formaliteiten voor schepen die tussen EU-havens varen, overeenkomstig het internemarktmodel van het vervoer over land.

De effectbeoordeling van deze opties is gebaseerd op vele overwegingen die voorvloeien uit een zorgvuldig onderzoek van de bijdragen van alle betrokkenen. Er is duidelijk gebleken dat administratieve vereenvoudiging onmiskenbare voordelen biedt en dat de zeevervoerssector niet mag worden uitgesloten van het algemene stelsel van vrij verkeer dat geldt voor het vervoer over land.

Het initiatief kan rekenen op de volledige steun van de belanghebbenden in kwestie en het is een van de sluitstenen van de recente mededeling over een geïntegreerd maritiem beleid, het zogenaamde "Blauwboek". De belanghebbenden waren van mening dat niet alleen de daadwerkelijke vertraging, maar ook het risico op vertragingen aanzienlijke belemmeringen vormen voor de korte vaart. Betrouwbaarheid en stiptheid zijn de belangrijkste factoren en die zullen dankzij de voorgestelde maatregelen tegen een relatief beperkte kostprijs voor de maatschappij worden verbeterd. De harmonisering van de administratieve formaliteiten voor het zeevervoer binnen de EU met de andere vervoerswijzen zal meer schippers aantrekken.

Derhalve wordt voorgesteld dat de Commissie een actieplan vaststelt om de bestaande administratieve procedures te vereenvoudigen en een deel ervan af te schaffen. Het actieplan bestaat uit de volgende maatregelen op korte termijn:

– Rationalisatie van de verslaglegging inzake schepen en goederen als vereist bij Richtlijn 2002/6/EG (formaliteiten voor schepen bij aankomst in/vertrek uit een haven), Richtlijn 2000/59/EG (ontvangst van afval en ladingrestanten), Richtlijn 2002/59/EG (scheepsmonitoring) en Verordening (EG) nr. 725/2004 (maritieme beveiliging).

– Afschaffing van de systematische controles en verzoeken om documentatie door de douane voor goederen die tussen EU-havens over zee worden vervoerd, net zoals voor het vervoer over land. Deze maatregel vergt een wijziging van de tenuitvoerleggingsbepalingen van het communautair douanewetboek Verordening (EEG) nr. 2913/92 van de Raad van 12 oktober 1992 en Verordening (EG) nr. 450/2008 van het Europees Parlement en de Raad van 23 april 2008 tot vaststelling van het communautair douanewetboek; PB L 145 van 4.6.2008, blz. 1. en zou tegen 2010 van kracht moeten zijn.[1]

Verordening (EEG) nr. 2913/92 van de Raad van 12 oktober 1992 en Verordening (EG) nr. 450/2008 van het Europees Parlement en de Raad van 23 april 2008 tot vaststelling van het communautair douanewetboek; PB L 145 van 4.6.2008, blz. 1.

– Opstellen in 2009 van richtsnoeren betreffende de wetgeving inzake veterinaire en fytosanitaire producten om de in de Richtlijnen 89/662/EEG Richtlijn 89/662/EEG van de Raad van 11 december 1989 inzake veterinaire controles in het intracommunautaire handelsverkeer in het vooruitzicht van de totstandbrenging van de interne markt; PB L 395 van 30.12.1989, blz. 13. , 90/425/EEG Richtlijn 90/425/EEG van de Raad van 26 juni 1990 inzake veterinaire en zoötechnische controles in het intracommunautaire handelsverkeer in bepaalde levende dieren en producten in het vooruitzicht van de totstandbrenging van de interne markt; PB L 224 van 18.8.1990, blz. 29. en 2000/29/EG Richtlijn 2000/29/EG van de Raad van 8 mei 2000 betreffende de beschermende maatregelen tegen het binnenbrengen en de verspreiding in de Gemeenschap van voor planten en voor plantaardige producten schadelijke organismen; PB L 169 van 10.7.2000, blz. 1. bedoelde controles van documenten te versnellen.[2][3][4]

Richtlijn 89/662/EEG van de Raad van 11 december 1989 inzake veterinaire controles in het intracommunautaire handelsverkeer in het vooruitzicht van de totstandbrenging van de interne markt; PB L 395 van 30.12.1989, blz. 13.

Richtlijn 90/425/EEG van de Raad van 26 juni 1990 inzake veterinaire en zoötechnische controles in het intracommunautaire handelsverkeer in bepaalde levende dieren en producten in het vooruitzicht van de totstandbrenging van de interne markt; PB L 224 van 18.8.1990, blz. 29.

Richtlijn 2000/29/EG van de Raad van 8 mei 2000 betreffende de beschermende maatregelen tegen het binnenbrengen en de verspreiding in de Gemeenschap van voor planten en voor plantaardige producten schadelijke organismen; PB L 169 van 10.7.2000, blz. 1.

Er moeten ook verdere faciliterende maatregelen ten uitvoer worden gelegd, met name:

– Bevorderen van de elektronische overdracht van administratieve gegevens;

– Invoeren van één administratief loket;

– Vereenvoudigen van het zeevervoer van gevaarlijke goederen door bepaalde regels van de IMDG-code (vervoer van gevaarlijke goederen over zee) en van de ADR/RID-regeling (vervoer van gevaarlijke goederen over de weg of per spoor) in de EU-lidstaten gelijkwaardig te maken.

De eerste twee maatregelen kunnen ten uitvoer worden gelegd en gecoördineerd worden in het kader van ruimere voorstellen, in het bijzonder de maatregelen die zullen worden opgenomen in het actieplan voor de invoering van "e-maritieme systemen" in 2009.

Bovendien moeten aanbevelingen worden gegeven aan de lidstaten om verdere faciliterende maatregelen te treffen telkens als de lokale omstandigheden het mogelijk maken dat op een efficiënte manier te doen, namelijk:

– Coördineren van de inspecties die in de havens door de diverse administratieve diensten ("één administratief loket") worden uitgevoerd;

– Uitbreiden van het toepassingsgebied van de ontheffingsbewijzen inzake loodsdiensten;

– Invoeren van het gebruik van de taal die op zee het meest wordt gebruikt als alternatief voor het gebruik van de nationale taal of talen in administratieve communicatie;

– In havens gebieden creëren die speciaal bestemd zijn voor de korte vaart indien dat de verrichtingen met betrekking tot deze vervoerswijze kan bevorderen.

Deze combinatie en gecoördineerde tenuitvoerlegging van de maatregelen zal kostenbesparend werken en productiviteitsvoordelen bieden, terwijl tegelijk de essentiële informatie beschikbaar blijft.

De informatie over goederen die onder toezicht van de douane of andere instanties staan (dierlijke producten, veterinaire en fytosanitaire procedures) moet beschikbaar blijven en worden aangeboden tijdens de controles ter plaatse.

Door dit pakket zullen de administratieve lasten met naar schatting 2,4 miljard euro verminderen en zullen de voordelen voor het milieu ongeveer 182-365 miljoen euro bedragen tijdens de periode 2009-2040. De kosten voor het ontwerpen, ontwikkelen en ten uitvoer leggen van de maatregelen worden geschat op 617 miljoen euro. De kosten zouden worden gedragen door de bedrijven, voornamelijk de havenautoriteiten en de scheepvaartmaatschappijen. De kosten voor de nationale overheden zijn te verwaarlozen.

De benadering zal niet leiden tot een verlaging van de normen en houdt aldus de fundamentele doelstellingen van het douane- en veiligheidsbeleid in stand.

Bovendien zouden in verscheidene lidstaten de kosten voor ondernemingen, en derhalve ook voor de consument, dalen.

[1] Verordening (EEG) nr. 2913/92 van de Raad van 12 oktober 1992 en Verordening (EG) nr. 450/2008 van het Europees Parlement en de Raad van 23 april 2008 tot vaststelling van het communautair douanewetboek; PB L 145 van 4.6.2008, blz. 1.

[2] Richtlijn 89/662/EEG van de Raad van 11 december 1989 inzake veterinaire controles in het intracommunautaire handelsverkeer in het vooruitzicht van de totstandbrenging van de interne markt; PB L 395 van 30.12.1989, blz. 13.

[3] Richtlijn 90/425/EEG van de Raad van 26 juni 1990 inzake veterinaire en zoötechnische controles in het intracommunautaire handelsverkeer in bepaalde levende dieren en producten in het vooruitzicht van de totstandbrenging van de interne markt; PB L 224 van 18.8.1990, blz. 29.

[4] Richtlijn 2000/29/EG van de Raad van 8 mei 2000 betreffende de beschermende maatregelen tegen het binnenbrengen en de verspreiding in de Gemeenschap van voor planten en voor plantaardige producten schadelijke organismen; PB L 169 van 10.7.2000, blz. 1.

DA

(...PICT...)|KOMMISSIONEN FOR DE EUROPÆISKE FÆLLESSKABER|

Bruxelles, den 21.1.2009

SEK(2009) 47

ARBEJDSDOKUMENT FRA KOMMISSIONENS TJENESTEGRENE Ledsagedokument til

Forslag til EUROPA-PARLAMENTETS OG RÅDETS DIREKTIV om meldeformaliteter for skibe, der ankommer til eller afgår fra havne i Fællesskabets medlemsstater, og om ophævelse af direktiv 2002/6/EF Rapport om konsekvensanalysen af de forskellige muligheder for at forenkle, reducere eller afskaffe administrative procedurer for nærskibsfarten og etablere et europæisk søtransportområde uden barrierer RESUMÉ AF KONSEKVENSANALYSEN {KOM(2009) 11 endelig} {SEK(2009) 46}

Den hurtige vækst i den tunge trafik på vejene med alt, hvad den medfører af trængsel, ulykker og forurening, er det vigtigste af de økonomiske, sociale og miljømæssige problemer, som politikken til fremme af nærskibsfarten forventes at tage fat om. Europa har behov for et effektivt samordnet transportsystem, som kombinerer fordelene ved alle transportformer, for at opretholde og styrke sin konkurrenceevne og velstand, jf. Lissabondagsordenen og midtvejsevalueringen af den transportpolitiske hvidbog.

Men nærskibsfartens udvikling hindres af en række komplekse administrative procedurer. Disse procedurer får negative økonomiske virkninger, ikke mindst omkostninger i forbindelse med administrative forsinkelser, hyppige eller regelmæssige kontroller og tid, der bruges på at udarbejde dokumentation og gennemføre procedurer. Disse indviklede forhold gør også nærskibsfarten mindre attraktiv, og derfor kan den ikke yde sit fulde bidrag til det europæiske transportsystems effektivitet og bæredygtighed.

Til lands er hindringerne for transporten endelig afskaffet, men på nærskibsfartens område er det indre marked for hele Den Europæiske Union stadig ikke blevet konkret virkelighed.

Under overskriften "Et europæisk søtransportområde uden barrierer" har Kommissionens tjenes tegrene vurderet de vigtigste administrative procedurer og dokumentformali teter i nærskibsfarten for at forenkle, reducere eller om muligt afskaffe dem for transport, der foregår mellem to havne i EU.

Navnlig følgende punkter er blevet undersøgt:

· toldprocedurer (herunder forenklede procedurer)

· skibsmeldeformaliteter

· dyre- og plantesundhedsprocedurer

· transport af farligt gods.

Derudover blev følgende muligheder for at forbedre søtransportens vilkår overvejet:

· elektronisk transmission af administrative data

· enstrenget kontakt for alle administrative formaliteter

· kvikskranke for kontrol

· lodsfritagelsescertifikater

· alternativt forvaltningssprog

· særlige havneområder for nærskibsfarten.

Følgende politiske handlemuligheder blev gennemgået:

– status quo (udgangsscenarie)

– forenkling af enkelte administrative formaliteter tilfælde for tilfælde

– indgreb på grundlag af et samordnet sæt foranstaltninger til forenkling, reduktion og, hver gang det er muligt, afskaffelse af formaliteter for skibe, der sejler mellem havne i EU, efter samme model for det indre marked, som gælder for transporten til lands.

Konsekvensanalysen af disse handlemuligheder byggede på mange antagelser, som er opstil let under omhyggelig hensyntagen til alle interessenternes bidrag. Det viste med tilstrækkelig sikkerhed, at administrativ forenkling har store fordele, og at søtransporten ikke bør udelukkes fra de almindelige regler om fri omsætning, der gælder for transporten til lands.

Initiativet har fået fuld støtte fra de hørte interessenter, og det er en af hjørnepillerne i den nylige meddelelse om en integreret havpolitik, den såkaldte blåbog. Efter interessenternes opfattelse var ikke kun de faktiske forsinkelser, men også risiko forsinkelser i høj grad med til at afholde potentielle kunder fra at bruge nærskibsfarten. Pålidelighed og punktlighed er de vigtigste faktorer, og her vil de foreslåede foranstaltninger give forbedringer mod forholdsvis beskedne omkostninger for samfundet. Ved at bringe de administrative formaliteter, der anvendes over for søtransporten inden for EU, på linje med dem, der anvendes over for andre transportformer, kan man gøre søtransporten mere tiltrækkende for befragterne.

Det foreslås derfor, at Kommissionen vedtager en handlingsplan for at forenkle de eksisteren de administrative procedurer og afskaffe nogle af dem. Handlingsplanen omfatter dels kort fris tede foranstaltninger:

– Rationalisering af en række oplysningskrav og formularer vedrørende skibe og varer, som er fastsat i direktiv 2002/6/EF (formaliteter for skibe ved ankomst til og afsej ling fra havne), direktiv 2000/59/EF (modtagelse af affald og rester), direktiv 2002/59/EF (trafikovervågning) og forordning (EF) nr. 725/2004 (maritim sikring).

– Afskaffelse af systematisk kontrol og krav om dokumenter fra toldvæsenet side for varer, der transporteres ad søvejen mellem havne i EU, på samme måde som for trans port til lands. Denne foranstaltning vil kræve ændringer i gennemførelses be stem melserne til Fællesskabets toldkodeks Rådets forordning (EØF) nr. 2913/92 af 12. oktober 1992 og Europa-Parlamentets og Rådets forordning (EF) nr. 450/2008 af 23. april 2008 om EF-toldkodeksen; EUT L 145 af 4.6.2008, s. 1. og bør træde i kraft senest i 2010.[1]

Rådets forordning (EØF) nr. 2913/92 af 12. oktober 1992 og Europa-Parlamentets og Rådets forordning (EF) nr. 450/2008 af 23. april 2008 om EF-toldkodeksen; EUT L 145 af 4.6.2008, s. 1.

– Hvad angår forskrifterne om dyre- og plantesundhedsprodukter, bør der vedtages retningslinjer i 2009 om, hvordan man kan fremskynde den dokumentkontrol, der foreskrives i direktiv 89/662/EØF Rådets direktiv af 11. december 1989 om veterinærkontrol i samhandelen i Fællesskabet med henblik på gennemførelse af det indre marked; EFT L 395 af 30.12.1989, s. 13. , 90/425/EF Rådets direktiv 90/425/EØF af 26. juni 1990 om veterinærkontrol og zooteknisk kontrol i samhandelen med visse levende dyr og produkter inden for Fællesskabet med henblik på gennemførelse af det indre marked; EFT L 224 af 18.8.1990, s. 29. og 2000/29/EF Rådets direktiv 2000/29/EF af 8. maj 2000 om foranstaltninger mod indslæbning i Fællesskabet af skadegørere på planter eller planteprodukter og mod deres spredning inden for Fællesskabet; EFT L 169 af 10.7.2000, s. 1. .[2][3][4]

Rådets direktiv af 11. december 1989 om veterinærkontrol i samhandelen i Fællesskabet med henblik på gennemførelse af det indre marked; EFT L 395 af 30.12.1989, s. 13.

Rådets direktiv 90/425/EØF af 26. juni 1990 om veterinærkontrol og zooteknisk kontrol i samhandelen med visse levende dyr og produkter inden for Fællesskabet med henblik på gennemførelse af det indre marked; EFT L 224 af 18.8.1990, s. 29.

Rådets direktiv 2000/29/EF af 8. maj 2000 om foranstaltninger mod indslæbning i Fællesskabet af skadegørere på planter eller planteprodukter og mod deres spredning inden for Fællesskabet; EFT L 169 af 10.7.2000, s. 1.

Derudover bør vejen frem yderligere jævnes ved foranstaltninger for at:

– forbedre den elektroniske transmission af administrative data

– tilrettelægge enstrenget kontakt for administrative formaliteter

– forenkle søtransporten af farligt gods ved at indføre ækvivalens i EU's medlemsstater mellem visse IMDG-regler (søtransport af farligt gods) og reglerne i ADR/RID (bane- og vejtransport af farligt gods).

De to første foranstaltninger kan gennemføres og samordnes som led i mere omfattende forslag, herunder særlig dem, der skal indgå i handlingsplanen for udbygning af de elektroniske systemer for søtransport ("e-maritime") i 2009.

Endelig bør det også henstilles til medlemsstaterne, at de gennemfører yderligere forberedende foranstaltninger, så snart de lokale forhold tillader, at det sker effektivt:

– Samordning af forskellige myndigheders inspektioner i havnene ("administrativ kvikskranke").

– Anvendelse af lodsfritagelsescertifikater i større omfang.

– Brug af det sprog, der typisk bruges til søs, som alternativ til det eller de nationale sprog i den administrative kommunikation.

– Udlægning af særlige arealer i havnene til nærskibsfarten, hvor det kan gøre driften af denne transportform lettere.

En samordnet gennemførelse af denne kombination af foranstaltninger vil muliggøre omkost nings besparelser og produktivitetsgevinster og samtidig sikre, at vigtige oplysninger fore lig ger.

Oplysningerne om varer under toldtilsyn og andre former for tilsyn (dyreprodukter, dyre- og plantesundhed) vil fortsat foreligge og skulle præsenteres ved stikprøvekontrol.

Denne pakke vil skønsmæssigt gøre det muligt at reducere den administrative byrde med 2,4 mia. EUR og at opnå miljømæssige gevinster, der anslås til mellem 182 og 385 mio. EUR i perioden 2009-2040. Udgifterne til at tilrettelægge, udvikle og gennemføre foranstalt ningerne anslås til 617 mio. EUR. Disse udgifter vil blive fordelt mellem de økonomiske beslutningstagere, hovedsageligt havnemyndighederne og rederierne. For de nationale admi ni strationer bliver omkostningerne ubetydelige.

Der er med denne fremgangsmåde ingen risiko for at sænke normerne, hvorfor formålene med forskrifterne om told og sikkerhed opfyldes uændret.

Foranstaltningerne vil bidrage til at sænke omkostningerne for erhvervslivet i flere medlemsstater, og derpå for forbrugerne.

[1] Rådets forordning (EØF) nr. 2913/92 af 12. oktober 1992 og Europa-Parlamentets og Rådets forordning (EF) nr. 450/2008 af 23. april 2008 om EF-toldkodeksen; EUT L 145 af 4.6.2008, s. 1.

[2] Rådets direktiv af 11. december 1989 om veterinærkontrol i samhandelen i Fællesskabet med henblik på gennemførelse af det indre marked; EFT L 395 af 30.12.1989, s. 13.

[3] Rådets direktiv 90/425/EØF af 26. juni 1990 om veterinærkontrol og zooteknisk kontrol i samhandelen med visse levende dyr og produkter inden for Fællesskabet med henblik på gennemførelse af det indre marked; EFT L 224 af 18.8.1990, s. 29.

[4] Rådets direktiv 2000/29/EF af 8. maj 2000 om foranstaltninger mod indslæbning i Fællesskabet af skadegørere på planter eller planteprodukter og mod deres spredning inden for Fællesskabet; EFT L 169 af 10.7.2000, s. 1.

BG

(...PICT...)|КОМИСИЯ НА ЕВРОПЕЙСКИТЕ ОБЩНОСТИ|

Брюксел, 21.1.2009

SEC(2009) 47

РАБОТЕН ДОКУМЕНТ НА СЛУЖБИТЕ НА КОМИСИЯТА Придружаващ документ към

Предложение за ДИРЕКТИВА НА ЕВРОПЕЙСКИЯ ПАРЛАМЕНТ И НА СЪВЕТА относно формалностите за даване на сведения за кораби, пристигащи в и/или напускащи пристанищата на държавите-членки на Общността и отменяща Директива 2002/6/ЕО Доклад за оценка на въздействието от различните варианти за опростяване/намаляване/премахване на административните процедури за морски транспорт на къси разстояния и за прилагане на европейско пространство за морски транспорт без бариери ОБОБЩЕНИЕ НА ОЦЕНКАТА НА ВЪЗДЕЙСТВИЕТО { COM (2009) 11 окончателен} { SEC (2009) 46}

Бързият растеж на тежкотоварния пътен транспорт и свързаните с това задръствания, катастрофи и замърсяване са главните икономически, социални и екологични проблеми, с които се очаква да се занимава политиката за насърчаване на морския транспорт на къси разстояния. Европа има нужда от ефикасна система на комбинирани начини на транспорт, които съчетават ползите от всички начини за поддържане и увеличаване на конкурентоспособността и благополучието му в съответствие с Лисабонската програма и средносрочния преглед на Бялата книга за Европейска транспортна политика.

Усложнените административни процедури пречат на морския транспорт на къси разстояния да се развива по-бързо. Включените административни процедури имат отрицателни икономически последствия, по-специално разходи, които са свързвани с административни забавяния, чести или редовни проверки и отнемащи време процедури за подготовка на документи и изпълнение. Тази сложност намалява също привлекателността на вида транспорт и води до извода, че морският транспорт на къси разстояния не може изцяло да допринесе за ефективността и устойчивостта на Европейската транспортна система.

Докато премахването на пречките пред наземния транспорт вече се превърна в реалност, вътрешният пазар на Европейския съюз засега е несъвършен по отношение на морския транспорт на къси разстояния.

С концепцията за европейско пространство за морски транспорт без бариери, службите на Комисията оцениха главните административни и документални процедури за морския транспорт на къси разстояния с оглед на опростяването, намаляването и, където е възможно, премахването им за транспортни операции между две пристанища в ЕС.

По-специално бяха разгледани следните процедури:

· Митнически процедури (включително опростени процедури);

· Процедури за докладване на корабите.

· Ветеринарни и фитосанитарни процедури;

· Превозване на опасни товари;

Като други фактори за успех бяха счетени също:

· Електронно предаване на административни данни;

· Едно гише за всички административни формалности;

· Система за пряк достъп за проверки;

· Удостоверения за освобождаване на лоцманите;

· Алтернативен административен език;

· Специално отделени пространства в пристанищата за морски транспорт на къси разстояния.

Вариантите на политика, които бяха разгледани, бяха:

– Непроменено положение като основен сценарий

– Опростяване на отделните административни формалности случай за случай;

– Действия въз основата на координиран набор от мерки за опростяване, намаляване и, където е възможно, премахване на формалностите за кораби, плаващи между пристанища в ЕС в съответствие с модела на вътрешния пазар, предложен от наземния транспорт.

Оценката на въздействието от тези варианти се основаваше на много предположения, направени след внимателно обмисляне на приноса от всички заинтересовани страни. Тя показа достатъчно убедително, че административното опростяване носи ясна полза и че секторът на морския транспорт не трябва да бъде изключван от общия режим за свободно движение, който се въвежда за наземния транспорт.

Инициативата получи пълна подкрепа от включените заинтересовани страни и тя е крайъгълен камък на последното съобщение относно интегрираната морска политика - „Синята книга“. Заинтересованите страни сметнаха, че не само сегашното забавяне, но и рискът от забавяне представлява значителен възпиращ фактор за използването на морския транспорт на къси разстояния. Надеждността и точността са най-важните фактори и те ще бъдат подобрени с предлаганите мерки при доста умерена себестойност за обществото. Привеждането на административните формалности за вътрешно-общностния морски транспорт в съответствие с другите видове транспорт ще привлече повече товародатели към морския транспорт.

Така се предлага Комисията да приеме план за действие за опростяване на съществуващите административни процедури и да премахне някои от тях. Планът за действия съдържа краткосрочни мерки:

– Рационализиране на докладването и формулярите, свързани с корабите и стоките, изисквани от директиви 2002/6/ЕО (формалности за кораби при пристигане/тръгване в/от пристанища), 2000/59/ЕО (за приемане на отпадъци и остатъци), 2002/59/ЕО (мониторинг на кораби) и Регламент (ЕО) № 725/2004 (морска безопасност).

