This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52008SC2030
Commission staff working document accompanying the Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of Regions - Policy plan on asylum an integrated approach to protection across the EU - Summary of the impact assessment {COM(2008) 360 final} {SEC(2008) 2029}
Dokument roboczy służb Komisji uzupełniający Komunikat Komisji do Parlamentu europejskiego, Rady, Europejskiego Komitetu Ekonomiczno-Społecznego i Komitetu Regionów - Plan polityki azylowej: zintegrowana strategia ochrony na całym obszarze UE - Streszczenie oceny skutków {COM(2008) 360 wersja ostateczna} {SEC(2008) 2029}
Dokument roboczy służb Komisji uzupełniający Komunikat Komisji do Parlamentu europejskiego, Rady, Europejskiego Komitetu Ekonomiczno-Społecznego i Komitetu Regionów - Plan polityki azylowej: zintegrowana strategia ochrony na całym obszarze UE - Streszczenie oceny skutków {COM(2008) 360 wersja ostateczna} {SEC(2008) 2029}
/* SEK/2008/2030 wersja ostateczna */
52008SC2030
Kommissionens arbetsdokument Följedokument till Meddelande från kommissionen till Europaparlamentet, Rådet, Europeiska ekonomiska och sociala kommittén samt Regionkommittén - Strategisk plan för asylpolitiken: ett integrerat grepp på skyddsfrågor över hela EU - Sammanfattning av konsekvensbedömningen {KOM (2008) 360 slutlig} {SEK (2008) 2029} /* SEK/2008/2030 slutlig */
SV (...PICT...)|EUROPEISKA GEMENSKAPERNAS KOMMISSION| Bryssel den 17.6.2008 SEK(2008) 2030 KOMMISSIONENS ARBETSDOKUMENT Följedokument till MEDDELANDE FRÅN KOMMISSIONEN TILL EUROPAPARLAMENTET, RÅDET, EUROPEISKA EKONOMISKA OCH SOCIALA KOMMITTÉN SAMT REGIONKOMMITTÉN STRATEGISK PLAN FÖR ASYLPOLITIKEN: ETT INTEGRERAT GREPP PÅ SKYDDSFRÅGOR ÖVER HELA EU Sammanfattning av konsekvensbedömningen {KOM (2008) 360 slutlig} {SEK (2008) 2029} 1. INLEDNING Kommissionen lade i juni 2007 fram en grönbok KOM (2007) 301. för att ställa samman de möjliga alternativen i utformningen av det gemensamma europeiska asylsystemets andra fas. Det offentliga samrådet gav bl.a. upphov till 89 bidrag från en rad olika berörda parter De 89 bidrag som mottogs finns tillgängliga på följande adress: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . De frågor som väcktes och de förslag som lades fram under samrådet har utgjort basen för föreliggande strategiska plan och dess konsekvensbedömning.[1][2] KOM (2007) 301. De 89 bidrag som mottogs finns tillgängliga på följande adress: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm Kommissionen har beställt en extern studie för att få understöd i förberedelserna av konsekvensbedömningen. Den externa studien utgör det huvudsakliga underlaget till föreliggande rapport tillsammans med en analys av bidragen till grönboken och redan gjorda utvärderingsrapporter rörande EG:s asylinstrument Rapport om utvärderingen av Dublinsystemet (KOM (2007) 299) och Rapport om direktivet om mottagningsvillkor (KOM (2007) 745). .[3] Rapport om utvärderingen av Dublinsystemet (KOM (2007) 299) och Rapport om direktivet om mottagningsvillkor (KOM (2007) 745). Möten har arrangerats mellan december 2007 och mars 2008 med experter från universitetsvärlden, medlemsstaterna, icke-statliga organisationer och FN:s flyktingkommissariat (UNHCR) samt ledamöter i Europaparlamentet för att efterhöra deras åsikter om den framtida utvecklingen av vissa delar av det gemensamma europeiska asylsystemet. Kommissionens konsekvensbedömningsnämnd konsulterades angående utkastet till slutlig konsekvensbedömningsrapport och avgav sitt yttrande den 21 april 2008 Yttrandet kommer att göras tillgängligt på följande adress: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . Nämndens rekommendationer togs vederbörligen under beaktande.[4] Yttrandet kommer att göras tillgängligt på följande adress: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm Flertalet enskilda åtgärder i den strategiska planen kommer att bli föremål för särskilda konsekvensbedömningar. I synnerhet kommer ändringarna av direktivet om mottagningsvillkor, direktivet om förutsättningarna för att anses vara i behov av skydd och direktivet om förfaranden samt ändringarna av Dublin- och Eurodacförordningarna att bygga på konsekvensbedömningar. 2. NULÄGET OCH PROBLEMSTÄLLNINGARNA Följande problemställningar har ringats in på asylområdet: · Legitima åtgärder och praxis mot olaglig invandring kan i vissa fall hämma tillgången till skydd i EU för asylsökare. · Invandrare som inte är i behov av skydd missbrukar asylsystemet för att resa in i och uppehålla sig i EU. · Sekundära migrationsrörelser av asylsökande som ansöker om internationellt skydd i fler än en medlemsstat skapar en orättvis belastning på de nationella förvaltningarna och de asylsökande själva. · Asylsystemen i vissa medlemsstater är överbelastade. · Människor söker allt oftare skydd av andra orsaker än de som förutses i det traditionella flyktingregelverket (Genèvekonventionen) och beviljas olika typer av skyddsstatus med lägre garantier. · Divergerande nationell praxis leder till extrema skillnader i erkännandet av skydd i medlemsstaterna och skapar ojämlikhet i fråga om skyddsnivån över hela EU. · Personer i behov av skydd möter särskilda integrationsproblem och vissa av dem befinner sig i sårbara situationer. · Globalt sett stannar de flesta flyktingarna i regioner som ligger nära ursprungsländerna, vilket innebär att de har dåliga framtidsutsikter och blir en tung börda för fattiga utvecklingsländer. I konsekvensbedömningen undersöks hur situationen skulle kunna utvecklas om inga åtgärder alls vidtas på EU-nivå. Slutsatsen är att de nuvarande problemen skulle bestå och att de finns starka skäl för EU att agera. Konsekvensbedömningen tar upp ändringarna av det rättsliga regelverket i och med Lissabonfördraget och slutsatsen är att den nya artikeln om asyl möjliggör och kräver en högre grad av ambition än den nuvarande. Vad gäller de grundläggande rättigheterna innebär införandet av stadgan i det nya fördraget också större synlighet för vissa rättig heter som berör asyl, bl.a. rätten till ”non-refoulement”. 3. POLITISKA MÅL De generella målen för den andra fasen av det gemensamma europeiska asylsystemet är att, med hjälp av ett heltäckande grepp på skyddsfrågor i hela EU erbjuda en skälig status på likvärdiga villkor till alla medborgare från tredjeland som behöver internationellt skydd och att se till att principen om ”non-refoulement” uppfylls. Politiken ska särskilt inrikta sig på följande specifika mål: I) Se till att asylförfarandena är tillgängliga för skyddssökande personer och snabbt och effektivt handskas med dem som är i behov av skydd. II) Sörja för högre gemensamma skyddsnormer. III) Stärka ett skyndsamt och effektivt stöd till nationella asylförvaltningar genom att främja praktiskt samarbete. IV) Gynna uppkomsten av solidaritetsmekanismer mellan medlemsstater och mellan EU och tredjeländer för hanteringen av personer som är i behov av skydd. V) Underlätta integrationen av personer som beviljats skydd. VI) Förhindra ”asylshopping” och sekundära migrationsrörelser. 4. POLICYALTERNATIV 4.1. Alternativ A: Ingen åtgärd Den nuvarande utvecklingen i medlemsstaterna skulle fortsätta inom den befintliga rättsliga regelramen, som skulle förbli oförändrad. Pågående verksamhet skulle fortsätta. Befintliga normativa rättsakter skulle alla införlivas i medlemsstaternas lagstiftning och deras genom förande övervakas av kommissionen. 4.2. Alternativ B: Fullständig harmonisering av EU-lagstiftningen Detta alternativ skulle göra EU:s asylsystem sammanhängande och heltäckande och se till att det erbjuder de högsta normer eftersom det siktar mot en fullständig harmonisering och mot att råda bot på de brister som uppstod när den minsta gemensamma nämnaren antogs i den första fasen av det gemensamma europeiska asylsystemet. Detta mål skulle uppnås bl.a. genom att man · fastställer adekvata mottagningsvillkor för asylsökande, · erbjuder en adekvat skyddsnivå för personer i behov av skydd, · inför ett enhetligt och ändamålsenligt asylförfarande, · åstadkommer mer solidaritet och ansvarstagande bland medlemsstaterna, och mellan EU som helhet och tredjeländer. 4.3. Alternativ B2: Vidareutveckling av EU-lagstiftningen Detta alternativ skulle koncentreras på att fortsätta arbetet med att öka harmoniseringen av nationella asylregler, dock utan att nå fullständig harmonisering på alla områden, och att sörja för skyddsnormer som ligger på en hög nivå. Detta alternativ skulle bestå av vissa insatser i fråga om mottagningsvillkoren såsom · förbättrade bestämmelser gällande de materiella mottagningsvillkoren, · lättare tillgång till arbetsmarknaden för asylsökande, som inte hindras av ytterligare nationella begränsningar, · regler som ser till att internering inte är godtycklig, · kartläggning av hälsobehov och materiella behov bland sårbara personer och personer med särskilda behov, bl.a. även med beaktande av genusaspekter. Följande centrala element som rör förutsättningarna för att anses vara i behov av skydd skulle komma att införas: · Införande av två enhetliga statustyper: en för flyktingar och en för personer som beviljats subsidiärt skydd. · Utvidgning av gemenskapens regler om rätten till familjeåterförening till att omfatta personer som beviljats subsidiärt skydd. · Undersökning av möjligheterna att inrätta en verkningsfull mekanism för överföring av skydd. Ett nytt element i fråga om förfarandena skulle komma att införas: · Fastställande av ett enda förfarande genom harmonisering av gemensamma garantier (tillgång till förfaranden, överklaganden som hindrar verkställighet, rättsligt bistånd, tidsfrist för beslut i sak i första instans, förbättrad jämställdhet mellan kvinnor och män) för alla typer av befintliga nationella förfaranden. Följande huvudsakliga insatser när det gäller solidaritets- och ansvarsfrågor skulle komma att införas: · Flera bestämmelser i Dublin- och Eurodac för ordningarna skulle förstärkas och förtydligas för att förbättra effektiviteten och för att medlemsstaterna ska efterleva dem bättre och tillämpa dem enhetligare (särskilt bestämmelserna om den humanitära klausulen och suveränitetsklausulen och de som gäller samman hållning av familjer) samt möjlig heten att i vissa fall skjuta upp tillämpningen av Dublinreglerna (”frysa återsändandet av personer”) för att bistå överbelastade medlems stater. · Genomförande av principen om ekonomisk solidaritet i vissa fall som ska tillämpas för att stödja medlemsstater som är utsatta för ovanligt asyltryck. · Införande av ett frivillig vidarebosättningssystem för att stödja tredjeländer med stora flyktingbefolkningar. · Tillnärmning av olika typer av nationella förfaranden för skyddad inresa. 4.4. Alternativ C: Samarbete och utbyte av bästa praxis Detta alternativ skulle fokusera på att gynna uppkomsten av praktiskt samarbete mellan medlemsstaterna att och göra tillämpningen av befintliga normativa rättsakter mer enhetlig i alla medlemsstater (för att undvika olikheter och följaktligen skillnader i det faktiska skydd som beviljas). Det praktiska samarbetet skulle även ge en del fördelar som kan understödja den externa dimensionen av EU:s asylpolitik. Detta syfte skulle uppnås genom införandet av någon typ av strukturellt och permanent stöd, eventuellt i form av en europeisk byrå för stöd till samarbete i asylfrågor, som skulle bildas på grundval av en EU-förordning eller ett EU-beslut, och som skulle ha ansvaret för en del eller samtliga följande verksamhetsområden: Information gällande ursprungsland, utbildning och kapacitetsuppbyggnad, praktisk assistans till medlemsstaterna, den externa dimensionen, utvärdering och övervakning. 4.5. Alternativ D: Ett övergripande, heltäckande rättsligt asylinstrument samt inrättandet av en europeisk asylmyndighet · En övergripande rättslig ändring av EU:s lagstiftning gällande asyl för att konsolidera olika befintliga normativa rättsakter. Innehållsmässigt skulle de punkter som anges i alternativ B1 följas nästan helt, men till formen skulle detta alternativ leda till att man antar ett enda instrument med EU:s hela asyllagstiftning (som ersätter den nuvarande upp sättningen av direktiv och förordningar), dvs. en harmonisering och konsolidering på en och samma gång. · Bildandet av en europeisk asylmyndighet som ansvarar för att sköta och samordna EU:s gemensamma asylpolitik. En sådan myndighet skulle också utformas som en byrå men skulle inte bara samordna de praktiska samarbetsåtgärder (”Europeiska byrån för stöd till samarbete i asylfrågor”), utan skulle även ersätta nationella administrativa och rättsliga organ som fattar beslut angående asylansökningar. Myndigheten skulle därför bli en gemensam europeisk ”översta instans” som centraliserar alla asylbeslut och har befogenheter att fatta beslut. Detta alternativ representerar därför det mest långtgående sättet att säkerställa en gemensam tillämpning av EU:s asyllagstiftning överallt i hela EU. 5. EN JÄMFÖRELSE MELLAN POLICYALTERNATIVEN 5.1. Jämförelse av uppskattningar, resultat samt viktning Policyalternativ A: Ingen förändringPolicyalternativ BPolicyalternativ B2Policyalternativ CPolicyalternativ DDet policyalternativ som föredras (B2+C)RelevansSe till att asylförfarandena är tillgängliga för personer som söker skydd och snabbt och effektivt kan handskas med dem som är i behov av det0√√√√√√√√√√√√√√√Säkerställa högre gemen samma skydds normer 0√√√√√√√√√√√√√√√√Stärka ett skyndsamt och effektivt stöd till nationella asylförvaltningar genom att främja praktiskt sam arbete000√√√√√√√√√√√√√Gynna uppkomsten av solidaritetsmekanismer för hanteringen av personer som är i behov av skydd, mellan medlems stater och mellan EU och tredje länder0√√√(√)√√√√√√√√√√√√Underlätta integrationen av personer som beviljats skydd0√√√√√√√√√√√√√√√√Förhindra ”asylshopping” och sekundära migrations rörelser0√√√√√√√√√√√√√√Genom förbarhetGenomförbarhet i fråga om införlivandet- Enligt det nuvarande fördraget-Enligt det nya fördraget00√√√√√0√√(√)0√(√)√√√(√)√√√√√√√√√Ekonomisk genomförbarhet0-√√√√-√√(√)-√√-√√√√-√√(√)EffekterSociala effekter på EU-nivå och i medlems staterna0√√√√√√√√√√√√Ekonomiska effekter på EU-nivå och i medlems staterna0√√√√0(√)√√√√Effekt på människor som är i behov av internationellt skydd0√√√√√√√√√√√√√√√√Effekt på tredjeländer0√√√√√√√√√√√√√√Grundläggande rättigheter0√√√√√√√√√√√√√√√√√|||Policyalternativ A: Ingen förändring|Policyalternativ B|Policyalternativ B2|Policyalternativ C|Policyalternativ D|Det policyalternativ som föredras (B2+C)|Relevans|Se till att asylförfarandena är tillgängliga för personer som söker skydd och snabbt och effektivt kan handskas med dem som är i behov av det|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Säkerställa högre gemen samma skydds normer |0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√||Stärka ett skyndsamt och effektivt stöd till nationella asylförvaltningar genom att främja praktiskt sam arbete|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√||Gynna uppkomsten av solidaritetsmekanismer för hanteringen av personer som är i behov av skydd, mellan medlems stater och mellan EU och tredje länder|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√||Underlätta integrationen av personer som beviljats skydd|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Förhindra ”asylshopping” och sekundära migrations rörelser|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√|Genom förbarhet|Genomförbarhet i fråga om införlivandet- Enligt det nuvarande fördraget-Enligt det nya fördraget|||||||||0|0|√√|√√√|0|√√(√)|||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√||Ekonomisk genomförbarhet|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)|Effekter|Sociala effekter på EU-nivå och i medlems staterna|0|√√√|√√|√|√√√|√√√||Ekonomiska effekter på EU-nivå och i medlems staterna|0|√√|√√|0(√)|√√|√√||Effekt på människor som är i behov av internationellt skydd|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√||Effekt på tredjeländer|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√|Grundläggande rättigheter|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Policyalternativ A: Ingen förändring|Policyalternativ B|Policyalternativ B2|Policyalternativ C|Policyalternativ D|Det policyalternativ som föredras (B2+C)| Relevans|Se till att asylförfarandena är tillgängliga för personer som söker skydd och snabbt och effektivt kan handskas med dem som är i behov av det|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Säkerställa högre gemen samma skydds normer |0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Stärka ett skyndsamt och effektivt stöd till nationella asylförvaltningar genom att främja praktiskt sam arbete|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Gynna uppkomsten av solidaritetsmekanismer för hanteringen av personer som är i behov av skydd, mellan medlems stater och mellan EU och tredje länder|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Underlätta integrationen av personer som beviljats skydd|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Förhindra ”asylshopping” och sekundära migrations rörelser|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Genom förbarhet|Genomförbarhet i fråga om införlivandet- Enligt det nuvarande fördraget-Enligt det nya fördraget||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Ekonomisk genomförbarhet|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Effekter|Sociala effekter på EU-nivå och i medlems staterna|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Ekonomiska effekter på EU-nivå och i medlems staterna|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Effekt på människor som är i behov av internationellt skydd|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Effekt på tredjeländer|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Grundläggande rättigheter|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Policyalternativ A: Ingen förändring|Policyalternativ B|Policyalternativ B2|Policyalternativ C|Policyalternativ D|Det policyalternativ som föredras (B2+C)| Relevans|Se till att asylförfarandena är tillgängliga för personer som söker skydd och snabbt och effektivt kan handskas med dem som är i behov av det|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Säkerställa högre gemen samma skydds normer |0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Stärka ett skyndsamt och effektivt stöd till nationella asylförvaltningar genom att främja praktiskt sam arbete|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Gynna uppkomsten av solidaritetsmekanismer för hanteringen av personer som är i behov av skydd, mellan medlems stater och mellan EU och tredje länder|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Underlätta integrationen av personer som beviljats skydd|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Förhindra ”asylshopping” och sekundära migrations rörelser|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Genom förbarhet|Genomförbarhet i fråga om införlivandet- Enligt det nuvarande fördraget-Enligt det nya fördraget||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Ekonomisk genomförbarhet|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Effekter|Sociala effekter på EU-nivå och i medlems staterna|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Ekonomiska effekter på EU-nivå och i medlems staterna|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Effekt på människor som är i behov av internationellt skydd|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Effekt på tredjeländer|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Grundläggande rättigheter|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| 5.2. Det alternativ som föredras Det alternativ som är att föredra valdes i huvudsak efter jämförelser av policyalternativ B1 (även i kombination med C) och D som har nästan samma nivå när det gäller de positiva effekterna som det sistnämnda men medför färre svårigheter i fråga om införlivandet och kostnaderna i ekonomiskt och genomförandemässigt hänseende. Alternativ B1 ger ett antal fördelar och liknar på många sätt B2, men det sistnämnda ger en något lägre grad av harmonisering på vissa områden och har därför bättre chanser att införlivas och genomföras med framgång. Alternativ D har en huvudsaklig nackdel: överföringen av suveränitet från medlemsstaterna till den föreslagna europeiska asylmyndigheten har för närvarande inte någon chans att bli godtagen av majoriteten av medlemsstaterna. De huvudsakliga fördelarna med det föredragna alternativet är de följande: · Det ger relevanta resultat i fråga om att främja ett integrerat och heltäckande grepp på asyl frågorna, och utgör en garant för detta mål genom högre gemensamma skyddsnormer och stöd till praktiska samarbetsåtgärder. · Det sörjer för förbättrad tillgång till skydd genom att det blir startskottet för arbetet med att tillnärma nationella förfaranden för skyddad inresa och genom att det ändrar direktivet om förfaranden för att göra det mer känsligt när det gäller tillgång. · Det fastställer högre gemensamma normer på asylområdet genom förbättrade åtgärder i fråga om mottagningsvillkoren (dvs. lättare tillgång till arbetsmarknad och sjukvård), förfaranden (gemensamt förfarande med starka garantier), förutsättningarna för att anses vara i behov av skydd (dvs. en gemensam definition av två internationella typer av skyddsstatus). · Det stärker ett skyndsamt och effektivt stöd till nationella förvaltningar genom att förbättra konvergensen i beslutsfattandet i medlemsstaterna via bildandet av en europeisk byrå för stöd till samarbete i asylfrågor som skulle samordna och övervaka olika åtgärder. · Det gynnar uppkomsten av ett verkligt ansvar liksom solidariteten mellan medlemsstaterna och mellan EU och tredjeländer genom att förbättra Dublinsystemet och genom ett frivilligt EU-vidare bosättningsprogram och en vidareutveckling av kapacitets uppbyggnads programmen och de regionala skyddsprogrammen i tredje länder. · Det främjar integrationen av personer som beviljats skydd och speciellt personer som innehar subsidiärt skydd genom att höja nivån på de rättigheter som åtföljer deras status. I fråga om effekterna kan följande nämnas: · Det skapar mer av gemensamma spelregler över hela EU, vilket gör det möjligt att på ett effektivare sätt handskas med flyktingströmmar mellan medlemsstater, med större chans att integrera personer som beviljats skydd i de mottagande samhällena. · Genom att förbättra tillgången till arbetsmarknaden för asylsökande har det potentialen att i någon mån minska den olagliga tillgången till arbetskraft och fylla marginella kompetens luckor på medlemsstaternas arbetsmarknader. · Det ger ökat skydd åt människor i behov av internationellt skydd eftersom det på ett bättre sätt tar sig an mer sårbara gruppers behov, bl.a. tillbörlig lyhördhet för de särskilda svårigheter och begränsningar som kvinnliga asylsökande kan stå inför när de lämnar in sina ansökningar. · Det har överlag många positiva effekter på tredjeländer genom att delvis befria dem från ett eventuellt asyltryck genom EU:s frivilliga vidarebosättningsprogram och sätter dem i stånd att höja sina asylhanteringskapaciteter genom därför avsedda kapacitets uppbyggnadsprogram. · Det förbättrar de grundläggande rättigheterna för asylsökande och personer som beviljats internationellt skydd genom att ge dem stärkta villkor med vilka de kan utnyttja sig av sina rättigheter. Beträffande kostnaderna skulle det mindre bindande draget som kännetecknar det policyalternativ som föredrags medföra lägre finansiella och administrativa kostnader i jämförelse med en fullskalig harmoniseringsprocess . · Det finns dock vissa åtgärder, t.ex. utvidgningen av mottagningsvillkoren till att också gälla personer som söker subsidiärt skydd och starkare garantier i samband med förfarandena, som oundvikligen leder till högre ekonomiska och administrativa kostnader jämfört med dagens gemensamma europeiska asylsystem , även om den förenklade tillgången till arbetsmarknaden för asylsökande något skulle kunna dämpa de totala ekonomiska effekterna. · Praktiska samarbetsåtgärder kommer att medföra extra kostnader på grund av behovet att underbygga de olika samarbetsåtgärderna med tillräckligt ekonomiskt stöd (dvs. delat ekonomiskt stöd till projekt och utbildning samt finansiering av kapacitets upp byggnadsprogram i tredjeländer). · De administrativa kostnaderna har också en benägenhet att växa med anledning av den utökade användningen av asylpersonal som behövs för att klara av de planerade samarbetsåtgärderna. Bildandet av en europeisk byrå för stöd till samarbete i asylfrågor skulle dock på lång sikt hjälpa de nationella förvaltningar att dämpa ökningen av de administrativa kostnaderna. 6. ÖVERVAKNING OCH UTVÄRDERING Övervakningen och utvärderingen av genomförandet av det föredragna alternativet blir viktigt för att den strategiska planen ska få verkan. Kommissionen kommer att se till att det finns lämpliga mekanismer för att övervaka genomförandet av den strategiska planen och kommer att spela en framträdande roll i övervakningsprocessen. Den kommer också vaka över att skyddsnormerna för de grundläggande rättigheterna i dess förslag inte försvagas under lagstiftningsprocessen. Bl.a. följande indikatorer kan tas upp vad gäller bedömningen av hur väl det föredragna alternativet fungerar och hur effektivt det är när det gäller att uppnå de politiska målen: · Antalet nya ansökningar om asyl. · Antalet avslag och positiva beslut som beviljar flyktingstatus eller subsidiär skyddsstatus. · Antalet asylsökande i jämförelse med den bofasta befolkningen och BNP. · Antalet framställningar och överföringar i enlighet med Dublinförordningen. · Antalet genomförda regionala skyddsprogram, och resurser som avsatts för dessa. · Antalet vidareflyttade flyktingar från tredjeländer. · Nivån på de ekonomiska resurser som avsätts till Europeiska flyktingfonden. Nivån på de ekonomiska resurser som avsätts för praktiska samarbetsåtgärder, inklusive bildandet av en europeisk byrå för stöd till samarbete i asylfrågor. [1] KOM (2007) 301. [2] De 89 bidrag som mottogs finns tillgängliga på följande adress: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm [3] Rapport om utvärderingen av Dublinsystemet (KOM (2007) 299) och Rapport om direktivet om mottagningsvillkor (KOM (2007) 745). [4] Yttrandet kommer att göras tillgängligt på följande adress: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm ES (...PICT...)|COMISIÓN DE LAS COMUNIDADES EUROPEAS| Bruselas, 17.6.2008 SEC(2008) 2030 DOCUMENTO DE TRABAJO DE LOS SERVICIOS DE LA COMISIÓN Documento que acompaña a la COMUNICACIÓN DE LA COMISIÓN AL PARLAMENTO EUROPEO, AL CONSEJO, AL COMITÉ ECONÓMICO Y SOCIAL EUROPEO Y AL COMITÉ DE LAS REGIONES PLAN DE POLÍTICA DE ASILO UN PLANTEAMIENTO INTEGRADO DE LA PROTECCIÓN EN TODA LA UE Resumen de la evaluación de impacto {COM(2008) 360 final} {SEC(2008) 2029} 1. INTRODUCCIÓN En junio de 2007, la Comisión presentó un Libro Verde COM(2007) 301. con el fin de determinar posibles opciones para el diseño de la segunda fase del SECA. La respuesta a la consulta pública contó con 89 contribuciones de una amplia variedad de partes interesadas Las 89 contribuciones recibidas se pueden consultar en: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . Las cuestiones planteadas y las sugerencias presentadas durante la consulta han proporcionado la base para la elaboración de este Plan de Política de Asilo y para la evaluación de su impacto.[1][2] COM(2007) 301. Las 89 contribuciones recibidas se pueden consultar en: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm La Comisión encargó un estudio externo para obtener apoyo en la preparación de la evaluación del impacto. El estudio externo es la base principal del presente informe junto con el análisis de las contribuciones al Libro Verde y los informes de evaluación disponibles de los instrumentos de la CE en materia de asilo Informe sobre la evaluación de sistema de Dublín -COM(2007) 299; Informe sobre la evaluación de la Directiva sobre condiciones de acogida - COM(2007) 745. .[3] Informe sobre la evaluación de sistema de Dublín -COM(2007) 299; Informe sobre la evaluación de la Directiva sobre condiciones de acogida - COM(2007) 745. Entre diciembre de 2007 y marzo de 2008 se organizaron reuniones con expertos de mundo académico, los Estados miembros, las ONG, el ACNUR y diputados del Parlamento Europeo para recabar su opinión sobre el desarrollo futuro de determinados elementos del SECA. Se consultó sobre el informe final del proyecto de evaluación de impacto al Comité de Evaluación de Impacto (CEI), que emitió su dictamen el 21 de abril de 2008 Este dictamen estará disponible en: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . Las recomendaciones del CEI se tuvieron debidamente en cuenta.[4] Este dictamen estará disponible en: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm La mayor parte de las medidas individuales propuestas en el Plan de Política de Asilo serán objeto de evaluaciones específicas de impacto. En particular, las modificaciones de las Directivas relativas a las condiciones de acogida, la cualificación y los procedimientos, así como los Reglamentos de Dublín y de EURODAC, se basarán en evaluaciones de impacto. 2. PROBLEM AS Y SITUACIÓN ACTUAL En material de asilo se han identificado los siguientes problemas: · Las medidas y prácticas legítimas contra la inmigración irregular pueden en algunos casos obstaculizar el acceso de los solicitantes de asilo al sistema de protección en la UE. · Los inmigrantes que no necesitan protección abusan del sistema de asilo para entrar y permanecer en la UE. · Los movimientos secundarios de solicitantes de asilo que solicitan protección internacional en más de un Estado miembro imponen una presión innecesaria en las administraciones nacionales y en los propios solicitantes de asilo. · Los sistemas de asilo de algunos Estados miembros están sobrecargados. · Cada vez más personas buscan protección por razones no previstas en el régimen tradicional aplicable a los refugiados (Convención de Ginebra) y se les está concediendo un estatuto de protección con garantías inferiores · Prácticas nacionales divergentes dan lugar a disparidades excesivas en el reconocimiento del derecho a protección en los Estados miembros y a desigualdades en el grado de protección a través de la UE. · Las personas que necesitan protección se enfrentan a problemas particulares de integración y algunas de ellas están en situaciones de la vulnerabilidad. · En todo el mundo, la mayoría de los refugiados permanecen en regiones cercanas a sus países de origen, con escasas perspectivas de futuro y suponiendo una carga para países pobres en desarrollo. La evaluación de impacto analiza la posible evolución de la situación si no se adoptan medidas a nivel de la UE y concluye que los problemas actuales persistirían y que hay sólidas razones para que actúa la UE. La evaluación de impacto considera los cambios aportados al marco jurídico por el Tratado de Lisboa y concluye que el nuevo artículo sobre asilo permite y requiere unas miras más altas que las actuales. Desde el punto de vista de los derechos fundamentales, la inclusión de la Carta de Derechos en el nuevo Tratado también da una mayor visibilidad a determinados derechos relacionados con el asilo, incluido el derecho a la no devolución. 3. OBJETIVOS DE LA POLÍTICA DE ASILO El objetivo global de la segunda fase del SECA es ofrecer, mediante un enfoque global de la protección en toda la UE, ofrecer un estatuto adecuado, en condiciones de igualdad, a cualquier nacional de n tercer país que necesite protección internacional, y garantizar el cumplimiento del principio de no devolución. En particular, esta política debe perseguir los siguientes objetivos específicos: I) Garantizar procedimientos accesibles a las personas que buscan protección y que permitan resolver rápida y eficazmente las solicitudes de las personas que no la necesitan. II) Garantizar normas comunes y más estrictas de protección. III) Aumentar el apoyo rápido y eficaz a las administraciones nacionales de asilo, fomentando la cooperación práctica. IV) Fomentar mecanismos de solidaridad entre los Estados miembros y entre la UE y terceros países para ocuparse de las personas que necesiten protección. V) Facilitar la integración de las personas protegidas. VI) Impedir que los solicitantes de asilo «vayan de compras» para encontrar el país que ofrezca mejores condiciones ( asylum shopping ) y los movimientos secundarios. 4. OPCIONES ESTRATÉGICAS 4.1. Opción estratégica A: statu quo Se mantiene la situación actual en los Estados miembros, dentro del marco jurídico actual, que permanece inalterado. Prosiguen las actividades en curso. Los instrumentos legislativos vigentes se incorporan a la legislación de los Estados miembros y la Comisión supervisa su aplicación. 4.2. Opción estratégica B1: Completa a rmonización de la legislación de la UE Esta opción garantiza un sistema de asilo de la UE coherente, completo y con normas muy estrictas plenamente armonizadad para eliminar las carencias de la primera fase del SECA que se adoptaron según el principio del mínimo común denominador. Este objetivo se lograría, entre otras cosas, mediante: · la definición de las condiciones adecuadas de acogida de los solicitantes de asilo; · el reconocimiento de un nivel adecuado de protección a las personas que la necesitan; · la instauración de un procedimiento uniforme y eficaz del asilo; · la instauración de una mayor solidaridad y responsabilidad entre los Estados miembros, y entre la UE y terceros países. 4.3. Opción estratégica B2: Aportar mejoras a la legislación de la UE Esta opción se centra en la continuación de los esfuerzos para establecer normas nacionales de asilo más armonizadas, sin llegar, no obstante, a una completa armonización en todos los ámbitos, y garantizando normas muy estrictas de protección. Bajo esta opción se introducen algunas medidas relativas a las condiciones de acogida: · la mejora de las disposiciones relativas a las condiciones materiales de acogida; · una mayor facilidad de acceso al mercado laboral para los solicitantes de asilo, sin impedimentos impuestos por restricciones nacionales adicionales; · el establecimiento de normas para garantizar que la retención o internamiento no sea arbitrario; · la identificación efectiva de las necesidades materiales y sanitarias de las personas vulnerables y de las personas con necesidades especiales, con atención a las consideraciones de género. Con respecto a la cualificación, se introduen los principales elementos siguientes: · la instauración de dos únicos estatutos uniformes: uno para los refugiados y otro para los beneficiarios de una protección subsidiaria; · la ampliación a los beneficiarios de una protección subsidiaria de la aplicación de las normas comunitarias sobre el derecho a la reunificación familiar; · el examen de las posibilidades de establecer una transferencia efectiva del mecanismo de protección. Se introduce un nuevo elemento en los procedimientos: · se sustituyen todos los tipos de procedimientos nacionales existentes por un único procedimiento armonizando con garantías comunes vinculadas al mismo (acceso a los procedimientos, recurso con efecto suspensivo, asistencia letrada, plazo para la decisión sobre la sustancia en primera instancia, mejora del respeto de la igualdad de género). Intervenciones principales relacionadas con la solidaridad y la responsabilidad: · mejora y clarificación de diversas disposiciones de los Reglamentos de Dublín y de EURODAC para aumentar su eficacia y garantizar su mejor cumplimiento y su aplicación uniforme por los Estados miembros (en particular las disposiciones relativas a la cláusula humanitaria y de soberanía y las referentes a la unidad de la familia) así como la posibilidad de suspender («congelación del retorno») en determinados casos la aplicación de las normas de Dublín para reducir la congestión en Estados miembros con una sobrecarga de demandas; · la aplicación del principio de solidaridad financiera excepcional se prone en práctica para apoyar a Estados miembros en situaciones de especial presión; · instauración de un sistema voluntario de reasentamiento para apoyar a terceros países con grandes poblaciones de refugiados; · aproximación de los diversos tipos de procedimientos nacionales de entrada protegida. 4.4. Opción estratégica C: Cooperación e intercambio de las mejores prácticas Esta opción se centra en el fomento de la cooperación práctica entre los Estados miembros: aplicación más uniforme por todos los Estados miembros de los instrumentos legislativos existentes (para evitar divergencias y por lo tanto disparidades en el nivel de protección concedido). Esta cooperación práctica también presentaría algunos beneficios para sustentar la dimensión exterior de la política de la UE en cuestiones de asilo. Este objetivo se alcanzaría mediante el establecimiento de un algún tipo de apoyo permanente y estructural, posiblemente en forma de una Oficina Europea de Apoyo al Asilo, que se crearía mediante un Reglamento o Decisión de la Comisión y sería responsable de todos o algunos de los siguientes sectores de actividad: información sobre el país de origen; formación y desarrollo de capacidades; asistencia práctica a los Estados miembros; dimensión exterior; evaluación y seguimiento. 4.5. Opción estratégica C: un instrumento jurídico global en materia de asilo y la creación de una Autoridad Europea de Asilo · Una intervención legislativa global en la legislación de la UE sobre asilo destinada a consolidar los diversos instrumentos legislativos actuales. En cuanto a su contenido, los elementos indicados en la opción B1 se mantendrían casi enteramente, pero la modalidad que se propone en la presente opción supone la adopción de un único instrumento que incluya toda la legislación europea sobre asilo (sustituyendo al actual conjunto de directivas y reglamentos), consiguiéndose así simultáneamente su armonización y su consolidación. · La creación de una Autoridad Europea de Asilo encargada de gestionar y coordinar la política común de asilo de la UE. Dicha Autoridad sería asimismo una organismo pero no sólo coordinaría las actividades prácticas de cooperación enumeradas con respecto a la Oficina Europea de Apoyo al Asilo, sino que también sustituiría a los cuerpos administrativos y judiciales nacionales que adoptan las decisiones sobre las demandas de asilo. La Autoridad, por lo tanto, actuaría como juez europeo común que centralizaría todas las decisiones de asilo y tendría poderes de decisión. Por consiguiente, esta opción supone la forma más extrema de asegurar la aplicación común de la legislación de la UE en materia de asilo en toda la Unión. 5. COMPARACIÓN DE LAS OPCIONES ESTRATÉGICAS 5.1. Comparación de la valoración, resultado de la ponderación Opción estratégica AOpción estratégica B1Opción estratégica B2Opción estratégica COpción estratégica DOpción estratégica preferida (B2+C)Pertinencia:Garantizar procedimientos accesibles a las personas que buscan protección y que permitan resolver rápida y eficazmente las solicitudes de las personas que no la necesitan0√√√√√√√√√√√√√√√Garantizar normas comunes y más estrictas de protección0√√√√√√√√√√√√√√√√Aumentar el apoyo rápido y eficaz a las administraciones nacionales de asilo, fomentando la cooperación práctica000√√√√√√√√√√√√√Fomentar mecanismos de solidardiad entre los Estados miembros y entre la UE y terceros países para ocuparse de las personas que necesiten protección0√√√(√)√√√√√√√√√√√√Facilitar la integración de las personas protegidas0√√√√√√√√√√√√√√√√Impedir el «asylum shopping» y los movimientos secundarios0√√√√√√√√√√√√√√Viabilidad:Viabilidad de transposición- Con arreglo al Tratado actual- Con arreglo al nuevo Tratado00√√√√√0√√(√)0√(√)√√√(√)√√√√√√√√√Viabilidad financiera0-√√√√-√√(√)-√√-√√√√-√√(√)ImpactoImpacto social en la UE y en los Estados miembros0√√√√√√√√√√√√Impacto económico a escala nacional y de la UE0√√√√0(√)√√√√Impacto sobre las personas que necesitan protección internacional0√√√√√√√√√√√√√√√√Impacto sobre terceros países0√√√√√√√√√√√√√√Derechos fundamentales00√√√√√√√√√√√√√√|||Opción estratégica A|Opción estratégica B1|Opción estratégica B2|Opción estratégica C|Opción estratégica D|Opción estratégica preferida (B2+C)|Pertinencia:|Garantizar procedimientos accesibles a las personas que buscan protección y que permitan resolver rápida y eficazmente las solicitudes de las personas que no la necesitan|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Garantizar normas comunes y más estrictas de protección|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√||Aumentar el apoyo rápido y eficaz a las administraciones nacionales de asilo, fomentando la cooperación práctica|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√||Fomentar mecanismos de solidardiad entre los Estados miembros y entre la UE y terceros países para ocuparse de las personas que necesiten protección|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√||Facilitar la integración de las personas protegidas|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Impedir el «asylum shopping» y los movimientos secundarios|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√|Viabilidad:|Viabilidad de transposición- Con arreglo al Tratado actual- Con arreglo al nuevo Tratado|||||||||0|0|√√|√√√|0|√√(√)|||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√||Viabilidad financiera|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)|Impacto|Impacto social en la UE y en los Estados miembros|0|√√√|√√|√|√√√|√√√||Impacto económico a escala nacional y de la UE|0|√√|√√|0(√)|√√|√√||Impacto sobre las personas que necesitan protección internacional|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√||Impacto sobre terceros países|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√|Derechos fundamentales|0|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√| ||Opción estratégica A|Opción estratégica B1|Opción estratégica B2|Opción estratégica C|Opción estratégica D|Opción estratégica preferida (B2+C)| Pertinencia:|Garantizar procedimientos accesibles a las personas que buscan protección y que permitan resolver rápida y eficazmente las solicitudes de las personas que no la necesitan|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Garantizar normas comunes y más estrictas de protección|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Aumentar el apoyo rápido y eficaz a las administraciones nacionales de asilo, fomentando la cooperación práctica|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Fomentar mecanismos de solidardiad entre los Estados miembros y entre la UE y terceros países para ocuparse de las personas que necesiten protección|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Facilitar la integración de las personas protegidas|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Impedir el «asylum shopping» y los movimientos secundarios|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Viabilidad:|Viabilidad de transposición- Con arreglo al Tratado actual- Con arreglo al nuevo Tratado||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Viabilidad financiera|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Impacto|Impacto social en la UE y en los Estados miembros|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Impacto económico a escala nacional y de la UE|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Impacto sobre las personas que necesitan protección internacional|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Impacto sobre terceros países|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Derechos fundamentales|0|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√| ||Opción estratégica A|Opción estratégica B1|Opción estratégica B2|Opción estratégica C|Opción estratégica D|Opción estratégica preferida (B2+C)| Pertinencia:|Garantizar procedimientos accesibles a las personas que buscan protección y que permitan resolver rápida y eficazmente las solicitudes de las personas que no la necesitan|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Garantizar normas comunes y más estrictas de protección|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Aumentar el apoyo rápido y eficaz a las administraciones nacionales de asilo, fomentando la cooperación práctica|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Fomentar mecanismos de solidardiad entre los Estados miembros y entre la UE y terceros países para ocuparse de las personas que necesiten protección|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Facilitar la integración de las personas protegidas|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Impedir el «asylum shopping» y los movimientos secundarios|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Viabilidad:|Viabilidad de transposición- Con arreglo al Tratado actual- Con arreglo al nuevo Tratado||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Viabilidad financiera|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Impacto|Impacto social en la UE y en los Estados miembros|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Impacto económico a escala nacional y de la UE|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Impacto sobre las personas que necesitan protección internacional|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Impacto sobre terceros países|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Derechos fundamentales|0|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√| 5.2. Opción preferida La opción preferida se ha determinado principalmente comparando la opción estratégica B1 (también en combinación con C) y la opción D, ya que, manteniendo casi el mismo nivel de impactos positivos que esta última, implica menores dificultades de transposición y menores costes financieros y de aplicación. La opción B1 presenta varias ventajas y es en muchos aspectos similar a la B2, pero esta última implica un nivel ligeramente más bajo de armonización en algunos ámbitos y tiene por lo tanto más posibilidades de ser incorporada al Derecho nacional y ejecutada con éxito. La opción D tiene una desventaja principal: la transferencia de la soberanía de los Estados miembros a la propuesta Autoridad Europea de Asilo no tiene actualmente posibilidades de ser aceptada por la mayoría de los Estados miembros. Las principales ventajas de la opción preferida son: · Logra resultados pertinentes para fomentar un planteamiento integrado y completo de las cuestiones de asilo, garantizando este objetivo mediante normas comunes de protección más rigurosas y el apoyo de actividades de cooperación práctica. · Garantiza un mejor acceso a la protección al abordar las tareas de aproximación de los procedimientos nacionales de entrada protegida y la modificación de la Directiva relativa a los procedimientos para hacerla más «sensible al acceso». · Establece normas comunes más rigurosas en materia de asilo mediante la mejora de las medidas relativas a las condiciones de acogida (es decir, facilitando más el acceso al mercado laboral y a la atención sanitaria), a los procedimientos (procedimiento común con mayores garantías), a la cualificación (es decir, la definición común de dos estatutos internacionales de protección). · Mejora el apoyo a las administraciones nacionales para hacerlo más rápido y eficaz, así como la convergencia de los procesos de toma de decisiones en los Estados miembros a través de la creación de una Oficina Europea de Apoyo al Asilo que coordinaría y supervisaría diversas actividades. · Fomenta la verdadera responsabilidad y solidaridad entre los Estados miembros y entre la UE y terceros países aportando mejoras al sistema de Dublín, así como un sistema voluntario de reasentamiento de la UE y la ampliación de los programas de desarrollo de capacidades y los programas regionales de protección en terceros países. · Fomenta la integración de las personas protegidas y, en particular de las personas que disfrutan de una protección subsidiaria, mejorando el nivel de los derechos vinculados a su estatuto. Por lo que se refiere al impacto : · Crea condiciones más equitativas en la UE, permitiendo una gestión más eficaz de los flujos de refugiados entre los Estados miembros, con mayores oportunidades para la integración de las personas protegidas en las comunidades de acogida. · Al mejorar el acceso de los solicitantes de asilo al mercado laboral, tiene el potencial de reducir ligeramente el suministro de mano de obra ilegal y colmar carencias marginales de cualificaciones en los mercados laborales de los Estados miembros. · Garantiza una mayor protección a las personas que necesitan protección internacional, respondiendo mejor a las necesidades de los grupos más vulnerables, así como una mayor sensibilidad ante las dificultades y obstáculos particulares a que las mujeres solicitantes de asilo femenino pueden enfrentarse al presentar su solicitud. · Tiene un elevado impacto positivo global en terceros países, aliviándolos en parte de posibles presiones de asilo mediante el sistema voluntario de reasentamiento de la UE, y permite que aumenten sus capacidades de gestión del asilo mediante los correspondientes programas de desarrollo de capacidades . · Mejora el respeto de los derechos fundamentales de los solicitantes de asilo y los beneficiarios de una protección internacional, proporcionando condiciones mejoradas que les permitan beneficiarse de tales derechos. Con respecto a los costes, la modalidad menos gravosa de la opción estratégica preferida supondría costes financieros y administrativos inferiores a los de un proceso completo de armonización . · Hay sin embargo medidas, como la de ampliar las condiciones de acogida a los solicitantes de una protección subsidiaria y las mayores garantías en materia de procedimientos, que inevitablemente implican costes financieros y administrativos más elevados con respeto al SECA actual , aunque el acceso más fácil al mercado laboral de los solicitantes de asilo pudiera diluir ligeramente el impacto financiero global. · Las medidas de la cooperación práctica implicarán costes adicionales a causa de la necesidad de respaldar las diversas medidas de cooperación con un apoyo financiero adecuado (es decir, apoyo financiero compartido para proyectos y formación, financiación de programas para el desarrollo de capacidades en terceros países). · Los costes administrativos tienen asimismo tendencia a aumentar habida cuenta de la necesidad de más personal para ocuparse de las cuestiones de asilo y responder a las medidas de cooperación previstas. No obstante, l a creación de la Oficina Europea de Apoyo al Asilo ayudaría a las administraciones nacionales a moderar a largo plazo el aumento de los costes administrativos. 6. SUPERVISIÓN Y EVALUACIÓN La supervisión y evaluación de la aplicación de la opción preferida serán elementos importantes para garantizar la eficacia del Plan de Política de Asilo. La Comisión garantizará la disponibilidad de mecanismos apropiados para supervisar la aplicación de dicho Plan y desempeñará un papel prominente en los procesos de supervisión. Velará igualmente por el mantenimiento de los niveles de protección de los derechos fundamentales previstos en sus propuestas, con el fin de que no se desvirtúen durante el proceso legislativo. En cuanto a que los indicadores para evaluar los avances y la eficacia de la opción preferida con respecto a la consecución de los objetivos estratégicos, pueden considerarse, entre otros, los siguientes: · Número de nuevas solicitudes de asilo · Número de rechazos y de decisiones positivas que conceden el estatudo de refugiado o una protección subsidiaria · Número de solicitantes de asilo en comparación con la población residente y el PIB · Número de solicitudes y transferencias con arreglo al sistema de Dublín · Número de programas regionales de protección ejecutados y de recursos asignados a estos programas · Número de refugiados reasentados procedentes de terceros países · Nivel de recursos financieros asignados al Fondo Europeo para los Refugiados · Tasa de de recursos financieros asignados a actividades de cooperación práctica, incluida la creación de una Oficina Europea de Apoyo al Asilo [1] COM(2007) 301. [2] Las 89 contribuciones recibidas se pueden consultar en: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm [3] Informe sobre la evaluación de sistema de Dublín -COM(2007) 299; Informe sobre la evaluación de la Directiva sobre condiciones de acogida - COM(2007) 745. [4] Este dictamen estará disponible en: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm ET (...PICT...)|EUROOPA ÜHENDUSTE KOMISJON| Brüssel 17.6.2008 SEK(2008) 2030 KOMISJONI TALITUSTE TÖÖDOKUMENT Lisatud dokumendile: KOMISJONI TEATIS EUROOPA PARLAMENDILE, NÕUKOGULE, EUROOPA MAJANDUS- JA SOTSIAALKOMITEELE NING REGIOONIDE KOMITEELE VARJUPAIGAPOLIITIKA KAVA ÜHTNE LÄHENEMISVIIS KAITSE ANDMISELE EUROOPA LIIDUS Mõjuhinnangu kokkuvõte {KOM(2008) 360 lõplik} {SEK(2008) 2029} 1. SISSEJUHATUS 2007. aasta juunis avaldas komisjon rohelise raamatu, KOM(2007) 301. mille eesmärk oli välja selgitada varjupaigasüsteemi kujundamise võimalused selle teisel etapil. Avaliku arvamusküsitluse tulemusel laekus 89 vastust erinevatelt huvirühmadelt Kõik 89 vastust on kättesaadavad aadressil: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . Arutelu käigus tõstatatud probleemid ja tehtud ettepanekud moodustavad käesoleva poliitikakava ja selle mõjuhinnangu aluse.[1][2] KOM(2007) 301. Kõik 89 vastust on kättesaadavad aadressil: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm Mõjuhinnangu väljatöötamise huvides tellis komisjon ka välisuuringu. Käesoleva aruande koostamisel on kasutatud eeskätt välisuuringut, rohelise raamatu alusel läbi viidud arvamusküsitluse tulemusel laekunud vastuseid ja EÜ varjupaika käsitlevate õigusaktide hindamise aruandeid Dublini süsteemi hindamisaruanne (KOM(2007) 299); varjupaigataotlejate vastuvõtu miinimumnõudeid käsitleva direktiivi kohaldamise aruanne (KOM(2007) 745). .[3] Dublini süsteemi hindamisaruanne (KOM(2007) 299); varjupaigataotlejate vastuvõtu miinimumnõudeid käsitleva direktiivi kohaldamise aruanne (KOM(2007) 745). Ajavahemikus detsember 2007 – märts 2008 korraldati kohtumisi akadeemiliste asjatundjate, liikmesriikide, valitsusväliste organisatsioonide ja ÜRO pagulaste ülemvoliniku ning Euroopa Parlamendi liikmetega, et saada teada nende seisukohti küsimuses, kuidas arendada varjupaigasüsteemi teatavaid osi. Mõjuhinnangu aruande eelnõu kohta paluti arvamust komisjoni mõjuhindamise komiteelt, kes esitas selle 21. aprillil 2008 Arvamus on kättesaadav aadressil http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . . Nõukogu soovitusi on nõuetekohaselt arvestatud.[4] Arvamus on kättesaadav aadressil http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . Poliitikakavas esitatud üksikmeetmeid käsitlevate ettepanekute kohta viiakse läbi eraldi mõju hindamine. Mõju hindamise tulemusi võetakse arvesse eriti vastuvõtutingimuste, miinimumnõuete ja varjupaigamenetluste direktiivi ning Dublini ja EURODACi määruste muutmisel 2. HETKESEIS JA PROBLEEMID Varjupaigavaldkonna probleemid on järgmised: · ebaseadusliku sisserände vastased õiguspärased meetmed ja tavad võivad teatavatel juhtudel kahjustada varjupaigataotlejate võimalusi saada ELis kaitset; · kaitset mittevajavad sisserändajad kasutavad varjupaigasüsteemi ELi sisenemiseks ja sinna jäämiseks; · mitmes liikmesriigis rahvusvahelist kaitset taotlevate varjupaigataotlejate edasiliikumine teistesse liikmesriikidesse asetab ametiasutustele ja varjupaigataotlejatele enestele ebaõiglaselt suure koorma; · teatavate liikmesriikide varjupaigasüsteem kannatab ülekoormuse käes; · üha rohkem inimesi taotleb varjupaika põhjusel, mis ei ole ette nähtud tavapärase varjupaigakorraldusega (Genfi konventsioon), ja saavad madalama tasemega kaitse, millega kaasneb vähem tagatisi; · liikmesriikidel on erinevad tavad, millest tuleneb kaitsevajaduse lausa vastandlik hindamine, mille tulemusel liikmesriigid pakuvad kaitset erineval määral; · kaitset vajavatel isikutel esineb probleeme integreerumisega ja osa neist jääb kaitsetuks; · enamik maailma pagulasi jääb päritoluriigi naabrusesse. Nende tulevikuväljavaated on halvad ja nad muutuvad vastuvõtvate vaeste arengumaade jaoks koormaks. Mõjuhinnangus käsitletakse küsimust, milliseks võib olukord kujuneda juhul, kui ELi tasandil meetmeid ei võeta. Järeldatakse, et sel juhul jäävad probleemid püsima ning seega on olemas kõik põhjused võtta meetmeid ELi tasandil. Mõjuhinnangus käsitletakse ka küsimust, kuidas Lissaboni lepingu sõlmimine on muutnud õigusraamistikku , ning järeldatakse, et uus varjupaigaküsimusi käsitlev artikkel võimaldab ja nõuab ulatuslikumate eesmärkide seadmist võrreldes varasemate sätetega. Mis puutub põhiõigustesse, siis põhiõiguste harta lisamine uude lepingusse suurendab tähelepanu teatavate varjupaigaõiguste suhtes. Muu hulgas suureneb tähelepanu tagasi- ja väljasaatmise lubamatuse põhimõtte rakendamise suhtes. 3. POLIITIKA EESMÄRGID Varjupaigasüsteemi teise etapi üldeesmärk on tervet ELi hõlmava igakülgse käsitlusviisi kaudu anda rahvusvahelist kaitset vajavatele kolmandate riikide kodanikele võrdsetel tingimustel nende olukorrale vastav seisund ning tagada tagasi- ja väljasaatmise lubamatuse põhimõtte rakendamine. Varjupaigapoliitikal on järgmised konkreetsed eesmärgid: I. tagada, et varjupaigamenetlused on kättesaadavad kõikidele kaitse taotlejaile ning kaitset vajavate isikute taotlused vaadatakse läbi kiiresti ja tõhusalt; II. muuta kaitse andmisel kohaldatavad ühised nõuded rangemaks; III. praktilise koostöö süvendamise teel parandada liikmesriikide varjupaigaasutuste toetamise kiirust ja tulemuslikkust; IV. tugevdada liikmesriikidevahelisi ning liikmesriikide ja kolmandate riikide vahelisi solidaarsusmehhanisme kaitset vajavate isikute kohtlemisel; V. soodustada kaitse saanud isikute integreerimist; VI. vältida meelepärase varjupaiga otsimist ja varjupaigataotlejate edasiliikumist teistesse liikmesriikidesse. 4. POLIITILISED VALIKUVÕIMALUSED 4.1. Valikuvõimalus A. Olukorra muutmata jätmine Liikmesriigid lähtuvad ka edaspidi oma endi õigusraamistikust, mida ei muudeta. Tegevus jätkub muutmatult. Liikmesriigid võtavad oma õigustikku üle olemasolevad õigusaktid ja komisjon jälgib nende rakendamist. 4.2. Valikuvõimalus B1. ELi õigusaktide täielik ühtlustamine Selle valikuvõimaluse puhul muudetakse ELi varjupaigasüsteem sidusaks ja kõikehõlmavaks ning nõuded muudetakse võimalikult rangeks. Selleks ühtlustatakse õigusaktid täielikult ning kõrvaldatakse puudused, mis tulenevad varjupaigasüsteemi esimeses etapis rakendatud väikseima ühisnimetaja põhimõtte kasutamisest. Selle eesmärgi saavutamisele aitaks muu hulgas kaasa: · varjupaigataotlejate vastuvõtuks piisavate tingimuste kindlaksmääramine; · kaitset vajavatele isikutele pakutava kaitse piisava taseme kindlaksmääramine; · ühtse ja tõhusa varjupaigamenetluse kehtestamine; · liikmesriikide omavahelise ning ELi ja kolmandate riikide vahelise solidaarsuse ja vastutuse suurendamine. 4.3. Valikuvõimalus B2. ELi õigusraamistiku edasiarendamine Selle valikuvõimaluse puhul keskendutakse riikide varjupaigaeeskirjade edasisele ühtlustamisele, siiski taotlemata täielikku sarnasust kõikides valdkondades, ning kaitse andmisel kohaldatavate ühiste nõuete rangemaks muutmisele. Selle valikuvõimaluse puhul võetakse vastuvõtutingimuste valdkonnas järgmisi meetmeid: · vastuvõtmise materiaalseid tingimusi käsitlevate sätete täiustamine; · varjupaigataotlejate tööturule juurdepääsu tingimuste lihtsustamine ja liikmesriikide täiendavate piirangute kaotamine; · meelevaldset kinnipidamist vältivate eeskirjade kehtestamine; · kaitsetute ja erivajadusega isikute tervise- ja materiaalsete vajaduste väljaselgitamine, sealhulgas vajadused, mis tulenevad isiku soost. Ühiste nõuete küsimuses lähtutakse eeskätt järgmisest: · kehtestatakse kaks ühtset seisundit: pagulasseisund ja täiendava kaitse saaja seisund; · perekonna taasühinemist käsitlevate ühenduse eeskirjade kohaldamist laiendatakse täiendava kaitse saajatele; · uuritakse võimalusi kehtestada toimiv kaitse üleandmise mehhanism. Lisatakse uus menetlus: · ühtne menetlus, mis töötatakse välja kõikide liikmesriikide menetluste puhul rakendatavate tagatiste (menetluste kättesaadavus, võimalus esitada otsuse täitmist peatava toimega kaebus, õigusabi kättesaadavus, esimese astme kohtu suhtes kehtiv otsuse tegemise tähtaeg, soolise võrdõiguslikkuse süvendamine) ühtlustamise teel. Solidaarsuse ja vastutuse kindlaksmääramise küsimustes tehakse järgmise sammud: · muudetakse rangemaks mitu Dublini ja EURODACi määruse sätet, et parandada nende tõhusust ning saavutada, et liikmesriigid järgiksid neid täielikumalt ja ühetaolisemalt (eeskätt puudutab see humanitaar- ja suveräänsusklauslit ning perekonna ühtsuse klauslit), ja tagada, et teatavatel juhtudel oleks võimalik Dublini eeskirjade täitmine (tagasisaatmine) peatada, et kergendada ülekoormatud liikmesriikide olukorda; · õigusaktides nähakse ette rahandusliku solidaarsuse põhimõte, mida kohaldatakse erilise surve all olevate liikmesriikide toetamiseks; · rajatakse vabatahtliku ümberasumise süsteem, millega toetatakse kolmandaid riike, kus on palju pagulasi; · lähendatakse liikmesriikide erinevaid kaitstud sisenemise menetlusi. 4.4. Valikuvõimalus C. Koostöö tegemine ja hea tava levitamine Selle valikuvõimaluse puhul keskendutakse liikmesriikide praktilise koostöö süvendamisele, et liikmesriigid ühtlustaksid kehtivate õigusaktide kohaldamist, mis edendaks ühetaolisust ja seega vähendaks liikmesriikide pakutava kaitse erinevusi. Praktilisest koostööst oleks kasu ka ELi varjupaigaküsimuste poliitika välismõõtme seisukohalt. Varjupaigapoliitika välismõõtme eesmärkidele aitaks kaasa pideva struktuurse abi keskuse asutamine. Selleks võiks ELi määruse või otsusega asutada varjupaigaküsimuste Euroopa tugiamet, mille ülesannete hulka võiksid kuuluda mõned või kõik järgmised küsimused: teave päritoluriigi kohta, koolitus ja suutlikkuse suurendamine, praktilise abi osutamine liikmesriikidele, välistegevus, hindamine ja järelevalve. 4.5. Valikuvõimalus D. Võetakse vastu varjupaigavaldkonda üldiselt ja igakülgselt reguleeriv õigusakt ning asutatakse Euroopa varjupaigaamet · Vaadatakse läbi ja konsolideeritakse ELi varjupaigaküsimusi käsitlevad õigusaktid . Sisulisest küljest järgitakse enamikku valikuvõimaluse B1 puhul esitatud põhimõtteid, kuid sellel on vormiline erinevus – vastu võetakse üksainus õigusakt, milles sätestatakse kõik Euroopa varjupaigaõiguse aspektid ja mis asendab senised direktiivid ja määrused. Selle valikuvõimalusega saavutatakse nii ühtlustamine kui ka konsolideerimine. · Luuakse Euroopa varjupaigaasutus , mille ülesanne on juhtida ja koordineerida ELi ühise varjupaigapoliitika elluviimist. Asutus võiks olla amet ja selle ülesanded oleksid laiemad kui eespool nimetatud varjupaigaküsimuste Euroopa tugiameti ülesanded. Amet võiks üle võtta varjupaigataotluste kohta otsuste vastuvõtmise alased ülesanded, mis praegu kuuluvad liikmesriikide haldus- ja kohtuasutustele. Ta oleks ühine Euroopa instants, kelle pädevusse kuuluvad kõik varjupaigaküsimused ja kellel on õigus vastu võtta otsuseid. Pidades silmas ELi varjupaigaõiguse kohaldamise ühtlustamist terves ELis, oleks see kõige kaugemale ulatuvam lahendus. 