52008SC2011

ES

(...PICT...)|COMISIÓN DE LAS COMUNIDADES EUROPEAS|

Bruselas, 11.6.2008

SEC(2008) 2011 final

Recomendación de

DECISIÓN DEL CONSEJO

por la que se deroga la Decisión 2005/183/CE relativa a la existencia de un déficit excesivo en Polonia

(presentada por la Comisión)

EXPOSICIÓN DE MOTIVOS

1. Antecedentes

El artículo 104 del Tratado dispone que los Estados miembros deben evitar déficit excesivos y establece un procedimiento para su detección y corrección. El procedimiento de déficit excesivo (PDE) se expone en detalle en el Reglamento (CE) nº 1467/97 del Consejo relativo a la «aceleración y clarificación del procedimiento de déficit excesivo» DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. Reglamento modificado por el Reglamento (CE) nº 1056/2005 (DO L 174 de 7.7.2005, p. 5). , que forma parte del Pacto de Estabilidad y Crecimiento. En virtud del artículo 104, apartado 2, del Tratado, la Comisión ha de supervisar el cumplimiento de la disciplina presupuestaria atendiendo a dos criterios, a saber: a) si el déficit público previsto o efectivo sobrepasa el valor de referencia del 3 % del PIB (a menos que la ratio de deuda haya descendido sustancial y continuadamente y llegado a un nivel que se aproxime al valor de referencia, o que el valor de referencia se sobrepase sólo excepcional y temporalmente, y la ratio se mantenga cercana al valor de referencia); y b) si la deuda pública rebasa el valor de referencia del 60 % del PIB, a menos que la ratio de deuda disminuya suficientemente y se aproxime al valor de referencia a un ritmo satisfactorio.[1]

DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. Reglamento modificado por el Reglamento (CE) nº 1056/2005 (DO L 174 de 7.7.2005, p. 5).

Con arreglo al Protocolo sobre el procedimiento aplicable en caso de déficit excesivo, anejo al Tratado, la Comisión debe proporcionar los datos para la aplicación de dicho procedimiento. En el marco de la aplicación de ese Protocolo, los Estados miembros deben notificar los datos referentes al déficit público y la deuda pública, junto con otras variables conexas, dos veces al año, a saber, antes del 1 de abril y antes del 1 de octubre, con arreglo a lo dispuesto en el artículo 4 del Reglamento (CE) n° 3605/93 del Consejo DO L 332 de 31.12.1993, p. 7. Reglamento modificado en último lugar por el Reglamento (CE) nº 2103/2005 (DO L 337 de 22.12.2005, p. 1). , La notificación más reciente de Polonia puede consultarse en: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . . Tal como se explica en el siguiente recuadro, Polonia fue uno de los países que se benefició de un período transitorio para aplicar la decisión de Eurostat, de 2 de marzo de 2004, relativa a la clasificación de los regímenes de pensiones por capitalización. En consecuencia, en las cifras del déficit y de la deuda que notificó no estaba incluido el coste neto de su reforma de las pensiones de 1999 (que ronda actualmente el 2 % del PIB anual) hasta marzo de 2007. Desde entonces, estas cifras se han notificado de conformidad con la decisión de Eurostat. A menos que se mencione explícitamente, todas las cifras citadas en el presente documento se ajustan a la decisión de Eurostat.[2][3]

DO L 332 de 31.12.1993, p. 7. Reglamento modificado en último lugar por el Reglamento (CE) nº 2103/2005 (DO L 337 de 22.12.2005, p. 1).

La notificación más reciente de Polonia puede consultarse en:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

Recuadro: Clasificación de los sistemas de pensiones

Normalmente en los regímenes nacionales de pensiones existen diferentes pilares, por ejemplo los sistemas basados en el reparto y los sistemas por capitalización; además, los sistemas pueden ser de prestación definida o de cotización definida.

Si un sistema de pensiones se clasifica dentro del sector público, las cotizaciones recaudadas y las prestaciones pagadas son ingresos y gastos públicos y contribuyen al saldo del sector público. Si se clasifica en un sector distinto del sector público, sus cotizaciones y prestaciones no contribuyen al saldo de este último. Con arreglo a las normas contables del SEC 95, los regímenes de pensión del sector público son aquellos «impuestos, controlados y financiados por unidades de las Administraciones Públicas».

El 2 de marzo de 2004, Eurostat aclaró que los regímenes por capitalización de cotización definida no cumplen estos criterios porque las pensiones que pagan i) dependen fundamentalmente del comportamiento de los mercados financieros (es decir, están fuera del control del Estado) e ii) se financian con reservas que no son propiedad pública. Aunque sean de carácter obligatorio o estén gestionados por el sector público (por ejemplo, por el mismo organismo público responsable del sistema de reparto) o aunque el Estado garantice de alguna forma una pensión mínima, los regímenes por capitalización de cotización definida no deben clasificarse en el sector público(*).

Para aplicar esta decisión(**), se concedió un período transitorio, que expiró en la primavera de 2007 (primera notificación de 2007).

Comunicado de prensa de Eurostat nº 30/2004 de 2 de marzo de 2004.

Comunicado de prensa de Eurostat nº 11/2004 de 23 de septiembre de 2004.

El 12 de mayo de 2004, la Comisión inició la aplicación del procedimiento de déficit excesivo a Polonia con la aprobación de un informe elaborado en virtud del artículo 104, apartado 3, partiendo de un déficit de las Administraciones Públicas equivalente al 4,1 % del PIB (excluido el coste de la reforma de las pensiones) en 2003 SEC(2004) 826. . El 5 de julio de 2004, el Consejo, sobre la base de una recomendación de la Comisión, decidió declarar la existencia de un déficit excesivo en Polonia en virtud del artículo 104, apartado 6 DO L 62 de 9.3.2005, p. 18. . En su Decisión, el Consejo establecía que las cifras del déficit y de la deuda deberían revisarse al alza si los fondos de pensiones de tipo abierto se excluían del sector público a raíz de la decisión de Eurostat relativa a la clasificación de los regímenes de pensiones por capitalización (véase el recuadro). Al mismo tiempo, y también sobre la base de una recomendación de la Comisión, el Consejo dirigió recomendaciones a Polonia en virtud del artículo 104, apartado 7, a fin de que este país pusiera fin a su situación de déficit público excesivo en 2007 a más tardar Todos los documentos relacionados con el PDE aplicado a Polonia pueden consultarse en: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. . El 28 de noviembre de 2006, el Consejo, sobre la base de una recomendación de la Comisión, decidió, en virtud del artículo 104, apartado 8, que las medidas adoptadas por Polonia resultaban insuficientes DO L 414 de 30.12.2006, p. 81. . El 27 de febrero de 2007, el Consejo formuló nuevas recomendaciones de conformidad con el artículo 104, apartado 7, sobre la base de una recomendación de la Comisión.[4][5][6][7]

SEC(2004) 826.

DO L 62 de 9.3.2005, p. 18.

Todos los documentos relacionados con el PDE aplicado a Polonia pueden consultarse en: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

DO L 414 de 30.12.2006, p. 81.

En su segunda recomendación formulada en virtud del artículo 104, apartado 7, el Consejo recomendó a las autoridades polacas que pusieran fin a la situación de déficit excesivo a más tardar en el plazo original de 2007 y que redujeran el déficit de las Administraciones Públicas de manera creíble y sostenible y, a tal fin, garantizaran una mejora del saldo estructural (es decir, el saldo ajustado en función del ciclo excluidas las medidas puntuales y otras medidas de carácter temporal) equivalente a 0,5 puntos porcentuales del PIB en el período comprendido entre 2006 y 2007. El Consejo fijó la fecha límite del 27 de agosto de 2007 para que las autoridades polacas adoptaran medidas eficaces a tal efecto. Por otra parte, el Consejo instó a las autoridades polacas a garantizar que, una vez corregido el déficit excesivo, se prosiguiera el saneamiento presupuestario con vistas a alcanzar el objetivo a medio plazo de un déficit estructural del 1 % del PIB.

Cuadro 1: Ajuste refrendado por el Consejo el 27 de febrero de 2007

% del PIB, salvo indicación en contrario|2006|2007|

Saldo de las Administraciones PúblicasVariación del saldo estructuralp.m.: Crecimiento del PIB real (%)|−3.95,4|déficit cercano al 3 En su Recomendación, el Consejo se refería a la actualización de noviembre de 2006 del programa de convergencia, que fijaba como objetivo un déficit del 3,4 % del PIB en 2007 y que «parte del supuesto de que, con vistas a la derogación de la Decisión con arreglo al artículo 104, apartado 12, sobre la existencia de un déficit excesivo, la Comisión y el Consejo podrán tener en cuenta, tal como prevé el artículo 2, apartado 7, del Reglamento (CE) n° 1467/97 del Consejo, el coste presupuestario de la reforma de las pensiones de 1999, [estimado en, aproximadamente, un 2   % del PIB en 2007], conforme a una escala lineal decreciente en una proporción del 60 % en 2007 . Para que Polonia pueda acogerse a la citada disposición, el déficit deberá haber disminuido de manera importante y continua y haber alcanzado un nivel cercano al valor de referencia. Habida cuenta de la marcada y continua disminución del déficit durante el período 2004-2006, la posibilidad de que Polonia se acoja a la referida disposición vendrá determinada por el déficit que se registre en 2007.»En su Recomendación, el Consejo se refería a la actualización de noviembre de 2006 del programa de convergencia, que fijaba como objetivo un déficit del 3,4 % del PIB en 2007 y que «parte del supuesto de que, con vistas a la derogación de la Decisión con arreglo al artículo 104, apartado 12, sobre la existencia de un déficit excesivo, la Comisión y el Consejo podrán tener en cuenta, tal como prevé el artículo 2, apartado 7, del Reglamento (CE) n° 1467/97 del Consejo, el coste presupuestario de la reforma de las pensiones de 1999, [estimado en, aproximadamente, un 2   % del PIB en 2007], conforme a una escala lineal decreciente en una proporción del 60 % en 2007 . Para que Polonia pueda acogerse a la citada disposición, el déficit deberá haber disminuido de manera importante y continua y haber alcanzado un nivel cercano al valor de referencia. Habida cuenta de la marcada y continua disminución del déficit durante el período 2004-2006, la posibilidad de que Polonia se acoja a la referida disposición vendrá determinada por el déficit que se registre en 2007.»al menos + 0,55,1|

Nota : Saldo estructural = Saldo presupuestario ajustado en función del ciclo, excluidas las medidas puntuales y otras medidas de carácter temporal.

Fuente : Recomendación del Consejo formulada de conformidad con el artículo 104, apartado 7, y, para el crecimiento del PIB real, dictamen del Consejo sobre el programa de convergencia actualizado de noviembre de 2006, ambos adoptados el 27 de febrero de 2007.

El 20 de noviembre de 2007, es decir, después del vencimiento del plazo fijado en la recomendación del Consejo para tomar medidas, la Comisión adoptó una Comunicación al Consejo en la que concluía que las medidas tomadas por las autoridades polacas en respuesta a la recomendación del Consejo eran compatibles con dicha recomendación. Si bien la Comisión expresaba su inquietud acerca de la permanencia de la corrección del déficit excesivo en 2008 y 2009, se consideró que en ese momento no era necesario recomendar nuevas medidas en el marco del procedimiento de déficit excesivo SEC(2007) 1543. . En su reunión de 4 de diciembre de 2007, el Consejo manifestó su acuerdo con esta evaluación. Tanto la Comisión como el Consejo instaron a las autoridades polacas a presentar cuanto antes un programa de convergencia actualizado que describiera su estrategia a medio plazo para la totalidad de la legislatura y fuera acorde con una corrección duradera del déficit excesivo, con objeto de seguir avanzando hacia el objetivo a medio plazo. A finales de marzo de 2008 se presentó un nuevo programa. La Comisión recomienda un dictamen del Consejo sobre este programa, junto con la presente recomendación de Decisión del Consejo.[9]

SEC(2007) 1543.

De conformidad con el artículo 104, apartado 12, las decisiones del Consejo relativas a la existencia de un déficit excesivo deben derogarse, sobre la base de una recomendación de la Comisión, cuando, en opinión del Consejo, el déficit excesivo del Estado miembro haya sido corregido.

2. Evolución reciente del déficit

Los datos facilitados por la Comisión (Eurostat) a raíz de la notificación de Polonia anterior a abril de 2008 Comunicado de prensa de Eurostat nº 54 de 18 de abril de 2008. ,  Las ratios de déficit se revisan habitualmente —al alza o a la baja— tras la publicación de los primeros resultados en la notificación de primavera. Para el conjunto de los Estados miembros de la UE, las revisiones suelen ser relativamente leves y, por término medio, prácticamente nulas. Dada la diferencia entre la cifra de déficit notificada para 2007 y el valor de referencia para el déficit, es muy poco probable que las posibles revisiones futuras de las cuentas públicas eleven la ratio de déficit correspondiente a 2007 por encima del 3 % del PIB. , De conformidad con el artículo 2, apartado 7, del Reglamento (CE) nº 1467/97, la decisión de derogar una decisión sobre la existencia de déficit excesivo debe tener en cuenta el coste neto de una reforma de las pensiones que introduzca un régimen mixto que incluya un sistema obligatorio de plena capitalización obligatorio, si el déficit ha disminuido de manera importante y continua y ha alcanzado un nivel cercano al valor de referencia. Puesto que el déficit de las Administraciones Públicas de 2007 se situó por debajo del valor de referencia del 3 %, no es necesario considerar la aplicación de este artículo. indican que, tras alcanzar la cota del 6,3 % del PIB en 2003, el déficit de las Administraciones Públicas inició un descenso de más del 1 % de media anual hasta situarse en el 2 % del PIB en 2007. Gracias a la grata sorpresa deparada por los datos positivos del crecimiento, que permitieron obtener ingresos no previstos, y a la ejecución incompleta de los planes de gasto, los resultados fueron en general mejores de lo esperado.[10][11][12]

Comunicado de prensa de Eurostat nº 54 de 18 de abril de 2008.

Las ratios de déficit se revisan habitualmente —al alza o a la baja— tras la publicación de los primeros resultados en la notificación de primavera. Para el conjunto de los Estados miembros de la UE, las revisiones suelen ser relativamente leves y, por término medio, prácticamente nulas. Dada la diferencia entre la cifra de déficit notificada para 2007 y el valor de referencia para el déficit, es muy poco probable que las posibles revisiones futuras de las cuentas públicas eleven la ratio de déficit correspondiente a 2007 por encima del 3 % del PIB.

De conformidad con el artículo 2, apartado 7, del Reglamento (CE) nº 1467/97, la decisión de derogar una decisión sobre la existencia de déficit excesivo debe tener en cuenta el coste neto de una reforma de las pensiones que introduzca un régimen mixto que incluya un sistema obligatorio de plena capitalización obligatorio, si el déficit ha disminuido de manera importante y continua y ha alcanzado un nivel cercano al valor de referencia. Puesto que el déficit de las Administraciones Públicas de 2007 se situó por debajo del valor de referencia del 3 %, no es necesario considerar la aplicación de este artículo.

En 2007, el déficit de las Administraciones Públicas fue del 2,0 % del PIB, en comparación con el 3,4 % previsto en el programa de convergencia de noviembre de 2006, debido principalmente a un crecimiento del PIB real y nominal muy superior al anunciado en noviembre de 2006, pero también a la contención del gasto. En particular, la elevada rentabilidad de las empresas permitió frenar el crecimiento de las subvenciones, mientras que la rápida caída del desempleo y la falta de indización, impuesta por el plan Hausner Hasta la fecha, se trata del plan más completo y específico de reforma del gasto, propuesto en 2003 y dirigido a reducir el gasto público en protección social, Administración Pública y ayudas estatales. Entre otras cosas, el plan Hausner sustituyó la indización anual por una indización cada tres años o cuando la inflación acumulada exceda del 5 % (si esta situación se produce antes). , limitaron el crecimiento de las transferencias sociales. Además, las retribuciones de los empleados del sector público fueron menores de lo previsto. Por último, la inversión pública no alcanzó los niveles pronosticados debido a una absorción de fondos comunitarios más lenta de lo previsto. En conjunto, la ratio gasto/PIB se quedó un 1,5 % por debajo de las previsiones de noviembre de 2006. En el lado de los ingresos, los procedentes de los impuestos indirectos y de las cotizaciones sociales superaron las previsiones de noviembre de 2006, principalmente gracias a un crecimiento más fuerte del empleo y los salarios. Como contrapartida de estas gratas sorpresas, los resultados de otras partidas de ingresos no respondieron a las expectativas (los impuestos directos, debido a un aumento de los tramos impositivos). En conjunto, esto se tradujo en una ratio de ingresos ligeramente inferior a lo previsto.[13]

Hasta la fecha, se trata del plan más completo y específico de reforma del gasto, propuesto en 2003 y dirigido a reducir el gasto público en protección social, Administración Pública y ayudas estatales. Entre otras cosas, el plan Hausner sustituyó la indización anual por una indización cada tres años o cuando la inflación acumulada exceda del 5 % (si esta situación se produce antes).

3. Previsiones de déficit para 2008-2009 y años posteriores

Para 2008, las previsiones de la primavera de 2008 de los servicios de la Comisión auguran un aumento del déficit de las Administraciones Públicas, hasta el 2,5 % del PIB, acorde con el objetivo del programa de convergencia de marzo de 2008. Se prevé que el PIB crezca un 5,3 % y un 5 % en 2008 y 2009, respectivamente. Los servicios de la Comisión anuncian una aceleración del consumo privado en 2008 (hasta el 5,6 %), propiciada por los recortes de las cotizaciones sociales, y una desaceleración en 2009 (hasta un 4,7%), a causa del deterioro de la situación externa, que mina la confianza de los consumidores.

El mayor déficit de las Administraciones Públicas se deriva del presupuesto polaco para 2008, que apunta a un empeoramiento del saldo de la Administración central (no SEC 95) en torno al 0,8 % del PIB en 2008, en comparación con el resultado de 2007, debido a una serie de medidas adoptadas antes de las elecciones parlamentarias de octubre de 2007 que aumentan el déficit. La mayoría de estas medidas reducirán los ingresos públicos: un segundo recorte de las cotizaciones sociales y desgravaciones en el impuesto sobre la renta de las personas físicas para las familias. En el lado de los gastos, el presupuesto de 2008 contempla un aumento de la inversión pública y restablece la generosa (inflación más crecimiento salarial) indización anual de las pensiones y las prestaciones por incapacidad. La mejora en el cumplimiento de las obligaciones tributarias, el aumento de la renta imponible y la subida de los impuestos especiales en el marco de la armonización fiscal de la UE compensarán en parte el aumento del déficit provocado por estas medidas.

Según las previsiones de la primavera de 2008 de los servicios de la Comisión, basadas en el supuesto de que no habrá cambios en la política económica, en 2009 la ratio de déficit de las Administraciones Públicas se incrementará ligeramente, hasta el 2,6 % del PIB. El programa de convergencia de marzo de 2008, que presupone la ejecución de algunas medidas de reducción del déficit todavía sin especificar, sitúa el déficit de las Administraciones Públicas en el 2,0 % del PIB.

Según las previsiones de primavera, el déficit estructural crecerá en 2008 un cuarto de punto del PIB aproximadamente, pero en 2009 se reducirá en torno a un tercio de punto, como consecuencia de la mejora del mercado de trabajo propiciada por los recortes en la cuña fiscal La importante diferencia existente entre la tasa de desempleo registrado y la tasa de desempleo que recogen las encuestas de población activa (alrededor de un 3 % a principios de 2008) parece indicar que hay un margen especialmente amplio para reducir la economía sumergida y estimular la actividad laboral en Polonia. Además, este país tiene una de las tasas de actividad más bajas de la UE (63,5 % en comparación con casi el 71 % en la UE en el segundo semestre de 2007), especialmente en el grupo de los mayores de 55 años. Por otra parte, el fuerte aumento de los ingresos del impuesto de sociedades y del impuesto sobre la renta de las pequeñas empresas estos últimos años en Polonia puede explicarse en parte por un mayor cumplimiento de las obligaciones tributarias a raíz de una reducción de los tipos impositivos, inicialmente altos. .[14]

La importante diferencia existente entre la tasa de desempleo registrado y la tasa de desempleo que recogen las encuestas de población activa (alrededor de un 3 % a principios de 2008) parece indicar que hay un margen especialmente amplio para reducir la economía sumergida y estimular la actividad laboral en Polonia. Además, este país tiene una de las tasas de actividad más bajas de la UE (63,5 % en comparación con casi el 71 % en la UE en el segundo semestre de 2007), especialmente en el grupo de los mayores de 55 años. Por otra parte, el fuerte aumento de los ingresos del impuesto de sociedades y del impuesto sobre la renta de las pequeñas empresas estos últimos años en Polonia puede explicarse en parte por un mayor cumplimiento de las obligaciones tributarias a raíz de una reducción de los tipos impositivos, inicialmente altos.

El principal objetivo de la estrategia presupuestaria presentada en el programa de convergencia de marzo de 2008 es alcanzar el objetivo a medio plazo, es decir, un déficit estructural del 1 % del PIB para 2011, un año después de que finalice el período del programa. El ajuste presupuestario se basa en el gasto y se concentra al final del programa (en 2009 y 2010).

4. Evolución de la deuda y previsiones

Tras haber alcanzado un máximo del 47,6 % del PIB en 2006, la ratio de deuda parece haber iniciado una trayectoria descendente. En 2007 se logró una notable disminución de la deuda y la ratio se redujo casi 2,5 puntos porcentuales, situándose en un 45,2 % del PIB, gracias sobre todo al elevado crecimiento del PIB nominal pero también a la apreciación del zloty. Según las previsiones de la primavera de 2008 y partiendo de la hipótesis de que la política económica no cambie, la deuda bruta registrará un descenso más lento este año y en 2009 se acercará al 44 % del PIB.

5. Conclusiones

El déficit de las Administraciones Públicas disminuyó del 6,3 % del PIB en 2003 al 2,0 % en 2007, situándose, pues, por debajo del valor de referencia del 3 % del PIB. La reducción del déficit en 2007 obedeció principalmente al mayor crecimiento económico, que, junto con la contención del gasto (debida en parte a una ejecución incompleta de los planes de inversión), redujo la ratio de gasto más de lo previsto en los planes presupuestarios. La ratio de ingresos se aproximó al objetivo, y los ingresos imprevistos, fruto de una coyuntura económica más favorable, se vieron contrarrestados por los recortes de los impuestos directos y los malos resultados en otras categorías de ingresos. El saldo estructural, es decir, el saldo ajustado en función del ciclo excluidas las medidas puntuales y otras medidas de carácter temporal, mejoró en torno a un 1,5 % del PIB, muy por encima del esfuerzo presupuestario de al menos un 0,5 % recomendado por el Consejo. Según las previsiones de la primavera de 2008 de los servicios de la Comisión, el déficit global debería aumentar hasta el 2,5 % del PIB en 2008 y, suponiendo que las políticas no varíen, hasta el 2,6 % en 2009. Esto indica que se ha logrado situarlo por debajo del máximo del 3 % del PIB de forma creíble y sostenible.

La deuda pública bruta pasó del 47,6 % del PIB en 2006 al 45,4 % en 2007, manteniéndose por debajo del valor de referencia (60 % del PIB). Según las previsiones de la primavera de 2008 de los servicios de la Comisión, la ratio de deuda seguirá disminuyendo hasta situarse en torno al 44 % del PIB en 2009 (suponiendo que no haya cambios en la política económica).

De una evaluación global se desprende que la situación de déficit excesivo en Polonia se ha corregido. Por consiguiente, la Comisión recomienda al Consejo que derogue su decisión relativa a la existencia de un déficit excesivo en Polonia.

Cuadro 2: Evolución presupuestaria (2003-2009)

% del PIB, salvo indicación en contrario|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009|

||||||COM|PC (2)|COM (3)|PC (2)|

Saldo de las Administraciones Públicas|−6,3|−5,7|−4,3|−3,8|−2,0|−2,5|−2,5|−2,6|−2,0|

Total ingresos|38,4|36,9|39,0|40,0|40,4|40,1|40,0|39,7|39,2|

Total gastos|44,6|42,6|43,3|43,8|42,4|42,6|42,5|42,3|41,2|

de los cuales:|− intereses|3,0|2,8|2,8|2,7|2,6|2,7|2,3|2,7|2.3|

– formación bruta de capital fijo|3,3|3,4|3,4|3,9|4,1|4,5|5,2|4,8|5,0|

Saldo primario|−3,3|−2,9|−1,5|−1,1|0,6|0,2|−0,2|0,1|0,3|

Medidas puntuales y otras medidas de carácter temporal|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|

Saldo estructural (1)|−5,9|−5,9|−4,2|−4,0|−2,5|−2,7|−2,8|−2,3|−1,9|

Saldo estructural primario (1)|−2,9|−3,1|−1,4|−1,3|0,1|0,0|−0,5|0,3|0,4|

Pm Crecimiento del PIB real (%)|3,9|5,3|3,6|6,2|6,5|5,3|5,5|5,0|5,0|

Pm Brecha de producción|−1,0|0,4|−0,4|0,6|1,2|0,5|0,7|−0,7|−0,2|

(1) Saldo (primario) ajustado en función del ciclo excluidas las medidas puntuales y otras medidas de carácter temporal.(2) Saldos ajustados en función del ciclo y estructurales y brechas de producción según el programa (cálculos de los servicios de la Comisión a partir de los datos del programa).(3) Supuesto de mantenimiento de la política económica.Fuentes: Previsiones de la primavera de 2008 de los servicios de la Comisión (COM) y actualización de marzo de 2008 del programa de convergencia (PC).|

Recomendación de

DECISIÓN DEL CONSEJO

por la que se deroga la Decisión 2005/183/CE relativa a la existencia de un déficit excesivo en Polonia

EL CONSEJO DE LA UNIÓN EUROPEA,

Visto el Tratado constitutivo de la Comunidad Europea y, en particular, su artículo 104, apartado 12,

Vista la Recomendación de la Comisión,

Considerando lo siguiente:

(1) Mediante la Decisión 2005/183/CE del Consejo, de 5 de julio de 2004 DO L 62 de 9.3.2005, p. 18. , adoptada sobre la base de una recomendación de la Comisión formulada en virtud del artículo 104, apartado 6, del Tratado, se decidió declarar la existencia de un déficit excesivo en Polonia. El Consejo observó que el déficit de las Administraciones Públicas era del 4,1 % del PIB en 2003, por encima del valor de referencia del 3 % del PIB que figura en el Tratado, mientras que la deuda pública bruta se mantenía en el 45,4 % del PIB, por debajo del valor de referencia del 60 % del Tratado. En su Decisión, el Consejo establecía que las cifras del déficit y de la deuda deberían revisarse al alza si los fondos de pensiones de tipo abierto se excluían del sector público a raíz de la decisión de Eurostat relativa a la clasificación de los regímenes de pensiones por capitalización Véanse los comunicados de prensa de Eurostat nº 30/2004 de 2 de marzo de 2004 y nº 117/2004 de 23 de septiembre de 2004. .[15][16]

DO L 62 de 9.3.2005, p. 18.

Véanse los comunicados de prensa de Eurostat nº 30/2004 de 2 de marzo de 2004 y nº 117/2004 de 23 de septiembre de 2004.

(2) El 5 de julio de 2004, de conformidad con el artículo 104, apartado 7, del Tratado y el artículo 3, apartado 4, del Reglamento (CE) nº 1467/97 del Consejo, de 7 de julio de 1997, relativo a la aceleración y clarificación del procedimiento de déficit excesivo DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. Reglamento modificado por el Reglamento (CE) nº 1056/2005 (DO L 174 de 7.7.2005, p. 5). , el Consejo, sobre la base de una recomendación de la Comisión, formuló una recomendación dirigida a Polonia para que este país pusiera fin a su situación de déficit excesivo en 2007 a más tardar. La recomendación se hizo pública.[17]

DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. Reglamento modificado por el Reglamento (CE) nº 1056/2005 (DO L 174 de 7.7.2005, p. 5).

(3) El 28 de noviembre de 2006, el Consejo, sobre la base de una recomendación de la Comisión, decidió, en virtud del artículo 104, apartado 8, que las medidas adoptadas por Polonia resultaban insuficientes DO L 414 de 30.12.2006, p. 81. . El 27 de febrero de 2007, el Consejo, sobre la base de una recomendación de la Comisión, formuló una nueva recomendación de conformidad con el artículo 104, apartado 7, confirmando el plazo de 2007 para la corrección. La recomendación se hizo pública.[18]

DO L 414 de 30.12.2006, p. 81.

(4) En virtud del artículo 104, apartado 12, del Tratado, las Decisiones del Consejo relativas a la existencia de un déficit excesivo deben derogarse cuando el déficit excesivo en el Estado miembro afectado haya sido corregido en opinión del Consejo.

(5) Con arreglo al Protocolo sobre el procedimiento aplicable en caso de déficit excesivo, anejo al Tratado, la Comisión debe proporcionar los datos para la aplicación del procedimiento. En el marco de la aplicación de este Protocolo, los Estados miembros deben notificar los datos relativos a la deuda y el déficit públicos y a otras variables asociadas dos veces al año, esto es, antes del 1 de abril y del 1 de octubre, de conformidad con el artículo 4 del Reglamento (CE) nº 3605/93 del Consejo, de 22 de noviembre de 1993, relativo a la aplicación del Protocolo sobre el procedimiento aplicable en caso de déficit excesivo, anejo al Tratado constitutivo de la Comunidad Europea DO L 332 de 31.12.1993, p. 7. Reglamento modificado en último lugar por el Reglamento (CE) nº 2103/2005 (DO L 337 de 22.12.2005, p. 1). .[19]

DO L 332 de 31.12.1993, p. 7. Reglamento modificado en último lugar por el Reglamento (CE) nº 2103/2005 (DO L 337 de 22.12.2005, p. 1).

(6) Partiendo de los datos proporcionados por la Comisión (Eurostat) de conformidad con el artículo 8 octavo , apartado 1, del Reglamento (CE) nº 3605/93, tras la notificación efectuada por Polonia antes del 1 de abril de 2008, y basándose en las previsiones de la primavera de 2008 de los servicios de la Comisión, pueden extraerse las siguientes conclusiones:

– El déficit de las Administraciones Públicas se redujo del 3,8 % del PIB en 2006 al 2,0 % del PIB en 2007, situándose, pues, por debajo del valor de referencia del 3 % del PIB. Esta cifra debe compararse con el objetivo de un déficit del 3,4 % del PIB, fijado en la actualización del programa de convergencia de noviembre de 2006.

– La reducción del déficit en 2007, muy superior al objetivo, se vio favorecida por un crecimiento del PIB real mucho mayor del que auguraba el programa de convergencia de noviembre de 2006. Además, en relación con el PIB, se redujo el gasto público en transferencias sociales (debido a la falta de indización en 2007), subvenciones, inversiones y retribuciones de los empleados. Globalmente, el gasto total fue un 1,5 % inferior al previsto en el programa de convergencia de noviembre de 2006. La mejora del saldo estructural (esto es, el saldo ajustado en función del ciclo excluidas las medidas puntuales y otras medidas de carácter temporal) se estima en un 1,5 % del PIB en 2007.

– Con un crecimiento del PIB menos elevado que en 2007, las previsiones de la primavera de 2008 anuncian para 2008 un incremento del déficit, que se situaría en el 2,5 % del PIB, todavía por debajo del valor de referencia, debido principalmente a los recortes de las cotizaciones sociales, las desgravaciones en el impuesto sobre la renta de las personas físicas y el aumento de las transferencias sociales y de las inversiones. Esta cifra coincide con el objetivo oficial de déficit fijado en la actualización de marzo de 2008 del programa de convergencia. Para 2009, las previsiones de primavera pronostican una estabilización global del déficit, suponiendo que no haya cambios en las políticas. Esto indica que se ha logrado situar el déficit por debajo del valor de referencia del 3 % de forma creíble y sostenible.

– No obstante, se prevé un ligero deterioro del saldo estructural (0,25 % del PIB) en 2008 y, en la hipótesis de que no haya cambios en las políticas, una mejora en 2009 de alrededor de un tercio de punto porcentual. Esta evolución debe valorarse teniendo en cuenta la necesidad de avanzar hacia el objetivo presupuestario a medio plazo, que, en el caso de Polonia, es un déficit estructural del 1 % del PIB.

– La deuda pública se redujo, pasando del 47,6 % del PIB en 2006 al 45,2 % en 2007. Las previsiones de la primavera de 2008 anuncian un nuevo descenso de la ratio de deuda, que se situaría en torno al 44 % para finales de 2009, muy por debajo del umbral del 60 % del PIB.

(7) En opinión del Consejo, el déficit excesivo de Polonia ha sido corregido y, por consiguiente, procede derogar la Decisión 2005/183/CE.

HA ADOPTADO LA PRESENTE DECISIÓN:

Artículo 1

De una evaluación global se desprende que la situación de déficit excesivo en Polonia se ha corregido.

Artículo 2

Queda derogada la Decisión 2005/183/CE.

Artículo 3

La destinataria de la presente Decisión es la República de Polonia.

Hecho en Bruselas, el

Por el Consejo

El Presidente

[1] DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. Reglamento modificado por el Reglamento (CE) nº 1056/2005 (DO L 174 de 7.7.2005, p. 5).

[2] DO L 332 de 31.12.1993, p. 7. Reglamento modificado en último lugar por el Reglamento (CE) nº 2103/2005 (DO L 337 de 22.12.2005, p. 1).

[3] La notificación más reciente de Polonia puede consultarse en: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

[4] SEC(2004) 826.

[5] DO L 62 de 9.3.2005, p. 18.

[6] Todos los documentos relacionados con el PDE aplicado a Polonia pueden consultarse en: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

[7] DO L 414 de 30.12.2006, p. 81.

[8] En su Recomendación, el Consejo se refería a la actualización de noviembre de 2006 del programa de convergencia, que fijaba como objetivo un déficit del 3,4 % del PIB en 2007 y que «parte del supuesto de que, con vistas a la derogación de la Decisión con arreglo al artículo 104, apartado 12, sobre la existencia de un déficit excesivo, la Comisión y el Consejo podrán tener en cuenta, tal como prevé el artículo 2, apartado 7, del Reglamento (CE) n° 1467/97 del Consejo, el coste presupuestario de la reforma de las pensiones de 1999, [estimado en, aproximadamente, un 2   % del PIB en 2007], conforme a una escala lineal decreciente en una proporción del 60 % en 2007 . Para que Polonia pueda acogerse a la citada disposición, el déficit deberá haber disminuido de manera importante y continua y haber alcanzado un nivel cercano al valor de referencia. Habida cuenta de la marcada y continua disminución del déficit durante el período 2004-2006, la posibilidad de que Polonia se acoja a la referida disposición vendrá determinada por el déficit que se registre en 2007.»

[9] SEC(2007) 1543.

[10] Comunicado de prensa de Eurostat nº 54 de 18 de abril de 2008.

[11] Las ratios de déficit se revisan habitualmente —al alza o a la baja— tras la publicación de los primeros resultados en la notificación de primavera. Para el conjunto de los Estados miembros de la UE, las revisiones suelen ser relativamente leves y, por término medio, prácticamente nulas. Dada la diferencia entre la cifra de déficit notificada para 2007 y el valor de referencia para el déficit, es muy poco probable que las posibles revisiones futuras de las cuentas públicas eleven la ratio de déficit correspondiente a 2007 por encima del 3 % del PIB.

[12] De conformidad con el artículo 2, apartado 7, del Reglamento (CE) nº 1467/97, la decisión de derogar una decisión sobre la existencia de déficit excesivo debe tener en cuenta el coste neto de una reforma de las pensiones que introduzca un régimen mixto que incluya un sistema obligatorio de plena capitalización obligatorio, si el déficit ha disminuido de manera importante y continua y ha alcanzado un nivel cercano al valor de referencia. Puesto que el déficit de las Administraciones Públicas de 2007 se situó por debajo del valor de referencia del 3 %, no es necesario considerar la aplicación de este artículo.

[13] Hasta la fecha, se trata del plan más completo y específico de reforma del gasto, propuesto en 2003 y dirigido a reducir el gasto público en protección social, Administración Pública y ayudas estatales. Entre otras cosas, el plan Hausner sustituyó la indización anual por una indización cada tres años o cuando la inflación acumulada exceda del 5 % (si esta situación se produce antes).

[14] La importante diferencia existente entre la tasa de desempleo registrado y la tasa de desempleo que recogen las encuestas de población activa (alrededor de un 3 % a principios de 2008) parece indicar que hay un margen especialmente amplio para reducir la economía sumergida y estimular la actividad laboral en Polonia. Además, este país tiene una de las tasas de actividad más bajas de la UE (63,5 % en comparación con casi el 71 % en la UE en el segundo semestre de 2007), especialmente en el grupo de los mayores de 55 años. Por otra parte, el fuerte aumento de los ingresos del impuesto de sociedades y del impuesto sobre la renta de las pequeñas empresas estos últimos años en Polonia puede explicarse en parte por un mayor cumplimiento de las obligaciones tributarias a raíz de una reducción de los tipos impositivos, inicialmente altos.

[15] DO L 62 de 9.3.2005, p. 18.

[16] Véanse los comunicados de prensa de Eurostat nº 30/2004 de 2 de marzo de 2004 y nº 117/2004 de 23 de septiembre de 2004.

[17] DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. Reglamento modificado por el Reglamento (CE) nº 1056/2005 (DO L 174 de 7.7.2005, p. 5).

[18] DO L 414 de 30.12.2006, p. 81.

[19] DO L 332 de 31.12.1993, p. 7. Reglamento modificado en último lugar por el Reglamento (CE) nº 2103/2005 (DO L 337 de 22.12.2005, p. 1).

ET

(...PICT...)|EUROOPA ÜHENDUSTE KOMISJON|

Brüssel 11.6.2008

SEK(2008) 2011 lõplik

Soovitus:

NÕUKOGU OTSUS,

millega tühistatakse otsus 2005/183/EÜ ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu kohta Poolas

(komisjoni esitatud)

SELETUSKIRI

1. Taust

Asutamislepingu artikliga 104 on kehtestatud liikmesriikide kohustus hoiduda ülemäärasest riigieelarve puudujäägist ning menetlus selle kindlakstegemiseks ja parandamiseks. Ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust on üksikasjalikumalt kirjeldatud nõukogu määruses (EÜ) nr 1467/97 (ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse rakendamise kiirendamise ja selgitamise kohta) EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. Määrust on muudetud määrusega (EÜ) nr 1056/2005 (ELT L 174, 7.7.2005, lk 5). , mis on stabiilsuse ja kasvu pakti osa. Asutamislepingu artikli 104 lõike 2 kohaselt peab komisjon jälgima eelarvedistsipliini täitmist, võttes aluseks kaks kriteeriumi: a) kas kavandatud või tegeliku eelarvepuudujäägi suhe sisemajanduse kogutoodangusse ületab 3 % suuruse kontrollväärtuse, välja arvatud juhul, kui see suhe on oluliselt ja pidevalt langenud ning jõudnud kontrollväärtuse lähedasele tasemele või kui kontrollväärtuse ületamine on ainult erandlik ja ajutine ning suhe on kontrollväärtuse lähedane; ja b) kas riigivõla suhe sisemajanduse kogutoodangusse ületab 60 % suuruse kontrollväärtuse, välja arvatud juhul, kui see suhe väheneb piisavalt ning läheneb kontrollväärtusele rahuldava kiirusega.[1]

EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. Määrust on muudetud määrusega (EÜ) nr 1056/2005 (ELT L 174, 7.7.2005, lk 5).

Asutamislepingule lisatud ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitleva protokolli kohaselt esitab komisjon andmed ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse rakendamiseks. Selle protokolli kohaldamise osana peavad liikmesriigid vastavalt nõukogu määruse (EÜ) nr 3605/93 EÜT L 332, 31.12.1993, lk 7. Määrust on muudetud määrusega (EÜ) nr 2103/2005 (ELT L 337, 22.12.2005, lk 1). artiklile 4 esitama kaks korda aastas (enne 1. aprilli ja 1. oktoobrit) andmed valitsemissektori eelarve puudujäägi ja võla kohta ning muud seotud muutujad Viimased andmed Poola kohta on kättesaadavad veebilehel: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . . Nagu alltoodud kastis selgitatakse, oli Poola nende riikide seas, kes said kasutada Eurostati 2. märtsi 2004. aasta otsuse (kogumispensioniskeemide liigitamise kohta) rakendamisel üleminekuperioodi ning tulenevalt sellest teatas puudujäägi- ja võlanäitajaid kuni 2007. aasta märtsini ilma 1999. aasta pensionireformi netomaksumuseta (mis praegu moodustab umbes 2 % SKTst aastas). Alates sellest ajast on puudujäägi- ja võlanäitajaid teatatud vastavalt Eurostati otsusele. Kõik käesolevas dokumendis toodud näitajad on kooskõlas Eurostati otsusega, kui sõnaselgelt teisiti ei öelda.[2][3]

EÜT L 332, 31.12.1993, lk 7. Määrust on muudetud määrusega (EÜ) nr 2103/2005 (ELT L 337, 22.12.2005, lk 1).

Viimased andmed Poola kohta on kättesaadavad veebilehel:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

Teabekast: pensioniskeemide liigitamine

Tavaliselt on riigi pensionisüsteemis erinevaid sambaid, näiteks ümberjaotus- ehk kapitaliseerimata skeemid ja kogumisskeemid; peale selle võivad pensioniskeemid olla kindlaksmääratud väljamaksetega või kindlaksmääratud sissemaksetega.

Kui pensioniskeem liigitatakse valitsemissektori alla, on kogutavad sissemaksed ja väljamakstavad hüvitised osa valitsemissektori tuludest ja kulutustest ning mõjutavad valitsemissektori tasakaalu. Kui pensioniskeem kuulub mujale kui valitsemissektori alla, ei mõjuta selle sissemaksed ja hüvitised valitsemissektori eelarve tasakaalu. Raamatupidamiseeskirjades ESA95 öeldakse, et valitsemissektori alla liigitatakse pensioniskeemid, mida „kehtestavad, kontrollivad ja finantseerivad valitsusasutused”.

2. märtsil 2004 täpsustas Eurostat, et kindlaksmääratud sissemaksetega pensioniskeemid ei vasta nimetatud kriteeriumidele, sest selliste süsteemide kaudu makstavad pensionid (1) sõltuvad peamiselt finantsturgude tulemustest (s.t ei ole valitsuse kontrolli all) ning (2) neid rahastatakse varudest, mille omanik majanduse seisukohalt ei ole valitsus. Isegi kui need on kohustuslikud või kui neid haldab valitsus (näiteks kui neid haldab sama valitsusasutus, mis vastutab ümberjaotusskeemi eest) või kui valitsus tagab teatava minimaalse pensioni, ei tohiks kindlaksmääratud sissemaksetega kogumispensioniskeeme liigitada valitsemissektori alla (*).

Nimetatud otsuse rakendamiseks anti 2007. aasta kevadel (2007. aasta esimene teade) aeguv üleminekuperiood (**).

(*) Eurostati pressiteade nr 30/2004, 2. märts 2004.

(*) Eurostati pressiteade nr 117/2004, 23. september 2004.

12. mail 2004 algatas komisjon artikli 104 lõikes 3 sätestatud aruande vastuvõtmisega Poola suhtes ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse, mis põhines valitsemissektori eelarve puudujäägil 4,1% SKTst (arvestamata pensionireformi maksumust) 2003. aastal SE K(2004) 826 (lõplik). . Komisjoni soovituse alusel otsustas nõukogu 5. juulil 2004. aastal, et Poolal on artikli 104 lõike 6 kohane ülemäärane eelarvepuudujääk ELT L 62, 9.3.2005, lk 18. . Nõukogu otsuses öeldi, et kui kogumispensioniskeemid jäetaks vastavalt Eurostati kogumispensioniskeemide liigitamist käsitlevale otsusele valitsemissektorist välja, tuleks puudujäägi- ja võlanäitajaid suuremaks kohandada (vaata teabekasti). Tuginedes samuti komisjoni soovitusele, esitas nõukogu samal ajal artikli 104 lõike 7 kohaselt Poolale soovitused parandada ülemäärane eelarvepuudujääk hiljemalt 2007. aastaks Kõik Poola ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevad dokumendid on kättesaadavad veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. . 28. novembril 2006 otsustas nõukogu komisjoni soovituse alusel vastavalt artikli 104 lõikele 8, et Poola selleks ajaks võetud meetmed olid ebapiisavad ELT L 414, 30.12.2006, lk 81. . 27. veebruaril 2007 andis nõukogu komisjoni soovituse alusel välja uued artikli 104 lõike 7 kohased soovitused.[4][5][6][7]

SE K(2004) 826 (lõplik).

ELT L 62, 9.3.2005, lk 18.

Kõik Poola ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevad dokumendid on kättesaadavad veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

ELT L 414, 30.12.2006, lk 81.

Oma teises artikli 104 lõike 7 kohases soovituses soovitas nõukogu Poolal likvideerida ülemäärane eelarvepuudujääk algseks tähtajaks (2007), vähendada valitsemissektori puudujääki kindlalt ja püsivalt ning tagada selleks struktuurse tasakaalu paranemine (s.o tsükliliselt kohandatud eelarvetasakaal, võtmata arvesse ühekordseid ja ajutisi meetmeid) 2007. aastal vähemalt 0,5 % võrra SKTst võrreldes 2006. aastaga. Nõukogu kehtestas Poolale tulemuslike meetmete võtmiseks tähtaja 27. august 2007. Lisaks kutsus nõukogu Poolat tagama, et pärast ülemäärase eelarvepuudujäägi likvideerimist jätkataks eelarve puhul liikumist keskmise pikkusega perioodi eesmärgi – struktuurse puudujäägi 1 % SKTst – suunas.

Tabel 1. Parandused, mille nõukogu kinnitas 27. veebruaril 2007

% SKTst, kui ei ole osutatud teisiti|2006|2007|

Valitsemissektori eelarve tasakaalstruktuurse tasakaalu muutusp.m.: SKT reaalkasv (%)|−3,95,4|puudujääk 3 Oma soovituses viitas nõukogu lähenemisprogrammi 2006. aasta novembris ajakohastatud versioonile, milles on 2007. aasta sihiks seatud puudujääk 3,4 % ja „ eeldatakse, et ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu käsitleva otsuse tühistamiseks EÜ asutamislepingu artikli 104 lõike 12 alusel võivad komisjon ja nõukogu vastavalt nõukogu määruse (EÜ) nr 1467/97 artikli 2 lõikele 7 võtta arvesse Poola 1999. aasta pensionireformi maksumust eelarve jaoks [2007. aastal hinnanguliselt umbes 2 % SKTst] lineaarselt väheneval meetodil, mille järgi 2007. aastal võetaks maksumusest arvesse 60 % “ . Nõukogu tuletab meelde, et selleks, „ et Poola saaks seda sätet kasutada, peaks tema eelarve puudujääk olema oluliselt ja pidevalt vähenenud ning jõudnud kontrollväärtuse lähedasele tasemele. Kuna Poola eelarve puudujääk on aastatel 2004–2006 oluliselt ja pidevalt vähenenud, määrab selle sätte Poola suhtes kohaldamise võimalikkuse 2007. aasta eelarvepuudujääk ” ning edasised väljavaated.Oma soovituses viitas nõukogu lähenemisprogrammi 2006. aasta novembris ajakohastatud versioonile, milles on 2007. aasta sihiks seatud puudujääk 3,4 % ja „ eeldatakse, et ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu käsitleva otsuse tühistamiseks EÜ asutamislepingu artikli 104 lõike 12 alusel võivad komisjon ja nõukogu vastavalt nõukogu määruse (EÜ) nr 1467/97 artikli 2 lõikele 7 võtta arvesse Poola 1999. aasta pensionireformi maksumust eelarve jaoks [2007. aastal hinnanguliselt umbes 2 % SKTst] lineaarselt väheneval meetodil, mille järgi 2007. aastal võetaks maksumusest arvesse 60 % “ . Nõukogu tuletab meelde, et selleks, „ et Poola saaks seda sätet kasutada, peaks tema eelarve puudujääk olema oluliselt ja pidevalt vähenenud ning jõudnud kontrollväärtuse lähedasele tasemele. Kuna Poola eelarve puudujääk on aastatel 2004–2006 oluliselt ja pidevalt vähenenud, määrab selle sätte Poola suhtes kohaldamise võimalikkuse 2007. aasta eelarvepuudujääk ” ning edasised väljavaated.vähemalt +0,55,1|

Märkus : struktuurne tasakaal = tsükliliselt kohandatud eelarvetasakaal, v.a ühekordsed ja muud ajutised meetmed.

Allikas : artikli 10 lõike 7 kohane nõukogu soovitus ning SKT reaalkasvu puhul nõukogu arvamus 2006. aasta novembris ajakohastatud lähenemisprogrammi kohta, mõlemad võeti vastu 27. veebruaril 2007.

20. novembril 2007, s.o pärast nõukogu soovituses tegutsemiseks määratud tähtaega, võttis komisjon vastu teatise nõukogule, milles järeldati, et meetmed, mida Poola oli võtnud vastuseks nõukogu soovitusele, olid soovitusega kooskõlas. Kuigi komisjon väljendas muret ülemäärase eelarvepuudujäägi paranemise püsimise pärast 2008. ja 2009. aastal, ei soovitatud selles etapis ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse raames täiendavaid samme astuda SE K(2007)1543 (lõplik). . Oma 4. detsembri 2007. aasta istungil nõustus nõukogu selle hinnanguga. Nii komisjon kui ka nõukogu kutsusid Poola ametiasutusi esitama võimalikult kiiresti ajakohastatud lähenemisprogramm, milles kirjeldataks keskmise pikkusega perioodi strateegiat kogu seadusandluse puhul ning mis oleks kooskõlas ülemäärase eelarvepuudujäägi püsiva vähendamisega ja edasise liikumisega keskmise pikkusega perioodi eesmärgi suunas. Uus programm esitati 2008. aasta märtsi lõpus. Komisjon teeb ettepaneku võtta koos käesolevaga soovitatava nõukogu otsusega vastu ka nõukogu arvamus nimetatud programmi kohta.[9]

SE K(2007)1543 (lõplik).

Artikli 104 lõike 12 kohaselt tuleb nõukogu otsus ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu kohta komisjoni soovituse alusel tühistada, kui ülemäärane eelarvepuudujääk on nõukogu arvates asjaomases liikmesriigis likvideeritud.

2. Puudujäägi muutumine viimastel aastatel

Enne 2008. aasta aprilli esitatud Poola aruande alusel esitatud komisjoni (Eurostat) andmete kohaselt vähenes valitsemissektori puudujääk pärast suurimat puudujääki – 6,3 % 2003. aastal – keskmiselt rohkem kui 1 % võrra aastas ning jõudis 2007. aastaks 2 % tasemele Eurostati pressiteade nr 54, 18. aprill 2008. ,  Tavaliselt korrigeeritakse puudujäägi suhtarve – üles- või allapoole – pärast kevadises teates sisalduvate esimeste tulemuste avaldamist. ELi liikmesriikides tervikuna on korrigeerimine tavaliselt suhteliselt väike ning keskmine ei erine nullist oluliselt. Praegu teatatud 2007. aasta puudujäägi ja puudujäägi kontrollväärtuse vahet silmas pidades on väga vähe tõenäoline, et valitsemissektori arvepidamise võimalikud tulevased parandused suurendaksid puudujäägi üle 3 % SKTst. ,  Vastavalt määruse (EÜ) nr 1467/97 artikli 2 lõikele 7 tuleb juhul, kui eelarvepuudujääk on oluliselt ja jätkuvalt vähenenud ning jõudnud kontrollväärtuse lähedasele tasemele, võtta ülemäärase eelarvepuudujäägi otsuse tühistamise otsust tehes arvesse sellise pensionireformi elluviimise netomaksumust, millega kehtestatakse mitmesambaline süsteem, mis sisaldab kohustuslikku, täielikult finantseeritud pensionisammast. Kuna 2007. aasta valitsemissektori puudujääk oli madalam 3 % kontrollväärtusest, ei ole selle artikli kohaldamist vaja kaaluda. . Tulemused olid sihiks seatutest üldiselt paremad tänu positiivse üllatusena tulnud kasvule, mis tõi kaasa lisatulu, samuti tänu kuluplaanide mittetäielikule täitmisele.[10][11][12]

Eurostati pressiteade nr 54, 18. aprill 2008.

Tavaliselt korrigeeritakse puudujäägi suhtarve – üles- või allapoole – pärast kevadises teates sisalduvate esimeste tulemuste avaldamist. ELi liikmesriikides tervikuna on korrigeerimine tavaliselt suhteliselt väike ning keskmine ei erine nullist oluliselt. Praegu teatatud 2007. aasta puudujäägi ja puudujäägi kontrollväärtuse vahet silmas pidades on väga vähe tõenäoline, et valitsemissektori arvepidamise võimalikud tulevased parandused suurendaksid puudujäägi üle 3 % SKTst.

Vastavalt määruse (EÜ) nr 1467/97 artikli 2 lõikele 7 tuleb juhul, kui eelarvepuudujääk on oluliselt ja jätkuvalt vähenenud ning jõudnud kontrollväärtuse lähedasele tasemele, võtta ülemäärase eelarvepuudujäägi otsuse tühistamise otsust tehes arvesse sellise pensionireformi elluviimise netomaksumust, millega kehtestatakse mitmesambaline süsteem, mis sisaldab kohustuslikku, täielikult finantseeritud pensionisammast. Kuna 2007. aasta valitsemissektori puudujääk oli madalam 3 % kontrollväärtusest, ei ole selle artikli kohaldamist vaja kaaluda.

2007. aasta valitsemissektori puudujääk oli 2,0 % SKTst, mis erineb 2006. aasta novembri lähenemisprogrammis prognoositud 3,4 %st. Peamine põhjus oli eeldatust palju suurem SKT reaal- ja nominaalkasv, kuid piirati ka kulutusi. Eelkõige võimaldas äriühingute suur kasumlikkus piirata toetuste kasvu, samal ajal kui tööpuuduse kiire vähenemine ning Hausneri kava Seni põhjalikem ja selgeim kulutuste reformimise üritus, mille ettepanek tehti 2003. aastal ja mille eesmärk oli vähendada avalikke kulutusi sotsiaalkaitsele, avalikule haldusele ja riigiabile. Muuhulgas asendas Hausneri kava iga-aastase indekseerimise indekseerimisega pärast kumulatiivse inflatsiooni jõudmist üle 5 % või iga kolme aasta järel (olenevalt sellest, kumb sündmus jõuab kätte varem). kohaselt indekseerimata jätmine ohjeldas sotsiaalmaksete kasvu. Lisaks maksti avaliku sektori töötajatele hüvitisi kavandatust vähem. Ka valitsemissektori investeeringud olid prognoositust väiksemad, kuna ELi vahendite kasutamine edenes kavandatust aeglasemalt. Üldiselt oli kulutuste suhe SKTsse 1,5 % väiksem kui 2006. aasta novembris prognoositi. Tulude poolt vaadatuna oli kaudsetest maksudest ja sotsiaalmaksust saadud tulu suurem, kui 2006. aasta novembris ennustati, peamiselt tänu tööhõive ja palga palju suuremale kasvule. Neile positiivsetele üllatustele vastukaaluks olid tulemused halvemad teiste tuluartiklite puhul (otseste maksude puhul tulenevalt maksuastmete tõstmisest). Kokkuvõttes oli tulemuseks kavandatust pisut väiksem tulude suhe.[13]

Seni põhjalikem ja selgeim kulutuste reformimise üritus, mille ettepanek tehti 2003. aastal ja mille eesmärk oli vähendada avalikke kulutusi sotsiaalkaitsele, avalikule haldusele ja riigiabile. Muuhulgas asendas Hausneri kava iga-aastase indekseerimise indekseerimisega pärast kumulatiivse inflatsiooni jõudmist üle 5 % või iga kolme aasta järel (olenevalt sellest, kumb sündmus jõuab kätte varem).

3. Puudujäägiprognoosid aastateks 2008–2009 ja pärast seda

2008. aastaks ennustatakse komisjoni talituste 2008. aasta kevadprognoosis, et valitsemissektori eelarve puudujääk tõuseb 2,5 %ni SKTst, mis on kooskõlas lähenemisprogrammi 2008. aasta märtsi versiooniga. SKT kasvu oodatakse 2008. ja 2009. aastal vastavalt 5,3 % ja 5 %. Komisjoni talitused ennustavad, et eratarbimine suureneb sotsiaalmaksude alandamise tõttu 2008. aastal 5,6 %ni ning väheneb 2009. aastal tarbijate kindlustunnet vähendavate halvenevate välistingimuste tõttu 4,7 %ni.

Valitsemissektori eelarve puudujäägi kasv tuleneb Poola 2008. aasta eelarvest, millesse on kavandatud keskvalitsuse saldo (mitte ESA95) vähenemine 2008. aastal võrreldes 2007. aastaga umbes 0,8 % võrra SKTst rea puudujääki suurendavate meetmete tõttu, mis võeti vastu enne 2007. aasta oktoobrit. Enamik neist vähendavad valitsuse tulusid, näiteks sotsiaalmaksu teistkordne alandamine ja üksikisiku tulumaksuvabastus peredele. Kulude poolel nähakse 2008. aasta eelarves ette suuremad avaliku sektori investeeringud ning taastatakse pensionide ja puuetega inimeste toetuste iga-aastane helde (inflatsioon pluss palgakasv) indekseerimine. Puudujääki suurendavaid meetmeid korvavad osaliselt maksukohustuse täitmise paranemine, maksustatava tulu kasv ning ELi maksude ühtlustamisega seotud aktsiisimaksu tõus.

2009. aastalt oodatakse poliitika muutumatuse eeldusel põhinevas komisjoni 2008. aasta kevadprognoosis valitsussektori puudujäägi marginaalset kasvu 2,6 %ni SKTst. Lähenemisprogrammi 2008. aasta märtsi versioonis, milles eeldatakse mingite seni täpsustamata puudujääki vähendavate meetmete rakendamist, nähakse ette valitsemissektori puudujääk 2,0 % SKTst.

Kevadprognoosis ennustatakse struktuurse puudujäägi suurenemist 2008. aastal umbes 0,25 % võrra SKTst, kuid vähenemist 2009. aastal umbes ⅓ % võrra maksukoormuse vähendamisest tuleneva olukorra paranemise tõttu tööturul Poolas näib olevat eriti suur potentsiaal varimajanduse vähendamiseks ja tööturu aktiviseerimiseks, millele viitab registreeritud tööpuuduse ja tööjõu-uuringutest saadud tööpuuduse näitajate oluline erinevus (2008. aasta alguses umbes 3 %). Poolal on lisaks üks ELi väiksemaid tööturul osalemise määrasid (2007. aasta teisel poolel 63,5 % – võrdluseks peaaegu 71 % ELis), eriti vanemate kui 55aastaste seas. Samuti võib ettevõtte tulumaksu ja väikeettevõtete poolt kinni peetava üksikisiku tulumaksu tulude järsku kasvu viimastel aastatel osaliselt seletada algselt kõrgete maksumäärade alandamisest tuleneva parema maksukohustuste täitmisega. .[14]

Poolas näib olevat eriti suur potentsiaal varimajanduse vähendamiseks ja tööturu aktiviseerimiseks, millele viitab registreeritud tööpuuduse ja tööjõu-uuringutest saadud tööpuuduse näitajate oluline erinevus (2008. aasta alguses umbes 3 %). Poolal on lisaks üks ELi väiksemaid tööturul osalemise määrasid (2007. aasta teisel poolel 63,5 % – võrdluseks peaaegu 71 % ELis), eriti vanemate kui 55aastaste seas. Samuti võib ettevõtte tulumaksu ja väikeettevõtete poolt kinni peetava üksikisiku tulumaksu tulude järsku kasvu viimastel aastatel osaliselt seletada algselt kõrgete maksumäärade alandamisest tuleneva parema maksukohustuste täitmisega.

2008. aasta märtsi lähenemisprogrammis tutvustatud eelarvestrateegia peaeesmärk on saavutada keskmise pikkusega perioodi eelarve-eesmärk – struktuurne puudujääk 1 % SKTst – 2011. aastaks, st üks aasta pärast programmiperioodi lõppu. Eelarvet kohandatakse kulutuste osas ning see on lükatud aastatesse 2009 ja 2010.

4. Võla muutumine ja sellega seotud prognoosid

Pärast jõudmist 2006. aastal tipptasemele 47,6 % SKTst, näib võla suhe vähenevat. 2007. aastal saavutati võla oluline vähenemine, kui suhe vähenes peaaegu 2,5 % võrra – 45,2 %ni SKTst peamiselt tänu SKT suurele nominaalkasvule, kuid ka zloti odavnemisele. Sel ja järgmisel aastal oodatakse poliitika muutumatuse eeldusel põhinevas 2008. aasta kevadprognoosis aeglasemat koguvõla vähenemist kuni umbes 44 %ni SKTst aastal 2009.

5. Järeldused

Valitsemissektori eelarve puudujääk vähenes 6,3 %lt SKTst 2003. aastal 2,0 %le 2007. aastal, st allapoole kontrollväärtust 3 % SKTst. Puudujäägi vähenemine 2007. aastal peegeldas peamiselt suuremat majanduskasvu, mis koos kulutuste piiramisega (mis osaliselt tulenes investeerimiskavade mittetäielikust täitmisest) vähendas kulude suhet võrreldes eelarves kavandatuga. Tulude suhe jäi eesmärgi lähedale koos soodsatest majandustingimustest tulnud lisatuludega, mida tasakaalustasid otseste maksude vähendamine ning muude tulukategooriate alalaekumine. Struktuurne tasakaal, s.o tsükliliselt kohandatud eelarvetasakaal, v.a ühekordsed ja muud ajutised meetmed, paranes umbes 1 % võrra SKTst, mis ületas selgelt nõukogu soovitatud eelarvepoliitilist pingutust parandada tasakaalu vähemalt 0,5 % võrra. Komisjoni talituste 2008. aasta kevadprognoosi kohaselt oodatakse nominaalpuudujäägi kasvu 2008. aastal 2,5 %ni SKTst ning poliitika muutumatuse korral 2,6 %ni 2009. aastal. Sellest nähtub, et puudujääk on toodud 3 % ülempiirist allapoole kindlalt ja püsivalt.

Valitsemissektori koguvõlg vähenes 47,6 %-lt SKTst 2006. aastal 45,4 %ni 2007. aastal, st allapoole kontrollväärtust 60 % SKTst. Komisjoni talituste 2008. aasta kevadprognoosis ennustatakse, et võla suhe väheneb veelgi – 2009. aastal 44 %ni SKTst (poliitika muutumatuse korral).

Üldhinnangust võib järeldada, et ülemäärane eelarvepuudujääk Poolas on likvideeritud. Seda arvestades soovitab komisjon nõukogul tühistada otsuse ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu kohta Poolas.

Tabel 2. Eelarve muutumine aastatel 2003–2009

% SKTst, kui ei ole osutatud teisiti|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009|

||||||KOM|LP (2)|KOM (3)|LP (2)|

Valitsemissektori eelarve tasakaal|−6,3|−5,7|−4,3|−3,8|−2,0|−2,5|−2,5|−2,6|−2,0|

Kogutulud|38,4|36,9|39,0|40,0|40,4|40,1|40,0|39,7|39,2|

Kogukulud|44,6|42,6|43,3|43,8|42,4|42,6|42,5|42,3|41,2|

millest|− intressikulu|3,0|2,8|2,8|2,7|2,6|2,7|2,3|2,7|2,3|

– kapitali kogumahutus põhivarasse|3,3|3,4|3,4|3,9|4,1|4,5|5,2|4,8|5,0|

Esmane tasakaal|−3,3|−2,9|−1,5|−1,1|0,6|0,2|−0,2|0,1|0,3|

Ühekordsed ja ajutised meetmed|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|

Struktuurne tasakaal (1)|−5,9|−5,9|−4,2|−4,0|−2,5|−2,7|−2,8|−2,3|−1,9|

Struktuurne esmane tasakaal (1)|−2,9|−3,1|−1,4|−1,3|0,1|0,0|−0,5|0,3|0,4|

Pm SKT reaalkasv (%)|3,9|5,3|3,6|6,2|6,5|5,3|5,5|5,0|5,0|

Pm SKT lõhe|−1,0|0,4|−0,4|0,6|1,2|0,5|0,7|−0,7|−0,2|

(1) Tsükliliselt kohandatud (esmane) eelarvetasakaal, v.a ühekordsed ja ajutised meetmed.(2) Programmi raames esitatud teabe alusel komisjoni talituste poolt arvutatud tsükliliselt kohandatud eelarvetasakaalud ja SKT lõhed vastavalt programmile.(3) Poliitika muutumatuse eeldusel.Allikad: komisjoni talituste 2008. aasta kevadprognoos (KOM) ja lähenemisprogrammi 2008. aasta märtsis ajakohastatud versioon (LP).|

Soovitus:

NÕUKOGU OTSUS,

millega tühistatakse otsus 2005/183/EÜ ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu kohta Poolas

EUROOPA ÜHENDUSTE KOMISJON,

võttes arvesse Euroopa Ühenduse asutamislepingut, eriti selle artikli 104 lõiget 2,

võttes arvesse komisjoni soovitust

ning arvestades järgmist:

(1) 5. juuli 2004. aasta otsusega 2005/183/EÜ ELT L 62, 9.3.2005, lk 18. , järgides komisjoni soovitust vastavalt asutamislepingu artikli 104 lõikele 6, otsustas nõukogu, et Poolal on ülemäärane eelarvepuudujääk. Nõukogu märkis, et valitsemissektori üldine puudujääk oli 2003. aastal 4,1 % SKTst ehk suurem kui asutamislepingus sätestatud kontrollväärtus 3 %, samal ajal kui valitsuse koguvõlg moodustas 45,4 % SKTst ehk vähem kui asutamislepingus sätestatud kontrollväärtus 60 %. Nõukogu otsuses öeldi, et kui kogumispensioniskeemid jäetaks vastavalt Eurostati kogumispensioniskeemide liigitamist käsitlevale otsusele valitsemissektori eelarvest välja, tuleks puudujäägi- ja võlanäitajaid suuremaks parandada Eurostati pressiteated nr 30/2004, 2. märts 2004, ja nr 117/2004, 23. september 2004. .[15][16]

ELT L 62, 9.3.2005, lk 18.

Eurostati pressiteated nr 30/2004, 2. märts 2004, ja nr 117/2004, 23. september 2004.

(2) Asutamislepingu artikli 104 lõike 7 ning nõukogu 7. juuli 1997. aasta määruse (EÜ) nr 1467/97 (ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse rakendamise kiirendamise ja selgitamise kohta) EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. Määrust on muudetud määrusega (EÜ) nr 1056/2005 (ELT L 174, 7.7.2005, lk 5). artikli 3 lõike 4 kohaselt võttis nõukogu komisjoni soovitusel 5. juulil 2004. aastal vastu Poolale adresseeritud soovituse, mille eesmärk oli likvideerida ülemäärane eelarvepuudujääk hiljemalt 2007. aasta lõpuks. Soovitus avalikustati.[17]

EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. Määrust on muudetud määrusega (EÜ) nr 1056/2005 (ELT L 174, 7.7.2005, lk 5).

(3) 28. novembril 2006 otsustas nõukogu komisjoni soovituse alusel vastavalt asutamislepingu artikli 104 lõikele 8, et Poola selleks ajaks võetud meetmed ei olnud piisavad ELT L 414, 30.12.2006, lk 81. . 27. veebruaril 2007 andis nõukogu komisjoni soovitusel välja uue artikli 104 lõike 7 kohase soovituse, milles kinnitas likvideerimise tähtajana 2007. aastat. Soovitus avalikustati.[18]

ELT L 414, 30.12.2006, lk 81.

(4) Asutamislepingu artikli 104 lõike 12 kohaselt tuleb nõukogu otsus ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu kohta tühistada, kui ülemäärane eelarvepuudujääk on nõukogu arvates asjaomases liikmesriigis likvideeritud.

(5) Asutamislepingule lisatud ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitleva protokolli kohaselt esitab komisjon andmed, mis on vajalikud menetluse rakendamiseks. Nimetatud protokolli kohaldamise osana peavad liikmesriigid vastavalt nõukogu 22. novembri määruse (EÜ) nr 3605/93 (Euroopa Ühenduse asutamislepingule lisatud ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitleva protokolli kohaldamise kohta) EÜT L 332, 31.12.1993, lk 7. Määrust on muudetud määrusega (EÜ) nr 2103/2005 (ELT L 337, 22.12.2005, lk 1). artiklile 4 esitama kaks korda aastas (enne 1. aprilli ja 1. oktoobrit) andmed valitsemissektori eelarve puudujäägi ja võla kohta ning muud seotud muutujad.[19]

EÜT L 332, 31.12.1993, lk 7. Määrust on muudetud määrusega (EÜ) nr 2103/2005 (ELT L 337, 22.12.2005, lk 1).

(6) Nende andmete alusel, mis komisjon (Eurostat) esitas vastavalt määruse (EÜ) nr 3605/93 artikli 8g lõikele 1 pärast Poola enne 1. aprilli 2008 esitatud teatist, ning komisjoni talituste 2008. aasta kevadprognoosi alusel on võimalik teha järgmised järeldused:

– valitsemissektori eelarve puudujääk vähenes 3,8 %lt SKTst 2006. aastal 2,0 %le SKTst 2007. aastal, mis on vähem kui puudujäägi kontrollväärtus 3 % SKTst. Võrdluseks: 2006. aasta novembris ajakohastatud lähenemisprogrammis seatud sihiks oli 3,4 % SKTst;

– sihtmääraga võrreldes palju väiksema puudujäägi põhjuseks oli 2006. aasta novembri lähenemisprogrammis eeldatust palju suurem SKT kasv. Lisaks kulutas valitsus väiksema osa SKTst sotsiaalmaksetele (indekseerimise puudumise tõttu 2007. aastal), toetustele, investeeringutele ja töötajate hüvitistele. Kokkuvõttes olid kogukulutused 2006. aasta novembri lähenemisprogrammis kavandatust 1,5 % väiksemad. Struktuurne tasakaal (s.o tsükliliselt parandatud eelarvetasakaal, võtmata arvesse ühekordseid ja ajutisi meetmeid) paranes 2007. aastal hinnanguliselt 1,5 % võrra SKTst;

– 2007. aastaga võrreldes väiksema SKT kasvu juures ennustatakse 2008. aasta kevadprognoosis puudujäägi suurenemist 2008. aastal 2,5 %ni SKTst, kuid alla kontrollväärtuse, peamiselt sotsiaalmaksude vähendamise, üksikisiku tulumaksuvabastuse ning sotsiaalmaksete ja investeeringute kasvu tõttu. See on sama kui 2008. aasta märtsis ajakohastatud lähenemisprogrammis ametlikult sihiks seatud puudujääk. 2009. aasta puhul oodatakse kevadprognoosi kohaselt poliitika muutumatuse korral puudujäägi jäämist enam-vähem samaks. Sellest nähtub, et puudujääk on toodud 3 % kontrollväärtusest allapoole kindlalt ja püsivalt;

– struktuurse tasakaalu puhul prognoositakse siiski selle väikest halvenemist 0,25 % võrra SKTst 2008. aastal ning poliitika muutumatuse korral paranemist ⅓ % võrra 2009. aastal. Selle vaatlemisel tuleb silmas pidada vajadust liikuda eelarveseisundi keskmise pikkusega perioodi eesmärgi suunas, mis Poola puhul on struktuurse tasakaalu tase 1 % SKTst;

– valitsemissektori võlg vähenes 47,6 %lt 2006. aastal 45,2 %le 2007. aastal. 2008. aasta kevadprognoosis ennustatakse, et võla suhe jääb endiselt alla kontrollväärtust, milleks on 60 % SKTst, ning väheneb jätkuvalt umbes 44 %ni 2009. aasta lõpuks.

(7) Nõukogu on arvamusel, et ülemäärane eelarvepuudujääk Poolas on likvideeritud ning seega tuleks otsus 2005/183/EÜ tühistada,

ON VASTU VÕTNUD KÄESOLEVA OTSUSE:

Artikkel 1

Üldhinnangust järeldub, et ülemäärane eelarvepuudujääk Poolas on likvideeritud.

Artikkel 2

Otsus 2005/183/EÜ tühistatakse.

Artikkel 3

Käesolev otsus on adresseeritud Poolale.

Brüssel,

Nõukogu nimel

eesistuja

[1] EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. Määrust on muudetud määrusega (EÜ) nr 1056/2005 (ELT L 174, 7.7.2005, lk 5).

[2] EÜT L 332, 31.12.1993, lk 7. Määrust on muudetud määrusega (EÜ) nr 2103/2005 (ELT L 337, 22.12.2005, lk 1).

[3] Viimased andmed Poola kohta on kättesaadavad veebilehel: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

[4] SE K(2004) 826 (lõplik).

[5] ELT L 62, 9.3.2005, lk 18.

[6] Kõik Poola ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevad dokumendid on kättesaadavad veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

[7] ELT L 414, 30.12.2006, lk 81.

[8] Oma soovituses viitas nõukogu lähenemisprogrammi 2006. aasta novembris ajakohastatud versioonile, milles on 2007. aasta sihiks seatud puudujääk 3,4 % ja „ eeldatakse, et ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu käsitleva otsuse tühistamiseks EÜ asutamislepingu artikli 104 lõike 12 alusel võivad komisjon ja nõukogu vastavalt nõukogu määruse (EÜ) nr 1467/97 artikli 2 lõikele 7 võtta arvesse Poola 1999. aasta pensionireformi maksumust eelarve jaoks [2007. aastal hinnanguliselt umbes 2 % SKTst] lineaarselt väheneval meetodil, mille järgi 2007. aastal võetaks maksumusest arvesse 60 % “ . Nõukogu tuletab meelde, et selleks, „ et Poola saaks seda sätet kasutada, peaks tema eelarve puudujääk olema oluliselt ja pidevalt vähenenud ning jõudnud kontrollväärtuse lähedasele tasemele. Kuna Poola eelarve puudujääk on aastatel 2004–2006 oluliselt ja pidevalt vähenenud, määrab selle sätte Poola suhtes kohaldamise võimalikkuse 2007. aasta eelarvepuudujääk ” ning edasised väljavaated.

[9] SE K(2007)1543 (lõplik).

[10] Eurostati pressiteade nr 54, 18. aprill 2008.

[11] Tavaliselt korrigeeritakse puudujäägi suhtarve – üles- või allapoole – pärast kevadises teates sisalduvate esimeste tulemuste avaldamist. ELi liikmesriikides tervikuna on korrigeerimine tavaliselt suhteliselt väike ning keskmine ei erine nullist oluliselt. Praegu teatatud 2007. aasta puudujäägi ja puudujäägi kontrollväärtuse vahet silmas pidades on väga vähe tõenäoline, et valitsemissektori arvepidamise võimalikud tulevased parandused suurendaksid puudujäägi üle 3 % SKTst.

[12] Vastavalt määruse (EÜ) nr 1467/97 artikli 2 lõikele 7 tuleb juhul, kui eelarvepuudujääk on oluliselt ja jätkuvalt vähenenud ning jõudnud kontrollväärtuse lähedasele tasemele, võtta ülemäärase eelarvepuudujäägi otsuse tühistamise otsust tehes arvesse sellise pensionireformi elluviimise netomaksumust, millega kehtestatakse mitmesambaline süsteem, mis sisaldab kohustuslikku, täielikult finantseeritud pensionisammast. Kuna 2007. aasta valitsemissektori puudujääk oli madalam 3 % kontrollväärtusest, ei ole selle artikli kohaldamist vaja kaaluda.

[13] Seni põhjalikem ja selgeim kulutuste reformimise üritus, mille ettepanek tehti 2003. aastal ja mille eesmärk oli vähendada avalikke kulutusi sotsiaalkaitsele, avalikule haldusele ja riigiabile. Muuhulgas asendas Hausneri kava iga-aastase indekseerimise indekseerimisega pärast kumulatiivse inflatsiooni jõudmist üle 5 % või iga kolme aasta järel (olenevalt sellest, kumb sündmus jõuab kätte varem).

[14] Poolas näib olevat eriti suur potentsiaal varimajanduse vähendamiseks ja tööturu aktiviseerimiseks, millele viitab registreeritud tööpuuduse ja tööjõu-uuringutest saadud tööpuuduse näitajate oluline erinevus (2008. aasta alguses umbes 3 %). Poolal on lisaks üks ELi väiksemaid tööturul osalemise määrasid (2007. aasta teisel poolel 63,5 % – võrdluseks peaaegu 71 % ELis), eriti vanemate kui 55aastaste seas. Samuti võib ettevõtte tulumaksu ja väikeettevõtete poolt kinni peetava üksikisiku tulumaksu tulude järsku kasvu viimastel aastatel osaliselt seletada algselt kõrgete maksumäärade alandamisest tuleneva parema maksukohustuste täitmisega.

[15] ELT L 62, 9.3.2005, lk 18.

[16] Eurostati pressiteated nr 30/2004, 2. märts 2004, ja nr 117/2004, 23. september 2004.

[17] EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. Määrust on muudetud määrusega (EÜ) nr 1056/2005 (ELT L 174, 7.7.2005, lk 5).

[18] ELT L 414, 30.12.2006, lk 81.

[19] EÜT L 332, 31.12.1993, lk 7. Määrust on muudetud määrusega (EÜ) nr 2103/2005 (ELT L 337, 22.12.2005, lk 1).

FR - 52594

(...PICT...)|COMMISSION DES COMMUNAUTÉS EUROPÉENNES|

Bruxelles, le 11.6.2008

SEC(2008) 2011 final

Recommandation en vue d’une

DÉCISION DU CONSEIL

abrogeant la décision 2005/183/CE sur l'existence d'un déficit excessif en Pologne

(présentée par la Commission)

EXPOSÉ DES MOTIFS

1. Contexte

L’article 104 du traité dispose que les États membres évitent les déficits excessifs et il établit une procédure aux fins de leur identification et de leur correction. La procédure concernant les déficits excessifs (PDE) est précisée dans le règlement (CE) nº 1467/97 du Conseil «visant à accélérer et à clarifier la mise en œuvre de la procédure concernant les déficits excessifs» JO L 209 du 2.8.1997, p. 6. Règlement modifié par le règlement (CE) nº 1056/2005 (JO L 174 du 7.7.2005, p. 5). , qui fait partie du pacte de stabilité et de croissance. Conformément à l'article 104, paragraphe 2, du traité, il incombe à la Commission d’examiner si la discipline budgétaire a été respectée, et ce, sur la base de deux critères: (a) si le rapport entre le déficit public prévu ou effectif et le PIB dépasse la valeur de référence de 3 % (à moins que le rapport n'ait diminué de manière substantielle et constante et n'atteigne un niveau proche de la valeur de référence; ou à moins que le dépassement de la valeur de référence ne soit qu’exceptionnel et temporaire et que ledit ratio ne reste proche de la valeur de référence); et (b) si la dette publique dépasse la valeur de référence de 60 % du PIB (à moins que le ratio de la dette publique au PIB ne diminue suffisamment et ne s’approche de la valeur de référence à un rythme satisfaisant).[1]

JO L 209 du 2.8.1997, p. 6. Règlement modifié par le règlement (CE) nº 1056/2005 (JO L 174 du 7.7.2005, p. 5).

Conformément au protocole sur la procédure concernant les déficits excessifs annexé au traité, la Commission fournit les données nécessaires à la mise en œuvre de la procédure. Dans le cadre de l'application de ce protocole, les États membres doivent communiquer des données relatives au déficit et à la dette des administrations publiques et d'autres variables liées deux fois l'an, avant le 1 er avril et avant le 1 er octobre, conformément à l'article 4 du règlement (CE) nº 3605/93 du Conseil JO L 332 du 31.12.1993, p. 7. Règlement modifié en dernier lieu par le règlement (CE) nº 2103/2005 (JO L 337 du 22.12.2005, p. 1). , La notification la plus récente de la Pologne peut être trouvée à l’adresse suivante: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . . Comme l’explique l’encadré ci-dessous, la Pologne figure parmi les pays qui ont bénéficié d’une période transitoire pour mettre en œuvre la décision d’Eurostat du 2 mars 2004 concernant le classement des régimes de retraite avec constitution de réserves. Les montants du déficit et de la dette qu’elle a communiqués ne tiennent donc pas compte du coût net de la réforme des retraites de 1999 (actuellement environ 2 % du PIB par an) jusqu’en mars 2007. Depuis lors, les montants sont communiqués conformément à la décision d’Eurostat, tout comme l’ensemble des chiffres figurant dans le présent document, sauf exception expressément indiquée.[2][3]

JO L 332 du 31.12.1993, p. 7. Règlement modifié en dernier lieu par le règlement (CE) nº 2103/2005 (JO L 337 du 22.12.2005, p. 1).

La notification la plus récente de la Pologne peut être trouvée à l’adresse suivante:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

Encadré: classement des régimes de retraite

Les systèmes de retraite nationaux se composent traditionnellement de plusieurs piliers, tels que le système sans constitution de réserves (ou système par répartition) et le système avec constitution de réserves. Il peut en outre s’agir de régimes à prestations définies ou de régimes à cotisations définies.

Si un régime de retraite est classé dans le secteur des administrations publiques, les cotisations prélevées et les prestations versées par ce régime sont enregistrées comme des recettes et des dépenses publiques et contribuent donc au solde des administrations publiques. Si un régime de retraite est classé dans un secteur autre que celui des administrations publiques, ses cotisations et prestations ne contribuent pas au solde des administrations publiques. Selon les règles comptables du SEC95, les régimes de retraite classés dans le secteur des administrations publiques sont ceux «imposés, contrôlés et financés par des unités des administrations publiques».

Le 2 mars 2004, Eurostat a précisé que les régimes de retraite avec constitution de réserves à cotisations définies ne répondaient pas à ces critères parce que les retraites versées par ces régimes (i) dépendent principalement des résultats des marchés financiers (c’est-à-dire hors du contrôle de l’État) et (ii) sont financées par des actifs dont les administrations publiques n’ont pas la propriété économique. Même s’ils revêtent un caractère obligatoire ou s’ils sont gérés par l’administration publique (par exemple, par le même organisme public chargé du régime par répartition) ou s’il existe une retraite minimale garantie par le gouvernement, les régimes avec constitution de réserves à cotisations définies ne doivent pas être classés dans le secteur des administrations publiques (*).

Une période transitoire, arrivée à échéance au printemps 2007 (première notification de 2007), a été accordée pour mettre en œuvre cette décision (**).

(*) Communiqué de presse Eurostat nº 30/2004 du 2 mars 2004.

(**) Communiqué de presse Eurostat nº 117/2004 du 23 septembre 2004.

Le 12 mai 2004, la Commission a engagé une procédure concernant les déficits excessifs pour la Pologne en adoptant un rapport au titre de l'article 104, paragraphe 3, du traité, sur la base d’un déficit public de 4,1 % du PIB (hors coût de la réforme des retraites) en 2003 SEC (2004) 826. . Le 5 juillet 2004, le Conseil a décidé, sur recommandation de la Commission, que la Pologne était en situation de déficit excessif au titre de l'article 104, paragraphe 6, du traité JO L 62 du 9.3.2005, p. 18. . Dans sa décision, le Conseil a indiqué que les chiffres du déficit et de la dette devraient être revus à la hausse si les régimes de retraite avec constitution de réserves étaient exclus du secteur des administrations publiques à la suite de la décision d'Eurostat sur le classement des régimes de retraite avec constitution de réserves (voir l’encadré). Dans le même temps, et également sur recommandation de la Commission, le Conseil a adressé une recommandation à la Pologne au titre de l'article 104, paragraphe 7, afin qu'il soit mis un terme à la situation de déficit excessif en 2007 au plus tard Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif de la Pologne se trouvent à l'adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. . Le 28 novembre 2006, sur recommandation de la Commission, le Conseil a décidé au titre de l'article 104, paragraphe 8, que les mesures prises jusque là par les autorités polonaises étaient insuffisantes JO L 414 du 30.12.2006, p. 81. . Le 27 février 2007, le Conseil a émis une nouvelle recommandation au titre de l’article 104, paragraphe 7, sur recommandation de la Commission.[4][5][6][7]

SEC (2004) 826.

JO L 62 du 9.3.2005, p. 18.

Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif de la Pologne se trouvent à l'adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

JO L 414 du 30.12.2006, p. 81.

Dans sa deuxième recommandation au titre de l’article 104, paragraphe 7, le Conseil a recommandé aux autorités polonaises de mettre fin à la situation de déficit excessif en 2007 comme prévu et de réduire le déficit public d'une manière crédible et durable et, à cette fin, de veiller à améliorer le solde structurel (c'est-à-dire le solde corrigé des variations conjoncturelles hors éléments exceptionnels et autres mesures temporaires) d’au moins 0,5 point de pourcentage du PIB entre 2006 et 2007. Le Conseil a fixé la date limite du 27 août 2007 pour que les autorités polonaises engagent une action suivie d’effets. Le Conseil a en outre invité la Pologne à faire en sorte que l'assainissement budgétaire en direction de l'objectif à moyen terme d'un déficit structurel de 1 % du PIB se poursuive après la correction du déficit excessif.

Tableau 1: Ajustement approuvé par le Conseil le 27 février 2007

% du PIB, sauf indication contraire|2006|2007|

Solde budgétaire des administrations publiquesvariation du solde structurelp.m.: Croissance du PIB réel (%)|−3,95,4|Déficit proche de 3 Dans sa recommandation, le Conseil a fait référence à la version actualisée de novembre 2006 du programme de convergence, qui tablait sur un déficit de 3,4 % du PIB pour 2007, et a posé l'hypothèse selon laquelle « en vue d'abroger la décision sur l'existence d'un déficit excessif sur la base de l'article 104, paragraphe 12, la Commission et le Conseil pourraient, comme prévu à l'article 2, paragraphe 7, du règlement (CE) nº 1467/97, prendre en considération le coût budgétaire représenté par la réforme des retraites de 1999 [estimé à environ 2 % du PIB en 2007] sur une base dégressive linéaire, soit à concurrence de 60 % en 2007. Le Conseil rappelle que pour que la Pologne puisse bénéficier de cette disposition, le déficit devrait avoir diminué de manière substantielle et constante pour atteindre un niveau proche de la valeur de référence. Le déficit ayant effectivement diminué de manière substantielle et constante sur la période 2004-2006, la possibilité pour la Pologne de bénéficier de cette disposition est fonction du déficit qui sera observé en 2007 et des perspectives d'évolution pour les années suivantes».Dans sa recommandation, le Conseil a fait référence à la version actualisée de novembre 2006 du programme de convergence, qui tablait sur un déficit de 3,4 % du PIB pour 2007, et a posé l'hypothèse selon laquelle « en vue d'abroger la décision sur l'existence d'un déficit excessif sur la base de l'article 104, paragraphe 12, la Commission et le Conseil pourraient, comme prévu à l'article 2, paragraphe 7, du règlement (CE) nº 1467/97, prendre en considération le coût budgétaire représenté par la réforme des retraites de 1999 [estimé à environ 2 % du PIB en 2007] sur une base dégressive linéaire, soit à concurrence de 60 % en 2007. Le Conseil rappelle que pour que la Pologne puisse bénéficier de cette disposition, le déficit devrait avoir diminué de manière substantielle et constante pour atteindre un niveau proche de la valeur de référence. Le déficit ayant effectivement diminué de manière substantielle et constante sur la période 2004-2006, la possibilité pour la Pologne de bénéficier de cette disposition est fonction du déficit qui sera observé en 2007 et des perspectives d'évolution pour les années suivantes».au moins + 0,55,1|

Remarque : Solde structurel = solde corrigé des variations conjoncturelles hors éléments exceptionnels et autres mesures temporaires.

Source : Recommandation du Conseil au titre de l’article 104, paragraphe 7 et, pour la croissance du PIB réel, avis du Conseil concernant le programme de convergence actualisé de novembre 2006, tous les deux adoptés le 27 février 2007.

Le 20 novembre 2007, c'est-à-dire après l’expiration du délai fixé par le Conseil dans sa recommandation pour que la Pologne engage une action suivie d'effets, la Commission a adopté une communication au Conseil dans laquelle elle a conclu que les mesures prises par la Pologne en réponse à la recommandation du Conseil étaient compatibles avec la recommandation. Bien que la Commission ait exprimé des doutes sur le caractère durable de la correction du déficit excessif en 2008 et 2009, elle n’a recommandé aucune autre mesure à ce stade dans le cadre de la procédure concernant les déficits excessifs SEC (2007) 1543. . Le Conseil a souscrit à ce point de vue lors de sa réunion du 4 décembre 2007. La Commission et le Conseil ont invité les autorités polonaises à soumettre le plus rapidement possible un programme de convergence actualisé décrivant leur stratégie budgétaire à moyen terme pour l'ensemble de la législature, qui soit de nature à garantir une correction durable du déficit excessif et la réalisation de progrès en direction de l'objectif à moyen terme. Un nouveau programme a été présenté fin mars 2008. La Commission recommande un avis du Conseil sur ce programme et lui présente la présente recommandation pour une décision du Conseil.[9]

SEC (2007) 1543.

Conformément à l’article 104, paragraphe 12, du traité, une décision du Conseil constatant l’existence d’un déficit excessif est abrogée sur recommandation de la Commission, dans la mesure où, de l’avis du Conseil, le déficit excessif dans l’État membre concerné a été corrigé.

2. Évolution récente du déficit

Les données communiquées par la Commission (Eurostat) à la suite de la notification effectuée par la Pologne avant avril 2008 Communiqué de presse Eurostat nº 54 du 18 avril 2008. , Les chiffres relatifs au déficit sont souvent révisés - à la hausse ou à la baisse - après la publication des premiers résultats dans la notification de printemps. Pour l'ensemble des États membres de l'UE, les révisions sont généralement assez minimes et en moyenne proches de zéro. Compte tenu de l'écart constaté entre le déficit actuellement annoncé pour 2007 et la valeur de référence, il est fort peu probable qu'une éventuelle révision des comptes publics relève le ratio de déficit pour 2007 au-dessus du seuil de 3 % du PIB. , Conformément à l'article 2, paragraphe 7, du règlement (CE) nº 1467/97, la décision d’abroger une décision relative à l’existence d’un déficit excessif doit prendre en considération le coût net que présente une réforme des retraites consistant à introduire un système à piliers multiples comportant un pilier obligatoire financé par capitalisation si le déficit a diminué de manière substantielle et constante et qu’il a atteint un niveau proche de la valeur de référence. Puisque le déficit public en 2007 ne dépassait pas la valeur de référence de 3 %, cet article ne s’applique pas. indiquent qu’après avoir atteint un niveau record de 6,3 % du PIB en 2003, le déficit des administrations publiques a diminué, en moyenne, de plus de 1 point de pourcentage par an pour atteindre 2 % du PIB en 2007. Les résultats étaient généralement meilleurs qu’escompté grâce aux «bonnes surprises» de la croissance, qui se sont traduites par des recettes imprévues, et à l’exécution incomplète des programmes de dépenses.[10][11][12]

Communiqué de presse Eurostat nº 54 du 18 avril 2008.