– Премахване на системните проверки и документални искания от митниците за стоки, превозвани по море между пристанища в ЕС в съответствие с вътрешния транспорт. Мярката ще изисква изменение на разпоредбата за прилагане на Митническия код на Общността Регламент (ЕИО) № 2913 /92 на Съвета от 12 октомври 1992 г. и Регламент (ЕО) № 450/2008 на Европейския парламент и на Съвета от 23 април 2008 година за създаване на Митнически кодекс на Общността; OВ L 145 от 4.6.2008 г., стр. 1. и следва да бъде валидна до 2010 г.[1]

Регламент (ЕИО) № 2913 /92 на Съвета от 12 октомври 1992 г. и Регламент (ЕО) № 450/2008 на Европейския парламент и на Съвета от 23 април 2008 година за създаване на Митнически кодекс на Общността; OВ L 145 от 4.6.2008 г., стр. 1.

– По отношение на законодателството относно ветеринарни и фитосанитарни продукти, насоки следва да бъдат приети през 2009 г., с цел ускоряване на документалните проверки в директиви 89/662/ЕИО Директива на Съвета от 11 декември 1989 година относно ветеринарните проверки по отношение на търговията вътре в Общността с оглед доизграждането на вътрешния пазар; OВ L 395 от 30.12.1989 г., стр. 13. , 90/425/ЕИО Директива 90/425/ЕИО на Съвета от 26 юни 1990 г. относно ветеринарните и зоотехническите проверки, приложими при търговията в Общността с определени видове живи животни и продукти с оглед завършване изграждането на вътрешния пазар; ОВ L 224, 18.8.1990 г., стр. 29. и 2000/29/ЕО Директива 2000/29/ЕО на Съвета от 8 май 2000 година относно защитните мерки срещу въвеждането в Общността на вредители по растенията или растителните продукти и срещу тяхното разпространение в Общността; ОВ L 169, 10.7.2000 г., стр. 1. .[2][3][4]

Директива на Съвета от 11 декември 1989 година относно ветеринарните проверки по отношение на търговията вътре в Общността с оглед доизграждането на вътрешния пазар; OВ L 395 от 30.12.1989 г., стр. 13.

Директива 90/425/ЕИО на Съвета от 26 юни 1990 г. относно ветеринарните и зоотехническите проверки, приложими при търговията в Общността с определени видове живи животни и продукти с оглед завършване изграждането на вътрешния пазар; ОВ L 224, 18.8.1990 г., стр. 29.

Директива 2000/29/ЕО на Съвета от 8 май 2000 година относно защитните мерки срещу въвеждането в Общността на вредители по растенията или растителните продукти и срещу тяхното разпространение в Общността; ОВ L 169, 10.7.2000 г., стр. 1.

Ще трябва също да се приложат допълнителни разрешаващи мерки, а именно:

– Насърчаване на електронното предаване на административни данни;

– Организиране на едно гише за административни услуги;

– Опростяване на превоза по море на опасни стоки посредством използване в държавите-членки на ЕС на еквивалентността между някои правила на IMDG (превоз на опасни стоки по море) и тези на ADR/RID (превоз на опасни стоки по шосе/жп линии).

Първите две мерки биха могли да се приложат и координират с по-широки предложения, по-специално да се включат в плана за действие за разгръщането на електронни системи за морски транспорт през 2009 г.

В допълнение трябва да се препоръча държавите-членки да прилагат по-нататъшни мерки за подкрепа, всеки път когато условията по места позволяват ефикасното им изпълнение, а именно:

– Координиране на инспекциите, провеждани в пристанищата от различните административни служби („административно обслужване на едно гише“);

– Разширяване на приложното поле на удостоверенията за освобождаване на лоцманите;

– Въвеждане за административна комуникация на най-широко използвания в морето език като алтернатива на националния/ите език/ци;

– Създаване на специално отделени пространства в пристанищата за морски транспорт на къси разстояния, където да се улесняват операциите за този вид транспорт.

Това комбинирано и координирано прилагане на мерките ще доведе до спестяване на разходи и производствени печалби, докато се поддържа наличността от съществена информация.

Информация за стоките в митницата и други видове надзор (върху животински продукти, ветеринарен и фитосанитарен) все още ще има и ще трябва да се предоставя при проверки на място.

Пакетът ще доведе до намаляване на административната тежест, оценявано на 2,4 млрд. EUR и до екологични ползи между 182 и 365 млн. EUR за периода 2009—2040 г. Разходите за подготовка, развитие и изпълнение на мерките се оценяват на 617 млн. EUR. Те ще се разделят между икономическите оператори, най-вече между пристанищните органи и транспортните дружества. Разходите за националните администрации ще бъдат пренебрежими.

При подхода няма да има риск от понижаване на стандартите и по този начин се запазват основните цели на митниците и на подзаконовите актове, свързани с безопасността.

Той ще помогне за снижаване на разходите за икономическите оператори в няколко държави-членки и впоследствие – за потребителите.

[1] Регламент (ЕИО) № 2913 /92 на Съвета от 12 октомври 1992 г. и Регламент (ЕО) № 450/2008 на Европейския парламент и на Съвета от 23 април 2008 година за създаване на Митнически кодекс на Общността; OВ L 145 от 4.6.2008 г., стр. 1.

[2] Директива на Съвета от 11 декември 1989 година относно ветеринарните проверки по отношение на търговията вътре в Общността с оглед доизграждането на вътрешния пазар; OВ L 395 от 30.12.1989 г., стр. 13.

[3] Директива 90/425/ЕИО на Съвета от 26 юни 1990 г. относно ветеринарните и зоотехническите проверки, приложими при търговията в Общността с определени видове живи животни и продукти с оглед завършване изграждането на вътрешния пазар; ОВ L 224, 18.8.1990 г., стр. 29.

[4] Директива 2000/29/ЕО на Съвета от 8 май 2000 година относно защитните мерки срещу въвеждането в Общността на вредители по растенията или растителните продукти и срещу тяхното разпространение в Общността; ОВ L 169, 10.7.2000 г., стр. 1.

PL

(...PICT...)|KOMISJA WSPÓLNOT EUROPEJSKICH|

Bruksela, dnia 21.1.2009

SEK(2009) 47

DOKUMENT ROBOCZY SŁUŻB KOMISJI uzupełniający

Wniosek DYREKTYWA PARLAMENTU EUROPEJSKIEGO I RADY w sprawie formalności sprawozdawczych dla statków wchodzących do lub wychodzących z portów państw członkowskich Wspólnoty i uchylająca dyrektywę 2002/6/WE Sprawozdanie z oceny skutków poszczególnych wariantów mających na celu uproszczenie/ograniczenie/zniesienie procedur administracyjnych w dziedzinie żeglugi morskiej bliskiego zasięgu oraz utworzenie europejskiego obszaru transportu morskiego bez barier STRESZCZENIE SPRAWOZDANIA Z OCENY SKUTKÓW {KOM(2009) 11 wersja ostateczna} {SEK(2009) 46}

STRESZCZENIE

Szybki rozwój ciężkiego transportu drogowego i związane z nim zatory komunikacyjne, wypadki i zanieczyszczenie to główne problemy ekonomiczne, społeczne i środowiskowe, których rozwiązaniu ma służyć polityka wspierająca żeglugę morską bliskiego zasięgu. Europa potrzebuje wydajnego współmodalnego systemu transportowego, łączącego zalety wszystkich rodzajów transportu, w celu utrzymania i zwiększenia konkurencyjności i dobrobytu zgodnie z agendą lizbońską i przeglądem średniookresowym białej księgi dotyczącej transportu.

Złożone procedury administracyjne utrudniają szybszy rozwój żeglugi morskiej bliskiego zasięgu. Stosowane procedury administracyjne wywołują negatywne skutki gospodarcze, w szczególności koszty związane z opóźnieniami administracyjnymi, częstymi lub regularnymi kontrolami oraz nakładami czasowymi na przygotowywanie dokumentacji i procedur. Złożoność ta zmniejsza też atrakcyjność tego rodzaju transportu i sprawia, że żegluga morska bliskiego zasięgu nie może w pełni przyczyniać się do wydajnego i zrównoważonego charakteru europejskiego systemu transportowego.

O ile przeszkody w transporcie lądowym zostały w końcu rzeczywiście usunięte, to w przypadku żeglugi morskiej bliskiego zasięgu rynek wewnętrzny Unii Europejskiej nie funkcjonuje jeszcze w sposób w pełni zadowalający.

Zgodnie z koncepcją europejskiego obszaru transportu morskiego bez barier służby Komisji dokonały oceny głównych procedur administracyjnych i dokumentacyjnych w dziedzinie żeglugi morskiej bliskiego zasięgu, z myślą o ich uproszczeniu, ograniczeniu lub, jeżeli to możliwe, zniesieniu w przypadku operacji transportowych prowadzonych między dwoma portami UE.

Przeanalizowano w szczególności następujące procedury:

· procedury celne (w tym procedury uproszczone);

· procedury sprawozdawcze dotyczące statków;

· procedury weterynaryjne i fitosanitarne;

· przewóz towarów niebezpiecznych.

Rozważono również następujące ułatwienia:

· przekazywanie danych administracyjnych drogą elektroniczną;

· punkt kompleksowej obsługi dla wszystkich formalności administracyjnych;

· punkt kompleksowej obsługi do celów kontroli;

· świadectwa zwolnienia z pilotażu;

· alternatywny język administracyjny;

· obszary w portach zarezerwowane dla żeglugi morskiej bliskiego zasięgu.

Rozważono następujące warianty działania:

– utrzymanie stanu obecnego jako scenariusz stanowiący punkt odniesienia;

– indywidualne upraszczanie poszczególnych formalności administracyjnych;

– działanie na podstawie skoordynowanego pakietu środków upraszczających, ograniczających oraz, gdy to możliwe, znoszących formalności dotyczące statków prowadzących żeglugę między portami UE, zgodnie z modelem rynku wewnętrznego stosowanym w transporcie lądowym.

Ocena skutków tych wariantów była oparta na wielu założeniach, których dokonano po starannym rozważeniu opinii wszystkich zainteresowanych stron. Wykazała ona z dostateczną pewnością, że uproszczenie administracyjne przynosi wyraźne korzyści oraz że sektor transportu morskiego nie powinien być wyłączony z powszechnego systemu swobodnego przemieszczania się, jaki funkcjonuje w przypadku transportu lądowego.

Inicjatywa otrzymała pełne poparcie zainteresowanych stron i jest jednym z podstawowych założeń niedawno przedstawionej błękitnej księgi – komunikatu w sprawie zintegrowanej polityki morskiej. Zainteresowane strony uznały, że nie tylko faktyczne opóźnienia, ale również ryzyko opóźnień stanowi istotny czynnik zniechęcający do korzystania z żeglugi morskiej bliskiego zasięgu. Niezawodność i punktualność mają najistotniejsze znaczenie i zostaną poprawione za pomocą proponowanych środków, przy raczej umiarkowanych kosztach dla społeczeństwa. Dostosowanie formalności administracyjnych stosowanych w wewnątrzunijnym transporcie morskim do innych rodzajów transportu sprawi, że więcej załadowców zainteresuje się korzystaniem z transportu morskiego.

Proponuje się zatem, aby Komisja przyjęła plan działania w celu uproszczenia istniejących procedur administracyjnych i zniesienia niektórych z nich. Plan działania obejmuje następujące środki krótkoterminowe:

– racjonalizacja sprawozdawczości i formularzy związanych ze statkami i towarami, wymaganych zgodnie z dyrektywami 2002/6/WE (formalności dla statków wchodzących do / wychodzących z portów), 2000/59/WE (odbiór odpadów i pozostałości), 2002/59/WE (monitorowanie statków) oraz rozporządzeniem (WE) nr 725/2004 (ochrona na morzu);

– zniesienie systematycznych kontroli i wezwań do przedstawienia dokumentacji, dokonywanych przez organy celne, dotyczących towarów przewożonych drogą morską między portami UE, zgodnie z zasadami stosowanymi w transporcie lądowym; środek ten będzie wymagał zmiany przepisów wykonawczych do wspólnotowego kodeksu celnego Rozporządzenie Rady (EWG) nr 2913/92 z dnia 12 października 1992 r. oraz rozporządzenie Parlamentu Europejskiego i Rady (WE) nr 450/2008 z dnia 23 kwietnia 2008 r. ustanawiające wspólnotowy kodeks celny; Dz.U. L 145 z 4.6.2008, s. 1. i powinien wejść w życie do 2010 r.;[1]

Rozporządzenie Rady (EWG) nr 2913/92 z dnia 12 października 1992 r. oraz rozporządzenie Parlamentu Europejskiego i Rady (WE) nr 450/2008 z dnia 23 kwietnia 2008 r. ustanawiające wspólnotowy kodeks celny; Dz.U. L 145 z 4.6.2008, s. 1.

– w odniesieniu do prawodawstwa dotyczącego produktów weterynaryjnych i fitosanitarnych – w 2009 r. należy przyjąć wytyczne, aby przyspieszyć kontrole dokumentacji przewidziane w dyrektywach 89/662/EWG Dyrektywa Rady z dnia 11 grudnia 1989 r. dotycząca kontroli weterynaryjnych w handlu wewnątrzwspólnotowym w perspektywie wprowadzenia rynku wewnętrznego; Dz.U. L 395 z 30.12.1989, s. 13. , 90/425/EWG Dyrektywa Rady 90/425/EWG z dnia 26 czerwca 1990 r. dotycząca kontroli weterynaryjnych i zootechnicznych mających zastosowanie w handlu wewnątrzwspólnotowym niektórymi żywymi zwierzętami i produktami w perspektywie wprowadzenia rynku wewnętrznego; Dz.U. L 224 z 18.8.1990, s. 29. i 2000/29/WE Dyrektywa Rady 2000/29/WE z dnia 8 maja 2000 r. w sprawie środków ochronnych przed wprowadzaniem do Wspólnoty organizmów szkodliwych dla roślin lub produktów roślinnych i przed ich rozprzestrzenianiem się we Wspólnocie; Dz.U. L 169 z 10.7.2000, s. 1. .[2][3][4]

Dyrektywa Rady z dnia 11 grudnia 1989 r. dotycząca kontroli weterynaryjnych w handlu wewnątrzwspólnotowym w perspektywie wprowadzenia rynku wewnętrznego; Dz.U. L 395 z 30.12.1989, s. 13.

Dyrektywa Rady 90/425/EWG z dnia 26 czerwca 1990 r. dotycząca kontroli weterynaryjnych i zootechnicznych mających zastosowanie w handlu wewnątrzwspólnotowym niektórymi żywymi zwierzętami i produktami w perspektywie wprowadzenia rynku wewnętrznego; Dz.U. L 224 z 18.8.1990, s. 29.

Dyrektywa Rady 2000/29/WE z dnia 8 maja 2000 r. w sprawie środków ochronnych przed wprowadzaniem do Wspólnoty organizmów szkodliwych dla roślin lub produktów roślinnych i przed ich rozprzestrzenianiem się we Wspólnocie; Dz.U. L 169 z 10.7.2000, s. 1.

Należałoby także wprowadzić dalsze środki wspomagające, takie jak:

– poprawa przekazywania danych administracyjnych drogą elektroniczną;

– utworzenie punktu kompleksowej obsługi do spraw administracyjnych;

– uproszczenie transportu morskiego towarów niebezpiecznych poprzez wprowadzenie w państwach członkowskich UE równoważności niektórych przepisów IMDG (przewóz towarów niebezpiecznych drogą morską) i przepisów ADR/RID (przewóz towarów niebezpiecznych drogą lądową/koleją).

Dwa pierwsze spośród tych środków mogłyby być wdrażane i koordynowane w ramach wniosków o szerszym zakresie, w szczególności wniosków, które w 2009 r. zostaną uwzględnione w planie działania dotyczącym stosowania elektronicznych systemów administracji morskiej.

Ponadto należy zalecić państwom członkowskim, aby wprowadzały – gdy tylko warunki lokalne pozwolą to skutecznie czynić – dalsze środki wspomagające, takie jak:

– koordynacja inspekcji prowadzonych w portach przez różne służby administracyjne („punkt kompleksowej obsługi administracyjnej”);

– rozszerzenie zakresu świadectw zwolnienia z pilotażu;

– wprowadzenie języka najczęściej używanego na morzu jako alternatywy dla języka( ów) krajowego(-ych) w komunikacji administracyjnej;

– utworzenie w portach obszarów zarezerwowanych dla żeglugi morskiej bliskiego zasięgu, w przypadkach gdy może to ułatwić funkcjonowanie tego rodzaju transportu.

Połączenie i skoordynowane wdrażanie tych środków przyniesie oszczędność kosztów i zyski wynikające ze zwiększonej produktywności, przy jednoczesnym utrzymaniu dostępności istotnych informacji.

Informacje dotyczące towarów podlegających kontroli celnej i kontrolom innego rodzaju (produkty pochodzenia zwierzęcego, weterynaryjne i fitosanitarne) byłyby nadal dostępne i należałoby przedstawiać je w ramach kontroli na miejscu.

Pakiet umożliwi ograniczenie obciążenia administracyjnego szacowane na 2,4 mld EUR oraz korzyści środowiskowe szacowane na 182-365 mln EUR w latach 2009-2040. Koszty opracowania, rozwoju i stosowania środków szacuje się na 617 mln EUR. Byłyby one rozdzielone między podmioty gospodarcze, głównie organy portowe i towarzystwa żeglugowe. Koszty dla administracji krajowych byłyby znikome.

Podejście to nie grozi obniżeniem standardów, a tym samym jest zgodne z zasadniczymi celami uregulowań w dziedzinie ceł i bezpieczeństwa.

Pomogłoby ono obniżyć koszty ponoszone w niektórych państwach członkowskich przez przedsiębiorstwa, a w konsekwencji przez konsumentów.

[1] Rozporządzenie Rady (EWG) nr 2913/92 z dnia 12 października 1992 r. oraz rozporządzenie Parlamentu Europejskiego i Rady (WE) nr 450/2008 z dnia 23 kwietnia 2008 r. ustanawiające wspólnotowy kodeks celny; Dz.U. L 145 z 4.6.2008, s. 1.

[2] Dyrektywa Rady z dnia 11 grudnia 1989 r. dotycząca kontroli weterynaryjnych w handlu wewnątrzwspólnotowym w perspektywie wprowadzenia rynku wewnętrznego; Dz.U. L 395 z 30.12.1989, s. 13.

[3] Dyrektywa Rady 90/425/EWG z dnia 26 czerwca 1990 r. dotycząca kontroli weterynaryjnych i zootechnicznych mających zastosowanie w handlu wewnątrzwspólnotowym niektórymi żywymi zwierzętami i produktami w perspektywie wprowadzenia rynku wewnętrznego; Dz.U. L 224 z 18.8.1990, s. 29.

[4] Dyrektywa Rady 2000/29/WE z dnia 8 maja 2000 r. w sprawie środków ochronnych przed wprowadzaniem do Wspólnoty organizmów szkodliwych dla roślin lub produktów roślinnych i przed ich rozprzestrzenianiem się we Wspólnocie; Dz.U. L 169 z 10.7.2000, s. 1.

LT

(...PICT...)|EUROPOS BENDRIJŲ KOMISIJA|

Briuselis, 2009 1 21

SEK(2009) 47

KOMISIJOS TARNYBŲ DARBINIS DOKUMENTAS pridedamas prie

Pasiūlymas EUROPOS PARLAMENTO IR TARYBOS DIREKTYVA dėl į Bendrijos valstybių narių uostus įplaukiantiems ir (arba) iš jų išplaukiantiems laivams taikomų pranešimo formalumų ir Direktyvos 2002/6/EB panaikinimo Įvairių galimybių, kaip supaprastinti pakrančių laivybos administracines procedūras, sumažinti jų skaičių arba jas panaikinti ir kaip įgyvendinti Europos jūrų transporto erdvės be kliūčių projektą, poveikio ataskaita POVEIKIO VERTINIMO ATASKAITOS SANTRAUKA {KOM(2009) 11 galutinis} {SEK(2009) 46}

SANTRAUKA

Sparčiai didėjanti sunkiojo kelių transporto apimtis bei su tuo susijusios automobilių spūstys, avarijos ir tarša yra pagrindinės ekonominės, socialinės ir aplinkosaugos problemos, kurias numatoma spręsti pasitelkus pakrančių laivybos skatinimo politiką. Europai reikia veiksmingos įvairiarūšio transporto sistemos, kurioje būtų suderinti visų transporto rūšių privalumai, siekiant išlaikyti ir padidinti jos konkurencingumą ir gerovę pagal Lisabonos darbotvarkę ir pagal Europos transporto politikos Baltosios knygos laikotarpio vidurio peržiūrą.

Pakrančių laivybą greičiau plėtoti trukdo sudėtingos administracinės procedūros. Šios administracinės procedūros turi neigiamų ekonominių pasekmių, visų prima dėl administracinių reikalų tvarkymo, dažnai atliekamų arba nuolatinių patikrinimų atsiranda sąnaudų, o dokumentams ir procedūroms parengti reikia laiko. Dėl sudėtingų procedūrų ši transporto rūšis tampa mažiau populiari, o pakrančių laivyba negalima visapusiškai pasinaudoti siekiant, kad Europos transporto sistema būtų veiksmingesnė ir tvaresnė.

Sausumos transporto kliūtys jau pašalintos, tačiau pakrančių laivybos vidaus rinka visoje Europos Sąjungoje dar nesukurta.

Pagal Europos jūrų transporto erdvės be kliūčių koncepciją Komisijos tarnybos įvertino pagrindines pakrančių laivybos administracines ir dokumentų procedūras, ketindamos jas supaprastinti, sumažinti jų skaičių arba, jei galima, jas panaikinti tarp dviejų ES uostų vykdomai transporto veiklai.

Visų pirma išnagrinėtos:

· muitinės procedūros (įskaitant supaprastintas procedūras);

· laivų pranešimų procedūros;

· veterinarinės ir fitosanitarinės procedūros;

· pavojingųjų krovinių vežimo procedūros.

Apsvarstyti ir kiti galimi patobulinimai:

· elektroninis administracinių duomenų perdavimas;

· „vieno langelio“ principu atliekami visi administraciniai formalumai;

· viena įvairių rūšių kontrolės įstaiga;

· atleidimo nuo locmanų patarnavimų liudijimai;

· alternatyvi administracinė kalba;

· specialios uostų teritorijos pakrančių laivybai.

Išnagrinėtos šios politikos galimybės:

– status quo, kaip bazinis scenarijus;

– kiekvienu konkrečiu atveju reikalaujamų pavienių administracinių formalumų supaprastinimas;

– veiksmai, pagrįsti suderintu priemonių paketu, kuriuo pagal sausumo transporto vidaus rinkos modelį supaprastinami tarp ES uostų plaukiojantiems laivams nustatyti formalumai, sumažinamas tokių formalumų skaičius arba, jei galima, jie panaikinami.

Šių galimybių poveikio vertinimas pagrįstas daugybe prielaidų, padarytų kruopščiai svarstant visų suinteresuotųjų šalių pateiktus atsiliepimus. Vertinant pakankamai įsitikinta, kad administracinių procedūrų supaprastinimas bus aiškiai naudingas, o jūrų transporto sektorius neturėtų būti paliktas už sausumos transportui nustatyto bendrojo laisvo judėjimo režimo ribų.

Susijusios suinteresuotosios šalys visiškai pritarė šiai iniciatyvai – vienam iš pagrindinių neseniai paskelbto integruotos jūrų politikos komunikato „Mėlynoji knyga“ punktų. Suinteresuotosios šalys manė, kad paskatų naudotis pakrančių laivyba trūksta ne vien dėl realių trukdymų, bet ir dėl rizikos, kad tokių trukdymų gali pasitaikyti. Pasiūlytomis priemonėmis už saikingą visuomenės mokamą kainą bus pagerintas patikimumas ir punktualumas (svarbiausi veiksniai). ES vidaus jūrinio transporto administracinius formalumus suderinus su kitomis transporto rūšimis, jūrų transportas pritrauks daugiau krovinių siuntėjų.