5. VALIKUVÕIMALUSTE VÕRDLUS 5.1. Kriteeriumide osakaal vastavalt hindamise tulemusele Valiku võimalus A: olukorra muutma ta jätmineValiku võimalus B1Valiku võimalus B2Valiku võimalus CValiku võimalus DEelista tav valiku võimalus (B2+C)Asja kohasusTagada, et varjupaigamenetlused on kättesaadavad kõikidele kaitse taotlejaile ning kaitset vajavate isikute taotlused vaadatakse läbi kiiresti ja tõhusalt0√√√√√√√√√√√√√√√Muuta kaitse andmisel kohaldatavad ühised nõuded rangemaks0√√√√√√√√√√√√√√√√Praktilise koostöö süvendamise teel parandada liikmesriikide varjupaigaasutuste toetamise kiirust ja tulemuslikkust000√√√√√√√√√√√√√Tugevdada liikmesriikide vahelisi ning liikmesriikide ja kolmandate riikide vahelisi solidaarsus mehhanisme kaitset vajavate isikute kohtlemisel0√√√(√)√√√√√√√√√√√√Soodustada kaitse saanud isikute integreerimist0√√√√√√√√√√√√√√√√Vältida meelepärase varjupaiga otsimist ja varjupaigataotlejate edasiliikumist0√√√√√√√√√√√√√√Teos tata vusÕigusaktide ülevõtmise võimalikkus- kehtiva lepingu raames- uue lepingu raames00√√√√√0√√(√)0√(√)√√√(√)√√√√√√√√√Teostatavus rahalisest seisukohast0-√√√√-√√(√)-√√-√√√√-√√(√)MõjuSotsiaalne mõju ELile tervikuna ja liikmesriikidele0√√√√√√√√√√√√Majanduslik mõju ELile tervikuna ja liikmesriikidele0√√√√0(√)√√√√Mõju rahvusvahelist kaitset vajavatele isikutele0√√√√√√√√√√√√√√√√Mõju kolmandatele riikidele0√√√√√√√√√√√√√√Põhiõigused0√√√√√√√√√√√√√√√√√|||Valiku võimalus A: olukorra muutma ta jätmine|Valiku võimalus B1|Valiku võimalus B2|Valiku võimalus C|Valiku võimalus D|Eelista tav valiku võimalus (B2+C)|Asja kohasus|Tagada, et varjupaigamenetlused on kättesaadavad kõikidele kaitse taotlejaile ning kaitset vajavate isikute taotlused vaadatakse läbi kiiresti ja tõhusalt|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Muuta kaitse andmisel kohaldatavad ühised nõuded rangemaks|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√||Praktilise koostöö süvendamise teel parandada liikmesriikide varjupaigaasutuste toetamise kiirust ja tulemuslikkust|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√||Tugevdada liikmesriikide vahelisi ning liikmesriikide ja kolmandate riikide vahelisi solidaarsus mehhanisme kaitset vajavate isikute kohtlemisel|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√||Soodustada kaitse saanud isikute integreerimist|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Vältida meelepärase varjupaiga otsimist ja varjupaigataotlejate edasiliikumist|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√|Teos tata vus|Õigusaktide ülevõtmise võimalikkus- kehtiva lepingu raames- uue lepingu raames|||||||||0|0|√√|√√√|0|√√(√)|||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√||Teostatavus rahalisest seisukohast|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)|Mõju|Sotsiaalne mõju ELile tervikuna ja liikmesriikidele|0|√√√|√√|√|√√√|√√√||Majanduslik mõju ELile tervikuna ja liikmesriikidele|0|√√|√√|0(√)|√√|√√||Mõju rahvusvahelist kaitset vajavatele isikutele|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√||Mõju kolmandatele riikidele|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√|Põhiõigused|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Valiku võimalus A: olukorra muutma ta jätmine|Valiku võimalus B1|Valiku võimalus B2|Valiku võimalus C|Valiku võimalus D|Eelista tav valiku võimalus (B2+C)| Asja kohasus|Tagada, et varjupaigamenetlused on kättesaadavad kõikidele kaitse taotlejaile ning kaitset vajavate isikute taotlused vaadatakse läbi kiiresti ja tõhusalt|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Muuta kaitse andmisel kohaldatavad ühised nõuded rangemaks|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Praktilise koostöö süvendamise teel parandada liikmesriikide varjupaigaasutuste toetamise kiirust ja tulemuslikkust|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Tugevdada liikmesriikide vahelisi ning liikmesriikide ja kolmandate riikide vahelisi solidaarsus mehhanisme kaitset vajavate isikute kohtlemisel|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Soodustada kaitse saanud isikute integreerimist|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Vältida meelepärase varjupaiga otsimist ja varjupaigataotlejate edasiliikumist|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Teos tata vus|Õigusaktide ülevõtmise võimalikkus- kehtiva lepingu raames- uue lepingu raames||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Teostatavus rahalisest seisukohast|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Mõju|Sotsiaalne mõju ELile tervikuna ja liikmesriikidele|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Majanduslik mõju ELile tervikuna ja liikmesriikidele|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Mõju rahvusvahelist kaitset vajavatele isikutele|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Mõju kolmandatele riikidele|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Põhiõigused|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Valiku võimalus A: olukorra muutma ta jätmine|Valiku võimalus B1|Valiku võimalus B2|Valiku võimalus C|Valiku võimalus D|Eelista tav valiku võimalus (B2+C)| Asja kohasus|Tagada, et varjupaigamenetlused on kättesaadavad kõikidele kaitse taotlejaile ning kaitset vajavate isikute taotlused vaadatakse läbi kiiresti ja tõhusalt|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Muuta kaitse andmisel kohaldatavad ühised nõuded rangemaks|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Praktilise koostöö süvendamise teel parandada liikmesriikide varjupaigaasutuste toetamise kiirust ja tulemuslikkust|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Tugevdada liikmesriikide vahelisi ning liikmesriikide ja kolmandate riikide vahelisi solidaarsus mehhanisme kaitset vajavate isikute kohtlemisel|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Soodustada kaitse saanud isikute integreerimist|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Vältida meelepärase varjupaiga otsimist ja varjupaigataotlejate edasiliikumist|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Teos tata vus|Õigusaktide ülevõtmise võimalikkus- kehtiva lepingu raames- uue lepingu raames||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Teostatavus rahalisest seisukohast|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Mõju|Sotsiaalne mõju ELile tervikuna ja liikmesriikidele|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Majanduslik mõju ELile tervikuna ja liikmesriikidele|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Mõju rahvusvahelist kaitset vajavatele isikutele|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Mõju kolmandatele riikidele|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Põhiõigused|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| 5.2. Eelistatav valikuvõimalus Eelistatava võimaluse väljaselgitamiseks võrreldi eeskätt valikuvõimalusi B1 (sealhulgas koostoimes võimalusega C) ja D, kusjuures võimalusega B1, millel on enam-vähem sama suur positiivne mõju kui võimalusel D, kaasnevad väiksemad ülevõtmisraskused ning rahaline ja rakenduskulu. Valikuvõimalustel B1 ja B2 on mitu ühesugust eelist ja mitu sarnast aspekti, kuid viimane tagab teatavates valdkondades veidi madalama ühtlustamise määra, mille tõttu seda on lihtsam üle võtta ja rakendada. Valikuvõimalusel D on üks suur puudus – on vähetõenäoline, et enamik liikmesriike nõustuks oma pädevuse üleandmisega Euroopa varjupaigaametile. Eelistataval valikuvõimalusel on järgmised tugevad küljed: · see võimaldab saavutada soovitud tulemusi varjupaigaküsimustele tervikliku ja igakülgse lähenemisviisi kaudu, tagades eesmärkide saavutamise kaitse andmisel kohaldatavate ühiste nõuete muutmisega rangemaks ja praktilise koostöö toetamise kaudu; · see tagab kaitse kättesaadavuse paranemise, kuna alustatakse liikmesriikide kaitstud sisenemise menetluste ühtlustamist ja muudetakse varjupaigamenetluste direktiivi selliselt, et selles arvestataks paremini kättesaadavust; · sellega muudetakse rangemaks varjupaigavaldkonnas kehtivaid ühiseid nõudeid , eeskätt arendades edasi vastuvõtutingimuste (tööturule ja tervishoiule juurdepääsu lihtsustamine), menetluste (tugevate tagatistega ühine menetlus) ja kaitset vajava isiku seisundi andmiseks esitatavate miinimumnõuete (kahe rahvusvahelise kaitse ühismääratluse vastuvõtmine) alaseid meetmeid; · sellega võimaldatakse riikide ametiasutustele anda abi kiiremini ja tõhusamalt, asutades tegevuse koordineerimiseks ja järelevalveks varjupaigaküsimuste Euroopa tugiameti ja lähendades seega liikmesriikide otsuste tegemise korda; · Dublini süsteemi täiustamise, ELi vabatahtliku ümberasustamiskava vastuvõtmisega ning kolmandate riikide suutlikkuse arendamise programmide ja piirkondlike kaitseprogrammide edasiarendamisega süvendatakse liikmesriikide omavahelist ning liikmesriikide ja kolmandate riikide solidaarsust ja vastutust; · sellega süvendatakse kaitse saanud isikute, eeskätt täiendava kaitse saanud isikute integreerimist, kuna nende seisundiga kaasneb rohkem õigusi. Mõjud on järgmised: · sellega ühtlustatakse eeskirju terves ELis, mis võimaldab liikmesriikidel tõhusamalt juhtida pagulaste voogu ning suureneb pagulasi vastuvõtvatesse piirkondadesse integreerumise tõenäosus; · parandades varjupaigataotlejate juurdepääsu tööturule, võib mõnevõrra väheneda ebaseadusliku tööjõu sissevool ning paraneda vähe levinud oskustega tööjõu pakkumine liikmesriikide tööturul; · sellega parandatakse rahvusvahelist kaitset vajavate isikute kaitsmist, kuna kõige kaitsetumate rühmade vajadusi arvestatakse paremini. See hõlmab naiste teatavaid probleeme ja piiranguid varjupaiga taotlemisel; · see avaldab üldiselt märkimisväärset soodsat mõju kolmandatele riikidele , kuna ELi vabatahtlik ümberasumiskava aitab mõnevõrra vähendada neis riikides varjupaiga taotlemist ning suutlikkuse arendamise programmid aitavad suurendada nende suutlikkust lahendada varjupaigaküsimusi; · paraneb varjupaigataotlejate ning rahvusvahelise kaitse saajate põhiõiguste järgmine, kuna täiustatakse tingimusi, mille alusel neil on õigus kaitset saada. Mis puudutab kulusid, siis arvestades, et kõnealuse valikuvõimaluse puhul võetakse vähem kohustusi, jääb rahaline ja halduskoormus väiksemaks kui täieliku ühtlustamise puhul. · Kuid osa meetmeid, nagu vastuvõtutingimuste kohaldamise laiendamine täiendava kaitse saajatele ning tugevamad menetluslikud tagatised, tingivad siiski rahalise ja halduskulu kasvu võrreldes praeguse varjupaigasüsteemiga , kuigi rahalist mõju võib veidi leevendada varjupaigataotlejate tööturule juurdepääsu lihtsustamine . · Kulusid suurendavad ka praktilise koostöö meetmed , kuna koostöömeetmeid on vaja piisavalt rahaliselt toetada, näiteks tuleb ühiselt kanda projektide ja koolituskulud ning rahastada kolmandate riikide suutlikkuse arendamise programme. · Halduskulud võivad kasvada ka seetõttu , et koostöö süvenedes on vaja rohkem varjupaigaküsimustega tegelevaid töötajaid. Varjupaigaküsimuste Euroopa tugiameti asutamine võib seevastu aidata kaasa liikmesriikide asutuste kulude vähendamisele pikemas perspektiivis. 6. SEIRE JA HINDAMINE Et poliitikakava rakendataks tulemuslikult, tuleb selle üle teostada järelevalvet ja seda hinnata. Komisjon tagab käesoleva poliitikakava elluviimiseks vajalike järelevalvemehhanismide rakendamise ning talle jääb järelevalve teostamisel juhtiv roll. Ta jälgib hoolega, et tema ettepanekutes ettenähtud põhiõiguste kaitse õigusaktide vastuvõtmise käigus ei nõrgeneks. Mis puutub kriteeriumidesse, mille alusel hinnatakse eelistatava valikuvõimaluse rakendamise käiku ja selle tulemuslikkust poliitiliste eesmärkide saavutamisel, siis kaalutakse muu hulgas järgmiste kriteeriumide kasutamist: · uute varjupaigataotluste arv; · tagasilükatud ja rahuldatud pagulasseisundi või täiendava kaitse saamiseks esitatud taotluste arv; · varjupaigataotlejate arvu ning rahvaarvu ja SKT suhe; · Dublini määruse kohaste taotluste ja üleandmiste arv; · elluviidud piirkondlike kaitseprogrammide arv ning neile kulunud vahendite suurus; · ümberasunud kolmandate riikide pagulaste arv; · Euroopa Pagulasfondile eraldatud rahaliste vahendite määr; · praktilisele koostööle, sh varjupaigaküsimuste Euroopa tugiametile eraldatud rahaliste vahendite määr. [1] KOM(2007) 301. [2] Kõik 89 vastust on kättesaadavad aadressil: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm [3] Dublini süsteemi hindamisaruanne (KOM(2007) 299); varjupaigataotlejate vastuvõtu miinimumnõudeid käsitleva direktiivi kohaldamise aruanne (KOM(2007) 745). [4] Arvamus on kättesaadav aadressil http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . FR (...PICT...)|COMMISSION DES COMMUNAUTÉS EUROPÉENNES| Bruxelles, le 17.6.2008 SEC(2008) 2030 . DOCUMENT DE TRAVAIL DES SERVICES DE LA COMMISSION accompagnant la COMMUNICATION DE LA COMMISSION AU PARLEMENT EUROPÉEN, AU CONSEIL, AU COMITÉ ÉCONOMIQUE ET SOCIAL EUROPÉEN ET AU COMITÉ DES RÉGIONS Plan d'action en matière d'asile: Une approche intégrée de la protection au niveau de l’Union RÉSUMÉ DE l’ANALYSE D’IMPACT {COM(2008) 360 final} {SEC(2008) 2029} 1. INTRODUCTION En juin 2007, la Commission a présenté un livre vert COM(2007) 301. qui avait pour objectif de déterminer les options envisageables en vue d'entamer la seconde phase de création du régime d'asile européen commun. En réponse à la consultation publique, 89 contributions ont été envoyées par un large éventail d’acteurs de ce domaine Les réponses à la consultation peuvent être consultées à l'adresse suivante: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . . Les questions soulevées et les suggestions avancées au cours de la consultation ont fourni le matériau pour élaborer le présent plan d’action et réaliser son analyse d’impact.[1][2] COM(2007) 301. Les réponses à la consultation peuvent être consultées à l'adresse suivante: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . La Commission avait commandité une étude externe afin de disposer d’éléments pour préparer l’analyse d'impact. Cette étude constitue le principal fondement du présent rapport, conjointement à une analyse des contributions au livre vert, et aux rapports d’évaluation existants sur les instruments communautaires en matière d’asile Rapport sur l'évaluation du système de Dublin [COM(2007) 299]; rapport sur l'évaluation de la directive sur les conditions d’accueil [COM(2007)745]. .[3] Rapport sur l'évaluation du système de Dublin [COM(2007) 299]; rapport sur l'évaluation de la directive sur les conditions d’accueil [COM(2007)745]. Des réunions ont été organisées entre décembre 2007 et mars 2008 avec des experts universitaires, les États membres, des ONG, le HCRNU et des membres du Parlement européen, en vue de recueillir leur avis sur l’évolution future de certains aspects du régime d'asile européen commun (RAEC). Le Comité d'analyses d'impact (CAI) de la Commission a été consulté sur le projet de rapport final de l’analyse et a rendu son avis le 21 avril 2008 L’avis pourra être consulté à l’adresse suivante: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . . Ses recommandations ont été dûment prises en compte.[4] L’avis pourra être consulté à l’adresse suivante: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . La plupart des mesures individuelles proposées dans le plan d’action feront l’objet d'analyses d’impact spécifiques, notamment la modification des directives relatives aux conditions d’accueil, aux conditions requises et aux procédures, et des règlements Dublin et Eurodac. 2. ÉTAT DES LIEUX ET PROBLÈMES Les problèmes suivants ont été recensés en matière d’asile : · des mesures et pratiques légitimes visant à lutter contre l’immigration illégale empêchent parfois les demandeurs d'asile d’avoir accès à la protection dans l'UE; · des immigrants n’ayant pas besoin d’une protection abusent du régime d’asile pour entrer et séjourner dans l’UE; · les mouvements secondaires de demandeurs d'asile demandant une protection internationale dans plusieurs États membres exercent une pression inéquitable sur les administrations nationales et sur les demandeurs d'asile eux-mêmes; · les systèmes d’asile de certains États membres sont surchargés; · de plus en plus souvent, des personnes demandent une protection pour des motifs non prévus par le régime d’asile traditionnel (convention de Genève) et reçoivent une protection assortie de garanties inférieures; · les divergences entre pratiques nationales font que la reconnaissance de la protection varie extrêmement d’un État membre à l’autre, et créent des inégalités de niveau de protection à travers l’Union; · les personnes ayant besoin d’une protection rencontrent des problèmes d’intégration particuliers et certaines d’entre elles se trouvent en situation de vulnérabilité; · partout dans le monde, la plupart des réfugiés restent dans des régions proches de leur pays d’origine, offrant peu de perspectives, et créent une charge pour les pays pauvres en développement. L’analyse d’impact examine comment la situation est susceptible d’évoluer si aucune mesure n’est prise au niveau européen. Elle conclut que les problèmes actuels persisteraient et qu’une intervention au niveau européen est tout à fait justifiée. L’analyse considère les changements apportés au cadre juridique par le traité de Lisbonne et conclut que le nouvel article consacré à l’asile permet, et impose, de relever les ambitions. Du point de vue des droits fondamentaux, l’intégration de la Charte dans le nouveau traité donne également une meilleure visibilité à certains droits liés à l’asile, notamment le droit au non refoulement. 3. OBJECTIFS DE L’ACTION L’objectif général de la seconde phase du RAEC est d’offrir, grâce à une approche globale de la protection dans l’ensemble l’Union, un statut approprié, à des conditions égales, à tout ressortissant de pays tiers ayant besoin d’une protection internationale, et d’assurer le respect du principe de non-refoulement. L’action poursuivra notamment les objectifs spécifiques suivants: I) garantir que les procédures d’asile soient accessibles aux personnes demandant une protection et traitent rapidement et efficacement les cas des personnes qui n’en ont pas besoin; II) assurer des normes de protection communes plus élevées; III) apporter un soutien rapide et efficace aux services d’asile nationaux , en encourageant la coopération pratique; IV) favoriser les mécanismes de solidarité destinés à aider les personnes ayant besoin d’une protection, entre les États membres et entre l’UE et les pays tiers; V) faciliter l’intégration des personnes protégées; VI) prévenir le phénomène d'«asylum shopping» et les mouvements secondaires. 4. OPTIONS D’ACTION 4.1. Option A: Statu quo Les évolutions en cours dans les États membres se poursuivraient dans le cadre juridique existant, qui demeurerait inchangé. Les activités en cours se poursuivraient. Les instruments législatifs existants devraient tous être transposés par les États membres et leur mise en œuvre surveillée par la Commission. 4.2. Option B1: Harmonisation intégrale de la législation européenne Grâce à cette option, visant une harmonisation complète et l’élimination des carences dues à l’adoption du plus petit commun dénominateur dans la première phase du RAEC, le régime d’asile européen deviendrait cohérent, global et offrirait les normes les plus élevées. Cet objectif serait atteint, notamment, par : · la définition de conditions d’accueil adéquates pour les demandeurs d’asile; · la reconnaissance d’un niveau de protection approprié pour les personnes ayant besoin d'une protection; · l’instauration d’une procédure de demande d’asile uniforme et efficace; · l’établissement d’une plus grande solidarité et d’une responsabilité accrue entre les États membres, et entre l’UE dans son ensemble et les pays tiers. 4.3. Option B2: Poursuite du développement de la législation européenne Cette option serait axée sur la poursuite des efforts tendant à harmoniser progressivement les règles nationales en matière d’asile, sans toutefois atteindre une harmonisation complète dans tous les domaines, et sur l’adoption de normes élevées de protection. Cette option consisterait à intervenir dans le domaine des conditions d’accueil pour: · améliorer les dispositions relatives aux conditions matérielles d’accueil, · faciliter l’accès du marché du travail aux demandeurs d’asile, sans entraves dues à des restrictions nationales supplémentaires, · élaborer des règles prévenant toute rétention arbitraire, · identifier correctement les besoins sanitaires et matériels des personnes vulnérables et des personnes ayant des besoins particuliers, y compris compte tenu de leur sexe. S’agissant des conditions requises, introduire les principaux éléments suivants: · établir deux statuts uniformes uniques: l’un pour les réfugiés, l’autre pour les bénéficiaires de la protection subsidiaire, · étendre aux bénéficiaires de la protection subsidiaire les règles communautaires relatives au droit au regroupement familial, · examiner la possibilité d’instaurer un mécanisme efficace de transfert de protection. Introduire un nouvel élément en matière de procédure: · définir une seule procédure, en harmonisant les garanties communes afférentes (accès à la procédure, recours suspensif, aide judiciaire, délai pour prendre la décision sur le fond en première instance, égalité renforcée entre hommes et femmes) pour tous les types de procédures nationales existantes. En matière de solidarité et de responsabilité, intervenir sur les questions suivantes: · renforcer et clarifier plusieurs dispositions des règlements Dublin et Eurodac pour en améliorer l’efficacité et garantir un plus grand respect et une application uniforme par les États membres (en particulier, les dispositions sur la clause humanitaire et la clause de souveraineté et celles relatives à l’unité familiale), et la possibilité de suspendre l’application des règles de Dublin dans certains cas («geler les retours»), pour soulager les États membres surchargés, · mettre en œuvre le principe de solidarité financière exceptionnelle qui sera adopté pour aider les États membres en cas de pression inhabituelle, · instaurer un système volontaire de réinstallation pour aider les pays tiers hébergeant de larges populations de réfugiés, · rapprocher les différents types de procédures nationales d’entrée protégée. 4.4. Option C: Coopération et échange des meilleures pratiques Cette option serait axée sur le renforcement de la coopération pratique entre les États membres, en uniformisant davantage l’application des instruments législatifs existant dans les États membres (afin d’éviter les disparités et, partant, les écarts de niveau de protection effectif). Cette coopération pratique offrirait également certains avantages bénéfiques à la dimension extérieure de la politique européenne en matière d’asile. Cet objectif serait atteint en instituant une forme de soutien structurel et permanent, par exemple un bureau européen d’appui, qui serait créé par un règlement ou une décision de l’UE et serait chargé de certains ou de tous les domaines suivants: informations sur le pays d’origine; formation et renforcement des capacités; assistance pratique aux États membres; dimension extérieure; évaluation et suivi. 4.5. Option D: Un instrument juridique global sur l’asile et la création d’une autorité européenne en matière d’asile · Une initiative législative globale dans le droit européen de l’asile, destinée à fusionner les différents instruments législatifs existants. Sur le fond, l’orientation indiquée dans l’option B1 serait presque entièrement suivie alors que, sur la forme, cette option aboutirait à l’adoption d’un instrument unique rassemblant toute la législation européenne sur l’asile (qui remplacerait les actuels directives et règlements), réalisant ainsi simultanément une harmonisation et une consolidation. · La création d’une autorité européenne en matière d’asile chargée de gérer et de coordonner la politique européenne commune dans ce domaine. Cette autorité prendrait également la forme d’une agence mais ne coordonnerait pas uniquement les mesures de coopération pratique énumérées («bureau européen d’appui»): elle remplacerait en outre les organismes administratifs et judiciaires nationaux qui prennent les décisions relatives aux demandes d’asile. Elle deviendrait donc l'instance européenne commune centralisant toutes les décisions sur l’asile et investie de pouvoirs décisionnels. Cette option représente dès lors le moyen le plus extrême d’assurer l’application commune de la législation européenne sur l’asile dans toute l’Union. 5. COMPARAISON DES OPTIONS 5.1. Comparaison des évaluations, résultats de l’examen des options Option A: Statu QuoOption B1Option B2Option COption DOption privilégiée (B2+C)PertinenceGarantir que les procédures d’asile soient accessibles aux personnes demandant une protection et traitent rapidement et efficacement les cas des personnes qui n’en ont pas besoin;0√√√√√√√√√√√√√√√Assurer des normes de protection communes plus élevées0√√√√√√√√√√√√√√√√Apporter un soutien rapide et efficace aux services d’asile nationaux , en encourageant la coopération pratique000√√√√√√√√√√√√√Favoriser les mécanismes de solidarité destinés à aider les personnes ayant besoin d’une protection, entre les États membres et entre l’UE et les pays tiers0√√√(√)√√√√√√√√√√√√Faciliter l’intégration des personnes protégées 0√√√√√√√√√√√√√√√√Prévenir le phénomène d'«asylum shopping» et les mouvements secondaires0√√√√√√√√√√√√√√FaisabilitéFaisabilité de la transposition- avec le traité existant- avec le nouveau traité00√√√√√0√√(√)0√(√)√√√(√)√√√√√√√√√Faisabilité financière0-√√√√-√√(√)-√√-√√√√-√√(√)ImpactsImpact social aux niveaux de l’UE et des EM0√√√√√√√√√√√√Impact économique aux niveaux de l’UE et des EM0√√√√0(√)√√√√Impact sur les personnes ayant besoin d’une protection internationale0√√√√√√√√√√√√√√√√Impact sur les pays tiers0√√√√√√√√√√√√√√Droits fondamentaux0√√√√√√√√√√√√√√√√√|||Option A: Statu Quo|Option B1|Option B2|Option C|Option D|Option privilégiée (B2+C)|Pertinence|Garantir que les procédures d’asile soient accessibles aux personnes demandant une protection et traitent rapidement et efficacement les cas des personnes qui n’en ont pas besoin;|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Assurer des normes de protection communes plus élevées|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√||Apporter un soutien rapide et efficace aux services d’asile nationaux , en encourageant la coopération pratique|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√||Favoriser les mécanismes de solidarité destinés à aider les personnes ayant besoin d’une protection, entre les États membres et entre l’UE et les pays tiers|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√||Faciliter l’intégration des personnes protégées |0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Prévenir le phénomène d'«asylum shopping» et les mouvements secondaires|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√|Faisabilité|Faisabilité de la transposition- avec le traité existant- avec le nouveau traité|||||||||0|0|√√|√√√|0|√√(√)|||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√||Faisabilité financière|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)|Impacts|Impact social aux niveaux de l’UE et des EM|0|√√√|√√|√|√√√|√√√||Impact économique aux niveaux de l’UE et des EM|0|√√|√√|0(√)|√√|√√||Impact sur les personnes ayant besoin d’une protection internationale|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√||Impact sur les pays tiers|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√|Droits fondamentaux|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Option A: Statu Quo|Option B1|Option B2|Option C|Option D|Option privilégiée (B2+C)| Pertinence|Garantir que les procédures d’asile soient accessibles aux personnes demandant une protection et traitent rapidement et efficacement les cas des personnes qui n’en ont pas besoin;|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Assurer des normes de protection communes plus élevées|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Apporter un soutien rapide et efficace aux services d’asile nationaux , en encourageant la coopération pratique|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Favoriser les mécanismes de solidarité destinés à aider les personnes ayant besoin d’une protection, entre les États membres et entre l’UE et les pays tiers|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Faciliter l’intégration des personnes protégées |0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Prévenir le phénomène d'«asylum shopping» et les mouvements secondaires|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Faisabilité|Faisabilité de la transposition- avec le traité existant- avec le nouveau traité||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Faisabilité financière|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Impacts|Impact social aux niveaux de l’UE et des EM|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Impact économique aux niveaux de l’UE et des EM|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Impact sur les personnes ayant besoin d’une protection internationale|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Impact sur les pays tiers|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Droits fondamentaux|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Option A: Statu Quo|Option B1|Option B2|Option C|Option D|Option privilégiée (B2+C)| Pertinence|Garantir que les procédures d’asile soient accessibles aux personnes demandant une protection et traitent rapidement et efficacement les cas des personnes qui n’en ont pas besoin;|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Assurer des normes de protection communes plus élevées|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Apporter un soutien rapide et efficace aux services d’asile nationaux , en encourageant la coopération pratique|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Favoriser les mécanismes de solidarité destinés à aider les personnes ayant besoin d’une protection, entre les États membres et entre l’UE et les pays tiers|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Faciliter l’intégration des personnes protégées |0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Prévenir le phénomène d'«asylum shopping» et les mouvements secondaires|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Faisabilité|Faisabilité de la transposition- avec le traité existant- avec le nouveau traité||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Faisabilité financière|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Impacts|Impact social aux niveaux de l’UE et des EM|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Impact économique aux niveaux de l’UE et des EM|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Impact sur les personnes ayant besoin d’une protection internationale|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Impact sur les pays tiers|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Droits fondamentaux|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| 5.2. Option privilégiée L’option privilégiée a été dégagée après une comparaison avec les options B1 (également combinée à C) et D, qui a montré qu'elle a presque le même impact positif que ces dernières mais entraîne moins de difficultés de transposition et moins de coûts financiers et de réalisation. L’option B1 présente divers avantages et est, à maints égards, similaire à l’option B2, mais celle-ci requiert un peu moins d’harmonisation dans certains domaines et a donc davantage de chances d’être transposée et appliquée avec succès. L’option D a un inconvénient majeur: le transfert de souveraineté des États membres à l’autorité européenne en matière d’asile envisagée n’a aucune chance, à ce stade, d’être accepté par la majorité des États membres. Les principaux avantages de l’option privilégiée sont les suivants: · elle produit les résultats recherchés en favorisant une approche intégrée et globale des questions d’asile, garantissant cet objectif par des normes de protection communes supérieures et le soutien des mesures de coopération pratique; · elle assure un meilleur accès à la protection, en amorçant les travaux sur le rapprochement des procédures nationales d’entrée protégée et en modifiant la directive sur les procédures pour qu’elle facilite cet accès; · elle fixe des normes communes plus élevées en matière d'asile , grâce à des mesures renforcées concernant les conditions d'accueil (accès facilité au marché du travail et aux soins de santé), les procédures (procédure commune assorties de garanties solides), les conditions requises (définition commune de deux statuts de protection internationale); · elle favorise un soutien rapide et efficace aux administrations nationales en augmentant la convergence dans les processus décisionnels des États membres, grâce à la création d’un bureau européen d’appui qui coordonnerait et suivrait les diverses mesures; · elle favorise une réelle responsabilité et solidarité entre les États membres et entre l’UE et les pays tiers , en améliorant le système de Dublin et en prévoyant un dispositif européen volontaire de réinstallation et l'évolution des programmes de développement des capacités et des programmes de protection régionaux , dans les pays tiers; · elle encourage l’intégration des personnes protégées et, plus particulièrement, des personnes bénéficiant de la protection subsidiaire, en accroissant les droits attachés à leur statut. S’agissant des impacts : · elle rétablit un équilibre dans toute l’Union, permettant une gestion plus efficace des flux de réfugiés entre les États membres, avec de meilleures chances d’intégrer les personnes protégées dans les communautés d’accueil; · en facilitant l’accès des demandeurs d’asile au marché du travail, elle a le potentiel de diminuer légèrement l’offre de main-d’œuvre illégale et de remédier aux pénuries ponctuelles de compétences sur les marchés du travail des États membres; · elle offre une meilleure protection aux personnes ayant besoin d’une protection internationale, en répondant mieux aux besoins des groupes plus vulnérables, notamment en tenant compte des difficultés et contraintes particulières que les femmes demandant l’asile peuvent rencontrer lorsqu’elles présentent leur demande; · dans l’ensemble, elle a un fort impact positif sur les pays tiers en les soulageant partiellement des pressions que peuvent générer les demandes d’asile, grâce au programme européen volontaire de réinstallation , et elle leur permet d’augmenter leur capacité de gestion des procédures d’asile par des programmes de développement des capacités adaptés; · elle conforte les droits fondamentaux des demandeurs d’asile et des bénéficiaires de la protection internationale en prévoyant des conditions renforcées grâce auxquelles ils peuvent faire valoir ces droits. S’agissant des coûts, l’aspect moins contraignant de l’option privilégiée entraînerait des coûts financiers et administratifs inférieurs à ceux d’un processus d’harmonisation intégrale . · Il y a cependant des mesures, telles que l’extension des conditions d’accueil aux personnes demandant la protection subsidiaire ainsi que les garanties renforcées en matière de procédure, qui augmenteront inévitablement ces coûts financiers et administratifs, par rapport au RAEC actuel , quoique l’accès plus aisé des demandeurs d’asile au marché du travail pourrait légèrement atténuer l’impact financier global. · Les mesures de coopération pratique généreront des coûts supplémentaires , du fait de la nécessité de les doter de moyens financiers suffisants (concours financier à des projets et formations, financement de programmes de développement des capacités dans les pays tiers). · Les coûts administratifs ont également tendance à augmenter en raison du recours accru au personnel des services d’asile nécessaire pour répondre aux mesures de coopération prévues. La création du bureau européen d’appui aiderait toutefois les administrations nationales à modérer la hausse des coûts administratifs à long terme. 6. SUIVI ET ÉVALUATION Le suivi et l’évaluation de la mise en œuvre de l'option privilégiée constitueront un facteur déterminant du succès du plan d’action. La Commission veillera à ce que les dispositifs appropriés destinés à surveiller son application soient mis en place et jouent un rôle central dans ce processus de suivi. Elle sera également vigilante afin que les normes de protection des droits fondamentaux énoncées dans ses propositions ne soient pas réduites au cours de la procédure législative. En ce qui concerne les indicateurs mesurant les progrès et l’efficacité de l’option privilégiée pour atteindre les objectifs de la politique, les éléments suivants peuvent être pris en considération, entre autres: · nombre de nouvelles demandes d’asile · nombre de rejets et nombre de décisions positives octroyant le statut de réfugié ou la protection subsidiaire · nombre de demandeurs d’asile par rapport à la population résidente et au PIB · nombre de demandes et transferts «Dublin» · nombre de programmes de protection régionaux réalisés, et ressources qui y sont affectées · nombre de réfugiés réinstallés originaires de pays tiers · niveau de moyens financiers alloués au FER · niveau de moyens financiers alloués aux mesures de coopération pratique, notamment pour la création d’un bureau européen d’appui. [1] COM(2007) 301. [2] Les réponses à la consultation peuvent être consultées à l'adresse suivante: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . [3] Rapport sur l'évaluation du système de Dublin [COM(2007) 299]; rapport sur l'évaluation de la directive sur les conditions d’accueil [COM(2007)745]. [4] L’avis pourra être consulté à l’adresse suivante: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . HU (...PICT...)|AZ EURÓPAI KÖZÖSSÉGEK BIZOTTSÁGA| Brüsszel, 17.6.2008 SEC(2008) 2030 BIZOTTSÁGI SZOLGÁLATI MUNKADOKUMENTUM amely a következő dokumentumot kíséri: A BIZOTTSÁG KÖZLEMÉNYE AZ EURÓPAI PARLAMENTNEK, A TANÁCSNAK, AZ EURÓPAI GAZDASÁGI ÉS SZOCIÁLIS BIZOTTSÁGNAK ÉS A RÉGIÓK BIZOTTSÁGÁNAK POLITIKAI TERV A MENEKÜLTÜGYRŐL AZ UNIÓ ORSZÁGAIBAN BIZTOSÍTOTT VÉDELEM ÖSSZEHANGOLT MEGKÖZELÍTÉSE A hatásvizsgálat összefoglalása {COM(2008) 360 végleges} {SEC (2008) 2029} 1. BEVEZETÉS A Bizottság 2007 júniusában zöld könyvet COM(2007) 301. adott ki azzal a céllal, hogy meghatározza, melyek a KEMR második szakasza kialakításának lehetséges módjai. A nyilvános konzultációra válaszul 89 észrevétel érkezett az érdekeltek széles köréből A beérkezett 89 hozzájárulást a következő honlapon lehet elérni: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . A konzultáció során felvetett kérdések és felmerült javaslatok képezték e politikai terv és a hozzá tartozó hatásvizsgálat kiindulási alapját.[1][2] COM(2007) 301. A beérkezett 89 hozzájárulást a következő honlapon lehet elérni: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm A Bizottság külső tanulmányt rendelt meg, hogy segítséget kapjon a hatásvizsgálat elkészítéséhez. Ez a jelentés elsősorban a külső tanulmányra támaszkodik, a zöld könyvre érkezett észrevételek és a közösségi menekültügyi eszközökről készült értékelő jelentések Jelentés a dublini rendszer értékeléséről – COM(2007) 299; jelentés a befogadási feltételekről szóló irányelv értékeléséről – COM(2007) 745. mellett.[3] Jelentés a dublini rendszer értékeléséről – COM(2007) 299; jelentés a befogadási feltételekről szóló irányelv értékeléséről – COM(2007) 745. 2007 decembere és 2008 márciusa között megbeszélésekre került sor tudományos szakértők, tagállamok, nem kormányzati szervek és az ENSZ Menekültügyi Főbiztossága, valamint az Európai Parlament tagjainak részvételével, hogy kikérjük véleményüket a KEMR egyes elemeinek jövőbeli fejlesztéséről. A hatásvizsgálatról szóló zárójelentés-tervezetről kikérték a Bizottság hatásvizsgálati testületének véleményét, amely ezt 2008. április 21-én véleményezte A vélemény a következő internetes oldalon lesz közzétéve: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . A testület ajánlásai kellően figyelembe vették.[4] A vélemény a következő internetes oldalon lesz közzétéve: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm A politikai tervben javasolt egyedi intézkedések nagy részéről külön hatásvizsgálat fog készülni. Különösen az alábbi jogi aktusok módosításait előzi meg hatásvizsgálat: a befogadási feltételekről szóló irányelv, az elismerésről szóló irányelv, a menekültügyi eljárásról szóló irányelv, a dublini rendelet és az Eurodac-rendelet. 2. A JELENLEGI HELYZET ÉS A PROBLÉMÁK A menekültügy terén a következő problémákat állapítottuk meg: · A szabálytalan bevándorlás ellen hozott jogszerű lépések és gyakorlatok bizonyos esetekben gátolhatják a menedékkérők védelemhez jutását az Unióban. · A védelemre nem szoruló bevándorlók visszaélnek a menekültügyi rendszerrel, hogy beléphessenek az Unió területére és ott tartózkodhassanak. · Az egynél több tagállamban nemzetközi védelem iránti kérelmet benyújtó menedékkérők másodlagos migrációja méltánytalan terhet ró a nemzeti hatóságokra és maguknak a menedékkérőkre is. · Egyes tagállamok menekültügyi rendszerei túlterheltek. · Egyre többen vannak azok, akik olyan okokból keresnek védelmet, amelyekre nem terjed ki a hagyományos menekültügyi rendszer (a genfi egyezmény), és olyan védelmi jogállásban részesülnek, amelyekhez alacsonyabb szintű garanciák kapcsolódnak. · Az eltérő nemzeti gyakorlatok szélsőséges különbségekhez vezetnek a védelemre irányuló igények elismerése terén a tagállamokban, egyenlőtlenségeket okozva az Unió országaiban nyújtott védelem szintjét illetően. · A védelemre szoruló személyek sajátos beilleszkedési nehézségekkel szembesülnek, bizonyos csoportjaik sebezhető helyzetben vannak. · A legtöbb menekült világszerte a származási országához közeli régiókban marad, ahol kilátásaik rosszak, valamint jelenlétük szegény, fejlődő országokra ró terheket. A hatásvizsgálat elemzi, hogyan alakulhat a helyzet abban az esetben, ha nem kerül sor uniós szintű fellépésre, és arra a végkövetkeztetésre jut, hogy a meglévő problémák továbbra is fennállnának, valamint megállapítja, hogy számos érv szól az uniós fellépés mellett. A hatásvizsgálat mérlegeli a jogi keretben a Lisszaboni Szerződés értelmében bekövetkező változásokat, és megállapítja, hogy a menedékjogról szóló új cikk a jelenleginél nagyratörőbb célkitűzéseket tesz lehetővé, illetve szükségessé. Az alapvető jogok szempontjából az alapjogi charta rögzítése az új Szerződésben szintén nagyobb fokú figyelmet biztosít a menekültügy területéhez kapcsolódó egyes jogoknak, pl. a visszaküldés tilalma elvének. 3. Politikai célkitűzések A KEMR második szakaszának általános célkitűzése az, hogy az Unió országaiban biztosított védelem átfogó megközelítése révén egyenlő feltételek mellett kínáljon megfelelő jogállást harmadik országok nemzetközi védelemre szoruló állampolgárai számára és biztosítsa a visszaküldés tilalma elvével való összhangot. A politika különösen a következő konkrét célokra irányul: I) Annak biztosítása, hogy a védelmet kérők számára elérhetők a menekültügyi eljárások, valamint gyorsan és hatékonyan lehet eljárni azok ügyében, akikről bebizonyosodik, hogy nem szorulnak védelemre; II) A védelemre vonatkozó magasabb szintű közös előírások biztosítása; III) A nemzeti menekültügyi hatóságoknak nyújtott azonnali és hatékony támogatás erősítése a gyakorlati együttműködés előmozdítása révén; IV) A védelemre szoruló személyekkel kapcsolatos eljárásokhoz szolidaritási mechanizmusok előmozdítása a tagállamok között, valamint harmadik országok és az Unió között; V) A védelemben részesülő személyek beilleszkedésének elősegítése, VI) A másodlagos migráció és a menedékkérelmek többszörös benyújtásának megakadályozása. 4. POLITIKAI LEHETŐSÉGEK 4.1. Az „A” politikai lehetőség: a jelenlegi helyzet fenntartása A jelenlegi tagállami fejlesztések folytatódnának a hatályos jogi keretrendszeren belül, amely változatlan maradna. A folyamatban lévő tevékenységek továbbra is fennállnának. A hatályos jogi aktusokat a tagállamok hiánytalanul átültetnék, végrehajtásukat a Bizottság ellenőrizné. 4.2. A „B1" politikai lehetőség: a vonatkozó uniós jogszabályok teljes harmonizációja Ez a lehetőség biztosítaná, az uniós menekültügyi rendszer koherens, átfogó, valamint a legmagasabb szintű előírásokat nyújtja azáltal, hogy teljes harmonizációra, valamint azon hiányosságok felszámolására irányul, amelyeknek oka az, hogy a KEMR első szakaszában a legkisebb közös nevező került elfogadásra. E cél többek között a következő lépések révén valósulna meg: · a menedékkérők megfelelő befogadási feltételeinek meghatározása; · a védelemre szoruló személyeknek nyújtott védelem megfelelő szintjének elismerése; · egységes és hatékony menekültügyi eljárás létrehozása; · az uniós tagállamok közötti, valamint a harmadik országok és az Unió közötti nagyobb fokú szolidaritás és felelősség kialakítása.. 4.3. A „B2" politikai lehetőség: az uniós jogszabályok további fejlesztése Ez a lehetőség azt helyezné előtérbe, hogy folytatódjanak a nemzeti menekültügyek egyre nagyobb fokú harmonizációjára irányuló erőfeszítések – anélkül azonban, hogy minden területen terjes harmonizációt tűzne ki célul – és magas színvonalú védelmi előírásokat biztosítson. E lehetőség a menedékkérők befogadási feltételei terén a következő változtatásokat hozná: · a befogadás anyagi feltételeire vonatkozó rendelkezések javítása, · a munkaerőpiachoz való hozzáférés egyszerűbbé tétele, valamint annak biztosítása, hogy nemzeti szintű további korlátozások ezt ne akadályozzák, · az önkényes fogva tartást kizáró szabályok létrehozása, · a sebezhető, és a különleges bánásmódot igénylő személyek egészségügyi és fizikai szükségleteinek hatékony meghatározása, a nemek közötti egyenlőséggel kapcsolatos szempontokat is figyelembe véve. Az elismerés kérdésére vonatkozóan a következő főbb elemeket vezetné be: · két egységes jogállás létrehozása, egyfelől a menekültek számára, másfelől a kiegészítő védelemben részesített személyek számára, · a családegyesítéshez való jogra vonatkozó közösségi szabályok kiterjesztése a kiegészítő védelemben részesülőkre, · a védelem átszállására vonatkozó hatékony mechanizmus kialakítása lehetőségeinek megvizsgálása. Az eljárásokra vonatkozóan a következő új elemet vezetné be: · egységes eljárás meghatározása a közös kapcsolódó garanciák (az eljárásokhoz való hozzáférés, halasztó hatályú jogorvoslat, jogi segítségnyújtás, az első fokú érdemi határozat meghozatalának határideje, a nemek közti egyenlőség javítása) harmonizációja révén a jelenleg fennálló nemzeti eljárások minden típusa vonatkozásában. A szolidaritás és felelősség kérdéseivel kapcsolatban a következő főbb változtatásokat hozná: · a dublini rendelet és az Eurodac-rendelet számos rendelkezésének megerősítése és pontosítása, a hatékonyság javítása, valamint annak biztosítása érdekében, hogy a tagállamok jobban megfeleljenek ezeknek és egységesen alkalmazzák őket (különösen a független felelősségvállalási és a humanitárius záradékra, valamint a család egységére vonatkozó rendelkezések esetében), továbbá annak lehetővé tétele, hogy bizonyos esetekben a túlterhelt tagállamok helyzetének enyhítése érdekében felfüggeszthető legyen a dublini szabályok alkalmazása („a visszatérés befagyasztása”). · a kivételes pénzügyi szolidaritás elvének bevezetése, amely különösen nagy nyomás esetén alkalmazható a tagállamok támogatására, · önkéntes alapú letelepedési rendszer létrehozása nagy létszámú menekült lakossal rendelkező harmadik országok támogatása céljából, · védett belépésre vonatkozó nemzeti eljárások különböző típusainak közelítése. 4.4. A „C” politikai lehetőség: Együttműködés és a bevált gyakorlatok terjesztése Ez a lehetőség a tagállamok gyakorlati együttműködésének elősegítésére összpontosítana, egységesebbé téve a hatályos jogi aktusok tagállami alkalmazását (a különbségek elkerülése érdekében, csökkentve az ezáltal nyújtott védelem tényleges szintjének eltéréseit). E gyakorlati együttműködés előnyökkel járna az Unió menekültügyi politikája külső dimenziójának fenntartása szempontjából is. E cél valamilyen formájú strukturális, tartós támogatás kialakítása révén lenne elérhető, esetleg egy uniós rendelettel vagy határozattal létrehozandó európai menekültügyi támogató hivatal keretében, amely a következő tevékenységekért vagy azok egy részéért lenne felelős: a származási országokra vonatkozó információk; képzés és kapacitásbővítés; gyakorlati segítségnyújtás a tagállamoknak; külső dimenzió; értékelés és ellenőrzés. 4.5. A „D” politikai lehetőség: általános, átfogó menekültügyi jogi aktus és európai menekültügyi hatóság létrehozása · A menekültügyi uniós jogszabályok teljes körű átalakítása a különböző hatályos jogi aktusok egységes szerkezetbe foglalásának céljával. Lényegében a „B1” lehetőségnél felsoroltakat foglalná magába, de formáját tekintve ez a lehetőség egyetlen jogi aktus elfogadását eredményezné, amely jogi aktus magába foglalná az összes menekültügyi uniós jogszabályt (a jelenleg hatályos irányelvek és rendeletek helyébe lépve), egyúttal harmonizálva és egységes keretbe foglalva azokat. · A közös uniós menekültügyi politika igazgatásáért és összehangolásáért felelős európai menekültügyi hatóság létrehozása . Ez a hatóság szintén ügynökségként jönne létre, de nem csupán a korábban ott (az európai menekültügyi támogató hivatal leírásánál) felsorolt, gyakorlati együttműködéssel kapcsolatos tevékenységek összehangolásáért lenne felelős, hanem átvenné a nemzeti közigazgatási és igazságügyi szervek szerepét is a menedékjog iránti kérelmek tárgyában hozott határozatok vonatkozásában. A hatóság lenne tehát a közös európai döntéshozó szerv, amely minden menekültügyi határozatot központosítana és döntési jogkörrel rendelkezne. Így ez a lehetőség jelenti a legszélsőségesebb módszert annak eléréséhez, hogy a menekültügyi uniós jogszabályokat Unió-szerte egységesen alkalmazzák. 5. A POLITIKAI LEHETŐSÉGEK ÖSSZEHASONLÍTÁSA 5.1. Az értékelések összehasonlítása, a mérlegelés eredménye Az „A” politikai lehetőség: a jelenlegi állapot fenntartásaA „B1" politikai lehetőség:A „B2" politikai lehetőség:A „C” politikai lehetőség:A „D” politikai lehetőség:A választott politikai lehetőség („B2” és „C”)RelevanciaAnnak biztosítása, hogy a védelmet kérők számára elérhetők a menekültügyi eljárások, valamint gyorsan és hatékonyan lehet eljárni azok ügyében, akikről bebizonyosodik, hogy nem szorulnak védelemre0√√√√√√√√√√√√√√√A védelemre vonatkozó magasabb szintű közös előírások biztosítása0√√√√√√√√√√√√√√√√A nemzeti menekültügyi hatóságoknak nyújtott azonnali és hatékony támogatás fejlesztése a gyakorlati együttműködés előmozdítása révén000√√√√√√√√√√√√√A védelemre szoruló személyekkel kapcsolatos eljárásokhoz szolidaritási mechanizmusok előmozdítása a tagállamok között, valamint harmadik országok és az Unió között0√√√(√)√√√√√√√√√√√√A védelemben részesülő személyek beilleszkedésének elősegítése0√√√√√√√√√√√√√√√√A másodlagos migráció és a menedékkérelmek többszörös benyújtásának megakadályozása0√√√√√√√√√√√√√√MegvalósíthatóságAz átültetés megvalósíthatósága– a hatályos szerződés értelmében– az új szerződés értelmében00√√√√√0√√(√)0√(√)√√√(√)√√√√√√√√√Pénzügyi megvalósíthatóság0-√√√√-√√(√)-√√-√√√√-√√(√)HatásokTársadalmi hatások uniós és tagállami szinten0√√√√√√√√√√√√Gazdasági hatások uniós és tagállami szinten0√√√√0(√)√√√√A nemzetközi védelemre szoruló személyekre gyakorolt hatás0√√√√√√√√√√√√√√√√A harmadik országokra gyakorolt hatás0√√√√√√√√√√√√√√Alapvető jogok0√√√√√√√√√√√√√√√√√|||Az „A” politikai lehetőség: a jelenlegi állapot fenntartása|A „B1" politikai lehetőség:|A „B2" politikai lehetőség:|A „C” politikai lehetőség:|A „D” politikai lehetőség:|A választott politikai lehetőség („B2” és „C”)|Relevancia|Annak biztosítása, hogy a védelmet kérők számára elérhetők a menekültügyi eljárások, valamint gyorsan és hatékonyan lehet eljárni azok ügyében, akikről bebizonyosodik, hogy nem szorulnak védelemre|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||A védelemre vonatkozó magasabb szintű közös előírások biztosítása|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√||A nemzeti menekültügyi hatóságoknak nyújtott azonnali és hatékony támogatás fejlesztése a gyakorlati együttműködés előmozdítása révén|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√||A védelemre szoruló személyekkel kapcsolatos eljárásokhoz szolidaritási mechanizmusok előmozdítása a tagállamok között, valamint harmadik országok és az Unió között|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√||A védelemben részesülő személyek beilleszkedésének elősegítése|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||A másodlagos migráció és a menedékkérelmek többszörös benyújtásának megakadályozása|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√|Megvalósíthatóság|Az átültetés megvalósíthatósága– a hatályos szerződés értelmében– az új szerződés értelmében|||||||||0|0|√√|√√√|0|√√(√)|||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√||Pénzügyi megvalósíthatóság|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)|Hatások|Társadalmi hatások uniós és tagállami szinten|0|√√√|√√|√|√√√|√√√||Gazdasági hatások uniós és tagállami szinten|0|√√|√√|0(√)|√√|√√||A nemzetközi védelemre szoruló személyekre gyakorolt hatás|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√||A harmadik országokra gyakorolt hatás|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√|Alapvető jogok|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Az „A” politikai lehetőség: a jelenlegi állapot fenntartása|A „B1" politikai lehetőség:|A „B2" politikai lehetőség:|A „C” politikai lehetőség:|A „D” politikai lehetőség:|A választott politikai lehetőség („B2” és „C”)| Relevancia|Annak biztosítása, hogy a védelmet kérők számára elérhetők a menekültügyi eljárások, valamint gyorsan és hatékonyan lehet eljárni azok ügyében, akikről bebizonyosodik, hogy nem szorulnak védelemre|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |A védelemre vonatkozó magasabb szintű közös előírások biztosítása|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |A nemzeti menekültügyi hatóságoknak nyújtott azonnali és hatékony támogatás fejlesztése a gyakorlati együttműködés előmozdítása révén|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |A védelemre szoruló személyekkel kapcsolatos eljárásokhoz szolidaritási mechanizmusok előmozdítása a tagállamok között, valamint harmadik országok és az Unió között|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |A védelemben részesülő személyek beilleszkedésének elősegítése|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |A másodlagos migráció és a menedékkérelmek többszörös benyújtásának megakadályozása|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Megvalósíthatóság|Az átültetés megvalósíthatósága– a hatályos szerződés értelmében– az új szerződés értelmében||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Pénzügyi megvalósíthatóság|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Hatások|Társadalmi hatások uniós és tagállami szinten|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Gazdasági hatások uniós és tagállami szinten|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |A nemzetközi védelemre szoruló személyekre gyakorolt hatás|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |A harmadik országokra gyakorolt hatás|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Alapvető jogok|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Az „A” politikai lehetőség: a jelenlegi állapot fenntartása|A „B1" politikai lehetőség:|A „B2" politikai lehetőség:|A „C” politikai lehetőség:|A „D” politikai lehetőség:|A választott politikai lehetőség („B2” és „C”)| Relevancia|Annak biztosítása, hogy a védelmet kérők számára elérhetők a menekültügyi eljárások, valamint gyorsan és hatékonyan lehet eljárni azok ügyében, akikről bebizonyosodik, hogy nem szorulnak védelemre|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |A védelemre vonatkozó magasabb szintű közös előírások biztosítása|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |A nemzeti menekültügyi hatóságoknak nyújtott azonnali és hatékony támogatás fejlesztése a gyakorlati együttműködés előmozdítása révén|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |A védelemre szoruló személyekkel kapcsolatos eljárásokhoz szolidaritási mechanizmusok előmozdítása a tagállamok között, valamint harmadik országok és az Unió között|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |A védelemben részesülő személyek beilleszkedésének elősegítése|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |A másodlagos migráció és a menedékkérelmek többszörös benyújtásának megakadályozása|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Megvalósíthatóság|Az átültetés megvalósíthatósága– a hatályos szerződés értelmében– az új szerződés értelmében||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Pénzügyi megvalósíthatóság|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Hatások|Társadalmi hatások uniós és tagállami szinten|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Gazdasági hatások uniós és tagállami szinten|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |A nemzetközi védelemre szoruló személyekre gyakorolt hatás|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |A harmadik országokra gyakorolt hatás|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Alapvető jogok|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| 5.2. Az előnyben részesített lehetőség Az előnyben részesített lehetőség meghatározása elsősorban a „B1” lehetőséggel (valamint ennek „C”-vel kombinált változatával) és a „D” lehetőséggel való összehasonlítás révén történt, ami azt mutatta, hogy ez a lehetőség közel ugyanannyi pozitív hatást eredményez, mint a "D" lehetőség, de az átültetés vonatkozásában kevesebb nehézséget okoz és alacsonyabb pénzügyi és végrehajtási költségekkel jár. A „B1” lehetőségnek számos előnye van és sok szempontból hasonló a „B2” lehetőséghez, de ez utóbbi néhány területen némileg kisebb mértékű harmonizációt igényel, így sikeres átültetésének és végrehajtásának esélyei jobbak. A „D” lehetőség egyetlen, ám jelentős hátránnyal bír: a jelenlegi helyzetben nincsen esély arra, hogy a tagállamok többsége elfogadja, hogy a tagállami szuverenitást átengedjék a javasolt európai menekültügyi hatóságnak. Az előnyben részesített lehetőség főbb előnyei a következők: · Lényegi eredményeket ér el a menekültügyi kérdések összehangolt és átfogó megközelítésének elősegítésével kapcsolatban, a védelemre vonatkozó magasabb szintű közös előírások és a gyakorlati együttműködés terén folytatott tevékenységek támogatása révén biztosítva e célkitűzés megvalósítását. · Biztosítja a védelem jobb elérhetőségét azáltal, hogy kezdeményezi a védett belépésre vonatkozó nemzeti eljárások közelítése és a menekültügyi eljárásról szóló irányelv elérhetőséget előtérbe helyező módosítása érdekében folytatandó munkát. · A menekültügy területére vonatkozóan magasabb szintű közös előírásokat hoz létre azáltal, hogy továbbfejlesztett rendelkezéseket vezet be a következő területeken: befogadási feltételek (a munkaerőpiachoz és az egészségügyi ellátáshoz való egyszerűbb hozzáférés), eljárások (erős garanciákkal rendelkező közös eljárás), elismerés (két nemzetközi védelmi jogállás közös meghatározása). · Fejleszti a nemzeti menekültügyi hatóságoknak nyújtott azonnali és hatékony támogatást azáltal, hogy a különböző tevékenységek összehangolását és felügyeletét végző európai menekültügyi támogató hivatal létrehozása révén javítja a tagállamok döntéshozatali eljárásainak konvergenciáját. · Elősegíti a valódi felelősséget és szolidaritást az uniós tagállamok között, valamint a harmadik országok és az Unió között, a dublini rendszer továbbfejlesztése, önkéntes alapú uniós letelepedési rendszer , valamint harmadik országokban folytatandó kapacitásbővítő programok és regionális védelmi programok révén. · Előmozdítja a védelemben részesülő személyek beilleszkedését, különösen a kiegészítő védelemben részesülők esetében, mivel kibővíti a jogállásukhoz kapcsolódó jogok körét. A hatások tekintetében: · Egyenlőbb feltételek teremt az Unió országaiban, lehetővé téve a tagállamok közötti menekültáramlások hatékonyabb kezelését , ami nagyobb esélyt biztosít ahhoz, hogy a védelemben részesülők integrálhatók legyenek a befogadó közösségekbe. · Mivel javítja a menedékkérők hozzáférését a munkaerőpiachoz, a tagállamok munkaerőpiacán potenciálisan csökkentheti némileg az illegális munkaerő-kínálatot és hozzájárulhat a szakképzett munkaerő kisebb hiányainak betöltéséhez. · Nagyobb védelmet biztosít a nemzetközi védelemre szorulók számára azáltal, hogy megfelelőbben foglalkozik a sérülékenyebb csoportok szükségleteivel, többek között kellő figyelmet fordít azokra a sajátos nehézségekre és korlátozó tényezőkre, amelyekkel a menedékkérő nők szembesülhetnek kérelmük benyújtása során. · Általában véve igen pozitív hatást fejt ki harmadik országokra vonatkozóan , mivel bizonyos mértékben enyhíti a rájuk háruló menekültügyi nyomás az önkéntes alapú uniós letelepedési program révén, valamint lehetővé teszi számukra menekültügyi kapacitásaik fejlesztését a megfelelő kapacitásbővítő programok segítségével. · Erősíti a menedékkérők és a nemzetközi védelemben részesülők alapvető jogait azáltal, hogy az e jogokkal való élés feltételeit jobban megalapozza. A költségeket nézve az előnyben részesített politikai lehetőség a teljes körű harmonizációhoz képest alacsonyabb pénzügyi és adminisztratív költségekkel jár , mivel jellegéből adódóan kevesebb kötelezettséget állít fel. · Ugyanakkor egyes rendelkezései – pl. a befogadási feltételek kiterjesztése a kiegészítő védelmet kérőkre és az eljárásokhoz kapcsolódó erősebb garanciák – elkerülhetetlenül magasabb pénzügyi és adminisztratív költségeket vonnak maguk után, mint a jelenlegi KEMR , bár a menedékkérők munkaerőpiachoz való hozzáférésének könnyebbé válása kis mértékben csökkentheti a teljes pénzügyi hatást. · A gyakorlati együttműködésre vonatkozó rendelkezések további költségeket jelentenek , mivel a különböző együttműködési intézkedésekhez megfelelő pénzügyi támogatást kell biztosítani (azaz a projektek és képzésekhez szükséges pénzügyi támogatásban részt kell vállalni, a harmadik országokra vonatkozó kapacitásbővítő programokat pedig finanszírozni kell). · Várhatóan az adminisztratív költségek is növekedni fognak , mivel a tervezett együttműködési intézkedések végrehajtásához fokozottan szükség van a menekültügy területén dolgozók munkájára. Az európai menekültügyi támogató hivatal létrehozása ugyanakkor segítené a nemzeti hatóságoknak abban, hogy hosszú távon mérsékelhető legyen az adminisztratív terhek növekedése. 6. FELÜGYELET ÉS ÉRTÉKELÉS Az előnyben részesített lehetőség végrehajtásának felügyelete és értékelése jelentős szerepet tölt be a politikai terv hatékonyságának biztosításában. A Bizottság gondoskodik arról, hogy a politikai terv végrehajtásának felügyeletéhez megfelelő mechanizmusok állnak rendelkezésre, valamint e felügyeleti eljárásban kimagasló szerepet vállal. Arra is ügyel, hogy a jogalkotási folyamat során ne gyengüljön az alapvető jogok védelmének javaslataiban meghatározott szintje. Többek között a következő mutatók figyelembe vételével értékelhető az előnyben részesített lehetőség hatékonysága és az annak révén elért előrelépés a politikai célok megvalósítása terén: · A menedékjog iránti új kérelmek száma · A menekült, illetve a kiegészítő védelmi jogállásra vonatkozó elutasító és elismerő határozatok száma · A menedékkérők száma a lakosság létszámához és a GDP-hez viszonyítva · A dublini rendelet alapján tett kérelmek és átadások száma · A végrehajtott regionális védelmi programok száma és az ezekre szánt források · A harmadik országokból származó visszatelepült menekültek száma · Az Európai Menekültügyi Alap számára biztosított pénzügyi források mértéke · A gyakorlati együttműködés terén folytatott tevékenységekhez biztosított pénzügyi források mértéke, az európai menekültügyi támogató hivatal létrehozására fordítottakat is beleértve [1] COM(2007) 301. [2] A beérkezett 89 hozzájárulást a következő honlapon lehet elérni: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm [3] Jelentés a dublini rendszer értékeléséről – COM(2007) 299; jelentés a befogadási feltételekről szóló irányelv értékeléséről – COM(2007) 745. [4] A vélemény a következő internetes oldalon lesz közzétéve: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm IT (...PICT...)|COMMISSIONE DELLE COMUNITÀ EUROPEE| Bruxelles, 17.6.2008 SEC(2008) 2030 DOCUMENTO DI LAVORO DEI SERVIZI DELLA COMMISSIONE Documento di accompagnamento della COMUNICAZIONE DELLA COMMISSIONE AL PARLAMENTO EUROPEO, AL CONSIGLIO, AL COMITATO ECONOMICO E SOCIALE EUROPEO E AL COMITATO DELLE REGIONI Piano strategico sull'asilo - Un approccio integrato in materia di protezione nell'Unione europea SINTESI DELLA VALUTAZIONE D'IMPATTO {COM (2008) 360 definitivo} {SEC (2008) 2029} 1. INTRODUZIONE Nel giugno 2007 la Commissione ha presentato un Libro verde COM (2007) 301. volto a individuare le possibili scelte per definire la seconda fase del sistema europeo comune d'asilo. In risposta alla consultazione pubblica sono stati inviati 89 contributi da un'ampia gamma di parti interessate Gli 89 contributi ricevuti sono consultabili al seguente indirizzo: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . Le questioni sollevate e i suggerimenti avanzati durante la consultazione hanno fornito la base per l'elaborazione del presente piano strategico e della relativa valutazione d'impatto.[1][2] COM (2007) 301. Gli 89 contributi ricevuti sono consultabili al seguente indirizzo: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm La Commissione ha fatto svolgere uno studio esterno per poter disporre di elementi utili per la preparazione della valutazione d'impatto. Lo studio esterno costituisce la base principale della presente relazione, insieme all'analisi dei contributi al Libro verde e alle relazioni di valutazione esistenti sugli strumenti comunitari in materia d'asilo Relazione sulla valutazione del sistema di Dublino (COM (2007) 299); relazione sulla valutazione della direttiva sulle condizioni di accoglienza (COM (2007) 745). .[3] Relazione sulla valutazione del sistema di Dublino (COM (2007) 299); relazione sulla valutazione della direttiva sulle condizioni di accoglienza (COM (2007) 745). Fra dicembre 2007 e marzo 2008 sono state organizzate riunioni con universitari, con gli Stati membri, con ONG, con l'ACNUR e con membri del Parlamento europeo, per conoscere le loro opinioni sul futuro sviluppo di alcuni elementi del sistema europeo comune d'asilo. Il Comitato per la valutazione d'impatto della Commissione è stato consultato sul progetto di relazione finale di valutazione d'impatto e ha formulato il proprio parere il 21 aprile 2008 Tale parere potrà essere consultato al seguente indirizzo: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . Le raccomandazioni del Comitato per la valutazione d'impatto sono state debitamente prese in considerazione .[4] Tale parere potrà essere consultato al seguente indirizzo: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm La maggior parte delle singole misure proposte nel piano strategico saranno oggetto di valutazioni d'impatto specifiche, in particolare le modifiche della direttiva sulle condizioni d'accoglienza, della direttiva "Qualifiche", della direttiva "Procedure", del regolamento di Dublino e del regolamento Eurodac. 2. SITUAZIONE ATTUALE E PROBLEMI In materia d'asilo sono stati individuati i seguenti problemi: · misure e prassi legittime contro l'immigrazione clandestina possono in certi casi impedire l'accesso alla protezione nell'UE per i richiedenti asilo; · immigrati che non hanno bisogno di protezione abusano del sistema d'asilo per entrare e rimanere nell'Unione europea; · i movimenti secondari dei richiedenti asilo che chiedono protezione internazionale in più di uno Stato membro impongono un'ingiusta pressione sulle amministrazioni nazionali e sugli stessi richiedenti asilo; · i regimi d'asilo di alcuni Stati membri sono sovraccarichi; · un numero sempre maggiore di persone cerca tutela per motivi non previsti dal sistema d'asilo tradizionale (Convenzione di Ginevra) e riceve uno status di protezione con minori garanzie; · prassi nazionali divergenti portano a differenze estreme nel riconoscimento della protezione negli Stati membri e causano disuguaglianze nel livello di protezione nell'Unione europea; · le persone che necessitano di protezione incontrano particolari problemi d'integrazione e alcune di esse si trovano in situazioni di vulnerabilità; · in tutto il mondo, la maggior parte dei profughi resta nella regione del paese d'origine, con scarse prospettive e costituendo un onere per i paesi poveri in via di sviluppo. La valutazione d'impatto esamina come tale situazione potrebbe evolvere se a livello UE non fosse intrapresa alcuna azione, e conclude che i problemi riscontrati persisterebbero e che un intervento a livello europeo è assolutamente giustificato. La valutazione d'impatto analizza i cambiamenti apportati al quadro giuridico dal trattato di Lisbona e conclude che il nuovo articolo in materia d'asilo consente e impone livelli di ambizione più alti di quelli attuali. Dal punto di vista dei diritti fondamentali, l'inclusione della Carta nel nuovo trattato conferisce anche una maggiore visibilità a determinati diritti collegati all'asilo, come il diritto di non respingimento. 3. OBIETTIVI L'obiettivo generale della seconda fase del sistema europeo comune d'asilo è offrire, attraverso un approccio globale della protezione in tutta l'UE, uno status appropriato, a pari condizioni, a tutti i cittadini di paesi terzi che chiedono protezione internazionale, e garantire il rispetto del principio di non respingimento. Tale politica persegue in particolare i seguenti obiettivi specifici: I) garantire che le procedure d'asilo siano accessibili alle persone che chiedono protezione, e che i casi delle persone che non ne hanno bisogno siano trattati rapidamente e con efficienza; II) garantire norme comuni più elevate in materia di protezione; III) fornire un sostegno rapido ed efficace ai servizi nazionali d'asilo, promuovendo la cooperazione pratica ; IV) promuovere i meccanismi di solidarietà, fra gli Stati membri e fra l'UE e i paesi terzi, per trattare i casi delle persone che necessitano di protezione; V) facilitare l'integrazione delle persone oggetto di protezione; VI) impedire il fenomeno dell'" asylum shopping " e i movimenti secondari. 4. OPZIONI 4.1. Opzione A - Status quo Le evoluzioni in corso negli Stati membri continuerebbero nell'ambito del quadro giuridico esistente, che rimarrebbe invariato. Le attività in corso proseguirebbero. Gli strumenti legislativi esistenti dovrebbero essere tutti recepiti dagli Stati membri e la loro attuazione sarebbe controllata dalla Commissione. 4.2. Opzione B1 – Armonizzazione totale della legislazione UE Questa opzione permetterebbe di rendere coerente e globale il sistema europeo comune d'asilo e di dotarlo delle norme più elevate, tendendo a un'armonizzazione completa e all'eliminazione delle carenze dovute all'adozione del denominatore comune più basso nella prima fase del sistema europeo comune d'asilo. Tale obiettivo verrebbe raggiunto, tra l'altro, attraverso : · la definizione di condizioni di accoglienza appropriate per i richiedenti asilo; · il riconoscimento di un'adeguata protezione alle persone che ne hanno bisogno; · l'instaurazione di una procedura d'asilo uniforme ed efficace; · l'applicazione di un grado elevato di solidarietà e responsabilità fra gli Stati membri, e fra l'UE nel suo insieme e i paesi terzi. 4.3. Opzione B2 - Sviluppo della legislazione UE Questa opzione si focalizzerebbe su un proseguimento dell'impegno fornito per stabilire norme nazionali sempre più armonizzate in materia d'asilo, senza tuttavia raggiungere un'armonizzazione completa in tutti i settori, e garantendo standard di protezione elevati. L'opzione comporterebbe un intervento in materia di condizioni d'accoglienza, con i seguenti provvedimenti: · miglioramento delle disposizioni relative alle condizioni d'accoglienza materiali, · accesso più facile al mercato del lavoro per i richiedenti asilo, senza ostacoli dovuti a restrizioni nazionali supplementari; · introduzione di norme per impedire la detenzione arbitraria; · effettiva individuazione delle necessità sanitarie e materiali delle persone vulnerabili e delle persone con necessità particolari, tenendo anche conto del sesso. Comporterebbe inoltre l'introduzione dei seguenti elementi principali per quanto riguarda le qualifiche: · definizione di due status uniformi: uno per i rifugiati e uno per i beneficiari della protezione sussidiaria; · estensione, ai beneficiari della protezione sussidiaria, delle norme comunitarie sul diritto al ricongiungimento familiare; · esame delle possibilità di instaurare un meccanismo efficace di trasferimento della protezione. Si prevederebbe anche l'introduzione di un nuovo elemento in materia di procedure: · definizione di una singola procedura, attraverso l'armonizzazione delle garanzie comuni afferenti (accesso alle procedure, impugnazione sospensiva, assistenza giuridica, termine per la decisione nel merito in primo grado, rafforzata parità fra i sessi), per tutti i tipi di procedure nazionali esistenti. E i seguenti interventi principali sulle questioni di solidarietà e responsabilità: · rafforzamento e chiarimento di diverse disposizioni del regolamento di Dublino e del regolamento EURODAC per aumentare l'efficienza e garantire una maggiore osservanza e un'applicazione uniforme da parte degli Stati membri (in particolare le disposizioni relative alla clausola umanitaria e alla clausola di sovranità e quelle relative all'unità del nucleo familiare), e possibilità di sospendere in certi casi l'applicazione delle norme di Dublino per alleggerire gli Stati membri sottoposti a un onere eccessivo ("congelare i rimpatri"); · attuazione del principio di solidarietà finanziaria eccezionale per sostenere gli Stati membri in caso di particolare pressione; · definizione di un sistema di reinsediamento volontario per sostenere i paesi terzi con grandi popolazioni di rifugiati; · armonizzazione dei vari tipi di procedure nazionali d'ingresso protetto. 