Les chiffres relatifs au déficit sont souvent révisés - à la hausse ou à la baisse - après la publication des premiers résultats dans la notification de printemps. Pour l'ensemble des États membres de l'UE, les révisions sont généralement assez minimes et en moyenne proches de zéro. Compte tenu de l'écart constaté entre le déficit actuellement annoncé pour 2007 et la valeur de référence, il est fort peu probable qu'une éventuelle révision des comptes publics relève le ratio de déficit pour 2007 au-dessus du seuil de 3 % du PIB.

Conformément à l'article 2, paragraphe 7, du règlement (CE) nº 1467/97, la décision d’abroger une décision relative à l’existence d’un déficit excessif doit prendre en considération le coût net que présente une réforme des retraites consistant à introduire un système à piliers multiples comportant un pilier obligatoire financé par capitalisation si le déficit a diminué de manière substantielle et constante et qu’il a atteint un niveau proche de la valeur de référence. Puisque le déficit public en 2007 ne dépassait pas la valeur de référence de 3 %, cet article ne s’applique pas.

En 2007, le déficit des administrations publiques était de 2,0 % du PIB, contre une prévision de 3,4 % dans le programme de convergence de novembre 2006. Ce résultat était dû essentiellement à une croissance du PIB réel et nominal beaucoup plus élevée que prévu en novembre 2006, mais aussi à une restriction des dépenses. En particulier, la forte rentabilité des entreprises a permis de freiner la croissance des subventions, tandis que la décrue rapide du chômage et l’absence d'indexation imposée par le plan Hausner Dans le domaine des dépenses, tentative de réforme la plus complète et la plus ciblée jusqu'à présent, proposée en 2003 et visant à réduire les dépenses publiques (protection sociale, administration publique et aides d'État). Ce plan prévoit notamment de remplacer l'indexation annuelle par une indexation opérée tous les trois ans ou dès que l'inflation cumulée dépasse 5 % (si cela se produit avant). ont ralenti la croissance des transferts sociaux. En outre, l'enveloppe salariale dans la fonction publique a été plus faible que prévu. Enfin, l’investissement public était moins important que prévu en raison d’une absorption des fonds de l'UE plus lente qu’escompté. Dans l’ensemble, le ratio des dépenses au PIB était inférieur de 1,5 point de pourcentage aux prévisions de novembre 2006. Sur le plan des recettes, les recettes des impôts indirects et des cotisations sociales ont été meilleures qu’envisagé en novembre 2006, en raison principalement d’une croissance de l’emploi et des salaires beaucoup plus élevée. Ces bonnes surprises ont été annulées par les moins bons résultats enregistrés dans d’autres catégories de recettes (les impôts directs, en raison d’une augmentation des tranches d’imposition). Par conséquent, le ratio des recettes était, dans l’ensemble, légèrement inférieur aux prévisions.[13]

Dans le domaine des dépenses, tentative de réforme la plus complète et la plus ciblée jusqu'à présent, proposée en 2003 et visant à réduire les dépenses publiques (protection sociale, administration publique et aides d'État). Ce plan prévoit notamment de remplacer l'indexation annuelle par une indexation opérée tous les trois ans ou dès que l'inflation cumulée dépasse 5 % (si cela se produit avant).

3. Projections en matière de déficit pour la période 2008-2009 et les années suivantes

Pour 2008, les services de la Commission estiment, dans leurs prévisions du printemps 2008, que le déficit public se creusera pour atteindre 2,5 % du PIB, ce qui correspond à l’objectif du programme de convergence de mars 2008. Le PIB devrait croître de 5,3 % en 2008 et de 5 % en 2009. Les services de la Commission tablent, pour 2008, sur une accélération de la consommation privée, qui s'établirait à 5,6 % sous l’effet de la réduction des cotisations sociales, et pour 2009, sur un ralentissement à 4,7 % en raison d’une dégradation de l’environnement international qui pèsera sur la confiance des consommateurs.

L’aggravation du déficit des administrations publiques trouve son origine dans le budget 2008 de la Pologne, qui mise sur une dégradation du solde de l’administration centrale (non SEC95) d’environ 0,8 % du PIB en 2008 par rapport à 2007, du fait d’un certain nombre de mesures adoptées avant les élections législatives d’octobre 2007 qui sont de nature à accroître le déficit. La plupart de ces mesures réduiront les recettes publiques (deuxième réduction des cotisations sociales et allégement de l’impôt sur le revenu des personnes pour les familles). Sur le plan des dépenses, le budget 2008 prévoit un investissement public plus important et rétablit l’indexation annuelle généreuse (inflation et croissance des salaires) des retraites et des prestations d’invalidité. Les mesures aggravant le déficit seront en partie compensées par une amélioration de la discipline fiscale, une augmentation des revenus imposables et la hausse des droits d’accises en raison de l'harmonisation fiscale au sein de l’UE.

En 2009, selon les prévisions du printemps 2008 des services de la Commission, le ratio du déficit des administrations publiques devrait augmenter légèrement pour s’établir à 2,6 % du PIB, dans l’hypothèse de politiques inchangées. Le programme de convergence de mars 2008, qui repose sur l’hypothèse de la mise en œuvre de mesures (encore à définir) destinées à réduire le déficit, mise sur un déficit des administrations publiques de 2,0 % du PIB.

Selon les prévisions de printemps, le déficit structurel devrait se creuser d’environ ¼ de point de pourcentage du PIB en 2008 mais se contracter d'environ ⅓ de point de pourcentage en 2009, en raison de l’embellie sur le marché de l’emploi favorisée par la réduction du coin fiscal À en juger par l’écart substantiel qui existe entre le taux de chômage officiel et celui indiqué dans les enquêtes sur les forces de travail (environ 3 points de pourcentage début 2008), les possibilités de réduire l’économie souterraine et de stimuler le taux d’activité de la main-d’œuvre en Pologne ne manquent apparemment pas. Le pays possède de surcroît l'un des taux d'activité les plus faibles de l'UE (63½ % contre presque 71 % dans l'UE au second semestre 2007), en particulier chez les plus de 55 ans. De plus, la forte augmentation des recettes de l’impôt sur les sociétés et de l’impôt sur les petites entreprises (taxées suivant le régime de l’impôt sur les revenus des personnes physiques) ces dernières années en Pologne peut s’expliquer en partie par l'amélioration de la discipline fiscale après une réduction des taux d'imposition initialement élevés. .[14]

À en juger par l’écart substantiel qui existe entre le taux de chômage officiel et celui indiqué dans les enquêtes sur les forces de travail (environ 3 points de pourcentage début 2008), les possibilités de réduire l’économie souterraine et de stimuler le taux d’activité de la main-d’œuvre en Pologne ne manquent apparemment pas. Le pays possède de surcroît l'un des taux d'activité les plus faibles de l'UE (63½ % contre presque 71 % dans l'UE au second semestre 2007), en particulier chez les plus de 55 ans. De plus, la forte augmentation des recettes de l’impôt sur les sociétés et de l’impôt sur les petites entreprises (taxées suivant le régime de l’impôt sur les revenus des personnes physiques) ces dernières années en Pologne peut s’expliquer en partie par l'amélioration de la discipline fiscale après une réduction des taux d'imposition initialement élevés.

L'objectif principal de la stratégie budgétaire exposée dans le programme de convergence de mars 2008 est d'atteindre l’OMT, c’est-à-dire un déficit structurel de 1 % du PIB, d'ici à 2011, soit un an après la fin de la période de programmation. L’ajustement budgétaire se fonde sur les dépenses et se concentre en fin de période (2009 et 2010).

4. Évolution et projections en matière de dette

Après avoir culminé à 47,6 % du PIB en 2006, le ratio de la dette semble se situer sur une trajectoire descendante. La dette a été sensiblement réduite en 2007: en effet, son ratio a diminué de presque 2½ points de pourcentage pour atteindre 45,2 % du PIB, en raison principalement de la croissance élevée du PIB nominal et également de l’appréciation du zloty. Selon les prévisions du printemps 2008, la dette brute devrait diminuer plus lentement cette année pour avoisiner 44 % du PIB en 2009, dans l'hypothèse de politiques inchangées.

5. Conclusions

Le déficit public est retombé de 6,3 % du PIB en 2003 à 2,0 % en 2007, sous la valeur de référence de 3 % du PIB. La réduction du déficit en 2007 résultait essentiellement d'une croissance économique plus élevée, qui, conjuguée à la restriction des dépenses (due en partie à l’exécution incomplète des programmes d’investissement), a réduit le ratio des dépenses par rapport aux prévisions budgétaires. Le ratio des recettes était presque conforme à l’objectif, les recettes imprévues engendrées par la conjoncture économique favorable ayant été compensées par la réduction des impôts directs et les moins bons résultats dans d’autres catégories de recettes. Le solde structurel, c'est-à-dire le solde corrigé des variations conjoncturelles hors éléments exceptionnels et autres mesures temporaires, s’est amélioré d’environ 1½ point de pourcentage du PIB, soit bien au-delà de l'effort budgétaire minimal de 0,5 point de pourcentage du PIB recommandé par le Conseil. Selon les prévisions du printemps 2008 des services de la Commission, le déficit global devrait se creuser pour atteindre 2,5 % du PIB en 2008 et, dans l’hypothèse de politiques inchangées, 2,6 % en 2009. Cela indique que le déficit a été ramené sous le seuil de 3 % du PIB d'une manière crédible et durable.

La dette publique brute est passée de 47,6 % du PIB en 2006 à 45,4 % en 2007, sous la valeur de référence de 60 % du PIB. Selon les prévisions du printemps 2008 des services de la Commission, le ratio de la dette devrait encore diminuer pour s’établir à environ 44 % du PIB en 2009 (sur la base de politiques inchangées).

Il ressort d'une évaluation globale que le déficit excessif a été corrigé en Pologne. Dès lors, la Commission recommande au Conseil d'abroger sa décision sur l'existence d'un déficit excessif dans ce pays.

Tableau 2: Développements budgétaires, 2003-2009

% du PIB, sauf indication contraire|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009|

||||||COM|PC (2)|COM (3)|PC (2)|

Solde budgétaire des administrations publiques|−6,3|−5,7|−4,3|−3,8|−2,0|−2,5|−2,5|−2,6|−2,0|

Recettes totales|38,4|36,9|39,0|40,0|40,4|40,1|40,0|39,7|39,2|

Dépenses totales|44,6|42,6|43,3|43,8|42,4|42,6|42,5|42,3|41,2|

Dont:|- dépenses d'intérêt|3,0|2,8|2,8|2,7|2,6|2,7|2,3|2,7|2.3|

- formation brute de capital fixe|3,3|3,4|3,4|3,9|4,1|4,5|5,2|4,8|5,0|

Solde primaire|−3,3|−2,9|−1,5|−1,1|0,6|0,2|−0,2|0,1|0,3|

Mesures ponctuelles et temporaires|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|

Solde structurel (1)|−5,9|−5,9|−4,2|−4,0|−2,5|−2,7|−2,8|−2,3|−1,9|

Solde primaire structurel (1)|−2,9|−3,1|−1,4|−1,3|0,1|0,0|−0,5|0,3|0,4|

Pm: Croissance du PIB réel (%)|3,9|5,3|3,6|6,2|6,5|5,3|5,5|5,0|5,0|

Pm: Écart de production|−1,0|0,4|−0,4|0,6|1,2|0,5|0,7|−0,7|−0,2|

(1) Solde (primaire) corrigé des variations conjoncturelles hors mesures ponctuelles et temporaires.(2) Soldes corrigés des variations conjoncturelles et structurels et écarts de production selon le programme, tels que calculés par les services de la Commission sur la base des informations contenues dans le programme.(3) Hypothèse de politiques inchangées.Sources: Prévisions du printemps 2008 des services de la Commission (COM) et version actualisée de mars 2008 du programme de convergence (PC).|

Recommandation en vue d’une

DÉCISION DU CONSEIL

abrogeant la décision 2005/183/CE sur l'existence d'un déficit excessif en Pologne

LE CONSEIL DE L'UNION EUROPÉENNE,

vu le traité instituant la Communauté européenne, et notamment son article 104, paragraphe 12,

vu la recommandation de la Commission,

considérant ce qui suit:

(1) Par décision 2005/183/CE du 5 juillet 2004 JO L 62 du 9.3.2005, p. 18. , adoptée sur recommandation de la Commission au titre de l’article 104, paragraphe 6, du traité, le Conseil a décidé qu’il existait un déficit excessif en Pologne. Le Conseil a constaté que le déficit public se situait à 4,1 % du PIB en 2003, au-delà de la valeur de référence de 3 % du PIB contenue dans le traité, tandis que la dette publique brute atteignait 45,4 % du PIB, niveau inférieur à la valeur de référence de 60 % prévue par le traité. Dans sa décision, le Conseil a indiqué que les chiffres du déficit et de la dette devraient être revus à la hausse si les régimes de retraite avec constitution de réserves étaient exclus du secteur des administrations publiques à la suite de la décision d'Eurostat sur le classement des régimes de retraite avec constitution de réserves Communiqués de presse Eurostat nº 30/2004 du 2 mars 2004 et nº 117/2004 du 23 septembre 2004. .[15][16]

JO L 62 du 9.3.2005, p. 18.

Communiqués de presse Eurostat nº 30/2004 du 2 mars 2004 et nº 117/2004 du 23 septembre 2004.

(2) Le 5 juillet 2004, conformément à l'article 104, paragraphe 7, du traité et à l'article 3, paragraphe 4, du règlement (CE) nº 1467/97 du Conseil du 7 juillet 1997 visant à accélérer et à clarifier la mise en œuvre de la procédure concernant les déficits excessifs (PDE) JO L 209 du 2.8.1997, p. 6. Règlement modifié par le règlement (CE) nº 1056/2005 (JO L 174 du 7.7.2005, p. 5). , le Conseil a, sur recommandation de la Commission, adressé une recommandation à la Pologne pour que soit mis un terme à la situation de déficit excessif en 2007 au plus tard. Cette recommandation a été rendue publique.[17]

JO L 209 du 2.8.1997, p. 6. Règlement modifié par le règlement (CE) nº 1056/2005 (JO L 174 du 7.7.2005, p. 5).

(3) Le 28 novembre 2006, sur recommandation de la Commission, le Conseil a décidé au titre de l'article 104, paragraphe 8, que les mesures prises jusque là par les autorités polonaises étaient insuffisantes JO L 414 du 30.12.2006, p. 81. . Le 27 février 2007, le Conseil a émis une nouvelle recommandation au titre de l'article 104, paragraphe 7, sur recommandation de la Commission, confirmant l’échéance de 2007 pour la correction. Cette recommandation a été rendue publique.[18]

JO L 414 du 30.12.2006, p. 81.

(4) Conformément à l’article 104, paragraphe 12, du traité, une décision du Conseil constatant l’existence d’un déficit excessif est abrogée, dans la mesure où, de l’avis du Conseil, le déficit excessif dans l’État membre concerné a été corrigé.

(5) Conformément au protocole sur la procédure concernant les déficits excessifs annexé au traité, la Commission fournit les données nécessaires à la mise en œuvre de la procédure. Dans le cadre de l'application de ce protocole, les États membres doivent communiquer des données relatives au déficit et à la dette des administrations publiques et d'autres variables liées deux fois l'an, avant le 1 er avril et avant le 1 er  octobre, conformément à l'article 4 du règlement (CE) nº 3605/93 du Conseil du 22 novembre 1993 relatif à l'application du protocole sur la procédure concernant les déficits excessifs annexé au traité instituant la Communauté européenne JO L 332 du 31.12.1993, p. 7. Règlement modifié en dernier lieu par le règlement (CE) nº 2103/2005 (JO L 337 du 22.12.2005, p. 1). .[19]

JO L 332 du 31.12.1993, p. 7. Règlement modifié en dernier lieu par le règlement (CE) nº 2103/2005 (JO L 337 du 22.12.2005, p. 1).

(6) Les données communiquées par la Commission (Eurostat) conformément à l'article 8 octies, paragraphe 1, du règlement (CE) nº 3605/93 à la suite de la notification effectuée par la Pologne avant le 1 er avril 2008 et les prévisions du printemps 2008 des services de la Commission justifient les conclusions suivantes:

– Le déficit public a été ramené de 3,8 % du PIB en 2006 à 2,0 % en 2007, sous la valeur de référence de 3 % du PIB. À titre de comparaison, le programme de convergence actualisé de novembre 2006 annonçait un objectif de 3,4 % du PIB.

– La contraction du déficit en 2007, beaucoup plus forte que prévu, a été favorisée par une croissance du PIB réel beaucoup plus élevée que ce que prévoyait le programme de convergence de novembre 2006. De plus, le gouvernement a réduit, en pourcentage du PIB, ses dépenses concernant les transferts sociaux (du fait de l'absence d'indexation en 2007), les subventions, l'investissement et l'enveloppe salariale. Dans l’ensemble, le total des dépenses était inférieur de 1,5 point de pourcentage aux prévisions du programme de convergence de novembre 2006. L'amélioration du solde structurel (c'est-à-dire le solde corrigé des variations conjoncturelles hors éléments exceptionnels et autres mesures temporaires) est estimée à 1½ point de pourcentage du PIB en 2007.

– Compte tenu d’une croissance du PIB moins élevée qu’en 2007, les prévisions du printemps 2008 annoncent une aggravation du déficit en 2008: il devrait ainsi passer à 2,5 % du PIB, mais rester inférieur à la valeur de référence, en raison essentiellement de la réduction des cotisations sociales, de l’allégement de l’impôt sur le revenu des personnes et d’une augmentation des transferts sociaux parallèlement à une hausse de l’investissement. Ce chiffre correspond précisément à l’objectif officiel de déficit fixé dans la version actualisée de mars 2008 du programme de convergence. Selon les prévisions de printemps, le déficit devrait se stabiliser globalement en 2009 dans l’hypothèse de politiques inchangées. Cela indique que le déficit a été ramené sous la valeur de référence de 3 % du PIB d'une manière crédible et durable.

– Néanmoins, le solde structurel devrait se dégrader légèrement en 2008, de ¼ de point de pourcentage du PIB, et, dans l’hypothèse de politiques inchangées, s'améliorer d’environ ⅓ de point de pourcentage en 2009. Cette évolution doit être prise en considération en tenant compte de la nécessité de progresser en direction de l'objectif budgétaire à moyen terme (OMT), c’est-à-dire, dans le cas de la Pologne, un déficit structurel de 1% du PIB.

– La dette publique est passée de 47,6 % du PIB en 2006 à 45,2 % en 2007. Selon les prévisions du printemps 2008, le ratio de la dette devrait rester largement en dessous du seuil de 60 % du PIB et diminuer encore pour s’établir à environ 44 % d’ici à fin 2009.

(7) Le Conseil considère que le déficit excessif a été corrigé en Pologne et que la décision 2005/183/CE devrait donc être abrogée,

A ARRÊTÉ LA PRÉSENTE DÉCISION:

Article premier

Il ressort d'une évaluation globale que le déficit excessif a été corrigé en Pologne.

Article 2

La décision 2005/183/CE est abrogée.

Article 3

La république de Pologne est destinataire de la présente décision.

Fait à Bruxelles,

Par le Conseil

Le président

[1] JO L 209 du 2.8.1997, p. 6. Règlement modifié par le règlement (CE) nº 1056/2005 (JO L 174 du 7.7.2005, p. 5).

[2] JO L 332 du 31.12.1993, p. 7. Règlement modifié en dernier lieu par le règlement (CE) nº 2103/2005 (JO L 337 du 22.12.2005, p. 1).

[3] La notification la plus récente de la Pologne peut être trouvée à l’adresse suivante: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

[4] SEC (2004) 826.

[5] JO L 62 du 9.3.2005, p. 18.

[6] Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif de la Pologne se trouvent à l'adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

[7] JO L 414 du 30.12.2006, p. 81.

[8] Dans sa recommandation, le Conseil a fait référence à la version actualisée de novembre 2006 du programme de convergence, qui tablait sur un déficit de 3,4 % du PIB pour 2007, et a posé l'hypothèse selon laquelle « en vue d'abroger la décision sur l'existence d'un déficit excessif sur la base de l'article 104, paragraphe 12, la Commission et le Conseil pourraient, comme prévu à l'article 2, paragraphe 7, du règlement (CE) nº 1467/97, prendre en considération le coût budgétaire représenté par la réforme des retraites de 1999 [estimé à environ 2 % du PIB en 2007] sur une base dégressive linéaire, soit à concurrence de 60 % en 2007. Le Conseil rappelle que pour que la Pologne puisse bénéficier de cette disposition, le déficit devrait avoir diminué de manière substantielle et constante pour atteindre un niveau proche de la valeur de référence. Le déficit ayant effectivement diminué de manière substantielle et constante sur la période 2004-2006, la possibilité pour la Pologne de bénéficier de cette disposition est fonction du déficit qui sera observé en 2007 et des perspectives d'évolution pour les années suivantes».

[9] SEC (2007) 1543.

[10] Communiqué de presse Eurostat nº 54 du 18 avril 2008.

[11] Les chiffres relatifs au déficit sont souvent révisés - à la hausse ou à la baisse - après la publication des premiers résultats dans la notification de printemps. Pour l'ensemble des États membres de l'UE, les révisions sont généralement assez minimes et en moyenne proches de zéro. Compte tenu de l'écart constaté entre le déficit actuellement annoncé pour 2007 et la valeur de référence, il est fort peu probable qu'une éventuelle révision des comptes publics relève le ratio de déficit pour 2007 au-dessus du seuil de 3 % du PIB.

[12] Conformément à l'article 2, paragraphe 7, du règlement (CE) nº 1467/97, la décision d’abroger une décision relative à l’existence d’un déficit excessif doit prendre en considération le coût net que présente une réforme des retraites consistant à introduire un système à piliers multiples comportant un pilier obligatoire financé par capitalisation si le déficit a diminué de manière substantielle et constante et qu’il a atteint un niveau proche de la valeur de référence. Puisque le déficit public en 2007 ne dépassait pas la valeur de référence de 3 %, cet article ne s’applique pas.

[13] Dans le domaine des dépenses, tentative de réforme la plus complète et la plus ciblée jusqu'à présent, proposée en 2003 et visant à réduire les dépenses publiques (protection sociale, administration publique et aides d'État). Ce plan prévoit notamment de remplacer l'indexation annuelle par une indexation opérée tous les trois ans ou dès que l'inflation cumulée dépasse 5 % (si cela se produit avant).

[14] À en juger par l’écart substantiel qui existe entre le taux de chômage officiel et celui indiqué dans les enquêtes sur les forces de travail (environ 3 points de pourcentage début 2008), les possibilités de réduire l’économie souterraine et de stimuler le taux d’activité de la main-d’œuvre en Pologne ne manquent apparemment pas. Le pays possède de surcroît l'un des taux d'activité les plus faibles de l'UE (63½ % contre presque 71 % dans l'UE au second semestre 2007), en particulier chez les plus de 55 ans. De plus, la forte augmentation des recettes de l’impôt sur les sociétés et de l’impôt sur les petites entreprises (taxées suivant le régime de l’impôt sur les revenus des personnes physiques) ces dernières années en Pologne peut s’expliquer en partie par l'amélioration de la discipline fiscale après une réduction des taux d'imposition initialement élevés.

[15] JO L 62 du 9.3.2005, p. 18.

[16] Communiqués de presse Eurostat nº 30/2004 du 2 mars 2004 et nº 117/2004 du 23 septembre 2004.

[17] JO L 209 du 2.8.1997, p. 6. Règlement modifié par le règlement (CE) nº 1056/2005 (JO L 174 du 7.7.2005, p. 5).

[18] JO L 414 du 30.12.2006, p. 81.

[19] JO L 332 du 31.12.1993, p. 7. Règlement modifié en dernier lieu par le règlement (CE) nº 2103/2005 (JO L 337 du 22.12.2005, p. 1).

HU

(...PICT...)|AZ EURÓPAI KÖZÖSSÉGEK BIZOTTSÁGA|

Brüsszel, 11.6.2008

SEC(2008) 2011 végleges

Ajánlás:

A TANÁCS HATÁROZATA

a lengyelországi túlzott költségvetési hiányról szóló 2005/183/EK határozat hatályon kívül helyezéséről

(előterjesztő: a Bizottság)

INDOKOLÁS

1. Háttér

A Szerződés 104. cikke megállapítja, hogy a tagállamoknak kerülniük kell a túlzott hiányt, és meghatározza az annak felismerésére és megszüntetésére szolgáló eljárást. A túlzott hiány esetén követendő eljárást (EDP) tovább részletezte a túlzott hiány esetén követendő eljárás végrehajtásának felgyorsításáról és pontosításáról szóló 1467/97/EK tanácsi rendelet HL L 209., 1997.8.2., 6. o. Az 1056/2005/EK rendelettel (HL L 174., 2005.7.7., 5. o.) módosított rendelet. , amely a Stabilitási és Növekedési Paktum része. A Szerződés 104. cikkének (2) bekezdése értelmében a Bizottságnak kell figyelemmel kísérnie a költségvetési fegyelem betartását két kritérium alapján, nevezetesen: a) a tervezett és tényleges költségvetési hiány túllépi-e a GDP 3%-ának megfelelő referenciaértéket (kivéve, ha a hiány aránya jelentősen és folyamatosan csökken, és közelít a referenciaértékhez; vagy a referenciaérték túllépése csak kivételes és átmeneti, és az arány közel marad a referenciaértékhez); és b) az államadósság túllépi-e a GDP 60%-ában meghatározott referenciaértéket (kivéve ha az adóssághányad elegendő mértékben csökken, és kielégítő ütemben közelít a referenciaértékhez).[1]

HL L 209., 1997.8.2., 6. o. Az 1056/2005/EK rendelettel (HL L 174., 2005.7.7., 5. o.) módosított rendelet.

A Szerződéshez csatolt, a túlzott hiány esetén követendő eljárásról szóló jegyzőkönyvvel összhangban a Bizottság nyújtja a túlzott hiány esetén követendő eljárás végrehajtásához kapcsolódó adatokat. E jegyzőkönyv alkalmazásának részeként a 3605/93/EK tanácsi rendelet HL L 332., 1993.12.31., 7. o. A legutóbb a 2103/2005/EK rendelettel (HL L 337., 2005.12.22., 1. o.) módosított rendelet. 4. cikkével összhangban a tagállamoknak évente kétszer, konkrétan április 1-jéig és október 1-jéig közölniük kell a költségvetési hiányra, az államadósságra és más kapcsolódó változókra vonatkozó adatokat Lengyelország legutolsó bejelentése elérhető a következő weboldalon: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal. . Ahogy az alábbi keretben olvasható, Lengyelország több más országhoz hasonlóan kihasználta a tőkefedezeti nyugdíjrendszerek besorolásáról szóló 2004. március 2-i Eurostat-határozat végrehajtására vonatkozó átmeneti időszakot, így 2007 márciusáig az 1999-es nyugdíjreform nettó költsége (jelenleg évente a GDP 2%-a) nélkül jelentette be a hiányra és az adósságra vonatkozó adatokat. Azóta a hiányra és az adósságállományra vonatkozó adatok bejelentése az Eurostat határozatával összhangban történik. Az ebben a dokumentumban idézett valamennyi számadat összhangban van az Eurostat határozatával, az ettől eltérő esetek külön említésre kerülnek.[2][3]

HL L 332., 1993.12.31., 7. o. A legutóbb a 2103/2005/EK rendelettel (HL L 337., 2005.12.22., 1. o.) módosított rendelet.

Lengyelország legutolsó bejelentése elérhető a következő weboldalon:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal.

Keret: A nyugdíjrendszerek besorolása

Általában egy ország nyugdíjrendszere különböző pillérekből áll, mint a felosztó-kiróvó vagy a fedezet nélküli, illetve a tőkefedezettel rendelkező rendszer; ezenkívül a nyugdíjrendszerek lehetnek ellátásalapú (DB) vagy járulékalapú (DC) rendszerek.

Ha egy nyugdíjrendszer az állami szektorba tartozik, a rendszer keretében beszedett járulékok és a kifizetett ellátások állami bevételek és kiadások, és hozzájárulnak az államháztartás egyenlegéhez. Ha egy nyugdíjrendszer nem az állami szektor része, járulékai és ellátásai nem járulnak hozzá az államháztartás egyenlegéhez. Az ESA95 elszámolási szabályai értelmében az állami szektorba besorolt nyugdíjrendszerek azok, amelyeket a „költségvetés hoz létre, ellenőriz és finanszíroz”.

2004. március 2-án az Eurostat tisztázta, hogy a tőkefedezeti, járulékalapú nyugdíjrendszerek nem teljesítik ezeket a kritériumokat, mert az ilyen rendszerek által kifizetett nyugdíjak i. elsősorban a pénzügyi piacok teljesítményétől függnek (vagyis nincsenek állami ellenőrzés alatt) és ii. finanszírozásuk nem állami tulajdonban levő tartalékokból történik. Még ha kötelezőek is, vagy állami irányítás alá tartoznak (például ha azokat is a felosztó-kiróvó rendszerért felelős állami intézmény irányítja) vagy ha a minimálnyugdíjat az állam garantálja, a tőkefedezeti, járulékalapú nyugdíjrendszerek nem sorolhatók be az állami rendszerek közé (*).

E határozat végrehajtásához (**) egy 2007 tavaszán megszűnő (első bejelentés 2007-ben) átmeneti időszakot határoztak meg.

(*) Eurostat News Release, 2004. március 2-i 30/2004 szám.

(**) Eurostat News Release, 2004.szeptember 23-i 117/2004 szám.

2004. május 12-én a Bizottság a 104. cikk (3) bekezdése szerinti jelentés SEC(2004)826 végleges. elfogadásával kezdeményezte a túlzott hiány esetén követendő eljárás megindítását Lengyelországgal szemben, a 2003-as, a GDP 4,1%-ának megfelelő államháztartási hiány (kizárva a nyugdíjreform költségeit) miatt. A Tanács 2004. július 5-én a Bizottság ajánlására megállapította HL L 62., 2005.3.9., 18. o. , hogy Lengyelországban a 104. cikk (6) bekezdése alapján túlzott hiány áll fenn. A tanácsi határozat megállapította, hogy a költségvetési hiányra és az államadósságra vonatkozó adatokat felfelé kell kiigazítani, amennyiben a tőkefedezeti nyugdíjrendszerek besorolásáról szóló EUROSTAT-határozat értelmében a nyílt nyugdíjalapokat ki kell vonni a kormányzati szektorból (ld. a bekeretezett részt). Ezzel egyidejűleg és szintén a Bizottság ajánlására a Tanács a 104. cikk (7) bekezdése értelmében ajánlásokat intézett Lengyelországhoz azzal a céllal, hogy a túlzott államháztartási hiányt legkésőbb 2007-re szüntesse meg A Lengyelországra vonatkozó, a túlzott hiány esetén követendő eljáráshoz kapcsolódó dokumentumok a következő weboldalon találhatók: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. . A Tanács 2006. november 28-án a Bizottság ajánlására, a 104. cikk (8) bekezdésének megfelelően megállapította HL L 414., 2006.12.30., 81. o. , hogy a lengyel hatóságok által az adott időpontig tett intézkedések nem voltak megfelelőek. A Tanács a Bizottság ajánlására a 104. cikk (7) bekezdésének megfelelően 2007. február 27-én új ajánlást tett közzé.[4][5][6][7]

SEC(2004)826 végleges.

HL L 62., 2005.3.9., 18. o.

A Lengyelországra vonatkozó, a túlzott hiány esetén követendő eljáráshoz kapcsolódó dokumentumok a következő weboldalon találhatók: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

HL L 414., 2006.12.30., 81. o.

A Tanács a 104. cikk (7) bekezdése szerinti második ajánlásában azt ajánlotta, hogy Lengyelország hatóságai az eredeti határidőnek megfelelően, tehát 2007-re szüntessék meg a túlzott hiányt, és hiteles és fenntartható módon csökkentsék az államháztartási hiányt, és ennek érdekében 2006 és 2007 között biztosítsák a strukturális egyenleg (azaz a ciklikusan kiigazított, egyszeri és egyéb átmeneti intézkedések nélkül számított egyenleg) GDP-arányosan legalább 0,5 százalékponttal történő javulását. A Tanács a lengyel hatóságok számára az e célra vezető eredményes intézkedések megtételére adott határidőt 2007. augusztus 27-ében állapította meg. A Tanács továbbá felkérte Lengyelországot, hogy a túlzott hiány megszüntetése után folytassa a GDP 1%-ának megfelelő strukturális hiányban meghatározott középtávú célra irányuló konszolidációt.

1. táblázat: A Tanács által 2007. február 27-én jóváhagyott kiigazítás

Eltérő jelölés hiányában a GDP %-ában|2006|2007|

Államháztartási egyenlegA strukturális egyenleg változásap.m.: Reál-GDP növekedés (%)|−3,95,4|a hiány majdnem 3 Ajánlásában a Tanács utalt a 2006. novemberi aktualizált konvergenciaprogramra, amely 2007-re a GDP 3,4%-át kitevő hiányt célzott meg, és amely „ feltételezi, hogy a túlzott hiány esetén követendő eljárás 104. cikk (12) bekezdése szerinti megszüntetése céljából a Bizottság és a Tanács – a módosított 1467/97/EK tanácsi rendelet 2. cikkének (7) bekezdésével összhangban – figyelembe fogja venni az 1999-es nyugdíjreformból eredő költségvetési terhek [a becslések szerint 2007-ben a GDP mintegy 2%-a] lineáris degresszív skála alapján számított hányadát, amely 2007-ben 60%. A Tanács emlékeztet arra, hogy ahhoz, hogy Lengyelország élhessen e rendelkezéssel, a hiánynak jelentős mértékben és folyamatosan csökkennie kellene, és a referenciaértékhez közeli szintre kellene érnie. Mivel a hiány 2004–2006 között jelentős mértékben és folyamatosan csökkent, a hiány 2007-es alakulása és az azt követő kilátások fogják eldönteni, hogy a rendelkezés alkalmazható-e Lengyelország vonatkozásában. ”Ajánlásában a Tanács utalt a 2006. novemberi aktualizált konvergenciaprogramra, amely 2007-re a GDP 3,4%-át kitevő hiányt célzott meg, és amely „ feltételezi, hogy a túlzott hiány esetén követendő eljárás 104. cikk (12) bekezdése szerinti megszüntetése céljából a Bizottság és a Tanács – a módosított 1467/97/EK tanácsi rendelet 2. cikkének (7) bekezdésével összhangban – figyelembe fogja venni az 1999-es nyugdíjreformból eredő költségvetési terhek [a becslések szerint 2007-ben a GDP mintegy 2%-a] lineáris degresszív skála alapján számított hányadát, amely 2007-ben 60%. A Tanács emlékeztet arra, hogy ahhoz, hogy Lengyelország élhessen e rendelkezéssel, a hiánynak jelentős mértékben és folyamatosan csökkennie kellene, és a referenciaértékhez közeli szintre kellene érnie. Mivel a hiány 2004–2006 között jelentős mértékben és folyamatosan csökkent, a hiány 2007-es alakulása és az azt követő kilátások fogják eldönteni, hogy a rendelkezés alkalmazható-e Lengyelország vonatkozásában. ”legalább +0,55,1|

Megjegyzés: Strukturális egyenleg = ciklikus hatásoktól megtisztított egyenleg az egyszeri és más átmeneti intézkedések nélkül.

Forrás: A 104. cikk (7) bekezdése szerinti tanácsi ajánlás és a Tanács véleménye a konvergenciaprogram 2006. novemberi aktualizálásáról, mindkettőt 2007. február 27-én fogadták el.

2007. november 20-án, miután lejárt a tanácsi ajánlás nyomán intézkedések meghozatalára kiszabott határidő, a Bizottság a Tanácshoz szóló közleményt fogadott el, amelyben megállapította, hogy a Lengyelország által eddig az időpontig tett intézkedések összhangban voltak a Tanács ajánlásával. Miközben a Bizottság kifejezte aggályát a túlzott hiány megszüntetésének tartósságával kapcsolatban 2008-ban és 2009-ben, ebben a szakaszban nem ajánlott további lépéseket a túlzott hiány esetén követendő eljárásban SEC(2007)1543 végleges. . A Tanács 2007. december 4-i ülésén egyetértett ezzel az értékeléssel. A Bizottság és a Tanács egyaránt felkérte a lengyel hatóságokat, hogy amint lehetséges, terjesszék elő a konvergenciaprogram aktualizálását, amely ismerteti a túlzott hiány tartós kiigazításával és a középtávú célkitűzés irányába történő előrelépéssel összhangban lévő, a parlamenti ciklus egészét lefedő középtávú költségvetési stratégiát. Az új programot 2008. március végén nyújtották be. A Bizottság ezzel a tanácsi határozatra irányuló ajánlással együtt ajánlást tesz a programról alkotott tanácsi véleményre.[9]

SEC(2007)1543 végleges.

A Szerződés 104. cikke (12) bekezdésének megfelelően a túlzott hiányról szóló tanácsi határozatot a Bizottság javaslata alapján hatályon kívül kell helyezni, ha a Tanács úgy ítéli meg, hogy az érintett tagállamban korrigálták a túlzott hiányt.

2. A hiánnyal kapcsolatos legújabb fejlemények

A Bizottság (Eurostat) által a Lengyelország 2008 áprilisa előtti jelentését követően szolgáltatott adatok szerint Eurostat News Release, 54. szám, 2008. április 18. , miután az államháztartási hiány 2003-ban a GDP 6,3%-a volt és ezzel elérte a csúcspontot, évente átlagosan több mint 1 százalékponttal csökkent, 2007-ben a GDP 2%-ára A hiány arányát rendszerint az első eredménynek a tavaszi bejelentésben való közzétételét követően vizsgálják felül és módosítják felfelé vagy lefelé. Összességében az EU-tagállamokban a módosítások általában viszonylag kismértékűek és átlagban a nullától jelentéktelen eltérést mutatnak. Tekintettel a 2007-re vonatkozóan bejelentett aktuális hiány és a referenciaérték közötti távolságra, csekély annak a valószínűsége, hogy a költségvetési elszámolások jövőbeni módosítása a 2007. évi hiányt a GDP 3%-át meghaladó szintre emelné. Az 1467/97/EK rendelet 2. cikkének (7) bekezdésével összhangban a a túlzott hiányról szóló tanácsi határozat hatályon kívül helyezéséről szóló határozatnak figyelembe kell vennie a több pillérből álló, és egy, törvényben előírt, teljességében tőkefedezeti pillért magában foglaló nyugdíjrendszert bevezető nyugdíjreform nettó költségét, ha a hiány jelentősen és folyamatosan csökkent és a referenciaértékhez közeli szintet ért el. Mivel a 2007-es államháztartási hiány a 3%-os referenciaérték alatt volt, nem kell mérlegelni ezen cikk alkalmazását. . Az eredmények a többletbevételt eredményező pozitív növekedésnek, és a kiadási tervek nem teljes körű végrehajtásának köszönhetően általában a kitűzött célnál jobbak voltak.[10][11][12]

Eurostat News Release, 54. szám, 2008. április 18.

A hiány arányát rendszerint az első eredménynek a tavaszi bejelentésben való közzétételét követően vizsgálják felül és módosítják felfelé vagy lefelé. Összességében az EU-tagállamokban a módosítások általában viszonylag kismértékűek és átlagban a nullától jelentéktelen eltérést mutatnak. Tekintettel a 2007-re vonatkozóan bejelentett aktuális hiány és a referenciaérték közötti távolságra, csekély annak a valószínűsége, hogy a költségvetési elszámolások jövőbeni módosítása a 2007. évi hiányt a GDP 3%-át meghaladó szintre emelné.

Az 1467/97/EK rendelet 2. cikkének (7) bekezdésével összhangban a a túlzott hiányról szóló tanácsi határozat hatályon kívül helyezéséről szóló határozatnak figyelembe kell vennie a több pillérből álló, és egy, törvényben előírt, teljességében tőkefedezeti pillért magában foglaló nyugdíjrendszert bevezető nyugdíjreform nettó költségét, ha a hiány jelentősen és folyamatosan csökkent és a referenciaértékhez közeli szintet ért el. Mivel a 2007-es államháztartási hiány a 3%-os referenciaérték alatt volt, nem kell mérlegelni ezen cikk alkalmazását.

2007-ben az államháztartási hiány a 2006. novemberi konvergenciaprogramban szereplő 3,4%-os előrejelzéshez képest a GDP 2,0%-át tette ki. Ennek fő oka a reál és a nominális GDP-nek a 2006 novemberében feltételezettnél jóval magasabb növekedése volt, de a kiadásokat is visszafogták. Különösen a társaságok nagy nyereségessége tette lehetővé, hogy visszafogják a támogatások növekedését, miközben a munkanélküliség gyors csökkenése és a Hausner-tervben Ez a 2003-ban előterjesztett, eddigi legátfogóbb és egyedi kísérlet a kiadások reformjára, amelynek célja a szociális védelemmel, közigazgatással és állami támogatásokkal összefüggő állami kiadások csökkentése volt. A Hausner-terv többek között felváltotta az éves indexálást a kumulált inflációt követő (ha meghaladja az 5%-ot) vagy a háromévente történő indexálással (amelyik először bekövetkezik). megállapított indexálás elmaradása korlátozta a szociális juttatások emelkedését. Ezenkívül a közszférában foglalkoztatottak kompenzációja a tervezettnél alacsonyabb volt. Végül, az állami beruházások nagyságrendje az EU-alapoknak a tervezettnél lassúbb felhasználása miatt az előre jelzettnél alacsonyabb volt. Összességében a kiadásoknak a GDP-hez viszonyított aránya 1,5 százalékponttal alacsonyabb volt a 2006 novemberében jelzettnél. A bevételi oldalon a közvetett adókból és a társadalombiztosítási járulékokból eredő bevétel a 2006 novemberében tervezettnél jobban alakult, főként a foglalkoztatás és a bérek jóval erőteljesebb növekedése miatt. Ezeket a kedvező fejleményeket ellensúlyozta más bevételi tételek alacsonyabb teljesítménye (a közvetlen adók esetében az adósávok növelése miatt). Összességében ez a tervezettnél valamivel alacsonyabb bevételi hányadhoz vezetett.[13]

Ez a 2003-ban előterjesztett, eddigi legátfogóbb és egyedi kísérlet a kiadások reformjára, amelynek célja a szociális védelemmel, közigazgatással és állami támogatásokkal összefüggő állami kiadások csökkentése volt. A Hausner-terv többek között felváltotta az éves indexálást a kumulált inflációt követő (ha meghaladja az 5%-ot) vagy a háromévente történő indexálással (amelyik először bekövetkezik).

3. A hiányra vonatkozó előrejelzések 2008–2009-re és azt követően

A Bizottság szolgálatainak 2008. tavaszi előrejelzése szerint 2008-ban az államháztartási hiány a 2008. márciusi konvergenciaprogramban meghatározott céllal összhangban a GDP 2,5%-ára növekszik. A GDP 2008-ban és 2009-ben várhatóan 5,3%-kal és 5%-kal növekszik. A Bizottság szolgálatai szerint 2008-ban a magánfogyasztás 5,6%-ra növekszik, aminek az alapját a társadalombiztosítási járulékok csökkentése jelenti, majd 2009-ben a külső környezetnek a fogyasztók bizalmát befolyásoló romlása miatt 4,7%-ra csökken.

Az államháztartási hiány növekedése Lengyelország 2008-as költségvetéséből ered, amely a 2007-es eredményhez képest 2008-ban az államháztartási egyenlegnek (nem ESA95) a GDP körülbelül 0,8%-át jelentő romlását tűzi ki célul, ami a 2007. októberi parlamenti választások előtt elfogadott számos hiánynövelő intézkedés következménye. Ezek legtöbbje csökkenti az állam bevételét, így például: a társadalombiztosítási járulékok csökkentésének második szakasza és a családoknak nyújtott személyijövedelemadó-kedvezmény. A kiadási oldalon a 2008-as költségvetés jelentősebb állami beruházásokat irányoz elő és visszaállítja a nyugdíjak és rokkantsági ellátások nagyvonalú (az infláción és a bérek növekedésén alapuló) éves indexálását. A hiánynövelő intézkedéseket részben ellensúlyozza az adószabályok jobb betartása, a magasabb adóköteles jövedelem és az EU-harmonizációhoz kapcsolódó jövedékiadó-emelés.

A Bizottság szolgálatainak 2008. tavaszi előrejelzése szerint változatlan politikát feltételezve az államháztartási hiány aránya 2009-ben várhatóan némileg növekszik, a GDP 2,6%-ára. A 2008. márciusi konvergenciaprogram, amely néhány, még meghatározandó hiánycsökkentő intézkedés végrehajtását feltételezi, a GDP 2,0%-át jelentő államháztartási hiányt irányoz elő.

A tavaszi előrejelzés szerint 2008-ban a strukturális hiány a GDP körülbelül ¼ százalékpontjával szélesedik, de 2009-ben körülbelül ⅓ százalékponttal szűkül, ami annak az eredménye, hogy az adóterhek csökkenése ösztönzi a munkaerőpiac javulását Lengyelországban különösen nagy lehetőségek rejlenek még az árnyékgazdaság visszaszorításában és a foglalkoztatás ösztönzésében, ahogy a hivatalos munkanélküliségi ráta és a munkaerő-felmérésekből adódó munkanélküliségi ráta jelentős különbsége jelzi (2008 elején körülbelül 3 százalékpont). Ezenkívül az Unión belül Lengyelországban az egyik legalacsonyabb a foglalkoztatási arány (2007 második felében 63½% az uniós 71%-hoz képest), különösen az 55 évesnél idősebbek esetében.. Ezenkívül a társasági jövedelmekből és a kisvállalkozások személyi jövedelemadójából származó adóbevételeknek az utóbbi években Lengyelországban megfigyelhető erőteljes emelkedése részben magyarázható azzal, hogy az eredetileg magas adókulcsok csökkentését követően jobban betartják az adószabályokat. .[14]

Lengyelországban különösen nagy lehetőségek rejlenek még az árnyékgazdaság visszaszorításában és a foglalkoztatás ösztönzésében, ahogy a hivatalos munkanélküliségi ráta és a munkaerő-felmérésekből adódó munkanélküliségi ráta jelentős különbsége jelzi (2008 elején körülbelül 3 százalékpont). Ezenkívül az Unión belül Lengyelországban az egyik legalacsonyabb a foglalkoztatási arány (2007 második felében 63½% az uniós 71%-hoz képest), különösen az 55 évesnél idősebbek esetében.. Ezenkívül a társasági jövedelmekből és a kisvállalkozások személyi jövedelemadójából származó adóbevételeknek az utóbbi években Lengyelországban megfigyelhető erőteljes emelkedése részben magyarázható azzal, hogy az eredetileg magas adókulcsok csökkentését követően jobban betartják az adószabályokat.

A 2008. márciusi konvergenciaprogramban ismertetett költségvetési stratégia fő célja a középtávú költségvetési célkitűzés, vagyis a GDP 1%-át jelentő strukturális hiány elérése 2011-ig, vagyis egy évvel a programidőszak vége után. A költségvetés kiadásokon alapuló kiigazítását későbbre, 2009-re és 2010-re ütemezik.

4. Az adósságállomány alakulása és az adósságállománnyal kapcsolatos előrejelzések

Miután az adóssághányad 2006-ban a GDP 47,6%-ával elérte csúcspontját, azóta csökkenő pályán van. 2007-ben jelentős adósságcsökkenést értek el, ekkor az adósságállomány aránya majdnem 2½ százalékponttal esett vissza, a GDP 45,2%-ára, főként a magas nominális GDP-növekedésnek, de a zloty felértékelődésének köszönhetően is. A Bizottság szolgálatainak 2008. tavaszi előrejelzése szerint változatlan politikát feltételezve az idén és a következő évben a bruttó adósságállomány sokkal lassabban csökken, 2009-ben a GDP körülbelül 44%-ára.

5. Következtetések

Az államháztartási hiány a 2003-as GDP 6,3%-áról 2007-ben a GDP 2,0%-ára, a GDP 3%-ának megfelelő referenciaérték alá csökkent. A hiány csökkenése 2007-ben főként a magasabb gazdasági növekedést tükrözte, ami a kiadások visszafogásával együtt (részben a beruházási tervek nem teljes körű végrehajtása miatt) a költségvetési tervekhez képest csökkentette a kiadások arányát. A bevételek aránya a kedvező gazdasági feltételekből eredő többletbevételek következtében megközelítette a célkitűzést, amit ellensúlyozott a közvetlen adók csökkenése és más bevételi kategóriák rosszabb teljesítménye. A (a ciklikus hatásoktól megtisztított, egyszeri és más átmeneti intézkedések nélküli) strukturális egyenleg a GDP körülbelül 1½ százalékpontjával javult, ami jelentős mértékben meghaladja a Tanács által ajánlott, a GDP legalább 0,5 százalékpontját jelentő költségvetési erőfeszítést. A Bizottság szolgálatainak 2008. tavaszi előrejelzése szerint az államháztartási hiány 2008-ban várhatóan a GDP 2,5%-ára, és változatlan politika mellett 2009-ben 2,6%-ára növekszik. Ez azt jelzi, hogy a hiánynak a GDP 3%-a alá való csökkentése hitelt érdemlő és fenntartható módon történt.

A bruttó államadósság a GDP 2006-os 47,6%-áról 2007-re 45,4%-ára csökkent, a GDP 60%-ában megállapított referenciaérték alá. A Bizottság szolgálatainak 2008. tavaszi előrejelzése szerint 2009-re az adósságráta várhatóan tovább csökken a GDP 44%-ára (változatlan politikát feltételezve).

Az átfogó értékelésből az következik, hogy Lengyelországban a túlzott hiány korrekciója megtörtént. Ennek megfelelően a Bizottság azt ajánlja a Tanácsnak, hogy a lengyelországi túlzott hiányról szóló határozatát helyezze hatályon kívül.

2. táblázat: A költségvetés alakulása, 2003-2009

Eltérő jelölés hiányában a GDP %-ában|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009|

||||||BIZ|KP (2)|BIZ (3)|KP (2)|

Államháztartási egyenleg|−6,3|−5,7|−4,3|−3,8|−2,0|−2,5|−2,5|−2,6|−2,0|

Összes bevétel|38,4|36,9|39,0|40,0|40,4|40,1|40,0|39,7|39,2|

Összes kiadás|44,6|42,6|43,3|43,8|42,4|42,6|42,5|42,3|41,2|

amelyben:|– kamatkiadás|3,0|2,8|2,8|2,7|2,6|2,7|2,3|2,7|2,3|

– bruttó állóeszköz-felhalmozás|3,3|3,4|3,4|3,9|4,1|4,5|5,2|4,8|5,0|

Elsődleges egyenleg|−3,3|−2,9|−1,5|−1,1|0,6|0,2|−0,2|0,1|0,3|

Egyszeri és átmeneti intézkedések|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|

Strukturális egyenleg (1)|−5,9|−5,9|−4,2|−4,0|−2,5|−2,7|−2,8|−2,3|−1,9|

Strukturális elsődleges egyenleg (1)|−2,9|−3,1|−1,4|−1,3|0,1|0,0|−0,5|0,3|0,4|

P.m. Reál-GDP növekedés (%)|3,9|5,3|3,6|6,2|6,5|5,3|5,5|5,0|5,0|

P.m. Kibocsátási rés|−1,0|0,4|−0,4|0,6|1,2|0,5|0,7|−0,7|−0,2|

(1) Ciklikus hatásoktól megtisztított (elsődleges) egyenleg az egyszeri és más átmeneti intézkedések nélkül.(2) Ciklikusan kiigazított és strukturális egyenlegek, valamint kibocsátási rések a program szerint, ahogy a programban szereplő információk alapján a Bizottság szolgálatai kiszámították.(3) A politika változatlanságát feltételezve.Forrás: A Bizottság szolgálatainak 2008. tavaszi előrejelzése (BIZ) és a konvergenciaprogram 2008. márciusi aktualizálása (KP).|

Ajánlás:

A TANÁCS HATÁROZATA

a lengyelországi túlzott költségvetési hiányról szóló 2005/183/EK határozat hatályon kívül helyezéséről

AZ EURÓPAI UNIÓ TANÁCSA,

tekintettel az Európai Közösséget létrehozó szerződésre és különösen annak 104. cikke (12) bekezdésére,

tekintettel a Bizottság javaslatára,

mivel:

(1) 2004. július 5-én a Szerződés 104. cikke (6) bekezdésének megfelelően a Tanács a Bizottság ajánlására a 2005/183/EK határozattal HL L 62., 2005.3.9, 18. o. megállapította, hogy Lengyelországban túlzott hiány áll fenn. A Tanács megállapította, hogy az államháztartási hiány 2003-ban a GDP 4,1%-a volt, ezzel meghaladta a Szerződés által a GDP 3%-ában meghatározott referenciaértéket, miközben a bruttó államadósság szintje a GDP 45,4%-ának felelt meg, amely a Szerződésben előirányzott 60%-os referenciaérték alatt van. A tanácsi határozat megállapította, hogy a hiány és az adósság számadatait felfelé kell kiigazítani, ha a tőkefedezeti nyugdíjrendszereket a tőkefedezeti nyugdíjrendszerek besorolásával kapcsolatos EUROSTAT-határozatot követően kizárták az állami szektorból Eurostat News Release 2004. március 2-i 30/2004 és 2004. szeptember 23-i 117/2004 száma. .[15][16]

HL L 62., 2005.3.9, 18. o.

Eurostat News Release 2004. március 2-i 30/2004 és 2004. szeptember 23-i 117/2004 száma.

(2) 2004. július 5-én a Szerződés 104. cikkének (7) bekezdésével és a túlzott hiány esetén követendő eljárás végrehajtásának felgyorsításáról és pontosításáról szóló, 1997. július 7-i 1467/97/EK tanácsi rendelet HL L 209., 1997.8.2., 6. o. Az 1056/2005/EK rendelettel (HL L 174., 2005.7.7., 5. o.) módosított rendelet. 3. cikkének (4) bekezdésével összhangban a Tanács a Bizottság ajánlása alapján ajánlást intézett Lengyelországhoz azzal a céllal, hogy legkésőbb 2007-ig szüntesse meg a túlzott hiányt. Az ajánlást nyilvánosságra hozták.[17]

HL L 209., 1997.8.2., 6. o. Az 1056/2005/EK rendelettel (HL L 174., 2005.7.7., 5. o.) módosított rendelet.

(3) A Tanács 2006. november 28-án a Bizottság ajánlására, a 104. cikk (8) bekezdése alapján megállapította HL L 414., 2006.12.30., 81. o. , hogy a lengyel hatóságok által az adott időpontig tett intézkedések nem voltak megfelelőek. A Tanács a Bizottság ajánlására a 104. cikk (7) bekezdésének megfelelően 2007. február 27-én új ajánlást fogadott el, amelyben megerősítette a kiigazítás 2007-es határidejét. Az ajánlást nyilvánosságra hozták.[18]

HL L 414., 2006.12.30., 81. o.

(4) A Szerződés 104. cikke (12) bekezdésének megfelelően a túlzott hiányról szóló tanácsi határozatot a Bizottság ajánlása alapján hatályon kívül kell helyezni, ha az érintett tagállamban a túlzott hiányt a Tanács véleménye szerint korrigálták.

(5) A Szerződéshez csatolt, a túlzott hiány esetén követendő eljárásról szóló jegyzőkönyvvel összhangban a Bizottság nyújtja a túlzott hiány esetén követendő eljárás végrehajtásával kapcsolatos adatokat. A jegyzőkönyv alkalmazásának részeként az Európai Közösséget létrehozó szerződéshez csatolt, a túlzott hiány esetén követendő eljárásról szóló jegyzőkönyv alkalmazásáról szóló, 1993. november 22-i 3605/93/EK tanácsi rendelet HL L 332., 1993.12.31., 7. o. A legutóbb a 2103/2005/EK rendelettel (HL L 337., 2005.12.22., 1. o.) módosított rendelet. 4. cikkével összhangban a tagállamok évente kétszer, konkrétan április 1-jéig és október 1-jéig kötelesek közölni a költségvetési hiányra, az államadósságra és más kapcsolódó változókra vonatkozó adatokat.[19]

HL L 332., 1993.12.31., 7. o. A legutóbb a 2103/2005/EK rendelettel (HL L 337., 2005.12.22., 1. o.) módosított rendelet.

(6) Lengyelország 2008. április 1-je előtti bejelentését és a bizottsági szolgálatok 2008. tavaszi előrejelzését követően, a 3605/93/EK rendelet 8g. cikkének (1) bekezdésével összhangban a Bizottság (Eurostat) által közölt adatok alapján a következő következtetések vonhatók le:

– Az államháztartási hiány a GDP 2006-os 3,8%-áról 2007-ben a GDP 2,0%-ára, a 3%-os GDP-referenciaérték alá csökkent. Ez megfelel a konvergenciaprogram 2006. novemberi aktualizált változatában meghatározott, a GDP 3,4%-át kitevő hivatalos hiánycélnak.

– A 2007-es hiánynak a célhoz képest sokkal jobb alakulását a reál-GDP-nek a 2006. novemberi konvergenciaprogramban feltételezettnél jóval magasabb növekedése eredményezte. Ezenkívül a kormány a GDP arányában kevesebbet költött a szociális juttatásokra (az indexálás 2007-es elmaradása miatt), támogatásokra, beruházásokra és a foglalkoztatottak kompenzációjára. Összességében az összes kiadás 1,5 százalékponttal alacsonyabb volt a 2006. novemberi konvergenciaprogramban tervezettnél. A (ciklikus hatásoktól megtisztított, egyszeri és más átmeneti intézkedések nélküli) strukturális egyenleg javulása a becslések szerint 2007-ben a GDP 1½ százalékpontját teszi ki.

– A 2007-esnél alacsonyabb GDP-növekedés mellett a 2008. tavaszi előrejelzés szerint a hiány 2008-ban a GDP 2,5%-ára növekszik, de a referenciaérték alatt marad, és főként a társadalombiztosítási járulékok csökkentése, a személyijövedelemadó-kedvezmények és a szociális juttatások növekedése, valamint a jelentősebb beruházások vezérlik. Ez megfelel a konvergenciaprogram 2008. márciusi változatában meghatározott hivatalos hiánycélnak. 2009-re a tavaszi előrejelzés változatlan politikát feltételezve a hiány stabilizálódását vetíti előre. Ez azt jelzi, hogy a hiány hiteles és fenntartható módon a GDP 3%-os referenciaértéke alá került.

– A strukturális egyenleg azonban 2008-ban várhatóan kissé romlik, a GDP körülbelül ¼ százalékpontjával, 2009-ben pedig – változatlan politikát feltételezve – ⅓ százalékponttal javul. Ezt a költségvetési egyenleg tekintetében megállapított középtávú költségvetési célkitűzés felé szükséges előrelépés tükrében kell vizsgálni, ami Lengyelország esetében a GDP 1%-át kitevő strukturális hiány.

– Az államadósság a GDP 2006-os 47.6%%-áról 2007-ben 45,2%-ára csökkent. A 2008. tavaszi előrejelzés szerint az adóssághányad várhatóan jóval a GDP 60%-ában meghatározott küszöbérték alatt marad és 2009 végéig tovább csökken, körülbelül a GDP 44%-ára.

(7) A Tanács véleménye szerint Lengyelországban a túlzott hiány korrekciója megtörtént, ezért a 2005/183/EK határozatot hatályon kívül kell helyezni,

ELFOGADTA EZT A HATÁROZATOT:

1. cikk

Az átfogó értékelésből az következik, hogy Lengyelországban a túlzott hiány korrekciója megtörtént.

2. cikk

A 2005/183/EK határozat hatályát veszti.

3. cikk

Ennek a határozatnak a Lengyel Köztársaság a címzettje.

Kelt Brüsszelben,

a Tanács részéről

az Elnök

[1] HL L 209., 1997.8.2., 6. o. Az 1056/2005/EK rendelettel (HL L 174., 2005.7.7., 5. o.) módosított rendelet.

[2] HL L 332., 1993.12.31., 7. o. A legutóbb a 2103/2005/EK rendelettel (HL L 337., 2005.12.22., 1. o.) módosított rendelet.

[3] Lengyelország legutolsó bejelentése elérhető a következő weboldalon: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal.

[4] SEC(2004)826 végleges.

[5] HL L 62., 2005.3.9., 18. o.

[6] A Lengyelországra vonatkozó, a túlzott hiány esetén követendő eljáráshoz kapcsolódó dokumentumok a következő weboldalon találhatók: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

[7] HL L 414., 2006.12.30., 81. o.

[8] Ajánlásában a Tanács utalt a 2006. novemberi aktualizált konvergenciaprogramra, amely 2007-re a GDP 3,4%-át kitevő hiányt célzott meg, és amely „ feltételezi, hogy a túlzott hiány esetén követendő eljárás 104. cikk (12) bekezdése szerinti megszüntetése céljából a Bizottság és a Tanács – a módosított 1467/97/EK tanácsi rendelet 2. cikkének (7) bekezdésével összhangban – figyelembe fogja venni az 1999-es nyugdíjreformból eredő költségvetési terhek [a becslések szerint 2007-ben a GDP mintegy 2%-a] lineáris degresszív skála alapján számított hányadát, amely 2007-ben 60%. A Tanács emlékeztet arra, hogy ahhoz, hogy Lengyelország élhessen e rendelkezéssel, a hiánynak jelentős mértékben és folyamatosan csökkennie kellene, és a referenciaértékhez közeli szintre kellene érnie. Mivel a hiány 2004–2006 között jelentős mértékben és folyamatosan csökkent, a hiány 2007-es alakulása és az azt követő kilátások fogják eldönteni, hogy a rendelkezés alkalmazható-e Lengyelország vonatkozásában. ”

[9] SEC(2007)1543 végleges.

[10] Eurostat News Release, 54. szám, 2008. április 18.

[11] A hiány arányát rendszerint az első eredménynek a tavaszi bejelentésben való közzétételét követően vizsgálják felül és módosítják felfelé vagy lefelé. Összességében az EU-tagállamokban a módosítások általában viszonylag kismértékűek és átlagban a nullától jelentéktelen eltérést mutatnak. Tekintettel a 2007-re vonatkozóan bejelentett aktuális hiány és a referenciaérték közötti távolságra, csekély annak a valószínűsége, hogy a költségvetési elszámolások jövőbeni módosítása a 2007. évi hiányt a GDP 3%-át meghaladó szintre emelné.

[12] Az 1467/97/EK rendelet 2. cikkének (7) bekezdésével összhangban a a túlzott hiányról szóló tanácsi határozat hatályon kívül helyezéséről szóló határozatnak figyelembe kell vennie a több pillérből álló, és egy, törvényben előírt, teljességében tőkefedezeti pillért magában foglaló nyugdíjrendszert bevezető nyugdíjreform nettó költségét, ha a hiány jelentősen és folyamatosan csökkent és a referenciaértékhez közeli szintet ért el. Mivel a 2007-es államháztartási hiány a 3%-os referenciaérték alatt volt, nem kell mérlegelni ezen cikk alkalmazását.

[13] Ez a 2003-ban előterjesztett, eddigi legátfogóbb és egyedi kísérlet a kiadások reformjára, amelynek célja a szociális védelemmel, közigazgatással és állami támogatásokkal összefüggő állami kiadások csökkentése volt. A Hausner-terv többek között felváltotta az éves indexálást a kumulált inflációt követő (ha meghaladja az 5%-ot) vagy a háromévente történő indexálással (amelyik először bekövetkezik).

[14] Lengyelországban különösen nagy lehetőségek rejlenek még az árnyékgazdaság visszaszorításában és a foglalkoztatás ösztönzésében, ahogy a hivatalos munkanélküliségi ráta és a munkaerő-felmérésekből adódó munkanélküliségi ráta jelentős különbsége jelzi (2008 elején körülbelül 3 százalékpont). Ezenkívül az Unión belül Lengyelországban az egyik legalacsonyabb a foglalkoztatási arány (2007 második felében 63½% az uniós 71%-hoz képest), különösen az 55 évesnél idősebbek esetében.. Ezenkívül a társasági jövedelmekből és a kisvállalkozások személyi jövedelemadójából származó adóbevételeknek az utóbbi években Lengyelországban megfigyelhető erőteljes emelkedése részben magyarázható azzal, hogy az eredetileg magas adókulcsok csökkentését követően jobban betartják az adószabályokat.

[15] HL L 62., 2005.3.9, 18. o.

[16] Eurostat News Release 2004. március 2-i 30/2004 és 2004. szeptember 23-i 117/2004 száma.

[17] HL L 209., 1997.8.2., 6. o. Az 1056/2005/EK rendelettel (HL L 174., 2005.7.7., 5. o.) módosított rendelet.

[18] HL L 414., 2006.12.30., 81. o.

[19] HL L 332., 1993.12.31., 7. o. A legutóbb a 2103/2005/EK rendelettel (HL L 337., 2005.12.22., 1. o.) módosított rendelet.

IT

(...PICT...)|COMMISSIONE DELLE COMUNITÀ EUROPEE|

Bruxelles, 11.6.2008

SEC(2008) 2011 definitivo

Raccomandazione di

DECISIONE DEL CONSIGLIO

che abroga la decisione 2005/183/CE sull’esistenza di un disavanzo eccessivo in Polonia

(presentata dalla Commissione)

RELAZIONE

1. Precedenti

L’articolo 104 del trattato impone agli Stati membri di evitare disavanzi pubblici eccessivi e fissa la procedura per la loro individuazione e correzione. La procedura per i disavanzi eccessivi è stata precisata ulteriormente dal regolamento (CE) n. 1467/97 del Consiglio per l’accelerazione e il chiarimento delle modalità di attuazione della procedura per i disavanzi eccessivi GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. Regolamento modificato dal regolamento (CE) n. 1056/2005 (GU L 174 del 7.7.2005, pag. 5). , che rientra nel patto di stabilità e crescita. Ai sensi dell’articolo 104, paragrafo 2, del trattato la Commissione esamina la conformità alla disciplina di bilancio sulla base dei due criteri seguenti: a) se il rapporto tra il disavanzo pubblico, previsto o effettivo, e il prodotto interno superi il valore di riferimento del 3% del PIL (a meno che il rapporto non sia diminuito in modo sostanziale e continuo e abbia raggiunto un livello che si avvicina al valore di riferimento; oppure, in alternativa, il superamento del valore di riferimento sia solo eccezionale e temporaneo e il rapporto resti vicino al valore di riferimento); e b) se il rapporto tra debito pubblico e prodotto interno lordo superi il valore di riferimento del 60% del PIL (a meno che detto rapporto non si stia riducendo in misura sufficiente e non si avvicini al valore di riferimento ad un ritmo adeguato).[1]

GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. Regolamento modificato dal regolamento (CE) n. 1056/2005 (GU L 174 del 7.7.2005, pag. 5).

Conformemente al Protocollo sulla procedura per i disavanzi eccessivi allegato al trattato, la Commissione fornisce i dati per l’applicazione della procedura. Nel quadro dell’applicazione del protocollo, gli Stati membri devono comunicare due volte all’anno (entro il 1° aprile ed entro il 1° ottobre) i dati relativi al disavanzo e al debito pubblici e altre variabili connesse, come stabilito dall’articolo 4 del regolamento (CE) n. 3605/93 del Consiglio GU L 332 del 31.12.1993, pag. 7. Regolamento modificato da ultimo dal regolamento (CE) n. 2103/2005 (GU L 337 del 22.12.2005, pag. 1). , La più recente notifica della Polonia si trova nel sito: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . . Come illustrato nel riquadro qui di seguito, la Polonia è uno dei paesi che ha beneficiato di un periodo di transizione per l’applicazione della decisione Eurostat del 2 marzo 2004 sulla classificazione dei fondi pensione a capitalizzazione, e di conseguenza ha notificato fino al marzo 2007 i dati relativi al disavanzo e al debito senza includervi il costo netto della riforma del sistema pensionistico attuata nel 1999 (che ammonta attualmente a circa il 2% del PIL all’anno). Da allora i dati relativi al disavanzo e al debito vengono notificati in conformità della decisione Eurostat. Se non diversamente specificato, tutti i dati che figurano nel presente documento sono conformi alla suddetta decisione.[2][3]

GU L 332 del 31.12.1993, pag. 7. Regolamento modificato da ultimo dal regolamento (CE) n. 2103/2005 (GU L 337 del 22.12.2005, pag. 1).

La più recente notifica della Polonia si trova nel sito:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

Riquadro: La classificazione dei regimi pensionistici

Esistono di norma diversi pilastri nel sistema pensionistico di un paese, come il sistema finanziato dai contributi (o sistema basato sulla ripartizione) e quello a capitalizzazione; i regimi pensionistici possono essere inoltre di tipo a prestazioni definite o a contributo definito.

Se un regime pensionistico viene classificato nel settore delle amministrazioni pubbliche, i contributi riscossi e le prestazioni pagate a titolo del regime sono entrate o spese pubbliche e confluiscono nel saldo delle amministrazioni pubbliche. Se un regime pensionistico viene classificato in un settore diverso, contributi e prestazioni non contribuiscono al saldo delle amministrazioni pubbliche. In base alle norme contabili del SEC95, i sistemi pensionistici classificati nel settore delle amministrazioni pubbliche sono quelli “imposti, controllati e finanziati dalle amministrazioni pubbliche”.

Il 2 marzo 2004 Eurostat ha precisato che i regimi pensionistici a contributo definito a capitalizzazione non soddisfano questi criteri perché le pensioni da essi versate (i) dipendono principalmente dai risultati dei mercati finanziari (non sotto controllo pubblico) e (ii) sono finanziati da riserve di cui le amministrazioni pubbliche non hanno la proprietà economica. Anche se sono obbligatori o se sono gestiti dalle amministrazioni pubbliche (ad esempio, dallo stesso organismo responsabile del pilastro finanziato dai contributi) o se esiste una pensione minima garantita dallo Stato, tali regimi non dovrebbero essere classificati nel settore delle amministrazioni pubbliche (*).

Per attuare la decisione è stato concesso un periodo transitorio, scaduto nella primavera 2007 (prima notifica del 2007) (**).

(*) Comunicato stampa di Eurostat n. 30/2004 del 2 marzo 2004.

(**) Comunicato stampa di Eurostat n. 117/2004 del 23 settembre 2004.

Il 12 maggio 2004 la Commissione ha avviato la procedura per i disavanzi eccessivi nei confronti della Polonia con l’adozione della relazione di cui all’articolo 104, paragrafo 3, del trattato in ragione di un disavanzo pubblico del 4,1% del PIL (esclusi i costi della riforma pensionistica) nel 2003 SEC(2004) 826. . Il 5 luglio 2004 il Consiglio ha deciso, su raccomandazione della Commissione, che la Polonia si trovava in una situazione di disavanzo eccessivo ai sensi dell’articolo 104, paragrafo 6 GU L 62 del 9.3.2005, pag. 18. . Nella decisione del Consiglio si dichiarava che le cifre relative a disavanzo e debito dovevano essere riviste al rialzo, se i fondi pensione a capitalizzazione venivano esclusi dal settore delle amministrazioni pubbliche a seguito della decisione di Eurostat sulla classificazione dei fondi pensione a capitalizzazione (si veda il riquadro). Allo stesso tempo, sempre su raccomandazione della Commissione, il Consiglio ha formulato raccomandazioni alla Polonia ai sensi dell’articolo 104, paragrafo 7, allo scopo di far cessare entro il 2007 la situazione di disavanzo pubblico eccessivo Tutti i documenti relativi alla procedura per i disavanzi eccessivi per la Polonia si trovano nel sito seguente: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. . Il 28 novembre 2006, ai sensi dell’articolo 104, paragrafo 8, il Consiglio ha deciso, su raccomandazione della Commissione, che le iniziative fino ad allora adottate dalle autorità polacche erano inadeguate GU L 414 del 30.12.2006, pag. 81. . Il 27 febbraio 2007 il Consiglio ha formulato nuove raccomandazioni ai sensi dell’articolo 104, paragrafo 7, basate su una raccomandazione della Commissione.[4][5][6][7]

SEC(2004) 826.

GU L 62 del 9.3.2005, pag. 18.

Tutti i documenti relativi alla procedura per i disavanzi eccessivi per la Polonia si trovano nel sito seguente: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

GU L 414 del 30.12.2006, pag. 81.

Nella seconda raccomandazione ai sensi dell’articolo 104, paragrafo 7, il Consiglio ha raccomandato alle autorità polacche di porre fine al disavanzo eccessivo entro il termine originario del 2007 e di ridurre il disavanzo delle amministrazioni pubbliche in modo credibile e sostenibile provvedendo a tal fine a migliorare il saldo strutturale (ovvero il saldo corretto per il ciclo al netto di misure una tantum e di altre misure temporanee) almeno di 0,5 punti percentuali del PIL tra il 2006 e il 2007 Il Consiglio ha fissato al 27 agosto 2007 il termine entro il quale le autorità polacche devono adottare misure efficaci in tal senso. Esso ha inoltre invitato la Polonia a provvedere affinché il risanamento di bilancio prosegua anche dopo la correzione del disavanzo eccessivo fino al raggiungimento dell’obiettivo di medio termine, ovvero un disavanzo strutturale dell’1% del PIL.

Tabella 1: Aggiustamento approvato dal Consiglio il 27 febbraio 2007

In % del PIL, se non diversamente indicato|2006|2007|

Saldo di bilancio delle amministrazioni pubblichevariazione del saldo strutturalep.m.: crescita del PIL reale (in %) |−3,95,4|Disavanzo prossimo a 3 Nella sua raccomandazione, il Consiglio ha fatto riferimento all’aggiornamento del novembre 2006 del programma di convergenza, che aveva come obiettivo un disavanzo del 3,4% del PIL per il 2007 e “presuppone che al fine di abrogare la decisione sull’esistenza di un disavanzo eccessivo sulla base dell’articolo 104, paragrafo 12, la Commissione e il Consiglio potrebbero, a norma dell’articolo 2, paragrafo 7, del regolamento (CE) n. 1467/97 del Consiglio, tener conto del costo di bilancio rappresentato dalla riforma delle pensioni del 1999 [stimato a circa il 2% del PIL nel 2007] in maniera linearmente decrescente, vale a dire pari al 60% nel 2007. Il Consiglio ricorda che affinché la Polonia possa avvalersi di questa disposizione il disavanzo dovrebbe diminuire in modo sostanziale e continuo e aver raggiunto un livello che si avvicini al valore di riferimento. In considerazione del fatto che il disavanzo è diminuito in modo sostanziale e continuo nel periodo 2004-2006, il risultato del disavanzo per il 2007 determinerà se la Polonia potrà beneficiare di detta disposizione.”Nella sua raccomandazione, il Consiglio ha fatto riferimento all’aggiornamento del novembre 2006 del programma di convergenza, che aveva come obiettivo un disavanzo del 3,4% del PIL per il 2007 e “presuppone che al fine di abrogare la decisione sull’esistenza di un disavanzo eccessivo sulla base dell’articolo 104, paragrafo 12, la Commissione e il Consiglio potrebbero, a norma dell’articolo 2, paragrafo 7, del regolamento (CE) n. 1467/97 del Consiglio, tener conto del costo di bilancio rappresentato dalla riforma delle pensioni del 1999 [stimato a circa il 2% del PIL nel 2007] in maniera linearmente decrescente, vale a dire pari al 60% nel 2007. Il Consiglio ricorda che affinché la Polonia possa avvalersi di questa disposizione il disavanzo dovrebbe diminuire in modo sostanziale e continuo e aver raggiunto un livello che si avvicini al valore di riferimento. In considerazione del fatto che il disavanzo è diminuito in modo sostanziale e continuo nel periodo 2004-2006, il risultato del disavanzo per il 2007 determinerà se la Polonia potrà beneficiare di detta disposizione.”non inferiore a + 0,55,1|

Nota : Saldo strutturale = saldo corretto per il ciclo al netto di misure una tantum e di altre misure temporanee.

Fonte : raccomandazione del Consiglio ai sensi dell’articolo 104, paragrafo 7, del trattato CE e, per la crescita del PIL reale, parere del Consiglio sul programma di convergenza del novembre del 2006, entrambi adottati il 27 febbraio 2007.

Il 20 novembre 2007, ossia dopo lo scadere del termine fissato dalla raccomandazione del Consiglio per l’intervento delle autorità, la Commissione ha adottato una comunicazione al Consiglio, in cui si concludeva che i provvedimenti adottati fino a quel momento dalla Polonia a seguito della raccomandazione del Consiglio erano in linea con essa. Benché avesse espresso timori quanto alla sostenibilità della correzione del disavanzo eccessivo nel 2008 e nel 2009, in quella fase la Commissione non ha raccomandato ulteriori provvedimenti nel quadro della procedura per i disavanzi eccessivi SEC(2007) 1543. . Il Consiglio ha sottoscritto tale valutazione nella riunione del 4 dicembre 2007. Sia la Commissione che il Consiglio hanno invitato le autorità polacche a presentare al più presto una versione aggiornata del programma di convergenza contenente la strategia a medio termine per tutta la legislatura, che dovrebbe essere tale da garantire una correzione duratura del disavanzo eccessivo e ulteriori progressi verso l’obiettivo a medio termine. Un nuovo programma è stato presentato a fine marzo 2008. La Commissione raccomanda un parere del Consiglio in merito a tale programma insieme alla presente raccomandazione di decisione del Consiglio.[9]

SEC(2007) 1543.

Ai sensi dell’articolo 104, paragrafo 12, una decisione del Consiglio che constata l’esistenza di un disavanzo eccessivo è abrogata su raccomandazione della Commissione quando il Consiglio ritiene che il disavanzo eccessivo nello Stato membro interessato sia stato corretto.

2. L’evoluzione recente del disavanzo

Dai dati forniti dalla Commissione (Eurostat) a seguito della notifica effettuata dalla Polonia prima dell’aprile 2008, d opo aver raggiunto un livello record del 6,3% del PIL nel 2003, il disavanzo delle pubbliche amministrazioni è diminuito di oltre 1 punto percentuale in media all’anno per raggiungere il 2% del PIL nel 2007 Comunicato stampa Eurostat n. 54 del 18 aprile 2008. , I rapporti disavanzo/PIL sono normalmente riveduti (al rialzo o al ribasso) dopo la pubblicazione dei primi risultati della comunicazione di primavera. Per gli Stati membri dell’UE nel loro insieme le revisioni sono in genere relativamente limitate e in media molto vicine allo zero. Vista la differenza tra il disavanzo attualmente comunicato per il 2007 e il valore di riferimento del disavanzo, è estremamente poco probabile che un’eventuale futura revisione dei conti pubblici porti il rapporto disavanzo/PIL del 2007 al di sopra del 3% del PIL. , Conformemente all’articolo 2, paragrafo 7, del regolamento (CE) n. 1467/97, la decisione di abrogare una decisione sull’esistenza di un disavanzo eccessivo dovrà prendere in considerazione il costo netto di una riforma delle pensioni che introduce un sistema multipilastro comprendente un pilastro obbligatorio, finanziato a capitalizzazione, se il disavanzo ha mostrato un sensibile e continuo declino e ha raggiunto un livello prossimo al valore di riferimento. Dal momento che il disavanzo della pubblica amministrazione del 2007 era inferiore al valore di riferimento del 3%, non vi è alcuna necessità di considerare l’applicazione di tale articolo. . I risultati sono stati in generale migliori del previsto grazie alle sorprese positive in termini di crescita dovute a entrate impreviste e all’esecuzione incompleta dei piani di spesa.[10][11][12]

Comunicato stampa Eurostat n. 54 del 18 aprile 2008.

I rapporti disavanzo/PIL sono normalmente riveduti (al rialzo o al ribasso) dopo la pubblicazione dei primi risultati della comunicazione di primavera. Per gli Stati membri dell’UE nel loro insieme le revisioni sono in genere relativamente limitate e in media molto vicine allo zero. Vista la differenza tra il disavanzo attualmente comunicato per il 2007 e il valore di riferimento del disavanzo, è estremamente poco probabile che un’eventuale futura revisione dei conti pubblici porti il rapporto disavanzo/PIL del 2007 al di sopra del 3% del PIL.

Conformemente all’articolo 2, paragrafo 7, del regolamento (CE) n. 1467/97, la decisione di abrogare una decisione sull’esistenza di un disavanzo eccessivo dovrà prendere in considerazione il costo netto di una riforma delle pensioni che introduce un sistema multipilastro comprendente un pilastro obbligatorio, finanziato a capitalizzazione, se il disavanzo ha mostrato un sensibile e continuo declino e ha raggiunto un livello prossimo al valore di riferimento. Dal momento che il disavanzo della pubblica amministrazione del 2007 era inferiore al valore di riferimento del 3%, non vi è alcuna necessità di considerare l’applicazione di tale articolo.

Nel 2007 il disavanzo delle amministrazioni pubbliche è stato pari al 2,0% del PIL, a fronte del 3,4% previsto nel programma di convergenza del novembre 2006, grazie principalmente a una crescita del PIL nominale e reale molto superiore a quanto previsto nel novembre 2006, ma anche a un contenimento delle spese. In particolare, l’elevata redditività delle imprese ha consentito di contenere l’aumento delle sovvenzioni, mentre il rapido calo della disoccupazione e la mancanza di indicizzazione imposta dal piano Hausner Si tratta del tentativo finora più radicale e specifico di riforma delle spese, proposto nel 2003 e volto a ridurre la spesa pubblica per la protezione sociale, la pubblica amministrazione e gli aiuti di Stato. Il piano Hausner ha sostituito, fra l’altro, all’indicizzazione annuale un’indicizzazione a cadenza triennale oppure (se ciò si verifica prima) quando l’inflazione cumulata supera il 5%. hanno limitato la crescita dei trasferimenti sociali. Le retribuzioni nel pubblico impiego, inoltre, sono state inferiori al previsto. Infine, gli investimenti pubblici si sono mantenuti al di sotto delle previsioni a causa di un assorbimento dei fondi comunitari inferiore al previsto. Globalmente, il rapporto spese/PIL è stato di 1,5 punti percentuali inferiore a quanto previsto nel novembre 2006. Per quanto riguarda le entrate, quelle derivanti dalle imposte indirette e dai contributi sociali hanno superato le previsioni del novembre 2006, soprattutto grazie a una crescita molto più elevata dell’occupazione e dei salari. L’effetto di queste sorprese positive è stato annullato da un rendimento minore di altre voci delle entrate (imposte dirette a causa di un aumento degli scaglioni fiscali). Globalmente ciò ha condotto a un rapporto entrate/PIL leggermente inferiore a quello programmato.[13]

Si tratta del tentativo finora più radicale e specifico di riforma delle spese, proposto nel 2003 e volto a ridurre la spesa pubblica per la protezione sociale, la pubblica amministrazione e gli aiuti di Stato. Il piano Hausner ha sostituito, fra l’altro, all’indicizzazione annuale un’indicizzazione a cadenza triennale oppure (se ciò si verifica prima) quando l’inflazione cumulata supera il 5%.

3. Proiezioni relative al disavanzo per il 2008-2009 e gli anni successivi

Per il 2008 le previsioni di primavera 2008 elaborate dai servizi della Commissione parlano di un aumento del disavanzo delle pubbliche amministrazioni che raggiungerà il 2,5% del PIL, in linea con l’obiettivo del programma di convergenza del marzo 2008. Il PIL dovrebbe aumentare del 5,3% e del 5% rispettivamente nel 2008 e nel 2009. I servizi della Commissione prevedono che nel 2008 il consumo privato subirà un’accelerazione raggiungendo il 5,6%, grazie a tagli dei contributi sociali, mentre calerà al 4,7% nel 2009 a causa di un deterioramento dell’ambiente internazionale che si ripercuoterà sulla fiducia dei consumatori.

L’aumento del disavanzo delle amministrazioni pubbliche ha origine nel bilancio 2008 della Polonia che prevede un peggioramento del saldo dell’amministrazione centrale (non SEC 95) (di circa -0,8% circa del PIL nel 2008 rispetto al risultato del 2007) dovuto a una serie di provvedimenti, adottati prima delle elezioni parlamentari dell’ottobre 2007, che sono destinati ad aumentare il disavanzo. La maggior parte di tali provvedimenti comporterà una diminuzione delle entrate pubbliche (secondo taglio dei contributi sociali e alleggerimento dell’imposta sul reddito per le famiglie). Sul lato delle spese, il bilancio 2008 prevede un aumento degli investimenti pubblici e ripristina l’indicizzazione annuale generosa (inflazione più aumento salariale) delle pensioni e delle pensioni di invalidità. Le misure destinate ad aumentare il disavanzo saranno parzialmente compensate dal miglioramento nella riscossione delle imposte e da un aumento dei redditi tassabili, nonché da aumenti delle accise dovuti all’armonizzazione fiscale nella UE.

Nel 2009, secondo le previsioni di primavera 2008 dei servizi della Commissione che si basano sull’ipotesi di politiche invariate, il rapporto disavanzo/PIL delle pubbliche amministrazioni dovrebbe registrare un aumento marginale per assestarsi al 2,6% del PIL. Il programma di convergenza del marzo 2008, che ipotizza l’attuazione di misure destinate a ridurre il disavanzo (ancora da definire), prevede un disavanzo pubblico pari al 2,0% del PIL.

Secondo le previsioni di primavera, il disavanzo strutturale dovrebbe aumentare di circa ¼ di punto percentuale del PIL nel 2008 ma diminuire di circa ⅓ di punto percentuale nel 2009, a seguito di un miglioramento della situazione sul mercato del lavoro favorito da riduzioni del cuneo fiscale A giudicare dalla differenza sostanziale fra il tasso di disoccupazione ufficiale e quello che emerge dalle indagini sulle forze di lavoro (circa 3 punti percentuali all’inizio del 2008), in Polonia ci sarebbero ottime possibilità di ridurre l’economia sommersa e stimolare il livello di attività della mano d’opera. La Polonia presenta inoltre uno dei tassi di attività più bassi dell’UE (63½% rispetto a quasi il 71% dell’UE nella seconda metà del 2007), in particolare fra gli oltre cinquantacinquenni. Il forte aumento delle entrate provenienti dall’imposta sulle società e dall’imposta sulle piccole imprese (tassate secondo il regime dell’imposta sul reddito delle persone fisiche) registrato negli ultimi anni in Polonia può essere in parte giustificato da un miglioramento della disciplina fiscale dopo una riduzione delle aliquote fiscali, inizialmente elevate. .[14]

A giudicare dalla differenza sostanziale fra il tasso di disoccupazione ufficiale e quello che emerge dalle indagini sulle forze di lavoro (circa 3 punti percentuali all’inizio del 2008), in Polonia ci sarebbero ottime possibilità di ridurre l’economia sommersa e stimolare il livello di attività della mano d’opera. La Polonia presenta inoltre uno dei tassi di attività più bassi dell’UE (63½% rispetto a quasi il 71% dell’UE nella seconda metà del 2007), in particolare fra gli oltre cinquantacinquenni. Il forte aumento delle entrate provenienti dall’imposta sulle società e dall’imposta sulle piccole imprese (tassate secondo il regime dell’imposta sul reddito delle persone fisiche) registrato negli ultimi anni in Polonia può essere in parte giustificato da un miglioramento della disciplina fiscale dopo una riduzione delle aliquote fiscali, inizialmente elevate.

L’obiettivo principale della strategia di bilancio presentata nel programma di convergenza del marzo 2008 è raggiungere l’OMT, cioè un disavanzo strutturale pari all’1% del PIL, entro il 2011, vale a dire un anno dopo la fine del periodo di programmazione. L’aggiustamento di bilancio si basa sulle spese e si concentra negli anni 2009 e 2010.

4. Proiezioni e sviluppi relativi al debito

Dopo avere raggiunto il livello record del 47,6% del PIL nel 2006, il rapporto debito/PIL appare in calo. Nel 2007 si è registrata una riduzione considerevole del debito: il rapporto debito/PIL è infatti diminuito di quasi di 2½ punti percentuali scendendo al 45,2% del PIL, grazie in primo luogo a una crescita sostenuta del PIL nominale, ma anche all’apprezzamento dello zloty. Secondo le previsioni della primavera 2008, nell’ipotesi di politiche invariate, il debito lordo dovrebbe diminuire più lentamente quest’anno per avvicinarsi a circa il 44% del PIL nel 2009.

5. Conclusioni

Il disavanzo delle pubbliche amministrazioni è sceso dal 6,3% del PIL nel 2003 al 2,0% nel 2007, attestandosi quindi al di sotto del valore di riferimento del 3% del PIL. La riduzione del disavanzo nel 2007 rispecchiava principalmente la crescita economica più sostenuta che, abbinata al contenimento della spesa (in parte a causa di un’esecuzione incompleta dei programmi di investimento), ha ridotto il rapporto spesa/PIL rispetto alle previsioni di bilancio. Il rapporto entrate/PIL ha quasi raggiunto l’obiettivo e le entrate impreviste derivanti da condizioni economiche favorevoli sono state compensate da tagli delle imposte dirette e da una sottoesecuzione in altre categorie di spesa. Il saldo strutturale, vale a dire il saldo adeguato per il ciclo al netto di misure una tantum e di altre misure temporanee, ha registrato un miglioramento di circa 1½ punti percentuali del PIL, ben al di sopra dello sforzo finanziario pari ad almeno 0,5 punti percentuali raccomandato dal Consiglio. Secondo le previsioni di primavera 2008 elaborate dai servizi della Commissione, il disavanzo nominale dovrebbe aumentare al 2,5% del PIL nel 2008 e, se non intervengono cambiamenti di politica, al 2,6% nel 2009. Ciò induce a ritenere che il disavanzo sia stato portato a un livello inferiore al massimale del 3% del PIL in maniera credibile e sostenibile.

Il debito lordo delle amministrazioni pubbliche è sceso dal 47,6% del PIL nel 2006 al 45,4% nel 2007, al di sotto del valore di riferimento del 60% del PIL. Secondo le previsioni della primavera 2008 dei servizi della Commissione, il rapporto debito/PIL dovrebbe ridursi ancora e scendere a circa il 44% del PIL entro il 2009 (nell’ipotesi di politiche invariate).

A seguito di una valutazione generale, si evince che il disavanzo eccessivo è stato corretto in Polonia. Per questi motivi, la Commissione raccomanda al Consiglio di abrogare la decisione relativa all’esistenza di un disavanzo eccessivo in Polonia.