Todėl siūloma, kad Komisija priimtų veiksmų planą galiojančioms administracinėms procedūroms supaprastinti ir kai kurioms iš jų panaikinti. Veiksmų planą sudaro trumpalaikės priemonės:

– Tobulinamos su laivais ir su kroviniais susijusios ataskaitos ir formos, privalomos pagal Direktyvas 2002/6/EB (į uostus įplaukiantiems ir (arba) iš jų išplaukiantiems laivams nustatyti pranešimo formalumai), 2000/59/EB (atliekų ir krovinių likučių priėmimas), 2002/59/EB (laivų stebėsena) ir Reglamentą (EB) Nr. 725/2004 (laivybos saugumas).

– Kaip ir sausumos transportui, panaikinama nuolatinė tarp ES uostų vežamų krovinių muitinės kontrolė ir dokumentų tikrinimas. Dėl šios priemonės, kuri turėtų įsigalioti iki 2010 m., reikės keisti Bendrijos muitinės kodekso 1992 m. spalio 12 d. Tarybos reglamentas (EEB) Nr. 2913/92 ir 2008 m. balandžio 23 d. Europos Parlamento ir Tarybos reglamentas (EB) Nr. 450/2008, nustatantis Bendrijos muitinės kodeksą; OL L 145, 2008 6 4, p. 1. įgyvendinimo nuostatas. [1]

1992 m. spalio 12 d. Tarybos reglamentas (EEB) Nr. 2913/92 ir 2008 m. balandžio 23 d. Europos Parlamento ir Tarybos reglamentas (EB) Nr. 450/2008, nustatantis Bendrijos muitinės kodeksą; OL L 145, 2008 6 4, p. 1.

– 2009 m. reikėtų priimti gaires dėl veterinarinių ir fitosanitarinių produktų teisės aktų, kad dokumentų patikrinimas pagal Direktyvas 89/662/EEB 1989 m. gruodžio 11 d. Tarybos direktyva dėl veterinarinių patikrinimų, taikomų Bendrijos vidaus prekyboje, siekiant sukurti vidaus rinką; OL L 395, 1989 12 30, p. 13. , 90/425/EEB 1990 m. birželio 26 d. Tarybos direktyva 90/425/EEB dėl Bendrijos vidaus prekyboje tam tikrais gyvūnais ir produktais taikomų veterinarinių ir zootechninių patikrinimų, siekiant užbaigti vidaus rinkos kūrimą; OL L 224, 1990 8 18, p. 29. ir 2000/29/EB 2000 m. gegužės 8 d. Tarybos direktyva 2000/29/EB dėl apsaugos priemonių nuo augalams ir augaliniams produktams kenksmingų organizmų įvežimo į Bendriją ir išplitimo joje; OL L 169, 2000 7 10, p. 1. vyktų sparčiau.[2][3][4]

1989 m. gruodžio 11 d. Tarybos direktyva dėl veterinarinių patikrinimų, taikomų Bendrijos vidaus prekyboje, siekiant sukurti vidaus rinką; OL L 395, 1989 12 30, p. 13.

1990 m. birželio 26 d. Tarybos direktyva 90/425/EEB dėl Bendrijos vidaus prekyboje tam tikrais gyvūnais ir produktais taikomų veterinarinių ir zootechninių patikrinimų, siekiant užbaigti vidaus rinkos kūrimą; OL L 224, 1990 8 18, p. 29.

2000 m. gegužės 8 d. Tarybos direktyva 2000/29/EB dėl apsaugos priemonių nuo augalams ir augaliniams produktams kenksmingų organizmų įvežimo į Bendriją ir išplitimo joje; OL L 169, 2000 7 10, p. 1.

Be to, reikėtų įgyvendinti daugiau palengvinimo priemonių, t. y.:

– tobulinti elektroninį administracinių duomenų perdavimą;

– sukurti „vieno langelio“ principu veikiančią sistemą administraciniams reikalams tvarkyti;

– pasiekus, kad ES valstybėse narėse kai kurios IMDG (pavojingųjų krovinių vežimas jūra) taisyklės būtų lygiavertės ADR/RID (pavojingųjų krovinių vežimas keliais arba geležinkeliais) taisyklėms, supaprastinti pavojingųjų krovinių vežimą jūromis.

Pirmosios dvi priemonės galėtų būti įgyvendinamos ir derinamos laikantis platesnių pasiūlymų, ypač tų pasiūlymų, kurie bus įtraukti į 2009 m. e. laivybos sistemų įdiegimo veiksmų planą.

Be to, turėtų būti rekomenduojama, kad tolesnes palengvinimo priemones valstybės narės įgyvendintų, kai tik yra sąlygos tai atlikti veiksmingai, t. y.:

– derinti įvairių administracinių tarnybų uostuose atliekamus patikrinimus („viena įstaiga visiems administraciniams reikalams“);

– išplėsti atleidimo nuo locmanų patarnavimų liudijimų taikymo sritį;

– administracinius reikalus imti tvarkyti alternatyvia nacionalinei (-ėms) kalbai (-oms) laivyboje dažniausiai vartojama kalba;

– uostuose sukurti specialias teritorijas pakrančių laivybai, jei dėl to palengvėtų pakrančių laivybos veikla.

Pasirinkus šį priemonių derinį ir koordinuotai įgyvendinant pačias priemones, bus taupomos lėšos ir gaunama produktyvumo nauda bei užtikrintas svarbiausios informacijos prieinamumas.

Apie krovinius, kuriems taikoma muitinės arba kitokia kontrolė (gyvulinės kilmės, veterinariniai ir fitosanitariniai produktai), informacija ir toliau bus renkama, ją reikės pateikti atrankinei kontrolei.

Įgyvendinus priemonių paketą, 2009–2040 m. administracinė našta bus apytiksliai sumažinta 2,4 mlrd. EUR, o apskaičiuota nauda aplinkai sieks 182–365 mln. EUR. Apskaičiuotos priemonių kūrimo, plėtros ir įgyvendinimo išlaidos sieks 617 mln. EUR. Jas pasidalys ūkinės veiklos vykdytojai, pirmiausia uostų direkcijos ir laivybos bendrovės. Nacionalinių valdžios institucijų išlaidos bus nedidelės.

Dėl šios strategijos nekyla pavojus, kad bus sumažinti standartiniai reikalavimai, todėl ji nekeičia pagrindinių su muitinėmis ir sauga susijusių reglamentų tikslų.

Keliose valstybėse narėse ji padėtų sumažinti įmonių sąnaudas, o ateityje – vartotojų išlaidas.

[1] 1992 m. spalio 12 d. Tarybos reglamentas (EEB) Nr. 2913/92 ir 2008 m. balandžio 23 d. Europos Parlamento ir Tarybos reglamentas (EB) Nr. 450/2008, nustatantis Bendrijos muitinės kodeksą; OL L 145, 2008 6 4, p. 1.

[2] 1989 m. gruodžio 11 d. Tarybos direktyva dėl veterinarinių patikrinimų, taikomų Bendrijos vidaus prekyboje, siekiant sukurti vidaus rinką; OL L 395, 1989 12 30, p. 13.

[3] 1990 m. birželio 26 d. Tarybos direktyva 90/425/EEB dėl Bendrijos vidaus prekyboje tam tikrais gyvūnais ir produktais taikomų veterinarinių ir zootechninių patikrinimų, siekiant užbaigti vidaus rinkos kūrimą; OL L 224, 1990 8 18, p. 29.

[4] 2000 m. gegužės 8 d. Tarybos direktyva 2000/29/EB dėl apsaugos priemonių nuo augalams ir augaliniams produktams kenksmingų organizmų įvežimo į Bendriją ir išplitimo joje; OL L 169, 2000 7 10, p. 1.

DE

(...PICT...)|KOMMISSION DER EUROPÄISCHEN GEMEINSCHAFTEN|

Brüssel, den 21.1.2009

SEK(2009) 47

ARBEITSDOKUMENT DER KOMMISSIONSDIENSTSTELLEN Begleitdokument zum

Vorschlag für eine RICHTLINIE DES EUROPÄISCHEN PARLAMENTS UND DES RATES über Meldeformalitäten für Schiffe beim Einlaufen in oder Auslaufen aus Häfen der Mitgliedstaaten der Gemeinschaft und zur Aufhebung der Richtlinie 2002/6/EG Bericht über die Folgenabschätzung für verschiedene Optionen zur Vereinfachung/Reduzierung/Abschaffung von Verwaltungsverfahren im Kurzstreckenseeverkehr und für die Errichtung eines Europäischen Seeverkehrsraums ohne Grenzen ZUSAMMENFASSUNG DER FOLGENABSCHÄTZUNG {KOM(2009) 11 endgültig} {SEK(209) 46}

Die rasche Zunahme des Schwerlastverkehrs auf der Straße und die dadurch verursachten Verkehrsengpässe, Unfälle und Belastungen der Umwelt stellen die größten wirtschaftlichen, sozialen und ökologischen Probleme dar, für die die Strategie zur Förderung des Kurzstreckenseeverkehrs eine Lösung finden soll. Europa braucht ein effizientes ko-modales Verkehrssystem, in dem die Vorteile aller Verkehrsträger gebündelt werden, um, wie es in der Lissabonn-Agenda und der Halbzeitbilanz zum Verkehrsweißbuch gefordert wird, seine Wettbewerbsfähigkeit und seinen Wohlstand aufrechtzuerhalten und zu vergrößern.

Komplexe Verwaltungsverfahren sind ein Hindernis für die schnelle Entwicklung des Kurzstreckenseeverkehrs. Sie haben negative wirtschaftliche Auswirkungen, zu denen insbesondere die Entstehung von Kosten durch Verzögerungen in den Verwaltungsabläufen, häufige oder regelmäßige Kontrollen und der Zeitaufwand für die Vorbereitung von Dokumenten und Verfahren gehören. Solche komplizierten Verfahren schmälern auch die Attraktivität dieses Verkehrsträgers und führen dazu, dass der Kurzstreckenseeverkehr nicht in vollem Umfang zur Effizienz und Nachhaltigkeit des europäischen Verkehrssystems beitragen kann.

Während die Hindernisse im Landverkehr endlich beseitigt wurden, ist der Binnenmarkt in der gesamten Europäischen Union bisher für den Kurzstreckenseeverkehr noch nicht vollendet.

Im Rahmen ihres Konzepts eines Europäischen Seeverkehrsraums ohne Grenzen haben die Dienststellen der Kommission die Verfahren der Dokumentenbearbeitung und Verwaltungsverfahren im Kurzstreckenseeverkehr daraufhin geprüft, inwieweit sie in Bezug auf den Verkehr zwischen zwei EU-Häfen vereinfacht, reduziert oder, wenn möglich, ganz abgeschafft werden können.

Insbesondere wurden folgende Verfahren untersucht:

· Zollverfahren (einschließlich vereinfachter Verfahren),

· Schiffsmeldeverfahren,

· Tierärztliche und pflanzengesundheitliche Kontrollen,

· Beförderung gefährlicher Güter.

Darüber hinaus wurden folgende unterstützende Maßnahmen betrachtet:

· elektronische Übermittlung von Verwaltungsdaten,

· eine einzige Anlaufstelle für alle Verwaltungsformalitäten,

· eine einzige Anlaufstelle für Kontrollen,

· Bescheinigungen über die Befreiung von der Lotsenannahmepflicht,

· Verwendung einer alternativen Sprache für Verwaltungszwecke,

· spezielle Bereiche für den Kurzstreckenseeverkehr in den Häfen.

Folgende Strategieoptionen wurden geprüft:

– Status quo als Ausgangsszenario;

– Vereinfachung einzelner Verwaltungsformalitäten von Fall zu Fall,

– Ein Paket koordinierter Maßnahmen zur Vereinfachung, Reduzierung und, wo immer möglich, Abschaffung der Formalitäten für Schiffe, die zwischen EU-Häfen verkehren, entsprechend der Regelung des Binnenmarkts im Landverkehr.

Die Folgenabschätzung dieser Optionen erfolgte auf der Grundlage zahlreicher Annahmen, bei denen die Beiträge aller Beteiligten sorgfältig berücksichtigt wurden. Dabei ergab sich die ausreichend zuverlässige Aussage, dass eine Vereinfachung der Verwaltungsverfahren klare Vorteile bringt, und dass der Seeverkehr nicht aus der allgemeinen Regelung für den freien Verkehr ausgeschlossen bleiben sollte, die für den Landverkehr gilt.

Die Initiative erhielt die volle Unterstützung der Betroffenen und ist eines der wichtigsten Elemente der unlängst veröffentlichten Mitteilung über eine integrierte Meerespolitik („Blaubuch“). Nach Ansicht der Beteiligten sind nicht nur die tatsächlichen Verspätungen, sondern schon das Risiko solcher Verzögerungen sehr häufig ein Grund, sich gegen die Nutzung des Kurzstreckenseeverkehrs zu entscheiden. Verlässlichkeit und Pünktlichkeit sind ausschlaggebende Faktoren, die durch die vorgeschlagenen Maßnahmen zu relativ bescheidenen Kosten für die Gesellschaft verbessert werden. Die Angleichung der Verwaltungsformalitäten im innergemeinschaftlichen Seeverkehr an die der übrigen Verkehrsträger wird den Seeverkehr für viele Verlader interessanter machen.

Es wird vorgeschlagen, dass die Kommission einen Aktionsplan verabschiedet, um geltende Verwaltungsverfahren zu vereinfachen und zum Teil abzuschaffen. Der Aktionsplan umfasst kurzfristige Maßnahmen:

– Rationalisierung der nach den Richtlinien 2002/6/EG (Formalitäten für Schiffe beim Einlaufen in/Auslaufen aus Häfen), 2000/59/EG (Hafenauffangeinrichtungen für Schiffsabfälle und Ladungsrückstände), 2002/59/EG (Schiffsüberwachung) und der Verordnung (EG) Nr. 725/2004 (Gefahrenabwehr) vorgeschriebenen schiffsbezogenen und warenbezogenen Meldungen und Förmlichkeiten.

– Abschaffung systematischer Kontrollen und Dokumentenprüfungen durch die Zollbehörden bei Waren, die im Seeverkehr zwischen EU-Häfen befördert werden, wie dies im Landverkehr bereits der Fall ist. Diese Maßnahme erfordert eine Änderung der Durchführungsvorschriften zum Zollkodex der Gemeinschaften Verordnung (EWG) Nr. 2913/92 des Rates vom 12. Oktober 1992 und Verordnung (EG) Nr. 450/2008 des Europäischen Parlaments und des Rates vom 23. April 2008 zur Festlegung des Zollkodex der Gemeinschaft (ABl. L 145 vom 4.6.2008, S. 1). und sollte bis 2010 in Kraft getreten sein.[1]

Verordnung (EWG) Nr. 2913/92 des Rates vom 12. Oktober 1992 und Verordnung (EG) Nr. 450/2008 des Europäischen Parlaments und des Rates vom 23. April 2008 zur Festlegung des Zollkodex der Gemeinschaft (ABl. L 145 vom 4.6.2008, S. 1).

– Hinsichtlich der Rechtsvorschriften in Bezug auf tierische und pflanzliche Erzeugnisse sollten 2009 Leitlinien verabschiedet werden, um die in den Richtlinien 89/662/EWG Richtlinie 89/662/EWG des Rates vom 11. Dezember 1989 zur Regelung der veterinärrechtlichen Kontrollen im innergemeinschaftlichen Handel im Hinblick auf den gemeinsamen Binnenmarkt (ABl. L 395 vom 30.12.1989, S. 13). , 90/425/EWG Richtlinie 90/425/EWG des Rates vom 26. Juni 1990 zur Regelung der veterinärrechtlichen und tierzüchterischen Kontrollen im innergemeinschaftlichen Handel mit lebenden Tieren und Erzeugnissen im Hinblick auf den Binnenmarkt. (ABl. L 224 vom 18.08.1990, S. 29). und 2000/29/EG Richtlinie 2000/29/EG des Rates vom 8. Mai 2000 über Maßnahmen zum Schutz der Gemeinschaft gegen die Einschleppung und Ausbreitung von Schadorganismen der Pflanzen und Pflanzenerzeugnisse (ABl. L 169 vom 10.7.2000, S. 1). vorgesehenen Dokumentenkontrollen zu beschleunigen.[2][3][4]

Richtlinie 89/662/EWG des Rates vom 11. Dezember 1989 zur Regelung der veterinärrechtlichen Kontrollen im innergemeinschaftlichen Handel im Hinblick auf den gemeinsamen Binnenmarkt (ABl. L 395 vom 30.12.1989, S. 13).

Richtlinie 90/425/EWG des Rates vom 26. Juni 1990 zur Regelung der veterinärrechtlichen und tierzüchterischen Kontrollen im innergemeinschaftlichen Handel mit lebenden Tieren und Erzeugnissen im Hinblick auf den Binnenmarkt. (ABl. L 224 vom 18.08.1990, S. 29).

Richtlinie 2000/29/EG des Rates vom 8. Mai 2000 über Maßnahmen zum Schutz der Gemeinschaft gegen die Einschleppung und Ausbreitung von Schadorganismen der Pflanzen und Pflanzenerzeugnisse (ABl. L 169 vom 10.7.2000, S. 1).

Darüber hinaus müssten weitere unterstützende Maßnahmen durchgeführt werden, nämlich:

– Verbesserung der elektronischen Übermittlung von Verwaltungsdaten,

– Einrichtung einer einzigen Anlaufstelle für alle Verwaltungstätigkeiten („Ein-Schalter“-Konzept),

– Vereinfachung der Beförderung gefährlicher Güter im Seeverkehr, indem in den Mitgliedstaaten der EU Vorschriften eingeführt werden, mit denen die Gleichwertigkeit einiger Bestimmungen des IMDG-Codes (Beförderung gefährlicher Güter mit Seeschiffen) und den Regeln des ADR/RID-Übereinkommens (Beförderung gefährlicher Güter auf der Straße/Schiene) hergestellt wird.

Die beiden ersten Maßnahmen könnten im Rahmen weiter gefasster Vorschläge durchgeführt und koordiniert werden, insbesondere derjenigen, die 2009 in den Aktionsplan für die Einführung elektronischer Systeme für den Seeverkehr aufgenommen werden sollen.

Darüber hinaus sollte die Empfehlung ausgesprochen werden, dass die Mitgliedstaaten weitere unterstützende Maßnahmen durchführen, wenn die lokalen Voraussetzungen dies in effizienter Weise gestatten, nämlich:

– Koordinierung der Kontrollen, die von den verschiedenen Verwaltungsdiensten in den Häfen durchgeführt werden („einzige Anlaufstelle für Verwaltungsvorgänge“);

– Ausweitung des Geltungsbereichs von Befreiungen von der Lotsenannahmepflicht;

– Verwendung der auf See am häufigsten gesprochenen Sprache als Alternative zur Landessprache/den Landessprachen in der Kommunikation zwischen den Verwaltungen;

– Einrichtung von Hafenbereichen, die ausschließlich dem Kurzstreckenseeverkehr vorbehalten sind, wenn dadurch der Betrieb für diesen Verkehrsträger erleichtert werden kann.

Durch diese Kombination und koordinierte Durchführung der Maßnahmen können Kosteneinsparungen und Produktivitätsgewinne erzielt werden, ohne dass die wesentlichen Informationen verloren gehen.

Angaben zu Waren, die der Zollkontrolle und anderen Überprüfungen (Kontrolle tierischer Erzeugnisse, tierärztliche und pflanzengesundheitliche Kontrollen) unterliegen, wären nach wie vor verfügbar und müssten bei Stichproben vorgelegt werden.

Das Maßnahmenpaket wird im Zeitraum 2009-2040 Einsparungen ermöglichen, die sich in Bezug auf die Senkung des Verwaltungsaufwands auf rund 2,4 Mrd. EUR, in Bezug auf die Umweltkosten auf rund 182-365 Mio. EUR veranschlagen lassen. Für Erarbeitung, Entwicklung und Durchführung der Maßnahmen werden 617 Mio. EUR veranschlagt. Sie würden von den Wirtschaftsbeteiligten, insbesondere von den Hafenbehörden und den Schifffahrtsgesellschaften, gemeinsam getragen. Die Kosten für die nationalen Verwaltungen wären vernachlässigbar.

Dieser Ansatz birgt keine Gefahr einer Absenkung der Standards und erhält die grundlegenden Ziele der Zoll- und Sicherheitsvorschriften aufrecht.

Er würde in einigen Mitgliedstaaten zu einer Senkung der Kosten für die Unternehmen und damit letztendlich für die Verbraucher beitragen.

[1] Verordnung (EWG) Nr. 2913/92 des Rates vom 12. Oktober 1992 und Verordnung (EG) Nr. 450/2008 des Europäischen Parlaments und des Rates vom 23. April 2008 zur Festlegung des Zollkodex der Gemeinschaft (ABl. L 145 vom 4.6.2008, S. 1).

[2] Richtlinie 89/662/EWG des Rates vom 11. Dezember 1989 zur Regelung der veterinärrechtlichen Kontrollen im innergemeinschaftlichen Handel im Hinblick auf den gemeinsamen Binnenmarkt (ABl. L 395 vom 30.12.1989, S. 13).

[3] Richtlinie 90/425/EWG des Rates vom 26. Juni 1990 zur Regelung der veterinärrechtlichen und tierzüchterischen Kontrollen im innergemeinschaftlichen Handel mit lebenden Tieren und Erzeugnissen im Hinblick auf den Binnenmarkt. (ABl. L 224 vom 18.08.1990, S. 29).

[4] Richtlinie 2000/29/EG des Rates vom 8. Mai 2000 über Maßnahmen zum Schutz der Gemeinschaft gegen die Einschleppung und Ausbreitung von Schadorganismen der Pflanzen und Pflanzenerzeugnisse (ABl. L 169 vom 10.7.2000, S. 1).

LV

(...PICT...)|EIROPAS KOPIENU KOMISIJA|

Briselē, 21.1.2009

SEC(2009) 47

KOMISIJAS DIENESTU DARBA DOKUMENTS kas pievienots

Priekšlikums EIROPAS PARLAMENTA UN PADOMES DIREKTĪVA par ziņošanas formalitātēm kuģiem, kuri pienāk Kopienas dalībvalstu ostās vai atiet no tām, kā arī par Direktīvas 2002/6/EK atcelšanu Ziņojums par ietekmes novērtējumu attiecībā uz dažādām iespējām, kā vienkāršot/samazināt/atcelt administratīvās procedūras tuvsatiksmes kuģošanas jomā un īstenot Eiropas jūras transporta telpu bez šķēršļiem IETEKMES NOVĒRTĒJUMA ZIŅOJUMA KOPSAVILKUMS {COM(2009) 11 galīgā redakcija} {SEC(2009) 46}

KOPSAVILKUMS

Smagā autotransporta pārvadājumu straujais pieaugums un ar to saistītā satiksmes pārslogotība, nelaimes gadījumi un piesārņojums ir galvenās ekonomiskās, sociālās un vides problēmas, kuras paredzēts risināt tuvsatiksmes kuģošanas veicināšanas politikā. Eiropai ir vajadzīga efektīva komodāla transporta loģistikas sistēma, kas apvieno visu transporta veidu priekšrocības, lai saglabātu un palielinātu tās konkurētspēju un labklājību atbilstīgi Lisabonas stratēģijai un Baltās grāmatas par Eiropas transporta politiku termiņa vidusposma pārskatam.

Sarežģītas administratīvās procedūras neļauj tuvsatiksmes kuģošanas nozarei attīstīties ātrāk. Šīs administratīvās procedūras rada negatīvas ekonomiskās sekas, it īpaši izmaksas, kas saistītas ar administratīviem kavējumiem, biežām vai regulārām pārbaudēm, kā arī dokumentu un procedūru sagatavošanai patērēto laiku. Administratīvais slogs mazina arī šā transporta veida popularitāti un neļauj tuvsatiksmes kuģošanai veicināt Eiropas transporta sistēmas efektivitāti un ilgtspējību.