4.4. Opzione C – Cooperazione e scambio di migliori prassi Questa opzione si focalizzerebbe sull'incentivazione della cooperazione pratica fra gli Stati membri, rendendo maggiormente uniforme fra di essi (per evitare disparità e quindi differenze nell'effettivo livello di protezione concesso) l'applicazione degli strumenti legislativi esistenti. Tale cooperazione pratica presenterebbe anche alcuni vantaggi per la dimensione esterna della politica dell'UE in materia d'asilo. Tale obiettivo verrebbe conseguito con l'istituzione di un qualche tipo di sostegno strutturale e permanente, possibilmente nella forma di un U fficio europeo di sostegno per l'asilo, che verrebbe creato con un regolamento o una decisione UE e si occuperebbe delle seguenti aree di attività (o di alcune di esse): informazioni sui paesi d'origine, formazione e potenziamento delle capacità, assistenza pratica agli Stati membri, dimensione esterna, valutazione e monitoraggio . 4.5. Opzione D: Uno strumento giuridico globale sull'asilo e creazione di un'Autorità europea per l'asilo · Questa opzione riguarda un intervento globale sulla legislazione UE in materia d'asilo, volto a consolidare i vari strumenti legislativi esistenti. In sostanza, verrebbero quasi interamente seguite le linee previste dall'opzione B1, ma per quanto riguarda la forma questa opzione porterebbe all'adozione di un singolo strumento contenente tutta la legislazione europea sull'asilo (che sostituirebbe l'attuale serie di direttive e regolamenti), realizzando così al tempo stesso un'armonizzazione e un consolidamento. · L'opzione riguarda altresì la creazione di un' Autorità europea per l'asilo , incaricata di gestire e coordinare la politica europea comune in questo settore. Tale autorità rivestirebbe la forma di un'agenzia, ma non si limiterebbe a coordinare le attività di cooperazione pratica sopra enumerate (U fficio europeo di sostegno per l'asilo): sostituirebbe anche, infatti, gli organi amministrativi e giudiziari nazionali che adottano decisioni sulle domande d'asilo, diventando così l'istanza comune europea di centralizzazione di tutte le decisioni sull'asilo, e sarebbe investita di poteri decisionali. Questa opzione rappresenta quindi il modo più estremo per garantire l'applicazione comune della legislazione UE in materia d'asilo in tutta l'Unione . 5. RAFFRONTO DELLE OPZIONI 5.1. Raffronto delle valutazioni, risultati della ponderazione Opzione A: Status QuoOpzione B1Opzione B2Opzione COpzione DOpzione privilegiata (B2+C)Pertinenza Garantire che le procedure d'asilo siano accessibili alle persone che chiedono protezione e che i casi di coloro che non ne hanno bisogno siano trattati rapidamente e con efficienza 0√√√√√√√√√√√√√√√Garantire norme comuni più elevate in materia di protezione0√√√√√√√√√√√√√√√√Fornire un sostegno rapido ed efficace ai servizi nazionali d'asilo, promuovendo la cooperazione pratica000√√√√√√√√√√√√√Promuovere i meccanismi di solidarietà, fra gli Stati membri e fra l'UE e i paesi terzi, per trattare i casi delle persone che necessitano di protezione0√√√(√)√√√√√√√√√√√√Facilitare l'integrazione delle persone oggetto di protezione0√√√√√√√√√√√√√√√√Impedire il fenomeno dell'" asylum shopping " e i movimenti secondari0√√√√√√√√√√√√√√FattibilitàAttuazione- ai sensi dell'attuale trattato - ai sensi del nuovo trattato00√√√√√0√√(√)0√(√)√√√(√)√√√√√√√√√Fattibilità finanziaria 0-√√√√-√√(√)-√√-√√√√-√√(√)ImpattoImpatto sociale a livello UE e a livello degli Stati membri0√√√√√√√√√√√√Impatto economico a livello UE e a livello nazionale0√√√√0(√)√√√√Impatto sulle persone che necessitano di protezione internazionale0√√√√√√√√√√√√√√√√Impatto sui paesi terzi0√√√√√√√√√√√√√√Diritti fondamentali0√√√√√√√√√√√√√√√√√|||Opzione A: Status Quo|Opzione B1|Opzione B2|Opzione C|Opzione D|Opzione privilegiata (B2+C)|Pertinenza |Garantire che le procedure d'asilo siano accessibili alle persone che chiedono protezione e che i casi di coloro che non ne hanno bisogno siano trattati rapidamente e con efficienza |0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Garantire norme comuni più elevate in materia di protezione|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√||Fornire un sostegno rapido ed efficace ai servizi nazionali d'asilo, promuovendo la cooperazione pratica|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√||Promuovere i meccanismi di solidarietà, fra gli Stati membri e fra l'UE e i paesi terzi, per trattare i casi delle persone che necessitano di protezione|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√||Facilitare l'integrazione delle persone oggetto di protezione|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Impedire il fenomeno dell'" asylum shopping " e i movimenti secondari|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√|Fattibilità|Attuazione- ai sensi dell'attuale trattato - ai sensi del nuovo trattato|||||||||0|0|√√|√√√|0|√√(√)|||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√||Fattibilità finanziaria |0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)|Impatto|Impatto sociale a livello UE e a livello degli Stati membri|0|√√√|√√|√|√√√|√√√||Impatto economico a livello UE e a livello nazionale|0|√√|√√|0(√)|√√|√√||Impatto sulle persone che necessitano di protezione internazionale|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√||Impatto sui paesi terzi|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√|Diritti fondamentali|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Opzione A: Status Quo|Opzione B1|Opzione B2|Opzione C|Opzione D|Opzione privilegiata (B2+C)| Pertinenza |Garantire che le procedure d'asilo siano accessibili alle persone che chiedono protezione e che i casi di coloro che non ne hanno bisogno siano trattati rapidamente e con efficienza |0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Garantire norme comuni più elevate in materia di protezione|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Fornire un sostegno rapido ed efficace ai servizi nazionali d'asilo, promuovendo la cooperazione pratica|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Promuovere i meccanismi di solidarietà, fra gli Stati membri e fra l'UE e i paesi terzi, per trattare i casi delle persone che necessitano di protezione|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Facilitare l'integrazione delle persone oggetto di protezione|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Impedire il fenomeno dell'" asylum shopping " e i movimenti secondari|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Fattibilità|Attuazione- ai sensi dell'attuale trattato - ai sensi del nuovo trattato||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Fattibilità finanziaria |0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Impatto|Impatto sociale a livello UE e a livello degli Stati membri|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Impatto economico a livello UE e a livello nazionale|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Impatto sulle persone che necessitano di protezione internazionale|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Impatto sui paesi terzi|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Diritti fondamentali|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Opzione A: Status Quo|Opzione B1|Opzione B2|Opzione C|Opzione D|Opzione privilegiata (B2+C)| Pertinenza |Garantire che le procedure d'asilo siano accessibili alle persone che chiedono protezione e che i casi di coloro che non ne hanno bisogno siano trattati rapidamente e con efficienza |0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Garantire norme comuni più elevate in materia di protezione|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Fornire un sostegno rapido ed efficace ai servizi nazionali d'asilo, promuovendo la cooperazione pratica|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Promuovere i meccanismi di solidarietà, fra gli Stati membri e fra l'UE e i paesi terzi, per trattare i casi delle persone che necessitano di protezione|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Facilitare l'integrazione delle persone oggetto di protezione|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Impedire il fenomeno dell'" asylum shopping " e i movimenti secondari|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Fattibilità|Attuazione- ai sensi dell'attuale trattato - ai sensi del nuovo trattato||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Fattibilità finanziaria |0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Impatto|Impatto sociale a livello UE e a livello degli Stati membri|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Impatto economico a livello UE e a livello nazionale|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Impatto sulle persone che necessitano di protezione internazionale|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Impatto sui paesi terzi|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Diritti fondamentali|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| 5.2. Opzione privilegiata L'opzione privilegiata è stata individuata principalmente da un raffronto fra le opzioni B1 (anche in combinazione con C) e D: mantiene quasi lo stesso livello di impatti positivi di quest'ultima ma comporta minori difficoltà di recepimento e minori costi finanziari e d'attuazione. L'opzione B1 presenta una serie di vantaggi ed è sotto molti aspetti simile all'opzione B2, ma quest'ultima richiede un livello leggermente inferiore d'armonizzazione in alcuni settori e ha quindi maggiori possibilità di essere recepita e attuata con successo. L'opzione D ha un grande inconveniente: il trasferimento della sovranità dagli Stati membri alla proposta Autorità europea per l'asilo non ha alcuna possibilità, a questo stadio, di essere accettato dalla maggior parte degli Stati membri. I principali vantaggi dell'opzione privilegiata sono i seguenti: · realizza risultati rilevanti favorendo un approccio integrato e globale alle questioni d'asilo, garantendo questo obiettivo con norme comuni di protezione più elevate e il sostegno di attività di cooperazione pratica; · garantisce un migliore accesso alla protezione, avviando i lavori sull'armonizzazione delle procedure nazionali d'ingresso protetto e modificando la direttiva "Procedure" per affrontare con maggiore sensibilità la questione dell'accesso; · stabilisce norme comuni più elevate in materia d'asilo grazie a misure rafforzate per quanto riguarda le condizioni d'accoglienza (più facile accesso al mercato del lavoro e all'assistenza sanitaria), le procedure (procedura comune con solide garanzie) e le qualifiche (definizione comune di due status di protezione internazionale); · favorisce un sostegno rapido ed efficace alle amministrazioni nazionali aumentando la convergenza dei processi decisionali degli Stati membri attraverso la creazione di un Ufficio europeo di sostegno per l'asilo , che coordinerebbe e controllerebbe diverse attività; · incentiva una reale responsabilità e solidarietà fra gli Stati membri e fra l'UE e i paesi terzi attraverso il miglioramento del sistema di Dublino, e con un programma europeo di reinsediamento volontario e lo sviluppo dei programmi di potenziamento delle capacità e dei programmi di protezione regionale nei paesi terzi; promuove l'integrazione delle persone protette e più in particolare delle persone che beneficiano della protezione sussidiaria aumentando i diritti inerenti al loro status. Per quanto riguarda l' impatto, l'opzione privilegiata: · crea condizioni di maggiore parità nell'UE permettendo una gestione più efficace dei flussi di rifugiati fra gli Stati membri, con maggiori possibilità di integrare le persone protette nelle comunità d'accoglienza; · facilitando l'accesso al mercato del lavoro per i richiedenti asilo, può potenzialmente diminuire leggermente l'offerta di manodopera illegale , e colmare le specifiche carenze di manodopera sui mercati del lavoro degli Stati membri; · fornisce maggiore tutela alle persone che necessitano di protezione internazionale rispondendo meglio alle esigenze dei gruppi più vulnerabili, e trattando inoltre con la dovuta sensibilità le particolari difficoltà e costrizioni che possono incontrare le donne richiedenti asilo quando presentano la loro domanda; · ha in generale un forte impatto positivo sui paesi terzi , alleggerendoli parzialmente dalle pressioni che possono generare le domande d'asilo grazie al programma europeo di reinsediamento volontario, e permette loro di aumentare le capacità di gestione delle domande d'asilo attraverso adeguati programmi di potenziamento delle capacità ; · rafforza i diritti fondamentali dei richiedenti asilo e dei beneficiari di protezione internazionale migliorando le condizioni per far valere tali diritti. Per quanto riguarda i costi, il carattere meno vincolante dell'opzione privilegiata comporterebbe costi finanziari e amministrativi più bassi rispetto a un processo di armonizzazione totale . · Vi sono tuttavia misure, come l'estensione delle condizioni d'accoglienza ai richiedenti protezione sussidiaria e le rafforzate garanzie in materia di procedure, che inevitabilmente comportano costi finanziari e amministrativi più alti rispetto all'attuale sistema europeo comune d'asilo , anche se il più facile accesso al mercato del lavoro per i richiedenti asilo potrebbe leggermente attenuare l'impatto finanziario globale. · La cooperazione pratica comporterà costi supplementari a causa della necessità di dotare le varie misure in tale settore di un sostegno finanziario adeguato (concorso finanziario a progetti e attività di formazione, finanziamento dei programmi di potenziamento delle capacità nei paesi terzi). · I costi amministrativi tendono anche ad aumentare a causa del maggiore ricorso al personale preposto alle questioni d'asilo, necessario per dar seguito alle misure di cooperazione previste. La creazione dell' Ufficio europeo di sostegno per l'asilo aiuterebbe comunque le amministrazioni nazionali a moderare l'aumento dei costi amministrativi a lungo termine. 6. CONTROLLO E VALUTAZIONE Il controllo e la valutazione dell'attuazione dell'opzione privilegiata saranno importanti elementi per garantire l'efficacia del piano strategico. La Commissione garantirà che siano predisposti i meccanismi appropriati per controllare l'attuazione del piano strategico e avrà un ruolo centrale in tale processo di controllo. Vigilerà inoltre affinché gli standard di protezione dei diritti fondamentali della sua proposta non vengano indeboliti nel corso del processo legislativo. Per quanto riguarda gli indicatori per valutare i progressi e l'efficacia dell'opzione privilegiata nel realizzare gli obiettivi stabiliti, possono essere presi in considerazione, fra gli altri, i seguenti elementi: · numero di nuove domande d'asilo; · numero di rifiuti o numero di decisioni positive che accordano lo status di rifugiato o la protezione sussidiaria; · numero di richiedenti asilo rispetto alla popolazione residente e al PIL; · numero di richieste e trasferimenti nell'ambito del sistema di Dublino; · numero di programmi di protezione regionale attuati, e risorse stanziate per questi; · numero di rifugiati di paesi terzi oggetto di reinsediamento; · livello di risorse finanziarie stanziate per il FER; · livello di risorse finanziarie stanziate per le attività di cooperazione pratica, inclusa la creazione di un Ufficio europeo di sostegno per l'asilo. [1] COM (2007) 301. [2] Gli 89 contributi ricevuti sono consultabili al seguente indirizzo: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm [3] Relazione sulla valutazione del sistema di Dublino (COM (2007) 299); relazione sulla valutazione della direttiva sulle condizioni di accoglienza (COM (2007) 745). [4] Tale parere potrà essere consultato al seguente indirizzo: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm NL (...PICT...)|COMMISSIE VAN DE EUROPESE GEMEENSCHAPPEN| Brussel, 17.6.2008 SEC(2008) 2030 WERKDOCUMENT VAN DE DIENSTEN VAN DE COMMISSIE bij de MEDEDELING VAN DE COMMISSIE AAN HET EUROPEES PARLEMENT, DE RAAD, HET EUROPEES ECONOMISCH EN SOCIAAL COMITÉ EN HET COMITÉ VAN DE REGIO'S ASIELBELEIDSPLAN EEN GEÏNTEGREERDE AANPAK VAN BESCHERMING IN DE HELE EU Samenvatting van de effectbeoordeling {COM(2008) 360 definitief} {SEC (2008)2029} 1. INLEIDING De Commissie heeft in juni 2007 een groenboek COM(2007) 301. uitgebracht waarin werd verkend hoe de tweede fase van het CEAS zou kunnen worden ingevuld. De respons op de openbare raadpleging omvatte 89 bijdragen van zeer diverse belanghebbenden Zie voor de 89 ontvangen bijdragen: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . De kwesties die aan de orde zijn gesteld en de suggesties die zijn gedaan in het kader van de raadpleging hebben als uitgangspunt gediend voor dit beleidsplan en de bijbehorende effectbeoordeling. [1][2] COM(2007) 301. Zie voor de 89 ontvangen bijdragen: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm De Commissie heeft opdracht gegeven voor een externe studie ter ondersteuning van de effectbeoordeling. De effectbeoordeling berust hoofdzakelijk op deze externe studie, in samenhang met een analyse van de bijdragen naar aanleiding van het groenboek en de bestaande evaluatieverslagen over communautaire asielinstrumenten Verslag over de evaluatie van het Dublin-systeem (COM(2007) 299); verslag over de toepassing van de richtlijn opvangvoorzieningen (COM(2007) 745). .[3] Verslag over de evaluatie van het Dublin-systeem (COM(2007) 299); verslag over de toepassing van de richtlijn opvangvoorzieningen (COM(2007) 745). Van december 2007 tot en met maart 2008 zijn bijeenkomsten belegd met universitaire deskundigen, de lidstaten, ngo's, de UNHCR en leden van het Europees Parlement om hun mening te vernemen over de toekomstige ontwikkeling van bepaalde elementen van het CEAS. De dienst voor effectbeoordelingen (IAB) van de Commissie is geraadpleegd over het ontwerp van de definitieve effectbeoordeling en heeft op 21 april 2008 zijn advies uitgebracht Het advies zal worden bekendgemaakt op: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . Er is terdege rekening gehouden met de aanbevelingen van de IAB.[4] Het advies zal worden bekendgemaakt op: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm Voor de meeste afzonderlijke maatregelen die in het beleidsplan worden voorgesteld, zal een specifieke effectbeoordeling worden verricht. Met name de wijzigingen van de richtlijn opvangvoorzieningen, de erkenningsrichtlijn, de richtlijn asielprocedures, de Dublin-verordening en de Eurodac-verordening zullen worden gebaseerd op effectbeoordelingen. 2. STAND VAN ZAKEN EN PROBLEMEN Op asielgebied zijn de volgende problemen geconstateerd: · legitieme maatregelen en praktijken tegen onregelmatige immigratie kunnen asielzoekers in bepaalde gevallen de toegang tot bescherming in de EU belemmeren; · immigranten die geen bescherming nodig hebben, misbruiken het asielstelsel om de EU binnen te komen en er te blijven; · secundaire bewegingen van asielzoekers die in meerdere lidstaten internationale bescherming aanvragen, zetten de nationale diensten en de asielzoekers zelf onnodig onder druk; · de asielstelsels van bepaalde lidstaten zijn overbelast; · steeds vaker zoeken mensen bescherming om redenen die niet worden genoemd in de traditionele vluchtelingenregeling (het Verdrag van Genève) en krijgen zij beschermingsstatussen met geringere waarborgen; · uiteenlopende nationale praktijken leiden ertoe dat de lidstaten beschermingsbehoeften extreem verschillend beoordelen en dat het beschermingsniveau binnen de EU niet overal gelijk is; · personen die bescherming nodig hebben, kennen specifieke integratieproblemen en sommigen van hen verkeren in een kwetsbare situatie; · wereldwijd blijven de meeste vluchtelingen in regio's dicht bij hun land van herkomst, waar zij slechte vooruitzichten hebben en een belasting vormen van arme ontwikkelingslanden. In de effectbeoordeling wordt geanalyseerd hoe de situatie zich zou ontwikkelen, als er geen actie op EU-niveau wordt ondernomen. De conclusie is dat de huidige problemen zouden aanhouden en dat actie door de EU bijzonder wenselijk is. In de effectbeoordeling worden de veranderingen onderzocht die het Verdrag van Lissabon meebrengt voor het rechtskader . De conclusie is dat het nieuwe artikel inzake asiel meer ambitie mogelijk maakt en voorschrijft dan het huidige. Uit het oogpunt van de fundamentele rechten vergroot de opname van het Handvest in het nieuwe verdrag ook de zichtbaarheid van bepaalde rechten op het gebied van asiel, zoals het recht van non-refoulement. 3. BELEIDSDOELSTELLINGEN Het is de algemene doelstelling van de tweede fase van het CEAS om door middel van een geïntegreerde aanpak van bescherming elke onderdaan van een derde land die internationale bescherming nodig heeft, in de hele EU onder gelijke voorwaarden een passende status te bieden en te waarborgen dat het beginsel van non-refoulement wordt nageleefd. Het beleid is met name gericht op de volgende specifieke doelstellingen: I) waarborgen dat asielprocedures toegankelijk zijn voor hen die bescherming zoeken, en personen die geen bescherming nodig hebben snel en doelmatig verder helpen; II) waarborgen van hogere gemeenschappelijke normen voor bescherming; III) verbeteren van snelle en doeltreffende ondersteuning van nationale asieldiensten door praktische samenwerking te bevorderen; IV) bevorderen van mechanismen voor solidariteit (tussen de lidstaten en tussen de EU en derde landen) in verband met de opvang van mensen die bescherming nodig hebben; V) de integratie van beschermde personen vereenvoudigen; VI) asieltoerisme en secundaire bewegingen voorkomen. 4. BELEIDSOPTIES 4.1. Beleidsoptie A: status quo De huidige ontwikkelingen in de lidstaten duren voort, binnen het bestaande rechtskader, dat ongewijzigd blijft. Lopende activiteiten gaan door. De lidstaten moeten alle bestaande rechtsinstrumenten omzetten en de Commissie dient op de tenuitvoerlegging toe te zien. 4.2. Beleidsoptie B1: volledige harmonisering van EU-wetgeving Deze optie waarborgt dat het EU-asielstelsel coherent en allesomvattend wordt en aan de hoogste normen voldoet; hiertoe wordt gestreefd naar volledige harmonisering en het verhelpen van de gebreken die zijn ontstaan doordat in de eerste fase van het CEAS is uitgegaan van de minimale gemeenschappelijke basis. Dit doel wordt onder meer bereikt door: · adequate opvangvoorzieningen voor asielzoekers te omschrijven; · een passend niveau van bescherming vast te stellen voor personen die bescherming nodig hebben; · een uniforme en doelmatige asielprocedure op te zetten; · te zorgen voor meer solidariteit en lastenverdeling tussen de lidstaten en tussen de EU en derde landen. 4.3. Beleidsoptie B2: verdere ontwikkeling van de EU-wetgeving Deze optie is gericht op verdere harmonisering van de nationale asielwetgeving. Het doel is niet volledige harmonisering op alle gebieden te bereiken, maar wel te zorgen voor hoge beschermingsnormen. Deze optie omvat een aantal maatregelen op het gebied van opvangvoorzieningen: · het verbeteren van de bepalingen inzake de materiële opvangvoorzieningen; · het toegankelijker maken van de arbeidsmarkt voor asielzoekers, ongehinderd door bijkomende nationale beperkingen; · het vaststellen van regels ter voorkoming van willekeurige detentie; · het concreet vaststellen van de medische en materiële behoeften van kwetsbare personen en personen met bijzondere behoeften (zoals genderoverwegingen). De invoering van de volgende belangrijke elementen ten aanzien van erkenning: · het voorzien in twee afzonderlijke uniforme statussen: één voor vluchtelingen en één voor mensen met subsidiaire beschermingsstatus; · het uitbreiden van de communautaire regelgeving inzake het recht op gezinshereniging ten behoeve van mensen met subsidiaire beschermingsstatus; · het verkennen van de mogelijkheden om een doeltreffend mechanisme voor overdracht van bescherming vast te stellen. Procedurele vernieuwing: · het vaststellen van één afzonderlijke procedure door de harmonisering van gemeenschappelijke bijkomende waarborgen (toegang tot procedures, beroep met schorsende werking, rechtsbijstand, uiterste termijn voor beschikking ten principale in eerste aanleg, versterkte gendergelijkheid) voor alle bestaande soorten nationale procedures. De belangrijkste maatregelen in verband met solidariteit en verantwoordelijkheid behelzen: · de verscherping en verduidelijking van een aantal bepalingen in de Dublin-verordening en de Eurodac-verordening met het oog op meer doelmatigheid en om te waarborgen dat de lidstaten de wetgeving beter naleven en op uniforme wijze toepassen (met name de bepalingen over de humanitaire en soevereiniteitsclausules en de bepalingen inzake de eenheid van het gezin) en de mogelijkheid om in bepaalde gevallen de Dublin-regels tijdelijk buiten werking te stellen ('bevriezen van terugkeer') om de druk op overbelaste lidstaten te verlichten; · de toepassing van het beginsel van uitzonderlijke financiële solidariteit ter ondersteuning van lidstaten in geval van bijzondere druk; · de invoering van een systeem van vrijwillige hervestiging ter ondersteuning van derde landen met grote vluchtelingenpopulaties; · de onderlinge aanpassing van de verschillende soorten nationale procedures voor beschermde toegang. 4.4. Beleidsoptie C: samenwerking en uitwisseling van beproefde methoden Deze optie is erop gericht de praktische samenwerking tussen de lidstaten te bevorderen en de lidstaten de bestaande wetgevingsinstrumenten op uniformere wijze te laten toepassen (ter voorkoming van ongelijkheden en, bijgevolg, verschillen in het daadwerkelijke niveau van verleende bescherming). Deze praktische samenwerking levert ook een aantal voordelen op voor de externe dimensie van het EU-asielbeleid. Hiertoe wordt een vorm van structurele en permanente ondersteuning ingevoerd, eventueel via een bij verordening of besluit van de EU op te richten Europees ondersteuningsbureau voor asielzaken. Dit houdt zich bezig met (een deel van) de volgende zaken: informatie over de landen van herkomst; opleiding en capaciteitsopbouw; praktische bijstand aan lidstaten; externe dimensie; evaluatie en toezicht. 4.5. Beleidsoptie D: een algemeen rechtsinstrument inzake asiel en de oprichting van een Europese asielautoriteit · Een algemene maatregel om de bestaande EU-wetgeving inzake asiel in één rechtsinstrument onder te brengen. Inhoudelijk worden de plannen van optie B1 vrijwel volledig overgenomen, maar formeel leidt deze optie tot de vaststelling van één instrument dat de hele Europese asielwetgeving omvat (ter vervanging van het huidige pakket richtlijnen en verordeningen) en deze zowel harmoniseert als consolideert. · De oprichting van een Europese asielautoriteit voor het beheer en de coördinatie van het gemeenschappelijke EU-asielbeleid. Deze autoriteit krijgt de vorm van een agentschap, maar houdt zich niet alleen bezig met de coördinatie van de praktische samenwerkingsactiviteiten ('Europees ondersteuningsbureau voor asielzaken'); het vervangt ook de nationale administratieve en gerechtelijke instanties die over asielaanvragen beslissen. Als gemeenschappelijke Europese intermediair centraliseert deze autoriteit derhalve alle asielbeslissingen en is zij beslissingsbevoegd. Deze optie vormt dan ook de meest verregaande manier om uniforme toepassing van EU-asielwetgeving in de hele EU te waarborgen. 5. VERGELJKING VAN DE BELEIDSOPTIES 5.1. Vergelijking van merites, resultaten van de beoordeling Beleidsoptie A: status quoBeleidsoptie B1Beleidsoptie B2Beleidsoptie CBeleidsoptie DVoorkeursoptie (B2+C) BelangWaarborgen dat asielprocedures toegankelijk zijn voor hen die bescherming zoeken, en personen die geen bescherming nodig hebben snel en doelmatig verder helpen0√√√√√√√√√√√√√√√Zorgen voor hogere gemeenschappelijke normen voor bescherming0√√√√√√√√√√√√√√√√Verbeteren van snelle en doeltreffende ondersteuning van nationale asieldiensten door praktische samenwerking te bevorderen000√√√√√√√√√√√√√Bevorderen van mechanismen voor solidariteit (tussen de lidstaten onderling en tussen de EU en derde landen) in verband met de opvang van mensen die bescherming nodig hebben0√√√(√)√√√√√√√√√√√√De integratie van beschermde personen vereenvoudigen0√√√√√√√√√√√√√√√√Asieltoerisme en secundaire bewegingen voorkomen0√√√√√√√√√√√√√√HaalbaarheidHaalbaarheid van omzetting- onder het huidige Verdrag- onder het nieuwe Verdrag00√√√√√0√√(√)0√(√)√√√(√)√√√√√√√√√Financiële haalbaarheid0-√√√√-√√(√)-√√-√√√√-√√(√)EffectenMaatschappelijke gevolgen op EU-niveau en in de lidstaten0√√√√√√√√√√√√Economische gevolgen op EU-niveau en in de lidstaten0√√√√0(√)√√√√Gevolgen voor mensen die internationale bescherming nodig hebben0√√√√√√√√√√√√√√√√Gevolgen voor derde landen0√√√√√√√√√√√√√√Grondrechten0√√√√√√√√√√√√√√√√√|||Beleidsoptie A: status quo|Beleidsoptie B1|Beleidsoptie B2|Beleidsoptie C|Beleidsoptie D|Voorkeursoptie (B2+C) |Belang|Waarborgen dat asielprocedures toegankelijk zijn voor hen die bescherming zoeken, en personen die geen bescherming nodig hebben snel en doelmatig verder helpen|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Zorgen voor hogere gemeenschappelijke normen voor bescherming|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√||Verbeteren van snelle en doeltreffende ondersteuning van nationale asieldiensten door praktische samenwerking te bevorderen|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√||Bevorderen van mechanismen voor solidariteit (tussen de lidstaten onderling en tussen de EU en derde landen) in verband met de opvang van mensen die bescherming nodig hebben|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√||De integratie van beschermde personen vereenvoudigen|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Asieltoerisme en secundaire bewegingen voorkomen|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√|Haalbaarheid|Haalbaarheid van omzetting- onder het huidige Verdrag- onder het nieuwe Verdrag|||||||||0|0|√√|√√√|0|√√(√)|||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√||Financiële haalbaarheid|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)|Effecten|Maatschappelijke gevolgen op EU-niveau en in de lidstaten|0|√√√|√√|√|√√√|√√√||Economische gevolgen op EU-niveau en in de lidstaten|0|√√|√√|0(√)|√√|√√||Gevolgen voor mensen die internationale bescherming nodig hebben|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√||Gevolgen voor derde landen|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√|Grondrechten|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Beleidsoptie A: status quo|Beleidsoptie B1|Beleidsoptie B2|Beleidsoptie C|Beleidsoptie D|Voorkeursoptie (B2+C) | Belang|Waarborgen dat asielprocedures toegankelijk zijn voor hen die bescherming zoeken, en personen die geen bescherming nodig hebben snel en doelmatig verder helpen|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Zorgen voor hogere gemeenschappelijke normen voor bescherming|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Verbeteren van snelle en doeltreffende ondersteuning van nationale asieldiensten door praktische samenwerking te bevorderen|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Bevorderen van mechanismen voor solidariteit (tussen de lidstaten onderling en tussen de EU en derde landen) in verband met de opvang van mensen die bescherming nodig hebben|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |De integratie van beschermde personen vereenvoudigen|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Asieltoerisme en secundaire bewegingen voorkomen|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Haalbaarheid|Haalbaarheid van omzetting- onder het huidige Verdrag- onder het nieuwe Verdrag||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Financiële haalbaarheid|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Effecten|Maatschappelijke gevolgen op EU-niveau en in de lidstaten|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Economische gevolgen op EU-niveau en in de lidstaten|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Gevolgen voor mensen die internationale bescherming nodig hebben|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Gevolgen voor derde landen|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Grondrechten|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Beleidsoptie A: status quo|Beleidsoptie B1|Beleidsoptie B2|Beleidsoptie C|Beleidsoptie D|Voorkeursoptie (B2+C) | Belang|Waarborgen dat asielprocedures toegankelijk zijn voor hen die bescherming zoeken, en personen die geen bescherming nodig hebben snel en doelmatig verder helpen|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Zorgen voor hogere gemeenschappelijke normen voor bescherming|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Verbeteren van snelle en doeltreffende ondersteuning van nationale asieldiensten door praktische samenwerking te bevorderen|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Bevorderen van mechanismen voor solidariteit (tussen de lidstaten onderling en tussen de EU en derde landen) in verband met de opvang van mensen die bescherming nodig hebben|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |De integratie van beschermde personen vereenvoudigen|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Asieltoerisme en secundaire bewegingen voorkomen|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Haalbaarheid|Haalbaarheid van omzetting- onder het huidige Verdrag- onder het nieuwe Verdrag||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Financiële haalbaarheid|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Effecten|Maatschappelijke gevolgen op EU-niveau en in de lidstaten|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Economische gevolgen op EU-niveau en in de lidstaten|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Gevolgen voor mensen die internationale bescherming nodig hebben|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Gevolgen voor derde landen|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Grondrechten|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| 5.2. De voorkeursoptie De voorkeursoptie is voornamelijk afgezet tegen beleidsopties B1 (ook in combinatie met C) en D; hoewel zij bijna evenveel positieve gevolgen heeft als optie D, leidt de omzetting tot minder moeilijkheden en financiële en uitvoeringskosten. Optie B1 biedt een aantal voordelen en is in tal van opzichten vergelijkbaar met B2. Deze laatste optie vereist echter op bepaalde gebieden iets minder harmonisering, hetgeen de kans dat omzetting en uitvoering slagen vergroot. Optie D heeft één belangrijk manco: het is in dit stadium uitgesloten dat de meerderheid van de lidstaten ermee instemt soevereiniteit over te dragen aan een op te richten Europese asielautoriteit. De belangrijkste voordelen van de voorkeursoptie: · zij leidt tot belangrijke resultaten door een geïntegreerde en alomvattende aanpak van asielzaken te bevorderen. Deze doelstelling wordt gewaarborgd door hogere gemeenschappelijke beschermingsnormen en ondersteuning van praktische samenwerkingsactiviteiten; · zij maakt bescherming toegankelijker door de nationale procedures voor beschermde toegang onderling aan te passen en door toegang prominenter te behandelen in de richtlijn asielprocedures; · zij voorziet in hogere gemeenschappelijke normen op asielgebied door krachtiger maatregelen inzake opvangvoorzieningen (eenvoudiger toegang tot de arbeidsmarkt en gezondheidszorg), procedures (gemeenschappelijke procedure met sterke waarborgen) en erkenning (gemeenschappelijke definitie van twee internationale beschermingsstatussen); · zij versterkt de snelle en doeltreffende ondersteuning van de nationale diensten door de harmonisering van de besluitvormingsprocedures in de lidstaten te bevorderen door de oprichting van een Europees ondersteuningsbureau voor asielzaken voor coördinatie van en toezicht op verschillende activiteiten; · zij bevordert echte verantwoordelijkheid en solidariteit tussen de lidstaten onderling en tussen de EU en derde landen door verbeteringen in het Dublin-systeem, een vrijwillige EU-regeling voor hervestiging en de verdere ontwikkeling van programma's voor capaciteitsopbouw en regionale bescherming in derde landen; · zij bevordert de integratie van beschermde personen en met name van personen met subsidiaire beschermingsstatus, door aan hun status meer rechten te verbinden. De voorkeursoptie leidt tot de volgende resultaten : · zij vergroot de gelijkheid van behandeling binnen de EU waardoor een doelmatiger beheer van de vluchtelingenstromen tussen de lidstaten mogelijk wordt en de kans toeneemt dat beschermde personen succesvol integreren in de ontvangende gemeenschappen; · door de arbeidsmarkt toegankelijker te maken voor asielzoekers, kan deze optie het illegale arbeidspotentieel enigszins verkleinen en in bepaalde tekorten op de arbeidsmarkt van de lidstaten voorzien; · zij biedt mensen die internationale bescherming nodig hebben meer bescherming door beter te voorzien in de behoeften van de kwetsbaarste groepen; zo wordt er rekening gehouden met de specifieke moeilijkheden en belemmeringen die vrouwelijke asielzoekers bij het indienen van hun aanvraag kunnen ondervinden; · deze optie heeft een bijzonder gunstige impact op derde landen doordat de vrijwillige EU-regeling voor hervestiging eventuele asieldruk gedeeltelijk verlicht; ook kunnen deze landen hun capaciteiten op het gebied van asielbeheer vergroten door programma's voor capaciteitsopbouw ; · zij bevordert de grondrechten van asielzoekers en personen die internationale bescherming genieten door voor betere voorwaarden te zorgen, waardoor zij deze rechten kunnen doen gelden. Kosten: het minder bindende karakter van de voorkeursoptie leidt tot lagere financiële en administratieve kosten dan in het geval van volledige harmonisering . · Maatregelen zoals het uitbreiden van de opvangvoorzieningen tot aanvragers van subsidiaire bescherming en de sterkere procedurele waarborgen leiden echter onvermijdelijk tot hogere financiële en administratieve kosten dan het huidige CEAS , hoewel de algehele financiële gevolgen wellicht enigszins worden afgezwakt doordat de arbeidsmarkt toegankelijker wordt voor asielzoekers. · Maatregelen voor praktische samenwerking zullen tot extra kosten leiden doordat zij toereikende financiële ondersteuning vereisen (gedeelde financiële ondersteuning van projecten en opleiding, financiering van programma's voor capaciteitsopbouw in derde landen). · Ook de administratieve kosten zullen stijgen , aangezien voor de geplande samenwerkingsmaatregelen meer asielpersoneel moet worden ingezet. De oprichting van een Europees ondersteuningsbureau voor asielzaken zou de nationale diensten daarentegen op de lange termijn helpen de stijging van de administratieve kosten te matigen. 6. TOEZICHT EN EVALUATIE De doeltreffendheid van het beleidsplan is sterk afhankelijk van het toezicht op en de beoordeling van de tenuitvoerlegging van de voorkeursoptie. De Commissie zal voor geschikte toezichtmechanismen zorgen en bij het toezicht een belangrijke rol spelen. Ook zal zij er op toezien dat er gedurende het wetgevingsproces geen afbreuk wordt gedaan aan de in haar voorstel vervatte normen ter bescherming van de grondrechten. Ter beoordeling van de voortgang en de doeltreffendheid van de voorkeursoptie bij het realiseren van de beleidsdoelstellingen, kunnen onder meer de volgende indicatoren in aanmerking worden genomen: · het aantal nieuwe asielaanvragen; · het aantal afwijzingen en positieve beslissingen inzake de verlening van de vluchtelingenstatus of subsidiaire bescherming; · het aantal asielzoekers in verhouding tot de plaatselijke bevolking en het BBP; · het aantal verzoeken en overdrachten in het kader van Dublin; · het aantal regionale beschermingsprogramma's en de hiervoor bestemde middelen; · het aantal hergevestigde vluchtelingen uit derde landen; · de financiële middelen die worden uitgetrokken voor het Europees Terugkeerfonds; · de financiële middelen die worden uitgetrokken voor praktische samenwerkingsactiviteiten, zoals de oprichting van het Europees ondersteuningsbureau voor asielzaken. [1] COM(2007) 301. [2] Zie voor de 89 ontvangen bijdragen: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm [3] Verslag over de evaluatie van het Dublin-systeem (COM(2007) 299); verslag over de toepassing van de richtlijn opvangvoorzieningen (COM(2007) 745). [4] Het advies zal worden bekendgemaakt op: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm DA (...PICT...)|KOMMISSIONEN FOR DE EUROPÆISKE FÆLLESSKABER| Bruxelles, den 17.6.2008 SEK(2008) 2030 ARBEJDSDOKUMENT FRA KOMMISSIONENS TJENESTEGRENE Ledsagedokument til MEDDELELSE FRA KOMMISSIONEN TIL EUROPA-PARLAMENTET, RÅDET, DET EUROPÆISKE ØKONOMISKE OG SOCIALE UDVALG OG REGIONSUDVALGET STRATEGISK PLAN PÅ ASYLOMRÅDET EN INTEGRERET TILGANG TIL BESKYTTELSE I EU Resumé af konsekvensanalysen {KOM(2008) 360 endelig} {SEK(2008) 2029} 1. INDLEDNING Kommissionen fremlagde i juni 2007 en grønbog KOM(2007) 301. med henblik på at indkredse mulige løsningsmodeller for udformningen af anden fase af asylsystemet. I forbindelse med den offentlige høring indkom der 89 bidrag fra en lang række berørte aktører De 89 bidrag kan ses på: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . De spørgsmål, der blev rejst, og de forslag, der blev fremsat under høringen, har dannet grundlag for udarbejdelsen af denne strategiske plan på asylområdet og konsekvensanalysen.[1][2] KOM(2007) 301. De 89 bidrag kan ses på: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm Kommissionen bestilte en ekstern undersøgelse for at få støtte til udarbejdelsen af konsekvensanalysen. Det er først og fremmest den eksterne undersøgelse, der danner grundlag for denne rapport sammen med en analyse af reaktionerne på grønbogen og eksisterende evalueringsrapporter vedrørende EU's asylinstrumenter Rapport om evalueringen af Dublin-systemet - KOM(2007) 299. Rapport om evalueringen af direktivet om modtagelsesforhold - KOM(2007) 745. .[3] Rapport om evalueringen af Dublin-systemet - KOM(2007) 299. Rapport om evalueringen af direktivet om modtagelsesforhold - KOM(2007) 745. I tidsrummet december 2007-marts 2008 blev der afholdt møder med akademiske eksperter, medlemsstaterne, ikke-statslige organisationer og UNHCR og medlemmer af Europa-Parlamentet for at høre deres mening om den fremtidige udvikling af bestemte elementer af det fælles europæiske asylsystem. Kommissionens udvalg for konsekvensanalyse blev hørt vedrørende udkastet til den endelig konsekvensanalyserapport og afgav udtalelse den 21. april 2008 Udtalelsen kan ses på: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . Der blev behørigt taget hensyn til udvalgets henstillinger.[4] Udtalelsen kan ses på: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm De fleste af de individuelle foranstaltninger, der foreslås i den strategiske plan på asylområdet, vil blive genstand for specifikke konsekvensanalyser. Konsekvensanalyserne vil navnlig danne grundlag for ændringerne af direktivet om modtagelsesforhold, direktivet om flygtningestatus og direktivet om asylprocedurer samt Dublin og Eurodacforordningerne. 2. DEN AKTUELLE SITUATION OG PROBLEMER Følgende problemer er blevet indkredset på asylområdet: · Legitime foranstaltninger og praksis til bekæmpelse af ulovlig indvandring kan i visse tilfælde skade asylansøgeres adgang til beskyttelse i EU. · Indvandrere, der ikke har behov for beskyttelse, misbruger asylsystemet til at indrejse og opholde sig i EU. · Sekundære bevægelser af asylansøgere, der anmoder om international beskyttelse i mere end én medlemsstat, betyder en urimelig belastning for de nationale administrationer og asylansøgerne selv. · Nogle medlemsstaters asylsystemer er overbebyrdede. · Stadig flere mennesker søger beskyttelse af årsager, der ikke er forudset i den traditionelle flygtningeordning (Genèvekonventionen) og modtager beskyttelsesstatus med lavere garantier. · Divergerende national praksis fører til ekstreme forskelle i anerkendelsen af behovet for beskyttelse i medlemsstaterne og medfører uligheder i beskyttelsesniveauet i EU. · Personer, der har brug for beskyttelse, har særlige integrationsproblemer, og nogle af dem befinder sig i en udsat situation. · På verdensplan forbliver de fleste flygtninge i regioner tæt på deres oprindelseslande, hvor deres fremtidsudsigter er dårlige, og hvor de udgør en byrde for fattige udviklingslande. I konsekvensanalysen ses der nærmere på den mulige udvikling i situationen, hvis der intet gøres på EU-plan, og det konkluderes, at de eksisterende problemer vil fortsætte, og der er et stort behov for en EU-indsats. I konsekvensanalysen overvejes de ændringer, Lissabontraktaten medfører for de retlige rammer , og det konkluderes, at den nye artikel vedrørende asyl giver mulighed for og kræver et højere ambitionsniveau end det nuværende. For så vidt angår de grundlæggende rettigheder, betyder medtagelsen af chartret i den nye traktat, at visse rettigheder i forbindelse med asyl, herunder retten til non-refoulement, bliver mere synlige. 3. MÅLSÆTNINGER Den generelle målsætning for anden fase af det fælles europæiske asylsystem er ved hjælp af en overordnet strategi for beskyttelse i EU at kunne tilbyde alle tredjelandsstatsborgere, der har brug for international beskyttelse, en passende status på lige vilkår og at sikre overholdelsen af princippet om non-refoulement. Strategien skal navnlig tage sigte på at nå følgende specifikke mål: I) At sikre, at asylprocedurerne er tilgængelige for alle, der søger beskyttelse, og at ansøgninger fra personer, der ikke har brug herfor, behandles hurtigt og effektivt. II) At sikre højere fælles beskyttelsesstandarder. III) Hurtigt og effektivt at sikre støtte til nationale asylforvaltninger ved at fremme det praktiske samarbejde. IV) At fremme solidaritetsmekanismer mellem medlemsstaterne og mellem EU og tredjelande med henblik på at tage vare på mennesker med behov for beskyttelse. V) At lette integrationen af personer under beskyttelse. VI) At forhindre asylshopping og sekundære bevægelser. 4. MULIGE LØSNINGSMODELLER 4.1. Løsningsmodel A: Status quo Den nuværende udvikling i medlemsstaterne vil fortsætte med de eksisterende retlige rammer, som vil forblive uændrede. Igangværende aktiviteter vil fortsætte. De eksisterende retlige instrumenter bør alle indarbejdes i medlemsstaternes lovgivning, og Kommissionen bør følge gennemførelsen af disse. 4.2. Løsningsmodel B1: Fuldstændig harmonisering af EU-lovgivning Denne løsningsmodel vil sikre, at EU's asylsystem bliver sammenhængende og overordnet og har de højeste standarder ved at sigte mod en fuldstændig harmonisering og fjernelse af de mangler, der skyldes vedtagelsen af den laveste fællesnævner i første fase af det fælles europæiske asylsystem. Det mål vil bl.a. kunne nås ved hjælp af: · Fastlæggelse af, hvad der er passende modtagelsesforhold for asylansøgere. · Anerkendelse af et passende beskyttelsesniveau for personer med behov for beskyttelse. · Fastsættelse af en ensartet og effektiv asylprocedure. · Indførelse af en højere grad af solidaritet og ansvar blandt medlemsstaterne og mellem EU som helhed og tredjelande. 4.3. Løsningsmodel B2: Yderligere udvikling af EU-lovgivningen I forbindelse med denne løsningsmodel fokuseres der på fortsat at gøre en indsats for at sikre stadig mere harmoniserede nationale asylregler uden dog at opnå en fuldstændig harmonisering på alle områder og sikre høje beskyttelsesstandarder. Denne løsningsmodel vil medføre visse indgreb på området modtagelsesforhold: · forbedring af bestemmelserne vedrørende de materielle modtagelsesforhold · sikring af en lettere adgang til arbejdsmarkedet for asylansøgere, som ikke skal bremses af supplerende nationale begrænsninger · fastsættelse af regler, der sikrer, at der ikke vilkårligt sker tilbageholdelser · en effektiv fastlæggelse af de helbredsmæssige og materielle behov hos udsatte personer og personer med særlige behov, herunder i lyset af deres køn. Indførelse af følgende hovedelementer i forbindelse med spørgsmålet om flygtningestatus: · fastlæggelse af to former for fælles ensartet status, nemlig en for flygtninge og en for personer under subsidiær beskyttelse · udvidelse af Fællesskabets regler vedrørende retten til familiesammenføring til også at omfatte personer under subsidiær beskyttelse · udnyttelse af mulighederne for at indføre en effektiv mekanisme for overførsel af beskyttelse. Indførelse af et nyt element vedrørende procedurer: · fastlæggelse af én enkelt procedure ved hjælp af en harmonisering af de fælles tilknyttede garantier (adgang til procedurer, klage med opsættende virkning, retshjælp, frist for realitetsafgørelser i første instans, øget ligebehandling af mænd og kvinder) i forbindelse med alle typer eksisterende nationale procedurer. Følgende hovedtiltag vedrørende spørgsmålet om solidaritet og ansvar: · styrkelse og tydeliggørelse af flere bestemmelser i Dublin og Eurodac-forordningerne for at gøre dem mere effektive og sikre en bedre overholdelse og en ensartet anvendelse i medlemsstaterne (navnlig bestemmelserne om den humanitære klausul og suverænitetsklausulen og bestemmelserne om familiesammenføring) og muligheden for i visse tilfælde at suspendere ("fastfryse tilbagesendelserne") anvendelsen af Dublin-reglerne for at aflaste overbebyrdede medlemsstater · gennemførelse af princippet om ekstraordinær finansiel solidaritet, der skal anvendes til at støtte medlemsstater, hvis de udsættes for særligt pres · indførelse af en frivillig genbosættelsesordning til støtte for tredjelande med store flygtningegrupper · indbyrdes tilnærmelse af forskellige typer nationale procedurer for beskyttet indrejse. 4.4. Løsningsmodel C: Samarbejde og udveksling af bedste praksis I forbindelse med denne løsningsmodel fokuseres der på at fremme et praktisk samarbejde mellem medlemsstaterne: at gøre anvendelsen af de eksisterende retsinstrumenter mere ensartet på tværs af medlemsstaterne (for at undgå uligheder og dermed forskelle i det reelle beskyttelsesniveau). Det praktiske samarbejde vil også give visse fordele med henblik på den eksterne dimension af EU's politik på asylområdet. Målet kan nås ved at indføre visse typer strukturel og permanent støtte, muligvis i form af et europæisk kontor, der yder støtte i asylspørgsmål, som skal oprettes ved en EU-forordning eller –afgørelse, og som vil være ansvarlig for nogle af følgende aktivitetsområder eller dem alle: oplysninger om oprindelsesland, uddannelse og kapacitetsopbygning, praktisk bistand til medlemsstaterne, den eksterne dimension samt evaluering og overvågning. 4.5. Løsningsmodel D: Et overordnet samlet retligt instrument på asylområdet og oprettelse af en europæisk asylmyndighed · En overordnet ændring af EU's asylregler med henblik på at konsolidere de forskellige eksisterende retlige instrumenter. Indholdsmæssigt vil denne løsningsmodel ligne B1, men rent formmæssigt vil den føre til vedtagelsen af et enkelt instrument med alle EU's regler på asylområdet (til erstatning af det nuværende sæt direktiver og forordninger), hvilket således samtidigt vil medføre en harmonisering og konsolidering. · Oprettelse af en europæisk asylmyndighed , der skal have til opgave at forvalte og koordinere den fælles EU-politik på asylområdet. En sådan myndighed vil også have form af et agentur, men skal ikke kun koordinere de anførte praktiske samarbejdsaktiviteter (et europæisk kontor, der yder støtte i asylspørgsmål). Den skal også erstatte de nationale administrative og retlige organer, der træffer afgørelser om asylansøgninger. Myndigheden vil derfor blive en fælles europæisk øverste instans, der centraliserer alle asylafgørelser, og som har beslutningsbeføjelser. Denne løsningsmodel udgør således den mest vidtgående måde at sikre en fælles anvendelse af EU's asylregler i hele EU. 5. SAMMENLIGNING AF LØSNINGSMODELLERNE 5.1. Sammenligning af evalueringerne, resultaterne af afvejningen Løsnings model A: Status quoLøsnings model B1Løsnings model B2Løsnings model CLøsnings model DDen fore trukne løsnings-model (B2+C)RelevansAt sikre, at asylproce durerne er tilgængelige for alle, der søger beskyttelse, og at ansøgninger fra personer, der ikke har brug herfor, behandles hurtigt og effektivt.0√√√√√√√√√√√√√√√At sikre højere fælles standarder for beskyttelse0√√√√√√√√√√√√√√√√Hurtigt og effektivt at sikre støtte til nationale asylforvaltninger ved at fremme det praktiske samarbejde.000√√√√√√√√√√√√√At fremme solidaritets mekanismer mellem medlemsstaterne og mellem EU og tredjelande med henblik på at tage vare på mennesker med behov for beskyttelse.0√√√(√)√√√√√√√√√√√√At lette integrationen af personer under beskyttelse0√√√√√√√√√√√√√√√√At forhindre asyl shopping og sekundære bevægelser0√√√√√√√√√√√√√√GennemførlighedGennemførelses mulighed Under den nuværende traktat Under den nye traktat00√√√√√0√√(√)0√(√)√√√(√)√√√√√√√√√Finansiel gennemførlighed0-√√√√-√√(√)-√√-√√√√-√√(√)VirkningerSociale virkninger på EU-plan og medlemsstatsplan0√√√√√√√√√√√√Økonomiske virkninger på EU-plan og medlemsstatsplan0√√√√0(√)√√√√Virkning for mennesker med behov for international beskyttelse0√√√√√√√√√√√√√√√√Virkning for tredjelande0√√√√√√√√√√√√√√Grundlæggende rettigheder0√√√√√√√√√√√√√√√√√|||Løsnings model A: Status quo|Løsnings model B1|Løsnings model B2|Løsnings model C|Løsnings model D|Den fore trukne løsnings-model (B2+C)|Relevans|At sikre, at asylproce durerne er tilgængelige for alle, der søger beskyttelse, og at ansøgninger fra personer, der ikke har brug herfor, behandles hurtigt og effektivt.|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||At sikre højere fælles standarder for beskyttelse|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√||Hurtigt og effektivt at sikre støtte til nationale asylforvaltninger ved at fremme det praktiske samarbejde.|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√||At fremme solidaritets mekanismer mellem medlemsstaterne og mellem EU og tredjelande med henblik på at tage vare på mennesker med behov for beskyttelse.|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√||At lette integrationen af personer under beskyttelse|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||At forhindre asyl shopping og sekundære bevægelser|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√|Gennemførlighed|Gennemførelses mulighed Under den nuværende traktat Under den nye traktat|||||||||0|0|√√|√√√|0|√√(√)|||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√||Finansiel gennemførlighed|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)|Virkninger|Sociale virkninger på EU-plan og medlemsstatsplan|0|√√√|√√|√|√√√|√√√||Økonomiske virkninger på EU-plan og medlemsstatsplan|0|√√|√√|0(√)|√√|√√||Virkning for mennesker med behov for international beskyttelse|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√||Virkning for tredjelande|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√|Grundlæggende rettigheder|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Løsnings model A: Status quo|Løsnings model B1|Løsnings model B2|Løsnings model C|Løsnings model D|Den fore trukne løsnings-model (B2+C)| Relevans|At sikre, at asylproce durerne er tilgængelige for alle, der søger beskyttelse, og at ansøgninger fra personer, der ikke har brug herfor, behandles hurtigt og effektivt.|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |At sikre højere fælles standarder for beskyttelse|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Hurtigt og effektivt at sikre støtte til nationale asylforvaltninger ved at fremme det praktiske samarbejde.|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |At fremme solidaritets mekanismer mellem medlemsstaterne og mellem EU og tredjelande med henblik på at tage vare på mennesker med behov for beskyttelse.|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |At lette integrationen af personer under beskyttelse|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |At forhindre asyl shopping og sekundære bevægelser|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Gennemførlighed|Gennemførelses mulighed Under den nuværende traktat Under den nye traktat||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Finansiel gennemførlighed|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Virkninger|Sociale virkninger på EU-plan og medlemsstatsplan|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Økonomiske virkninger på EU-plan og medlemsstatsplan|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Virkning for mennesker med behov for international beskyttelse|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Virkning for tredjelande|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Grundlæggende rettigheder|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Løsnings model A: Status quo|Løsnings model B1|Løsnings model B2|Løsnings model C|Løsnings model D|Den fore trukne løsnings-model (B2+C)| Relevans|At sikre, at asylproce durerne er tilgængelige for alle, der søger beskyttelse, og at ansøgninger fra personer, der ikke har brug herfor, behandles hurtigt og effektivt.|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |At sikre højere fælles standarder for beskyttelse|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Hurtigt og effektivt at sikre støtte til nationale asylforvaltninger ved at fremme det praktiske samarbejde.|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |At fremme solidaritets mekanismer mellem medlemsstaterne og mellem EU og tredjelande med henblik på at tage vare på mennesker med behov for beskyttelse.|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |At lette integrationen af personer under beskyttelse|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |At forhindre asyl shopping og sekundære bevægelser|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Gennemførlighed|Gennemførelses mulighed Under den nuværende traktat Under den nye traktat||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Finansiel gennemførlighed|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Virkninger|Sociale virkninger på EU-plan og medlemsstatsplan|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Økonomiske virkninger på EU-plan og medlemsstatsplan|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Virkning for mennesker med behov for international beskyttelse|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Virkning for tredjelande|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Grundlæggende rettigheder|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| 5.2. Den foretrukne løsningsmodel Den foretrukne løsningsmodel blev indkredset hovedsageligt ved at foretage en sammenligning af løsningsmodel B1 (også i kombination med C) og D, som viser, at den har næsten samme virkning som sidstnævnte, men medfører færre gennemførelsesproblemer samt finansielle omkostninger og gennemførelsesomkostninger. Løsningsmodel B1 giver en række fordele og ligner på mange måder B2, men sidstnævnte medfører en lidt mindre grad af harmonisering på nogle områder og har derfor bedre chance for at blive gennemført i national lovgivning og gennemført med held. Løsningsmodel D har en stor ulempe, nemlig overførslen af suverænitet fra medlemsstaterne til den foreslåede europæiske asylmyndighed, hvilket på nuværende tidspunkt ikke vil kunne accepteres af flertallet af medlemsstaterne. Hovedfordelene ved den foretrukne løsningsmodel er: · Der opnås relevante resultater for så vidt angår fremme af en integreret og overordnet strategi på asylområdet, der garanterer, at dette mål nås ved hjælp af højere fælles standarder for beskyttelse og støtte til praktiske samarbejdsaktiviteter. · Den sikrer bedre adgang til beskyttelse, idet arbejdet med en indbyrdes tilnærmelse af de nationale procedurer for beskyttet indrejse indledes, og direktivet om asylprocedurer ændres, så det bliver lettere at få adgang. · Den medfører fastsættelse af højere fælles standarder på asylområdet gennem øgede foranstaltninger vedrørende modtagelsesforholdene (dvs. lettere adgang til arbejdsmarkedet og sundhedsvæsnet), procedurerne (fælles procedure med stærke garantier), og betingelserne for at blive anerkendt som en person med behov for beskyttelse (dvs. en fælles fastsættelse af to former for international beskyttelsesstatus). · Den sikrer en hurtig og effektiv støtte til nationale asylforvaltninger ved at forbedre konvergensen i beslutningsprocesserne i medlemsstaterne gennem oprettelsen af et europæisk kontor, der yder støtte i asylspørgsmål , og som koordinerer og overvåger forskellige aktiviteter. · Den fremmer reel ansvarlighed og solidaritet mellem medlemsstaterne og mellem EU og tredjelande gennem forbedringer af Dublinsystemet og en frivillig EU-genbosættelsesordning og en videreudvikling af kapacitetsopbygningsprogrammerne og de regionale beskyttelsesprogrammer i tredjelande. · Den fremmer integrationen af personer under beskyttelse og særligt personer under subsidiær beskyttelse ved at øge omfanget af de rettigheder, der er knyttet til deres status. For så vidt angår virkningerne heraf: · Den skaber mere ensartede vilkår i hele EU og giver mulighed for mere effektivt at forvalte flygtningestrømmene mellem medlemsstaterne og større chance for, at personer under beskyttelse integreres i de samfund, der modtager dem. · Ved at øge adgangen til arbejdsmarkedet for asylansøgere kan den eventuelt være med til at mindske anvendelsen af ulovlig arbejdskraft en lille smule og rette op på de marginale kompetencemangler på medlemsstaternes arbejdsmarkeder. · Der sikres en større beskyttelse af mennesker, der har behov for international beskyttelse, idet der i højere grad tages hånd om de mest udsatte gruppers behov, herunder at der udvises behørig forståelse for særlige problemer og krav, som kvindelige asylansøgere kan stå over for, når de fremlægger deres ansøgning. · Den har overordnet stor positiv virkning for tredjelande ved navnlig at aflaste dem for det mulige asylpres, de måtte være udsat for via den frivillige EU-genbosættelsesordning , og give dem mulighed for at øge deres asylforvaltningskapacitet ved hjælp af tilsvarende kapacitetsopbygningsprogrammer . · Den øger de grundlæggende rettigheder, asylansøgere og personer under international beskyttelse har, ved at skærpe betingelserne, således at de bedre kan udnytte sådanne rettigheder. For så vidt angår omkostninger vil det forhold, at den foretrukne løsningsmodel er mindre bindende, medføre lavere finansielle og administrative omkostninger i forhold til en fuldstændig harmonisering. · Der er dog foranstaltninger såsom udvidelsen af modtagelsesforholdene til også at omfatte personer, der ansøger om subsidiær beskyttelse, og de stærkere garantier i forbindelse med procedurerne, der uundgåeligt medfører højere finansielle og administrative omkostninger sammenlignet med det nuværende fælles europæiske asylsystem , selv om asylansøgernes lettere adgang til arbejdsmarkedet i beskedent omfang kan mindske de samlede finansielle virkninger. · De praktiske samarbejdsforanstaltninger vil medføre supplerende omkostninger som følge af behovet for at yde passende finansiel støtte til forskellige samarbejdsforanstaltninger (dvs. delt finansiel støtte til projekter og uddannelse, finansiering af kapacitetsopbygningsprogrammer i tredjelande). · De administrative omkostninger har også tendens til at vokse i lyset af den øgede anvendelse af det asylpersonale, der er nødvendigt til de planlagte samarbejdsforanstaltninger. Oprettelsen af et europæisk kontor, der yder støtte i asylspørgsmål , vil imidlertid hjælpe de nationale administrationer med at dæmpe stigningen i de administrative omkostninger på lang sigt. 6. OVERVÅGNING OG EVALUERING Overvågningen og evalueringen af gennemførelsen af den foretrukne løsningsmodel vil udgøre et vigtigt element til at sikre, at den strategiske plan bliver effektiv. Kommissionen vil sikre, at der indføres passende mekanismer til overvågning af gennemførelsen af den strategiske plan og vil spille en fremtrædende rolle i overvågningsprocessen. Den vil også være opmærksom på, at standarderne for beskyttelsen af de grundlæggende rettigheder i dens forslag ikke svækkes under lovgivningsprocessen. For så vidt angår indikatorer til vurdering af de fremskridt, den foretrukne løsningsmodel medfører, og effektiviteten heraf, når det gælder om at nå de strategiske mål, kan der bl.a. tages hensyn til følgende: · antal nye asylansøgninger · antal afslag og positive beslutninger om at give flygtningestatus eller status som person under subsidiær beskyttelse · antal asylansøgere i forhold til antal indbyggere og BNP · antal anmodninger og overførsler i medfør af Dublinforordningen · antal regionale beskyttelsesprogrammer, der gennemføres, og ressourcer, der afsættes til dem · antal genbosatte flygtninge fra tredjelande · de finansielle ressourcer, der er afsat til Den Europæiske Flygtningefond · de finansielle ressourcer, der er afsat til praktiske samarbejdsaktiviteter, herunder oprettelsen af et europæisk kontor, der yder støtte i asylspørgsmål. [1] KOM(2007) 301. [2] De 89 bidrag kan ses på: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm [3] Rapport om evalueringen af Dublin-systemet - KOM(2007) 299. Rapport om evalueringen af direktivet om modtagelsesforhold - KOM(2007) 745. [4] Udtalelsen kan ses på: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm BG (...PICT...)|КОМИСИЯ НА ЕВРОПЕЙСКИТЕ ОБЩНОСТИ| Брюксел, 17.6.2008 SEC(2008) 2030 РАБОТЕН ДОКУМЕНТ НА СЛУЖБИТЕ НА КОМИСИЯТА Документ, придружаващ СЪОБЩЕНИЕ НА КОМИСИЯТА ДО ЕВРОПЕЙСКИЯ ПАРЛАМЕНТ, СЪВЕТА, ЕВРОПЕЙСКИЯ ИКОНОМИЧЕСКИ И СОЦИАЛЕН КОМИТЕТ И КОМИТЕТА НА РЕГИОНИТЕ ПЛАН ЗА ПОЛИТИКА В ОБЛАСТТА НА УБЕЖИЩЕТО: ИНТЕГРИРАН ПОДХОД КЪМ ЗАКРИЛАТА В ЦЕЛИЯ ЕС Обобщение на оценката на въздействието {COM(2008) 360 окончателен} {SEC(2008) 2029} 1. ВЪВЕДЕНИЕ През юни 2007 г. Комисията представи Зелена книга COM(2007) 301. , чиято цел е да определи възможните варианти за оформяне на втората фаза на общата европейска система за убежище (ОЕСУ). В рамките на общественото допитване бяха изпратени 89 отговора от широк кръг заинтересовани страни Получените 89 отговора се намират на следния интернет адрес: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . Повдигнатите въпроси и направените предложения по време на допитването залегнаха в основата на изготвянето на настоящия план за политика и на оценката на неговото въздействие.[1][2] COM(2007) 301. Получените 89 отговора се намират на следния интернет адрес: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm Комисията нареди извършването на външно проучване, за да получи подкрепа за изготвянето на оценката на въздействието. Външното проучване представлява основната подкрепа на този доклад заедно с анализ на мненията по Зелената книга и съществуващите доклади за оценка на инструментите на ЕО в областта на убежището Доклад за оценката на дъблинската система (COM (2007) 299); Доклад за прилагането на Директива 2003/9/ЕО от 27 януари 2003 г. за определяне на минимални стандарти относно приемането на лица, търсещи убежище (COM (2007) 745). .[3] Доклад за оценката на дъблинската система (COM (2007) 299); Доклад за прилагането на Директива 2003/9/ЕО от 27 януари 2003 г. за определяне на минимални стандарти относно приемането на лица, търсещи убежище (COM (2007) 745). Между декември 2007 г. и март 2008 г. бяха организирани срещи с експерти от академичните среди, държавите-членки, НПО и ВКБООН и с членове на Европейския парламент, за да бъде потърсено тяхното мнение относно бъдещото развитие на определени елементи на ОЕСУ. Направена бе консултация с Комитета за оценка на въздействието (IAB) на Комисията относно проекта на окончателния доклад за оценка на въздействието и той представи становището си на 21 април 2008 г Становището ще бъде поместено на следния интернет адрес: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . Препоръките на IAB бяха надлежно взети предвид.