Tabella 2: Andamento del bilancio, 2003-2009

In % del PIL, se non diversamente indicato|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009|

||||||COM|PC (2)|COM (3)|PC (2)|

Saldo di bilancio delle amministrazioni pubbliche|−6,3|−5,7|−4,3|−3,8|−2,0|−2,5|−2,5|−2,6|−2,0|

Totale entrate|38,4|36,9|39,0|40,0|40,4|40,1|40,0|39,7|39,2|

Totale uscite|44,6|42,6|43,3|43,8|42,4|42,6|42,5|42,3|41,2|

di cui:|− spesa per interessi|3,0|2,8|2,8|2,7|2,6|2,7|2,3|2,7|2.3|

– formazione lorda di capitale fisso|3,3|3,4|3,4|3,9|4,1|4,5|5,2|4,8|5,0|

Saldo primario |−3,3|−2,9|−1,5|−1,1|0,6|0,2|−0,2|0,1|0,3|

Misure una tantum e altre misure temporanee |0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|

Saldo strutturale (1)|−5,9|−5,9|−4,2|−4,0|−2,5|−2,7|−2,8|−2,3|−1,9|

Saldo primario strutturale (1)|−2,9|−3,1|−1,4|−1,3|0,1|0,0|−0,5|0,3|0,4|

Pm Crescita (% del PIL reale)|3,9|5,3|3,6|6,2|6,5|5,3|5,5|5,0|5,0|

Pm Divario tra prodotto effettivo e potenziale|−1,0|0,4|−0,4|0,6|1,2|0,5|0,7|−0,7|−0,2|

(1) Saldo (primario) corretto per il ciclo al netto di misure una tantum e di altre misure temporanee.(2) Saldi strutturali e corretti per il ciclo e divari tra produzione effettiva e potenziale secondo il programma come calcolati dai servizi della Commissione sulla base delle informazioni nell’ambito del programma.(3) Ipotesi di politiche invariate.Fonti: Previsioni di primavera 2008 dei servizi della Commissione (COM) e programma di convergenza (PC) aggiornato del marzo 2008.|

Raccomandazione di

DECISIONE DEL CONSIGLIO

che abroga la decisione 2005/183/CE sull’esistenza di un disavanzo eccessivo in Polonia

IL CONSIGLIO DELL’UNIONE EUROPEA,

visto il trattato che istituisce la Comunità europea, in particolare l’articolo 104, paragrafo 12,

vista la raccomandazione della Commissione,

considerando quanto segue:

(1) Con decisione 2005/183/CE del Consiglio, del 5 luglio 2004 GU L 62 del 9.3.2005, pag. 18. , a seguito di una raccomandazione formulata dalla Commissione ai sensi dell’articolo 104, paragrafo 6 del trattato, è stato deciso che in Polonia esisteva un disavanzo eccessivo. Il Consiglio osservava che il disavanzo pubblico ammontava al 4,1% del PIL nel 2003, superando il valore di riferimento del 3% del PIL stabilito dal trattato, mentre il debito pubblico lordo era pari al 45,4% del PIL, al di sotto del valore di riferimento del 60% del PIL stabilito dal trattato. Nella decisione del Consiglio si dichiarava che le cifre relative a disavanzo e debito dovevano essere riviste al rialzo, se i fondi pensione a capitalizzazione venivano esclusi dal settore pubblico a seguito della decisione di Eurostat sulla classificazione dei fondi pensione a capitalizzazione Comunicati stampa di Eurostat n. 30/2004 del 2 marzo 2004 e n. 117/2004 del 23 settembre 2004. .[15][16]

GU L 62 del 9.3.2005, pag. 18.

Comunicati stampa di Eurostat n. 30/2004 del 2 marzo 2004 e n. 117/2004 del 23 settembre 2004.

(2) Il 5 luglio 2004, in conformità dell’articolo 104, paragrafo 7, del trattato e dell’articolo 3, paragrafo 4, del regolamento (CE) n. 1467/97 del Consiglio, del 7 luglio 1997, per l’accelerazione e il chiarimento delle modalità di attuazione della procedura per i disavanzi eccessivi GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. Regolamento modificato dal regolamento (CE) n. 1056/2005 (GU L 174 del 7.7.2005, pag. 5). , il Consiglio, sulla base di una raccomandazione della Commissione, ha formulato una raccomandazione rivolta alla Polonia nella prospettiva di porre fine entro il 2007 alla situazione di disavanzo eccessivo. La raccomandazione è stata resa pubblica.[17]

GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. Regolamento modificato dal regolamento (CE) n. 1056/2005 (GU L 174 del 7.7.2005, pag. 5).

(3) Il 28 novembre 2006, ai sensi dell’articolo 104, paragrafo 8, il Consiglio ha deciso, su raccomandazione della Commissione, che le iniziative fino ad allora adottate dalle autorità polacche erano inadeguate GU L 414 del 30.12.2006, pag. 81. . Il 27 febbraio 2007 il Consiglio ha formulato, su raccomandazione della Commissione, una nuova raccomandazione ai sensi dell’articolo 104, paragrafo 7, che conferma la scadenza del 2007 per la correzione. La raccomandazione è stata resa pubblica.[18]

GU L 414 del 30.12.2006, pag. 81.

(4) Conformemente all’articolo 104, paragrafo 12, del trattato, una decisione del Consiglio sull’esistenza di un disavanzo eccessivo viene abrogata quando il Consiglio ritiene che il disavanzo eccessivo nello Stato membro interessato sia stato corretto.

(5) Conformemente al Protocollo sulla procedura per i disavanzi eccessivi allegato al trattato, la Commissione fornisce i dati per l’attuazione della procedura. Nel quadro dell’applicazione di tale protocollo, gli Stati membri notificano i dati sul disavanzo e sul debito pubblico e le altre variabili correlate due volte l’anno, ossia prima del 1° aprile e prima del 1° ottobre, ai sensi dell’articolo 4 del regolamento (CE) n. 3605/93, del 22 novembre 1993, relativo all’applicazione del protocollo sulla procedura per i disavanzi eccessivi, allegato al trattato che istituisce la Comunità europea GU L 332 del 31.12.1993, pag. 7. Regolamento modificato da ultimo dal regolamento (CE) n. 2103/2005 (GU L 337 del 22.12.2005, pag. 1). .[19]

GU L 332 del 31.12.1993, pag. 7. Regolamento modificato da ultimo dal regolamento (CE) n. 2103/2005 (GU L 337 del 22.12.2005, pag. 1).

(6) Sulla base dei dati forniti dalla Commissione (Eurostat) in conformità dell’articolo 8 octies, paragrafo 1, del regolamento (CE) n. 3605/93 successivamente alla notifica effettuata dalla Polonia prima del 1° aprile 2008, e delle previsioni di primavera 2008 dei servizi della Commissione, si possono trarre le seguenti conclusioni:

– il disavanzo delle pubbliche amministrazioni è stato ridotto dal 3,8% del PIL nel 2006 al 2,0% del PIL nel 2007, ovvero al di sotto del valore di riferimento del 3% del PIL. Queste cifre vanno raffrontate con l’obiettivo del 3,4% del PIL fissato nell’aggiornamento (novembre 2006) del programma di convergenza,

– al risultato del disavanzo nel 2007, molto migliore rispetto all’obiettivo, ha contribuito una crescita del PIL reale ben al di sopra delle previsioni del programma di convergenza del novembre 2006. Per quanto riguarda poi il PIL, lo Stato ha speso meno per i trasferimenti sociali (per mancanza di indicizzazione nel 2007), le sovvenzioni, gli investimenti e le retribuzioni dei dipendenti. Globalmente la spesa totale è stata di 1,5 punti percentuali inferiore alle previsioni del programma di convergenza del novembre 2006. Il miglioramento del saldo strutturale (ovvero il saldo corretto per il ciclo al netto di misure una tantum e di altre misure temporanee) è stimato a 1½ punto percentuale del PIL nel 2007,

– con una crescita del PIL inferiore rispetto al 2007, in base alle previsioni della primavera 2008 il disavanzo dovrebbe aumentare nel 2008 per raggiungere il 2,5% del PIL, restando tuttavia al di sotto del valore di riferimento, grazie principalmente a tagli dei contributi sociali e all’alleggerimento dell’imposta sul reddito per le famiglie, nonché a un aumento dei trasferimenti sociali e degli investimenti. Questa cifra corrisponde precisamente all’obiettivo ufficiale del disavanzo fissato nell’aggiornamento del marzo 2008 del programma di convergenza. Per il 2009, a politiche invariate, le previsioni di primavera ipotizzano, a grandi linee, una stabilizzazione. Ciò indica che il disavanzo è stato riportato al di sotto della soglia del 3% del PIL in modo credibile e duraturo,

– tuttavia, secondo le proiezioni il saldo strutturale dovrebbe deteriorarsi leggermente di ¼ di punto percentuale del PIL nel 2008 e, sempre ipotizzando una conferma delle politiche esistenti in materia, migliorare di circa ⅓ di punto percentuale nel 2009. Si tratta di un’evoluzione che deve essere valutata alla luce della necessità di progredire verso l’obiettivo di bilancio a medio termine (OMT), che nel caso della Polonia è un disavanzo strutturale pari all’1% del PIL,

– il debito pubblico è diminuito, passando dal 47,6% del PIL nel 2006 al 45,2% nel 2007. Secondo le previsioni della primavera 2008 dei servizi della Commissione, il rapporto debito/PIL dovrebbe restare ben al di sotto della soglia del 60% del PIL e scendere a circa il 44% del PIL entro la fine del 2009.

(7) Il Consiglio ritiene che il disavanzo eccessivo della Polonia sia stato corretto e che la decisione 2005/183/CE debba pertanto essere abrogata,

HA ADOTTATO LA PRESENTE DECISIONE:

Articolo 1

Da una valutazione generale risulta che il disavanzo eccessivo è stato corretto in Polonia.

Articolo 2

È pertanto abrogata la decisione 2005/183/CE.

Articolo 3

La Repubblica di Polonia è destinataria della presente decisione.

Fatto a Bruxelles, il

Per il Consiglio

Il Presidente

[1] GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. Regolamento modificato dal regolamento (CE) n. 1056/2005 (GU L 174 del 7.7.2005, pag. 5).

[2] GU L 332 del 31.12.1993, pag. 7. Regolamento modificato da ultimo dal regolamento (CE) n. 2103/2005 (GU L 337 del 22.12.2005, pag. 1).

[3] La più recente notifica della Polonia si trova nel sito: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

[4] SEC(2004) 826.

[5] GU L 62 del 9.3.2005, pag. 18.

[6] Tutti i documenti relativi alla procedura per i disavanzi eccessivi per la Polonia si trovano nel sito seguente: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

[7] GU L 414 del 30.12.2006, pag. 81.

[8] Nella sua raccomandazione, il Consiglio ha fatto riferimento all’aggiornamento del novembre 2006 del programma di convergenza, che aveva come obiettivo un disavanzo del 3,4% del PIL per il 2007 e “presuppone che al fine di abrogare la decisione sull’esistenza di un disavanzo eccessivo sulla base dell’articolo 104, paragrafo 12, la Commissione e il Consiglio potrebbero, a norma dell’articolo 2, paragrafo 7, del regolamento (CE) n. 1467/97 del Consiglio, tener conto del costo di bilancio rappresentato dalla riforma delle pensioni del 1999 [stimato a circa il 2% del PIL nel 2007] in maniera linearmente decrescente, vale a dire pari al 60% nel 2007. Il Consiglio ricorda che affinché la Polonia possa avvalersi di questa disposizione il disavanzo dovrebbe diminuire in modo sostanziale e continuo e aver raggiunto un livello che si avvicini al valore di riferimento. In considerazione del fatto che il disavanzo è diminuito in modo sostanziale e continuo nel periodo 2004-2006, il risultato del disavanzo per il 2007 determinerà se la Polonia potrà beneficiare di detta disposizione.”

[9] SEC(2007) 1543.

[10] Comunicato stampa Eurostat n. 54 del 18 aprile 2008.

[11] I rapporti disavanzo/PIL sono normalmente riveduti (al rialzo o al ribasso) dopo la pubblicazione dei primi risultati della comunicazione di primavera. Per gli Stati membri dell’UE nel loro insieme le revisioni sono in genere relativamente limitate e in media molto vicine allo zero. Vista la differenza tra il disavanzo attualmente comunicato per il 2007 e il valore di riferimento del disavanzo, è estremamente poco probabile che un’eventuale futura revisione dei conti pubblici porti il rapporto disavanzo/PIL del 2007 al di sopra del 3% del PIL.

[12] Conformemente all’articolo 2, paragrafo 7, del regolamento (CE) n. 1467/97, la decisione di abrogare una decisione sull’esistenza di un disavanzo eccessivo dovrà prendere in considerazione il costo netto di una riforma delle pensioni che introduce un sistema multipilastro comprendente un pilastro obbligatorio, finanziato a capitalizzazione, se il disavanzo ha mostrato un sensibile e continuo declino e ha raggiunto un livello prossimo al valore di riferimento. Dal momento che il disavanzo della pubblica amministrazione del 2007 era inferiore al valore di riferimento del 3%, non vi è alcuna necessità di considerare l’applicazione di tale articolo.

[13] Si tratta del tentativo finora più radicale e specifico di riforma delle spese, proposto nel 2003 e volto a ridurre la spesa pubblica per la protezione sociale, la pubblica amministrazione e gli aiuti di Stato. Il piano Hausner ha sostituito, fra l’altro, all’indicizzazione annuale un’indicizzazione a cadenza triennale oppure (se ciò si verifica prima) quando l’inflazione cumulata supera il 5%.

[14] A giudicare dalla differenza sostanziale fra il tasso di disoccupazione ufficiale e quello che emerge dalle indagini sulle forze di lavoro (circa 3 punti percentuali all’inizio del 2008), in Polonia ci sarebbero ottime possibilità di ridurre l’economia sommersa e stimolare il livello di attività della mano d’opera. La Polonia presenta inoltre uno dei tassi di attività più bassi dell’UE (63½% rispetto a quasi il 71% dell’UE nella seconda metà del 2007), in particolare fra gli oltre cinquantacinquenni. Il forte aumento delle entrate provenienti dall’imposta sulle società e dall’imposta sulle piccole imprese (tassate secondo il regime dell’imposta sul reddito delle persone fisiche) registrato negli ultimi anni in Polonia può essere in parte giustificato da un miglioramento della disciplina fiscale dopo una riduzione delle aliquote fiscali, inizialmente elevate.

[15] GU L 62 del 9.3.2005, pag. 18.

[16] Comunicati stampa di Eurostat n. 30/2004 del 2 marzo 2004 e n. 117/2004 del 23 settembre 2004.

[17] GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. Regolamento modificato dal regolamento (CE) n. 1056/2005 (GU L 174 del 7.7.2005, pag. 5).

[18] GU L 414 del 30.12.2006, pag. 81.

[19] GU L 332 del 31.12.1993, pag. 7. Regolamento modificato da ultimo dal regolamento (CE) n. 2103/2005 (GU L 337 del 22.12.2005, pag. 1).

NL

(...PICT...)|COMMISSIE VAN DE EUROPESE GEMEENSCHAPPEN|

Brussel, 11.6.2008

SEC(2008) 2011 definitief

Aanbeveling voor een

BESCHIKKING VAN DE RAAD

tot intrekking van Beschikking 2005/183/EG betreffende het bestaan van een buitensporig tekort in Polen

(door de Commissie ingediend)

TOELICHTING

1. Achtergrond

Artikel 104 van het Verdrag bepaalt dat de lidstaten buitensporige tekorten dienen te vermijden, en voorziet in een procedure voor de vaststelling en correctie van dergelijke tekorten. Deze buitensporigtekortprocedure (BTP) wordt nader gepreciseerd in Verordening (EG) nr. 1467/97 van de Raad over de bespoediging en verduidelijking van de tenuitvoerlegging van de procedure bij buitensporige tekorten PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. Verordening gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 1056/2005 (PB L 174 van 7.7.2005, blz. 5). , die deel uitmaakt van het stabiliteits- en groeipact. Ingevolge artikel 104, lid 2, van het Verdrag dient de Commissie op basis van de volgende twee criteria na te gaan of de hand wordt gehouden aan de begrotingsdiscipline: a) of het voorziene of feitelijke overheidstekort de referentiewaarde van 3% van het bbp overschrijdt (tenzij hetzij het tekortcijfer in aanzienlijke mate en voortdurend is afgenomen en een niveau heeft bereikt dat de referentiewaarde benadert, hetzij de overschrijding van de referentiewaarde slechts van uitzonderlijke en tijdelijke aard is en het tekort dicht bij de referentiewaarde blijft); en b) of de overheidsschuld de referentiewaarde van 60% van het bbp overschrijdt (tenzij de schuldquote in voldoende mate afneemt en de referentiewaarde in een bevredigend tempo benadert).[1]

PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. Verordening gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 1056/2005 (PB L 174 van 7.7.2005, blz. 5).

Overeenkomstig het aan het Verdrag gehechte Protocol betreffende de procedure bij buitensporige tekorten worden de voor de toepassing van de BTP benodigde gegevens door de Commissie verstrekt. In het kader van de toepassing van dit protocol dienen de lidstaten overeenkomstig artikel 4 van Verordening (EG) nr. 3605/93 van de Raad PB L 332 van 31.12.1993, blz. 7. Verordening laatstelijk gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 2103/2005 (PB L 337 van 22.12.2005, blz. 1). tweemaal per jaar, namelijk vóór 1 april en vóór 1 oktober, gegevens te verstrekken over het overheidstekort en de overheidsschuld, alsook over andere, daarmee samenhangende variabelen De meest recente kennisgeving van Polen is te vinden op: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . . Zoals uitgelegd in het kader hieronder, was Polen een van de landen waaraan een overgangsperiode voor de toepassing van het Eurostat-besluit van 2 maart 2004 betreffende de indeling van op kapitaaldekking gebaseerde pensioenstelsels is gegund. Daarom heeft het land tot en met maart 2007 tekort- en schuldcijfers meegedeeld waarin geen rekening was gehouden met de nettokosten van zijn pensioenhervorming van 1999 (thans ongeveer 2% van het bbp per jaar). Sindsdien zijn tekort- en schuldcijfers medegedeeld waarbij niet meer is afgeweken van het Eurostat-besluit. Tenzij uitdrukkelijk anders vermeld, zijn alle cijfers in dit document in overeenstemming met het Eurostat-besluit.[2][3]

PB L 332 van 31.12.1993, blz. 7. Verordening laatstelijk gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 2103/2005 (PB L 337 van 22.12.2005, blz. 1).

De meest recente kennisgeving van Polen is te vinden op:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

Kader: Indeling van pensioenregelingen

Een nationaal pensioenstelsel bestaat doorgaans uit verschillende pijlers, bijvoorbeeld een omslagstelsel en een stelsel met kapitaaldekking. Voorts kan het gaan om regelingen met toegezegde pensioenen ("defined benefits") of met toegezegde bijdragen ("defined contributions").

Bij indeling van een pensioenregeling in de overheidssector worden de in het kader van de regeling geïnde premies en verstrekte uitkeringen aangemerkt als overheidsontvangsten en –uitgaven en zijn ze van invloed op het overheidssaldo. Bij indeling van een pensioenregeling in een andere sector dan de overheid zijn de premies en uitkeringen niet van invloed op het overheidssaldo. Het ESR95 schrijft voor dat een pensioenregeling moet worden ingedeeld bij de overheid als de overheid deze regeling zelf oplegt en bekostigt en een bepalende invloed daarop uitoefent.

Op 2 maart 2004 heeft Eurostat daarover nadere uitleg gegeven: toegezegde-bijdragenregelingen voldoen niet aan deze criteria omdat de op basis van deze regelingen uitgekeerde pensioenen: i) voornamelijk afhangen van de behaalde resultaten op de financiële markten (en de overheid daarop dus geen bepalende invloed uitoefent) en ii) worden bekostigd uit reserves die geen economisch eigendom van de overheid zijn. Ook al zijn dergelijke pensioenregelingen verplicht, worden zij beheerd door de overheid (bijvoorbeeld door hetzelfde overheidsorgaan dat belast is met het beheer van het omslagstelsel) of garandeert de overheid een minimumpensioen, toch mogen zij niet worden ingedeeld bij de overheid (*).

Voor de uitvoering van dit besluit is een overgangsperiode gegund, die in het voorjaar van 2007 (met de eerste kennisgeving van 2007) afliep (**) .

(*) Zie Eurostat News Release nr. 30/2004 van 2 maart 2004.

(**) Zie Eurostat News Release nr. 117/2004 van 23 september 2004.

Op grond van het feit dat het overheidstekort in Polen in 2003 4,1% van het bbp bedroeg, (exclusief de kosten van de pensioenhervorming) heeft de Commissie op 12 mei 2004 de BTP ten aanzien van dat land ingeleid met de goedkeuring van een verslag als bedoeld in artikel 104, lid 3 SEC (2004) 826. . Op 5 juli 2004 besloot de Raad overeenkomstig artikel 104, lid 6, op aanbeveling van de Commissie dat er in Polen een buitensporig tekort bestond PB L 62 van 9.3.2005, blz. 18. . Voorts stelde de Raad vast dat de tekort- en schuldcijfers nog hoger zouden zijn uitgevallen als de pensioenregelingen met kapitaaldekking overeenkomstig het Eurostat-besluit betreffende de indeling van op kapitaaldekking gebaseerde pensioenstelsels niet bij de overheid waren ingedeeld (zie kader). Tegelijk richtte de Raad, eveneens op aanbeveling van de Commissie, krachtens artikel 104, lid 7, aanbevelingen tot Polen om de buitensporigtekortsituatie uiterlijk in 2007 te corrigeren Alle BTP-documenten voor Polen zijn te vinden op: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. . Op 28 november 2006 besloot de Raad overeenkomstig artikel 104, lid 8, op aanbeveling van de Commissie dat de tot dan toe genomen maatregelen van de Poolse autoriteiten ontoereikend waren PB L 414 van 30.12.2006, blz. 81. . Op 27 februari 2007 heeft de Raad op aanbeveling van de Commissie nieuwe aanbevelingen overeenkomstig artikel 104, lid 7, tot het land gericht.[4][5][6][7]

SEC (2004) 826.

PB L 62 van 9.3.2005, blz. 18.

Alle BTP-documenten voor Polen zijn te vinden op: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

PB L 414 van 30.12.2006, blz. 81.

In zijn tweede aanbeveling overeenkomstig artikel 104, lid 7, beval de Raad de Poolse autoriteiten aan om uiterlijk in 2007, de oorspronkelijke termijn, een einde te maken aan de buitensporigtekortsituatie en het overheidstekort op geloofwaardige en duurzame wijze terug te dringen en daartoe het structurele saldo (ofwel het conjunctuurgezuiverde saldo, ongerekend eenmalige en andere tijdelijke maatregelen) tussen 2006 en 2007 met minimaal 0,5 procentpunt van het bbp te verbeteren. De Raad stelde 27 augustus 2007 vast als uiterste datum voor de Poolse autoriteiten om effectieve maatregelen te treffen. Daarnaast verzocht de Raad Polen ervoor te zorgen dat de begrotingsconsolidatie in de richting van zijn middellangetermijndoelstelling van een structureel tekort van 1% van het bbp werd volgehouden na de correctie van het buitensporige tekort.

Tabel 1: Aanpassing die op 27 februari 2007 door de Raad is onderschreven

Als percentage van het bbp, tenzij anders aangegeven|2006|2007|

Overheidssaldo (%)mutatie in het structurele saldop.m.: Reële bbp-groei (%)|−3,95,4|tekort dicht bij 3 Over het geactualiseerde convergentieprogramma van november 2006 en het daarin gemelde streefcijfer voor het tekort van 3,4% van het bbp heeft de Raad in zijn aanbeveling opgemerkt dat "wordt aangenomen dat de Commissie en de Raad met het oog op de intrekking van de beschikking betreffende het bestaan van een buitensporig tekort overeenkomstig artikel 104, lid 12, de budgettaire kosten van de pensioenhervorming van 1999 [die voor 2007 op ongeveer 2% van het bbp worden geraamd] conform artikel 2, lid 7, van Verordening (EG) nr. 1467/97 van de Raad op een lineair degressieve basis in aanmerking zouden kunnen nemen, waarbij voor 2007 een percentage van 60% wordt toegepast. De Raad herinnert eraan dat, wil Polen van deze bepaling kunnen profiteren, het tekort in aanzienlijke mate en voortdurend moet zijn afgenomen, en een niveau moet hebben bereikt dat de referentiewaarde benadert. Aangezien het tekort in de periode 2004-2006 in aanzienlijke mate en voortdurend is afgenomen, zullen het feitelijke tekort voor 2007 en de vooruitzichten voor de periode daarna doorslaggevend zijn voor het antwoord op de vraag of deze bepaling op Polen kan worden toegepast".Over het geactualiseerde convergentieprogramma van november 2006 en het daarin gemelde streefcijfer voor het tekort van 3,4% van het bbp heeft de Raad in zijn aanbeveling opgemerkt dat "wordt aangenomen dat de Commissie en de Raad met het oog op de intrekking van de beschikking betreffende het bestaan van een buitensporig tekort overeenkomstig artikel 104, lid 12, de budgettaire kosten van de pensioenhervorming van 1999 [die voor 2007 op ongeveer 2% van het bbp worden geraamd] conform artikel 2, lid 7, van Verordening (EG) nr. 1467/97 van de Raad op een lineair degressieve basis in aanmerking zouden kunnen nemen, waarbij voor 2007 een percentage van 60% wordt toegepast. De Raad herinnert eraan dat, wil Polen van deze bepaling kunnen profiteren, het tekort in aanzienlijke mate en voortdurend moet zijn afgenomen, en een niveau moet hebben bereikt dat de referentiewaarde benadert. Aangezien het tekort in de periode 2004-2006 in aanzienlijke mate en voortdurend is afgenomen, zullen het feitelijke tekort voor 2007 en de vooruitzichten voor de periode daarna doorslaggevend zijn voor het antwoord op de vraag of deze bepaling op Polen kan worden toegepast".minimaal +0,55,1|

Noot : Structureel saldo = conjunctuurgezuiverd saldo, ongerekend eenmalige en andere tijdelijke maatregelen.

Bronnen : Aanbeveling van de Raad ingevolge artikel 104, lid 7, en voor de reële bbp-groei: advies van de Raad over het geactualiseerde convergentieprogramma van november 2006, beide aangenomen op 27 februari 2007.

Op 20 november 2007, dat wil zeggen na het verstrijken van de in de aanbeveling van de Raad vastgestelde termijn om maatregelen te treffen, heeft de Commissie de Raad officieel medegedeeld dat de na de aanbeveling van de Raad door Polen genomen maatregelen aansloten bij de aanbeveling. Hoewel de Commissie haar twijfels had over de duurzaamheid van de correctie van het buitensporige tekort in 2008 en 2009, werden op dat moment geen verdere stappen in de BTP aanbevolen SEC (2007) 1543. . Tijdens zijn vergadering van 4 december 2007 sloot de Raad zich bij deze beoordeling aan. Zowel de Commissie als de Raad hebben de Poolse autoriteiten verzocht zo spoedig mogelijk een geactualiseerd convergentieprogramma in te dienen met een beschrijving van hun middellangetermijnstrategie, die de gehele kabinetsperiode zou bestrijken en tot een duurzame correctie van het buitensporig tekort en tot verdere vooruitgang richting de middellangetermijndoelstelling zou leiden. Eind maart 2008 is een nieuw programma ingediend. Samen met de voorliggende aanbeveling voor een beschikking van de Raad doet de Commissie een aanbeveling voor een advies van de Raad over dit programma.[9]

SEC (2007) 1543.

Artikel 104, lid 12, bepaalt dat een beschikking van de Raad betreffende het bestaan van een buitensporig tekort op aanbeveling van de Commissie moet worden ingetrokken indien de Raad van oordeel is dat het buitensporige tekort in de betrokken lidstaat is gecorrigeerd.

2. Recente tekortontwikkelingen

Uit de gegevens die de Commissie (Eurostat) heeft verstrekt Eurostat News Release nr. 54 van 18 april 2008. na de vóór april 2008 door Polen gedane kennisgeving Tekortquoten worden na de publicatie van de eerste resultaten in de voorjaarskennisgeving gewoonlijk naar boven of naar beneden bijgesteld. Voor de lidstaten van de EU gaat het in de regel om vrij geringe herzieningen, die gemiddeld niet veel hoger of lager zijn dan nul. Gezien het verschil tussen het thans meegedeelde tekort voor 2007 en de referentiewaarde voor het tekort is er slechts een zeer kleine kans dat bij eventuele toekomstige herzieningen van de overheidsrekeningen het tekort voor 2007 opwaarts wordt bijgesteld tot meer dan 3% van het bbp. , blijkt dat het overheidstekort sinds de piek van 6,3% van het bbp in 2003 gemiddeld met meer dan 1 procentpunt per jaar is teruggelopen tot 2% van het bbp in 2007 Overeenkomstig artikel 2, lid 7, van Verordening (EG) nr. 1467/97 dienen de nettokosten van een pensioenhervorming waarbij een meerpijlersysteem wordt ingevoerd dat een verplichte pijler met volledige kapitaaldekking omvat, in aanmerking te worden genomen in een besluit tot intrekking van een besluit betreffende het bestaan van een buitensporig tekort, indien het tekort in aanzienlijke mate en voortdurend is afgenomen en een niveau heeft bereikt dat de referentiewaarde benadert. Aangezien het overheidstekort in 2007 onder de referentiewaarde van 3% lag, behoeft de toepassing van deze bepaling niet in overweging te worden genomen. . Dankzij extra ontvangsten als gevolg van een verrassend hoge groei, en omdat minder werd uitgegeven dan gepland, waren de uiteindelijke resultaten doorgaans beter dan verwacht.[10][11][12]

Eurostat News Release nr. 54 van 18 april 2008.

Tekortquoten worden na de publicatie van de eerste resultaten in de voorjaarskennisgeving gewoonlijk naar boven of naar beneden bijgesteld. Voor de lidstaten van de EU gaat het in de regel om vrij geringe herzieningen, die gemiddeld niet veel hoger of lager zijn dan nul. Gezien het verschil tussen het thans meegedeelde tekort voor 2007 en de referentiewaarde voor het tekort is er slechts een zeer kleine kans dat bij eventuele toekomstige herzieningen van de overheidsrekeningen het tekort voor 2007 opwaarts wordt bijgesteld tot meer dan 3% van het bbp.

Overeenkomstig artikel 2, lid 7, van Verordening (EG) nr. 1467/97 dienen de nettokosten van een pensioenhervorming waarbij een meerpijlersysteem wordt ingevoerd dat een verplichte pijler met volledige kapitaaldekking omvat, in aanmerking te worden genomen in een besluit tot intrekking van een besluit betreffende het bestaan van een buitensporig tekort, indien het tekort in aanzienlijke mate en voortdurend is afgenomen en een niveau heeft bereikt dat de referentiewaarde benadert. Aangezien het overheidstekort in 2007 onder de referentiewaarde van 3% lag, behoeft de toepassing van deze bepaling niet in overweging te worden genomen.

Het overheidstekort is in 2007 uitgekomen op 2,0% van het bbp, terwijl in het convergentieprogramma van november 2006 nog werd gerekend op 3,4%. Dit kwam vooral doordat de reële en de nominale bbp-groei veel hoger waren uitgevallen dan in november 2006 was aangenomen, maar ook doordat de uitgaven binnen de perken waren gebleven. Met name kon de groei van de subsidies dankzij de hoge winstgevendheid van bedrijven in de hand worden gehouden. Oo k bleef de groei van de sociale overdrachten vanwege de snelle daling van de werkloosheid en vanwege het achterwege blijven van de indexatie in het kader van het plan-Hausner De meest verregaande en concrete poging tot dusver om het uitgavenkader te hervormen. Het plan is in 2003 voorgesteld en was gericht op terugdringing van de overheidsuitgaven aan sociale bescherming, overheidsdiensten en overheidssteun. Met het plan werd onder meer de jaarlijkse indexatie vervangen door een indexatie die plaatsvindt zodra de gecumuleerde inflatie boven de 5% uitkomt of anders om de drie jaar. binnen de perken. Voorts viel de beloning van overheidspersoneel lager uit dan gepland. Tot slot investeerde de overheid minder dan verwacht omdat EU middelen trager werden geabsorbeerd dan waarop was gerekend. Al met al is de uitgavenquote 1,5 procentpunt lager uitgekomen dan in de projecties van november 2006. Aan de ontvangstenzijde bleken de indirecte belastingen en sociale premies vooral dankzij een veel hogere werkgelegenheid en loongroei meer te hebben opgebracht dan in november 2006 nog werd verwacht. Deze meevallers vielen echter weg tegen lagere ontvangsten in andere rubrieken (de directe belastingen brachten minder op vanwege een verhoging van de belastingschalen). Al met al bleef de ontvangstenquote iets achter bij de verwachting.[13]

De meest verregaande en concrete poging tot dusver om het uitgavenkader te hervormen. Het plan is in 2003 voorgesteld en was gericht op terugdringing van de overheidsuitgaven aan sociale bescherming, overheidsdiensten en overheidssteun. Met het plan werd onder meer de jaarlijkse indexatie vervangen door een indexatie die plaatsvindt zodra de gecumuleerde inflatie boven de 5% uitkomt of anders om de drie jaar.

3. Tekortprognoses voor 2008 2009 en de jaren daarna

Voor 2008 wordt in de voorjaarsprognoses 2008 van de diensten van de Commissie gerekend op een stijging van het overheidstekort tot 2,5% van het bbp. Dit komt overeen met het streefcijfer van het convergentieprogramma van maart 2008. Het bbp groeit in 2008 en 2009 met respectievelijk 5,3% en 5%. De diensten van de Commissie gaan ervan uit dat de particuliere consumptie in 2008 door verlagingen van de sociale premies versnelt tot 5,6% en in 2009 door een verslechtering van het externe klimaat en de gevolgen daarvan voor het consumentenvertrouwen vertraagt tot 4,7%.

De stijging van het overheidstekort is een gevolg van het feit dat het saldo van de centrale overheid (niet-ESR95) voor 2008 in de Poolse begroting 2008 ten opzichte van het resultaat van 2007 met ongeveer 0,8% van het bbp verslechtert vanwege een reeks tekortverhogende maatregelen die al voor de parlementsverkiezingen van oktober 2007 waren goedgekeurd. De meeste ervan zullen leiden tot lagere overheidsontvangsten en betreffen een tweede verlaging van de sociale premies en een verlaging van de inkomstenbelasting voor gezinnen. Aan de uitgavenzijde van de begroting 2008 wordt uitgegaan van hogere overheidsinvesteringen en wordt de royale (aan de inflatie én de loonstijging gerelateerde) jaarlijkse indexatie van de pensioenen en invaliditeitsuitkeringen hersteld. De tekortverhogende maatregelen worden deels gecompenseerd door een betere naleving van de fiscale regelgeving, een stijging van de belastbare inkomens en een accijnsverhoging in verband met de EU-belastingharmonisatie.

Volgens de voorjaarsprognoses 2008 van de Commissie loopt het overheidstekort in 2009 bij ongewijzigd beleid iets op tot 2,6% van het bbp. In het convergentieprogramma van maart 2008, waarin ervan uit wordt gegaan dat enkele tekortverlagende maatregelen worden getroffen hoewel deze nog niet nader zijn ingevuld, wordt een overheidstekort van 2,0% van het bbp verwacht.

In de voorjaarsprognoses neemt het structurele tekort in 2008 met ongeveer ¼ procentpunt van het bbp toe, maar loopt het in 2009 weer met ⅓ procentpunt terug door een verbetering van de arbeidsmarkt die mede het gevolg is van een verkleining van de belastingwig Het forse verschil tussen de geregistreerde werkloosheid en de werkloosheid die naar voren komt uit arbeidskrachtenenquêtes (begin 2008 ongeveer 3 procentpunten), wijst erop dat er in Polen nog veel mogelijkheden zijn om de schaduweconomie terug te dringen en de arbeidsparticipatie te bevorderen. Voorts heeft Polen, met name onder de 55-plussers, een van de laagste participatiegraden in de EU (63½%, tegen bijna 71% in de EU in de tweede helft van 2007). Verder is de sterke stijging in de afgelopen paar jaar van de ontvangsten uit de vennootschapsbelasting en de inkomstenbelasting voor kleine ondernemers deels te danken aan een verbeterde belastingmoraal nadat de hoge tarieven waren teruggeschroefd. .[14]

Het forse verschil tussen de geregistreerde werkloosheid en de werkloosheid die naar voren komt uit arbeidskrachtenenquêtes (begin 2008 ongeveer 3 procentpunten), wijst erop dat er in Polen nog veel mogelijkheden zijn om de schaduweconomie terug te dringen en de arbeidsparticipatie te bevorderen. Voorts heeft Polen, met name onder de 55-plussers, een van de laagste participatiegraden in de EU (63½%, tegen bijna 71% in de EU in de tweede helft van 2007). Verder is de sterke stijging in de afgelopen paar jaar van de ontvangsten uit de vennootschapsbelasting en de inkomstenbelasting voor kleine ondernemers deels te danken aan een verbeterde belastingmoraal nadat de hoge tarieven waren teruggeschroefd.

De begrotingsstrategie van het convergentieprogramma van maart 2008 is er vooral op gericht de MTD (een structureel tekort van 1% van het bbp in 2011, ofwel één jaar na het eind van de programmaperiode) te bereiken. De budgettaire aanpassing vindt aan de uitgavenzijde plaats. Daarbij ligt het zwaartepunt in 2009 en 2010.

4. Schuldontwikkelingen en -prognoses

Na een piek van 47,6% van het bbp in 2006 lijkt de schuldquote weer af te nemen. Voornamelijk dankzij een hoge nominale bbp-groei, maar ook dankzij een waardestijging van de zloty is de schuld in 2007 zelfs flink teruggedrongen, namelijk met 2½ procentpunt tot 45,2% van het bbp. Volgens de voorjaarsprognoses 2008 daalt de brutoschuld dit jaar en volgend jaar minder snel en komt deze in 2009 uit op circa 44% van het bbp.

5. Conclusies

Het overheidstekort is teruggelopen van 6,3% van het bbp in 2003 naar 2,0% in 2007 en is daarmee onder de referentiewaarde van 3% van het bbp beland. De tekortreductie in 2007 was vooral een gevolg van een hogere economische groei, die in combinatie met een beheersing van de uitgaven (deels omdat bepaalde investeringsplannen niet volledig werden uitgevoerd) tot een lagere uitgavenquote leidde dan in de begroting was gepland. De ontvangstenquote kwam dicht bij de doelstelling uit. Daarbij vielen extra ontvangsten die het gevolg waren van het gunstige economische klimaat, weg tegen verlagingen van de directe belastingen en achterblijvende ontvangsten in andere rubrieken. Het structurele saldo (ofwel het conjunctuurgezuiverde saldo, ongerekend eenmalige en andere tijdelijke maatregelen) verbeterde met ongeveer 1½ procentpunt van het bbp, fors meer dan de door de Raad aanbevolen budgettaire aanpassing van minimaal 0,5 procentpunt van het bbp. Volgens de voorjaarsprognoses 2008 van de diensten van de Commissie zal het nominale tekort in 2008 oplopen tot 2,5% van het bbp en, bij ongewijzigd beleid, tot 2,6% in 2009. Het tekort lijkt dus op geloofwaardige en duurzame wijze te zijn teruggedrongen tot onder de limiet van 3% van het bbp.

De bruto overheidsschuld is teruggelopen van 47,6% van het bbp in 2006 tot 45,4% in 2007 en is daarmee onder de referentiewaarde van 60% van het bbp gebleven. Volgens de voorjaarsprognoses 2008 van de diensten van de Commissie daalt de schuldquote nog verder tot rond de 44% van het bbp in 2009 (bij ongewijzigd beleid).

Uit een algehele evaluatie volgt dat het buitensporige tekort in Polen is gecorrigeerd. De Commissie beveelt de Raad bijgevolg aan om zijn beschikking betreffende het bestaan van een buitensporig tekort in Polen in te trekken.

Tabel 2: Begrotingsontwikkelingen 2003-2009

Als percentage van het bbp, tenzij anders aangegeven|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009|

||||||COM|CP (2)|COM (3)|CP (2)|

Overheidssaldo|−6,3|−5,7|−4,3|−3,8|−2,0|−2,5|−2,5|−2,6|−2,0|

Totale ontvangsten|38,4|36,9|39,0|40,0|40,4|40,1|40,0|39,7|39,2|

Totale uitgaven|44,6|42,6|43,3|43,8|42,4|42,6|42,5|42,3|41,2|

waarvan:|− rente-uitgaven|3,0|2,8|2,8|2,7|2,6|2,7|2,3|2,7|2,3|

- bruto-investeringen in vaste activa|3,3|3,4|3,4|3,9|4,1|4,5|5,2|4,8|5,0|

Primair saldo|−3,3|−2,9|−1,5|−1,1|0,6|0,2|−0,2|0,1|0,3|

Eenmalige en tijdelijke maatregelen|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|

Structureel saldo (1)|−5,9|−5,9|−4,2|−4,0|−2,5|−2,7|−2,8|−2,3|−1,9|

Structureel primair saldo (1)|−2,9|−3,1|−1,4|−1,3|0,1|0,0|−0,5|0,3|0,4|

p.m. Reële bbp-groei (%)|3,9|5,3|3,6|6,2|6,5|5,3|5,5|5,0|5,0|

p.m. Output gap|−1,0|0,4|−0,4|0,6|1,2|0,5|0,7|−0,7|−0,2|

(1) Conjunctuurgezuiverd (primair) saldo, ongerekend eenmalige en tijdelijke maatregelen.(2) Conjunctuurgezuiverde en structurele saldi en output gaps volgens het programma, zoals berekend door de diensten van de Commissie op basis van de in het programma voorkomende informatie.(3) Bij ongewijzigd beleid.Bronnen: Voorjaarsprognoses 2008 van de diensten van de Commissie (COM) en geactualiseerd convergentieprogramma van maart 2008 (CP).|

Aanbeveling voor een

BESCHIKKING VAN DE RAAD

tot intrekking van Beschikking 2005/183/EG betreffende het bestaan van een buitensporig tekort in Polen

DE RAAD VAN DE EUROPESE UNIE,

Gelet op het Verdrag tot oprichting van de Europese Gemeenschap, en met name op artikel 104, lid 12,

Gezien de aanbeveling van de Commissie,

Overwegende hetgeen volgt:

(1) Bij Beschikking 2005/183/EG van 5 juli 2004 PB L 62 van 9.3.2005, blz. 18. van de Raad is op aanbeveling van de Commissie overeenkomstig artikel 104, lid 6, van het Verdrag besloten dat er in Polen een buitensporig tekort bestond. De Raad merkte op dat het overheidstekort in 2003 4,1% van het bbp bedroeg en daarmee de in het Verdrag vastgelegde referentiewaarde van 3% van het bbp had overschreden, terwijl de bruto-overheidsschuld 45,4% van het bbp beliep en dus onder de in het Verdrag vastgelegde referentiewaarde van 60% van het bbp lag. Voorts stelde de Raad vast dat de tekort- en schuldcijfers nog hoger zouden zijn uitgevallen als de pensioenregelingen met kapitaaldekking overeenkomstig het Eurostat-besluit betreffende de indeling van op kapitaaldekking gebaseerde pensioenstelsels niet bij de overheid waren ingedeeld Zie Eurostat News Releases nr. 30/2004 van 2 maart 2004 en nr. 117/2004 van 23 september 2004. .[15][16]

PB L 62 van 9.3.2005, blz. 18.

Zie Eurostat News Releases nr. 30/2004 van 2 maart 2004 en nr. 117/2004 van 23 september 2004.

(2) Overeenkomstig artikel 104, lid 7, van het Verdrag en artikel 3, lid 4, van Verordening (EG) nr. 1467/97 van de Raad van 7 juli 1997 over de bespoediging en verduidelijking van de tenuitvoerlegging van de procedure bij buitensporige tekorten PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. Verordening gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 1056/2005 (PB L 174 van 7.7.2005, blz. 5). heeft de Raad op 5 juli 2004 op aanbeveling van de Commissie een aanbeveling tot Polen gericht waarin het land werd verzocht om uiterlijk eind 2007 een einde te maken aan de buitensporigtekortsituatie. De aanbeveling is openbaar gemaakt.[17]

PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. Verordening gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 1056/2005 (PB L 174 van 7.7.2005, blz. 5).

(3) Op 28 november 2006 heeft de Raad overeenkomstig artikel 104, lid 8, op aanbeveling van de Commissie besloten dat de tot dan toe genomen maatregelen van de Poolse autoriteiten ontoereikend waren PB L 414 van 30.12.2006, blz. 81. . Op 27 februari 2007 heeft de Raad op aanbeveling van de Commissie een nieuwe aanbeveling overeenkomstig artikel 104, lid 7, tot het land gericht, waarin werd vastgehouden aan 2007 als uiterste correctietermijn. De aanbeveling is openbaar gemaakt.[18]

PB L 414 van 30.12.2006, blz. 81.

(4) Overeenkomstig artikel 104, lid 12, van het Verdrag moet een beschikking van de Raad betreffende het bestaan van een buitensporig tekort worden ingetrokken indien de Raad van oordeel is dat het buitensporige tekort in de betrokken lidstaat is gecorrigeerd.

(5) Overeenkomstig het aan het Verdrag gehechte Protocol betreffende de procedure bij buitensporige tekorten verstrekt de Commissie de voor de toepassing van de procedure benodigde gegevens. In het kader van de toepassing van dit protocol dienen de lidstaten ingevolge artikel 4 van Verordening (EG) nr. 3605/93 van de Raad van 22 november 1993 betreffende de toepassing van het aan het Verdrag tot oprichting van de Europese Gemeenschap gehechte Protocol betreffende de procedure bij buitensporige tekorten PB L 332 van 31.12.1993, blz. 7. Verordening laatstelijk gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 2103/2005 (PB L 337 van 22.12.2005, blz. 1). tweemaal per jaar, namelijk vóór 1 april en vóór 1 oktober, gegevens te verstrekken over het overheidstekort en de overheidsschuld, alsook over andere, daarmee samenhangende variabelen.[19]

PB L 332 van 31.12.1993, blz. 7. Verordening laatstelijk gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 2103/2005 (PB L 337 van 22.12.2005, blz. 1).

(6) Uit de gegevens die de Commissie (Eurostat) overeenkomstig artikel 8 G, lid 1, van Verordening (EG) nr. 3605/93 na de kennisgeving van Polen van vóór 1 april 2008 heeft verstrekt, en uit de voorjaarsprognoses 2008 van de diensten van de Commissie kunnen de volgende conclusies worden getrokken:

– het overheidstekort is teruggedrongen van 3,8% van het bbp in 2006 tot 2,0% van het bbp in 2007 en is daarmee onder de referentiewaarde van 3% van het bbp beland. Ter vergelijking: in het geactualiseerde convergentieprogramma van november 2006 werd nog een streefcijfer van 3,4% van het bbp genoemd;

– dat het tekort over 2007 uiteindelijk sterk is meegevallen, was mede te danken aan een veel hogere reële bbp-groei dan in het convergentieprogramma van november 2006 was aangenomen. Voorts heeft de overheid, uitgedrukt als percentage van het bbp, minder uitgegeven aan sociale overdrachten (door het achterwegeblijven van de indexatie in 2007), subsidies, investeringen en de beloning van werknemers. Al met al zijn de totale uitgaven 1,5 procentpunt lager uitgevallen dan gepland in het convergentieprogramma van november 2006. De verbetering van het structurele saldo (ofwel het conjunctuurgezuiverde saldo, ongerekend eenmalige en andere tijdelijke maatregelen) wordt voor 2007 op 1½ procentpunt van het bbp geraamd;

– voor 2008 wordt in de voorjaarsprognoses 2008 ervan uitgegaan dat de bbp groei lager uitvalt dan in 2007 en dat het tekort voornamelijk door verlagingen van de sociale premies, door een verlaging van de inkomstenbelasting, door een stijging van de sociale overdrachten en door hogere investeringen oploopt tot 2,5% van het bbp, maar dus wel onder de referentiewaarde blijft. Dit percentage komt overeen met de officiële tekortdoelstelling in het geactualiseerde convergentieprogramma van maart 2008. Voor 2009 wordt in de voorjaarsprognoses ervan uitgegaan dat het tekort bij ongewijzigd beleid min of meer stabiel blijft. Het tekort lijkt dus op een geloofwaardige en duurzame wijze te zijn teruggedrongen tot onder de referentiewaarde van 3% van het bbp;

– niettemin verslechtert het structurele saldo volgens de prognoses in 2008 in lichte mate (met ongeveer ¼ procentpunt van het bbp), maar verbetert het bij ongewijzigd beleid in 2009 met circa ⅓ procentpunt. Dit moet worden gezien tegen de achtergrond van de vorderingen die moeten worden gemaakt in de richting van de middellangetermijndoelstelling (MTD) voor de begrotingssituatie, die voor Polen een structureel tekort van 1% van het bbp is;

– de overheidsschuld is teruggelopen van 47,6% van het bbp in 2006 tot 45,2% in 2007. Volgens de voorjaarsprognoses 2008 blijft de schuldquote ruim onder de drempel van 60% van het bbp en zal deze nog verder dalen tot rond de 44% eind 2009.

(7) Volgens de Raad is het buitensporige tekort in Polen gecorrigeerd en dient Beschikking 2005/183/EG derhalve te worden ingetrokken,

HEEFT DE VOLGENDE BESCHIKKING VASTGESTELD:

Artikel 1

Uit een algehele evaluatie volgt dat het buitensporige tekort in Polen is gecorrigeerd.

Artikel 2

Beschikking 2005/183/EG wordt hierbij ingetrokken.

Artikel 3

Deze beschikking is gericht tot de Republiek Polen.

Gedaan te Brussel,

Voor de Raad

De voorzitter

[1] PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. Verordening gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 1056/2005 (PB L 174 van 7.7.2005, blz. 5).

[2] PB L 332 van 31.12.1993, blz. 7. Verordening laatstelijk gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 2103/2005 (PB L 337 van 22.12.2005, blz. 1).

[3] De meest recente kennisgeving van Polen is te vinden op: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

[4] SEC (2004) 826.

[5] PB L 62 van 9.3.2005, blz. 18.

[6] Alle BTP-documenten voor Polen zijn te vinden op: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

[7] PB L 414 van 30.12.2006, blz. 81.

[8] Over het geactualiseerde convergentieprogramma van november 2006 en het daarin gemelde streefcijfer voor het tekort van 3,4% van het bbp heeft de Raad in zijn aanbeveling opgemerkt dat "wordt aangenomen dat de Commissie en de Raad met het oog op de intrekking van de beschikking betreffende het bestaan van een buitensporig tekort overeenkomstig artikel 104, lid 12, de budgettaire kosten van de pensioenhervorming van 1999 [die voor 2007 op ongeveer 2% van het bbp worden geraamd] conform artikel 2, lid 7, van Verordening (EG) nr. 1467/97 van de Raad op een lineair degressieve basis in aanmerking zouden kunnen nemen, waarbij voor 2007 een percentage van 60% wordt toegepast. De Raad herinnert eraan dat, wil Polen van deze bepaling kunnen profiteren, het tekort in aanzienlijke mate en voortdurend moet zijn afgenomen, en een niveau moet hebben bereikt dat de referentiewaarde benadert. Aangezien het tekort in de periode 2004-2006 in aanzienlijke mate en voortdurend is afgenomen, zullen het feitelijke tekort voor 2007 en de vooruitzichten voor de periode daarna doorslaggevend zijn voor het antwoord op de vraag of deze bepaling op Polen kan worden toegepast".

[9] SEC (2007) 1543.

[10] Eurostat News Release nr. 54 van 18 april 2008.

[11] Tekortquoten worden na de publicatie van de eerste resultaten in de voorjaarskennisgeving gewoonlijk naar boven of naar beneden bijgesteld. Voor de lidstaten van de EU gaat het in de regel om vrij geringe herzieningen, die gemiddeld niet veel hoger of lager zijn dan nul. Gezien het verschil tussen het thans meegedeelde tekort voor 2007 en de referentiewaarde voor het tekort is er slechts een zeer kleine kans dat bij eventuele toekomstige herzieningen van de overheidsrekeningen het tekort voor 2007 opwaarts wordt bijgesteld tot meer dan 3% van het bbp.

[12] Overeenkomstig artikel 2, lid 7, van Verordening (EG) nr. 1467/97 dienen de nettokosten van een pensioenhervorming waarbij een meerpijlersysteem wordt ingevoerd dat een verplichte pijler met volledige kapitaaldekking omvat, in aanmerking te worden genomen in een besluit tot intrekking van een besluit betreffende het bestaan van een buitensporig tekort, indien het tekort in aanzienlijke mate en voortdurend is afgenomen en een niveau heeft bereikt dat de referentiewaarde benadert. Aangezien het overheidstekort in 2007 onder de referentiewaarde van 3% lag, behoeft de toepassing van deze bepaling niet in overweging te worden genomen.

[13] De meest verregaande en concrete poging tot dusver om het uitgavenkader te hervormen. Het plan is in 2003 voorgesteld en was gericht op terugdringing van de overheidsuitgaven aan sociale bescherming, overheidsdiensten en overheidssteun. Met het plan werd onder meer de jaarlijkse indexatie vervangen door een indexatie die plaatsvindt zodra de gecumuleerde inflatie boven de 5% uitkomt of anders om de drie jaar.

[14] Het forse verschil tussen de geregistreerde werkloosheid en de werkloosheid die naar voren komt uit arbeidskrachtenenquêtes (begin 2008 ongeveer 3 procentpunten), wijst erop dat er in Polen nog veel mogelijkheden zijn om de schaduweconomie terug te dringen en de arbeidsparticipatie te bevorderen. Voorts heeft Polen, met name onder de 55-plussers, een van de laagste participatiegraden in de EU (63½%, tegen bijna 71% in de EU in de tweede helft van 2007). Verder is de sterke stijging in de afgelopen paar jaar van de ontvangsten uit de vennootschapsbelasting en de inkomstenbelasting voor kleine ondernemers deels te danken aan een verbeterde belastingmoraal nadat de hoge tarieven waren teruggeschroefd.

[15] PB L 62 van 9.3.2005, blz. 18.

[16] Zie Eurostat News Releases nr. 30/2004 van 2 maart 2004 en nr. 117/2004 van 23 september 2004.

[17] PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. Verordening gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 1056/2005 (PB L 174 van 7.7.2005, blz. 5).

[18] PB L 414 van 30.12.2006, blz. 81.

[19] PB L 332 van 31.12.1993, blz. 7. Verordening laatstelijk gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 2103/2005 (PB L 337 van 22.12.2005, blz. 1).

DA

(...PICT...)|KOMMISSIONEN FOR DE EUROPÆISKE FÆLLESSKABER|

Bruxelles, den 11.6.2008

SEK(2008) 2011 endelig

Henstilling med henblik på

RÅDETS BESLUTNING

om ophævelse af beslutning 2005/183/EF om et uforholdsmæssigt stort underskud i Polen

(forelagt af Kommissionen)

BEGRUNDELSE

1. Baggrund

I traktatens artikel 104 fastslås det, at medlemsstaterne skal undgå uforholdsmæssigt store underskud, og der fastlægges en procedure til identifikation og korrektion af disse. Denne procedure i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud er nærmere beskrevet i Rådets forordning (EF) nr. 1467/97 om fremskyndelse og afklaring af gennemførelsen af proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. Ændret ved forordning (EF) nr. 1056/2005 (EUT L 174 af 7.7.2005, s. 5). , som indgår i stabilitets- og vækstpagten. I henhold til traktatens artikel 104, stk. 2, skal Kommissionen overvåge, om budgetdisciplinen overholdes på grundlag af to kriterier, nemlig: a) om det forventede eller faktiske offentlige underskud overstiger referenceværdien på 3 % af BNP (medmindre underskudskvoten er faldet væsentligt og vedvarende og har nået et niveau, der ligger tæt på referenceværdien, eller overskridelsen af referenceværdien kun er exceptionel og midlertidig, og kvoten fortsat ligger tæt på referenceværdien), og b) om den offentlige gæld overstiger referenceværdien på 60 % af BNP (medmindre gældskvoten mindskes tilstrækkeligt og nærmer sig referenceværdien med en tilfredsstillende hastighed).[1]

EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. Ændret ved forordning (EF) nr. 1056/2005 (EUT L 174 af 7.7.2005, s. 5).

I henhold til protokollen om proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud, der er knyttet som bilag til traktaten, er det Kommissionens ansvar at fremlægge data til gennemførelsen af proceduren. Som led i gennemførelsen af denne protokol skal medlemsstaterne indberette oplysninger om det offentlige underskud og den offentlige gæld samt andre relaterede variabler til Kommissionen to gange årligt, nemlig inden den 1. april og inden den 1. oktober, jf. artikel 4 i Rådets forordning (EF) nr. 3605/93 EFT L 332 af 31.12.1993, s. 7. Senest ændret ved forordning (EF) nr. 2103/2005 (EUT L 337 af 22.12.2005, s. 1). , Polens seneste indberetning findes på: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . . Som forklaret i nedenstående boks var Polen blandt de lande, der havde fordel af en overgangsperiode for gennemførelse af Eurostats beslutning af 2. marts 2004 om klassificeringen af finansierede pensionsordninger, og indberettede derfor underskuds- og gældstal uden nettoomkostningerne ved pensionsreformen fra 1999 (beløber sig i øjeblikket til ca. 2 % af BNP om året) indtil marts 2007. Siden da er underskuds- og gældstallene blevet indberettet i overensstemmelse med Eurostats beslutning. Hvis ikke andet er tydeligt anført, er alle de tal, der nævnes i dette dokument, i overensstemmelse med Eurostats beslutning.[2][3]

EFT L 332 af 31.12.1993, s. 7. Senest ændret ved forordning (EF) nr. 2103/2005 (EUT L 337 af 22.12.2005, s. 1).

Polens seneste indberetning findes på:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

Boks: Klassificeringen af pensionsordninger

Der er typisk forskellige søjler inden for et lands pensionssystem, såsom kontantmetoden eller ikke-finansierede systemer og finansierede systemer; endvidere kan pensionsordninger være ydelsesbaserede eller bidragsbaserede.

Hvis en pensionsordning er klassificeret i den offentlige sektor, er de bidrag, der opkræves og de ydelser, der udbetales af ordningen, offentlige indtægter og udgifter og bidrager til den offentlige saldo. Hvis en pensionsordning er klassificeret i en anden sektor end den offentlige, bidrager dens bidrag og ydelser ikke til den offentlige saldo. Det hedder i ESA95-regnskabsreglerne, at pensionsordninger, der klassificeres inden for det offentlige, er dem, der pålægges, kontrolleres og finansieres af det offentlige.

Den 2. marts 2004 præciserede Eurostat, at finansierede bidragsbaserede pensionsordninger ikke opfylder disse kriterier, fordi pensioner, der udbetales af sådanne ordninger i) hovedsagelig afhænger af resultaterne på de finansielle markeder (dvs. ikke under det offentliges kontrol) og ii) finansieres af reserver, der ikke økonomisk set ejes af det offentlige. Selv om de er obligatoriske, eller hvis de forvaltes af det offentlige (f.eks. forvaltet af det samme statslige organ, der har ansvaret for kontantmetoden), eller hvis der er en eller anden offentlig garanti for en minimumspension, bør finansierede bidragsbaserede ordninger ikke klassificeres inden for det offentlige (*).

Der blev indrømmet en overgangsperiode, som udløb i foråret 2007 (første indberetning i 2007), til gennemførelse af denne beslutning (**).

(*) Eurostat News Release No 30/2004 af 2. marts 2004.

(**) Eurostat News Release No 117/2004 af 23. september 2004.

Den 12. maj 2004 indledte Kommissionen proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud over for Polen med vedtagelsen af en rapport i henhold til artikel 104, stk. 3, som byggede på et offentligt underskud på 4,1 % af BNP (ekskl. pensionsreformomkostninger) i 2003. SEK(2004) 826. Den 5. juli 2004 fastslog Rådet efter henstilling fra Kommissionen og i overensstemmelse med artikel 104, stk. 6, at der forelå et uforholdsmæssigt stort underskud i Polen. EUT L 62 af 9.3.2005, s. 18. Det hed i Rådets beslutning, at det ville være nødvendigt at opjustere tallene for det offentlige underskud og den offentlige gæld, hvis de finansierede pensionsordninger ikke blev medregnet under den offentlige sektor i forlængelse af Eurostats beslutning om klassificeringen af de finansierede pensionsordninger (se boks). Samtidig rettede Rådet, ligeledes på grundlag af en henstilling fra Kommissionen, henstillinger i henhold til artikel 104, stk. 7, til Polen med henblik på at bringe situationen med et uforholdsmæssigt stort underskud til ophør senest i 2007. Alle dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud over for Polen findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. Den 28. november 2006 fandt Rådet i henhold til artikel 104, stk. 8, og efter henstilling fra Kommissionen, at de foranstaltninger, som de polske myndigheder indtil da havde truffet, var utilstrækkelige. EUT L 414 af 30.12.2006, s. 81. Den 27. februar 2007 rettede Rådet nye henstillinger til Polen i henhold til artikel 104, stk. 7, på grundlag af en henstilling fra Kommissionen.[4][5][6][7]

SEK(2004) 826.

EUT L 62 af 9.3.2005, s. 18.

Alle dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud over for Polen findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

EUT L 414 af 30.12.2006, s. 81.

I sin anden henstilling efter artikel 104, stk. 7, henstillede Rådet, at de polske myndigheder senest ved udløbet af den oprindelige frist i 2007 bringer situationen med et uforholdsmæssigt stort underskud til ophør og reducerer det offentlige underskud på en troværdig og holdbar måde og med henblik herpå sikrer en forbedring af den strukturelle saldo (dvs. den konjunkturkorrigerede saldo ekskl. engangsforanstaltninger og andre midlertidige foranstaltninger) med mindst 0,5 procentpoint af BNP mellem 2006 og 2007. Rådet gav de polske myndigheder en frist til den 27. august 2007 til at træffe virkningsfulde foranstaltninger. Rådet opfordrede desuden Polen til at sikre, at budgetkonsolideringen i retning af den mellemfristede målsætning om et strukturelt underskud på 1 % af BNP blev fastholdt, efter at det uforholdsmæssigt store underskud var blevet korrigeret.

Tabel 1: Tilpasning godkendt af Rådet den 27. februar 2007

% af BNP, medmindre andet er angivet|2006|2007|

Offentlig saldoændring i den strukturelle saldop.m.: Real BNP-vækst (%)|−3,95,4|underskud tæt på 3 I sin henstilling henviste Rådet til opdateringen af konvergensprogrammet fra november 2006, hvori der var fastsat et underskudsmål på 3,4 % af BNP i 2007, og hvori det " antages, at Kommissionen og Rådet – med henblik på en ophævelse af beslutningen om eksistensen et uforholdsmæssigt stort underskud efter artikel 104, stk. 12 – som omhandlet i artikel 2, stk. 7, i Rådets forordning (EF) nr. 1467/97 kan tage hensyn til omkostningerne ved pensionsreformen fra 1999 [anslået til 2 % af BNP i 2007] i henhold til en lineært degressiv skala, der udgør 60 % i 2007. Rådet gør opmærksom på, at for at Polen kan få fordel af denne bestemmelse, skal underskuddet fortsat være blevet væsentligt formindsket og have nået et niveau, der er tæt på referenceværdien. Eftersom underskuddet fortsat er blevet væsentligt formindsket i perioden 2004-2006, vil resultatet for underskuddet i 2007 og udsigterne derefter være afgørende for, om denne bestemmelse kan gælde for Polen. "I sin henstilling henviste Rådet til opdateringen af konvergensprogrammet fra november 2006, hvori der var fastsat et underskudsmål på 3,4 % af BNP i 2007, og hvori det " antages, at Kommissionen og Rådet – med henblik på en ophævelse af beslutningen om eksistensen et uforholdsmæssigt stort underskud efter artikel 104, stk. 12 – som omhandlet i artikel 2, stk. 7, i Rådets forordning (EF) nr. 1467/97 kan tage hensyn til omkostningerne ved pensionsreformen fra 1999 [anslået til 2 % af BNP i 2007] i henhold til en lineært degressiv skala, der udgør 60 % i 2007. Rådet gør opmærksom på, at for at Polen kan få fordel af denne bestemmelse, skal underskuddet fortsat være blevet væsentligt formindsket og have nået et niveau, der er tæt på referenceværdien. Eftersom underskuddet fortsat er blevet væsentligt formindsket i perioden 2004-2006, vil resultatet for underskuddet i 2007 og udsigterne derefter være afgørende for, om denne bestemmelse kan gælde for Polen. "mindst +0,55,1|

Anmærkning : Strukturel saldo = konjunkturkorrigeret saldo ekskl. engangsforanstaltninger og andre midlertidige foranstaltninger .

Kilde : Rådets henstilling i henhold til artikel 104, stk. 7, og for så vidt angår den reale BNP-vækst Rådets udtalelse om opdateringen af konvergensprogrammet fra november 2006, begge vedtaget den 27. februar 2007.

Den 20. november 2007, dvs. efter udløbet af den frist for at træffe foranstaltninger, som Rådet havde fastsat i sin henstilling, vedtog Kommissionen en meddelelse til Rådet, hvori det blev konkluderet, at Polens foranstaltninger som reaktion på Rådets henstilling var forenelige med henstillingen. Selv om Kommissionen gav udtryk for bekymring med hensyn til holdbarheden af korrektionen af det uforholdsmæssigt store underskud i 2008 og 2009, blev det på det tidspunkt ikke henstillet, at der træffes yderligere foranstaltninger som led i proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud. SEK(2007) 1543. På sit møde den 4. december 2007 tilsluttede Rådet sig denne vurdering. Både Kommissionen og Rådet opfordrede de polske myndigheder til snarest muligt at forelægge et opdateret konvergensprogram med en beskrivelse af deres mellemfristede strategi i hele valgperioden, som er foreneligt med en varig korrektion af det uforholdsmæssigt store underskud og yderligere fremskridt i retning af den mellemfristede målsætning. I slutningen af marts 2008 blev der forelagt et nyt program. Kommissionen fremsætter en henstilling med henblik på Rådets udtalelse om dette program sammen med denne henstilling med henblik på Rådets beslutning.[9]

SEK(2007) 1543.

I henhold til artikel 104, stk. 12, skal Rådet, efter henstilling fra Kommissionen, ophæve beslutninger om uforholdsmæssigt store underskud, når det uforholdsmæssigt store underskud i den pågældende medlemsstat efter Rådets opfattelse er blevet korrigeret.

2. Den seneste udvikling i underskuddet

Siden det offentlige underskud toppede med 6,3 % af BNP i 2003, er det i gennemsnit faldet med mere end 1 procentpoint om året til 2 % af BNP i 2007, baseret på de data, som Kommissionen (Eurostat) har fremlagt efter Polens indberetning inden april 2008. Eurostat News Release No 54 af 18. april 2008. ,  Underskudskvoterne revideres sædvanligvis – i opadgående eller nedadgående retning – efter offentliggørelsen af det første resultat i forårsindberetningen. For EU-medlemsstaterne som helhed er revisionerne normalt forholdsvis små og i gennemsnit tæt på nul. I betragtning af afstanden mellem det aktuelt indberettede underskud fra 2007 og referenceværdien for underskuddet er det ikke særlig sandsynligt, at en eventuel fremtidig revision i nationalregnskabet vil øge underskudskvoten for 2007 til et niveau, der overstiger 3 % af BNP. , I henhold til artikel 2, stk. 7, i forordning (EF) nr. 1467/97 skal der ved en beslutning om at ophæve en beslutning om et uforholdsmæssigt stort underskud tages hensyn til nettoomkostningerne ved en pensionsreform, som indfører et flersøjlesystem, der omfatter en obligatorisk, fuldt finansieret søjle, hvis underskuddet fortsat er blevet væsentligt formindsket og har nået et niveau, der er tæt på referenceværdien. Eftersom det offentlige underskud i 2007 lå under referenceværdien på 3 %, er det ikke nødvendigt at overveje at gøre brug af denne artikel. Resultaterne var som helhed bedre end planlagt takket være positive vækstoverraskelser som følge af uventede indtægter samt den ufuldstændige gennemførelse af udgiftsplaner.[10][11][12]

Eurostat News Release No 54 af 18. april 2008.

Underskudskvoterne revideres sædvanligvis – i opadgående eller nedadgående retning – efter offentliggørelsen af det første resultat i forårsindberetningen. For EU-medlemsstaterne som helhed er revisionerne normalt forholdsvis små og i gennemsnit tæt på nul. I betragtning af afstanden mellem det aktuelt indberettede underskud fra 2007 og referenceværdien for underskuddet er det ikke særlig sandsynligt, at en eventuel fremtidig revision i nationalregnskabet vil øge underskudskvoten for 2007 til et niveau, der overstiger 3 % af BNP.

I henhold til artikel 2, stk. 7, i forordning (EF) nr. 1467/97 skal der ved en beslutning om at ophæve en beslutning om et uforholdsmæssigt stort underskud tages hensyn til nettoomkostningerne ved en pensionsreform, som indfører et flersøjlesystem, der omfatter en obligatorisk, fuldt finansieret søjle, hvis underskuddet fortsat er blevet væsentligt formindsket og har nået et niveau, der er tæt på referenceværdien. Eftersom det offentlige underskud i 2007 lå under referenceværdien på 3 %, er det ikke nødvendigt at overveje at gøre brug af denne artikel.

Resultatet for det offentlige underskud i 2007 var 2,0 % af BNP, i forhold til de 3,4 %, der blev fremskrevet i konvergensprogrammet fra november 2006. Hovedårsagen var en langt højere real og nominel BNP-vækst end antaget i november 2006, men udgifterne blev også holdt nede. Virksomhedernes høje rentabilitet gav især mulighed for at bremse væksten i tilskud, mens det hurtige fald i arbejdsløsheden og den manglende indeksering i henhold til Hausner-planen Det mest omfattende og konkrete forsøg på udgiftsreform hidtil, foreslået i 2003 med det formål at reducere de offentlige udgifter til social beskyttelse, offentlig administration og statsstøtte. Hausner-planen erstattede bl.a. den årlige indeksering med en indeksering, efter at den kumulerede inflation overstiger 5 % eller hvert tredje år (afhængigt af hvad der indtræder først). også begrænsede væksten i sociale overførsler. Desuden var aflønningen af ansatte i den offentlige sektor lavere end planlagt. Endelig var de offentlige investeringer lavere end fremskrevet som følge af en langsommere absorbering af EU-midler end planlagt. Som helhed var udgiftskvoten 1,5 procentpoint lavere end fremskrevet i november 2006. På indtægtssiden viste indtægterne fra indirekte skatter og sociale bidrag sig at være bedre end forventet i november 2006, hovedsagelig takket være en langt højere beskæftigelse og lønvækst. Disse positive overraskelser blev udlignet af et dårligere resultat inden for andre indtægtsposter (direkte skatter som følge af en forhøjelse af skalatrinnene). Dette resulterede som helhed i en indtægtskvote, som lå en smule under den planlagte.[13]

Det mest omfattende og konkrete forsøg på udgiftsreform hidtil, foreslået i 2003 med det formål at reducere de offentlige udgifter til social beskyttelse, offentlig administration og statsstøtte. Hausner-planen erstattede bl.a. den årlige indeksering med en indeksering, efter at den kumulerede inflation overstiger 5 % eller hvert tredje år (afhængigt af hvad der indtræder først).

3. Underskudsfremskrivninger for 2008-2009 og fremefter

For 2008 forventer Kommissionens prognose fra foråret 2008, at det offentlige underskud vil stige til 2,5 % af BNP i overensstemmelse med målet i konvergensprogrammet fra marts 2008. BNP forventes at vokse med 5,3 % og 5 % i henholdsvis 2008 og 2009. Kommissionens tjenestegrene forventer, at privatforbruget stiger i 2008 til 5,6 %, understøttet af nedskæringerne i de sociale bidrag, og falder til 4,7 % i 2009 som følge af et forværret eksternt miljø, der trykker forbrugernes tillid.

Det stigende offentlige underskud skyldes det polske 2008-budget, hvor der forventes en forværring af den offentlige saldo (ikke ESA95) med ca. 0,8 % af BNP i 2008 i forhold til 2007-resultatet på grund af en række underskudsforøgende foranstaltninger, der blev vedtaget før parlamentsvalget i oktober 2007. De fleste af disse vil reducere de offentlige indtægter: endnu en nedskæring i sociale bidrag og indkomstskattelempelse for familier. På udgiftssiden forventer 2008-budgettet højere offentlige investeringer og genindfører den generøse (inflation plus lønvækst) årlige indeksering af pensioner og invaliditetsydelser. De underskudsforøgende foranstaltninger vil delvis blive opvejet af en bedre overholdelse af skattereglerne, højere skattepligtige indkomster og punktafgiftsstigninger i relation til skatteharmoniseringen i EU.

I 2009 forventes den offentlige underskudskvote at stige en smule til 2,6 % af BNP ifølge Kommissionens prognose fra foråret 2008, som er baseret på en antagelse om en uændret politik. I konvergensprogrammet fra marts 2008, som antager, at der vil blive gennemført en række endnu ikke specificerede underskudsformindskende foranstaltninger, forventes et offentligt underskud på 2,0 % af BNP.

Forårsprognosen forventer, at det strukturelle underskud vil øges med ca. ¼ procentpoint af BNP i 2008, men indsnævres med ca. ⅓ procentpoint i 2009 som følge af forbedringen på arbejdsmarkedet, der stimuleres af reduktionerne i skattekilen. Som det fremgår af den store forskel mellem den registrerede arbejdsløshedssats og arbejdsløshedssatsen i henhold til undersøgelser af arbejdsstyrken (ca. 3 procentpoint i begyndelsen af 2008), ser der ud til at være særdeles store muligheder for at reducere undergrundsøkonomien og stimulere arbejdskraftens aktivitetsniveau i Polen. Polen har endvidere et af de laveste aktivitetsniveauer i EU (63,5 % i forhold til næsten 71 % i EU i andet halvår af 2007), især for dem, der er over 55 år. Den stærke stigning i selskabsskatteindtægter og indkomstskatter fra mindre virksomheder i de seneste år i Polen kan desuden forklares delvis ved en bedre skattedisciplin efter en reduktion af de oprindeligt høje skattesatser.[14]

Som det fremgår af den store forskel mellem den registrerede arbejdsløshedssats og arbejdsløshedssatsen i henhold til undersøgelser af arbejdsstyrken (ca. 3 procentpoint i begyndelsen af 2008), ser der ud til at være særdeles store muligheder for at reducere undergrundsøkonomien og stimulere arbejdskraftens aktivitetsniveau i Polen. Polen har endvidere et af de laveste aktivitetsniveauer i EU (63,5 % i forhold til næsten 71 % i EU i andet halvår af 2007), især for dem, der er over 55 år. Den stærke stigning i selskabsskatteindtægter og indkomstskatter fra mindre virksomheder i de seneste år i Polen kan desuden forklares delvis ved en bedre skattedisciplin efter en reduktion af de oprindeligt høje skattesatser.

Hovedmålet for den budgetstrategi, der præsenteres i konvergensprogrammet fra marts 2008, er at nå den mellemfristede målsætning, et strukturelt underskud på 1 % af BNP, senest i 2011, dvs. et år efter afslutningen af programperioden. Budgettilpasningen er udgiftsbaseret og koncentreret om slutningen af perioden (2009 og 2010).

4. Gældsudvikling og gældsfremskrivninger

Efter at være toppet med 47,6 % af BNP i 2006 ser gældskvoten ud til at være på en faldende kurs. Der blev opnået en betydelig reduktion af gælden i 2007, hvor kvoten faldt med næsten 2½ procentpoint til 45,2 % af BNP, hovedsagelig takket være en høj nominel BNP-vækst, men også stigningen i zlotyens værdi. Bruttogælden forventes at falde i et langsommere tempo i år og næste år til ca. 44 % af BNP i 2009 i henhold til prognosen fra foråret 2008 på grundlag af en antagelse om en uændret politik.

5. Konklusioner

Det offentlige underskud faldt fra 6,3 % af BNP i 2003 til 2,0 % i 2007, hvilket er under referenceværdien på 3 % af BNP. Underskudsreduktionen i 2007 afspejlede hovedsagelig en højere økonomisk vækst, som sammen med udgiftstilbageholdenhed (delvis som følge af en ufuldstændig gennemførelse af investeringsplaner) reducerede udgiftskvoten i forhold til budgetplanerne. Indtægtskvoten lå tæt på målet, med uventede indtægter fra gunstige økonomiske vilkår, som blev udlignet af sænkninger af de direkte skatter og utilstrækkelige resultater i andre indtægtskategorier. Den strukturelle saldo, dvs. den konjunkturkorrigerede saldo ekskl. engangsforanstaltninger og andre midlertidige foranstaltninger, blev forbedret med ca. 1½ procentpoint af BNP, hvilket er et godt stykke over det finanspolitiske mål på mindst 0,5 procentpoint, som blev anbefalet af Rådet. Ifølge Kommissionens prognose fra foråret 2008 forventes det, at det samlede underskud vil stige til 2,5 % af BNP i 2008 og, i et scenario uden politikændringer, til 2,6 % i 2009. Dette tyder på, at underskuddet er blevet bragt ned under loftet på 3 % af BNP på troværdig og holdbar vis.

Den offentlige bruttogæld faldt fra 47,6 % af BNP i 2006 til 45,4 % i 2007 og lå dermed et godt stykke under referenceværdien på 60 % af BNP. Ifølge Kommissionens prognose fra foråret 2008 forventes gældskvoten at falde yderligere til omkring 44 % af BNP i 2009 (under antagelse af en uændret politik).

Ud fra en samlet vurdering kan det konkluderes, at situationen med et uforholdsmæssigt stort underskud i Polen er blevet korrigeret. I overensstemmelse hermed anbefaler Kommissionen, at Rådet ophæver sin beslutning om, at der foreligger et uforholdsmæssigt stort underskud i Polen.

Tabel 2: Budgetudviklingen, 2003-2009

% af BNP, medmindre andet er angivet|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009|

||||||KOM|KP (2)|KOM (3)|KP (2)|

Offentlig saldo|−6,3|−5,7|−4,3|−3,8|−2,0|−2,5|−2,5|−2,6|−2,0|

Indtægter i alt|38,4|36,9|39,0|40,0|40,4|40,1|40,0|39,7|39,2|

Udgifter i alt|44,6|42,6|43,3|43,8|42,4|42,6|42,5|42,3|41,2|

heraf:|− renteudgifter|3,0|2,8|2,8|2,7|2,6|2,7|2,3|2,7|2,3|

– faste bruttoinvesteringer|3,3|3,4|3,4|3,9|4,1|4,5|5,2|4,8|5,0|

Primær saldo|−3,3|−2,9|−1,5|−1,1|0,6|0,2|−0,2|0,1|0,3|

Engangsforanstaltninger og midlertidige foranstaltninger|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|

Strukturel saldo (1)|−5,9|−5,9|−4,2|−4,0|−2,5|−2,7|−2,8|−2,3|−1,9|

Strukturel primær saldo (1)|−2,9|−3,1|−1,4|−1,3|0,1|0,0|−0,5|0,3|0,4|

Pm Real BNP-vækst (%)|3,9|5,3|3,6|6,2|6,5|5,3|5,5|5,0|5,0|

Pm Outputgab|−1,0|0,4|−0,4|0,6|1,2|0,5|0,7|−0,7|−0,2|

(1) Konjunkturkorrigeret (primær) saldo ekskl. engangsforanstaltninger og midlertidige foranstaltninger.(2) Konjunkturkorrigerede og strukturelle saldi og outputgab i henhold til programmet som beregnet af Kommissionens tjenestegrene på grundlag af oplysningerne i programmet.(3) Antagelse om uændret politik.Kilder: Kommissionens prognose fra foråret 2008 (KOM) og det opdaterede konvergensprogram fra marts 2008 (KP).|

Henstilling med henblik på

RÅDETS BESLUTNING

om ophævelse af beslutning 2005/183/EF om et uforholdsmæssigt stort underskud i Polen

RÅDET FOR DEN EUROPÆISKE UNION HAR -

under henvisning til traktaten om oprettelse af Det Europæiske Fællesskab, særlig artikel 104, stk. 12,

under henvisning til henstilling fra Kommissionen, og

ud fra følgende betragtninger:

(1) Efter henstilling fra Kommissionen i overensstemmelse med traktatens artikel 104, stk. 6, vedtog Rådet ved beslutning 2005/183/EF af 5. juli 2004 EUT L 62 af 9.3.2005, s. 18. , at der forelå et uforholdsmæssigt stort underskud i Polen. Rådet konstaterede, at det offentlige underskud lå på 4,1 % af BNP i 2003, hvilket er over traktatens referenceværdi på 3 % af BNP, mens den offentlige bruttogæld lå på 45,4 % af BNP, hvilket er under traktatens referenceværdi på 60 % af BNP. Det blev anført i Rådets beslutning, at det ville være nødvendigt at opjustere tallene for det offentlige underskud og den offentlige gæld, hvis de finansierede pensionsordninger ikke blev medregnet under den offentlige sektor i forlængelse af Eurostats beslutning om klassificeringen af de finansierede pensionsordninger . Eurostat News Releases No 30/2004 af 2. marts 2004 og No 117/2004 af 23. september 2004.[15][16]

EUT L 62 af 9.3.2005, s. 18.

Eurostat News Releases No 30/2004 af 2. marts 2004 og No 117/2004 af 23. september 2004.

(2) Den 5. juli 2004 rettede Rådet i overensstemmelse med traktatens artikel 104, stk. 7, og artikel 3, stk. 4, i Rådets forordning (EF) nr. 1467/97 af 7. juli 1997 om fremskyndelse og afklaring af gennemførelsen af proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. Ændret ved forordning (EF) nr. 1056/2005 (EUT L 174 af 7.7.2005, s. 5). efter henstilling fra Kommissionen en henstilling til Polen med henblik på at bringe situationen med et uforholdsmæssigt stort underskud til ophør senest i 2007. Henstillingen blev offentliggjort.[17]

EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. Ændret ved forordning (EF) nr. 1056/2005 (EUT L 174 af 7.7.2005, s. 5).

(3) Den 28. november 2006 besluttede Rådet i henhold til artikel 104, stk. 8, efter henstilling fra Kommissionen, at de foranstaltninger, som de polske myndigheder havde truffet indtil da, var utilstrækkelige. EUT L 414 af 30.12.2006, s. 81. Den 27. februar 2007 rettede Rådet en ny henstilling til Polen i henhold til artikel 104, stk. 7, efter henstilling fra Kommissionen, hvori fristen for korrektionen i 2007 blev bekræftet. Henstillingen blev offentliggjort.[18]

EUT L 414 af 30.12.2006, s. 81.

(4) I henhold til traktatens artikel 104, stk. 12, skal en rådsbeslutning om et uforholdsmæssigt stort underskud ophæves, når det uforholdsmæssigt store underskud i den pågældende medlemsstat efter Rådets opfattelse er blevet korrigeret.

(5) I henhold til protokollen om proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud, der er knyttet som bilag til traktaten, er det Kommissionens ansvar at fremlægge data til gennemførelse af proceduren. Som led i gennemførelsen af denne protokol skal medlemsstaterne indberette oplysninger om det offentlige underskud og den offentlige gæld og andre relaterede variabler to gange årligt, nemlig inden den 1. april og inden den 1. oktober, jf. artikel 4 i Rådets forordning (EF) nr. 3605/93 af 22. november 1993 om gennemførelse af den protokol om proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud, der er knyttet som bilag til traktaten om oprettelse af Det Europæiske Fællesskab EFT L 332 af 31.12.1993, s. 7. Senest ændret ved forordning (EF) nr. 2103/2005 (EUT L 337 af 22.12.2005, s. 1). .[19]

EFT L 332 af 31.12.1993, s. 7. Senest ændret ved forordning (EF) nr. 2103/2005 (EUT L 337 af 22.12.2005, s. 1).

(6) På grundlag af data fremlagt af Kommissionen (Eurostat) i overensstemmelse med artikel 8g, stk. 1, i forordning (EF) nr. 3605/93 efter indberetning fra Polen inden den 1. april 2008 og på grundlag af Kommissionens prognose fra foråret 2008 kan der drages følgende konklusioner:

– det offentlige underskud blev reduceret fra 3,8 % af BNP i 2006 til 2,0 % af BNP i 2007, hvilket er under referenceværdien på 3 % af BNP. Dette skal sammenholdes med målsætningen om 3,4 % af BNP, der blev fastsat i det opdaterede konvergensprogram fra november 2006

– det langt bedre underskudsresultat i 2007 i forhold til målsætningen var understøttet af en langt højere real BNP-vækst end antaget i konvergensprogrammet fra november 2006. I forhold til BNP gav regeringen desuden mindre ud til sociale overførsler (som følge af manglende indeksering i 2007), tilskud, investeringer og aflønning af ansatte. De samlede udgifter var som helhed 1,5 procentpoint lavere end planlagt i konvergensprogrammet fra november 2006. Forbedringen af den strukturelle saldo (dvs. den konjunkturkorrigerede saldo ekskl. engangsforanstaltninger og andre midlertidige foranstaltninger) anslås til 1½ procentpoint af BNP i 2007

– med en lavere BNP-vækst end i 2007 forventes det i prognosen fra foråret 2008, at underskuddet vil stige i 2008 til 2,5 % af BNP, men fortsat ligge under referenceværdien, hovedsagelig drevet af nedskæringer i sociale bidrag, indkomstskattelempelser og en stigning i sociale overførsler sammen med højere investeringer. Dette er det samme som det officielle underskudsmål, der blev fastsat i opdateringen af konvergensprogrammet i marts 2008. For 2009 forventer forårsprognosen, at underskuddet stort set vil stabilisere sig under forudsætning af en uændret politik. Dette tyder på, at underskuddet er blevet bragt ned under referenceværdien på 3 % af BNP på troværdig og holdbar vis

– den strukturelle saldo forventes ikke desto mindre at blive forværret en smule med ¼ procentpoint af BNP i 2008 og, med et scenario med en uændret politik, forbedret med ca. ⅓ procentpoint i 2009. Dette skal ses på baggrund af behovet for at gøre fremskridt i retning af den mellemfristede målsætning for budgetstillingen, som for Polen er et strukturelt underskud på 1 % af BNP

– den offentlige gæld faldt fra 47,6 % af BNP i 2006 til 45,2 % i 2007. Ifølge prognosen fra foråret 2008 forventes gældskvoten fortsat at ligge et godt stykke under tærskelværdien på 60 % af BNP og at falde yderligere til omkring 44 % inden udgangen af 2009.

(7) Efter Rådets opfattelse er det uforholdsmæssigt store underskud i Polen blevet korrigeret, og beslutning 2005/183/EF bør derfor ophæves -

VEDTAGET FØLGENDE BESLUTNING:

Artikel 1

Ud fra en samlet vurdering kan det konkluderes, at situationen med et uforholdsmæssigt stort underskud i Polen er blevet korrigeret.

Artikel 2

Beslutning 2005/183/EF ophæves.

Artikel 3

Denne beslutning er rettet til Republikken Polen.

Udfærdiget i Bruxelles, den

På Rådets vegne

Formand

[1] EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. Ændret ved forordning (EF) nr. 1056/2005 (EUT L 174 af 7.7.2005, s. 5).

[2] EFT L 332 af 31.12.1993, s. 7. Senest ændret ved forordning (EF) nr. 2103/2005 (EUT L 337 af 22.12.2005, s. 1).

[3] Polens seneste indberetning findes på: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

[4] SEK(2004) 826.

[5] EUT L 62 af 9.3.2005, s. 18.

[6] Alle dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud over for Polen findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

[7] EUT L 414 af 30.12.2006, s. 81.

[8] I sin henstilling henviste Rådet til opdateringen af konvergensprogrammet fra november 2006, hvori der var fastsat et underskudsmål på 3,4 % af BNP i 2007, og hvori det " antages, at Kommissionen og Rådet – med henblik på en ophævelse af beslutningen om eksistensen et uforholdsmæssigt stort underskud efter artikel 104, stk. 12 – som omhandlet i artikel 2, stk. 7, i Rådets forordning (EF) nr. 1467/97 kan tage hensyn til omkostningerne ved pensionsreformen fra 1999 [anslået til 2 % af BNP i 2007] i henhold til en lineært degressiv skala, der udgør 60 % i 2007. Rådet gør opmærksom på, at for at Polen kan få fordel af denne bestemmelse, skal underskuddet fortsat være blevet væsentligt formindsket og have nået et niveau, der er tæt på referenceværdien. Eftersom underskuddet fortsat er blevet væsentligt formindsket i perioden 2004-2006, vil resultatet for underskuddet i 2007 og udsigterne derefter være afgørende for, om denne bestemmelse kan gælde for Polen. "

[9] SEK(2007) 1543.

[10] Eurostat News Release No 54 af 18. april 2008.

[11] Underskudskvoterne revideres sædvanligvis – i opadgående eller nedadgående retning – efter offentliggørelsen af det første resultat i forårsindberetningen. For EU-medlemsstaterne som helhed er revisionerne normalt forholdsvis små og i gennemsnit tæt på nul. I betragtning af afstanden mellem det aktuelt indberettede underskud fra 2007 og referenceværdien for underskuddet er det ikke særlig sandsynligt, at en eventuel fremtidig revision i nationalregnskabet vil øge underskudskvoten for 2007 til et niveau, der overstiger 3 % af BNP.

[12] I henhold til artikel 2, stk. 7, i forordning (EF) nr. 1467/97 skal der ved en beslutning om at ophæve en beslutning om et uforholdsmæssigt stort underskud tages hensyn til nettoomkostningerne ved en pensionsreform, som indfører et flersøjlesystem, der omfatter en obligatorisk, fuldt finansieret søjle, hvis underskuddet fortsat er blevet væsentligt formindsket og har nået et niveau, der er tæt på referenceværdien. Eftersom det offentlige underskud i 2007 lå under referenceværdien på 3 %, er det ikke nødvendigt at overveje at gøre brug af denne artikel.

[13] Det mest omfattende og konkrete forsøg på udgiftsreform hidtil, foreslået i 2003 med det formål at reducere de offentlige udgifter til social beskyttelse, offentlig administration og statsstøtte. Hausner-planen erstattede bl.a. den årlige indeksering med en indeksering, efter at den kumulerede inflation overstiger 5 % eller hvert tredje år (afhængigt af hvad der indtræder først).

[14] Som det fremgår af den store forskel mellem den registrerede arbejdsløshedssats og arbejdsløshedssatsen i henhold til undersøgelser af arbejdsstyrken (ca. 3 procentpoint i begyndelsen af 2008), ser der ud til at være særdeles store muligheder for at reducere undergrundsøkonomien og stimulere arbejdskraftens aktivitetsniveau i Polen. Polen har endvidere et af de laveste aktivitetsniveauer i EU (63,5 % i forhold til næsten 71 % i EU i andet halvår af 2007), især for dem, der er over 55 år. Den stærke stigning i selskabsskatteindtægter og indkomstskatter fra mindre virksomheder i de seneste år i Polen kan desuden forklares delvis ved en bedre skattedisciplin efter en reduktion af de oprindeligt høje skattesatser.

[15] EUT L 62 af 9.3.2005, s. 18.

[16] Eurostat News Releases No 30/2004 af 2. marts 2004 og No 117/2004 af 23. september 2004.

[17] EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. Ændret ved forordning (EF) nr. 1056/2005 (EUT L 174 af 7.7.2005, s. 5).

[18] EUT L 414 af 30.12.2006, s. 81.

[19] EFT L 332 af 31.12.1993, s. 7. Senest ændret ved forordning (EF) nr. 2103/2005 (EUT L 337 af 22.12.2005, s. 1).