Lai arī šķēršļi sauszemes transporta attīstībai beidzot ir atcelti, tuvsatiksmes kuģošanas jomā Eiropas Savienības iekšējais tirgus joprojām ir nesakārtots.

Atbilstīgi koncepcijai par Eiropas jūras transporta telpu bez šķēršļiem Komisijas dienesti ir novērtējuši galvenās administratīvās un dokumentēšanas procedūras tuvsatiksmes kuģošanas nozarē, lai vienkāršotu, samazinātu vai, ja iespējams, tās atceltu attiecībā uz kravu pārvadājumiem starp divām ES ostām.

Jo īpaši tika pārbaudītas šādas procedūras:

· muitas procedūras (tostarp vienkāršotās procedūras);

· kuģa ziņošanas procedūras;

· veterinārās un fitosanitārās procedūras;

· bīstamu kravu pārvadājumi.

Tika novērtētas arī šādas jomas, kurās iespējami uzlabojumi:

· administratīvo datu pārsūtīšana elektroniski;

· viena iestāde visu administratīvo formalitāšu kārtošanai;

· vienota kontroles sistēma;

· apliecība par atbrīvojumu no pienākuma izmantot loča pakalpojumus;

· cita iespējamā valoda administratīvo formalitāšu kārtošanai;

· īpašas zonas ostās, kas paredzētas tuvsatiksmes kuģiem.

Izskatītās politikas iespējas bija šādas:

– status quo kā pamata scenārijs;

– konkrētu administratīvo formalitāšu vienkāršošana, katru gadījumu izskatot atsevišķi;

– rīcība, kuras pamatā ir koordinētu pasākumu kopums, kas vienkāršo, samazina un, ja iespējams, atceļ formalitāšu kārtošanu kuģiem, kas pārvietojas starp ES ostām, saskaņā ar sauszemes transporta piedāvāto iekšējā tirgus modeli.

Šo iespēju ietekmes novērtējuma pamatā bija daudzi pieņēmumi, kas radās, rūpīgi apsverot visu ieinteresēto personu ieguldījumu. Tas pietiekami pārliecinoši parādīja, ka administratīvo procedūru vienkāršošana sniedz nenoliedzamus ieguvumus un ka jūras transporta nozari nedrīkst izslēgt no vispārējā brīvās aprites režīma, kas ieviests sauszemes transporta nozarē.

Šī iniciatīva ir guvusi iesaistīto ieinteresēto personu pilnīgu atbalstu, un tā ir viena no nesenā paziņojuma par integrētu jūrniecības politiku jeb Zilās grāmatas stūrakmeņiem. Ieinteresētās personas uzskatīja, ka ne tikai reģistrētie kavējumi, bet kavējumu risks ir nozīmīgi šķēršļi tuvsatiksmes kuģošanas izmantošanā. Uzticamība un precizitāte ir būtiskākie faktori, kas ar ierosināto pasākumu palīdzību tiks uzlaboti, neradot pārliecīgas izmaksas sabiedrībai. ES iekšējo jūras pārvadājumu jomā piemēroto administratīvo formalitāšu saskaņošana ar tām, kas noteiktas citiem transporta veidiem, jūras pārvadājumiem piesaistīs vairāk kravu pārvadātāju.

Tāpēc Komisija ir rosināta pieņemt rīcības plānu, lai vienkāršotu pastāvošās administratīvās procedūras un atceltu dažas no tām. Rīcības plānā iekļauti vairāki īstermiņa pasākumi.

– Racionalizēt ar kuģiem un precēm saistīto ziņošanu un veidlapas, ko paredz Direktīva 2002/6/EK (formalitātes kuģiem, kuri pienāk ostās un/vai atiet no tām), 2000/59/EK (kuģu atkritumu un kravu atlieku uzņemšana), 2002/59/EK (kuģu uzraudzība) un Regula (EK) Nr. 725/2004 (jūras satiksmes drošība).

– Atcelt regulāras pārbaudes un muitas dokumentu pieprasīšanu par precēm, ko pārvadā pa jūru starp ES ostām, kā tas ir sauszemes transporta pārvadājumu jomā. Lai īstenotu šo pasākumu, būs jāievieš izmaiņas Kopienas muitas kodeksa Padomes 1992. gada 12. oktobra Regula (EEK) Nr. 2913/92 un Eiropas Parlamenta un Padomes 2008. gada 23. aprīļa Regula (EK) Nr. 450/2008, ar ko izveido Kopienas Muitas kodeksu; OV L 145, 4.6.2008., 1. lpp. īstenošanas noteikumā un tam jāstājas spēkā līdz 2010. gadam.[1]

Padomes 1992. gada 12. oktobra Regula (EEK) Nr. 2913/92 un Eiropas Parlamenta un Padomes 2008. gada 23. aprīļa Regula (EK) Nr. 450/2008, ar ko izveido Kopienas Muitas kodeksu; OV L 145, 4.6.2008., 1. lpp.

– Attiecībā uz tiesību aktiem par veterinārajiem un fitosanitārajiem produktiem, vadlīnijas jāpieņem 2009. gadā, lai paātrinātu Direktīvā 89/662/EEK Padomes 1989. gada 11. decembra direktīva par veterinārajām pārbaudēm Kopienas iekšējā tirdzniecībā, lai izveidotu iekšējo tirgu; OV L 395, 30.12.1989., 13. lpp. , 90/425/EEK Padomes 1990. gada 26. jūnija Direktīva 90/425/EEK par veterinārajām un zootehniskajām pārbaudēm, kas piemērojamas Kopienas iekšējā tirdzniecībā ar noteiktiem dzīviem dzīvniekiem un produktiem, lai izveidotu iekšējo tirgu; OV L 224, 18.8.1990., 29. lpp. un 2000/29/EK Padomes 2000. gada 8. maija Direktīva 2000/29/EK par aizsardzības pasākumiem pret tādu organismu ievešanu, kas kaitīgi augiem vai augu produktiem, un pret to izplatību Kopienā; OV L 169, 10.7.2000., 1. lpp. noteikto dokumentu pārbaužu gaitu.[2][3][4]

Padomes 1989. gada 11. decembra direktīva par veterinārajām pārbaudēm Kopienas iekšējā tirdzniecībā, lai izveidotu iekšējo tirgu; OV L 395, 30.12.1989., 13. lpp.

Padomes 1990. gada 26. jūnija Direktīva 90/425/EEK par veterinārajām un zootehniskajām pārbaudēm, kas piemērojamas Kopienas iekšējā tirdzniecībā ar noteiktiem dzīviem dzīvniekiem un produktiem, lai izveidotu iekšējo tirgu; OV L 224, 18.8.1990., 29. lpp.

Padomes 2000. gada 8. maija Direktīva 2000/29/EK par aizsardzības pasākumiem pret tādu organismu ievešanu, kas kaitīgi augiem vai augu produktiem, un pret to izplatību Kopienā; OV L 169, 10.7.2000., 1. lpp.

Būtu jāievieš arī vairāki īstenojošie pasākumi, proti:

– jāuzlabo administratīvo datu pārsūtīšana elektroniski;

– jāizveido viena administratīvā iestāde;

– jāvienkāršo bīstamu kravu pārvadājumi pa jūru, ES dalībvalstīs ieviešot ekvivalenci starp dažiem IMDG (bīstamo kravu pārvadājumi pa jūru) un ADR/RID (bīstamo kravu pārvadājumi pa autoceļiem/dzelzceļu) noteikumiem.

Pirmos divus pasākumus varētu ieviest un koordinēt saistībā ar plašākiem priekšlikumiem, it īpaši tiem, kas jāiekļauj rīcības plānā par „e-jūras” sistēmu izveidošanu 2009. gadā.

Turklāt dalībvalstis jāmudina veikt turpmākus īstenošanas pasākumus ikreiz, kad vietējie apstākļi ļauj to darīt efektīvi, proti:

– koordinēt dažādu administratīvo dienestu veiktās pārbaudes ostās (viena administratīvā iestāde);

– paplašināt apliecības par atbrīvojumu no pienākuma izmantot loča pakalpojumus darbības jomu;

– ieviest tās valodas lietošanu, ko visbiežāk izmanto jūras transporta nozarē, kā alternatīvu valstu valodai(-ām) administratīvajā saziņā;

– izveidot ostās zonas, kas paredzētas tuvsatiksmes kuģiem, lai atvieglotu šāda veida transporta darbības.

Pasākumu kombinēšana un koordinēta īstenošana ļaus samazināt izdevumus un uzlabot produktivitāti, vienlaikus saglabājot svarīgas informācijas pieejamību.

Informācija par precēm, ko kontrolē muita un citas iestādes (dzīvnieku, veterinārie un fitosanitārie produkti), joprojām būs pieejama un būs jāuzrāda uz vietas veiktajās pārbaudēs.

Pasākumu kopums ļaus samazināt administratīvo slogu, kura aplēstais apjoms ir 2,4 miljardi euro, un sniegs ieguvumus vides jomā, kas 2009.–2040. gadam ir aplēsti 182–365 miljonu euro apmērā. Izmaksas par pasākumu noteikšanu, izstrādi un īstenošanu ir aplēstas 617 miljonu euro apmērā. Tās tiktu sadalītas starp uzņēmējiem, galvenokārt ostu iestādēm un pārvadājumu uzņēmumiem. Izmaksas valstu pārvaldes iestādēm būtu nelielas.

Šī pieeja nepazeminātu standartus, saglabājot muitas un ar drošību saistīto noteikumu pamatmērķus.

Tā palīdzētu samazināt izmaksas uzņēmējiem vairākās dalībvalstīs un līdz ar to arī patērētājiem.

[1] Padomes 1992. gada 12. oktobra Regula (EEK) Nr. 2913/92 un Eiropas Parlamenta un Padomes 2008. gada 23. aprīļa Regula (EK) Nr. 450/2008, ar ko izveido Kopienas Muitas kodeksu; OV L 145, 4.6.2008., 1. lpp.

[2] Padomes 1989. gada 11. decembra direktīva par veterinārajām pārbaudēm Kopienas iekšējā tirdzniecībā, lai izveidotu iekšējo tirgu; OV L 395, 30.12.1989., 13. lpp.

[3] Padomes 1990. gada 26. jūnija Direktīva 90/425/EEK par veterinārajām un zootehniskajām pārbaudēm, kas piemērojamas Kopienas iekšējā tirdzniecībā ar noteiktiem dzīviem dzīvniekiem un produktiem, lai izveidotu iekšējo tirgu; OV L 224, 18.8.1990., 29. lpp.

[4] Padomes 2000. gada 8. maija Direktīva 2000/29/EK par aizsardzības pasākumiem pret tādu organismu ievešanu, kas kaitīgi augiem vai augu produktiem, un pret to izplatību Kopienā; OV L 169, 10.7.2000., 1. lpp.

MT

(...PICT...)|IL-KUMMISSJONI TAL-KOMUNITAJIET EWROPEJ|

Brussell, 21.1.2009

SEG(2009) 47

ID-DOKUMENT TA’ ĦIDMA TAL-PERSUNAL TAL-KUMMISSJONI mehmuż mar-

Proposta għal DIRETTIVA TAL-PARLAMENT EWROPEW U TAL-KUNSILL dwar il-formalitajiet tar-rappurtar għal bastimenti li jaslu fi jew jitilqu minn portijiet tal-Istati Membri tal-Komunità, u li tirrevoka d-Direttiva 2002/6/KE Rapport dwar valutazzjoni tal-impatt ta' għażliet differenti sabiex jissemplifika/inaqqas/jelimina l-proċeduri amministrattivi għat-Trasport bil-Baħar għal Distanzi Qosra u jimplimenta Żona Ewropea tat-Trasport Marittimu mingħajr Konfini SOMMARJU TAR-RAPPORT DWAR IL-VALUTAZZJONI TAL-IMPATT {KUMM(2009) 11 finali} {SEG(2009) 46}

SOMMARJU

It-tkabbir mgħaġġel tat-trasport ta' vetturi kbar bit-triq u l-konġestjoni relatata miegħu, l-inċidenti u t-tniġġiż huma l-problemi ekonomiċi, soċjali u ambjentali ewlenin li l-politika sabiex tippromwovi t-Trasport bil-Baħar għal Distanzi Qosra hija mistennija li tindirizza. L-Ewropa teħtieġ sistema tat-trasport komodali effiċjenti li tikkombina l-benefiċċji tal-modi kollha biex iżomm u żżid il-kompetittività u l-prosperità tagħha skont l-aġenda ta' Lisbona u l-analiżi ta' nofs il-perjodu tal-White Paper dwar il-Politika tat-Trasport Ewropew.

Proċeduri amministrattivi kumplessi jxekklu lit-Trasport bil-Baħar għal Distanzi Qosra milli jiżviluppa iktar malajr. Il-proċeduri amministrattivi involuti għandhom konsegwenzi ekonomiċi negattivi, b'mod partikolari l-ispejjeż li għandu x'jaqsmu mad-dewmien amministrattiv, il-kontrolli regolari jew ta' sikwit u l-ħin tal-preparazzjoni tad-dokumentazzjoni u tal-proċeduri. Il-kumplessità tnaqqas ukoll il-vantaġġ tal-mod u timplika li t-Trasport bil-Baħar għal Distanzi Qosra ma jistax jikkontribwixxi bis-sħiħ għall-effiċjenza u s-sostenibbiltà tas-sistema tat-trasport Ewropew.

Filwaqt li t-tneħħija tal-ostakli għat-trasport fuq l-art saret finalment realtà, is-Suq Intern madwar l-Unjoni Ewropea għat-Trasport bil-Baħar għal Distanzi Qosra għadu mhux lest sa issa.

Skont il-kunċett ta' Żona Ewropea tat-Trasport Marittimu mingħajr Konfini, is-servizzi tal-Kummissjoni vvalutaw il-proċeduri amministrattivi u dokumentarji ewlenin tat-Trasport bil-Baħar għal Distanzi Qosra bil-ħsieb li jissimplifikawhom, inaqqsuhom jew, fejn huwa possibbli, jeliminawhom għal-operazzjonijiet tat-trasport bejn żewġ portijiet tal-UE.

B'mod partikolari, kienu eżaminati il-proċeduri li ġejjin:

· Il-proċeduri doganali (li jinkludu proċeduri simplifikati);

· Il-proċeduri ta’ rappurtaġġ tal-bastimenti.

· Il-proċeduri veterinarji u fitosanitarji;

· It-tagħbija ta' oġġetti perikolużi;

Kienu kkunsidrati wkoll iktar mezzi ta' attwazzjoni:

· It-trażmissjoni elettronika ta' dejta amministrattiva;

· Tieqa waħda biex isiru l-formalitajiet amministrattivi kollha;

· Punt uniku għal kontrolli;

· Ċertifikati tal-Eżenzjoni tal-Pilotaġġ;

· Lingwa amministrattiva alternattiva;

· Żoni ddedikati għat-Trasport bil-Baħar għal Distanzi Qosra fil-portijiet.

L-għażliet ta' politika li ġew ikkunsidrati kienu:

– Status quo bħala x-xenarju ta’ bażi;

– Simplifikazzjoni ta' kull każ tal-formalitajiet amministrattivi individwali;

– Azzjoni fuq il-bażi ta' set ta' miżuri koordinati li jissimplifikaw, inaqqsu u fejn huwa possibbli, jeliminaw il-formalitajiet għal bastimenti li jbaħħru bejn portijiet tal-UE skont il-mudell tas-Suq Intern offrut mit-trasport fuq l-art.

Il-valutazzjoni tal-impatt ta' dawn l-għażliet kienet bbażata fuq ħafna presupposti li saru b'kunsiderazzjoni tal-kontribuzzjonijiet tal-partijiet kollha interessati. Wriet b'biżżejjed kunfidenza li s-simplifikazzjoni amministrattiva ġġib benefiċċji ċari u li s-settur tat-trasport marittimu m'għandux jitħalla barra mir-reġim ġenerali ta' ċirkolazzjoni libera fis-seħħ għat-trasport fuq l-art.

L-inizzjattiva rċiviet appoġġ sħiħ mill-partijiet interessati kollha involuti, u hija waħda mill-pilastri tal-Komunikazzjoni reċenti ta' politika marittima integrata, il-"Blue Book". Il-partijiet interessati kkunsidraw li mhux biss id-dewmien per se, imma ir-riskju tad-dewmien huwa fattur importanti li ma jinċentivax l-użu tat-Trasport bil-Baħar għal Distanzi Qosra L-affidabbiltà u l-puntwalità huma l-fatturi l-iktar importanti u se jitjiebu bil miżuri proposti bi spiża pjuttost moderata għas-soċjetà. L-allinjament tal-formalitajiet amministrattivi applikati fuq it-trasport marittimu intra-UE mal-modi l-oħra se jattira iktar baħħara lejn it-trasport marittimu.

Huwa għalhekk issuġġerit li l-Kummissjoni tadotta pjan ta' azzjoni biex tissimplifika l-proċeduri amministrattivi eżistenti u telimina uħud minnhom. Il-pjan ta' azzjoni jinkludi miżuri fuq medda ta' żmien qasira:

– Ir-razjonalizzazzjoni tar-rappurtaġġ relatat mal-bastimenti u l-merkanzija u l-formoli rikjesti mid-Direttivi 2002/6/KE (formalitajiet għal bastimenti fil-portijiet fejn jaslu u minn fejn jitilqu), 2000/59/KE (ilqugħ tal-iskart u tar-residwu), 2002/59/KE (monitoraġġ tal-bastimenti) u r-Regolament (KE) Nru 725/2004 (sikurezza marittima).

– L-eliminazzjoni ta' kontrolli sistematiċi u r-rikjesti tad-dokumenti mid-Dwana għal oġġetti ttrasportati bil-baħar bejn portijiet tal-UE skont it-trasport intern. Il-miżura se tirrikjedi modifikazzjoni tad-dispożizzjoni tal-implimentazzjoni tal-kodiċi doganali Komunitarju Ir-Regolament tal-Kunsill (KEE) Nru 2913/92 tat-12 ta' Ottubru 1992 u r-Regolament tal-Kunsill tal-Paralament Ewropew u r-Regolament (KE) Nru 450/2008 tat-23 ta' April 2008 li jistipula l-Kodiċi Doganali Komunitarju; ĠU L 145, 4.6.2008, p. 1. u għandu jkun fis-seħħ sal-2010.[1]

Ir-Regolament tal-Kunsill (KEE) Nru 2913/92 tat-12 ta' Ottubru 1992 u r-Regolament tal-Kunsill tal-Paralament Ewropew u r-Regolament (KE) Nru 450/2008 tat-23 ta' April 2008 li jistipula l-Kodiċi Doganali Komunitarju; ĠU L 145, 4.6.2008, p. 1.

– Rigward il-leġiżlazzjoni tal-prodotti veterinarji u fitosanitarji, għandhom jiġu adottati linji gwida fl-2009 sabiex jitħaffu l-kontrolli tad-dokumenti fid-Direttivi 89/662/KEE Direttiva tal-Kunsill tal-11 ta' Diċembru 1989 li tikkonċerna kontrolli veterinarji fil-kummerċ intra-Komunitarju bil-ħsieb li jitkompla s-Suq Intern; ĠU L 395, 30.12.1989, p. 13. 90/425/KEE Direttiva tal-Kunsill 90/425/KEE tas-26 ta' Ġunju1990 li tikkonċerna kontrolli veterinarji u zootekniċi applikabbli fil-kummerċ intra-Komunitarju għal ċerti annimali u prodotti ħajjin; bil-ħsieb li jitkompla s-suq intern; ĠU L 224, 18.8.1990, p. 29. u 2000/29/KE Direttiva tal-Kunsill 2009/29/KE tat-8 ta' Mejju 2000 dwar miżuri protettivi kontra l-introduzzjoni ta' organiżmi li jagħmlu ħsara lil pjanti jew lil prodotti tal-pjanti fil-Komunità u kontra t-tixrid tagħhom fil-Komunità; ĠU L 169, 10.7.2000, p. 1. .[2][3][4]

Direttiva tal-Kunsill tal-11 ta' Diċembru 1989 li tikkonċerna kontrolli veterinarji fil-kummerċ intra-Komunitarju bil-ħsieb li jitkompla s-Suq Intern; ĠU L 395, 30.12.1989, p. 13.

Direttiva tal-Kunsill 90/425/KEE tas-26 ta' Ġunju1990 li tikkonċerna kontrolli veterinarji u zootekniċi applikabbli fil-kummerċ intra-Komunitarju għal ċerti annimali u prodotti ħajjin; bil-ħsieb li jitkompla s-suq intern; ĠU L 224, 18.8.1990, p. 29.

Direttiva tal-Kunsill 2009/29/KE tat-8 ta' Mejju 2000 dwar miżuri protettivi kontra l-introduzzjoni ta' organiżmi li jagħmlu ħsara lil pjanti jew lil prodotti tal-pjanti fil-Komunità u kontra t-tixrid tagħhom fil-Komunità; ĠU L 169, 10.7.2000, p. 1.

Ikun meħtieġ ukoll li jiġu implimentati miżuri ta' iktar faċilitazzjoni, jiġifieri:

– It-titjib fit-trażmissjoni elettronika tad-dejta amministrattiva;

– Tiġi stabbilita tieqa waħda għal amministrazzjoni;

– Is-simplifikazzjoni tat-trasport bil-baħar ta' merkanzija perikoluża billi tiġi implimentata fl-Istati Membri tal-UE l-ekwivalenza bejn uħud mir-regoli tal-IMDG [Kodiċi Internazzjonali tal-Oġġetti Marittimi Perikolużi] u dawk tal-ADR/RID [Ftehim Ewropew dwar it-trasport internazzjonali fit-toroq ta' oġġetti perikolużi /Regolamenti dwar it-trasport internazzjonali ta' oġġetti perikolużi bil-ferrovija]

L-ewwel żewġ miżuri jistgħu jiġu implimentati u koordinati skont proposti usa', b'mod partikolari dawk li għandhom jiġu inklużi fil-pjan ta' azzjoni għall-varar tas-sistemi elettroniċi marittimi fl-2009.

Barra minn hekk, għandhom jingħataw rakkomandazzjonijiet li l-Istati Membri jimplimentaw miżuri ta' iktar faċilitazzjoni, kull darba li l-kundizzjonijiet lokali jippermettu li jsir hekk b'mod effiċjenti:

– Li jikkoordinaw il-kontrolli li jsiru fil-portijiet mis-servizzi amministrattivi differenti ("punt uniku għall-amministrazzjoni");

– Li jestendu l-ambitu taċ-Ċertifikati tal-Eżenzjoni tal-Pilotaġġ;

– Li jintroduċu l-użu tal-lingwaġġ l-iktar użat b'mod komuni fuq il-baħar bħala alternattiva għal-lingwa(i) nazzjonali fil-komunikazzjoni amministrattiva.

– Li joħolqu żoni fil-portijiet li jkunu ddedikatati għat-Trasport bil-Baħar għal Distanzi Qosra fejn dan jiffaċilita t-tħaddim għal dan il-mod.

Din l-implimentazzjoni kkumbinata u kkoordinata tal-miżuri se tippermetti l-iffrankar mill-ispejjeż u l-benefiċċji fil-produttività filwaqt li żżomm disponibbli l-informazzjoni essenzjali.

L-informazzjoni dwar merkanzija fid-Dwana u tipi ta' sorveljanza oħra (prodotti tal-annimali, veterinarja u fitosanitarja) se tkun xorta disponibbli u trid tiġi ppreżentata waqt il-kontrolli fil-post.

Il-pakket jippermetti tnaqqis fil-piż amministrattiv stmat ta' EUR 2.4 biljun u benefiċċji ambjentali stmati EUR 182-365 miljun matul il-perjodu 2009-2040. L-ispejjeż għad-diżinnjar, l-iżvilupp u t-tħaddim tal-miżuri huwa stmat li jkun ta' EUR 617 miljun. Dawn ikunu maqsuma bejn l-operaturi ekonomiċi, essenzjalment l-awtoritajiet tal-port u kumpaniji tat-tbaħħir. L-ispejjeż għall-amministrazzjonijiet nazzjonali ikun negliġibbli.