[4] Становището ще бъде поместено на следния интернет адрес: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm Повечето от отделните мерки, предложени в плана за политика, ще бъдат предмет на специфични оценки на въздействието. По-конкретно измененията на директивата относно условията на приемане (Директива 2003/9/ЕО), директивата относно признаването (Директива 2004/83/ЕО) и директивата относно процедурата за статут на бежанец (Директива 2005/85/ЕО), както и на дъблинския регламент (Регламент (ЕО) № 343/2003) и на регламентите за ,,Евродак“ (Регламент (ЕО) № 2725/2000 и Регламент (ЕО) № 407/2002), ще бъдат направени въз основа на оценките на въздействието. 2. АКТУАЛНО СЪСТОЯНИЕ И ПРОБЛЕМИ В областта на убежището са набелязани следните проблеми: · Законосъобразните мерки и практики срещу нелегалната имиграция могат да пречат в определени случаи на достъпа на кандидатите за статут на бежанец до закрила в ЕС. · Имигранти, които не се нуждаят от закрила, злоупотребяват със системата за предоставяне на убежище, за да влязат и останат в ЕС. · Вторичните движения на кандидатите за статут на бежанец, кандидатстващи за международна закрила в повече от една държава-членка, стават причина за извънредно натоварване на националните администрации и на самите кандидати за статут на бежанец. · Системите за предоставяне на убежище на някои държави-членки са претоварени. · Лицата все повече търсят закрила поради причини, които не са предвидени в традиционния режим за бежанците (Женевската конвенция), и получават статут на закрила с по-слаби гаранции. · Разминаващите се национални практики водят до изключително големи различия в признаването на закрилата в държавите-членки и стават причина за неравностойна степен на закрила в ЕС като цяло. · Нуждаещите се от закрила лица изпитват сериозни проблеми с интеграцията, а някои от тях са сред по-уязвимите лица. · В световен план повечето бежанци остават в райони близо до страната си на произход, като перспективите пред тях не са добри и самите те представляват бреме за бедните развиващи се страни. В оценката на въздействието се разглежда възможното развитие на положението, в случай че не бъдат предприети действия на равнище ЕС, и се стига до заключението, че съществуващите проблеми биха продължили и че има сериозни основания за действия от страна на ЕС. В оценката на въздействието са разгледани промените в правната рамка, предизвикани от Лисабонския договор, и се стига до извода, че новият член относно убежището позволява и изисква по-високи цели от настоящите. От гледна точка на основните права включването на хартата в новия договор също дава по-добра видимост на определени права, свързани с убежището, включително и на правото на търсещите убежище да не бъдат връщани в страната, откъдето идват. 3. ЦЕЛИ НА ПОЛИТИКАТА В общ план втората фаза на ОЕСУ цели чрез всеобхватен подход към закрилата в целия ЕС да предложи подходящ статут при равни условия на всеки гражданин на трета държава, който се нуждае от международна закрила, и да осигури спазване на принципа на неотблъскване. По-специално политиката има следните конкретни цели: I) създаване на гаранции за това, че процедурите по предоставяне на убежище са достъпни за лицата, търсещи закрила, и се справят бързо и ефикасно с онези лица, които не се нуждаят от такава; II) гарантиране на по-високи общи стандарти за закрила; III) засилване на своевременната и ефективна подкрепа на националните администрации в областта на предоставянето на убежище чрез насърчаване на практическото сътрудничество; IV) подпомагане на механизми за солидарност за работа с лица, нуждаещи се от закрила, между отделните държави-членки и между ЕС и трети държави; V) улесняване на интеграцията на лицата под закрила; VI) предотвратяване на явлението „пазаруване на убежище“ и на вторичните движения. 4. ВАРИАНТИ НА ПОЛИТИКАТА 4.1. Вариант А на политиката: Настоящо положение Сегашните процеси в държавите-членки ще продължат да се развиват в контекста на съществуващата правна рамка, която остава непроменена. Текущите дейности ще продължат. Всички съществуващи законодателни инструменти следва да бъдат транспонирани от държавите-членки, а прилагането им да бъде наблюдавано от Комисията. 4.2. Вариант Б1 на политиката: пълна хармонизация на законодателството на ЕС Този вариант ще гарантира, че системата на ЕС за предоставяне на убежище става съгласувана и всеобхватна и предлага най-високите стандарти, като се стреми към пълна хармонизация и премахване на недостатъците, предизвикани от възприемането на най-малкия общ знаменател по време на първата фаза на ОЕСУ. Тази цел ще бъде постигната, inter alia , чрез: · определяне на подходящи условия за приемане на кандидати за статут на бежанец; · признаване на достатъчна степен на закрила на лицата, които се нуждаят от такава; · установяване на единна и ефикасна процедура за предоставяне на убежище; · постигане на по-висока степен на солидарност и отговорност между държавите-членки и между ЕС като цяло и трети държави. 4.3. Вариант Б2 на политиката: по-нататъшно разработване на законодателството на ЕС Този вариант ще бъде насочен към продължаване на усилията за все по-хармонизирани правила на национално равнище в областта на предоставянето на убежище, без обаче да се достига до пълна хармонизация във всички области, и към гарантиране на високи стандарти на закрила. Този вариант ще включва въвеждане на някои интервенции в областта на условията за приемане: · подобряване на разпоредбите, свързани с материалните условия за приемане; · предоставяне на улеснен достъп на кандидатите за статут на бежанец до трудовите пазари, така че да не бъдат възпрепятствани от допълнителни ограничения на национално ниво; · установяване на правила, за да се гарантира, че задържането не е произволно; · ефективно определяне на здравните и материалните нужди на уязвимите лица и на лицата със специални нужди, в това число и съображенията за равнопоставеността на половете. Въвеждане на следните основни елементи, свързани с въпроса за признаването: · създаване на два единни статута: един за бежанците и един за лицата, ползващи се от субсидиарна закрила; · разпростиране на правилата на Общността относно правото на събиране на членовете на семейството върху лицата, ползващи се от субсидиарна закрила; · проучване на възможностите за създаване на ефективен трансфер на механизма за закрила. Въвеждане на нов елемент относно процедурите: · Определяне на единна процедура чрез хармонизиране на общите релевантни гаранции (достъп до процедури, обжалване за спиране на производство, правна помощ, краен срок за постановяване на решение по същество в първоинстанционното производство, по-голяма равнопоставеност на половете) за всички съществуващи национални видове процедури. Следните основни интервенции, свързани с въпроса за солидарността и отговорността: · по-голяма роля и изясняване на няколко разпоредби в дъблинския регламент и регламентите за ,,Евродак“, за да се повиши ефикасността и да се осигури по-добро спазване и еднакво прилагане от страна на държавите-членки (и по-конкретно разпоредбите от хуманитарната клауза и клаузата за суверенитета и тези, свързани със събирането на членовете на семейството), както и възможността за суспендиране (,,замразяване на връщанията“) в някои случаи на прилагане на дъблинските правила, за да бъдат облекчени претоварените държави-членки; · прилагане на принципа на извънредната финансова солидарност, който да бъде възприет за оказване на подкрепа на държавите-членки в случаи на особен натиск; · изграждане на доброволна система за повторно установяване за подкрепа на трети държави, в които има голям брой бежанци; · сближаване на различните видове национални процедури за закрила при влизане. 4.4. Вариант В на политиката: Сътрудничество и обмен на най-добри практики Този вариант е насочен към засилване на практическото сътрудничество между държавите-членки: по-голямо уеднаквяване на прилагането на съществуващите законодателни инструменти във всички държави-членки (за да се избегнат несъответствията и вследствие на тях различията в ефективността на предоставената закрила). Това практическо сътрудничество би допринесло и за поддържане на външното измерение на политиката на ЕС в областта на убежището. Тази цел ще се постигне чрез установяване на някакъв вид постоянна структурна подкрепа, вероятно под формата на Европейска служба за подкрепа в областта на предоставянето на убежище, която ще се създаде с регламент или решение на ЕС и ще отговаря за всички или някои от следните области на дейност: информация за страната на произход, обучение и изграждане на капацитет, практическа помощ за държавите-членки, външно измерение, оценка и наблюдение. 4.5. Вариант Г на политиката: цялостен и всеобхватен правен инструмент в областта на убежището и създаване на европейски орган по въпросите на убежището · Цялостна законодателна интервенция в законодателството на ЕС в областта на убежището, която има за цел консолидиране на различните съществуващи законодателни инструменти. От гледна точка на съдържанието написаното във вариант Б1 се отнася почти изцяло и за този вариант, но от формална гледна точка вариант Г ще доведе до приемането на един-единствен инструмент, съдържащ цялото европейско законодателство в областта на убежището (ще замести сегашната поредица от директиви и регламенти), като едновременно ще хармонизира и ще консолидира. · Създаване на европейски орган по въпросите на убежището , който отговаря за управление и координиране на съвместната политика на ЕС в областта на убежището. Такъв орган ще бъде под формата на агенция, но не само ще координира посочените дейности по практическото сътрудничество (Европейска служба за подкрепа в областта на предоставянето на убежище), но също така ще замести националните административни и съдебни органи, които вземат решения по молбите за убежище. Следователно този орган ще се превърне в общ европейски съдия, който разглежда централизирано всички молби за убежище и има правомощия за вземане на решения. Така този вариант е най-крайният начин за осигуряване на общо прилагане в целия ЕС на законодателството в областта на убежището. 5. СРАВНЕНИЕ НА ВАРИАНТИТЕ НА ПОЛИТИКАТА 5.1. Сравнение на оценките, резултати от разглеждането на вариантите Вариант А на политиката: Настоящо положениеВариант Б1 на политикатаВариант Б2 на политикатаВариант В на политикатаВариант Г на политикатаПредпочитан вариант на политиката (Б2+В)ПриложимостСъздаване на гаранции за това, че процедурите по предоставяне на убежище са достъпни за лицата, търсещи закрила, и се справят бързо и ефикасно с онези, които не се нуждаят от такава0√√√√√√√√√√√√√√√Гарантиране на по-високи общи стандарти за закрила0√√√√√√√√√√√√√√√√Засилване на своевременната и ефективна подкрепа на националните администрации в областта на предоставянето на убежище чрез насърчаване на практическото сътрудничество000√√√√√√√√√√√√√Подпомагане на механизми за солидарност за работа с лица, нуждаещи се от закрила, между отделните държави-членки и между ЕС и трети държави0√√√(√)√√√√√√√√√√√√Улесняване на интеграцията на лицата под закрила0√√√√√√√√√√√√√√√√Предотвратяване на явлението „пазаруване на убежище“ и на вторичните движения0√√√√√√√√√√√√√√ОсъществимостОсъществимост на транспонирането- по съществуващ договор- по нов договор00√√√√√0√√(√)0√(√)√√√(√)√√√√√√√√√Финансова осъществимост0-√√√√-√√(√)-√√-√√√√-√√(√)ВъздействияСоциални въздействия на ниво ЕС и в държавите-членки0√√√√√√√√√√√√Икономически въздействия на ниво ЕС и на национално ниво0√√√√0(√)√√√√Въздействие върху лицата, нуждаещи се от международна закрила0√√√√√√√√√√√√√√√√Въздействие върху трети държави0√√√√√√√√√√√√√√Основни права0√√√√√√√√√√√√√√√√√|||Вариант А на политиката: Настоящо положение|Вариант Б1 на политиката|Вариант Б2 на политиката|Вариант В на политиката|Вариант Г на политиката|Предпочитан вариант на политиката (Б2+В)|Приложимост|Създаване на гаранции за това, че процедурите по предоставяне на убежище са достъпни за лицата, търсещи закрила, и се справят бързо и ефикасно с онези, които не се нуждаят от такава|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Гарантиране на по-високи общи стандарти за закрила|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√||Засилване на своевременната и ефективна подкрепа на националните администрации в областта на предоставянето на убежище чрез насърчаване на практическото сътрудничество|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√||Подпомагане на механизми за солидарност за работа с лица, нуждаещи се от закрила, между отделните държави-членки и между ЕС и трети държави|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√||Улесняване на интеграцията на лицата под закрила|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Предотвратяване на явлението „пазаруване на убежище“ и на вторичните движения|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√|Осъществимост|Осъществимост на транспонирането- по съществуващ договор- по нов договор|||||||||0|0|√√|√√√|0|√√(√)|||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√||Финансова осъществимост|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)|Въздействия|Социални въздействия на ниво ЕС и в държавите-членки|0|√√√|√√|√|√√√|√√√||Икономически въздействия на ниво ЕС и на национално ниво|0|√√|√√|0(√)|√√|√√||Въздействие върху лицата, нуждаещи се от международна закрила|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√||Въздействие върху трети държави|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√|Основни права|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Вариант А на политиката: Настоящо положение|Вариант Б1 на политиката|Вариант Б2 на политиката|Вариант В на политиката|Вариант Г на политиката|Предпочитан вариант на политиката (Б2+В)| Приложимост|Създаване на гаранции за това, че процедурите по предоставяне на убежище са достъпни за лицата, търсещи закрила, и се справят бързо и ефикасно с онези, които не се нуждаят от такава|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Гарантиране на по-високи общи стандарти за закрила|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Засилване на своевременната и ефективна подкрепа на националните администрации в областта на предоставянето на убежище чрез насърчаване на практическото сътрудничество|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Подпомагане на механизми за солидарност за работа с лица, нуждаещи се от закрила, между отделните държави-членки и между ЕС и трети държави|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Улесняване на интеграцията на лицата под закрила|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Предотвратяване на явлението „пазаруване на убежище“ и на вторичните движения|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Осъществимост|Осъществимост на транспонирането- по съществуващ договор- по нов договор||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Финансова осъществимост|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Въздействия|Социални въздействия на ниво ЕС и в държавите-членки|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Икономически въздействия на ниво ЕС и на национално ниво|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Въздействие върху лицата, нуждаещи се от международна закрила|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Въздействие върху трети държави|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Основни права|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Вариант А на политиката: Настоящо положение|Вариант Б1 на политиката|Вариант Б2 на политиката|Вариант В на политиката|Вариант Г на политиката|Предпочитан вариант на политиката (Б2+В)| Приложимост|Създаване на гаранции за това, че процедурите по предоставяне на убежище са достъпни за лицата, търсещи закрила, и се справят бързо и ефикасно с онези, които не се нуждаят от такава|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Гарантиране на по-високи общи стандарти за закрила|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Засилване на своевременната и ефективна подкрепа на националните администрации в областта на предоставянето на убежище чрез насърчаване на практическото сътрудничество|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Подпомагане на механизми за солидарност за работа с лица, нуждаещи се от закрила, между отделните държави-членки и между ЕС и трети държави|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Улесняване на интеграцията на лицата под закрила|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Предотвратяване на явлението „пазаруване на убежище“ и на вторичните движения|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Осъществимост|Осъществимост на транспонирането- по съществуващ договор- по нов договор||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Финансова осъществимост|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Въздействия|Социални въздействия на ниво ЕС и в държавите-членки|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Икономически въздействия на ниво ЕС и на национално ниво|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Въздействие върху лицата, нуждаещи се от международна закрила|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Въздействие върху трети държави|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Основни права|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| 5.2. Предпочитаният вариант Предпочитаният вариант бе определен главно в сравнение с варианти Б1 (също в комбинация с В) и Г, и при почти същото ниво на положителните въздействия като при последния, той предполага по-малки затруднения в транспонирането и по-ниски финансови разходи и разходи по прилагането. Вариант Б1 предлага редица преимущества и в много отношения е подобен на Б2, но последният предполага малко по-ниско ниво на хармонизация в някои области и следователно за него има по-добри шансове да бъде успешно транспониран и прилаган. Вариант Г има един основен недостатък: за прехвърлянето на суверенитет от държавите-членки в полза на предложения европейски орган по въпросите на убежището на настоящия етап няма шанс да бъде приет от мнозинството държави-членки. Предпочитаният вариант има следните основни преимущества: · Той постига съответните резултати в подпомагането на един интегриран и всеобхватен подход спрямо проблемите в областта на убежището, като гарантира тази цел чрез по-високи общи стандарти на закрила и чрез подкрепа на дейностите по практическото сътрудничество. · Той гарантира подобрен достъп до закрила чрез започване на работа по сближаването на националните процедури за закрила при влизане и чрез изменение на директивата относно процедурата за статут на бежанец, за да улеснява този достъп. · Той установява по-високи общи стандарти в областта на убежището чрез засилени мерки по отношение на условията на приемане (т.е. улеснен достъп до трудовия пазар и здравеопазването), процедурите (обща процедура със силни гаранции) и признаването (т.е. общо определяне на два статута на международна закрила). · Той засилва своевременната и ефективна подкрепа на националните администрации чрез по-пълно сближаване на процесите на вземане на решения в държавите-членки посредством изграждането на Европейска служба за подкрепа в областта на предоставянето на убежище , която ще координира и следи за изпълнението на различни дейности. · Той насърчава истинската отговорност и солидарност между държавите-членки и между ЕС и трети държави чрез внасяне на подобрения в дъблинската система и чрез доброволната система на ЕС за повторно установяване , както и чрез доразработване на програмите за изграждане на капацитет и регионалните програми за закрила в трети държави. · Той спомага за интеграцията на лицата под закрила и особено на лицата, ползващи се от субсидиарна закрила, чрез предоставяне на по-голяма степен на правата, свързани с техния статут. По отношение на въздействията : · Той създава условия на по-голяма равнопоставеност в целия ЕС, като позволява по-ефикасно управление на потоците от бежанци между държавите-членки и дава по-голяма възможност за интегриране на лицата под закрила в приемащите общности. · Насърчавайки достъпа на кандидатите за статут на бежанец до трудовия пазар, този вариант има потенциал да ограничи в малка степен незаконното предлагане на работна ръка и да компенсира несъществения недостиг на квалифициран труд на трудовите пазари в държавите-членки. · Той предоставя по-голяма закрила на лицата, нуждаещи се от международна закрила, като намира по-добри решения за нуждите на по-уязвимите групи лица, включително подходяща чувствителност към конкретните затруднения и ограничения, с които могат да се сблъскат жените кандидатки за статут на бежанец при представяне на молбите си. · Той има цялостно силно благоприятно въздействие върху трети държави , като частично ги облекчава от възможен натиск поради търсене на убежище чрез доброволната схема на ЕС за повторно установяване и им дава възможност да повишат капацитета си за управление на бежанци чрез съответни програми за изграждане на капацитет . · Той утвърждава основните права на кандидатите за статут на бежанец и ползващите се с международна закрила лица, като създава благоприятна среда, за да се възползват от тези свои права. От гледна точка на разходите по-слабо обвързващият характер на предпочитания вариант на политиката предполага по-малки финансови и административни разходи в сравнение с процеса на пълна хармонизация . · Има обаче мерки като разпростирането на условията на приемане върху кандидатите за субсидиарна закрила и по-големите, свързани с процедурите гаранции, които неизбежно предполагат по-големи финансови и административни разходи в сравнение с настоящата ОЕСУ , макар че улесненият достъп на кандидатите за статут на бежанец до трудовия пазар може леко да тушира общите финансови последици. · Мерките за практическото сътрудничество ще доведат до допълнителни разходи поради необходимостта от обезпечаване на различните мерки за сътрудничество с достатъчна финансова подкрепа (т.е. споделена финансова подкрепа за проекти и обучение, финансиране на програми за изграждане на капацитет в трети държави). · Има вероятност административните разходи също да се повишат , като се има предвид по-честото използване на персонал в областта на предоставянето на убежище, който е необходим за осъществяване на предвидените мерки за сътрудничество. Изграждането на Европейска служба за подкрепа в областта на предоставянето на убежище обаче ще спомогне за това националните администрации да ограничат повишаването на административните разходи в дългосрочен план. 6. МОНИТОРИНГ И ОЦЕНКА Мониторингът и оценката на изпълнението на предпочитания вариант ще бъдат важни елементи в осигуряването на ефективността на плана за политика. Комисията ще осигури наличието на подходящи механизми за мониторинг на изпълнението на настоящия план за политика и ще играе водеща роля в процеса на наблюдение. Тя ще следи отблизо и за това стандартите за закрила на основните права в нейните предложения да не бъдат занижени по време на законодателния процес. Що се отнася до показателите за оценка на напредъка и ефективността на предпочитания вариант в постигането на целите на политиката, част от елементите, които ще бъдат взети предвид, са следните: · брой на новоподадените молби за убежище; · брой на отказите и на положителните решения за предоставяне на статут на бежанец или статут на субсидиарна закрила; · брой на кандидатите за статут на бежанец в сравнение с жителите и БВП; · брой на молбите и трансферите ,,Дъблин“; · брой на осъществените регионални програми за закрила и осигурените за тях ресурси; · брой на повторно установилите се бежанци от трети държави; · размер на финансовите ресурси, разпределени за Европейския бежански фонд; · размер на финансовите ресурси, разпределени за дейности по практическото сътрудничество, включително за създаването на Европейска служба за подкрепа в областта на предоставянето на убежище. [1] COM(2007) 301. [2] Получените 89 отговора се намират на следния интернет адрес: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm [3] Доклад за оценката на дъблинската система (COM (2007) 299); Доклад за прилагането на Директива 2003/9/ЕО от 27 януари 2003 г. за определяне на минимални стандарти относно приемането на лица, търсещи убежище (COM (2007) 745). [4] Становището ще бъде поместено на следния интернет адрес: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm PL (...PICT...)|KOMISJA WSPÓLNOT EUROPEJSKICH| Bruksela, dnia 17.6.2008 SEK(2008) 2030 DOKUMENT ROBOCZY SŁUŻB KOMISJI uzupełniający KOMUNIKAT KOMISJI DO PARLAMENTU EUROPEJSKIEGO, RADY, EUROPEJSKIEGO KOMITETU EKONOMICZNO-SPOŁECZNEGO I KOMITETU REGIONÓW PLAN POLITYKI AZYLOWEJ: ZINTEGROWANA STRATEGIA OCHRONY NA CAŁYM OBSZARZE UE Streszczenie oceny skutków {COM(2008) 360 wersja ostateczna} {SEC(2008) 2029} 1. WPROWADZENIE W dniu 1 czerwca Komisja przedstawiła zieloną księgę COM(2007) 301. mającą na celu określenie możliwych wariantów dla drugiego etapu tworzenia wspólnego europejskiego systemu azylowego (CSEAS). W toku konsultacji publicznych zebrano 89 odpowiedzi od szerokiego kręgu zainteresowanych osób Otrzymane 89 odpowiedzi są dostępne na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . Podniesione w trakcie konsultacji kwestie oraz zgłoszone sugestie stanowiły dobrą podstawę do opracowania niniejszego planu polityki oraz oceny jego skutków.[1][2] COM(2007) 301. Otrzymane 89 odpowiedzi są dostępne na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm Komisja zleciła zewnętrzne badanie, aby uzyskać wsparcie przy przygotowaniu oceny skutków. Niniejsze sprawozdanie opiera się w głównej mierze na tym badaniu oraz na analizie odpowiedzi nadesłanych w reakcji na zieloną księgę, a także na istniejących sprawozdaniach z oceny instrumentów polityki azylowej WE Sprawozdanie z oceny systemu dublińskiego (COM (2007) 299); sprawozdanie z oceny stosowania dyrektywy ustanawiającej minimalne normy dotyczące przyjmowania osób ubiegających się o azyl (COM (2007) 745). .[3] Sprawozdanie z oceny systemu dublińskiego (COM (2007) 299); sprawozdanie z oceny stosowania dyrektywy ustanawiającej minimalne normy dotyczące przyjmowania osób ubiegających się o azyl (COM (2007) 745). W okresie od grudnia 2007 r. do marca 2008 r. odbyły się posiedzenia z udziałem ekspertów akademickich, przedstawicieli państw członkowskich, organizacji pozarządowych, UNHCR i członków Parlamentu Europejskiego w celu zapoznania się z ich opiniami na temat przyszłych kierunków rozwoju określonych elementów CEAS. O opinię w sprawie projektu ostatecznej wersji sprawozdania z oceny skutków zwrócono się do Rady ds. Ocen Skutków (IAB), działającej przy Komisji, która wydała swoją opinię w dniu 21 kwietnia 2008 r. Opinia ta będzie dostępna na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm. . Zalecenia IAB zostały należycie uwzględnione.[4] Opinia ta będzie dostępna na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm. Większość środków indywidualnych zaproponowanych w planie polityki zostanie poddana szczegółowym ocenom skutków. W szczególności zmiany wprowadzane do dyrektywy ustanawiającej minimalne normy dotyczące przyjmowania osób ubiegających się o azyl, dyrektywy w sprawie minimalnych norm dla kwalifikacji i dyrektywy w sprawie ustanowienia minimalnych norm dotyczących procedur nadawania i cofania statusu uchodźcy w państwach członkowskich oraz do rozporządzenia dublińskiego i rozporządzenia EURODAC będą oparte na ocenach skutków. 2. AKTUALNY STAN RZECZY I PROBLEMY W dziedzinie azylu wskazano następujące problemy: · środki i praktyki prawne zapobiegające nieprawidłowej imigracji mogą w niektórych przypadkach utrudniać dostęp do uzyskiwania ochrony przez osoby ubiegające się o azyl, · imigranci niewymagający ochrony wykorzystują system azylowy w celu wjazdu do UE i pozostania na jej terytorium, · wtórne przemieszczanie się osób ubiegających się o azyl i starających się o przyznanie im międzynarodowej ochrony w więcej niż jednym państwie członkowskim nakłada niesprawiedliwe obciążenia na administracje krajowe, jak i na osoby ubiegające się o azyl, · systemy azylowe niektórych państw członkowskich są przeciążone, · coraz częściej osoby ubiegają się o ochronę z powodów nieprzewidzianych w standardowym systemie ochrony uchodźców (konwencja genewska) i otrzymują status osób chronionych z mniejszym pakietem gwarancji, · rozbieżne praktyki krajowe prowadzą do ogromnych różnic, jeśli chodzi o uznawanie ochrony w państwach członkowskich, i przyczyniają się do braku jednolitego poziomu ochrony w UE, · osoby wymagające ochrony muszą zmierzyć się ze szczególnie problemami związanymi z integracja, a niektóre z nich są w wyjątkowo podatne na zagrożenia, · w skali całego świata większość uchodźców pozostaje w regionach nieodległych od ich krajów pochodzenia, pozbawiona jest perspektyw na przyszłość i stanowi obciążenie dla biednych rozwijających się krajów. W ocenie skutków zawarto możliwy scenariusz rozwoju sytuacji w przypadku braku podjęcia środków na poziomie UE i stwierdzono, że obecne problemy nie zniknęłyby oraz że potrzeba podjęcia działań przez UE jest uzasadniona. W ocenie tej omówiono także zmiany, jakie do ram prawnych wprowadza traktat lizboński, i stwierdzono, że nowy artykuł dotyczący kwestii azylu pozwala na określenie i wymaga określenia bardziej ambitnych celów niż obecnie obowiązujące. Z punktu widzenia praw podstawowych włączenie karty do nowego traktatu również umocni niektóre prawa związane z azylem, w tym prawo niedopuszczalności wydalenia. 3. ZAŁOŻENIA POLITYKI Ogólnie celem drugiej fazy CEAS jest zaoferowanie, dzięki kompleksowemu podejściu do kwestii ochrony w całej UE, odpowiedniego statusu na równych warunkach obywatelom krajów trzecich wymagającym międzynarodowej ochrony, a także zapewnienie przestrzegania zasady niedopuszczalności wydalenia. W ramach tej polityki realizowane są w szczególności następujące cele: I) zapewnienie dostępu do procedur azylowych osobom ubiegającym się o ochronę oraz szybkiego i efektywnego postępowania w przypadku osób niewymagających ochrony; II) zapewnienie wyższych wspólnych norm ochrony; III) wzmocnienie szybkiego i efektywnego wsparcia dla krajowych organów odpowiedzialnych za kwestie azylu poprzez promowanie praktycznej współpracy; IV) opracowanie mechanizmów solidarności dla postępowania w przypadku osób wymagających ochrony między państwami członkowskimi i między UE i krajami trzecimi; V) ułatwianie integracji osób objętych ochroną; VI) zapobieganie zjawisku handlowania azylem oraz wtórnemu przemieszczaniu się osób. 4. WARIANTY POLITYKI 4.1. Wariant A: utrzymanie obecnej sytuacji Państwa członkowskie kontynuowałyby obecne strategie w ramach istniejących przepisów prawnych, które nie uległyby zmianie. Kontynuowane byłyby rozpoczęte już działania. Państwa członkowskie powinny dokonać transpozycji istniejących instrumentów prawnych, a Komisja powinna monitorować ich realizację. 4.2. Wariant B1: całkowita harmonizacja prawodawstwa UE Wariant ten gwarantowałby, że system azylowy UE stanie się spójny, kompleksowy i będzie zapewniał najwyższe normy dzięki wysiłkom na rzecz całkowitej harmonizacji i eliminacji jego wad wynikających z przyjęcia minimalnego stopnia harmonizacji przepisów w pierwszej fazie CEAS. Realizacja tego celu obejmowałaby między innymi: · ustalenie warunków przyjmowania osób ubiegających się o azyl; · uznanie odpowiedniego poziomu ochrony dla osób jej wymagających; · ustanowienie jednolitej i efektywnej procedury azylowej; · zapewnienie większej solidarności i odpowiedzialności między państwami członkowskimi oraz między UE jako całością i krajami trzecimi. 4.3. Wariant B2: dalszy rozwój prawodawstwa UE W tym wariancie największy nacisk zostałby położony na kontynuowanie wysiłków na rzecz coraz większej harmonizacji krajowych przepisów dotyczących azylu, jednak bez dążenia do całkowitej harmonizacji we wszystkich dziedzinach i przy zapewnieniu wysokich norm ochrony. Wariant ten zakłada wprowadzenie pewnych zmian w zakresie warunków przyjmowania, obejmujących: · ulepszenie przepisów powiązanych z materialnymi warunkami przyjmowania, · ułatwienie dostępu do rynku pracy dla osób ubiegających się o azyl bez utrudnień wynikających z dodatkowych krajowych ograniczeń, · ustanowienie przepisów gwarantujących, ze zatrzymania nie będą dokonywane arbitralnie, · efektywne określenie potrzeb materialnych i zdrowotnych osób szczególnie narażonych na zagrożenia i mających specyficzne potrzeby, w tym związane z kwestiami płci. Wprowadzone zostaną następujące zasadnicze elementy związane z kwestią kwalifikowania: · ustanowienie dwóch odrębnych jednolitych statusów: jednego dla uchodźców i jednego dla osób objętych ochroną uzupełniającą, · rozszerzenie zakresu stosowania wspólnotowych przepisów dotyczących łączenia rodzin na osoby objęte ochroną uzupełniającą, · zbadanie możliwości ustanowienia efektywnego mechanizmu przekazywania odpowiedzialności za ochronę. Wprowadzenie nowego elementu do procedur: · definicja jednolitej procedury poprzez harmonizację wspólnych towarzyszących gwarancji (dostęp do procedur, postępowanie odwoławcze ze skutkiem zawieszającym, pomoc prawna, termin wydania decyzji w pierwszej instancji, większa równość płci) w przypadku wszystkich procedur krajowych Podstawowe działania interwencyjne powiązane z kwestiami solidarności i odpowiedzialności: · wzmocnienie i wyjaśnienie pewnej liczby przepisów zawartych w rozporządzeniu dublińskim i rozporządzeniu EURODAC w celu wzmocnienia efektywności oraz zapewnienia lepszego ich przestrzegania i jednolitego stosowania przez państwa członkowskie (w szczególności przepisów dotyczących klauzuli suwerenności i klauzuli humanitarnej, także przepisów dotyczących jedności rodziny), a także zwiększenia możliwości zawieszenia („zawieszone powroty”) w określonych przypadkach stosowania przepisów rozporządzenia dublińskiego, aby odciążyć państwa członkowskie, · wdrożenie zasady solidarności finansowej stosowanej w wyjątkowych przypadkach, która ma zostać przyjęta w celu wspierania państw członkowskich w przypadkach szczególnych obciążeń, · ustanowienie dobrowolnego systemu przesiedleń w celu wspierania krajów trzecich z dużą liczbą uchodźców, · zbliżenie różnego rodzaju krajowych procedur przyjmowania ochronnego. 4.4. Wariant C: współpraca i wymiana najlepszych praktyk W tym wariancie nacisk położony byłby na zacieśnianie praktycznej współpracy między państwami członkowskimi: tak aby w większym stopniu ujednolicić instrumenty legislacyjne istniejące w poszczególnych państwach członkowskich (w celu uniknięcia dysproporcji i tym samym różnic w faktycznym poziomie przyznawanej ochrony). Ta praktyczna współpraca przyniosłaby także korzyści w kontekście utrzymania wymiaru zewnętrznego polityki UE dotyczącej kwestii azylu. Cel ten zostałby osiągnięty poprzez ustanowienie pewnego rodzaju strukturalnego i stałego wsparcia, ewentualnie w postaci Europejskiego Urzędu Wsparcia ds. Polityki Azylowej, który zostałby ustanowiony na mocy rozporządzenia lub decyzji UE i odpowiadałby za niektóre, bądź wszystkie, wymienione poniżej obszary działań: informacje o krajach pochodzenia; szkolenia i zwiększanie możliwości; praktyczna pomoc państwom członkowskim, wymiar zewnętrzny, ocena i monitoring. 4.5. Wariant D: Ogólny kompleksowy instrument prawny dotyczący azylu i powołanie europejskiego organu ds. azylu · Ogólna inicjatywa legislacyjna w zakresie prawodawstwa UE dotyczącego azylu, mająca na celu konsolidację różnych istniejących instrumentów prawnych. Jeżeli chodzi o kwestie merytoryczne, niniejszy wariant niemal w całości obejmowałby wszystkie opcje zaproponowane w wariancie B1, jednak w odniesieniu do formy działań, niniejszy wariant prowadziłby do przyjęcia jednolitego instrumentu, w którym zebrane byłyby wszystkie europejskie przepisy prawne dotyczące azylu (i który zastępowałby obecnie obowiązujące dyrektywy i rozporządzenia w tym obszarze), przyczyniając się tym samym do harmonizacji i konsolidacji prawodawstwa. · Utworzenie europejskiego organu ds. azylu odpowiedzialnego za zarządzanie wspólną polityką UE w obszarze azylu i jej koordynację. Tego rodzaju organ miałby formę agencji, jednak zajmowałby się nie tylko koordynacją wymienionych powyżej działań w ramach praktycznej współpracy („Europejski Urząd Wsparcia ds. Polityki Azylowej”): zastąpiłby on również krajowe organy administracyjne i sądowe podejmujące decyzje w sprawie wniosków o azyl. Organ ten stałby się zatem wspólnym europejskim organem rozstrzygającym, skupiającym wszystkie decyzje azylowe i posiadającym uprawnienia decyzyjne. Wariant ten zawiera tym samym najdalej idące propozycje mające zapewnić wspólne stosowanie prawa azylowego UE w całej Unii. 5. PORÓWNANIE POSZCZEGÓLNYCH WARIANTÓW POLITYKI 5.1. Porównanie ocen, wyniki ważenia Wariant A: zachowanie status quoWariant B1:Wariant B2:Wariant C:Wariant D:Preferowany wariant (B2+C)ZnaczenieZapewnienie dostępności procedur azylowych osobom ubiegającym się o ochronę oraz szybkiego i efektywnego postępowania w przypadku osób niewymagających ochrony0√√√√√√√√√√√√√√√Zapewnienie wysokich wspólnych norm ochrony0√√√√√√√√√√√√√√√√wzmocnienie szybkiego i efektywnego wsparcia dla krajowych organów odpowiedzialnych za kwestie azylu poprzez promowanie praktycznej współpracy000√√√√√√√√√√√√√Opracowanie mechanizmów solidarności między państwami członkowskimi i między UE i krajami trzecimi, stosowanych w postępowaniu wobec osób wymagających ochrony0√√√(√)√√√√√√√√√√√√Ułatwianie integracji osób objętych ochroną0√√√√√√√√√√√√√√√√Zapobieganie zjawisku handlowania azylem oraz wtórnemu przemieszczaniu się osób0√√√√√√√√√√√√√√WykonalnośćWykonalność transpozycji- na mocy obowiązującego traktatu- na mocy nowego traktatu00√√√√√0√√(√)0√(√)√√√(√)√√√√√√√√√Wykonalność finansowa0-√√√√-√√(√)-√√-√√√√-√√(√)SkutkiSkutki społeczne na poziomie UE i państw członkowskich0√√√√√√√√√√√√Skutki gospodarcze na poziomie UE i krajowym0√√√√0(√)√√√√Skutki dla osób potrzebujących międzynarodowej ochrony0√√√√√√√√√√√√√√√√Skutki dla krajów trzecich0√√√√√√√√√√√√√√Prawa podstawowe0√√√√√√√√√√√√√√√√√|||Wariant A: zachowanie status quo|Wariant B1:|Wariant B2:|Wariant C:|Wariant D:|Preferowany wariant (B2+C)|Znaczenie|Zapewnienie dostępności procedur azylowych osobom ubiegającym się o ochronę oraz szybkiego i efektywnego postępowania w przypadku osób niewymagających ochrony|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Zapewnienie wysokich wspólnych norm ochrony|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√||wzmocnienie szybkiego i efektywnego wsparcia dla krajowych organów odpowiedzialnych za kwestie azylu poprzez promowanie praktycznej współpracy|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√||Opracowanie mechanizmów solidarności między państwami członkowskimi i między UE i krajami trzecimi, stosowanych w postępowaniu wobec osób wymagających ochrony|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√||Ułatwianie integracji osób objętych ochroną|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Zapobieganie zjawisku handlowania azylem oraz wtórnemu przemieszczaniu się osób|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√|Wykonalność|Wykonalność transpozycji- na mocy obowiązującego traktatu- na mocy nowego traktatu|||||||||0|0|√√|√√√|0|√√(√)|||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√||Wykonalność finansowa|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)|Skutki|Skutki społeczne na poziomie UE i państw członkowskich|0|√√√|√√|√|√√√|√√√||Skutki gospodarcze na poziomie UE i krajowym|0|√√|√√|0(√)|√√|√√||Skutki dla osób potrzebujących międzynarodowej ochrony|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√||Skutki dla krajów trzecich|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√|Prawa podstawowe|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Wariant A: zachowanie status quo|Wariant B1:|Wariant B2:|Wariant C:|Wariant D:|Preferowany wariant (B2+C)| Znaczenie|Zapewnienie dostępności procedur azylowych osobom ubiegającym się o ochronę oraz szybkiego i efektywnego postępowania w przypadku osób niewymagających ochrony|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Zapewnienie wysokich wspólnych norm ochrony|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |wzmocnienie szybkiego i efektywnego wsparcia dla krajowych organów odpowiedzialnych za kwestie azylu poprzez promowanie praktycznej współpracy|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Opracowanie mechanizmów solidarności między państwami członkowskimi i między UE i krajami trzecimi, stosowanych w postępowaniu wobec osób wymagających ochrony|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Ułatwianie integracji osób objętych ochroną|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Zapobieganie zjawisku handlowania azylem oraz wtórnemu przemieszczaniu się osób|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Wykonalność|Wykonalność transpozycji- na mocy obowiązującego traktatu- na mocy nowego traktatu||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Wykonalność finansowa|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Skutki|Skutki społeczne na poziomie UE i państw członkowskich|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Skutki gospodarcze na poziomie UE i krajowym|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Skutki dla osób potrzebujących międzynarodowej ochrony|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Skutki dla krajów trzecich|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Prawa podstawowe|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Wariant A: zachowanie status quo|Wariant B1:|Wariant B2:|Wariant C:|Wariant D:|Preferowany wariant (B2+C)| Znaczenie|Zapewnienie dostępności procedur azylowych osobom ubiegającym się o ochronę oraz szybkiego i efektywnego postępowania w przypadku osób niewymagających ochrony|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Zapewnienie wysokich wspólnych norm ochrony|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |wzmocnienie szybkiego i efektywnego wsparcia dla krajowych organów odpowiedzialnych za kwestie azylu poprzez promowanie praktycznej współpracy|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Opracowanie mechanizmów solidarności między państwami członkowskimi i między UE i krajami trzecimi, stosowanych w postępowaniu wobec osób wymagających ochrony|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Ułatwianie integracji osób objętych ochroną|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Zapobieganie zjawisku handlowania azylem oraz wtórnemu przemieszczaniu się osób|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Wykonalność|Wykonalność transpozycji- na mocy obowiązującego traktatu- na mocy nowego traktatu||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Wykonalność finansowa|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Skutki|Skutki społeczne na poziomie UE i państw członkowskich|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Skutki gospodarcze na poziomie UE i krajowym|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Skutki dla osób potrzebujących międzynarodowej ochrony|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Skutki dla krajów trzecich|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Prawa podstawowe|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| 5.2. Preferowany wariant Preferowany wariant ustalono głównie poprzez porównanie wariantu D z wariantem B1(także w połączeniu z wariantem C), który, oferując porównywalny poziom pozytywnych skutków do poziomu oferowanego przez wariant D, pociąga za sobą mniejsze trudności związane z transpozycją, niższe koszty finansowe i niższe koszty wdrożenia. Wariant B1 ma wiele zalet i w wielu aspektach jest podobny do wariantu B2, niemniej wariant B2 zakłada nieco niższy poziom harmonizacji w niektórych obszarach, w związku z czym istnieją większe szanse na to, że możliwa byłaby jego udana transpozycja oraz implementacja. Wariant D ma jedną zasadniczą wadę: przeniesienie suwerenności w tym obszarze z państw członkowskich do proponowanego europejskiego organu ds. azylu nie ma na obecnym etapie szans na akceptację ze strony większości państw członkowskich. Podstawowe zalety preferowanego wariantu są następujące: · pozwala na osiągnięcie rezultatów w omawianej dziedzinie w zakresie promowania zintegrowanego i kompleksowego podejścia do kwestii azylowych, gwarantując realizację tego celu poprzez wyższe normy ochrony i wsparcie działań w ramach praktycznej współpracy; · zapewnia lepszy dostęp do ochrony, ponieważ zakłada rozpoczęcie prac nad zbliżaniem krajowych procedur przyjmowania ochronnego oraz wprowadzenie zmian do dyrektywy dotyczącej procedur, tak aby uwzględniała w większym stopniu kwestie dostępu; · ustanawia wyższe wspólne normy w obszarze azylu poprzez wzmocnione środki dotyczące warunków przyjmowania (tj. łatwiejszy dostęp do rynku pracy i opieki zdrowotnej), procedur (wspólna procedura obejmująca mocne gwarancje), kwalifikowania (tj. wspólna definicja dwóch statusów międzynarodowej ochrony); · zwiększa szybkie i efektywne wsparcie dla administracji krajowych , przyczyniając się do ujednolicenia procedur podejmowania decyzji w państwach członkowskich poprzez utworzenie Europejskiego Urzędu Wsparcia ds. Polityki Azylowej , który zajmowałby się koordynowaniem i monitorowaniem różnych działań; · promuje faktyczną wzajemną odpowiedzialność i solidarność państw członkowskich i odpowiedzialność i solidarność UE wobec krajów trzecich , wprowadzając ulepszenia w stosunku do systemu dublińskiego i unijnego dobrowolnego programu przesiedleń , oraz dalszy rozwój programów służących zwiększaniu możliwości i regionalnych programów ochrony w krajach trzecich; · wspiera integrację osób chronionych, a zwłaszcza osób objętych ochroną uzupełniającą, zwiększając prawa powiązane z ich statutem. W odniesieniu do skutków wariant ten: · przyczynienia się do stworzenia na terenie całej UE bardziej jednolitych warunków, co pozwoli na efektywniejsze zarządzanie przepływami uchodźców między państwami członkowskimi, dając większe szanse na integrację osób objętych ochroną w społecznościach, które ich przyjmują; · zwiększając dostęp do rynku pracy dla osób ubiegających się o azyl, potencjalnie może się przyczynić do pewnego zmniejszenia podaży nielegalnej siły roboczej i rozwiązania problemu braku pracowników wykwalifikowanych w określonych zawodach na rynkach pracy państw członkowskich; · zapewnia większą ochronę osobom wymagającym międzynarodowej ochrony dzięki lepszemu ukierunkowaniu na potrzeby tych grup, które są bardziej podatne na zagrożenia, w tym należycie uwzględnia szczególne trudności i ograniczenia, na jakie mogą być narażone kobiety ubiegające się o azyl podczas składania wniosku; · ma ogólny wysoce pozytywny wpływ na kraje trzecie , częściowo zmniejszając ich obciążenia w zakresie azylu, dzięki unijnemu dobrowolnemu programowi przesiedleń, a także pozwala tym krajom na zwiększenie swoich możliwości w obszarze zarządzania kwestiami azylowymi dzięki odpowiednim programom służącym budowaniu możliwości ; · wzmacnia prawa podstawowe osób ubiegających się o azyl i osób korzystających z międzynarodowej ochrony, zapewniając warunki pozwalające im lepiej korzystać z tych praw. Jeżeli chodzi o koszty, preferowany wariant, dzięki temu, że ma mniej wiążący charakter, pociąga za sobą niższe koszty finansowe i administracyjne w porównaniu z procesem całkowitej harmonizacji . · Niemniej niektóre środki, takie jak objęcie warunkami przyjęcia także osób ubiegających się o ochronę uzupełniającą czy wzmocnione gwarancje, nieuchronnie pociągają za sobą wyższe koszty finansowe i administracyjne w porównaniu do obecnego systemu azylowego CEAS , aczkolwiek ułatwienia w dostępie do rynku pracy dla osób występujących o azyl mogłyby w niewielkim stopniu zmniejszyć ogólne skutki finansowe. · Środki w zakresie praktycznej współpracy pociągną za sobą dodatkowe koszty w związku z koniecznością wsparcia różnych środków współpracy pomocą finansową (tj. dzielone wsparcie finansowe na projekty i szkolenia, finansowanie programów służących budowaniu możliwości w krajach trzecich). · Przewiduje się także wzrost kosztów administracyjnych , biorąc pod uwagę większe zapotrzebowanie na pracowników zajmujących się kwestiami azylu niezbędnych w kontekście wprowadzenia przewidzianych środków współpracy. Utworzenie Europejskiego Urzędu Wsparcia ds. Polityki Azylowej pomogłoby jednak administracjom krajowym złagodzić skutki wzrostu kosztów administracyjnych w perspektywie długoterminowej. 6. MONITOROWANIE I OCENA Monitorowanie i ocena wdrażania preferowanego wariantu będzie miało duże znaczenie dla zapewnienie efektywności omawianego planu polityki. Komisja zapewni odpowiednie mechanizmy pozwalające na monitorowanie procesu wdrażania planu polityki i będzie odgrywać główną rolę w tym procesie monitorowania. Będzie również czuwała nad tym, aby normy ochrony praw podstawowych zawarte w jej wnioskach nie zostały osłabione w toku procesu legislacyjnego. Jako wskaźniki służące do oceny postępów we wdrażaniu oraz efektywności preferowanego wariantu w zakresie realizacji celów polityki można rozważyć, między innymi, następujące czynniki: · liczba nowych wniosków o azyl, · liczba odmownych i pozytywnych decyzji w sprawie przyznania statusu uchodźcy bądź statusu osoby objętej ochroną uzupełniającą, · liczba osób ubiegających się o azyl w porównaniu z liczbą mieszkańców i PKB, · liczba wniosków i przeniesień w ramach systemu dublińskiego, · liczba wdrożonych regionalnych programów pomocy oraz przeznaczonych na nie zasobów, · liczba przesiedlonych uchodźców z krajów trzecich, · poziom zasobów finansowych przydzielonych na EFU, · wysokość środków finansowych przydzielonych na działania w ramach praktycznej współpracy, w tym na utworzenie Europejskiego Urzędu Wsparcia ds. Polityki Azylowej. [1] COM(2007) 301. [2] Otrzymane 89 odpowiedzi są dostępne na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm [3] Sprawozdanie z oceny systemu dublińskiego (COM (2007) 299); sprawozdanie z oceny stosowania dyrektywy ustanawiającej minimalne normy dotyczące przyjmowania osób ubiegających się o azyl (COM (2007) 745). [4] Opinia ta będzie dostępna na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm. DE (...PICT...)|KOMMISSION DER EUROPÄISCHEN GEMEINSCHAFTEN| Brüssel, den 17.6.2008 SEK(2008) 2030 ARBEITSPAPIER DER KOMMISSIONSDIENSTSTELLEN Begleitdokument zu der MITTEILUNG DER KOMMISSION AN DAS EUROPÄISCHE PARLAMENT, DEN RAT, DEN EUROPÄISCHEN WIRTSCHAFTS- UND SOZIALAUSSCHUSS UND DEN AUSSCHUSS DER REGIONEN KÜNFTIGE ASYLSTRATEGIE: EIN INTEGRIERTES KONZEPT FÜR EUROPAWEITEN SCHUTZ Zusammenfassung der Folgenabschätzung {KOM(2008) 360 endgültig} {SEK(2008) 2029} EINFÜHRUNG Die Kommission legte im Juni 2007 ein Grünbuch KOM(2007) 301. mit dem Ziel vor, Möglichkeiten für das weitere Vorgehen in der zweiten Phase des gemeinsamen europäischen Asylsystems auszuloten. Im Rahmen der öffentlichen Anhörung gingen 89 Beiträge von unterschiedlichsten Interessengruppen Die 89 Beiträge können eingesehen werden unter: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm ein. Die dabei aufgeworfenen Fragen und Vorschläge liefern die Grundlage für die hier vorgestellte künftige Asylstrategie und die dazu gehörige Folgenabschätzung. Eine externe Studie sollte der Kommission Elemente für die Ausarbeitung dieser Folgenabschätzung liefern. In Verbindung mit einer Analyse der Beiträge zum Grünbuch und den bereits vorliegenden Bewertungen der Asylinstrumente der EG Bericht zur Bewertung des Dublin-Systems (KOM (2007) 299); Bericht zur Bewertung der Richtlinie über Aufnahmebedingungen (KOM (2007) 745). stellt diese Studie die Hauptgrundlage für den vorliegenden Bericht dar. [1][2][3] KOM(2007) 301. Die 89 Beiträge können eingesehen werden unter: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm Bericht zur Bewertung des Dublin-Systems (KOM (2007) 299); Bericht zur Bewertung der Richtlinie über Aufnahmebedingungen (KOM (2007) 745). Von Dezember 2007 bis März 2008 fanden Treffen mit wissenschaftlichen Sachverständigen, Vertretern der Mitgliedstaaten, verschiedenen Nichtregierungsorganisationen, dem UN-Hochkommissariat für Flüchtlingsfragen und mit Mitgliedern des Europäischen Parlaments statt, auf denen die Kommission einen Eindruck davon gewann, wie diese zur künftigen Entwicklung bestimmter Teile des gemeinsamen europäischen Asylsystems stehen. Der Ausschuss für Folgenabschätzung der Kommission wurde zum Entwurf des endgültigen Folgenabschätzungsberichts gehört und gab am 21. April 2008 seine Stellungnahme ab Die Stellungnahme wird hier eingestellt: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . Seinen Empfehlungen wurde gebührend Rechnung getragen.[4] Die Stellungnahme wird hier eingestellt: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm Zu den meisten der in der Strategie vorgesehenen Einzelmaßnahmen ist eine spezifische Folgenabschätzung geplant. Insbesondere Änderungen an den Richtlinien über Aufnahmebedingungen, Verfahren und Anerkennung sowie an der Dublin- und der EURODAC-Verordnung werden erst nach einer Folgenabschätzung vorgenommen. 1. SACHSTAND UND PROBLEME Im Asylbereich wurden folgende Probleme offengelegt: · Legitime Maßnahmen und Praktiken zur Bekämpfung der illegalen Einwanderung können Asylsuchenden den Zugang zum Schutz in der EU erschweren. · Das Asylsystem wird von nicht schutzbedürftigen Einwanderern zur Einreise und zum Aufenthalt in der EU missbraucht. · Die Sekundärmigration von Asylbewerbern, die in mehreren Mitgliedstaaten internationalen Schutz beantragen, bedeutet eine unfaire Belastung der nationalen Verwaltungen und der Asylsuchenden selbst. · Die Asylsysteme einiger Mitgliedstaaten sind überlastet. · Immer häufiger bitten Menschen aus anderen als den in der traditionellen Flüchtlingsregelung (Genfer Übereinkommen) vorgesehenen Gründen um Schutz und erhalten einen Schutzstatus, der schwächere Garantien beinhaltet. · Wegen abweichender nationaler Praktiken wird die Anerkennung des Schutzes in den Mitgliedstaaten äußerst unterschiedlich gehandhabt, so dass europaweit ein uneinheitliches Schutzniveau besteht. · Schutzbedürftige Personen sehen sich mit besonderen Integrationsproblemen konfrontiert und sind zum Teil hilfsbedürftig. · Weltweit gilt, dass sich die meisten Flüchtlinge in Regionen nahe ihren Herkunftsländern aufhalten, wo die Aussichten schlecht sind und die Flüchtlinge eine Belastung für arme Entwicklungsländer darstellen. In der Folgenabschätzung wird untersucht, wie sich die Lage weiter entwickeln könnte, wenn auf EU-Ebene nicht gehandelt würde, und der Schluss gezogen, dass die Probleme weiter bestehen würden und ein Tätigwerden der EU daher durchaus gerechtfertigt ist. So wird geprüft, wie sich die Änderungen, die durch den Vertrag von Lissabon bewirkt werden sollen, auf den Rechtsrahmen auswirken werden, und festgestellt, dass der neue Asylartikel ein höheres Schutzniveau erlaubt und verlangt. Bei den Grundrechten rücken einige asylbezogene Rechte, wie das Recht auf Nichtzurückweisung, durch die Aufnahme der Charta in den Reformvertrag stärker in den Blickpunkt. 2. ZIELE Allgemeines Ziel der zweiten Phase des gemeinsamen europäischen Asylsystems ist es, Drittstaatsangehörigen, die internationalen Schutzes bedürfen, mithilfe eines Gesamtkonzepts einen angemessenen Status unter gleichen Bedingungen anzubieten und dem Grundsatz der Nichtzurückweisung Geltung zu verschaffen. Dieses Konzept stellt insbesondere auf folgende Einzelziele ab: I) Die Asylverfahren müssen den um Schutz nachsuchenden Personen offenstehen, und Anträge nicht schutzbedürftiger Personen müssen rasch und effizient bearbeitet werden. II) Höhere gemeinsame Schutzstandards sind zu gewährleisten. III) Die nationalen Asylbehörden müssen durch Intensivierung der praktischen Zusammenarbeit zügiger und wirksamer unterstützt werden. IV) Es gilt, Mechanismen für die Solidarität zwischen den Mitgliedstaaten und zwischen der EU und Drittländern bei der Behandlung von schutzbedürftigen Personen zu fördern. V) Die Integration von Personen, denen Schutz gewährt wird, muss erleichtert werden. VI) Asylshopping und Sekundärmigration müssen verhindert werden. 3. OPTIONEN 3.1. Option A: Status quo Die derzeitige Situation in den Mitgliedstaaten würde im geltenden Rechtsrahmen, der nicht geändert würde, fortbestehen. Die laufenden Aktivitäten würden fortgesetzt. Die vorhandenen Rechtsinstrumente sollten von allen Mitgliedstaaten umgesetzt und die Anwendung von der Kommission überwacht werden. 3.2. Option B1: Vollständige Harmonisierung der EU-Vorschriften Bei dieser Option wäre gewährleistet, dass das EU-Asylsystem durch eine möglichst vollständige Harmonisierung und die Beseitigung von Mängeln, die durch die Einigung auf den kleinsten gemeinsamen Nenner verursacht wurden, zu einem kohärenten, umfassenden System weiterentwickelt würde, das höchste Schutzstandards bietet. Dies würde unter anderem durch Folgendes erreicht: · Festlegung angemessener Aufnahmebedingungen für Asylsuchende · Zuerkennung eines angemessenen Maßes an Schutz für schutzbedürftige Personen · Einführung eines einheitlichen und wirksamen Asylverfahrens · mehr Solidarität und Verantwortung im Verhältnis der Mitgliedstaaten zueinander sowie zwischen der EU insgesamt und Drittstaaten. 3.3. Option B2: Weiterentwicklung der EU-Rechtsvorschriften Schwerpunkte dieser Option wären die Fortsetzung der Arbeiten mit Blick auf eine zunehmende Harmonisierung der nationalen Asylvorschriften, wobei allerdings nicht in jedem Bereich eine vollständige Harmonisierung erreicht würde, und die Gewährleistung hoher Schutzstandards. Bei dieser Option sind folgende Maßnahmen im Bereich Aufnahmebedingungen vorgesehen: · Verbesserung der Bestimmungen über die materiellen Aufnahmebedingungen · Erleichterung des Zugangs von Asylbewerbern zum Arbeitsmarkt ohne zusätzliche von den Mitgliedstaaten errichtete Hürden · Festlegung von Regeln, um willkürliche Gewahrsamnahme zu verhindern · klare Feststellung des gesundheitlichen und materiellen Bedarfs von hilfsbedürftigen Personen sowie von Personen mit besonderen Bedürfnissen, einschließlich der Berücksichtigung geschlechterspezifischer Aspekte. Maßnahmen im Bereich Anerkennung: · Einführung zweier einheitlicher Rechtsstellungen: eine für Flüchtlinge und eine für Begünstigte des subsidiären Schutzes · Ausweitung der Gemeinschaftsvorschriften zum Recht auf Familienzusammenführung auf die Begünstigten von subsidiärem Schutz · Auslotung von Möglichkeiten zur Einrichtung eines funktionierenden Systems, das den Übergang des Schutzes ermöglicht. Maßnahme im Zusammenhang mit Verfahren: · Festlegung eines einheitlichen Verfahrens durch Harmonisierung gemeinsamer damit verbundener Garantien (Zugang zu Verfahren, Rechtsmittel mit aufschiebender Wirkung, Rechtshilfe, Frist für Sachentscheidungen in erster Instanz, Stärkung der Geschlechtergleichstellung) für alle Arten nationaler Verfahren. Wichtigste Maßnahmen im Zusammenhang mit Solidarität und Verantwortung: · Stärkung und Klarstellung einiger Vorschriften der Dublin- und der EURODAC-Verordnung mit dem Ziel, deren Wirksamkeit zu erhöhen und sicherzustellen, dass sie von den Mitgliedstaaten auch eingehalten und einheitlich angewandt werden (vor allem die humanitäre Klausel, die Souveränitätsklausel und die Bestimmungen zur Familienzusammenführung), sowie die Möglichkeit, in bestimmten Fällen die Anwendung der Dublin-Bestimmungen auszusetzen ("Rückkehr einfrieren"), um Mitgliedstaaten, deren Asylsysteme zu großen Belastungen ausgesetzt sind, zu helfen · Umsetzung des Grundsatzes der außerordentlichen finanziellen Solidarität, die zur Unterstützung besonders belasteter Mitgliedstaaten praktiziert werden soll · Einrichtung einer Regelung zur freiwilligen Wiederansiedlung mit dem Ziel, Drittstaaten, in denen große Flüchtlingsgruppen Zuflucht gefunden haben, zu unterstützen · Annäherung der verschiedenartigen geschützten Zulassungsverfahren der Mitgliedstaaten. 3.4. Option C: Zusammenarbeit und Austausch empfehlenswerter Verfahren Bei dieser Option liegt der Schwerpunkt auf der Intensivierung der praktischen Zusammenarbeit, d. h. der einheitlicheren Anwendung der geltenden Rechtsinstrumente in allen Mitgliedstaaten (um Abweichungen und dadurch bedingte Unterschiede beim gewährten Schutzniveau zu vermeiden). Die praktische Zusammenarbeit wäre auch mit Blick auf die Stärkung der Außendimension der EU-Asylpolitik von Vorteil. Hierzu würde eine Art struktureller und dauerhafter Unterstützung, möglicherweise in Form einer europäischen Unterstützungsagentur vorgesehen, die durch eine Verordnung oder einen Beschluss der EU errichtet würde und für alle oder einige der nachstehend genannten Tätigkeitsbereiche zuständig wäre: Informationen über Herkunftsländer; Schulung und Kapazitätenaufbau; praktische Unterstützung der Mitgliedstaaten; Außendimension; Evaluierung und Überwachung. 3.5. Option D: Globales Rechtsinstrument für den Asylbereich und Schaffung einer europäischen Asylbehörde · Eine globale Legislativinitiative zum EU-Asylrecht zur Konsolidierung der verschiedenen Rechtsinstrumente. Inhaltlich entspricht diese Option weitestgehend Option B1, unter formalen Gesichtspunkten würde sie auf die Annahme eines einzigen Rechtsinstruments hinauslaufen, in dem alle Asylvorschriften der EU zusammengefasst wären (und das die geltenden Richtlinien und Verordnungen ersetzen würde); d. h. es käme gleichzeitig zu einer Harmonisierung und Konsolidierung. · Schaffung einer europäischen Asylbehörde, die für die Verwaltung und Koordinierung der gemeinsamen EU-Asylpolitik zuständig wäre. Diese Behörde hätte ebenfalls den Status einer Agentur, würde aber nicht nur die bei der europäischen Unterstützungsagentur genannten Maßnahmen der praktischen Zusammenarbeit koordinieren, sondern auch die für Asylentscheidungen befugten nationalen Verwaltungs- und Justizbehörden ersetzen. Die Agentur wäre somit die gemeinsame europäische Schiedsstelle, bei der alle Asylentscheidungen zusammenkommen, und hätte Entscheidungsbefugnis. Daher ginge diese Option am weitesten, um in der gesamten Union die gemeinsame Anwendung der EU-Asylvorschriften zu gewährleisten. 