BG

(...PICT...)|КОМИСИЯ НА ЕВРОПЕЙСКИТЕ ОБЩНОСТИ|

Брюксел, 11.6.2008

SEC(2008) 2011 окончателен

Препоръка за

РЕШЕНИЕ НА СЪВЕТА

за отмяна на Решение 2005/183/EО за съществуването на прекомерен дефицит в Полша

(представена от Комисията)

ОБЯСНИТЕЛЕН МЕМОРАНДУМ

1. Обща информация

Член 104 от Договора постановява, че държавите-членки следва да избягват прекомерен дефицит и установява процедура за неговото идентифициране и коригиране. Процедурата при прекомерен дефицит (ППД) е допълнително уточнена в Регламент (EО) № 1467/97 на Съвета за определяне и изясняване на прилагането на процедурата при прекомерен дефицит OВ L 209, 2.8.1997 г., стр. 6. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 1056/2005 (ОВ L 174, 7.7.2005 г., стр. 5). , която е част от Пакта за стабилност и растеж. Съгласно член 104, параграф 2 от Договора Комисията трябва да следи за спазването на бюджетната дисциплина въз основа на следните два критерия: а) дали планираният или действителният бюджетен дефицит надвишава референтната стойност от 3 % от БВП (освен ако съотношението на дефицита е намаляло съществено и трайно и е достигнало ниво, близко до референтната стойност, или излишъкът над референтната стойност е налице само по изключение и временно, и съотношението остава близо до референтната стойност); и б) дали държавният дълг надвишава референтната стойност от 60 % от БВП (освен ако съотношението на дълга намалява достатъчно и се приближава до референтната стойност със задоволителни темпове).[1]

OВ L 209, 2.8.1997 г., стр. 6. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 1056/2005 (ОВ L 174, 7.7.2005 г., стр. 5).

В съответствие с Протокола относно процедурата при прекомерен дефицит, приложен към Договора, Комисията предоставя данните за прилагането на ППД. Като част от прилагането на този Протокол, държавите-членки трябва да предоставят данни за бюджетния дефицит и държавния дълг, както и за другите свързани с тях променливи два пъти годишно, а именно преди 1 април и преди 1 октомври, в съответствие с член 4 от Регламент (ЕО) № 3605/93 на Съвета OВ L 332, 31.12.1993 г., стр. 7. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 2103/2005 (OВ L 337, 22.12.2005 г., стр. 1). , Последната нотификация от страна на Полша може да бъде намерена на следния уебсайт: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . . Както е обяснено в карето по-долу, Полша бе сред държавите, възползвали се от преходен период при прилагането на решението на Евростат от 2 март 2004 г. за класифициране на частно финансираните пенсионни схеми и в резултат на това до март 2007 г. предоставяше данни за дефицит и дълг, които не включваха нетните разходи за реформата на пенсионната система през 1999 г., понастоящем достигащи до 2 % от БВП на годишна база. Оттогава данните за дефицит и дълг се нотифицират в съответствие с решението на Евростат. Освен ако е упоменато изрично, всички цитирани данни в настоящия документ са в съответствие с решението на Евростат.[2][3]

OВ L 332, 31.12.1993 г., стр. 7. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 2103/2005 (OВ L 337, 22.12.2005 г., стр. 1).

Последната нотификация от страна на Полша може да бъде намерена на следния уебсайт:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

Каре: Класификация на пенсионните схеми

В рамките на пенсионната система на дадена държава обикновено има различни стълбове, като разходопокривни пенсионни схеми или схеми без частно финансиране и схеми с частно финансиране; освен това пенсионните схеми биват или с фиксиран размер на обезщетенията, или с фиксирани вноски.

Ако дадена пенсионна схема принадлежи към държавния сектор, събраните вноски и изплатените обезщетения по схемата представляват държавни приходи и разходи, като оказват влияние върху бюджетното салдо. Ако дадена пенсионна схема е класифицирана в сектор, различен от държавния, вноските и обезщетенията по нея не оказват влияние върху бюджетното салдо. В счетоводните правила на Европейската система от национални и регионални сметки (ESA 95) се отбелязва, че пенсионни схеми, класифицирани като държавни, са тези схеми, които са „наложени, контролирани и финансирани от правителството“.

На 2 март 2004 г. Евростат уточни, че пенсионните схеми с частно финансиране и фиксирани вноски не отговарят на тези критерии, защото пенсиите, изплащани по такива схеми i) зависят основно от развитието на финансовите пазари (т.e. не са под контрола на правителството) и ii) те се финансират от резерви, които икономически не принадлежат на правителството. Дори и да са задължителни или да се управляват от държавата (например управляват се от същата държавна агенция, която отговаря за стълба „разходнопокривна пенсионна схема“), или има някаква държавна гаранция за минимален размер на пенсия, пенсионните схеми с частно финансиране и фиксирани вноски не следва да се класифицират като държавни (*).

За прилагането на това решение бе предоставен преходен период, изтичащ през пролетта на 2007 г. (първа нотификация от 2007 г.) (**).

(*) Евростат Бюлетин № 30/2004 от 2 март 2004 г.

(**) Евростат Бюлетин № 117/2004 от 23 септември 2004 г.

С приемането на 12 май 2004 г. на доклад по силата на член 104, параграф 3, Комисията инициира ППД за Полша въз основа на общ бюджетен дефицит в размер на 4,1 % от БВП (който не включва нетните разходи за реформа на пенсионната система) за финансовата 2003 година SEC(2004) 826. . На 5 юли 2004 г. по препоръка на Комисията Съветът реши, че в Полша е налице прекомерен дефицит съгласно член 104, параграф 6 OВ L 62, 9.3.2005 г., стр. 18. . В решението на Съвета се постановява, че ще се наложи данните за дефицита и дълга да се коригират нагоре, ако пенсионните схеми с частно финансиране се изключат от общия държавен сектор, вследствие на решението на Евростат относно класифицирането на пенсионните схеми с частно финансиране (вж. карето). Същевременно и отново след на препоръка на Комисията Съветът отправи препоръки към Полша съгласно член 104, параграф 7 с оглед преустановяване на положението на прекомерен бюджетен дефицит най-късно до 2007 г За документи, свързани с ППД за Полша, вж.: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm . . На 28 ноември 2006 г. по препоръка на Комисията Съветът реши съгласно член 104, параграф 8, че действията, предприети от Полша към онзи момент, са били неподходящи OВ L 414, 30.12.2006 г., стр. 81. . На 27 февруари 2007 г. въз основа на препоръка на Комисията Съветът издаде нови препоръки по член 104, параграф 7.[4][5][6][7]

SEC(2004) 826.

OВ L 62, 9.3.2005 г., стр. 18.

За документи, свързани с ППД за Полша, вж.: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm .

OВ L 414, 30.12.2006 г., стр. 81.

Във втората си препоръка по член 104, параграф 7 Съветът препоръча на полските власти да преустановят положението на прекомерен дефицит с първоначален краен срок 2007 г. и да намалят общия бюджетен дефицит по убедителен и устойчив начин, като за тази цел гарантирано подобрят структурното салдо (т.e. салдото, коригирано спрямо фазата на икономическия цикъл, без еднократните и други временни мерки) с минимум 0,5 процентни пункта от БВП между 2006 и 2007 г. Съветът установи краен срок 27 август 2007 г. за предприемане от страна на полските власти на ефективни действия. Освен това, Съветът прикани Полша да гарантира, че бюджетната консолидация към средносрочната цел на структурен дефицит от 1 % от БВП се поддържа и след коригирането на прекомерния дефицит.

Таблица 1: Корекция, одобрена от Съвета на 27 февруари 2007 г.

% от БВП, ако не е посочено друго|2006 г.|2007 г.|

Салдо на консолидирания държавен бюджетизменение на структурното салдоpro memoria: ръст на реалния БВП (%)|−3,95,4|дефицит, близо до 3 В своята препоръка Съветът се позовава на актуализацията на програмата за сближаване от ноември 2006 г., която цели постигане на дефицит от 3,4 % от БВП за 2007 г. и която „ предвижда, че с оглед отмяна на решението за наличие на прекомерен дефицит съгласно член 104, параграф 12, Комисията и Съветът биха могли, както е предвидено в член 2, параграф 7 от Регламент (ЕО) № 1467/97, да отчетат стойността на пенсионната реформа върху бюджета през 1999 г. [равняваща се на около 2 % от БВП] съгласно линейна дегресивна скала в размер на 60 % през 2007 г. Съветът напомня, че за да може Полша да се възползва от тази разпоредба, дефицитът следва да е намалял съществено и трайно и да е достигнал ниво близо до референтната стойност. Тъй като дефицитът е намалял съществено и трайно през периода 2004—2006 г., резултатите за дефицита през 2007 г. и прогнозите за бъдещото развитие ще бъдат решаващи при определяне дали тази разпоредба може да бъде приложена за Полша “.В своята препоръка Съветът се позовава на актуализацията на програмата за сближаване от ноември 2006 г., която цели постигане на дефицит от 3,4 % от БВП за 2007 г. и която „ предвижда, че с оглед отмяна на решението за наличие на прекомерен дефицит съгласно член 104, параграф 12, Комисията и Съветът биха могли, както е предвидено в член 2, параграф 7 от Регламент (ЕО) № 1467/97, да отчетат стойността на пенсионната реформа върху бюджета през 1999 г. [равняваща се на около 2 % от БВП] съгласно линейна дегресивна скала в размер на 60 % през 2007 г. Съветът напомня, че за да може Полша да се възползва от тази разпоредба, дефицитът следва да е намалял съществено и трайно и да е достигнал ниво близо до референтната стойност. Тъй като дефицитът е намалял съществено и трайно през периода 2004—2006 г., резултатите за дефицита през 2007 г. и прогнозите за бъдещото развитие ще бъдат решаващи при определяне дали тази разпоредба може да бъде приложена за Полша “.минимум +0,55,1|

Забележка : Структурно салдо = салдо, коригирано спрямо фазата на икономическия цикъл, с изключение на еднократните и други временни мерки.

Източник : Препоръка на Съвета по член 104, параграф 7, а за ръста на реалния БВП, становище на Съвета относно актуализация на програмата за сближаване от ноември 2006 г., приети и двете на 27 февруари 2007 г.

На 20 ноември 2007 г., т.e. след изтичане на срока за предприемане на действие, установен в препоръката на Съвета, Комисията прие съобщение до Съвета, чието заключение е, че действието, предприето от Полша в отговор на препоръката на Съвета, е в съответствие с тази препоръка. Въпреки че Комисията изрази загриженост относно трайността на корекцията на прекомерния дефицит през 2008 и 2009 г., на този етап не бяха препоръчани допълнителни стъпки по ППД SEC(2007) 1543. . На заседанието си от 4 декември 2007 г. Съветът се съгласи с това становище.. Както Комисията, така и Съветът приканиха полските власти да предадат колкото се може по-скоро актуализирана програма за сближаване, като опишат средносрочната си стратегия за целия мандат, съвместима с трайната корекция на прекомерния дефицит, както и с постигането на допълнителен напредък към изпълнението на средносрочната цел. Нова програма бе представена в края на март 2008 г. Комисията препоръчва становище на Съвета по тази програма заедно с настоящата препоръка за решение на Съвета.[9]

SEC(2007) 1543.

Съгласно член 104, параграф 12, решение на Съвета за наличието на прекомерен дефицит се отменя по препоръка на Комисията, след като Съветът прецени, че прекомерният дефицит в съответната държава-членка е коригиран.

2. Динамика на дефицита през последните години

След като достигна своя връх от 6,3 % от БВП през 2003 г. бюджетният дефицит намаляваше с над 1 процентен пункт годишно, за да достигне 2 % от БВП през 2007 г., съгласно данните, предоставени от Комисията (Евростат) след отчитането от страна на Полша преди април 2008 г. Евростат Бюлетин № 54 от 18 април 2008 г. , Съотношенията на дефицита обикновено се актуализират в посока към нарастване или намаляване след публикуване на първите резултати в уведомлението от пролетта. За държавите-членки като цяло е нормално да има актуализации, които обикновено са относително малки и усреднено са близки до нулата. Предвид разликата между последните предоставени данни за дефицита през 2007 г. и референтната стойност на дефицита, е малко вероятно евентуална бъдеща ревизия в държавните отчети да повиши съотношението на дефицита за 2007 г. до ниво над 3 % от БВП. , В съответствие с член 2, параграф 7 от Регламент (ЕО) № 1467/97, всяко решение за отмяна на решение за наличието на прекомерен дефицит следва да отчете нетния разход, свързан с реформа в пенсионната система, произтичащ от въвеждането на многостълбова система, която включва задължителен, изцяло финансиран стълб, ако дефицитът е намалял значително и с постоянни темпове и е достигнал равнище, което се доближава до референтната стойност. След като бюджетният дефицит през 2007 г. е бил под референтната стойност от 3 %, този член не се прилага. . Като цяло резултатите бях по-добри, отколкото се целеше, поради изненадващия положителен ръст, което доведе до неочаквани приходи, както и поради непълното изпълнение на плановете по разходната част.[10][11][12]

Евростат Бюлетин № 54 от 18 април 2008 г.

Съотношенията на дефицита обикновено се актуализират в посока към нарастване или намаляване след публикуване на първите резултати в уведомлението от пролетта. За държавите-членки като цяло е нормално да има актуализации, които обикновено са относително малки и усреднено са близки до нулата. Предвид разликата между последните предоставени данни за дефицита през 2007 г. и референтната стойност на дефицита, е малко вероятно евентуална бъдеща ревизия в държавните отчети да повиши съотношението на дефицита за 2007 г. до ниво над 3 % от БВП.

В съответствие с член 2, параграф 7 от Регламент (ЕО) № 1467/97, всяко решение за отмяна на решение за наличието на прекомерен дефицит следва да отчете нетния разход, свързан с реформа в пенсионната система, произтичащ от въвеждането на многостълбова система, която включва задължителен, изцяло финансиран стълб, ако дефицитът е намалял значително и с постоянни темпове и е достигнал равнище, което се доближава до референтната стойност. След като бюджетният дефицит през 2007 г. е бил под референтната стойност от 3 %, този член не се прилага.

Бюджетният дефицит за 2007 г. беше 2,0 % от БВП, спрямо 3,4 %, прогнозирани в програмата за сближаване от ноември 2006 г. Основната причина бе много по-високият реален и номинален ръст на БВП, отколкото се е предполагало през ноември 2006 г., но също и ограничаването на разходите. По-специално високите нива на рентабилност на дружествата създадоха възможност растежът на субсидиите да бъде овладян, докато бързият спад на безработицата и липсата на индексация, наложена от плана „Хауснер“ Най-пълният и конкретен опит за реформа на разходите досега, предложен през 2003 г. и целящ намаляването на публичните разходи за социална защита, публична администрация и държавни помощи. Наред с другото, планът „Хауснер“ замени годишната индексация с индексация, която се извършва след като натрупаната инфлация надхвърли 5 % или на всеки три години (което от двете предхожда). , намали растежа на социалните плащания. Освен това възнагражденията на служителите в публичния сектор бяха по-малко от планираното. В заключение държавните инвестиции бяха по-малко от прогнозираното, поради по­слабото усвояване на средства на ЕС, спрямо планираното. Като цяло съотношението разходи към БВП беше с 1,5 процентни пункта по-ниско от предвиденото през ноември 2006 г. Що се отнася до приходите — постъпленията от непреки данъци и социално-осигурителни вноски се оказаха по-високи от предвиденото през ноември 2006 г. основно поради много по-високата заетост и ръста на заплатите. Това изненадващо положително развитие се компенсира с по-слабото представяне на други приходни пера (преки данъци поради увеличаване в данъчните категории). Като цяло това доведе до съотношение на приходите към БВП малко под планираното.[13]

Най-пълният и конкретен опит за реформа на разходите досега, предложен през 2003 г. и целящ намаляването на публичните разходи за социална защита, публична администрация и държавни помощи. Наред с другото, планът „Хауснер“ замени годишната индексация с индексация, която се извършва след като натрупаната инфлация надхвърли 5 % или на всеки три години (което от двете предхожда).

3. Прогнози за дефицита за периода 2008–2009 г. и след това

За 2008 г. прогнозата на службите на Комисията през пролетта на 2008 г. предвижда, че бюджетният дефицит ще нарасне до 2,5 % от БВП в съответствие с целта, поставена в програмата за сближаване от март 2008 г. Очаква се БВП да нараства с 5,3 % и 5 % съответно през 2008 г. и 2009 г. Службите на Комисията предвиждат, че частното потребление ще нарасне през 2008 г. до 5,6 %, подкрепено от намаляването на социалните осигуровки, и ще намалее до 4,7 % през 2009 г. поради влошаващата се външна среда, която ще окаже въздействие върху доверието на потребителите.

Повишаващият се бюджетен дефицит е в резултат на бюджета на Полша за 2008 г., целящ да се справи с влошаване на държавното салдо на централно ниво (извън ESA 95) с около 0,8 % от БВП през 2008 г. спрямо резултата от 2007 г., поради редица мерки, увеличаващи дефицита, приети преди парламентарните избори от октомври 2007 г. Повечето от тях ще намалят държавните приходи: още едно намаляване на социалните осигуровки и данъчни облекчения за доходите на семейните физически лица. Що се отнася до разходите бюджетът за 2008 г. предвижда повече публични инвестиции и възстановява щедрата (спрямо инфлацията и спрямо ръста на заплатите) годишна индексация на пенсиите и помощите при нетрудоспособност. Мерките, увеличаващи дефицита, частично ще бъдат компенсирани от подобрената данъчна дисциплина, по-високите облагаеми доходи и повишенията на акцизите, свързани с хармонизиране с данъчното законодателство на ЕС.

През 2009 г. съотношението на бюджетния дефицит се очаква слабо да се повиши до 2,6 % от БВП съгласно прогнозата на Комисията от пролетта на 2008 г. при положение, че политиката остане непроменена. Програмата за сближаване от март 2008 г., в която се предполага прилагането на някои все още неуточнени мерки, намаляващи дефицита, предвижда бюджетен дефицит от 2,0 % от БВП.

Прогнозата от пролетта предвижда структурният дефицит да се разшири с приблизително ¼ процентни пункта от БВП през 2008 г., но и да се стесни с около ⅓ процентни пункта през 2009 г., в резултат на подобрението на пазара на труда, стимулирани от намаляването на данъчната тежест Изглежда има особено голям потенциал за намаляване на сивата икономика и за стимулиране на трудовата заетост в Полша, което се предполага от значителната разлика между регистрираната безработица и равнището на безработица според проучванията на работната ръка (около 3 процентни пункта в началото на 2008 г.). Освен това Полша е с едно от най-ниските равнища на заетост в ЕС (63½ %, спрямо почти 71 % средно за ЕС през второто шестмесечие на 2007 г.), особено сред хората над 55. Нещо повече, рязкото увеличаване на приходите от корпоративния данък и от данъка за физическите лица, собственици на малки предприятия, в Полша през последните години частично може да се обясни с по-добрата данъчна дисциплина вследствие на намаляването на първоначално високите данъчни ставки. .[14]

Изглежда има особено голям потенциал за намаляване на сивата икономика и за стимулиране на трудовата заетост в Полша, което се предполага от значителната разлика между регистрираната безработица и равнището на безработица според проучванията на работната ръка (около 3 процентни пункта в началото на 2008 г.). Освен това Полша е с едно от най-ниските равнища на заетост в ЕС (63½ %, спрямо почти 71 % средно за ЕС през второто шестмесечие на 2007 г.), особено сред хората над 55. Нещо повече, рязкото увеличаване на приходите от корпоративния данък и от данъка за физическите лица, собственици на малки предприятия, в Полша през последните години частично може да се обясни с по-добрата данъчна дисциплина вследствие на намаляването на първоначално високите данъчни ставки.

Бюджетната стратегия, представена в програмата за сближаване от март 2008 г., основно е насочена към постигане на средносрочната цел — структурен дефицит от 1 % от БВП към 2011 г., т.e. една година след края на програмния период. Бюджетната корекция е базирана върху разходите и се отлага за 2009 г. и 2010 г.

4. Динамика на дълга и прогнози

След като достигна своя връх от 47,6 % от БВП през 2006 г. съотношението на дълга спрямо БВП изглежда намалява. Значително намаляване на дълга бе постигнато през 2007 г., когато съотношението спрямо БВП спадна с почти 2½ процентни пункта до 45,2 % от БВП основно благодарение на нарастването на номиналния БВП, но също и на поскъпването на злотата. Предвидено е брутният държавен дълг да намалява по-бавно през тази и през следващата година до около 44 % от БВП през 2009 г. според прогнозата от пролетта на 2008 г. при положение, че политиката остане непроменена.

5. Заключения

Общият бюджетен дефицит намаля от 6,3 % от БВП през 2003 г. до 2,0 % през 2007 г., под референтната стойност от 3 % от БВП. Намаляването на дефицита през 2007 г. отразява основно по-високия икономически растеж, който съчетан с овладяването на разходите (частично поради неизпълнение на инвестиционните планове) намали съотношението на разходите в сравнение с планираното в бюджета. Съотношението на приходите бе близо до поставената цел, като непредвидените приходи от благоприятните икономически условия бяха компенсирани от намаляването на преките данъци и от по-слабото представяне на други приходни категории. Структурното салдо, т.е. салдото, коригирано спрямо фазата на икономическия цикъл, без еднократните и други временни мерки, се подобри с около 1½ процентни пункта от БВП, много над препоръчаните от Съвета усилия във фискалната сфера на стойност от минимум 0,5 процентни пункта. Според прогнозите на службите на Комисията от пролетта на 2008 г. основният дефицит се очаква да се увеличи до 2,5 % от БВП през 2008 г. и, ако няма промяна на политиката, ще достигне равнище от 2,6% от БВП през 2009 г. Това показва, че дефицитът е сведен под тавана от 3 % от БВП по убедителен и устойчив начин.

Общият държавен брутен дълг намаля от 47,6 % от БВП през 2006 г. до 45,4 % през 2007 г., под референтната стойност от 60 % от БВП. Съгласно прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2008 г. съотношението на дълга се очаква да спада, за да достигне до около 44 % от БВП през 2009 г (при положение, че няма промяна в политиката).

От цялостната оценка следва, че прекомерният дефицит в Полша е коригиран. Следователно Комисията препоръчва на Съвета да отмени решението си за съществуване на прекомерен дефицит в Полша.

Таблица 2: Динамика на бюджета, 2003—2009 г.

% от БВП, ако не е посочено друго|2003 г.|2004 г.|2005 г.|2006 г.|2007 г.|2008 г.|2009 г.|

||||||COM|ПС (2)|СОM (3)|ПС (2)|

Салдо на консолидирания държавен бюджет|−6,3|−5,7|−4,3|−3,8|−2,0|−2,5|−2,5|−2,6|−2,0|

Общо приходи|38,4|36,9|39,0|40,0|40,4|40,1|40,0|39,7|39,2|

Общо разходи|44,6|42,6|43,3|43,8|42,4|42,6|42,5|42,3|41,2|

От които:|– лихвени разходи|3,0|2,8|2,8|2,7|2,6|2,7|2,3|2,7|2,3|

– брутообразуване на основен капитал|3,3|3,4|3,4|3,9|4,1|4,5|5,2|4,8|5,0|

Първично салдо|−3,3|−2,9|−1,5|−1,1|0,6|0,2|−0,2|0,1|0,3|

Еднократни и временни мерки|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|

Структурно салдо (1)|−5,9|−5,9|−4,2|−4,0|−2,5|−2,7|−2,8|−2,3|−1,9|

Структурно първично салдо (1)|−2,9|−3,1|−1,4|−1,3|0,1|0,0|−0,5|0,3|0,4|

Pm ръст на реалния БВП (%)|3,9|5,3|3,6|6,2|6,5|5,3|5,5|5,0|5,0|

Pm Разлика между фактическия и потенциалния БВП|−1,0|0,4|−0,4|0,6|1,2|0,5|0,7|−0,7|−0,2|

(1) Салдо (първично), коригирано с отчитане на фазата на икономическия цикъл, с изключение на еднократните и временни мерки.(2) Салдо, коригирано с отчитане на фазата на икономическия цикъл, и структурни салда, както и разлики между фактическия и потенциалния БВП съгласно програмата, както е изчислено от службите на Комисията въз основа на информацията в програмата.(3) При положение, че настоящата политика остане непроменена.Източници: Прогноза на службите на Комисията от пролетта на 2008 г. (COM) и актуализираната през март 2008 г. програма за сближаване (ПС)|

Препоръка за

РЕШЕНИЕ НА СЪВЕТА

за отмяна на Решение 2005/183/EО за съществуването на прекомерен дефицит в Полша

СЪВЕТЪТ НА ЕВРОПЕЙСКИЯ СЪЮЗ,

като взе предвид Договора за създаване на Европейската общност, и по-специално член 104, параграф 12 от него,

като взе предвид препоръката на Комисията,

като има предвид, че

(1) С Решение на Съвета 2005/183/ЕС от 5 юли 2004 г. OВ L 62, 9.3.2005 г., стр. 18. , вследствие на препоръка от Комисията, в съответствие с член 104, параграф 6 от Договора, бе решено, че в Полша съществува прекомерен дефицит. Съветът отбеляза, че общият бюджетен дефицит е бил 4,1 % от БВП през 2003 г., надхвърляйки определената от Договора референтна стойност от 3 % от БВП, докато общият държавен брутен дълг е бил 45,4 % от БВП, т.е. под определената от Договора референтна стойност от 60 % от БВП. В решението на Съвета се постановява, че ще се наложи данните за дефицита и дълга да се коригират нагоре, ако пенсионните схеми с частно финансиране се изключат от общия държавен сектор, вследствие на решението на Евростат относно класифицирането на пенсионните схеми с частно финансиране Евростат Бюлетин № 30/2004 от 2 март 2004 г. и № 117/2004 от 23 септември 2004 г. .[15][16]

OВ L 62, 9.3.2005 г., стр. 18.

Евростат Бюлетин № 30/2004 от 2 март 2004 г. и № 117/2004 от 23 септември 2004 г.

(2) На 5 юли 2004 г. в съответствие с член 104, параграф 7 от Договора и член 3, параграф 4 от Регламент (ЕО) № 1467/97 на Съвета от 7 юли 1997 г. за определяне и изясняване на прилагането на процедурата при прекомерен дефицит OВ L 209, 2.8.1997 г., стр. 6. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 1056/2005 (ОВ L 174, 7.7.2005 г., стр. 5). , по предложение на Комисията Съветът отправи препоръка към Полша с оглед преустановяване на положението на прекомерен бюджетен дефицит най-късно до 2007 г. Препоръката бе публично оповестена.[17]

OВ L 209, 2.8.1997 г., стр. 6. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 1056/2005 (ОВ L 174, 7.7.2005 г., стр. 5).

(3) На 28 ноември 2006 г. по препоръка на Комисията Съветът реши съгласно член 104, параграф 8, че действията, предприети от Полша към онзи момент, са били неподходящи OВ L 414, 30.12.2006 г., стр. 81. . На 27 февруари 2007 г. по препоръка на Комисията Съветът издаде нова препоръка съгласно член 104, параграф 7, в която 2007 г. се потвърждава като краен срок за корекцията. Препоръката бе публично оповестена.[18]

OВ L 414, 30.12.2006 г., стр. 81.

(4) Съгласно член 104, параграф 12 от Договора решение на Съвета за наличието на прекомерен дефицит следва да се отмени, когато Съветът прецени, че прекомерният дефицит на съответната държава-членка е коригиран.

(5) В съответствие с Протокола относно процедурата при прекомерен дефицит, приложен към Договора, Комисията предоставя данните за изпълнението на процедурата. Като част от прилагането на този протокол, държавите-членки трябва да предоставят данни за бюджетния дефицит и държавния дълг, както и за други свързани с тях променливи два пъти годишно, а именно преди 1 април и преди 1 октомври, в съответствие с член 4 от Регламент (ЕО) 3605/93 от 22 ноември 1993 г. на Съвета за прилагане на Протокола относно процедурата при прекомерен дефицит, приложен към Договора за създаване на Европейската общност OВ L 332, 31.12.1993 г., стр. 7. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 2103/2005 (ОВ L 337, 22.12.2005 г., стр. 1). .[19]

OВ L 332, 31.12.1993 г., стр. 7. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 2103/2005 (ОВ L 337, 22.12.2005 г., стр. 1).

(6) Въз основа на данните, предоставени от Комисията (Евростат) в съответствие с член 8ж, параграф 1 от Регламент (ЕО) № 3605/93, след нотификацията, направената от Полша преди 1 април 2008 г., и основавайки се на прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2008 г., се налагат следните заключения:

– дефицитът на консолидирания държавен бюджет намаля от 3,8 % от БВП през 2006 г. до 2,0 % от БВП през 2007 г., което е под референтната стойност от 3 % от БВП. За сравнение, официалната прогноза за дефицита, заложена в актуализираната през декември 2006 г. програма за сближаване, беше 3,4 % от БВП,

– много по-добрите показатели на дефицита за 2007 г., в сравнение с поставената цел, бяха подпомогнати от много по-висок ръст на реалния БВП, отколкото се предполагаше в програмата за сближаване от ноември 2006 г. Освен това, правителството е изразходвало по-малко за социални плащания (поради липса на индексация за 2007 г.), субсидии, инвестиции и трудови възнаграждения на служителите спрямо БВП. Като цяло общите разходи бяха с 1,5 процентни пункта по-ниски от планираното в програмата за сближаване от ноември 2006 г. Подобрението на структурното салдо (т.е. салдото, коригирано спрямо фазата на икономическия цикъл, без да се взимат предвид еднократните и други временни мерки) е оценено на 1½ процентни пункта от БВП през 2007 г.,

– с по-ниския ръст на БВП отколкото през 2007 г. прогнозата от пролетта на 2008 г. предвижда нарастване на дефицита през 2008 г. до 2,5 % от БВП, но остава под референтната стойност, повлиян основно от намаляване на социалните осигуровки и данъчни облекчения за доходите на физическите лица и от увеличаването на социалните плащания заедно с по-високия размер на инвестиции. Тази стойност е същата като официалния дефицит, поставен като цел от актуализацията на програмата за сближаване от март 2008 г. За 2009 г. прогнозата от пролетта на 2008 г. предвижда дефицитът значително да се стабилизира при положение, че няма промяна в политиката. Това показва, че дефицитът е бил сведен под референтната стойност от 3 % от БВП, по убедителен и устойчив начин,

– въпреки това, през 2008 г. се очаква структурното салдо леко да се влоши с ¼ процентни пункта от БВП, и ако няма промяна в политиката, да се подобри с ¼ процентни пункта през 2009 г. Това развитие трябва да се разглежда на фона на необходимостта да се напредва към средносрочната цел за бюджетната позиция, която за Полша представлява структурен дефицит от 1 % от БВП,

– държавният дълг намаля от 47,6 % от БВП през 2006 г. до 45,2 % през 2007 г. Според прогнозата от пролетта на 2008 г. се очаква съотношението на дълга да остане под прага от 60 % от БВП и да продължи да намалява до около 44 % към края на 2009 г.

(7) По мнението на Съвета прекомерният дефицит в Полша е бил коригиран и, следователно, Решение 2005/183/EО следва да бъде отменено.

ПРИЕ НАСТОЯЩОТО РЕШЕНИЕ:

Член 1

От цялостната оценка следва, че прекомерният дефицит в Полша е коригиран.

Член 2

С настоящото решение се отменя Решение 2005/183/EО.

Член 3

Адресат на настоящото решение е Република Полша.

Съставено в Брюксел на […] година.

За Съвета:

Председател

[1] OВ L 209, 2.8.1997 г., стр. 6. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 1056/2005 (ОВ L 174, 7.7.2005 г., стр. 5).

[2] OВ L 332, 31.12.1993 г., стр. 7. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 2103/2005 (OВ L 337, 22.12.2005 г., стр. 1).

[3] Последната нотификация от страна на Полша може да бъде намерена на следния уебсайт: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

[4] SEC(2004) 826.

[5] OВ L 62, 9.3.2005 г., стр. 18.

[6] За документи, свързани с ППД за Полша, вж.: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm .

[7] OВ L 414, 30.12.2006 г., стр. 81.

[8] В своята препоръка Съветът се позовава на актуализацията на програмата за сближаване от ноември 2006 г., която цели постигане на дефицит от 3,4 % от БВП за 2007 г. и която „ предвижда, че с оглед отмяна на решението за наличие на прекомерен дефицит съгласно член 104, параграф 12, Комисията и Съветът биха могли, както е предвидено в член 2, параграф 7 от Регламент (ЕО) № 1467/97, да отчетат стойността на пенсионната реформа върху бюджета през 1999 г. [равняваща се на около 2 % от БВП] съгласно линейна дегресивна скала в размер на 60 % през 2007 г. Съветът напомня, че за да може Полша да се възползва от тази разпоредба, дефицитът следва да е намалял съществено и трайно и да е достигнал ниво близо до референтната стойност. Тъй като дефицитът е намалял съществено и трайно през периода 2004—2006 г., резултатите за дефицита през 2007 г. и прогнозите за бъдещото развитие ще бъдат решаващи при определяне дали тази разпоредба може да бъде приложена за Полша “.

[9] SEC(2007) 1543.

[10] Евростат Бюлетин № 54 от 18 април 2008 г.

[11] Съотношенията на дефицита обикновено се актуализират в посока към нарастване или намаляване след публикуване на първите резултати в уведомлението от пролетта. За държавите-членки като цяло е нормално да има актуализации, които обикновено са относително малки и усреднено са близки до нулата. Предвид разликата между последните предоставени данни за дефицита през 2007 г. и референтната стойност на дефицита, е малко вероятно евентуална бъдеща ревизия в държавните отчети да повиши съотношението на дефицита за 2007 г. до ниво над 3 % от БВП.

[12] В съответствие с член 2, параграф 7 от Регламент (ЕО) № 1467/97, всяко решение за отмяна на решение за наличието на прекомерен дефицит следва да отчете нетния разход, свързан с реформа в пенсионната система, произтичащ от въвеждането на многостълбова система, която включва задължителен, изцяло финансиран стълб, ако дефицитът е намалял значително и с постоянни темпове и е достигнал равнище, което се доближава до референтната стойност. След като бюджетният дефицит през 2007 г. е бил под референтната стойност от 3 %, този член не се прилага.

[13] Най-пълният и конкретен опит за реформа на разходите досега, предложен през 2003 г. и целящ намаляването на публичните разходи за социална защита, публична администрация и държавни помощи. Наред с другото, планът „Хауснер“ замени годишната индексация с индексация, която се извършва след като натрупаната инфлация надхвърли 5 % или на всеки три години (което от двете предхожда).

[14] Изглежда има особено голям потенциал за намаляване на сивата икономика и за стимулиране на трудовата заетост в Полша, което се предполага от значителната разлика между регистрираната безработица и равнището на безработица според проучванията на работната ръка (около 3 процентни пункта в началото на 2008 г.). Освен това Полша е с едно от най-ниските равнища на заетост в ЕС (63½ %, спрямо почти 71 % средно за ЕС през второто шестмесечие на 2007 г.), особено сред хората над 55. Нещо повече, рязкото увеличаване на приходите от корпоративния данък и от данъка за физическите лица, собственици на малки предприятия, в Полша през последните години частично може да се обясни с по-добрата данъчна дисциплина вследствие на намаляването на първоначално високите данъчни ставки.

[15] OВ L 62, 9.3.2005 г., стр. 18.

[16] Евростат Бюлетин № 30/2004 от 2 март 2004 г. и № 117/2004 от 23 септември 2004 г.

[17] OВ L 209, 2.8.1997 г., стр. 6. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 1056/2005 (ОВ L 174, 7.7.2005 г., стр. 5).

[18] OВ L 414, 30.12.2006 г., стр. 81.

[19] OВ L 332, 31.12.1993 г., стр. 7. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 2103/2005 (ОВ L 337, 22.12.2005 г., стр. 1).

PL

(...PICT...)|KOMISJA WSPÓLNOT EUROPEJSKICH|

Bruksela, dnia 11.6.2008

SEK(2008) 2011 wersja ostateczna

Zalecenie

DECYZJA RADY

uchylająca decyzję 2005/183/WE w sprawie istnienia nadmiernego deficytu w Polsce

(przedstawiona przez Komisję)

UZASADNIENIE

1. Przebieg procedury

Artykuł 104 Traktatu stanowi, że państwa członkowskie są zobowiązane unikać nadmiernego deficytu oraz określa procedurę jego identyfikacji i korekty. Procedurę nadmiernego deficytu szczegółowo określono w rozporządzeniu Rady (WE) nr 1467/97 „w sprawie przyspieszenia i wyjaśnienia procedury nadmiernego deficytu” Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. Rozporządzenie zmienione rozporządzeniem (WE) nr 1056/2005 (Dz. L 174 z 7.7.2005, s. 5). , które stanowi część Paktu na rzecz stabilności i wzrostu. Zgodnie z postanowieniami art. 104 ust. 2 Traktatu, Komisja nadzoruje zgodność z dyscypliną budżetową na podstawie poniższych dwóch kryteriów: (a) czy planowany lub rzeczywisty deficyt publiczny przekracza wartość odniesienia wynoszącą 3 % PKB (chyba że wskaźnik deficytu zmniejszał się znacznie oraz w sposób stały i osiągnął poziom bliski wartości odniesienia albo przekroczenie wartości odniesienia ma charakter wyjątkowy oraz tymczasowy i wskaźnik ten pozostaje zbliżony do wartości odniesienia); oraz b) czy dług publiczny przekracza wartość odniesienia w wysokości 60 % PKB (chyba że wskaźnik długu zmniejsza się dostatecznie i zbliża się w zadowalającym tempie do wartości odniesienia).[1]

Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. Rozporządzenie zmienione rozporządzeniem (WE) nr 1056/2005 (Dz. L 174 z 7.7.2005, s. 5).

Zgodnie z Protokołem w sprawie procedury dotyczącej nadmiernego deficytu załączonym do Traktatu Komisja dostarcza danych służących do zastosowania tej procedury. W ramach stosowania protokołu państwa członkowskie muszą przedłożyć dane na temat deficytu i długu publicznego oraz inne związane z tym zmienne dwa razy w roku, mianowicie do dnia 1 kwietnia oraz do dnia 1 października, zgodnie z art. 4 rozporządzenia Rady (WE) nr 3605/93 Dz.U. L 332 z 31.12.1993, s. 7. Rozporządzenie ostatnio zmienione rozporządzeniem (WE) nr 2103/2005 (Dz. L 337 z 22.12.2005, s. 1). ,  Najnowsze zgłoszenie dokonane przez Polskę jest dostępne na stronie internetowej: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . . Zgodnie z wyjaśnieniami w ramce poniżej, Polska należała do grupy krajów, które korzystały z okresu przejściowego przy wdrażaniu decyzji Eurostatu z dnia 2 marca 2004 r. w sprawie klasyfikacji kapitałowych systemów emerytalnych, i w rezultacie do marca 2007 r. przekazywała dane o deficycie i długu bez uwzględnienia kosztów netto reformy emerytalnej z 1999 r. (wynoszących obecnie rocznie około 2 % PKB). Od marca 2007 r. wymagane dane są przekazywane zgodnie z decyzją Eurostatu. Jeśli nie zaznaczono inaczej, wszystkie dane przytoczone w niniejszym dokumencie są zgodne z decyzją Eurostatu.[2][3]

Dz.U. L 332 z 31.12.1993, s. 7. Rozporządzenie ostatnio zmienione rozporządzeniem (WE) nr 2103/2005 (Dz. L 337 z 22.12.2005, s. 1).

Najnowsze zgłoszenie dokonane przez Polskę jest dostępne na stronie internetowej:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

Ramka: Klasyfikacja systemów emerytalnych

W ramach krajowych systemów emerytalnych współistnieją zazwyczaj różne filary, takie jak systemy repartycyjne (bez pokrycia kapitałowego) oraz systemy kapitałowe; systemy emerytalne można ponadto podzielić na systemy o zdefiniowanym świadczeniu i systemy o zdefiniowanej składce.

Jeżeli system emerytalny jest zaliczany do sektora publicznego, pobrane składki i wypłacone świadczenia stanowią dochody i wydatki publiczne, a tym samym wpływają na saldo budżetu. Jeżeli system emerytalny nie jest zaliczany do sektora publicznego, składki i świadczenia również nie są uwzględniane w saldzie budżetu sektora instytucji rządowych i samorządowych. Zasady rachunkowości ESA 95 stanowią, że systemy emerytalne zaliczane do sektora publicznego to systemy, które są „ustanawiane, kontrolowane i finansowane przez władze publiczne”.

W dniu 2 marca 2004 r. Eurostat sprecyzował, że kapitałowe systemy emerytalne o zdefiniowanej składce nie spełniają tych kryteriów, ponieważ emerytury wypłacane w ramach tych systemów są: (i) w dużej mierze uzależnione od sytuacji na rynkach finansowych (a więc nie są kontrolowane przez władze publiczne) oraz (ii) finansowane z rezerw, których własność gospodarcza nie należy do państwa. Nawet jeśli mają one charakter obowiązkowy lub są zarządzane przez władze publiczne (np. przez ten sam organ państwowy, który zarządza systemem repartycyjnym) lub jeśli państwo gwarantuje minimalną wysokość emerytury, kapitałowe systemy emerytalne o zdefiniowanej składce nie są zaliczane do sektora publicznego (*).

Celem wykonania tej decyzji przewidziano okres przejściowy, który zakończył się wiosną 2007 r. (pierwsze powiadomienie w 2007 r.) (**).

(*) Zob. informacja prasowa Eurostatu nr 30/2004 z dnia 2 marca 2004 r.

(**) Zob. informacja prasowa Eurostatu nr 117/2004 z dnia 23 września 2004 r.

Dnia 12 maja 2004 r. wraz z przyjęciem sprawozdania zgodnie z art. 104 ust. 3 Komisja wszczęła wobec Polski procedurę nadmiernego deficytu w związku z faktem, że w 2003 r. deficyt sektora instytucji rządowych i samorządowych wyniósł 4,1% PKB (bez uwzględnienia kosztów reformy emerytalnej) SEC(2004) 826. . Dnia 5 lipca 2004 r. zgodnie z zaleceniem Komisji Rada uznała, że w Polsce istnieje nadmierny deficyt w rozumieniu art. 104 ust. 6 Dz.U. L 62 z 9.3.2005, s. 18. . W swojej decyzji Rada stwierdziła, że wysokość deficytu oraz zadłużenia trzeba będzie skorygować w górę, jeśli otwarte fundusze emerytalne zostaną wyłączone z sektora budżetowego zgodnie z decyzją Eurostatu w sprawie klasyfikacji kapitałowych systemów rent i emerytur (zob. ramka). Jednocześnie, również w oparciu o zalecenie Komisji, Rada skierowała do Polski zalecenie na mocy art. 104 ust. 7, zwracając uwagę na konieczność likwidacji nadmiernego deficytu najpóźniej do roku 2007 Wszystkie dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu wobec Polski można znaleźć na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. . Dnia 28 listopada 2006 r. Rada uznała, na podstawie art. 104 ust. 8 i w oparciu o zalecenie Komisji, że działania podjęte dotychczas przez władze polskie są niewystarczające Dz.U. L 414 z 30.12.2006, s. 81. . W oparciu o zalecenie Komisji w dniu 27 lutego 2007 r. Rada przyjęła nowe zalecenie zgodnie z art. 104 ust. 7.[4][5][6][7]

SEC(2004) 826.

Dz.U. L 62 z 9.3.2005, s. 18.

Wszystkie dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu wobec Polski można znaleźć na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

Dz.U. L 414 z 30.12.2006, s. 81.

W drugim zaleceniu wydanym na podstawie art. 104 ust. 7 Rada zaleciła władzom polskim zlikwidowanie nadmiernego deficytu w wyznaczonym uprzednio terminie (2007 r.) oraz zmniejszenie deficytu sektora instytucji rządowych i samorządowych w sposób wiarygodny i trwały, a w tym celu zapewnienie poprawy salda strukturalnego (tj. salda dostosowanego cyklicznie bez środków jednorazowych i innych środków tymczasowych) o co najmniej 0,5 punktu procentowego PKB w roku 2007 w stosunku do roku 2006. Rada wyznaczyła dzień 27 sierpnia 2007 r. jako termin podjęcia przez władze polskie skutecznych działań. Ponadto Rada wezwała władze polskie do zapewnienia – po korekcie nadmiernego deficytu – trwałej konsolidacji budżetowej w celu osiągnięcia celu średniookresowego w postaci deficytu strukturalnego w wysokości 1 % PKB.

Tabela 1: Dostosowania przyjęte przez Radę w dniu 27 lutego 2007 r.

% PKB, o ile nie zaznaczono inaczej|2006|2007|

Saldo sektora instytucji rządowych i samorządowychzmiana salda strukturalnegop.m.: wzrost realnego PKB (%)|−3,95,4|deficyt zbliżony do 3 % W swoim zaleceniu Rada przywołała zaktualizowany program konwergencji z listopada 2006 r., który przewidywał deficyt w wysokości 3,4 % PKB w roku 2007 i w którym „założono, że celem uchylenia decyzji w sprawie istnienia nadmiernego deficytu na podstawie art. 104 ust. 12 Komisja i Rada uwzględniłyby – zgodnie z art. 2 ust. 7 rozporządzenia Rady (WE) nr 1467/97 – koszty budżetowe przeprowadzonej w roku 1999 reformy emerytalnej [szacowane na około 2% PKB w roku 2007]; nastąpiłoby to w sposób degresywny, w wysokości 60 % kosztów w roku 2007. Rada przypomina, że aby Polska mogła skorzystać z tego przepisu, deficyt powinien zmniejszyć się w sposób istotny i trwały oraz osiągnąć poziom zbliżony do wartości odniesienia. Ponieważ deficyt w latach 2004-2006 zmniejszał się w sposób istotny i trwały, wynik deficytu w roku 2007 oraz prognoza na następne lata zdecydują o tym, czy przepis ten może mieć zastosowanie do Polski”.W swoim zaleceniu Rada przywołała zaktualizowany program konwergencji z listopada 2006 r., który przewidywał deficyt w wysokości 3,4 % PKB w roku 2007 i w którym „założono, że celem uchylenia decyzji w sprawie istnienia nadmiernego deficytu na podstawie art. 104 ust. 12 Komisja i Rada uwzględniłyby – zgodnie z art. 2 ust. 7 rozporządzenia Rady (WE) nr 1467/97 – koszty budżetowe przeprowadzonej w roku 1999 reformy emerytalnej [szacowane na około 2% PKB w roku 2007]; nastąpiłoby to w sposób degresywny, w wysokości 60 % kosztów w roku 2007. Rada przypomina, że aby Polska mogła skorzystać z tego przepisu, deficyt powinien zmniejszyć się w sposób istotny i trwały oraz osiągnąć poziom zbliżony do wartości odniesienia. Ponieważ deficyt w latach 2004-2006 zmniejszał się w sposób istotny i trwały, wynik deficytu w roku 2007 oraz prognoza na następne lata zdecydują o tym, czy przepis ten może mieć zastosowanie do Polski”.co najmniej +0,55,1|

Uwaga : Saldo strukturalne = saldo dostosowane cyklicznie bez środków jednorazowych i innych środków tymczasowych.

Źródło : Zalecenie Rady zgodnie z art. 104 ust. 7 oraz – w odniesieniu do wzrostu realnego PKB – opinia Rady dotycząca zaktualizowanego programu konwergencji z listopada 2006 r.; oba dokumenty przyjęte dnia 27 lutego 2007 r.

W dniu 20 listopada 2007 r., tj. po upływie terminu podjęcia działań określonego w zaleceniu Rady, Komisja przyjęła komunikat skierowany do Rady, w którym stwierdziła, że działania podjęte przez Polskę w odpowiedzi na zalecenie Rady były z tym zaleceniem zgodne. Komisja wyraziła wprawdzie wątpliwości co do trwałego charakteru korekty nadmiernego deficytu w latach 2008-2009, nie zaleciła jednak na tym etapie podjęcia dalszych kroków w ramach procedury nadmiernego deficytu SEC(2007) 1543. . Rada zgodziła się z tą oceną na posiedzeniu w dniu 4 grudnia 2007 r. Zarówno Komisja, jak i Rada wezwały władze polskie do jak najszybszego przedłożenia zaktualizowanego programu konwergencji, w którym powinny określić średniookresową strategię na całą kadencję, zgodną z celem trwałej korekty nadmiernego deficytu i przewidującą dalsze postępy na drodze do osiągnięcia celu średniookresowego. Nowy program został przedłożony pod koniec marca 2008 r. Wraz z niniejszym zaleceniem dotyczącym decyzji Rady Komisja przedstawia zalecenie dotyczące opinii Rady w sprawie tego programu.[9]

SEC(2007) 1543.

Zgodnie z art. 104 ust. 12 decyzję Rady w sprawie istnienia nadmiernego deficytu należy uchylić na podstawie zalecenia Komisji, kiedy w ocenie Rady nadmierny deficyt w danym państwie członkowskim został skorygowany.

2. Ostatnie zmiany w sytuacji dotyczącej deficytu

Zgodnie z danymi przedstawionymi przez Komisję (Eurostat) na podstawie danych przekazanych przez Polskę do kwietnia 2008 r., deficyt sektora instytucji rządowych i samorządowych, który w roku 2003 osiągnął rekordowy poziom 6,3 % PKB, zmniejszał się następnie corocznie o średnio więcej niż 1 punkt procentowy i w 2007 r. wyniósł 2 % Informacja prasowa Eurostatu nr 54 z dnia 18 kwietnia 2008 r. ,  Wskaźnik deficytu jest zazwyczaj korygowany – w górę lub w dół – po publikacji pierwszych wyników w wiosennym powiadomieniu. W przypadku państw członkowskich UE jako całości, korekty są zazwyczaj niewielkie i w nieznacznym stopniu odbiegają od zera. Z uwagi na różnicę między podawaną obecnie wartością deficytu za rok 2007 a wartością odniesienia dla deficytu, prawdopodobieństwo wzrostu wskaźnika deficytu za 2007 r. do poziomu powyżej 3 % PKB w wyniku ewentualnych przyszłych korekt rachunków administracji publicznej jest niewielkie. ,  Zgodnie z art. 2 ust. 7 rozporządzenia (WE) nr 1467/97 w decyzji dotyczącej uchylenia decyzji w sprawie istnienia nadmiernego deficytu należy wziąć pod uwagę koszt netto reformy emerytalnej wprowadzającej system oparty na wielu filarach, w tym obowiązkowy filar kapitałowy, jeżeli deficyt zmniejszył się w znaczący i trwały sposób, osiągając poziom zbliżony do wartości odniesienia. Ponieważ w 2007 r. deficyt sektora instytucji rządowych i samorządowych był niższy od wartości odniesienia wynoszącej 3 %, nie ma konieczności rozważenia zastosowania tego artykułu. . Wyniki budżetowe były na ogół lepsze niż oczekiwano dzięki niespodziewanie wysokiemu wzrostowi gospodarczemu, który prowadził do dodatkowych dochodów budżetowych, a także ze względu na niepełne wykonanie planów wydatków.[10][11][12]

Informacja prasowa Eurostatu nr 54 z dnia 18 kwietnia 2008 r.

Wskaźnik deficytu jest zazwyczaj korygowany – w górę lub w dół – po publikacji pierwszych wyników w wiosennym powiadomieniu. W przypadku państw członkowskich UE jako całości, korekty są zazwyczaj niewielkie i w nieznacznym stopniu odbiegają od zera. Z uwagi na różnicę między podawaną obecnie wartością deficytu za rok 2007 a wartością odniesienia dla deficytu, prawdopodobieństwo wzrostu wskaźnika deficytu za 2007 r. do poziomu powyżej 3 % PKB w wyniku ewentualnych przyszłych korekt rachunków administracji publicznej jest niewielkie.

Zgodnie z art. 2 ust. 7 rozporządzenia (WE) nr 1467/97 w decyzji dotyczącej uchylenia decyzji w sprawie istnienia nadmiernego deficytu należy wziąć pod uwagę koszt netto reformy emerytalnej wprowadzającej system oparty na wielu filarach, w tym obowiązkowy filar kapitałowy, jeżeli deficyt zmniejszył się w znaczący i trwały sposób, osiągając poziom zbliżony do wartości odniesienia. Ponieważ w 2007 r. deficyt sektora instytucji rządowych i samorządowych był niższy od wartości odniesienia wynoszącej 3 %, nie ma konieczności rozważenia zastosowania tego artykułu.

W 2007 r. deficyt sektora general government wyniósł 2,0 % PKB, w porównaniu z prognozą 3,4 % PKB zawartą w programie konwergencji z listopada 2006 r. Główną tego przyczyną był dużo wyższy niż zakładano w listopadzie 2006 r. realny i nominalny wzrost PKB, ale również ograniczenie wydatków. W szczególności wysoka rentowność przedsiębiorstw pozwoliła ograniczyć wzrost dotacji, a znaczny spadek bezrobocia oraz wymuszony planem Hausnera Przedstawiony w 2003 r. plan stanowi najbardziej obszerną i konkretną próbę zreformowania wydatków, a jego celem jest ograniczenie wydatków publicznych na ochronę socjalną, administrację i pomoc publiczną. Plan Hausnera przewiduje między innymi, że zamiast co roku indeksacja jest dokonywana dopiero wówczas, gdy skumulowana inflacja przekroczy 5 %, najpóźniej jednak po upływie trzech lat. brak indeksacji umożliwiły zahamowanie wzrostu świadczeń socjalnych. Również wynagrodzenia pracowników sektora publicznego były niższe od planowanych. Podobna sytuacja wystąpiła w przypadku inwestycji publicznych, co było wynikiem niższego niż zakładano wykorzystania funduszy UE. W sumie wskaźnik stosunku wydatków do PKB był o 1,5 punktu procentowego niższy niż prognozowano w listopadzie 2006 r. Po stronie dochodów wpływy z podatków pośrednich i składek na zabezpieczenia społeczne okazały się wyższe niż zakładano w listopadzie 2006 r., głównie na skutek dużo wyższego wzrostu zatrudnienia i płac. Te niespodziewane pozytywne wyniki zostały zneutralizowane gorszymi rezultatami w przypadku innych pozycji dochodów (np. podatków bezpośrednich na skutek podwyższenia progów podatkowych). W sumie wskaźnik dochodów był nieznacznie niższy od prognozowanego.[13]

Przedstawiony w 2003 r. plan stanowi najbardziej obszerną i konkretną próbę zreformowania wydatków, a jego celem jest ograniczenie wydatków publicznych na ochronę socjalną, administrację i pomoc publiczną. Plan Hausnera przewiduje między innymi, że zamiast co roku indeksacja jest dokonywana dopiero wówczas, gdy skumulowana inflacja przekroczy 5 %, najpóźniej jednak po upływie trzech lat.

3. Przewidywany deficyt na okres 2008-2009 i lata późniejsze

Prognoza służb Komisji z wiosny 2008 r. przewiduje wzrost deficytu sektora general government w roku 2008 do 2,5 % PKB, do odpowiada wartości docelowej zawartej w programie konwergencji z marca 2008 r. Oczekiwany jest wzrost PKB o 5,3 % w roku 2008 i o 5 % w 2009 r. Służby Komisji przewidują, że w 2008 r. spożycie prywatne wzrośnie o 5,6 %, do czego przyczynią się cięcia w składkach na zabezpieczenia społeczne, natomiast w 2009 r. tempo wzrostu spadnie do 4,7 % w wyniku pogarszających się warunków zewnętrznych, które będą miały negatywny wpływ na zaufanie konsumentów.

Wzrost deficytu sektora instytucji rządowych i samorządowych wynika z polskiego budżetu na rok 2008, który przewiduje pogorszenie salda rządu centralnego (nie według ESA 95) o około 0,8 % PKB w 2008 r. w porównaniu z rokiem poprzednim, a to na skutek szeregu zwiększających deficyt środków przyjętych przed wyborami parlamentarnymi, które miały miejsce w październiku 2007 r. Większość tych środków prowadzi do spadku dochodów państwowych, jak w przypadku kolejnej obniżki składek na zabezpieczenia społeczne oraz ulgi rodzinne w podatku dochodowym od osób fizycznych. Po stronie wydatków budżet na rok 2008 zakłada wyższe inwestycje publiczne i przywrócenie szczodrej (uwzględniającej inflację oraz wzrost płac) corocznej indeksacji emerytur i rent inwalidzkich. Środki zwiększające deficyt zostaną częściowo zrównoważone przez lepsze przestrzeganie przepisów podatkowych, wyższe dochody podlegające opodatkowaniu oraz podwyżki akcyzy wynikające z harmonizacji podatków na poziomie UE.

Zgodnie z prognozą służb Komisji z wiosny 2008 r. spodziewany jest nieznaczny wzrost wskaźnika deficytu do 2,6 % PKB w 2009 r. (przy założeniu kontynuacji dotychczasowej polityki). W programie konwergencji przedstawionym w marcu 2008 r., który zakłada wdrożenie niesprecyzowanych jeszcze środków zmniejszających deficyt, przewidziano deficyt sektora instytucji rządowych i samorządowych w wysokości 2,0 % PKB.

W wiosennej prognozie Komisji założono wzrost deficytu strukturalnego o około ¼ punktu procentowego PKB w 2008 r., ale w kolejnym roku jego spadek o około ⅓ punktu procentowego, wynikający z poprawy sytuacji na rynku pracy dzięki zmniejszeniu obciążeń z tytułu podatków i składek na zabezpieczenia społeczne Szczególnie wysoki wydaje się być potencjał ograniczenia szarej strefy w gospodarce i pobudzenia aktywności zawodowej w Polsce, o czym świadczy znaczna różnica między oficjalną stopą bezrobocia a wartością uzyskiwaną w ramach badań siły roboczej (która na początku 2008 r. wynosiła około 3 punkty procentowe). Polska odnotowuje ponadto jeden z najniższych w UE wskaźników zatrudnienia (63½ % w porównaniu z blisko 71 % w UE w drugim półroczu 2007 r.), w szczególności w przypadku osób powyżej 55-go roku życia. Również obserwowany w ostatnich latach znaczny wzrost wpływów z podatku dochodowego od osób prawnych oraz udziału małych przedsiębiorstw we wpływach z podatku dochodowego od osób fizycznych można po części wyjaśnić lepszym przestrzeganiem przepisów podatkowych w wyniku redukcji wysokich uprzednio stawek podatkowych. .[14]

Szczególnie wysoki wydaje się być potencjał ograniczenia szarej strefy w gospodarce i pobudzenia aktywności zawodowej w Polsce, o czym świadczy znaczna różnica między oficjalną stopą bezrobocia a wartością uzyskiwaną w ramach badań siły roboczej (która na początku 2008 r. wynosiła około 3 punkty procentowe). Polska odnotowuje ponadto jeden z najniższych w UE wskaźników zatrudnienia (63½ % w porównaniu z blisko 71 % w UE w drugim półroczu 2007 r.), w szczególności w przypadku osób powyżej 55-go roku życia. Również obserwowany w ostatnich latach znaczny wzrost wpływów z podatku dochodowego od osób prawnych oraz udziału małych przedsiębiorstw we wpływach z podatku dochodowego od osób fizycznych można po części wyjaśnić lepszym przestrzeganiem przepisów podatkowych w wyniku redukcji wysokich uprzednio stawek podatkowych.

Głównym celem strategii budżetowej przedstawionej w programie konwergencji z marca 2008 r. jest osiągnięcie celu średniookresowego, jakim jest deficyt strukturalny w wysokości 1 % PKB, do roku 2011, czyli rok po zakończeniu okresu objętego programem. Dostosowanie budżetowe ma nastąpić po stronie wydatków, głównie w latach 2009-2010

4. Kształtowanie się długu i prognozy

Po osiągnięciu najwyższego poziomu w wysokości 47,6 % PKB w roku 2006 wskaźnik zadłużenia wydaje się obecnie odnotowywać tendencję spadkową. Znaczną redukcję zadłużenia osiągnięto w roku 2007, kiedy to wskaźnik zmniejszył się o prawie 2½ punktu procentowego do 45,2 % PKB, głównie dzięki wysokiemu nominalnemu wzrostowi PKB, a także aprecjacji złotego. Według prognozy Komisji z wiosny 2008 r. w roku bieżącym i przyszłym zadłużenie brutto będzie zmniejszać się nieco wolniej i w roku 2009 wyniesie około 44 % PKB, przy założeniu kontynuacji dotychczasowej polityki.

5. Wnioski

Deficyt sektora instytucji rządowych i samorządowych zmniejszył się z 6,3 % PKB w 2003 r. do 2,0 % w 2007 r., czyli poniżej wartości odniesienia wynoszącej 3 % PKB. Zmniejszenie deficytu w 2007 r. odzwierciedla głównie wyższy wzrost gospodarczy, który wraz z ograniczeniem wydatków (wynikającym częściowo z niepełnego wykonania planów inwestycyjnych) doprowadził do zmniejszenia wskaźnika wydatków w porównaniu z planami budżetowymi. Wskaźnik dochodów zbliżył się do wartości docelowej, przy czym niespodziewane dochody na skutek korzystnej koniunktury zostały zrównoważone przez cięcia podatków bezpośrednich oraz niższe wpływy w przypadku innych pozycji dochodów. Saldo strukturalne, czyli saldo dostosowane cyklicznie bez środków jednorazowych i innych środków tymczasowych, poprawiło się o około 1½ punktu procentowego PKB, czyli dużo bardziej niż wynosiło dostosowanie fiskalne zalecone przez Radę (0,5 punktu procentowego PKB). Według prognozy służb Komisji z wiosny 2008 r. deficyt zasadniczy zwiększy się do 2,5 % PKB w 2008 r. oraz – przy braku zmian w prowadzonej polityce – do 2,6 % w 2009 r. Świadczy to o tym, że deficyt zmniejszono do poziomu poniżej 3 % PKB w sposób wiarygodny i trwały.

Zadłużenie brutto sektora instytucji rządowych i samorządowych zmniejszyło się z 47,6 % PKB w 2006 r. do 45,4 % w roku 2007 i utrzymuje się poniżej wartości odniesienia w wysokości 60 % PKB. Zgodnie z prognozą służb Komisji z wiosny 2008 r. spodziewane jest dalsze zmniejszenie wskaźnika zadłużenia do poziomu około 44 % PKB do 2009 r. (przy założeniu kontynuacji dotychczasowej polityki).

Z całościowej oceny wynika, że nadmierny deficyt w Polsce został skorygowany. W związku z tym Komisja zaleca Radzie uchylenie decyzji dotyczącej istnienia nadmiernego deficytu w Polsce.

Tabela 2: Rozwój sytuacji budżetowej w latach 2003-2009

% PKB, o ile nie zaznaczono inaczej|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009|

||||||KOM|PK (2)|KOM (3)|PK (2)|

Saldo sektora instytucji rządowych i samorządowych|−6,3|−5,7|−4,3|−3,8|−2,0|−2,5|−2,5|−2,6|−2,0|

Dochody ogółem|38,4|36,9|39,0|40,0|40,4|40,1|40,0|39,7|39,2|

Wydatki ogółem|44,6|42,6|43,3|43,8|42,4|42,6|42,5|42,3|41,2|

z czego:|– wydatki z tytułu odsetek|3,0|2,8|2,8|2,7|2,6|2,7|2,3|2,7|2,3|

– nakłady brutto na środki trwałe|3,3|3,4|3,4|3,9|4,1|4,5|5,2|4,8|5,0|

Saldo pierwotne|−3,3|−2,9|−1,5|−1,1|0,6|0,2|−0,2|0,1|0,3|

Środki jednorazowe i tymczasowe|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|

Saldo strukturalne (1)|−5,9|−5,9|−4,2|−4,0|−2,5|−2,7|−2,8|−2,3|−1,9|

Strukturalne saldo pierwotne (1)|−2,9|−3,1|−1,4|−1,3|0,1|0,0|−0,5|0,3|0,4|

Pm wzrost realnego PKB (%)|3,9|5,3|3,6|6,2|6,5|5,3|5,5|5,0|5,0|

Pm Luka produktowa|−1,0|0,4|−0,4|0,6|1,2|0,5|0,7|−0,7|−0,2|

(1) Saldo (pierwotne) dostosowane cyklicznie z wyłączeniem środków jednorazowych i tymczasowych.(2) Wynikające z programu salda dostosowane cyklicznie i salda strukturalne oraz luki produktowe zostały obliczone przez służby Komisji na podstawie informacji przedstawionych w programie.(3) Przy założeniu kontynuacji dotychczasowej polityki.Źródła: Prognoza służb Komisji z wiosny 2008 r. (KOM) oraz zaktualizowany program konwergencji z marca 2008 r. (PK).|

Zalecenie

DECYZJA RADY

uchylająca decyzję 2005/183/WE w sprawie istnienia nadmiernego deficytu w Polsce

RADA UNII EUROPEJSKIEJ,

uwzględniając Traktat ustanawiający Wspólnotę Europejską, w szczególności jego art. 104 ust. 12,

uwzględniając zalecenie Komisji,

a także mając na uwadze, co następuje:

(1) Decyzją Rady 2005/183/WE z dnia 5 lipca 2004 r. Dz.U. L 62 z 9.3.2005, s. 18. , przyjętą na zalecenie Komisji zgodnie z art. 104 ust. 6 Traktatu, stwierdzono istnienie nadmiernego deficytu w Polsce. Rada stwierdziła, że deficyt sektora instytucji rządowych i samorządowych wyniósł 4,1 % PKB w 2003 r., przekraczając określoną w Traktacie wartość odniesienia wynoszącą 3 % PKB, natomiast zadłużenie brutto sektora instytucji rządowych i samorządowych osiągnęło poziom 45,4 % PKB, poniżej określonej w Traktacie wartości odniesienia wynoszącej 60 % PKB. W swojej decyzji Rada stwierdziła, że wysokość deficytu oraz zadłużenia trzeba będzie skorygować w górę, jeśli otwarte fundusze emerytalne zostaną wyłączone z sektora budżetowego zgodnie z decyzją Eurostatu w sprawie klasyfikacji kapitałowych systemów rent i emerytur Eurostat News Release nr 30/2004 z dnia 2 marca 2004 r. oraz nr 117/2004 z dnia 23 września 2004 r. .[15][16]

Dz.U. L 62 z 9.3.2005, s. 18.

Eurostat News Release nr 30/2004 z dnia 2 marca 2004 r. oraz nr 117/2004 z dnia 23 września 2004 r.

(2) W dniu 5 lipca 2004 r., zgodnie z art. 104 ust. 7 Traktatu oraz art. 3 ust. 4 rozporządzenia Rady (WE) nr 1467/97 z dnia 7 lipca 1997 r. w sprawie przyspieszenia i wyjaśnienia procedury nadmiernego deficytu Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. Rozporządzenie zmienione rozporządzeniem (WE) nr 1056/2005 (Dz. L 174 z 7.7.2005, s. 5). , na podstawie zalecenia Komisji Rada skierowała do Polski zalecenie zlikwidowania nadmiernego deficytu najpóźniej do końca 2007 r. Zalecenie to podano do publicznej wiadomości.[17]

Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. Rozporządzenie zmienione rozporządzeniem (WE) nr 1056/2005 (Dz. L 174 z 7.7.2005, s. 5).

(3) Dnia 28 listopada 2006 r. Rada uznała, na podstawie art. 104 ust. 8 i w oparciu o zalecenie Komisji, że działania podjęte dotychczas przez władze Polski są niewystarczające Dz.U. L 414 z 30.12.2006, s. 81. . W dniu 27 lutego 2007 r. Rada w oparciu o zalecenie Komisji przyjęła nowe zalecenie zgodnie z art. 104 ust. 7., w którym potwierdziła termin korekty deficytu do roku 2007. Zalecenie to podano do publicznej wiadomości.[18]

Dz.U. L 414 z 30.12.2006, s. 81.

(4) Zgodnie z art. 104 ust. 12 Traktatu decyzja Rady w sprawie istnienia nadmiernego deficytu powinna zostać uchylona, jeżeli w ocenie Rady nadmierny deficyt w danym państwie członkowskim został skorygowany.

(5) Zgodnie z Protokołem w sprawie procedury nadmiernego deficytu załączonym do Traktatu Komisja dostarcza danych służących do zastosowania procedury. W ramach stosowania tego protokołu państwa członkowskie przedkładają dane na temat deficytu i długu sektora instytucji rządowych i samorządowych oraz inne związane z tym zmienne dwa razy w roku, mianowicie do dnia 1 kwietnia oraz do dnia 1 października, zgodnie z art. 4 rozporządzenia Rady (WE) nr 3605/93 z dnia 22 listopada 1993 r. w sprawie stosowania Protokołu w sprawie procedury dla nadmiernego deficytu załączonego do Traktatu ustanawiającego Wspólnotę Europejską Dz.U. L 332 z 31.12.1993, s. 7. Rozporządzenie ostatnio zmienione rozporządzeniem (WE) nr 2103/2005 (Dz. L 337 z 22.12.2005, s. 1). .[19]

Dz.U. L 332 z 31.12.1993, s. 7. Rozporządzenie ostatnio zmienione rozporządzeniem (WE) nr 2103/2005 (Dz. L 337 z 22.12.2005, s. 1).

(6) Na podstawie danych dostarczonych przez Komisję (Eurostat) zgodnie z art. 8g ust. 1 rozporządzenia (WE) nr 3605/93 po przekazaniu przez Polskę powiadomienia w terminie do dnia 1 kwietnia 2008 r. oraz w oparciu o prognozę służb Komisji z wiosny 2008 r., uzasadnione są następujące wnioski:

– deficyt sektora instytucji rządowych i samorządowych zmniejszył się z 3,8 % PKB w 2006 r. do 2,0 % PKB w 2007 r., tj. poniżej wartości odniesienia dla deficytu wynoszącej 3 % PKB. Dla porównania, w zaktualizowanej wersji programu konwergencji z listopada 2006 r. przyjęto wartość docelową wynoszącą 3,4 % PKB;

– do osiągnięcia w roku 2007 deficytu na poziomie dużo niższym od wartości docelowej przyczynił się wzrost realnego PKB, który był dużo wyższy niż zakładano w programie konwergencji z listopada 2006 r. Ponadto w stosunku do PKB niższe były wydatki władz publicznych na świadczenia socjalne (ze względu na brak indeksacji w 2007 r.), dotacje, inwestycje oraz wynagrodzenia pracowników. Ogółem łączne wydatki były o 1,5 punktu procentowego niższe niż prognozowano w programie konwergencji z listopada 2006 r. Poprawa salda strukturalnego (tj. salda dostosowanego cyklicznie bez środków jednorazowych i innych środków tymczasowych) szacowana jest na 1½ punktu procentowego PKB w 2007 r.;

– w obliczu niższego tempa wzrostu PKB w porównaniu z 2007 r. prognoza Komisji z wiosny 2008 r. przewiduje, że deficyt w 2008 r. wzrośnie do 2,5 % PKB, ale utrzyma się poniżej wartości odniesienia, przede wszystkim na skutek obniżenia składek na zabezpieczenia społeczne, wprowadzenia ulg w podatku dochodowym od osób fizycznych oraz zwiększenia świadczeń socjalnych i inwestycji. Poziom ten odpowiada oficjalnej wartości docelowej deficytu określonej w aktualizacji programu konwergencji z marca 2008 r. Prognoza z wiosny 2008 r. przewiduje, że przy założeniu kontynuacji obecnej polityki w roku 2009 deficyt utrzyma się zasadniczo na tym samym poziomie. Oznacza to, że wskaźnik deficytu obniżono do poziomu poniżej wartości odniesienia wynoszącej 3 % PKB w sposób wiarygodny i trwały;

– zgodnie z prognozami saldo strukturalne ma jednak ulec niewielkiemu pogorszeniu o ¼ punktu procentowego PKB w 2008 r. i, przy założeniu kontynuacji obecnej polityki, o około ⅓ punktu procentowego w 2009 r. W tym kontekście należy wspomnieć o konieczności dokonania postępów w realizacji średniookresowego celu budżetowego, jakim w przypadku Polski jest deficyt strukturalny na poziomie 1 % PKB;

– zadłużenie sektora instytucji rządowych i samorządowych obniżyło się z 47,6 % PKB w 2006 r. do 45,2 % w 2007 r. Prognoza z wiosny 2008 r. przewiduje utrzymanie się wskaźnika zadłużenia na poziomie znacznie poniżej progu 60 % PKB i jego dalszy spadek do około 44 % PKB do końca 2009 r.

(7) W ocenie Rady Polska skorygowała nadmierny deficyt, należy zatem uchylić decyzję 2005/183/WE,

PRZYJMUJE NINIEJSZĄ DECYZJĘ:

Artykuł 1

Z całościowej oceny wynika, że nadmierny deficyt w Polsce został skorygowany.

Artykuł 2

Niniejszym uchyla się decyzję 2005/183/WE.

Artykuł 3

Niniejsza decyzja skierowana jest do Rzeczypospolitej Polskiej.

Sporządzono w Brukseli dnia […] r.

W imieniu Rady

Przewodniczący

[1] Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. Rozporządzenie zmienione rozporządzeniem (WE) nr 1056/2005 (Dz. L 174 z 7.7.2005, s. 5).

[2] Dz.U. L 332 z 31.12.1993, s. 7. Rozporządzenie ostatnio zmienione rozporządzeniem (WE) nr 2103/2005 (Dz. L 337 z 22.12.2005, s. 1).

[3] Najnowsze zgłoszenie dokonane przez Polskę jest dostępne na stronie internetowej: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

[4] SEC(2004) 826.

[5] Dz.U. L 62 z 9.3.2005, s. 18.

[6] Wszystkie dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu wobec Polski można znaleźć na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

[7] Dz.U. L 414 z 30.12.2006, s. 81.

[8] W swoim zaleceniu Rada przywołała zaktualizowany program konwergencji z listopada 2006 r., który przewidywał deficyt w wysokości 3,4 % PKB w roku 2007 i w którym „założono, że celem uchylenia decyzji w sprawie istnienia nadmiernego deficytu na podstawie art. 104 ust. 12 Komisja i Rada uwzględniłyby – zgodnie z art. 2 ust. 7 rozporządzenia Rady (WE) nr 1467/97 – koszty budżetowe przeprowadzonej w roku 1999 reformy emerytalnej [szacowane na około 2% PKB w roku 2007]; nastąpiłoby to w sposób degresywny, w wysokości 60 % kosztów w roku 2007. Rada przypomina, że aby Polska mogła skorzystać z tego przepisu, deficyt powinien zmniejszyć się w sposób istotny i trwały oraz osiągnąć poziom zbliżony do wartości odniesienia. Ponieważ deficyt w latach 2004-2006 zmniejszał się w sposób istotny i trwały, wynik deficytu w roku 2007 oraz prognoza na następne lata zdecydują o tym, czy przepis ten może mieć zastosowanie do Polski”.

[9] SEC(2007) 1543.

[10] Informacja prasowa Eurostatu nr 54 z dnia 18 kwietnia 2008 r.

[11] Wskaźnik deficytu jest zazwyczaj korygowany – w górę lub w dół – po publikacji pierwszych wyników w wiosennym powiadomieniu. W przypadku państw członkowskich UE jako całości, korekty są zazwyczaj niewielkie i w nieznacznym stopniu odbiegają od zera. Z uwagi na różnicę między podawaną obecnie wartością deficytu za rok 2007 a wartością odniesienia dla deficytu, prawdopodobieństwo wzrostu wskaźnika deficytu za 2007 r. do poziomu powyżej 3 % PKB w wyniku ewentualnych przyszłych korekt rachunków administracji publicznej jest niewielkie.

[12] Zgodnie z art. 2 ust. 7 rozporządzenia (WE) nr 1467/97 w decyzji dotyczącej uchylenia decyzji w sprawie istnienia nadmiernego deficytu należy wziąć pod uwagę koszt netto reformy emerytalnej wprowadzającej system oparty na wielu filarach, w tym obowiązkowy filar kapitałowy, jeżeli deficyt zmniejszył się w znaczący i trwały sposób, osiągając poziom zbliżony do wartości odniesienia. Ponieważ w 2007 r. deficyt sektora instytucji rządowych i samorządowych był niższy od wartości odniesienia wynoszącej 3 %, nie ma konieczności rozważenia zastosowania tego artykułu.

[13] Przedstawiony w 2003 r. plan stanowi najbardziej obszerną i konkretną próbę zreformowania wydatków, a jego celem jest ograniczenie wydatków publicznych na ochronę socjalną, administrację i pomoc publiczną. Plan Hausnera przewiduje między innymi, że zamiast co roku indeksacja jest dokonywana dopiero wówczas, gdy skumulowana inflacja przekroczy 5 %, najpóźniej jednak po upływie trzech lat.

[14] Szczególnie wysoki wydaje się być potencjał ograniczenia szarej strefy w gospodarce i pobudzenia aktywności zawodowej w Polsce, o czym świadczy znaczna różnica między oficjalną stopą bezrobocia a wartością uzyskiwaną w ramach badań siły roboczej (która na początku 2008 r. wynosiła około 3 punkty procentowe). Polska odnotowuje ponadto jeden z najniższych w UE wskaźników zatrudnienia (63½ % w porównaniu z blisko 71 % w UE w drugim półroczu 2007 r.), w szczególności w przypadku osób powyżej 55-go roku życia. Również obserwowany w ostatnich latach znaczny wzrost wpływów z podatku dochodowego od osób prawnych oraz udziału małych przedsiębiorstw we wpływach z podatku dochodowego od osób fizycznych można po części wyjaśnić lepszym przestrzeganiem przepisów podatkowych w wyniku redukcji wysokich uprzednio stawek podatkowych.

[15] Dz.U. L 62 z 9.3.2005, s. 18.

[16] Eurostat News Release nr 30/2004 z dnia 2 marca 2004 r. oraz nr 117/2004 z dnia 23 września 2004 r.

[17] Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. Rozporządzenie zmienione rozporządzeniem (WE) nr 1056/2005 (Dz. L 174 z 7.7.2005, s. 5).

[18] Dz.U. L 414 z 30.12.2006, s. 81.

[19] Dz.U. L 332 z 31.12.1993, s. 7. Rozporządzenie ostatnio zmienione rozporządzeniem (WE) nr 2103/2005 (Dz. L 337 z 22.12.2005, s. 1).

DE - 52594

(...PICT...)|KOMMISSION DER EUROPÄISCHEN GEMEINSCHAFTEN|

Brüssel, den 11.6.2008

SEK(2008) 2011 endgültig

Empfehlung für eine

ENTSCHEIDUNG DES RATES

zur Aufhebung der Entscheidung 2005/183/EG über das Bestehen eines übermäßigen Defizits in Polen

(von der Kommission vorgelegt)

BEGRÜNDUNG

1. Hintergrund

Artikel 104 EG-Vertrag schreibt vor, dass die Mitgliedstaaten übermäßige Defizite zu vermeiden haben, und legt ein Verfahren für deren Feststellung und Korrektur fest. Die Einzelheiten des Verfahrens bei einem übermäßigen Defizit (Defizitverfahren) regelt die zum Stabilitäts- und Wachstumspakt gehörende Verordnung (EG) Nr. 1467/97 des Rates über die Beschleunigung und Klärung des Verfahrens bei einem übermäßigen Defizit ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. Geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 1056/2005 (ABl. L 174 vom 7.7.2005, S. 5). . Nach Artikel 104 Absatz 2 EG-Vertrag hat die Kommission die Einhaltung der Haushaltsdisziplin anhand von zwei Kriterien zu prüfen, nämlich daran, a) ob das Verhältnis des geplanten oder tatsächlichen öffentlichen Defizits zum BIP den Referenzwert von 3 % überschreitet (es sei denn, dass entweder das Verhältnis erheblich und laufend zurückgegangen ist und einen Wert in der Nähe des Referenzwerts erreicht hat oder der Referenzwert nur ausnahmsweise und vorübergehend überschritten wird, und das Verhältnis in der Nähe des Referenzwerts bleibt) und b) ob das Verhältnis des öffentlichen Schuldenstands zum BIP den Referenzwert von 60 % überschreitet (es sei denn, dass das Verhältnis hinreichend rückläufig ist und sich rasch genug dem Referenzwert nähert).[1]

ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. Geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 1056/2005 (ABl. L 174 vom 7.7.2005, S. 5).

Entsprechend dem Protokoll über das Verfahren bei einem übermäßigen Defizit im Anhang zum EG-Vertrag stellt die Kommission die zur Anwendung des Defizitverfahrens erforderlichen Daten zur Verfügung. Im Rahmen der Anwendung dieses Protokolls teilen die Mitgliedstaaten der Kommission gemäß Artikel 4 der Verordnung (EG) Nr. 3605/93 ABl. L 332 vom 31.12.1993, S. 7. Zuletzt geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 2103/2005 (ABl. L 337 vom 22.12.2005, S. 1). , Die jüngste Datenmeldung Polens ist abrufbar unter: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . des Rates zweimal jährlich, und zwar zum 1. April und zum 1. Oktober, die Höhe ihrer Defizite und ihres öffentlichen Schuldenstands sowie andere damit verbundene Variablen mit. Wie den Erläuterungen im nachstehenden Kasten zu entnehmen ist, gehört Polen zu den Ländern, die für die Umsetzung der Eurostat-Entscheidung vom 2. März 2004 zur Klassifizierung von Pensionssystemen im Kapitaldeckungsverfahren eine Übergangszeit in Anspruch genommen haben. Polen hat folglich bis März 2007 Zahlen zu Defizit und Schuldenstand übermittelt, in denen die Nettokosten der Rentenreform von 1999 (die sich derzeit auf jährlich etwa 2 % des BIP belaufen) unberücksichtigt bleiben. Seither erfolgt die Datenmeldung zu Defizit und Schuldenstand im Einklang mit der Eurostat-Entscheidung. Sofern nicht ausdrücklich anders angegeben, entsprechen sämtliche im vorliegenden Dokument genannten Zahlen den Vorgaben der Eurostat-Entscheidung.[2][3]

ABl. L 332 vom 31.12.1993, S. 7. Zuletzt geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 2103/2005 (ABl. L 337 vom 22.12.2005, S. 1).

Die jüngste Datenmeldung Polens ist abrufbar unter:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

Kasten: Klassifizierung von Pensionssystemen

In der Regel gibt es innerhalb des Rentensystems eines Landes mehrere Säulen, wie Umlage- bzw. nicht kapitalgedeckte Systeme einerseits und kapitalgedeckte Systeme andererseits; darüber hinaus kann bei den Rentensystemen unterschieden werden zwischen Systemen mit Leistungszusage und Systemen mit Beitragszusage.

Im Falle von Rentensystemen, die dem staatlichen Sektor zuzurechnen sind, handelt es sich bei den eingenommenen Beiträgen und den ausgezahlten Leistungen um staatliche Einnahmen bzw. staatliche Ausgaben, die in den gesamtstaatlichen Haushaltssaldo eingehen. Ist ein Rentensystem nicht dem staatlichen Sektor zuzurechnen, sind Beiträge und Leistungen auch nicht im gesamtstaatlichen Haushaltssaldo zu berücksichtigen. In den Buchungsregeln des ESVG 95 ist festgelegt, dass unter staatlichen Pensionssystemen solche Systeme zu verstehen sind, die „von staatlichen Einheiten vorgeschrieben, kontrolliert und finanziert“ werden.

Am 2. März 2004 stellte Eurostat klar, dass kapitalgedeckte Rentensysteme mit Beitragszusage diese Kriterien nicht erfüllen, da die im Rahmen solcher Systeme ausgezahlten Renten i) in erster Linie von der Leistung der Finanzmärkte abhängen (also nicht der staatlichen Kontrolle unterliegen) und ii) aus Rückstellungen finanziert werden, die nicht wirtschaftliches Eigentum des Staates sind. Auch wenn es sich um gesetzliche oder staatlich verwaltete Systeme (die z. B. von derselben staatlichen Stelle verwaltet werden wie das umlagefinanzierte System) handelt oder wenn staatlicherseits eine Mindestrentenhöhe garantiert wird, sind kapitalgedeckte Systeme mit Beitragszusage nicht den staatlichen Systemen zuzurechnen (*).

Für die Umsetzung dieser Entscheidung war eine Übergangszeit vorgesehen, die im Frühjahr 2007 (erste Meldung 2007) ausgelaufen ist (**) .

(*) Siehe Eurostat-Pressemitteilung 30/2004 vom 2. März 2004.

(**) Siehe Eurostat-Pressemitteilung 117/2004 vom 23. September 2004.

Angesichts eines gesamtstaatlichen Defizits von 4,1% des BIP (Kosten der Rentenreform nicht mitgerechnet) im Jahr 2003 leitete die Kommission am 12. Mai 2004 mit der Annahme eines Berichts nach Artikel 104 Absatz 3 EG-Vertrag das Verfahren bei einem übermäßigen Defizit (Defizitverfahren) gegen Polen ein. SEK(2004) 826. Auf Empfehlung der Kommission entschied der Rat am 5. Juli 2004, dass in Polen ein übermäßiges Defizit im Sinne von Artikel 104 Absatz 6 bestand. ABl. L 62 vom 9.3.2005, S. 18. In der Entscheidung des Rates wurde festgestellt, dass die Defizit- und Schuldenstandsdaten nach oben korrigiert werden müssen, „wenn die offenen Rentenfonds nach der Eurostat-Entscheidung über die Einstufung von kapitalgedeckten Rentensystemen aus dem Sektor Gesamtstaat herausgerechnet werden“ (siehe Kasten). Gleichzeitig richtete der Rat, ebenfalls auf Empfehlung der Kommission, Empfehlungen nach Artikel 104 Absatz 7 an Polen mit dem Ziel, das übermäßige Defizit spätestens 2007 zu beenden. Alle Dokumente zum Defizitverfahren gegen Polen finden sich auf folgender Website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm . Am 28. November 2006 entschied der Rat gemäß Artikel 104 Absatz 8 auf Empfehlung der Kommission, dass die bis dahin von den polnischen Behörden getroffenen Maßnahmen unzureichend seien. ABl. L 414 vom 30.12.2006, S. 81. Am 27. Februar 2007 formulierte der Rat auf Empfehlung der Kommission erneut Empfehlungen gemäß Artikel 104 Absatz 7.[4][5][6][7]

SEK(2004) 826.

ABl. L 62 vom 9.3.2005, S. 18.

Alle Dokumente zum Defizitverfahren gegen Polen finden sich auf folgender Website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm .

ABl. L 414 vom 30.12.2006, S. 81.

In dieser zweiten Empfehlung gemäß Artikel 104 Absatz 7 empfahl der Rat, die polnischen Behörden sollten das übermäßige Defizit spätestens bis zum Jahr 2007 beenden und das gesamtstaatliche Defizit auf glaubhafte und nachhaltige Weise verringern und zu diesem Zweck zwischen 2006 und 2007 eine Verbesserung des strukturellen Haushaltssaldos (also des konjunkturbereinigten Saldos ohne Anrechnung einmaliger und sonstiger befristeter Maßnahmen) um mindestens 0,5 Prozentpunkte des BIP gewährleisten. Der Rat setzte den polnischen Behörden eine Frist bis zum 27. August 2007, um wirksame Maßnahmen zu ergreifen. Außerdem forderte der Rat Polen auf, sicherzustellen, dass die Haushaltskonsolidierung in Richtung auf das mittelfristige Ziel eines strukturellen Defizits von 1 % des BIP nach der Korrektur des übermäßigen Defizits fortgesetzt wird.

Tabelle 1: Vom Rat am 27. Februar 2007 gebilligte Anpassung

% des BIP, sofern nicht anders angegeben|2006|2007|

Gesamtstaatlicher HaushaltssaldoVeränderung des strukturellen Saldosz. E.: Reales BIP-Wachstum (%)|−3,95,4|Defizit von annähernd 3 In seiner Empfehlung bezog sich der Rat auf die Konvergenzprogrammaktualisierung vom November 2006, in der für 2007 ein Defizitziel von 3,4 % des BIP angesetzt worden war. Der Rat stellte fest: „Im Programm wird für die mögliche Aufhebung der Entscheidung zur Feststellung eines übermäßigen Defizits gemäß Artikel 104 Absatz 12 davon ausgegangen, dass die Kommission und der Rat, wie in Artikel 2 Absatz 7 der Verordnung (EG) Nr. 1467/97 vorgesehen, die Haushaltskosten der Rentenreform des Jahres 1999 [die 2007 auf rund 2 % des BIP geschätzt wurden] im Jahr 2007 auf linear-degressiver Basis in Höhe von 60 % berücksichtigen könnten. Der Rat ruft in Erinnerung, dass das Defizit erheblich und laufend zurückgegangen sein und einen Wert in der Nähe des Referenzwerts erreicht haben muss, damit Polen in den Genuss dieser Bestimmung kommen kann . Da das Defizit im Zeitraum 2004-2006 erheblich und laufend zurückgegangen ist, hängt es vom Defizit des Jahres 2007 und den Aussichten für die Zeit danach ab, ob die Bestimmung auf Polen angewendet werden kann.“In seiner Empfehlung bezog sich der Rat auf die Konvergenzprogrammaktualisierung vom November 2006, in der für 2007 ein Defizitziel von 3,4 % des BIP angesetzt worden war. Der Rat stellte fest: „Im Programm wird für die mögliche Aufhebung der Entscheidung zur Feststellung eines übermäßigen Defizits gemäß Artikel 104 Absatz 12 davon ausgegangen, dass die Kommission und der Rat, wie in Artikel 2 Absatz 7 der Verordnung (EG) Nr. 1467/97 vorgesehen, die Haushaltskosten der Rentenreform des Jahres 1999 [die 2007 auf rund 2 % des BIP geschätzt wurden] im Jahr 2007 auf linear-degressiver Basis in Höhe von 60 % berücksichtigen könnten. Der Rat ruft in Erinnerung, dass das Defizit erheblich und laufend zurückgegangen sein und einen Wert in der Nähe des Referenzwerts erreicht haben muss, damit Polen in den Genuss dieser Bestimmung kommen kann . Da das Defizit im Zeitraum 2004-2006 erheblich und laufend zurückgegangen ist, hängt es vom Defizit des Jahres 2007 und den Aussichten für die Zeit danach ab, ob die Bestimmung auf Polen angewendet werden kann.“mindestens +0,55,1|

Anmerkung : Struktureller Saldo = konjunkturbereinigter Saldo ohne Anrechnung einmaliger und sonstiger befristeter Maßnahmen.

Quellen : Empfehlung des Rates gemäß Artikel 104 Absatz 7 und – zum realen BIP-Wachstum – Stellungnahme des Rates zum Konvergenzprogramm vom November 2006, beide angenommen am 27. Februar 2007.

Am 20. November 2007, also nach Ablauf der in der Ratsempfehlung gesetzten Frist, nahm die Kommission eine Mitteilung an den Rat an, in der sie zu der Schlussfolgerung gelangte, dass die von Polen in Reaktion auf die Ratsempfehlung getroffenen Maßnahmen der Empfehlung entsprächen. Die Kommission äußerte sich zwar besorgt, was die dauerhafte Korrektur des übermäßigen Defizits in den Jahren 2008 und 2009 anbelangt, doch wurden zunächst keine weiteren Schritte im Rahmen des Defizitverfahrens für erforderlich erachtet. SEK(2007) 1543. Der Rat schloss sich dieser Einschätzung auf seiner Tagung vom 4. Dezember 2007 an. Kommission wie Rat forderten die polnischen Behörden auf, so bald wie möglich ein aktualisiertes Konvergenzprogramm samt mittelfristiger Strategie für die gesamte Legislaturperiode vorzulegen, das mit dem Ziel einer dauerhaften Korrektur des übermäßigen Defizits in Einklang steht und weitere Fortschritte auf dem Weg zur Verwirklichung des mittelfristigen Ziels vorsieht. Ende März 2008 wurde ein neues Programm vorgelegt. Zusammen mit dieser Empfehlung für eine Entscheidung des Rates legt die Kommission eine Empfehlung für eine Stellungnahme des Rates zu diesem Programm vor.[9]

SEK(2007) 1543.