Mhux se jkun hemm riskju li l-approċċ jbaxxi l-istandards u għalhekk jippreserva l-għanijiet fundamentali tad-Dwana u r-regolamenti li għandhom x'jaqsmu mas-sikurezza.

Ikun ta' għajnuna li jitbaxxew l-ispejjeż lin-negozji f'għadd ta' Stati Membri u, sussegwentament lill-konsumaturi.

[1] Ir-Regolament tal-Kunsill (KEE) Nru 2913/92 tat-12 ta' Ottubru 1992 u r-Regolament tal-Kunsill tal-Paralament Ewropew u r-Regolament (KE) Nru 450/2008 tat-23 ta' April 2008 li jistipula l-Kodiċi Doganali Komunitarju; ĠU L 145, 4.6.2008, p. 1.

[2] Direttiva tal-Kunsill tal-11 ta' Diċembru 1989 li tikkonċerna kontrolli veterinarji fil-kummerċ intra-Komunitarju bil-ħsieb li jitkompla s-Suq Intern; ĠU L 395, 30.12.1989, p. 13.

[3] Direttiva tal-Kunsill 90/425/KEE tas-26 ta' Ġunju1990 li tikkonċerna kontrolli veterinarji u zootekniċi applikabbli fil-kummerċ intra-Komunitarju għal ċerti annimali u prodotti ħajjin; bil-ħsieb li jitkompla s-suq intern; ĠU L 224, 18.8.1990, p. 29.

[4] Direttiva tal-Kunsill 2009/29/KE tat-8 ta' Mejju 2000 dwar miżuri protettivi kontra l-introduzzjoni ta' organiżmi li jagħmlu ħsara lil pjanti jew lil prodotti tal-pjanti fil-Komunità u kontra t-tixrid tagħhom fil-Komunità; ĠU L 169, 10.7.2000, p. 1.

sk

(...PICT...)|KOMISIA EURÓPSKYCH SPOLOČENSTIEV|

V Bruseli 21.1.2009

SEK(2009) 47

PRACOVNÝ DOKUMENT ÚTVAROV KOMISIE sprievodný dokument k

Návrh SMERNICA EURÓPSKEHO PARLAMENTU A RADY o ohlasovacích formalitách lodí plávajúcich do prístavov a/alebo z prístavov Spoločenstva a ktorou sa zrušuje smernica 2002/6/ES Správa o hodnotení vplyvu rôznych možností na zjednodušenie/obmedzenie/odstránenie administratívnych postupov pre príbrežnú námornú dopravu a vykonávaní európskeho priestoru námornej dopravy bez prekážok ZHRNUTIE SPRÁVY O POSÚDENÍ VPLYVU

{KOM(2009) 11 v konečnom znení} {SEK(2009) 46}

ZHRNUTIE

Rýchlo sa rozrastajúca hustá cestná doprava a s ňou súvisiace preťaženie ciest, nehody a znečistenie predstavujú hlavné ekonomické, sociálne a environmentálne problémy, ktoré by mala vyriešiť politika podpory príbrežnej námornej dopravy. Európa potrebuje účinný komodálny systém dopravy kombinujúci výhody všetkých dopravných režimov s cieľom udržať a zvýšiť konkurencieschopnosť a prosperitu v súlade s Lisabonskou agendou a so strednodobým preskúmaním Bielej knihy o európskej dopravnej politike.

Zložité administratívne postupy zabraňujú, aby sa príbrežná námorná doprava rozvíjala rýchlejšie. Príslušné administratívne postupy majú negatívne ekonomické následky, najmä pokiaľ ide o náklady, ktoré sú spojené s administratívnymi omeškaniami, častými alebo pravidelnými kontrolami a časom vynaloženým na prípravu dokumentácie a jednotlivých postupov. Tieto zložité postupy taktiež znižujú atraktívnosť tohto spôsobu prepravy a spôsobujú, že príbrežná námorná doprava nemôže plne prispievať k účinnosti a udržateľnosti európskeho systému dopravy.

Zatiaľ čo odstraňovanie prekážok v rámci cestnej dopravy sa stalo realitou, vnútorný trh v rámci Európskej únie nie je pre príbrežnú námornú dopravu ani zďaleka dobudovaný.

V rámci konceptu európskeho priestoru námornej dopravy bez prekážok zhodnotili útvary Komisie hlavné administratívne a dokumentačné postupy pre príbrežnú námornú dopravu, s cieľom ich zjednodušenia, obmedzenia alebo ak je to možné ich odstránenia pre dopravné činnosti medzi jednotlivými prístavmi v EÚ.

Preskúmali sa najmä tieto postupy:

· colné režimy (vrátane zjednodušených postupov);

· postupy hlásenia lodí;

· veterinárne a rastlinolekárske postupy;

· preprava nebezpečného nákladu.

Zvážili sa aj ďalšie opatrenia:

· elektronický prenos administratívnych údajov;

· „jednotné okienko“ pre všetky administratívne formality;

· kontroly podľa zásady „na jednom mieste“;

· osvedčenia o oslobodení od povinnosti poskytovať služby lodivoda;

· alternatívny administratívny jazyk;

· miesta v prístavoch určené na príbrežnú námornú dopravu.

Možnosti politiky, ktoré sa posúdili:

– status quo ako základný scenár;

– zjednodušenie individuálnych administratívnych formalít od prípadu k prípadu;

– vykonávať činnosti založené na koordinovanom súbore opatrení, ktorý by zjednodušili, obmedzili alebo ak je to možné odstránili administratívne formality pre plavidlá plaviace sa medzi prístavmi EÚ v súlade s modelom vnútorného trhu uskutočneným v cestnej doprave.

Hodnotenie vplyvu týchto možností bolo založené na mnohých predpokladoch uskutočnených v rámci dôkladného zohľadnenia príspevkov všetkých zúčastnených strán. Hodnotenie presvedčivo poukazuje na to, že administratívne zjednodušenie prináša jasné výhody a odvetvie námornej dopravy by nemalo byť vylúčené zo všeobecného režimu voľného obehu, ktorý sa uplatňuje pre cestnú dopravu.

Iniciatíva získala od príslušných zúčastnených strán plnú podporu a predstavuje jeden zo základných kameňov nedávneho oznámenia o integrovanej námornej politike („modrá kniha“). Zúčastnené strany sa vyjadrili, že nielen jednotlivé omeškania, ale aj riziko takýchto omeškaní predstavuje dôležitú zábranu pri využívaní príbrežnej námornej dopravy. Spoľahlivosť a dochvíľnosť sú najdôležitejšími faktormi a navrhovanými opatreniami sa zlepšia a to v rámci primeraných nákladov pre spoločnosť. Prepojenie administratívnych formalít uplatňovaných v námornej doprave v rámci EÚ s ostatnými spôsobmi priláka viac prepravcov využívajúcich námornú dopravu.

Je preto vhodné, aby Komisia prijala akčný plán na zjednodušenie súčasných administratívnych postupov, prípadne niektoré z nich úplne odstránila. V akčnom pláne sú zahrnuté krátkodobé opatrenia:

– racionalizácia podávania správ a formulárov týkajúcich sa plavidiel a nákladu, ktoré sa požadujú v smerniciach 2002/6/ES (formality pre plavidlá pri príchode/odchode z prístavu), 2000/59/ES (príjem odpadu a rezíduí), 2002/59/ES (monitorovania plavidiel) a nariadení (ES) č. 725/2004 (námorná bezpečnosť).

– eliminácia systematických kontrol a požiadaviek na dokumentáciu zo strany colného orgánu na náklad prevážaný medzi prístavmi v EÚ v súlade s dopravou vo vnútrozemí. opatrenie si vyžaduje zmeny vo vykonávacom ustanovení Colného kódexu Spoločenstva Nariadenie Rady (EHS) č. 2913/92 z 12. októbra 1992 a nariadenie Európskeho parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 z 23. apríla 2008, ktorým sa ustanovuje Colný kódex Spoločenstva, Ú.v. EÚ L 145, 4.6.2008, s. 1. a malo by nadobudnúť účinnosť do roku 2010.[1]

Nariadenie Rady (EHS) č. 2913/92 z 12. októbra 1992 a nariadenie Európskeho parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 z 23. apríla 2008, ktorým sa ustanovuje Colný kódex Spoločenstva, Ú.v. EÚ L 145, 4.6.2008, s. 1.

– Pokiaľ ide o právne predpisy týkajúce sa veterinárnych a rastlinolekárskych produktov, mali by sa v roku 2009 prijať usmernenia s cieľom urýchliť kontroly dokumentácie v smerniciach 89/662/EHS Smernica Rady z 11. decembra 1989 o veterinárnych kontrolách v obchode vnútri Spoločenstva s cieľom dobudovania vnútorného trhu; Ú. v. ES L 395, 30.12.1989, s. 13. , 90/425/EHS Smernica Rady 90/425/EHS z 26. júna 1990 týkajúca sa veterinárnych a zootechnických kontrol uplatňovaných v obchode vnútri Spoločenstva s určitými živými zvieratami a výrobkami s ohľadom na vytvorenie vnútorného trhu Ú. v. ES L 224, 18.8.1990, s. 29. a 2000/29/ES Smernica Rady 2000/29/ES z 8. mája 2000 o ochranných opatreniach proti zavlečeniu organizmov škodlivých pre rastliny alebo rastlinné produkty do Spoločenstva a proti ich rozšíreniu v rámci Spoločenstva Ú. v. ES L 169, 10.7.2000, s. 1. .[2][3][4]

Smernica Rady z 11. decembra 1989 o veterinárnych kontrolách v obchode vnútri Spoločenstva s cieľom dobudovania vnútorného trhu; Ú. v. ES L 395, 30.12.1989, s. 13.

Smernica Rady 90/425/EHS z 26. júna 1990 týkajúca sa veterinárnych a zootechnických kontrol uplatňovaných v obchode vnútri Spoločenstva s určitými živými zvieratami a výrobkami s ohľadom na vytvorenie vnútorného trhu Ú. v. ES L 224, 18.8.1990, s. 29.

Smernica Rady 2000/29/ES z 8. mája 2000 o ochranných opatreniach proti zavlečeniu organizmov škodlivých pre rastliny alebo rastlinné produkty do Spoločenstva a proti ich rozšíreniu v rámci Spoločenstva Ú. v. ES L 169, 10.7.2000, s. 1.

Bude potrebné zaviesť ďalšie oprávňujúce opatrenia, najmä:

– zvýšiť elektronický prenos administratívnych údajov;

– zriadiť „jednotné administratívne okienko“;

– zjednodušiť námornú prepravu nebezpečného nákladu prostredníctvom vykonávania ekvivalencie medzi určitými pravidlami IMDG (preprava nebezpečného nákladu na mori) a pravidlami ADR/RID (preprava nebezpečného nákladu cestnou alebo železničnou dopravou) v členských štátoch EÚ.

prvé dve opatrenia by sa mohli vykonávať a koordinovať v rámci širších návrhov, najmä tie, ktoré sa zahrnú do akčného plánu pre rozmiestnenie elektronických systémov námornej dopravy (e-maritime) v roku 2009.

Členským štátom by sa takisto mali poskytnúť odporúčania týkajúce sa vykonávania ďalších oprávňujúcich opatrení, a to vždy, keď je to v rámci lokálnych podmienok možné vykonať účinným spôsobom, najmä:

– koordinovať inšpekcie ktoré v prístavoch vykonávajú rôzne administratívne orgány (podľa zásady administratívy „na jednom mieste“);

– rozšíriť pôsobnosť osvedčení o oslobodení od povinnosti poskytovať služby lodivoda;

– Zaviesť v administratívnej komunikácii používanie jazyka, ktorý sa na mori používa najviac, ako alternatívy k národným jazykom;

– Vytvoriť miesta v prístavoch určené na príbrežnú námornú dopravu, v prípade, že by sa tak uľahčili operácie tohto spôsobu prepravy.

Takáto kombinácia a koordinované vykonávanie opatrení umožní ušetriť náklady a poskytne výhody v rámci produktivity, pričom sa zachová dostupnosť základných informácií.

Informácie o náklade podľa colných režimov a iných typoch dohľadu (živočíšne, veterinárne a rastlinolekárske produkty) budú aj naďalej dostupné a pri náhodných kontrolách sa budú musieť predložiť.

V rámci balíka opatrení sa umožní zníženie administratívnej záťaže odhadovanej na 2,4 miliardy EUR a environmentálne výhody sa odhadujú na 182-365 miliónov EUR počas obdobia 2009-2040. Náklady na navrhnutie, vypracovanie a uskutočňovanie opatrení sa odhadujú na 617 miliónov EUR. O náklady sa podelia ekonomickí prevádzkovatelia, v zásade sú to prístavné orgány a prepravné spoločnosti. Náklady pre národné správy budú zanedbateľné.

V rámci tohto prístupu sa neriskuje zníženie noriem, a zachovajú sa tak základné ciele právnych predpisov týkajúcich sa colného režimu a bezpečnosti.

Podnikom vo viacerých členských štátoch sa tak pomôže pri znižovaní nákladov, a tým následne aj spotrebiteľom.

[1] Nariadenie Rady (EHS) č. 2913/92 z 12. októbra 1992 a nariadenie Európskeho parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 z 23. apríla 2008, ktorým sa ustanovuje Colný kódex Spoločenstva, Ú.v. EÚ L 145, 4.6.2008, s. 1.

[2] Smernica Rady z 11. decembra 1989 o veterinárnych kontrolách v obchode vnútri Spoločenstva s cieľom dobudovania vnútorného trhu; Ú. v. ES L 395, 30.12.1989, s. 13.

[3] Smernica Rady 90/425/EHS z 26. júna 1990 týkajúca sa veterinárnych a zootechnických kontrol uplatňovaných v obchode vnútri Spoločenstva s určitými živými zvieratami a výrobkami s ohľadom na vytvorenie vnútorného trhu Ú. v. ES L 224, 18.8.1990, s. 29.

[4] Smernica Rady 2000/29/ES z 8. mája 2000 o ochranných opatreniach proti zavlečeniu organizmov škodlivých pre rastliny alebo rastlinné produkty do Spoločenstva a proti ich rozšíreniu v rámci Spoločenstva Ú. v. ES L 169, 10.7.2000, s. 1.

SL

(...PICT...)|KOMISIJA EVROPSKIH SKUPNOSTI|

Bruselj, 21.1. 2009

SEC(2009) 47

DELOVNI DOKUMENT SLUŽB KOMISIJE Spremni dokument k

Predlog DIREKTIVA EVROPSKEGA PARLAMENTA IN SVETA o formalnostih poročanja za ladje, ki priplujejo v pristanišča držav članic Skupnosti ali izplujejo iz njih in o razveljavitvi Direktive 2002/6/ES Poročilo o oceni učinka različnih opcij za poenostavitev/zmanjšanje/ukinitev upravnih postopkov za pomorski promet na kratkih razdaljah in za uresničevanje evropskega prostora za pomorski prevoz brez ovir POVZETEK POROČILA O OCENI UČINKA {COM(2009) 11 konč.} {SEC(2009) 46}

POVZETEK

Hitra rast težkega cestnega prometa in z njo povezani zastoji, nesreče in onesnaženje so glavni gospodarski, družbeni in okoljski problemi, za katere se pričakuje, da jih bo obravnavala politika za spodbujanje pomorskega prometa na kratkih razdaljah. Evropa potrebuje učinkovit sistem somodalnega prevoza, ki povezuje prednosti vseh vrst prevoza, da ohrani in poveča svojo konkurenčnost in uspešnost v skladu z lizbonsko strategijo in srednjeročnim pregledom iz bele knjige o evropski prometni politiki.

Zapleteni upravni postopki preprečujejo, da bi se pomorski promet na kratkih razdaljah razvijal hitreje. Zadevni upravni postopki imajo negativne gospodarske posledice, zlasti stroške, ki so povezani z upravnimi zaostanki, pogostimi ali rednimi kontrolami in časom, ki se porabi za pripravo dokumentacije in postopkov. Ta zapletenost tudi zmanjšuje privlačnost te vrste prevoza in povzroča, da pomorski promet na kratkih razdaljah k učinkovitosti in trajnostni naravi evropskega prometnega sistema ne more prispevati toliko, kolikor bi lahko.

Medtem ko so bile ovire pri kopenskem prevozu naposled odstranjene, pa je notranji trg po vsej Evropski uniji za zdaj nepopoln glede pomorskega prometa na kratkih razdaljah.

V okviru zamisli evropskega prostora za pomorski prevoz brez ovir so službe Komisije ocenile glavne upravne in dokumentarne postopke pri pomorskem prometu na kratkih razdaljah, z namenom, da bi se poenostavili, zmanjšali ali, kadar je mogoče, ukinili za prevoze med dvema pristaniščema EU.

Zlasti so bili pregledani naslednji postopki:

· carinski postopki (vključno s poenostavljenimi postopki);

· postopki poročanja za ladje;

· veterinarski in fitosanitarni postopki;

· prevoz nevarnega blaga.

Proučene so bile tudi nadaljnje možnosti za izboljšanje stanja:

· elektronski prenos upravnih podatkov;

· eno samo okence za vse upravne formalnosti;

· ureditev vsega v zvezi s kontrolami na enem samem mestu;

· potrdila o oprostitvi pilotaže;

· alternativni upravni jezik;

· posebna območja v pristaniščih, namenjena za pomorski promet na kratkih razdaljah.

Proučene so bile naslednje možnosti politike:

– status quo kot izhodiščni scenarij;

– poenostavitev vsake od upravnih formalnosti posebej;

– delovanje na podlagi usklajenega niza ukrepov, ki poenostavljajo, zmanjšujejo in, kadar koli je mogoče, ukinjajo formalnosti za plovila, ki plujejo med pristanišči EU, v skladu z modelom notranjega trga, ki obstaja za kopenski promet.

Ocena učinka teh opcij je temeljila na mnogih predpostavkah, pri katerih so bili skrbno upoštevani prispevki vseh zainteresiranih strani. Z zadostno zanesljivostjo je pokazala, da upravna poenostavitev prinaša jasne koristi in da sektor pomorskega prometa ne bi smel biti izključen iz splošnega režima prostega gibanja, ki velja za kopenski promet.

Pobudo so v celoti podprle vpletene zainteresirane strani in je ena od temeljev nedavnega Sporočila o celostni pomorski politiki, tako imenovane modre knjige. Zainteresirane strani so menile, da so ne le sedanji zaostanki ampak tudi tveganja za zaostanke pomemben dejavnik, ki odvrača od uporabe pomorskega prometa na kratkih razdaljah. Zanesljivost in točnost sta najpomembnejša dejavnika in na podlagi predlaganih ukrepov se bosta izboljšala ob razmeroma majhnih stroških za družbo. Uskladitev upravnih formalnosti, ki se uporabljajo za pomorski prevoz znotraj EU, s tistimi, ki se uporabljajo za druge vrste prevoza, bo pritegnila več vkrcevalcev v pomorski promet.

Zato se predlaga, da Komisija sprejme akcijski načrt, da poenostavi obstoječe upravne postopke in ukine nekatere od njih. Akcijski načrt vsebuje kratkoročne ukrepe:

– racionalizacijo poročanja in obrazcev za plovila in blago, ki jih zahtevajo Direktive 2002/6/ES (formalnosti za plovila, ki priplujejo v pristanišča in/ali izplujejo iz njih), 2000/59/ES (sprejem ladijskih odpadkov in ostankov tovora), 2002/59/ES (spremljanje plovil) in Uredba (ES) št.°725/2004 (zaščita na ladjah in v pristaniščih);

– ukinitev carinskih sistematskih kontrol in zahtev po dokumentih za blago, ki se prevaža po morju med pristanišči EU, da se stanje uskladi s tistim v notranjem prometu. Ukrep bo zahteval spremembo izvedbene določbe Carinskega zakonika Skupnosti Uredba Sveta (EGS) št. 2913/92 z dne 12. oktobra 1992 in Uredba (ES) št. 450/2008 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 23. aprila 2008 o carinskem zakoniku Skupnosti; UL L 145, 4.6.2008, str. 1. in bi moral začeti veljati najpozneje leta 2010;[1]

Uredba Sveta (EGS) št. 2913/92 z dne 12. oktobra 1992 in Uredba (ES) št. 450/2008 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 23. aprila 2008 o carinskem zakoniku Skupnosti; UL L 145, 4.6.2008, str. 1.

– glede zakonodaje za veterinarske in fitosanitarne proizvode bi bilo treba sprejeti smernice leta 2009, da se omogoči hitrejše izvajanje kontrol dokumentov iz Direktiv 89/662/EGS Direktiva Sveta z dne 11. decembra 1989 o veterinarskih pregledih v trgovini znotraj Skupnosti glede na vzpostavitev notranjega trga UL L 395, 30.12.1989, str. 13. , 90/425/EGS Direktiva Sveta 90/425/EGS z dne 26. junija 1990 o veterinarskih in zootehničnih pregledih, ki se zaradi vzpostavitve notranjega trga izvajajo v trgovini znotraj Skupnosti z nekaterimi živimi živalmi in proizvodi UL L 224, 18.8.1990, str. 29. in 2000/29/ES Direktiva Sveta 2000/29/ES z dne 8. maja 2000 o varstvenih ukrepih proti vnosu organizmov, škodljivih za rastline ali rastlinske proizvode, v Skupnost in proti njihovemu širjenju v Skupnosti; UL L 169, 10.7.2000, str. 1. .[2][3][4]

Direktiva Sveta z dne 11. decembra 1989 o veterinarskih pregledih v trgovini znotraj Skupnosti glede na vzpostavitev notranjega trga UL L 395, 30.12.1989, str. 13.

Direktiva Sveta 90/425/EGS z dne 26. junija 1990 o veterinarskih in zootehničnih pregledih, ki se zaradi vzpostavitve notranjega trga izvajajo v trgovini znotraj Skupnosti z nekaterimi živimi živalmi in proizvodi UL L 224, 18.8.1990, str. 29.

Direktiva Sveta 2000/29/ES z dne 8. maja 2000 o varstvenih ukrepih proti vnosu organizmov, škodljivih za rastline ali rastlinske proizvode, v Skupnost in proti njihovemu širjenju v Skupnosti; UL L 169, 10.7.2000, str. 1.

Treba bi bilo izvesti tudi nadaljnje ukrepe za izboljšanje stanja, zlasti:

– spodbujanje elektronskega prenosa upravnih podatkov;

– vzpostavitev upravnega okenca, pri katerem bi bilo mogoče na enem mestu vse urediti;

– poenostavitev pomorskega prevoza nevarnega blaga, tako da se v državah članicah EU izvaja enakovrednost med nekaterimi pravili IMDG (prevoz nevarnega blaga po morju) in pravili ADR/RID (prevoz nevarnega blaga po cesti/železnici).

Prva dva ukrepa bi bilo mogoče izvajati in usklajevati v okviru širše zasnovanih predlogov, zlasti tistih, ki bodo vključeni v akcijski načrt za uvedbo e-pomorskih sistemov v letu 2009.

Poleg tega bi bilo treba izdati priporočila, naj države članice izvajajo nadaljnje pospeševalne ukrepe, vsakič ko lokalni pogoji to na učinkovit način omogočajo, namreč:

– usklajujejo inšpekcijske preglede, ki jih izvajajo v pristaniščih različne upravne službe („upravno okence, kjer se lahko vse uredi na enem mestu“);

– razširijo področje uporabe potrdil o oprostitvi pilotaže;

– uvedejo uporabo jezika, ki se najpogosteje uporablja na morju, kot alternative za nacionalni(-e) jezik(-e) pri upravnem sporočanju;

– uvedejo v pristaniščih območja, namenjena pomorskemu prometu na kratkih razdaljah, kjer bi to lahko olajšalo delovne operacije za to vrsto prometa.

Ta kombinacija ukrepov in njihovo usklajeno izvajanje bosta omogočila zmanjšanje stroškov in izboljšanje produktivnosti, hkrati pa ohranitev razpoložljivosti bistvenih informacij.

Informacije o blagu pod carinskim in drugim nadzorom (živalski, veterinarski in fitosanitarni izdelki) bi bile še na voljo in bi jih bilo treba pokazati ob pregledih na kraju samem.