4. VERGLEICH DER OPTIONEN 4.1. Vergleich der Bewertungen, Gewichtungsergebnisse Option A: Status QuoOption B1Option B2Option COption DBevorzugte Option (B2+C)RelevanzSicherstellen, dass die Asylverfahren allen um Schutz nachsuchenden Personen offenstehen, sowie rasche und effiziente Bearbeitung der Anträge nicht schutzbedürftiger Personen0√√√√√√√√√√√√√√√Höhere gemeinsame Standards im Bereich des internationalen Schutzes gewährleisten0√√√√√√√√√√√√√√√√Die nationalen Asylbehörden durch Intensivierung der praktischen Zusammenarbeit schneller und wirksamer unterstützen000√√√√√√√√√√√√√Solidaritätsmechanismen zwischen MS und zwischen der EU und Drittstaaten fördern, um schutzbedürftigen Personen zu helfen0√√√(√)√√√√√√√√√√√√Integration von Personen, denen Schutz gewährt wird, erleichtern0√√√√√√√√√√√√√√√√Asylshopping und Sekundärmigration verhindern0√√√√√√√√√√√√√√MachbarkeitMachbarkeit der Umsetzung- im Rahmen des geltenden Vertrags- im Rahmen des Reformvertrags00√√√√√0√√(√)0√(√)√√√(√)√√√√√√√√√Finanzielle Machbarkeit0-√√√√-√√(√)-√√-√√√√-√√(√)AuswirkungenSoziale Auswirkungen auf Ebene der EU und der MS0√√√√√√√√√√√√Wirtschaftliche Auswirkungen auf Ebene der EU und der MS0√√√√0(√)√√√√Auswirkungen für Personen, die internationalen Schutz benötigen0√√√√√√√√√√√√√√√√Auswirkungen für Drittländer0√√√√√√√√√√√√√√Grundrechte0√√√√√√√√√√√√√√√√√|||Option A: Status Quo|Option B1|Option B2|Option C|Option D|Bevorzugte Option (B2+C)|Relevanz|Sicherstellen, dass die Asylverfahren allen um Schutz nachsuchenden Personen offenstehen, sowie rasche und effiziente Bearbeitung der Anträge nicht schutzbedürftiger Personen|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Höhere gemeinsame Standards im Bereich des internationalen Schutzes gewährleisten|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√||Die nationalen Asylbehörden durch Intensivierung der praktischen Zusammenarbeit schneller und wirksamer unterstützen|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√||Solidaritätsmechanismen zwischen MS und zwischen der EU und Drittstaaten fördern, um schutzbedürftigen Personen zu helfen|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√||Integration von Personen, denen Schutz gewährt wird, erleichtern|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Asylshopping und Sekundärmigration verhindern|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√|Machbarkeit|Machbarkeit der Umsetzung- im Rahmen des geltenden Vertrags- im Rahmen des Reformvertrags|||||||||0|0|√√|√√√|0|√√(√)|||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√||Finanzielle Machbarkeit|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)|Auswirkungen|Soziale Auswirkungen auf Ebene der EU und der MS|0|√√√|√√|√|√√√|√√√||Wirtschaftliche Auswirkungen auf Ebene der EU und der MS|0|√√|√√|0(√)|√√|√√||Auswirkungen für Personen, die internationalen Schutz benötigen|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√||Auswirkungen für Drittländer|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√|Grundrechte|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Option A: Status Quo|Option B1|Option B2|Option C|Option D|Bevorzugte Option (B2+C)| Relevanz|Sicherstellen, dass die Asylverfahren allen um Schutz nachsuchenden Personen offenstehen, sowie rasche und effiziente Bearbeitung der Anträge nicht schutzbedürftiger Personen|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Höhere gemeinsame Standards im Bereich des internationalen Schutzes gewährleisten|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Die nationalen Asylbehörden durch Intensivierung der praktischen Zusammenarbeit schneller und wirksamer unterstützen|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Solidaritätsmechanismen zwischen MS und zwischen der EU und Drittstaaten fördern, um schutzbedürftigen Personen zu helfen|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Integration von Personen, denen Schutz gewährt wird, erleichtern|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Asylshopping und Sekundärmigration verhindern|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Machbarkeit|Machbarkeit der Umsetzung- im Rahmen des geltenden Vertrags- im Rahmen des Reformvertrags||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Finanzielle Machbarkeit|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Auswirkungen|Soziale Auswirkungen auf Ebene der EU und der MS|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Wirtschaftliche Auswirkungen auf Ebene der EU und der MS|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Auswirkungen für Personen, die internationalen Schutz benötigen|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Auswirkungen für Drittländer|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Grundrechte|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Option A: Status Quo|Option B1|Option B2|Option C|Option D|Bevorzugte Option (B2+C)| Relevanz|Sicherstellen, dass die Asylverfahren allen um Schutz nachsuchenden Personen offenstehen, sowie rasche und effiziente Bearbeitung der Anträge nicht schutzbedürftiger Personen|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Höhere gemeinsame Standards im Bereich des internationalen Schutzes gewährleisten|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Die nationalen Asylbehörden durch Intensivierung der praktischen Zusammenarbeit schneller und wirksamer unterstützen|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Solidaritätsmechanismen zwischen MS und zwischen der EU und Drittstaaten fördern, um schutzbedürftigen Personen zu helfen|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Integration von Personen, denen Schutz gewährt wird, erleichtern|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Asylshopping und Sekundärmigration verhindern|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Machbarkeit|Machbarkeit der Umsetzung- im Rahmen des geltenden Vertrags- im Rahmen des Reformvertrags||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Finanzielle Machbarkeit|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Auswirkungen|Soziale Auswirkungen auf Ebene der EU und der MS|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Wirtschaftliche Auswirkungen auf Ebene der EU und der MS|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Auswirkungen für Personen, die internationalen Schutz benötigen|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Auswirkungen für Drittländer|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Grundrechte|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| 4.2. Bevorzugte Option Die bevorzugte Option ergab sich hauptsächlich aus dem Vergleich mit den Optionen B1 (auch in Kombination mit C) und D; es wird annähernd dasselbe Maß an positiven Auswirkungen erreicht, doch wird sich die Umsetzung weniger schwierig gestalten und es werden geringere finanzielle Aufwendungen und Umsetzungskosten verursacht. Option B1 bietet eine Reihe von Vorteilen und gleicht in vieler Hinsicht Option B2, die in einigen Bereichen allerdings ein etwas geringeres Maß an Harmonisierung erfordert und deshalb bessere Aussichten auf eine erfolgreiche Umsetzung und Anwendung bietet. Bei Option D besteht das größte Problem darin, dass die meisten Mitgliedstaaten zum jetzigen Zeitpunkt nicht mit der Übertragung von Hoheitsrechten auf die geplante europäische Asylbehörde einverstanden sein werden. Die bevorzugte Option bietet insbesondere folgende Vorteile: · Sie trägt wesentlich zur Förderung eines integrierten und umfassenden Konzepts für die Asylproblematik bei, das auf höhere gemeinsame Schutzstandards und die Unterstützung von Maßnahmen der praktischen Zusammenarbeit abzielt; · sie gewährleistet einen besseren Zugang zu Schutz, weil Arbeiten zur Angleichung der geschützten Zulassungsverfahren der Mitgliedstaaten in Angriff genommen werden und die Verfahrensrichtlinie mit dem Ziel größerer Sensibilität für den Zugang geändert wird; · es werden höhere gemeinsame Standards im Asylbereich festgelegt, und zwar dank wirkungsvollerer Maßnahmen bei den Aufnahmebedingungen (z. B. erleichterter Zugang zum Arbeitsmarkt und zur Gesundheitsversorgung), Asylverfahren (gemeinsames Verfahren mit festen Garantien) und der Anerkennung (d. h. gemeinsame Definition zweier Rechtsstellungen für internationalen Schutz); · sie fördert die rasche und wirkungsvolle Unterstützung der nationalen Verwaltungen durch stärkere Konvergenz im Beschlussfassungsprozess in den Mitgliedstaaten durch Schaffung einer e uropäischen Unterstützungsagentur, die verschiedene Maßnahmen koordinieren und überwachen würde; · sie begünstigt echte Verantwortung und Solidarität zwischen den Mitgliedstaaten sowie zwischen der EU und Drittstaaten durch Verbesserungen des Dublin-Systems, ein EU-Programm zur freiwilligen Wiederansiedlung und die Weiterentwicklung von Programmen zum Kapazitätenaufbau und regionalen Schutzprogrammen in Drittländern; · sie fördert die Integration von geschützten Personen, insbesondere jenen, die subsidiären Schutz genießen, dadurch, dass die mit diesem Status verbundenen Rechte ausgeweitet werden. Auswirkungen der bevorzugten Option: · EU-weit werden einheitlichere Bedingungen geschaffen und eine bessere Steuerung und Verteilung von Flüchtlingsströmen unter den Mitgliedstaaten ermöglicht, so dass geschützte Personen besser in die Gastgemeinschaften integriert werden können; · durch den erleichterten Zugang von Asylbewerbern zum Arbeitsmarkt kann das Angebot an illegalen Arbeitskräften geringfügig reduziert und der Bedarf der Arbeitsmärkte an weniger wichtigen Qualifikationen etwas besser gedeckt werden; · Personen, die internationalen Schutz benötigen, erhalten dadurch besseren Schutz, dass den Erfordernissen hilfsbedürftiger Gruppen Rechnung getragen wird und Frauen, die bei der Antragstellung spezifischen Schwierigkeiten und Einschränkungen ausgesetzt sein können, mit der erforderlichen Sensibilität behandelt werden; · insgesamt große positive Auswirkungen auf Drittstaaten , weil diesen durch das EU-Programm zur freiwilligen Wiederansiedlung ein Teil des möglichen Asyldrucks genommen und ihnen ermöglicht wird, ihre Kapazitäten zur Steuerung im Asylbereich durch Programme für den Kapazitätenaufbau zu steigern; · eine Aufwertung der Grundrechte von Asylbewerbern und Begünstigten internationalen Schutzes insofern, als ein Umfeld geschaffen werden soll, das ihnen die Ausübung dieser Rechte erlaubt; Kosten: Da die bevorzugte Option weniger verbindlich ausgelegt ist, sind gegenüber einer vollständigen Harmonisierung geringere finanzielle und administrative Kosten zu erwarten. · Einige Maßnahmen, wie die Ausweitung der Aufnahmebedingungen auf Personen, die subsidiären Schutz beantragen, und die breiteren Garantien im Zusammenhang mit Verfahren, werden im Vergleich zum gegenwärtigen gemeinsamen europäischen Asylsystem allerdings zwangsläufig höhere finanzielle und administrative Kosten verursachen, obwohl sich die finanziellen Auswirkungen insgesamt dadurch etwas verringern könnten, dass Asylbewerber leichter Zugang zum Arbeitsmarkt erhalten sollen; · die praktische Zusammenarbeit wird zusätzliche Kosten verursachen , weil für die verschiedenen Maßnahmen eine angemessene finanzielle Unterstützung (d. h. geteilte finanzielle Unterstützung für Projekte und Schulungen, Finanzierung von Programmen zum Kapazitätenaufbau in Drittstaaten) erforderlich ist; · auch die Verwaltungskosten dürften höher ausfallen , da für die geplanten Kooperationsmaßnahmen mehr Personal erforderlich ist. Die europäische Unterstützungsagentur dürfte langfristig gesehen dazu beitragen, dass sich der Anstieg der Kosten für die nationalen Verwaltungen in Grenzen hält. 5. ÜBERWACHUNG UND BEWERTUNG Um die Wirksamkeit der Strategie zu gewährleisten, bedarf es der Überwachung und Evaluierung der Umsetzung der bevorzugten Option. Die Kommission wird für Überwachungsmechanismen Sorge tragen und bei der Überwachung eine wichtige Rolle übernehmen. Außerdem wird sie darauf achten, dass die in ihren Vorschlägen enthaltenen Standards für den Grundrechtsschutz im Laufe des Legislativverfahrens nicht abgebaut werden. Bei den Indikatoren, mit denen gemessen wird, wie wirksam die bevorzugte Option bei der Verwirklichung des Ziels und der dabei erreichten Fortschritte ist, sind unter anderem folgende Aspekte zu berücksichtigen: · Zahl der neuen Asylanträge · Zahl der Ablehnungen und der positiven Bescheide über die Gewährung des Flüchtlingsstatus oder eines subsidiären Schutzstatus · Zahl von Asylsuchenden im Verhältnis zur Wohnbevölkerung und zum BIP · Zahl der Ersuchen und Überstellungen im Rahmen von Dublin · Zahl der durchgeführten regionalen Schutzprogramme und Umfang der dafür bereitgestellten Ressourcen · Zahl der umgesiedelten Flüchtlinge aus Drittstaaten · Höhe der dem EEF zugewiesenen Finanzressourcen · Höhe der für Maßnahmen der praktischen Zusammenarbeit, einschließlich der Schaffung einer europäischen Unterstützungsagentur zugewiesenen Finanzressourcen. [1] KOM(2007) 301. [2] Die 89 Beiträge können eingesehen werden unter: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm [3] Bericht zur Bewertung des Dublin-Systems (KOM (2007) 299); Bericht zur Bewertung der Richtlinie über Aufnahmebedingungen (KOM (2007) 745). [4] Die Stellungnahme wird hier eingestellt: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm LT (...PICT...)|EUROPOS BENDRIJŲ KOMISIJA| Briuselis, 17.6.2008 SEK(2008) 2030 KOMISIJOS TARNYBŲ DARBINIS DOKUMENTAS Prie komunikato pridedamas dokumentas KOMISIJOS KOMUNIKATAS EUROPOS PARLAMENTUI, TARYBAI, EUROPOS EKONOMIKOS IR SOCIALINIŲ REIKALŲ KOMITETUI IR REGIONŲ KOMITETUI Prieglobsčio politikos planas Kompleksinis požiūris į apsaugą Europos Sąjungoje Poveikio vertinimo santrauka {COM (2008) 360 galutinis} {SEC (2008) 2029} 1. ĮVADAS Siekdama nustatyti svarbiausius bendros Europos prieglobsčio sistemos (toliau – BEPS) antrojo etapo formavimo klausimus, 2007 m. birželio mėnesį Komisija paskelbė žaliąją knygą COM (2007) 301. . Viešos konsultacijos rezultatas – 89 įvairių suinteresuotųjų šalių atsakymai 89 gauti atsakymai pateikiami adresu http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . . Konsultacijos iškelti klausimai ir pateikti pasiūlymai padėjo parengti šį politikos planą ir jo poveikio vertinimą.[1][2] COM (2007) 301. 89 gauti atsakymai pateikiami adresu http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . Siekdama gauti paramą rengiamam poveikio vertinimui Komisija užsakė nepriklausomą tyrimą. Šioje ataskaitoje labiausiai remiamasi nepriklausomu tyrimu bei rengiant žaliąją knygą gauta patirtimi ir esamomis EB prieglobsčio priemonių vertinimo ataskaitomis Dublino sistemos vertinimo ataskaita (COM (2007) 299); priėmimo sąlygų direktyvos vertinimo ataskaita (COM (2007) 745). .[3] Dublino sistemos vertinimo ataskaita (COM (2007) 299); priėmimo sąlygų direktyvos vertinimo ataskaita (COM (2007) 745). Siekiant sužinoti jų nuomonę apie tam tikrų BEPS elementų raidą ateityje, nuo 2007 m. gruodžio mėn. iki 2008 m. kovo mėn. buvo rengti akademinių ekspertų, valstybių narių, NVO bei JTPRVK ir Europos Parlamento narių susitikimai. Komisijos Poveikio vertinimo valdyba (PVV) įvertino galutinį poveikio vertinimo ataskaitos projektą ir 2008 m. balandžio 21 d. pareiškė savo nuomonę Nuomonės tekstas bus paskelbtas adresu http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . . Į PVV rekomendacijas buvo tinkamai atsižvelgta.[4] Nuomonės tekstas bus paskelbtas adresu http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . Daugumos politikos plane pasiūlytų individualių priemonių poveikis bus vertinamas atskirai. Ypač priėmimo sąlygų, priskyrimo bei tvarkos direktyvų ir Dublino bei EURODAC reglamentų pakeitimai bus grindžiami poveikio vertinimais. 2. DABARTINĖ PADĖTIS IR PROBLEMOS Prieglobsčio srityje nustatyta tokių problemų: · Neteisėtai imigracijai pažaboti taikomos teisėtos priemonės tam tikrais atvejais prieglobsčio prašytojams ES gali trukdyti gauti apsaugą. · Imigrantai, kuriems apsaugos nereikia, prieglobsčio prašymo sistema piktnaudžiauja, kad galėtų atvykti ir pasilikti ES. · Dėl antrinio prieglobsčio prašančių asmenų, kurie kreipiasi dėl tarptautinės apsaugos, judėjimo daugiau nei vienoje valstybėje narėje valstybių administracijoms ir patiems prieglobsčio prašytojams tenka nepagrįstai didelė našta. · Kai kurių valstybių narių prieglobsčio teikimo sistemoms tenka per didelė našta. · Vis daugiau žmonių siekia apsaugos tradicinio pabėgėlių režimo (Ženevos konvencija) nenumatytais atvejais ir gauna apsaugą su mažesnėmis garantijomis. · Dėl skirtingos valstybinės praktikos valstybėse narėse atsirado dideli apsaugos pripažinimo skirtumai, dėl kurių ES yra nevienodas apsaugos lygis. · Asmenys, kuriems reikia apsaugos, turi tam tikrų integracijos sunkumų ir kai kurie iš jų yra pažeidžiami. · Visame pasaulyje dauguma pabėgėlių lieka regionuose netoli savo kilmės šalių, neturi perspektyvų ir neturtingoms, besivystančioms šalims tampa našta. Poveikio vertinime pateikta galima padėties raida, jeigu ES lygiu nebus imtasi jokių veiksmų, ir daroma išvada, kad esamos problemos išliktų, todėl esama rimtų priežasčių ES imtis veiksmų. Poveikio vertinime nagrinėjami Lisabonos sutarties padaryti teisinės sistemos pakeitimai ir daroma išvada, kad naujasis su prieglobsčio suteikimu susijęs straipsnis leidžia siekti ir siekia daugiau už esamą. Pagrindinių teisių požiūriu, chartiją įtraukus į naująją sutartį, tam tikriems teisės į prieglobstį aspektams, taip pat teisei nebūti deportuotam, suteikiama daugiau matomumo. 3. POLITINIAI TIKSLAI Bendrasis antrojo BEPS etapo tikslas – laikantis išsamaus požiūrio į apsaugą Europos Sąjungoje, vienodomis sąlygomis bet kokios trečiosios šalies piliečiui, kuriam reikia tarptautinės apsaugos, pasiūlyti deramą statusą ir užtikrinti, kad būtų laikomasi negrąžinimo principo. Politika turi tokius konkrečius tikslus: užtikrinti, kad prieglobsčio procedūros būtų prieinamos asmenims, siekiantiems apsaugos, ir greitai bei veiksmingai būtų sprendžiami klausimai dėl asmenų, kuriems šios apsaugos nereikia; užtikrinti aukštesnius bendruosius apsaugos standartus; skatinant praktinį bendradarbiavimą, didinti greitą ir veiksmingą paramą valstybių prieglobsčio administracijoms; skatinti valstybių narių ir ES bei trečiųjų šalių solidarumo priemones, skirtas dirbti su asmenimis, kuriems reikia apsaugos; lengvinti saugomų asmenų integraciją; užkirsti kelią ieškojimui, kur geriau gauti prieglobstį, ir antriniam judėjimui. 4. POLITINĖS ALTERNATYVOS 4.1. A politinė alternatyva. Status quo Esami pokyčiai valstybėse narėse tęstųsi remiantis esama teisine sistema, kuri išliktų nepakitusi. Tęstųsi jau vykdoma veikla. Esamos teisinės priemonės turėtų būti perkeltos į valstybių narių teisę ir jų įgyvendinimą turėtų stebėti Komisija. 4.2. B1 politinė alternatyva. Visuotinis ES teisės derinimas Ši alternatyva užtikrintų, kad ES prieglobsčio sistema būtų nuosekli, išsami ir nustatytų aukščiausius standartus. Ja būtų siekiama visiško suderinimo ir pirmame BEPS etape priimto bendro mažiausio vardiklio trūkumų pašalinimo. Šį tikslą galima pasiekti, inter alia , tokiomis priemonėmis: · apibrėžiant tinkamas prieglobsčio prašytojų priėmimo sąlygas; · asmenims, kuriems reikia apsaugos, suteikiant tinkamą apsaugos lygį; · nustatant vienodą ir veiksmingą prieglobsčio teikimo procedūrą; · skatinant didesnį valstybių narių ir ES bei trečiųjų šalių solidarumą ir atsakomybę. 4.3. B2 politinė alternatyva. Tolesnė ES teisės plėtotė Ši alternatyva leistų toliau vis labiau derinti valstybių prieglobsčio prašymo taisykles net visiškai nesuderinus visų sričių, ir užtikrinti aukščiausius apsaugos standartus. Pagal šią alternatyvą priėmimo sąlygų srityje turėtų būti padaryta keletas pakeitimų: · pagerintos materialių priėmimo sąlygų nuostatos; · palengvintas prieglobsčio prašytojų patekimas į darbo rinką, kurio neribotų papildomi valstybių suvaržymai; · įvestos taisyklės, kad sulaikoma nesavavališkai; · veiksmingai nustatomi pažeidžiamų asmenų ir asmenų, turinčių specialiųjų poreikių, atsižvelgiant į jų lytį, sveikatos ir materialiniai poreikiai. Turi būti įvedami tokie pagrindiniai su priskyrimu susiję elementai: · nustatomi du vieningi statusai: vienas pabėgėliams ir vienas papildomos apsaugos gavėjams; · Bendrijų taisyklių dėl šeimos susijungimo taikymas papildomos apsaugos gavėjams; · tiriama galimybė sukurti veiksmingą apsaugos priemonių perkėlimo mechanizmą. Turi būti įvestas naujas procedūrų elementas: · esamoms visų tipų valstybių procedūroms nustatyta vieninga procedūra, suderinant bendrai taikomas garantijas (teisę pasinaudoti procedūromis, sustabdomojo poveikio apeliaciją, teisinę pagalbą, pirmos instancijos sprendimo iš esmės terminą, lyčių lygybės principo laikymąsi). Pagrindiniai pakeitimai, susiję su solidarumo ir atsakomybės klausimais: · siekiant didesnio veiksmingumo ir siekiant užtikrinti, kad valstybės narės geriau ir vieningai taikytų nuostatas (ypač susijusias su humanitarinėmis priežastimis ir suvereniteto išlyga, ir susijusias su šeimos susijungimu), ir siekiant galimybės tam tikrais atvejais laikinai sustabdyti („užšaldyti grąžinimą“) Dublino nuostatų taikymą tam, kad būtų sumažinta valstybėms narėms tenkanti našta, turi būti sustiprintos ir išaiškintos kelios Dublino ir EURODAC reglamentų nuostatos; · turi būti įgyvendintas išskirtinio finansinio solidarumo principas, skirtas remti valstybes nares, susidūrusias su ypatingais sunkumais; · turi būti sukurta savanoriško persikėlimo sistema, leisianti padėti daug pabėgėlių turinčioms trečiosioms šalims; · turėtų būti suderintos skirtingų tipų valstybių saugomo patekimo procedūros. 4.4. C politinė alternatyva. Bendradarbiavimas ir pasikeitimas gerąja patirtimi Šia alternatyva būtų skatinamas valstybių narių praktinis bendradarbiavimas – esamų teisinių priemonių vienodinimas visose valstybėse narėse, siekiant išvengti nesuderinamumų ir dėl to – veiksmingai teikiamos apsaugos lygio skirtumo. Toks praktinis bendradarbiavimas ES politikai prieglobsčio klausimais leistų išlaikyti išorės aspektą. Šio tikslo turėtų būti siekiama įsteigus tam tikrą struktūrinės ir nuolatinės paramos organizaciją, galbūt Europos prieglobsčio paramos biurą, kuris būtų įsteigtas ES reglamentu ar sprendimu ir kuris būtų atsakingas už kelias ar visas šias veiklos sritis: informacija apie kilmės šalį, mokymas ir gebėjimų ugdymas, praktinė pagalba valstybėms narėms, išorės aspektai, vertinimas ir stebėsena. 4.5. D politinė alternatyva. Bendra išsami prieglobsčio teisinė priemonė ir Europos prieglobsčio agentūros steigimas · Siekiant konsoliduoti skirtingas esamas teisines priemones būtina teisiškai persvarstyti bendrą su prieglobsčiu susijusią ES teisę . Pagal turinį, beveik visi B1 alternatyvoje minėti veiksmai būtų įvykdyti, tačiau pagal formą, laikantis šios alternatyvos, reikėtų priimti vieną priemonę, į kurią būtų įtraukti visi su prieglobsčiu susiję Europos įstatymai (kuriais būtų pakeistos esamos direktyvos ir reglamentai), kurie drauge būtų suderinti ir konsoliduoti. · Įsteigta Europos prieglobsčio agentūra būtų atsakinga už ES jungtinės su prieglobsčiu susijusios politikos valdymą ir koordinavimą. Tokia steigiama institucija būtų agentūra, tačiau ji ne tik koordinuotų toliau išvardytus praktinius bendradarbiavimo veiksmus („Europos prieglobsčio paramos biuras“). Ji taip pat pakeistų valstybių administracines ir teismines institucijas, kurios priima sprendimus dėl prieglobsčio. Agentūra taptų bendru Europos arbitru, kuris centralizuotai priimtų visus su prieglobsčiu susijusius sprendimus ir turėtų sprendžiamąją galią. Dėl to ši alternatyva yra labiausiai kraštutinis būdas vieningam ES prieglobsčio teisės taikymui visoje ES užtikrinti. 5. POLITINIŲ ALTERNATYVŲ PALYGINIMAS 5.1. Reitingų bei svorinių rezultatų palyginimas A politinė alternatyva. Status QuoB1 politinė alternatyva.B2 politinė alternatyva.C politinė alternatyva.D politinė alternatyva.Pasirinktoji alternatyva (B2+C)TinkamumasUžtikrinti, kad prieglobsčio procedūros būtų prieinamos asmenims, siekiantiems apsaugos, ir greitai bei veiksmingai būtų sprendžiami klausimai dėl asmenų, kuriems šios apsaugos nereikia0√√√√√√√√√√√√√√√Užtikrinti aukštesnius bendruosius apsaugos standartus0√√√√√√√√√√√√√√√√Skatinti praktinį bendradarbiavimą, didinti greitą ir veiksmingą paramą valstybių prieglobsčio administracijoms000√√√√√√√√√√√√√Skatinti valstybių narių ir ES bei trečiųjų šalių solidarumo priemones, skirtas dirbti su asmenimis, kuriems reikia apsaugos0√√√(√)√√√√√√√√√√√√Lengvinti saugomų asmenų integraciją0√√√√√√√√√√√√√√√√Užkirsti kelią ieškojimui, kur geriau gauti prieglobstį ir antriniam judėjimui0√√√√√√√√√√√√√√PagrįstumasPerkėlimo pagrįstumas- pagal esamą sutartį- pagal naują sutartį00√√√√√0√√(√)0√(√)√√√(√)√√√√√√√√√Finansinis pagrįstumas0-√√√√-√√(√)-√√-√√√√-√√(√)PoveikisSocialinis poveikis ES ir valstybių narių lygmeniu0√√√√√√√√√√√√Ekonominis poveikis ES ir nacionaliniu lygmeniu0√√√√0(√)√√√√Poveikis žmonėms, kuriems reikia tarptautinės apsaugos0√√√√√√√√√√√√√√√√Poveikis trečiosioms šalims0√√√√√√√√√√√√√√Pagrindinės teisės0√√√√√√√√√√√√√√√√√|||A politinė alternatyva. Status Quo|B1 politinė alternatyva.|B2 politinė alternatyva.|C politinė alternatyva.|D politinė alternatyva.|Pasirinktoji alternatyva (B2+C)|Tinkamumas|Užtikrinti, kad prieglobsčio procedūros būtų prieinamos asmenims, siekiantiems apsaugos, ir greitai bei veiksmingai būtų sprendžiami klausimai dėl asmenų, kuriems šios apsaugos nereikia|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Užtikrinti aukštesnius bendruosius apsaugos standartus|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√||Skatinti praktinį bendradarbiavimą, didinti greitą ir veiksmingą paramą valstybių prieglobsčio administracijoms|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√||Skatinti valstybių narių ir ES bei trečiųjų šalių solidarumo priemones, skirtas dirbti su asmenimis, kuriems reikia apsaugos|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√||Lengvinti saugomų asmenų integraciją|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Užkirsti kelią ieškojimui, kur geriau gauti prieglobstį ir antriniam judėjimui|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√|Pagrįstumas|Perkėlimo pagrįstumas- pagal esamą sutartį- pagal naują sutartį|||||||||0|0|√√|√√√|0|√√(√)|||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√||Finansinis pagrįstumas|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)|Poveikis|Socialinis poveikis ES ir valstybių narių lygmeniu|0|√√√|√√|√|√√√|√√√||Ekonominis poveikis ES ir nacionaliniu lygmeniu|0|√√|√√|0(√)|√√|√√||Poveikis žmonėms, kuriems reikia tarptautinės apsaugos|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√||Poveikis trečiosioms šalims|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√|Pagrindinės teisės|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||A politinė alternatyva. Status Quo|B1 politinė alternatyva.|B2 politinė alternatyva.|C politinė alternatyva.|D politinė alternatyva.|Pasirinktoji alternatyva (B2+C)| Tinkamumas|Užtikrinti, kad prieglobsčio procedūros būtų prieinamos asmenims, siekiantiems apsaugos, ir greitai bei veiksmingai būtų sprendžiami klausimai dėl asmenų, kuriems šios apsaugos nereikia|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Užtikrinti aukštesnius bendruosius apsaugos standartus|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Skatinti praktinį bendradarbiavimą, didinti greitą ir veiksmingą paramą valstybių prieglobsčio administracijoms|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Skatinti valstybių narių ir ES bei trečiųjų šalių solidarumo priemones, skirtas dirbti su asmenimis, kuriems reikia apsaugos|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Lengvinti saugomų asmenų integraciją|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Užkirsti kelią ieškojimui, kur geriau gauti prieglobstį ir antriniam judėjimui|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Pagrįstumas|Perkėlimo pagrįstumas- pagal esamą sutartį- pagal naują sutartį||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Finansinis pagrįstumas|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Poveikis|Socialinis poveikis ES ir valstybių narių lygmeniu|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Ekonominis poveikis ES ir nacionaliniu lygmeniu|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Poveikis žmonėms, kuriems reikia tarptautinės apsaugos|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Poveikis trečiosioms šalims|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Pagrindinės teisės|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||A politinė alternatyva. Status Quo|B1 politinė alternatyva.|B2 politinė alternatyva.|C politinė alternatyva.|D politinė alternatyva.|Pasirinktoji alternatyva (B2+C)| Tinkamumas|Užtikrinti, kad prieglobsčio procedūros būtų prieinamos asmenims, siekiantiems apsaugos, ir greitai bei veiksmingai būtų sprendžiami klausimai dėl asmenų, kuriems šios apsaugos nereikia|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Užtikrinti aukštesnius bendruosius apsaugos standartus|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Skatinti praktinį bendradarbiavimą, didinti greitą ir veiksmingą paramą valstybių prieglobsčio administracijoms|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Skatinti valstybių narių ir ES bei trečiųjų šalių solidarumo priemones, skirtas dirbti su asmenimis, kuriems reikia apsaugos|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Lengvinti saugomų asmenų integraciją|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Užkirsti kelią ieškojimui, kur geriau gauti prieglobstį ir antriniam judėjimui|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Pagrįstumas|Perkėlimo pagrįstumas- pagal esamą sutartį- pagal naują sutartį||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Finansinis pagrįstumas|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Poveikis|Socialinis poveikis ES ir valstybių narių lygmeniu|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Ekonominis poveikis ES ir nacionaliniu lygmeniu|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Poveikis žmonėms, kuriems reikia tarptautinės apsaugos|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Poveikis trečiosioms šalims|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Pagrindinės teisės|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| 5.2. Pasirinktoji alternatyva Pasirinktoji alternatyva buvo nustatyta daugiausiai lyginant su B1 (drauge su C) ir D politinėmis alternatyvomis, ir išsaugodama beveik tokį patį teigiamą poveikį, kaip pastaroji. Dėl šios alternatyvos būtų mažiau perkėlimo sunkumų ir finansinių bei įgyvendinimo sąnaudų. B1 alternatyva turi keletą privalumų ir daugeliu atžvilgiu panaši į B2 alternatyvą, tačiau pastarojoje kai kurių sričių derinimo lygis yra mažesnis ir dėl to būtų sėkmingiau perkelta ir įgyvendinta. D alternatyva turi vieną pagrindinį trūkumą. Valstybių narių suvereniteto perkėlimui siūlomai Europos prieglobsčio agentūrai dauguma valstybių narių šiuo metu nepritartų. Pagrindiniai šios alternatyvos privalumai: · pasiekiama tinkamų rezultatų propaguoti kompleksinį ir visapusišką požiūrį į prieglobsčio klausimus, garantuojant, kad šio tikslo bus siekiama aukštesniais visuotiniais apsaugos standartais ir remiamu praktiniu bendradarbiavimu; · užtikrinamas geresnis apsaugos prieinamumas pradėjus derinti valstybių saugomo patekimo procedūras ir pakeitus Tvarkos direktyvą, kad joje būtų labiau atsižvelgta į prieinamumą; · nustatomi aukšti bendri standartai prieglobsčio srityje per tvirtesnes priemones, susijusias su priėmimo sąlygomis (t. y. palengvintas prieglobsčio prašytojų patekimas į darbo rinką ir naudojimasis sveikatos apsauga), procedūros (bendra procedūra ir tvirtos garantijos), priskyrimas (t. y. bendras dviejų tarptautinės apsaugos statusų apibrėžimas); · sustiprinama greita ir veiksminga parama valstybių administracijoms , tobulinant valstybių narių sprendimų priėmimo procesų konvergenciją įsteigus Europos prieglobsčio paramos biurą , kuris koordinuotų ir stebėtų įvairią veiklą; · Dublino sistemos patobulinimais ir savanoriško ES persikėlimo sistema ir toliau plėtojant pajėgumų didinimo ir regioninės apsaugos programas skatinama tikra valstybių narių ir ES bei trečiųjų šalių atsakomybė ir solidarumas trečiosiose šalyse; · skatinama saugomų asmenų integracija, ypač asmenų, gaunančių papildomą apsaugą, jų statusui priskiriant daugiau teisių. Šios alternatyvos poveikis : · visoje ES sukuriamos vienodesnės taisyklės, todėl įmanoma veiksmingiau valdyti pabėgėlių srautus tarp valstybių narių ir saugomus žmones labiau integruoti į juos priimančias bendruomenes; · palengvinus prieglobsčio prašytojų patekimą į darbo rinką, galėtų šiek tiek sumažėti nelegalus darbo jėgos pasiūla ir būtų užpildytas tam tikros darbo jėgos trūkumas valstybių narių darbo rinkose; · žmonėms, kuriems reikia tarptautinės apsaugos, suteikiama didesnė apsauga, labiau atsižvelgiant į labiau pažeidžiamų grupių poreikius, taip pat – į sunkumus ir apribojimus, kuriuos gali patirti prašymus suteikti prieglobstį pateikiančios moterys; · daromas didelis teigiamas poveikis trečiosioms šalims , iš dalies palengvinant galimą prieglobsčio prašančiųjų naštą, taikant savanoriško ES persikėlimo sistemą , ir leidžia joms atitinkamomis pajėgumų didinimo programomis didinti prieglobsčio valdymo pajėgumus; · sustiprinamos prieglobsčio prašytojų ir tarptautinės apsaugos gavėjų pagrindinės teisės, užtikrinant tinkamesnes sąlygas, dėl kurių jie gali savo teisėmis pasinaudoti. Dėl mažiau įpareigojančių pasirinktosios alternatyvos ypatybių būtų patiriamos mažesnės finansinės ir administracinės išlaidos, palyginti su visuotinio derinimo procesu . · Tačiau esama priemonių, tokių kaip priėmimo sąlygų taikymas papildomos apsaugos gavėjams, ir didesnės garantijos, susijusios su procedūromis, kurios neišvengiamai reikštų didesnes finansines ir administracines išlaidas, palyginti su dabartiniu BEPS , tačiau palengvinus prieglobsčio prašytojų patekimą į darbo rinką bendras finansinis poveikis galėtų šiek tiek sumažėti. · Dėl praktinio bendradarbiavimo priemonių prireiktų papildomų išlaidų deramai įvairioms bendradarbiavimo priemonėms (t. y. bendrai finansinei paramai projektams ir mokymui, pajėgumų didinimo programų trečiosiose šalyse finansavimui) skirtai finansinei paramai. · Atsižvelgiant į vis didėjantį prieglobsčio tarnybų darbuotojų skaičių, būtiną norint įgyvendinti numatytas bendradarbiavimo priemones, administracinės išlaidos taip pat turėtų didėti . Įsteigtas Europos prieglobsčio paramos biuras valstybių administracijoms ilgainiui padėtų valdyti administracinių išlaidų didėjimą. 6. STEBĖSENA IR VERTINIMAS Siekiant užtikrinti politikos plano veiksmingumą, bus labai svarbu stebėti ir vertinti pasirinktosios alternatyvos įgyvendinimą. Komisija privalo užtikrinti, kad būtų įdiegti tinkami šio politikos plano įgyvendinimo mechanizmai, ir šiame stebėjimo procese turi išskirtinį vaidmenį. Komisija privalo atidžiai stebėti, kad teisėkūros proceso metu nebūtų susilpninti jos pasiūlymuose nustatyti pagrindinių teisių apsaugos standartai. Siekiant įvertinti pasirinktosios alternatyvos rezultatus ir veiksmingumą siekiant politinių tikslų, be kita ko, galima atsižvelgti į šiuos rodiklius: · naujų prieglobsčio prašymų skaičius; · sprendimų atmesti ir patenkinti prašymus suteikti pabėgėlio ar papildomos apsaugos statusą, skaičius; · prieglobsčio prašytojų skaičius, palyginti su gyventojų skaičiumi ir BNP; · paraiškų pagal Dublino sistemą ir perkėlimų skaičius; · įgyvendintų regioninės apsaugos programų skaičius ir joms skirtos lėšos; · iš trečiųjų šalių perkeltų pabėgėlių skaičius; · EPF skirtų finansinių lėšų lygis; · praktinei bendradarbiavimo veiklai skirtų finansinių lėšų lygis, taip pat Europos prieglobsčio paramos biuro steigimui. [1] COM (2007) 301. [2] 89 gauti atsakymai pateikiami adresu http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . [3] Dublino sistemos vertinimo ataskaita (COM (2007) 299); priėmimo sąlygų direktyvos vertinimo ataskaita (COM (2007) 745). [4] Nuomonės tekstas bus paskelbtas adresu http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . MT (...PICT...)|KUMMISSJONI TAL-KOMUNITAJIET EWROPEJ| Brussel 17.6.2008 SEG(2008) 2030 DOKUMENT TA' ĦIDMA TAL-PERSUNAL TAL-KUMMISSJONI Dokument anċillari KOMUNIKAZZJONI MILL-KUMMISSJONI LILL-PARLAMENT EWROPEW, LILL-KUNSILL, LILL-KUMITAT EKONOMIKU U SOĊJALI EWROPEW U LILL-KUMITAT TAR-REĠJUNI PJAN TA' POLITIKA DWAR L-AŻIL: APPROĊĊ INTEGRAT GĦALL-PROTEZZJONI MADWAR L-UE Sommarju tal-valutazzjoni ta' l-impatt {COM(2008) 360 finali } {SEC(2008) 2029} 1. INTRODUZZJONI F'Ġunju 2007 il-Kummissjoni ppreżentat Green Paper COM (2007) 301 bl-għan li jiġu identifikati l-għażliet possibbli biex tissawwar it-tieni fażi tas-Sistema Ewropea Komuni ta' l-Ażil (CEAS). Ir-rispons għall-konsultazzjoni pubblika kien jinkludi 89 Kontribuzzjoni minn firxa wiesgħa ta' partijiet interessati Id-89 kontribuzzjoni riċevuti huma disponibbli f'dan l-indirizz: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . Il-kwistjonijiet li qamu u s-suġġerimenti li tressqu matul il-konsultazzjoni pprovdew is-sies għat-tħejjija ta' dan il-Pjan ta' Politika u l-Valutazzjoni ta' l-Impatt tiegħu.[1][2] COM (2007) 301 Id-89 kontribuzzjoni riċevuti huma disponibbli f'dan l-indirizz: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm Il-Kummissjoni ordnat studju estern biex ikollha fuq xiex tibni fit-tħejjija tal-Valutazzjoni ta' l-Impatt. L-istudju estern jikkostitwixxi l-appoġġ ewlieni għal dan ir-rapport flimkien ma' analiżi tal-kontribuzzjonijiet għall-Green Paper u rapporti ta' evalwazzjoni eżistenti ta' l-istrumenti ta' l-ażil tal-KE Rapport dwar il-valutazzjoni tas-sistema ta' Dublin (COM (2007) 299); rapport dwar il-valutazzjoni tad-Direttiva dwar il-Kundizzjonijiet ta' Akkoljenza (COM (2007) 745) .[3] Rapport dwar il-valutazzjoni tas-sistema ta' Dublin (COM (2007) 299); rapport dwar il-valutazzjoni tad-Direttiva dwar il-Kundizzjonijiet ta' Akkoljenza (COM (2007) 745) Ġew organizzati laqgħat bejn Diċembru 2007 u Marzu 2008 ma' esperti akkademiċi, l-Istati Membri, NGOs u l-UNHCR u Membri tal-Parlament Ewropew għall-opinjoni tagħhom dwar l-iżvilupp futur ta' ċerti elementi tas-CEAS. Il-Bord tal-Valutazzjoni ta' l-Impatt (IAB) tal-Kummissjoni kien ikkonsultat fuq l-abbozz tar-rapport finali tal-Valutazzjoni ta' l-Impatt u ta l-opinjoni tiegħu fil-21 ta' April 2008 L-opinjoni se tkun disponibbli hawnhekk: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . Ir-rakkomandazzjonijiet ta' l-IAB ittieħdu in kunsiderazzjoni kif xieraq.[4] L-opinjoni se tkun disponibbli hawnhekk: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm Ħafna mill-miżuri individwali proposti fil-Pjan ta' Politika se jkunu s-suġġett ta' valutazzjonijiet ta' l-impatt speċifiċi. Partikolarment, l-emendi għad-Direttivi dwar il-Kundizzjonijiet ta' Akkoljenza, il-Kwalifika u l-Proċeduri u r-Regolament ta' Dublin u tal-Eurodac ser ikunu bbażati fuq valutazzjonijiet ta' l-impatt. 2. IL-QAGĦDA ATTWALI U L-PROBLEMI Dawn il-problemi ġew identifikati fil- qasam ta' l-ażil : · Miżuri u prattiki leġittimi kontra l-immigrazzjoni illegali jistgħu f'xi każijiet ixekklu lil dawk li jfittxu l-ażil milli jkollhom aċċess għall-protezzjoni fl-UE · L-immigranti li m'għandhomx bżonn il-protezzjoni jabbużaw mis-sistema ta' l-ażil biex jidħlu u jgħixu fl-UE · Ċaqliq sekondarju ta' dawk li jfittxu l-ażil li japplikaw għall-protezzjoni internazzjonali f'iktar minn Stat Membru wieħed jimponi pressjoni inġusta fuq l-amministrazzjonijiet nazzjonali u fuq dawk li jfittxu l-ażil stess · Is-sistemi ta' l-ażil ta' xi Stati Membri huma mgħobbija żżejjed · Dejjem iktar, in-nies qed ifittxu protezzjoni għal raġunijiet li mhumiex previsti fl-iskema tar-refuġjati tradizzjonali (il-Konvenzjoni ta' Ġinevra) u qed jirċievu status ta' protezzjoni b'garanziji inferjuri · Prattiki nazzjonali diverġenti jwasslu għal differenzi estremi fir-rikonoxximent tal-protezzjoni fl-Istati Membri u jikkawżaw inugwaljanzi fil-livell ta' protezzjoni madwar l-UE · Il-persuni fil-bżonn tal-protezzjoni iħabbtu wiċċhom ma' problemi partikolari ta' integrazzjoni u wħud minnhom jinsabu f'sitwazzjonijiet ta' vulnerabbiltà · Madwar id-dinja kollha, ħafna mir-refuġjati jibqgħu f'reġjuni qrib il-pajjiżi ta' oriġini tagħhom, bi prospetti fqar u jimponu piż fuq il-pajjiżi fqar li qed jiżviluppaw. Il-Valutazzjoni ta' l-Impatt tħares lejn il-progress possibbli tas-sitwazzjoni kieku ma tittieħed l-ebda azzjoni fil-livell ta' l-UE u tikkonkludi li l-problemi eżistenti jibqgħu jippersistu u li hemm argumenti sodi favur l-azzjoni ta' l-UE. Il-Valutazzjoni ta' l-Impatt tqis it-tibdiliet li saru fil- qafas legali mit-Trattat ta' Liżbona u tikkonkludi li l-artikolu l-ġdid dwar l-ażil jippermetti u jirrikjedi livell ogħla ta' ambizzjoni minn dak li hemm bħalissa. Mil-lat tad-drittijiet fundamentali, l-inklużjoni tal-Karta fit-Trattat il-ġdid tagħti wkoll iktar viżibilità għal ċerti drittijiet relatati ma' l-ażil, inkluż id-dritt għan-" non refoulement ". 3. GĦANIJIET TA' POLITIKA L-għan ġenerali tat-tieni fażi tas-CEAS hu li toffri, permezz ta' approċċ komprensiv tal-protezzjoni madwar l-UE, status xieraq, taħt kundizzjonijiet ugwali, lil kwalunkwe ċittadin ta' pajjiż terz li jitlob il-protezzjoni internazzjonali u li tiżgura konformità mal-prinċipju tan- non refoulement . Il-politika għandha, partikolament, tikseb dawn l-għanijiet speċifiċi: I) Li tiżgura li l-proċeduri ta' l-ażil ikunu aċċessibbli lill-persuni li jfittxi l-protezzjoni u jittrattaw b'ħeffa u b'effiċjenza lil dawk li m'għandhomx bżonnha; II) Li tiżgura standards komuni ta' protezzjoni ogħla; III) Li ttejjeb is-sostenn immedjat u effettiv lill-amministrazzjonijiet nazzjonali ta' l-ażil, bil-promozzjoni ta' kooperazzjoni prattika; IV) Li trawwem mekkaniżmi ta' solidarjetà intiżi għall-persuni fil-bżonn tal-protezzjoni, bejn l-Istati Membri u bejn l-UE u l-pajjiżi terzi; V) Li tiffaċilita l-integrazzjoni tal-persuni protetti; VI) Li timpedixxi x-xiri ta' l-ażil u ċ-ċaqliq sekondarju. 4. GĦAŻLIET TA' POLITIKA 4.1. Għażla ta' Politika A: Status quo L-iżviluppi kurrenti fl-Istati Membri ser ikomplu fi ħdan il-qafas legali eżistenti, li m'għandux jinbidel. L-attivitajiet mibdija jibqgħu għaddejjin. L-istrumenti leġiżlattivi eżistenti għandhom jiġu trasposti kollha mill-Istati Membri u l-implimentazzjoni tagħhom tiġi ssorveljata mill-Kummissjoni. 4.2. Għażla ta' Politika B1: Armonizzazzjoni fuq skala sħiħa tal-leġiżlazzjoni ta' l-UE Din l-għażla għandha tiżgura li s-sistema ta' l-ażil ta' l-UE ssir koerenti, komprensiva u li toffri l-ogħla standards billi timmira lejn armonizzazzjoni sħiħa u l-eliminazzjoni tan-nuqqasijiet ikkawżati bl-adozzjoni tad-denominatur komuni l-aktar baxx fl-ewwel fażi tas-CEAS. Dan l-għan ser jintlaħaq, fost l-oħrajn, permezz ta': · Id-definizzajoni ta' kundizzjonijiet ta' akkoljenza għal dawk li jfittxu l-ażil; · Ir-rikonoxximent ta' livell xieraq ta' protezzjoni lill-persuni li għandhom bżonn il-protezzjoni; · L-istabbiliment ta' proċedura ta' ażil uniformi u effiċjenti; · L-istabbiliment ta' grad ogħla ta' solidarjetà u responsabbiltà fost l-Istati Membri, u bejn l-UE b'mod ġenerali u l-pajjiżi terzi. 4.3. Għażla ta' Politika B2: Iktar żvilupp tal-leġiżlazzjoni ta' l-UE Din l-għażla għandha tiffoka fuq it-tkomplija ta' l-isforzi lejn regoli nazzjonali ta' l-ażil dejjem iktar armonizzati, madankollu mingħajr ma tintlaħaq armonizzazzjoni sħiħa fl-oqsma kollha, u jiġu żgurati standards għoljin ta' protezzjoni. Din l-għażla għandha tikkonsisti fl-introduzzjoni ta' xi interventi fil-qasam tal-kundizzjonijiet ta' akkoljenza: · it-titjib tal-provvisti relatati mal-kundizzjonijiet ta' akkoljenza materjali, · l-istabbiliment ta' aċċess iktar faċli għas-suq tax-xogħol għal dawk li jfittxu l-ażil, li ma jkunx imxekkel minn restrizzjonijiet nazzjonali addizzjonali, · l-istabbiliment ta' regoli li jiżguraw li d-detenzjoni ma tkunx arbitrarja; · l-identifikazzjoni effettiva tal-bżonnijiet tas-saħħa u dawk materjali tal-persuni vulnerabbli bi bżonnijiet speċjali, inklużi l-kunsiderazzjonijiet tas-sess. L-introduzzjoni ta' dawn l-elementi ewlenin li ġejjin rigward il-kwistjoni tal-kwalifika: · l-istabbiliment ta' żewġ status uniformi uniċi: wieħed għar-refuġjati u wieħed għall-benefiċjarji tal-protezzjoni sussidjarja, · l-estensjoni lill-benefiċjarji tal-protezzjoni sussidjarja tar-regoli tal-Komunità dwar id-dritt għar-riunifikazzjoni tal-familja, · l-esplorazzjoni tal-possibbiltajiet għall-istabbiliment ta' trasferiment effettiv ta' mekkaniżmu ta' protezzjoni. L-introduzzjoni ta' element ġdid dwar il-proċeduri: · id-definizzjoni ta' proċedura waħda permezz ta' l-armonizzazzjoni ta' garanziji komuni relatati (aċċess għal proċeduri, appell ta’ sospensjoni, għajnuna legali, skadenza għal deċiżjoni dwar is-sostanza fl-ewwel istanza, ugwaljanza bejn is-sessi aħjar) għat-tipi kollha ta' proċeduri nazzjonali eżistenti L-interventi ewlenin li ġejjin relatati mal-kwistjonijiet tas-solidarjetà u r-responsabbiltà: · it-tisħiħ u l-kjarifika ta' diversi dispożizzjonijiet fir-Regolamenti ta' Dublin u tal-Eurodac sabiex titjieb l-effiċjenza u tiġi żgurata konformità aħjar u applikazzjoni uniformi mill-Istati Membri (partikolrment dispożizzjonijiet dwar il-klawsola umanitarja u ta' sovrantià u dawk relatati ma' l-unità tal-familja) u l-possibbiltà li tiġi sospiża ("ritorni ffriżati") f'ċerti każijiet l-applikazzjoni tar-regoli ta' Dublin biex l-Istati Membri b'piż żejjed jiġu mserrħa; · l-implimentazzjoni tal-prinċipju tas-solidarjetà finanzjarja eċċezzjonali li għandu jiġu promulgat biex jappoġġja l-Istati Membri f'każijiet ta' pressjoni partikolari; · l-istabbiliment ta' sistema ta' risistemazzjoni volontarja għall-appoġġ ta' pajjiżi terzi b'popolazzjonijiet kbar ta' refuġjati, · l-approssimazzjoni ta' tipi differenti ta' Proċeduri ta' Dħul Protetti nazzjonali. 4.4. Għażla ta' Politika C: Kooperazzjoni u skambju ta’ l-aħjar prassi Din l-għażla għandha tkun iffukata fuq iktar kooperazzjoni prattika bejn l-Istati Membri: biex l-applikazzjoni ta' l-istrumenti leġiżlattivi eżistenti jsiru iktar uniformi madwar l-Istati Membri (biex jiġu evitati d-disparitajiet u konsegwentement differenzi fil-livell effettiv ta' protezzjoni mogħtija). Din il-kooperazzjoni prattika għandha tippreżenta wkoll xi benefiċċji għall-appoġġ tad-dimensjoni esterna tal-politika ta' l-UE dwar il-kwistjonijiet ta' l-Ażil. Dan l-għan għandu jintlaħaq permezz ta' l-istabbiliment ta' xi tip ta' appoġġ strutturali u permanenti, possibbli taħt il-forma ta' Uffiċċju Ewropew ta' Appoġġ għall-Ażil, li għandu jiġi stabbilit minn Regolament jew Deċiżjoni ta' l-UE u jkun responsabbli minn dawn l-oqsma ta' attività jew ta' xi wħud minnhom: Informazzjoni dwar il-Pajjiż ta' Oriġini; taħriġ u bini tal-kapaċitajiet; Għajnuna prattika lill-Istati Membri; dimensjoni esterna; evalwazzjoni u sorveljanza. 4.5. Għażla ta' Politika D: Strument legali komprensiv ġenerali dwar l-ażil u l-ħolqien ta' Awtorità Ewropea ta' l-Ażil · Intervent leġiżlattiv ġenerali dwar il-leġiżlazzjoni ta' l-UE dwar l-Ażil immirat biex jikkonsolida l-istrumenti leġiżlattivi differenti eżistenti. Fil-kontenut, il-proposti taħt l-għażla B1 ikunu kważi segwiti kollha, iżda fil-forma din l-għażla twassal għall-adozzjoni ta' strument wieħed li jkun fih il-liġi Ewropea kollha dwar l-ażil (li jieħu post is-sett ta' direttivi u regolamenti kurrenti), b'hekk fl-istess ħin ikun hemm armonizzazzjoni u konsolidazzjoni. · Il- ħolqien ta' Awtorità Ewropea ta' l-Ażil responsabbli mill-ġestjoni u l-koordinazzjoni tal-politika konġunta dwar l-ażil ta' l-UE. Awtorità bħal din għandha tieħu l-forma wkoll ta' aġenzija iżda ma tikkoordinax biss l-attivitajiet ta' kooperazzjoni prattika elenkati hemm ('Uffiċċju Ewropew ta' Appoġġ għall-Ażil'): għandha tieħu post ukoll l-entitajiet amministrattivi u ġudizzjarji nazzjonali li jadottaw id-deċiżjonijiet dwar l-applikazzjonijiet għall-ażil. L-Awtorità għalhekk issir il-ġudikant komuni Ewropew li tiċċentralizza d-deċiżjonijiet kollha dwar l-ażil u jkollha setgħat ta' deċiżjoni. Din l-għażla għalhekk tirrappreżenta l-iktar mod estrem biex tkun żgurata l-applikazzjoni komuni tal-liġi dwar l-ażil ta' l-UE madwar l-UE. 5. PARAGUN TA' L-GĦAŻLIET TA' POLITIKA 5.1. Paragun ta' l-iskali, riżultati tal-voti Għażla ta' Politika A: Status QuoGħażla ta' Politika B1Għażla ta' Politika B2Għażla ta' Politika CGħażla ta' Politika DGħażla ta' politika ppreferuta (B2+C)RilevanzaTiżgura li l-proċeduri ta' l-ażil ikunu aċċessibbli lill-persuni li jfittxu l-protezzjoni u jittrattaw b'ħeffa u b'effiċjenza lil dawk li m'għandhomx bżonnha0√√√√√√√√√√√√√√√Tiżgura standards komuni ta' protezzjoni ogħla0√√√√√√√√√√√√√√√√Ittejjeb is-sostenn immedjat u effettiv lill-amministrazzjonijiet nazzjonali ta' l-ażil, bil-promozzjoni ta' kooperazzjoni prattika000√√√√√√√√√√√√√Tkattar il-mekkaniżmi ta' solidarjetà intiżi għall-persuni fil-bżonn tal-protezzjoni, bejn l-Istati Membri u bejn l-UE u l-pajjiżi terzi0√√√(√)√√√√√√√√√√√√Tiffaċilita l-integrazzjoni tal-persuni protetti0√√√√√√√√√√√√√√√√Tipprevjenti x-xiri ta' l-ażil u ċ-ċaqliq sekondarju0√√√√√√√√√√√√√√PossibiltàPossibbiltà ta' traspożizzjoni- Taħt it-Trattat eżistenti- Taħt it-Trattat il-ġdid00√√√√√0√√(√)0√(√)√√√(√)√√√√√√√√√Possibbiltà finanzjarja0-√√√√-√√(√)-√√-√√√√-√√(√)ImpattiImpatti soċjali fil-livell ta' l-UE u ta' l-Istati Membri0√√√√√√√√√√√√Impatti ekonomiċi fil-livell ta' l-UE u nazzjonali0√√√√0(√)√√√√Impatt fuq il-persuni li għandhom bżonn il-protezzjoni internazzjonali0√√√√√√√√√√√√√√√√Impatti fuq pajjiżi terzi0√√√√√√√√√√√√√√Drittijiet fundamentali0√√√√√√√√√√√√√√√√√|||Għażla ta' Politika A: Status Quo|Għażla ta' Politika B1|Għażla ta' Politika B2|Għażla ta' Politika C|Għażla ta' Politika D|Għażla ta' politika ppreferuta (B2+C)|Rilevanza|Tiżgura li l-proċeduri ta' l-ażil ikunu aċċessibbli lill-persuni li jfittxu l-protezzjoni u jittrattaw b'ħeffa u b'effiċjenza lil dawk li m'għandhomx bżonnha|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Tiżgura standards komuni ta' protezzjoni ogħla|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√||Ittejjeb is-sostenn immedjat u effettiv lill-amministrazzjonijiet nazzjonali ta' l-ażil, bil-promozzjoni ta' kooperazzjoni prattika|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√||Tkattar il-mekkaniżmi ta' solidarjetà intiżi għall-persuni fil-bżonn tal-protezzjoni, bejn l-Istati Membri u bejn l-UE u l-pajjiżi terzi|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√||Tiffaċilita l-integrazzjoni tal-persuni protetti|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Tipprevjenti x-xiri ta' l-ażil u ċ-ċaqliq sekondarju|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√|Possibiltà|Possibbiltà ta' traspożizzjoni- Taħt it-Trattat eżistenti- Taħt it-Trattat il-ġdid|||||||||0|0|√√|√√√|0|√√(√)|||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√||Possibbiltà finanzjarja|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)|Impatti|Impatti soċjali fil-livell ta' l-UE u ta' l-Istati Membri|0|√√√|√√|√|√√√|√√√||Impatti ekonomiċi fil-livell ta' l-UE u nazzjonali|0|√√|√√|0(√)|√√|√√||Impatt fuq il-persuni li għandhom bżonn il-protezzjoni internazzjonali|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√||Impatti fuq pajjiżi terzi|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√|Drittijiet fundamentali|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Għażla ta' Politika A: Status Quo|Għażla ta' Politika B1|Għażla ta' Politika B2|Għażla ta' Politika C|Għażla ta' Politika D|Għażla ta' politika ppreferuta (B2+C)| Rilevanza|Tiżgura li l-proċeduri ta' l-ażil ikunu aċċessibbli lill-persuni li jfittxu l-protezzjoni u jittrattaw b'ħeffa u b'effiċjenza lil dawk li m'għandhomx bżonnha|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Tiżgura standards komuni ta' protezzjoni ogħla|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Ittejjeb is-sostenn immedjat u effettiv lill-amministrazzjonijiet nazzjonali ta' l-ażil, bil-promozzjoni ta' kooperazzjoni prattika|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Tkattar il-mekkaniżmi ta' solidarjetà intiżi għall-persuni fil-bżonn tal-protezzjoni, bejn l-Istati Membri u bejn l-UE u l-pajjiżi terzi|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Tiffaċilita l-integrazzjoni tal-persuni protetti|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Tipprevjenti x-xiri ta' l-ażil u ċ-ċaqliq sekondarju|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Possibiltà|Possibbiltà ta' traspożizzjoni- Taħt it-Trattat eżistenti- Taħt it-Trattat il-ġdid||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Possibbiltà finanzjarja|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Impatti|Impatti soċjali fil-livell ta' l-UE u ta' l-Istati Membri|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Impatti ekonomiċi fil-livell ta' l-UE u nazzjonali|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Impatt fuq il-persuni li għandhom bżonn il-protezzjoni internazzjonali|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Impatti fuq pajjiżi terzi|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Drittijiet fundamentali|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Għażla ta' Politika A: Status Quo|Għażla ta' Politika B1|Għażla ta' Politika B2|Għażla ta' Politika C|Għażla ta' Politika D|Għażla ta' politika ppreferuta (B2+C)| Rilevanza|Tiżgura li l-proċeduri ta' l-ażil ikunu aċċessibbli lill-persuni li jfittxu l-protezzjoni u jittrattaw b'ħeffa u b'effiċjenza lil dawk li m'għandhomx bżonnha|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Tiżgura standards komuni ta' protezzjoni ogħla|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Ittejjeb is-sostenn immedjat u effettiv lill-amministrazzjonijiet nazzjonali ta' l-ażil, bil-promozzjoni ta' kooperazzjoni prattika|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Tkattar il-mekkaniżmi ta' solidarjetà intiżi għall-persuni fil-bżonn tal-protezzjoni, bejn l-Istati Membri u bejn l-UE u l-pajjiżi terzi|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Tiffaċilita l-integrazzjoni tal-persuni protetti|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Tipprevjenti x-xiri ta' l-ażil u ċ-ċaqliq sekondarju|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Possibiltà|Possibbiltà ta' traspożizzjoni- Taħt it-Trattat eżistenti- Taħt it-Trattat il-ġdid||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Possibbiltà finanzjarja|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Impatti|Impatti soċjali fil-livell ta' l-UE u ta' l-Istati Membri|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Impatti ekonomiċi fil-livell ta' l-UE u nazzjonali|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Impatt fuq il-persuni li għandhom bżonn il-protezzjoni internazzjonali|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Impatti fuq pajjiżi terzi|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Drittijiet fundamentali|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| 5.2. L-għażla ppreferuta L-għażla ppreferuta intgħażlet l-iktar f'paragun ma' l-għażliet ta' politika B1 (anke f'għaqda ma' C) u D, li uriet li toffri kważi l-istess livell ta' impatti pożittivi daqs dawn ta' l-aħħar, iżda tinvolvi inqas diffikulatajiet ta' traspożizzjoni u spejjeż finanzjarji u ta' implimentazzjoni. L-għażla B1 tippreżenta numru ta' vantaġġi u f'ħafna aspetti hija simili għal B2, iżda din ta' l-aħħar timponi livell kemm kemm iktar baxx ta' armonizzazzjoni f'xi oqsma u għalhekk għandha iktar ċans li tiġi trasposta u implimentata b'suċċess. L-għażla D għandha żvantaġġ ewlieni wieħed: it-trasferiment tas-sovranità mill-Istati Membri għall-Awtorità Ewropea ta' l-Ażil m'għandux possibbiltà, f'dan l-istadju, li jiġi aċċettat mill-maġġoranza ta' l-Istati Membri. L-iżvantaġġi ewlenin ta' l-għażla ppreferuta huma: · Din tikseb riżultati rilevanti fit-tħeġġiġ ta' approċċ integrat u komprensiv għall-kwistjonijiet ta' l-ażil, li tiggarantixxi dan l-għan permezz ta' standards ta' protezzjoni komuni ogħla u l-appoġġ ta' attivitajiet ta' kooperazzjoni prattika; · Hija tiżgura aċċess għall-protezzjoni billi tagħti bidu għal ħidma fuq l-approssimazzjoni ta' Proċeduri ta' Dħul Protetti nazzjonali u billi temenda d-direttiva dwar il-Proċeduri biex issir iktar "sensittiva għall-aċċess". · Hija tistabbilixxi standards komuni ogħla fil-qasam ta' l-ażil permezz ta' miżuri mtejba rigward il-kundizzjonijiet ta' akkoljenza (jiġifieri aċċess iktar faċli għas-suq tax-xogħol u l-kura tas-saħħa), il- proċeduri (proċedura komuni b'garanziji sodi), il- kwalifika (jiġifieri definizzjoni komuni ta' żewġ status ta' protezzjoni internazzjonali); · Hija tiffavorixxi appoġġ minnufih u effettiv lill-amministrazzjonijiet nazzjonali billi ttejjeb il-konverġenza fil-proċessi tat-teħid tad-deċiżjonijiet fl-Istati Membri permezz tal-ħolqien ta' Uffiċċju Ewropew ta' Appoġġ għall-Ażil li għandu jikkoordina u jissorvelja l-attivitajiet differenti; · Hija trawwem responsabbiltà reali u solidarjetà bejn l-Istati Membri u bejn l-UE u l-pajjiżi terzi permezz ta' titjib fis-sistema ta' Dublin u ta' skema ta' risistemazzjoni volontarja ta' l-UE u iktar żvilupp fil-programmi tal- bini tal-kapaċitajiet u fil-programmi ta' Protezzjoni Reġjonali , f'pajjiżi terzi; · Hija tippromwovi l-integrazzjoni tal-persuni protetti u speċifikament tal-persuni li jgawdu minn protezzjoni sussidjarja billi jiżdied il-livell tad-drittijiet marbutin ma' l-istatus tagħhom. Fir-rigward ta' l- impatti : · Hija toħloq kundizzjonijiet ugwali madwar l-UE, u tippermetti ġestjoni iktar effiċjenti tal-flussi tar-refuġjati bejn l-Istati Membri, b'opportunità ikbar li l-persuni protetti jkunu integrati fil-komunitajiet li jilqgħuhom; · Billi ttejjeb l-aċċess għas-suq tax-xogħol għal dawk li jfittxu l-ażil, hemm il-potenzjal li tonqos kemm kemm il-provvista tax-xogħol illegali u li tinstab soluzzjoni għall-ħiliet marġinali li hemm nuqqas tagħhom fi ħdan is-swieq tax-xogħol ta' l-Istati Membri; · Din tipprovdi iktar protezzjoni lill-persuni li għandhom bżonn il-protezzjoni internazzjonali billi jiġu indirizzati aħjar il-bżonnijiet tal-gruppi l-iktar vulnerabbli, inkluża s-sensitività għad-diffikultajiet partikolari u l-limiti li n-nisa li jfittxu l-ażil jistgħu jħabbtu wiċċhom magħhom meta jippreżentaw it-talbiet tagħhom; · Hija għandha, b'mod ġenerali, impatt pożittiv kbir fuq il-pajjiżi terzi billi parzjalment ittaffilhom il-pressjonijiet li jista' jkollhom fir-rigward ta' l-ażil permezz ta' l- iskema ta' risistemazzjoni volontarja ta' l-UE u tippermettilhom li jżidu l-kapaċitajiet ta' ġestjoni ta' l-ażil tagħom permezz ta' programmi ta' bini tal-kapaċitajiet korrispondenti; · Hija ttejjeb id-drittijiet fundamentali ta' dawk li jfittxu l-ażil u tal-benefiċjarji tal-protezzjoni internazzjonali billi tipprovdi kundizzjonijiet imsaħħa li permezz tagħhom jistgħu igawdu minn tali drittijiet. Rigward l-ispejjeż, il-karatteristika li torbot l-inqas ta' l-għażla ta' politika ppreferuta tinvolvi spejjeż finanzjarji u amministrattivi iktar baxxi meta mqabbla ma' proċess ta' armonizzazzjoni fuq skala sħiħa . · Madankollu hemm miżuri bħall-estensjoni tal-kundizzjonijiet ta' akkoljenza lill-applikanti tal-protezzjoni sussidjarja u l-garanziji iktar b'saħħithom relatati mal-proċeduri li inevitabbilment jinvolvu spejjeż finanzjarji u amministrattivi iktar għoljin meta mqabbla mas-CEAS kurrenti għalkemm l- aċċess iktar faċli għas-suq tax-xogħol għal dawk li jfittxu l-ażil jista' jnaqqas l-impatti finanzjarji ġenerali. · Miżuri ta' kooperazzjoni prattika jinvolvu spejjeż addizzjonali minħabba l-bżonn li jiġu ssostanzjati il-varji miżuri ta' kooperazzjoni bl-appoġġ finanzjarju xieraq (jiġifieri, appoġġ finanzjarju maqsum għal proġetti u taħriġ, il-finanzjament ta' programmi ta' bini tal-kapaċitajiet fil-pajjiżi terzi). · Hemm lok ukoll li l-ispejjeż amministrattivi jikbru minħabba iktar użu ta' persunal neċessarju fil-qasam ta' l-ażil biex jirrispondi għall-miżuri ta' kooperazzjoni previsti. Il-ħolqien ta' Uffiċċju Ewropew ta' Appoġġ għall-Ażil madankollu għandu jgħin lill-amministrazzjonijiet nazzjonali biex jimmoderaw iż-żieda fl-ispejjeż amministrattivi fuq perjodu ta' żmien twil. 6. MONITORAĠĠ U VALUTAZZJONI Il-monitoraġġ u l-evalwazzjoni ta' l-implimentazzjoni ta' l-għażla ppreferuta se jkunu element importanti biex tiġi żgurata l-effettività tal-Pjan ta' Politika. Il-Kummissjoni se tiżgura li l-mekkaniżmi xierqa biex tissorvelja l-implimentazzjoni ta' dan il-Pjan ta' Politika jkunu fis-seħħ u se jkollha rwol importanti f'dan il-proċess ta' monitoraġġ. Se toqgħod attenta wkoll li l-istandards tal-protezzjoni tad-drittijiet fundamentali tal-proposti tagħha ma jiddgħajfux matul il-proċess leġiżlattiv. Rigward l-indikaturi għall-evalwazzjoni tal-progress u ta' l-effettività ta' l-għażla ppreferuta fil-kisba ta' l-għanijiet ta' politika, fost oħrajn, għandu jittieħed dan in kunsiderazzjoni: · Numru ta' applikazzjonijiet ġodda għall-ażil · Numru ta' rifjuti u ta' deċiżjonijiet pożittivi li jagħtu status ta' refuġjat jew protezzjoni sussidjarja · Numru ta' dawk li jfittxu l-ażil meta mqabbel mal-popolazzjoni residenti u l-DGN · Numru ta' talbiet u trasferimenti ta' Dublin · Numru ta' Programmi ta' Protezzjoni Nazzjonali implimentati, u riżorsi dedikati għalihom · Numru ta' refuġjati risistemati minn pajjiżi terzi · Livell ta' riżorsi finanzjarji allokati għall-FER · Livell ta' riżorsi finanzjarji allokat għal attivitajiet ta' kooperazzjoni prattika, inkluż għall-ħolqien ta' Uffiċċju Ewropew ta' Appoġġ għall-Ażil [1] COM (2007) 301 [2] Id-89 kontribuzzjoni riċevuti huma disponibbli f'dan l-indirizz: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm [3] Rapport dwar il-valutazzjoni tas-sistema ta' Dublin (COM (2007) 299); rapport dwar il-valutazzjoni tad-Direttiva dwar il-Kundizzjonijiet ta' Akkoljenza (COM (2007) 745) [4] L-opinjoni se tkun disponibbli hawnhekk: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm LV (...PICT...)|EIROPAS KOPIENU KOMISIJA| Briselē, 17.6.2008 SEC(2008) 2030 KOMISIJAS DIENESTU DARBA DOKUMENTS Pavaddokuments KOMISIJAS PAZIŅOJUMAM EIROPAS PARLAMENTAM, PADOMEI, EIROPAS EKONOMIKAS UN SOCIĀLO LIETU KOMITEJAI UN REĢIONU KOMITEJAI PATVĒRUMA POLITIKAS PLĀNS INTEGRĒTA PIEEJA AIZSARDZĪBAI VISĀ ES TERITORIJĀ Ietekmes novērtējuma kopsavilkums {COM(2008) 360 galīgā redakcija {SEC(2008) 2029} 1. IEVADS Komisija 2007. gada jūnijā iesniedza Zaļo grāmatu COM(2007) 301. , kuras mērķis bija noteikt iespējamos risinājumus saistībā ar KEPS otrā posma izstrādi. Sabiedrisko apspriežu rezultātā tika saņemtas 89 atsauksmes no plaša ieinteresēto personu loka Minētās 89 atsauksmes ir pieejamas šeit: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . Apspriežu laikā ierosinātie jautājumi un ieteikumi ir nodrošinājuši pamatu šā politikas plāna un ietekmes novērtējuma sagatavošanai.[1][2] COM(2007) 301. Minētās 89 atsauksmes ir pieejamas šeit: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm Komisija pasūtināja ārēju pētījumu, lai iegūtu atbalstu ietekmes novērtējuma sagatavošanai. Ārējais pētījums ir šā ziņojuma galvenais pamats saistībā ar atsauksmju uz Zaļo grāmatu un EK dokumentu saistībā ar patvērumu esošo novērtējuma ziņojumu Ziņojums par Dublinas sistēmas novērtējumu, COM(2007) 299; ziņojums par Uzņemšanas nosacījumu direktīvas novērtējumu, COM(2007) 745. analīzi.[3] Ziņojums par Dublinas sistēmas novērtējumu, COM(2007) 299; ziņojums par Uzņemšanas nosacījumu direktīvas novērtējumu, COM(2007) 745. Laikā no 2007. gada decembra līdz 2008. gada martam tika rīkotas sanāksmes ar akadēmiskiem ekspertiem, dalībvalstīm, NVO, Apvienoto Nāciju Organizācijas augsto komisāru bēgļu jautājumos, Eiropas Parlamenta locekļiem, lai uzklausītu viņu viedokļus par atsevišķu KEPS elementu turpmāku attīstību. Notika apspriešanās ar Komisijas Ietekmes novērtējuma padomi par galīgo Ietekmes novērtējuma ziņojuma projektu, un tā sniedza atzinumu 2008. gada 21. aprīlī Šis atzinums būs pieejams šeit: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . Ietekmes novērtējuma padomes ieteikumus atbilstīgi ņēma vērā.[4] Šis atzinums būs pieejams šeit: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm Vairumam politikas plānā ierosināto atsevišķo pasākumu tiks veikts īpašs ietekmes novērtējums. Ietekmes novērtējumi jo īpaši būs pamatā Uzņemšanas nosacījumu direktīvas, Kvalifikācijas un procedūru direktīvas, Dublinas regulas un EURODAC regulas grozījumiem. 2. SITUĀCIJAS RAKSTUROJUMS UN PROBLĒMAS Patvēruma jomā ir atklātas šādas problēmas. · Dažos gadījumos likumīgi pasākumi un prakse var traucēt patvēruma meklētāju piekļuvi aizsardzībai ES. · Imigranti, kam nav vajadzīga aizsardzība, nelikumīgi izmanto patvēruma sistēmu, lai ieceļotu un uzturētos ES. · Patvēruma meklētāju, kas pieprasa starptautisku aizsardzību vairāk nekā vienā dalībvalstī, tālāka pārvietošanās uzliek nepamatotu slogu valstu pārvaldes iestādēm un pašiem patvēruma meklētājiem. · Dažu dalībvalstu patvēruma sistēmas ir pārslogotas. · Cilvēki aizvien vairāk meklē patvērumu tādu iemeslu dēļ, kas nav paredzēti saskaņā ar tradicionālo bēgļu režīmu (Ženēvas konvencija), un saņem aizsardzības statusu ar zemākām garantijām. · Dažādas valstu prakses rada ārkārtīgi lielas atšķirības aizsardzības atzīšanā dalībvalstīs un izraisa aizsardzības līmeņa nevienlīdzību ES teritorijā. · Personas, kam vajadzīga aizsardzība, saskaras ar īpašām integrācijas problēmām, un dažas no tām nonāk neaizsargātības situācijās. · Vairums bēgļu visā pasaulē paliek reģionos, kas atrodas tuvu to izcelsmes valstīm, ar vājām nākotnes izredzēm un uzliekot slogu nabadzīgām jaunattīstības valstīm. Ietekmes novērtējumā aplūkota situācijas iespējamā attīstība gadījumā, ja netiktu veiktas darbības ES līmenī, un secināts, ka esošās problēmas saglabātos un ka ES rīcībai ir ļoti stingrs pamatojums. Ietekmes novērtējumā ir izskatītas tiesiskā regulējuma izmaiņas, kas ierosinātas Lisabonas līgumā, un secināts, ka jaunais pants par patvērumu pieļauj un nosaka augstākus mērķus nekā pašreizējais. No pamattiesību viedokļa Hartas iekļaušana jaunajā līgumā arī padara daudz redzamākas dažas tiesības, kas saistītas ar patvērumu, tostarp tiesības uz neizraidīšanu. 3. POLITIKAS MĒRĶI KEPS otrā posma vispārējais mērķis ir, pielietojot visaptverošu pieeju aizsardzībai visā ES teritorijā, ikvienam trešās valsts valstspiederīgajam, kas lūdz starptautisku aizsardzību, ar vienādiem nosacījumiem piedāvāt pienācīgu statusu un nodrošināt tiesību uz neizraidīšanu principa ievērošanu. Šajā politikā jo īpaši tiks izvirzīti šādi īpaši mērķi: I) nodrošināt to, lai patvēruma procedūras būtu pieejamas personām, kas meklē patvērumu, un ātri un efektīvi tiktu galā ar personām, kam tas nav vajadzīgs; II) nodrošināt augstākus aizsardzības kopējos standartus; III) veicināt tūlītēju un efektīvu atbalstu valsts patvēruma lietu pārvaldēm, sekmējot praktisku sadarbību; IV) stiprināt solidaritātes mehānismus dalībvalstu starpā un ES un trešo valstu starpā, strādājot ar personām, kam vajadzīga aizsardzība; V) veicināt aizsargāto personu integrāciju; VI) novērst labāku patvēruma noteikumu meklēšanu un tālāku pārvietošanos. 4. POLITIKAS RISINĀJUMI 4.1. Politikas risinājums A. Status quo Pašreizējās tendences dalībvalstīs turpināsies atbilstoši esošajam tiesiskajam regulējumam, kas paliks nemainīgs. Turpināsies aizsāktās darbības. Dalībvalstīm ir jātransponē esošie tiesību akti, un Komisijai jāuzrauga to īstenošana. 4.2. Politikas risinājums B1. ES tiesību aktu pilnīga saskaņošana Šis risinājums nodrošinātu, ka ES patvēruma sistēma kļūst saskanīga un visaptveroša un piedāvā visaugstākos standartus, virzoties uz pilnīgu saskaņošanu un to trūkumu novēršanu, ko radījusi viszemākā kopsaucēja pieņemšana KEPS pirmajā posmā. Šo mērķi, inter alia , palīdzēs sasniegt · patvēruma meklētāju pienācīgu uzņemšanas nosacījumu noteikšana; · pienācīga aizsardzības līmeņa atzīšana personām, kam vajadzīga aizsardzība; · vienotas un efektīvas patvēruma procedūras izveidošana; · augstākas pakāpes solidaritātes un atbildības iedibināšana dalībvalstu starpā, kā arī visas ES un trešo valstu starpā. 4.3. Politikas risinājums B2. ES tiesību aktu tālāka attīstība Šis risinājums būtu vērsts uz nepārtrauktiem centieniem panākt aizvien saskaņotākus valstu patvēruma noteikumus, tomēr nepanākot pilnīgu saskaņotību visās jomās, un augstu aizsardzības standartu nodrošināšanu. Šis risinājums ietvertu dažu pasākumu pieņemšanu uzņemšanas nosacījumu jomā: · noteikumu uzlabošana saistībā ar materiālajiem uzņemšanas nosacījumiem; · patvēruma meklētāju vieglākas piekļuves darba tirgum ieviešana, ko nekavētu valstu papildu ierobežojumi; · tādu noteikumu ieviešana, kas nodrošinātu to, ka aizturēšana nav patvaļīga; · vismazāk aizsargāto personu un personu ar īpašām vajadzībām veselības un materiālo vajadzību efektīva noteikšana, arī ņemot vērā ar dzimumu saistītus apsvērumus. Šādu galveno elementu ieviešana saistībā ar kvalificēšanas jautājumu: · divu vienotu statusu ieviešana: viens bēgļiem un otrs papildu aizsardzības saņēmējiem; · Kopienas noteikumu par ģimenes atkalapvienošanas tiesībām paplašināšana, attiecinot tos uz papildu aizsardzības saņēmējiem; · efektīvas aizsardzības nodošanas mehānisma izveides iespēju izpēte. Jauna elementa ieviešana attiecībā uz procedūrām: · vienotas procedūras noteikšana, saskaņojot kopējās pievienotās garantijas (piekļuve procedūrām, neuzlikšanas lūgums, juridiskā palīdzība, beigu datums lēmumam pēc būtības pirmajā instancē, pastiprināta dzimumu vienlīdzība) visu veidu esošām valstu procedūrām. Šādi galvenie pasākumi saistībā ar solidaritātes un atbildības jautājumiem: · vairāku noteikumu nostiprināšana un precizēšana Dublinas un EURODAC regulās, lai veicinātu efektivitāti un nodrošinātu labāku atbilstību un vienotu piemērošanu dalībvalstīs (jo īpaši noteikumi par humāno un suverenitātes klauzulu un noteikumi saistībā ar ģimenes vienotību), un iespēju dažos gadījumos apturēt („iesaldēt”) Dublinas noteikumu piemērošanu, lai atvieglotu pārslogotās dalībvalstis; · ārkārtas finansiālās solidaritātes principa īstenošana, kas jāveic, lai atbalstītu dalībvalstis īpaša spiediena gadījumos; · brīvprātīgas pārcelšanās sistēmas izveide, lai atbalstītu trešās valstis ar lielu bēgļu skaitu; · valstu dažādu veidu aizsargātās ieceļošanas procedūru tuvināšana. 4.4. Politikas risinājums C. Sadarbība un paraugprakses apmaiņa Šis risinājums būtu vērsts uz praktiskas sadarbības veicināšanu dalībvalstu starpā, padarot esošo tiesību aktu piemērošanu dažādās dalībvalstīs vienotāku (lai izvairītos no būtiskām atšķirībām, kas savukārt izraisa atšķirīgus piešķirtās aizsardzības līmeņus). Šī praktiskā sadarbība arī palīdzētu uzturēt ES politikas patvēruma jomā ārējo dimensiju. Šis mērķis tiktu sasniegts, izveidojot noteiktu strukturālu un pastāvīgu atbalstu, iespējams, Eiropas Patvēruma atbalsta biroja veidā, ko izveidotu ar ES regulu vai lēmumu un kas būtu atbildīgs par dažām vai visām šādām darbības jomām: izcelsmes valsts informācija, mācības un spēju pilnveidošana; praktiska palīdzība dalībvalstīm, ārējā dimensija, novērtēšana un uzraudzība. 4.5. Politikas risinājums D. visaptverošs tiesību akts par patvērumu un Eiropas patvēruma iestādes izveidi · Vispārēja likumdevēja iejaukšanās ES tiesību aktos attiecībā uz patvērumu, lai konsolidētu dažādus esošos tiesību aktus. Pēc satura gandrīz pilnībā tiks ievērots iespējā B1 minētais, bet pēc formas šā risinājuma mērķis būs tāda vienota dokumenta pieņemšana, kurā būtu ietverti visi ES tiesību akti par patvērumu (aizstājot pašreizējo direktīvu un regulu kopumu), vienlaicīgi saskaņojot un konsolidējot. · Tādas Eiropas patvēruma iestādes izveide , kas būtu atbildīga par ES vienotās patvēruma politikas pārvaldību un koordinēšanu. Šāda iestāde tiktu arī veidota kā aģentūra, bet tā nenodarbotos tikai ar jau uzskaitītajiem praktiskās sadarbības uzdevumiem („Eiropas Patvēruma atbalsta birojs”); tā arī aizstātu valstu pārvaldes un tiesu iestādes, kas pieņem lēmumus par patvēruma pieprasījumiem. Iestāde tādējādi kļūtu pat kopēju Eiropas lēmēju, centralizējot visus lēmumus par patvērumu, un tai būtu lēmējtiesības. Tādējādi šajā iespējā ir ietverts visgalējākais veids, kā nodrošināt ES patvēruma tiesību kopēju piemērošanu visā ES teritorijā. 5. POLITIKAS RISINĀJUMU SALĪDZINĀJUMS 5.1. Vērtējumu salīdzinājums, izsvēruma rezultāti Politikas risinājums A: Status QuoPolitikas risinājums B1Politikas risinājums B2Politikas risinājums CPolitikas risinājums DVēlamais politikas risinājums (B2+C)AtbilstībaNodrošināt to, lai patvēruma procedūras būtu pieejamas personām, kas meklē patvērumu, un ātri un efektīvi tiktu galā ar personām, kam tas nav vajadzīgs.0√√√√√√√√√√√√√√√Nodrošināt augstākus aizsardzības kopējos standartus0√√√√√√√√√√√√√√√√Veicināt tūlītēju un efektīvu atbalstu valsts patvēruma lietu pārvaldēm, sekmējot praktisku sadarbību.000√√√√√√√√√√√√√Stiprināt solidaritātes mehānismus dalībvalstu starpā un ES un trešo valstu starpā, strādājot ar personām, kam vajadzīga aizsardzība.0√√√(√)√√√√√√√√√√√√Veicināt aizsargāto personu integrāciju.0√√√√√√√√√√√√√√√√Novērst labāku patvēruma noteikumu meklēšanu un tālāku pārvietošanos.0√√√√√√√√√√√√√√ĪstenojamībaTransponēšanas iespējamība- Saskaņā ar esošo līgumu- Saskaņā ar jaunu līgumu00√√√√√0√√(√)0√(√)√√√(√)√√√√√√√√√Finansiālā iespējamība0-√√√√-√√(√)-√√-√√√√-√√(√)IetekmeSociālā ietekme ES un dalībvalstu līmenī0√√√√√√√√√√√√Ekonomiskā ietekme ES un dalībvalstu līmenī0√√√√0(√)√√√√Ietekme uz cilvēkiem, kam vajadzīga starptautiskā aizsardzība0√√√√√√√√√√√√√√√√Ietekme uz trešām valstīm0√√√√√√√√√√√√√√Pamattiesības0√√√√√√√√√√√√√√√√√|||Politikas risinājums A: Status Quo|Politikas risinājums B1|Politikas risinājums B2|Politikas risinājums C|Politikas risinājums D|Vēlamais politikas risinājums (B2+C)|Atbilstība|Nodrošināt to, lai patvēruma procedūras būtu pieejamas personām, kas meklē patvērumu, un ātri un efektīvi tiktu galā ar personām, kam tas nav vajadzīgs.|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Nodrošināt augstākus aizsardzības kopējos standartus|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√||Veicināt tūlītēju un efektīvu atbalstu valsts patvēruma lietu pārvaldēm, sekmējot praktisku sadarbību.|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√||Stiprināt solidaritātes mehānismus dalībvalstu starpā un ES un trešo valstu starpā, strādājot ar personām, kam vajadzīga aizsardzība.|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√||Veicināt aizsargāto personu integrāciju.|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Novērst labāku patvēruma noteikumu meklēšanu un tālāku pārvietošanos.|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√|Īstenojamība|Transponēšanas iespējamība- Saskaņā ar esošo līgumu- Saskaņā ar jaunu līgumu|||||||||0|0|√√|√√√|0|√√(√)|||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√||Finansiālā iespējamība|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)|Ietekme|Sociālā ietekme ES un dalībvalstu līmenī|0|√√√|√√|√|√√√|√√√||Ekonomiskā ietekme ES un dalībvalstu līmenī|0|√√|√√|0(√)|√√|√√||Ietekme uz cilvēkiem, kam vajadzīga starptautiskā aizsardzība|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√||Ietekme uz trešām valstīm|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√|Pamattiesības|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Politikas risinājums A: Status Quo|Politikas risinājums B1|Politikas risinājums B2|Politikas risinājums C|Politikas risinājums D|Vēlamais politikas risinājums (B2+C)| Atbilstība|Nodrošināt to, lai patvēruma procedūras būtu pieejamas personām, kas meklē patvērumu, un ātri un efektīvi tiktu galā ar personām, kam tas nav vajadzīgs.