Nach Artikel 104 Absatz 12 EG-Vertrag hebt der Rat eine Entscheidung über das Bestehen eines übermäßigen Defizits auf Empfehlung der Kommission auf, wenn das übermäßige Defizit in dem betreffenden Mitgliedstaat nach Ansicht des Rates korrigiert worden ist.

2. Jüngste Defizitentwicklungen

Nachdem das gesamtstaatliche Defizit im Jahr 2003 mit 6,3 % des BIP seinen Höchststand erreicht hatte, ging es bis 2007 um durchschnittlich mehr als 1 Prozentpunkt jährlich auf 2 % des BIP zurück. Dies ergibt sich aus den Daten, die die Kommission (Eurostat) auf der Grundlage der von Polen bis April 2008 mitgeteilten Daten Siehe Eurostat-Pressemitteilung 54 vom 18. April 2008. , Die Defizitquoten werden in der Regel nach der Veröffentlichung der ersten Zahlen im Frühjahr entweder nach oben oder nach unten revidiert. Für die EU-Mitgliedstaaten insgesamt fallen diese Korrekturen in der Regel relativ gering aus und weichen im Durchschnitt kaum von Null ab. Angesichts des Abstands zwischen dem aktuell für 2007 gemeldeten Defizit und dem Defizitreferenzwert ist im Falle Polens die Wahrscheinlichkeit sehr gering, dass die Defizitquote 2007 durch etwaige künftige Korrekturen der gesamtstaatlichen Abschlüsse noch über die 3 %-Marke ansteigt. , Gemäß Artikel 2 Absatz 7 der Verordnung (EG) Nr. 1467/97 sind bei der Entscheidung über die Aufhebung einer Entscheidung über das Bestehen eines übermäßigen Defizits die Nettokosten einer Rentenreform zu berücksichtigen, durch die ein System mit mehreren Säulen geschaffen wird, das eine gesetzliche, vollständig kapitalgedeckte Säule umfasst, wenn das Defizit erheblich und laufend zurückgegangen ist und einen Wert in Nähe des Referenzwerts erreicht hat. Da das gesamtstaatliche Defizit 2007 unter dem Referenzwert von 3 % lag, besteht kein Bedarf zur Anwendung dieses Artikels. vorgelegt hat. Die Ergebnisse übertrafen im Allgemeinen die angestrebten Ziele – dank des überraschend hohen Wachstums, das unerwartete Mehreinnahmen bescherte, und dank der unvollständigen Ausführung der Ausgabenpläne.[10][11][12]

Siehe Eurostat-Pressemitteilung 54 vom 18. April 2008.

Die Defizitquoten werden in der Regel nach der Veröffentlichung der ersten Zahlen im Frühjahr entweder nach oben oder nach unten revidiert. Für die EU-Mitgliedstaaten insgesamt fallen diese Korrekturen in der Regel relativ gering aus und weichen im Durchschnitt kaum von Null ab. Angesichts des Abstands zwischen dem aktuell für 2007 gemeldeten Defizit und dem Defizitreferenzwert ist im Falle Polens die Wahrscheinlichkeit sehr gering, dass die Defizitquote 2007 durch etwaige künftige Korrekturen der gesamtstaatlichen Abschlüsse noch über die 3 %-Marke ansteigt.

Gemäß Artikel 2 Absatz 7 der Verordnung (EG) Nr. 1467/97 sind bei der Entscheidung über die Aufhebung einer Entscheidung über das Bestehen eines übermäßigen Defizits die Nettokosten einer Rentenreform zu berücksichtigen, durch die ein System mit mehreren Säulen geschaffen wird, das eine gesetzliche, vollständig kapitalgedeckte Säule umfasst, wenn das Defizit erheblich und laufend zurückgegangen ist und einen Wert in Nähe des Referenzwerts erreicht hat. Da das gesamtstaatliche Defizit 2007 unter dem Referenzwert von 3 % lag, besteht kein Bedarf zur Anwendung dieses Artikels.

Das gesamtstaatliche Defizit belief sich im Jahr 2007 auf 2,0 % des BIP, während im Konvergenzprogramm vom November 2006 noch von 3,4 % ausgegangen worden war. Hauptgrund dafür war ein reales und nominales BIP-Wachstum, das wesentlich höher ausgefallen ist als im November 2006 angenommen; darüber hinaus kamen auch Ausgabenbeschränkungen zum Tragen. Insbesondere die hohe Rentabilität der Unternehmen hat es ermöglicht, den Anstieg der Subventionen in Grenzen zu halten. Gleichzeitig haben der starke Rückgang der Arbeitslosigkeit und der durch den Hausner-Plan verordnete Verzicht auf eine Indexierung Dabei handelt es sich um den bisher umfassendsten konkreten Versuch einer Ausgabenreform. Der Plan wurde im Jahr 2003 vorgeschlagen. Ziel war die Senkung der öffentlichen Ausgaben in den Bereichen Sozialschutz, öffentliche Verwaltung und staatliche Beihilfen. Unter anderem sah der Hausner-Plan statt einer jährlichen Indexierung vor, eine Indexierung erst dann vorzunehmen, wenn die kumulierte Inflation 5 % übersteigt, spätestens jedoch alle drei Jahre. den Anstieg der Ausgaben für Sozialtransfers eingedämmt. Außerdem fielen die Löhne und Gehälter der Beschäftigten im öffentlichen Sektor geringer aus als geplant. Und schließlich blieben angesichts der gegenüber der ursprünglichen Planung langsameren Absorption von EU-Mitteln die staatlichen Investitionen hinter den Projektionen zurück. Insgesamt lag die Ausgabenquote um 1,5 Prozentpunkte unter dem im November 2006 projizierten Wert. Auf der Einnahmenseite fielen die Einnahmen aus indirekten Steuern und Sozialbeiträgen höher aus als noch im November 2006 erwartet, was in erster Linie auf ein wesentlich höheres Beschäftigungs- und Lohnwachstum zurückzuführen war. Diesen überraschend positiven Entwicklungen standen Ausfälle bei anderen Einnahmenposten gegenüber (so bei den direkten Steuern aufgrund einer Anhebung der Steuerstufen). Insgesamt hat dies dazu geführt, dass die Einnahmenquote geringfügig hinter den Planungen zurückbleibt.[13]

Dabei handelt es sich um den bisher umfassendsten konkreten Versuch einer Ausgabenreform. Der Plan wurde im Jahr 2003 vorgeschlagen. Ziel war die Senkung der öffentlichen Ausgaben in den Bereichen Sozialschutz, öffentliche Verwaltung und staatliche Beihilfen. Unter anderem sah der Hausner-Plan statt einer jährlichen Indexierung vor, eine Indexierung erst dann vorzunehmen, wenn die kumulierte Inflation 5 % übersteigt, spätestens jedoch alle drei Jahre.

3. Defizitprojektionen für 2008-2009 und darüber hinaus

In der Frühjahrsprognose 2008 der Kommissionsdienststellen wird davon ausgegangen, dass das gesamtstaatliche Defizit der Zielvorgabe des Konvergenzprogramms vom März 2008 entsprechend im Jahr 2008 auf 2,5 % des BIP ansteigen wird. Für die Jahre 2008 und 2009 wird ein BIP-Wachstum von 5,3 % bzw. 5 % erwartet. Die Dienststellen der Kommission gehen ferner davon aus, dass sich der private Verbrauch durch die gesunkenen Sozialbeiträge 2008 auf 5,6 % ausweiten und 2009 aufgrund sich verschlechternder externer Rahmenbedingungen, die das Verbrauchervertrauen eintrüben, abschwächen wird.

Der Anstieg des gesamtstaatlichen Defizits ergibt sich aus dem polnischen Haushalt 2008, der für dieses Jahr eine Verschlechterung des zentralstaatlichen Saldos (nicht nach ESVG 95) um etwa 0,8 % des BIP gegenüber dem Vorjahr vorsieht, da vor den Parlamentswahlen vom Oktober 2007 eine Reihe defizitsteigernder Maßnahmen beschlossen wurde. Die meisten dieser Maßnahmen werden einen Rückgang der Staatseinnahmen zur Folge haben: beschlossen wurden nämlich eine zweite Senkung der Sozialbeiträge sowie Einkommensteuererleichterungen für Familien. Auf der Ausgabenseite sieht der Haushalt 2008 höhere öffentliche Investitionen sowie die Rückkehr zur großzügigen jährlichen Indexierung (Inflation plus Lohnzuwachs) von Renten und Leistungen bei Erwerbsunfähigkeit vor. Die defizitsteigernden Maßnahmen werden zum Teil kompensiert durch eine bessere Einhaltung der Steuervorschriften, ein höheres versteuerbares Einkommen und Verbrauchssteueranhebungen im Zuge der EU-weiten Steuerharmonisierung.

Für 2009 erwarten die Kommissionsdienststellen in ihrer Frühjahrsprognose 2008 bei unveränderter Politik einen marginalen Anstieg der gesamtstaatlichen Defizitquote auf 2,6 % des BIP. Das Konvergenzprogramm vom März 2008 sieht einige defizitsenkende Maßnahmen vor, die allerdings noch genauer darzulegen sind, und geht von einem gesamtstaatlichen Defizit von 2,0 % des BIP aus.

Laut Frühjahrsprognose dürfte das strukturelle Defizit im Jahr 2008 um etwa ¼ Prozentpunkt des BIP ansteigen, 2009 aber aufgrund der sinkenden Steuer und Abgabenbelastung und der damit einhergehenden Verbesserung der Arbeitsmarktsituation wieder um etwa ⅓ Prozentpunkt zurückgehen. Besonders hoch scheint das Potenzial für den Abbau der Schattenwirtschaft und die Förderung der Erwerbsbeteiligung in Polen zu sein, wie die signifikante Differenz (Anfang 2008 etwa 3 Prozentpunkte) zwischen der offiziellen Arbeitslosenquote und der im Rahmen der Arbeitskräfteerhebung ermittelten Arbeitslosenquote nahelegt. Im Übrigen hat Polen eine der niedrigsten Erwerbsquoten in der EU (63 ½ % gegenüber fast 71 % in der EU insgesamt im ersten Halbjahr 2007). Dies gilt insbesondere für die Altersgruppe der über 55 jährigen. Auch der in den letzten Jahren in Polen zu verzeichnende rapide Anstieg des Unternehmenssteueraufkommens und des Beitrags von Kleinbetrieben zum Einkommensteueraufkommen lässt sich zum Teil durch eine bessere Einhaltung der Steuervorschriften infolge einer Absenkung der ursprünglich hohen Steuersätze erklären.[14]

Besonders hoch scheint das Potenzial für den Abbau der Schattenwirtschaft und die Förderung der Erwerbsbeteiligung in Polen zu sein, wie die signifikante Differenz (Anfang 2008 etwa 3 Prozentpunkte) zwischen der offiziellen Arbeitslosenquote und der im Rahmen der Arbeitskräfteerhebung ermittelten Arbeitslosenquote nahelegt. Im Übrigen hat Polen eine der niedrigsten Erwerbsquoten in der EU (63 ½ % gegenüber fast 71 % in der EU insgesamt im ersten Halbjahr 2007). Dies gilt insbesondere für die Altersgruppe der über 55 jährigen. Auch der in den letzten Jahren in Polen zu verzeichnende rapide Anstieg des Unternehmenssteueraufkommens und des Beitrags von Kleinbetrieben zum Einkommensteueraufkommen lässt sich zum Teil durch eine bessere Einhaltung der Steuervorschriften infolge einer Absenkung der ursprünglich hohen Steuersätze erklären.

Hauptziel der im Konvergenzprogramm vom März 2008 präsentierten Haushaltsstrategie ist es, bis 2011, also ein Jahr nach Ablauf des Programmzeitraums, das mittelfristige Haushaltsziel eines strukturellen Defizits von 1 % des BIP zu erreichen. Die Haushaltsanpassung ist ausgabenbasiert und soll erst in den Jahren 2009 und 2010 erfolgen.

4. Schuldenentwicklung und -projektionen

Nachdem die Schuldenquote 2006 mit 47,6 % des BIP ihren Höchststand erreicht hatte, scheint sie nun wieder rückläufig. Im Jahr 2007 konnte ein deutlicher Schuldenabbau erreicht werden: die Schuldenquote ist um fast 2 ½ Prozentpunkte auf 45,2 % des BIP zurückgegangen, was insbesondere dem hohen nominalen BIP-Wachstum, aber auch der Aufwertung des Zloty zu verdanken ist. Den Projektionen zufolge wird der Bruttoschuldenstand in diesem und im nächsten Jahr langsamer zurückgehen und laut Frühjahrsprognose 2008 im Jahr 2009 bei unveränderter Politik etwa 44 % betragen.

5. Schlussfolgerungen

Das gesamtstaatliche Defizit ist von 6,3 % des BIP im Jahr 2003 auf 2,0 % im Jahr 2007 gesunken und liegt damit unter dem Referenzwert von 3 % des BIP. Ermöglicht wurde der Defizitabbau im Jahr 2007 vor allem durch ein höheres Wirtschaftswachstum, das – zusammen mit Ausgabenbeschränkungen (zum Teil bewirkt durch eine unvollständige Ausführung von Investitionsplänen) – zu einer Senkung der Ausgabenquote gegenüber den ursprünglichen Haushaltplänen führte. Bei der Einnahmenquote wurde das anvisierte Ziel nahezu erreicht, wobei die aufgrund günstiger wirtschaftlicher Bedingungen erzielten unerwarteten Mehreinnahmen durch eine Senkung der direkten Steuern und durch Ausfälle bei anderen Einnahmeposten absorbiert wurden. Der strukturelle Saldo, also der konjunkturbereinigte Saldo ohne Anrechnung einmaliger und sonstiger befristeter Maßnahmen, hat sich um etwa 1 ½ Prozentpunkte des BIP verbessert, womit die vom Rat empfohlene Finanzanpassung von mindestens 0,5 Prozentpunkten des BIP übertroffen wurde. Nach der Frühjahrsprognose 2008 der Kommissionsdienststellen dürfte das Gesamtdefizit auf 2,5 % des BIP im Jahr 2008 und – bei unveränderter Politik – auf 2,6 % im Jahr 2009 steigen. Dies deutet darauf hin, dass das Defizit glaubwürdig und dauerhaft unter den Referenzwert von 3 % des BIP zurückgeführt wurde.

Der gesamtstaatliche Bruttoschuldenstand sank von 47,6 % des BIP im Jahr 2006 auf 45,4 % im Jahr 2007 und liegt damit unter dem Referenzwert von 60 % des BIP. Die Kommissionsdienststellen gehen in ihrer Frühjahrsprognose 2008 davon aus, dass die Schuldenquote (bei unveränderter Politik) bis 2009 weiter auf etwa 44 % des BIP fallen wird.

Nach Prüfung der Gesamtlage ist festzustellen, dass Polen sein übermäßiges Defizit korrigiert hat. Die Kommission empfiehlt dem Rat daher, die Entscheidung über das Bestehen eines übermäßigen Defizits in Polen aufzuheben.

Tabelle 2: Haushaltsentwicklung 2003-2009

% des BIP, sofern nicht anders angegeben|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009|

||||||KOM|KP (2)|KOM (3)|KP (2)|

Gesamtstaatlicher Haushaltssaldo|−6,3|−5,7|−4,3|−3,8|−2,0|−2,5|−2,5|−2,6|−2,0|

Einnahmen insgesamt|38,4|36,9|39,0|40,0|40,4|40,1|40,0|39,7|39,2|

Ausgaben insgesamt|44,6|42,6|43,3|43,8|42,4|42,6|42,5|42,3|41,2|

davon:|– Zinsausgaben|3,0|2,8|2,8|2,7|2,6|2,7|2,3|2,7|2,3|

– Bruttoanlageinvestitionen|3,3|3,4|3,4|3,9|4,1|4,5|5,2|4,8|5,0|

Primärsaldo|−3,3|−2,9|−1,5|−1,1|0,6|0,2|−0,2|0,1|0,3|

Einmalige und befristete Maßnahmen|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|

Struktureller Haushaltssaldo (1)|−5,9|−5,9|−4,2|−4,0|−2,5|−2,7|−2,8|−2,3|−1,9|

Struktureller Primärsaldo (1)|−2,9|−3,1|−1,4|−1,3|0,1|0,0|−0,5|0,3|0,4|

z. E. Reales BIP-Wachstum (%)|3,9|5,3|3,6|6,2|6,5|5,3|5,5|5,0|5,0|

z. E. Produktionslücke|−1,0|0,4|−0,4|0,6|1,2|0,5|0,7|−0,7|−0,2|

(1) Konjunkturbereinigter (Primär-)Saldo ohne einmalige und befristete Maßnahmen.(2) Konjunkturbereinigte und strukturelle Salden sowie Produktionslücken entsprechend dem Programm nach Berechnungen der Kommissionsdienststellen anhand der Programmdaten.(3) Unter Annahme einer unveränderten Politik.Quellen: Frühjahrsprognose 2008 der Kommissionsdienststellen (KOM) und Konvergenzprogrammaktualisierung vom März 2008 (KP).|

Empfehlung für eine

ENTSCHEIDUNG DES RATES

zur Aufhebung der Entscheidung 2005/183/EG über das Bestehen eines übermäßigen Defizits in Polen

DER RAT DER EUROPÄISCHEN UNION –

gestützt auf den Vertrag zur Gründung der Europäischen Gemeinschaft, insbesondere auf Artikel 104 Absatz 12,

auf Empfehlung der Kommission,

in Erwägung nachstehender Gründe:

(1) Mit der Entscheidung 2005/183/EG des Rates vom 5. Juli 2004 ABl. L 62 vom 9.3.2005, S. 18. wurde auf Empfehlung der Kommission gemäß Artikel 104 Absatz 6 EG-Vertrag ein übermäßiges Defizit in Polen festgestellt. Der Rat stellte fest, dass das gesamtstaatliche Defizit im Jahr 2003 4,1 % des BIP betrug und damit über dem im EG-Vertrag vorgesehenen Referenzwert von 3 % des BIP lag, während sich der öffentliche Bruttoschuldenstand auf 45,4 % des BIP belief und somit unter dem im Vertrag vorgesehenen Referenzwert von 60 % des BIP lag. In der Entscheidung des Rates wurde festgestellt, dass die Defizit- und Schuldenstandsdaten nach oben korrigiert werden müssen, wenn die offenen Rentenfonds nach der Eurostat-Entscheidung über die Einstufung von kapitalgedeckten Rentensystemen Siehe Eurostat-Pressemitteilungen 30/2004 vom 2. März 2004 und 117/2004 vom 23. September 2004. aus dem Sektor Gesamtstaat herausgerechnet werden.[15][16]

ABl. L 62 vom 9.3.2005, S. 18.

Siehe Eurostat-Pressemitteilungen 30/2004 vom 2. März 2004 und 117/2004 vom 23. September 2004.

(2) Gemäß Artikel 104 Absatz 7 EG-Vertrag und Artikel 3 Absatz 4 der Verordnung (EG) Nr. 1467/97 des Rates vom 7. Juli 1997 über die Beschleunigung und Klärung des Verfahrens bei einem übermäßigen Defizit ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. Geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 1056/2005 (ABl. L 174 vom 7.7.2005, S. 5). richtete der Rat am 5. Juli 2004 auf Empfehlung der Kommission eine Empfehlung an Polen mit dem Ziel, das übermäßige Defizit bis spätestens 2007 zu beenden. Diese Empfehlung wurde veröffentlicht.[17]

ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. Geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 1056/2005 (ABl. L 174 vom 7.7.2005, S. 5).

(3) Am 28. November 2006 entschied der Rat gemäß Artikel 104 Absatz 8 auf Empfehlung der Kommission, dass sich die bis dahin von den polnischen Behörden getroffenen Maßnahmen als unzureichend erwiesen haben. ABl. L 414 vom 30.12.2006, S. 81. Am 27. Februar 2007 gab der Rat auf Empfehlung der Kommission gemäß Artikel 104 Absatz 7 erneut eine Empfehlung ab, in der die Frist für die Korrektur des Defizits, nämlich das Jahr 2007, bestätigt wurde. Diese Empfehlung wurde veröffentlicht.[18]

ABl. L 414 vom 30.12.2006, S. 81.

(4) Nach Artikel 104 Absatz 12 EG-Vertrag hebt der Rat eine Entscheidung über das Bestehen eines übermäßigen Defizits auf, wenn das übermäßige Defizit in dem betreffenden Mitgliedstaat nach Ansicht des Rates korrigiert worden ist.

(5) Die Kommission stellt gemäß dem Protokoll über das Verfahren bei einem übermäßigen Defizit im Anhang zum EG-Vertrag die zur Anwendung des Defizitverfahrens erforderlichen Daten zur Verfügung. Im Rahmen der Anwendung dieses Protokolls teilen die Mitgliedstaaten gemäß Artikel 4 der Verordnung (EG) Nr. 3605/93 des Rates vom 22. November 1993 über die Anwendung des dem Vertrag zur Gründung der Europäischen Gemeinschaft beigefügten Protokolls über das Verfahren bei einem übermäßigen Defizit ABl. L 332 vom 31.12.1993, S. 7. Zuletzt geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 2103/2005 (ABl. L 337 vom 22.12.2005, S. 1). zweimal jährlich, und zwar zum 1. April und zum 1. Oktober, die Höhe ihrer Defizite und ihres öffentlichen Schuldenstands sowie andere damit verbundene Variablen mit.[19]

ABl. L 332 vom 31.12.1993, S. 7. Zuletzt geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 2103/2005 (ABl. L 337 vom 22.12.2005, S. 1).

(6) Die Daten, die von der Kommission (Eurostat) gemäß Artikel 8g Absatz 1 der Verordnung (EG) Nr. 3605/93 nach der Datenmeldung Polens zum 1. April 2008 zur Verfügung gestellt wurden, und die Frühjahrsprognose 2008 der Kommissionsdienststellen lassen folgende Schlussfolgerungen zu:

– Das gesamtstaatliche Defizit wurde von 3,8 % des BIP im Jahr 2006 auf 2,0 % des BIP im Jahr 2007 zurückgeführt und liegt damit unter dem Referenzwert von 3 % des BIP. In der Aktualisierung des Konvergenzprogramms vom November 2006 war als Ziel ein Defizit von 3,4 % des BIP vorgegeben worden.

– Dass das Defizit im Jahr 2007 gegenüber dem ursprünglich angestrebten Ziel wesentlich besser ausgefallen ist, war unter anderem einem realen BIP-Wachstum zu verdanken, das die Annahmen des Konvergenzprogramms vom November 2006 deutlich übertraf. Außerdem hat der polnische Staat die Ausgaben für Sozialtransfers (durch Verzicht auf eine Indexierung im Jahr 2007), Subventionen, Investitionen und Löhne und Gehälter im öffentlichen Sektor im Verhältnis zum BIP gekürzt. Alles in allem fielen die Gesamtausgaben um 1,5 Prozentpunkte geringer aus als im Konvergenzprogramm vom November 2006 vorgesehen. Der strukturelle Haushaltssaldo (d. h. der konjunkturbereinigte Saldo ohne Anrechnung einmaliger und sonstiger befristeter Maßnahmen) verbesserte sich im Jahr 2007 um schätzungsweise 1 ½ Prozentpunkte des BIP.

– Angesichts einer Abschwächung des BIP-Wachstums gegenüber dem Jahr 2007 geht die Frühjahrsprognose 2008 davon aus, dass das Defizit im Jahr 2008 auf 2,5 % des BIP ansteigen, aber unter dem Referenzwert bleiben wird. Die Hauptfaktoren, die hier zum Tragen kommen, sind die Senkung der Sozialbeiträge, Einkommensteuererleichterungen und eine Erhöhung der Sozialtransfers ebenso wie höhere Investitionen. Dies entspricht dem offiziellen Defizitziel, das in der Aktualisierung des Konvergenzprogramms vom März 2008 festgelegt wurde. Für 2009 geht die Frühjahrsprognose bei unveränderter Politik von einer weitgehenden Stabilisierung des Defizits aus. Dies deutet darauf hin, dass das Defizit glaubwürdig und dauerhaft unter den Referenzwert von 3 % des BIP zurückgeführt wurde.

– Dennoch dürfte sich der strukturelle Saldo den Projektionen zufolge im Jahr 2008 geringfügig um ¼ Prozentpunkt verschlechtern, bei unveränderter Politik im Jahr 2009 dann aber um ungefähr ⅓ Prozentpunkt verbessern. Gleichzeitig sind weitere Fortschritte in Richtung auf das mittelfristige Ziel für die Haushaltslage erforderlich, das für Polen in einem strukturellen Defizit von 1 % des BIP besteht.

– Der öffentliche Schuldenstand ist von 47,6 % des BIP im Jahr 2006 auf 45,2 % im Jahr 2007 zurückgegangen. Nach der Frühjahrsprognose 2008 dürfte die Schuldenquote deutlich unter der Schwelle von 60 % des BIP bleiben und bis Ende 2009 weiter auf etwa 44 % zurückgehen.

(7) Nach Ansicht des Rates ist das übermäßige Defizit Polens korrigiert worden und sollte die Entscheidung 2005/183/EG daher aufgehoben werden –

HAT FOLGENDE ENTSCHEIDUNG ERLASSEN:

Artikel 1

Nach Prüfung der Gesamtlage ist festzustellen, dass Polen sein übermäßiges Defizit korrigiert hat.

Artikel 2

Die Entscheidung 2005/183/EG wird hiermit aufgehoben.

Artikel 3

Diese Entscheidung ist an die Republik Polen gerichtet.

Geschehen zu Brüssel am

Im Namen des Rates

Der Präsident

[1] ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. Geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 1056/2005 (ABl. L 174 vom 7.7.2005, S. 5).

[2] ABl. L 332 vom 31.12.1993, S. 7. Zuletzt geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 2103/2005 (ABl. L 337 vom 22.12.2005, S. 1).

[3] Die jüngste Datenmeldung Polens ist abrufbar unter: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

[4] SEK(2004) 826.

[5] ABl. L 62 vom 9.3.2005, S. 18.

[6] Alle Dokumente zum Defizitverfahren gegen Polen finden sich auf folgender Website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm .

[7] ABl. L 414 vom 30.12.2006, S. 81.

[8] In seiner Empfehlung bezog sich der Rat auf die Konvergenzprogrammaktualisierung vom November 2006, in der für 2007 ein Defizitziel von 3,4 % des BIP angesetzt worden war. Der Rat stellte fest: „Im Programm wird für die mögliche Aufhebung der Entscheidung zur Feststellung eines übermäßigen Defizits gemäß Artikel 104 Absatz 12 davon ausgegangen, dass die Kommission und der Rat, wie in Artikel 2 Absatz 7 der Verordnung (EG) Nr. 1467/97 vorgesehen, die Haushaltskosten der Rentenreform des Jahres 1999 [die 2007 auf rund 2 % des BIP geschätzt wurden] im Jahr 2007 auf linear-degressiver Basis in Höhe von 60 % berücksichtigen könnten. Der Rat ruft in Erinnerung, dass das Defizit erheblich und laufend zurückgegangen sein und einen Wert in der Nähe des Referenzwerts erreicht haben muss, damit Polen in den Genuss dieser Bestimmung kommen kann . Da das Defizit im Zeitraum 2004-2006 erheblich und laufend zurückgegangen ist, hängt es vom Defizit des Jahres 2007 und den Aussichten für die Zeit danach ab, ob die Bestimmung auf Polen angewendet werden kann.“

[9] SEK(2007) 1543.

[10] Siehe Eurostat-Pressemitteilung 54 vom 18. April 2008.

[11] Die Defizitquoten werden in der Regel nach der Veröffentlichung der ersten Zahlen im Frühjahr entweder nach oben oder nach unten revidiert. Für die EU-Mitgliedstaaten insgesamt fallen diese Korrekturen in der Regel relativ gering aus und weichen im Durchschnitt kaum von Null ab. Angesichts des Abstands zwischen dem aktuell für 2007 gemeldeten Defizit und dem Defizitreferenzwert ist im Falle Polens die Wahrscheinlichkeit sehr gering, dass die Defizitquote 2007 durch etwaige künftige Korrekturen der gesamtstaatlichen Abschlüsse noch über die 3 %-Marke ansteigt.

[12] Gemäß Artikel 2 Absatz 7 der Verordnung (EG) Nr. 1467/97 sind bei der Entscheidung über die Aufhebung einer Entscheidung über das Bestehen eines übermäßigen Defizits die Nettokosten einer Rentenreform zu berücksichtigen, durch die ein System mit mehreren Säulen geschaffen wird, das eine gesetzliche, vollständig kapitalgedeckte Säule umfasst, wenn das Defizit erheblich und laufend zurückgegangen ist und einen Wert in Nähe des Referenzwerts erreicht hat. Da das gesamtstaatliche Defizit 2007 unter dem Referenzwert von 3 % lag, besteht kein Bedarf zur Anwendung dieses Artikels.

[13] Dabei handelt es sich um den bisher umfassendsten konkreten Versuch einer Ausgabenreform. Der Plan wurde im Jahr 2003 vorgeschlagen. Ziel war die Senkung der öffentlichen Ausgaben in den Bereichen Sozialschutz, öffentliche Verwaltung und staatliche Beihilfen. Unter anderem sah der Hausner-Plan statt einer jährlichen Indexierung vor, eine Indexierung erst dann vorzunehmen, wenn die kumulierte Inflation 5 % übersteigt, spätestens jedoch alle drei Jahre.

[14] Besonders hoch scheint das Potenzial für den Abbau der Schattenwirtschaft und die Förderung der Erwerbsbeteiligung in Polen zu sein, wie die signifikante Differenz (Anfang 2008 etwa 3 Prozentpunkte) zwischen der offiziellen Arbeitslosenquote und der im Rahmen der Arbeitskräfteerhebung ermittelten Arbeitslosenquote nahelegt. Im Übrigen hat Polen eine der niedrigsten Erwerbsquoten in der EU (63 ½ % gegenüber fast 71 % in der EU insgesamt im ersten Halbjahr 2007). Dies gilt insbesondere für die Altersgruppe der über 55 jährigen. Auch der in den letzten Jahren in Polen zu verzeichnende rapide Anstieg des Unternehmenssteueraufkommens und des Beitrags von Kleinbetrieben zum Einkommensteueraufkommen lässt sich zum Teil durch eine bessere Einhaltung der Steuervorschriften infolge einer Absenkung der ursprünglich hohen Steuersätze erklären.

[15] ABl. L 62 vom 9.3.2005, S. 18.

[16] Siehe Eurostat-Pressemitteilungen 30/2004 vom 2. März 2004 und 117/2004 vom 23. September 2004.

[17] ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. Geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 1056/2005 (ABl. L 174 vom 7.7.2005, S. 5).

[18] ABl. L 414 vom 30.12.2006, S. 81.

[19] ABl. L 332 vom 31.12.1993, S. 7. Zuletzt geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 2103/2005 (ABl. L 337 vom 22.12.2005, S. 1).

LT

(...PICT...)|EUROPOS BENDRIJŲ KOMISIJA|

Briuselis, 11.6.2008

SEK(2008) 2011 galutinis

Rekomendacija

TARYBOS SPRENDIMAS

panaikinantis Sprendimą 2005/183/EB dėl perviršinio deficito Lenkijoje

(pateikta Komisijos)

AIŠKINAMASIS MEMORANDUMAS

1. Aplinkybės

Sutarties 104 straipsnyje nustatyta, kad valstybės narės turėtų vengti perviršinio deficito, taip pat nustatyta tokio deficito nustatymo bei ištaisymo tvarka. Perviršinio deficito procedūra (PDP) išsamiau aptarta Tarybos reglamente (EB) Nr. 1467/97 dėl perviršinio deficito procedūros įgyvendinimo paspartinimo ir paaiškinimo OL L 209, 1997 8 2, p. 6. Reglamentas su pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 1056/2005 (OL L 174, 2005 7 7, p. 5). , kuris yra Stabilumo ir augimo pakto dalis. Pagal Sutarties 104 straipsnio 2 dalį Komisija tikrina, kaip laikomasi biudžetinės drausmės pagal šiuos du kriterijus: a) ar planuojamas arba faktinis valdžios sektoriaus biudžeto deficitas yra didesnis už 3 % BVP pamatinę vertę (nebent deficito santykis gerokai ir nuolat mažėjo ir beveik pasiekė pamatinę vertę arba pamatinės vertės perviršis yra tik išimtinis ir laikinas, o santykis lieka artimas pamatinei vertei); ir b) ar valdžios sektoriaus skola viršija 60 % BVP pamatinę vertę (nebent skolos santykis pakankamai mažėja ir tinkamu tempu artėja prie pamatinės vertės).[1]

OL L 209, 1997 8 2, p. 6. Reglamentas su pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 1056/2005 (OL L 174, 2005 7 7, p. 5).

Pagal Sutarties priede pateiktą Protokolą dėl perviršinio deficito procedūros (PDP) Komisija teikia PDP vykdyti reikalingus duomenis. Taikydamos šį Protokolą, valstybės narės, vadovaudamosi Tarybos reglamento (EB) Nr. 3605/93 4 straipsniu, du kartus per metus, t. y. iki balandžio 1 d. ir iki spalio 1 d., turi pranešti apie valdžios sektoriaus deficitą ir skolą bei kitus susijusius kintamuosius OL L 332, 1993 12 31, p. 7. Reglamentas su paskutiniais pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 2103/2005 (OL L 337, 2005 12 22, p. 1). , Naujausias Lenkijos pranešimas pateiktas svetainėje http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . . Kaip paaiškinta langelyje pateiktame tekste, Lenkija buvo viena iš šalių, kurios pasinaudojo 2004 m. kovo 2 d. Eurostato sprendimo dėl pensijų kaupimo sistemų klasifikavimo įgyvendinimo pereinamuoju laikotarpiu, todėl ji pranešė deficito ir skolos duomenis iki 2007 m. kovo mėn. be 1999 m. pensijų reformos grynųjų išlaidų (šiuo metu šios išlaidos sudaro apie 2 % BVP per metus). Nuo tada deficito ir skolos duomenys pranešami vadovaujantis Eurostato sprendimu. Jeigu aiškiai nenurodyta kitaip, visi šiame dokumente pateikti duomenys atitinka Eurostato sprendimą.[2][3]

OL L 332, 1993 12 31, p. 7. Reglamentas su paskutiniais pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 2103/2005 (OL L 337, 2005 12 22, p. 1).

Naujausias Lenkijos pranešimas pateiktas svetainėje

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

Pensijų sistemų klasifikavimas

Šalies pensijų sistemą paprastai sudaro skirtingos pakopos, kaip antai einamojo finansavimo arba pensijų finansavimo ne iš fondų sistemos ir pensijų kaupimo sistemos; be to, jos gali būti nustatytų išmokų arba nustatytų įmokų pensijų sistemos.

Jeigu pensijų sistema priskiriama valdžios sektoriui, surenkamos įmokos ir mokamos išmokos yra valdžios sektoriaus pajamos ir išlaidos ir turi įtakos valdžios sektoriaus balansui. Jeigu pensijų sistema priskiriama ne valdžios, o kitam sektoriui, pagal ją surenkamos įmokos ir mokamos išmokos neturi įtakos valdžios sektoriaus balansui. ESS 95 apskaitos taisyklėse nustatyta, kad valdžios sektoriui priskiriamas pensijų sistemas „nustato, kontroliuoja ir finansuoja vyriausybė“.

2004 m. kovo 2 d. Eurostatas išaiškino, kad nustatytų įmokų pensijų kaupimo sistemos neatitinka šių kriterijų, nes pagal tokias sistemas mokamos pensijos i) pirmiausia priklauso nuo finansų rinkų veiklos rezultatų (t. y. jos nėra vyriausybės kontroliuojamos), ir ii) finansuojamos iš atsargų, kurios ekonomiškai nepriklauso vyriausybei. Net jeigu nustatytų įmokų pensijų kaupimo sistemos yra privalomos arba jeigu jas administruoja vyriausybė (pavyzdžiui, ta pati už einamojo finansavimo pakopą atsakinga vyriausybės agentūra), arba jeigu vyriausybė garantuoja tam tikrą minimalią pensiją, šios sistemos neturėtų būti priskiriamos valdžios sektoriui (*).

Šiam sprendimui įgyvendinti nustatytas pereinamasis laikotarpis, kuris baigėsi 2007 m. pavasarį (pirmasis 2007 m. pranešimas) (**).

(*) 2004 m. kovo 2 d. Eurostato pranešimas spaudai Nr. 30/2004.

(**) 2004 m. rugsėjo 23 d. Eurostato pranešimas spaudai Nr. 117/2004.

2004 m. gegužės 12 d. Komisija, priėmusi ataskaitą pagal 104 straipsnio 3 dalį, pradėjo perviršinio deficito procedūrą Lenkijai, nes 2003 m. valdžios sektoriaus deficitas buvo 4,1 % BVP (neįskaitant pensijų reformos išlaidų) SEC (2004) 826. . 2004 m. liepos 5 d. Taryba, remdamasi Komisijos rekomendacija, nusprendė, kad Lenkijoje susidarė perviršinis deficitas pagal 104 straipsnio 6 dalį OL L 62, 2005 3 9, p. 18. . Tarybos sprendime nustatyta, kad deficito ir skolos rodikliai turi būti padidinti, jeigu pensijų kaupimo sistemos neįtraukiamos į bendrąjį valdžios sektorių pagal Eurostato sprendimą dėl pensijų kaupimo sistemų klasifikavimo (žr. tekstą langelyje). Tuo pačiu metu, remdamasi Komisijos rekomendacija, Taryba pagal 104 straipsnio 7 dalį pateikė Lenkijai rekomendacijas, kad ne vėliau kaip iki 2007 m. valdžios sektoriaus perviršinis deficitas būtų ištaisytas Visi su PDP susiję Lenkijai skirti dokumentai pateikti šioje svetainėje: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. . 2006 m. lapkričio 28 d. Taryba, vadovaudamasi 104 straipsnio 8 dalimi ir remdamasi Komisijos rekomendacija, nusprendė, kad veiksmai, kurių iki tol ėmėsi Lenkijos valdžios institucijos, buvo netinkami OL L 414, 2006 12 30, p. 81. . 2007 m. vasario 27 d. Taryba, vadovaudamasi 104 straipsnio 7 dalimi ir remdamasi Komisijos rekomendacija, paskelbė naujas rekomendacijas.[4][5][6][7]

SEC (2004) 826.

OL L 62, 2005 3 9, p. 18.

Visi su PDP susiję Lenkijai skirti dokumentai pateikti šioje svetainėje: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

OL L 414, 2006 12 30, p. 81.

Savo antrojoje rekomendacijoje pagal 104 straipsnio 7 dalį Taryba rekomendavo Lenkijos valdžios institucijoms ištaisyti perviršinį deficitą iki pirminio 2007 m. termino ir patikimai bei tvariai sumažinti valdžios sektoriaus deficitą užtikrinant, kad nuo 2006 m. iki 2007 m. struktūrinis balansas (t. y. pagal ciklą pakoreguotas balansas atmetus vienkartines ir kitas laikinąsias priemones) būtų pagerintas bent 0,5 procentinio punkto BVP. Taryba nustatė, kad Lenkijos valdžios institucijos turi imtis veiksmingų priemonių ne vėliau kaip iki 2007 m. rugpjūčio 27 d. Be to, Taryba paragino Lenkiją užtikrinti, kad ištaisius perviršinį deficitą būtų išlaikytas biudžeto konsolidavimas siekiant vidutinės trukmės tikslo – struktūrinio 1 % BVP deficito.

1 lentelė. 2007 m. vasario 27 d. Tarybos patvirtintas koregavimas

BVP %, jei nenurodyta kitaip|2006|2007|

Valdžios sektoriaus balansasstruktūrinio balanso pokytisp.m.: Realiojo BVP augimas (%)|−3,95,4|deficitas, artimas 3 Rekomendacijoje Taryba nurodė 2006 m. lapkričio mėn. atnaujintą konvergencijos programą, kurioje numatyta 2007 m. siekti 3,4 % BVP deficito ir kurioje „ daroma prielaida, kad, siekiant panaikinti sprendimą dėl susidariusio perviršinio deficito pagal 104 straipsnio 12 dalį, Komisija ir Taryba galėtų, kaip numatyta Tarybos reglamento (EB) Nr. 1467/97 2 straipsnio 7 dalyje, 1999 m. pensijų reformos biudžetines išlaidas, sudarančias 60 % 2007 m. [apytikriai 2 % BVP 2007 m.], traktuoti pagal linijinę mažėjančią skalę . Taryba primena, kad siekiant, jog Lenkija pasinaudotų šia nuostata, deficitas turėtų labai ir nuolat mažėti bei pasiekti lygį, artimą pamatinei vertei. Kadangi deficitas 2004–2006 m. labai ir nuolat mažėjo, nuo 2007 m. deficito rezultatų ir vėlesnių perspektyvų priklausys, ar ši nuostata gali būti taikoma Lenkijai .“Rekomendacijoje Taryba nurodė 2006 m. lapkričio mėn. atnaujintą konvergencijos programą, kurioje numatyta 2007 m. siekti 3,4 % BVP deficito ir kurioje „ daroma prielaida, kad, siekiant panaikinti sprendimą dėl susidariusio perviršinio deficito pagal 104 straipsnio 12 dalį, Komisija ir Taryba galėtų, kaip numatyta Tarybos reglamento (EB) Nr. 1467/97 2 straipsnio 7 dalyje, 1999 m. pensijų reformos biudžetines išlaidas, sudarančias 60 % 2007 m. [apytikriai 2 % BVP 2007 m.], traktuoti pagal linijinę mažėjančią skalę . Taryba primena, kad siekiant, jog Lenkija pasinaudotų šia nuostata, deficitas turėtų labai ir nuolat mažėti bei pasiekti lygį, artimą pamatinei vertei. Kadangi deficitas 2004–2006 m. labai ir nuolat mažėjo, nuo 2007 m. deficito rezultatų ir vėlesnių perspektyvų priklausys, ar ši nuostata gali būti taikoma Lenkijai .“ne mažiau kaip + 0,55,1|

Pastaba: Struktūrinis balansas – tai pagal ciklą pakoreguotas balansas, atmetus vienkartines ir kitas laikinąsias priemones.

Šaltinis . Tarybos rekomendacija pagal 104 straipsnio 7 dalį ir, realiojo BVP augimo atveju, Tarybos nuomonė dėl 2006 m. lapkričio mėn. atnaujintos konvergencijos programos; abu dokumentai priimti 2007 m. vasario 27 d.

2007 m. lapkričio 20 d., t. y. pasibaigus Tarybos rekomendacijoje nustatytam terminui, iki kurio turėjo būti imtasi veiksmų, Komisija priėmė komunikatą Tarybai, kuriame padarė išvadą, kad veiksmai, kurių Lenkija ėmėsi atsižvelgdama į Tarybos rekomendaciją, atitiko šią rekomendaciją. Nors Komisija išreiškė susirūpinimą, ar perviršinis deficitas ištaisytas ilgam laikui, t. y. 2008 ir 2009 m., imtis deficito procedūroje numatytų papildomų veiksmų tuo metu nebuvo rekomenduota SEC (2007) 1543. . 2007 m. gruodžio 4 d. posėdyje Taryba pritarė šiam vertinimui. Komisija ir Taryba paragino Lenkijos valdžios institucijas kuo greičiau pateikti atnaujintą konvergencijos programą, apibūdinančią jų vidutinės trukmės strategiją, kurį aprėptų visą buvimo valdžioje laikotarpį ir kuria būtų siekiama ilgam laikui ištaisyti perviršinį deficitą ir toliau siekti vidutinės trukmės tikslo. Nauja programa pateikta 2008 m. kovo mėn. pabaigoje. Komisija kartu su šia Tarybos sprendimo rekomendacija Tarybai rekomenduoja pateikti nuomonę dėl šios programos.[9]

SEC (2007) 1543.

Pagal 104 straipsnio 12 dalį Tarybos sprendimas dėl perviršinio deficito susidarymo panaikinamas remiantis Komisijos rekomendacija, kai, Tarybos nuomone, perviršinis deficitas atitinkamoje valstybėje narėje yra ištaisytas.

2. Naujausi deficito pokyčiai

Komisijos (Eurostato) duomenimis, atsižvelgiant į Lenkijos pranešimo, pateikto iki 2008 m. balandžio mėn., duomenis, valdžios sektoriaus deficitas, 2003 m. pasiekęs didžiausią 6,3 % BVP rodiklį, mažėjo vidutiniškai daugiau nei 1 procentiniu punktu per metus ir 2007 m. pasiekė 2 % BVP 2008 m. balandžio 18 d. Eurostato pranešimas spaudai Nr. 54. , Paskelbus pirmuosius pavasario pranešimo rezultatus deficito santykis paprastai patikslinamas – padidinamas arba sumažinamas. Visų valstybių narių atveju toks patikslinimas dažniausiai yra palyginti nedidelis ir dažnai nedaug didesnis už nulį. Atsižvelgiant į 2007 m. deficito, apie kurį buvo neseniai pranešta, ir deficito pamatinės vertės skirtumą, mažai tikėtina, kad dėl galimo būsimo valdžios sektoriaus sąskaitų patikslinimo 2007 m. deficito santykis galėtų padidėti tiek, kad viršytų 3 % BVP. , Pagal Reglamento (EB) Nr. 1467/97 2 straipsnio 7 dalį sprendime panaikinti sprendimą dėl perviršinio deficito turėtų būti atsižvelgta į grynąsias pensijų reformos, kuria įvedama kelių pakopų sistema, kurioje yra viena privalomojo visiškai finansuojamo pensijų kaupimo pakopa, sąnaudas, jei deficitas smarkiai ir nuolat mažėjo ir pasiekė lygį, kuris artimas pamatinei vertei. Kadangi 2007 m. valdžios sektoriaus deficitas buvo mažesnis už 3 % pamatinę vertę, šio straipsnio taikymo svarstyti nereikia. . Pasiekta iš esmės geresnių, nei užsibrėžta, rezultatų dėl teigiamo neplanuoto augimo ir neplanuotų pajamų, taip pat dėl to, kad nevisiškai įvykdyti išlaidų planai.[10][11][12]

2008 m. balandžio 18 d. Eurostato pranešimas spaudai Nr. 54.

Paskelbus pirmuosius pavasario pranešimo rezultatus deficito santykis paprastai patikslinamas – padidinamas arba sumažinamas. Visų valstybių narių atveju toks patikslinimas dažniausiai yra palyginti nedidelis ir dažnai nedaug didesnis už nulį. Atsižvelgiant į 2007 m. deficito, apie kurį buvo neseniai pranešta, ir deficito pamatinės vertės skirtumą, mažai tikėtina, kad dėl galimo būsimo valdžios sektoriaus sąskaitų patikslinimo 2007 m. deficito santykis galėtų padidėti tiek, kad viršytų 3 % BVP.

Pagal Reglamento (EB) Nr. 1467/97 2 straipsnio 7 dalį sprendime panaikinti sprendimą dėl perviršinio deficito turėtų būti atsižvelgta į grynąsias pensijų reformos, kuria įvedama kelių pakopų sistema, kurioje yra viena privalomojo visiškai finansuojamo pensijų kaupimo pakopa, sąnaudas, jei deficitas smarkiai ir nuolat mažėjo ir pasiekė lygį, kuris artimas pamatinei vertei. Kadangi 2007 m. valdžios sektoriaus deficitas buvo mažesnis už 3 % pamatinę vertę, šio straipsnio taikymo svarstyti nereikia.

2007 m. valdžios sektoriaus deficitas buvo 2,0 % BVP, palyginti su 2006 m. lapkričio mėn. konvergencijos programoje prognozuotu 3,4 % rodikliu. Pagrindinė priežastis – daug didesnis realusis ir nominalusis BVP augimas, nei prognozuota 2006 m. lapkričio mėn., tačiau išlaidos taip pat buvo apribotos. Padidėjus įmonių pelningumui buvo galima apriboti subsidijų didėjimą, o smarkiai sumažėjus nedarbo lygiui ir nepakankamai indeksuojant pagal Hausnerio planą Iki šiol tai pats išsamiausias ir itin specifiškas bandymas reformuoti išlaidas. 2003 m. pasiūlytu planu siekta sumažinti valstybės išlaidas socialinei apsaugai, viešajam administravimui ir valstybės pagalbai. Be kita ko, Hausnerio planu metinis indeksavimas pakeistas indeksavimu, atliekamu, kai sukaupta infliacija viršija 5 % arba kas trejus metus (atsižvelgiant į tai, kas pirmiau). , buvo apribotas socialinių pervedimų didėjimas. Be to, kompensacijos viešojo sektoriaus darbuotojams buvo mažesnės, nei planuota. Galiausiai vyriausybės investicijos buvo mažesnės, nei prognozuota, dėl lėtesnio, nei planuota, ES fondų įsisavinimo. Apskritai išlaidų ir BVP santykis buvo 1,5 procentinio punkto mažesnis, nei prognozuota 2006 m. lapkričio mėn. Pajamų atveju, gauta daugiau netiesioginių mokesčių pajamų ir socialinių įmokų pajamų, nei numatyta 2006 m. lapkričio mėn. – daugiausia dėl daug smarkesnio užimtumo ir darbo užmokesčio didėjimo. Šių teigiamų neplanuotų pokyčių poveikį sumažino blogesni rezultatai kitose pajamų kategorijose (tiesioginiai mokesčiai dėl mokesčių grupių padidėjimo). Todėl pajamų santykis buvo šiek tiek mažesnis, nei buvo planuota.[13]

Iki šiol tai pats išsamiausias ir itin specifiškas bandymas reformuoti išlaidas. 2003 m. pasiūlytu planu siekta sumažinti valstybės išlaidas socialinei apsaugai, viešajam administravimui ir valstybės pagalbai. Be kita ko, Hausnerio planu metinis indeksavimas pakeistas indeksavimu, atliekamu, kai sukaupta infliacija viršija 5 % arba kas trejus metus (atsižvelgiant į tai, kas pirmiau).

3. Deficito projekcijos 2008–2009 m. ir vėliau

Pagal Komisijos tarnybų 2008 m. pavasario prognozę 2008 m. valdžios sektoriaus deficitas turėtų padidėti iki 2,5 % BVP ir atitikti 2008 m. kovo mėn. konvergencijos programoje nustatytą tikslą. Tikimasi, kad 2008 ir 2009 m. BVP atitinkamai augs 5,3 % ir 5 %. Komisijos tarnybos prognozuoja, kad, sumažinus socialines įmokas, privatus vartojimas 2008 m. išaugs iki 5,6 %, o 2009 m. dėl blogėjančių išorės sąlygų poveikio vartotojams sumažės iki 4,7 %.

Valdžios sektoriaus deficitas didėja dėl Lenkijos 2008 m. biudžeto, kuriame numatytas centrinės valdžios sektoriaus balanso (nepriklausančio ESS 95) pablogėjimas maždaug 0,8 % BVP 2008 m., palyginti su 2007 m. rezultatu, atsirandantis dėl kelių prieš 2007 m. spalio mėn. parlamento rinkimus priimtų deficitą didinančių priemonių. Dauguma jų sumažins valdžios sektoriaus pajamas: antrą kartą mažinamos socialinės įmokos ir taikomos fizinių asmenų pajamų mokesčio lengvatos šeimoms. Išlaidų atveju, 2008 m. biudžete numatytos didesnės valstybės investicijos, taip pat vėl taikomas palankus pensijų ir invalidumo pašalpų metinis indeksavimas (infliacija ir darbo užmokesčio didėjimas). Deficitą didinančių priemonių poveikį iš dalies kompensuos geresnis mokesčių mokėjimas, didesnės apmokestinamosios pajamos ir akcizo didinimas, susijęs su ES mokesčių harmonizavimu.

Pagal Komisijos 2008 m. pavasario prognozę, pagrįstą prielaida, kad politika nesikeis, valdžios sektoriaus deficito santykis 2009 m. turėtų padidėti nežymiai – iki 2,6 % BVP. 2008 m. kovo mėn. konvergencijos programoje, kurioje daroma prielaida, kad bus įgyvendintos tam tikros kol kas nenurodytos deficitą mažinančios priemonės, numatyta, kad valdžios sektoriaus deficitas bus 2,0 % BVP.

Pagal pavasario prognozę struktūrinis deficitas 2008 m. turėtų padidėti apie ¼ procentinio punkto BVP, tačiau 2009 m., sumažinus dėl mokesčių atsirandančius skirtumus ir pagerėjus padėčiai darbo rinkoje Oficialiojo nedarbo lygio ir pagal darbo jėgos apklausas nustatyto nedarbo lygio skirtumas itin didelis (2008 m. pradžioje jis buvo apie 3 procentinius punktus), todėl Lenkijoje ypatingai geros galimybės sumažinti šešėlinę ekonomiką ir skatinti darbo veiklą. Užimtumo lygis Lenkijoje vienas iš mažiausių ES (63½ %, palyginti su beveik 71 % ES antrąjį 2007 m. pusmetį.), ypač 55 metų ir vyresnių asmenų grupėje. Be to, per pastaruosius metus Lenkijoje itin padidėjo mokesčių pajamos, surenkamos iš įmonių pajamų mokesčių, smulkaus verslo ir fizinių asmenų pajamų mokesčių, iš dalies dėl to, kad pagerėjo mokesčių mokėjimas, sumažinus iš pradžių aukštas mokesčių normas. , jis turėtų sumažėti apie ⅓ procentinio punkto.[14]

Oficialiojo nedarbo lygio ir pagal darbo jėgos apklausas nustatyto nedarbo lygio skirtumas itin didelis (2008 m. pradžioje jis buvo apie 3 procentinius punktus), todėl Lenkijoje ypatingai geros galimybės sumažinti šešėlinę ekonomiką ir skatinti darbo veiklą. Užimtumo lygis Lenkijoje vienas iš mažiausių ES (63½ %, palyginti su beveik 71 % ES antrąjį 2007 m. pusmetį.), ypač 55 metų ir vyresnių asmenų grupėje. Be to, per pastaruosius metus Lenkijoje itin padidėjo mokesčių pajamos, surenkamos iš įmonių pajamų mokesčių, smulkaus verslo ir fizinių asmenų pajamų mokesčių, iš dalies dėl to, kad pagerėjo mokesčių mokėjimas, sumažinus iš pradžių aukštas mokesčių normas.

Pagrindinis 2008 m. kovo mėn. konvergencijos programoje pateiktos biudžeto strategijos tikslas yra iki 2011 m., t. y. praėjus metams po programos pabaigos, pasiekti vidutinės trukmės tikslą – 1 % BVP dydžio struktūrinį deficitą. Biudžeto koregavimas susijęs su išlaidomis ir atliekamas laikotarpio pabaigoje (2009 ir 2010 m.).

4. Skolos pokyčiai ir projekcijos

2006 m. pasiekęs didžiausią 47,6 % BVP rodiklį, skolos santykis mažėja. Skola itin sumažinta 2007 m.: santykis sumažėjo beveik 2½ procentinio punkto iki 45,2 % BVP daugiausia dėl smarkaus nominaliojo BVP augimo, tačiau ir dėl padidėjusios zloto vertės. Pagal 2008 m. pavasario prognozę, remiantis prielaida, kad politika nesikeis, bendroji skola šiais ir kitais metais turėtų mažėti lėčiau ir 2009 m. turėtų sudaryti apie 44 % BVP.

5. Išvados

Valdžios sektoriaus deficitas sumažėjo nuo 6,3 % BVP 2003 m. iki 2,0 % 2007 m. ir nesiekia 3 % BVP pamatinės vertės. Sumažėjęs deficitas 2007 m. iš esmės siejamas su smarkesniu ekonomikos augimu, dėl kurio, taip pat dėl sumažėjusių išlaidų (iš dalies dėl nevisiško investavimo planų įvykdymo), sumažėjo išlaidų santykis, palyginti su biudžeto planais. Neplanuotai gavus pajamų dėl susidariusių palankių ekonominių sąlygų, kurių poveikį sumažino tiesioginių mokesčių sumažinimas ir blogi rezultatai kitose pajamų kategorijose, beveik pasiektas nustatytas pajamų santykis. Struktūrinis balansas (t. y. pagal ciklą pakoreguotas balansas, atmetus vienkartines ir kitas laikinąsias priemones) pagerėjo 1½ procentinio punkto BVP – tai daug geresnis nei Tarybos rekomenduotas bent 0,5 procentinio punkto rodiklis. Pagal Komisijos tarnybų 2008 m. pavasario prognozę 2008 m. nominalusis deficitas turėtų padidėti iki 2,5 % BVP ir, jeigu politika nesikeis, 2009 m. – iki 2,6 %. Tai rodo, kad deficitas patikimai ir tvariai sumažintas iki mažesnės nei 3 % BVP ribos.

Bendroji valdžios sektoriaus skola sumažėjo nuo 47,6 % BVP 2006 m. iki 45,4 % 2007 m. ir buvo mažesnė už 60 % BVP pamatinę vertę. Pagal Komisijos tarnybų 2008 m. pavasario prognozę skolos santykis iki 2009 m. turėtų sumažėti iki maždaug 44 % BVP (jeigu politika nesikeis).

Atlikus bendrą vertinimą, daroma išvada, kad perviršinis deficitas Lenkijoje yra ištaisytas. Todėl Komisija rekomenduoja Tarybai panaikinti sprendimą dėl perviršinio deficito Lenkijoje.

2 lentelė. Biudžeto pokyčiai 2003–2009 m.

BVP %, jei nenurodyta kitaip|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009|

||||||KOM|KP (2)|KOM (3)|KP (2)|

Valdžios sektoriaus balansas|−6,3|−5,7|−4,3|−3,8|−2,0|−2,5|−2,5|−2,6|−2,0|

Iš viso pajamų|38,4|36,9|39,0|40,0|40,4|40,1|40,0|39,7|39,2|

Iš viso išlaidų|44,6|42,6|43,3|43,8|42,4|42,6|42,5|42,3|41,2|

Iš jų:|– palūkanų išlaidos|3,0|2,8|2,8|2,7|2,6|2,7|2,3|2,7|2,3|

– bendrojo pagrindinio kapitalo formavimas|3,3|3,4|3,4|3,9|4,1|4,5|5,2|4,8|5,0|

Pirminis balansas|−3,3|−2,9|−1,5|−1,1|0,6|0,2|−0,2|0,1|0,3|

Vienkartinės ir laikinosios priemonės|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|

Struktūrinis balansas (1)|−5,9|−5,9|−4,2|−4,0|−2,5|−2,7|−2,8|−2,3|−1,9|

Struktūrinis pirminis balansas (1)|−2,9|−3,1|−1,4|−1,3|0,1|0,0|−0,5|0,3|0,4|

Pm Realiojo BVP augimas (%)|3,9|5,3|3,6|6,2|6,5|5,3|5,5|5,0|5,0|

Pm Gamybos apimties atotrūkis|−1,0|0,4|−0,4|0,6|1,2|0,5|0,7|−0,7|−0,2|

(1) Pagal ciklą pakoreguotas (pirminis) balansas, atmetus vienkartines ir laikinąsias priemones.(2) Pagal ciklą pakoreguotas ir struktūrinis balansai bei gamybos apimties atotrūkis pagal programą, apskaičiuoti Komisijos tarnybų pagal programoje pateiktą informaciją.(3) Prielaida, kad politika nesikeis.Šaltiniai: Komisijos tarnybų 2008 m. pavasario prognozė (KOM) ir 2008 m. kovo mėn. atnaujinta konvergencijos programa (KP).|

Rekomendacija

TARYBOS SPRENDIMAS

panaikinantis Sprendimą 2005/183/EB dėl perviršinio deficito Lenkijoje

EUROPOS SĄJUNGOS TARYBA,

atsižvelgdama į Europos bendrijos steigimo sutartį, ypač į jos 104 straipsnio 12 dalį,

atsižvelgdama į Komisijos rekomendaciją,

kadangi:

(1) 2004 m. liepos 5 d. Tarybos sprendimu 2005/183/EB OL L 62, 2005 3 9, p. 18. , priimtu remiantis Komisijos rekomendacija pagal Sutarties 104 straipsnio 6 dalį, nustatyta, kad Lenkijoje susidaręs perviršinis deficitas. Taryba pažymėjo, kad 2003 m. valdžios sektoriaus deficitas buvo 4,1 % BVP ir viršijo Sutartyje nustatytą 3 % BVP pamatinę vertę, o bendroji valdžios sektoriaus skola siekė 45,4 % BVP ir buvo mažesnė už Sutartyje nustatytą 60 % BVP pamatinę vertę. Tarybos sprendime nustatyta, kad deficito ir skolos rodikliai turi būti padidinti, jeigu pensijų kaupimo sistemos neįtraukiamos į bendrąjį valdžios sektorių pagal Eurostato sprendimą dėl pensijų kaupimo sistemų klasifikavimo Eurostato pranešimai spaudai Nr. 30/2004, 2004 m. kovo 2 d., ir Nr. 117/2004, 2004 m. rugsėjo 23 d. .[15][16]

OL L 62, 2005 3 9, p. 18.

Eurostato pranešimai spaudai Nr. 30/2004, 2004 m. kovo 2 d., ir Nr. 117/2004, 2004 m. rugsėjo 23 d.

(2) 2004 m. liepos 5 d., vadovaudamasi Sutarties 104 straipsnio 7 dalimi, 1997 m. liepos 7 d. Tarybos reglamento (EB) Nr. 1467/97 dėl perviršinio deficito procedūros įgyvendinimo paspartinimo ir paaiškinimo OL L 209, 1997 8 2, p. 6. Reglamentas su pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 1056/2005 (OL L 174, 2005 7 7, p. 5). 3 straipsnio 4 dalimi ir remdamasi Komisijos rekomendacija, Taryba pateikė Lenkijai skirtą rekomendaciją, kad perviršinis deficitas būtų panaikintas vėliausiai iki 2007 m. Rekomendacija buvo paskelbta viešai.[17]

OL L 209, 1997 8 2, p. 6. Reglamentas su pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 1056/2005 (OL L 174, 2005 7 7, p. 5).

(3) 2006 m. lapkričio 28 d., vadovaudamasi 104 straipsnio 8 dalimi ir remdamasi Komisijos rekomendacija, Taryba nusprendė, kad veiksmai, kurių iki tol ėmėsi Lenkijos valdžios institucijos, buvo netinkami OL L 414, 2006 12 30, p. 81. . 2007 m. vasario 27 d., remdamasi Komisijos rekomendacija, Taryba paskelbė naują rekomendaciją pagal 104 straipsnio 7 dalį, kurioje patvirtino 2007 m. ištaisymo terminą. Rekomendacija buvo paskelbta viešai.[18]

OL L 414, 2006 12 30, p. 81.

(4) Pagal Sutarties 104 straipsnio 12 dalį Tarybos sprendimas dėl perviršinio deficito susidarymo panaikinamas, kai, Tarybos nuomone, perviršinis deficitas atitinkamoje valstybėje narėje yra ištaisytas.

(5) Pagal Sutarties priede pateiktą Protokolą dėl perviršinio deficito procedūros Komisija teikia procedūrai vykdyti reikalingus duomenis. Taikydamos šį protokolą, pagal 1993 m. lapkričio 22 d. Tarybos reglamento (EB) Nr. 3605/93 dėl Europos bendrijos steigimo sutarties priede pateikto Protokolo dėl perviršinio deficito procedūros taikymo 4 straipsnį valstybės narės du kartus per metus, t. y. iki balandžio 1 d. ir spalio 1 d., privalo pranešti valdžios sektoriaus deficito ir skolos duomenis ir kitus susijusius kintamuosius OL L 332, 1993 12 31, p. 7. Reglamentas su paskutiniais pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 2103/2005 (OL L 337, 2005 12 22, p. 1). .[19]

OL L 332, 1993 12 31, p. 7. Reglamentas su paskutiniais pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 2103/2005 (OL L 337, 2005 12 22, p. 1).

(6) Remiantis Komisijos (Eurostato) duomenimis, pateiktais pagal Reglamento (EB) Nr. 3605/93 8g straipsnio 1 dalį, Lenkijai pateikus pranešimą iki 2008 m. balandžio 1 d., ir remiantis Komisijos tarnybų 2008 m. pavasario prognoze patvirtinamos šios išvados:

– valdžios sektoriaus deficitas buvo sumažintas nuo 3,8 % BVP 2006 m. iki 2,0 % BVP 2007 m., t. y. buvo mažesnis nei 3 % BVP pamatinė deficito vertė. Tai prilygsta siekiamam 3,4 % BVP rodikliui, nustatytam 2006 m. lapkričio mėn. atnaujintoje konvergencijos programoje,

– daug geresnis, nei užsibrėžta, 2007 m. deficito rezultatas pasiektas dėl daug smarkesnio realiojo BVP augimo, nei buvo prognozuota 2006 m. lapkričio mėn. konvergencijos programoje. Be to, BVP turėjo įtakos ir tai, kad vyriausybė mažiau išleido socialiniams pervedimams (nes 2007 m. nebuvo pakankamai indeksuojama), subsidijoms ir darbuotojų kompensacijoms. Apskritai, bendros išlaidos buvo 1,5 procentinio punkto mažesnės, nei numatyta 2006 m. lapkričio mėn. konvergencijos programoje. Apskaičiuota, kad struktūrinis balansas (t. y. pagal ciklą pakoreguotas balansas atmetus vienkartines ir kitas laikinąsias priemones) 2007 m. pagerėjo 1½ procentinio punkto BVP,

– 2008 m. pavasario prognozėje numatyta, kad BVP augant lėčiau nei 2007 m., deficitas 2008 m. turėtų padidėti iki 2,5 % BVP, tačiau turėtų išlikti žemiau pamatinės vertės: tam įtakos daugiausia turėtų sumažintos socialinės įmokos, fizinių asmenų pajamų mokesčių lengvatos, didesni socialiniai pervedimai ir didesnės investicijos. Tai atitinka oficialiai siektiną deficito rodiklį, nustatytą 2008 m. kovo mėn. atnaujintoje konvergencijos programoje. Pagal pavasario prognozę 2009 m. deficitas turėtų iš esmės stabilizuotis, jeigu politika nesikeis. Tai rodo, kad deficitas yra patikimai ir tvariai sumažintas ir nesiekia 3 % BVP pamatinės vertės,

– nepaisant to, numatoma, kad 2008 m. struktūrinis balansas šiek tiek pablogės ¼ procentinio punkto BVP ir, jeigu politika nesikeis, 2009 m. pagerės apie ⅓ procentinio punkto BVP. Tai reikia vertinti atsižvelgiant į būtinybę siekti vidutinės trukmės biudžeto būklės tikslo, kuris Lenkijai yra 1 % BVP dydžio struktūrinis deficitas,

– valdžios sektoriaus skola sumažėjo nuo 47,6 % BVP 2006 m. iki 45,2 % 2007 m. Pagal 2008 m. pavasario prognozę skolos santykis turėtų išlikti gerokai mažesnis už rekomenduojamą 60 % BVP rodiklį, o iki 2009 m. pabaigos turėtų toliau mažėti iki maždaug 44 %.

(7) Tarybos nuomone, perviršinis deficitas Lenkijoje ištaisytas ir todėl Sprendimas 2005/183/EB turėtų būti panaikintas,

PRIĖMĖ ŠĮ SPRENDIMĄ:

1 straipsnis

Atlikus bendrą vertinimą, daroma išvada, kad perviršinis deficitas Lenkijoje yra ištaisytas.

2 straipsnis

Sprendimas 2005/183/EB panaikinamas.

3 straipsnis

Šis sprendimas yra skirtas Lenkijos Respublikai.

Priimta Briuselyje

Tarybos vardu

Pirmininkas

[1] OL L 209, 1997 8 2, p. 6. Reglamentas su pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 1056/2005 (OL L 174, 2005 7 7, p. 5).

[2] OL L 332, 1993 12 31, p. 7. Reglamentas su paskutiniais pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 2103/2005 (OL L 337, 2005 12 22, p. 1).

[3] Naujausias Lenkijos pranešimas pateiktas svetainėje http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

[4] SEC (2004) 826.

[5] OL L 62, 2005 3 9, p. 18.

[6] Visi su PDP susiję Lenkijai skirti dokumentai pateikti šioje svetainėje: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

[7] OL L 414, 2006 12 30, p. 81.

[8] Rekomendacijoje Taryba nurodė 2006 m. lapkričio mėn. atnaujintą konvergencijos programą, kurioje numatyta 2007 m. siekti 3,4 % BVP deficito ir kurioje „ daroma prielaida, kad, siekiant panaikinti sprendimą dėl susidariusio perviršinio deficito pagal 104 straipsnio 12 dalį, Komisija ir Taryba galėtų, kaip numatyta Tarybos reglamento (EB) Nr. 1467/97 2 straipsnio 7 dalyje, 1999 m. pensijų reformos biudžetines išlaidas, sudarančias 60 % 2007 m. [apytikriai 2 % BVP 2007 m.], traktuoti pagal linijinę mažėjančią skalę . Taryba primena, kad siekiant, jog Lenkija pasinaudotų šia nuostata, deficitas turėtų labai ir nuolat mažėti bei pasiekti lygį, artimą pamatinei vertei. Kadangi deficitas 2004–2006 m. labai ir nuolat mažėjo, nuo 2007 m. deficito rezultatų ir vėlesnių perspektyvų priklausys, ar ši nuostata gali būti taikoma Lenkijai .“

[9] SEC (2007) 1543.

[10] 2008 m. balandžio 18 d. Eurostato pranešimas spaudai Nr. 54.

[11] Paskelbus pirmuosius pavasario pranešimo rezultatus deficito santykis paprastai patikslinamas – padidinamas arba sumažinamas. Visų valstybių narių atveju toks patikslinimas dažniausiai yra palyginti nedidelis ir dažnai nedaug didesnis už nulį. Atsižvelgiant į 2007 m. deficito, apie kurį buvo neseniai pranešta, ir deficito pamatinės vertės skirtumą, mažai tikėtina, kad dėl galimo būsimo valdžios sektoriaus sąskaitų patikslinimo 2007 m. deficito santykis galėtų padidėti tiek, kad viršytų 3 % BVP.

[12] Pagal Reglamento (EB) Nr. 1467/97 2 straipsnio 7 dalį sprendime panaikinti sprendimą dėl perviršinio deficito turėtų būti atsižvelgta į grynąsias pensijų reformos, kuria įvedama kelių pakopų sistema, kurioje yra viena privalomojo visiškai finansuojamo pensijų kaupimo pakopa, sąnaudas, jei deficitas smarkiai ir nuolat mažėjo ir pasiekė lygį, kuris artimas pamatinei vertei. Kadangi 2007 m. valdžios sektoriaus deficitas buvo mažesnis už 3 % pamatinę vertę, šio straipsnio taikymo svarstyti nereikia.

[13] Iki šiol tai pats išsamiausias ir itin specifiškas bandymas reformuoti išlaidas. 2003 m. pasiūlytu planu siekta sumažinti valstybės išlaidas socialinei apsaugai, viešajam administravimui ir valstybės pagalbai. Be kita ko, Hausnerio planu metinis indeksavimas pakeistas indeksavimu, atliekamu, kai sukaupta infliacija viršija 5 % arba kas trejus metus (atsižvelgiant į tai, kas pirmiau).

[14] Oficialiojo nedarbo lygio ir pagal darbo jėgos apklausas nustatyto nedarbo lygio skirtumas itin didelis (2008 m. pradžioje jis buvo apie 3 procentinius punktus), todėl Lenkijoje ypatingai geros galimybės sumažinti šešėlinę ekonomiką ir skatinti darbo veiklą. Užimtumo lygis Lenkijoje vienas iš mažiausių ES (63½ %, palyginti su beveik 71 % ES antrąjį 2007 m. pusmetį.), ypač 55 metų ir vyresnių asmenų grupėje. Be to, per pastaruosius metus Lenkijoje itin padidėjo mokesčių pajamos, surenkamos iš įmonių pajamų mokesčių, smulkaus verslo ir fizinių asmenų pajamų mokesčių, iš dalies dėl to, kad pagerėjo mokesčių mokėjimas, sumažinus iš pradžių aukštas mokesčių normas.

[15] OL L 62, 2005 3 9, p. 18.

[16] Eurostato pranešimai spaudai Nr. 30/2004, 2004 m. kovo 2 d., ir Nr. 117/2004, 2004 m. rugsėjo 23 d.

[17] OL L 209, 1997 8 2, p. 6. Reglamentas su pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 1056/2005 (OL L 174, 2005 7 7, p. 5).

[18] OL L 414, 2006 12 30, p. 81.

[19] OL L 332, 1993 12 31, p. 7. Reglamentas su paskutiniais pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 2103/2005 (OL L 337, 2005 12 22, p. 1).

LV

(...PICT...)|EIROPAS KOPIENU KOMISIJA|

Briselē, 11.6.2008

SEC(2008) 2011 galīgā redakcija

Ieteikums

PADOMES LĒMUMS,

ar ko atceļ Lēmumu 2005/183/EK par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu Polijā

(iesniegusi Komisija)

PASKAIDROJUMA RAKSTS

1. Konteksts

Līguma 104. pants nosaka, ka dalībvalstīm jāizvairās no pārmērīga budžeta deficīta, kā arī paredz tā noteikšanas un novēršanas procedūru. Pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūra ir precizēta Padomes Regulā (EK) Nr. 1467/97 par to, kā paātrināt un precizēt pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras īstenošanu OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. Regulā grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 1056/2005 (OV L 174, 7.7.2005., 5. lpp.). , kas ir Stabilitātes un izaugsmes pakta sastāvdaļa. Saskaņā ar Līguma 104. panta 2. punktu Komisijai jāuzrauga budžeta disciplīnas ievērošana, pamatojoties uz diviem kritērijiem, proti: a) vai plānotais vai reālais valsts budžeta deficīts nepārsniedz atsauces vērtību, kas ir 3 % no IKP (izņemot gadījumus, kad vai nu deficīta attiecība ir būtiski un pastāvīgi pazeminājusies un sasniegusi atsauces vērtībai tuvu līmeni, vai arī atsauces vērtība ir pārsniegta tikai izņēmuma kārtā un uz laiku, un šī attiecība joprojām ir tuva atsauces vērtībai), un b) vai valsts parāds nepārsniedz atsauces vērtību, kas ir 60 % no IKP (ja vien parāda attiecība pietiekami strauji nesamazinās un netuvinās atsauces vērtībai).[1]

OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. Regulā grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 1056/2005 (OV L 174, 7.7.2005., 5. lpp.).

Saskaņā ar Līgumam pievienoto Protokolu par pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru Komisija sniedz pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras īstenošanai vajadzīgos datus. Piemērojot minēto protokolu, dalībvalstīm saskaņā ar Padomes Regulas (EK) Nr. 3605/93 4. pantu OV L 332, 31.12.1993., 7. lpp. Regulā jaunākie grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 2103/2005 (OV L 337, 22.12.2005., 1. lpp.). , Jaunākais Polijas paziņojums ir pieejams šeit: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . ir pienākums divreiz gadā, proti, līdz 1. aprīlim un līdz 1. oktobrim, paziņot datus par valsts budžeta deficītu un valsts parādu un citiem saistītajiem rādītājiem. Kā izskaidrots zemāk esošajā lodziņā, Polija bija to valstu starpā, kurām noteikts pārejas periods, lai ieviestu Eiropas Kopienu Statistikas biroja 2004. gada 2. marta lēmumu par fondēto pensiju shēmu klasifikāciju, un līdz ar to tā līdz 2007. gada martam ziņoja par deficīta un parāda rādītājiem, izslēdzot 1999. gada pensiju sistēmas reformas tīros izdevumus (pašlaik tie katru gadu sasniedz aptuveni 2 % no IKP). Kopš 2007. gada marta deficīta un parāda rādītāji tiek paziņoti saskaņā ar Eiropas Kopienu Statistikas biroja lēmumu. Ja vien nav norādīts citādi, visi šajā dokumentā minētie skaitļi ir saskaņā ar Eiropas Kopienu Statistikas biroja lēmumu.[2][3]

OV L 332, 31.12.1993., 7. lpp. Regulā jaunākie grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 2103/2005 (OV L 337, 22.12.2005., 1. lpp.).

Jaunākais Polijas paziņojums ir pieejams šeit:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

Lodziņš — Pensiju shēmu klasifikācija

Valsts pensiju sistēmu parasti veido dažādi līmeņi, tādi kā paaudžu solidaritātes jeb nefondētās shēmas un fondētās shēmas, turklāt pensiju shēmas var būt noteiktu ieguvumu vai noteiktu iemaksu shēmas.

Ja pensiju shēma tiek klasificēta valdības sektorā, tad shēmas ietvaros saņemtās iemaksas un izmaksātie pabalsti ir valsts ieņēmumi un izdevumi, un tie tiek iekļauti valsts bilancē. Ja pensiju shēma tiek klasificēta citā sektorā, nevis valsts sektorā, tad šīs shēmas iemaksas un pabalsti neskar valsts bilanci. EKS95 grāmatvedības standarts nosaka, ka pensiju shēmas, kuras tiek klasificētas kā valsts shēmas ir tās, kuras “uzliek, kontrolē un finansē valsts”.

2004. gada 2. martā Eiropas Kopienu Statistikas birojs precizēja, ka fondētās noteiktu iemaksu shēmas neatbilst šiem kritērijiem, jo tādās shēmās izmaksātās pensijas i) galvenokārt ir atkarīgas no finanšu tirgus darbības (t.i., tās nekontrolē valdība) un ii) tās finansē no rezervēm, kuras ekonomiskā ziņā nepieder valdībai. Pat ja tās ir obligātas un tās pārvalda valdība (piemēram, tās pārvalda tā pati valsts aģentūra, kura atbild par paaudžu solidaritātes līmeni) vai pastāv valsts garantijas attiecībā uz minimālo pensiju, fondētās noteiktu iemaksu shēmas nevar klasificēt kā valdības shēmas(*).

Šā lēmuma īstenošanai tika noteikts pārejas periods, kurš beidzās 2007. pavasarī (līdz ar pirmo 2007. gada paziņojumu)(**).

(*) Eiropas Kopienu Statistikas biroja 2004. gada 2. marta Ziņu izlaidums Nr. 30/200.

(**) Eiropas Kopienu Statistikas biroja 2004. gada 23. septembra Ziņu izlaidums Nr. 117/2004.

Komisija 2004. gada 12. maijā uzsāka pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru attiecībā uz Poliju, pieņemot ziņojumu saskaņā ar Līguma 104. panta 3. punktu, pamatojoties uz 2003. gada vispārējo valsts budžeta deficītu 4,1 % apmērā no IKP (neskaitot pensiju reformas izdevumus) SEC(2004) 826 galīgā redakcija. . Padome 2004. gada 5. jūlijā, pamatojoties uz Komisijas ieteikumu, saskaņā ar Līguma 104. panta 6. punktu pieņēma lēmumu, ka Polijā pastāv pārmērīgs budžeta deficīts OV L 62, 9.3.2005., 18. lpp. . Padomes lēmumā bija norādīts, ka deficīta un parāda rādītāji būs jālabo uz augšu, ja fondētās pensiju shēmas tiks izslēgtas no valdības sektora saskaņā ar Eiropas Kopienu Statistikas biroja lēmumu par fondēto pensiju shēmu klasifikāciju (sk. lodziņu). Tajā pašā laikā, arī pamatojoties uz Komisijas ieteikumu, Padome saskaņā ar Līguma 104. panta 7. punktu Polijai ieteica vēlākais līdz 2007. gada beigām novērst pārmērīgo budžeta deficītu Visus ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītos dokumentus attiecībā uz Poliju var atrast šajā tīmekļa vietnē: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. . Padome 2006. gada 28. novembrī saskaņā ar Līguma 104. panta 8. punktu, pamatojoties uz Komisijas ieteikumu, pieņēma lēmumu, ka Polijas iestāžu veiktās darbības ir bijušas nepietiekamas OV L 414, 30.12.2006., 81. lpp. . 2007. gada 27. februārī Padome, pamatojoties uz Komisijas ieteikumu, izdeva jaunus ieteikumus saskaņā ar Līguma 104 panta 7. punktu. [4][5][6][7]

SEC(2004) 826 galīgā redakcija.

OV L 62, 9.3.2005., 18. lpp.

Visus ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītos dokumentus attiecībā uz Poliju var atrast šajā tīmekļa vietnē:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

OV L 414, 30.12.2006., 81. lpp.

Savā otrajā ieteikumā saskaņā ar Līguma 104. panta 7. punktu Padome ieteica Polijas iestādēm novērst pārmērīgo budžeta deficītu līdz sākotnēji noteiktajam termiņam 2007. gadā un samazināt valsts kopbudžeta deficītu ticamā un ilgspējīgā veidā, un šajā nolūkā 2007. gadā salīdzinājumā ar 2006. gadu nodrošināt strukturālās bilances (t.i., cikliski koriģētā bilance, atskaitot vienreizējus un citus pagaidu pasākumus) uzlabojumus par vismaz 0,5 procentpunktiem no IKP. Padome noteica 2007. gada 27. augustu kā termiņu Polijas iestādēm efektīvu darbību veikšanai. Bez tam Padome aicināja Poliju nodrošināt to, ka pēc tam, kad novērsts pārmērīgais budžeta deficīts, tiek turpināta budžeta konsolidācija virzībā uz Polijas vidējā termiņa mērķi sasniegt strukturālo budžeta deficītu 1 % apmērā no IKP.

1. tabula. Padomes 2007. gada 27. februārī apstiprinātās korekcijas

% no IKP, ja vien nav norādīts citādi |2006|2007|

Valsts kopbudžeta bilanceIzmaiņas strukturālajā bilancēp.m. : reālā IKP pieaugums (%)|−3,95,4|Deficīts tuvu 3 Savā ieteikumā Padome atsaucās uz konverģences programmas 2006. gada atjauninājumu, kurš paredz budžeta deficītu 3,4 % no IKP 2007. gadā un kurā ietverts „ pieņēmums, ka saskaņā ar Līguma 104. panta 12. punktu pieņemtā lēmuma par to, ka ir pārmērīgs budžeta deficīts, atcelšanas nolūkā Komisija un Padome varētu atbilstīgi Padomes Regulas (EK) Nr. 1467/97 2. panta 7. punktam ņemt vērā 1999. gada pensiju reformas budžeta izdevumus[, kuri 2007. gadā lēsti aptuveni 2 % apmērā no IKP,] atbilstīgi lineāri regresīvai skalai līdz pat 60 % 2007. gadā. Padome atgādina, ka, lai Polija varētu atsaukties uz šo noteikumu, deficītam būtu ievērojami un pastāvīgi jāsamazinās un jāsasniedz līmenis, kas ir tuvs atsauces vērtībai. Tā kā deficīts ir ievērojami un pastāvīgi samazinājies laikposmā no 2004. gada līdz 2006. gadam, pēc rezultātiem par 2007. gadu un turpmākām perspektīvām tiks galīgi noteikts, vai šo noteikumu var piemērot Polijai”.Savā ieteikumā Padome atsaucās uz konverģences programmas 2006. gada atjauninājumu, kurš paredz budžeta deficītu 3,4 % no IKP 2007. gadā un kurā ietverts „ pieņēmums, ka saskaņā ar Līguma 104. panta 12. punktu pieņemtā lēmuma par to, ka ir pārmērīgs budžeta deficīts, atcelšanas nolūkā Komisija un Padome varētu atbilstīgi Padomes Regulas (EK) Nr. 1467/97 2. panta 7. punktam ņemt vērā 1999. gada pensiju reformas budžeta izdevumus[, kuri 2007. gadā lēsti aptuveni 2 % apmērā no IKP,] atbilstīgi lineāri regresīvai skalai līdz pat 60 % 2007. gadā. Padome atgādina, ka, lai Polija varētu atsaukties uz šo noteikumu, deficītam būtu ievērojami un pastāvīgi jāsamazinās un jāsasniedz līmenis, kas ir tuvs atsauces vērtībai. Tā kā deficīts ir ievērojami un pastāvīgi samazinājies laikposmā no 2004. gada līdz 2006. gadam, pēc rezultātiem par 2007. gadu un turpmākām perspektīvām tiks galīgi noteikts, vai šo noteikumu var piemērot Polijai”.Vismaz +0,55,1|

Piezīme : Strukturālā bilance = cikliski koriģētā bilance, atskaitot vienreizējus un citus pagaidu pasākumus.

Avots : 2007. gada 27. februārī pieņemtie dokumenti — Padomes ieteikums saskaņā ar Līguma 104. panta 7. punktu un attiecībā uz reālā IKP pieaugumu Padomes atzinums par konverģences programmas 2006. gada novembra atjauninājumu.

2007. gada 20. novembrī, t.i., pēc Padomes ieteikumā noteiktā veicamo pasākumu termiņa beigām, Komisija pieņēma paziņojumu Padomei, kurā secināts, ka Polijas darbības, reaģējot uz Padomes ieteikumu, ir bijušas atbilstīgas ieteikumam. Lai gan Komisija izteica bažas par pārmērīga budžeta deficīta novēršanas ilgtspēju 2008. un 2009. gadā, nekādi turpmāki pasākumi saskaņā ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru tobrīd netika ieteikti SEC(2007) 1543 galīgā redakcija. . Padome savā 2007. gada 4. decembra sanāksmē piekrita šim novērtējumam. Gan Komisija, gan Padome aicināja Polijas iestādes iespējami drīz iesniegt atjauninātu konverģences programmu, aprakstot to vidējā termiņa stratēģiju attiecībā uz visu Parlamenta pilnvaru laiku, un kura nodrošinātu ilgstošu pārmērīga budžeta deficīta novēršanu un turpmāku progresu attiecībā uz vidējā termiņa mērķu sasniegšanu. Jaunā programma tika iesniegta 2008. gada marta beigās. Kopā ar šo ieteikumu par Padomes lēmumu Komisija iesaka Padomei arī pieņemt atzinumu par minēto programmu. [9]

SEC(2007) 1543 galīgā redakcija.

Saskaņā ar Līguma 104. panta 12. punktu, ja Padome atzīst, ka pārmērīgais budžeta deficīts attiecīgajā dalībvalstī ir novērsts, tai, pamatojoties uz Komisijas ieteikumu, jāatceļ savs lēmums par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu.

2. Jaunākās budžeta deficīta attīstības tendences

Pēc tam, kad valsts kopbudžeta deficīts 2003. gadā sasniedza augstāko robežu 6,3 % apmērā no IKP, tas katru gadu samazinājās vidēji par vairāk nekā 1 procentpunktu, un, pamatojoties uz Komisijas ( Eurostat ) datiem saskaņā ar Polijas ziņojumu pirms 2008. gada aprīļa, kopbudžeta deficīts 2007. gadā sasniedza 2 % no IKP Eiropas Kopienu Statistikas biroja 2008. gada 18. aprīļa Ziņu izlaidums Nr. 54. ,  Deficīta attiecības parasti pārskata – palielinot vai samazinot – pēc pavasara ziņojuma pirmo rezultātu publicēšanas . Vērtējot ES dalībvalstis kopumā, korekcijas parasti ir salīdzinoši nelielas, un to vidējais ir tuvs nullei . Ņemot vērā atšķirības starp pašreiz ziņoto budžeta deficītu 2007. gadam un budžeta deficīta atsauces vērtību, pastāv maza varbūtība, ka iespējamas vēlākas valsts budžeta datu pārskatīšanas rezultātā 2007. gada deficīta attiecība pārsniegs 3 % no IKP . , Saskaņā ar Regulas (EK) Nr. 1467/97 2. panta 7. punktu, lemjot par to, vai atcelt lēmumu par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu, ja deficīts ir būtiski un pakāpeniski samazinājies un sasniedzis atsauces vērtībai tuvu līmeni, jāņem vērā tīrās izmaksas, kādas ir pensiju reformai, ar ko ievieš vairāku līmeņu sistēmu, kurā ietverts obligāts, pilnībā finansēts pensiju līmenis . Tā kā 2007. gada valsts kopbudžeta deficīts bija zem 3 % atsauces vērtības, nav nepieciešamības izskatīt minētā panta piemērošanu. . Kopumā rezultāti bija labāki nekā gaidīts, pateicoties gan pārsteidzoši pozitīvajai izaugsmei, kura veicināja negaidītus ieņēmumus, gan arī izdevumu plānu nepilnīgai izpildei. [10][11][12]

Eiropas Kopienu Statistikas biroja 2008. gada 18. aprīļa Ziņu izlaidums Nr. 54.

Deficīta attiecības parasti pārskata – palielinot vai samazinot – pēc pavasara ziņojuma pirmo rezultātu publicēšanas . Vērtējot ES dalībvalstis kopumā, korekcijas parasti ir salīdzinoši nelielas, un to vidējais ir tuvs nullei . Ņemot vērā atšķirības starp pašreiz ziņoto budžeta deficītu 2007. gadam un budžeta deficīta atsauces vērtību, pastāv maza varbūtība, ka iespējamas vēlākas valsts budžeta datu pārskatīšanas rezultātā 2007. gada deficīta attiecība pārsniegs 3 % no IKP .

Saskaņā ar Regulas (EK) Nr. 1467/97 2. panta 7. punktu, lemjot par to, vai atcelt lēmumu par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu, ja deficīts ir būtiski un pakāpeniski samazinājies un sasniedzis atsauces vērtībai tuvu līmeni, jāņem vērā tīrās izmaksas, kādas ir pensiju reformai, ar ko ievieš vairāku līmeņu sistēmu, kurā ietverts obligāts, pilnībā finansēts pensiju līmenis . Tā kā 2007. gada valsts kopbudžeta deficīts bija zem 3 % atsauces vērtības, nav nepieciešamības izskatīt minētā panta piemērošanu.

2007. gadā valsts kopbudžeta faktiskais deficīts bija 2,0 % no IKP salīdzinājumā ar 2006. gada novembra konverģences programmā plānotajiem 3,4 %. Par galveno iemeslu tam kalpoja daudz augstāks reālā un nominālā IKP pieaugums nekā 2006. gada novembrī plānotais, taču tika veikti arī izdevumu ierobežojumi. Jo īpaši augstā uzņēmumu rentabilitāte ļāva iegrožot subsīdiju pieaugumu, bet straujais bezdarba kritums un indeksācijas trūkums saskaņā ar Hausnera plānu 2003. gadā ierosinātais un līdz šim visaptverošākais un viskonkrētākais mēģinājums reformēt izdevumus ar mērķi samazināt valsts izdevumus sociālās aizsardzības, valsts administrācijas un valsts atbalsta jomā. Cita starpā Hausnera plāns aizstāja ikgadējo indeksāciju ar indeksāciju pēc tam, kad kumulatīvā inflācija pārsniedz 5 %, vai ik pēc trim gadiem (atkarībā no tā, kas realizējas pirmais). samazināja sociālo pārvedumu pieaugumu. Bez tam valsts pārvaldes sektorā strādājošo atlīdzība bija zemāka par plānoto. Visbeidzot, valsts investīcijas bija mazākas par plānotajām, jo ES fondu apguve notika lēnāk nekā plānots. Kopumā izdevumu un IKP attiecība bija par 1,5 procentpunktiem zemāka par 2006. gada novembrī plānoto. Analizējot ieņēmumus, ieņēmumi no netiešajiem nodokļiem un sociālajām iemaksām izrādījās labāki nekā 2006. gada novembrī plānotie, galvenokārt pateicoties daudz lielākam nodarbinātības un darba algu pieaugumam. Šos pozitīvos pārsteigumus kompensēja citu ieņēmumu pozīciju zemāka izpilde (tiešie nodokļi nodokļu kategoriju palielināšanas dēļ). Kopumā ieņēmumu attiecība bija nedaudz zem plānotā līmeņa. [13]

2003. gadā ierosinātais un līdz šim visaptverošākais un viskonkrētākais mēģinājums reformēt izdevumus ar mērķi samazināt valsts izdevumus sociālās aizsardzības, valsts administrācijas un valsts atbalsta jomā. Cita starpā Hausnera plāns aizstāja ikgadējo indeksāciju ar indeksāciju pēc tam, kad kumulatīvā inflācija pārsniedz 5 %, vai ik pēc trim gadiem (atkarībā no tā, kas realizējas pirmais).