Ta sveženj ukrepov bo omogočil zmanjšanje upravnega bremena, ocenjeno na 2,4 milijarde EUR, in okoljske koristi, ocenjene na 182–365 milijonov EUR, v obdobju 2009–2040. Ocenjuje se, da bodo stroški načrtovanja, razvijanja in izvajanja ukrepov znašali 617 milijonov EUR. Te stroške bi si delili nosilci gospodarskih dejavnosti, zlasti pristaniški organi in ladjarske družbe. Stroški za nacionalne uprave bi bili zanemarljivi.

Pri tem pristopu ne bi bilo tveganja, da se znižajo standardi, in bi se zato ohranili temeljni cilji uredb, povezanih s carino in varnostjo.

Ta pristop bi v številnih državah članicah pomagal znižati stroške za podjetja in s tem tudi za potrošnike.

[1] Uredba Sveta (EGS) št. 2913/92 z dne 12. oktobra 1992 in Uredba (ES) št. 450/2008 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 23. aprila 2008 o carinskem zakoniku Skupnosti; UL L 145, 4.6.2008, str. 1.

[2] Direktiva Sveta z dne 11. decembra 1989 o veterinarskih pregledih v trgovini znotraj Skupnosti glede na vzpostavitev notranjega trga UL L 395, 30.12.1989, str. 13.

[3] Direktiva Sveta 90/425/EGS z dne 26. junija 1990 o veterinarskih in zootehničnih pregledih, ki se zaradi vzpostavitve notranjega trga izvajajo v trgovini znotraj Skupnosti z nekaterimi živimi živalmi in proizvodi UL L 224, 18.8.1990, str. 29.

[4] Direktiva Sveta 2000/29/ES z dne 8. maja 2000 o varstvenih ukrepih proti vnosu organizmov, škodljivih za rastline ali rastlinske proizvode, v Skupnost in proti njihovemu širjenju v Skupnosti; UL L 169, 10.7.2000, str. 1.

RO

(...PICT...)|COMISIA COMUNITĂȚILOR EUROPENE|

Bruxelles, 21.1.2009

SEC(2009) 47

DOCUMENT DE LUCRU AL SERVICIILOR COMISIEI de însoțire a

Propunere de DIRECTIVĂ A PARLAMENTULUI EUROPEAN ŞI A CONSILIULUI privind formalităţile de raportare aplicabile navelor la intrarea în sau la ieşirea din porturile statelor membre ale Comunităţii şi de abrogare a Directivei 2002/6/CE Raport asupra evaluării impactului diverselor opțiuni de simplificare/reducere/eliminare a procedurilor administrative în domeniul transportului maritim pe distanțe scurte și asupra implementării unui spațiu european de transport maritim fără bariere REZUMATUL RAPORTULUI DE EVALUARE A IMPACTULUI {COM(2009) 11 final} {SEC(2009) 46}

REZUMAT

Creșterea rapidă a transportului rutier greu și aglomerația aferentă, accidentele și poluarea reprezintă principalele probleme de ordin economic, social și de mediu pe care urmează să le abordeze politica de promovare a transportului maritim pe distanțe scurte. Europa are nevoie de un sistem de transporturi eficient și multimodal care să combine avantajele tuturor modurilor de transport, astfel încât să se mențină și să crească gradul de competitivitate și prosperitate al sectorului, conform Agendei de la Lisabona și revizuirii intermediare a Cărții albe privind politica europeană în domeniul transporturilor.

Procedurile administrative complexe împiedică dezvoltarea mai rapidă a sectorului de transport maritim pe distanțe scurte. Acestea au consecințe economice negative, în special reflectate prin costurile generate de întârzierile administrative, de controalele dese sau periodice și de timpul petrecut pentru elaborarea documentației și a procedurilor. Această complexitate scade totodată gradul de atractivitate al acestui mod de transport și determină o contribuție insuficientă a acestuia la eficacitatea și durabilitatea sistemului european de transporturi.

Deși într-un final s-a concretizat eliminarea obstacolelor din domeniul transportului rutier, piața internă a Uniunii Europene nu a reușit să acopere și transportul maritim pe distanțe scurte.

În cadrul conceptului de spațiu european de transport maritim fără bariere, serviciile Comisiei au evaluat principalele proceduri administrative și documentare din sectorul transportului maritim pe distanțe scurte, în vederea simplificării, reducerii sau, după caz, eliminării acestora din circuitul operațiunilor de transport între două porturi ale UE.

Au fost examinate în special procedurile de mai jos:

· procedurile vamale (inclusiv cele simplificate);

· procedurile de raportare a navelor;

· procedurile veterinare și de protecție a plantelor;

· transportul de mărfuri periculoase;

Au fost luați în considerare și următorii factori:

· transmiterea electronică de date administrative;

· interfață unică pentru toate formalitățile administrative;

· ghișeu unic pentru controale;

· certificatul de exceptare de la pilotaj;

· limba administrativă alternativă;

· zone portuare dedicate transportului maritim pe distanțe scurte.

Opțiunile de politică avute în vedere sunt următoarele:

– menținerea situației actuale ca scenariu de bază;

– simplificarea de la caz la caz a formalităților administrative individuale;

– derularea unor demersuri pe baza unui set coordonat de măsuri de simplificare, reducere și, după caz, eliminare a formalităților pentru navele care navighează între porturile UE, după modelul pieței interne a transporturilor terestre.

Evaluarea impactului acestor opțiuni s-a bazat pe o gamă largă de ipoteze formulate ca urmare a examinării atente a contribuției fiecărei părți interesate. S-a demonstrat cu suficientă convingere că simplificarea administrativă aduce avantaje clare și că sectorul transporturilor maritime nu trebuie exclus din regimul general de circulație liberă care se aplică transporturilor terestre.

Inițiativa s-a bucurat de sprijinul deplin al părților interesate și reprezintă unul din principiile fundamentale ale recentei comunicări privind o politică maritimă integrată, „Cartea albastră”. În opinia părților interesate, nu numai întârzierile reale, ci și riscul producerii de întârzieri reprezintă elemente care descurajează utilizarea transportului maritim pe distanțe scurte. Fiabilitatea și punctualitatea sunt factorii cei mai importanți care, prin măsurile propuse, vor fi îmbunătățiți, cu costuri moderate pentru societate. Alinierea formalităților administrative aplicate transportului maritim intracomunitar la alte moduri de transport va atrage mai mulți transportatori în acest sector.

Astfel, Comisiei i se sugerează să adopte un plan de acțiune pentru a simplifica procedurile administrative și pentru a elimina unele dintre acestea. Planul de acțiune cuprinde măsuri pe termen scurt:

– simplificarea raportării și formularelor privind nava și mărfurile prevăzute de Directiva 2002/6/CE (formalități pentru nave la sosirea/plecarea din port), de Directiva 2000/59/CE (preluarea deșeurilor și reziduurilor), de Directiva 2002/59/CE (monitorizarea navelor) și de Regulamentul (CE) nr. 725/2004 (securitate maritimă);

– eliminarea controalelor sistematice și a solicitărilor de documente din partea autorităților vamale pentru bunurile transportate pe mare între porturi ale UE prin alinierea la procedurile aplicate în transportul terestru; măsura necesită o modificare a dispozițiilor de aplicare a Codului Vamal Comunitar Regulamentul (CEE) nr. 2913/92 al Consiliului din 12 octombrie 1992 și Regulamentul (CE) nr. 450/2008 al Parlamentului European și al Consiliului din 23 aprilie 2008 de stabilire a Codului Vamal Comunitar (Codul Vamal Modernizat); JO L 145, 4.6.2008, p. 1. și ar trebui să intre în vigoare până în 2010;[1]

Regulamentul (CEE) nr. 2913/92 al Consiliului din 12 octombrie 1992 și Regulamentul (CE) nr. 450/2008 al Parlamentului European și al Consiliului din 23 aprilie 2008 de stabilire a Codului Vamal Comunitar (Codul Vamal Modernizat); JO L 145, 4.6.2008, p. 1.

– în ceea ce privește legislația în materie de produse veterinare și de protecție a plantelor, în 2009 ar trebui adoptate orientări în vederea reducerii timpului aferent verificării documentației conform Directivei 89/662/CEE Directiva Consiliului din 11 decembrie 1989 privind controlul veterinar în cadrul schimburilor intracomunitare în vederea realizării pieței interne; JO L 395, 30.12.1989, p. 13. , Directivei 90/425/CEE Directiva 90/425/CEE a Consiliului din 26 iunie 1990 privind controalele veterinare și zootehnice aplicabile în schimburile intracomunitare cu anumite animale vii și produse în vederea realizării pieței interne; JO L 224, 18.8.1990, p. 29. și 2000/29/CE Directiva 2000/29/CE a Consiliului din 8 mai 2000 privind măsurile de protecție împotriva introducerii în Comunitate a unor organisme dăunătoare plantelor sau produselor vegetale și împotriva răspândirii lor în Comunitate; JO L 169, 10.7.2000, p. 1. .[2][3][4]

Directiva Consiliului din 11 decembrie 1989 privind controlul veterinar în cadrul schimburilor intracomunitare în vederea realizării pieței interne; JO L 395, 30.12.1989, p. 13.

Directiva 90/425/CEE a Consiliului din 26 iunie 1990 privind controalele veterinare și zootehnice aplicabile în schimburile intracomunitare cu anumite animale vii și produse în vederea realizării pieței interne; JO L 224, 18.8.1990, p. 29.

Directiva 2000/29/CE a Consiliului din 8 mai 2000 privind măsurile de protecție împotriva introducerii în Comunitate a unor organisme dăunătoare plantelor sau produselor vegetale și împotriva răspândirii lor în Comunitate; JO L 169, 10.7.2000, p. 1.

Este necesară implementarea unor măsuri suplimentare de facilitare, și anume:

– intensificarea transmiterii electronice de date administrative;

– instituirea unei interfețe administrative unice;

– simplificarea transportului maritim de mărfuri periculoase prin implementarea în statele membre ale UE a echivalenței între unele norme IMDG (transport maritim de mărfuri periculoase) și normele ADR/RID (transport rutier/feroviar de mărfuri periculoase).

Primele două măsuri pot fi implementate și coordonate în cadrul unor propuneri mai complexe, în special în cadrul celor care urmează a fi incluse în planul de acțiune pentru introducerea sistemelor „e-maritime” în 2009.

În plus, trebuie formulate recomandări conform cărora statele membre trebuie să implementeze măsuri suplimentare de facilitare (în cazul în care condițiile locale permit realizarea acestora într-o manieră eficientă), și anume:

– coordonarea inspecțiilor desfășurate în porturi de diversele servicii administrative (ghișeu administrativ unic);

– extinderea domeniului de aplicare al certificatului de exceptare de la pilotaj;

– introducerea, în comunicarea administrativă, a utilizării limbii celei mai frecvent folosite pe mare ca alternativă la limba sau limbile naționale;

– crearea unor zone portuare dedicate transportului maritim pe distanțe scurte pentru facilitarea operațiunilor specifice acestui mod de transport.

Combinarea și implementarea coordonată a măsurilor vor permite reducerea costurilor și obținerea unor avantaje în materie de productivitate, menținând totodată disponibilitatea informațiilor esențiale.

Informațiile cu privire la mărfurile supuse controlului vamal sau de alt tip (produse de origine animală, produse veterinare și produse de protecție a plantelor) vor fi în continuare disponibile și vor trebui prezentate la controalele prin sondaj.

Pachetul va permite o reducere a costurilor administrative estimată la 2,4 miliarde EUR și beneficii ecologice estimate la 182-365 milioane EUR în perioada 2009-2040. Costurile de elaborare, dezvoltare și aplicare a măsurilor sunt estimate la 617 milioane EUR. Aceste costuri urmează să fie partajate între agenții economici, în principal între autoritățile portuare și companiile de transport maritim. Costurile care ar reveni administrațiilor naționale sunt neglijabile.

Această abordare nu riscă să determine o scădere a standardelor și, prin urmare, respectă obiectivele fundamentale ale reglementărilor vamale și ale celor privind siguranța.

De asemenea, această abordare are capacitatea de a reduce costurile suportate de companii din mai multe state membre și, în consecință, costurile suportate de consumatori.

[1] Regulamentul (CEE) nr. 2913/92 al Consiliului din 12 octombrie 1992 și Regulamentul (CE) nr. 450/2008 al Parlamentului European și al Consiliului din 23 aprilie 2008 de stabilire a Codului Vamal Comunitar (Codul Vamal Modernizat); JO L 145, 4.6.2008, p. 1.

[2] Directiva Consiliului din 11 decembrie 1989 privind controlul veterinar în cadrul schimburilor intracomunitare în vederea realizării pieței interne; JO L 395, 30.12.1989, p. 13.

[3] Directiva 90/425/CEE a Consiliului din 26 iunie 1990 privind controalele veterinare și zootehnice aplicabile în schimburile intracomunitare cu anumite animale vii și produse în vederea realizării pieței interne; JO L 224, 18.8.1990, p. 29.

[4] Directiva 2000/29/CE a Consiliului din 8 mai 2000 privind măsurile de protecție împotriva introducerii în Comunitate a unor organisme dăunătoare plantelor sau produselor vegetale și împotriva răspândirii lor în Comunitate; JO L 169, 10.7.2000, p. 1.

FI

(...PICT...)|EUROOPAN YHTEISÖJEN KOMISSIO|

Bryssel 21.1.2009

SEK(2009) 47

KOMISSION YKSIKÖIDEN VALMISTELUASIAKIRJA Oheisasiakirja

Ehdotus: EUROOPAN PARLAMENTIN JA NEUVOSTON DIREKTIIVI yhteisön jäsenvaltioiden satamiin saapuvia tai satamista lähteviä aluksia koskevista ilmoitusmuodollisuuksista ja direktiivin 2002/6/EY kumoamisesta Lähimerenkulun hallinnollisten menettelyjen yksinkertaistamiseen/vähentämiseen/poistamiseen ja esteettömän eurooppalaisen meriliikennealueen toteuttamiseen soveltuvien vaihtoehtojen vaikutusten arviointi TIIVISTELMÄ VAIKUTUSTEN ARVIOINNISTA {KOM(2009) 11 lopullinen} {SEK(2009) 46}

TIIVISTELMÄ

Raskaan maantieliikenteen nopea kasvu ja siihen liittyvät ruuhkat, onnettomuudet ja saastuminen ovat suurimmat taloudelliset, sosiaaliset ja ympäristöongelmat, joihin lähimerenkulun edistämispolitiikalla pyritään puuttumaan. Eurooppa tarvitsee kaikkien liikennemuotojen edut yhdistävän tehokkaan kuljetusjärjestelmän Euroopan kilpailukyvyn ja vaurauden ylläpitämiseksi ja lisäämiseksi Lissabonin tavoitteiden ja eurooppalaista liikennepolitiikkaa koskevan valkoisen kirjan väliarvioinnin mukaisesti.

Monimutkaiset hallinnolliset menettelyt estävät lähimerenkulkua kehittymästä nopeammin. Niillä on kielteisiä taloudellisia vaikutuksia: kustannuksia aiheutuu erityisesti hallinnollisista viivästyksistä, tiheistä tai toistuvista tarkastuksista sekä asiakirjojen ja menettelyjen valmisteluun kuluvasta ajasta. Monimutkaisuus vaikuttaa kielteisesti myös lähimerenkulun houkuttelevuuteen ja johtaa siihen, että lähimerenkulun kaikkia mahdollisuuksia, joilla se voisi edistää Euroopan liikennejärjestelmän tehokkuutta ja kestävyyttä, ei pystytä hyödyntämään.

Maakuljetuksilta on lopultakin saatu poistettua markkinaesteet, mutta Euroopan unionin laajuiset sisämarkkinat ovat vielä puutteelliset lähimerenkulun osalta.

Komission yksiköt ovat tarkastelleet esteetöntä eurooppalaista meriliikennealuetta koskevan aloitteen yhteydessä lähimerenkulun pääasiallisia hallinnollisia ja asiakirjamenettelyjä aikomuksenaan yksinkertaistaa, vähentää tai mahdollisuuksien mukaan poistaa niitä kahden EU-sataman välisessä liikenteessä.

Erityisesti seuraavia menettelyjä tutkittiin:

· tullimenettelyt (myös yksinkertaistetut menettelyt)

· alusta koskevat ilmoitusmenettelyt

· eläinlääkintä- ja kasvinterveysmenettelyt

· vaarallisten aineiden kuljettaminen.

Lisäksi tutkittiin seuraavia mahdollisuuksia:

· hallinnollisten tietojen toimittaminen sähköisesti

· yksi luukku kaikille hallinnollisille muodollisuuksille

· keskitetyt tarkastukset

· luotsinkäyttövelvollisuuden vapautuskirjat

· vaihtoehtoiset hallinnolliset kielet

· lähimerenkululle varatut alueet satamissa.

Seuraavia toimintavaihtoehtoja harkittiin:

– Ei muutoksia nykytilanteeseen (viiteskenaario).

– Yksittäisten hallinnollisten muodollisuuksien yksinkertaistaminen tapauskohtaisesti.

– Koordinoituun toimenpidekokonaisuuteen perustuva toiminta, jolla yksinkertaistetaan, vähennetään ja mahdollisuuksien mukaan poistetaan EU-satamien välillä liikennöiviin aluksiin sovellettavia muodollisuuksia maaliikenteen sisämarkkinoiden mallin mukaisesti.

Näiden vaihtoehtojen vaikutusten arviointi perustui useisiin olettamuksiin, joihin päädyttiin kaikkien sidosryhmien kannanottojen huolellisen tarkastelun perusteella. Vaikutusten arviointi osoitti riittävän luotettavasti, että hallinnollinen yksinkertaistaminen tuo selkeitä etuja ja että meriliikennettä ei pitäisi jättää yleisen, maaliikenteessä jo toteutuneen vapaan liikkumisen järjestelmän ulkopuolelle.

Aloite on saanut sidosryhmien täyden tuen, ja se on yksi komission hiljattain antaman yhdennettyä meripolitiikkaa käsittelevän ”sinisen kirjan” kulmakivistä. Sidosryhmien mukaan lähimerenkulun suosiota eivät heikennä ainoastaan todelliset viivästymiset, vaan myös viivästymisen riski. Luotettavuus ja täsmällisyys ovat liikenteen tärkeimpiä ominaisuuksia, ja niitä parannetaan ehdotetuilla toimenpiteillä yhteiskunnalle suhteellisen alhaisin kustannuksin. Kun EU:n sisäisessä meriliikenteessä käytössä olevat hallinnolliset muodollisuudet saatetaan muiden liikennemuotojen mukaisiksi, nykyistä useammat rahdinantajat valitsevat merikuljetuksen.

Tällä perusteella ehdotetaan, että komissio hyväksyy toimintasuunnitelman olemassa olevien hallinnollisten menettelyjen yksinkertaistamiseksi ja karsimiseksi. Toimintasuunnitelma sisältää lyhyen aikavälin toimenpiteitä:

– aluksiin ja tavaroihin liittyvien ilmoitusten ja direktiiveissä 2002/6/EY (satamiin saapuvia / satamista lähteviä aluksia koskevat muodollisuudet), 2000/59/EY (jätteen ja lastijäämien vastaanotto) ja 2002/59/EY (alusliikenteen seuranta) ja asetuksessa (EY) N:o 725/2004 (merenkulun turvatoimet) vaadittujen lomakkeiden järkeistäminen;

– tullin järjestelmällisten tarkastusten ja asiakirjavaatimusten poistaminen EU-satamien välillä meritse kuljetettavilta tavaroilta maakuljetusten tapaan. Toimenpide edellyttää yhteisön tullikoodeksin Neuvoston asetus (ETY) N:o 2913/92, annettu 12 päivänä lokakuuta 1992, ja Euroopan parlamentin ja neuvoston asetus (EY) N:o 450/2008, annettu 23 päivänä huhtikuuta 2008, yhteisön tullikoodeksista, EUVL L 145, 4.6.2008, s. 1. soveltamissäännösten muuttamista, ja sen on määrä tulla voimaan vuoteen 2010 mennessä;[1]

Neuvoston asetus (ETY) N:o 2913/92, annettu 12 päivänä lokakuuta 1992, ja Euroopan parlamentin ja neuvoston asetus (EY) N:o 450/2008, annettu 23 päivänä huhtikuuta 2008, yhteisön tullikoodeksista, EUVL L 145, 4.6.2008, s. 1.

– vuonna 2009 annettavat ohjeet direktiivien 89/662/ETY Neuvoston direktiivi 89/662/ETY, annettu 11 päivänä joulukuuta 1989, eläinlääkärintarkastuksista yhteisön sisäisessä kaupassa sisämarkkinoiden toteuttamista varten, EYVL L 395, 30.12.1989, s. 13. , 90/425/ETY Neuvoston direktiivi 90/425/ETY, annettu 26 päivänä kesäkuuta 1990, eläinlääkärin- ja kotieläinjalostustarkastuksista yhteisön sisäisessä tiettyjen elävien eläinten ja tuotteiden kaupassa, EYVL L 224, 18.8.1990, s. 29. ja 2000/29/EY Neuvoston direktiivi 2000/29/EY, annettu 8 päivänä toukokuuta 2000, kasvien ja kasvituotteiden haitallisten organismien jäsenvaltioihin kulkeutumisen estämiseen liittyvistä suojatoimenpiteistä, EYVL L 169, 10.7.2000, s. 1. mukaisten eläin- ja kasvituotteisiin sovellettavien asiakirjatarkastusten nopeuttamiseksi.[2][3][4]

Neuvoston direktiivi 89/662/ETY, annettu 11 päivänä joulukuuta 1989, eläinlääkärintarkastuksista yhteisön sisäisessä kaupassa sisämarkkinoiden toteuttamista varten, EYVL L 395, 30.12.1989, s. 13.

Neuvoston direktiivi 90/425/ETY, annettu 26 päivänä kesäkuuta 1990, eläinlääkärin- ja kotieläinjalostustarkastuksista yhteisön sisäisessä tiettyjen elävien eläinten ja tuotteiden kaupassa, EYVL L 224, 18.8.1990, s. 29.

Neuvoston direktiivi 2000/29/EY, annettu 8 päivänä toukokuuta 2000, kasvien ja kasvituotteiden haitallisten organismien jäsenvaltioihin kulkeutumisen estämiseen liittyvistä suojatoimenpiteistä, EYVL L 169, 10.7.2000, s. 1.

Myös muita toimenpiteitä olisi tarpeen toteuttaa. Niitä ovat:

– hallinnollisten tietojen sähköisen toimittamisen lisääminen,

– yhden luukun palvelun perustaminen hallinnollista asiointia varten,

– vaarallisten aineiden merikuljetusten helpottaminen säätämällä eräiden IMDG-sääntöjen (vaarallisten aineiden merikuljetukset) ja ADR/RID-sääntöjen (vaarallisten aineiden tie- ja rautatiekuljetukset) vastaavuudesta EU:n jäsenvaltioissa.

Kaksi ensimmäistä toimenpidettä voidaan toteuttaa ja koordinoida osana laajempia ehdotuksia, jollaisia sisältyy erityisesti vuonna 2009 annettavaan sähköisten meriliikennejärjestelmien kehittämistä koskevaan toimintasuunnitelmaan.

Lisäksi olisi suositeltava, että jäsenvaltiot toteuttaisivat muitakin toimenpiteitä aina kun paikalliset olosuhteet sen sallivat. Niitä ovat:

– eri hallinnollisten yksiköiden satamissa suorittamien tarkastusten koordinointi (keskitetty hallinnollinen asiointi),

– luotsinkäyttövelvollisuuden vapautuskirjojen soveltamisalan laajentaminen,

– meriliikenteessä yleisimmin käytetyn kielen käyttö hallinnollisessa yhteydenpidossa kansallis(t)en kiel(t)en sijaan,

– erillisten alueiden varaaminen satamista lähimerenkululle, mikäli se helpottaisi lähimerenkulkualusten satamassakäyntiä.