|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Nodrošināt augstākus aizsardzības kopējos standartus|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Veicināt tūlītēju un efektīvu atbalstu valsts patvēruma lietu pārvaldēm, sekmējot praktisku sadarbību.|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Stiprināt solidaritātes mehānismus dalībvalstu starpā un ES un trešo valstu starpā, strādājot ar personām, kam vajadzīga aizsardzība.|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Veicināt aizsargāto personu integrāciju.|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Novērst labāku patvēruma noteikumu meklēšanu un tālāku pārvietošanos.|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Īstenojamība|Transponēšanas iespējamība- Saskaņā ar esošo līgumu- Saskaņā ar jaunu līgumu||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Finansiālā iespējamība|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Ietekme|Sociālā ietekme ES un dalībvalstu līmenī|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Ekonomiskā ietekme ES un dalībvalstu līmenī|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Ietekme uz cilvēkiem, kam vajadzīga starptautiskā aizsardzība|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Ietekme uz trešām valstīm|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Pamattiesības|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Politikas risinājums A: Status Quo|Politikas risinājums B1|Politikas risinājums B2|Politikas risinājums C|Politikas risinājums D|Vēlamais politikas risinājums (B2+C)| Atbilstība|Nodrošināt to, lai patvēruma procedūras būtu pieejamas personām, kas meklē patvērumu, un ātri un efektīvi tiktu galā ar personām, kam tas nav vajadzīgs.|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Nodrošināt augstākus aizsardzības kopējos standartus|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Veicināt tūlītēju un efektīvu atbalstu valsts patvēruma lietu pārvaldēm, sekmējot praktisku sadarbību.|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Stiprināt solidaritātes mehānismus dalībvalstu starpā un ES un trešo valstu starpā, strādājot ar personām, kam vajadzīga aizsardzība.|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Veicināt aizsargāto personu integrāciju.|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Novērst labāku patvēruma noteikumu meklēšanu un tālāku pārvietošanos.|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Īstenojamība|Transponēšanas iespējamība- Saskaņā ar esošo līgumu- Saskaņā ar jaunu līgumu||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Finansiālā iespējamība|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Ietekme|Sociālā ietekme ES un dalībvalstu līmenī|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Ekonomiskā ietekme ES un dalībvalstu līmenī|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Ietekme uz cilvēkiem, kam vajadzīga starptautiskā aizsardzība|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Ietekme uz trešām valstīm|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Pamattiesības|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| 5.2. Vēlamais risinājums Vēlamo risinājumu galvenokārt noteica, salīdzinot ar politikas risinājumiem B1 (arī apvienojumā ar C) un D, kur, saglabājot gandrīz to pašu pozitīvās ietekmes līmeni kā D risinājumam, tas paredz mazākas transponēšanas grūtības un zemākas finansiālās un īstenošanas izmaksas. Risinājums B1 piedāvā virkni priekšrocību un daudzos aspektos ir līdzīgs B2, bet risinājums B2 paredz mazliet zemāku saskaņošanas līmeni dažās jomās, un tādēļ pastāv labākas iespējas, ka to veiksmīgi transponēs un īstenos. Risinājumam D ir viens galvenais trūkums – šajā posmā nav iespēju, ka vairums dalībvalstu pieņems suverenitātes nodošanu no dalībvalstīm Eiropas patvēruma iestādei. Vēlamā risinājuma priekšrocības ir šādas. · Tas nodrošina atbilstīgus rezultātus integrētas un visaptverošas pieejas patvēruma jautājumiem veicināšanā, garantējot šā mērķa sasniegšanu ar augstāku kopējo aizsardzības standartu un praktisku sadarbības pasākumu atbalsta palīdzību. · Tas nodrošina labāku piekļuvi aizsardzībai, uzsākot darbu pie valstu aizsargātās ieceļošanas procedūru saskaņošanas un grozot Procedūru direktīvu, lai tā būtu vieglāk piemērojama piekļuves jautājumam. · Tas paredz izveidot augstākus kopējos standartus patvēruma jomā , izmantojot pastiprinātus pasākumus attiecībā uz uzņemšanas nosacījumiem (proti, vieglāka piekļuve darba tirgum un veselības aprūpei), procedūrām (kopīgā procedūra ar stingrām garantijām), kvalificēšanu (proti, divu starptautisko aizsardzības statusu kopēja definēšana). · Tas pastiprina tūlītēju un efektīvu atbalstu valstu pārvaldes iestādēm , uzlabojot konverģenci dalībvalstu lēmumu pieņemšanas procesos, izveidojot Eiropas Patvēruma atbalsta biroju , kas koordinētu un uzraudzītu dažādas darbības. · Tas veicina patiesu atbildību un solidaritāti dalībvalstu starpā, kā arī starp ES un trešām valstīm, ieviešot uzlabojumus Dublinas sistēmā un brīvprātīgu ES pārcelšanās shēmu, un spēju pilnveidošanas programmu un reģionālās aizsardzības programmu turpmāku attīstību trešās valstīs. · Tas veicina aizsargāto personu integrāciju, jo īpaši tādu personu integrāciju, kas bauda papildu aizsardzību, palielinot uz to statusu attiecināmo tiesību apjomu. Risinājuma ietekme ir šāda. · Tas rada vienlīdzīgākus noteikumus visā ES teritorijā, ļaujot efektīvāk pārvaldīt bēgļu plūsmas dalībvalstu starpā, nodrošinot lielāku iespēju integrēt aizsargātās personas uzņēmējvalstu kopienās. · Palielinot patvēruma meklētāju piekļuvi darba tirgum, tam ir liels potenciāls, lai mazliet samazinātu nelegālā darbaspēka piedāvājumu un aizpildītu noteiktu prasmju nenozīmīgu trūkumu dalībvalstu darba tirgos. · Tas nodrošina labāku aizsardzību personām, kam vajadzīga starptautiska aizsardzība, sekmīgāk apmierinot mazāk aizsargātu cilvēku grupu vajadzības, pienācīgi ņemot vērā īpašas grūtības un ierobežojumus, ar kādiem, iesniedzot prasības, var sastapties patvēruma meklētājas sievietes. · Tam ir kopumā liela pozitīva ietekme uz trešām valstīm , daļēji atvieglojot tām iespējamo ar patvēruma sniegšanu saistīto slogu ar brīvprātīgas ES pārcelšanās shēmas palīdzību un ļaujot tām palielināt patvēruma pārvaldības spējas ar atbilstošām spēju pilnveidošanas programmām. · Tas sekmē patvēruma meklētāju un starptautiskās aizsardzības saņēmēju pamattiesības, nodrošinot pastiprinātus nosacījumus, kas ļauj viņiem izmantot šādas tiesības. Attiecībā uz izmaksām, mazāk saistošais vēlamā politikas risinājuma raksturs nozīmētu zemākas finansiālās un administratīvās izmaksas salīdzinājumā ar pilnīgu saskaņošanas procesu. · Tomēr ir pasākumi, piemēram, uzņemšanas nosacījumu attiecināšana uz papildu aizsardzības pieprasītājiem un stingrākas garantijas saistībā ar procedūrām, kas neizbēgami ietver augstākas finansiālās un administratīvās izmaksas salīdzinājumā ar pašreizējo KEPS , lai gan patvēruma meklētāju vieglāka piekļuve darba tirgum, iespējams, viegli mazinātu vispārējo finansiālo ietekmi. · Praktiskās sadarbības pasākumi ietvers papildu izmaksas , jo būs jāatbalsta dažādi sadarbības pasākumi, sniedzot pienācīgu finansiālu atbalstu (proti, dalīts finansiāls atbalsts projektiem un mācībām, spēju pilnveidošanas programmu finansēšana trešās valstīs). · Arī administratīvajām izmaksām ir tendence pieaugt , ņemot vērā to, ka aizvien vairāk tiek izmantots patvēruma jomā iesaistītais personāls, kā uzdevums ir reaģēt uz paredzētajiem sadarbības pasākumiem. Tomēr Eiropas Patvēruma atbalsta biroja izveidošana palīdzētu valstu pārvaldes iestādēm mazināt administratīvo izmaksu pieaugumu ilgākā laika posmā. 6. UZRAUDZĪBA UN NOVĒRTĒŠANA Vēlamā risinājuma īstenošanas uzraudzība un novērtēšana būs nozīmīgs elements politikas plāna efektivitātes nodrošināšanā. Komisija nodrošinās, lai darbotos atbilstīgi mehānismi šā politikas plāna īstenošanas uzraudzībai, un tai šajā uzraudzības procesā būs galvenā loma. Tā arī sekos, lai likumdošanas procesā netiktu vājināti tās priekšlikumos ietvertie pamattiesību standarti. Attiecībā uz rādītājiem vēlamā risinājuma virzības un efektivitātes izvērtēšanai politikas mērķu sasniegšanā, cita starpā, var ņemt vērā šādus: · jaunu patvēruma pieprasījumu skaits, · noraidījumu un pozitīvu lēmumu, piešķirot bēgļa vai papildu aizsardzības statusu, skaits, · patvēruma meklētāju skaits salīdzinājumā ar pastāvīgo iedzīvotāju skaitu un IKP, · Dublinas pieprasījumu un nodošanas gadījumu skaits, · īstenoto reģionālās aizsardzības programmu skaits un tām piešķirtie resursi, · no trešām valstīm pārcēlušos bēgļu skaits, · Eiropas Bēgļu fondam piešķirto finanšu resursu apjoms, · praktiskās sadarbības pasākumiem, tostarp Eiropas Patvēruma atbalsta biroja izveidei, piešķirto finanšu resursu apjoms. [1] COM(2007) 301. [2] Minētās 89 atsauksmes ir pieejamas šeit: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm [3] Ziņojums par Dublinas sistēmas novērtējumu, COM(2007) 299; ziņojums par Uzņemšanas nosacījumu direktīvas novērtējumu, COM(2007) 745. [4] Šis atzinums būs pieejams šeit: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm SK (...PICT...)|KOMISIA EURÓPSKYCH SPOLOČENSTIEV| Brusel, 17.6.2008 SEK(2008) 2030 PRACOVNÝ DOKUMENT ÚTVAROV KOMISIE Sprievodný dokument k OZNÁMENIE KOMISIE EURÓPSKEMU PARLAMENTU, RADE, EURÓPSKEMU HOSPODÁRSKEMU A SOCIÁLNEMU VÝBORU A VÝBORU REGIÓNOV Plán politiky v oblasti azylu: Integrovaný prístup k ochrane v rámci celej EÚ ZHRNUTIE HODNOTENIA VPLYVU {KOM(2008) 360 v konečnom znení} {SEK(2008) 2029} 1. ÚVOD V júni 2007 Komisia predložila zelenú knihu KOM(2007) 301. , ktorej cieľom bolo zistiť možnosti sformovania druhej fázy spoločného európskeho azylového systému CEAS. Reakciou na verejné konzultácie bolo 89 pripomienok od širokého spektra zainteresovaných subjektov 89 doručených pripomienok je dostupných na internetovej adrese: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . Analýza pripomienok je pripojená v prílohe 1. . Nastolené problémy a návrhy predložené počas konzultácií sa stali podkladom pri príprave tohto plánu politiky a pri hodnotení jeho vplyvu.[1][2] KOM(2007) 301. 89 doručených pripomienok je dostupných na internetovej adrese: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . Analýza pripomienok je pripojená v prílohe 1. S cieľom získať podporu na prípravu hodnotenia vplyvu si Komisia objednala externú štúdiu. Táto externá štúdia je spolu s analýzou pripomienok k zelenej knihe a s existujúcimi hodnotiacimi správami azylových nástrojov ES Správa o hodnotení dublinského systému (KOM(2007) 299); správa o hodnotení smernice o podmienkach prijímania (KOM(2007) 745). hlavným nosným prvkom tejto správy.[3] Správa o hodnotení dublinského systému (KOM(2007) 299); správa o hodnotení smernice o podmienkach prijímania (KOM(2007) 745). Od decembra 2007 do marca 2008 sa zorganizovali stretnutia s odborníkmi z akademickej oblasti, členských štátov, MVO a UNHCR a s poslancami Európskeho parlamentu s cieľom zistiť ich názor na ďalší vývoj určitých prvkov CEAS. O návrhu konečného znenia hodnotenia vplyvu sa konzultovalo s radou Komisie pre hodnotenie vplyvu (IAB), ktorá vydala svoje stanovisko 21. apríla 2008 Stanovisko bude dostupné na tejto internetovej adrese: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . . Odporúčania IAB sa v plnej miere zohľadnili. [4] Stanovisko bude dostupné na tejto internetovej adrese: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . Väčšina jednotlivých opatrení navrhnutých v pláne politiky bude predmetom osobitného hodnotenia vplyvu. Najmä zmeny a doplnenia smerníc o podmienkach prijímania, splnenia podmienok a procedurálnych smerníc a dublinského nariadenia a nariadenia Eurodac budú vychádzať z hodnotení vplyvu. 2. SÚČASNÝ STAV A PROBLÉMY V oblasti azylu sa zistili tieto problémy: · Zákonné opatrenia a postupy proti nelegálnemu prisťahovalectvu môžu v určitých prípadoch žiadateľom o azyl brániť v prístupe k ochrane v EÚ. · Prisťahovalci, ktorí nepotrebujú ochranu, zneužívajú azylový systém na vstup do EÚ a na pobyt v nej. · Sekundárne pohyby žiadateľov o azyl, ktorí žiadajú o medzinárodnú ochranu vo viac ako jednom členskom štáte, vytvárajú neprimeraný tlak na vnútroštátne administratívy aj na samotných žiadateľov o azyl. · Azylové systémy niektorých členských štátov sú preťažené. · Ľudia čoraz častejšie žiadajú o ochranu z dôvodov, s ktorými sa v tradičnom systéme ochrany utečencov (v Ženevskom dohovore) nepočíta, a poskytuje sa im štatút ochrany s menšími zárukami. · Rozchádzajúce sa vnútroštátne postupy vedú k veľmi veľkým rozdielom pri priznávaní ochrany v členských štátoch a spôsobujú nerovnakú úroveň ochrany v rámci EÚ. · Osoby, ktoré potrebujú ochranu, čelia najmä problémom pri začleňovaní a niektoré sú v zraniteľnom postavení. · Väčšina utečencov na celom svete zostáva v oblastiach priľahlých ku krajine ich pôvodu so slabou perspektívou a stáva sa bremenom pre chudobné rozvojové krajiny. V hodnotení vplyvu sa skúma možný vývin situácie v prípade, že by sa nepodnikla žiadna akcia na úrovni EÚ, a dospelo sa v ňom k záveru, že existujúce problémy by pretrvali a že je závažný dôvod na akciu EÚ. V hodnotení vplyvu sa berú do úvahy zmeny právneho rámca , ktoré spôsobila Lisabonská zmluva, a dospelo sa k záveru, že nový článok o azyle umožňuje a vyžaduje vyššiu úroveň snahy ako súčasný. Z hľadiska základných práv sa zahrnutím charty do novej zmluvy taktiež väčšmi zviditeľňujú určité pravidlá súvisiace s azylom vrátane práva na nevypovedanie. 3. CIELE POLITIKY Základným cieľom druhej fázy CEAS je ponúknuť prostredníctvom jednotného prístupu k ochrane v rámci celej EÚ primerané postavenie za rovnakých podmienok každému štátnemu príslušníkovi tretej krajiny, ktorý požiada o medzinárodnú ochranu, a zabezpečiť dodržiavanie zásady nevypovedania. Politika bude sledovať najmä tieto konkrétne ciele: I) zabezpečiť prístupnosť azylového konania pre všetky osoby, ktoré požiadajú o ochranu, a rýchlo a účinne riešiť prípady tých, ktorí ochranu nepotrebujú, II) zabezpečiť rozvitejšie spoločné normy ochrany, III) presadzovaním praktickej spolupráce podnietiť rýchlu a účinnú podporu vnútroštátnym administratívam v oblasti azylu , IV) podporovať mechanizmy solidarity medzi členskými štátmi a medzi EÚ a tretími krajinami pri riešení osôb, ktoré potrebujú ochranu, V) umožniť začleňovanie chránených osôb, VI) predchádzať obchodovaniu s azylmi a sekundárnym pohybom. 4. MOŽNOSTI POLITIKY 4.1. Možnosť politiky A – Status quo (zachovania stavu) V členských štátoch by pokračoval súčasný vývoj na základe existujúceho právneho rámca, ktorý by sa nezmenil. Prebiehajúce činnosti by pokračovali. Členské štáty by transponovali existujúce právne nástroje a Komisia by ich implementáciu monitorovala. 4.2. Možnosť politiky B1: Úplná harmonizácia právnych predpisov EÚ Táto možnosť by zabezpečila súdržný, komplexný azylový systém EÚ, ktorý by ponúkal rozvitejšie normy ochrany tým, že by sa zameriaval na celkovú harmonizáciu a odstránenie nedostatkov spôsobených prijatím najnižšieho spoločného menovateľa v prvej fáze CEAS. Tento cieľ by sa dosiahol okrem iného aj: · vymedzením primeraných podmienok prijímania žiadateľov o azyl, · priznaním primeranej úrovne ochrany osobám, ktoré potrebujú ochranu, · zavedením jednotného a účinného azylového konania, · zvýšením úrovne solidarity a zodpovednosti medzi členskými štátmi a medzi EÚ ako celkom a tretími krajinami. 4.3. Možnosť politiky B2: Ďalší rozvoj právnych predpisov EÚ Táto možnosť by sa zamerala na pokračovanie v úsilí smerujúcom k ďalšej harmonizácii vnútroštátnych azylových pravidiel, ale bez toho, aby sa dosiahla ich úplná harmonizácia vo všetkých oblastiach, a k zabezpečeniu vysokej úrovne ochrany. Táto možnosť by spočívala v uskutočnení niekoľkých zásahov v oblasti podmienok prijímania: · zdokonalenie ustanovení súvisiacich s podstatnými podmienkami prijímania, · zavedenie jednoduchšieho prístupu na trh práce pre žiadateľov o azyl, ktorému by nebránili vnútroštátne obmedzenia, · zavedenie pravidiel, ktoré zabezpečia, aby zadržanie nebolo svojvoľné, · účinné zistenie zdravotných a materiálnych potrieb osôb a osôb s osobitnými potrebami vrátane zohľadnenia rodového aspektu. Zavedenie týchto hlavných prvkov, pokiaľ ide o otázku splnenia podmienok: · zavedenie dvoch samostatných jednotných štatútov: jedného pre utečencov a jedného pre príjemcov doplnkovej ochrany, · rozšírenie práv Spoločenstva o právo na zlúčenie rodiny pre príjemcov doplnkovej ochrany, · preskúmanie možností zavedenia účinného prenosu mechanizmu ochrany, Zavedenie nových prvkov do konaní: · vymedzenie jedného postupu zosúladením spoločných nadväzných záruk (prístup ku konaniu, odvolanie s odkladným účinkom, právna pomoc, termín na rozhodnutie vo veci v prvostupňovom konaní, posilnená rodová rovnosť) pri všetkých druhoch existujúcich vnútroštátnych konaní. Tieto hlavné zásahy v súvislosti s otázkami solidarity a zodpovednosti: · posilnenie a vyjasnenie niekoľkých ustanovení v dublinskom nariadení a v nariadení EURODAC s cieľom zvýšiť účinnosť a zabezpečiť lepší súlad a jednotnosť ich uplatňovania zo strany členských štátov (najmä ustanovenia o humanitárnej doložke a doložke zvrchovanosti a ustanovenia týkajúce sa zlúčenia rodiny) a možnosť v určitých prípadoch („zmrazené návraty“) pozastaviť uplatňovanie dublinských pravidiel, aby sa odľahčili preťažené členské štáty, · implementácia zásady mimoriadnej finančnej solidarity, ktorá sa má uzákoniť na podporu členských štátov v prípadoch osobitného zaťaženia, · zavedenie systému dobrovoľného presídlenia na podporu tretích krajín s veľkým počtom utečencov, · približovanie odlišných druhov vnútroštátnych zabezpečených postupov prijímania. 4.4. Možnosť politiky C: Spolupráca a výmena osvedčených postupov Táto možnosť by sa zameriavala na posilňovanie praktickej spolupráce medzi členskými štátmi: aby bolo uplatňovanie existujúcich právnych nástrojov v členských štátoch jednotnejšie (aby sa odstránili odlišnosti, a teda aj rozdiely v úrovni skutočne poskytovanej ochrany). Táto praktická spolupráca by mala určité výhody aj pre udržanie vonkajšieho rozmeru politiky EÚ v otázkach azylu. Tento cieľ by sa dal dosiahnuť zavedením nejakého druhu štrukturálnej a stálej podpory, možno formou Európskeho úradu na podporu azylu, ktorý by sa zriadil nariadením alebo rozhodnutím EÚ a zodpovedal by za niektoré alebo všetky tieto oblasti činnosti: informácie o krajine pôvodu; odborná príprava a budovanie kapacít; praktická pomoc členským štátom; vonkajší rozmer; hodnotenie a monitorovanie. 4.5. Možnosť politiky D: Celkový jednotný právny azylový nástroj a vytvorenie európskeho azylového orgánu · Celkový právny zásah do právnych predpisov EÚ o azyle, ktorého cieľom je zjednotiť rôzne existujúce právne nástroje. Pokiaľ ide o obsah, takmer úplne by sa dodržali línie stanovené v možnosti B1, ale pokiaľ ide o formu, táto možnosť by viedla k prijatiu jediného nástroja, ktorý by obsahoval všetky európske právne predpisy o azyle (nahrádzajúc súčasný súbor smerníc a nariadení), čím by sa zároveň dosiahla harmonizácia a zjednotenie. · Vytvorenie európskeho azylového orgánu , ktorý zabezpečuje riadenie a koordináciu spoločnej politiky EÚ v oblasti azylu. Takýto orgán by mohol mať taktiež formu agentúry, ale koordinoval by nielen činnosti v rámci praktickej spolupráce vymenované v tejto možnosti („Európsky úrad na podporu azylu“): nahradil by aj vnútroštátne administratívne a justičné orgány, ktoré rozhodujú o žiadostiach o azyl. Tento orgán by sa teda stal spoločným európskym rozhodovacím orgánom, v ktorom by sa sústreďovali všetky rozhodnutia o azyle a ktorý by mal rozhodovacie právomoci. Táto možnosť teda predstavuje najradikálnejší spôsob zabezpečenia spoločného uplatňovania azylových zákonov EÚ v rámci celej EÚ. 5. POROVNANIE MOŽNOSTÍ POLITIKY 5.1. Porovnanie hodnotenia, výsledky štatistického váženia Možnosť politiky A: Status quoMožnosť politiky B1Možnosť politiky B2Možnosť politiky CMožnosť politiky DUprednostňovaná možnosť politiky (B2 + C)VýznamZabezpečiť, aby boli azylové konania prístupné pre osoby žiadajúce o ochranu a aby sa rýchlo a účinne riešili prípady tých, ktorí ju nepotrebujú 0√√√√√√√√√√√√√√√Zabezpečiť rozvitejšie spoločné normy ochrany 0√√√√√√√√√√√√√√√√Presadzovaním praktickej spolupráce podnietiť rýchlu a účinnú podporu vnútroštátnym administratívam v oblasti azylu 000√√√√√√√√√√√√√Podporovať mechanizmy solidarity medzi členskými štátmi a medzi EÚ a tretími krajinami p ri riešení osôb, ktoré potrebujú ochranu0√√√(√)√√√√√√√√√√√√Umožňovať začleňovanie chránených osôb 0√√√√√√√√√√√√√√√√Predchádzať obchodovaniu s azylmi a sekundárnym pohybom 0√√√√√√√√√√√√√√UskutočniteľnosťUskutočniteľnosť transpozície- podľa existujúcej zmluvy-podľa novej zmluvy00√√√√√0√√(√)0√(√)√√√(√)√√√√√√√√√Finančná uskutočniteľnosť0-√√√√-√√(√)-√√-√√√√-√√(√)VplyvSociálny vplyv na úrovni EÚ a na úrovni ČŠ0√√√√√√√√√√√√Hospodársky vplyv na úrovni EÚ a na vnútroštátnej úrovni0√√√√0(√)√√√√Vplyv na ľudí, ktorí potrebujú medzinárodnú ochranu 0√√√√√√√√√√√√√√√√Vplyv na tretie krajiny0√√√√√√√√√√√√√√Základné práva0√√√√√√√√√√√√√√√√√|||Možnosť politiky A: Status quo|Možnosť politiky B1|Možnosť politiky B2|Možnosť politiky C|Možnosť politiky D|Uprednostňovaná možnosť politiky (B2 + C)|Význam|Zabezpečiť, aby boli azylové konania prístupné pre osoby žiadajúce o ochranu a aby sa rýchlo a účinne riešili prípady tých, ktorí ju nepotrebujú |0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Zabezpečiť rozvitejšie spoločné normy ochrany |0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√||Presadzovaním praktickej spolupráce podnietiť rýchlu a účinnú podporu vnútroštátnym administratívam v oblasti azylu |0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√||Podporovať mechanizmy solidarity medzi členskými štátmi a medzi EÚ a tretími krajinami p ri riešení osôb, ktoré potrebujú ochranu|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√||Umožňovať začleňovanie chránených osôb |0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Predchádzať obchodovaniu s azylmi a sekundárnym pohybom |0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√|Uskutočniteľnosť|Uskutočniteľnosť transpozície- podľa existujúcej zmluvy-podľa novej zmluvy|||||||||0|0|√√|√√√|0|√√(√)|||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√||Finančná uskutočniteľnosť|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)|Vplyv|Sociálny vplyv na úrovni EÚ a na úrovni ČŠ|0|√√√|√√|√|√√√|√√√||Hospodársky vplyv na úrovni EÚ a na vnútroštátnej úrovni|0|√√|√√|0(√)|√√|√√||Vplyv na ľudí, ktorí potrebujú medzinárodnú ochranu |0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√||Vplyv na tretie krajiny|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√|Základné práva|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Možnosť politiky A: Status quo|Možnosť politiky B1|Možnosť politiky B2|Možnosť politiky C|Možnosť politiky D|Uprednostňovaná možnosť politiky (B2 + C)| Význam|Zabezpečiť, aby boli azylové konania prístupné pre osoby žiadajúce o ochranu a aby sa rýchlo a účinne riešili prípady tých, ktorí ju nepotrebujú |0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Zabezpečiť rozvitejšie spoločné normy ochrany |0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Presadzovaním praktickej spolupráce podnietiť rýchlu a účinnú podporu vnútroštátnym administratívam v oblasti azylu |0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Podporovať mechanizmy solidarity medzi členskými štátmi a medzi EÚ a tretími krajinami p ri riešení osôb, ktoré potrebujú ochranu|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Umožňovať začleňovanie chránených osôb |0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Predchádzať obchodovaniu s azylmi a sekundárnym pohybom |0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Uskutočniteľnosť|Uskutočniteľnosť transpozície- podľa existujúcej zmluvy-podľa novej zmluvy||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Finančná uskutočniteľnosť|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Vplyv|Sociálny vplyv na úrovni EÚ a na úrovni ČŠ|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Hospodársky vplyv na úrovni EÚ a na vnútroštátnej úrovni|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Vplyv na ľudí, ktorí potrebujú medzinárodnú ochranu |0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Vplyv na tretie krajiny|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Základné práva|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Možnosť politiky A: Status quo|Možnosť politiky B1|Možnosť politiky B2|Možnosť politiky C|Možnosť politiky D|Uprednostňovaná možnosť politiky (B2 + C)| Význam|Zabezpečiť, aby boli azylové konania prístupné pre osoby žiadajúce o ochranu a aby sa rýchlo a účinne riešili prípady tých, ktorí ju nepotrebujú |0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Zabezpečiť rozvitejšie spoločné normy ochrany |0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Presadzovaním praktickej spolupráce podnietiť rýchlu a účinnú podporu vnútroštátnym administratívam v oblasti azylu |0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Podporovať mechanizmy solidarity medzi členskými štátmi a medzi EÚ a tretími krajinami p ri riešení osôb, ktoré potrebujú ochranu|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Umožňovať začleňovanie chránených osôb |0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Predchádzať obchodovaniu s azylmi a sekundárnym pohybom |0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Uskutočniteľnosť|Uskutočniteľnosť transpozície- podľa existujúcej zmluvy-podľa novej zmluvy||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Finančná uskutočniteľnosť|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Vplyv|Sociálny vplyv na úrovni EÚ a na úrovni ČŠ|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Hospodársky vplyv na úrovni EÚ a na vnútroštátnej úrovni|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Vplyv na ľudí, ktorí potrebujú medzinárodnú ochranu |0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Vplyv na tretie krajiny|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Základné práva|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| 5.2. Uprednostňovaná možnosť Uprednostňovaná možnosť sa zistila najmä porovnaním s možnosťami politiky B1 (aj v kombinácii s C) a D, pričom si zachováva takmer rovnakú úroveň kladného vplyvu ako možnosť D a má za následok menšie transpozičné ťažkosti a finančné a implementačné náklady. Možnosť B1 predstavuje viacero výhod a je v mnohých aspektoch podobná možnosti B2, avšak možnosť B2 prináša trocha nižšiu úroveň harmonizácie v niektorých oblastiach, a preto má väčšiu pravdepodobnosť na úspešnú transpozíciu a implementáciu. Možnosť D má jeden hlavný nedostatok: v tomto štádiu nie je pravdepodobné, že by prenos zvrchovanosti z členských štátov na navrhovaný európsky azylový orgán prijala väčšina členských štátov. Uprednostňovaná možnosť má tieto hlavné výhody: · Dosahuje významné výsledky pri podnecovaní integrovaného a jednotného prístupu k otázkam azylu, zaručuje tento cieľ prostredníctvom rozvitejších noriem ochrany a podporovaním činností praktickej spolupráce, · Zaručuje lepší prístup k ochrane tým, že začína prácu na približovaní vnútroštátnych zabezpečených postupov príjimania a mení a dopĺňa smernicu o konaniach tak, aby bola „vnímavejšia k prístupu“, · Zavádza rozvitejšie spoločné normy v oblasti azylu zlepšenými opatreniami týkajúcimi sa podmienok prijímania (t. j. ľahší prístup na trh práce a k zdravotnej starostlivosti), konaní (spoločný postup so spoľahlivými zárukami), splnenia podmienok (t. j. spoločné vymedzenie dvoch štatútov medzinárodnej ochrany), · Zvyšuje rýchlu a účinnú podporu pre vnútroštátne administratívy zlepšením konvergencie rozhodovacích procesov v členských štátoch tým, že vytvorí Európsky úrad pre podporu azylu , ktorý bude koordinovať a monitorovať rôzne činnosti, · Podporuje skutočnú zodpovednosť a solidaritu medzi členskými štátmi a medzi EÚ a tretími krajinami zdokonalením dublinského systému a systémom dobrovoľného presídlenia EÚ a ďalším rozvíjaním programov budovania kapacít a regionálnych programov ochrany v tretích krajinách, · Podporuje začleňovanie chránených osôb a zvlášť osôb, ktoré požívajú doplnkovú ochranu tým, že zvyšuje úroveň práv, ktoré sa viažu na ich štatút. Pokiaľ ide o vplyvy : · Vytvára v celej EÚ väčšie pole pôsobnosti pre všetkých, pričom umožňuje účinnejšie riadiť tok utečencov medzi členskými štátmi s väčšou pravdepodobnosťou začlenenia chránených ľudí v prijímajúcich spoločenstvách, · Zlepšením prístupu na trh práce pre žiadateľov o azyl má potenciál na mierne zníženie prílevu nelegálnej pracovnej sily a napĺňanie menej závažných prípadov nedostatku kvalifikovanej pracovnej sily na trhu práce členských štátov, · Poskytuje väčšiu ochranu ľuďom, ktorí potrebujú medzinárodnú ochranu, tým, že lepšie rieši potreby zraniteľnejších skupín, vrátane väčšej citlivosti voči osobitným ťažkostiam a obmedzeniam, ktoré môžu mať ženy žiadajúce o azyl pri predkladaní žiadostí, · Má celkovo veľmi pozitívny vplyv na tretie krajiny tým, že ich čiastočne odbremeňuje od možných tlakov na azyl prostredníctvom systému dobrovoľného presídlenia EÚ a umožňuje im zvýšiť kapacity v oblasti riadenia azylu prostredníctvom zodpovedajúcich programov budovania kapacít , · Prehlbuje základné práva žiadateľov o azyl a príjemcov medzinárodnej ochrany tým, že im poskytuje lepšie podmienky, prostredníctvom ktorých môžu tieto práva využívať. Pokiaľ ide o náklady, menej záväzný charakter uprednostňovanej možnosti politiky by znamenal nižšie finančné a administratívne náklady v porovnaní s procesom úplnej harmonizácie . · Sú však opatrenia, ako je rozšírenie podmienok prijímania na žiadateľov o doplnkovú pomoc a väčšie záruky súvisiace s konaniami, ktoré nevyhnutne znamenajú vyššie finančné a administratívne náklady v porovnaní so súčasným CEAS , hoci ľahší prístup na trh práce pre žiadateľov o azyl by mohol celkové finančné vplyvy čiastočne zmierniť, · Opatrenia v oblasti praktickej spolupráce budú znamenať ďalšie náklady, vzhľadom na potrebu poskytnúť primeranú finančnú podporu rôznym opatreniam v rámci spolupráce (t. j. spoločná finančná podpora pre projekty a odbornú prípravu, financovanie programov budovania kapacít v tretích krajinách), · Administratívne náklady majú taktiež tendenciu rásť, vzhľadom na zvýšenú potrebu využívať azylový personál v súvislosti s predpokladanými opatreniami v oblasti spolupráce. Vytvorenie európskeho úradu pre podporu azylu by však z dlhodobého hľadiska pomohlo vnútroštátnym administratívam zmierniť nárast administatívnych nákladov. 6. MONITOROVANIE A HODNOTENIE Monitorovanie a hodnotenie implementácie uprednostňovanej možnosti bude významným prvkom zabezpečenia účinnosti predmetného plánu politiky. Komisia zabezpečí, aby sa zaviedli primerané mechanizmy na monitorovanie implementácie tohto plánu politiky a v tomto procese monitorovania bude mať prvoradú úlohu. Bude taktiež dbať o to, aby sa úroveň ochrany základných práv v jej návrhoch počas legislatívneho procesu neznížila. Pokiaľ ide o ukazovatele na hodnotenie pokroku a účinnosti uprednostňovanej možnosti pri dosahovaní cieľov politiky, do úvahy sa môže vziať: · Počet nových žiadostí o azyl, · Počet zamietnutých žiadostí a kladných rozhodnutí poskytujúcich štatút utečenca alebo štatút doplnkovej ochrany, · Počet žiadateľov o azyl v porovnaní s počtom obyvateľov a HDP, · Počet dublinských žiadostí a transferov, · Počet implementovaných regionálnych programov ochrany a zdroje určené na tieto programy, · Počet presídlených utečencov z tretích krajín, · Výška finančných zdrojov pridelených pre ERF, · Výška finančných zdrojov pridelených na činnosti v rámci praktickej spolupráce vrátane zdrojov na vytvorenie európskeho úradu pre podporu azylu. [1] KOM(2007) 301. [2] 89 doručených pripomienok je dostupných na internetovej adrese: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . Analýza pripomienok je pripojená v prílohe 1. [3] Správa o hodnotení dublinského systému (KOM(2007) 299); správa o hodnotení smernice o podmienkach prijímania (KOM(2007) 745). [4] Stanovisko bude dostupné na tejto internetovej adrese: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . SL (...PICT...)|KOMISIJA EVROPSKIH SKUPNOSTI| Bruselj, 17.6.2008 SEC(2008) 2030 DELOVNI DOKUMENT SLUŽB KOMISIJE Spremni dokument SPOROČILO KOMISIJE EVROPSKEMU PARLAMENTU, SVETU, EVROPSKEMU EKONOMSKO-SOCIALNEMU ODBORU IN ODBORU REGIJ NAČRT POLITIKE AZILA: CELOSTNI PRISTOP K ZAŠČITI V EU Povzetek ocene učinkov {COM(2008) 360 konč. } {SEC(2008) 2029} 1. UVOD Komisija je junija 2007 predstavila zeleno knjigo COM(2007) 301. , ki opredeljuje možnosti za oblikovanje druge faze skupnega evropskega azilnega sistema (CEAS). V okviru javnega posvetovanja je Komisija prejela 89 prispevkov, ki so jih predložile številne zainteresirane strani 89 prejetih prispevkov je dostopnih na naslovu: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . . Vprašanja in predlogi, ki so jih zainteresirane strani predložile med posvetovanjem, so predstavljali osnovo za pripravo načrta politike azila in ocene njegovih učinkov. [1][2] COM(2007) 301. 89 prejetih prispevkov je dostopnih na naslovu: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . Komisija je za podporo pri pripravi ocene učinkov naročila zunanjo študijo. Zunanja študija je bila glavna podlaga za pripravo tega poročila, poleg nje pa so bili upoštevani še prispevki k zeleni knjigi ter obstoječa poročila o oceni instrumentov ES na področju azila Poročilo o oceni dublinskega sistema (COM (2007) 299); poročilo o oceni direktive o pogojih sprejema (COM (2007) 745). .[3] Poročilo o oceni dublinskega sistema (COM (2007) 299); poročilo o oceni direktive o pogojih sprejema (COM (2007) 745). Med decembrom 2007 in marcem 2008 so bili organizirani sestanki s strokovnjaki z univerz, državami članicami, nevladnimi organizacijami in visokim komisarjem ZN za begunce ter poslanci Evropskega parlamenta, ki so bili zaprošeni za mnenje o prihodnjem razvoju nekaterih elementov skupnega evropskega azilnega sistema. Komisija se je o osnutku končnega poročila o oceni učinkov posvetovala z odborom Komisije za oceno učinkov, ki je izdal mnenje 21. aprila 2008 Mnenje bo dostopno na naslovu: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . . Priporočila odbora za oceno učinkov so bila ustrezno upoštevana.[4] Mnenje bo dostopno na naslovu: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . Večina posamičnih ukrepov, predlaganih v načrtu politike azila, bo ocenjenih z ločenimi ocenami učinkov. Zlasti spremembe direktive o pogojih sprejema, direktive o pogojih in direktive o azilnih postopkih ter spremembe dublinske uredbe in uredb EURODAC bodo temeljile na ocenah učinkov. 2. TRENUTNO STANJE IN TEŽAVE Na področju azila so bile ugotovljene naslednje težave: · zakoniti ukrepi in prakse proti nezakonitemu priseljevanju lahko v določenih primerih ovirajo dostop prosilcev za azil do zaščite v EU, · priseljenci, ki ne potrebujejo zaščite, zlorabljajo azilni sistem za vstop in bivanje v EU, · sekundarno gibanje prosilcev za azil, ki zaprosijo za mednarodno zaščito v več kot eni državi članici, povzroča nepravično breme za nacionalne uprave in tudi prosilce za azil, · azilni sistemi nekaterih držav članic so preobremenjeni, · vse več ljudi zaprosi za zaščito iz razlogov, ki v tradicionalni ureditvi za begunce (Ženevska konvencija) niso predvideni, in pridobi status zaščite z nižjim jamstvom, · različna praksa po državah povzroča velike razlike v priznavanju zaščite v državah članicah in neenakomerno raven zaščite v EU, · osebe, ki potrebujejo zaščito, se srečujejo s posebnimi težavami pri vključevanju; nekatere med njimi so v ranljivih položajih, · večina beguncev po svetu ostaja na območjih blizu svoje države izvora, kjer imajo slabe možnosti in so breme za revne države v razvoju. V oceni učinkov je ocenjen razvoj dogodkov ob predpostavki, da na ravni EU ne bi bili sprejeti nobeni ukrepi. Ugotovitev ocene je, da bi se v tem primeru sedanje težave ohranile in da obstajajo tehtni razlogi za ukrepanje na ravni EU. Ocenjene so tudi spremembe pravnega okvira , ki jih prinaša Lizbonska pogodba, z ugotovitvijo, da novi člen o azilu dovoljuje in zahteva večjo zavzetost kakor trenutno veljavni člen. Poleg tega vključitev Listine o temeljnih pravicah v novo pogodbo daje večji pomen določenim pravicam, povezanim z azilom, med njimi pravici do nevračanja. 3. CILJI POLITIKE AZILA Splošni cilj druge faze skupnega evropskega azilnega sistema je s celovitim pristopom do zaščite v EU ponuditi vsem državljanom tretjim držav, ki zaprosijo za mednarodno zaščito, ustrezen status pod enakimi pogoji ter zagotoviti spoštovanje načela nevračanja. Politika bo usmerjena predvsem v naslednje specifične cilje: I) zagotoviti, da bodo azilni postopki dostopni osebam, ki zaprosijo za zaščito, ter hitro in učinkovito obravnavati tiste, ki zaščite ne potrebujejo; II) zagotoviti višje enotne standarde zaščite; III) okrepiti hitro in učinkovito pomoč nacionalnim upravam za azil s spodbujanjem sodelovanja v praksi; IV) spodbujati mehanizme solidarnosti pri obravnavanju oseb, ki potrebujejo zaščito, tako med državami članicami EU kot med EU in tretjimi državami; V) omogočiti vključevanje zaščitenih oseb; VI) preprečevati „kupovanje azila“ in sekundarno gibanje. 4. MOŽNOSTI POLITIKE AZILA 4.1. Možnost A: ohranitev sedanjega stanja Trenutna dogajanja v državah članicah bi se nadaljevala ob obstoječem pravnem okviru, ki bi ostal nespremenjen. Dejavnosti, ki že potekajo, bi se nadaljevale. Države članice bi morale prenesti vse obstoječe zakonodajne instrumente v nacionalno zakonodajo, Komisija pa bi nadzorovala njihovo izvajanje. 4.2. Možnost B1: popolna uskladitev zakonodaje EU Ta možnost bi zagotovila enotnost in celovitost azilnega sistema EU, ki bi omogočal najvišje standarde s popolno uskladitvijo in odpravo pomanjkljivosti, ki so posledica sprejetja najnižjega skupnega imenovalca v prvi fazi skupnega evropskega azilnega sistema. Ta cilj bi bil med drugim dosežen: · z opredelitvijo ustreznih pogojev za sprejem prosilcev za azil, · s priznanjem ustrezne ravni zaščite osebam, ki potrebujejo zaščito, · z uvedbo enotnega in učinkovitega azilnega postopka, · z vzpostavitvijo višje stopnje solidarnosti in odgovornosti med državami članicami ter med EU kot celoto in tretjimi državami. 4.3. Možnost B2: nadaljnji razvoj zakonodaje EU Ta možnost bi se osredotočila na nadaljnja prizadevanja za večjo usklajenost nacionalnih pravil o azilu, vendar brez popolne uskladitve na vseh področjih, ter na zagotavljanje visokih standardov zaščite. Uvedba nekaterih ukrepov na področju pogojev sprejema: · izboljšanje določb, ki se nanašajo na materialne pogoje sprejema, · zagotavljanje lažjega dostopa prosilcev za azil do trga dela, ki ga ne ovirajo dodatne nacionalne omejitve, · uvedba pravil, ki bodo preprečevala arbitrarni pripor, · učinkovito ugotavljanje zdravstvenih in materialnih potreb ranljivih oseb ter oseb s posebnimi potrebami, vključno s spoštovanjem načela enakosti spolov. Uvedba naslednjih ključnih elementov v zvezi z izpolnjevanjem pogojev: · uvedba dveh enotnih statusov: enega za begunce in enega za upravičence do subsidiarne zaščite, · razširitev pravil Skupnosti o pravici do ponovne združitve družine na upravičence do subsidiarne zaščite, · preučitev možnosti za vzpostavitev učinkovitega prenosa mehanizma zaščite. Uvedba novega elementa pri postopkih: · opredelitev enotnega postopka z uskladitvijo pripadajočih skupnih jamstev (dostop do postopkov, suspenzivna pritožba, pravna pomoč, rok za odločitev o stvari na prvi stopnji, večja enakost spolov) za vse vrste obstoječih nacionalnih postopkov. Ključni ukrepi v zvezi z vprašanji solidarnosti in odgovornosti: · okrepitev in razjasnitev več določb dublinske uredbe in uredb EURODAC z namenom povečanja učinkovitosti ter zagotavljanja večje skladnosti in enotne uporabe po državah članicah (zlasti določbe o suverenosti, humanitarne določbe ter določb o enotnosti družine) ter možnost, da se v določenih primerih uporaba dublinskih pravil odloži (zamrznitev vračanja) zaradi razbremenitve preobremenjenih držav članic, · izvajanje načela izredne finančne solidarnosti, ki ga bi bilo treba uvesti za podporo državam članicam v primerih izrazite preobremenjenosti, · uvedba prostovoljnega sistema za preselitve za podporo tretjim državam, ki imajo velike populacije beguncev, · približevanje različnih nacionalnih postopkov varovanega vstopa. 4.4. Možnost C: sodelovanje in izmenjava najboljših praks Pri tej možnosti bi bil poudarek na spodbujanju sodelovanja v praksi med državami članicami, tako da bi se poenotila uporaba obstoječih zakonodajnih instrumentov po državah članicah (kar bi preprečilo neskladja in posledične razlike v dejanski stopnji priznane zaščite). Takšno sodelovanje v praksi bi prineslo tudi nekaj koristi za podpiranje zunanje razsežnosti politike azila EU. Ta cilj bi bil dosežen z uvedbo neke vrste strukturne in stalne podpore, morda v obliki evropskega urada za podporo azilu, ki bi bil ustanovljen z uredbo ali sklepom EU in bi bil pristojen za nekatera ali vsa od naslednjih področij dejavnosti: informacije o državi izvora, usposabljanje in krepitev zmogljivosti, praktična pomoč državam članicam, zunanja razsežnost, ocenjevanje in spremljanje. 4.5. Možnost D: skupen, celovit pravni instrument za azil in ustanovitev evropskega organa za azil · celovit zakonodajni poseg v azilno zakonodajo EU , s katerim bi združili različne obstoječe zakonodajne instrumente. Vsebinsko bi ta možnost skoraj v celoti sledila točkam, navedenim v možnosti B1, formalno pa bi pripeljala do sprejetja enotnega instrumenta, ki bi vseboval celotno evropsko azilno pravo (ter bi nadomestil trenutno veljaven sveženj direktiv in uredb) in bi torej pomenil uskladitev in združitev obenem; · ustanovitev evropskega organa za azil , ki bi vodil in koordiniral skupno politiko azila EU. Prav tako bi bil ustanovljen v obliki agencije, vendar ne bi zgolj koordiniral dejavnosti sodelovanja v praksi, navedenih pri zgoraj omenjeni možnosti („evropski urad za podporo azilu“), temveč bi nadomeščal tudi nacionalne upravne in pravosodne organe, ki odločajo o prošnjah za azil. Ta organ bi torej postal skupni evropski razsodnik, v katerem bi bile centralizirane vse odločitve o azilu in ki bi imel pooblastila za odločanje. Ta možnost zato predstavlja najskrajnejši način za zagotavljanje enotne uporabe azilnega prava EU v celotni EU. 5. PRIMERJAVA MOŽNOSTI POLITIKE AZILA 5.1. Primerjava ocen, rezultati presoje Možnost A ohranitev sedanjega stanjaMožnost B1Možnost B2Možnost CMožnost DNajprimernejša možnost (B2+C)UstreznostZagotoviti, da bodo azilni postopki dostopni osebam, ki zaprosijo za zaščito, ter hitro in učinkovito obravnavati tiste, ki zaščite ne potrebujejo0√√√√√√√√√√√√√√√Zagotoviti višje enotne standarde zaščite0√√√√√√√√√√√√√√√√Okrepiti hitro in učinkovito pomoč nacionalnim upravam za azil s spodbujanjem sodelovanja v praksi000√√√√√√√√√√√√√Spodbujati mehanizme solidarnosti pri obravnavanju oseb, ki potrebujejo zaščito, tako med državami članicami EU kot med EU in tretjimi državami0√√√(√)√√√√√√√√√√√√Omogočiti vključevanje zaščitenih oseb0√√√√√√√√√√√√√√√√Preprečevati „kupovanje azila“ in sekundarno gibanje0√√√√√√√√√√√√√√IzvedljivostIzvedljivost prenosa- po veljavni pogodbi- po novi pogodbi00√√√√√0√√(√)0√(√)√√√(√)√√√√√√√√√Finančna izvedljivost0-√√√√-√√(√)-√√-√√√√-√√(√)UčinkiSocialni učinki na ravni EU in na ravni držav članic0√√√√√√√√√√√√Ekonomski učinki na ravni EU in na ravni držav članic0√√√√0(√)√√√√Učinek za ljudi, ki potrebujejo mednarodno zaščito0√√√√√√√√√√√√√√√√Učinek za tretje države0√√√√√√√√√√√√√√Temeljne pravice0√√√√√√√√√√√√√√√√√|||Možnost A ohranitev sedanjega stanja|Možnost B1|Možnost B2|Možnost C|Možnost D|Najprimernejša možnost (B2+C)|Ustreznost|Zagotoviti, da bodo azilni postopki dostopni osebam, ki zaprosijo za zaščito, ter hitro in učinkovito obravnavati tiste, ki zaščite ne potrebujejo|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Zagotoviti višje enotne standarde zaščite|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√||Okrepiti hitro in učinkovito pomoč nacionalnim upravam za azil s spodbujanjem sodelovanja v praksi|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√||Spodbujati mehanizme solidarnosti pri obravnavanju oseb, ki potrebujejo zaščito, tako med državami članicami EU kot med EU in tretjimi državami|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√||Omogočiti vključevanje zaščitenih oseb|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Preprečevati „kupovanje azila“ in sekundarno gibanje|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√|Izvedljivost|Izvedljivost prenosa- po veljavni pogodbi- po novi pogodbi|||||||||0|0|√√|√√√|0|√√(√)|||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√||Finančna izvedljivost|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)|Učinki|Socialni učinki na ravni EU in na ravni držav članic|0|√√√|√√|√|√√√|√√√||Ekonomski učinki na ravni EU in na ravni držav članic|0|√√|√√|0(√)|√√|√√||Učinek za ljudi, ki potrebujejo mednarodno zaščito|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√||Učinek za tretje države|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√|Temeljne pravice|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Možnost A ohranitev sedanjega stanja|Možnost B1|Možnost B2|Možnost C|Možnost D|Najprimernejša možnost (B2+C)| Ustreznost|Zagotoviti, da bodo azilni postopki dostopni osebam, ki zaprosijo za zaščito, ter hitro in učinkovito obravnavati tiste, ki zaščite ne potrebujejo|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Zagotoviti višje enotne standarde zaščite|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Okrepiti hitro in učinkovito pomoč nacionalnim upravam za azil s spodbujanjem sodelovanja v praksi|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Spodbujati mehanizme solidarnosti pri obravnavanju oseb, ki potrebujejo zaščito, tako med državami članicami EU kot med EU in tretjimi državami|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Omogočiti vključevanje zaščitenih oseb|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Preprečevati „kupovanje azila“ in sekundarno gibanje|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Izvedljivost|Izvedljivost prenosa- po veljavni pogodbi- po novi pogodbi||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Finančna izvedljivost|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Učinki|Socialni učinki na ravni EU in na ravni držav članic|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Ekonomski učinki na ravni EU in na ravni držav članic|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Učinek za ljudi, ki potrebujejo mednarodno zaščito|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Učinek za tretje države|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Temeljne pravice|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Možnost A ohranitev sedanjega stanja|Možnost B1|Možnost B2|Možnost C|Možnost D|Najprimernejša možnost (B2+C)| Ustreznost|Zagotoviti, da bodo azilni postopki dostopni osebam, ki zaprosijo za zaščito, ter hitro in učinkovito obravnavati tiste, ki zaščite ne potrebujejo|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Zagotoviti višje enotne standarde zaščite|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Okrepiti hitro in učinkovito pomoč nacionalnim upravam za azil s spodbujanjem sodelovanja v praksi|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Spodbujati mehanizme solidarnosti pri obravnavanju oseb, ki potrebujejo zaščito, tako med državami članicami EU kot med EU in tretjimi državami|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Omogočiti vključevanje zaščitenih oseb|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Preprečevati „kupovanje azila“ in sekundarno gibanje|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Izvedljivost|Izvedljivost prenosa- po veljavni pogodbi- po novi pogodbi||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Finančna izvedljivost|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Učinki|Socialni učinki na ravni EU in na ravni držav članic|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Ekonomski učinki na ravni EU in na ravni držav članic|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Učinek za ljudi, ki potrebujejo mednarodno zaščito|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Učinek za tretje države|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Temeljne pravice|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| 5.2. Najprimernejša možnost Najprimernejša možnost je bila izbrana pretežno na podlagi primerjave možnosti B1 (tudi v povezavi z možnostjo C) in možnosti D, kjer prva možnost ohranja skoraj enako raven pozitivnih učinkov kot druga, hkrati pa vključuje manj težav pri prenosu ter nižje finančne stroške in stroške izvedbe. Možnost B1 ima številne prednosti in je v marsičem podobna možnosti B2, vendar slednja zahteva rahlo nižjo stopnjo uskladitve na nekaterih področjih in ima zato boljše možnosti za uspešen prenos in izvedbo. Možnost D ima eno bistveno pomanjkljivost: na tej stopnji ni možnosti, da bi večina držav članic dala soglasje za prenos suverenosti z držav članic na predlagani evropski organ za azil. Glavne prednosti najprimernejše možnosti so: · daje primerne rezultate pri spodbujanju integriranega in celovitega pristopa k vprašanjem azila ter zagotavlja doseganje tega cilja z višjimi enotnimi standardi zaščite in podporo dejavnostim sodelovanja v praksi, · zagotavlja boljši dostop do zaščite z uvajanjem približevanja nacionalnih postopkov varovanega vstopa in spremembami direktive o azilnih postopkih, s katerimi bi bil dan večji pomen dostopu do zaščite, · uvaja višje enotne standarde na področju azila z okrepljenimi ukrepi glede pogojev sprejema (lažji dostop do trga dela in zdravstvenega varstva), postopkov (enotni postopek z močnimi jamstvi), izpolnjevanja pogojev (enotna opredelitev dveh mednarodnih statusov zaščite), · izboljšuje hitro in učinkovito podporo nacionalnim upravam z izboljševanjem zbliževanja postopkov odločanja v državah članicah, in sicer z ustanovitvijo evropskega urada za podporo azilu , ki bi koordiniral in spremljal različne dejavnosti, · spodbuja dejansko odgovornost in solidarnost med državami članicami ter med EU in tretjimi državami z izboljšavami dublinskega sistema in prostovoljno shemo EU za preselitve ter z nadaljnjim razvojem programov za krepitev zmogljivosti in regionalnih programov zaščite v tretjih državah, · spodbuja vključevanje zaščitenih oseb in zlasti oseb, ki uživajo subsidiarno zaščito, s povečevanjem ravni pravic, ki izhajajo iz njihovega statusa. Učinki najprimernejše možnosti: · ustvarja enakovrednejše pogoje v celotni EU in omogoča učinkovitejše upravljanje begunskih tokov med državami članicami, kar povečuje možnost vključevanja zaščitenih oseb v gostiteljske skupnosti, · z izboljševanjem dostopa prosilcev za azil do trga dela lahko rahlo zmanjša nezakonito ponudbo delovne sile in zapolnjuje manjša pomanjkanja delovne sile na trgih dela držav članic, · zagotavlja večjo zaščito osebam, ki potrebujejo mednarodno zaščito, in sicer z učinkovitejšim obravnavanjem potreb ranljivejših skupin, vključno s potrebno občutljivostjo za morebitne posebne težave in omejitve prosilk, ki vlagajo prošnje za azil, · ima v celoti gledano pomemben pozitiven učinek na tretje države , ki jih delno razbremenjuje možnih pritiskov na azilne sisteme s prostovoljno shemo EU za preselitve ter jim omogoča, da povečajo svojo zmogljivost za upravljanje azila z ustreznimi programi za krepitev zmogljivosti , · povečuje temeljne pravice prosilcev za azil in upravičencev do mednarodne zaščite z zagotavljanjem ustreznejšega okolja, v katerem lahko uživajo te pravice. Glede stroškov bi manj zavezujoč značaj najprimernejše možnosti pomenil nižje finančne in administrativne stroške v primerjavi s procesom popolne uskladitve zakonodaje . · Kljub temu nekateri ukrepi, kot so razširitev pogojev sprejema na prosilce za subsidiarno zaščito in močnejša jamstva, povezana s postopki, neizogibno prinašajo višje finančne in administrativne stroške kakor trenutno veljavni skupni evropski azilni sistem , čeprav bi lažji dostop prosilcev za azil do trga dela lahko rahlo ublažil celoten finančni učinek. · Ukrepi sodelovanja v praksi bodo prinesli dodatne stroške , saj bo treba za različne ukrepe sodelovanja zagotoviti ustrezno finančno podporo (tj. skupna finančna sredstva za projekte in usposabljanje, financiranje programov krepitve zmogljivosti v tretjih državah). · Najverjetneje se bodo povečali tudi administrativni stroški zaradi večjih kadrovskih potreb za izvajanje predvidenih ukrepov sodelovanja. Ustanovitev evropskega urada za podporo azilu pa bi po drugi strani dolgoročno pripomogla k omejitvi rasti administrativnih stroškov nacionalnih uprav. 6. SPREMLJANJE IN OCENJEVANJE Spremljanje in ocenjevanje izvajanja najprimernejše možnosti bo pomemben del zagotavljanja učinkovitosti načrta politike azila. Komisija bo zagotovila ustrezne mehanizme za spremljanje in izvajanje tega načrta in bo imela v procesu njegovega spremljanja ključno vlogo. Poleg tega bo skrbela za to, da v zakonodajnem postopku ne bo prišlo do znižanja standardov zaščite temeljnih pravic, ki jih predlaga. Med kazalniki za ocenjevanje napredka in učinkovitosti najprimernejše možnosti za doseganje ciljev politike azila je treba med drugim upoštevati naslednje: · število novih prošenj za azil, · število zavrnjenih prošenj in število ugodno rešenih prošenj, s katerimi je bil prosilcu priznan status begunca ali subsidiarne zaščite, · število prosilcev za azil v primerjavi s številom stalnih prebivalcev in v primerjavi z BDP, · število zahtev in predaj na podlagi dublinske uredbe, · število izvedenih regionalnih programov zaščite ter sredstva, namenjena zanje, · število preseljenih beguncev iz tretjih držav, · višina finančnih sredstev, namenjenih Evropskemu skladu za begunce, · višina finančnih sredstev, namenjenih za dejavnosti sodelovanja v praksi, vključno z ustanovitvijo evropskega urada za podporo azilu. [1] COM(2007) 301. [2] 89 prejetih prispevkov je dostopnih na naslovu: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . [3] Poročilo o oceni dublinskega sistema (COM (2007) 299); poročilo o oceni direktive o pogojih sprejema (COM (2007) 745). [4] Mnenje bo dostopno na naslovu: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . RO (...PICT...)|COMISIA COMUNITĂŢILOR EUROPENE| Bruxelles, 17.6.2008 SEC(2008) 2030 DOCUMENT DE LUCRU AL SERVICIILOR COMISIEI Document de însoțire pentru COMUNICAREA COMISIEI CĂTRE PARLAMENTUL EUROPEAN, CĂTRE CONSILIU, CĂTRE COMITETUL ECONOMIC ȘI SOCIAL EUROPEAN ȘI CĂTRE COMITETUL REGIUNILOR PLAN DE ACțIUNE ÎN MATERIE DE AZIL: O ABORDARE INTEGRATĂ A PROTECțIEI ÎN ANSAMBLUL UE Rezumat al evaluării impactului {COM (2008) 360 final} {SEC (2008) 2029} 1. INTRODUCERE În iunie 2007, Comisia a prezentat o carte verde COM (2007) 301 având ca obiectiv identificarea posibilelor opțiuni pentru conturarea celei de-a doua faze a SECA (sistemul european comun de azil). Răspunsul la consultarea publică a reunit 89 de contribuții provenind de la o gamă largă de părți interesate Cele 89 de contribuții pot fi consultate la adresa http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . Problemele ridicate și sugestiile formulate în cadrul consultării au constituit baza pentru pregătirea prezentului plan de acțiune și a evaluării impactului acestuia.[1][2] COM (2007) 301 Cele 89 de contribuții pot fi consultate la adresa http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm Comisia a comandat un studiu extern în vederea obținerii de sprijin pentru pregătirea evaluării impactului. Studiul extern constituie principalul fundament al prezentului raport, împreună cu o analiză a contribuțiilor la cartea verde și cu rapoartele de evaluare existente ale instrumentelor CE în materie de azil Raport privind evaluarea sistemului Dublin [COM (2007) 299]; Raport privind evaluarea condițiilor de primire [COM (2007) 745]. .[3] Raport privind evaluarea sistemului Dublin [COM (2007) 299]; Raport privind evaluarea condițiilor de primire [COM (2007) 745]. Între decembrie 2007 și martie 2008 au fost organizate întâlniri cu experți din mediul academic, cu state membre, ONG-uri, ICNUR și membri ai Parlamentului European, în vederea cunoașterii opiniei acestora cu privire la viitoarea dezvoltare a anumitor elemente ale SECA. Comitetul Comisiei de evaluare a impactului (CEA) a fost consultat cu privire la proiectul final al raportului de evaluare a impactului, avizul acestuia fiind emis la 21 aprilie 2008 Avizul va fi disponibil la adresa http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . Recomandările CEA au fost luate în considerare în mod corespunzător. [4] Avizul va fi disponibil la adresa http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm Majoritatea măsurilor individuale propuse de planul de acțiune vor face obiectul unor analize ale impactului specifice. În mod special, modificările la directivele privind condițiile de primire, calificările și procedurile, precum și cele aduse regulamentelor Dublin și Eurodac vor avea la bază evaluări ale impactului. 2. SITUAȚIA CURENTĂ ȘI PROBLEME EXISTENTE În domeniul azilului au fost identificate următoarele probleme: · măsurile legitime și practici împotriva migrației ilegale ar putea îngreuna accesul solicitanților de azil la protecție în cadrul UE; · imigranții care nu au nevoie de protecție abuzează de sistemul de azil al UE pentru a intra și rămâne în UE; · fluxurile secundare de solicitanți de azil care solicită protecție internațională în mai mult de un stat membru impun o presiune injustă asupra administrațiilor naționale și asupra solicitanților de azil și refugiaților înșiși; · sistemele de azil ale anumitor state membre sunt suprasolicitate; · din ce în ce mai mult, există persoane care caută protecție pentru motive neprevăzute de regimurile tradiționale de azil (Convenția de la Geneva) și care primesc forme de protecție cu garanții mai reduse; · practici naționale divergente conduc la diferențe extreme în recunoașterea protecției oferite de statele membre și au ca rezultat inegalități în ceea ce privește nivelul de protecție în cadrul UE; · persoanele care au nevoie de protecție întâmpină probleme de integrare deosebite iar unele dintre acestea sunt într-o situație de vulnerabilitate; · la nivel mondial, majoritatea refugiaților rămân în regiuni limitrofe țărilor de origine, având perspective limitate și reprezentând o povară pentru țările sărace, în curs de dezvoltare. Evaluarea impactului studiază posibila evoluție a situației în cazul în care nu sunt luate măsuri la nivelul UE și concluzionează că problemele existente ar persista și că o acțiune imediată din partea UE este perfect justificată. Evaluarea impactului analizează schimbările aduse cadrului juridic de Tratatul de la Lisabona și concluzionează că noul articol privind azilul permite și obligă o acțiune mai fermă decât în prezent. Din punct de vedere al drepturilor fundamentale, includerea Cartei în noul tratat conferă, de asemenea, o mai mare vizibilitate anumitor drepturi conexe dreptului de azil, inclusiv dreptul de a nu fi returnat (non-refoulement). 3. OBIECTIVE STRATEGICE Obiectivul general al celei de-a doua faze a CEAS este de a oferi, printr-o abordare cuprinzătoare a protecției în ansamblul UE, statutul corespunzător, în condiții egale, oricărui resortisant al unei țări terțe care are nevoie de protecție internațională, precum și de a asigura respectarea principiului nereturnării. Politica va urmări, în special, următoarele obiective specifice: I) să asigure accesul persoanelor care caută protecție la procedurile privind azilul și să trateze de o manieră rapidă și eficientă cazurile persoanelor care nu au nevoie de aceasta; II) să asigure standarde comune de protecție mai ridicate; III) să intensifice sprijinul prompt și eficace pentru autoritățile naționale în materie de azil prin promovarea unei cooperări practice; IV) să promoveze mecanismele de solidaritate între statele membre și între UE și țările terțe pentru a acționa în sprijinul persoanelor care au nevoie de protecție; V) să faciliteze integrarea persoanelor protejate; VI) să prevină introducerea cererilor multiple de azil („asylum shopping”) și fluxurile secundare. 4. OPȚIUNI DE POLITICĂ 4.1. Opțiunea de politică A: statu-quo Evoluțiile actuale din statele membre ar continua în cadrul juridic actual, care ar rămâne neschimbat. Activitățile aflate în desfășurare ar continua. Instrumentele legislative existente ar trebui transpuse în totalitate de către statele membre, iar implementarea acestora ar trebui monitorizată de către Comisie. 4.2. Opțiunea de politică B1: armonizare completă a legislației UE Această opțiune ar asigura coerența și caracterul cuprinzător al sistemului de azil al UE și ar oferi cele mai ridicate standarde prin urmărirea armonizării complete și eliminarea deficiențelor cauzate de adoptarea celui mai mic numitor comun în prima fază a SECA; Acest obiectiv ar fi atins, printre altele, prin: · definirea unor condiții corespunzătoare de recepție pentru solicitanții de azil; · recunoașterea unui nivel corespunzător de protecție persoanelor care au nevoie de protecție; · stabilirea unei proceduri de azil uniforme și eficiente; · stabilirea unui nivel mai ridicat de solidaritate și responsabilitate între statele membre, precum și între UE în ansamblu și țările terțe; 4.3. Opțiunea de politică B2: Dezvoltarea în continuare a legislației UE Această opțiune ar fi concentrată pe o continuare a eforturilor pentru crearea unor sisteme naționale de azil din ce în ce mai armonizate, fără a se ajunge, cu toate acestea, la o armonizare completă în toate domeniile, precum și pentru asigurarea unor standarde ridicate de protecție. Această opțiune ar consta în realizarea unor intervenții în domeniul condițiilor de primire, pentru: · îmbunătățirea prevederilor privind condițiile materiale de primire; · facilitarea accesului la piața muncii pentru solicitanții de azil, care să nu fie împiedicat de restricții suplimentare la nivel național: · stabilirea de prevederi care să prevină reținerea arbitrară; · identificarea eficace a nevoilor materiale și sanitare ale persoanelor vulnerabile și ale persoanelor cu nevoi speciale, inclusiv aspecte legate de egalitatea dintre femei și bărbați; Introducerea următoarelor elemente principale privind problema standardelor minime: · instituirea a două statute unitare unice: unul pentru refugiați și unul pentru beneficiarii de protecție subsidiară; · extinderea normelor comunitare privind dreptul la reîntregirea familiei la beneficiarii protecției subsidiare; · analizarea posibilităților de a stabili un mecanism eficace de transfer al protecției; Introducerea unui nou element privind procedurile: · definirea unei proceduri unice prin armonizarea garanțiilor comune oferite (acces la proceduri, apel suspensiv, asistență judiciară, termen pentru decizia pe fond la judecata în primă instanță, egalitate între sexe consolidată) pentru toate tipurile de proceduri naționale existente; Realizarea următoarelor intervenții principale privind aspectele solidarității și responsabilității: · consolidarea și clarificarea anumitor prevederi din regulamentele Dublin și EURODAC pentru a consolida eficiența și pentru a asigura o mai bună respectare și o aplicare uniformă a legislației de către statele membre (în special prevederile privind clauza umanitară și clauza de suveranitate, precum și cea privind reîntregirea familiei) și posibilitatea de a suspenda („freeze returns”) aplicarea prevederilor Dublin în anumite cazuri, pentru a micșora presiunea impusă asupra statelor membre suprasolicitate; · adoptarea de dispoziții pentru punerea în aplicare a principiului solidarității financiare excepționale în vederea sprijinirii statelor membre în situațiile care presupun o presiune specială; · instituirea unui sistem voluntar de reinstalare pentru sprijinirea țărilor terțe cu o populație de refugiați numeroasă; · apropierea diferitelor tipuri de proceduri naționale privind intrarea protejată. 4.4. Opțiunea de politică C: cooperarea și schimbul de bune practici Această opțiune ar fi concentrată pe promovarea cooperării practice între statele membre prin aplicarea instrumentelor legislative existente într-o manieră mai unitară pe teritoriul statelor membre (pentru a evita disparitățile și, în consecință, diferențele între nivelurile efective de protecție acordate). Această cooperare practică ar aduce beneficii și în ceea ce privește susținerea dimensiunii externe a politicii UE în materie de azil. Acest obiectiv ar fi atins prin stabilirea unui tip de sprijin permanent și structural, eventual sub forma unui Birou European de Sprijin pentru Azil, care ar fi creat printr-un regulament sau decizie a UE și care ar fi însărcinat cu toate sau cu unele din următoarele domenii de activitate: informațiile privind țările de origine, formarea și dezvoltarea capacităților, asistența practică furnizată statelor membre, dimensiunea externă, evaluarea și supravegherea. 