3. Budžeta deficīta prognozes 2008.–2009. gadam un turpmākajiem gadiem

Komisijas dienestu 2008. gada pavasara prognoze paredz, ka 2008. gadā valsts kopbudžeta deficīts pieaugs līdz 2,5 % no IKP, atbilstīgi 2008. gada marta konverģences programmā noteiktajam mērķim. Tiek prognozēts, ka IKP pieaugs par 5,3 % 2008. gadā un par 5 % 2009. gadā. Komisijas dienesti prognozē, ka privātais patēriņš 2008. gadā pieaugs līdz 5,6 %, ko veicinās sociālo iemaksu samazinājumi, un 2009. gadā tas samazināsies līdz 4,7 %, jo pasliktināsies ārējā vide, kas mazinās patērētāju uzticību.

Pieaugošais valsts kopbudžeta deficīts izriet no Polijas 2008. gada budžeta, kurš paredz centrālās valsts bilances (ne EKS95) pasliktināšanos par aptuveni 0,8 % no IKP 2008. gadā, salīdzinot ar rādītāju 2007. gadā, jo pirms 2007. gada oktobrī notikušajām Parlamenta vēlēšanām tika pieņemta virkne budžeta deficītu palielinošu pasākumu. Lielākā daļa no tiem samazinās valsts ieņēmumus — ir veikts otrais sociālo iemaksu samazinājums un noteikti iedzīvotāju ienākumu nodokļa atvieglojumi ģimenēm. Attiecībā uz izdevumiem 2008. gada budžets paredz lielākas valsts investīcijas un atjauno dāsno (inflācija plus darba algu pieaugums) ikgadējo pensiju un invaliditātes pabalstu indeksāciju. Budžeta deficītu palielinošos pasākumus daļēji kompensēs uzlabotā nodokļu saistību izpilde, augstāki ar nodokļiem apliekamie ienākumi un akcīzes nodokļa kāpums saistībā ar ES nodokļu saskaņošanu.

Saskaņā ar Komisijas dienestu 2008. gada pavasara prognozi, kura balstīta uz pieņēmumu par politikas nemainīšanu, valsts kopbudžeta deficīta rādītājs 2009. gadā nedaudz pieaugs līdz 2,6 % no IKP. 2008. gada marta konverģences programma, kurā pieņemts, ka tiks īstenoti daži budžeta deficītu samazinoši pasākumi, kuri vēl tiks precizēti, paredz valsts kopbudžeta deficītu 2,0 % apmērā no IKP.

Pavasara prognoze paredz, ka strukturālais budžeta deficīts 2008. gadā pieaugs aptuveni par ¼ procentpunktiem no IKP, bet 2009. gadā samazināsies par aptuveni ⅓ procentpunktiem, kas izriet no uzlabojumiem darba tirgū, ko veicina nodarbināšanas izmaksu un neto algas starpības samazinājumi Izskatās, ka Polijā pastāv īpaši liels potenciāls ēnu ekonomikas mazināšanai un darbaspēka aktivitātes veicināšanai, par ko liecina būtiskā starpība (2008. gada sākumā — aptuveni 3 procentpunkti) starp reģistrēto bezdarba līmeni un bezdarba līmeni, kas iegūts oficiālajos darbaspēka apsekojumos. Turklāt Polijā ir viens no viszemākajiem darbaspēka aktivitātes rādītājiem ES (63½% salīdzinājumā ar gandrīz 71 % ES 2007. gada otrajā pusē), jo īpaši attiecībā uz cilvēkiem vecumā virs 55 gadiem. Bez tam straujo uzņēmumu nodokļu un mazo uzņēmumu iedzīvotāju ienākuma nodokļu ieņēmumu pieaugumu pēdējo gadu laikā Polijā daļēji var izskaidrot ar labāku saistību izpildi kopš samazinātas sākotnēji augstās nodokļu likmes. .[14]

Izskatās, ka Polijā pastāv īpaši liels potenciāls ēnu ekonomikas mazināšanai un darbaspēka aktivitātes veicināšanai, par ko liecina būtiskā starpība (2008. gada sākumā — aptuveni 3 procentpunkti) starp reģistrēto bezdarba līmeni un bezdarba līmeni, kas iegūts oficiālajos darbaspēka apsekojumos. Turklāt Polijā ir viens no viszemākajiem darbaspēka aktivitātes rādītājiem ES (63½% salīdzinājumā ar gandrīz 71 % ES 2007. gada otrajā pusē), jo īpaši attiecībā uz cilvēkiem vecumā virs 55 gadiem. Bez tam straujo uzņēmumu nodokļu un mazo uzņēmumu iedzīvotāju ienākuma nodokļu ieņēmumu pieaugumu pēdējo gadu laikā Polijā daļēji var izskaidrot ar labāku saistību izpildi kopš samazinātas sākotnēji augstās nodokļu likmes.

Galvenais budžeta stratēģijas mērķis, kas izklāstīts 2008. gada marta konverģences programmā, ir sasniegt VTM — strukturālo budžeta deficītu 1 % apmērā no IKP — līdz 2011. gadam, t.i., vienu gadu pēc konverģences programmas darbības beigām. Budžeta korekcija ir balstīta uz izdevumiem un koncentrēta uz 2009. un 2010. gadu.

4. Parāda attīstība un prognozes

Šķiet, ka pēc tam, kad valsts parāda rādītājs 2006. gadā sasniedza augstāko robežu 47,6 % apmērā no IKP, tas ir sācis samazināties. Būtisks parāda samazinājums tika sasniegts 2007. gadā, kad parāda attiecība samazinājās par gandrīz 2½ procentpunktiem, sasniedzot 45,2 % no IKP, galvenokārt pateicoties lielajam nominālā IKP pieaugumam, kā arī zlota vērtības kāpumam. Saskaņā ar 2008. gada pavasara prognozi, kura balstīta uz pieņēmumu par politikas nemainīšanu, valsts kopējais parāds šogad samazināsies daudz lēnāk, un 2009. gadā tas sasniegs aptuveni 44 % no IKP.

5. Secinājumi

Valsts kopbudžeta budžeta deficīts ir samazinājies no 6,3 % no IKP 2003. gadā līdz 2,0 % 2007. gadā, kas ir zemāk par atsauces vērtību — 3 % no IKP. Budžeta deficīta samazinājums 2007. gadā galvenokārt atspoguļoja lielāku ekonomisko izaugsmi, kas kopā ar izdevumu ierobežojumiem (daļēji pateicoties nepilnīgai investīciju plānu izpildei) samazināja izdevumu rādītāju salīdzinājumā ar budžeta plāniem. Ieņēmumu rādītājs bija tuvs noteiktajam mērķim, jo negaidītos ieņēmumus labvēlīgo ekonomisko nosacījumu rezultātā kompensēja tiešo nodokļu samazinājumi un citu ieņēmumu kategoriju neizpilde. Strukturālā bilance (t.i., cikliski koriģētā bilance, atskaitot vienreizējus un citus pagaidu pasākumus) uzlabojās par aptuveni 1½ procentpunktiem no IKP, kas pārsniedz fiskālo sniegumu vismaz 0,5 procentpunktu apmērā, ko ieteica Padome. Saskaņā ar Komisijas dienestu 2008. gada pavasara prognozi kopējais budžeta deficīts 2008. gadā pieaugs līdz 2,5 % no IKP un, pamatojoties uz pieņēmumu par politikas nemainīšanu, līdz 2,6 % 2009. gadā. Tas liecina, ka budžeta deficīta samazināšana zem robežlieluma — 3 % no IKP — ir notikusi ticami un ilgspējīgi.

Valsts kopējais parāds ir samazinājies no 47,6 % no IKP 2006. gadā līdz 45,4 % 2007. gadā, kas ir zem atsauces vērtības — 60 % no IKP. Saskaņā ar Komisijas dienestu 2008. gada pavasara prognozi parāda attiecība līdz 2009. gadam turpināsies samazināties līdz aptuveni 44 % no IKP (pamatojoties uz pieņēmumu par politikas nemainīšanu).

No vispārēja novērtējuma izriet, ka pārmērīga budžeta deficīta stāvoklis Polijā ir novērsts. Līdz ar to Komisija iesaka Padomei atcelt tās lēmumu par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu Polijā.

2. tabula. Budžeta attīstība 2003.–2009. gadā

% no IKP, ja vien nav norādīts citādi|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009|

||||||KOM|KP (2)|KOM (3)|KP (2)|

Valsts kopbudžeta bilance |−6,3|−5,7|−4,3|−3,8|−2,0|−2,5|−2,5|−2,6|−2,0|

Kopējie ieņēmumi |38,4|36,9|39,0|40,0|40,.4|40,1|40,0|39,7|39,2|

Kopējie izdevumi|44,6|42,6|43,3|43,8|42,4|42,6|42,5|42,3|41,2|

No kuriem:|− procentu izdevumi|3,0|2,8|2,8|2,7|2,6|2,7|2,3|2,7|2,3|

– kopējie ieguldījumi pamatlīdzekļos|3,3|3,4|3,4|3,9|4,1|4,5|5,2|4,8|5,0|

Primārā bilance |−3,3|−2,9|−1,5|−1,1|0,6|0,2|−0,2|0,1|0,3|

Vienreizēji un pagaidu pasākumi |0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|

Strukturālā bilance (1)|−5,9|−5,9|−4,2|−4,0|−2,5|−2,7|−2,8|−2,3|−1,9|

Strukturālā primārā bilance (1)|−2,9|−3,1|−1,4|−1,3|0,1|0,0|−0,5|0,3|0,4|

Pm Reālā IKP pieaugums (%)|3,9|5,3|3,6|6,2|6,5|5,3|5,5|5,0|5,0|

Pm Ražošanas apjoma starpība |−1,0|0,4|−0,4|0,6|1,2|0,5|0,7|−0,7|−0,2|

(1) Cikliski koriģētā (primārā) bilance, izņemot vienreizējus un citus pagaidu pasākumus. (2) Cikliski koriģētās, strukturālās bilances un ražošanas apjoma starpības saskaņā ar Komisijas dienestu aprēķiniem, pamatojoties uz programmā sniegto informāciju. (3) Pieņemot, ka politika nemainās.Avoti: Komisijas dienestu 2008. gada pavasara prognoze (KOM) un konverģences programmas 2008. gada marta atjauninājums (KP)|

Ieteikums

PADOMES LĒMUMS,

ar ko atceļ Lēmumu 2005/183/EK par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu Polijā

EIROPAS SAVIENĪBAS PADOME,

ņemot vērā Eiropas Kopienas dibināšanas līgumu un jo īpaši tā 104. panta 12. punktu,

ņemot vērā Komisijas ieteikumu,

tā kā:

(1) Ar Padomes 2004. gada 5. jūlija Lēmumu 2005/183/EK OV L 62, 9.3.2005., 18. lpp. , pamatojoties uz Komisijas ieteikumu atbilstīgi Līguma 104. panta 6. punktam, tika pieņemts lēmums, ka Polijā pastāv pārmērīgs budžeta deficīts. Padome atzīmēja, ka valsts kopbudžeta deficīts 2003. gadā bija 4,1 % no IKP, pārsniedzot Līgumā noteikto atsauces vērtību — 3 % no IKP, kamēr valsts kopējais parāds bija 45,4 % no IKP, zem Līgumā noteiktās atsauces vērtības, kas ir 60 % no IKP. Padomes lēmumā bija norādīts, ka budžeta deficīta un parāda rādītāji būs jālabo uz augšu, ja fondētās pensiju shēmas tiks izslēgtas no valsts pārvaldes sektora saskaņā ar Eiropas Kopienu Statistikas biroja lēmumu par fondēto pensiju shēmu klasifikāciju Eurostat News Releases No 30/2004 of 2 March 2004 and No 117/2004 of 23 September 2004. .[15][16]

OV L 62, 9.3.2005., 18. lpp.

Eurostat News Releases No 30/2004 of 2 March 2004 and No 117/2004 of 23 September 2004.

(2) Saskaņā ar Līguma 104. panta 7. punktu un Padomes 1997. gada 7. jūlija Regulas (EK) Nr. 1467/97 par to, kā paātrināt un precizēt pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras īstenošanu OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. Regulā grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 1056/2005 (OV L 174, 7.7.2005., 5. lpp). , 3. panta 4. punktu Padome 2004. gada 5. jūlijā, pamatojoties uz Komisijas ieteikumu, ieteica Polijai novērst pārmērīgu budžeta deficītu vēlākais līdz 2007. gadam. Šis ieteikums tika publiskots.[17]

OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. Regulā grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 1056/2005 (OV L 174, 7.7.2005., 5. lpp).

(3) Padome 2006. gada 28. novembrī saskaņā ar Līguma 104. panta 8. punktu, pamatojoties uz Komisijas ieteikumu, pieņēma lēmumu, ka Polijas iestāžu veiktās darbības ir bijušas nepietiekamas OV L 414, 30.12.2006., 81. lpp. . Saskaņā ar Līguma 104. panta 7. punktu Padome 2007. gada 27. februārī izdeva jaunu ieteikumu, pamatojoties uz Komisijas ieteikumu, ar ko apstiprināja 2007. gadu kā termiņu budžeta deficīta novēršanai. Šis ieteikums tika publiskots.[18]

OV L 414, 30.12.2006., 81. lpp.

(4) Saskaņā ar Līguma 104. panta 12. punktu, ja Padome atzīst, ka pārmērīgais budžeta deficīts attiecīgajā dalībvalstī ir novērsts, tai jāatceļ savs lēmums par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu.

(5) Saskaņā ar Līgumam pievienoto Protokolu par pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru Komisija nodrošina procedūras īstenošanai vajadzīgos datus. Piemērojot minēto protokolu, dalībvalstīm saskaņā ar 4. pantu Padomes 1993. gada 22. novembra Regulā (EK) Nr. 3605/93 par to, kā piemērot Eiropas Kopienas dibināšanas līgumam pievienoto Protokolu par pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru OV L 332, 31.12.1993., 7. lpp. Regulā jaunākie grozījumi izdarīti ar Komisijas Regulu (EK) Nr. 2103/2005 (OV L 337, 22.12.2005., 1. lpp.). , divreiz gadā, proti, līdz 1. aprīlim un līdz 1. oktobrim, jāpaziņo dati par valsts budžeta deficītu un parādu un citiem saistītajiem rādītājiem.[19]

OV L 332, 31.12.1993., 7. lpp. Regulā jaunākie grozījumi izdarīti ar Komisijas Regulu (EK) Nr. 2103/2005 (OV L 337, 22.12.2005., 1. lpp.).

(6) Pamatojoties uz Komisijas ( Eurostat ) sniegtajiem datiem saskaņā ar Regulas (EK) Nr. 3605/93 8g. panta 1. punktu pēc Polijas paziņojuma līdz 2008. gada 1. aprīlim un balstoties uz Komisijas dienestu 2008. gada pavasara prognozi, var izdarīt šādus secinājumus:

– valsts kopbudžeta deficīts tika samazināts no 3,8 % no IKP 2006. gadā līdz 2,0 % no IKP 2007. gadā, kas ir zem deficīta atsauces vērtības — 3 % no IKP. Tas atbilst plānotajiem 3,4 % no IKP, kas bija noteikti konverģences programmas 2006. gada novembra atjauninājumā,

– labāku 2007. gada budžeta deficīta rezultātu, salīdzinot ar tā mērķi, veicināja daudz augstāks reālā IKP pieaugums nekā tas bija pieņemts 2006. gada novembra konverģences programmā. Bez tam, rēķinot pret IKP, valdība izdeva mazāk sociālajiem pārvedumiem (pateicoties indeksācijas iztrūkumam 2007. gadā), subsīdijām, investīcijām un darbinieku atlīdzībai. Kopumā izdevumu kopsumma bija par 1,5 procentpunktiem zemāka par 2006. gada konverģences programmā plānoto. Strukturālās bilances (cikliski koriģētā bilance, atskaitot vienreizējus un citus pagaidu pasākumus) uzlabojums 2007. gadā tiek lēsts 1,5 procentu punktu apmērā no IKP,

– 2008. gadā, IKP pieaugot lēnāk nekā 2007. gadā, 2008. gada pavasara prognoze paredz budžeta deficīta palielināšanos līdz 2,5 % no IKP, taču tas joprojām saglabāsies zem atsauces vērtības, un to galvenokārt ietekmēs sociālo iemaksu samazinājums, iedzīvotāju ienākuma nodokļa atvieglojumi un sociālo pārvedumu pieaugums kopā ar lielākām investīcijām. Tieši tāds pats ir arī konverģences programmas 2008. gada marta atjauninājumā noteiktais oficiālais budžeta deficīta mērķis. Attiecībā uz 2009. gadu pavasara prognoze paredz, ka budžeta deficīts vairāk vai mazāk stabilizēsies, pieņemot, ka politika nemainīsies. Tas liecina, ka budžeta deficīts ir samazināts zem atsauces vērtības — 3 % no IKP — ticamā un ilgtspējīgā veidā,

– tomēr 2008. gadā tiek paredzēta strukturālās bilances neliela pasliktināšanās par ¼ procentpunktiem no IKP un, pamatojoties uz pieņēmumu par politikas nemainīšanu, 2009. gadā paredzēta uzlabošanās par aptuveni ⅓ procentpunktiem. Tas jāskata kontekstā ar nepieciešamību sasniegt budžeta stāvokļa vidējā termiņa mērķi (VTM), kas Polijas gadījumā ir strukturālais budžeta deficīts 1 % apmērā no IKP,

– valsts parāds ir samazinājies no 47,6 % no IKP 2006. gadā līdz 45,2 % 2007. gadā. Saskaņā ar 2008. gada pavasara prognozi parāda rādītājs būs krietni zem robežlieluma (60 % no IKP) un turpinās samazināties līdz aptuveni 44 % 2009. gada beigās.

(7) Padome uzskata, ka pārmērīgais budžeta deficīts Polijā ir novērsts un tādejādi Lēmums 2005/183/EK ir jāatceļ,

IR PIEŅĒMUSI ŠO LĒMUMU.

1. pants

No vispārējā novērtējuma izriet, ka pārmērīgais budžeta deficīts Polijā ir novērsts.

2. pants

Ar šo tiek atcelts Lēmums 2005/183/EK.

3. pants

Šis lēmums ir adresēts Polijas Republikai.

Briselē,

Padomes vārdā —

priekšsēdētājs

[1] OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. Regulā grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 1056/2005 (OV L 174, 7.7.2005., 5. lpp.).

[2] OV L 332, 31.12.1993., 7. lpp. Regulā jaunākie grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 2103/2005 (OV L 337, 22.12.2005., 1. lpp.).

[3] Jaunākais Polijas paziņojums ir pieejams šeit: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

[4] SEC(2004) 826 galīgā redakcija.

[5] OV L 62, 9.3.2005., 18. lpp.

[6] Visus ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītos dokumentus attiecībā uz Poliju var atrast šajā tīmekļa vietnē: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

[7] OV L 414, 30.12.2006., 81. lpp.

[8] Savā ieteikumā Padome atsaucās uz konverģences programmas 2006. gada atjauninājumu, kurš paredz budžeta deficītu 3,4 % no IKP 2007. gadā un kurā ietverts „ pieņēmums, ka saskaņā ar Līguma 104. panta 12. punktu pieņemtā lēmuma par to, ka ir pārmērīgs budžeta deficīts, atcelšanas nolūkā Komisija un Padome varētu atbilstīgi Padomes Regulas (EK) Nr. 1467/97 2. panta 7. punktam ņemt vērā 1999. gada pensiju reformas budžeta izdevumus[, kuri 2007. gadā lēsti aptuveni 2 % apmērā no IKP,] atbilstīgi lineāri regresīvai skalai līdz pat 60 % 2007. gadā. Padome atgādina, ka, lai Polija varētu atsaukties uz šo noteikumu, deficītam būtu ievērojami un pastāvīgi jāsamazinās un jāsasniedz līmenis, kas ir tuvs atsauces vērtībai. Tā kā deficīts ir ievērojami un pastāvīgi samazinājies laikposmā no 2004. gada līdz 2006. gadam, pēc rezultātiem par 2007. gadu un turpmākām perspektīvām tiks galīgi noteikts, vai šo noteikumu var piemērot Polijai”.

[9] SEC(2007) 1543 galīgā redakcija.

[10] Eiropas Kopienu Statistikas biroja 2008. gada 18. aprīļa Ziņu izlaidums Nr. 54.

[11] Deficīta attiecības parasti pārskata – palielinot vai samazinot – pēc pavasara ziņojuma pirmo rezultātu publicēšanas . Vērtējot ES dalībvalstis kopumā, korekcijas parasti ir salīdzinoši nelielas, un to vidējais ir tuvs nullei . Ņemot vērā atšķirības starp pašreiz ziņoto budžeta deficītu 2007. gadam un budžeta deficīta atsauces vērtību, pastāv maza varbūtība, ka iespējamas vēlākas valsts budžeta datu pārskatīšanas rezultātā 2007. gada deficīta attiecība pārsniegs 3 % no IKP .

[12] Saskaņā ar Regulas (EK) Nr. 1467/97 2. panta 7. punktu, lemjot par to, vai atcelt lēmumu par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu, ja deficīts ir būtiski un pakāpeniski samazinājies un sasniedzis atsauces vērtībai tuvu līmeni, jāņem vērā tīrās izmaksas, kādas ir pensiju reformai, ar ko ievieš vairāku līmeņu sistēmu, kurā ietverts obligāts, pilnībā finansēts pensiju līmenis . Tā kā 2007. gada valsts kopbudžeta deficīts bija zem 3 % atsauces vērtības, nav nepieciešamības izskatīt minētā panta piemērošanu.

[13] 2003. gadā ierosinātais un līdz šim visaptverošākais un viskonkrētākais mēģinājums reformēt izdevumus ar mērķi samazināt valsts izdevumus sociālās aizsardzības, valsts administrācijas un valsts atbalsta jomā. Cita starpā Hausnera plāns aizstāja ikgadējo indeksāciju ar indeksāciju pēc tam, kad kumulatīvā inflācija pārsniedz 5 %, vai ik pēc trim gadiem (atkarībā no tā, kas realizējas pirmais).

[14] Izskatās, ka Polijā pastāv īpaši liels potenciāls ēnu ekonomikas mazināšanai un darbaspēka aktivitātes veicināšanai, par ko liecina būtiskā starpība (2008. gada sākumā — aptuveni 3 procentpunkti) starp reģistrēto bezdarba līmeni un bezdarba līmeni, kas iegūts oficiālajos darbaspēka apsekojumos. Turklāt Polijā ir viens no viszemākajiem darbaspēka aktivitātes rādītājiem ES (63½% salīdzinājumā ar gandrīz 71 % ES 2007. gada otrajā pusē), jo īpaši attiecībā uz cilvēkiem vecumā virs 55 gadiem. Bez tam straujo uzņēmumu nodokļu un mazo uzņēmumu iedzīvotāju ienākuma nodokļu ieņēmumu pieaugumu pēdējo gadu laikā Polijā daļēji var izskaidrot ar labāku saistību izpildi kopš samazinātas sākotnēji augstās nodokļu likmes.

[15] OV L 62, 9.3.2005., 18. lpp.

[16] Eurostat News Releases No 30/2004 of 2 March 2004 and No 117/2004 of 23 September 2004.

[17] OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. Regulā grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 1056/2005 (OV L 174, 7.7.2005., 5. lpp).

[18] OV L 414, 30.12.2006., 81. lpp.

[19] OV L 332, 31.12.1993., 7. lpp. Regulā jaunākie grozījumi izdarīti ar Komisijas Regulu (EK) Nr. 2103/2005 (OV L 337, 22.12.2005., 1. lpp.).

MT

(...PICT...)|KUMMISSJONI TAL-KOMUNITAJIET EWROPEJ|

Brussel 11.6.2008

SEG(2008) 2011 finali

Rakkomandazzjoni għal

DEĊIŻJONI TAL-KUNSILL

li tħassar id-Deċiżjoni 2005/183/KE dwar l-eżistenza ta’ żbilanċ eċċessiv fil-Polonja

(preżentata mill-Kummissjoni)

MEMORANDUM TA' SPJEGAZZJONI

1. Sfond

L-Artikolu 104 tat-Trattat jistabbilixxi li l-Istati Membri għandhom jevitaw żbilanċi eċċessivi u jistipula proċedura biex ikunu identifikati u korretti. Il-proċedura ta’ żbilanċ eċċessiv (PŻE) hija speċifikata ulterjorment fir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 1467/97 “li titħaffef u li tiġi ċċarata l-implimentazzjoni tal-proċedura ta' defiċit eċċessiv” ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6. Ir-Regolament kif emendat mir-Regolament (KE) Nru 1056/2005 (ĠU L 174, 7.7.2005, p. 5). , li tagħmel parti mill-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir. Skond l-Artikolu 104(2) tat-Trattat, il-Kummissjoni trid tissorvelja l-konformità mad-dixxiplina baġitarja fuq il-bażi ta' żewġ kriterji, jiġifieri: (a) jekk l-iżbilanċ pubbliku ppjanat jew attwali jaqbiżx il-valur ta' referenza ta' 3 % tal-PGD (sakemm jew il-proporzjon ta’ l-iżbilanċ ikun naqas sostanzjalment u kontinwament u jkun laħaq livell qrib il-valur ta' referenza; jew, alternattivament, l-eċċess fuq il-valur ta' referenza jkun biss eċċezzjonali u temporanju u l-proporzjon jibqa' qrib il-valur ta' referenza); u (b) jekk id-dejn pubbliku jaqbiżx il-valur ta' referenza ta' 60 % tal-PGD (sakemm il-proporzjon tad-dejn ma jkunx qed jonqos biżżejjed u jkun qed joqrob lejn il-valur ta' referenza b'ritmu sodisfaċenti).[1]

ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6. Ir-Regolament kif emendat mir-Regolament (KE) Nru 1056/2005 (ĠU L 174, 7.7.2005, p. 5).

Skond il-Protokoll dwar il-proċedura kontra l-iżbilanċ eċċessiv anness mat-Trattat, il-Kummissjoni tipprovdi d- data għall-implimentazzjoni tal-PŻE. Bħala parti mill-applikazzjoni ta' dan il-Protokoll, l-Istati Membri jridu jinnotifikaw id- data dwar l-iżbilanċi u d-dejn tal-gvern u dwar fatturi varjabbli oħra marbuta magħhom darbtejn fis-sena, jiġifieri qabel l-1 ta' April u qabel l-1 ta' Ottubru, skond l-Artikolu 4 tar-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 3605/93 ĠU L 332, 31.12.1993, p. 7. Ir-Regolament kif emendat l-aħħar mir-Regolament (KE) Nru 2103/2005 (ĠU L 337, 22.12.2005, p. 1). , L-aktar notifika reċenti tal-Polonja tinsab fi: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . . Kif spjegat fil-kaxxa ta' hawn taħt, il-Polonja kienet fost il-pajjiżi li bbenefikaw minn perjodu tranżitorju għall-implimentazzjoni tad-deċiżjoni ta' l-Eurostat tat-2 ta' Marzu 2004 dwar il-klassifikazzjoni ta' skemi ta' pensjoni ffinanzjati u minħabba f'hekk ċifri notifikati ta' żbilanċ u dejn mingħajr l-ispiża netta tar-riforma tal-pensjonijiet ta' l-1999 (li bħalissa tammonta għal madwar 2% tal-PGD annwali) sa Marzu 2007. Minn dak in-nhar, iċ-ċifri ta' żbilanċ u dejn ġew innotifikati skond id-deċiżjoni ta' l-Eurostat. Sakemm ma jkunux imsemmija espliċitament, iċ-ċifri kollha kkwotati f'dan id-dokument huma skond id-deċiżjoni ta' l-Eurostat.[2][3]

ĠU L 332, 31.12.1993, p. 7. Ir-Regolament kif emendat l-aħħar mir-Regolament (KE) Nru 2103/2005 (ĠU L 337, 22.12.2005, p. 1).

L-aktar notifika reċenti tal-Polonja tinsab fi:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

Kaxxa: Il-klassifikazzjoni ta' l-iskemi tal-pesjonijiet

Tipikament ikun hemm pilastri differenti fi ħdan sistema ta' pensjonijiet ta' pajjiż, bħas-sistemi ffinanzjati mill-kontribuzzjonijiet jew sistemi bbażati fuq l-allokazzjonijiet u sistemi bir-riservi stabbiliti; barra minn hekk, skemi ta' pensjonijiet jistgħu jkunu tal-varjetà ta' benefiċċju definit (BD) jew ta' kontribuzzjoni definita (KD).

Jekk skema ta' pensjonijiet tkun ikklassifikata fis-settur tal-gvern, il-kontribuzzjonijiet li jinġabru u l-benefiċċji li jitħallsu mill-iskema huma d-dħul u l-infiq tal-gvern u jikkontribwixxu għall-bilanċ tal-gvern. Jekk skema ta' pensjonijiet tkun ikklassifikata f'settur li mhux il-gvern, il-kontribuzzjonijiet u l-benefiċċji tagħha ma jikkontribwixxux għall-bilanċ tal-gvern. Ir-regoli ta' kontabilità ESA95 jgħidu li skemi ta' pensjonijiet ikklassifikati fi ħdan il-gvern huma dawk li huma "imposti, ikkontrollati u ffinanzjati mill-gvern."

Fit-2 ta' Marzu 2004, l-Eurostat iċċara li skemi ta' pensjonijiet KD iffinanzjati ma jissodisfawx dawn il-kriterji minħabba li pensjonijiet li jitħallsu minn skemi bħal dawn (i) jiddependu primarjament mir-rendiment tas-swieq finanzjarji (jiġifieri mhux taħt kontroll tal-gvern) u (ii) huma ffiinanzjati minn riservi li mhumiex proprjetà ekonomika tal-gvern. Anke jekk ikunu obbligatorji jew jekk ikunu ġestiti mill-gvern (pereżempju, ġestiti mill-istess aġenzija governattiva inkarigata mill-pilastru ffinanzjat mill-kontribuzzjonijiet) jew jekk hemm xi garanzija mill-gvern ta' pensjoni minima, skemi KD ffinanzjati ma għandhomx ikunu kklassifikati ma' tal-gvern (*).

Ingħata perjodu tranżitorju, li jiskadi fir-Rebbiegħa 2007 (l-ewwel notifika ta' l-2007), għall-implimentazzjoni ta' din id-deċiżjoni (**).

(*) Stqarrija ta' l-Aħbarijiet Eurostat Nru 30/2004 tat-2 ta’ Marzu 2004.

(**) Stqarrija ta' l-Aħbarijiet Eurostat Nru 117/2004 tat-23 ta’ Settembru 2004.

Fit-12 ta' Mejju 2004, il-Kummissjoni bdiet PŻE għall-Polonja bl-adozzjoni ta' rapport skond l-Artikolu 104(3), ibbażat fuq żbilanċ ġenerali tal-gvern ta' 4.1 % tal-PGD (eskluża l-ispiża tar-riforma tal-pensjonijiet) fl-2003 SEC(2004) 826 finali . Fil-5 ta' Lulju 2004, il-Kunsill iddeċieda, wara rakkomandazzjoni mill-Kummissjoni, li l-Polonja kellha żbilanċ eċċessiv skond l-Artikolu 104(6) ĠU L 62, 9.3.2005, p. 18 . Id-deċiżjoni tal-Kunsill stqarret li ċ-ċifri ta' l-iżbilanċ u tad-dejn ikollhom jiġu aġġustati 'l fuq jekk l-iskemi ta' pensjonijiet iffinanzjati jiġu esklużi mis-settur tal-gvern ċentrali wara d-deċiżjoni ta' l-Eurostat dwar il-klassifikazzjoni ta' l-iskemi ta' pensjonijiet iffinanzjati (ara l-kaxxa). Fl-istess ħin, u abbażi wkoll ta' rakkomandazzjoni tal-Kummissjoni, il-Kunsill indirizza rakkomandazzjonijiet skond l-Artikolu 104(7) lill-Polonja bil-ħsieb li tintemm is-sitwazzjoni ta' żbilanċ eċċessiv tal-gvern sa mhux aktar tard mill-2007 Id-dokumenti kollha relatati ma' l-PŻE għall-Polonja jinsabu fis-sit elettroniku li ġej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. . Fit-28 ta' Novembru 2006, il-Kunsill iddeċieda li skond l-Artikolu 104(8), wara rakkomandazzjoni mill-Kummissjoni, li azzjoni li ttieħdet sa dak il-punt mill-awtoritajiet Pollakki ma kinitx adegwata ĠU L 414, 30.12.2006, p. 81 . Fis-27 ta' Frar 2007, il-Kunsill ħareġ rakkomandazzjonijiet ġodda skond l-Artikolu 104(7) ibbażat fuq rakkomandazzjoni mill-Kummissjoni.[4][5][6][7]

SEC(2004) 826 finali

ĠU L 62, 9.3.2005, p. 18

Id-dokumenti kollha relatati ma' l-PŻE għall-Polonja jinsabu fis-sit elettroniku li ġej:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

ĠU L 414, 30.12.2006, p. 81

Fit-tieni rakkomandazzjoni taħt l-Artikolu 104(7), il-Kunsill irrakkomanda li l-awtoritajiet Pollakki jtemmu s-sitwazzjoni ta' żbilanċ eċċessiv sad-data ta' skadenza oriġinali ta' l-2007 u jnaqqsu l-iżbilanċ ġenerali tal-gvern b'mod kredibbli u sostenibbli u għal dan il-għan jiżguraw titjib fil-bilanċ strutturali (jiġifieri l-bilanċ nett aġġustat ċiklikament ta' miżuri ta' darba u oħrajn temporanji) b'ta' l-inqas 0.5 punti perċentwali tal-PGD bejn l-2006 u l-2007. Il-Kunsill stabbilixxa l-iskadenza tas-27 ta' Awwissu 2007 għall-awtoritajiet Pollakki biex jieħdu azzjoni effettiva. Barra minn hekk, il-Kunsill stieden lill-Polonja biex tiżgura li l-konsolidazzjoni baġitarja lejn l-għan għall-medda taż-żmien medja ta' żbilanċ strutturali ta' 1% tal-PGD jiġi sostnut wara li l-iżbilanċ eċċessiv ikun tranġa.

Tabella 1: Aġġustament approvat mill-Kunsill fis-27 ta' Frar 2007

% tal-PGD, sakemm mhux indikat mod ieħor|2006|2007|

Bilanċ ġenerali tal-gvernbidla fil-bilanċ strutturalip.m.: Tkabbir reali tal-PGD (%)|−3.95.4|żbilanċ qrib it-3 Fir-rakkomandazzjoni tiegħu, il-Kunsill irrefera għall-aġġornament tal-programm ta konverġenza ta' Novembru 2006, li kellu l-mira ta' żbilanċ ta' 3.4 % tal-PGD fl-2007 u li " assuma li, għall-fini ta' l-abrogazzjoni tad-deċiżjoni dwar l-eżistenza ta' żbilanċ eċċessiv skond l-Artikolu 104(12), il-Kummissjoni u l-Kunsill jistgħu, kif previst mill-Artikolu 2(7) tar-Regolament (KE) Nru   1467/97, iqisu l-ispiża tal-baġit tar-riforma tal-pensjonijiet 1999 [stmati għal madwar 2% tal-PGD fl-2007] skond skala digressiva lineari li tammonta għal 60 % fl-2007. Il-Kunsill ifakkar li biex il-Polonja tibbenefika minn din id-dispożizzjoni, l-iżbilanċ kellu jonqos sostanzjalment u kontinwament u laħaq livell li joqrob għall-valur ta' referenza. Peress li l-iżbilanċ naqas sostanzjalment u kontinwament matul il-perjodu 2004-2006, ir-riżultat għall-iżbilanċ ta' l-2007 u l-previżjoni minn hemm 'il quddiem se jiddetermina jekk din id-dispożizzjoni tistax tiġi applikata lill-Polonja."Fir-rakkomandazzjoni tiegħu, il-Kunsill irrefera għall-aġġornament tal-programm ta konverġenza ta' Novembru 2006, li kellu l-mira ta' żbilanċ ta' 3.4 % tal-PGD fl-2007 u li " assuma li, għall-fini ta' l-abrogazzjoni tad-deċiżjoni dwar l-eżistenza ta' żbilanċ eċċessiv skond l-Artikolu 104(12), il-Kummissjoni u l-Kunsill jistgħu, kif previst mill-Artikolu 2(7) tar-Regolament (KE) Nru   1467/97, iqisu l-ispiża tal-baġit tar-riforma tal-pensjonijiet 1999 [stmati għal madwar 2% tal-PGD fl-2007] skond skala digressiva lineari li tammonta għal 60 % fl-2007. Il-Kunsill ifakkar li biex il-Polonja tibbenefika minn din id-dispożizzjoni, l-iżbilanċ kellu jonqos sostanzjalment u kontinwament u laħaq livell li joqrob għall-valur ta' referenza. Peress li l-iżbilanċ naqas sostanzjalment u kontinwament matul il-perjodu 2004-2006, ir-riżultat għall-iżbilanċ ta' l-2007 u l-previżjoni minn hemm 'il quddiem se jiddetermina jekk din id-dispożizzjoni tistax tiġi applikata lill-Polonja."ta' l-inqas +0.55.1|

Nota : Bilanċ strutturali = aġġustat ċiklikament esklużi miżuri ta' darba u oħrajn temporanji.

Sors : Ir-Rakkomandazzjoni tal-Kunsill skond l-Artikolu 104(7) u , għal tkabbir reali tal-PGD, Opinjoni tal-Kunsill dwar l-aġġornament ta' Novembru 2006 għall-programm ta' konverġenza, it-tnejn li huma adottati fis-27 ta' Frar 2007

Fl-20 ta' Novembru 2007, jiġifieri wara l-iskadenza tad-data biex tittieħed azzjoni stabbilita fir-rakkomandazzjoni tal-Kunsill, il-Kummissjoni adottat komunikazzjoni lill-Kunsill, li kkonkludiet li l-azzjoni li ħadet il-Polonja bħala reazzjoni għar-rakkomanazzjoni tal-Kunsill kienet konsistenti mar-rakkomandazzjoni. Filwaqt li l-Kummissjoni esprimiet tħassib dwar id-durabilità tal-korrezzjoni ta' l-iżbilanċ eċċessiv fl-2008 u l-2009, ma kienu rakkomandati l-ebda passi ulterjuri skond il-PŻE f'dak l-istadju SEC(2007) 1543 finali . Fil-laqgħa tiegħu ta' l-4 ta' Diċembru 2007, il-Kunsill qabel ma' din il-valutazzjoni. Kemm il-Kummissjoni u kemm il-Kunsill stiednu lill-awtoritajiet Pollakki biex jibagħtu kemm jista' jkun malajr programm ta' konverġenza aġġornat li jiddeskrivi l-istrateġija għall-medda taż-żmien medja għal-leġiżlatura kollha, b'konsistenza ma' korrezzjoni dewwiema ta' l-iżbilanċ eċċessiv u iktar progress lejn l-għan għall-medda taż-żmien medja. Fl-aħħar ta' Marzu 2008 ntbagħat programm ġdid. Il-Kummissjoni qiegħda tirrakkomanda opinjoni tal-Kunsill dwar dan il-programm flimkien ma' din ir-rakkomandazzjoni għal deċiżjoni tal-Kunsill.[9]

SEC(2007) 1543 finali

Skond l-Artikolu 104(12), deċiżjoni tal-Kunsill dwar l-eżistenza ta' żbilanċ eċċessiv trid tiġi abrogata, fuq il-bażi ta' rakkomandazzjoni tal-Kummissjoni, meta żbilanċ eċċessiv fl-Istat Membru kkonċernat, fl-opinjoni tal-Kunsill, ikun tranġa.

2. Żviluppi reċenti dwar l-iżbilanċ

Minn meta laħaq l-ogħla punt tiegħu ta' 6.3% tal-PGD fl-2003, l-iżbilanċ ġenerali tal-gvern naqas b'iktar minn punt perċentwali fis-sena biex laħaq it-2% tal-PGD fl-2007, fuq il-bażi tad- data pprovduta mill-Kummissjoni (Eurostat) wara r-rappurtar mill-Polonja qabel April 2008 Stqarrija ta' l-Aħbarijiet Eurostat Nru 54 tat-18 ta' April 2008. , Proporzjoni ta' żbilanċ normalment ikunu riveduti – 'il fuq jew 'l isfel – wara l-pubblikazzjoni ta' l-ewwel riżultat fin-notifika tar-Rebbiegħa. Għall-Istati Membri ta' l-UE kollha kemm huma, ir-reviżjonijiet normalment ikunu relattivament żgħar u bħala medja jkunu insinifikantement differenti minn żero. Minħabba d-distanza bejn l-iżbilanċ irrappurtat bħalissa għall-2007 u l-valur ta' referenza ta' l-iżbilanċ, hemm probabilità żgħira ħafna li reviżjonijiet futuri potenzjali fil-kontijiet tal-gvern iżidu l-proporzjon ta' l-iżbilanċ ta' l-2007 għal iktar minn 3% tal-PGD. , Skond l-Artikolu 2(7) tar-Regolament (KE) Nru 1467/97, deċiżjoni għall-abrogazzjoni ta' deċiżjoni dwar l-eżistenza ta' żbilanċ eċċessiv għandha tqis l-ispiża netta ta' riforma tal-pensjonijiet li tintroduċi sistema b'pilastri multipli li jinkludu pilastru obligatorju, iffinanzjat kompletament jekk l-iżbilanċ naqas sostanzjalment u kontinwament u laħaq livell li joqrob lejn il-valur ta' referenza. Peress li l-iżbilanċ tal-gvern ġenerali ta' l-2007 kien taħt il-valur ta' referenza ta' 3% m'hemmx bżonn li titqies l-applikazzjoni ta' dan l-Artikolu. Ir-riżultati kienu ġeneralment aħjar mill-miri grazzi għal sorpriżi pożittivi fit-tkabbir li wasslu għal dħul żejjed mhux mistenni kif ukoll għan-nuqqas ta' eżekuzzjoni ta' xi pjanijiet ta' nfiq.[10][11][12]

Stqarrija ta' l-Aħbarijiet Eurostat Nru 54 tat-18 ta' April 2008.

Proporzjoni ta' żbilanċ normalment ikunu riveduti – 'il fuq jew 'l isfel – wara l-pubblikazzjoni ta' l-ewwel riżultat fin-notifika tar-Rebbiegħa. Għall-Istati Membri ta' l-UE kollha kemm huma, ir-reviżjonijiet normalment ikunu relattivament żgħar u bħala medja jkunu insinifikantement differenti minn żero. Minħabba d-distanza bejn l-iżbilanċ irrappurtat bħalissa għall-2007 u l-valur ta' referenza ta' l-iżbilanċ, hemm probabilità żgħira ħafna li reviżjonijiet futuri potenzjali fil-kontijiet tal-gvern iżidu l-proporzjon ta' l-iżbilanċ ta' l-2007 għal iktar minn 3% tal-PGD.

Skond l-Artikolu 2(7) tar-Regolament (KE) Nru 1467/97, deċiżjoni għall-abrogazzjoni ta' deċiżjoni dwar l-eżistenza ta' żbilanċ eċċessiv għandha tqis l-ispiża netta ta' riforma tal-pensjonijiet li tintroduċi sistema b'pilastri multipli li jinkludu pilastru obligatorju, iffinanzjat kompletament jekk l-iżbilanċ naqas sostanzjalment u kontinwament u laħaq livell li joqrob lejn il-valur ta' referenza. Peress li l-iżbilanċ tal-gvern ġenerali ta' l-2007 kien taħt il-valur ta' referenza ta' 3% m'hemmx bżonn li titqies l-applikazzjoni ta' dan l-Artikolu.

Ir-riżultat ta' l-iżbilanċ ġenerali tal-gvern ta' l-2007 kien 2.0% tal-PGD, meta mqabbel mat-3.4% imbassar fil-programm ta' konverġenza ta' Novembru 2006. Tkabbir ħafna ikbar tal-PGD reali u nominali minn dak imbassar f'Novembru 2006 kienet ir-raġuni ewlenija, imma l-infiq trażżan ukoll. B'mod partikolari, il-profittabilità tal-kumpaniji ppermettiet li jiġi kontenut iż-żieda fis-sussidji filwaqt li l-waqgħa mgħaġġla fil-qgħad u n-nuqqas ta' indiċi impost mill-pjan Hausner L-iktar attentat speċifiku u komprensiv għal riforma ta' l-infiq s'issa, propost fl-2003 u bil-mira li jnaqqas l-infiq pubbliku fuq il-ħarsien soċjali, l-amministrazzjoni pubblika u l-għajnuniet statali. Fost affarijiet oħrajn, il-pjan Hausner biddel l-indiċi annwali b'indiċi wara li l-inflazzjoni akkumulata taqbeż il-5% jew kull tliet snin (liema minnhom tiġi l-ewwel). wasslu għal żieda fit-trasferimenti soċjali. Barra minn hekk, il-kumpens ta' impjegati tas-settur pubbliku kien iktar baxx milli ppjanat. Finalment, l-investiment tal-gvern kien iktar baxx minn dak ipproġettat minħabba assorbiment tal-fondi ta' l-UE iktar bil-mod milli kien ippjanat. Madankollu, il-proporzjon ta' nfiq mal-PGD kien ta' 1.5 punt perċentwali iktar baxx milli pproġettat f'Novembru 2006. Min-naħa tad-dħul, dħul minn taxxi indiretti u kontributi soċjali spiċċaw kienu aħjar milli imbassar f'Novembru 2006, l-iktar grazzi għal iktar ħafna aktar impjiegi u pagi ogħla. Dawn is-sorpriżi pożittivi tpaċew minn rendiment baxx ta' affarijiet oħra fuq in-naħa tad-dħul (taxxi diretti ġejjin minn żieda fil-kategoriji tat-taxxa). B'mod ġenerali, dan wassal għal proporzjon ta' dħul inqas minn dak ippjanat.[13]

L-iktar attentat speċifiku u komprensiv għal riforma ta' l-infiq s'issa, propost fl-2003 u bil-mira li jnaqqas l-infiq pubbliku fuq il-ħarsien soċjali, l-amministrazzjoni pubblika u l-għajnuniet statali. Fost affarijiet oħrajn, il-pjan Hausner biddel l-indiċi annwali b'indiċi wara li l-inflazzjoni akkumulata taqbeż il-5% jew kull tliet snin (liema minnhom tiġi l-ewwel).

3. Tbassir ta' l-iżbilanċ għall-2008-2009 u wara

Għall-2008, it-tbassir tar-Rebbiegħa 2008 tas-servizzi tal-Kummissjoni jipprevedi li l-iżbilanċ ġenerali tal-gvern se jiżdied għal 2.5% tal-PGD, b'konformità mal-mira tal-programm ta' konverġenza ta' Marzu 2008. Il-PGD huwa mistenni jikber b'5.3% u 5% fl-2008 u l-2009, rispettivament. Is-servizzi tal-Kummissjoni jbassru li l-konsum privat jaċċelera fl-2008 għal 5.6% sostnut mit-tnaqqis fil-kontributi soċjali u jonqos għal 4.7% fl-2009 minħabba ambjent estern li qed jiddeterjora u li qed idgħajjef il-kunfidenza tal-konsumaturi.

L-iżbilanċ ġenerali dejjem jiżdied tal-gvern jirriżulta mill-baġit Pollakk ta' l-2008, li jipprevedi li jeħżien il-bilanċ ta' l-istat ċentrali (mhux ESA95) b'madwar 0.8 % tal-PGD fl-2008 meta mqabbel mar-riżultat ta' l-2007 minħabba għadd ta' miżuri li jżidu l-iżbilanċ adottati qabel l-elezzjonijiet parlamentari ta' Ottubru 2007. Ħafna minnhom se jnaqqsu d-dħul tal-gvern: it-tieni tnaqqis fil-kontributi soċjali u eżenzjoni mit-taxxa fuq id-dħul personali għall-familji. Miin-naħa ta' l-infiq, il-baġit ta' l-2008 jipprevedi investiment pubbliku ogħla u jerġa' jdaħħal l-indiċi annwali ġeneruż (inflazzjoni u żieda fil-pagi) tal-pensjonijiet u l-benefiċċji tad-diżabilità. Il-miżuri li jnaqqsu l-iżbilanċ se jkunu parzjalment impaċija minn iżjed konformità mat-taxxa, iktar dħul taxxabbli, u żidiet fid-dazju tas-sisa relatati ma' l-armonizzazzjoni tat-taxxa ta' l-UE.

FL-2009, il-proporzjon ta' l-iżbilanċ ġenerali tal-gvern huwa mistenni jiżdied marġinalment għal 2.6% tal-PGD skond it-tbassir tal-Kummissjoni tar-Rebbiegħa 2008, li huwa bbażat fuq il-preżunzjoni ta' l-ebda bidla politika. Il-programm ta' konverġenza ta' Marzu 2008, li jassumi l-implimentazzjoni ta' xi miżuri li jnaqqsu l-iżbilanċ li għad iridu jiġu speċifikati, ibassar żbilanċ ġenerali tal-gvern ta' 2.0 % tal-PGD.

It-tbassir tar-Rebbiegħa jipprevedi żbilanċ strutturali li jikber għal madwar ¼ ta' punt perċentwali tal-PGD fl-2008 imma li jonqos b'madwar ⅓ ta' punt perċentwali fl-2009, li jirriżulta mit-titjib fis-suq tax-xogħol stimulati mit-tnaqqis fil-kunjard tat-taxxa Jidher li hemm potenzjal pertikolarment għoli biex titnaqqas l-ekonomija klandestina u tiġi stimulata l-attività tax-xogħol fil-Polonja, kif issuġġerit mid-differenza sinifikanti bejn ir-rata ta' qgħad irreġistrat u r-rata ta' qgħad mill-istħarriġ tal-forza tax-xogħol (madwar 3 punti perċentwali fil-bidu ta' l-2008). Barra minn hekk, il-Polonja għandha waħda mir-rati ta' attvità l-iktar baxxi fl-UE (63½% meta mqabbla ma' kważi 71% fl-UE fit-tieni nofs ta' l-2007), speċjalment għal dawk ta' l-età ta' 55+. Iktar minn hekk, iż-żieda għolja fid-dħul tat-taxxa fuq id-dħul tal-kumpaniji u d-dħul personali tan-negozji ż-żgħar fis-snin reċenti fil-Polonja jista' jkun spjegat parzjalment b'konformità aħjar wara tnaqqis ta' rati tat-taxxa inizjalment għoljin. .[14]

Jidher li hemm potenzjal pertikolarment għoli biex titnaqqas l-ekonomija klandestina u tiġi stimulata l-attività tax-xogħol fil-Polonja, kif issuġġerit mid-differenza sinifikanti bejn ir-rata ta' qgħad irreġistrat u r-rata ta' qgħad mill-istħarriġ tal-forza tax-xogħol (madwar 3 punti perċentwali fil-bidu ta' l-2008). Barra minn hekk, il-Polonja għandha waħda mir-rati ta' attvità l-iktar baxxi fl-UE (63½% meta mqabbla ma' kważi 71% fl-UE fit-tieni nofs ta' l-2007), speċjalment għal dawk ta' l-età ta' 55+. Iktar minn hekk, iż-żieda għolja fid-dħul tat-taxxa fuq id-dħul tal-kumpaniji u d-dħul personali tan-negozji ż-żgħar fis-snin reċenti fil-Polonja jista' jkun spjegat parzjalment b'konformità aħjar wara tnaqqis ta' rati tat-taxxa inizjalment għoljin.

L-għan ewlieni ta' l-istrateġija baġitarja ppreżentata fil-programm ta' konverġenza ta' Marzu 2008 huwa li jintlaħaq l-MTO, żbilanċ strutturali ta' 1% tal-PGD, sa l-2011, jiġifieri sena wara tmiem il-perjodu tal-programm. L-aġġustament baġitarju huwa bbażat fuq l-infiq u kkonċentrat fuq l-2009 u l-2010.

4. Żviluppi u tbassir tad-dejn

Wara li laħaq l-ogħla punt tiegħu ta' 47.6 % tal-PGD fl-2006, il-proporzjon tad-dejn jidher li qabad it-triq tan-niżla. Fl-2007 nkiseb tnaqqis sinifikanti fid-dejn meta l-proporzjon naqas bi kważi 2½ punti perċentwali għal 45.2 % tal-PGD l-iktar grazzi għal tkabbir tal-PGD nominali għoli imma wkoll l-apprezzament taż-złoty. Id-dejn gross huwa mistenni jonqos iktar bil-mod din is-sena u s-sena d-dieħla għal madwar 44 % tal-PGD fl-2009, skond it-tbassir tar-Rebbiegħa ta' l-2008 bil-preżunzjoni ta' l-ebda bidla politika.

5. Konklużjonijiet

L-iżbilanċ ġenerali tal-gvern naqas minn 6.3% tal-PGD fl-2003 għal 2.0% fl-2007, taħt it-3% tal-valur ta’ referenza tal-PGD. It-tnaqqis ta' l-iżbilanċ fl-2007 rrifletta prinċipalment tkabbir ekonomiku ogħla, li flimkien ma' trażżin ta' l-infiq (parzjalment minħabba eżekuzzjoni mhux kompluta tal-pjanijiet ta' investiment) naqqas il-proporzjon ta' l-infiq meta mqabbel mal-pjanijiet tal-baġit. Il-proporzjon tad-dħul kien qrib tal-mira, bid-dħul żejjed mhux mistenni minn kundizzjonijiet ekonomiċi favorevoli mpaċija minn tnaqqis fit-taxxa diretta u rendiment baxx f'kategoriji ta' dħul oħrajn. Il-bilanċ strutturali, jiġifieri l-bilanċ aġġustat ċiklikament li ma jinkludix miżuri ta’ darba u oħrajn temporanji, tjieb b'1½ punt perċentwali tal-PGD, ferm ogħla mill-isforz fiskali ta' mill-inqas 0.5 punti perċentwali irrakkomandat mill-Kunsill. Skond it-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni fir-Rebbiegħa 2008, l-iżbilanċ effettiv huwa mistenni jkompli jiżdied għal 2.5 % tal-PGD fl-2008 u, fuq bażi li ma jkun hemm l-ebda bidla politika, għal 2.6 % fl-2009. Dan jindika li l-iżbilanċ tniżżel għal taħt il-limitu ta' 3 % tal-livell tal-PGD b'mod kredibbli u sostenibbli.

Id-dejn ġenerali gross tal-gvern niżel minn 47.6 % tal-PGD fl-2006 għal 45.4 % fl-2007, taħt il-valur ta’ referenza ta’ 60 % tal-PGD. Skond it-tbassir tar-Rebbiegħa 2008 tas-servizzi tal-Kummissjoni, il-proporzjon tad-dejn huwa mistenni jkompli jinżel għal madwar 44 % tal-PGD sa l-2009 (fuq bażi ta' l-ebda bidla politika).

Minn valutazzjoni globali, isegwi li s-sitwazzjoni ta' żbilanċ eċċessiv fil-Polonja tranġat. Għalhekk, il-Kummissjoni tirrakkomanda lill-Kunsill biex iħassar id-deċiżjoni tiegħu dwar l-eżistenza ta' żbilanċ eċċessiv fil-Polonja.

Tabella 2: Żviluppi baġitarji, 2003-2009

% tal-PGD, sakemm ma jiġix indikat mod ieħor|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009|

||||||COM|CP (2)|COM (3)|CP (2)|

Bilanċ tal-gvern ġenerali|−6.3|−5.7|−4.3|−3.8|−2.0|−2.5|−2.5|−2.6|−2.0|

Total tad-dħul|38.4|36.9|39.0|40.0|40.4|40.1|40.0|39.7|39.2|

Total ta' l-infiq|44.6|42.6|43.3|43.8|42.4|42.6|42.5|42.3|41.2|

Li minnhom:|− spejjeż fuq l-imgħax|3.0|2.8|2.8|2.7|2.6|2.7|2.3|2.7|2.3|

– formazzjoni grossa ta' kapital fiss|3.3|3.4|3.4|3.9|4.1|4.5|5.2|4.8|5.0|

Bilanċ primarju|−3.3|−2.9|−1.5|−1.1|0.6|0.2|−0.2|0.1|0.3|

Miżuri ta' darba u oħrajn temporanji|0.0|0.0|0.0|0.0|0.0|0.0|0.0|0.0|0.0|

Bilanċ strutturali (1)|−5.9|−5.9|−4.2|−4.0|−2.5|−2.7|−2.8|−2.3|−1.9|

Bilanċ primarju strutturali (1)|−2.9|−3.1|−1.4|−1.3|0.1|0.0|−0.5|0.3|0.4|

Pm Tkabbir Reali tal-PGD (%)|3.9|5.3|3.6|6.2|6.5|5.3|5.5|5.0|5.0|

Pm Diskrepanza fil-produzzjoni|−1.0|0.4|−0.4|0.6|1.2|0.5|0.7|−0.7|−0.2|

(1) Il-bilanċ (primarju) aġġustat ċiklikament bl-esklużjoni ta' miżuri ta' darba u temporanji(2) Bilanċi aġġustati ċiklikament u bilanċi strutturali u diskrepanzi fil-produzzjoni skond il-programm kif ikkalkulati mis-servizzi tal-Kummissjoni fuq il-bażi ta' l-informazzjoni fil-programm.(3) Preżunzjoni ta' l-ebda bidla politika.Sorsi: It-tbassir tar-Rebbiegħa 2008 tas-servizzi tal-Kummissjoni (COM) u l-aġġornament ta' Marzu 2008 tal-programm ta' konverġenza (CP).|

Rakkomandazzjoni għal

DEĊIŻJONI TAL-KUNSILL

li tħassar id-Deċiżjoni 2005/183/KE dwar l-eżistenza ta’ żbilanċ eċċessiv fil-Polonja

IL-KUNSILL TA' L-UNJONI EWROPEA,

Wara li kkunsidra t-Trattat li jistabbilixxi l-Komunità Ewropea, u partikolarment l-Artikolu 104(12) tiegħu,

Wara li kkunsidra r-rakkomandazzjoni mill-Kummissjoni,

Billi:

(1) Permezz tad-Deċiżjoni tal-Kunsill 2005/183/KE tal-5 ta' Lulju 2004 ĠU L 62, 9.3.2005, p. 18. li ssegwi rakkomandazzjoni mill-Kummissjoni skond l-Artikolu 104(6) tat-Trattat, kien ġie deċiż li fil-Polonja kien jeżisti żbilanċ eċċessiv. Il-Kunsill innota li l-iżbilanċ ġenerali tal-gvern kien ta’ 4.1 % tal-PGD fl-2003, li kien ogħla mit-3% tal-valur ta' referenza tal-PGD skond it-Trattat, filwaqt li d-dejn gross ġenerali tal-gvern kien ta’ 45.4% tal-PGD, taħt is-60% tal-valur ta' referenza tal-PGD skond it-Trattat. Id-deċiżjoni tal-Kunsill sostniet li ċ-ċifri tad-dejn u ta' l-iżbilanċ ikollhom jiġu aġġustati 'l fuq jekk l-iskemi ta' pensjonijiet iffinanzjati kienu esklużi mis-settur tal-gvern ġenerali wara d-deċiżjoni ta' l-Eurostat dwar il-klassifikazzjoni ta' l-iskemi tal-pensjonijiet iffinanzjati Stqarrijiet ta' l-Aħbarijiet Eurostat Nru 30/2004 tat-2 ta' Marzu 2004 u Nru 117/2004 tat-23 ta' Settembru 2004. .[15][16]

ĠU L 62, 9.3.2005, p. 18.

Stqarrijiet ta' l-Aħbarijiet Eurostat Nru 30/2004 tat-2 ta' Marzu 2004 u Nru 117/2004 tat-23 ta' Settembru 2004.

(2) Fis-5 ta' Lulju 2004, skond l-Artikolu 104(7) tat-Trattat u l-Artikolu 3(4) tar-Regolament tal-Kunsill (KE) 1467/97 tas-7 ta' Lulju 1997 dwar li titħaffef u li tiġi ċċarata l-implimentazzjoni tal-proċedura ta' defiċit eċċessiv ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6. Ir-Regolament kif emendat mir-Regolament (KE) Nru 1056/2005 (ĠU L 174, 7.7.2005, p. 5). , il-Kunsill, fuq il-bażi tar-rakkomandazzjoni tal-Kummissjoni, għamel rakkomandazzjoni indirizzata lill-Polonja bil-għan li s-sitwazzjoni ta' l-iżbilanċ eċċessiv tinġieb fi tmiemha sa mhux aktar tard mill-2007. Ir-rakkomandazzjoni ġiet ippubblikata.[17]

ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6. Ir-Regolament kif emendat mir-Regolament (KE) Nru 1056/2005 (ĠU L 174, 7.7.2005, p. 5).

(3) Fit-28 ta' Novembru 2006, il-Kunsill iddeċieda skond l-Artikolu 104(8), fuq rakkomandazzjoni mill-Kummissjoni, li l-azzjoni meħuda sa dak il-punt mill-awtoritajiet Pollakki kienet inadegwata ĠU L 414, 30.12.2006, p. 81. . Fis-27 ta' Frar 2007, il-Kunsill ħareġ rakkomandazzjoni ġdida skond l-Artikolu 104(7), dwar rakkomandazzjoni mill-Kumissjoni, li tikkonferma l-iskadenza fl-2007 għall-korrezzjoni. Ir-rakkomandazzjoni ġiet ippubblikata.[18]

ĠU L 414, 30.12.2006, p. 81.

(4) Skond l-Artikolu 104(12) tat-Trattat, id-Deċiżjoni tal-Kunsill dwar l-eżistenza ta' żbilanċ eċċessiv għandha titħassar meta l-iżbilanċ eċċessiv fl-Istat Membru kkonċernat, fil-fehma tal-Kunsill, ikun tranġa.

(5) Skond il-Protokoll dwar il-proċedura ta’ żbilanċ eċċessiv anness mat-Trattat, il-Kummissjoni tipprovdi d- data għall-implimentazzjoni tal-proċedura. Bħala parti mill-applikazzjoni ta’ dan il-Protokoll, l-Istati Membri jridu jinnotifikaw id- data dwar l-iżbilanċi u d-dejn tal-gvern u fatturi varjabbli assoċjati oħrajn darbtejn fis-sena, jiġifieri qabel l-1 ta’ April u qabel l-1 ta’ Ottubru, skond l-Artikolu 4 tar-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 3605/93 tat-22 ta’ Novembru 1993 dwar l-applikazzjoni tal-Protokoll dwar il-proċedura ta' l-iżbilanċ eċċessiv mehmuża mat-Trattat li jistabbilixxi l-Komunità Ewropea ĠU L 332, 31.12.1993, p. 7. Ir-Regolament kif emendat l-aħħar mir-Regolament (KE) Nru 2103/2005 (ĠU L 337, 22.12.2005, p. 1). .[19]

ĠU L 332, 31.12.1993, p. 7. Ir-Regolament kif emendat l-aħħar mir-Regolament (KE) Nru 2103/2005 (ĠU L 337, 22.12.2005, p. 1).

(6) Fuq il-bażi tad- data pprovduta mill-Kummissjoni (Eurostat) skond l-Artikolu 8g(1) tar-Regolament (KE) Nru 3605/93 wara n-notifka mill-Polonja qabel l-1 ta’ April 2008 u fuq it-tbassir tar-Rebbiegħa 2008 mis-servizzi tal-Kummissjoni, il-konklużjonijiet li ġejjin huma ġġustifikati:

– l-iżbilanċ pubbliku ġenerali tnaqqas minn 3.8 % tal-PGD fl-2006 għal 2.0 % tal-PGD fl-2007, li hu taħt il-valur ta' referenza ta’ l-iżbilanċ, jiġifieri 3 % tal-PGD. Dan jaqbel mal-mira ta’ 3.4 % tal-PGD fil-programm ta’ konverġenza ta’ Novembru 2006;

– ir-riżultat ta' l-iżbilanċ ta' l-2007 ferm aħjar meta mqabbel mal-mira kien sostnut minn tkabbir reali fil-PGD ferm ogħla minn dak preżunt fil-programm ta' konverġenza ta' Novembru 2006. Barra minn hekk, meta mqabbel mal-PGD, il-gvern nefaq inqas fuq trasferimenti soċjali (minħabba nuqqas ta' indiċi fl-2007), sussidji, investiment u kumpens għall-impjegati. Fuq kollox, l-infiq totali kien ta' 1.5 punt perċentwali iktar baxx milli ppjanat fil-programm ta' konverġenza ta' Novembru 2006. It-titjib fil-bilanċ strutturali (jiġifieri l-bilanċ nett aġġustat ċiklikament wara l-miżuri ta' darba u miżuri temporanji oħrajn) huwa stmat li kien 1½ punt perċentwali tal-PGD fl-2007,

– bi tkabbir fil-PGD iktar baxx minn fl-2007, it-tbassir tar-Rebbiegħa 2008 jipprevedi li l-iżbilanċ fl-2008 jiżdied għal 2.5% tal-PGD, imma jibqgħu taħt il-valur ta' referenza, li huwa mmexxi l-iktar minn tnaqqis fil-kontribuzzjonijiet soċjali, eżenzjoni mit-taxxa fuq id-dħul u żieda ta' trasferimenti soċjali flimkien ma' investiment ogħla. Dan hu l-istess bħall-mira uffiċjali ta' l-iżbilanċ stabbilita fl-aġġornament tal-programm ta' konverġenza ta' Marzu 2008. Għall-2009, it-tbassir tar-rebbiegħa jipprevedi li l-iżbilanċ fil-parti l-kbira jistabbilizza ruħu fuq bażi ta' l-ebda bidla politika. Dan jindika li l-iżbilanċ tniżżel għal taħt il-valur ta' referenza ta' 3 % tal-PGD b'mod kredibbli u sostenibbli,

– madankollu, il-bilanċ strutturali huwa stmat li se jonqos b'madwar ¼ ta' punt perċentwali tal-PGD fl-2008 u, fuq bażi ta' l-ebda bidla politika, jitjieb b'madwar ⅓ ta' punt perċentwali fl-2009. Wieħed irid jara dan fl-isfond tal-ħtieġa li jsir progress lejn l-għan għall-medda taż-żmien medja (MTO) għall-qagħda tal-baġit, li għall-Polonja hija ta' żbilanċ strutturali ta' 1 % tal-PGD.

– id-dejn tal-gvern niżel minn 47.6% tal-PGD fl-2006 għal 45.2% fl-2007. Skond it-tbassir tar-Rebbiegħa 2008, il-proporzjon tad-dejn huwa mistenni jibqa' ħafna taħt il-limitu ta' 60% tal-PGD u jkompli jinżel għal madwar 44% sa l-aħħar ta’ l-2009.

(7) Fil-fehma tal-Kunsill, l-iżbilanċ eċċessiv fil-Polonja tranġa u d-Deċiżjoni 2005/183/KE għaldaqstant għandha titħassar.

ADOTTA DIN ID-DEĊIŻJONI:

Artikolu 1

Minn valutazzjoni globali jsegwi li s-sitwazzjoni ta' żbilanċ eċċessiv fil-Polonja tranġat.

Artikolu 2

Id-Deċiżjoni 2005/183/KE hija b'dan imħassra.

Artikolu 3

Din id-Deċiżjoni hija indirizzata lir-Repubblika tal-Polonja.

Magħmula fi Brussell,

Għall-Kunsill

Il-President

[1] ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6. Ir-Regolament kif emendat mir-Regolament (KE) Nru 1056/2005 (ĠU L 174, 7.7.2005, p. 5).

[2] ĠU L 332, 31.12.1993, p. 7. Ir-Regolament kif emendat l-aħħar mir-Regolament (KE) Nru 2103/2005 (ĠU L 337, 22.12.2005, p. 1).

[3] L-aktar notifika reċenti tal-Polonja tinsab fi: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

[4] SEC(2004) 826 finali

[5] ĠU L 62, 9.3.2005, p. 18

[6] Id-dokumenti kollha relatati ma' l-PŻE għall-Polonja jinsabu fis-sit elettroniku li ġej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

[7] ĠU L 414, 30.12.2006, p. 81

[8] Fir-rakkomandazzjoni tiegħu, il-Kunsill irrefera għall-aġġornament tal-programm ta konverġenza ta' Novembru 2006, li kellu l-mira ta' żbilanċ ta' 3.4 % tal-PGD fl-2007 u li " assuma li, għall-fini ta' l-abrogazzjoni tad-deċiżjoni dwar l-eżistenza ta' żbilanċ eċċessiv skond l-Artikolu 104(12), il-Kummissjoni u l-Kunsill jistgħu, kif previst mill-Artikolu 2(7) tar-Regolament (KE) Nru   1467/97, iqisu l-ispiża tal-baġit tar-riforma tal-pensjonijiet 1999 [stmati għal madwar 2% tal-PGD fl-2007] skond skala digressiva lineari li tammonta għal 60 % fl-2007. Il-Kunsill ifakkar li biex il-Polonja tibbenefika minn din id-dispożizzjoni, l-iżbilanċ kellu jonqos sostanzjalment u kontinwament u laħaq livell li joqrob għall-valur ta' referenza. Peress li l-iżbilanċ naqas sostanzjalment u kontinwament matul il-perjodu 2004-2006, ir-riżultat għall-iżbilanċ ta' l-2007 u l-previżjoni minn hemm 'il quddiem se jiddetermina jekk din id-dispożizzjoni tistax tiġi applikata lill-Polonja."

[9] SEC(2007) 1543 finali

[10] Stqarrija ta' l-Aħbarijiet Eurostat Nru 54 tat-18 ta' April 2008.

[11] Proporzjoni ta' żbilanċ normalment ikunu riveduti – 'il fuq jew 'l isfel – wara l-pubblikazzjoni ta' l-ewwel riżultat fin-notifika tar-Rebbiegħa. Għall-Istati Membri ta' l-UE kollha kemm huma, ir-reviżjonijiet normalment ikunu relattivament żgħar u bħala medja jkunu insinifikantement differenti minn żero. Minħabba d-distanza bejn l-iżbilanċ irrappurtat bħalissa għall-2007 u l-valur ta' referenza ta' l-iżbilanċ, hemm probabilità żgħira ħafna li reviżjonijiet futuri potenzjali fil-kontijiet tal-gvern iżidu l-proporzjon ta' l-iżbilanċ ta' l-2007 għal iktar minn 3% tal-PGD.

[12] Skond l-Artikolu 2(7) tar-Regolament (KE) Nru 1467/97, deċiżjoni għall-abrogazzjoni ta' deċiżjoni dwar l-eżistenza ta' żbilanċ eċċessiv għandha tqis l-ispiża netta ta' riforma tal-pensjonijiet li tintroduċi sistema b'pilastri multipli li jinkludu pilastru obligatorju, iffinanzjat kompletament jekk l-iżbilanċ naqas sostanzjalment u kontinwament u laħaq livell li joqrob lejn il-valur ta' referenza. Peress li l-iżbilanċ tal-gvern ġenerali ta' l-2007 kien taħt il-valur ta' referenza ta' 3% m'hemmx bżonn li titqies l-applikazzjoni ta' dan l-Artikolu.

[13] L-iktar attentat speċifiku u komprensiv għal riforma ta' l-infiq s'issa, propost fl-2003 u bil-mira li jnaqqas l-infiq pubbliku fuq il-ħarsien soċjali, l-amministrazzjoni pubblika u l-għajnuniet statali. Fost affarijiet oħrajn, il-pjan Hausner biddel l-indiċi annwali b'indiċi wara li l-inflazzjoni akkumulata taqbeż il-5% jew kull tliet snin (liema minnhom tiġi l-ewwel).

[14] Jidher li hemm potenzjal pertikolarment għoli biex titnaqqas l-ekonomija klandestina u tiġi stimulata l-attività tax-xogħol fil-Polonja, kif issuġġerit mid-differenza sinifikanti bejn ir-rata ta' qgħad irreġistrat u r-rata ta' qgħad mill-istħarriġ tal-forza tax-xogħol (madwar 3 punti perċentwali fil-bidu ta' l-2008). Barra minn hekk, il-Polonja għandha waħda mir-rati ta' attvità l-iktar baxxi fl-UE (63½% meta mqabbla ma' kważi 71% fl-UE fit-tieni nofs ta' l-2007), speċjalment għal dawk ta' l-età ta' 55+. Iktar minn hekk, iż-żieda għolja fid-dħul tat-taxxa fuq id-dħul tal-kumpaniji u d-dħul personali tan-negozji ż-żgħar fis-snin reċenti fil-Polonja jista' jkun spjegat parzjalment b'konformità aħjar wara tnaqqis ta' rati tat-taxxa inizjalment għoljin.

[15] ĠU L 62, 9.3.2005, p. 18.

[16] Stqarrijiet ta' l-Aħbarijiet Eurostat Nru 30/2004 tat-2 ta' Marzu 2004 u Nru 117/2004 tat-23 ta' Settembru 2004.

[17] ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6. Ir-Regolament kif emendat mir-Regolament (KE) Nru 1056/2005 (ĠU L 174, 7.7.2005, p. 5).

[18] ĠU L 414, 30.12.2006, p. 81.

[19] ĠU L 332, 31.12.1993, p. 7. Ir-Regolament kif emendat l-aħħar mir-Regolament (KE) Nru 2103/2005 (ĠU L 337, 22.12.2005, p. 1).

SK

(...PICT...)|KOMISIA EURÓPSKYCH SPOLOČENSTIEV|

Brusel, 11.6.2008

SEK(2008) 2011 v konečnom znení

Odporúčanie pre

ROZHODNUTIE RADY,

ktorým sa ruší rozhodnutie 2005/183/ES o existencii nadmerného deficitu v Poľsku

(predložená Komisiou)

DÔVODOVÁ SPRÁVA

1. Súvislosti

V článkom 104 Zmluvy sa ustanovuje, že členské štáty by mali predchádzať nadmerným deficitom, a ustanovuje sa v ňom postup na ich identifikáciu a odstránenie. Postup pri nadmernom deficite je podrobne opísaný v nariadení Rady (ES) č. 1467/97 o „urýchľovaní a objasňovaní vykonania postupu pri nadmernom schodku“ Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. Nariadenie zmenené a doplnené nariadením (ES) č. 1056/2005 (Ú. v. EÚ L 174, 7.7. 2005, s. 5). , ktoré je súčasťou Paktu stability a rastu. Podľa článku 104 ods. 2 Zmluvy musí Komisia monitorovať dodržiavanie rozpočtovej disciplíny na základe dvoch kritérií: a) či plánovaný alebo skutočný deficit verejných financií presiahol referenčnú hodnotu 3 % HDP (pokiaľ miera deficitu neklesla podstatne a nepretržite a nedosiahla úroveň, ktorá sa približuje k referenčnej hodnote; alebo ak nie je prekročenie nad referenčnú hodnotu len výnimočné a dočasné a miera zostáva blízko referenčnej hodnoty); a b) či verejný dlh presiahol referenčnú hodnotu 60 % HDP (pokiaľ miera zadlženia neklesá a neblíži sa k referenčnej hodnote dostatočne a uspokojivým tempom).[1]

Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. Nariadenie zmenené a doplnené nariadením (ES) č. 1056/2005 (Ú. v. EÚ L 174, 7.7. 2005, s. 5).

V súlade s protokolom o postupe pri nadmernom deficite, ktorý tvorí prílohu k Zmluve, Komisia poskytne údaje nevyhnutné na účely uplatňovania postupu pri nadmernom deficite. Ako súčasť uplatňovania protokolu musia členské štáty oznámiť údaje o deficitoch a dlhoch verejných financií a iných súvisiacich ukazovateľoch dvakrát ročne, a to pred 1. aprílom a pred 1. októbrom, v súlade s článkom 4 nariadenia Rady (ES) č. 3605/93 Ú. v. ES L 332, 31.12.1993, s. 7. Nariadenie naposledy zmenené a doplnené nariadením (ES) č. 2103/2005 (Ú. v. EÚ L 337, 22.12.2005, s. 1). , Najnovšie oznámenie Poľska je k dispozícii na stránke: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal?_pageid=2373,58110711&_schema=portal. . Ako sa vysvetľuje v tabuľke nižšie, Poľsko je jednou z krajín, ktoré využili prechodné obdobie na vykonanie rozhodnutia Eurostatu z 2. marca 2004 o klasifikácii kapitalizačných dôchodkových systémov, a do marca 2007 oznamovalo hodnoty o deficite a dlhu bez započítania čistých nákladov na dôchodkovú reformu z roku 1999 (v súčasnej dobe to predstavuje asi 2 % HDP ročne). Odvtedy sa údaje o deficitoch a dlhoch uvádzajú v súlade s rozhodnutím Eurostatu. Pokiaľ sa výslovne neuvádza inak, všetky hodnoty uvádzané v tomto dokumente sú v súlade s rozhodnutím Eurostatu.[2][3]

Ú. v. ES L 332, 31.12.1993, s. 7. Nariadenie naposledy zmenené a doplnené nariadením (ES) č. 2103/2005 (Ú. v. EÚ L 337, 22.12.2005, s. 1).

Najnovšie oznámenie Poľska je k dispozícii na stránke:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal?_pageid=2373,58110711&_schema=portal.

Tabuľka: Klasifikácia dôchodkových systémov

V rámci dôchodkového systému krajiny existujú zvyčajne rôzne piliere ako systém priebežného financovania alebo nekapitalizačné a kapitalizačné systémy; okrem toho môžu byť dôchodkové systémy s vymedzeným systémom dávok alebo s vymedzeným príspevkovým systémom.

Ak je dôchodkový systém klasifikovaný vo verejnom sektore, vybrané príspevky a dávky vyplácané systémom sú verejnými príjmami a výdavkami a prispievajú k saldu verejných financií. Ak je dôchodkový systém klasifikovaný v inom ako verejnom sektore, príspevky a dávky neprispievajú k saldu verejných financií. V účtovných pravidlách ESA95 sa uvádza, že dôchodkové systémy klasifikované v rámci verejného sektora sú tie, ktoré sú „zriadené, ukladané a kontrolované vládnymi jednotkami“.

Dňa 2. marca 2004 Eurostat objasnil, že kapitalizačné dôchodkové systémy s vymedzeným príspevkovým systémom nespĺňajú tieto kritéria, pretože dôchodky vyplácané takýmito systémami i) závisia v prvom rade od výkonnosti finančných trhov (t. j. nepodliehajú kontrole verejného sektora) a ii) sú financované z rezerv, ktoré nie sú hospodárskym vlastníctvom verejného sektora. Dokonca ani keď sú povinné alebo riadené verejným sektorom (napríklad riadené rovnakou vládnou agentúrou, ktorá vedie pilier priebežného financovania) alebo ak existuje vládna záruka minimálneho dôchodku, kapitalizačné dôchodkové systémy s vymedzeným príspevkovým systémom sa nemôžu klasifikovať v rámci verejného sektora (*).

Na vykonanie tohto rozhodnutia bolo udelené prechodné obdobie, ktoré uplynie na jar 2007 (prvé oznámenie z roku 2007) (**).

(*) Pozri tlačovú správu Eurostatu č. 30/2004 z 2. marca 2004.

(**) Pozri tlačovú správu Eurostatu č. 117/2004 z 23. septembra 2004.

Komisia začala 12. mája 2004 uplatňovať postup pri nadmernom deficite v prípade Poľska prijatím správy podľa článku 104 ods. 3 na základe celkového deficitu verejných financií predstavujúceho 4,1 % HDP (bez nákladov na dôchodkovú reformu) v roku 2003 SEK(2004) 826 . Rada na základe odporúčania Komisie 5. júla 2004 rozhodla, že v Poľsku existuje podľa článku 104 ods. 6 nadmerný deficit Ú. v. EÚ L 62, 9.3.2005, s. 18. . V rozhodnutí Rady sa stanovuje, že údaje o deficite a hodnote dlhu by sa mali upraviť smerom nahor, ak sa kapitalizačné dôchodkové systémy vylúčia zo sektora verejnej správy v súlade s rozhodnutím Eurostatu o klasifikácii kapitalizačných dôchodkových systémov (pozri tabuľku). Rada zároveň a tiež na základe odporúčania Komisie vydala odporúčania pre Poľsko podľa článku 104 ods. 7 s cieľom ukončiť situáciu nadmerného deficitu verejných financií najneskôr do roku 2007 Všetky dokumenty týkajúce sa postupu pri nadmernom deficite v prípade Poľska sa nachádzajú na tejto webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. . Dňa 28. novembra 2006 Rada na základe odporúčania Komisie rozhodla podľa článku 104 ods. 8, že opatrenia, ktoré prijali poľské orgány, boli neprimerané Ú. v. EÚ L 414, 30.12.2006, s. 81. . Rada na základe odporúčania Komisie vydala 27. februára 2007 nové odporúčanie podľa článku 104 ods.7.[4][5][6][7]

SEK(2004) 826

Ú. v. EÚ L 62, 9.3.2005, s. 18.

Všetky dokumenty týkajúce sa postupu pri nadmernom deficite v prípade Poľska sa nachádzajú na tejto webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

Ú. v. EÚ L 414, 30.12.2006, s. 81.

Vo svojom druhom odporúčaní podľa článku 104 ods. 7 Rada odporúčala poľským orgánom, aby ukončili situáciu nadmerného deficitu v pôvodne stanovenej lehote, t. j. do roku 2007, a znížili celkový deficit verejných financií dôveryhodným a udržateľným spôsobom a v tejto súvislosti zabezpečili zlepšenie štrukturálneho salda (t. j. cyklicky upraveného salda bez jednorazových a dočasných opatrení) o najmenej 0,5 percentuálneho bodu HDP v rokoch 2006 a 2007. Rada stanovila 27. august 2007 ako konečný termín, do ktorého musia poľské orgány prijať účinné opatrenia. Rada okrem toho vyzvala Poľsko, aby zabezpečilo, že konsolidácia rozpočtu smerom k dosiahnutiu strednodobého cieľa štrukturálneho deficitu vo výške 1 % HDP bude pokračovať aj po odstránení nadmerného deficitu..

Tabuľka 1: Úprava schválená Radou 27. februára 2007

% HDP, pokiaľ sa neuvádza inak|2006|2007|

Celkové saldo verejných financiízmena štrukturálneho saldap.m.: rast reálneho HDP (%)|−3,95,4|deficit približujúci sa k 3 Rada vo svojom odporúčaní vychádzala z aktualizovaného konvergenčného programu z novembra 2006, v ktorom cieľový deficit na rok 2007 predstavuje 3,4 % HDP a ktorý „predpokladá, že Komisia a Rada by na účely zrušenia rozhodnutia o existencii nadmerného schodku na základe článku 104 ods. 12 mohli, ako sa ustanovuje v článku 2 ods. 7 nariadenia Rady (ES) č. 1467/97, zohľadniť rozpočtové náklady na dôchodkovú reformu z roku 1999 (v roku 2007 to predstavovalo asi 2 % HDP) na základe lineárne degresívnej stupnice, čo v roku 2007 predstavuje 60 %. Rada pripomína, že keby Poľsko chcelo využiť toto ustanovenie, jeho schodok by mal podstatne a nepretržite klesať a dosiahnuť úroveň, ktorá sa približuje referenčnej hodnote. Keďže v období rokov 2004 – 2006 schodok podstatne a nepretržite klesal, možnosť uplatniť toto ustanovenie na Poľsko závisí od schodku v roku 2007 a od výhľadu na nasledujúce obdobie .“Rada vo svojom odporúčaní vychádzala z aktualizovaného konvergenčného programu z novembra 2006, v ktorom cieľový deficit na rok 2007 predstavuje 3,4 % HDP a ktorý „predpokladá, že Komisia a Rada by na účely zrušenia rozhodnutia o existencii nadmerného schodku na základe článku 104 ods. 12 mohli, ako sa ustanovuje v článku 2 ods. 7 nariadenia Rady (ES) č. 1467/97, zohľadniť rozpočtové náklady na dôchodkovú reformu z roku 1999 (v roku 2007 to predstavovalo asi 2 % HDP) na základe lineárne degresívnej stupnice, čo v roku 2007 predstavuje 60 %. Rada pripomína, že keby Poľsko chcelo využiť toto ustanovenie, jeho schodok by mal podstatne a nepretržite klesať a dosiahnuť úroveň, ktorá sa približuje referenčnej hodnote. Keďže v období rokov 2004 – 2006 schodok podstatne a nepretržite klesal, možnosť uplatniť toto ustanovenie na Poľsko závisí od schodku v roku 2007 a od výhľadu na nasledujúce obdobie .“najmenej+0,55,1|

Poznámka: Štrukturálne saldo = cyklicky upravené saldo bez jednorazových a iných dočasných opatrení.

Zdroj : Odporúčanie Rady podľa článku 104 ods. 7 o raste reálneho HDP a stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnému programu z novembra 2006, obe prijaté 27. februára 2007.

Dňa 20. novembra 2007, t. j. po uplynutí lehoty stanovenej na vykonanie opatrení podľa odporúčania Rady, Komisia prijala oznámenie určené Rade, v ktorom dospela k záveru, že kroky, ktoré podniklo Poľsko na základe odporúčania Rady, boli v súlade s týmto odporúčaním. Hoci Komisia vyjadrila obavy týkajúce sa trvácnosti odstránenia nadmerného deficitu v rokoch 2008 a 2009, v tomto štádiu sa nevyžadujú ďalšie kroky podľa postupu pri nadmernom deficite SEK(2007) 1543 v konečnom znení . Rada na svojom zasadnutí 4. decembra 2007 s týmto hodnotením súhlasila. Komisia aj Rada vyzvali poľské orgány, aby čo najskôr predložili aktualizovaný konvergenčný program popisujúci strednodobú stratégiu pre celé zákonodarstvo, ktorý je v súlade s trvalým odstránením nadmerného deficitu a s ďalším napredovaním k strednodobému cieľu. Nový program bol predložený koncom marca 2008. Komisia predkladá odporúčanie pre stanovisko Rady k tomuto programu spolu s týmto odporúčaním pre rozhodnutie Rady.[9]

SEK(2007) 1543 v konečnom znení

Podľa článku 104 ods. 12 je potrebné zrušiť rozhodnutie Rady o existencii nadmerného deficitu na základe odporúčania Komisie, ak bol nadmerný deficit v príslušnom členskom štáte podľa stanoviska Rady odstránený.

2. Súčasný vývoj deficitu

Podľa údajov, ktoré poskytla Komisia (Eurostat) na základe oznámenia, ktoré Poľsko poskytlo pred 1. aprílom 2008, sa celkový deficit verejných financií od svojho maxima vo výške 6,3 % HDP v roku 2003 znižoval priemerne o viac ako 1 percentuálny bod ročne a v roku 2007 dosiahol 2 % HDP. Tlačová správa Eurostatu č. 54 z 18. apríla 2008. , Po zverejnení prvého výsledku v jarnom oznámení sú pomery deficitu zvyčajne revidované smerom nahor alebo smerom nadol. Celkovo sú pre členské štáty EÚ revízie zvyčajne relatívne malé a v priemere sa len nepodstatne odchyľujú od nuly. Vzhľadom na rozdiel medzi súčasným oznámeným deficitom za rok 2007 a referenčnou hodnotou pre deficit je málo pravdepodobné, že by potenciálne budúce revízie štátnych účtov zvýšili pomer deficitu za rok 2007 nad úroveň prevyšujúcu 3 % HDP. , Podľa článku 2 ods. 7 nariadenia (ES) č. 1467/97 by rozhodnutie o zrušení rozhodnutia o existencii nadmerného deficitu malo zohľadňovať čisté náklady dôchodkovej reformy zavádzajúcej systém viacerých pilierov, ktorý obsahuje povinný, plne kapitalizačný pilier pre prípad, že sa deficit významne a nepretržite znižuje a dosahuje úroveň, ktorá sa približuje k referenčnej hodnote. Keďže deficit verejných financií za rok 2007 bol pod hranicou referenčnej hodnoty 3 %, neexistuje potreba zvažovať uplatnenie tohto článku.[10][11][12]

Tlačová správa Eurostatu č. 54 z 18. apríla 2008.

Po zverejnení prvého výsledku v jarnom oznámení sú pomery deficitu zvyčajne revidované smerom nahor alebo smerom nadol. Celkovo sú pre členské štáty EÚ revízie zvyčajne relatívne malé a v priemere sa len nepodstatne odchyľujú od nuly. Vzhľadom na rozdiel medzi súčasným oznámeným deficitom za rok 2007 a referenčnou hodnotou pre deficit je málo pravdepodobné, že by potenciálne budúce revízie štátnych účtov zvýšili pomer deficitu za rok 2007 nad úroveň prevyšujúcu 3 % HDP.

Podľa článku 2 ods. 7 nariadenia (ES) č. 1467/97 by rozhodnutie o zrušení rozhodnutia o existencii nadmerného deficitu malo zohľadňovať čisté náklady dôchodkovej reformy zavádzajúcej systém viacerých pilierov, ktorý obsahuje povinný, plne kapitalizačný pilier pre prípad, že sa deficit významne a nepretržite znižuje a dosahuje úroveň, ktorá sa približuje k referenčnej hodnote. Keďže deficit verejných financií za rok 2007 bol pod hranicou referenčnej hodnoty 3 %, neexistuje potreba zvažovať uplatnenie tohto článku.

Deficit bol celkovo lepší, ako sa očakávalo, vďaka prekvapujúco pozitívnemu rastu v dôsledku neočakávaných príjmov a takisto aj neuskutočneniu všetkých výdavkových plánov.