Yhdistämällä nämä toimenpiteet ja toteuttamalla ne koordinoidusti voidaan säästää kustannuksia ja parantaa tuottavuutta heikentämättä kuitenkaan mahdollisuutta saada olennaisia tietoja.

Tullivalvonnan ja muun valvonnan (eläintuotteet, eläinlääkärin- ja kasvinsuojelutarkastukset) alaisista tavaroista saadaan edelleen tarvittavat tiedot, ja ne on esitettävä pistokokeissa.

Toimenpidepaketin ansiosta hallinnollinen taakka kevenee arviolta 2,4 miljardin euron edestä ja ympäristöhyötyjen arvo on 182−365 miljoonaa euroa kaudella 2009−2040. Toimenpiteiden suunnitteluun, kehittämiseen ja toteuttamiseen kuluu arviolta 617 miljoonaa euroa. Kustannukset jakautuisivat talouden toimijoiden, erityisesti satamaviranomaisten ja kuljetusyhtiöiden kesken. Kansallisille hallinnoille aiheutuisi vain vähäisiä kustannuksia.

Vaatimustaso ei tätä lähestymistapaa sovellettaessa alenisi, vaan tulli- ja turvallisuuslainsäädännön perustavoitteet säilyisivät samana.

Yrityksille ja sitä kautta kuluttajille aiheutuvat kustannukset pienenisivät useissa jäsenvaltioissa.

[1] Neuvoston asetus (ETY) N:o 2913/92, annettu 12 päivänä lokakuuta 1992, ja Euroopan parlamentin ja neuvoston asetus (EY) N:o 450/2008, annettu 23 päivänä huhtikuuta 2008, yhteisön tullikoodeksista, EUVL L 145, 4.6.2008, s. 1.

[2] Neuvoston direktiivi 89/662/ETY, annettu 11 päivänä joulukuuta 1989, eläinlääkärintarkastuksista yhteisön sisäisessä kaupassa sisämarkkinoiden toteuttamista varten, EYVL L 395, 30.12.1989, s. 13.

[3] Neuvoston direktiivi 90/425/ETY, annettu 26 päivänä kesäkuuta 1990, eläinlääkärin- ja kotieläinjalostustarkastuksista yhteisön sisäisessä tiettyjen elävien eläinten ja tuotteiden kaupassa, EYVL L 224, 18.8.1990, s. 29.

[4] Neuvoston direktiivi 2000/29/EY, annettu 8 päivänä toukokuuta 2000, kasvien ja kasvituotteiden haitallisten organismien jäsenvaltioihin kulkeutumisen estämiseen liittyvistä suojatoimenpiteistä, EYVL L 169, 10.7.2000, s. 1.

PT

(...PICT...)|COMISSÃO DAS COMUNIDADES EUROPEIAS|

Bruxelas, 21.1.2009

SEC(2009) 47

DOCUMENTO DE TRABALHO DA COMISSÃO que acompanha a

Proposta de DIRECTIVA DO PARLAMENTO EUROPEU E DO CONSELHO relativa às formalidades de declaração exigidas dos navios à chegada ou à partida dos portos dos Estados-Membros da Comunidade e que revoga a Directiva 2002/6/CE Relatório sobre a avaliação de impacto de diversas opções para simplificar/reduzir/eliminar procedimentos administrativos no transporte marítimo de curta distância e criar um espaço de transporte marítimo europeu sem barreiras RESUMO DO RELATÓRIO DA AVALIAÇÃO DE IMPACTO {COM(2009) 11 final} {SEC(2009) 46}

RESUMO

O rápido crescimento do transporte rodoviário em veículos pesados e o congestionamento, acidentes e poluição que lhe estão associados constituem os principais problemas económicos, sociais e ambientais para cuja resolução a política de promoção do transporte marítimo de curta distância poderá contribuir. A Europa precisa de um sistema de transporte co-modal eficiente que combine os benefícios de todos os modos de transporte, a fim de preservar e reforçar a sua competitividade e prosperidade, na linha da Agenda de Lisboa e da revisão intercalar do Livro Branco sobre a Política Europeia de Transportes.

A complexidade dos procedimentos administrativos limita o desenvolvimento do transporte marítimo de curta distância (TMCD). Esses procedimentos têm consequências económicas negativas, nomeadamente os custos associados à demora dos trâmites administrativos, aos controlos frequentes ou regulares e ao tempo gasto na preparação dos documentos e formalidades necessários. Essa mesma complexidade diminui também a atractividade desse modo de transporte e faz com que o TMCD não contribua tanto quanto seria possível para a eficiência e a sustentabilidade do sistema europeu de transportes.

Embora a eliminação dos obstáculos ao transporte por via terrestre se tenha finalmente tornado realidade, continua por realizar o mercado interno do transporte marítimo de curta distância na União Europeia.

Em conformidade com o conceito do espaço europeu de transporte marítimo sem barreiras, a Comissão avaliou os principais procedimentos administrativos e documentais aplicáveis ao TMCD, com o objectivo de simplificar, reduzir ou, quando possível, eliminar essas barreiras nas operações de transporte entre dois portos da UE.

Foram analisados, nomeadamente, os seguintes procedimentos:

· Procedimentos aduaneiros (nomeadamente os simplificados);

· Formalidades de declaração dos navios;

· Formalidades veterinárias e fitossanitárias;

· Transporte de mercadorias perigosas;

Foram ainda considerados os seguintes elementos de facilitação:

· Transmissão das informações administrativas por via electrónica;

· Balcão único para todas as formalidades administrativas;

· Procedimento único de controlo;

· Certificados de dispensa de pilotagem;

· Língua alternativa para os procedimentos administrativos;

· Zonas nos portos especificamente destinadas ao TMCD.

As opções de acção política analisadas foram:

– Cenário de base ( statu quo );

– Simplificação de formalidades administrativas caso a caso;

– Actuação com base num conjunto coordenado de medidas de simplificação, redução ou, quando possível, eliminação das formalidades para os navios que naveguem entre portos da UE, em conformidade com o modelo de mercado interno aplicado ao transporte rodoviário.

A avaliação do impacto destas opções baseou-se num grande número de hipóteses cuidadosamente ponderadas, extraídas das contribuições das partes interessadas. Mostra, com um grau de confiança suficiente, que a simplificação administrativa traz benefícios claros e que o sector do transporte marítimo não deveria ser excluído do regime geral de livre circulação aplicado no transporte terrestre.

A iniciativa recebeu o total apoio das partes interessadas e é uma das pedras basilares da recente comunicação da Comissão relativa a uma política marítima integrada, o chamado «Livro Azul». As partes interessadas consideram que não só as demoras, como também o próprio risco de demora, constituem importantes desincentivos à utilização do TMCD. A fiabilidade e a pontualidade são os factores mais importantes, que as medidas propostas melhorarão com um custo relativamente modesto para a sociedade no seu todo. A harmonização das formalidades administrativas aplicadas no transporte marítimo intracomunitário com as dos outros modos de transporte atrairá mais operadores para o modo marítimo.

Assim, sugere-se que a Comissão adopte um plano de acção para a simplificação dos procedimentos administrativos em vigor e para a eliminação de alguns desses procedimentos. O plano de acção inclui medidas a curto prazo:

– Racionalização das notificações relativas aos navios e às mercadorias que transportam e formulários exigidos pelas Directivas 2002/6/CE (formalidades exigidas dos navios à chegada/partida de portos), 2000/59/CE (recepção de resíduos) e 2002/59/CE (acompanhamento dos navios), bem como pelo Regulamento (CE) n.º 725/2004 (protecção do transporte marítimo).

– A eliminação dos controlos sistemáticos e das exigências documentais dos serviços aduaneiros em relação às mercadorias transportadas por mar entre portos da UE, tal como acontece no transporte terrestre. A medida exigirá uma alteração das disposições de aplicação do Código Aduaneiro Comunitário Regulamento (CEE) n.º 2913/92 do Conselho, de 12 de Outubro de 1992, e Regulamento (CE) n.º 450/2008 do Parlamento Europeu e do Conselho, de 23 de Abril de 2008, que estabelece o Código Aduaneiro Comunitário (JO L 145 de 4.6.2008, p. 1). e deverá entrar em vigor em 2010.[1]

Regulamento (CEE) n.º 2913/92 do Conselho, de 12 de Outubro de 1992, e Regulamento (CE) n.º 450/2008 do Parlamento Europeu e do Conselho, de 23 de Abril de 2008, que estabelece o Código Aduaneiro Comunitário (JO L 145 de 4.6.2008, p. 1).

– No que respeita à legislação veterinária e fitossanitária, deverão ser adoptadas, em 2009, orientações que permitam acelerar as verificações documentais previstas nas Directivas 89/662/CEE Directiva do Conselho de 11 de Dezembro de 1989, relativa aos controlos veterinários aplicáveis ao comércio intracomunitário, na perspectiva da realização do mercado interno (JO L 395 de 30.12.1989, p. 13). , 90/45/CEE Directiva 90/425/CEE do Conselho, de 26 de Junho de 1990, relativa aos controlos veterinários e zootécnicos aplicáveis ao comércio intracomunitário de certos animais vivos e produtos, na perspectiva da realização do mercado interno (JO L 224 de 18.8.1990, p. 29). e 2000/29/CE Directiva 2000/29/CE do Conselho, de 8 de Maio de 2000, relativa às medidas de protecção contra a introdução na Comunidade de organismos prejudiciais aos vegetais e produtos vegetais e contra a sua propagação no interior da Comunidade (JO L 169 de 10.7.2000, p. 1). .[2][3][4]

Directiva do Conselho de 11 de Dezembro de 1989, relativa aos controlos veterinários aplicáveis ao comércio intracomunitário, na perspectiva da realização do mercado interno (JO L 395 de 30.12.1989, p. 13).

Directiva 90/425/CEE do Conselho, de 26 de Junho de 1990, relativa aos controlos veterinários e zootécnicos aplicáveis ao comércio intracomunitário de certos animais vivos e produtos, na perspectiva da realização do mercado interno (JO L 224 de 18.8.1990, p. 29).

Directiva 2000/29/CE do Conselho, de 8 de Maio de 2000, relativa às medidas de protecção contra a introdução na Comunidade de organismos prejudiciais aos vegetais e produtos vegetais e contra a sua propagação no interior da Comunidade (JO L 169 de 10.7.2000, p. 1).

Deverão ainda ser aplicadas outras medidas de facilitação, nomeadamente:

– Aperfeiçoamento da transmissão de informações administrativas por via electrónica;

– Criação de um balcão administrativo único;

– Simplificação do transporte marítimo de mercadorias perigosas através do estabelecimento, nos Estados-Membros da UE, de uma equivalência entre determinadas regras do Código IMDG (transporte de mercadorias perigosas por via marítima) e do ADR/RID (transporte de mercadorias perigosas por estrada/caminhos-de-ferro).

As duas primeiras medidas poderiam ser executadas e coordenadas, em 2009, através de propostas mais abrangentes, nomeadamente no âmbito do Plano de Acção para a implantação de sistemas marítimos electrónicos.

Por outro lado, deverão ser endereçadas aos Estados-Membros recomendações no sentido da aplicação de medidas adicionais de facilitação, sempre que as circunstâncias locais o permitam de forma eficiente, nomeadamente:

– Coordenação das inspecções efectuadas nos portos pelos diferentes serviços administrativos («balcão administrativo único»);

– Alargamento do âmbito dos certificados de dispensa de pilotagem;

– Utilização, para as comunicações administrativas, da língua mais falada no mar, em alternativa à(s) língua(s) nacional(is);

– Criação de zonas nos portos especificamente destinadas ao TMCD, se assim se puderem simplificar as operações desse modo de transporte.

A combinação e a aplicação coordenada dessas medidas permitirá reduzir os custos e melhorar a produtividade, sem por isso prejudicar a disponibilidade das informações necessárias.

As informações relativas às mercadorias sujeitas a fiscalização aduaneira ou de outros tipos (controlo de produtos animais e controlos veterinários e fitossanitários) continuariam a estar disponíveis e teriam de ser apresentadas aquando dos controlos pontuais.

Este pacote de medidas permitirá uma redução dos encargos administrativos estimada em 2 400 milhões de euros e a obtenção de benefícios ambientais estimados em 182 – 365 milhões de euros, no período 2009 – 2040. Os custos de concepção, desenvolvimento e aplicação das medidas são estimados em 617 milhões de euros e seriam partilhados pelos operadores económicos, que são essencialmente as autoridades portuárias e as companhias de navegação. Os custos para as administrações nacionais seriam mínimos.

A abordagem não acarretará um abaixamento das normas aplicadas, preservando assim os objectivos fundamentais da regulamentação aduaneira e de segurança.

Em diversos Estados-Membros, ajudará a reduzir os custos para as empresas e, portanto, para os consumidores.

[1] Regulamento (CEE) n.º 2913/92 do Conselho, de 12 de Outubro de 1992, e Regulamento (CE) n.º 450/2008 do Parlamento Europeu e do Conselho, de 23 de Abril de 2008, que estabelece o Código Aduaneiro Comunitário (JO L 145 de 4.6.2008, p. 1).

[2] Directiva do Conselho de 11 de Dezembro de 1989, relativa aos controlos veterinários aplicáveis ao comércio intracomunitário, na perspectiva da realização do mercado interno (JO L 395 de 30.12.1989, p. 13).

[3] Directiva 90/425/CEE do Conselho, de 26 de Junho de 1990, relativa aos controlos veterinários e zootécnicos aplicáveis ao comércio intracomunitário de certos animais vivos e produtos, na perspectiva da realização do mercado interno (JO L 224 de 18.8.1990, p. 29).

[4] Directiva 2000/29/CE do Conselho, de 8 de Maio de 2000, relativa às medidas de protecção contra a introdução na Comunidade de organismos prejudiciais aos vegetais e produtos vegetais e contra a sua propagação no interior da Comunidade (JO L 169 de 10.7.2000, p. 1).

EL

(...PICT...)|ΕΠΙΤΡΟΠΗ ΤΩΝ ΕΥΡΩΠΑΪΚΩΝ ΚΟΙΝΟΤΗΤΩΝ|

Βρυξέλλες, 21.1.2009

SEC(2009) 47

ΕΓΓΡΑΦΟ ΕΡΓΑΣΙΑΣ ΤΩΝ ΥΠΗΡΕΣΙΩΝ ΤΗΣ ΕΠΙΤΡΟΠΗΣ που συνοδεύει την

Πρόταση ΟΔΗΓΙΑ ΤΟΥ ΕΥΡΩΠΑΪΚΟΥ ΚΟΙΝΟΒΟΥΛΙΟΥ ΚΑΙ ΤΟΥ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟΥ σχετικά με τις διατυπώσεις υποβολής δηλώσεων για τα πλοία κατά τον κατάπλου ή απόπλου από λιμένες των κρατών μελών της Κοινότητας και για την κατάργηση της οδηγίας 2002/6/ΕΚ Έκθεση σχετικά με την εκτίμηση επιπτώσεων των διαφόρων επιλογών για την απλούστευση/μείωση/κατάργηση των διοικητικών διαδικασιών για τις θαλάσσιες μεταφορές μικρών αποστάσεων και για την υλοποίηση ενός ευρωπαϊκού χώρου θαλάσσιων μεταφορών χωρίς εμπόδια ΣΥΝΟΨΗ ΤΗΣ ΕΚΘΕΣΗΣ ΓΙΑ ΤΗΝ ΕΚΤΙΜΗΣΗ ΑΝΤΙΚΤΥΠΟΥ {COM(2009) 11 τελικό} {SEC(2009) 46}

ΠΕΡΙΛΗΨΗ

Η ταχεία ανάπτυξη των οδικών μεταφορών με βαρέα οχήματα και η συναφής συμφόρηση, τα ατυχήματα και η ρύπανση αποτελούν τα κύρια οικονομικά, κοινωνικά και περιβαλλοντικά προβλήματα, τα οποία αναμένεται να αντιμετωπίσει η πολιτική προώθησης των θαλάσσιων μεταφορών μικρών αποστάσεων. Η Ευρώπη χρειάζεται ένα αποδοτικό σύστημα συντροπικών μεταφορών, το οποίο θα συνδυάζει τα οφέλη όλων των τρόπων μεταφοράς, ώστε να διατηρηθεί και να αυξηθεί η ανταγωνιστικότητα και ευημερία της σύμφωνα με το θεματολόγιο της Λισαβόνας και την ενδιάμεση επανεξέταση της Λευκής Βίβλου για την Ευρωπαϊκή Πολιτική Μεταφορών.

Οι πολύπλοκες διοικητικές διαδικασίες αποτελούν τροχοπέδη για την ταχύτερη ανάπτυξη των θαλάσσιων μεταφορών μικρών αποστάσεων. Οι σχετικές διοικητικές διαδικασίες έχουν αρνητικές οικονομικές συνέπειες, ιδίως κόστη που συνδέονται με τις διοικητικές καθυστερήσεις, τους συχνούς ή τακτικούς ελέγχους και τον χρόνο που καταναλώνεται στην προετοιμασία εγγράφων και διαδικασιών. Η πολυπλοκότητα αυτή μειώνει, επίσης, την ελκυστικότητα αυτού του τρόπου μεταφοράς και έχει ως επακόλουθο να μη μπορούν να συμβάλουν πλήρως οι θαλάσσιες μεταφορές μικρών αποστάσεων στην αποδοτικότητα και βιωσιμότητα του ευρωπαϊκού συστήματος μεταφορών.

Ενώ η άρση των εμποδίων στις χερσαίες μεταφορές έχει επιτέλους καταστεί πραγματικότητα, η εσωτερική αγορά σε ολόκληρη την Ευρωπαϊκή Ένωση παραμένει μέχρι στιγμής ημιτελής όσον αφορά τις θαλάσσιες μεταφορές μικρών αποστάσεων.

Στο πλαίσιο της έννοιας του Ευρωπαϊκού Χώρου Θαλάσσιων Μεταφορών Χωρίς Εμπόδια, οι υπηρεσίες της Επιτροπής έχουν αξιολογήσει τις κύριες διοικητικές διαδικασίες και τις διαδικασίες τεκμηρίωσης στον τομέα των θαλάσσιων μεταφορών μικρών αποστάσεων, με στόχο την απλούστευση, μείωση ή, όποτε αυτό είναι δυνατό, την εξάλειψή τους για τις μεταφορικές εργασίες μεταξύ δύο λιμένων της ΕΕ.

Ειδικότερα εξετάστηκαν οι ακόλουθες διαδικασίες:

· Τελωνειακές διαδικασίες (συμπεριλαμβανομένων των απλουστευμένων διαδικασιών)·

· Διαδικασίες υποβολής αναφορών για τα πλοία·

· Κτηνιατρικές και φυτοϋγειονομικές διαδικασίες·

· Μεταφορές επικίνδυνων εμπορευμάτων·

Εξετάστηκαν επίσης περαιτέρω επιβοηθητικοί παράγοντες (enablers):

· Ηλεκτρονική διαβίβαση διοικητικών δεδομένων·

· Ενιαία θυρίδα για όλες τις διοικητικές διατυπώσεις·

· Υπηρεσία ενιαίας εξυπηρέτησης για τους ελέγχους·

· Πιστοποιητικά εξαίρεσης πλοήγησης·

· Εναλλακτική διοικητική γλώσσα·

· Ειδικοί χώροι για τις θαλάσσιες μεταφορές μικρών αποστάσεων στους λιμένες.

Οι πολιτικές επιλογές που εξετάστηκαν ήταν οι εξής:

– Το στάτους κβο ως βασικό σενάριο·

– Η κατά περίπτωση απλούστευση μεμονωμένων διοικητικών διατυπώσεων·

– Δράση βάσει συντονισμένης δέσμης μέτρων για την απλούστευση, τη μείωση και, όποτε αυτό είναι δυνατό, την κατάργηση των διατυπώσεων για τα πλοία που κινούνται μεταξύ λιμένων της ΕΕ, σύμφωνα με το υπόδειγμα της εσωτερικής αγοράς που προσφέρουν οι χερσαίες μεταφορές.

Η εκτίμηση επιπτώσεων των επιλογών αυτών βασίστηκε σε πολλές παραδοχές που επελέγησαν με προσεκτική συνεκτίμηση των συνεισφορών όλων των ενδιαφερόμενων φορέων. Η εκτίμηση απέδειξε με επαρκή βαθμό εμπιστοσύνης ότι η διοικητική απλούστευση αποφέρει σαφή οφέλη και ότι ο τομέας των θαλάσσιων μεταφορών δεν θα πρέπει να αποκλειστεί από το γενικό καθεστώς ελεύθερης κυκλοφορίας που ισχύει για τις χερσαίες μεταφορές.

Η πρωτοβουλία έτυχε της πλήρους υποστήριξης των ενδιαφερόμενων φορέων και αποτελεί ένα από τους ακρογωνιαίους λίθους της πρόσφατης ανακοίνωσης για μια ολοκληρωμένη θαλάσσια πολιτική, της καλούμενης και «το Γαλάζιο Βιβλίο». Οι ενδιαφερόμενοι φορείς θεώρησαν ότι όχι μόνο οι πραγματικές καθυστερήσεις, αλλά και ο κίνδυνος καθυστερήσεων αποτελούν σημαντικά αντικίνητρα για τη χρήση των θαλάσσιων μεταφορών μικρών αποστάσεων. Η αξιοπιστία και η χρονική ακρίβεια είναι οι σημαντικότεροι παράγοντες και θα βελτιωθούν χάρη στα προτεινόμενα μέτρα με μάλλον μέτριο κόστος για την κοινωνία. Η ευθυγράμμιση των διοικητικών διατυπώσεων που εφαρμόζονται στις ενδοκοινοτικές θαλάσσιες μεταφορές με τους άλλους τρόπους μεταφοράς θα προσελκύσει περισσότερους μεταφορείς στις θαλάσσιες μεταφορές.

Ως εκ τούτου, προτείνεται να εγκρίνει η Επιτροπή ένα σχέδιο δράσης για την απλούστευση των υφιστάμενων διοικητικών διαδικασιών και την κατάργηση ορισμένων από αυτές. Το σχέδιο δράσης περιλαμβάνει βραχυπρόθεσμα μέτρα:

– Εξορθολογισμός των σχετικών με τα πλοία και των σχετικών με τα εμπορεύματα δηλώσεων και εντύπων που απαιτούνται από τις οδηγίες 2002/6/ΕΚ (διατυπώσεις για τα πλοία κατά τον κατάπλου και απόπλου από τους λιμένες), 2000/59/ΕΚ (παραλαβή αποβλήτων και καταλοίπων), 2002/59/ΕΚ (παρακολούθηση σκαφών) και από τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 725/2004 (προστασία της ναυτιλίας).