4.5. Opțiunea de politică D: Crearea unui instrument general și cuprinzător în materie de azil, precum și o autoritate europeană în domeniul azilului · O intervenție legislativă cuprinzătoare în dreptul comunitar în vederea consolidării diferitelor instrumente legislative existente. În fond, direcțiile de acțiune prevăzute la opțiunea B1 ar fi urmate aproape în totalitate, iar formal această opțiune ar conduce la adoptarea unui instrument unic, care să reunească toată legislația UE în materie de azil (înlocuind regulamentele și directivele existente), în același timp realizându-se o armonizare și o consolidare. · Crearea unei Autorități Europene pentru Azil , având ca sarcină gestionarea și coordonarea politicii comune a UE în acest domeniu. De asemenea, o asemenea autoritate ar lua forma unei agenții, însă nu ar fi responsabilă numai de coordonarea activităților de cooperare practică enumerate (Birou European de Sprijin pentru Azil), ci ar înlocui organismele administrative și judiciare naționale, luând decizii în ceea ce privește solicitările de azil. Astfel, autoritatea ar deveni instanța europeană comună care centralizează toate deciziile în materie de azil și care ar avea puteri de decizie. Prin urmare, această opțiune reprezintă cel mai excesiv mijloc de a asigura aplicarea comună a dreptului comunitar în materie de azil în ansamblul UE. 5. COMPARAȚIE A OPȚIUNILOR DE POLITICI 5.1. Compararea indicatorilor, rezultatelor și ponderarea opțiunilor Opțiune de politică A Statu-quoOpțiunea de politică B1Opțiunea de politică B2Opțiunea de politică COpțiunea de politică DOpțiunea de politică preferată (B2+C)RelevanțăAsigurarea accesului persoanelor care caută protecție la procedurile privind azilul și tratamentul rapid și eficient al cazurilor persoanelor care nu au nevoie de protecție0√√√√√√√√√√√√√√√Asigurarea unor standarde mai ridicate de protecție0√√√√√√√√√√√√√√√√Intensificarea sprijinului prompt și eficace pentru autoritățile naționale în materie de azil prin promovarea unei cooperări practice000√√√√√√√√√√√√√Promovarea mecanismelor de solidaritate pentru a acționa în sprijinul persoanelor care au nevoie de protecție, între statele membre și între UE și țările terțe0√√√(√)√√√√√√√√√√√√Facilitarea integrării persoanelor protejate0√√√√√√√√√√√√√√√√Prevenirea introducerii cererilor multiple de azil („asylum shopping”) și a fluxurilor secundare0√√√√√√√√√√√√√√FezabilitateFezabilitatea transpunerii- În temeiul tratatului în vigoare- În temeiul noului tratat00√√√√√0√√(√)0√(√)√√√(√)√√√√√√√√√Fezabilitate financiară0-√√√√-√√(√)-√√-√√√√-√√(√)EfecteImpactul social la nivelul UE si al statelor membre0√√√√√√√√√√√√Impacturi economice la nivelul UE si la nivel național0√√√√0(√)√√√√Impactul asupra persoanelor care au nevoie de protecție internațională0√√√√√√√√√√√√√√√√Impact asupra țărilor terțe0√√√√√√√√√√√√√√Drepturi fundamentale0√√√√√√√√√√√√√√√√√|||Opțiune de politică A Statu-quo|Opțiunea de politică B1|Opțiunea de politică B2|Opțiunea de politică C|Opțiunea de politică D|Opțiunea de politică preferată (B2+C)|Relevanță|Asigurarea accesului persoanelor care caută protecție la procedurile privind azilul și tratamentul rapid și eficient al cazurilor persoanelor care nu au nevoie de protecție|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Asigurarea unor standarde mai ridicate de protecție|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√||Intensificarea sprijinului prompt și eficace pentru autoritățile naționale în materie de azil prin promovarea unei cooperări practice|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√||Promovarea mecanismelor de solidaritate pentru a acționa în sprijinul persoanelor care au nevoie de protecție, între statele membre și între UE și țările terțe|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√||Facilitarea integrării persoanelor protejate|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Prevenirea introducerii cererilor multiple de azil („asylum shopping”) și a fluxurilor secundare|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√|Fezabilitate|Fezabilitatea transpunerii- În temeiul tratatului în vigoare- În temeiul noului tratat|||||||||0|0|√√|√√√|0|√√(√)|||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√||Fezabilitate financiară|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)|Efecte|Impactul social la nivelul UE si al statelor membre|0|√√√|√√|√|√√√|√√√||Impacturi economice la nivelul UE si la nivel național|0|√√|√√|0(√)|√√|√√||Impactul asupra persoanelor care au nevoie de protecție internațională|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√||Impact asupra țărilor terțe|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√|Drepturi fundamentale|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Opțiune de politică A Statu-quo|Opțiunea de politică B1|Opțiunea de politică B2|Opțiunea de politică C|Opțiunea de politică D|Opțiunea de politică preferată (B2+C)| Relevanță|Asigurarea accesului persoanelor care caută protecție la procedurile privind azilul și tratamentul rapid și eficient al cazurilor persoanelor care nu au nevoie de protecție|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Asigurarea unor standarde mai ridicate de protecție|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Intensificarea sprijinului prompt și eficace pentru autoritățile naționale în materie de azil prin promovarea unei cooperări practice|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Promovarea mecanismelor de solidaritate pentru a acționa în sprijinul persoanelor care au nevoie de protecție, între statele membre și între UE și țările terțe|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Facilitarea integrării persoanelor protejate|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Prevenirea introducerii cererilor multiple de azil („asylum shopping”) și a fluxurilor secundare|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Fezabilitate|Fezabilitatea transpunerii- În temeiul tratatului în vigoare- În temeiul noului tratat||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Fezabilitate financiară|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Efecte|Impactul social la nivelul UE si al statelor membre|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Impacturi economice la nivelul UE si la nivel național|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Impactul asupra persoanelor care au nevoie de protecție internațională|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Impact asupra țărilor terțe|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Drepturi fundamentale|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Opțiune de politică A Statu-quo|Opțiunea de politică B1|Opțiunea de politică B2|Opțiunea de politică C|Opțiunea de politică D|Opțiunea de politică preferată (B2+C)| Relevanță|Asigurarea accesului persoanelor care caută protecție la procedurile privind azilul și tratamentul rapid și eficient al cazurilor persoanelor care nu au nevoie de protecție|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Asigurarea unor standarde mai ridicate de protecție|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Intensificarea sprijinului prompt și eficace pentru autoritățile naționale în materie de azil prin promovarea unei cooperări practice|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Promovarea mecanismelor de solidaritate pentru a acționa în sprijinul persoanelor care au nevoie de protecție, între statele membre și între UE și țările terțe|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Facilitarea integrării persoanelor protejate|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Prevenirea introducerii cererilor multiple de azil („asylum shopping”) și a fluxurilor secundare|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Fezabilitate|Fezabilitatea transpunerii- În temeiul tratatului în vigoare- În temeiul noului tratat||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Fezabilitate financiară|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Efecte|Impactul social la nivelul UE si al statelor membre|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Impacturi economice la nivelul UE si la nivel național|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Impactul asupra persoanelor care au nevoie de protecție internațională|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Impact asupra țărilor terțe|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Drepturi fundamentale|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| 5.2. Opțiunea preferată Opțiunea preferată a fost identificată în special prin compararea cu opțiunile de politică B1 (de asemenea, în combinație cu opțiunea C) și D, care a arătat aproape aceleași efecte pozitive ca acestea din urmă, însă implicând dificultăți mai reduse în ceea ce privește transpunerea, precum și costuri financiare și de implementare inferioare. Opțiunea B1 prezintă o serie de avantaje și este în multe privințe similară opțiunii B2, însă aceasta din urmă impune în anumite domenii un nivel oarecum mai redus de armonizare și are, prin urmare, șanse mai mari de a fi transpusă și implementată cu succes. Opțiunea D are dezavantaj major, respectiv faptul că transferul de suveranitate de la statele membre către propusa Autoritatea Europeană pentru Azil nu are șanse de a fi acceptat de majoritatea statelor membre în această fază. Principalele avantaje ale opțiunii preferate sunt următoarele: · produce rezultate relevante în ceea ce privește promovarea unei abordări integrate și cuprinzătoare a problemelor din domeniul azilului, garantând îndeplinirea acestui obiectiv prin standarde de protecție comune superioare și prin sprijinirea activităților de cooperare practică; · asigură un mai bun acces la protecție prin inițierea de lucrări privind apropierea procedurilor naționale de acces protejat și prin modificarea directivei privind procedurile pentru a se concentra mai mult pe aspectele legate de acces; · stabilește standarde comune superioare în materie de azil prin măsuri consolidate privind condițiile de primire (facilitarea accesului la piața muncii și la asistență medicală), procedurile (procedură comună însoțită de garanții solide), standardele minime (definiția comună a două statute de protecție internațională); · consolidează sprijinul prompt și eficace acordat administrațiilor naționale prin îmbunătățirea convergenței proceselor decizionale din statele membre prin crearea unui Birou European de Sprijin pentru Azil care ar coordona și monitoriza diferite activități; · promovează responsabilitatea și solidaritatea reală între statele membre și între UE și țările terțe prin îmbunătățiri aduse sistemului Dublin și crearea unui sistem al UE de reinstalare voluntară , precum și continuarea dezvoltării de programe de consolidare a capacităților și a programelor de protecție regională în țările terțe; · promovează integrarea persoanelor protejate, în special a persoanelor care beneficiază de protecție subsidiară prin extinderea drepturilor atașate statutului acestora. În ceea ce privește efectele : · creează condiții de egalitate în ansamblul UE, permițând o gestionare mai eficientă a fluxurilor de refugiați între statele membre și oferă șanse mai mari de a integra persoanele protejate în comunitățile gazdă; · facilitează accesul refugiaților la piața muncii, are potențialul de a diminua sensibil oferta de forță de muncă ilegală și diminuează deficitul de competențe marginale de pe piețele de muncă ale statelor membre; · oferă o mai mare protecție persoanelor care au nevoie de protecție internațională printr-o mai bună abordare a nevoilor grupurilor mai vulnerabile, inclusiv atenția care trebuie acordată dificultăților și constrângerilor deosebite cu care s-ar putea confrunta femeile care solicită azil în momentul introducerii cererilor; · în general, are un impact pozitiv puternic asupra țărilor terțe prin eliberarea parțială a acestora de posibilele presiuni generate de cererile de azil prin intermediul sistemului voluntar de reinstalare al UE și le permite creșterea capacităților de gestionare în domeniul azilului prin programe relevante de dezvoltare a capacităților ; · consolidează drepturile fundamentale ale solicitanților de azil și ale beneficiarilor de protecție internațională prin oferirea de condiții mai bune care să le permită să beneficieze de asemenea drepturi; În ceea ce privește costurile, caracteristica mai puțin obligatorie a opțiunii preferate ar genera costuri administrative și financiare mai reduse în comparație cu cele ale unui proces de armonizare completă. · Cu toate acestea, există măsuri precum extinderea condițiilor de recepție și a garanțiilor mai solide în ceea ce privește procedurile la persoanele care solicită protecție subsidiară, fapt ce ar presupune, în mod inevitabil, costuri administrative și financiare mai ridicate în comparație cu actualul SECA , deși accesul mai facil al solicitanților de azil la piața muncii ar putea diminua, în mod sensibil, impactul financiar general. · Măsurile de cooperare practică vor genera costuri suplimentare ca urmare a necesității de a asigura sprijinul financiar adecvat necesar (sprijin financiar partajat pentru proiecte și formare, finanțarea programelor de consolidare a capacităților în țările terțe). · De asemenea, costurile administrative au tendința de a crește datorită creșterii folosirii personalului din domeniul azilului pentru a răspunde măsurilor de cooperare prevăzute. Cu toate acestea, crearea unui Birou European de Sprijin pentru Azil ar ajuta administrațiile naționale să tempereze, pe termen lung, creșterea costurilor administrative. 6. MONITORIZARE ȘI EVALUARE Monitorizarea și evaluarea implementării opțiunii preferate va constitui un element important pentru a asigura eficiența planului de acțiune. Comisia va asigura existența mecanismelor adecvate pentru monitorizarea și implementarea acestui plan de acțiune și va avea un rol determinant în cadrul unui asemenea proces de monitorizare. De asemenea, va veghea ca standardele privind protecția drepturilor fundamentale incluse în propunerile sale să nu fie reduse în cursul procesului legislativ. În ceea ce privește indicatorii de evaluare a progresului și eficacității opțiunii preferate în realizarea obiectivelor strategice, pot fi luate în considerare, printre altele, următoarele aspecte: · numărul solicitărilor noi de azil; · numărul refuzurilor și al deciziilor pozitive care acordă statutul de refugiat sau protecție subsidiară; · numărul solicitanților de azil comparativ cu populația rezidentă și PIB-ul; · numărul solicitărilor și transferurilor Dublin; · numărul programelor de protecție regională implementate și al resurselor dedicate acestora; · numărul de refugiați din țări terțe reinstalați; · nivelul resurselor financiare alocate pentru FER; · nivelul resurselor financiare alocate activităților de cooperare practică, inclusiv pentru crearea Biroului de Sprijin pentru Azil. [1] COM (2007) 301 [2] Cele 89 de contribuții pot fi consultate la adresa http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm [3] Raport privind evaluarea sistemului Dublin [COM (2007) 299]; Raport privind evaluarea condițiilor de primire [COM (2007) 745]. [4] Avizul va fi disponibil la adresa http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm FI (...PICT...)|EUROOPAN YHTEISÖJEN KOMISSIO| Bryssel 17.6.2008 SEK(2008) 2030 KOMISSION YKSIKÖIDEN VALMISTELUASIAKIRJA Liiteasiakirja KOMISSION TIEDONANTOON EUROOPAN PARLAMENTILLE, NEUVOSTOLLE, EUROOPAN TALOUS- JA SOSIAALIKOMITEALLE SEKÄ ALUEIDEN KOMITEALLE TURVAPAIKKAPOLITIIKAN TOIMINTASUUNNITELMA EU:N YHDENNETTY LÄHESTYMISTAPA SUOJELUUN Tiivistelmä vaikutusten arvioinnista {KOM(2008) 360 lopullinen} {SEK(2008) 2029} 1. JOHDANTO Komissio antoi kesäkuussa 2007 vihreän kirjan KOM(2007) 301. , jossa pyritään kartoittamaan mahdolliset vaihtoehdot yhteisen eurooppalaisen turvapaikkajärjestelmän toisen vaiheen toteuttamiselle. Julkisen kuulemismenettelyn aikana saatiin 89 kannanottoa useilta eri sidosryhmiltä. Nämä 89 kannanottoa ovat luettavissa internetissä osoitteessa http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm Kuulemiskierroksen aikana esiin tuodut kysymykset ja tehdyt ehdotukset muodostavat perustan tämän toimintasuunnitelman ja siihen liittyvän vaikutusten arvioinnin laatimiselle. [1][2] KOM(2007) 301. Nämä 89 kannanottoa ovat luettavissa internetissä osoitteessa http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm Komissio teetti vaikutusten arvioinnin tueksi ulkopuolisen tutkimuksen. Tämä kertomus perustuu pääasiassa kyseiseen ulkopuoliseen tutkimukseen sekä vihreästä kirjasta annetuista kannanotoista tehtyyn analyysiin ja käytettävissä oleviin EY:n turvapaikkasäädöksistä tehtyihin arviointikertomuksiin. Dublinin yleissopimukseen perustuvan järjestelmän arviointikertomus – KOM(2007) 299; vastaanotto-olosuhteita koskevan direktiivin arviointikertomus – KOM(2007) 745.[3] Dublinin yleissopimukseen perustuvan järjestelmän arviointikertomus – KOM(2007) 299; vastaanotto-olosuhteita koskevan direktiivin arviointikertomus – KOM(2007) 745. Joulukuun 2007 ja maaliskuun 2008 välisenä aikana järjestettiin kokouksia, joihin osallistui asiantuntijoita korkeakouluista, jäsenvaltioiden ja valtiosta riippumattomien järjestöjen edustajia, YK:n pakolaisasiain päävaltuutettu sekä Euroopan parlamentin jäseniä. Tavoitteena oli koota lausuntoja yhteisen eurooppalaisen turvapaikkajärjestelmän tiettyjen osien tulevasta kehityksestä. Komission vaikutustenarviointilautakunta antoi lopullisen vaikutustenarviointikertomuksen luonnoksesta lausunnon 21. huhtikuuta 2008. Lausunto on internetissä osoitteessa http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm Lautakunnan suositukset on otettu asianmukaisesti huomioon.[4] Lausunto on internetissä osoitteessa http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm Useimmista toimintasuunnitelmassa ehdotetuista yksittäisistä toimista tehdään erillinen vaikutusten arviointi. Erityisesti vastaanotto-olosuhteista annettuun direktiiviin, turvapaikan saamisen edellytyksistä ja menettelyistä annettuun direktiiviin sekä Dublin- ja Eurodac asetuksiin tehtävät muutokset perustuvat vaikutusten arviointeihin. 2. NYKYTILANNE JA ONGELMAT Turvapaikka-asioiden alalla on havaittu seuraavat ongelmat: · Sääntöjen vastaisen maahanmuuton torjuntaan tähtäävät lailliset toimet ja käytänteet voivat joissakin tapauksissa haitata turvapaikanhakijoiden pääsyä suojelun piiriin EU:ssa. · Maahanmuuttajat, jotka eivät tarvitse suojelua, käyttävät turvapaikkajärjestelmää väärin päästäkseen EU:n alueelle ja oleskellakseen siellä. · Kansainvälistä suojelua useammasta kuin yhdestä jäsenvaltiosta hakevien turvapaikanhakijoiden liikkuminen jäsenvaltioiden välillä rasittaa kohtuuttomasti kansallisia hallintoviranomaisia ja myös turvapaikanhakijoita itseään. · Joidenkin jäsenvaltioiden turvapaikkajärjestelmät ovat ylikuormittuneet. · Henkilöt hakevat suojelua yhä useammin syillä, jotka eivät sisälly perinteiseen pakolaisjärjestelmään (Geneven sopimus), ja saavat suojelua tarvitsevan henkilön aseman vähäisemmillä takeilla. · Toisistaan poikkeavat kansalliset käytänteet johtavat suuriin eroihin suojelun tunnustamisessa jäsenvaltioissa ja epätasa-arvoiseen suojeluun EU:n alueella. · Suojelua tarvitsevien henkilöiden kotoutuminen on vaikeaa, ja jotkut heistä ovat haavoittuvassa asemassa. · Kaikkialla maailmassa useimmat pakolaiset pysyttelevät alkuperämaansa lähialueilla. Näiden henkilöiden tulevaisuudennäkymät ovat heikot, ja he ovat rasite köyhille kehitysmaille. Vaikutusten arvioinnissa tarkastellaan, miten tilanne mahdollisesti kehittyy, jos EU:n tasolla ei toteuteta toimia. Päätelmä on, että nykyisiä ongelmia ei voida ratkaista ilman EU:n toimia. Vaikutusten arvioinnissa tarkastellaan muutoksia, joita Lissabonin sopimus aiheuttaa lainsäädäntökehykseen. Uusi turvapaikka-asioita koskeva artikla mahdollistaa nykyistä kunnianhimoisemman lähestymistavan ja myös edellyttää sitä. Perusoikeuksien näkökulmasta perusoikeuskirjan sisällyttäminen uuteen perussopimukseen lisää joidenkin turvapaikkaan liittyvien oikeuksien näkyvyyttä. Esimerkiksi palauttamiskielto on tällainen oikeus. 3. TOIMIEN TAVOITTEET Yhteisen eurooppalaisen turvapaikkajärjestelmän toisen vaiheen yleistavoite on soveltaa suojeluun kattavaa lähestymistapaa koko EU:n alueella ja tarjota kansainvälistä suojelua tarvitseville kolmansien maiden kansalaisille asianmukainen asema tasapuolisin ehdoin. Lisäksi on varmistettava palauttamiskiellon periaatteen noudattaminen. Toimilla on seuraavat erityistavoitteet: I) Varmistetaan, että turvapaikkamenettelyt ovat suojelua hakevien henkilöiden käytettävissä. Toimitaan nopeasti ja tehokkaasti niiden henkilöiden suhteen, jotka eivät todellisuudessa tarvitse suojelua. II) Varmistetaan nykyistä korkeatasoisempien suojelunormien noudattaminen. III) Tuetaan jäsenvaltioiden kansallista turvapaikkahallintoa nopeasti ja tehokkaasti edistämällä käytännön yhteistyötä. IV) Tuetaan sekä EU:n jäsenvaltioiden välisiä että EU:n ja kolmansien maiden välisiä solidaarisuusmekanismeja, joilla käsitellään suojelua tarvitsevien henkilöiden asioita. V) Helpotetaan suojelun piirissä olevien henkilöiden kotoutumista. VI) Torjutaan edullisimman kohtelun tarjoavan maan etsintää (asylum shopping) ja turvapaikanhakijoiden turhaa liikkumista jäsenvaltiosta toiseen. 4. TOIMINTAVAIHTOEHDOT 4.1. Vaihtoehto A: säilytetään nykytilanne Jäsenvaltioissa jatketaan nykyisiä toimia eikä voimassa olevaa lainsäädäntöä muuteta. Käynnissä olevat toimet jatkuvat sellaisinaan. Jäsenvaltioiden olisi saatettava kaikki voimassa olevat EU:n säädökset osaksi kansallista lainsäädäntöä, ja komission olisi valvottava säännösten täytäntöönpanoa. 4.2. Vaihtoehto B1: EU:n lainsäädännön täysimittainen yhdenmukaistaminen Tällä vaihtoehdolla varmistettaisiin, että EU:n turvapaikkajärjestelmästä tulee johdonmukainen, kattava ja mahdollisimman korkeatasoinen. Tavoitteena on täydellinen yhdenmukaistaminen ja niiden puutteiden poistaminen, jotka ns. pienimmän yhteisen nimittäjän valitseminen on aiheuttanut yhteisen eurooppalaisen turvapaikkajärjestelmän ensimmäisessä vaiheessa. Tavoitteen saavuttaminen edellyttäisi muun muassa seuraavia toimia: · Asianmukaisten vastaanotto-olosuhteiden määrittäminen turvapaikanhakijoita varten. · Suojelun riittävän tason vahvistaminen suojelun tarpeessa oleville henkilöille. · Yhdenmukaisen, tehokkaan turvapaikkamenettelyn perustaminen. · Vastuun ja solidaarisuuden lisääminen sekä jäsenvaltioiden välille että koko EU:n ja kolmansien maiden välille. 4.3. Vaihtoehto B2: kehitetään EU:n lainsäädäntöä Tässä vaihtoehdossa jatkettaisiin kansallisten turvapaikkasääntöjen yhdenmukaistamista saavuttamatta kuitenkaan täydellistä yhdenmukaistamista kaikilla aloilla. Samalla pyrittäisiin varmistamaan korkeatasoiset suojelunormit. Tässä vaihtoehdossa toteutettaisiin joitakin toimia vastaanotto-olosuhteiden alalla: · parannetaan aineellisiin vastaanotto-olosuhteisiin liittyviä säännöksiä; · helpotetaan turvapaikanhakijoiden pääsyä työmarkkinoille ja poistetaan ylimääräiset kansalliset rajoitukset; · laaditaan säännöt sen varmistamiseksi, että henkilöitä ei oteta säilöön mielivaltaisin perustein; · pyritään tehokkaasti määrittämään haavoittuvassa asemassa olevien henkilöiden ja henkilöiden, joilla on erityistarpeita, terveydentilaan liittyvät ja aineelliset tarpeet ja otetaan myös huomioon sukupuoleen liittyvät näkökohdat. Otetaan käyttöön seuraavat perusperiaatteet, jotka koskevat turvapaikan saamisen edellytyksiä: · perustetaan kaksi erillistä, yhdenvertaista asemaa: pakolainen ja toissijaista suojelua saava henkilö; · ulotetaan perheen yhdistämistä koskevat yhteisön säännöt koskemaan toissijaista suojelua saavia henkilöitä; · kartoitetaan mahdollisuuksia luoda suojelun siirtämisjärjestelmä. Otetaan käyttöön uusi menettelyjä koskeva ominaisuus: · määritetään yksi menettely, jolla yhdenmukaistetaan yhteiset takeet (pääsy turvapaikkamenettelyjen piiriin, oikeus valittaa päätöksestä, oikeusapu, määräaika asiasta päättämiselle ensimmäisen oikeusasteen tuomioistuimessa, sukupuolten parempi tasa-arvo) kaikissa nykyään sovellettavissa kansallisissa menettelyissä. Toteutetaan seuraavat vastuuseen ja solidaarisuuteen liittyvät keskeiset toimet: · vahvistetaan ja selkeytetään useita Dublin- ja Eurodac -asetusten säännöksiä, jotta voidaan varmistaa niiden tehokkuus ja yhdenmukainen soveltaminen jäsenvaltioissa (erityisesti suvereniteettilausekkeeseen ja humanitaariseen lausekkeeseen sekä perheen yhtenäisyyteen liittyvät säännökset). Otetaan myös käyttöön mahdollisuus jäädyttää palauttaminen joissakin tapauksissa keskeyttämällä Dublinin säännösten soveltaminen jäsenvaltioiden liiallisen hallinnollisen rasituksen helpottamiseksi; · pannaan täytäntöön poikkeuksellisen taloudellisen solidaarisuuden periaate, jolla tuetaan erityisten paineiden alaisia jäsenvaltioita; · perustetaan vapaaehtoinen uudelleensijoittamisjärjestelmä tueksi kolmansille maille, joissa on paljon pakolaisia; · lähennetään erityyppisiä kansallisia suojattua maahantuloa koskevia menettelyjä. 4.4. Vaihtoehto C: tehdään yhteistyötä ja levitetään parhaita käytänteitä Tässä vaihtoehdossa edistetään jäsenvaltioiden välistä käytännön yhteistyötä. Tavoitteena on voimassa olevien säädösten yhdenmukaisempi soveltaminen jäsenvaltioissa (näin vältetään vaihtelevasta soveltamisesta johtuva eritasoinen suojelu). Tällainen käytännön yhteistyö tukisi myös ulkoista ulottuvuutta EU:n turvapaikkapolitiikassa. Tavoite voitaisiin saavuttaa antamalla pysyvää rakenteellista tukea. Tämä voidaan mahdollisesti toteuttaa perustamalla Euroopan turvapaikanhakijoiden tukivirasto EU:n asetuksella tai päätöksellä. Virasto vastaisi osasta tai kaikista seuraavista toiminnoista: alkuperämaata koskevat tiedot; koulutus ja toimintavalmiuksien kehittäminen; käytännön apu jäsenvaltioille; ulkoinen ulottuvuus sekä arviointi ja seuranta. 4.5. Vaihtoehto D: annetaan kattava säädös turvapaikka-asioista ja perustetaan Euroopan turvapaikkaviranomainen · Turvapaikka-asioita koskeva kattava EU:n säädös , johon pyritään konsolidoimaan voimassa olevat säädökset. Tämä vaihtoehto vastaa sisällöllisesti vaihtoehtoa B1, mutta muodollisesti olisi annettava yksi säädös, johon on koottu turvapaikka-asioita koskeva EU:n lainsäädäntö kokonaisuudessaan. Uudella säädöksellä korvattaisiin voimassa olevat direktiivit ja asetukset, joten kyseessä olisi samanaikainen yhdenmukaistaminen ja konsolidointi. · Perustetaan Euroopan turvapaikkaviranomainen , joka vastaa EU:n yhteisen turvapaikkapolitiikan hallinnasta ja koordinoinnista. Myös tämä viranomainen toimisi virastona, mutta se ei pelkästään koordinoisi käytännön yhteistyötä, kuten Euroopan turvapaikanhakijoiden tukivirasto. Viranomainen korvaisi kansalliset hallinnolliset ja oikeudelliset elimet, jotka tekevät päätöksiä turvapaikkahakemuksista. Turvapaikkaviranomaisesta tulisi EU:n yhteinen päätöksentekoelin, jonka toimivaltaan kuuluisivat kaikki turvapaikka-asioista tehtävät päätökset. Tämä vaihtoehto olisi pisimmälle menevä tapa varmistaa turvapaikka-asioita koskevan yhteisön lainsäädännön yhdenmukainen soveltaminen koko EU:n alueella. 5. VAIHTOEHTOJEN VERTAILU 5.1. Luokitusten vertailu ja painotetut tulokset Vaihto-ehto A: Säilyte-tään nykyti-lanneVaihto-ehto B1Vaihto-ehto B2Vaihto-ehto CVaihto-ehto DParhaak-si arvioitu vaihto-ehto (B2+C)MerkitysVarmistetaan, että turvapaikkamenettelyt ovat suojelua hakevien henkilöiden käytettävissä. Toimitaan nopeasti ja tehokkaasti niiden henkilöiden kanssa, jotka eivät todellisuudessa tarvitse suojelua. 0√√√√√√√√√√√√√√√Varmistetaan nykyistä korkeatasoisempien suojelunormien noudattaminen.0√√√√√√√√√√√√√√√√Tuetaan jäsenvaltioiden kansallista turvapaikkahallintoa nopeasti ja tehokkaasti edistämällä käytännön yhteistyötä.000√√√√√√√√√√√√√Tuetaan sekä EU:n jäsenvaltioiden välisiä että EU:n ja kolmansien maiden välisiä solidaarisuusmekanismeja, joilla käsitellään suojelua tarvitsevien henkilöiden asioita.0√√√(√)√√√√√√√√√√√√Helpotetaan suojelun piirissä olevien henkilöiden kotoutumista.0√√√√√√√√√√√√√√√√Torjutaan edullisimman kohtelun tarjoavan maan etsintää (asylum shopping) ja turvapaikanhakijoiden turhaa liikkumista jäsenvaltiosta toiseen.0√√√√√√√√√√√√√√ToteutettavuusSäännösten siirrettävyys osaksi kansallista lainsäädäntöä- Voimassa olevan sopimuksen mukaisesti- Uuden sopimuksen mukaisesti00√√√√√0√√(√)0√(√)√√√(√)√√√√√√√√√Rahoituksellinen toteutettavuus0-√√√√-√√(√)-√√-√√√√-√√(√)VaikutuksetSosiaaliset vaikutukset EU:n ja jäsenvaltioiden tasolla0√√√√√√√√√√√√Taloudelliset vaikutukset EU:n tasolla ja kansallisella tasolla0√√√√0(√)√√√√Vaikutukset ihmisiin, jotka tarvitsevat kansainvälistä suojelua0√√√√√√√√√√√√√√√√Vaikutukset kolmansiin maihin0√√√√√√√√√√√√√√Perusoikeudet0√√√√√√√√√√√√√√√√√|||Vaihto-ehto A: Säilyte-tään nykyti-lanne|Vaihto-ehto B1|Vaihto-ehto B2|Vaihto-ehto C|Vaihto-ehto D|Parhaak-si arvioitu vaihto-ehto (B2+C)|Merkitys|Varmistetaan, että turvapaikkamenettelyt ovat suojelua hakevien henkilöiden käytettävissä. Toimitaan nopeasti ja tehokkaasti niiden henkilöiden kanssa, jotka eivät todellisuudessa tarvitse suojelua. |0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Varmistetaan nykyistä korkeatasoisempien suojelunormien noudattaminen.|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√||Tuetaan jäsenvaltioiden kansallista turvapaikkahallintoa nopeasti ja tehokkaasti edistämällä käytännön yhteistyötä.|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√||Tuetaan sekä EU:n jäsenvaltioiden välisiä että EU:n ja kolmansien maiden välisiä solidaarisuusmekanismeja, joilla käsitellään suojelua tarvitsevien henkilöiden asioita.|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√||Helpotetaan suojelun piirissä olevien henkilöiden kotoutumista.|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Torjutaan edullisimman kohtelun tarjoavan maan etsintää (asylum shopping) ja turvapaikanhakijoiden turhaa liikkumista jäsenvaltiosta toiseen.|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√|Toteutettavuus|Säännösten siirrettävyys osaksi kansallista lainsäädäntöä- Voimassa olevan sopimuksen mukaisesti- Uuden sopimuksen mukaisesti|||||||||0|0|√√|√√√|0|√√(√)|||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√||Rahoituksellinen toteutettavuus|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)|Vaikutukset|Sosiaaliset vaikutukset EU:n ja jäsenvaltioiden tasolla|0|√√√|√√|√|√√√|√√√||Taloudelliset vaikutukset EU:n tasolla ja kansallisella tasolla|0|√√|√√|0(√)|√√|√√||Vaikutukset ihmisiin, jotka tarvitsevat kansainvälistä suojelua|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√||Vaikutukset kolmansiin maihin|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√|Perusoikeudet|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Vaihto-ehto A: Säilyte-tään nykyti-lanne|Vaihto-ehto B1|Vaihto-ehto B2|Vaihto-ehto C|Vaihto-ehto D|Parhaak-si arvioitu vaihto-ehto (B2+C)| Merkitys|Varmistetaan, että turvapaikkamenettelyt ovat suojelua hakevien henkilöiden käytettävissä. Toimitaan nopeasti ja tehokkaasti niiden henkilöiden kanssa, jotka eivät todellisuudessa tarvitse suojelua. |0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Varmistetaan nykyistä korkeatasoisempien suojelunormien noudattaminen.|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Tuetaan jäsenvaltioiden kansallista turvapaikkahallintoa nopeasti ja tehokkaasti edistämällä käytännön yhteistyötä.|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Tuetaan sekä EU:n jäsenvaltioiden välisiä että EU:n ja kolmansien maiden välisiä solidaarisuusmekanismeja, joilla käsitellään suojelua tarvitsevien henkilöiden asioita.|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Helpotetaan suojelun piirissä olevien henkilöiden kotoutumista.|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Torjutaan edullisimman kohtelun tarjoavan maan etsintää (asylum shopping) ja turvapaikanhakijoiden turhaa liikkumista jäsenvaltiosta toiseen.|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Toteutettavuus|Säännösten siirrettävyys osaksi kansallista lainsäädäntöä- Voimassa olevan sopimuksen mukaisesti- Uuden sopimuksen mukaisesti||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Rahoituksellinen toteutettavuus|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Vaikutukset|Sosiaaliset vaikutukset EU:n ja jäsenvaltioiden tasolla|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Taloudelliset vaikutukset EU:n tasolla ja kansallisella tasolla|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Vaikutukset ihmisiin, jotka tarvitsevat kansainvälistä suojelua|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Vaikutukset kolmansiin maihin|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Perusoikeudet|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Vaihto-ehto A: Säilyte-tään nykyti-lanne|Vaihto-ehto B1|Vaihto-ehto B2|Vaihto-ehto C|Vaihto-ehto D|Parhaak-si arvioitu vaihto-ehto (B2+C)| Merkitys|Varmistetaan, että turvapaikkamenettelyt ovat suojelua hakevien henkilöiden käytettävissä. Toimitaan nopeasti ja tehokkaasti niiden henkilöiden kanssa, jotka eivät todellisuudessa tarvitse suojelua. |0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Varmistetaan nykyistä korkeatasoisempien suojelunormien noudattaminen.|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Tuetaan jäsenvaltioiden kansallista turvapaikkahallintoa nopeasti ja tehokkaasti edistämällä käytännön yhteistyötä.|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Tuetaan sekä EU:n jäsenvaltioiden välisiä että EU:n ja kolmansien maiden välisiä solidaarisuusmekanismeja, joilla käsitellään suojelua tarvitsevien henkilöiden asioita.|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Helpotetaan suojelun piirissä olevien henkilöiden kotoutumista.|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Torjutaan edullisimman kohtelun tarjoavan maan etsintää (asylum shopping) ja turvapaikanhakijoiden turhaa liikkumista jäsenvaltiosta toiseen.|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Toteutettavuus|Säännösten siirrettävyys osaksi kansallista lainsäädäntöä- Voimassa olevan sopimuksen mukaisesti- Uuden sopimuksen mukaisesti||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Rahoituksellinen toteutettavuus|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Vaikutukset|Sosiaaliset vaikutukset EU:n ja jäsenvaltioiden tasolla|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Taloudelliset vaikutukset EU:n tasolla ja kansallisella tasolla|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Vaikutukset ihmisiin, jotka tarvitsevat kansainvälistä suojelua|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Vaikutukset kolmansiin maihin|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Perusoikeudet|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| 5.2. Parhaaksi arvioitu vaihtoehto Parasta vaihtoehtoa määritettäessä vertailtiin pääasiassa vaihtoehtoja B1 (myös yhdessä vaihtoehdon C kanssa) ja D. Vaihtoehto B1 sisältää lähes samat positiiviset vaikutukset kuin vaihtoehto D, mutta B1 aiheuttaisi vähemmän ongelmia siirrettäessä säännöksiä osaksi kansallista lainsäädäntöä sekä vähemmän rahoitus- ja täytäntöönpanokustannuksia. Vaihtoehtoon B1 sisältyy paljon etuja ja se on monilta osin samankaltainen kuin vaihtoehto B2, mutta B2 aiheuttaisi joillakin aloilla hieman vähemmän säännösten yhdenmukaistamista, jolloin olisi paremmat mahdollisuudet säännösten onnistuneeseen siirtämiseen osaksi kansallista lainsäädäntöä ja niiden täytäntöönpanoon. Vaihtoehdossa D on yksi suuri ongelma: jäsenvaltioiden enemmistö ei tässä vaiheessa hyväksyisi suvereniteetin siirtoa jäsenvaltioilta mahdollisesti perustettavalle Euroopan turvapaikkaviranomaiselle. Parhaaksi arvioitu vaihtoehto tarjoaa seuraavat keskeiset edut: · Tulokset saavutetaan soveltamalla turvapaikka-asioihin yhtenäistettyä, kattavaa lähestymistapaa , jolla varmistetaan tavoitteen saavuttaminen aiempaa korkeatasoisemmilla yhteisillä suojelunormeilla ja käytännön yhteistyön tukemisella. · Parhaaksi arvioidulla vaihtoehdolla parannetaan suojelun saatavuutta aloittamalla kansallisten suojattua maahantuloa koskevien menettelyjen lähentäminen ja muuttamalla turvapaikkamenettelyjä koskevaa direktiiviä siten, että sen säännökset antavat paremmat mahdollisuudet päästä suojelun piiriin. · Parhaaksi arvioidulla vaihtoehdolla luodaan aiempaa korkeatasoisemmat turvapaikkamenettelyjen yhteiset normit tehostamalla toimenpiteitä, jotka koskevat vastaanotto-olosuhteita (helpompi pääsy työmarkkinoille ja terveydenhuollon piiriin), menettelyjä (yhteinen menettelytapa, joka sisältää vahvat takeet) ja turvapaikan saamisen edellytyksiä (yhteinen määritelmä kahdelle kansainväliselle suojelua tarvitsevan henkilön asemalle). · Parhaaksi arvioidulla vaihtoehdolla lisätään nopeaa, tehokasta tukea kansallisille hallintoviranomaisille tehostamalla päätöksentekomenettelyjen lähentymistä jäsenvaltioissa. Tämä toteutetaan perustamalla Euroopan turvapaikanhakijoiden tukivirasto , joka koordinoi ja seuraa toimia. · Parhaaksi arvioitu vaihtoehto edistää sekä jäsenvaltioiden keskinäistä että EU:n ja kolmansien maiden välistä todellista vastuuta ja solidaarisuutta kehittämällä Dublinin järjestelmää ja perustamalla EU:n vapaaehtoisen uudelleensijoittamisjärjestelmän . Lisäksi jatketaan toimintavalmiuksien parantamiseen tähtäävien ohjelmien ja alueellisten suojeluohjelmien kehittämistä kolmansissa maissa. · Parhaaksi arvioitu vaihtoehto edistää suojelun piirissä olevien henkilöiden ja erityisesti toissijaista suojelua saavien henkilöiden kotoutumista parantamalla heidän asemaansa liittyviä oikeuksia. Vaikutuksista voidaan todeta seuraavaa: · Parhaaksi arvioitu vaihtoehto luo tasaveroiset toimintaolosuhteet koko EU:n alueelle ja tehostaa pakolaisvirtojen hallintaa jäsenvaltioiden välillä. Näin suojelun piirissä olevat henkilöt voivat paremmin kotoutua vastaanottaviin yhteisöihin. · Turvapaikanhakijoilla on parempi pääsy jäsenvaltioiden työmarkkinoille, joten laittoman työvoiman tarjonta saattaa vähentyä hieman ja marginaalista ammattitaitoisen työvoiman puutetta voidaan kenties helpottaa. · Parhaaksi arvioitu vaihtoehto antaa paremman suojan kansainvälisen suojelun tarpeessa oleville henkilöille ottamalla paremmin huomioon haavoittuvassa asemassa olevien henkilöryhmien tarpeet, mukaan luettuina erityisongelmat ja -rajoitteet, joita naispuoliset turvapaikanhakijat kohtaavat turvapaikkaa hakiessaan. · Parhaaksi katsotulla vaihtoehdolla on suuri positiivinen vaikutus kolmansiin maihin , koska ne vapautetaan osittain mahdollisista pakolaispaineista EU:n vapaaehtoisella uudelleensijoittamisohjelmalla . Kolmannet maat voivat myös kasvattaa turvapaikkakysymyksiin liittyvää hallintokapasiteettiaan toimintavalmiuksien kehittämisohjelmilla . · Parhaaksi katsottu vaihtoehto parantaa turvapaikanhakijoiden ja kansainvälistä suojelua saavien perusoikeuksia uudistamalla ehtoja, joiden mukaisesti kyseiset henkilöt voivat käyttää oikeuksiaan. Parhaaksi arvioitu vaihtoehto olisi vähemmän sitova ja aiheuttaisi alhaisemmat rahoitus- ja hallintokustannukset kuin säännösten täydelliseen yhdenmukaistamiseen tähtäävä prosessi . · Toisaalta esimerkiksi vastaanotto-olosuhteiden ulottaminen koskemaan toissijaista suojelua hakevia henkilöitä ja menettelyihin liittyvät tiukemmat takeet kasvattavat väistämättä rahoitus- ja hallintokustannuksia nykyiseen yhteiseen eurooppalaiseen turvapaikkajärjestelmään verrattuna . Turvapaikanhakijoiden parempi pääsy työmarkkinoille sen sijaan voi hieman lieventää taloudellisia kokonaisvaikutuksia. · Käytännön yhteistyö aiheuttaa lisäkustannuksia , koska yhteistyö edellyttää riittävää taloudellista tukea (jaettu taloudellinen tuki hankkeille ja koulutukselle, toimintavalmiuksien kehittämisohjelmien rahoittaminen kolmansissa maissa). · Hallintokustannukset kasvavat myös siksi, että turvapaikkakysymyksiä käsittelevän henkilökunnan työmäärä kasvaa suunniteltujen yhteistyötoimien myötä. Euroopan turvapaikanhakijoiden tukiviraston perustamisen auttaisi kansallisia hallintoviranomaisia hillitsemään hallintokustannusten kasvua pitkällä aikavälillä. 6. SEURANTA JA ARVIOINTI Parhaaksi arvioidun vaihtoehdon täytäntöönpanon seuranta ja arviointi on välttämätöntä toimintasuunnitelman vaikutusten takaamiseksi. Komissio varmistaa, että toimintasuunnitelman täytäntöönpanon seurannan edellyttämät mekanismit ovat käytössä, ja toimii johtavassa roolissa seurantaprosessin aikana. Komissio seuraa myös valppaasti, että sen säädösehdotuksiin sisältyviä perusoikeuksien suojeluun tähtääviä normeja ei heikennetä lainsäädäntöprosessin aikana. Kun arvioidaan parhaan vaihtoehdon sisältämien toimien tehokkuutta ja edistymistä suhteessa tavoitteisiin, indikaattoreina voidaan käyttää muun muassa seuraavia: · uusien turvapaikkahakemusten lukumäärä; · hylättyjen hakemusten lukumäärä sekä pakolaisen tai toissijaista suojelua saavan henkilön aseman myöntämiseen johtavien myönteisten päätösten lukumäärä; · turvapaikanhakijoiden lukumäärä suhteessa maassa asuvaan väestöön ja bruttokansantuotteeseen; · Dublin-asetuksen mukaisten pyyntöjen ja siirtojen lukumäärä; · toteutettujen alueellisten suojeluohjelmien lukumäärä ja niille osoitetut resurssit; · kolmansista maista tulevien uudelleensijoitettujen pakolaisten lukumäärä; · Euroopan pakolaisrahastolle osoitetut taloudelliset resurssit; · käytännön yhteistyölle osoitetut taloudelliset resurssit, mukaan lukien Euroopan turvapaikanhakijoiden tukiviraston perustaminen. [1] KOM(2007) 301. [2] Nämä 89 kannanottoa ovat luettavissa internetissä osoitteessa http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm [3] Dublinin yleissopimukseen perustuvan järjestelmän arviointikertomus – KOM(2007) 299; vastaanotto-olosuhteita koskevan direktiivin arviointikertomus – KOM(2007) 745. [4] Lausunto on internetissä osoitteessa http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm PT (...PICT...)|COMISSÃO DAS COMUNIDADES EUROPEIAS| Bruxelas, 17.6.2008 SEC(2008) 2030 DOCUMENTO DE TRABALHO DOS SERVIÇOS DA COMISSÃO de acompanhamento da COMUNICAÇÃO DA COMISSÃO AO PARLAMENTO EUROPEU, AO CONSELHO, AO COMITÉ ECONÓMICO E SOCIAL EUROPEU E AO COMITÉ DAS REGIÕES Plano de acção em matéria de asilo Uma abordagem integrada da protecção na UE Resumo da avaliação do impacto {COM (2008) 360 final} {SEC (2008) 2029} 1. INTRODUÇÃO Em Junho de 2007, a Comissão apresentou um Livro Verde COM(2007) 301. destinado a identificar as opções possíveis para a segunda fase do Sistema Europeu Comum de Asilo (SECA). Em resposta à consulta pública foram recebidas 89 contribuições provenientes de um vasto leque de interessados As 89 contribuições recebidas estão disponíveis no seguinte endereço: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . . As questões levantadas e as sugestões apresentadas durante a consulta serviram de base à elaboração do Plano de Acção e da respectiva avaliação de impacto.[1][2] COM(2007) 301. As 89 contribuições recebidas estão disponíveis no seguinte endereço: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . A Comissão encomendou um estudo externo para a auxiliar na elaboração da avaliação de impacto. O estudo externo constitui a principal base do presente relatório, juntamente com uma análise das contribuições recebidas no âmbito do Livro Verde e com os relatórios de avaliação relativos aos instrumentos da política de asilo da UE Relatório sobre a avaliação do sistema de Dublim, COM(2007) 299; Relatório sobre a avaliação da directiva que fixa as normas mínimas em matéria de acolhimento (COM (2007) 745); .[3] Relatório sobre a avaliação do sistema de Dublim, COM(2007) 299; Relatório sobre a avaliação da directiva que fixa as normas mínimas em matéria de acolhimento (COM (2007) 745); Entre Dezembro de 2007 e Março de 2008 foram organizadas reuniões com peritos do meio académico, Estados Membros, ONG, o ACNUR e deputados do Parlamento Europeu, a fim de obter a sua opinião sobre o desenvolvimento futuro de certos elementos do SECA. O Comité de Avaliação de Impacto da Comissão foi consultado relativamente ao projecto final de relatório de avaliação e emitiu o seu parecer em 21 de Abril de 2008 O parecer poderá ser consultado no seguinte endereço: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . As recomendações deste Comité foram devidamente tomadas em consideração.[4] O parecer poderá ser consultado no seguinte endereço: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm A maior parte das medidas propostas no Plano de Acção serão objecto de avaliações de impacto específicas. Em especial as alterações às Directivas sobre as condições de acolhimento, as condições exigidas e os procedimentos de asilo e aos Regulamentos de Dublim e Eurodac serão baseadas em avaliações de impacto. 2. Situação actual e problemas Foram identificados os seguintes problemas no domínio do asilo : · É possível que as medidas e práticas legítimas de combate à imigração clandestina estejam, em determinados casos, a impedir o acesso à protecção da UE por parte dos requerentes de asilo. · Os imigrantes que não necessitam de protecção abusam do sistema de asilo para entrar e permanecer na UE · Os movimentos secundários dos requerentes de asilo que solicitam protecção internacional em mais do que um Estado Membro impõem uma sobrecarga desproporcionada às administrações nacionais e aos próprios requerentes de asilo · Os sistemas de asilo de alguns Estados Membros encontram-se demasiado sobrecarregados · Um número cada vez maior de pessoas procura obter protecção por motivos não previstos no regime de refugiados tradicional (Convenção de Genebra) e recebem estatutos de protecção que lhes conferem menos garantias · A existência de práticas nacionais divergentes provocou diferenças extremas no reconhecimento da protecção nos Estados Membros e desigualdades no nível de protecção concedido na UE · As pessoas que necessitam de protecção deparam-se com problemas de integração específicos e algumas delas encontram-se em situações de vulnerabilidade. · A nível mundial, a maior parte dos refugiados permanece na proximidade dos seus países de origem, têm poucas perspectivas e impõem uma sobrecarga aos países pobres, em desenvolvimento. A avaliação de impacto analisa a possível evolução da situação caso não fossem tomadas quaisquer medidas a nível da UE, concluindo que os problemas existentes persistiriam e que uma acção a nível da UE é fortemente aconselhável. A avaliação de impacto analisa as alterações introduzidas no quadro regulamentar pelo Tratado de Lisboa, concluindo que o novo artigo em matéria de asilo permite e impõe uma abordagem mais ambiciosa do que a actual. Do ponto de vista dos direitos fundamentais, a inclusão da Carta no novo Tratado confere igualmente uma maior visibilidade a determinados direitos relacionados com o asilo, incluindo o direito de não expulsão. 3. OBJECTIVOS ESTRATÉGICOS O objectivo geral da segunda fase do SECA consiste em oferecer, através de uma abordagem alargada da protecção em toda a UE, um estatuto adequado, em igualdade de condições, a qualquer nacional de um país terceiro que solicite protecção internacional e garantir a observância do princípio da não expulsão. Esta política deve, nomeadamente, prosseguir os seguintes objectivos específicos: I) Garantir que as pessoas que procuram obter protecção tenham acesso a procedimentos de asilo e que estes tratam de forma expedita e eficiente os casos das pessoas que não necessitam de protecção; II) Garantir níveis comuns de protecção mais elevados; III) Melhorar o apoio rápido e efectivo às administrações nacionais responsáveis pelas questões de asilo, promovendo a cooperação prática; IV) Fomentar mecanismos de solidariedade entre os Estados Membros e entre a UE e os países terceiros, para tratar a situação das pessoas que necessitam de protecção; V) Facilitar a integração das pessoas que beneficiam de protecção; VI) Prevenir o fenómeno do "asylum shopping" e os movimentos secundários. 4. OPÇÕES POLÍTICAS 4.1. Opção A: Statu quo A evolução que se verifica actualmente nos Estados Membros prosseguiria no âmbito do quadro regulamentar existente, que não seria alterado. As actividades em curso continuariam. Os instrumentos legislativos existentes seriam, na sua totalidade, transpostos pelos Estados Membros e a sua aplicação seria controlada pela Comissão. 4.2. Opção B1: Harmonização completa da legislação da UE Esta opção garantiria que o sistema de asilo da UE passasse a ser coerente e exaustivo, oferecendo os mais elevados níveis de protecção, com o objectivo de uma completa harmonização e da eliminação das deficiências provocadas pela adopção do menor denominador comum na primeira fase do SECA. Este objectivo seria alcançado nomeadamente através das seguintes medidas: · Definição de condições de acolhimento adequadas para os requerentes de asilo; · Reconhecimento de um nível adequado de protecção para as pessoas que dela necessitam; · Estabelecimento de um procedimento de asilo uniforme e eficiente; · Estabelecimento de um nível mais elevado de solidariedade e responsabilidade entre os Estados Membros e entre a UE no seu conjunto e os países terceiros. 4.3. Opção B2: Prosseguir o d esenvolvimento da legislação da UE Esta opção centrar-se-ia no prosseguimento das acções tendentes a estabelecer regras nacionais em matéria de asilo cada vez mais harmonizadas, sem contudo chegar a uma harmonização completa em todos os domínios, bem como a garantir elevados níveis de protecção. Esta opção consistiria na introdução de algumas intervenções no domínio das condições de acolhimento: · melhoria das disposições relativas às condições materiais de acolhimento, · acesso mais fácil ao mercado de trabalho por parte dos requerentes de asilo, sem as barreiras provocadas por restrições nacionais suplementares, · adopção de regras no sentido de impedir a detenção arbitrária, · identificação efectiva das necessidades materiais e de saúde das pessoas vulneráveis e das pessoas com necessidades especiais, incluindo considerações relativas ao género. A introdução dos seguintes elementos principais no que se refere à questão do estatuto: · estabelecimento de dois estatutos únicos uniformes: u m para os refugiados e o outro para os beneficiários de protecção subsidiária, · extensão aos beneficiários de protecção subsidiária das regras comunitárias relativas ao direito ao reagrupamento familiar, · exploração das possibilidades de instituir um mecanismo eficaz de transferência de protecção. Introdução de um novo elemento no domínio dos procedimentos: · definição de um procedimento único, através da harmonização de garantias comuns (acesso aos procedimentos, recurso suspensivo, assistência jurídica, prazo para a tomada de uma decisão sobre o mérito em primeira instância, reforço da igualdade entre géneros) para todos os tipos de procedimentos nacionais. As seguintes intervenções principais no domínio da solidariedade e da responsabilidade: · reforço e clarificação de diversas disposições dos Regulamentos de Dublim e EURODAC, a fim de melhorar a sua eficácia e garantir uma maior observância e uma aplicação uniforme por parte dos Estados Membros (em especial disposições relativas às cláusulas humanitária e de soberania e as relacionadas com o reagrupamento familiar) e a possibilidade de suspender ('congelar os regressos') em determinados casos a aplicação das regras de Dublim, a fim de aliviar os Estados Membros demasiado sobrecarregados; · aplicação do princípio de solidariedade financeira excepcional que será aplicado para apoiar os Estados Membros em caso de pressão particular; · instituição de um mecanismo voluntário de reinstalação, a fim de apoiar os Estados Membros com grandes populações de refugiados, · aproximação dos diferentes tipos nacionais de modos de entrada protegida. 4.4. Opção C: Cooperação e intercâmbio de melhores práticas Esta opção centrar-se-ia no reforço da cooperação prática entre Estados Membros, tornando a aplicação dos instrumentos legislativos mais uniforme em todos os Estados membros (a fim de evitar disparidades e, consequentemente, diferenças no nível efectivo da protecção concedida). Esta cooperação prática seria igualmente positiva para apoiar a dimensão externa da política da UE em matéria de asilo. Este objectivo seria alcançado através do estabelecimento de um apoio estrutural e permanente a definir, possivelmente sob a forma de um gabinete europeu de apoio no domínio do asilo, a instituir através de um regulamento ou decisão da UE e que teria a seu cargo a totalidade ou parte das seguintes áreas de actividade: informações sobre os países de origem; formação e criação de capacidades; assistência prática aos Estados Membros; dimensão externa; avaliação e controlo. 4.5. Opção D: Instrumento jurídico global e exaustivo em matéria de asilo e criação de uma autoridade europeia para o asilo · Um intervenção legislativa global a nível da legislação da UE em matéria de asilo, destinada a consolidar os diferentes instrumentos legislativos existentes. Em termos de conteúdo, os elementos apresentados para a opção B1 seriam seguidos praticamente na sua totalidade mas, em termos formais, esta opção levaria à adopção de um instrumento único que incluiria todo o direito europeu em matéria de asilo (substituindo o actual conjunto de directivas e regulamentos), realizando assim simultaneamente uma harmonização e uma consolidação. · A criação de uma autoridade europeia para o asilo encarregue da gestão e coordenação da política comum da UE em matéria de asilo. Esta autoridade assumiria igualmente a forma de uma agência, mas não se limitaria a coordenar as actividades de cooperação prática enumeradas na Opção C (gabinete europeu de apoio no domínio do asilo), substituindo igualmente os organismos administrativos e judiciais nacionais que decidem sobre os pedidos de asilo. Desta forma, a autoridade seria a entidade de arbitragem europeia comum que centralizaria todas as decisões de asilo e disporia de poderes de decisão. Esta opção constitui consequentemente a forma mais extrema de assegurar a aplicação comum do direito de asilo da UE em todo o território da União. 5. COMPARAÇÃO DAS OPÇÕES 5.1. Comparação dos resultados obtidos, resultados da ponderação Opção A: Status QuoOpção B1Opção B2Opção COpção DOpção privilegiada (B2+C)RelevânciaGarantir que as pessoas que procuram obter protecção tenham acesso a procedimentos de asilo e que estes tratem de forma expedita e eficiente os casos de pessoas que não têm necessidade de protecção0√√√√√√√√√√√√√√√Garantir níveis comuns de protecção mais elevados 0√√√√√√√√√√√√√√√√Melhorar o apoio rápido e efectivo às administrações nacionais encarregadas da política de asilo, promovendo a cooperação prática000√√√√√√√√√√√√√Fomentar mecanismos de solidariedade, entre os Estados Membros e entre a UE e os países terceiros, para tratar as situações das pessoas que necessitam de protecção 0√√√(√)√√√√√√√√√√√√Facilitar a integração das pessoas que beneficiam de protecção0√√√√√√√√√√√√√√√√Prevenir o fenómeno do "asylum shopping" e os movimentos secundários0√√√√√√√√√√√√√√ViabilidadeViabilidade de transposição- Ao abrigo do actual Tratado- Ao abrigo do novo Tratado00√√√√√0√√(√)0√(√)√√√(√)√√√√√√√√√Viabilidade financeira0-√√√√-√√(√)-√√-√√√√-√√(√)ImpactosImpactos sociais a nível da UE e dos Estados Membros0√√√√√√√√√√√√Impactos económicos a nível da UE e dos Estados Membros0√√√√0(√)√√√√Impacto sobre as pessoas que necessitam de protecção internacional0√√√√√√√√√√√√√√√√Impacto sobre os países terceiros0√√√√√√√√√√√√√√Direitos fundamentais0√√√√√√√√√√√√√√√√√|||Opção A: Status Quo|Opção B1|Opção B2|Opção C|Opção D|Opção privilegiada (B2+C)|Relevância|Garantir que as pessoas que procuram obter protecção tenham acesso a procedimentos de asilo e que estes tratem de forma expedita e eficiente os casos de pessoas que não têm necessidade de protecção|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Garantir níveis comuns de protecção mais elevados |0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√||Melhorar o apoio rápido e efectivo às administrações nacionais encarregadas da política de asilo, promovendo a cooperação prática|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√||Fomentar mecanismos de solidariedade, entre os Estados Membros e entre a UE e os países terceiros, para tratar as situações das pessoas que necessitam de protecção |0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√||Facilitar a integração das pessoas que beneficiam de protecção|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Prevenir o fenómeno do "asylum shopping" e os movimentos secundários|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√|Viabilidade|Viabilidade de transposição- Ao abrigo do actual Tratado- Ao abrigo do novo Tratado|||||||||0|0|√√|√√√|0|√√(√)|||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√||Viabilidade financeira|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)|Impactos|Impactos sociais a nível da UE e dos Estados Membros|0|√√√|√√|√|√√√|√√√||Impactos económicos a nível da UE e dos Estados Membros|0|√√|√√|0(√)|√√|√√||Impacto sobre as pessoas que necessitam de protecção internacional|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√||Impacto sobre os países terceiros|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√|Direitos fundamentais|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Opção A: Status Quo|Opção B1|Opção B2|Opção C|Opção D|Opção privilegiada (B2+C)| Relevância|Garantir que as pessoas que procuram obter protecção tenham acesso a procedimentos de asilo e que estes tratem de forma expedita e eficiente os casos de pessoas que não têm necessidade de protecção|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Garantir níveis comuns de protecção mais elevados |0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Melhorar o apoio rápido e efectivo às administrações nacionais encarregadas da política de asilo, promovendo a cooperação prática|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Fomentar mecanismos de solidariedade, entre os Estados Membros e entre a UE e os países terceiros, para tratar as situações das pessoas que necessitam de protecção |0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Facilitar a integração das pessoas que beneficiam de protecção|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Prevenir o fenómeno do "asylum shopping" e os movimentos secundários|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Viabilidade|Viabilidade de transposição- Ao abrigo do actual Tratado- Ao abrigo do novo Tratado||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Viabilidade financeira|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Impactos|Impactos sociais a nível da UE e dos Estados Membros|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Impactos económicos a nível da UE e dos Estados Membros|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Impacto sobre as pessoas que necessitam de protecção internacional|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Impacto sobre os países terceiros|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Direitos fundamentais|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Opção A: Status Quo|Opção B1|Opção B2|Opção C|Opção D|Opção privilegiada (B2+C)| Relevância|Garantir que as pessoas que procuram obter protecção tenham acesso a procedimentos de asilo e que estes tratem de forma expedita e eficiente os casos de pessoas que não têm necessidade de protecção|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Garantir níveis comuns de protecção mais elevados |0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Melhorar o apoio rápido e efectivo às administrações nacionais encarregadas da política de asilo, promovendo a cooperação prática|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Fomentar mecanismos de solidariedade, entre os Estados Membros e entre a UE e os países terceiros, para tratar as situações das pessoas que necessitam de protecção |0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Facilitar a integração das pessoas que beneficiam de protecção|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Prevenir o fenómeno do "asylum shopping" e os movimentos secundários|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Viabilidade|Viabilidade de transposição- Ao abrigo do actual Tratado- Ao abrigo do novo Tratado||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Viabilidade financeira|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Impactos|Impactos sociais a nível da UE e dos Estados Membros|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Impactos económicos a nível da UE e dos Estados Membros|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Impacto sobre as pessoas que necessitam de protecção internacional|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Impacto sobre os países terceiros|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Direitos fundamentais|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| 5.2. Opção privilegiada A opção privilegiada foi identificada principalmente em comparação com as opções B1 (igualmente em combinação com a opção C) e D. Mantendo praticamente o mesmo nível de impactos positivos que estas opções, a opção privilegiada implica menos dificuldades de transposição e custos financeiros e de aplicação menos elevados. A opção B1 apresenta diversas vantagens e é, em muitos aspectos, semelhante à B2, mas esta última impõe um nível de harmonização ligeiramente inferior nalgumas áreas e, por conseguinte, tem mais hipóteses de ser transposta e aplicada com êxito. A opção D apresenta uma desvantagem principal: não há qualquer possibilidade de, na presente fase, a transferência de soberania dos Estados Membros para a autoridade europeia para o asilo ser aceite pela maioria dos Estados Membros. As principais vantagens da opção privilegiada são as seguintes: · Alcança resultados pertinentes ao promover uma abordagem integrada e abrangente para as questões de asilo, garantindo este objectivo através de níveis comuns de protecção mais elevados e do apoio de actividades práticas de cooperação. · Garante uma melhoria do acesso à protecção, iniciando os trabalhos relativos à aproximação dos modos de entrada protegida nacionais e alterando a Directiva sobre os procedimentos de asilo, a fim de a tornar mais "favorável ao acesso". · Estabelece normas comuns de nível mais elevado em matéria de asilo, através do reforço das medidas relativas às condições de acolhimento (ou seja, acesso mais fácil ao mercado do trabalho e aos cuidados de saúde), aos procedimentos (procedimento comum acompanhado de fortes garantias) e às condições exigidas (ou seja, uma definição comum de dois estatutos internacionais de protecção). · Melhora o apoio rápido e efectivo às administrações nacionais, reforçando a convergência a nível do processo de tomada de tomada de decisão nos Estados Membros através da criação de um gabinete europeu de apoio no domínio do asilo que coordenaria e controlaria diversas actividades. · Promove a responsabilidade efectiva e a solidariedade entre Estados Membros e entre a UE e os países terceiros através da introdução de melhorias ao sistema de Dublim, de um programa voluntário de reinstalação da UE e do desenvolvimento de mais programas de criação de capacidades e de programas regionais de protecção em países terceiros. · Fomenta a integração das pessoas que beneficiam de protecção e, especificamente, das pessoas que beneficiam de protecção subsidiária, aumentando o nível dos direitos inerentes ao respectivo estatuto. No que se refere aos impactos : · Cria condições mais equitativas em toda a UE, permitindo uma gestão mais eficiente dos fluxos de refugiados entre Estados Membros e maiores possibilidades de integração das pessoas que beneficiam de protecção nas comunidades de acolhimento. · Ao melhorar o acesso dos requerentes de asilo ao mercado de trabalho pode, potencialmente, diminuir ligeiramente a oferta de mão-de-obra ilegal e satisfazer lacunas marginais de qualificações nos mercados de trabalho dos Estados Membros. · Proporciona maior protecção às pessoas que necessitam de protecção internacional, dando uma melhor resposta às necessidades dos grupos mais vulneráveis, incluindo a sensibilidade necessária para as dificuldades e restrições específicas com que os requerentes de asilo do sexo feminino se podem confrontar ao apresentar os seus pedidos. · Tem, em termos gerais, um forte impacto positivo nos países terceiros, libertando-os parcialmente de eventuais pressões em matéria de asilo através do programa voluntário de reinstalação da UE e permite-lhes aumentar as suas capacidades de gestão do asilo através de programas de desenvolvimento de capacidades. · Reforça os direitos fundamentais dos requerentes de asilo e dos beneficiários de protecção internacional, proporcionando-lhes melhores condições para beneficiarem de tais direitos. No que se refere aos custos, o carácter menos vinculativo da opção privilegiada implicaria custos financeiros e administrativos menos elevados comparativamente com um processo de harmonização integral. · Existem contudo medidas, como a extensão das condições de acolhimento aos requerentes de protecção subsidiária e o reforço das garantias associadas aos procedimentos que implicarão, inevitavelmente, custos financeiros e administrativos mais elevados comparativamente com o actual SECA, embora a melhoria do acesso dos requerentes de asilo ao mercado de trabalho possa diluir ligeiramente o impacto financeiro global. · As medidas no domínio da cooperação prática implicarão custos adicionais devido à necessidade de consagrar o apoio financeiro adequado às diversas medidas de cooperação (ou seja, apoio financeiro partilhado para os projectos e formação e financiamento de programas de desenvolvimento de capacidades em países terceiros). · Os custos administrativos têm igualmente tendência a aumentar devido à maior necessidade de pessoal para se ocupar das questões de asilo, a fim de dar seguimento às medidas de cooperação previstas. A criação do gabinete europeu de apoio no domínio do asilo auxiliaria contudo as administrações nacionais a moderarem o aumento dos custos administrativos a longo prazo. 6. ACOMPANHAMENTO E AVALIAÇÃO O acompanhamento e avaliação da aplicação da opção privilegiada será um importante elemento para garantir a eficácia do Plano de Acção. A Comissão garantirá que estão criados os mecanismos adequados para acompanhar a aplicação deste Plano de Acção e desempenhará um papel proeminente nesse processo de acompanhamento. Certificar-se-á igualmente que os níveis de protecção dos direitos fundamentais previstos nas suas propostas não sejam reduzidos durante o processo legislativo. A fim de avaliar os progressos alcançados e a eficácia da opção privilegiada para realizar os objectivos políticos poderão, nomeadamente, ser utilizados os seguintes indicadores: · Número de novos requerentes de asilo · Número de recusas e de decisões favoráveis de concessão do estatuto de refugiado ou de beneficiário de protecção subsidiária · Número de requerentes de asilo em comparação com a população residente e com o PIB · Número de pedidos e transferências ao abrigo do sistema de Dublim · Número de programas regionais de protecção aplicados e recursos que lhes foram consagrados · Número de refugiados reinstalados provenientes de países terceiros · Nível de recursos financeiros atribuídos ao FER · Nível de recursos financeiros consagrados a actividades de cooperação prática, incluindo para a criação de um gabinete europeu de apoio no domínio do asilo. [1] COM(2007) 301. [2] As 89 contribuições recebidas estão disponíveis no seguinte endereço: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . [3] Relatório sobre a avaliação do sistema de Dublim, COM(2007) 299; Relatório sobre a avaliação da directiva que fixa as normas mínimas em matéria de acolhimento (COM (2007) 745); [4] O parecer poderá ser consultado no seguinte endereço: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm EL (...PICT...)|ΕΠΙΤΡΟΠΗ ΤΩΝ ΕΥΡΩΠΑΪΚΩΝ ΚΟΙΝΟΤΗΤΩΝ| Βρυξέλλες, 17.6.2008 SEC(2008) 2030 ΕΓΓΡΑΦΟ ΕΡΓΑΣΙΑΣ ΤΩΝ ΥΠΗΡΕΣΙΩΝ ΤΗΣ ΕΠΙΤΡΟΠΗΣ Έγγραφο που συνοδεύει την ΑΝΑΚΟΙΝΩΣΗ ΤΗΣ ΕΠΙΤΡΟΠΗΣ ΠΡΟΣ ΤΟ ΕΥΡΩΠΑΪΚΟ ΚΟΙΝΟΒΟΥΛΙΟ, ΤΟ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟ, ΤΗΝ ΕΥΡΩΠΑΪΚΗ ΟΙΚΟΝΟΜΙΚΗ ΚΑΙ ΚΟΙΝΩΝΙΚΗ ΕΠΙΤΡΟΠΗ ΚΑΙ ΤΗΝ ΕΠΙΤΡΟΠΗ ΤΩΝ ΠΕΡΙΦΕΡΕΙΩΝ ΣΧΕΔΙΟ ΠΟΛΙΤΙΚΗΣ ΓΙΑ ΤΟ ΑΣΥΛΟ ΜΙΑ ΟΛΟΚΛΗΡΩΜΕΝΗ ΠΡΟΣΕΓΓΙΣΗ ΤΗΣ ΠΡΟΣΤΑΣΙΑΣ ΣΕ ΟΛΗ ΤΗΝ ΕΕ Σύνοψη της αξιολόγησης των επιπτώσεων {COM(2008) 360 τελικό} {SEC(2008) 2029} 1. ΕΙΣΑΓΩΓΗ Η Επιτροπή υπέβαλε τον Ιούνιο του 2007 πράσινη βίβλο COM(2007) 301. που απέβλεπε στον προσδιορισμό των πιθανών επιλογών για τη διαμόρφωση της δεύτερης φάσης του ΚΕΣΑ. Στο πλαίσιο της δημόσιας διαβούλευσης συγκεντρώθηκαν 89 συνεισφορές από ευρύ φάσμα ενδιαφερομένων μερών Οι 89 συνεισφορές που παραλήφθηκαν έχουν καταχωριστεί στην εξής διεύθυνση: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . Τα θέματα που τέθηκαν και οι προτάσεις που διατυπώθηκαν κατά τη διάρκεια της διαβούλευσης αποτέλεσαν τη βάση για την προετοιμασία του παρόντος σχεδίου πολιτικής και της αξιολόγησης των επιπτώσεών του.[1][2] COM(2007) 301. Οι 89 συνεισφορές που παραλήφθηκαν έχουν καταχωριστεί στην εξής διεύθυνση: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm Η Επιτροπή παρήγγειλε εξωτερική μελέτη ώστε να έχει στη διάθεσή της στοιχεία για να στηρίξει την προετοιμασία της αξιολόγησης των επιπτώσεων. Η έκθεση αυτή στηρίχθηκε κατά κύριο λόγο στην εξωτερική μελέτη καθώς και στην ανάλυση των συνεισφορών στην πράσινη βίβλο και στις υπάρχουσες εκθέσεις αξιολόγησης για τα μέσα της ΕΚ που αφορούν το άσυλο Έκθεση αξιολόγησης του συστήματος του Δουβλίνου COM(2007) 299· έκθεση για την αξιολόγηση της οδηγίας σχετικά με τις ελάχιστες απαιτήσεις για την υποδοχή των αιτούντων άσυλο - COM(2007) 745. .[3] Έκθεση αξιολόγησης του συστήματος του Δουβλίνου COM(2007) 299· έκθεση για την αξιολόγηση της οδηγίας σχετικά με τις ελάχιστες απαιτήσεις για την υποδοχή των αιτούντων άσυλο - COM(2007) 745. Από τον Δεκέμβριο του 2007 έως τον Μάρτιο του 2008 οργανώθηκαν συνεδριάσεις με πανεπιστημιακούς εμπειρογνώμονες, κράτη μέλη, ΜΚΟ, την Ύπατη Αρμοστεία των Ηνωμένων Εθνών για τους πρόσφυγες (UNHCR) και μέλη του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου προκειμένου να συγκεντρωθούν οι απόψεις τους για τη μελλοντική εξέλιξη ορισμένων στοιχείων του ΚΕΣΑ. Ζητήθηκε η γνώμη της Επιτροπής Αξιολόγησης Επιπτώσεων (ΕΑΕ) της Επιτροπής σχετικά με το σχέδιο της τελικής έκθεσης αξιολόγησης επιπτώσεων. Η ΕΑΕ εξέδωσε τη γνώμη της στις 21 Απριλίου 2008 Η γνώμη θα δημοσιευθεί στην ακόλουθη διεύθυνση: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm και οι συστάσεις της ελήφθησαν δεόντως υπόψη .[4] Η γνώμη θα δημοσιευθεί στην ακόλουθη διεύθυνση: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm Για τα περισσότερα από τα επιμέρους μέτρα που προτείνονται στο σχέδιο πολιτικής θα εκπονηθούν επιμέρους αξιολογήσεις επιπτώσεων. Ειδικότερα οι τροποποιήσεις των οδηγιών για τους όρους υποδοχής, την αναγνώριση και τις διαδικασίες καθώς και των κανονισμών του Δουβλίνου και του Eurodac θα βασιστούν στην αξιολόγηση των επιπτώσεων. 