V roku 2007 bol deficit verejných financií 2,0 % HDP v porovnaní s 3,4 % plánovanými v konvergenčnom programe z novembra 2006. Hlavnou príčinou bol oveľa vyšší rast reálneho a nominálneho HDP, ako sa predpokladalo v novembri 2006, ale aj zníženie výdavkov. Najmä vysoká ziskovosť spoločností umožnila obmedziť rast dotácií, zatiaľ čo prudký pokles nezamestnanosti a nedostatočná indexácia uložená Hausnerovým plánom Doposiaľ najúplnejšia a najosobitnejšia snaha o reformu výdavkov predložená v roku 2003 bola zameraná na znižovanie verejných výdavkov na sociálne zabezpečenie, administratívu a štátnu pomoc. Hausnerov plán okrem iného nahradil každoročnú indexáciu indexáciou, ktorá sa vykonáva potom, ako kumulovaná inflácia presiahne 5 %, alebo každé 3 roky (podľa toho, čo nastane skôr). obmedzili rast sociálnych platieb. Okrem toho odmeňovanie zamestnancov verejného sektora bolo nižšie, ako sa predpokladalo. Štátne investície boli nakoniec nižšie, ako sa predpokladalo, v dôsledku pomalšieho čerpania fondov EÚ, ako sa plánovalo. Celkovo bol pomer výdavkov k HDP o 1,5 percentuálneho bodu nižší, ako sa plánovalo v novembri 2006. Pokiaľ ide o príjmy, príjmy z nepriamych daní a sociálnych príspevkov boli vyššie, ako sa očakávalo v novembri 2006, najmä vďaka oveľa vyššej zamestnanosti a rastu miezd. Tieto pozitívne prekvapenia vyvážila nižšia výkonnosť iných príjmových položiek (priame dane z dôvodu zvýšenia daňových pásiem). Celkovo to viedlo k tomu, že pomer príjmov mierne klesol pod plánovanú úroveň.[13]

Doposiaľ najúplnejšia a najosobitnejšia snaha o reformu výdavkov predložená v roku 2003 bola zameraná na znižovanie verejných výdavkov na sociálne zabezpečenie, administratívu a štátnu pomoc. Hausnerov plán okrem iného nahradil každoročnú indexáciu indexáciou, ktorá sa vykonáva potom, ako kumulovaná inflácia presiahne 5 %, alebo každé 3 roky (podľa toho, čo nastane skôr).

3. Prognózy deficitu na rok 2008-2009 a ďalšie obdobia

Podľa predpovede útvarov Komisie z jari 2008 sa očakáva, že celkový deficit verejných financií sa zvýši na 2,5 % HDP v súlade s cieľom v konvergenčnom programe z marca 2008. Očakáva sa, že HDP sa zvýši o 5,3 % a 5 % v roku 2008 resp. v roku 2009. Útvary Komisie predpokladajú, že osobná spotreba sa zrýchli v roku 2008 na 5,6 % a bude ju sprevádzať zníženie sociálnych príspevkov a následne sa v roku 2009 zníži na 4,7 % v dôsledku zhoršenia vonkajšieho prostredia, ktoré negatívne ovplyvní dôveru zákazníkov.

Narastajúci celkový deficit verejných financií vyplýva z rozpočtu Poľska na rok 2008, ktorý je zameraný na zhoršovanie salda verejných financií (nie ESA95) o takmer 0,8 % HDP v roku 2008 v porovnaní s výsledkom v roku 2007 v dôsledku niekoľkých opatrení zvyšujúcich deficit, ktoré boli prijaté pred parlamentnými voľbami v októbri 2007. Väčšina z nich zníži verejné príjmy: druhé zníženie sociálnych príspevkov a úľava na dani z príjmu fyzických osôb pre rodiny. Na strane výdavkov, rozpočet na rok 2008 predpokladá vyššie verejné investície a obnovuje veľkorysú (inflácia plus rast miezd) každoročnú indexáciu dôchodkov a invalidných príspevkov. Opatrenia zvyšujúce deficit budú čiastočne vyvážené lepším dodržiavaním daňových predpisov, vyššími zdaniteľnými príjmami a zvýšením spotrebnej dane v súvislosti s daňovou harmonizáciou s EÚ.

Podľa predpovede Komisie z jari 2008, ktorá vychádza z predpokladu nezmenenej politiky, sa v roku 2009 očakáva mierne zvýšenie celkového deficitu verejných financií na 2,6 % HDP. Konvergenčný program z marca 2008, ktorý predpokladá vykonanie niektorých opatrení znižujúcich deficit, ktoré ešte treba spresniť, predpokladá celkový deficit verejných financií vo výške 2,0 % HDP.

V jarnej predpovedi sa predpokladá, že sa štrukturálny deficit zvýši približne o 0,25 percentuálneho bodu HDP v roku 2008, ale následne sa zníži o ⅓ percentuálneho bodu v roku 2009, čo vyplýva zo zlepšenia na trhu práce stimulovaného znížením daňového zaťaženia Zdá sa, že existuje mimoriadne vysoký potenciál znižovania tieňovej ekonomiky a povzbudenia pracovnej činnosti v Poľsku, ako naznačuje podstatný rozdiel medzi registrovanou mierou nezamestnanosti a mierou nezamestnanosti podľa prieskumov pracovnej sily (na začiatku roka 2008 okolo 3 percentuálnych bodov). Poľsko má okrem toho jednu z najnižších mier zamestnanosti v EÚ (63,5 % v porovnaní s takmer 71 % v EÚ v druhej polovici roka 2007), a to najmä ľudí nad 55 rokov. Okrem toho prudší nárast príjmov zo zdanenia príjmov právnických osôb a malých podnikov v ostatných rokoch v Poľsku sa môže čiastočne vysvetliť lepším dodržiavaním daňovej disciplíny po znížení pôvodne vysokých daňových sadzieb. .[14]

Zdá sa, že existuje mimoriadne vysoký potenciál znižovania tieňovej ekonomiky a povzbudenia pracovnej činnosti v Poľsku, ako naznačuje podstatný rozdiel medzi registrovanou mierou nezamestnanosti a mierou nezamestnanosti podľa prieskumov pracovnej sily (na začiatku roka 2008 okolo 3 percentuálnych bodov). Poľsko má okrem toho jednu z najnižších mier zamestnanosti v EÚ (63,5 % v porovnaní s takmer 71 % v EÚ v druhej polovici roka 2007), a to najmä ľudí nad 55 rokov. Okrem toho prudší nárast príjmov zo zdanenia príjmov právnických osôb a malých podnikov v ostatných rokoch v Poľsku sa môže čiastočne vysvetliť lepším dodržiavaním daňovej disciplíny po znížení pôvodne vysokých daňových sadzieb.

Hlavným cieľom rozpočtovej stratégie uvedenej v konvergenčnom programe z marca 2008 je dosiahnuť strednodobý cieľ, štrukturálny deficit 1 % HDP do roku 2011, t.j. jeden rok po ukončení programového obdobia. Rozpočtová úprava je založená na výdavkoch a odkladá sa na roky 2009 a 2010.

4. Vývoj dlhu a jeho prognózy

Od dosiahnutia maxima 47,6 % HDP v roku 2006 začal pomer dlhu klesať. Významné zníženie dlhu sa dosiahlo v roku 2007, keď sa pomer znížil o takmer 2,5 percentuálneho bodu na 45,2 % HDP a to najmä vďaka vysokému rastu nominálneho HDP, ale aj vďaka zhodnoteniu zlotého. Podľa predpovedí z jari 2008 na základe nezmenenej politiky sa predpokladá, že hrubý verejný dlh bude tento rok klesať pomalšie až na hodnotu okolo 44 % HDP v roku 2009.

5. Závery

Deficit verejných financií sa znížil zo 6,3 % HDP v roku 2003 na 2,0 % v roku 2007, pod referenčnú hodnotu 3 % HDP. Zníženie deficitu v roku 2007 odzrkadľovalo najmä vyšší hospodársky rast, ktorý spolu s obmedzením výdavkov (čiastočne z dôvodu neuskutočnenia všetkých investičných plánov) znížil pomer výdavkov v porovnaní s rozpočtovými plánmi. Pomer príjmov sa priblížil k cieľu vďaka neočakávaným príjmom z priaznivých hospodárskych podmienok vyvážených znížením priamej dane a nízkou výkonnosťou ostatných príjmových kategórií. Štrukturálne saldo (t.j. cyklicky upravené saldo bez jednorazových a iných dočasných opatrení) sa zlepšilo o takmer 1,5 percentuálneho bodu HDP, čím sa prekročilo fiškálne úsilie dosiahnuť zlepšenie minimálne o 0,5 percentuálneho bodu odporúčané Radou. Podľa predpovedí Komisie z jari 2008 sa očakáva, že hlavný deficit sa zvýši na 2,5 % HDP v roku 2008 a za predpokladu nezmenenej politiky na 2,6 % v roku 2009. Z týchto skutočností vyplýva, že deficit sa podarilo dôveryhodným a udržateľným spôsobom znížiť pod hranicu 3 % HDP.

Celkový hrubý verejný dlh sa znížil z 47,6 % HDP v roku 2006 na 45,4 % v roku 2007, čo je pod referenčnou hodnotou 60 % HDP. Podľa predpovede útvarov Komisie z jari 2008 sa očakáva, že pomer dlhu bude naďalej klesať na takmer 44 % HDP do roku 2009 (na základe predpokladu nezmenenej politiky).

Z celkového hodnotenia vyplýva, že nadmerný deficit bol v Poľsku odstránený. Komisia preto odporúča Rade, aby svoje rozhodnutie o existencii nadmerného deficitu v Poľsku zrušila.

Tabuľka 2: Vývoj rozpočtu, 2003-2009

% HDP, pokiaľ sa neuvádza inak|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009|

||||||KOM|KP (2)|KOM (3)|KP (2)|

Celkové saldo verejných financií|−6,3|−5,7|−4,3|−3,8|−2,0|−2,5|−2,5|−2,6|−2,0|

Celkové príjmy|38,4|36,9|39,0|40,0|40,4|40,1|40,0|39,7|39,2|

Celkové výdavky|44,6|42,6|43,3|43,8|42,4|42,6|42,5|42,3|41,2|

Z toho::|− úrokové výdavky|3 , 0|2 , 8|2 , 8|2 , 7|2 , 6|2 , 7|2 , 3|2 , 7|2 , 3|

–-tvorba hrubého fix. kapitálu|3v3|3 , 4|3 , 4|3 , 9|4.1|4 , 5|5.2|4 , 8|5 , 0|

Primárne saldo|−3 , 3|−2 , 9|−1 , 5|−1 , 1|0 , 6|0 , 2|−0 , 2|0 , 1|0 , 3|

Jednorazové a dočasné opatrenia|0v0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|

Štrukturálne saldo (1)|−5 , 9|−5 , 9|−4 , 2|−4 , 0|−2 , 5|−2 , 7|−2 , 8|−2 , 3|−1 , 9|

Štrukturálne primárne saldo (1)|−2,9|−3,1|−1,4|−1,3|0,1|0,0|−0,5|0,3|0,4|

Pm rast reálneho HDP (%)|3 , 9|5 , 3|3 , 6|6 , 2|6 , 5|5 , 3|5 , 5|5 , 0|5 , 0|

Pm produkčná medzera|−1 , 0|0 , 4|−0 , 4|0 , 6|1 , 2|0 , 5|0 , 7|−0 , 7|−0 , 2|

(1) Cyklicky upravené (primárne) saldo s výnimkou jednorazových a dočasných opatrení.(2) Cyklicky upravené a štrukturálne saldá a produkčné medzery podľa programu, ktoré vypočítali útvary Komisie na základe informácií uvedených v programe.(3) Za predpokladu nezmenenej politiky.Zdroj: Predpoveď útvarov Komisie na jar 2008 (KOM) a aktualizovaný konvergenčný program (KP) z marca 2008.|

Odporúčanie pre

ROZHODNUTIE RADY,

ktorým sa ruší rozhodnutie 2005/183/ES o existencii nadmerného deficitu v Poľsku

RADA EURÓPSKEJ ÚNIE,

so zreteľom na Zmluvu o založení Európskeho spoločenstva, a najmä na jej článok 104 ods. 12,

so zreteľom na odporúčanie Komisie,

keďže:

(1) Rozhodnutím Rady 2005/183/ES z 5. júla 2004 Ú. v. EÚ L 62, 9.3.2005, s. 18. sa na základe odporúčania Komisie v súlade s článkom 104 ods. 6 Zmluvy rozhodlo, že v Poľsku existoval nadmerný deficit. Rada poukázala na to, že celkový deficit verejných financií bol v roku 2003 na úrovni 4,1 % HDP, čo je nad úrovňou referenčnej hodnoty 3 % HDP stanovenej v Zmluve, zatiaľ čo všeobecný hrubý dlh zostal na úrovni 45,4 % HDP, čo je značne pod úrovňou referenčnej hodnoty 60 % HDP stanovenej v Zmluve. V rozhodnutí Rady sa uviedlo, že údaje o deficitoch a dlhu by sa mali upraviť smerom nahor, ak sa kapitalizačné dôchodkové systémy vylúčia zo sektora verejnej správy v súlade s rozhodnutím Eurostatu o klasifikácii kapitalizačných dôchodkových systémov Pozri tlačovú správu Eurostatu č. 30/2004 z 2. marca 2004 a č. 117/2004 z 23. septembra 2004. .[15][16]

Ú. v. EÚ L 62, 9.3.2005, s. 18.

Pozri tlačovú správu Eurostatu č. 30/2004 z 2. marca 2004 a č. 117/2004 z 23. septembra 2004.

(2) Dňa 5. júla 2004 v súlade s článkom 104 ods. 7 Zmluvy a článkom 3 ods. 4 nariadenia Rady (ES) č. 1467/97 zo 7. júla 1997 o urýchľovaní a objasňovaní vykonania postupu pri nadmernom schodku Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. Nariadenie zmenené a doplnené nariadením (ES) č. 1056/2005 (Ú. v. EÚ L 174, 7.7. 2005, s. 5). Rada na základe odporúčania Komisie vydala odporúčanie, ktoré bolo adresované Poľsku s cieľom odstrániť nadmerný deficit najneskôr do konca roku 2007. Odporúčanie bolo uverejnené.[17]

Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. Nariadenie zmenené a doplnené nariadením (ES) č. 1056/2005 (Ú. v. EÚ L 174, 7.7. 2005, s. 5).

(3) Dňa 28. novembra 2006 Rada na základe odporúčania Komisie rozhodla podľa článku 104 ods. 8, že opatrenia, ktoré prijali poľské orgány, boli neprimerané Ú. v. EÚ L 414, 30.12.2006, s. 81. . Dňa 27. februára 2007 Rada vydala nové odporúčanie podľa článku 104 ods. 7, v ktorom potvrdila, že konečným termínom pre nápravu je rok 2007. Odporúčanie bolo uverejnené.[18]

Ú. v. EÚ L 414, 30.12.2006, s. 81.

(4) V súlade s článkom 104 ods. 12 Zmluvy sa rozhodnutie Rady o existencii nadmerného deficitu má zrušiť, ak sa podľa názoru Rady v príslušnom členskom štáte nadmerný deficit odstráni.

(5) V súlade s Protokolom o postupe pri nadmernom deficite, ktorý je prílohou k Zmluve, Komisia poskytne údaje na uplatňovanie postupu. V rámci uplatňovania uvedeného protokolu musia členské štáty oznamovať údaje o verejnom dlhu a o deficite verejných financií, ako aj o iných súvisiacich ukazovateľoch dvakrát ročne, a to pred 1. aprílom a pred 1. októbrom, v súlade s článkom 4 nariadenia Rady (ES) č. 3605/93 z 22. novembra 1993 o uplatňovaní Protokolu o postupe pri nadmernom schodku, ktorý tvorí prílohu Zmluvy o založení Európskeho spoločenstva Ú. v. ES L 332, 31.12.1993, s. 7. Nariadenie naposledy zmenené a doplnené nariadením (ES) č. 2103/2005 (Ú. v. EÚ L 337, 22.12.2005, s. 1). .[19]

Ú. v. ES L 332, 31.12.1993, s. 7. Nariadenie naposledy zmenené a doplnené nariadením (ES) č. 2103/2005 (Ú. v. EÚ L 337, 22.12.2005, s. 1).

(6) Na základe údajov, ktoré poskytla Komisia (Eurostat) v súlade s článkom 8g ods. 1 nariadenia (ES) č. 3605/93 na základe oznámenia Poľska pred 1. aprílom 2008, a na základe predpovede útvarov Komisie z jari 2008 sú oprávnené tieto závery:

– Deficit verejných financií sa znížil z 3,8 % HDP v roku 2006 na 2,0 % HDP v roku 2007, pod referenčnú hodnotu 3 % HDP. Táto hodnota je porovnateľná s cieľovou hodnotou 3,4 % HDP stanovenou v aktualizácii konvergenčného programu z novembra 2006;

– oveľa lepší deficit verejných financií v roku 2007 v porovnaní s cieľovou hodnotou bol podporený vyšším rastom reálneho HDP, ako sa predpokladalo v konvergenčnom programe z novembra 2006. Okrem toho v súvislosti s HDP vláda minula menej na sociálne platby (z dôvodu nedostatočnej indexácie v roku 2007), dotácie, investície a odmeňovanie zamestnancov. Celkové výdavky boli o 1,5 percentuálneho bodu nižšie, ako sa plánovalo v konvergenčnom programe z novembra 2006. Zlepšenie štrukturálneho salda (t.j. cyklicky upraveného salda bez jednorazových a iných dočasných opatrení) sa v roku 2007 odhaduje na 1,5 % HDP;

– s nižším rastom HDP ako v roku 2007 sa podľa predpovedí z jari 2008 očakáva, že sa deficit v roku 2008 zvýši na 2,5 % HDP, ale ostane pod referenčnou hodnotou, najmä vďaka zníženiu sociálnych dávok, úľave na dani z príjmu fyzických osôb a zvýšeniu sociálnych platieb spolu s vyššími investíciami. Toto je v súlade s oficiálnym deficitom stanoveným v aktualizovanom konvergenčnom programe z marca 2008. V jarnej predpovedi sa na rok 2009 predpovedá, že deficit sa značne stabilizuje na základe nezmenenej politiky. Toto signalizuje, že sa deficit znížil pod referenčnú hodnotu 3 % HDP dôveryhodným a udržateľným spôsobom;

– očakáva sa, že štrukturálne saldo sa v roku 2008 zníži o približne 0,25 percentuálneho bodu HDP a za predpokladu nezmenenej politiky sa zníži približne o ⅓ percentuálneho bodu v roku 2009. Treba to posudzovať v súvislosti s potrebou napredovať smerom k splneniu strednodobého rozpočtového cieľa, ktorým je v prípade Poľska štrukturálny deficit vo výške 1 % HDP;

– verejná zadlženosť klesla zo 47,6 % HDP v roku 2006 na 45,2 % v roku 2007. Podľa predpovedí z jari 2008 sa očakáva, že pomer dlhu zostane značne pod prahovou úrovňou 60 % HDP a do konca roka 2009 klesne na takmer 44 % HDP.

(7) Podľa názoru Rady bol nadmerný deficit v Poľsku odstránený, a preto je potrebné zrušiť rozhodnutie 2005/183/ES.

PRIJALA TOTO ROZHODNUTIE:

Článok 1

Z celkového hodnotenia vyplýva, že sa nadmerný deficit v Poľsku odstránil.

Článok 2

Rozhodnutie 2005/183/ES sa týmto zrušuje.

Článok 3

Toto rozhodnutie je určené Poľskej republike.

V Bruseli

Za Radu

predseda

[1] Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. Nariadenie zmenené a doplnené nariadením (ES) č. 1056/2005 (Ú. v. EÚ L 174, 7.7. 2005, s. 5).

[2] Ú. v. ES L 332, 31.12.1993, s. 7. Nariadenie naposledy zmenené a doplnené nariadením (ES) č. 2103/2005 (Ú. v. EÚ L 337, 22.12.2005, s. 1).

[3] Najnovšie oznámenie Poľska je k dispozícii na stránke: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal?_pageid=2373,58110711&_schema=portal.

[4] SEK(2004) 826

[5] Ú. v. EÚ L 62, 9.3.2005, s. 18.

[6] Všetky dokumenty týkajúce sa postupu pri nadmernom deficite v prípade Poľska sa nachádzajú na tejto webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

[7] Ú. v. EÚ L 414, 30.12.2006, s. 81.

[8] Rada vo svojom odporúčaní vychádzala z aktualizovaného konvergenčného programu z novembra 2006, v ktorom cieľový deficit na rok 2007 predstavuje 3,4 % HDP a ktorý „predpokladá, že Komisia a Rada by na účely zrušenia rozhodnutia o existencii nadmerného schodku na základe článku 104 ods. 12 mohli, ako sa ustanovuje v článku 2 ods. 7 nariadenia Rady (ES) č. 1467/97, zohľadniť rozpočtové náklady na dôchodkovú reformu z roku 1999 (v roku 2007 to predstavovalo asi 2 % HDP) na základe lineárne degresívnej stupnice, čo v roku 2007 predstavuje 60 %. Rada pripomína, že keby Poľsko chcelo využiť toto ustanovenie, jeho schodok by mal podstatne a nepretržite klesať a dosiahnuť úroveň, ktorá sa približuje referenčnej hodnote. Keďže v období rokov 2004 – 2006 schodok podstatne a nepretržite klesal, možnosť uplatniť toto ustanovenie na Poľsko závisí od schodku v roku 2007 a od výhľadu na nasledujúce obdobie .“

[9] SEK(2007) 1543 v konečnom znení

[10] Tlačová správa Eurostatu č. 54 z 18. apríla 2008.

[11] Po zverejnení prvého výsledku v jarnom oznámení sú pomery deficitu zvyčajne revidované smerom nahor alebo smerom nadol. Celkovo sú pre členské štáty EÚ revízie zvyčajne relatívne malé a v priemere sa len nepodstatne odchyľujú od nuly. Vzhľadom na rozdiel medzi súčasným oznámeným deficitom za rok 2007 a referenčnou hodnotou pre deficit je málo pravdepodobné, že by potenciálne budúce revízie štátnych účtov zvýšili pomer deficitu za rok 2007 nad úroveň prevyšujúcu 3 % HDP.

[12] Podľa článku 2 ods. 7 nariadenia (ES) č. 1467/97 by rozhodnutie o zrušení rozhodnutia o existencii nadmerného deficitu malo zohľadňovať čisté náklady dôchodkovej reformy zavádzajúcej systém viacerých pilierov, ktorý obsahuje povinný, plne kapitalizačný pilier pre prípad, že sa deficit významne a nepretržite znižuje a dosahuje úroveň, ktorá sa približuje k referenčnej hodnote. Keďže deficit verejných financií za rok 2007 bol pod hranicou referenčnej hodnoty 3 %, neexistuje potreba zvažovať uplatnenie tohto článku.

[13] Doposiaľ najúplnejšia a najosobitnejšia snaha o reformu výdavkov predložená v roku 2003 bola zameraná na znižovanie verejných výdavkov na sociálne zabezpečenie, administratívu a štátnu pomoc. Hausnerov plán okrem iného nahradil každoročnú indexáciu indexáciou, ktorá sa vykonáva potom, ako kumulovaná inflácia presiahne 5 %, alebo každé 3 roky (podľa toho, čo nastane skôr).

[14] Zdá sa, že existuje mimoriadne vysoký potenciál znižovania tieňovej ekonomiky a povzbudenia pracovnej činnosti v Poľsku, ako naznačuje podstatný rozdiel medzi registrovanou mierou nezamestnanosti a mierou nezamestnanosti podľa prieskumov pracovnej sily (na začiatku roka 2008 okolo 3 percentuálnych bodov). Poľsko má okrem toho jednu z najnižších mier zamestnanosti v EÚ (63,5 % v porovnaní s takmer 71 % v EÚ v druhej polovici roka 2007), a to najmä ľudí nad 55 rokov. Okrem toho prudší nárast príjmov zo zdanenia príjmov právnických osôb a malých podnikov v ostatných rokoch v Poľsku sa môže čiastočne vysvetliť lepším dodržiavaním daňovej disciplíny po znížení pôvodne vysokých daňových sadzieb.

[15] Ú. v. EÚ L 62, 9.3.2005, s. 18.

[16] Pozri tlačovú správu Eurostatu č. 30/2004 z 2. marca 2004 a č. 117/2004 z 23. septembra 2004.

[17] Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. Nariadenie zmenené a doplnené nariadením (ES) č. 1056/2005 (Ú. v. EÚ L 174, 7.7. 2005, s. 5).

[18] Ú. v. EÚ L 414, 30.12.2006, s. 81.

[19] Ú. v. ES L 332, 31.12.1993, s. 7. Nariadenie naposledy zmenené a doplnené nariadením (ES) č. 2103/2005 (Ú. v. EÚ L 337, 22.12.2005, s. 1).

SL

(...PICT...)|KOMISIJA EVROPSKIH SKUPNOSTI|

Bruselj, 11.6.2008

SEC(2008) 2011 konč.

Priporočilo

ODLOČBA SVETA

o razveljavitvi Odločbe 2005/183/ES o obstoju čezmernega primanjkljaja na Poljskem

(predložila Komisija)

OBRAZLOŽITVENI MEMORANDUM

1. Ozadje

V členu 104 Pogodbe je določeno, da se morajo države članice izogibati čezmernemu primanjkljaju, ter je opredeljen postopek za njegovo odkrivanje in zmanjševanje. Postopek v zvezi s čezmernim primanjkljajem je natančneje določen v Uredbi Sveta (ES) št. 1467/97 o „pospešitvi in razjasnitvi izvajanja postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem“ UL L 209, 2.8.1997, str. 6. Uredba, kakor je bila spremenjena z Uredbo (ES) št. 1056/2005 (UL L 174, 7.7.2005, str. 5). , ki je del Pakta za stabilnost in rast. Komisija mora v skladu s členom 104(2) Pogodbe spremljati upoštevanje proračunske discipline na podlagi dveh meril, in sicer: (a) ali načrtovani ali dejanski javnofinančni primanjkljaj presega referenčno vrednost 3 % BDP (razen če se je delež primanjkljaja znatno in stalno zmanjševal in dosegel raven, ki je blizu referenčne vrednosti; oziroma če je preseganje referenčne vrednosti le izjemno in začasno, delež pa ostaja blizu referenčne vrednosti); in (b) ali javni dolg presega referenčno vrednost 60 % BDP (razen če se delež dolga ne znižuje zadosti in ne približuje dovolj hitro referenčni vrednosti).[1]

UL L 209, 2.8.1997, str. 6. Uredba, kakor je bila spremenjena z Uredbo (ES) št. 1056/2005 (UL L 174, 7.7.2005, str. 5).

V skladu s Protokolom o postopku v zvezi s čezmernim primanjkljajem, ki je priložen Pogodbi, Komisija zagotovi podatke za izvajanje tega postopka. Države članice morajo v okviru uporabe tega protokola v skladu s členom 4 Uredbe Sveta (ES) št. 3605/93 UL L 332, 31.12.1993, str. 7. Uredba, kakor je bila nazadnje spremenjena z Uredbo (ES) št. 2103/2005 (UL L 337, 22.12.2005, str. 1). , Najnovejše obvestilo Poljske je na voljo na spletni strani: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . , dvakrat na leto sporočiti podatke o javnofinančnih primanjkljajih in dolgu ter drugih povezanih spremenljivkah, in sicer pred 1. aprilom in 1. oktobrom. Kot je pojasnjeno v spodnjem okviru, je bila Poljska med državami, ki so bile deležne prednosti prehodnega obdobja za izvajanje odločitve Eurostata z dne 2. marca 2004 o razvrstitvi naložbenih pokojninskih sistemov in je zato do marca 2007 sporočala zneske primanjkljaja in dolga brez neto stroškov pokojninske reforme iz leta 1999 (ki trenutno znašajo približno 2 % BDP letno). Od takrat se zneski primanjkljaja in dolga sporočajo v skladu z odločitvijo Eurostata. Če ni izrecno navedeno, so vse številke v tem dokumentu v skladu z odločitvijo Eurostata.[2][3]

UL L 332, 31.12.1993, str. 7. Uredba, kakor je bila nazadnje spremenjena z Uredbo (ES) št. 2103/2005 (UL L 337, 22.12.2005, str. 1).

Najnovejše obvestilo Poljske je na voljo na spletni strani:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

Okvir: Razvrstitev pokojninskih sistemov

Običajno v pokojninskem sistemu države obstajajo različni stebri, kot so na primer dokladni sistemi ali nenaložbeni in naložbeni sistemi; poleg tega lahko obstajajo tudi pokojninski sistemi z vnaprej določenimi prejemki ali pokojninski sistemi z vnaprej določenimi prispevki.

Če se pokojninski sistem razvršča v državni sektor, so prispevki, zbrani v okviru sistema, in prejemki, plačani v okviru sistema, javnofinančni prihodki in odhodki in prispevajo k javnofinančnemu saldu. Če se pokojninski sistem razvršča v sektor, ki ni državni sektor, njegovi prispevki in prejemki ne prispevajo k javnofinančnemu saldu. V računovodskih pravilih ESR95 je navedeno, da so pokojninski sistemi, ki se razvrščajo v okvir države, tisti sistemi, ki jih „izvaja, nadzoruje in financira država“.

Eurostat je 2. marca 2004 pojasnil, da naložbeni pokojninski sistemi z vnaprej določenimi prispevki ne izpolnjujejo teh meril, ker so pokojnine, ki se izplačajo v okviru takega sistema (i) odvisne predvsem od uspešnega delovanja finančnih trgov (tj. niso pod nadzorom države), in (ii) se financirajo iz rezerv, ki niso v ekonomski lasti države. Čeprav so obvezni ali z njimi upravlja država (na primer z njimi upravlja vladna agencija, ki je pristojna tudi za dokladni sistem) ali država jamči določeno minimalno pokojnino, se naložbeni pokojninski sistemi z vnaprej določenimi prispevki ne bi smeli razvrščati v okvir države (*).

Prehodno obdobje, ki se je izteklo spomladi 2007 (prvo obvestilo v letu 2007), je bilo odobreno zaradi izvajanja te odločitve (**).

(*) Sporočilo za javnost Eurostata št. 30/2004 z dne 2. marca 2004.

(**) Sporočilo za javnost Eurostata št. 117/2004 z dne 23. septembra 2004.

Komisija je 12. maja 2004 s sprejetjem poročila v skladu s členom 104(3) Pogodbe začela izvajati postopek v zvezi s čezmernim primanjkljajem za Poljsko na podlagi javnofinančnega primanjkljaja, ki je v letu 2003, znašal 4,1% BDP (brez stroškov pokojninske reforme) SEC(2004) 826. . Svet je 5. julija 2004 na priporočilo Komisije sklenil, da ima Poljska v skladu s členom 104(6) Pogodbe UL L 62, 9.3.2005, str. 18. čezmerni primanjkljaj. Svet je v svojem sklepu navedel, da bi bilo treba zneske primanjkljaja in dolga popraviti navzgor, če bi se naložbeni pokojninski sistemi zaradi odločitve Eurostata o razvrstitvi naložbenih pokojninskih sistemov izključili iz sektorja države v širšem smislu (glej okvir). Hkrati je Svet, tudi na podlagi priporočila Komisije, na Poljsko naslovil priporočila v skladu s členom 104(7) Pogodbe, naj čim prej in najpozneje do leta 2007 Vsi dokumenti, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem za Poljsko, so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. odpravi čezmerni javnofinančni primanjkljaj. Na priporočilo Komisije je Svet 28. novembra 2006 v skladu s členom 104(8) Pogodbe sklenil, da so dotedanji ukrepi poljskih organov neprimerni UL L 414, 30.12.2006, str. 81. . Svet je 27. februarja 2007 na podlagi priporočila Komisije v skladu s členom 104(7) Pogodbe izdal nova priporočila.[4][5][6][7]

SEC(2004) 826.

UL L 62, 9.3.2005, str. 18.

Vsi dokumenti, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem za Poljsko, so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

UL L 414, 30.12.2006, str. 81.

V svojem drugem priporočilu na podlagi člena 104(7) Pogodbe je Svet poljskim organom priporočil, naj odpravijo stanje čezmernega primanjkljaja do prvotnega roka, tj. do leta 2007, ter verodostojno in trajnostno zmanjšajo javnofinančni primanjkljaj in v ta namen zagotovijo izboljšanje strukturnega salda (tj. ciklično prilagojenega salda brez enkratnih in drugih začasnih ukrepov) za najmanj 0,5 odstotne točke BDP med letoma 2006 in 2007. Svet je poljskim organom kot rok za sprejetje učinkovitih ukrepov postavil 27. avgust 2007. Poleg tega je Svet Poljsko pozval, naj zagotovi, da se bo po zmanjšanju čezmernega primanjkljaja vzdrževala proračunska konsolidacija k srednjeročnemu cilju strukturnega primanjkljaja v višini 1 % BDP.

Tabela 1: Prilagoditev, ki jo je odobril Svet 27. februarja 2007

% BDP, razen če ni navedeno drugače|2006|2007|

Javnofinančni saldoSprememba strukturnega saldaP.m.: realna rast BDP (%)|−3,95,4|primanjkljaj blizu 3 V tem priporočilu se Svet sklicuje na dopolnitev konvergenčnega programa iz novembra 2006, ki določuje primanjkljaj v višini 3,4 % BDP za leto 2007 in „predvideva, da lahko Komisija in Svet v skladu s členom 2(7) Uredbe (ES) št. 1467/97 za namene razveljavitve odločitve o obstoju čezmernega primanjkljaja v skladu s členom 104(12) Pogodbe v letu 2007 upoštevata stroške pokojninske reforme iz leta 1999 [ocenjene na okoli 2   % BDP leta 2007] za proračun na linearno degresivni osnovi v višini 60 %. Svet opozarja, da lahko Poljska izkoristi to določbo le, če se je primanjkljaj znatno in stalno zmanjševal in je dosegel raven blizu referenčne vrednosti. Ker se je primanjkljaj v obdobju 2004–2006 znatno in stalno zmanjševal, bosta rezultat in predvidevanja za leto 2007 odločilnega pomena pri odločitvi o tem, ali se ta določba lahko uporablja za Poljsko.“V tem priporočilu se Svet sklicuje na dopolnitev konvergenčnega programa iz novembra 2006, ki določuje primanjkljaj v višini 3,4 % BDP za leto 2007 in „predvideva, da lahko Komisija in Svet v skladu s členom 2(7) Uredbe (ES) št. 1467/97 za namene razveljavitve odločitve o obstoju čezmernega primanjkljaja v skladu s členom 104(12) Pogodbe v letu 2007 upoštevata stroške pokojninske reforme iz leta 1999 [ocenjene na okoli 2   % BDP leta 2007] za proračun na linearno degresivni osnovi v višini 60 %. Svet opozarja, da lahko Poljska izkoristi to določbo le, če se je primanjkljaj znatno in stalno zmanjševal in je dosegel raven blizu referenčne vrednosti. Ker se je primanjkljaj v obdobju 2004–2006 znatno in stalno zmanjševal, bosta rezultat in predvidevanja za leto 2007 odločilnega pomena pri odločitvi o tem, ali se ta določba lahko uporablja za Poljsko.“vsaj +0,55,1|

Opomba : Strukturni saldo = ciklično prilagojeni saldo brez enkratnih in drugih začasnih ukrepov.

Vir : Priporočilo Sveta na podlagi člena 104(7) Pogodbe in, kar zadeva realno rast BDP, mnenje Sveta o posodobitvi konvergenčnega programa iz novembra 2006, oba sprejeta 27. februarja 2007.

Komisija je 20. novembra 2007, tj. po izteku roka za sprejetje ukrepov iz priporočila Sveta, sprejela sporočilo Svetu, v katerem je sklenila, da so bili ukrepi, ki jih je Poljska sprejela v odgovor na priporočilo Sveta, skladni s priporočilom. Medtem ko je Komisija izrazila zaskrbljenost glede trajnosti zmanjšanja čezmernega primanjkljaja v letih 2008 in 2009, v okviru postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem na tej stopnji niso bili priporočeni nadaljnji ukrepi SEC(2007) 1543. . Svet se je na seji 4. decembra 2007 strinjal s to oceno. Komisija in Svet sta pozvala poljske organe, naj čim prej predložijo posodobljen konvergenčni program, kjer bo opisana srednjeročna strategija za celotno legislaturo, ki bo skladna s trajnim zmanjšanjem čezmernega primanjkljaja in nadaljnjim doseganjem srednjeročnega cilja. Nov program je bil predložen konec marca 2008. Komisija je sprejela priporočilo za mnenje Sveta o tem programu skupaj s svojim priporočilom za odločbo Sveta.[9]

SEC(2007) 1543.

V skladu s členom 104(12) Pogodbe je treba odločbo Sveta o obstoju čezmernega primanjkljaja na podlagi priporočila Komisije razveljaviti, če se je čezmerni primanjkljaj v zadevni državi članici po mnenju Sveta ustrezno zmanjšal.

2. Zadnja gibanja primanjkljaja

Odkar je dosegel najvišjo vrednost 6,3 % BDP v letu 2003, se je javnofinančni primanjkljaj v povprečju zmanjšal za več kot 1 odstotno točko letno in je na podlagi podatkov, ki jih je zagotovila Komisija (Eurostat) po obvestilu Poljske pred aprilom 2008 Sporočilo za javnost Eurostata št. 54 z dne 18. aprila 2008. , Deleži primanjkljaja se običajno popravijo – navzgor ali navzdol – po objavi prvega rezultata v spomladanskem obvestilu. Za države članice EU kot celoto so ti popravki ponavadi sorazmerno majhni in v povprečju ne odstopajo veliko od vrednosti nič. Glede na razliko med zdaj sporočenim primanjkljajem za leto 2007 in referenčno vrednostjo primanjkljaja je malo verjetno, da bi morebitni prihodnji popravki javnih financ delež primanjkljaja iz leta 2007 dvignili nad stopnjo 3 % BDP. , V skladu s členom 2(7) Uredbe (ES) št. 1467/97 bi morala odločba o razveljavitvi odločbe o obstoju čezmernega primanjkljaja upoštevati neto stroške pokojninske reforme, s katero je bil uveden večstebrni sistem, ki vključuje obvezen sistem, ki je v celoti naložben, če se je primanjkljaj znatno in stalno zmanjševal in je dosegel raven blizu referenčne vrednosti. Od leta 2007 je javnofinančni primanjkljaj pod referenčno vrednostjo 3 % in uporaba tega člena ni potrebna. , leta 2007 dosegel 2 % BDP. Rezultati so bili na splošno boljši od pričakovanih zaradi presenetljivo pozitivne rasti, katere posledica so bili izjemni prihodki, in dejstva, da odhodki niso bili izvedeni v načrtovanem obsegu.[10][11][12]

Sporočilo za javnost Eurostata št. 54 z dne 18. aprila 2008.

Deleži primanjkljaja se običajno popravijo – navzgor ali navzdol – po objavi prvega rezultata v spomladanskem obvestilu. Za države članice EU kot celoto so ti popravki ponavadi sorazmerno majhni in v povprečju ne odstopajo veliko od vrednosti nič. Glede na razliko med zdaj sporočenim primanjkljajem za leto 2007 in referenčno vrednostjo primanjkljaja je malo verjetno, da bi morebitni prihodnji popravki javnih financ delež primanjkljaja iz leta 2007 dvignili nad stopnjo 3 % BDP.

V skladu s členom 2(7) Uredbe (ES) št. 1467/97 bi morala odločba o razveljavitvi odločbe o obstoju čezmernega primanjkljaja upoštevati neto stroške pokojninske reforme, s katero je bil uveden večstebrni sistem, ki vključuje obvezen sistem, ki je v celoti naložben, če se je primanjkljaj znatno in stalno zmanjševal in je dosegel raven blizu referenčne vrednosti. Od leta 2007 je javnofinančni primanjkljaj pod referenčno vrednostjo 3 % in uporaba tega člena ni potrebna.

Izid javnofinančnega primanjkljaja v letu 2007 je bil 2,0 % BDP za razliko od 3,4 %, predvidenega v konvergenčnem programu iz novembra 2006. Glavni razlog je bila realna in nominalna rast BDP, ki je bila precej višja od pričakovane v novembru 2006, vendar so bili tudi odhodki omejeni. Zlasti je visoka donosnost podjetij omogočila omejitev rasti subvencij, hitro zmanjšanje brezposelnosti in neustrezna indeksacija, ki se je izvajala s Hausnerjevim načrtom Najbolj celovit in specifičen poskus reforme v zvezi z odhodki do sedaj, ki je bil predlagan leta 2003 in katerega namen je bil zmanjšati javno porabo na področju socialne zaščite, javne uprave in državnih pomoči. Hausnerjev načrt je med drugim nadomestil letno indeksacijo z indeksacijo po tem, ko skupna inflacija preseže 5 %, ali z indeksacijo vsaka tri leta (kar koli je prej). , pa sta zmanjšala rast na področju socialnih transferjev. Poleg tega so bile plače v javnem sektorju nižje od načrtovanih. In končno, javne naložbe so bile nižje od pričakovanih, ker je bilo črpanje sredstev EU počasnejše od načrtovanega. Na splošno je bil delež odhodkov v razmerju do BDP za 1,5 odstotne točke nižji, kot je bilo predvideno novembra 2006. Na strani prihodkov so bili prihodki iz posrednega obdavčenja in socialnih prispevkov boljši, kot je bilo pričakovano novembra 2006, predvsem zaradi veliko višje rasti zaposlovanja in plač. Ta pozitivna presenečenja so se izravnala s slabšimi rezultati, zabeleženimi pri drugih postavkah prihodkov (npr. pri neposrednih davkih zaradi povišanja davčne osnove). To je povzročilo nekoliko manjši delež prihodkov od načrtovanega.[13]

Najbolj celovit in specifičen poskus reforme v zvezi z odhodki do sedaj, ki je bil predlagan leta 2003 in katerega namen je bil zmanjšati javno porabo na področju socialne zaščite, javne uprave in državnih pomoči. Hausnerjev načrt je med drugim nadomestil letno indeksacijo z indeksacijo po tem, ko skupna inflacija preseže 5 %, ali z indeksacijo vsaka tri leta (kar koli je prej).

3. Projekcije primanjkljaja za obdobje 2008–2009 in pozneje

Spomladanska napoved služb Komisije za leto 2008 napoveduje, da se bo v letu 2008 javnofinančni primanjkljaj povečal na 2,5 % BDP, kar je v skladu s ciljem v konvergenčnem programu iz marca 2008. Za BDP se pričakuje, da se bo v letu 2008 povečal za 5,3 %, v letu 2009 pa za 5 %. Službe Komisije predvidevajo, da se bo zasebna poraba v letu 2008 povečala na 5,6 %, kar bodo podprla znižanja socialnih prispevkov, v letu 2009 pa se bo zaradi poslabšanja zunanjega okolja, ki bo negativno vplivalo na zaupanje potrošnikov, zmanjšala na 4,7 %.

Povečanje javnofinančnega primanjkljaja izhaja iz proračuna Poljske za leto 2008, ki načrtuje poslabšanje osrednjega državnega salda (ne ESR95) za približno 0,8 % BDP leta 2008 za razliko od izida v letu 2007 zaradi številnih ukrepov za povečanje primanjkljaja, sprejetih pred parlamentarnimi volitvami oktobra 2007. Večina teh ukrepov bo zmanjšala javnofinančne prihodke (npr. drugo znižanje socialnih prispevkov in uvedba davčnih olajšav za družine). Na strani odhodkov proračun za leto 2008 predvideva višje javne naložbe ter ponovno vzpostavlja ugodno (inflacija plus rast plač) letno indeksacijo pokojnin in invalidnin. Ukrepi za povečanje primanjkljaja se bodo delno izravnali z večjim spoštovanjem davčnih predpisov, višje obdavčljivim dobičkom in zvišanjem trošarin, povezanim z davčnim usklajevanjem EU.

Na podlagi spomladanske napovedi Komisije za leto 2008 se pričakuje, da se bo leta 2009 delež javnofinančnega primanjkljaja nekoliko povečal na 2,6 % BDP, pod pogojem, da se politika ne bo spremenila. Glede na konvergenčni program iz marca 2008, ki predvideva izvajanje nekaterih ukrepov za zmanjšanja primanjkljaja, ki jih je še treba opredeliti, naj bi javnofinančni primanjkljaj znašal 2,0 % BDP.

V spomladanski napovedi je predvideno, da se bo strukturni primanjkljaj v letu 2008 povečal za približno četrtino odstotne točke BDP, v letu 2009 pa zmanjšal za približno tretjino odstotne točke, kar bo posledica izboljšanja na trgu dela, ki ga bo spodbudilo zmanjšanje davčne obremenitve Zdi se, da obstaja zelo velika možnost za zmanjšanje sive ekonomije in spodbuditev delovne aktivnosti na Poljskem, na kar kaže znatna razlika med registrirano stopnjo brezposelnosti in stopnjo brezposelnosti iz raziskav o delovni moči (približno 3 odstotne točke v začetku leta 2008). Poleg tega ima Poljska eno izmed najnižjih stopenj aktivnosti v EU (63,5 % v primerjavi s skoraj 71 % v EU v drugi polovici leta 2007), zlasti pri prebivalstvu, starejšemu od 55 let. Prav tako je tudi močno povečanje davčnih prihodkov od dohodkov pravnih oseb in dohodnine zaposlenih v majhnih podjetjih v zadnjih letih na Poljskem delno mogoče pojasniti z boljšo skladnostjo po zmanjšanju prvotno visokih davčnih stopenj. . [14]

Zdi se, da obstaja zelo velika možnost za zmanjšanje sive ekonomije in spodbuditev delovne aktivnosti na Poljskem, na kar kaže znatna razlika med registrirano stopnjo brezposelnosti in stopnjo brezposelnosti iz raziskav o delovni moči (približno 3 odstotne točke v začetku leta 2008). Poleg tega ima Poljska eno izmed najnižjih stopenj aktivnosti v EU (63,5 % v primerjavi s skoraj 71 % v EU v drugi polovici leta 2007), zlasti pri prebivalstvu, starejšemu od 55 let. Prav tako je tudi močno povečanje davčnih prihodkov od dohodkov pravnih oseb in dohodnine zaposlenih v majhnih podjetjih v zadnjih letih na Poljskem delno mogoče pojasniti z boljšo skladnostjo po zmanjšanju prvotno visokih davčnih stopenj.

Glavni cilj proračunske strategije iz konvergenčnega programa iz marca 2008 je doseči srednjeročni cilj strukturnega primanjkljaja v višini 1 % BDP do leta 2011, tj. eno leto po koncu programskega obdobja. Prilagoditev proračuna temelji na odhodkih, potekala pa bo v letih 2009 in 2010.

4. Gibanje in napoved dolga

Zdi se, da delež dolga po tem, ko je leta 2006 dosegel najvišjo vrednost 47,6 % BDP, upada. Znatno zmanjšanje dolga je bilo doseženo leta 2007, ko se je njegov delež zmanjšal za skoraj 2,5 odstotne točke na 45,2 % BDP, predvsem zaradi visoke nominalne rasti BDP, pa tudi zaradi povečane vrednosti zlota. Na podlagi spomladanske napovedi za leto 2008 se pričakuje, da se bo bruto dolg v letošnjem in prihodnjem letu zmanjševal počasneje na približno 44 % BDP v letu 2009, pod pogojem, da se politika ne bo spremenila.

5. Sklepi

Javnofinančni primanjkljaj se je zmanjšal s 6,3 % BDP leta 2003 na 2,0 % leta 2007, kar je pod referenčno vrednostjo 3 % BDP. Zmanjšanje primanjkljaja leta 2007 je odražalo predvsem višjo gospodarsko rast, ki je skupaj z omejitvijo izdatkov (delno zato, ker naložbeni načrti niso bili v celoti izvedeni) znižala delež izdatkov v primerjavi s proračunskim načrtom. Delež prihodkov se je približal ciljnemu, z izjemnimi prihodki zaradi ugodnih gospodarskih razmer, ki pa so se izravnali z znižanjem neposrednih davkov in slabšimi rezultati, zabeleženimi v drugih kategorijah prihodkov. Strukturni saldo, tj. ciklično prilagojeni saldo brez enkratnih in drugih začasnih ukrepov, se je izboljšal za približno 1,5 odstotne točke BDP, kar je precej nad fiskalnim prizadevanjem v višini najmanj 0,5 odstotne točke, ki ga je priporočil Svet. Glede na spomladansko napoved služb Komisije za leto 2008 se pričakuje, da se bo dejanski primanjkljaj leta 2008 povečal na 2,5 % BDP, ob nespremenjeni politiki pa naj bi leta 2009 znašal 2,6 % BDP. To kaže, da se je primanjkljaj verodostojno in trajnostno zmanjšal pod zgornjo mejo 3 % BDP.

Javnofinančni dolg se je zmanjšal s 47,6 % BDP leta 2006 na 45,4 % leta 2007, kar je pod referenčno vrednostjo 60 % BDP. Glede na spomladansko napoved služb Komisije za leto 2008 se pričakuje, da se bo delež dolga še naprej zmanjševal in bo leta 2009 znašal približno 44 % BDP (ob nespremenjeni politiki).

Iz celovite ocene sledi, da je čezmerni primanjkljaj na Poljskem odpravljen. V skladu s tem Komisija Svetu priporoča, naj razveljavi svojo odločbo o obstoju čezmernega primanjkljaja na Poljskem.

Tabela 2: Proračunski razvoj v obdobju 2003–2009

% BDP, razen če ni navedeno drugače|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009|

||||||COM|KP (2)|COM (3)|KP (2)|

Javnofinančni saldo|−6,3|−5,7|−4,3|−3,8|−2,0|−2,5|−2,5|−2,6|−2,0|

Skupaj prihodki|38,4|36,9|39,0|40,0|40,4|40,1|40,0|39,7|39,2|

Skupaj odhodki|44,6|42,6|43,3|43,8|42,4|42,6|42,5|42,3|41,2|

Od tega:|– odhodki za obresti|3,0|2,8|2,8|2,7|2,6|2,7|2,3|2,7|2,3|

– bruto investicije v osnovna sredstva|3,3|3,4|3,4|3,9|4,1|4,5|5,2|4,8|5,0|

Primarni saldo|−3,3|−2,9|−1,5|−1,1|0,6|0,2|−0,2|0,1|0,3|

Enkratni in začasni ukrepi|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|

Strukturni saldo (1)|−5,9|−5,9|−4,2|−4,0|−2,5|−2,7|−2,8|−2,3|−1,9|

Strukturni primarni saldo (1)|−2,9|−3,1|−1,4|−1,3|0,1|0,0|−0,5|0,3|0,4|

Pm realna rast BDP (%)|3,9|5,3|3,6|6,2|6,5|5,3|5,5|5,0|5,0|

Pm proizvodna vrzel|−1,0|0,4|−0,4|0,6|1,2|0,5|0,7|−0,7|−0,2|

(1) Ciklično prilagojeni (primarni) saldo brez enkratnih in začasnih ukrepov.(2) Ciklično prilagojeni saldo in strukturni saldo ter proizvodne vrzeli v skladu s programom, kot so jih izračunale službe Komisije na podlagi informacij v programu.(3) Ob nespremenjeni politiki.Vir: Spomladanska napoved služb Komisije za leto 2008 (COM) in posodobitev konvergenčnega programa iz marca 2008 (KP).|

Priporočilo

ODLOČBA SVETA

o razveljavitvi Odločbe 2005/183/ES o obstoju čezmernega primanjkljaja na Poljskem

SVET EVROPSKE UNIJE JE –

ob upoštevanju Pogodbe o ustanovitvi Evropske skupnosti in zlasti člena 104(12) Pogodbe,

ob upoštevanju priporočila Komisije,

ob upoštevanju naslednjega:

(1) Z Odločbo Sveta 2005/183/ES z dne 5. julija 2004 UL L 62, 9.3.2005, str. 18. je bilo po priporočilu Komisije v skladu s členom 104(6) Pogodbe odločeno, da na Poljskem obstaja čezmerni primanjkljaj. Svet je opozoril, da je bil javnofinančni primanjkljaj leta 2003 4,1 % BDP, kar je nad referenčno vrednostjo 3 % BDP iz Pogodbe, hkrati pa je bruto javnofinančni dolg znašal 45,4 % BDP, kar je pod referenčno vrednostjo 60 % BDP iz Pogodbe. Svet je v svojem sklepu navedel, da bi bilo treba zneske primanjkljaja in dolga popraviti navzgor, če bi se naložbeni pokojninski sistemi zaradi odločitve Eurostata o razvrstitvi naložbenih pokojninskih sistemov izključili iz sektorja države v širšem smislu Sporočili za javnost Eurostata št. 30/2004 z dne 2. marca 2004 in št. 117/2004 z dne 23. septembra 2004. .[15][16]

UL L 62, 9.3.2005, str. 18.

Sporočili za javnost Eurostata št. 30/2004 z dne 2. marca 2004 in št. 117/2004 z dne 23. septembra 2004.

(2) Svet je 5. julija 2004 v skladu s členom 104(7) Pogodbe in členom 3(4) Uredbe Sveta (ES) št. 1467/97 z dne 7. julija 1997 o pospešitvi in razjasnitvi izvajanja postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem UL L 209, 2.8.1997, str. 6. Uredba, kakor je bila spremenjena z Uredbo (ES) št. 1056/2005 (UL L 174, 7.7.2005, str. 5). po priporočilu Komisije na Poljsko naslovil priporočilo, v skladu s katerim mora Poljska odpraviti stanje čezmernega primanjkljaja najpozneje do konca leta 2007. Priporočilo je bilo objavljeno.[17]

UL L 209, 2.8.1997, str. 6. Uredba, kakor je bila spremenjena z Uredbo (ES) št. 1056/2005 (UL L 174, 7.7.2005, str. 5).

(3) Na priporočilo Komisije je Svet 28. novembra 2006 v skladu s členom 104(8) Pogodbe sklenil, da so dotedanji ukrepi poljskih organov neprimerni UL L 414, 30.12.2006, str. 81. . Svet je 27. februarja 2007 na priporočilo Komisije izdal novo priporočilo v skladu s členom 104(7) Pogodbe, v katerem je kot rok za zmanjšanje primanjkljaja potrdil leto 2007. Priporočilo je bilo objavljeno.[18]

UL L 414, 30.12.2006, str. 81.

(4) V skladu s členom 104(12) Pogodbe je treba odločbo Sveta o obstoju čezmernega primanjkljaja razveljaviti, če se je čezmerni primanjkljaj v zadevni državi članici po mnenju Sveta ustrezno zmanjšal.

(5) V skladu s Protokolom o postopku v zvezi s čezmernim primanjkljajem, ki je priložen Pogodbi, Komisija zagotovi podatke za izvajanje postopka. Države članice morajo v okviru uporabe tega protokola dvakrat na leto sporočiti podatke o javnofinančnem primanjkljaju in dolgu ter drugih s tem povezanih spremenljivkah, in sicer pred 1. aprilom in 1. oktobrom, v skladu s členom 4 Uredbe Sveta (ES) št. 3605/93 z dne 22. novembra 1993 o uporabi Protokola o postopku v zvezi s čezmernim primanjkljajem, ki je priloga k Pogodbi o ustanovitvi Evropske skupnosti UL L 332, 31.12.1993, str. 7. Uredba, kakor je bila nazadnje spremenjena z Uredbo (ES) št. 2103/2005 (UL L 337, 22.12.2005, str. 1). .[19]

UL L 332, 31.12.1993, str. 7. Uredba, kakor je bila nazadnje spremenjena z Uredbo (ES) št. 2103/2005 (UL L 337, 22.12.2005, str. 1).

(6) Na podlagi podatkov, ki jih je zagotovila Komisija (Eurostat) v skladu s členom 8g(1) Uredbe (ES) št. 3605/93 po sporočilu Poljske pred 1. aprilom 2008, in spomladanske napovedi služb Komisije za leto 2008 je ugotovljeno naslednje:

– javnofinančni primanjkljaj se je zmanjšal s 3,8 % BDP leta 2006 na 2,0 % BDP leta 2007, kar je pod referenčno vrednostjo 3 % BDP. To je primerljivo s ciljem 3,4 % BDP, zastavljenim v posodobljeni različici konvergenčnega programa iz novembra 2006;

– veliko boljši izid primanjkljaja leta 2007 v primerjavi s ciljnim je podpirala veliko višja realna rast BDP, kot je bila predvidena v konvergenčnem programu iz novembra 2007. Poleg tega je – v razmerju do BDP – država porabila manj za socialne transferje (zaradi neustrezne indeksacije v letu 2007), subvencije, naložbe in plače za zaposlene. Na splošno so bili skupni odhodki za 1,5 odstotne točke nižji od načrtovanih v konvergenčnem programu iz novembra 2006. Izboljšanje strukturnega salda (tj. ciklično prilagojenega salda brez enkratnih in drugih začasnih ukrepov) leta 2007 po ocenah znaša malo več kot 1,5 % BDP;

– na podlagi nižje rasti BDP kot v letu 2007 spomladanska napoved za leto 2008 napoveduje, da se bo primanjkljaj sicer povečal na 2,5 % BDP, vendar bo ostal pod referenčno vrednostjo, kar bodo povzročili predvsem znižanje socialnih prispevkov, davčne olajšave in povečanje socialnih transferjev skupaj z višjimi naložbami. Ti podatki ustrezajo uradnemu ciljnemu primanjkljaju, določenemu v posodobljeni različici konvergenčnega programa iz marca 2008. Za leto 2009 spomladanska napoved napoveduje, da se bo ob nespremenjeni politiki primanjkljaj bolj ali manj ustalil. To kaže, da se je primanjkljaj verodostojno in trajnostno zmanjšal pod referenčno vrednost 3 % BDP;

– vendar se bo strukturni saldo po napovedi v letu 2008 rahlo poslabšal za četrtino odstotne točke BDP, ob nespremenjeni politiki pa se bo v letu 2009 izboljšal za tretjino odstotne točke. Pri tem je treba upoštevati potrebo po doseganju srednjeročnega cilja za proračunsko stanje, ki je za Poljsko strukturni primanjkljaj v višini 1 % BDP;

– javni dolg se je zmanjšal s 47,6 % BDP leta 2006 na 45,2 % leta 2007. Glede na spomladansko napoved za leto 2008 se pričakuje, da bo delež dolga ostal precej pod referenčno vrednostjo 60 % BDP ter se do konca leta 2009 dodatno zmanjšal na približno 44 % BDP.

(7) Po mnenju Sveta je bil čezmerni primanjkljaj na Poljskem odpravljen, zato je treba Odločbo 2005/183/ES razveljaviti –

SPREJEL NASLEDNJO ODLOČBO:

Člen 1

Iz celovite ocene sledi, da je čezmerni primanjkljaj na Poljskem odpravljen.

Člen 2

Odločba 2005/183/ES se razveljavi.

Člen 3

Ta odločba je naslovljena na Republiko Poljsko.

V Bruslju,

Za Svet

Predsednik

[1] UL L 209, 2.8.1997, str. 6. Uredba, kakor je bila spremenjena z Uredbo (ES) št. 1056/2005 (UL L 174, 7.7.2005, str. 5).

[2] UL L 332, 31.12.1993, str. 7. Uredba, kakor je bila nazadnje spremenjena z Uredbo (ES) št. 2103/2005 (UL L 337, 22.12.2005, str. 1).

[3] Najnovejše obvestilo Poljske je na voljo na spletni strani: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

[4] SEC(2004) 826.

[5] UL L 62, 9.3.2005, str. 18.

[6] Vsi dokumenti, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem za Poljsko, so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

[7] UL L 414, 30.12.2006, str. 81.

[8] V tem priporočilu se Svet sklicuje na dopolnitev konvergenčnega programa iz novembra 2006, ki določuje primanjkljaj v višini 3,4 % BDP za leto 2007 in „predvideva, da lahko Komisija in Svet v skladu s členom 2(7) Uredbe (ES) št. 1467/97 za namene razveljavitve odločitve o obstoju čezmernega primanjkljaja v skladu s členom 104(12) Pogodbe v letu 2007 upoštevata stroške pokojninske reforme iz leta 1999 [ocenjene na okoli 2   % BDP leta 2007] za proračun na linearno degresivni osnovi v višini 60 %. Svet opozarja, da lahko Poljska izkoristi to določbo le, če se je primanjkljaj znatno in stalno zmanjševal in je dosegel raven blizu referenčne vrednosti. Ker se je primanjkljaj v obdobju 2004–2006 znatno in stalno zmanjševal, bosta rezultat in predvidevanja za leto 2007 odločilnega pomena pri odločitvi o tem, ali se ta določba lahko uporablja za Poljsko.“

[9] SEC(2007) 1543.

[10] Sporočilo za javnost Eurostata št. 54 z dne 18. aprila 2008.

[11] Deleži primanjkljaja se običajno popravijo – navzgor ali navzdol – po objavi prvega rezultata v spomladanskem obvestilu. Za države članice EU kot celoto so ti popravki ponavadi sorazmerno majhni in v povprečju ne odstopajo veliko od vrednosti nič. Glede na razliko med zdaj sporočenim primanjkljajem za leto 2007 in referenčno vrednostjo primanjkljaja je malo verjetno, da bi morebitni prihodnji popravki javnih financ delež primanjkljaja iz leta 2007 dvignili nad stopnjo 3 % BDP.

[12] V skladu s členom 2(7) Uredbe (ES) št. 1467/97 bi morala odločba o razveljavitvi odločbe o obstoju čezmernega primanjkljaja upoštevati neto stroške pokojninske reforme, s katero je bil uveden večstebrni sistem, ki vključuje obvezen sistem, ki je v celoti naložben, če se je primanjkljaj znatno in stalno zmanjševal in je dosegel raven blizu referenčne vrednosti. Od leta 2007 je javnofinančni primanjkljaj pod referenčno vrednostjo 3 % in uporaba tega člena ni potrebna.

[13] Najbolj celovit in specifičen poskus reforme v zvezi z odhodki do sedaj, ki je bil predlagan leta 2003 in katerega namen je bil zmanjšati javno porabo na področju socialne zaščite, javne uprave in državnih pomoči. Hausnerjev načrt je med drugim nadomestil letno indeksacijo z indeksacijo po tem, ko skupna inflacija preseže 5 %, ali z indeksacijo vsaka tri leta (kar koli je prej).

[14] Zdi se, da obstaja zelo velika možnost za zmanjšanje sive ekonomije in spodbuditev delovne aktivnosti na Poljskem, na kar kaže znatna razlika med registrirano stopnjo brezposelnosti in stopnjo brezposelnosti iz raziskav o delovni moči (približno 3 odstotne točke v začetku leta 2008). Poleg tega ima Poljska eno izmed najnižjih stopenj aktivnosti v EU (63,5 % v primerjavi s skoraj 71 % v EU v drugi polovici leta 2007), zlasti pri prebivalstvu, starejšemu od 55 let. Prav tako je tudi močno povečanje davčnih prihodkov od dohodkov pravnih oseb in dohodnine zaposlenih v majhnih podjetjih v zadnjih letih na Poljskem delno mogoče pojasniti z boljšo skladnostjo po zmanjšanju prvotno visokih davčnih stopenj.

[15] UL L 62, 9.3.2005, str. 18.

[16] Sporočili za javnost Eurostata št. 30/2004 z dne 2. marca 2004 in št. 117/2004 z dne 23. septembra 2004.

[17] UL L 209, 2.8.1997, str. 6. Uredba, kakor je bila spremenjena z Uredbo (ES) št. 1056/2005 (UL L 174, 7.7.2005, str. 5).

[18] UL L 414, 30.12.2006, str. 81.

[19] UL L 332, 31.12.1993, str. 7. Uredba, kakor je bila nazadnje spremenjena z Uredbo (ES) št. 2103/2005 (UL L 337, 22.12.2005, str. 1).

RO

(...PICT...)|COMISIA COMUNITĂŢILOR EUROPENE|

Bruxelles, 11.6.2008

SEC(2008) XXX final

Recomandare de

DECIZIE A CONSILIULUI

de abrogare a Deciziei 2005/183/CE privind existența unui deficit excesiv în Polonia

(prezentată de Comisie)

EXPUNERE DE MOTIVE

1. Context

Articolul 104 din Tratat stabilește că statele membre ar trebui să evite deficitele excesive și prevede o procedură pentru identificarea și corectarea acestora. Procedura de deficit excesiv (PDE) este menționată, de asemenea, în Regulamentul (CE) nr. 1467/97 al Consiliului privind „accelerarea și clarificarea implementării procedurii de deficit excesiv” JO L 209, 2.8.1997, p. 6. Regulament modificat prin Regulamentul (CE) nr. 1056/2005 (JO L 174, 7.7.2005, p. 5). , care face parte din Pactul de stabilitate și creștere. În conformitate cu articolul 104 alineatul (2) din tratat, Comisia trebuie să monitorizeze respectarea disciplinei bugetare pe baza următoarelor două criterii: (a) dacă raportul dintre deficitul public planificat sau cel real și produsul intern brut depășește valoarea de referință de 3% din PIB (cu excepția cazului în care raportul s-a diminuat în mod semnificativ și constant și atinge un nivel apropiat de valoarea de referință, sau depășirea valorii de referință este excepțională și temporară, iar respectivul raport se menține aproape de valoarea de referință); și (b) dacă raportul dintre datoria publică și PIB depășește valoarea de referință de 60% din PIB (cu excepția cazului în care acest raport se diminuează suficient și se apropie de valoarea de referință într-un ritm satisfăcător).[1]

JO L 209, 2.8.1997, p. 6. Regulament modificat prin Regulamentul (CE) nr. 1056/2005 (JO L 174, 7.7.2005, p. 5).

În conformitate cu Protocolul privind procedura de deficit excesiv anexat la tratat, Comisia furnizează datele privind implementarea PDE. În cadrul aplicării protocolului, statele membre trebuie să transmită datele privind deficitele și datoriile publice și variabilele conexe de două ori pe an, înainte de 1 aprilie și, respectiv, 1 octombrie, în conformitate cu articolul 4 din Regulamentul (CE) nr. 3605/93 al Consiliului JO L 332, 31.12.1993, p. 7. Regulament modificat ultima dată prin Regulamentul (CE) nr. 2103/2005 (JO L 337, 22.12.2005, p. 1). , Cea mai recentă notificare a Poloniei poate fi găsită la: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . . După cum se precizează în caseta de mai jos, Polonia s-a numărat printre țările care au beneficiat de o perioadă de tranziție pentru implementarea deciziei Eurostat din 2 martie 2004 privind clasificarea sistemelor de pensii bazate pe capitalizare; prin urmare, datele referitoare la deficit și la datoria publică notificate nu iau în calcul costul net al reformei sistemului de pensii efectuate în 1999 (în prezent, acesta este de aproximativ 2% anual) până în martie 2007. Între timp, datele referitoare la deficit și la datoria publică au fost notificate în conformitate cu decizia Eurostat. În cazul în care nu se fac precizări explicite, toate datele preluate în acest document sunt conforme cu decizia Eurostat.[2][3]

JO L 332, 31.12.1993, p. 7. Regulament modificat ultima dată prin Regulamentul (CE) nr. 2103/2005 (JO L 337, 22.12.2005, p. 1).

Cea mai recentă notificare a Poloniei poate fi găsită la:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

Casetă: Clasificarea sistemelor de pensii

În cadrul sistemului de pensii dintr-o anumită țară, există piloni esențialmente diferiți, cum ar fi sistemele bazate pe principiul redistribuirii sau nefinanțate și sistemele finanțate; pe lângă aceasta, sistemele de pensii pot fi de tipul prestație definită (DB) sau cotizație definită (DC).

În cazul în care un sistem de pensii este clasificat în sectorul public, cotizațiile colectate și prestațiile plătite de sistem reprezintă venituri și cheltuieli publice și contribuie la soldul bugetar. În cazul în care sistemul de pensii este clasificat în alt sector decât cel public, cotizațiile și prestațiile aferente nu contribuie la soldul bugetar. Normele de contabilitate ESA95 precizează că sistemele de pensii clasificate în sectorul public sunt cele care sunt „impuse, controlate și finanțate de la buget.”

La 2 martie 2004, Eurostat a clarificat că sistemele de pensii cu contribuții definite nu întrunesc aceste criterii, deoarece pensiile plătite de către aceste sisteme (i) depind în primul rând de performanța piețelor financiare (adică nu sunt controlabile de către stat) și (ii) sunt finanțate din rezerve care nu sunt deținute din punct de vedere economic de către stat. Chiar dacă sunt obligatorii sau dacă sunt administrate de stat (de exemplu, administrate de aceeași agenție guvernamentală care se ocupă de pilonul pensiilor prin capitalizare) sau dacă există vreo garanție publică privind pensia minimă, sistemele finanțate cu contribuții definite nu ar trebui clasificate în sectorul public (*).

A fost acordată o perioadă de tranziție, care expiră în primăvara anului 2007 (prima notificare din 2007), în vederea implementării prezentei decizii(**).

(*)Comunicatul de presă al Eurostat nr. 30/2004 din 2 martie 2004.

(**)Comunicatul de presă al Eurostat nr. 117/2004 din 23 septembrie 2004.

La 12 mai 2004, Comisia a inițiat PDE în cazul Poloniei prin adoptarea unui raport în temeiul articolului 104 alineatul (3), pe motivul existenței unui deficit public general de 4,1% din PIB (excluzând costurile reformei sistemului de pensii) în 2003 SEC(2004) 826. . La 5 iulie 2004, Consiliul a decis, la recomandarea Comisiei, că în Polonia există deficit excesiv în sensul articolului 104 alineatul (6) JO L 62, 9.3.2005, p. 18. . În decizia Consiliului se preciza că datele privind deficitul și datoria publică ar trebui revizuite în sus dacă sistemele de pensii bazate pe capitalizare sunt excluse din sectorul public ca urmare a deciziei Eurostat privind clasificarea sistemelor de pensii bazate pe capitalizare (a se vedea caseta de mai sus). În același timp, pe baza unei alte recomandări a Comisiei, Consiliul a adresat Poloniei recomandări în conformitate cu articolul 104 alineatul (7) în vederea soluționării situației de deficit excesiv, cel târziu până în 2007 Toate documentele privind PDE pentru Polonia pot fi găsite la următoarea adresă: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. . La 28 noiembrie 2006, Consiliul a decis, în temeiul articolului 104 alineatul (8), la recomandarea Comisiei, că acțiunile întreprinse până în cel moment de autoritățile polone erau inadecvate JO L 414, 30.12.2006, p. 81. . La 27 februarie 2007, Consiliul a emis noi recomandări în temeiul articolului 104 alineatul (7), pe baza unei recomandări a Comisiei.[4][5][6][7]

SEC(2004) 826.

JO L 62, 9.3.2005, p. 18.

Toate documentele privind PDE pentru Polonia pot fi găsite la următoarea adresă: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

JO L 414, 30.12.2006, p. 81.

În această a doua recomandare în temeiul articolului 104 alineatul (7), Consiliul a recomandat ca autoritățile polone să soluționeze situația de deficit excesiv la termenul limită 2007 și să reducă deficitul public într-o manieră credibilă și durabilă și, în acest sens, să asigure o îmbunătățire a soldului structural (adică soldul ajustat ciclic, fără măsurile one-off sau unice) cu cel puțin 0,5 puncte procentuale din PIB între 2006 și 2007. Consiliul a stabilit data limită de 27 august 2007 pentru ca autoritățile polone să întreprindă acțiuni concrete. În afară de aceasta, Consiliul a invitat Polonia să se asigure că, după corectarea deficitului excesiv, efortul de consolidare bugetară pentru atingerea obiectivului pe termen mediu privind un deficit structural de 1% din PIB este unul susținut.

Tabelul 1: Ajustare avizată de Consiliu la 27 februarie 2007

% din PIB, sub rezerva unor dispoziții contrare|2006|2007|

Soldul bugetului generalmodificarea soldurilor structuralep.m.: creștere reală PIB (%)|−3,95,4|Deficit apropiat de 3 În recomandarea sa, Consiliul a făcut trimitere la versiunea actualizată din noiembrie 2006 a programului de convergență, care indica drept țintă un deficit de 3,4% din PIB pentru 2007 și „ înainta ipoteza că, în scopul abrogării deciziei privind existența unui deficit excesiv în temeiul articolului 104 alineatul (12), Comisia și Consiliul ar putea, așa cum prevede articolul 2 alineatul (7) din Regulamentul (CE) nr. 1467/97, să ia în considerare costul bugetar al reformei sistemului de pensii din 1999 [estimat la aproximativ 2% din PIB în 2007] pe o bază lineară descendentă până la atingerea a 60 % în 2007. Consiliul reamintește că Polonia poate beneficia de această dispoziție, cu condiția ca deficitul să fi înregistrat o scădere semnificativă și continuă și să fi atins un nivel apropiat de cel al valorii de referință. Deoarece deficitul a scăzut în mod semnificativ și continuu în perioada 2004-2006, posibilitatea aplicării acestei dispoziții Poloniei va depinde în principal de deficitul din 2007 și de perspectivele pentru anii următori ”.În recomandarea sa, Consiliul a făcut trimitere la versiunea actualizată din noiembrie 2006 a programului de convergență, care indica drept țintă un deficit de 3,4% din PIB pentru 2007 și „ înainta ipoteza că, în scopul abrogării deciziei privind existența unui deficit excesiv în temeiul articolului 104 alineatul (12), Comisia și Consiliul ar putea, așa cum prevede articolul 2 alineatul (7) din Regulamentul (CE) nr. 1467/97, să ia în considerare costul bugetar al reformei sistemului de pensii din 1999 [estimat la aproximativ 2% din PIB în 2007] pe o bază lineară descendentă până la atingerea a 60 % în 2007. Consiliul reamintește că Polonia poate beneficia de această dispoziție, cu condiția ca deficitul să fi înregistrat o scădere semnificativă și continuă și să fi atins un nivel apropiat de cel al valorii de referință. Deoarece deficitul a scăzut în mod semnificativ și continuu în perioada 2004-2006, posibilitatea aplicării acestei dispoziții Poloniei va depinde în principal de deficitul din 2007 și de perspectivele pentru anii următori ”.cel puțin +0,55,1|

Notă: Sold structural = sold ajustat ciclic, fiind excluse măsurile one-off și alte măsuri temporare.

Sursă: Recomandarea Consiliului în temeiul articolului 104 alineatul (7) și, pentru creșterea reală a PIB, avizul Consiliului privind programul de convergență actualizat în noiembrie 2006, ambele adoptate la 27 februarie 2007.

La 20 noiembrie 2007, după expirarea termenului-limită pentru luarea măsurilor necesare fixat în recomandarea Consiliului, Comisia a adoptat o comunicare către Consiliu, în care concluziona că măsurile luate de Polonia ca urmare a recomandării Consiliului sunt conforme cu recomandarea. Deși Comisia și-a exprimat îngrijorarea cu privire la durabilitatea corectării deficitului excesiv în 2008 și 2009, în etapa respectivă nu au fost recomandate alte măsuri în cadrul PDE SEC(2007) 1543. . La întrunirea sa din 4 decembrie 2007, Consiliul a fost de acord cu această evaluare. Atât Comisia, cât și Consiliul au invitat autoritățile polone să prezinte cât de curând un program de convergență actualizat, în care să își descrie strategia pe termen mediu pentru întreaga legislatură, care să garanteze o corectare durabilă a deficitului excesiv și să realizeze noi progrese către obiectivul pe termen mediu. La sfârșitul lunii martie 2008, a fost transmis un nou program. Împreună cu prezenta recomandare de decizie a Consiliului, Comisia recomandă și un aviz al Consiliului privind acest program.[9]

SEC(2007) 1543.

În conformitate cu articolul 104 alineatul (12), o decizie a Consiliului privind existența unui deficit excesiv trebuie abrogată, pe baza unei recomandări a Comisiei, atunci când, în opinia Consiliului, deficitul excesiv din statul membru în cauză a fost corectat.

2. Evolu ţ ii recente privind deficitul

De la procentajul record de 6,3% din PIB în 2003, deficitul public a scăzut în medie cu mai mult de un punct procentual în fiecare an, ajungând la 2% din PIB în 2007, pe baza datelor prezentate de Comisie (Eurostat) după raportul Poloniei prezentat înainte de aprilie 2008 Comunicatul de presă al Eurostat nr. 54 din 18 aprilie 2008. În conformitate cu articolul 2 alineatul (7) din Regulamentul (CE) Nr. 1467/97, o decizie de abrogare a unei decizii privind existența unui deficit excesiv trebuie să țină seama de costul net al unei reforme a sistemului de pensii care introduce un sistem multipilon care cuprinde un pilon obligatoriu, finanțat în întregime, în cazul în care deficitul a scăzut substanțial și constant și a ajuns la un nivel care se apropie de valoarea de referință. Deoarece deficitul public general în 2007 nu a atins valoarea de referință de 3%, nu este necesară aplicare a acestui articol. Ratele deficitului sunt în general revizuite – ascendent sau descendent – după publicarea primelor rezultate în raportul din primăvară. Pentru statele membre UE în ansamblu, corecțiile sunt de regulă relativ reduse, în medie acestea fiind aproape egale cu zero. Având în vedere diferența dintre deficitul raportat în prezent pentru 2007 și valoarea de referință, există o probabilitate scăzută ca potențialele revizuiri viitoare ale conturilor publice să ridice rata deficitului din 2007 la un nivel de peste 3% din PIB. . În general, rezultatele au fost mai bune decât cele previzionate, datorită unor surprize pozitive de creștere care au avut ca rezultat venituri ocazionale, precum și datorită executării incomplete a planurilor de cheltuieli.[10][11][12]

Comunicatul de presă al Eurostat nr. 54 din 18 aprilie 2008.

În conformitate cu articolul 2 alineatul (7) din Regulamentul (CE) Nr. 1467/97, o decizie de abrogare a unei decizii privind existența unui deficit excesiv trebuie să țină seama de costul net al unei reforme a sistemului de pensii care introduce un sistem multipilon care cuprinde un pilon obligatoriu, finanțat în întregime, în cazul în care deficitul a scăzut substanțial și constant și a ajuns la un nivel care se apropie de valoarea de referință. Deoarece deficitul public general în 2007 nu a atins valoarea de referință de 3%, nu este necesară aplicare a acestui articol.

Ratele deficitului sunt în general revizuite – ascendent sau descendent – după publicarea primelor rezultate în raportul din primăvară. Pentru statele membre UE în ansamblu, corecțiile sunt de regulă relativ reduse, în medie acestea fiind aproape egale cu zero. Având în vedere diferența dintre deficitul raportat în prezent pentru 2007 și valoarea de referință, există o probabilitate scăzută ca potențialele revizuiri viitoare ale conturilor publice să ridice rata deficitului din 2007 la un nivel de peste 3% din PIB.

Rezultatul deficitului public din 2007 a fost de 2,0% din PIB, față de 3,4% prevăzut în programul de convergență din noiembrie 2006. Pe lângă restrângerea cheltuielilor, principalul motiv a fost o creștere reală și nominală a PIB mult mai mare decât cea estimată în noiembrie 2006. În special, gradul ridicat de profitabilitate a întreprinderilor a permis limitarea creșterii subvențiilor, în timp ce scăderea bruscă a ratei șomajului și lipsa indexării impusă de planul Hausner Cea mai cuprinzătoare și direcționată încercare de reformă a cheltuielilor, propusă în 2003 și menită să reducă cheltuielile publice cu protecția socială, administrația publică și ajutoarele de stat. Printre altele, planul Hausner a înlocuit indexarea anuală cu o indexare efectuată după ce inflația cumulată depășește 5% sau o dată la trei ani (în funcție de care din evenimente se produce primul). a diminuat creșterea transferurilor sociale. Pe lângă aceasta, salariile pentru angajații din sectorul public au fost mai mici decât se prevăzuse anterior. De asemenea, investițiile din sectorul public au fost mai mici decât se anticipase, datorită unei absorbții mai lente a fondurilor decât se prevăzuse. În total, raportul cheltuieli/PIB a fost cu 1,5 puncte procentuale mai mic decât se prevăzuse în noiembrie 2006. În ceea ce privește veniturile, veniturile din impozite indirecte și cotizațiile sociale s-au dovedit mai mari decât se prevăzuse în noiembrie 2006, datorită, în principal, unei creșteri semnificative a salariilor și a gradului de ocupare a forței de muncă. Aceste surprize plăcute au fost umbrite însă de o performanță mai scăzute a altor componente ale veniturilor (impozite directe datorate creșterii tranșelor de impozitare). Prin urmare, rata veniturilor a fost ușor inferioară celei planificate.[13]

Cea mai cuprinzătoare și direcționată încercare de reformă a cheltuielilor, propusă în 2003 și menită să reducă cheltuielile publice cu protecția socială, administrația publică și ajutoarele de stat. Printre altele, planul Hausner a înlocuit indexarea anuală cu o indexare efectuată după ce inflația cumulată depășește 5% sau o dată la trei ani (în funcție de care din evenimente se produce primul).

3. Previziuni privind deficitul pentru 2008-2009 şi pentru anii următori

Deficitul public general pentru 2008 va crește la 2,5% din PIB în conformitate cu previziunea din primăvara 2008 a serviciilor Comisiei, respectând obiectivul programului de convergență din martie 2008. Se estimează că PIB va crește cu 5,3% și 5% în 2008 și, respectiv, în 2009. Serviciile Comisiei estimează că, în 2008, consumul privat va crește la 5,6% ca urmare a reducerii cotizațiilor sociale și va scădea, în 2009, la 4,7% din cauza declinului mediului internațional, care afectează încrederea consumatorilor.

Creșterea deficitului public general are la bază bugetul pe 2008 al Poloniei, care vizează o înrăutățire a soldului administrației centrale ??? (non SEC95) cu aproximativ 0,8% din PIB în 2008 față de rezultatele din 2007 din cauza unor măsuri care au ca efect creșterea deficitului, adoptate înainte de alegerile parlamentare din octombrie 2007. Majoritatea acestor măsuri vor reduce veniturile publice: o a doua reducere a cotizațiilor sociale și a impozitului pe venit în cazul familiilor. În ceea ce privește cheltuielile, bugetul pe 2008 prevede investiții publice mai mari și restabilește indexarea anuală generoasă (inflație și creșterea salariilor) a pensiilor și a pensiilor de invaliditate. Măsurile de creștere a deficitului vor fi compensate parțial de o ameliorare a disciplinei fiscale, de creșterea veniturilor impozabile și de creșterea accizelor în vederea armonizării fiscale în cadrul UE.

În conformitate cu previziunile din primăvara 2008 ale serviciilor Comisiei, se estimează că rata deficitului public general va continua să crească ușor la 2,6% din PIB în 2009 (în ipoteza menținerii acelorași politici). Programul de convergență din martie 2008, vizând implementarea unor măsuri de scădere a deficitului care urmează a fi specificate, prevede un deficit public general de 2,0% din PIB.

Previziunile din primăvară estimează o creștere a deficitului structural cu aproximativ ¼ punct procentual din PIB în 2008 și o scădere a acestuia cu aproximativ ⅓ punct procentual în 2009, ca urmare a îmbunătățirii situației de pe piața muncii, stimulată de reducerea colțului fiscal ( tax wedge ) Se pare că există șanse foarte mari de reducere a economiei subterane și de stimulare a activității de muncă în Polonia, după cum reiese din diferența semnificativă dintre rata oficială a șomajului și rata șomajului obținută în urma unui sondaj (aproximativ 3 puncte procentuale la începutul anului 2008). Pe lngă aceasta, Polonia are una dintre cele mai scăzute rate de activitate din UE (63½% față de aproape 71% în UE în a doua jumătate a anului 2007), în special în cazul categoriei de vârstă 55+. În plus, creșterea abruptă a venitului provenit din impozitele pe profit si din impozitele pe venit ale întreprinderilor mici în ultimii ani în Polonia poate fi explicată parțial prin îmbunătățirea disciplinei fiscale care a intervenit ca urmare a reducerii ratei impozitelor inițial mai mare. .[14]

Se pare că există șanse foarte mari de reducere a economiei subterane și de stimulare a activității de muncă în Polonia, după cum reiese din diferența semnificativă dintre rata oficială a șomajului și rata șomajului obținută în urma unui sondaj (aproximativ 3 puncte procentuale la începutul anului 2008). Pe lngă aceasta, Polonia are una dintre cele mai scăzute rate de activitate din UE (63½% față de aproape 71% în UE în a doua jumătate a anului 2007), în special în cazul categoriei de vârstă 55+. În plus, creșterea abruptă a venitului provenit din impozitele pe profit si din impozitele pe venit ale întreprinderilor mici în ultimii ani în Polonia poate fi explicată parțial prin îmbunătățirea disciplinei fiscale care a intervenit ca urmare a reducerii ratei impozitelor inițial mai mare.

Principalul obiectiv al strategiei bugetare prezentate în programul de convergență din martie 2008 este atingerea OTM, un deficit structural de 1% din PIB până în 2011, adică la un an după încheierea perioadei de programare. Ajustarea bugetară este bazată pe cheltuieli și decalată pentru 2009 și 2010.

4. Evoluţii şi previziuni ale datoriei

După recordul de 47,6% din PIB în 2006, rata de îndatorare pare să se încadreze acum într-o tendință descendentă. O reducere substanțială a datoriilor a fost realizată în 2007, când rata a scăzut cu aproape 2 ½ puncte procentuale, ajungând la 45,2% din PIB, în principal datorită creșterii mari a PIB-ului nominal, dar și aprecierii zlotului. Se estimează că datoria brută va scădea mai încet anul acesta, ajungând în jurul valorii de 44% din PIB în 2009, conform previziunilor din primăvara anului 2008, în ipoteza menținerii politicilor actuale.

5. Concluzii

Deficitul public general brut a scăzut de la 6,3% din PIB în 2003 la 2,0% în 2007, sub valoarea de referință de 3% din PIB. Reducerea deficitului în 2007 reflectă în principal o creștere economică mai mare care, împreună cu restrângerea cheltuielilor (datorată parțial unei realizări incomplete a planurilor de investiții), au redus rata cheltuielilor față de planurile bugetare. Rata veniturilor s-a situat în apropierea obiectivului, veniturile ocazionale determinate de conjunctura economică favorabilă fiind compensate de reducerea impozitelor directe și rezultatele mai puțin bune obținute în alte categorii de venituri. Soldul structural, și anume soldul ajustat ciclic fără a include măsurile one-off și alte măsuri temporare, s-a ameliorat cu aproximativ 1½ puncte procentuale din PIB, mult peste efortul fiscal minim de 0,5 puncte procentuale recomandat de către Consiliu. În conformitate cu prognoza serviciilor Comisiei din primăvara 2008, se estimează că deficitul global va crește la 2,5% din PIB în 2008 și, în condițiile menținerii acelorași politici, va ajunge la 2,6% în 2009. Aceasta indică faptul că deficitul a fost adus sub pragul de 3% din PIB într-o manieră fiabilă și durabilă.

Datoria publică brută a scăzut de la 47,6% din PIB în 2006 la 45,4% în 2007, mult sub valoarea de referință de 60% din PIB. În conformitate cu previziunile din primăvara 2008 ale serviciilor Comisiei, se estimează că rata datoriilor va continua să scadă în jurul valorii de 44% din PIB până în 2009 (în ipoteza menținerii acelorași politici).

Dintr-o evaluare globală, rezultă că situația de deficit excesiv din Polonia a fost corectată. În consecință, Comisia recomandă Consiliului abrogarea deciziei privind existența unui deficit excesiv în Polonia.

Tabelul 2: Evoluții bugetare, 2003-2009

% din PIB, sub rezerva unor dispoziții contrare|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009|

||||||COM|CP (2)|COM (3)|CP (2)|

Soldul bugetului general|−6,3|−5,7|−4,3|−3,8|−2,0|−2,5|−2,5|−2,6|−2,0|

Total venituri|38,4|36,9|39,0|40,0|40,4|40,1|40,0|39,7|39,2|

Total cheltuieli|44,6|42,6|43,3|43,8|42,4|42,6|42,5|42,3|41,2|

din care:|- cheltuieli cu dobânzile|3,0|2,8|2,8|2,7|2,6|2,7|2,3|2,7|2,3|

- formarea de capital fix brut|3,3|3,4|3,4|3,9|4,1|4,5|5,2|4,8|5,0|

Sold primar|−3,3|−2,9|−1,5|−1,1|0,6|0,2|−0,2|0,1|0,3|

Măsuri one-off și temporare|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|

Sold structural (1)|−5,9|−5,9|−4,2|−4,0|−2,5|−2,7|−2,8|−2,3|−1,9|

Sold primar structural (1) |−2,9|−3,1|−1,4|−1,3|0,1|0,0|−0,5|0,3|0,4|

Pm Creștere reală PIB (%)|3,9|5,3|3,6|6,2|6,5|5,3|5,5|5,0|5,0|

Pm Output gap|−1,0|0,4|−0,4|0,6|1,2|0,5|0,7|−0,7|−0,2|

(1) Soldul (primar) ajustat ciclic, fiind excluse măsurile one-off și măsurile temporare.(2) Solduri ajustate ciclic și solduri structurale și output gaps conform programului și conform calculelor serviciilor Comisiei pe baza informațiilor incluse în program.(3) Ipoteza menținerii acelorași politici.Surse: Previziunile din primăvara 2008 (COM) ale serviciilor Comisiei și programul de convergență (PC) actualizat din martie 2008.|

Recomandare de

DECIZIE A CONSILIULUI

de abrogare a Deciziei 2005/183/CE privind existența unui deficit excesiv în Polonia

CONSILIUL UNIUNII EUROPENE,

având în vedere Tratatul de instituire a Comunității Europene, în special articolul 104 alineatul (12),

având în vedere recomandarea Comisiei,

întrucât:

(1) Prin Decizia 2005/183/CE a Consiliului din 5 iulie 2004 JO L 62, 9.3.2005, p. 18. , în urma unei recomandări a Comisiei în conformitate cu articolul 104 alineatul (6) din tratat, s-a decis că în Polonia există un deficit excesiv. Consiliul a remarcat că deficitul public general era de 4,1% din PIB în 2003, depășind valoarea de referință de 3% din PIB prevăzută în tratat, în timp ce datoria publică generală a rămas la nivelul de 45,4% din PIB, situându-se sub valoarea de referință de 60% prevăzută în tratat. În decizia Consiliului se preciza că datele privind deficitul și datoria publică ar trebui revizuite în sus dacă sistemele de pensii finanțate sunt excluse din sectorul public ca urmare a deciziei Eurostat privind clasificarea sistemelor de pensii bazate pe capitalizare A se vedea Buletinele Eurostat nr. 30/2004 din 2 martie 2004 și nr. 117/2004 din 23 septembrie 2004. .[15][16]

JO L 62, 9.3.2005, p. 18.

A se vedea Buletinele Eurostat nr. 30/2004 din 2 martie 2004 și nr. 117/2004 din 23 septembrie 2004.

(2) La 5 iulie 2004, în conformitate cu articolul 104 alineatul (7) din tratat și cu articolul 3 alineatul (4) din Regulamentul (CE) nr. 1467/97 al Consiliului din 7 iulie 1997 privind accelerarea și clarificarea aplicării procedurii de deficit excesiv JO L 209, 2.8.1997, p. 6. Regulament modificat prin Regulamentul (CE) nr. 1056/2005 (JO L 174, 7.7.2005, p. 5). , Consiliul a adresat Poloniei o recomandare, pe baza unei recomandări a Comisiei, în vederea soluționării situației de deficit excesiv până cel târziu în 2007. Recomandarea a fost făcută publică.[17]

JO L 209, 2.8.1997, p. 6. Regulament modificat prin Regulamentul (CE) nr. 1056/2005 (JO L 174, 7.7.2005, p. 5).

(3) La 28 noiembrie 2006, Consiliul a decis, în temeiul articolului 104 alineatul (8), la recomandarea Comisiei, că măsurile întreprinse de autoritățile polone până la momentul respectiv sunt inadecvate JO L 414, 30.12.2006, p. 81. . La 27 februarie 2007, Consiliul a emis o nouă recomandare, în temeiul articolului 104 alineatul (7), pe baza unei recomandări a Comisiei, prin care confirma că 2007 este termenul limită pentru corectarea deficitului. Recomandarea a fost făcută publică.[18]

JO L 414, 30.12.2006, p. 81.