– Κατάργηση των συστηματικών ελέγχων και των αιτήσεων υποβολής εγγράφων από τα Τελωνεία για τα εμπορεύματα που μεταφέρονται δια θαλάσσης μεταξύ κοινοτικών λιμένων σύμφωνα με τα ισχύοντα για τις χερσαίες μεταφορές. Το μέτρο θα απαιτήσει τροποποίηση των εκτελεστικών διατάξεων του κοινοτικού τελωνειακού κώδικα Κανονισμός (ΕΟΚ) αριθ. 2913/92 του Συμβουλίου της 12ης Οκτωβρίου 1992 και κανονισμός (ΕΚ) αριθ. 450/2008 της 23ης Απριλίου 2008 περί θεσπίσεως κοινοτικού τελωνειακού κώδικα· ΕΕ L 145 της 4.6.2008, σ. 1 και αναμένεται να τεθεί σε ισχύ έως το 2010.[1]

Κανονισμός (ΕΟΚ) αριθ. 2913/92 του Συμβουλίου της 12ης Οκτωβρίου 1992 και κανονισμός (ΕΚ) αριθ. 450/2008 της 23ης Απριλίου 2008 περί θεσπίσεως κοινοτικού τελωνειακού κώδικα· ΕΕ L 145 της 4.6.2008, σ. 1

– Όσον αφορά τη νομοθεσία σχετικά με τα κτηνιατρικά και τα φυτοϋγειονομικά προϊόντα, αναμένεται να εκδοθούν κατευθυντήριες γραμμές το 2009 με στόχο την επιτάχυνση των ελέγχων εγγράφων βάσει των οδηγιών 89/662/ΕΟΚ Οδηγία 89/662/ΕΟΚ του Συμβουλίου της 11ης Δεκεμβρίου 1989 σχετικά με τους κτηνιατρικούς ελέγχους που εφαρμόζονται στο ενδοκοινοτικό εμπόριο με προοπτική την υλοποίηση της εσωτερικής αγοράς· ΕΕ L 395 της 30.12.1989, σ. 13. , 90/425/ΕΟΚ Οδηγία 90/425/ΕΟΚ του Συμβουλίου της 26ης Ιουνίου 1990 σχετικά με τους κτηνιατρικούς και ζωοτεχνικούς ελέγχους που εφαρμόζονται στο ενδοκοινοτικό εμπόριο ορισμένων ζώντων ζώων και προϊόντων με προοπτική την υλοποίηση της εσωτερικής αγοράς· ΕΕ L 224 της 18.8.1990, σ. 29 και 2000/29/ΕΚ Οδηγία 2000/29/ΕΚ του Συμβουλίου, της 8ης Μαΐου 2000, περί μέτρων κατά της εισαγωγής στην Κοινότητα οργανισμών επιβλαβών για τα φυτά ή τα φυτικά προϊόντα και κατά της εξάπλωσής τους στο εσωτερικό της Κοινότητας· ΕΕ L 169 της 10.7.2000, σ. 1 .[2][3][4]

Οδηγία 89/662/ΕΟΚ του Συμβουλίου της 11ης Δεκεμβρίου 1989 σχετικά με τους κτηνιατρικούς ελέγχους που εφαρμόζονται στο ενδοκοινοτικό εμπόριο με προοπτική την υλοποίηση της εσωτερικής αγοράς· ΕΕ L 395 της 30.12.1989, σ. 13.

Οδηγία 90/425/ΕΟΚ του Συμβουλίου της 26ης Ιουνίου 1990 σχετικά με τους κτηνιατρικούς και ζωοτεχνικούς ελέγχους που εφαρμόζονται στο ενδοκοινοτικό εμπόριο ορισμένων ζώντων ζώων και προϊόντων με προοπτική την υλοποίηση της εσωτερικής αγοράς· ΕΕ L 224 της 18.8.1990, σ. 29

Οδηγία 2000/29/ΕΚ του Συμβουλίου, της 8ης Μαΐου 2000, περί μέτρων κατά της εισαγωγής στην Κοινότητα οργανισμών επιβλαβών για τα φυτά ή τα φυτικά προϊόντα και κατά της εξάπλωσής τους στο εσωτερικό της Κοινότητας· ΕΕ L 169 της 10.7.2000, σ. 1

Θα χρειαστεί επίσης να εφαρμοστούν περαιτέρω μέτρα, και συγκεκριμένα:

– Διεύρυνση της ηλεκτρονικής διαβίβασης διοικητικών δεδομένων·

– Δημιουργία διοικητικής υπηρεσίας ενιαίας εξυπηρέτησης·

– Απλούστευση των θαλάσσιων μεταφορών επικίνδυνων εμπορευμάτων με εφαρμογή εκ μέρους των κρατών μελών της ΕΕ της ισοδυναμίας μεταξύ ορισμένων κανόνων του κώδικα IMDG (μεταφορά επικίνδυνων εμπορευμάτων δια θαλάσσης) και εκείνων του ADR/RID (μεταφορά επικίνδυνων εμπορευμάτων οδικώς / σιδηροδρομικώς).

Τα δύο πρώτα μέτρα θα μπορούσαν να εφαρμοστούν και να συντονιστούν στο πλαίσιο ευρύτερων προτάσεων, ιδίως εκείνων που πρόκειται να περιληφθούν στο σχέδιο δράσης για την εγκατάσταση συστημάτων e-maritime (ηλεκτρονικής ναυτιλίας) το 2009.

Επιπλέον, πρέπει να διατυπωθούν συστάσεις να εφαρμόζουν τα κράτη μέλη περαιτέρω μέτρα, κάθε φορά που οι τοπικές συνθήκες επιτρέπουν να γίνεται αυτό αποτελεσματικά, και συγκεκριμένα:

– Συντονισμός των επιθεωρήσεων που διενεργούνται στους λιμένες από τις διάφορες διοικητικές υπηρεσίες («διοικητική υπηρεσία ενιαίας εξυπηρέτησης»)·

– Επέκταση του πεδίου εφαρμογής των πιστοποιητικών εξαίρεσης πλοήγησης·

– Καθιέρωση χρήσης της γλώσσας που χρησιμοποιείται περισσότερο στη ναυτιλία, ως εναλλακτικής δυνατότητας στη χρήση των εθνικών γλωσσών για την επικοινωνία με τις διοικητικές υπηρεσίες·

– Δημιουργία ειδικών χώρων για τις θαλάσσιες μεταφορές μικρών αποστάσεων στους λιμένες, στις περιπτώσεις που αυτό μπορεί να διευκολύνει τις εργασίες αυτού του τρόπου μεταφοράς.

Ο συνδυασμός αυτός και η συντονισμένη εφαρμογή των μέτρων θα επιτρέψουν εξοικονόμηση δαπανών και κέρδη παραγωγικότητας, ενώ παράλληλα θα διατηρηθεί η διαθεσιμότητα των βασικών πληροφοριών.

Οι πληροφορίες για τα εμπορεύματα στο πλαίσιο της τελωνειακής και άλλων ειδών επιτήρησης (ζωικών προϊόντων, κτηνιατρικής και φυτοϋγειονομικής) θα πρέπει και πάλι να είναι διαθέσιμες και θα πρέπει να προσκομίζονται κατά τους δειγματοληπτικούς ελέγχους.

Η δέσμη μέτρων θα επιτρέψει μείωση του διοικητικού φόρτου που εκτιμάται σε 2,4 δισ. ευρώ και περιβαλλοντικά οφέλη που εκτιμώνται σε 182-365 εκατομμύρια ευρώ κατά την περίοδο 2009-2040. Το κόστος της κατάρτισης, της ανάπτυξης και της εφαρμογής των μέτρων εκτιμάται σε 617 εκατομμύρια ευρώ. Το κόστος αυτό θα επιμεριστεί στους οικονομικούς παράγοντες, κυρίως στις λιμενικές αρχές και στις μεταφορικές εταιρείες. Το κόστος για τις εθνικές διοικήσεις θα είναι αμελητέο.

Η προσέγγιση δεν ενέχει τον κίνδυνο υποβάθμισης των προτύπων και έτσι διαφυλάσσει τους θεμελιώδεις στόχους των τελωνειακών και των συναφών με την ασφάλεια κανονισμών.

Θα συμβάλει στη μείωση του κόστους για τις επιχειρήσεις σε πολλά κράτη μέλη και, κατά συνέπεια, για τους καταναλωτές.

[1] Κανονισμός (ΕΟΚ) αριθ. 2913/92 του Συμβουλίου της 12ης Οκτωβρίου 1992 και κανονισμός (ΕΚ) αριθ. 450/2008 της 23ης Απριλίου 2008 περί θεσπίσεως κοινοτικού τελωνειακού κώδικα· ΕΕ L 145 της 4.6.2008, σ. 1

[2] Οδηγία 89/662/ΕΟΚ του Συμβουλίου της 11ης Δεκεμβρίου 1989 σχετικά με τους κτηνιατρικούς ελέγχους που εφαρμόζονται στο ενδοκοινοτικό εμπόριο με προοπτική την υλοποίηση της εσωτερικής αγοράς· ΕΕ L 395 της 30.12.1989, σ. 13.

[3] Οδηγία 90/425/ΕΟΚ του Συμβουλίου της 26ης Ιουνίου 1990 σχετικά με τους κτηνιατρικούς και ζωοτεχνικούς ελέγχους που εφαρμόζονται στο ενδοκοινοτικό εμπόριο ορισμένων ζώντων ζώων και προϊόντων με προοπτική την υλοποίηση της εσωτερικής αγοράς· ΕΕ L 224 της 18.8.1990, σ. 29

[4] Οδηγία 2000/29/ΕΚ του Συμβουλίου, της 8ης Μαΐου 2000, περί μέτρων κατά της εισαγωγής στην Κοινότητα οργανισμών επιβλαβών για τα φυτά ή τα φυτικά προϊόντα και κατά της εξάπλωσής τους στο εσωτερικό της Κοινότητας· ΕΕ L 169 της 10.7.2000, σ. 1

EN

(...PICT...)|COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES|

Brussels, 21.1.2009

SEC(2009) 47

COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT accompanying the

Proposal for a DIRECTIVE OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on reporting formalities for ships arriving in or departing from ports of the Member States of the Community and repealing directive 2002/6/EC Report on impact assessment of different options to simplify/reduce/eliminate administrative procedures for Short Sea Shipping and implementing a European Maritime Transport Space without Barriers SUMMARY OF THE IMPACT ASSESSMENT {COM(2009) 11 final} {SEC(2009) 46}

SUMMARY

Fast growth of heavy road transport and related congestion, accidents and pollution are the main economic, social and environmental problems that the policy to promote Short Sea Shipping is expected to address. Europe needs an efficient co-modal transport system combining the benefits of all modes to maintain and increase its competitiveness and prosperity in line with the Lisbon agenda and the mid-term review of the White Paper on European Transport Policy.

Complex administrative procedures hinder Short Sea Shipping from developing faster. The administrative procedures involved have negative economic consequences, in particular costs that are associated with administrative delays, frequent or regular controls and the time spent preparing documentation and procedures. This complexity also decreases the attractiveness of the mode and entails that Short Sea Shipping cannot fully contribute the efficiency and sustainability of the European transport system.

While the removal of obstacles to land transport has finally become a reality, the Internal Market across the European Union is so far incomplete for Short Sea Shipping.

Under the concept of European Maritime Transport Space without Barriers, the Commission services have assessed the main administrative and documentary procedures in Short Sea Shipping with a view to simplifying, reducing or, when possible, eliminating them for transport operations between two EU ports.

In particular, the following procedures were examined:

· Customs procedures (including simplified procedures);

· Ship reporting procedures.

· Veterinary and phytosanitary procedures;

· Carriage of dangerous goods;

Further enablers were also considered:

· Electronic transmission of administrative data;

· Single window for all administrative formalities;

· One-stop shop for controls;

· Pilot Exemption Certificates;

· Alternative administrative language;

· Dedicated areas for Short Sea Shipping in ports.

The policy options that were considered were:

– Status quo as baseline scenario;

– Case-by-case simplification of individual administrative formalities;

– Act on the basis of a co-ordinated set of measures simplifying, reducing, and, wherever possible, eliminating formalities for vessels sailing between EU-ports in line with the model of the Internal Market offered by land transport.

The impact assessment of these options was based on many assumptions made under careful consideration of the contributions of all stakeholders. It showed with sufficient confidence that administrative simplification brings clear benefits and that the maritime transport sector should not be excluded from the general free-circulation regime in place for land transport.

The initiative has received full support from the stakeholders involved, and it is one of the cornerstones of the recent Communication on an integrated maritime policy, the "Blue Book". The stakeholders considered that not only the actual delays, but the risk of delays are important disincentives to use Short Sea Shipping. Reliability and punctuality are the most important factors and will be improved by the proposed measures at a rather moderate cost for the society. The alignment of administrative formalities applied to intra-EU maritime transport with the other modes will attract more shippers to maritime transport.

It is thus suggested that the Commission adopts an action plan to simplify existing administrative procedures and eliminate some of them. The action plan comprises short term measures:

– Rationalisation of vessel-related and goods-related reporting and forms required by Directives 2002/6/EC (formalities for vessels at the arrival/departure of ports), 2000/59/EC (waste and residue reception), 2002/59/EC (vessel monitoring) and Regulation (EC) N° 725/2004 (maritime security).

– Elimination of systematic controls and documentary requests by Customs for goods carried by sea between EU ports in line with inland transport. The measure will require a modification of the implementing provision of the Community customs code Council Regulation (EEC) N° 2913/92 of 12 October 1992 and Council Regulation of the European Parliament and the Regulation (EC) N° 450/2008 of 23 April 2008 laying down the Community Customs Code; OJ L 145 of 4.6.2008, p. 1 and should be in force by 2010.[1]

Council Regulation (EEC) N° 2913/92 of 12 October 1992 and Council Regulation of the European Parliament and the Regulation (EC) N° 450/2008 of 23 April 2008 laying down the Community Customs Code; OJ L 145 of 4.6.2008, p. 1

– Concerning the legislation on veterinary and phytosanitary products, guidelines should be adopted in 2009 in order to speed up the documentary checks in Directives 89/662/EEC Council Directive of 11 December 1989 concerning veterinary checks in intra-Community trade with a view to the completion of the Internal Market; OJ L 395 of 30.12.1989, p. 13 , 90/425/EEC Council Directive 90/425/EEC of 26 June 1990 concerning veterinary and zootechnical checks applicable in intra-Community trade in certain live animals and products with a view to the completion of the internal market; OJ L 224, 18.8.1990, p. 29 and 2000/29/EC Council Directive 2000/29/EC of 8 May 2000 on protective measures against the introduction into the Community of organisms harmful to plants or plant products and against their spread within the Community; OJ L 169, 10.7.2000, p. 1 .[2][3][4]

Council Directive of 11 December 1989 concerning veterinary checks in intra-Community trade with a view to the completion of the Internal Market; OJ L 395 of 30.12.1989, p. 13

Council Directive 90/425/EEC of 26 June 1990 concerning veterinary and zootechnical checks applicable in intra-Community trade in certain live animals and products with a view to the completion of the internal market; OJ L 224, 18.8.1990, p. 29

Council Directive 2000/29/EC of 8 May 2000 on protective measures against the introduction into the Community of organisms harmful to plants or plant products and against their spread within the Community; OJ L 169, 10.7.2000, p. 1

Further enabling measures would also need to be implemented, namely:

– Enhancing the electronic transmission of administrative data;

– Setting-up an administrative single window;

– Simplification of the sea transport of dangerous goods by implementing in the EU Member States the equivalence between some IMDG (carriage of dangerous goods by sea) rules and those of ADR/RID (carriage of dangerous goods by road/rail).

The two first measures could be implemented and co-ordinated under wider proposals, in particular those to be included in the action plan for the deployment of e-maritime systems in 2009.

In addition, recommendations should be given that Member States implement further enabling measures, each time the local conditions permit to do it in an efficient manner, namely:

– Coordinate the inspections carried out in the ports by the various administrative services (“one-stop administrative shop”);

– Extend the scope of Pilot Exemption Certificates;

– Introduce the use of the language most commonly used at sea as an alternative to the national language(s) in administrative communication;

– Create areas in ports dedicated to Short Sea Shipping where that can facilitate the operations for this mode.

This combination and co-ordinated implementation of the measures will allow cost savings and productivity benefits while maintaining the availability of essential information.

Information on goods under Customs and other types of supervision (animal product, veterinary and phytosanitary) would still be available and have to be presented at spot checks.

The package will allow a reduction of administrative burden estimated at € 2.4 billion and environmental benefits estimated at € 182-365 millions during the period 2009-2040. The costs for designing, developing and operating the measures are estimated at € 617 millions. They would be shared by the economic operators, essentially port authorities and shipping companies. The costs for national administrations would be negligible.

The approach would not risk lowering standards and thus preserves the fundamental objectives of Customs and safety related regulations.

It would help lowering the costs to businesses in several Member States and, subsequently, to consumers.

[1] Council Regulation (EEC) N° 2913/92 of 12 October 1992 and Council Regulation of the European Parliament and the Regulation (EC) N° 450/2008 of 23 April 2008 laying down the Community Customs Code; OJ L 145 of 4.6.2008, p. 1

[2] Council Directive of 11 December 1989 concerning veterinary checks in intra-Community trade with a view to the completion of the Internal Market; OJ L 395 of 30.12.1989, p. 13

[3] Council Directive 90/425/EEC of 26 June 1990 concerning veterinary and zootechnical checks applicable in intra-Community trade in certain live animals and products with a view to the completion of the internal market; OJ L 224, 18.8.1990, p. 29

[4] Council Directive 2000/29/EC of 8 May 2000 on protective measures against the introduction into the Community of organisms harmful to plants or plant products and against their spread within the Community; OJ L 169, 10.7.2000, p. 1

CS

(...PICT...)|KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ|

Brusel, dne 21.1.2009

SEK(2009) 47

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Průvodní dokument ke

Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů členských států Společenství nebo odplouvajících z nich a kterou se zrušuje směrnice 2002/6/ES Zpráva o hodnocení dopadu různých možností na zjednodušení/omezení/odstranění správních postupů pro pobřežní námořní dopravu a provádění evropského prostoru námořní dopravy bez překážek SHRNUTÍ ZPRÁVY O POSOUZENÍ DOPADŮ {KOM(2009) 11 v konečném znění} {SEK(2009) 46}

SHRNUTÍ

Rychle se rozvíjející hustá silniční doprava a s ní související přetížení silnic, nehody a znečištění představují hlavní hospodářské, sociální a environmentální problémy, které by měla vyřešit politika podpory pobřežní námořní dopravy. Evropa potřebuje účinný systém dopravy kombinující výhody všech druhů dopravy s cílem udržet a zvýšit konkurenceschopnost a prosperitu v souladu s Lisabonskou agendou a s přezkumem Bílé knihy o evropské dopravní politice v polovině období.

Složité správní postupy zamezují rychlejšímu rozvoji pobřežní námořní dopravy. Příslušné správní postupy mají negativní hospodářské důsledky, zejména pokud jde o náklady spojené se správními průtahy, častými nebo pravidelnými kontrolami a časem vynaloženým na přípravu dokumentace a jednotlivých postupů. Tato složitost rovněž snižuje atraktivnost tohoto druhu dopravy a způsobuje, že pobřežní námořní doprava nemůže plně přispívat k účinnosti a udržitelnosti evropského dopravního systému.

Zatímco se odstraňování překážek v rámci silniční dopravy stalo skutečností, vnitřní trh v rámci Evropské unie není v případě pobřežní námořní dopravy zdaleka dokončen.

V rámci konceptu evropského prostoru námořní dopravy bez překážek zhodnotily útvary Komise hlavní správní a dokumentační postupy pro pobřežní námořní dopravu s cílem je zjednodušit, omezit nebo případně odstranit, pokud jde o dopravní činnosti mezi jednotlivými přístavy EU.

Byly prozkoumány zejména tyto postupy:

· Celní režimy (včetně zjednodušených postupů);

· Postupy vykazování lodí;

· Veterinární a fytosanitární postupy;

· Přeprava nebezpečných věcí.

Byla zvážena rovněž další opatření:

· Elektronický přenos správních údajů;

· Jednotná přepážka pro všechny správní formality;

· Jednotné kontrolní místo;

· Osvědčení o výjimce z povinných lodivodských služeb;

· Alternativní administrativní jazyk;

· Místa v přístavech určená pro pobřežní námořní dopravu.

Byly zváženy tyto možnosti politiky:

– Současný stav jako základní scénář;

– Zjednodušení individuálních správních formalit případ od případu;

– Právní akt založený na koordinovaném souboru opatření, který by zjednodušil, omezil nebo případně odstranil správní formality pro lodi plující mezi přístavy EU v souladu s modelem vnitřního trhu pozemní dopravy.

Hodnocení dopadu těchto možností bylo založeno na mnohých předpokladech přijatých v rámci důkladného zohlednění příspěvků všech zúčastněných stran. Hodnocení přesvědčivě poukazuje na to, že správní zjednodušení přináší jasné výhody a odvětví námořní dopravy by nemělo být vyloučeno ze všeobecného režimu volného pohybu pro pozemní dopravu.

Iniciativa obdržela od příslušných zúčastněných stran plnou podporu a představuje jeden ze základních kamenů nedávného sdělení o integrované námořní politice („modrá kniha“). Zúčastněné strany se domnívají, že nejenom skutečné průtahy, ale i jejich riziko představuje závažné omezení používání pobřežní námořní dopravy. Spolehlivost a dochvilnost jsou nejdůležitějšími faktory. Navrhovanými opatřeními se zlepší, a to v rámci přiměřených nákladů pro společnost. Sjednocení správních formalit uplatňovaných v námořní dopravě v rámci EU s ostatními druhy přiláká více přepravců využívající námořní dopravy.

Je proto vhodné, aby Komise přijala akční plán na zjednodušení stávajících správních postupů, případně některé z nich úplně odstranila. Akční plán obsahuje tato krátkodobá opatření:

– Racionalizace podávání zpráv a formulářů týkajících se lodí a zboží, které vyžaduje směrnice 2002/6/ES (formality pro lodě připlouvající do přístavu a odplouvající z něj), 2000/59/ES (příjem lodního odpadu a zbytků), 2002/59/ES (sledování plavidel) a nařízení (ES) č. 725/2004 (námořní bezpečnost).

– Odstraňování požadavku systematických kontrol a dokumentace ze strany celního orgánu v případě zboží převáženého mezi přístavy EU v souladu s vnitrozemskou dopravou. Opatření si vyžaduje změny prováděcího ustanovení celního kodexu Společenství Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství, Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 1. a mělo by vstoupit v platnost do roku 2010.[1]

Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství, Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 1.

– Pokud jde o právní předpisy týkající se veterinárních přípravků a přípravků na ochranu rostlin, měly by být v roce 2009 přijaty směry s cílem urychlit kontroly dokumetcae ve směrnicích 89/662/EHS Směrnice Rady ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13. , 90/425/EHS Směrnice Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu, Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29. a 2000/29/ES Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství, Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1. .[2][3][4]

Směrnice Rady ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13.

Směrnice Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu, Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství, Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1.

Bude třeba zavést další podpůrná opatření, zejména:

– Posílit elektronický přenos správních údajů;

– Zřídit jednotnou správní přepážku;

– Zjednodušit námořní přepravu nebezpečných věcí provedením rovnocennosti mezi určitými předpisy IMDG (přeprava nebezpečných věcí) a pravidly ADR/RID (přeprava nebezpečných věcí silniční nebo železniční dopravou).

První dvě opatření by se mohla provést a koordinovat v rámci širších návrhů, zejména těch, které budou zahrnuty do akčního plánu na zřízení elektronických systémů pro námořní dopravu v roce 2009.

Členským státům by rovněž měla být poskytnuta doporučení týkající se provádění dalších podpůrných opatření, a to vždy, kdy je to v rámci místních podmínek možné učinit účinným způsobem, zejména:

– Koordinovat inspekce, které v přístavech vykonávají různé správní orgány (podle zásady jednotné správní přepážky);

– Rozšířit působnost osvědčení o výjimce z povinných lodivodských služeb;

– Zavést ve správní komunikaci používání jazyka, který se na moři používá nejvíce jako alternativu k národním jazykům;

– Vytvořit místa v přístavech určená pro pobřežní námořní dopravu v případě, že by se tak zjednodušily operace tohoto druhu dopravy.

Tato kombinace a koordinované provádění opatření umožní ušetřit náklady a zlepší produktivitu, přičemž se zachová dostupnost základních informací.

Informace o zboží podle celních režimů a jiných druhů dohledu (živočišné, veterinární přípravky a přípravky na ochranu rostlin), budou i nadále dostupné a budou se muset předložit při náhodných kontrolách.

V rámci balíku opatření se umožní snížení správní zátěže odhadované na 2,4 miliardy EUR. Environmentální přínosy jsou odhadovány na 182–365 milionů EUR během období 2009–2040. Náklady na navržení, vybudování a provedení opatření se odhadují na 617 milionů EUR. Náklady se rozdělí mezi hospodářské subjekty, což jsou v zásadě přístavní orgány a lodní dopravní společnosti. Náklady pro vnitrostátní správní orgány budou zanedbatelné.

Tento přístup s sebou nenese riziko snížení norem. Budou tak zachovány základní cíle celního režimu a nařízení týkající se bezpečnosti.

Podnikům v radě členských států se tak napomůže při snižování nákladů, a tím následně rovněž spotřebitelům.

[1] Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství, Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 1.

[2] Směrnice Rady ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13.

[3] Směrnice Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu, Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

[4] Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství, Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1.