2. ΤΡΕΧΟΥΣΑ ΚΑΤΑΣΤΑΣΗ ΚΑΙ ΠΡΟΒΛΗΜΑΤΑ Στον τομέα του ασύλου εντοπίστηκαν τα ακόλουθα προβλήματα: · Σε ορισμένες περιπτώσεις θεμιτά μέτρα και πρακτικές κατά της παράνομης μετανάστευσης ενδέχεται να εμποδίζουν την πρόσβαση στην προστασία εντός της ΕΕ για τους αιτούντες άσυλο. · Μετανάστες που δεν χρήζουν προστασίας καταχρώνται το σύστημα του ασύλου για την είσοδο και την παραμονή τους στην ΕΕ. · Δευτερογενείς μετακινήσεις αιτούντων άσυλο που ζητούν διεθνή προστασία σε περισσότερα από ένα κράτη μέλη έχουν ως συνέπεια υπερβολικές πιέσεις για τις εθνικές διοικητικές αρχές και για τους ίδιους τους αιτούντες άσυλο. · Τα συστήματα ασύλου ορισμένων κρατών μελών αντιμετωπίζουν υπερβολικές πιέσεις. · Όλο και συχνότερα οι ενδιαφερόμενοι ζητούν προστασία για λόγους που δεν προβλέπονται στο παραδοσιακό καθεστώς για τους πρόσφυγες (σύμβαση της Γενεύης) και τους παρέχονται καθεστώτα προστασίας με χαμηλότερες εγγυήσεις. · Οι αποκλίνουσες εθνικές πρακτικές οδηγούν σε υπερβολικές διαφορές όσον αφορά την αναγνώριση της προστασίας στα κράτη μέλη και έχουν ως συνέπεια ανισότητες στο επίπεδο προστασίας που παρέχεται στο έδαφος της Ένωσης. · Άτομα χρήζοντα προστασίας αντιμετωπίζουν ιδιαίτερα προβλήματα ένταξης και ορισμένα από αυτά ευάλωτες καταστάσεις. · Σε όλο τον κόσμο, οι περισσότεροι πρόσφυγες παραμένουν σε περιοχές που βρίσκονται πλησίον των χωρών καταγωγής τους, χωρίς ιδιαίτερες προοπτικές και συνιστώντας επιβάρυνση για τις φτωχές, αναπτυσσόμενες χώρες. Στο πλαίσιο της αξιολόγησης των επιπτώσεων διερευνάται η πιθανή εξέλιξη της κατάστασης εάν δεν αναληφθεί δράση στο επίπεδο της ΕΕ και το συμπέρασμα είναι ότι θα εξακολουθούσαν να υπάρχουν τα υφιστάμενα προβλήματα και ότι είναι απόλυτα δικαιολογημένη η ανάληψη δράσης σε επίπεδο ΕΕ. Στην αξιολόγηση των επιπτώσεων εξετάζονται οι αλλαγές που έφερε στο νομοθετικό πλαίσιο η συνθήκη της Λισαβόνας και εξάγεται το συμπέρασμα ότι το νέο άρθρο για το άσυλο επιτρέπει και απαιτεί μια πιο φιλόδοξη προσέγγιση από την υφιστάμενη. Από την άποψη των θεμελιωδών δικαιωμάτων, η ενσωμάτωση του Χάρτη στη νέα συνθήκη εξασφαλίζει εξάλλου μεγαλύτερη προβολή σε ορισμένα δικαιώματα που συνδέονται με το άσυλο, περιλαμβανομένου του δικαιώματος της μη επαναπροώθησης. 3. ΣΤΟΧΟΙ ΠΟΛΙΤΙΚΗΣ Ο γενικός στόχος της δεύτερης φάσης του ΚΕΣΑ είναι να παρέχει, μέσω μιας ολοκληρωμένης προσέγγισης της προστασίας σε όλη την ΕΕ, κατάλληλο καθεστώς, υπό ίσους όρους, σε κάθε υπήκοο τρίτης χώρας που ζητεί διεθνή προστασία και να διασφαλίζει τη συμμόρφωση με την αρχή της μη επαναπροώθησης. Η πολιτική πρέπει ιδίως να επιδιώκει τους ακόλουθους επιμέρους στόχους: I) Διασφάλιση της δυνατότητας πρόσβασης στις διαδικασίες ασύλου για τα άτομα που ζητούν προστασία και ταχύς και αποτελεσματικός χειρισμός για τα άτομα που δεν τη χρειάζονται. II) Διασφάλιση υψηλότερων κοινών προτύπων προστασίας· III) Παροχή ταχείας και αποτελεσματικής υποστήριξης στις εθνικές αρχές ασύλου με την προώθηση της έμπρακτης συνεργασίας· IV) Υποστήριξη των μηχανισμών αλληλεγγύης που παρέχουν βοήθεια σε άτομα χρήζοντα προστασίας, μεταξύ κρατών μελών και μεταξύ της ΕΕ και τρίτων χωρών· V) Διευκόλυνση της ένταξης των προστατευομένων ατόμων· VI) Παρεμπόδιση της αναζήτησης του ευνοϊκότερου κράτους υποδοχής από τους αιτούντες άσυλο (asylum shopping) και των δευτερογενών μετακινήσεων. 4. ΕΠΙΛΟΓΕΣ ΠΟΛΙΤΙΚΗΣ 4.1. Επιλογή πολιτικής Α: Status quo Οι τρέχουσες εξελίξεις στα κράτη μέλη θα συνεχιστούν στο υφιστάμενο νομικό πλαίσιο το οποίο θα παραμείνει αμετάβλητο. Οι δραστηριότητες που έχουν ξεκινήσει θα συνεχιστούν. Τα κράτη μέλη θα φροντίσουν για τη μεταφορά όλων των υφιστάμενων νομικών μέσων ενώ η εφαρμογή τους θα παρακολουθείται από την Επιτροπή. 4.2. Επιλογή πολιτικής B1: Πλήρης εναρμόνιση της νομοθεσίας της ΕΕ Η επιλογή αυτή διασφαλίζει ότι το σύστημα ασύλου της ΕΕ θα καταστεί συνεκτικό, περιεκτικό και θα παρέχει τα υψηλότερα πρότυπα αποσκοπώντας στην πλήρη εναρμόνιση και στην εξάλειψη των αδυναμιών που οφείλονται στην εφαρμογή του ελάχιστου κοινού παρανομαστή κατά την πρώτη φάση του ΚΕΣΑ. Ο στόχος αυτός θα επιτευχθεί μεταξύ άλλων με τους ακόλουθους τρόπους: · τον καθορισμό των κατάλληλων όρων υποδοχής για τους αιτούντες άσυλο, · την αναγνώριση κατάλληλου επιπέδου προστασίας για τα άτομα που χρήζουν προστασίας, · την θέσπιση ενιαίας και αποτελεσματικής διαδικασίας ασύλου, · τη θέσπιση υψηλότερου βαθμού αλληλεγγύης και ευθύνης μεταξύ των κρατών μελών καθώς και μεταξύ της ΕΕ ως συνόλου και των τρίτων χωρών. 4.3. Επιλογή πολιτικής B2: Περαιτέρω ανάπτυξη της νομοθεσίας της ΕΕ Η επιλογή αυτή θα εστιαστεί στη συνέχιση των προσπαθειών για μια όλο και μεγαλύτερη εναρμόνιση των εθνικών κανόνων για το άσυλο, χωρίς ωστόσο την πλήρη εναρμόνιση σε όλους τους τομείς, και στη διασφάλιση υψηλών προτύπων προστασίας. Η επιλογή αυτή συνίσταται στην εισαγωγή ορισμένων παρεμβάσεων στον τομέα των όρων υποδοχής: · βελτίωση των διατάξεων που αφορούν τους υλικούς όρους της υποδοχής, · διευκόλυνση της πρόσβασης των αιτούντων άσυλο στην αγορά εργασίας, χωρίς εμπόδια που τίθενται από πρόσθετους εθνικούς περιορισμούς, · θέσπιση κανόνων που διασφαλίζουν ότι δεν θα πραγματοποιούνται αυθαίρετες κρατήσεις, · ορθός προσδιορισμός των αναγκών στον τομέα της υγείας και των υλικών αναγκών των ευάλωτων ατόμων και των ατόμων με ειδικές ανάγκες, περιλαμβανομένων των ζητημάτων ισότητας των φύλων. Όσον αφορά το θέμα της αναγνώρισης, εισαγωγή των ακόλουθων βασικών στοιχείων: · θέσπιση δύο ενιαίων ομοιόμορφων καθεστώτων: το ένα για τους πρόσφυγες και το άλλο για τους δικαιούχους επικουρικής προστασίας, · επέκταση στους δικαιούχους επικουρικής προστασίας των κοινοτικών κανόνων για το δικαίωμα επανένωσης των οικογενειών, · διερεύνηση των δυνατοτήτων θέσπισης ενός αποτελεσματικού μηχανισμού μεταφοράς της προστασίας. Εισαγωγή ενός νέου στοιχείου στον τομέα των διαδικασιών: · καθορισμός ενιαίας διαδικασίας μέσω της εναρμόνισης των κοινών σχετικών εγγυήσεων (πρόσβαση στις διαδικασίες, έφεση με ανασταλτικό αποτέλεσμα, νομική βοήθεια, προθεσμία λήψης απόφασης επί της ουσίας σε πρώτο βαθμό, βελτίωση της ισότητας των φύλων) για όλα τα είδη των υφιστάμενων εθνικών διαδικασιών. Όσον αφορά τα θέματα της αλληλεγγύης και της ευθύνης, παρεμβάσεις στα ακόλουθα κύρια ζητήματα: · ενίσχυση και αποσαφήνιση διαφόρων διατάξεων των κανονισμών του Δουβλίνου και του EURODAC προκειμένου να βελτιωθεί η αποτελεσματικότητα και να διασφαλιστεί καλύτερη συμμόρφωση και ομοιόμορφη εφαρμογή από τα κράτη μέλη (ιδίως διατάξεις που αφορούν την ανθρωπιστική ρήτρα και τη ρήτρα κυριαρχίας καθώς και την οικογενειακή ενότητα) καθώς και δυνατότητα αναστολής («freeze returns») σε ορισμένες περιπτώσεις της εφαρμογής των κανόνων του Δουβλίνου για την ανακούφιση κρατών μελών που αντιμετωπίζουν υπερβολική πίεση, · εφαρμογή της αρχής της έκτακτης οικονομικής αλληλεγγύης που θα ενεργοποιείται για τη στήριξη κρατών μελών σε περιπτώσεις ιδιαίτερης πίεσης, · θέσπιση συστήματος εθελοντικής επανεγκατάστασης για την υποστήριξη τρίτων χωρών με μεγάλους πληθυσμούς προσφύγων, · προσέγγιση των διαφόρων τύπων εθνικών διαδικασιών προστατευόμενης εισόδου. 4.4. Επιλογή πολιτικής Γ: Συνεργασία και ανταλλαγή βέλτιστων πρακτικών Η επιλογή αυτή θα εστιαστεί στην προώθηση της έμπρακτης συνεργασίας μεταξύ κρατών μελών με μια πιο ομοιόμορφη εφαρμογή των υφιστάμενων νομοθετικών μέσων στα διάφορα κράτη μέλη (προκειμένου να αποφευχθούν οι διαφορές και κατά συνέπεια τα διαφορετικά επίπεδα πραγματικής παρεχόμενης προστασίας). Η εν λόγω έμπρακτη συνεργασία παρουσιάζει επίσης ορισμένα οφέλη για τη στήριξη της εξωτερικής διάστασης της πολιτικής της ΕΕ σε θέματα ασύλου. Ο στόχος αυτός θα μπορούσε να επιτευχθεί με τη θέσπιση ενός είδους διαρθρωτικής και μόνιμης υποστήριξης, ενδεχομένως υπό τη μορφή Ευρωπαϊκής Υπηρεσίας Υποστήριξης του Ασύλου η οποία θα μπορούσε να συσταθεί με κανονισμό ή απόφαση της ΕΕ και να είναι επιφορτισμένη με ορισμένους ή με το σύνολο των ακόλουθων τομέων δραστηριοτήτων: πληροφορίες για τη χώρα καταγωγής, κατάρτιση και δημιουργία υποδομής, έμπρακτη υποστήριξη στα κράτη μέλη, εξωτερική διάσταση, αξιολόγηση και παρακολούθηση. 4.5. Επιλογή πολιτικής Δ: Ενιαίο νομικό μέσο για το άσυλο και σύσταση Ευρωπαϊκής Αρχής για Θέματα Ασύλου · Ενιαία νομοθετική πρωτοβουλία στο δίκαιο της ΕΕ για το άσυλο με σκοπό την ενοποίηση των διαφόρων νομοθετικών μέσων που υφίστανται. Ως προς το περιεχόμενο, θα ακολουθηθούν σχεδόν εξολοκλήρου οι κατευθυντήριες γραμμές που αναφέρονται στην επιλογή B1, αλλά ως προς τη μορφή η παρούσα επιλογή θα οδηγήσει στη θέσπιση ενιαίου μέσου που θα περιλαμβάνει το σύνολο της ευρωπαϊκής νομοθεσίας για το άσυλο (αντικαθιστώντας τις οδηγίες και τους κανονισμούς που ισχύουν σήμερα), πραγματοποιώντας ταυτόχρονα εναρμόνιση και ενοποίηση στον εν λόγω τομέα. · Σύσταση Ευρωπαϊκής Αρχής για Θέματα Ασύλου επιφορτισμένη με τη διαχείριση και το συντονισμό της κοινής πολιτικής της ΕΕ στον τομέα του ασύλου. Μια τέτοια αρχή θα μπορούσε επίσης να λάβει τη μορφή υπηρεσίας η οποία δεν θα συντόνιζε μόνο τις προβλεπόμενες δραστηριότητες πρακτικής συνεργασίας («Ευρωπαϊκή Υπηρεσία Υποστήριξης του Ασύλου»), αλλά θα αντικαθιστούσε επίσης εθνικούς διοικητικούς και δικαστικούς φορείς που εκδίδουν αποφάσεις για τις αιτήσεις ασύλου καθιστάμενη λοιπόν μια κοινή ευρωπαϊκή αρχή που θα συγκεντρώνει όλες τις αιτήσεις ασύλου και θα έχει αρμοδιότητες λήψης αποφάσεων. Η επιλογή αυτή αντιπροσωπεύει συνεπώς τον πλέον ακραίο τρόπο διασφάλισης της κοινής εφαρμογής της νομοθεσίας της ΕΕ για το άσυλο σε όλο το έδαφός της. 5. ΣΥΓΚΡΙΣΗ ΤΩΝ ΕΠΙΛΟΓΩΝ ΠΟΛΙΤΙΚΗΣ 5.1. Σύγκριση αξιολογήσεων, αποτελέσματα της εξέτασης των επιλογών Επιλογή πολιτικής Α: Status QuoΕπιλογή πολιτικής B1Επιλογή πολιτικής B2Επιλογή πολιτικής ΓΕπιλογή πολιτικής ΔΠροτιμώμενη επιλογή πολιτικής (B2+Γ)ΣυνάφειαΔιασφάλιση της πρόσβασης των αιτούντων προστασία στις διαδικασίες του ασύλου και ταχύς και αποτελεσματικός χειρισμός όσων δεν την χρειάζονται 0√√√√√√√√√√√√√√√Διασφάλιση υψηλών κοινών προτύπων προστασίας 0√√√√√√√√√√√√√√√√Ενίσχυση της ταχείας και αποτελεσματικής υποστήριξης προς τις εθνικές αρχές ασύλου με την προώθηση της έμπρακτης συνεργασίας000√√√√√√√√√√√√√Ενίσχυση μηχανισμών αλληλεγγύης μεταξύ κρατών μελών και μεταξύ της ΕΕ και των τρίτων χωρών για την αντιμετώπιση των θεμάτων των ατόμων που χρήζουν προστασίας0√√√(√)√√√√√√√√√√√√Διευκόλυνση της ένταξης των προστατευμένων ατόμων0√√√√√√√√√√√√√√√√Παρεμπόδιση της αναζήτησης του ευνοϊκότερου κράτους υποδοχής από τους αιτούντες άσυλο (asylum shopping) και των δευτερογενών μετακινήσεων 0√√√√√√√√√√√√√√Δυνατότητα υλοποίησηςΔυνατότητα υλοποίησης της μεταφοράς- Υπό την ισχύουσα συνθήκη- Υπό τη νέα συνθήκη00√√√√√0√√(√)0√(√)√√√(√)√√√√√√√√√Οικονομική δυνατότητα υλοποίησης0-√√√√-√√(√)-√√-√√√√-√√(√)ΕπιπτώσειςΚοινωνικές επιπτώσεις σε επίπεδο ΕΕ και ΚΜ0√√√√√√√√√√√√Οικονομικές επιπτώσεις στο επίπεδο της ΕΕ και στο εθνικό επίπεδο0√√√√0(√)√√√√Επιπτώσεις στα άτομα που χρήζουν διεθνούς προστασίας0√√√√√√√√√√√√√√√√Επιπτώσεις στις τρίτες χώρες0√√√√√√√√√√√√√√Θεμελιώδη δικαιώματα0√√√√√√√√√√√√√√√√√|||Επιλογή πολιτικής Α: Status Quo|Επιλογή πολιτικής B1|Επιλογή πολιτικής B2|Επιλογή πολιτικής Γ|Επιλογή πολιτικής Δ|Προτιμώμενη επιλογή πολιτικής (B2+Γ)|Συνάφεια|Διασφάλιση της πρόσβασης των αιτούντων προστασία στις διαδικασίες του ασύλου και ταχύς και αποτελεσματικός χειρισμός όσων δεν την χρειάζονται |0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Διασφάλιση υψηλών κοινών προτύπων προστασίας |0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√||Ενίσχυση της ταχείας και αποτελεσματικής υποστήριξης προς τις εθνικές αρχές ασύλου με την προώθηση της έμπρακτης συνεργασίας|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√||Ενίσχυση μηχανισμών αλληλεγγύης μεταξύ κρατών μελών και μεταξύ της ΕΕ και των τρίτων χωρών για την αντιμετώπιση των θεμάτων των ατόμων που χρήζουν προστασίας|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√||Διευκόλυνση της ένταξης των προστατευμένων ατόμων|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Παρεμπόδιση της αναζήτησης του ευνοϊκότερου κράτους υποδοχής από τους αιτούντες άσυλο (asylum shopping) και των δευτερογενών μετακινήσεων |0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√|Δυνατότητα υλοποίησης|Δυνατότητα υλοποίησης της μεταφοράς- Υπό την ισχύουσα συνθήκη- Υπό τη νέα συνθήκη|||||||||0|0|√√|√√√|0|√√(√)|||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√||Οικονομική δυνατότητα υλοποίησης|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)|Επιπτώσεις|Κοινωνικές επιπτώσεις σε επίπεδο ΕΕ και ΚΜ|0|√√√|√√|√|√√√|√√√||Οικονομικές επιπτώσεις στο επίπεδο της ΕΕ και στο εθνικό επίπεδο|0|√√|√√|0(√)|√√|√√||Επιπτώσεις στα άτομα που χρήζουν διεθνούς προστασίας|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√||Επιπτώσεις στις τρίτες χώρες|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√|Θεμελιώδη δικαιώματα|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Επιλογή πολιτικής Α: Status Quo|Επιλογή πολιτικής B1|Επιλογή πολιτικής B2|Επιλογή πολιτικής Γ|Επιλογή πολιτικής Δ|Προτιμώμενη επιλογή πολιτικής (B2+Γ)| Συνάφεια|Διασφάλιση της πρόσβασης των αιτούντων προστασία στις διαδικασίες του ασύλου και ταχύς και αποτελεσματικός χειρισμός όσων δεν την χρειάζονται |0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Διασφάλιση υψηλών κοινών προτύπων προστασίας |0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Ενίσχυση της ταχείας και αποτελεσματικής υποστήριξης προς τις εθνικές αρχές ασύλου με την προώθηση της έμπρακτης συνεργασίας|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Ενίσχυση μηχανισμών αλληλεγγύης μεταξύ κρατών μελών και μεταξύ της ΕΕ και των τρίτων χωρών για την αντιμετώπιση των θεμάτων των ατόμων που χρήζουν προστασίας|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Διευκόλυνση της ένταξης των προστατευμένων ατόμων|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Παρεμπόδιση της αναζήτησης του ευνοϊκότερου κράτους υποδοχής από τους αιτούντες άσυλο (asylum shopping) και των δευτερογενών μετακινήσεων |0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Δυνατότητα υλοποίησης|Δυνατότητα υλοποίησης της μεταφοράς- Υπό την ισχύουσα συνθήκη- Υπό τη νέα συνθήκη||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Οικονομική δυνατότητα υλοποίησης|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Επιπτώσεις|Κοινωνικές επιπτώσεις σε επίπεδο ΕΕ και ΚΜ|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Οικονομικές επιπτώσεις στο επίπεδο της ΕΕ και στο εθνικό επίπεδο|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Επιπτώσεις στα άτομα που χρήζουν διεθνούς προστασίας|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Επιπτώσεις στις τρίτες χώρες|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Θεμελιώδη δικαιώματα|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Επιλογή πολιτικής Α: Status Quo|Επιλογή πολιτικής B1|Επιλογή πολιτικής B2|Επιλογή πολιτικής Γ|Επιλογή πολιτικής Δ|Προτιμώμενη επιλογή πολιτικής (B2+Γ)| Συνάφεια|Διασφάλιση της πρόσβασης των αιτούντων προστασία στις διαδικασίες του ασύλου και ταχύς και αποτελεσματικός χειρισμός όσων δεν την χρειάζονται |0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Διασφάλιση υψηλών κοινών προτύπων προστασίας |0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Ενίσχυση της ταχείας και αποτελεσματικής υποστήριξης προς τις εθνικές αρχές ασύλου με την προώθηση της έμπρακτης συνεργασίας|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Ενίσχυση μηχανισμών αλληλεγγύης μεταξύ κρατών μελών και μεταξύ της ΕΕ και των τρίτων χωρών για την αντιμετώπιση των θεμάτων των ατόμων που χρήζουν προστασίας|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Διευκόλυνση της ένταξης των προστατευμένων ατόμων|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Παρεμπόδιση της αναζήτησης του ευνοϊκότερου κράτους υποδοχής από τους αιτούντες άσυλο (asylum shopping) και των δευτερογενών μετακινήσεων |0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Δυνατότητα υλοποίησης|Δυνατότητα υλοποίησης της μεταφοράς- Υπό την ισχύουσα συνθήκη- Υπό τη νέα συνθήκη||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Οικονομική δυνατότητα υλοποίησης|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Επιπτώσεις|Κοινωνικές επιπτώσεις σε επίπεδο ΕΕ και ΚΜ|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Οικονομικές επιπτώσεις στο επίπεδο της ΕΕ και στο εθνικό επίπεδο|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Επιπτώσεις στα άτομα που χρήζουν διεθνούς προστασίας|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Επιπτώσεις στις τρίτες χώρες|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Θεμελιώδη δικαιώματα|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| 5.2. Η προτιμώμενη επιλογή Η προτιμώμενη επιλογή προσδιορίστηκε κυρίως μετά από σύγκριση με τις επιλογές πολιτικής Β1 (επίσης σε συνδυασμό με τη Γ) και Δ κατά την οποία διαπιστώθηκε ότι η προτιμώμενη επιλογή έχει σχεδόν τις ίδιες θετικές επιπτώσεις με τις άλλες αλλά παρουσιάζει μικρότερες δυσκολίες όσον αφορά τη μεταφορά και λιγότερα οικονομικά έξοδα και έξοδα υλοποίησης. Η επιλογή Β1 παρουσιάζει σειρά πλεονεκτημάτων και είναι από πολλές πλευρές παρεμφερής με τη Β2, αλλά η τελευταία απαιτεί ένα ελαφρά χαμηλότερο επίπεδο εναρμόνισης σε ορισμένους τομείς και συγκεντρώνει συνεπώς περισσότερες πιθανότητες να μεταφερθεί και να εφαρμοστεί με επιτυχία. Η επιλογή Δ παρουσιάζει ένα σοβαρό μειονέκτημα: η μεταφορά της κυριαρχίας από τα κράτη μέλη στην προτεινόμενη Ευρωπαϊκή Αρχή για τα Θέματα του Ασύλου δεν συγκεντρώνει κατά το τρέχον στάδιο πιθανότητες να γίνει αποδεκτή από την πλειοψηφία των κρατών μελών. Τα κύρια πλεονεκτήματα της προτιμώμενης επιλογής είναι: · Επιτυγχάνει τα επιδιωκόμενα αποτελέσματα, ευνοώντας μια ολοκληρωμένη και συνολική προσέγγιση των θεμάτων του ασύλου, διασφαλίζοντας τον εν λόγω στόχο μέσω υψηλότερων κοινών προτύπων προστασίας και της υποστήριξης δραστηριοτήτων έμπρακτης συνεργασίας. · Διασφαλίζει βελτιωμένη πρόσβαση στην προστασία με την έναρξη των εργασιών για την προσέγγιση των εθνικών διαδικασιών προστατευόμενης εισόδου και με την τροποποίηση της οδηγίας για τις διαδικασίες ώστε να διευκολυνθεί η πρόσβαση αυτή. · Θεσπίζει υψηλότερα κοινά πρότυπα στον τομέα του ασύλου μέσω ενισχυμένων μέτρων για τους όρους υποδοχής (ευκολότερη πρόσβαση στην αγορά εργασίας και στην υγειονομική περίθαλψη), τις διαδικασίες (κοινή διαδικασία με ισχυρές εγγυήσεις), την αναγνώριση (από κοινού καθορισμός δύο διεθνών καθεστώτων προστασίας). · Ευνοεί την ταχεία και αποτελεσματική παροχή υποστήριξης στις εθνικές διοικητικές αρχές αυξάνοντας τη σύγκλιση στις διαδικασίες λήψεως αποφάσεων στα κράτη μέλη μέσω της ίδρυσης μιας Ευρωπαϊκής Υπηρεσίας Υποστήριξης του Ασύλου η οποία θα συντονίζει και θα παρακολουθεί τις διάφορες δραστηριότητες. · Προωθεί την πραγματική ανάληψη ευθύνης και την αλληλεγγύη μεταξύ κρατών μελών και μεταξύ της ΕΕ και των τρίτων χωρών με βελτιώσεις στο σύστημα του Δουβλίνου και ένα εθελοντικό σύστημα της ΕΕ για την επανεγκατάσταση καθώς και την περαιτέρω ανάπτυξη προγραμμάτων δημιουργίας υποδομών και προγραμμάτων περιφερειακής προστασίας σε τρίτες χώρες. · Προωθεί την ένταξη των προστατευόμενων ατόμων και ιδίως εκείνων που απολαύουν επικουρικής προστασίας προβλέποντας μεγαλύτερα δικαιώματα για το καθεστώς τους. Όσον αφορά τις επιπτώσεις : · Διαμορφώνει πιο ισότιμους όρους σε όλη την ΕΕ, επιτρέποντας μια πιο αποτελεσματική διαχείριση των προσφυγικών ρευμάτων μεταξύ κρατών μελών με μεγαλύτερες πιθανότητες ένταξης των προστατευόμενων ατόμων στις κοινότητες υποδοχής. · Με τη διευκόλυνση της πρόσβασης των αιτούντων άσυλο στην αγορά εργασίας έχει το δυναμικό να μειώσει ελαφρά την παράνομη προσφορά εργατικού δυναμικού και να καλύψει οριακές ελλείψεις δεξιοτήτων στις αγορές εργασίας των κρατών μελών. · Παρέχει μεγαλύτερη προστασία στα άτομα που χρήζουν διεθνούς προστασίας με την καλύτερη αντιμετώπιση των αναγκών των πλέον ευάλωτων ομάδων, δείχνοντας τη δέουσα ευαισθησία στις ιδιαίτερες δυσκολίες και περιορισμούς που ενδέχεται να αντιμετωπίζουν οι αιτούσες άσυλο γυναίκες όταν υποβάλουν τις αιτήσεις τους. · Έχει συνολικά ιδιαίτερα θετικές επιπτώσεις στις τρίτες χώρες καθώς τις απαλλάσσει εν μέρει από ενδεχόμενες πιέσεις στον τομέα του ασύλου μέσω του εθελοντικού προγράμματος για την επανεγκατάσταση της ΕΕ , ενώ τους επιτρέπει επίσης να αυξήσουν τις διαχειριστικές τους ικανότητες στον τομέα του ασύλου με αντίστοιχα προγράμματα δημιουργίας υποδομών . · Ενισχύει τα θεμελιώδη δικαιώματα των αιτούντων άσυλο και των δικαιούχων διεθνούς προστασίας βελτιώνοντας τους όρους υπό τους οποίους μπορούν να επωφεληθούν από τα εν λόγω δικαιώματα. Όσον αφορά τις δαπάνες, ο λιγότερο δεσμευτικός χαρακτήρας της προτιμώμενης επιλογής πολιτικής συνεπάγεται χαμηλότερες οικονομικές και διοικητικές δαπάνες από εκείνες που θα απαιτούσε μια διαδικασία πλήρους εναρμόνισης. · Υπάρχουν ωστόσο μέτρα όπως η επέκταση των όρων υποδοχής στους αιτούντες επικουρική βοήθεια και οι ενισχυμένες εγγυήσεις όσον αφορά τις διαδικασίες, που συνεπάγονται αναπόφευκτα μεγαλύτερες οικονομικές και διοικητικές δαπάνες σε σύγκριση με το ισχύον ΚΕΣΑ παρόλο που η ευκολότερη πρόσβαση των αιτούντων άσυλο στην αγορά εργασίας θα μπορούσε να περιορίσει ελαφρά τις συνολικές οικονομικές επιπτώσεις. · Τα μέτρα έμπρακτης συνεργασίας θα οδηγήσουν σε πρόσθετες δαπάνες λόγω της ανάγκης να υποστηριχθούν τα διάφορα μέτρα συνεργασίας με τη δέουσα οικονομική ενίσχυση (δηλ. επιμερισμένη οικονομική στήριξη σε σχέδια και κατάρτιση, χρηματοδότηση προγραμμάτων δημιουργίας υποδομών σε τρίτες χώρες). · Οι διοικητικές δαπάνες παρουσιάζουν επίσης τάση αύξησης λόγω της μεγαλύτερης χρησιμοποίησης προσωπικού στις υπηρεσίες ασύλου για να καλυφθούν τα προβλεπόμενα μέτρα συνεργασίας. Η ίδρυση της Ευρωπαϊκής Υπηρεσίας Υποστήριξης του Ασύλου θα βοηθήσει ωστόσο τις εθνικές διοικητικές αρχές να περιορίσουν μακροπρόθεσμα την αύξηση στις διοικητικές δαπάνες. 6. ΠΑΡΑΚΟΛΟΥΘΗΣΗ ΚΑΙ ΑΞΙΟΛΟΓΗΣΗ Η παρακολούθηση και η αξιολόγηση της εφαρμογής της προτιμώμενης επιλογής θα αποτελέσει σημαντικό στοιχείο διασφάλισης της αποτελεσματικότητας του σχεδίου πολιτικής. Η Επιτροπή θα φροντίσει ώστε να συσταθούν οι κατάλληλοι μηχανισμοί για την παρακολούθηση της εφαρμογής του εν λόγω σχεδίου πολιτικής και να διαδραματίσουν κεντρικό ρόλο στη διαδικασία αυτή παρακολούθησης. Θα επαγρυπνεί επίσης ώστε να μην αποδυναμωθούν κατά τη διάρκεια της νομοθετικής διαδικασίας τα πρότυπα προστασίας των θεμελιωδών δικαιωμάτων που περιλαμβάνονται στις προτάσεις της. Όσον αφορά τους δείκτες για την αξιολόγηση της προόδου και της αποτελεσματικότητας της προτιμώμενης επιλογής στην επίτευξη των στόχων πολιτικής, μπορούν μεταξύ άλλων να ληφθούν υπόψη τα εξής: · Ο αριθμός των νέων αιτήσεων ασύλου. · Ο αριθμός των απορριπτικών και των θετικών αποφάσεων για τη χορήγηση καθεστώτος ασύλου ή επικουρικής προστασίας. · Ο αριθμός των αιτούντων άσυλο σε σύγκριση με το μόνιμο πληθυσμό και το ΑΕΠ. · Ο αριθμός των αιτήσεων και των μεταφορών δυνάμει του συστήματος του Δουβλίνου. · Ο αριθμός των εφαρμοζόμενων περιφερειακών προγραμμάτων προστασίας και οι πόροι που διατίθενται γι’ αυτά. · Ο αριθμός των επανεγκατασταθέντων προσφύγων που προέρχονται από τρίτες χώρες. · Το ύψος των οικονομικών πόρων που διατέθηκαν για το ΕΤΠ. · Το ύψος των οικονομικών πόρων που διατέθηκαν για δραστηριότητες έμπρακτης συνεργασίας, περιλαμβανομένης της ίδρυσης της Ευρωπαϊκής Υπηρεσίας Υποστήριξης του Ασύλου. [1] COM(2007) 301. [2] Οι 89 συνεισφορές που παραλήφθηκαν έχουν καταχωριστεί στην εξής διεύθυνση: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm [3] Έκθεση αξιολόγησης του συστήματος του Δουβλίνου COM(2007) 299· έκθεση για την αξιολόγηση της οδηγίας σχετικά με τις ελάχιστες απαιτήσεις για την υποδοχή των αιτούντων άσυλο - COM(2007) 745. [4] Η γνώμη θα δημοσιευθεί στην ακόλουθη διεύθυνση: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm EN (...PICT...)|COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES| Brussels, 17.6.2008 SEC(2008) 2030 COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT Accompanying the COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF REGIONS POLICY PLAN ON ASYLUM AN INTEGRATED APPROACH TO PROTECTION ACROSS THE EU Summary of the Impact Assessment {COM(2008) 360 final} {SEC(2008) 2029} 1. INTRODUCTION The Commission presented in June 2007 a Green Paper COM(2007) 301. aiming to identify the possible options for shaping the second phase of the CEAS. The response to the public consultation included 89 Contributions from a wide range of stakeholders The 89 contributions received are available at: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . The issues raised and the suggestions put forward during the consultation have provided the basis for the preparation of this Policy Plan and its Impact Assessment.[1][2] COM(2007) 301. The 89 contributions received are available at: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm The Commission ordered an external study in order to get support for the preparation of the Impact Assessment. The external study constitutes the main support for this report in conjunction with an analysis of the contributions to the Green Paper and existing evaluation reports of EC asylum instruments Report on the evaluation of the Dublin system - COM(2007) 299; report on the evaluation of the Reception Conditions Directive - COM(2007) 745. .[3] Report on the evaluation of the Dublin system - COM(2007) 299; report on the evaluation of the Reception Conditions Directive - COM(2007) 745. Meetings were organised between December 2007 and March 2008 with academic experts, Member States, NGOs and UNHCR and Members of the European Parliament in order to seek their opinion on the future development of certain elements of the CEAS. The Commission's Impact Assessment Board (IAB) was consulted on the draft final Impact Assessment report and issued its opinion on 21 April 2008 The opinion will be made available here: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . The recommendations of the IAB were duly taken into account.[4] The opinion will be made available here: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm Most of the individual measures proposed in the Policy Plan will be the object of specific impact assessments. In particular the amendments to the Reception Conditions, Qualification and Procedures Directives and to the Dublin and Eurodac Regulations will be based on impact assessments. 2. STATE OF PLAY AND PROBLEMS The following problems have been identified in the area of asylum : · Legitimate measures and practices against irregular immigration may in certain cases be hampering access to protection in the EU for asylum-seekers · Immigrants who are not in need of protection abuse the asylum system to enter and stay in the EU · Secondary movements of asylum-seekers applying for international protection in more than one Member State impose an unfair strain on national administrations and on asylum-seekers themselves · The asylum systems of some Member States are overburdened · Increasingly, people are seeking protection for reasons not foreseen in the traditional refugee regime (Geneva Convention) and are receiving protection statuses with lower guarantees · Divergent national practices lead to extreme differences in the recognition of protection in the Member States and causing inequalities in the level of protection across the EU · Persons in need of protection face particular integration problems and some of them are in situations of vulnerability · Worldwide, most refugees remain in regions close to their countries of origin, with poor prospects and imposing a burden on poor, developing countries. The Impact Assessment looks into the possible evolution of the situation if no action at EU level were taken and concludes that the existing problems would persist and that there is a strong case for EU action. The Impact Assessment considers the changes brought to the legal framework by the Treaty of Lisbon and concludes that the new article on asylum allows and requires a higher level of ambition than the current one. From a fundamental rights point of view, the inclusion of the Charter in the new Treaty also gives higher visibility to certain rights related to asylum, including the right to non refoulement. 3. POLICY OBJECTIVES The general objective of the second phase of the CEAS is to offer, through a comprehensive approach to protection across the EU, appropriate status, under equal conditions, to any third-country national requiring international protection and to ensure compliance with the principle of non refoulement. The policy shall in particular pursue the following specific objectives: I) To ensure that asylum procedures are accessible to the persons seeking protection and deal quickly and efficiently with those who do not need it; II) To ensure higher common standards of protection; III) To enhance prompt and effective support to national asylum administrations, by promoting practical cooperation; IV) To foster solidarity mechanisms for dealing with persons in need of protection, between Member States and between the EU and third countries; V) To facilitate the integration of protected persons; VI) To prevent asylum shopping and secondary movements. 4. POLICY OPTIONS 4.1. Policy option A: Status quo Current developments in Member States would continue within the existing legal framework, which would remain unchanged. Ongoing activities would continue. The existing legislative instruments should all be transposed by the Member States and their implementation monitored by the Commission. 4.2. Policy Option B1: Full scale harmonisation of EU legislation This option would ensure that the EU asylum system becomes coherent, comprehensive and offering the highest standards by aiming towards complete harmonisation and the elimination of the shortcomings caused by the adoption of the lowest common denominator in the first phase of CEAS. This aim would be reached, inter alia, through: · T he definition of adequate reception conditions for asylum seekers; · The recognition of an adequate level of protection to persons in need of protection; · The establishment of a uniform and efficient procedure of asylum; · The establishment of a higher degree of solidarity and responsibility among the Member States, and between the EU as a whole and third countries. 4.3. Policy Option B2: Further development of EU legislation This option would focus on a continuation of efforts towards increasingly harmonised national asylum rules, without however reaching a complete harmonisation in all domains, and ensuring high standards of protection. This option would consist of the introduction of some interventions in the field of reception conditions: · the improvement of the provisions related to material reception conditions, · the establishment of easier access to labour market for asylum-seekers, not hindered by additional national restrictions, · the establishment of rules ensuring that detention is not arbitrary, · effective identification of the health and material needs of vulnerable persons and persons with special needs, including gender considerations. The introduction of the following main elements concerning the issue of qualification: · the establishment of two single uniform statuses: one for refugees and one for beneficiaries of subsidiary protection, · the extension to the beneficiaries of subsidiary protection of Community’s rules on the right to family reunification, · the exploration of possibilities for establishing an effective transfer of protection mechanism. The introduction of a new element on procedures: · the definition of a single procedure through the harmonization of common attached guarantees (access to procedures, suspensive appeal, legal assistance, deadline for decision on substance in first instance, enhanced gender equality) for all types of existing national procedures The following main interventions related to the issues of solidarity and responsibility: · the strengthening and clarification of several provisions in the Dublin and EURODAC Regulations in order to enhance the efficiency and ensure better compliance and uniform application by the Member States (in particular provisions on the humanitarian and sovereignty clause and those relating to family unity) and the possibility to suspend ('freeze returns') in certain cases the application of the Dublin rules to relieve overburdened Member States, · the implementation of the principle of exceptional financial solidarity to be enacted to support Member States in cases of particular pressure, · the establishment of a voluntary resettlement system for supporting third countries with large refugee populations, · the approximation of the different types of national Protected Entry Procedures. 4.4. Policy option C: Cooperation and exchange of best practices This option would be focused on fostering practical cooperation between Member States: making the application of existing legislative instruments more uniform across Member States (in order to avoid disparities and consequently differences in the effective level of protection granted). This practical cooperation would also present some benefits for sustaining the external dimension of EU policy on Asylum issues. This aim would be reached through the establishment of some type of structural and permanent support, possibly under the form of a European Asylum Support Office, which would be established by an EU Regulation or Decision and would be in charge of some or all of the following areas of activity: Country of Origin Information; training and capacity building; Practical assistance to Member States; external dimension; evaluation and monitoring. 4.5. Policy Option D: Overall comprehensive legal instrument on asylum and creation of a European Asylum Authority · An overall legislative intervention on EU legislation on Asylum aimed to consolidate the different existing legislative instruments. In content, the lines stated in option B1 would be almost entirely followed, but in form this option would lead to the adoption of a single instrument containing all European law on asylum (replacing the current set of directives and regulations), thus at the same time harmonising and consolidating. · The creation of a European Asylum Authority in charge of managing and coordinating the joint EU policy on Asylum. Such an Authority would also take the form of an agency but would not only coordinate the practical cooperation activities listed there ('European Asylum Support Office'): it would also replace national administrative and judicial bodies adopting decisions on asylum applications. The Authority would therefore become the common European adjudicator centralising all asylum decisions and would have decision powers. This option therefore represents the most extreme way to ensure common application of EU asylum law throughout the EU. 5. COMPARISON OF THE POLICY OPTIONS 5.1. Comparison of ratings, results of the weighing Policy Option A: Status QuoPolicy Option B1Policy Option B2Policy Option CPolicy Option DPreferred policy option (B2+C)RelevanceE nsure that asylum procedures are accessible to the persons seeking protection and deal quickly and efficiently with those who do not need it0√√√√√√√√√√√√√√√Ensure higher common standards of protection0√√√√√√√√√√√√√√√√To enhance prompt and effective support to national asylum administrations, by promoting practical cooperation000√√√√√√√√√√√√√F oster solidarity mechanisms for dealing with persons in need of protection, between Member States and between the EU and third countries0√√√(√)√√√√√√√√√√√√Facilitate the integration of protected persons0√√√√√√√√√√√√√√√√Prevent asylum shopping and secondary movements0√√√√√√√√√√√√√√FeasibilityTransposition feasibility- Under existing treaty-Under new treaty00√√√√√0√√(√)0√(√)√√√(√)√√√√√√√√√Financial feasibility0-√√√√-√√(√)-√√-√√√√-√√(√)ImpactsSocial impacts at EU and MS level0√√√√√√√√√√√√Economic impacts at EU and national level0√√√√0(√)√√√√Impact on people in need of international protection0√√√√√√√√√√√√√√√√Impact on third countries0√√√√√√√√√√√√√√Fundamental rights0√√√√√√√√√√√√√√√√√|||Policy Option A: Status Quo|Policy Option B1|Policy Option B2|Policy Option C|Policy Option D|Preferred policy option (B2+C)|Relevance|E nsure that asylum procedures are accessible to the persons seeking protection and deal quickly and efficiently with those who do not need it|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Ensure higher common standards of protection|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√||To enhance prompt and effective support to national asylum administrations, by promoting practical cooperation|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√||F oster solidarity mechanisms for dealing with persons in need of protection, between Member States and between the EU and third countries|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√||Facilitate the integration of protected persons|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Prevent asylum shopping and secondary movements|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√|Feasibility|Transposition feasibility- Under existing treaty-Under new treaty|||||||||0|0|√√|√√√|0|√√(√)|||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√||Financial feasibility|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)|Impacts|Social impacts at EU and MS level|0|√√√|√√|√|√√√|√√√||Economic impacts at EU and national level|0|√√|√√|0(√)|√√|√√||Impact on people in need of international protection|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√||Impact on third countries|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√|Fundamental rights|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Policy Option A: Status Quo|Policy Option B1|Policy Option B2|Policy Option C|Policy Option D|Preferred policy option (B2+C)| Relevance|E nsure that asylum procedures are accessible to the persons seeking protection and deal quickly and efficiently with those who do not need it|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Ensure higher common standards of protection|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |To enhance prompt and effective support to national asylum administrations, by promoting practical cooperation|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |F oster solidarity mechanisms for dealing with persons in need of protection, between Member States and between the EU and third countries|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Facilitate the integration of protected persons|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Prevent asylum shopping and secondary movements|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Feasibility|Transposition feasibility- Under existing treaty-Under new treaty||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Financial feasibility|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Impacts|Social impacts at EU and MS level|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Economic impacts at EU and national level|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Impact on people in need of international protection|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Impact on third countries|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Fundamental rights|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Policy Option A: Status Quo|Policy Option B1|Policy Option B2|Policy Option C|Policy Option D|Preferred policy option (B2+C)| Relevance|E nsure that asylum procedures are accessible to the persons seeking protection and deal quickly and efficiently with those who do not need it|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Ensure higher common standards of protection|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |To enhance prompt and effective support to national asylum administrations, by promoting practical cooperation|0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |F oster solidarity mechanisms for dealing with persons in need of protection, between Member States and between the EU and third countries|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Facilitate the integration of protected persons|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Prevent asylum shopping and secondary movements|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Feasibility|Transposition feasibility- Under existing treaty-Under new treaty||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Financial feasibility|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Impacts|Social impacts at EU and MS level|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Economic impacts at EU and national level|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Impact on people in need of international protection|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Impact on third countries|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Fundamental rights|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| 5.2. The preferred option The preferred option was identified mainly in a comparison with policy options B1 (also in combination with C) and D where, maintaining almost the same level of positive impacts as the latter, it entails lower transposition difficulties and financial and implementation costs. Option B1 presents a number of advantages and is in many aspects similar to B2, but the latter imposes a slightly lower level of harmonisation in some areas and has therefore better chances of being successfully transposed and implemented. Option D has one main drawback: the transfer of sovereignty from the Member States to the proposed European Asylum Authority does not have chances, at this stage, of being accepted by the majority of Member States. The main advantages of the preferred option are: · It achieves relevant results in fostering an integrated and comprehensive approach to asylum issues, guaranteeing this objective through higher common standards of protection and the support of practical cooperation activities. · It ensures improved access to protection by starting work on the approximation of national Protected Entry Procedures and by amending the Procedures directive to make it more 'access-sensitive'. · It establishes higher common standards in the field of asylum through enhanced measures concerning reception conditions (i.e. easier access to labour market and healthcare), procedures (common procedure with strong guarantees), qualification (i.e. common definition of two international protection statuses). · It enhances prompt and effective support to national administrations by improving the convergence in decision making processes in Member States through the creation of a European Asylum Support Office which would coordinate and monitor various activities. · It fosters real responsibility and solidarity between Member States and between the EU and third countries through improvements to the Dublin system and a voluntary EU resettlement scheme and the further development of capacity building programmes and Regional Protection programmes, in third countries. · It promotes the integration of protected persons and specifically of persons enjoying subsidiary protection by increasing the level of the rights attached to their status. As far as impacts are concerned: · It creates a more level playing field throughout the EU, allowing a more efficient management of refugee flows between Member States, with a greater chance of integrating protected people in receiving communities. · By enhancing access to the labour market for asylum-seekers, it has the potential of slightly diminishing illegal labour supply and filling marginal skill shortages within the Member States labour markets. · It provides greater protection to people in need of international protection by better addressing the needs of the more vulnerable groups, including due sensitivity to the particular difficulties and constraints that female asylum seekers may face when presenting their claims . · It has an overall high positive impact on third countries by partially relieving them of possible asylum pressures through the voluntary EU resettlement scheme and allows them to increase their asylum management capacities through corresponding capacity building programmes . · It enhances asylum seekers’ and beneficiaries of international protection’s fundamental rights by providing reinforced conditions through which they can benefit from such rights. Concerning costs, the less binding characteristic of the preferred policy option would entail lower financial and administrative costs in comparison to a full-scale harmonisation process . · There are however measures such as the extension of reception conditions to applicants of subsidiary protection and the stronger guarantees related to procedures which inevitably entail higher financial and administrative costs compared to the current CEAS , although the easier access to the labour market for asylum-seekers could slightly dilute the overall financial impacts. · Measures of practical cooperation will entail additional costs due to the need to back up the various cooperation measures with adequate financial support (i.e. shared financial support to projects and training, financing capacity building programmes in third countries). · Administrative costs are also inclined to grow given the increased utilization of asylum personnel necessary to respond to the foreseen cooperation measures. The creation of the European Asylum Support Office would however help national administrations to moderate the increase in administrative costs in the long term. 6. MONITORING AND EVALUATION The monitoring and evaluation of the implementation of the preferred option will be an important element to ensure the effectiveness of the Policy Plan. The Commission will ensure that the appropriate mechanisms to monitor the implementation of this Policy Plan are in place and will have a pre-eminent role in such monitoring process. It will also vigilant that standards of fundamental rights' protection of its proposals are not weakened during the legislative process. As for indicators to assess progress and effectiveness of the preferred option in achieving the policy objectives, the following can be taken into consideration, among others: · Number of new applications for asylum · Number of rejections and of positive decisions granting refugee or subsidiary protection status · Number of asylum-seekers in comparison with resident population and GDP · Number of Dublin requests and transfers · Number of Regional Protection Programmes implemented, and resources dedicated for them · Number of resettled refugees from third countries · Level of financial resources allocated for the ERF · Level of financial resources allocated for practical cooperation activities, including for the creation of a European Asylum Support Office [1] COM(2007) 301. [2] The 89 contributions received are available at: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm [3] Report on the evaluation of the Dublin system - COM(2007) 299; report on the evaluation of the Reception Conditions Directive - COM(2007) 745. [4] The opinion will be made available here: http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm CS (...PICT...)|KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ| V Bruselu dne 17.6.2008 SEK(2008) 2030 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Průvodní dokument ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Plán politiky pro azyl Integrovaný přístup k ochraně v celé EU Shrnutí posouzení dopadů {KOM(2008) 360 v konečném znění} {SEK(2008) 2029} 1. ÚVOD Komise v červnu 2007 předložila zelenou knihu KOM(2007) 301. , jejímž cílem je identifikovat možnosti pro vypracování druhé fáze Společného evropského azylového systému (CEAS). Ve veřejné konzultaci se sešlo 89 příspěvků mnoha zúčastněných stran Všech 89 příspěvků je k dispozici na internetové stránce http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . . Otázky a návrhy předložené v průběhu konzultace poskytly základ pro přípravu tohoto plánu politiky a posouzení jeho dopadů.[1][2] KOM(2007) 301. Všech 89 příspěvků je k dispozici na internetové stránce http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . Komise zadala externí studii sloužící jako podklad pro přípravu posouzení dopadů. Externí studie tvoří základ této zprávy spolu s analýzou příspěvků k zelené knize a stávajícími hodnotícími zprávami o azylových nástrojích ES Zpráva o hodnocení dublinského systému (KOM(2007) 299); zpráva o hodnocení směrnice, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl (KOM(2007) 745). .[3] Zpráva o hodnocení dublinského systému (KOM(2007) 299); zpráva o hodnocení směrnice, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl (KOM(2007) 745). Od prosince 2007 do března 2008 se uskutečnila setkání s akademickými pracovníky, členskými státy, nevládními organizacemi, Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a s poslanci Evropského parlamentu s cílem zjistit jejich stanovisko k budoucímu vývoji některých prvků CEAS. Výbor Komise pro posouzení dopadů byl konzultován ohledně předlohy závěrečné zprávy o posouzení dopadů a 21. dubna 2007 vydal své stanovisko Stanovisko bude zveřejněno na internetové stránce http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . . Připomínky výboru byly řádně zohledněny.[4] Stanovisko bude zveřejněno na internetové stránce http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm . Většina jednotlivých opatření navržených v plánu politiky bude předmětem zvláštních posouzení dopadů. Většina změn směrnice, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl, kvalifikační směrnice, směrnice o azylovém řízení v členských státech, dublinského nařízení a nařízení EURODAC bude vycházet z posouzení dopadů. 2. POPIS SITUACE A PROBLÉMY V oblasti azylu byly identifikovány tyto problémy: · Zákonná opatření a postupy proti nedovolenému přistěhovalectví mohou v určitých případech žadatelům o azyl ztěžovat přístup k ochraně v EU. · Přistěhovalci, kteří ochranu nepotřebují, zneužívají azylový systém k vstupu a pobytu v EU. · Sekundární pohyb žadatelů o azyl žádajících o mezinárodní ochranu ve více než jednom členském státě představuje nepřiměřenou zátěž pro vnitrostátní správní orgány i pro žadatele o azyl. · Azylové systémy některých členských států jsou přetíženy. · Lidé stále více žádají o ochranu z důvodů, které nejsou ošetřeny tradiční právní úpravou týkající se uprchlíků (Ženevská úmluva), a je jim přiznáván status ochrany s nižšími zárukami. · Odlišné vnitrostátní postupy vedou k ohromným rozdílům, pokud jde o přiznávání ochrany v členských státech, a k nerovnoprávnosti v úrovni ochrany v celé EU. · Osoby, které ochranu potřebují, se potýkají se specifickými problémy při integraci a některé z nich jsou ohroženy. · Celosvětově platí, že většina uprchlíků zůstává v regionech blízko své země původu, má špatné vyhlídky do budoucnosti a je zátěží pro chudé rozvojové země. Posouzení dopadů se zabývá možným vývojem situace, pokud by nebyla přijata žádná opatření na úrovni EU, přičemž dochází k závěru, že stávající problémy by přetrvávaly a že pro tato opatření existují dobré důvody. V posouzení dopadů se zvažují změny právního rámce v důsledku Lisabonské smlouvy a závěrem se uvádí, že nový článek o azylu umožňuje, zároveň však i vyžaduje, vyšší ambice než ten současný. Z pohledu základních lidských práv se v důsledku zahrnutí Listiny do nové smlouvy zvýší viditelnost určitých práv souvisejících s azylem, včetně práva na nenavracení. 3. CÍLE POLITIKY Celkovým cílem druhé fáze CEAS je za rovných podmínek nabídnout prostřednictvím souhrnného přístupu k ochraně v celé EU příslušný status všem státním příslušníkům třetích zemí, kteří potřebují mezinárodní ochranu, a zajistit dodržování zásady nenavracení. Politika sleduje především tyto specifické cíle: I) Zajistit, aby osoby žádající o ochranu měly přístup k azylovým řízením, a rychle a účinně řešit případy těch, které ji nepotřebují; II) Zajistit kvalitnější společné normy pro ochranu; III) Rychlé a účinné zvýšení podpory vnitrostátním azylovým orgánům s důrazem na praktickou spolupráci; IV) Podporovat mechanismy solidarity pro zacházení s osobami, které potřebují ochranu, mezi členskými státy a mezi EU a třetími zeměmi; V) Usnadňovat integraci chráněných osob; VI) Předejít „obchodování s azylem“ (současné nebo postupné podávání žádostí o azyl v několika členských státech) a sekundárním pohybům. 4. VARIANTY POLITIKY 4.1. Varianta A: Současný stav Současný vývoj v členských státech by pokračoval v rámci stávajícího právního rámce, který by zůstal nezměněn. Činnosti, které již probíhají, by pokračovaly. Všechny stávající právní nástroje by členské státy měly transponovat do vnitrostátního práva a jejich provádění by měla sledovat Komise. 4.2. Varianta B1: Úplná harmonizace právních předpisů EU Tato varianta by vedla k soudržnosti a komplexnosti azylového systému EU a nabídla by nejvyšší standardy, protože by směřovala k úplné harmonizaci a odstranění nedostatků způsobených přijetím nejnižšího společného jmenovatele v první fázi CEAS. Tohoto cíle by bylo mj. dosaženo: · definováním odpovídajících podmínek pro přijímání žadatelů o azyl; · přiznáním odpovídající úrovně ochrany osobám, které ji potřebují; · zavedením jednotného a účinného azylového řízení; · stanovením vyššího stupně solidarity a odpovědnosti mezi členskými státy a mezi EU jako celkem a třetími zeměmi. 4.3. Varianta B2: rozvoj právních předpisů EU Tato varianta by se soustředila na pokračující úsilí o stále větší harmonizaci vnitrostátních azylových pravidel (nebylo by však dosaženo úplné harmonizace ve všech oblastech) a na zajištění kvalitnějších norem pro ochranu. Tato varianta by spočívala v některých zásazích v oblasti podmínek přijetí: · zlepšení ustanovení týkajících se materiálních podmínek přijetí; · zavedení snadnějšího přístupu žadatelů o azyl na trh práce bez dodatečných vnitrostátních omezení; · vytvoření pravidel pro zajištění, aby zadržování žadatelů nebylo neodůvodněné; · účinná identifikace zdravotních a materiálních potřeb ohrožených osob a osob se speciálními potřebami, při zohlednění pohlaví. Zavedení následujících hlavních prvků v oblasti norem, které musí žadatelé o azyl splňovat: · vytvoření dvou jednotných statusů: jeden pro uprchlíky a jeden pro osoby, které mají nárok na podpůrnou ochranu; · rozšíření pravidel Společenství o právu na opětovné spojení rodiny na osoby, které mají nárok na podpůrnou ochranu; · zkoumání možností, jak vytvořit účinný mechanismus převodu ochrany. Zavedení nového prvku do řízení: · definování jednotného řízení, a to harmonizací společných souvisejících záruk (přístup k řízení, odvolání s odkladným účinkem, právní pomoc, lhůta pro rozhodnutí v první instanci, zvýšená rovnoprávnost žen a mužů) pro všechny druhy stávajících vnitrostátních postupů. Hlavní zásahy související s otázkami solidarity a odpovědnosti: · posílení a objasnění některých ustanovení dublinského nařízení a nařízení EURODAC s cílem zvýšit jejich účinnost a soulad a zajistit jejich jednotné uplatňování členskými státy (zejména ustanovení o svrchovanosti, humanitární ustanovení a ustanovení o celistvosti rodiny) a možnost v určitých případech pozastavit uplatňování dublinských pravidel („zmrazit navracení“), aby se zmenšila zátěž přetížených členských států; · provádění zásady výjimečné finanční solidarity na podporu členských států v případech mimořádné zátěže; · vytvoření dobrovolného systému pro přesídlení na podporu třetích zemí s vysokým počtem uprchlíků; · sbližování různých druhů vnitrostátních řízení o chráněném vstupu na území. 4.4. Varianta C: spolupráce a výměna osvědčených postupů Tato varianta by se zaměřovala na podporu praktické spolupráce mezi členskými státy, protože by umožnila uplatňování stávajících právních nástrojů jednotnějším způsobem ve všech členských státech (za účelem snižování rozporů a rozdílů v účinné úrovni poskytované ochrany). Praktická spolupráce by též přinášela určité výhody, pokud jde o udržování vnějšího rozměru politiky EU týkající se azylových otázek. Cíle by bylo dosaženo vytvořením určité strukturální a stálé podpory, možná v rámci Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, který by byl zřízen nařízením nebo rozhodnutím EU a byl by zodpovědný za některé nebo všechny následující oblasti činnosti: informace o zemi původu; vzdělávání a budování kapacit; praktickou podporu členským státům; vnější rozměr; hodnocení a sledování. 4.5. Varianta D: celkový souhrnný právní nástroj pro oblast azylu a vytvoření evropského úřadu pro azyl · Celkové legislativní opatření v oblasti právní úpravy EU v otázkách azylu s cílem konsolidovat různé dosavadní právní nástroje. Pokud jde o náplň, jednalo by se o provedení téměř všech bodů uvedených ve variantě B1, rozdíl je ale ve formě: tato varianta by vedla k přijetí jediného nástroje obsahujícího všechno evropské azylové právo (nahradil by současný soubor směrnic a nařízení), čímž by zároveň došlo k harmonizaci a konsolidaci. · Vytvoření evropského úřadu pro azyl zodpovědného za řízení a koordinaci společné azylové politiky EU. Tento úřad by byl rovněž agenturou, ale nekoordinoval by praktickou činnost v oblasti spolupráce („Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu“); také by nahradil vnitrostátní správní úřady a soudní orgány přijímající rozhodnutí o žádostech o azyl. Stal by se tak společným evropským rozhodcem soustřeďujícím všechna rozhodnutí v otázkách azylu a měl by rozhodovací pravomoci. Tato varianta proto představuje nejkrajnější způsob, jak zajistit společné uplatňování evropského azylového práva po celé EU. 5. SROVNÁNÍ VARIANT POLITIKY 5.1. Srovnání ratingu a výsledky vážení Varianta A: Status quoVarianta B1Varianta B2Varianta CVarianta DUpřednostňovaná varianta (B2+C)RelevanceZajištění, aby osoby žádající o ochranu měly přístup k azylovým řízením, a rychlé a účinné řešení případů těch, které ji nepotřebují0√√√√√√√√√√√√√√√Zajištění kvalitnějších společných norem pro ochranu0√√√√√√√√√√√√√√√√Rychlé a účinné zvýšení podpory vnitrostátním azylovým orgánům s důrazem na praktickou spolupráci 000√√√√√√√√√√√√√Podpoření mechanismů solidarity pro zacházení s osobami, které potřebují ochranu, mezi členskými státy a mezi EU a třetími zeměmi0√√√(√)√√√√√√√√√√√√Usnadnění integrace chráněných osob0√√√√√√√√√√√√√√√√Zabránění „obchodování s azylem“ a sekundárním0√√√√√√√√√√√√√√ProveditelnostProveditelnost transpozice– podle stávající Smlouvy– podle nové Smlouvy00√√√√√0√√(√)0√(√)√√√(√)√√√√√√√√√Fin. proveditelnost0-√√√√-√√(√)-√√-√√√√-√√(√)DopadySociální dopady na úrovni EU a čl. států0√√√√√√√√√√√√Hospod. dopady na úrovni EU a čl. států0√√√√0(√)√√√√Dopad na osoby, které potřebují mezinár. ochranu0√√√√√√√√√√√√√√√√Dopad na třetí země0√√√√√√√√√√√√√√Základní práva0√√√√√√√√√√√√√√√√√|||Varianta A: Status quo|Varianta B1|Varianta B2|Varianta C|Varianta D|Upřednostňovaná varianta (B2+C)|Relevance|Zajištění, aby osoby žádající o ochranu měly přístup k azylovým řízením, a rychlé a účinné řešení případů těch, které ji nepotřebují|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Zajištění kvalitnějších společných norem pro ochranu|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√||Rychlé a účinné zvýšení podpory vnitrostátním azylovým orgánům s důrazem na praktickou spolupráci |0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√||Podpoření mechanismů solidarity pro zacházení s osobami, které potřebují ochranu, mezi členskými státy a mezi EU a třetími zeměmi|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√||Usnadnění integrace chráněných osob|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√||Zabránění „obchodování s azylem“ a sekundárním|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√|Proveditelnost|Proveditelnost transpozice– podle stávající Smlouvy– podle nové Smlouvy|||||||||0|0|√√|√√√|0|√√(√)|||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√||Fin. proveditelnost|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)|Dopady|Sociální dopady na úrovni EU a čl. států|0|√√√|√√|√|√√√|√√√||Hospod. dopady na úrovni EU a čl. států|0|√√|√√|0(√)|√√|√√||Dopad na osoby, které potřebují mezinár. ochranu|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√||Dopad na třetí země|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√|Základní práva|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Varianta A: Status quo|Varianta B1|Varianta B2|Varianta C|Varianta D|Upřednostňovaná varianta (B2+C)| Relevance|Zajištění, aby osoby žádající o ochranu měly přístup k azylovým řízením, a rychlé a účinné řešení případů těch, které ji nepotřebují|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Zajištění kvalitnějších společných norem pro ochranu|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Rychlé a účinné zvýšení podpory vnitrostátním azylovým orgánům s důrazem na praktickou spolupráci |0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Podpoření mechanismů solidarity pro zacházení s osobami, které potřebují ochranu, mezi členskými státy a mezi EU a třetími zeměmi|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Usnadnění integrace chráněných osob|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Zabránění „obchodování s azylem“ a sekundárním|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Proveditelnost|Proveditelnost transpozice– podle stávající Smlouvy– podle nové Smlouvy||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Fin. proveditelnost|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Dopady|Sociální dopady na úrovni EU a čl. států|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Hospod. dopady na úrovni EU a čl. států|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Dopad na osoby, které potřebují mezinár. ochranu|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Dopad na třetí země|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Základní práva|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| ||Varianta A: Status quo|Varianta B1|Varianta B2|Varianta C|Varianta D|Upřednostňovaná varianta (B2+C)| Relevance|Zajištění, aby osoby žádající o ochranu měly přístup k azylovým řízením, a rychlé a účinné řešení případů těch, které ji nepotřebují|0|√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Zajištění kvalitnějších společných norem pro ochranu|0|√√√√|√√√|√|√√√√√|√√√| |Rychlé a účinné zvýšení podpory vnitrostátním azylovým orgánům s důrazem na praktickou spolupráci |0|0|0|√√√√|√√√√√|√√√√| |Podpoření mechanismů solidarity pro zacházení s osobami, které potřebují ochranu, mezi členskými státy a mezi EU a třetími zeměmi|0|√√√(√)|√√√|√√|√√√√|√√√| |Usnadnění integrace chráněných osob|0|√√√√|√√√|√√|√√√√|√√√| |Zabránění „obchodování s azylem“ a sekundárním|0|√√√|√√√|√|√√√√|√√√| Proveditelnost|Proveditelnost transpozice– podle stávající Smlouvy– podle nové Smlouvy||||||| ||0|0|√√|√√√|0|√√(√)| ||0|√(√)|√√√(√)|√√√√|√|√√√√| |Fin. proveditelnost|0|-√√√√|-√√(√)|-√√|-√√√√|-√√(√)| Dopady|Sociální dopady na úrovni EU a čl. států|0|√√√|√√|√|√√√|√√√| |Hospod. dopady na úrovni EU a čl. států|0|√√|√√|0(√)|√√|√√| |Dopad na osoby, které potřebují mezinár. ochranu|0|√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| |Dopad na třetí země|0|√√√|√√|√√|√√√√|√√√| Základní práva|0|√√√√|√√√|√√|√√√√√|√√√| 5.2. Upřednostňovaná varianta Upřednostňovaná varianta byla vybrána hlavně při srovnání s variantou B1 (také v porovnání s C) a D, kdy při zachování téměř stejné úrovně pozitivního dopadu jako varianta D představuje menší potíže s transpozicí do vnitrostátního práva a nižší finanční a prováděcí náklady. Varianta B1 má řadu výhod a v mnoha aspektech se podobá variantě B2, varianta B2 však ukládá o něco nižší úroveň harmonizace v některých oblastech, a proto má větší šanci na úspěšnou transpozici a provedení. Varianta D má jednu velkou nevýhodu: převod svrchovanosti z členských států na plánovaný evropský úřad pro azyl nemá v této fázi žádnou naději na schválení většinou členských států. Hlavní výhody upřednostňované varianty jsou tyto: · Příslušných výsledků dosahuje tak, že podporuje integrovaný a souhrnný přístup k azylovým otázkám prostřednictvím kvalitnějších společných norem pro ochranu a podpory praktické činnosti v oblasti spolupráce. · Zajišťuje lepší přístup k ochraně, protože zahajuje práci na sbližování vnitrostátních řízení o chráněném vstupu na území a mění směrnici o azylovém řízení tak, aby věnovala větší pozornost přístupu. · Zavádí kvalitnější společné normy v oblasti azylu prostřednictvím přísnějších opatření týkajících se podmínek přijetí (tj. snadnější přístup na trh práce a dostupnost zdravotní péče), řízení (společná řízení se silnými zárukami), norem, které musí žadatelé o azyl splňovat (tj. společná definice dvou statusů mezinárodních ochrany). · Poskytuje rychlou a účinnou podporu vnitrostátním správním orgánům , protože zlepšuje sbližování rozhodovacích postupů v členských státech vytvořením Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu , který by koordinoval a sledoval různé činnosti. · Podporuje skutečnou odpovědnost a solidaritu mezi členskými státy a mezi EU a třetími zeměmi , protože zlepšuje dublinský systém a dobrovolný systém EU pro přesídlení a dále rozvíjí programy pro budování kapacit a regionální programy ochrany ve třetích zemích. · Podporuje integraci chráněných osob, zvláště osob požívajících podpůrné ochrany, a to zvýšením úrovně práv souvisejících s jejich statusem. Pokud jde o dopady : · Vytváří rovnější podmínky v celé EU a umožňuje účinnější řízení toků uprchlíků mezi členskými státy s lepší možností integrace chráněných osob do přijímajících obcí. · Zlepšením přístupu žadatelů o azyl na trh může přispět k lehkému snížení počtu nelegálních pracovních sil a k vyřešení nedostatku okrajových dovedností na trzích práce v členských státech. · Poskytuje větší ochranu osobám, kteří mezinárodní ochranu potřebují, jelikož lépe řeší potřeby ohroženějších skupin, včetně potřebné pozornosti věnované zvláštním potížím a omezením, s nimiž se mohou při předkládání žádosti střetávat ženy žádající o azyl. · Má celkový vysoce pozitivní dopad na třetí země z toho důvodu, že je prostřednictvím dobrovolného systému EU pro přesídlení částečně zbavuje možného tlaku vznikajícího v souvislosti s azylovými otázkami a umožňuje jim navýšení kapacit pro řízení azylových otázek pomocí příslušných programů pro budování kapacit . · Posiluje základní práva žadatelů o azyl a osob, které požívají mezinárodní ochrany, tím, že zlepšuje podmínky, za nichž mohou těchto práv využívat. Pokud jde o náklady, menší závaznost upřednostňované varianty by znamenala nižší finanční a správní náklady ve srovnání s procesem úplné harmonizace . · Jsou zde ovšem opatření jako rozšíření podmínek přijetí na žadatele o podpůrnou ochranu a silnější záruky týkající se řízení, která nevyhnutelně znamenají vyšší finanční a správní náklady ve srovnání se současným CEAS , ačkoli by snadnější přístup žadatelů o azyl na trh práce mohl celkový finanční dopad lehce zmírnit. · Opatření v oblasti praktické spolupráce představují dodatečné náklady vzhledem k potřebě dát opatřením v oblasti spolupráce patřičnou finanční podporu (tj. sdílenou finanční podporu projektů a vzdělávání, financování programů pro budování kapacit v třetích zemích). · Rovněž správní náklady mají tendenci k růstu vzhledem ke zvýšené potřebě personálu zabývajícího se otázkami azylu nutného pro provedení plánovaných opatření v oblasti spolupráce. Vytvoření Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu by však z dlouhodobého hlediska pomohlo státním správám zmírnit nárůst správních nákladů. 6. SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ Sledování a hodnocení toho, jak se upřednostňovaná varianta provádí, bude důležitým prvkem pro zajištění účinnosti plánu politiky. Komise zajistí, aby byly provedeny příslušné mechanismy pro sledování, jak se tento plán politiky provádí, a při tomto sledování bude hrát významnou roli. Bude též dohlížet na to, aby během legislativního postupu nedošlo k oslabení úrovně ochrany základních práv v jejích návrzích. Pokud jde o indikátory pro posuzování pokroku a účinnosti upřednostňované varianty při plnění cílů politiky, lze mj. uvažovat o těchto: · počet nových žádostí o azyl · počet odmítnutí a pozitivních rozhodnutí o udělení statusu uprchlíka nebo podpůrné ochrany · počet žadatelů o azyl ve srovnání s počtem obyvatel s trvalým pobytem a HDP · počet žádostí a přemisťování v rámci dublinského systému · počet provedených regionálních programů ochrany a prostředků na ně vynaložených · počet přesídlených uprchlíků z třetích zemí · výše finančních prostředků přidělených Evropskému fondu pro uprchlíky · výše finančních prostředků přidělených na praktickou činnost v oblasti spolupráce, včetně na vytvoření Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu [1] KOM(2007) 301. [2] Všech 89 příspěvků je k dispozici na internetové stránce http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/gp_asylum_system/news_contributions_asylum_system_en.htm . [3] Zpráva o hodnocení dublinského systému (KOM(2007) 299); zpráva o hodnocení směrnice, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl (KOM(2007) 745). [4] Stanovisko bude zveřejněno na internetové stránce http://ec.europa.eu/governance/impact/cia_2008_en.htm .