(4) În conformitate cu articolul 104 alineatul (12) din Tratat, o decizie a Consiliului privind existența unui deficit excesiv trebuie abrogată atunci când deficitul excesiv din statul membru interesat este, în opinia Consiliului, corectat.

(5) În conformitate cu Protocolul privind procedura de deficit excesiv, anexat la tratat, Comisia furnizează datele pentru implementarea procedurii. În aplicarea protocolului menționat, statele membre trebuie să comunice datele privind deficitele și datoriile publice și alte variabile conexe de două ori pe an, înainte de 1 aprilie și, respectiv, înainte de 1 octombrie, în conformitate cu articolul 4 din Regulamentul (CE) nr. 3605/93 al Consiliului din 22 noiembrie 1993 privind aplicarea Protocolului privind procedura de deficit excesiv anexat la Tratatul de instituire a Comunității Europene JO L 332, 31.12.1993, p. 7. Regulament modificat ultima dată prin Regulamentul (CE) nr. 2103/2005 (JO L 337, 22.12.2005, p. 1). .[19]

JO L 332, 31.12.1993, p. 7. Regulament modificat ultima dată prin Regulamentul (CE) nr. 2103/2005 (JO L 337, 22.12.2005, p. 1).

(6) Pe baza datelor furnizate de Comisie (Eurostat) în conformitate cu articolul 8g alineatul (1) din Regulamentul (CE) nr. 3605/93, ca urmare a notificării din partea Poloniei înainte de 1 aprilie 2008 și pe baza previziunilor din primăvara 2008 ale serviciilor Comisiei, se înregistrează următoarele concluzii:

– deficitul public general a fost redus de la 3,8% din PIB în 2006 la 2,0% din PIB în 2007, situându-se sub valoarea de referință a deficitului de 3% din PIB; Această valoare este comparabilă cu obiectivul de 3,4% din PIB fixat în programului de convergență actualizat din noiembrie 2006;

– rezultatul deficitului public din 2007, net superior obiectivului stabilit, a fost sprijinit de o creștere a PIB-ului real mult mai mare decât se prevăzuse în programul de convergență din noiembrie 2006. Pe lângă aceasta, în ceea ce privește PIB-ul, guvernul a cheltuit mai puțin pe transferuri sociale (datorită lipsei indexării în 2007), subvenții, investiții și compensații acordate salariaților. În ansamblu, cheltuielile totale au fost cu 1,5 puncte procentuale mai mici decât se prevăzuse în programul de convergență din noiembrie 2006 . Îmbunătățirea soldului structural (și anume soldul ajustat ciclic, fiind excluse măsurile one-off și alte măsuri temporare) este estimată la ½ puncte procentuale din PIB în 2007;

– ținând seama de o creștere mai mică a PIB decât în 2007, previziunile din primăvara anului 2008 situează creșterea deficitului la 2,5% din PIB în 2008, aceasta rămânând în continuare sub valoarea de referință datorită reducerii cotizațiilor sociale, a reducerii impozitelor pe venit și a creșterii transferurilor sociale, coroborate cu un nivel mai mare al investițiilor. Această valoare corespunde obiectivului oficial de deficit stabilit în programul de convergență actualizat din martie 2008. Pentru 2009, prognoza din primăvară estimează o stabilizare în linii mari a deficitului, în condițiile menținerii acelorași politici. Aceasta indică faptul că deficitul a fost adus sub valoarea de referință de 3% din PIB într-o manieră fiabilă și durabilă;

– cu toate acestea, se prevede o deteriorare ușoară a soldului structural în 2008 cu aproximativ ¼ punct procentual din PIB și, în condițiile menținerii acelorași politici, cu aproximativ ⅓ punct procentual și în 2009. Această evoluție trebuie privită din perspectiva necesității de a înregistra progrese în sensul atingerii obiectivului pe termen mediu (OTM) pentru poziția bugetară, ceea ce, pentru Polonia, reprezintă un deficit structural de 1% din PIB;

– Datoria publică a scăzut de la 47,6% din PIB în 2006 la 45,2% în 2007. Conform previziunii din primăvara 2008, se previzionează că rata datoriei va rămâne mult sub pragul de 60% din PIB și va continua să scadă până la aproximativ 44% până la sfârșitul anului 2009.

(7) În opinia Consiliului, deficitul excesiv din Polonia a fost corectat și, în consecință, este necesară abrogarea Deciziei 2005/183/CE.

ADOPTĂ PREZENTA DECIZIE:

Articolul 1

Dintr-o evaluare globală, rezultă că situația de deficit excesiv din Polonia a fost corectată.

Articolul 2

Decizia 2005/183/CE se abrogă.

Articolul 3

Prezenta Decizie se adresează Republicii Polone.

Adoptată la Bruxelles,

Pentru Consiliu

Președinte

[1] JO L 209, 2.8.1997, p. 6. Regulament modificat prin Regulamentul (CE) nr. 1056/2005 (JO L 174, 7.7.2005, p. 5).

[2] JO L 332, 31.12.1993, p. 7. Regulament modificat ultima dată prin Regulamentul (CE) nr. 2103/2005 (JO L 337, 22.12.2005, p. 1).

[3] Cea mai recentă notificare a Poloniei poate fi găsită la: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

[4] SEC(2004) 826.

[5] JO L 62, 9.3.2005, p. 18.

[6] Toate documentele privind PDE pentru Polonia pot fi găsite la următoarea adresă: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

[7] JO L 414, 30.12.2006, p. 81.

[8] În recomandarea sa, Consiliul a făcut trimitere la versiunea actualizată din noiembrie 2006 a programului de convergență, care indica drept țintă un deficit de 3,4% din PIB pentru 2007 și „ înainta ipoteza că, în scopul abrogării deciziei privind existența unui deficit excesiv în temeiul articolului 104 alineatul (12), Comisia și Consiliul ar putea, așa cum prevede articolul 2 alineatul (7) din Regulamentul (CE) nr. 1467/97, să ia în considerare costul bugetar al reformei sistemului de pensii din 1999 [estimat la aproximativ 2% din PIB în 2007] pe o bază lineară descendentă până la atingerea a 60 % în 2007. Consiliul reamintește că Polonia poate beneficia de această dispoziție, cu condiția ca deficitul să fi înregistrat o scădere semnificativă și continuă și să fi atins un nivel apropiat de cel al valorii de referință. Deoarece deficitul a scăzut în mod semnificativ și continuu în perioada 2004-2006, posibilitatea aplicării acestei dispoziții Poloniei va depinde în principal de deficitul din 2007 și de perspectivele pentru anii următori ”.

[9] SEC(2007) 1543.

[10] Comunicatul de presă al Eurostat nr. 54 din 18 aprilie 2008.

[11] În conformitate cu articolul 2 alineatul (7) din Regulamentul (CE) Nr. 1467/97, o decizie de abrogare a unei decizii privind existența unui deficit excesiv trebuie să țină seama de costul net al unei reforme a sistemului de pensii care introduce un sistem multipilon care cuprinde un pilon obligatoriu, finanțat în întregime, în cazul în care deficitul a scăzut substanțial și constant și a ajuns la un nivel care se apropie de valoarea de referință. Deoarece deficitul public general în 2007 nu a atins valoarea de referință de 3%, nu este necesară aplicare a acestui articol.

[12] Ratele deficitului sunt în general revizuite – ascendent sau descendent – după publicarea primelor rezultate în raportul din primăvară. Pentru statele membre UE în ansamblu, corecțiile sunt de regulă relativ reduse, în medie acestea fiind aproape egale cu zero. Având în vedere diferența dintre deficitul raportat în prezent pentru 2007 și valoarea de referință, există o probabilitate scăzută ca potențialele revizuiri viitoare ale conturilor publice să ridice rata deficitului din 2007 la un nivel de peste 3% din PIB.

[13] Cea mai cuprinzătoare și direcționată încercare de reformă a cheltuielilor, propusă în 2003 și menită să reducă cheltuielile publice cu protecția socială, administrația publică și ajutoarele de stat. Printre altele, planul Hausner a înlocuit indexarea anuală cu o indexare efectuată după ce inflația cumulată depășește 5% sau o dată la trei ani (în funcție de care din evenimente se produce primul).

[14] Se pare că există șanse foarte mari de reducere a economiei subterane și de stimulare a activității de muncă în Polonia, după cum reiese din diferența semnificativă dintre rata oficială a șomajului și rata șomajului obținută în urma unui sondaj (aproximativ 3 puncte procentuale la începutul anului 2008). Pe lngă aceasta, Polonia are una dintre cele mai scăzute rate de activitate din UE (63½% față de aproape 71% în UE în a doua jumătate a anului 2007), în special în cazul categoriei de vârstă 55+. În plus, creșterea abruptă a venitului provenit din impozitele pe profit si din impozitele pe venit ale întreprinderilor mici în ultimii ani în Polonia poate fi explicată parțial prin îmbunătățirea disciplinei fiscale care a intervenit ca urmare a reducerii ratei impozitelor inițial mai mare.

[15] JO L 62, 9.3.2005, p. 18.

[16] A se vedea Buletinele Eurostat nr. 30/2004 din 2 martie 2004 și nr. 117/2004 din 23 septembrie 2004.

[17] JO L 209, 2.8.1997, p. 6. Regulament modificat prin Regulamentul (CE) nr. 1056/2005 (JO L 174, 7.7.2005, p. 5).

[18] JO L 414, 30.12.2006, p. 81.

[19] JO L 332, 31.12.1993, p. 7. Regulament modificat ultima dată prin Regulamentul (CE) nr. 2103/2005 (JO L 337, 22.12.2005, p. 1).

FI

(...PICT...)|EUROOPAN YHTEISÖJEN KOMISSIO|

Bryssel 11.6.2008

SEK(2008) 2011 lopullinen

Suositus:

NEUVOSTON PÄÄTÖS,

liiallisen alijäämän olemassaolosta Puolassa tehdyn päätöksen 2005/183/EY kumoamisesta

(komission esittämä)

PERUSTELUT

1. Tausta

Perustamissopimuksen 104 artiklassa vahvistetaan, että jäsenvaltioiden olisi vältettävä liiallisia alijäämiä, ja määrätään menettelystä liiallisen alijäämän tunnistamiseksi ja korjaamiseksi. Liiallisia alijäämiä koskevasta menettelystä säädetään lisäksi liiallisia alijäämiä koskevan menettelyn täytäntöönpanon nopeuttamisesta ja selkeyttämisestä annetussa neuvoston asetuksessa (EY) N:o 1467/97 EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6, asetus sellaisena kuin se on muutettuna asetuksella (EY) N:o 1056/2005 (EUVL L 174, 7.7.2005, s. 5). , joka on osa vakaus- ja kasvusopimusta. Perustamissopimuksen 104 artiklan 2 kohdan mukaan komission on tarkasteltava talousarviota koskevan kurinalaisuuden noudattamista seuraavilla kahdella arviointiperusteella: a) ylittääkö ennakoitu tai toteutunut julkistalouden alijäämä suhteessa BKT:hen 3 prosentin viitearvon (paitsi jos alijäämä on pienentynyt merkittävästi ja jatkuvasti tasolle, joka on lähellä viitearvoa, tai jos viitearvon ylittäminen on vain poikkeuksellista ja väliaikaista ja alijäämä on edelleen lähellä viitearvoa); ja b) ylittääkö julkinen velka suhteessa BKT:hen määritellyn 60 prosentin viitearvon (paitsi jos velan osuus pienenee riittävästi ja lähestyy riittävän nopeasti viitearvoa).[1]

EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6, asetus sellaisena kuin se on muutettuna asetuksella (EY) N:o 1056/2005 (EUVL L 174, 7.7.2005, s. 5).

Perustamissopimuksen liitteenä olevan, liiallisia alijäämiä koskevasta menettelystä tehdyn pöytäkirjan mukaan komissio toimittaa menettelyn täytäntöönpanoa varten tarvittavat tiedot. Pöytäkirjan soveltamisen osana jäsenvaltioiden on neuvoston asetuksen (EY) N:o 3605/93 EYVL L 332, 31.12.1993, s. 7, asetus sellaisena kuin se on viimeksi muutettuna asetuksella (EY) N:o 2103/2005 (EUVL L 337, 22.12.2005, s. 1).  4 artiklan mukaisesti annettava tiedot julkisen talouden alijäämistä ja veloista ja muista asiaan liittyvistä muuttujista kahdesti vuodessa, 1. päivään huhtikuuta ja 1. päivään lokakuuta mennessä Puolan viimeisin ilmoitus on saatavilla seuraavasta internet-osoitteesta: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . . Kuten jäljempänä olevassa laatikossa selitetään, Puola oli yksi niistä maista, jotka saivat soveltaa siirtymäkautta rahastoivien eläkejärjestelmien luokittelusta 2 päivänä maaliskuuta 2004 tehdyn Eurostatin päätöksen täytäntöönpanossa. Sen vuoksi Puola ilmoitti alijäämä- ja velkatiedot maaliskuuhun 2007 asti ilman vuonna 1999 toteuttamansa eläkeuudistuksen nettokustannuksia (jotka ovat nykyisin vuosittain noin 2 % suhteessa BKT:hen). Sittemmin alijäämä- ja velkatiedot on ilmoitettu Eurostatin päätöksen mukaisesti. Jollei muuta nimenomaisesti mainita, kaikki tässä asiakirjassa esitetyt numerotiedot ovat Eurostatin päätöksen mukaisia.[2][3]

EYVL L 332, 31.12.1993, s. 7, asetus sellaisena kuin se on viimeksi muutettuna asetuksella (EY) N:o 2103/2005 (EUVL L 337, 22.12.2005, s. 1).

Puolan viimeisin ilmoitus on saatavilla seuraavasta internet-osoitteesta:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

Eläkejärjestelmien luokittelu

Maiden eläkejärjestelmissä on tavallisesti useita pilareita, kuten jakojärjestelmä tai rahastoimattomat ja rahastoivat järjestelmät. Lisäksi eläkejärjestelmät voivat olla etuusperusteisia tai maksuperusteisia.

Jos eläkejärjestelmä luokitellaan julkiseen talouteen, järjestelmässä kerätyt maksut ja maksetut etuudet ovat julkisia tuloja ja menoja ja vaikuttavat julkisen talouden rahoitusasemaan. Jos eläkejärjestelmä luokitellaan jollekin muulle alalle kuin julkiseen talouteen, siinä kerätyt maksut ja maksetut etuudet eivät vaikuta julkisen talouden rahoitusasemaan. EKT-95:n kirjanpitosäännöissä todetaan, että julkiseen talouteen luokiteltavat eläkejärjestelmät ovat järjestelmiä, joista julkinen valta määrää tai joita se valvoo tai rahoittaa.

Eurostat selvensi 2. maaliskuuta 2004, että rahastoivat maksuperusteiset järjestelmät eivät täytä näitä perusteita, sillä tällaisissa järjestelmissä maksetut eläkkeet i) ovat pääosin riippuvaisia rahoitusmarkkinoiden kehityksestä (eli ne eivät ole julkisen vallan valvonnassa) ja ii) rahoitetaan varannoista, joita julkinen valta ei taloudellisesti omista. Vaikka rahastoivat maksuperusteiset järjestelmät olisivat pakollisia tai julkisen vallan hoitamia (jos niitä esimerkiksi hoitaa jakojärjestelmästä vastaava valtiollinen laitos) tai vaikka valtio takaa jonkinlaisen vähimmäiseläkkeen, tällaisia järjestelmiä ei tulisi luokitella julkiseen talouteen (*).

Päätöksen panemiseksi täytäntöön myönnettiin siirtymäkausi, joka päättyi keväällä 2007 (vuoden 2007 ensimmäinen ilmoitus) (**).

(*) Eurostatin tiedote nro 30/2004, 2. maaliskuuta 2004.

(*) Eurostatin tiedote nro 117/2004, 23. syyskuuta 2004.

Komissio käynnisti Puolan osalta liiallisia alijäämiä koskevan menettelyn 12. toukokuuta 2004 antamalla 104 artiklan 3 kohdan nojalla kertomuksen, koska julkisen talouden alijäämä oli 4,1 prosenttia suhteessa BKT:hen (ilman eläkeuudistuksen kustannuksia) vuonna 2003 SEC(2004) 826. . Neuvosto päätti komission suosituksesta 5. heinäkuuta 2004 104 artiklan 6 kohdan mukaisesti, että Puolan alijäämä oli liiallinen EUVL L 62, 9.3.2005, s. 18. . Neuvoston päätöksessä todetaan, että sekä alijäämää että velkaa koskevia arvioita on tarkistettava ylöspäin, jos Eurostatin tekemän, rahastoivien eläkejärjestelmien luokittelua koskevan päätöksen mukaisesti katsotaan, etteivät rahastoivat eläkejärjestelmät kuulu julkiseen talouteen (ks. laatikko). Neuvosto esitti Puolalle samanaikaisesti ja myös komission suosituksesta 104 artiklan 7 kohdan nojalla suosituksia julkisen talouden liiallisen alijäämän poistamiseksi vuoteen 2007 mennessä Kaikki Puolan liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla seuraavalta internet-sivulta: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. . Neuvosto päätti 28. marraskuuta 2006 104 artiklan 8 kohdan nojalla komission suosituksesta, että Puolan viranomaisten siihen mennessä toteuttamat toimet olivat riittämättömiä EUVL L 414, 30.12.2006, s. 81. . Neuvosto antoi 27. helmikuuta 2007 uudet 104 artiklan 7 kohdan mukaiset suositukset komission suosituksen perusteella.[4][5][6][7]

SEC(2004) 826.

EUVL L 62, 9.3.2005, s. 18.

Kaikki Puolan liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla seuraavalta internet-sivulta:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

EUVL L 414, 30.12.2006, s. 81.

Perustamissopimuksen 104 artiklan 7 kohdan mukaisessa toisessa suosituksessaan neuvosto suositti, että Puolan viranomaiset lopettavat julkisen talouden liiallisen alijäämän tilanteen alkuperäiseen määräaikaan eli vuoteen 2007 mennessä ja supistavat julkisen talouden alijäämää uskottavalla ja kestävällä tavalla sekä varmistavat, että rakenteellinen rahoitusasema (eli suhdannetasoitettu rahoitusasema ilman kertaluonteisia ja muita väliaikaisia toimenpiteitä) paranee vähintään 0,5 prosenttiyksikköä suhteessa BKT:hen vuosien 2006 ja 2007 välisenä aikana. Neuvosto asetti 27. päivän elokuuta 2007 määräajaksi, johon mennessä Puolan viranomaisten oli toteutettava tarvittavat toimet. Lisäksi neuvosto kehotti Puolaa varmistamaan, että julkisen talouden vakauttaminen kohti sen keskipitkän aikavälin tavoitteena olevaa 1 prosentin rakenteellista alijäämää suhteessa BKT:hen jatkuu kestävällä tavalla liiallisen alijäämän korjaamisen jälkeen.

Taulukko 1: Neuvoston 27. helmikuuta 2007 hyväksymä sopeutus

% suhteessa BKT:hen, jollei muuta ole ilmoitettu|2006|2007|

Julkisen talouden rahoitusasemaRakenteellisen rahoitusaseman muutosp.m.: Kokonaistuotannon kasvu (%)|−3,95,4|alijäämä lähellä 3:a Neuvosto viittaa suosituksessaan marraskuussa 2006 tarkistettuun lähentymisohjelmaan, jossa vuoden 2007 tavoitteeksi asetettiin 3,4 prosentin alijäämä suhteessa BKT:hen ja jossa ”oletetaan, että komissio ja neuvosto voisivat liiallisen alijäämän olemassaolosta tehdyn päätöksen kumoamiseksi 104 artiklan 12 kohdan nojalla ottaa neuvoston asetuksen (EY) N:o 1467/97 2 artiklan 7 kohdan mukaisesti huomioon vuoden 1999 eläkeuudistuksesta talousarvioon aiheutuneet kustannukset [arviolta noin 2 prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2007] soveltaen lineaarista vähennystä, joka on 60 prosenttia vuonna 2007 . Neuvosto muistuttaa, että alijäämän olisi oltava supistunut merkittävästi ja jatkuvasti sekä saavuttanut lähellä viitearvoa olevan tason, jotta Puolaan voitaisiin soveltaa tätä säännöstä. Koska alijäämä on supistunut merkittävästi ja jatkuvasti vuosina 2004–2006, vuoden 2007 alijäämätoteutuma ja näkymät siitä eteenpäin vaikuttavat ratkaisevasti siihen, voidaanko tätä säännöstä soveltaa Puolaan . ”Neuvosto viittaa suosituksessaan marraskuussa 2006 tarkistettuun lähentymisohjelmaan, jossa vuoden 2007 tavoitteeksi asetettiin 3,4 prosentin alijäämä suhteessa BKT:hen ja jossa ”oletetaan, että komissio ja neuvosto voisivat liiallisen alijäämän olemassaolosta tehdyn päätöksen kumoamiseksi 104 artiklan 12 kohdan nojalla ottaa neuvoston asetuksen (EY) N:o 1467/97 2 artiklan 7 kohdan mukaisesti huomioon vuoden 1999 eläkeuudistuksesta talousarvioon aiheutuneet kustannukset [arviolta noin 2 prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2007] soveltaen lineaarista vähennystä, joka on 60 prosenttia vuonna 2007 . Neuvosto muistuttaa, että alijäämän olisi oltava supistunut merkittävästi ja jatkuvasti sekä saavuttanut lähellä viitearvoa olevan tason, jotta Puolaan voitaisiin soveltaa tätä säännöstä. Koska alijäämä on supistunut merkittävästi ja jatkuvasti vuosina 2004–2006, vuoden 2007 alijäämätoteutuma ja näkymät siitä eteenpäin vaikuttavat ratkaisevasti siihen, voidaanko tätä säännöstä soveltaa Puolaan . ”vähintään +0,55,1|

Huom .: Rakenteellinen rahoitusasema = suhdannetasoitettu rahoitusasema, jossa ei ole otettu huomioon kertaluonteisia eikä muita väliaikaisia toimenpiteitä.

Lähde : Neuvoston 104 artiklan 7 kohdan nojalla esittämä suositus ja kokonaistuotannon kasvun osalta neuvoston lausunto marraskuussa 2006 tarkistetusta lähentymisohjelmasta, molemmat annettu 27. helmikuuta 2007.

Kun määräaika neuvoston suosituksen mukaisille toimille oli päättynyt, komissio antoi neuvostolle 20. marraskuuta 2007 tiedonannon, jossa todettiin, että Puola oli toiminut neuvoston suosituksen mukaisesti. Komissio ilmaisi huolestumisensa liiallisen alijäämän korjaamisen kestävyydestä vuosina 2008 ja 2009, mutta liiallista alijäämää koskevassa menettelyssä ei tuolloin suositettu muita toimenpiteitä SEC(2007) 1543. . Neuvosto yhtyi tähän arvioon 4. joulukuuta 2007 pitämässään kokouksessa. Sekä komissio että neuvosto kehottivat Puolan viranomaisia esittämään mahdollisimman pian tarkistetun lähentymisohjelman, jossa kuvataan koko hallituskauden kattava keskipitkän aikavälin strategia, jolla pyritään liiallisen alijäämän pysyvään korjaamiseen ja sen jälkeen edelleen edistymään keskipitkän aikavälin tavoitteen saavuttamisessa. Uusi ohjelma esitettiin maaliskuun 2008 lopussa. Komissio tekee suosituksen kyseistä ohjelmaa koskevaksi neuvoston lausunnoksi samaan aikaan, kun se antaa tämän suosituksen neuvoston päätökseksi.[9]

SEC(2007) 1543.

Neuvoston päätös liiallisen alijäämän olemassaolosta kumotaan EY:n perustamissopimuksen 104 artiklan 12 kohdan mukaisesti komission suosituksesta, kun liiallinen alijäämä kyseisessä jäsenvaltiossa on neuvoston käsityksen mukaan korjattu.

2. Viimeaikainen alijäämäkehitys

Julkisen talouden alijäämä oli enimmillään 6,3 prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2003, jonka jälkeen se on supistunut vuosittain keskimäärin yli 1 prosenttiyksikköä ja oli 2 prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2007. Tämä pohjautuu tietoihin, jotka komissio (Eurostat) on toimittanut Puolalta ennen huhtikuuta 2008 saatujen tietojen perusteelta. Eurostatin tiedote nro 54, 18.4.2008. ,  Alijäämälukuja tarkistetaan tavallisesti – ylöspäin tai alaspäin – sen jälkeen kun ensimmäinen tulos on julkaistu kevään ilmoituksessa. Tarkistukset ovat kaikkien EU:n jäsenvaltioiden osalta yleensä suhteellisen pieniä ja keskimäärin hyvin lähellä nollaa. Kun otetaan huomioon nyt ilmoitetun vuoden 2007 alijäämän ja alijäämän viitearvon välinen ero, on hyvin epätodennäköistä, että julkisen talouden tilien mahdollisissa tulevissa oikaisuissa vuoden 2007 alijäämäsuhde nousee yli 3 prosenttiin suhteessa BKT:hen. , Asetuksen (EY) N:o 1467/97 2 artiklan 7 kohdan mukaisesti tehtäessä päätöstä liiallisen alijäämän olemassaolosta tehdyn päätöksen kumoamisesta olisi otettava huomioon nettokustannukset, jotka aiheutuvat eläkeuudistuksista, joilla otetaan käyttöön pakollisen täysin rahastoivan pilarin sisältävä monipilarinen järjestelmä, jos alijäämä on pienentynyt merkittävästi ja jatkuvasti tasolle, joka on lähellä viitearvoa. Koska vuoden 2007 julkisen talouden alijäämä jäi alle 3 prosentin viitearvon, tätä artiklaa ei tarvitse soveltaa. Toteutumat olivat yleensä tavoitteita paremmat. Se johtui positiivisista kasvuyllätyksistä, joista seurasi odottamattomia tuloja, ja siitä, että menosuunnitelmat eivät toteutuneet kokonaisuudessaan.[10][11][12]

Eurostatin tiedote nro 54, 18.4.2008.

Alijäämälukuja tarkistetaan tavallisesti – ylöspäin tai alaspäin – sen jälkeen kun ensimmäinen tulos on julkaistu kevään ilmoituksessa. Tarkistukset ovat kaikkien EU:n jäsenvaltioiden osalta yleensä suhteellisen pieniä ja keskimäärin hyvin lähellä nollaa. Kun otetaan huomioon nyt ilmoitetun vuoden 2007 alijäämän ja alijäämän viitearvon välinen ero, on hyvin epätodennäköistä, että julkisen talouden tilien mahdollisissa tulevissa oikaisuissa vuoden 2007 alijäämäsuhde nousee yli 3 prosenttiin suhteessa BKT:hen.

Asetuksen (EY) N:o 1467/97 2 artiklan 7 kohdan mukaisesti tehtäessä päätöstä liiallisen alijäämän olemassaolosta tehdyn päätöksen kumoamisesta olisi otettava huomioon nettokustannukset, jotka aiheutuvat eläkeuudistuksista, joilla otetaan käyttöön pakollisen täysin rahastoivan pilarin sisältävä monipilarinen järjestelmä, jos alijäämä on pienentynyt merkittävästi ja jatkuvasti tasolle, joka on lähellä viitearvoa. Koska vuoden 2007 julkisen talouden alijäämä jäi alle 3 prosentin viitearvon, tätä artiklaa ei tarvitse soveltaa.

Vuonna 2007 julkisen talouden alijäämätoteutuma oli 2,0 prosenttia suhteessa BKT:hen, kun marraskuussa 2006 esitetyssä lähentymisohjelmassa alijäämäksi oli ennakoitu 3,4 prosenttia. Tämä johtui lähinnä siitä, että kokonaistuotannon ja nimellisen BKT:n kasvu oli paljon nopeampaa kuin marraskuussa 2006 oli arvioitu, mutta myös menoja hillittiin. Erityisesti yritysten hyvä kannattavuus mahdollisti tukien kasvun hillitsemisen, ja nopeasti aleneva työttömyys ja indeksoinnista luopuminen Hausnerin suunnitelman Vuonna 2003 ehdotettu, tähän mennessä kattavin menouudistushanke, jonka tarkoituksena on vähentää sosiaaliturvasta, julkishallinnosta ja valtiontuista aiheutuvia julkisia menoja. Hausnerin suunnitelmalla muun muassa korvataan vuotuinen indeksointi menetelmällä, jossa indeksointi tehdään, kun kumulatiivinen inflaatio ylittää 5 prosenttia tai joka tapauksessa joka kolmas vuosi. mukaisesti hillitsivät tulonsiirtojen kasvua. Lisäksi julkisen sektorin palkansaajakorvaukset jäivät suunniteltua pienemmiksi. Julkiset investoinnit jäivät myös suunniteltua pienemmiksi, koska EU:n varojen käyttö oli suunniteltua hitaampaa. Kaiken kaikkiaan menot suhteessa BKT:hen olivat 1,5 prosenttiyksikköä pienemmät kuin marraskuussa 2006 ennakoitiin. Tulopuolella välillisistä veroista ja sosiaaliturvamaksuista saatavat tulot osoittautuivat marraskuussa 2006 arvioitua paremmiksi, mikä johtui pääosin työllisyyden ja palkkojen huomattavasti ennakoitua paremmasta kasvusta. Nämä positiiviset yllätykset tasoittuivat, kun kehitys muissa tuloerissä oli ennakoitua heikompaa (välittömät verot, mihin oli syynä veroluokkien nosto). Kaiken kaikkiaan tämä johti hieman suunniteltua alhaisempaan tulosuhteeseen.[13]

Vuonna 2003 ehdotettu, tähän mennessä kattavin menouudistushanke, jonka tarkoituksena on vähentää sosiaaliturvasta, julkishallinnosta ja valtiontuista aiheutuvia julkisia menoja. Hausnerin suunnitelmalla muun muassa korvataan vuotuinen indeksointi menetelmällä, jossa indeksointi tehdään, kun kumulatiivinen inflaatio ylittää 5 prosenttia tai joka tapauksessa joka kolmas vuosi.

3. Alijäämäennusteet vuosille 2008–2009 ja siitä eteenpäin

Komission yksiköiden kevään 2008 talousennusteen mukaan julkisen talouden alijäämä kasvanee vuonna 2008 2,5 prosenttiin suhteessa BKT:hen, kuten maaliskuun 2008 lähentymisohjelmassa ennakoidaan. BKT:n odotetaan kasvavan 5,3 prosenttia vuonna 2008 ja 5 prosenttia vuonna 2009. Komission yksiköt arvioivat, että yksityinen kulutus kiihtyy vuonna 2008 5,6 prosenttiin sosiaaliturvamaksujen leikkausten tukemana ja hidastuu 4,7 prosenttiin vuonna 2009, koska heikkenevä ulkoinen ympäristö verottaa kuluttajien luottamusta.

Julkisen talouden alijäämän syvenemisen taustalla on Puolan vuoden 2008 talousarvio, jonka mukaan keskushallinnon rahoitusasema (ei-EKT-95) heikkenee noin 0,8 prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2008 verrattuna vuoden 2007 toteutumaan. Tämä johtuu joistakin alijäämää lisäävistä toimenpiteistä, jotka hyväksyttiin ennen lokakuussa 2007 pidettyjä parlamenttivaaleja. Useimmilla toimenpiteillä alennetaan valtion tuloja, sillä sosiaaliturvamaksuihin tehdään toinen leikkaus ja perheille myönnetään verohelpotus henkilötuloveroon. Menopuolella vuoden 2008 talousarviossa ennakoidaan huomattavia julkisia investointeja ja otetaan uudestaan käyttöön eläkkeiden ja työkyvyttömyysetuuksien antelias (inflaatio + palkkojen kasvu) vuotuinen indeksointi. Alijäämää kasvattavat toimenpiteet kompensoituvat osittain verosääntöjen paremmalla noudattamisella, verotettavan tulon kasvulla ja valmisteverojen korotuksilla, jotka liittyvät verotuksen yhdenmukaistamiseen EU:ssa.

Komission yksiköiden kevään 2008 talousennusteen mukaan julkisen talouden alijäämäsuhde kasvanee hieman vuonna 2009 2,6 prosenttiin suhteessa BKT:hen olettaen, että talouspolitiikka säilyy ennallaan. Maaliskuun 2008 lähentymisohjelmassa ennakoidaan joitakin alijäämää supistavia toimenpiteitä, jotka on vielä tarkemmin määriteltävä. Lähentymisohjelmassa julkisen talouden alijäämän ennakoidaan olevan 2,0 prosenttia suhteessa BKT:hen.

Kevään talousennusteen mukaan rakenteellinen alijäämä syvenee noin ¼ prosenttiyksikköä suhteessa BKT:hen vuonna 2008 ja supistuu hieman noin ⅓ prosenttiyksikköä vuonna 2009, sillä työmarkkinatilanne kohenee, kun verokiilaa pienennetään Puolassa vaikuttaa olevan erityisen paljon potentiaalia pienentää varjotaloutta ja kannustaa työelämään osallistumiseen. Tähän viittaa se, että virallisen työttömyysasteen ja työvoimakyselyihin perustuvan työttömyysasteen välillä on huomattava ero (noin 3 prosenttiyksikköä vuoden 2008 alussa). Lisäksi Puolassa on yksi EU:n alhaisimmista työvoimaosuuksista (63 ½ % verrattuna EU:n lähes 71 %:iin vuoden 2007 jälkipuoliskolla), erityisesti ikäluokassa 55+. Yhtiöverosta ja pk-yritysten työntekijöiden henkilökohtaisesta tuloverosta saatavat tulot ovat lisäksi viime vuosina kasvaneet jyrkästi Puolassa, mikä saattaa osittain selittyä sääntöjen paremmalla noudattamisella, kun alun perin korkeita veroasteita on laskettu. .[14]

Puolassa vaikuttaa olevan erityisen paljon potentiaalia pienentää varjotaloutta ja kannustaa työelämään osallistumiseen. Tähän viittaa se, että virallisen työttömyysasteen ja työvoimakyselyihin perustuvan työttömyysasteen välillä on huomattava ero (noin 3 prosenttiyksikköä vuoden 2008 alussa). Lisäksi Puolassa on yksi EU:n alhaisimmista työvoimaosuuksista (63 ½ % verrattuna EU:n lähes 71 %:iin vuoden 2007 jälkipuoliskolla), erityisesti ikäluokassa 55+. Yhtiöverosta ja pk-yritysten työntekijöiden henkilökohtaisesta tuloverosta saatavat tulot ovat lisäksi viime vuosina kasvaneet jyrkästi Puolassa, mikä saattaa osittain selittyä sääntöjen paremmalla noudattamisella, kun alun perin korkeita veroasteita on laskettu.

Maaliskuun 2008 lähentymisohjelmassa esitetyn julkisen talouden strategian päätavoitteena on saavuttaa keskipitkän aikavälin tavoite, joka on 1 prosentin rakenteellinen alijäämä suhteessa BKT:hen, viimeistään vuonna 2011 eli vuosi ohjelmakauden päättymisen jälkeen. Julkisen talouden sopeuttaminen on menoperusteista ja painottuu vuosille 2009 ja 2010.

4. Velkakehitys ja ennusteet

Velkasuhde oli enimmillään 47,6 prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2006. Tämän jälkeen velkasuhde vaikuttaisi kuitenkin olleen lasku-uralla. Velka väheni huomattavasti vuonna 2007, kun velkasuhde pieneni lähes 2 ½ prosenttiyksikköä 45,2 prosenttiin suhteessa BKT:hen lähinnä nimellisen BKT:n nopean kasvun mutta myös złotyn vahvistumisen ansiosta. Kevään 2008 talousennusteen mukaan bruttovelka vähentynee hitaammin tänä ja ensi vuonna ja on vuonna 2009 noin 44 prosenttia suhteessa BKT:hen, jos talouspolitiikka säilyy ennallaan.

5. Päätelmät

Julkisen talouden alijäämä supistui suhteessa BKT:hen vuoden 2003 6,3 prosentista 2,0 prosenttiin vuonna 2007 eli alle 3 prosentin viitearvon. Alijäämän supistuminen vuonna 2007 johtui lähinnä kiihtyneestä talouskasvusta, joka yhdessä menojen hillitsemisen kanssa (joka puolestaan johtui osittain siitä, että investointisuunnitelmat eivät kokonaisuudessaan toteutuneet) alensi menosuhdetta julkisen talouden suunnitelmiin verrattuna. Tulosuhde oli lähellä tavoitetta, sillä suotuiset taloudelliset olosuhteet toivat odottamattomia tuloja, joita kuitenkin tasoittivat välittömien verojen leikkaukset ja odotettua heikompi tulos muissa tuloluokissa. Rakenteellinen rahoitusasema (eli suhdannetasoitettu rahoitusasema ilman kertaluonteisia ja muita väliaikaisia toimenpiteitä) koheni noin 1 ½ prosenttiyksikköä suhteessa BKT:hen, mikä on selvästi enemmän kuin neuvoston suosittelemat vähintään 0,5 prosenttiyksikön sopeutustoimet suhteessa BKT:hen. Komission yksiköiden kevään 2008 talousennusteen mukaan alijäämä kasvanee 2,5 prosenttiin suhteessa BKT:hen vuonna 2008 ja, jos talouspolitiikka säilyy ennallaan, 2,6 prosenttiin vuonna 2009. Tämä osoittaa, että alijäämä on uskottavasti ja pysyvästi saatu 3 prosentin viitearvon alapuolelle.

Julkinen bruttovelka väheni vuoden 2006 47,6 prosentista suhteessa BKT:hen 45,4 prosenttiin vuonna 2007, eli se jää alle 60 prosentin viitearvon suhteessa BKT:hen. Komission yksiköiden kevään 2008 talousennusteen mukaan velkasuhteen odotetaan supistuvan edelleen noin 44 prosenttiin suhteessa BKT:hen vuoteen 2009 mennessä (olettaen, että talouspolitiikka säilyy ennallaan).

Kokonaistilanteen arviointi osoittaa, että Puolan liiallisen alijäämän tilanne on korjattu. Tästä syystä komissio suosittaa, että neuvosto kumoaisi päätöksen liiallisen alijäämän olemassaolosta Puolassa.

Taulukko 2: Julkisen talouden kehitys vuosina 2003–2009

% suhteessa BKT:hen, jollei muuta ole ilmoitettu|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009|

||||||KOM|LO (2)|KOM (3)|LO (2)|

Julkisen talouden rahoitusasema|−6,3|−5,7|−4,3|−3,8|−2,0|−2,5|−2,5|−2,6|−2,0|

Kokonaistulot|38,4|36,9|39,0|40,0|40,4|40,1|40,0|39,7|39,2|

Kokonaismenot|44,6|42,6|43,3|43,8|42,4|42,6|42,5|42,3|41,2|

josta:|– korkomenot|3,0|2,8|2,8|2,7|2,6|2,7|2,3|2,7|2,3|

– kiinteän pääoman bruttomuodostus|3,3|3,4|3,4|3,9|4,1|4,5|5,2|4,8|5,0|

Perusjäämä|−3,3|−2,9|−1,5|−1,1|0,6|0,2|−0,2|0,1|0,3|

Kertaluonteiset ja väliaikaiset toimenpiteet|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|

Rakenteellinen rahoitusasema (1)|−5,9|−5,9|−4,2|−4,0|−2,5|−2,7|−2,8|−2,3|−1,9|

Rakenteellinen perusjäämä (1)|−2,9|−3,1|−1,4|−1,3|0,1|0,0|−0,5|0,3|0,4|

Pm Kokonaistuotannon kasvu (%)|3,9|5,3|3,6|6,2|6,5|5,3|5,5|5,0|5,0|

Pm Tuotantokuilu|−1,0|0,4|−0,4|0,6|1,2|0,5|0,7|−0,7|−0,2|

(1) Suhdannetasoitettu rahoitusasema (perusjäämä), jossa ei ole otettu huomioon kertaluonteisia eikä väliaikaisia toimenpiteitä.(2) Ohjelman mukaiset suhdannetasoitettu ja rakenteellinen rahoitusasema sekä tuotantokuilu, jotka komission yksiköt ovat laskeneet ohjelmassa annettujen tietojen perusteella.(3) Perustuu oletukseen, että talouspolitiikka pysyy ennallaan.Lähteet: Komission yksiköiden kevään 2008 talousennuste (KOM) ja maaliskuun 2008 tarkistettu lähentymisohjelma (LO).|

Suositus:

NEUVOSTON PÄÄTÖS,

liiallisen alijäämän olemassaolosta Puolassa tehdyn päätöksen 2005/183/EY kumoamisesta

EUROOPAN UNIONIN NEUVOSTO, joka

ottaa huomioon Euroopan yhteisön perustamissopimuksen ja erityisesti sen 104 artiklan 12 kohdan,

ottaa huomioon komission suosituksen,

sekä katsoo seuraavaa:

(1) Neuvoston päätöksellä 2005/183/EY EUVL L 62, 9.3.2005, s. 18. , joka tehtiin 5 päivänä heinäkuuta 2004 EY:n perustamissopimuksen 104 artiklan 6 kohdan mukaisesti komission suosituksesta, todetaan, että Puolassa on liiallinen alijäämä. Neuvosto totesi, että julkisen talouden alijäämä oli 4,1 prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2003 eli yli perustamissopimuksessa määrätyn 3 prosentin viitearvon ja julkinen bruttovelka oli 45,4 prosenttia suhteessa BKT:hen eli alle perustamissopimuksessa määrätyn 60 prosentin viitearvon. Neuvoston päätöksessä todetaan, että sekä alijäämää että velkaa koskevia arvioita on tarkistettava ylöspäin, jos Eurostatin tekemän, rahastoivien eläkejärjestelmien luokittelua koskevan päätöksen mukaisesti katsotaan, etteivät rahastoivat eläkejärjestelmät kuulu julkiseen talouteen Eurostatin lehdistötiedotteet nro 30/2004, 2.3.2004, ja nro 117/2004, 23.9.2004. .[15][16]

EUVL L 62, 9.3.2005, s. 18.

Eurostatin lehdistötiedotteet nro 30/2004, 2.3.2004, ja nro 117/2004, 23.9.2004.

(2) Neuvosto antoi 5 päivänä heinäkuuta 2004 perustamissopimuksen 104 artiklan 7 kohdan ja liiallisia alijäämiä koskevan menettelyn täytäntöönpanon nopeuttamisesta ja selkeyttämisestä 7 päivänä heinäkuuta 1997 annetun neuvoston asetuksen (EY) N:o 1467/97 EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6, asetus sellaisena kuin se on muutettuna asetuksella (EY) N:o 1056/2005 (EUVL L 174, 7.7.2005, s. 5). 3 artiklan 4 kohdan mukaisesti Puolalle komission suositukseen perustuvan suosituksen liiallisen alijäämän poistamiseksi vuoteen 2007 mennessä. Suositus julkaistiin.[17]

EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6, asetus sellaisena kuin se on muutettuna asetuksella (EY) N:o 1056/2005 (EUVL L 174, 7.7.2005, s. 5).

(3) Neuvosto päätti 28 päivänä marraskuuta 2006 104 artiklan 8 kohdan nojalla komission suosituksesta, että Puolan viranomaisten siihen mennessä toteuttamat toimet olivat riittämättömiä EUVL L 414, 30.12.2006, s. 81. . Neuvosto antoi 27 päivänä helmikuuta 2007 komission suosituksesta uuden 104 artiklan 7 kohdan mukaisen suosituksen, jossa vahvistetaan vuoden 2007 määräaika alijäämän korjaamiselle. Suositus julkaistiin.[18]

EUVL L 414, 30.12.2006, s. 81.

(4) Neuvoston päätös liiallisen alijäämän olemassaolosta kumotaan EY:n perustamissopimuksen 104 artiklan 12 kohdan mukaisesti, kun liiallinen alijäämä kyseisessä jäsenvaltiossa on neuvoston käsityksen mukaan korjattu.

(5) Perustamissopimuksen liitteenä olevan liiallisia alijäämiä koskevasta menettelystä tehdyn pöytäkirjan mukaan komissio toimittaa menettelyn täytäntöönpanoa varten tarvittavat tiedot. Euroopan yhteisön perustamissopimukseen liitetyn liiallisia alijäämiä koskevasta menettelystä tehdyn pöytäkirjan soveltamisesta 22 päivänä marraskuuta 1993 annetun neuvoston asetuksen (EY) N:o 3605/93 EYVL L 332, 31.12.1993, s. 7, asetus sellaisena kuin se on viimeksi muutettuna asetuksella (EY) N:o 2103/2005 (EUVL L 337, 22.12.2005, s. 1). 4 artiklan mukaisesti pöytäkirjan soveltamisen osana jäsenvaltioiden on annettava tiedot julkisen talouden alijäämistä ja veloista ja muista asiaan liittyvistä muuttujista kahdesti vuodessa, 1 päivään huhtikuuta ja 1 päivään lokakuuta mennessä.[19]

EYVL L 332, 31.12.1993, s. 7, asetus sellaisena kuin se on viimeksi muutettuna asetuksella (EY) N:o 2103/2005 (EUVL L 337, 22.12.2005, s. 1).

(6) Niiden tietojen perusteella, jotka komissio (Eurostat) on asetuksen (EY) N:o 3605/93 8 g artiklan 1 kohdan mukaisesti toimittanut saatuaan Puolalta ilmoituksen ennen 1 päivää huhtikuuta 2008, ja komission yksiköiden kevään 2008 talousennusteen perusteella voidaan tehdä seuraavat päätelmät:

– julkisen talouden alijäämä supistui suhteessa BKT:hen vuoden 2006 3,8 prosentista 2,0 prosenttiin vuonna 2007 eli alle 3 prosentin viitearvon suhteessa BKT:hen. Lukua voidaan verrata marraskuussa 2006 tarkistetussa lähentymisohjelmassa asetettuun alijäämätavoitteeseen, joka oli 3,4 prosenttia suhteessa BKT:hen,

– tavoitetta huomattavasti parempaa vuoden 2007 alijäämätoteutumaa pönkitti kokonaistuotannon kasvu, joka oli huomattavasti parempi kuin marraskuun 2006 lähentymisohjelmassa oli arvioitu. Lisäksi valtiolta kului suhteessa BKT:hen huomattavasti arvioitua vähemmän tulonsiirtoihin (vuonna 2007 ei tehty indeksointia), tukiin, investointeihin ja palkansaajakorvauksiin. Kaiken kaikkiaan kokonaismenot olivat 1,5 prosenttiyksikköä alhaisemmat kuin marraskuun 2006 lähentymisohjelmassa oli arvioitu. Julkisen talouden rakenteellisen rahoitusaseman (eli suhdannetasoitetun rahoitusaseman ilman kertaluonteisia ja muita väliaikaisia toimenpiteitä) arvioidaan kohentuneen 1 ½  prosenttiyksikköä suhteessa BKT:hen vuonna 2007,

– koska BKT kasvaa hitaammin kuin vuonna 2007, kevään 2008 talousennusteessa ennakoidaan alijäämän syventyvän vuonna 2008 2,5 prosenttiin suhteessa BKT:hen mutta jäävän alle viitearvon. Syynä tähän ovat lähinnä sosiaaliturvamaksujen leikkaukset, henkilötuloveron kevennys sekä tulonsiirtojen ja investointien kasvu. Tämä vastaa maaliskuussa 2008 tarkistetussa lähentymisohjelmassa asetettua virallista tavoitetta. Kevään talousennusteessa arvioidaan alijäämän pääpiirteissään vakaantuvan vuonna 2009, jos talouspolitiikka säilyy ennallaan. Tämä osoittaa, että alijäämä suhteessa BKT:hen on saatu alle 3 prosentin viitearvon suhteessa BKT:hen uskottavasti ja pysyvästi,

– rakenteellisen rahoitusaseman ennakoidaan kuitenkin heikkenevän vuonna 2008 hieman eli noin ¼ prosenttiyksikköä suhteessa BKT:hen ja, jos talouspolitiikka säilyy ennallaan, kohenevan noin ⅓ prosenttiyksikköä vuonna 2009. Tämä kehitys on nähtävä suhteessa tarpeeseen edetä kohti julkisen talouden rahoitusaseman keskipitkän aikavälin tavoitetta, joka Puolan kohdalla tarkoittaa 1 prosentin rakenteellista alijäämää suhteessa BKT:hen,

– julkinen velka väheni suhteessa BKT:hen vuoden 2006 47,6 prosentista 45,2 prosenttiin vuonna 2007. Kevään 2008 talousennusteen mukaan velkasuhde pysynee huomattavasti alle 60 prosentin viitearvon suhteessa BKT:hen ja alenee edelleen noin 44 prosenttiin vuoden 2009 loppuun mennessä.

(7) Neuvoston käsityksen mukaan Puolan liiallinen alijäämä on korjattu, ja näin ollen päätös 2005/183/EY olisi kumottava,

ON TEHNYT TÄMÄN PÄÄTÖKSEN:

1 artikla

Kokonaistilanteen arviointi osoittaa, että Puolan liiallisen alijäämän tilanne on korjattu.

2 artikla

Kumotaan päätös 2005/183/EY.

3 artikla

Tämä päätös on osoitettu Puolan tasavallalle.

Tehty Brysselissä

Neuvoston puolesta

Puheenjohtaja

[1] EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6, asetus sellaisena kuin se on muutettuna asetuksella (EY) N:o 1056/2005 (EUVL L 174, 7.7.2005, s. 5).

[2] EYVL L 332, 31.12.1993, s. 7, asetus sellaisena kuin se on viimeksi muutettuna asetuksella (EY) N:o 2103/2005 (EUVL L 337, 22.12.2005, s. 1).

[3] Puolan viimeisin ilmoitus on saatavilla seuraavasta internet-osoitteesta: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

[4] SEC(2004) 826.

[5] EUVL L 62, 9.3.2005, s. 18.

[6] Kaikki Puolan liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla seuraavalta internet-sivulta: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

[7] EUVL L 414, 30.12.2006, s. 81.

[8] Neuvosto viittaa suosituksessaan marraskuussa 2006 tarkistettuun lähentymisohjelmaan, jossa vuoden 2007 tavoitteeksi asetettiin 3,4 prosentin alijäämä suhteessa BKT:hen ja jossa ”oletetaan, että komissio ja neuvosto voisivat liiallisen alijäämän olemassaolosta tehdyn päätöksen kumoamiseksi 104 artiklan 12 kohdan nojalla ottaa neuvoston asetuksen (EY) N:o 1467/97 2 artiklan 7 kohdan mukaisesti huomioon vuoden 1999 eläkeuudistuksesta talousarvioon aiheutuneet kustannukset [arviolta noin 2 prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2007] soveltaen lineaarista vähennystä, joka on 60 prosenttia vuonna 2007 . Neuvosto muistuttaa, että alijäämän olisi oltava supistunut merkittävästi ja jatkuvasti sekä saavuttanut lähellä viitearvoa olevan tason, jotta Puolaan voitaisiin soveltaa tätä säännöstä. Koska alijäämä on supistunut merkittävästi ja jatkuvasti vuosina 2004–2006, vuoden 2007 alijäämätoteutuma ja näkymät siitä eteenpäin vaikuttavat ratkaisevasti siihen, voidaanko tätä säännöstä soveltaa Puolaan . ”

[9] SEC(2007) 1543.

[10] Eurostatin tiedote nro 54, 18.4.2008.

[11] Alijäämälukuja tarkistetaan tavallisesti – ylöspäin tai alaspäin – sen jälkeen kun ensimmäinen tulos on julkaistu kevään ilmoituksessa. Tarkistukset ovat kaikkien EU:n jäsenvaltioiden osalta yleensä suhteellisen pieniä ja keskimäärin hyvin lähellä nollaa. Kun otetaan huomioon nyt ilmoitetun vuoden 2007 alijäämän ja alijäämän viitearvon välinen ero, on hyvin epätodennäköistä, että julkisen talouden tilien mahdollisissa tulevissa oikaisuissa vuoden 2007 alijäämäsuhde nousee yli 3 prosenttiin suhteessa BKT:hen.

[12] Asetuksen (EY) N:o 1467/97 2 artiklan 7 kohdan mukaisesti tehtäessä päätöstä liiallisen alijäämän olemassaolosta tehdyn päätöksen kumoamisesta olisi otettava huomioon nettokustannukset, jotka aiheutuvat eläkeuudistuksista, joilla otetaan käyttöön pakollisen täysin rahastoivan pilarin sisältävä monipilarinen järjestelmä, jos alijäämä on pienentynyt merkittävästi ja jatkuvasti tasolle, joka on lähellä viitearvoa. Koska vuoden 2007 julkisen talouden alijäämä jäi alle 3 prosentin viitearvon, tätä artiklaa ei tarvitse soveltaa.

[13] Vuonna 2003 ehdotettu, tähän mennessä kattavin menouudistushanke, jonka tarkoituksena on vähentää sosiaaliturvasta, julkishallinnosta ja valtiontuista aiheutuvia julkisia menoja. Hausnerin suunnitelmalla muun muassa korvataan vuotuinen indeksointi menetelmällä, jossa indeksointi tehdään, kun kumulatiivinen inflaatio ylittää 5 prosenttia tai joka tapauksessa joka kolmas vuosi.

[14] Puolassa vaikuttaa olevan erityisen paljon potentiaalia pienentää varjotaloutta ja kannustaa työelämään osallistumiseen. Tähän viittaa se, että virallisen työttömyysasteen ja työvoimakyselyihin perustuvan työttömyysasteen välillä on huomattava ero (noin 3 prosenttiyksikköä vuoden 2008 alussa). Lisäksi Puolassa on yksi EU:n alhaisimmista työvoimaosuuksista (63 ½ % verrattuna EU:n lähes 71 %:iin vuoden 2007 jälkipuoliskolla), erityisesti ikäluokassa 55+. Yhtiöverosta ja pk-yritysten työntekijöiden henkilökohtaisesta tuloverosta saatavat tulot ovat lisäksi viime vuosina kasvaneet jyrkästi Puolassa, mikä saattaa osittain selittyä sääntöjen paremmalla noudattamisella, kun alun perin korkeita veroasteita on laskettu.

[15] EUVL L 62, 9.3.2005, s. 18.

[16] Eurostatin lehdistötiedotteet nro 30/2004, 2.3.2004, ja nro 117/2004, 23.9.2004.

[17] EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6, asetus sellaisena kuin se on muutettuna asetuksella (EY) N:o 1056/2005 (EUVL L 174, 7.7.2005, s. 5).

[18] EUVL L 414, 30.12.2006, s. 81.

[19] EYVL L 332, 31.12.1993, s. 7, asetus sellaisena kuin se on viimeksi muutettuna asetuksella (EY) N:o 2103/2005 (EUVL L 337, 22.12.2005, s. 1).

PT

(...PICT...)|COMISSÃO DAS COMUNIDADES EUROPEIAS|

Bruxelas, 11.6.2008

SEC(2008) 2011 final

Recomendação de

DECISÃO DO CONSELHO

que revoga a Decisão 2005/183/CE sobre a existência de um défice excessivo na Polónia

(apresentada pela Comissão)

EXPOSIÇÃO DE MOTIVOS

1. Contexto

O artigo 104.º do Tratado estabelece que os Estados-Membros devem evitar défices orçamentais excessivos e define um procedimento para a sua identificação e correcção. O procedimento relativo aos défices excessivos (PDE) é explicitado no Regulamento (CE) n.º 1467/97 do Conselho relativo à aceleração e clarificação da aplicação do procedimento relativo aos défices excessivos JO L 209 de 2.8.1997, p. 6. Regulamento com a redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 1056/2005 (JO L 174 de 7.7.2005, p. 5). , que faz parte do Pacto de Estabilidade e Crescimento. Nos termos do n.º 2 do artigo 104.º do Tratado, a Comissão deve examinar o cumprimento da disciplina orçamental com base nos dois critérios seguintes: a) se a relação entre o défice orçamental programado ou verificado e o produto interno bruto excede o valor de referência de 3% (excepto se essa relação tiver baixado de forma substancial e contínua e tiver atingido um nível que se aproxime do valor de referência ou, em alternativa, se o excesso em relação ao valor de referência for meramente excepcional e temporário e se aquela relação continuar perto do valor de referência); e b) se a relação entre a dívida pública e o produto interno bruto excede o valor de referência de 60% (excepto se essa relação se encontrar em diminuição significativa e se estiver a aproximar, de forma satisfatória, do valor de referência).[1]

JO L 209 de 2.8.1997, p. 6. Regulamento com a redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 1056/2005 (JO L 174 de 7.7.2005, p. 5).

Nos termos do Protocolo sobre o procedimento relativo aos défices excessivos, anexo ao Tratado, a Comissão deve fornecer os dados a utilizar para a aplicação do PDE. No âmbito da aplicação desse protocolo, os Estados-Membros devem notificar os dados relativos ao défice orçamental e à dívida pública, bem como a outras variáveis associadas, duas vezes por ano, nomeadamente antes de 1 de Abril e antes de 1 de Outubro, em conformidade com o disposto no artigo 4.º do Regulamento (CE) n.º 3605/93 do Conselho JO L 332 de 31.12.1993, p. 7. Regulamento com a última redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 2103/2005 (JO L 337 de 22.12.2005, p. 1). A notificação mais recente da Polónia pode ser consultada no seguinte endereço: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . . Como explicado na caixa infra , a Polónia faz parte dos países que beneficiaram de um período de transição para executar a decisão do Eurostat, de 2 de Março de 2004, sobre a classificação dos regimes de pensões por capitalização. Por conseguinte, os dados notificados pela Polónia até Março de 2007, relativos ao défice e à dívida, não têm em conta o custo líquido da reforma do sistema de pensões de 1999 (cerca de 2% do PIB por ano). Desde então, os valores relativos ao défice e à dívida foram notificados em conformidade com a decisão do Eurostat. Salvo menção em contrário, todos os dados constantes do presente documento estão em conformidade com a decisão do Eurostat.[2][3]

JO L 332 de 31.12.1993, p. 7. Regulamento com a última redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 2103/2005 (JO L 337 de 22.12.2005, p. 1).

A notificação mais recente da Polónia pode ser consultada no seguinte endereço:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

Caixa: Classificação dos regimes de pensões

Os regimes de pensões nacionais assentam tradicionalmente em vários pilares: nomeadamente, o sistema por repartição e o sistema por capitalização; além disso, os regimes de pensões podem ser de prestações definidas (PD) ou de contribuições definidas (CD).

Se um regime de pensões estiver classificado no sector das administrações públicas, as contribuições cobradas e as prestações pagas no âmbito do regime são receitas e despesas das administrações públicas, pelo que contribuem para o saldo das administrações públicas. Se um regime de pensões estiver classificado num sector diferente das administrações públicas, as contribuições e prestações não contribuem para o saldo das administrações públicas. De acordo com as regras contabilísticas do SEC95, os regimes de pensões classificados no sector das administrações públicas são os que são «impostos, controlados e financiados por unidades da administração pública».

Em 2 de Março de 2004, o Eurostat indicou que os regimes de pensões de CD não cumprem estes critérios, uma vez que as pensões pagas no âmbito desses regimes i) dependem essencialmente do desempenho dos mercados financeiros (ou seja, não estão sob o controlo das administrações públicas) e ii) são financiadas por fundos não economicamente detidos pelo governo. Mesmo nos casos em que são obrigatórios ou geridos pelas administrações públicas (por exemplo, pelo mesmo organismo público encarregado do regime de repartição) ou em que existe uma pensão mínima garantida pelo Estado, os regimes de pensões de CD não devem ser classificados no sector das administrações públicas (*).

Foi definido um período de transição, que terminou na Primavera de 2007 (primeira notificação de 2007), para executar esta Decisão (**).

(*) Comunicado de imprensa do Eurostat n.° 30/2004 de 2 de Março de 2004.

(**) Comunicado de imprensa do Eurostat n.° 117/2004 de 23 de Setembro de 2004.

Em 12 de Maio de 2004, a Comissão deu início ao PDE no referente à Polónia com a adopção de um relatório ao abrigo do n.º 3 do artigo 104.º, devido à existência de um défice das administrações públicas de 4,1% do PIB (com exclusão do custo da reforma das pensões) em 2003 SEC(2004) 826. . Em 5 de Julho de 2004, o Conselho decidiu, com base numa recomendação da Comissão, que a Polónia se encontrava em situação de défice excessivo, na acepção do n.º 6 do artigo 104.º JO L 62 de 9.3.2005, p. 18. . Na sua decisão, o Conselho indicou que, no caso de os fundos de pensões por capitalização serem excluídos do sector das administrações públicas, na sequência da decisão do Eurostat relativa à classificação dos regimes de pensões por capitalização (ver caixa), os valores do défice e da dívida teriam de ser ajustados no sentido da alta. Simultaneamente, e ainda com base numa recomendação da Comissão, o Conselho dirigiu recomendações à Polónia, ao abrigo do n.º 7 do artigo 104.°, no sentido de este país pôr termo à situação de défice excessivo das administrações públicas até 2007 A documentação relativa ao PDE da Polónia pode ser consultada no seguinte endereço: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. . Em 28 de Novembro de 2006, em conformidade com o n.º 8 do artigo 104.°, o Conselho decidiu, com base numa recomendação da Comissão, que as medidas tomadas até essa data pelas autoridades polacas eram inadequadas JO L 414 de 30.12.2006, p. 81. . Em 27 de Fevereiro de 2007, o Conselho emitiu novas recomendações ao abrigo do n.º 7 do artigo 104.º, com base numa recomendação da Comissão.[4][5][6][7]

SEC(2004) 826.

JO L 62 de 9.3.2005, p. 18.

A documentação relativa ao PDE da Polónia pode ser consultada no seguinte endereço: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

JO L 414 de 30.12.2006, p. 81.

Na sua segunda recomendação a título do n.º 7 do artigo 104.°, o Conselho preconizou que as autoridades polacas pusessem fim à situação de défice excessivo no respeito do prazo inicial de 2007 e reduzissem o défice das administrações públicas de forma credível e sustentável, devendo, para tal, assegurar uma melhoria do saldo estrutural (ou seja, o saldo corrigido das variações cíclicas e líquido de medidas pontuais e de outras medidas temporárias) de pelo menos 0,5 pontos percentuais do PIB entre 2006 e 2007. O Conselho estabeleceu o prazo de 27 de Agosto de 2007 para que as autoridades polacas tomassem medidas eficazes nesse sentido. O Conselho convidou ainda as autoridades polacas a assegurar que o esforço de consolidação orçamental, destinado a alcançar o objectivo de médio prazo de um défice estrutural correspondente a 1% do PIB, fosse prosseguido após ter sido corrigida a situação de défice excessivo.

Quadro 1: Ajustamento aprovado pelo Conselho em 27 de Fevereiro de 2007

% do PIB, salvo indicação em contrário|2006|2007|

Saldo das administrações públicasEvolução do saldo estruturalp.m.: Crescimento do PIB em termos reais (%)|−3,95,4|défice próximo de 3 Na sua recomendação, o Conselho referiu-se à actualização de Novembro de 2006 do programa de convergência, que visava um défice de 3,4% do PIB para 2007 e « pressupõe que, para efeitos de revogação da decisão sobre a existência de um défice excessivo, formulada ao abrigo do n.º 12 do artigo 104.°, a Comissão e o Conselho poderiam, tal como previsto no n.º 7 do artigo 2.° do Regulamento (CE) n.º 1467/97 do Conselho, tomar em consideração os custos da reforma do sistema de pensões de 1999 [estimada em torno de 2% do PIB em 2007] , de acordo com uma escala linear degressiva correspondente a 60% em 2007. O Conselho recorda que para que a Polónia beneficie desta disposição, deverá ter diminuído significativamente e de modo contínuo o seu défice e ter atingido um nível próximo do valor de referência. Dado que o défice diminuiu substancialmente e de forma contínua durante o período 2004-2006, o valor que se vier a registar em 2007 e as perspectivas para daí em diante determinarão se esta disposição pode ser aplicada à Polónia. »Na sua recomendação, o Conselho referiu-se à actualização de Novembro de 2006 do programa de convergência, que visava um défice de 3,4% do PIB para 2007 e « pressupõe que, para efeitos de revogação da decisão sobre a existência de um défice excessivo, formulada ao abrigo do n.º 12 do artigo 104.°, a Comissão e o Conselho poderiam, tal como previsto no n.º 7 do artigo 2.° do Regulamento (CE) n.º 1467/97 do Conselho, tomar em consideração os custos da reforma do sistema de pensões de 1999 [estimada em torno de 2% do PIB em 2007] , de acordo com uma escala linear degressiva correspondente a 60% em 2007. O Conselho recorda que para que a Polónia beneficie desta disposição, deverá ter diminuído significativamente e de modo contínuo o seu défice e ter atingido um nível próximo do valor de referência. Dado que o défice diminuiu substancialmente e de forma contínua durante o período 2004-2006, o valor que se vier a registar em 2007 e as perspectivas para daí em diante determinarão se esta disposição pode ser aplicada à Polónia. »pelo menos + 0,55,1|

Nota : Saldo estrutural = saldo corrigido das variações cíclicas, com exclusão de medidas pontuais e de outras medidas temporárias.

Fontes : Recomendação do Conselho ao abrigo do n.º 7 do artigo 104.º e, no respeitante ao crescimento do PIB em termos reais, parecer do Conselho sobre o programa de convergência de Novembro de 2006, ambos adoptados em 27 de Fevereiro de 2007.

Em 20 de Novembro de 2007, ou seja, após o termo do prazo para a tomada de medidas fixado na recomendação do Conselho, a Comissão adoptou uma comunicação ao Conselho, em que concluía que as medidas tomadas pela Polónia em resposta à recomendação do Conselho eram coerentes com esta última. Embora tenha expressado reservas quanto ao carácter duradouro da correcção do défice excessivo em 2008 e 2009, a Comissão não recomendou, nesta fase, mais medidas no âmbito do PDE SEC(2007) 1543. . Na sua reunião de 4 de Dezembro de 2007, o Conselho subscreveu esta apreciação. A Comissão e o Conselho convidaram as autoridades polacas a apresentar, o mais rapidamente possível, um programa de convergência actualizado que descrevesse a sua estratégia de médio prazo para o conjunto da legislatura, susceptível de assegurar uma correcção duradoura do défice excessivo e a realização de novos progressos na via do objectivo de médio prazo. No final de Março de 2008, foi transmitido um novo programa . A Comissão apresenta agora uma recomendação de parecer do Conselho sobre este programa, bem como a presente recomendação de decisão do Conselho.[9]

SEC(2007) 1543.

Nos termos do n.º 12 do artigo 104.º, na medida em que considere que foi corrigido o défice excessivo no Estado-Membro em causa, o Conselho deve revogar a decisão relativa à existência de um défice excessivo com base numa recomendação da Comissão.

2. Evolução recente do défice

Os dados apresentados pela Comissão (Eurostat) com base nas informações transmitidas pela Polónia antes de Abril de 2008 Comunicado de imprensa do Eurostat n.° 54 de 18 de Abril de 2008. Os rácios do défice são normalmente revistos - em alta ou em baixa - após a publicação dos primeiros resultados da notificação da Primavera. Em relação ao conjunto dos Estados-Membros da UE, as revisões são, de modo geral, relativamente limitadas e, em média, praticamente nulas. Atendendo à diferença entre o défice actualmente notificado para 2007 e o valor de referência, é improvável que uma eventual revisão das contas das administrações públicas eleve o rácio do défice para 2007 acima de 3% do PIB. Em conformidade com o n.º 7 do artigo 2.° do Regulamento (CE) n.º 1467/97, a decisão de revogar uma decisão relativa à existência de um défice excessivo deve tomar em consideração o custo líquido de uma reforma do sistema de pensões que introduza um sistema em vários pilares que inclua um pilar obrigatório de capitalização integral, se o défice tiver diminuído significativamente e de modo contínuo e tiver atingido um nível próximo do valor de referência. Uma vez que o défice das administrações públicas em 2007 foi inferior ao valor de referência de 3%, não é necessário contemplar a aplicação deste artigo. indicam que, após ter atingido um nível máximo de 6,3% do PIB em 2003, o défice das administrações públicas desceu mais de 1 ponto percentual por ano, em média, para alcançar 2% do PIB em 2007. De modo geral, os resultados foram melhores do que os projectados graças à inesperada evolução favorável do crescimento, que gerou receitas suplementares, assim como à execução incompleta dos programas de despesas.[10][11][12]

Comunicado de imprensa do Eurostat n.° 54 de 18 de Abril de 2008.

Os rácios do défice são normalmente revistos - em alta ou em baixa - após a publicação dos primeiros resultados da notificação da Primavera. Em relação ao conjunto dos Estados-Membros da UE, as revisões são, de modo geral, relativamente limitadas e, em média, praticamente nulas. Atendendo à diferença entre o défice actualmente notificado para 2007 e o valor de referência, é improvável que uma eventual revisão das contas das administrações públicas eleve o rácio do défice para 2007 acima de 3% do PIB.

Em conformidade com o n.º 7 do artigo 2.° do Regulamento (CE) n.º 1467/97, a decisão de revogar uma decisão relativa à existência de um défice excessivo deve tomar em consideração o custo líquido de uma reforma do sistema de pensões que introduza um sistema em vários pilares que inclua um pilar obrigatório de capitalização integral, se o défice tiver diminuído significativamente e de modo contínuo e tiver atingido um nível próximo do valor de referência. Uma vez que o défice das administrações públicas em 2007 foi inferior ao valor de referência de 3%, não é necessário contemplar a aplicação deste artigo.

Em 2007, o défice das administrações públicas foi de 2,0% do PIB, contra uma projecção de 3,4% no programa de convergência de Novembro de 2006. Este resultado deve-se essencialmente a um crescimento do PIB em termos reais e nominais muito mais elevado do que o previsto em Novembro de 2006, mas também à restrição das despesas. A elevada rendibilidade das empresas permitiu, designadamente, conter o crescimento dos subsídios, tendo, além disso, a rápida queda do desemprego e a desindexação imposta pelo plano Hausner Trata-se da iniciativa mais completa e mais específica até à data em matéria de reforma das despesas, proposta em 2003 e destinada a reduzir as despesas públicas nos domínios da protecção social, da administração pública e dos auxílios estatais. Entre outras medidas, o plano Hausner prevê que as pensões deixem de ser indexadas anualmente e passem a sê-lo quando a inflação acumulada exceda 5% ou de três em três anos (consoante o que ocorrer primeiro). travado o crescimento das transferências sociais. Por outro lado, as remunerações na função pública foram inferiores às previstas. Por último, os investimentos das administrações públicas foram menos importantes do que os projectados, devido a uma absorção dos fundos comunitários mais lenta do que a prevista. Globalmente, o rácio PIB/despesas foi inferior em 1,5 pontos percentuais ao projectado em Novembro de 2006. Do lado das receitas, as provenientes dos impostos indirectos e das contribuições sociais foram melhores do que as previstas em Novembro de 2006, principalmente graças a um crescimento do emprego e dos salários muito mais elevado. Esta inesperada evolução favorável foi neutralizada pelos resultados medíocres registados noutras categorias de receitas (impostos directos, devido ao aumento dos escalões de imposto). Assim, o rácio das receitas foi, de modo geral, ligeiramente inferior às previsões.[13]

Trata-se da iniciativa mais completa e mais específica até à data em matéria de reforma das despesas, proposta em 2003 e destinada a reduzir as despesas públicas nos domínios da protecção social, da administração pública e dos auxílios estatais. Entre outras medidas, o plano Hausner prevê que as pensões deixem de ser indexadas anualmente e passem a sê-lo quando a inflação acumulada exceda 5% ou de três em três anos (consoante o que ocorrer primeiro).

3. Projecções do défice para 2008-2009 e anos seguintes

Relativamente a 2008, as previsões estabelecidas pelos serviços da Comissão na Primavera de 2007 indicam que o défice das administrações públicas aumentará para 2,5% do PIB, o que corresponde ao objectivo fixado no programa de convergência de Março de 2008. O PIB deverá crescer 5,3% e 5% em 2008 e 2009, respectivamente. Os serviços da Comissão prevêem que o consumo privado acelere em 2008 para atingir 5,6%, sob o efeito da redução das contribuições sociais, e desacelere para 4,7% em 2009, devido à deterioração da situação económica internacional, que se reflecte na confiança dos consumidores.

O agravamento do défice das administrações públicas tem a sua origem no orçamento de 2008 da Polónia, que projecta uma deterioração do saldo da administração central (não SEC95) de cerca de 0,8% do PIB em 2008 em relação a 2007, devido a um certo número de medidas adoptadas antes das eleições legislativas de Outubro de 2007, que têm por efeito um aumento do défice. A maior parte dessas medidas reduzirá as receitas das administrações públicas (segunda redução das contribuições sociais e do imposto sobre o rendimento das pessoas para as famílias). Do lado das despesas, o orçamento de 2008 prevê maiores investimentos públicos e restabelece a generosa indexação anual (inflação + crescimento dos salários) das pensões e das prestações por invalidez. As medidas com efeito de aumento do défice serão em parte compensadas por um maior cumprimento das obrigações fiscais, rendimentos tributáveis mais elevados e aumentos dos impostos especiais sobre o consumo, relacionados com a harmonização fiscal na UE.

De acordo com as previsões estabelecidas pela Comissão na Primavera de 2008, baseadas no pressuposto de políticas inalteradas, o rácio do défice das administrações públicas deverá, em 2009, aumentar marginalmente para 2,6% do PIB. O programa de convergência de Março de 2008, que assenta no princípio da execução de certas medidas ainda por definir, com efeito de diminuição do défice, prevê que o défice das administrações públicas seja de 2,0% do PIB.

De acordo com as previsões da Primavera, o défice estrutural deverá agravar-se cerca de ¼ de ponto percentual do PIB em 2008, mas diminuir cerca de ⅓ de ponto percentual em 2009, devido às melhorias no mercado de trabalho estimuladas pela redução da carga fiscal Assim, a diferença significativa entre a taxa de desemprego oficial e a declarada nos inquéritos sobre a população activa (cerca de 3 pontos percentuais no início de 2008) sugere que existe uma ampla margem para reduzir a economia paralela e estimular a actividade laboral na Polónia. Além disso, a Polónia tem uma das taxas de actividade mais baixas da UE (63½%, contra perto de 71% na UE no segundo semestre de 2007), designadamente na classe etária dos 55+. Por outro lado, o aumento acentuado das receitas provenientes do imposto sobre o rendimento das empresas e sobre o rendimento das pessoas singulares sujeitas ao imposto sobre as pequenas empresas nos últimos anos na Polónia pode, em parte, explicar-se por um maior cumprimento das obrigações fiscais, na sequência da redução das taxas de tributação inicialmente elevadas. .[14]

Assim, a diferença significativa entre a taxa de desemprego oficial e a declarada nos inquéritos sobre a população activa (cerca de 3 pontos percentuais no início de 2008) sugere que existe uma ampla margem para reduzir a economia paralela e estimular a actividade laboral na Polónia. Além disso, a Polónia tem uma das taxas de actividade mais baixas da UE (63½%, contra perto de 71% na UE no segundo semestre de 2007), designadamente na classe etária dos 55+. Por outro lado, o aumento acentuado das receitas provenientes do imposto sobre o rendimento das empresas e sobre o rendimento das pessoas singulares sujeitas ao imposto sobre as pequenas empresas nos últimos anos na Polónia pode, em parte, explicar-se por um maior cumprimento das obrigações fiscais, na sequência da redução das taxas de tributação inicialmente elevadas.

O principal objectivo da estratégia orçamental apresentada no programa de convergência de Março de 2008 é alcançar o OMP, que consiste num défice estrutural de 1% do PIB, até 2011, ou seja, um ano após o final do período de programação. O ajustamento orçamental é feito do lado das despesas e está concentrado no final do período (2009 e 2010).

4. Evolução e projecções da dívida

Após ter alcançado um ponto máximo de 47,6% do PIB em 2006, o rácio da dívida encontra-se numa trajectória descendente. Em 2007, registou-se uma redução substancial da dívida, tendo o rácio diminuído perto de 2½ pontos percentuais para atingir 45,2% do PIB, essencialmente graças ao elevado crescimento do PIB nominal e também à valorização do zloti. De acordo com as previsões estabelecidas pela Comissão na Primavera de 2008, baseadas no pressuposto de políticas inalteradas, a dívida bruta deverá diminuir mais lentamente este ano e no próximo e cifrar-se em cerca de 44% em 2009.

5. Conclusões

O défice das administrações públicas diminuiu de 6,3% do PIB em 2003 para 2,0% em 2007, nível inferior ao valor de referência de 3% do PIB. A redução do défice em 2007 resultou essencialmente de um crescimento económico mais elevado, que, conjugado com a contenção das despesas (devida em parte à execução incompleta dos programas de investimento), reduziu o rácio das despesas em relação às previsões orçamentais. O nível do rácio das receitas situou-se próximo do objectivo, tendo as receitas suplementares geradas pela conjuntura económica favorável sido neutralizadas pela redução dos impostos directos e os resultados menos favoráveis noutras categorias de receitas. O saldo estrutural, ou seja, o saldo corrigido das variações cíclicas e líquido de medidas pontuais e de outras medidas temporárias, melhorou cerca de 1½ pontos percentuais do PIB, isto é, bem mais do que o esforço orçamental mínimo de 0,5 pontos percentuais recomendado pelo Conselho. De acordo com as previsões estabelecidas pelos serviços da Comissão na Primavera de 2008, o défice global deverá aumentar para 2,5% do PIB em 2008 e, no pressuposto de políticas inalteradas, para 2,6% em 2009. O défice foi, pois, reduzido de forma credível e sustentável para um nível inferior ao valor de referência de 3% do PIB.

A dívida bruta das administrações públicas passou de 47,6% do PIB em 2006 para 45,4% em 2007, um nível inferior ao valor de referência de 60 % do PIB. De acordo com as previsões estabelecidas pelos serviços da Comissão na Primavera de 2008, o rácio da dívida deverá continuar a descer para atingir cerca de 44% do PIB em 2009 (no pressuposto de políticas inalteradas).

Com base numa apreciação global, conclui-se que a situação de défice excessivo da Polónia foi corrigida. Por conseguinte, a Comissão recomenda ao Conselho que revogue a decisão sobre a existência de um défice excessivo na Polónia.

Quadro 2: Evolução orçamental, 2003-2009

% do PIB, salvo indicação em contrário|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009|

||||||COM|PC (2)|COM (3)|PC (2)|

Saldo das administrações públicas|−6,3|−5,7|−4,3|−3,8|−2,0|−2,5|−2,5|−2,6|−2,0|

Total receitas|38,4|36,9|39,0|40,0|40,4|40,1|40,0|39,7|39,2|

Total despesas|44,6|42,6|43,3|43,8|42,4|42,6|42,5|42,3|41,2|

das quais:|- despesas com juros|3,0|2,8|2,8|2,7|2,6|2,7|2,3|2,7|2,3|

- formação bruta de capital fixo|3,3|3,4|3,4|3,9|4,1|4,5|5,2|4,8|5,0|

Saldo primário|−3,3|−2,9|−1,5|−1,1|0,6|0,2|−0,2|0,1|0,3|

Medidas pontuais e temporárias|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|

Saldo estrutural (1)|−5,9|−5,9|−4,2|−4,0|−2,5|−2,7|−2,8|−2,3|−1,9|

Saldo primário estrutural (1)|−2,9|−3,1|−1,4|−1,3|0,1|0,0|−0,5|0,3|0,4|

Pm Crescimento do PIB em termos reais (%)|3,9|5,3|3,6|6,2|6,5|5,3|5,5|5,0|5,0|

Pm Hiato do produto|−1,0|0,4|−0,4|0,6|1,2|0,5|0,7|−0,7|−0,2|

(1) Saldo corrigido das variações cíclicas, com exclusão de medidas pontuais e temporárias(2) Saldos corrigidos das variações cíclicas e estruturais e hiatos do produto de acordo com o programa, calculado pelos serviços da Comissão com base nas informações contidas no mesmo.(3) Pressuposto de políticas inalteradas.Fontes: Previsões da Primavera de 2008 dos serviços da Comissão (COM) e actualização de Março de 2008 do programa de convergência (PC)|

Recomendação de

DECISÃO DO CONSELHO

que revoga a Decisão 2005/183/CE sobre a existência de um défice excessivo na Polónia

O CONSELHO DA UNIÃO EUROPEIA,

Tendo em conta o Tratado que institui a Comunidade Europeia e, nomeadamente, o n.º 12 do seu artigo 104.º,

Tendo em conta a recomendação da Comissão,

Considerando o seguinte:

(1) Pela Decisão 2005/183/CE de 5 de Julho de 2004 JO L 62 de 9.3.2005, p. 18. , adoptada sob recomendação da Comissão, em conformidade com o n.º 6 do artigo 104.º do Tratado, o Conselho decidiu da existência de um défice excessivo na Polónia. O Conselho observou que o défice das administrações públicas era de 4,1% do PIB em 2003, ou seja, superior ao valor de referência de 3% do PIB previsto no Tratado, enquanto a dívida bruta das administrações públicas ascendia a 45,4% do PIB, percentagem inferior ao valor de referência de 60% do PIB previsto no Tratado. Na sua decisão, o Conselho indicou que, no caso de os fundos de pensões por capitalização serem excluídos do sector das administrações públicas, na sequência da decisão do Eurostat relativa à classificação dos regimes de pensões por capitalização, os valores do défice e da dívida teriam de ser ajustados no sentido da alta Comunicados de imprensa do Eurostat n.º 30/2004 de 2 de Março de 2004 e n.º 117/2004 de 23 de Setembro de 2004. .[15][16]

JO L 62 de 9.3.2005, p. 18.

Comunicados de imprensa do Eurostat n.º 30/2004 de 2 de Março de 2004 e n.º 117/2004 de 23 de Setembro de 2004.

(2) Em 5 de Julho de 2004, em conformidade com o n.º 7 do artigo 104.° do Tratado e com o n.º 4 do artigo 3.° do Regulamento (CE) n.º 1467/97 do Conselho, de 7 de Julho de 1997, relativo à aceleração e clarificação da aplicação do procedimento relativo aos défices excessivos JO L 209 de 2.8.1997, p. 6. Regulamento com a redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 1056/2005 (JO L 174 de 7.7.2005, p. 5). , o Conselho, com base numa recomendação da Comissão, dirigiu uma recomendação à Polónia para que este país pusesse termo à situação de défice excessivo até 2007. A recomendação foi tornada pública.[17]

JO L 209 de 2.8.1997, p. 6. Regulamento com a redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 1056/2005 (JO L 174 de 7.7.2005, p. 5).

(3) Em 28 de Novembro de 2006, em conformidade com o n.º 8 do artigo 104.°, o Conselho decidiu, com base numa recomendação da Comissão, que as medidas tomadas até essa data pelas autoridades polacas eram inadequadas JO L 414 de 30.12.2006, p. 81. . Em 27 de Fevereiro de 2007, o Conselho, com base numa recomendação da Comissão, emitiu uma nova recomendação em conformidade com o n.º 7 do artigo 104.°, em que confirmou o prazo de 2007 para a correcção do défice. A recomendação foi tornada pública.[18]

JO L 414 de 30.12.2006, p. 81.

(4) Nos termos do n.º 12 do artigo 104.º do Tratado, na medida em que considere que foi corrigido o défice excessivo no Estado-Membro em causa, o Conselho deve revogar a decisão relativa à existência de um défice excessivo com base numa recomendação da Comissão.

(5) Nos termos do Protocolo sobre o procedimento relativo aos défices excessivos, anexo ao Tratado, a Comissão deve fornecer os dados a utilizar para a aplicação do procedimento. No âmbito da aplicação desse protocolo, os Estados-Membros devem notificar os dados relativos ao défice orçamental e à dívida pública, bem como a outras variáveis associadas, duas vezes por ano, nomeadamente antes de 1 de Abril e antes de 1 de Outubro, em conformidade com o disposto no artigo 4.º do Regulamento (CE) n.º 3605/93 do Conselho, de 22 de Novembro de 1993, relativo à aplicação do protocolo sobre o procedimento relativo aos défices excessivos anexo ao Tratado que institui a Comunidade Europeia JO L 332 de 31.12.1993, p. 7. Regulamento com a última redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 2103/2005 (JO L 337 de 22.12.2005, p. 1). .[19]

JO L 332 de 31.12.1993, p. 7. Regulamento com a última redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 2103/2005 (JO L 337 de 22.12.2005, p. 1).

(6) Com base nos dados fornecidos pela Comissão (Eurostat), em conformidade com o n.º 1 do artigo 8.º-G do Regulamento (CE) n.º 3605/93, após a notificação efectuada pela Polónia antes de 1 de Abril de 2008, bem como nas previsões da Primavera de 2008 dos serviços da Comissão, cabe extrair as seguintes conclusões:

– o défice das administrações públicas diminuiu de 3,8% do PIB em 2006 para 2,0% do PIB em 2007, nível inferior ao valor de referência de 3% do PIB. A título de comparação, a actualização de Novembro de 2006 do programa de convergência previa um défice de 3,4% do PIB,

– a contracção do défice em 2007, muito superior à prevista, foi apoiada por um crescimento do PIB em termos reais muito mais elevado do que o projectado no programa de convergência de Novembro de 2006. Além disso, em percentagem do PIB, as despesas das administrações públicas foram menos elevadas no respeitante às transferências sociais (devido à desindexação em 2007), subsídios, investimentos e salários. Globalmente, as despesas totais foram inferiores em 1,5 pontos percentuais às previstas no programa de convergência de Novembro de 2006. Para 2007, a melhoria do saldo estrutural (ou seja, o saldo corrigido das variações cíclicas e líquido de medidas pontuais e de outras medidas temporárias) é estimada em 1½ pontos percentuais do PIB,

– atendendo ao crescimento do PIB menos elevado do que em 2007, as previsões da Primavera de 2008 prevêem que o défice aumente em 2008 para 2,5% do PIB, mas permaneça inferior ao valor de referência, sob o efeito essencialmente das reduções das contribuições sociais e do imposto sobre o rendimento das pessoas, assim como de um aumento das transferências sociais juntamente com maiores investimentos. Este valor é idêntico ao objectivo oficial de défice fixado na actualização de Março de 2008 do programa de convergência. Para 2009, as previsões da Primavera indicam uma estabilização global do défice, no pressuposto de políticas inalteradas. Assim, o défice terá sido reduzido para um nível inferior ao valor de referência de 3% do PIB de uma forma credível e sustentável,

– não obstante, prevê-se uma ligeira deterioração do saldo estrutural de cerca de ¼ de ponto percentual do PIB em 2008 e, no pressuposto de políticas inalteradas, uma melhoria de cerca de ⅓ de ponto percentual em 2009. Esta evolução deve ser analisada à luz da necessidade de realizar progressos em direcção ao objectivo de médio prazo (OMP) para a situação orçamental, que, no caso da Polónia, consiste num défice estrutural de 1% do PIB,

– a dívida das administrações públicas diminuiu de 47,6% do PIB em 2006 para 45,2% em 2007. De acordo com as previsões da Primavera de 2008, o rácio da dívida deverá manter-se muito abaixo do valor de referência de 60% do PIB e continuar ainda a diminuir, para se situar em cerca de 44% no final de 2009.

(7) O Conselho considera que o défice excessivo na Polónia foi corrigido e que a Decisão 2005/183/CE deve, portanto, ser revogada,

ADOPTOU A PRESENTE DECISÃO:

Artigo 1.º

Com base numa apreciação global, conclui-se que a situação de défice excessivo da Polónia foi corrigida.

Artigo 2.º

A Decisão 2005/183/CE é revogada.

Artigo 3.º

A República da Polónia é a destinatária da presente decisão.

Feito em Bruxelas, em

Pelo Conselho

O Presidente

[1] JO L 209 de 2.8.1997, p. 6. Regulamento com a redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 1056/2005 (JO L 174 de 7.7.2005, p. 5).

[2] JO L 332 de 31.12.1993, p. 7. Regulamento com a última redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 2103/2005 (JO L 337 de 22.12.2005, p. 1).

[3] A notificação mais recente da Polónia pode ser consultada no seguinte endereço: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

[4] SEC(2004) 826.

[5] JO L 62 de 9.3.2005, p. 18.

[6] A documentação relativa ao PDE da Polónia pode ser consultada no seguinte endereço: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

[7] JO L 414 de 30.12.2006, p. 81.

[8] Na sua recomendação, o Conselho referiu-se à actualização de Novembro de 2006 do programa de convergência, que visava um défice de 3,4% do PIB para 2007 e « pressupõe que, para efeitos de revogação da decisão sobre a existência de um défice excessivo, formulada ao abrigo do n.º 12 do artigo 104.°, a Comissão e o Conselho poderiam, tal como previsto no n.º 7 do artigo 2.° do Regulamento (CE) n.º 1467/97 do Conselho, tomar em consideração os custos da reforma do sistema de pensões de 1999 [estimada em torno de 2% do PIB em 2007] , de acordo com uma escala linear degressiva correspondente a 60% em 2007. O Conselho recorda que para que a Polónia beneficie desta disposição, deverá ter diminuído significativamente e de modo contínuo o seu défice e ter atingido um nível próximo do valor de referência. Dado que o défice diminuiu substancialmente e de forma contínua durante o período 2004-2006, o valor que se vier a registar em 2007 e as perspectivas para daí em diante determinarão se esta disposição pode ser aplicada à Polónia. »

[9] SEC(2007) 1543.

[10] Comunicado de imprensa do Eurostat n.° 54 de 18 de Abril de 2008.

[11] Os rácios do défice são normalmente revistos - em alta ou em baixa - após a publicação dos primeiros resultados da notificação da Primavera. Em relação ao conjunto dos Estados-Membros da UE, as revisões são, de modo geral, relativamente limitadas e, em média, praticamente nulas. Atendendo à diferença entre o défice actualmente notificado para 2007 e o valor de referência, é improvável que uma eventual revisão das contas das administrações públicas eleve o rácio do défice para 2007 acima de 3% do PIB.

[12] Em conformidade com o n.º 7 do artigo 2.° do Regulamento (CE) n.º 1467/97, a decisão de revogar uma decisão relativa à existência de um défice excessivo deve tomar em consideração o custo líquido de uma reforma do sistema de pensões que introduza um sistema em vários pilares que inclua um pilar obrigatório de capitalização integral, se o défice tiver diminuído significativamente e de modo contínuo e tiver atingido um nível próximo do valor de referência. Uma vez que o défice das administrações públicas em 2007 foi inferior ao valor de referência de 3%, não é necessário contemplar a aplicação deste artigo.

[13] Trata-se da iniciativa mais completa e mais específica até à data em matéria de reforma das despesas, proposta em 2003 e destinada a reduzir as despesas públicas nos domínios da protecção social, da administração pública e dos auxílios estatais. Entre outras medidas, o plano Hausner prevê que as pensões deixem de ser indexadas anualmente e passem a sê-lo quando a inflação acumulada exceda 5% ou de três em três anos (consoante o que ocorrer primeiro).

[14] Assim, a diferença significativa entre a taxa de desemprego oficial e a declarada nos inquéritos sobre a população activa (cerca de 3 pontos percentuais no início de 2008) sugere que existe uma ampla margem para reduzir a economia paralela e estimular a actividade laboral na Polónia. Além disso, a Polónia tem uma das taxas de actividade mais baixas da UE (63½%, contra perto de 71% na UE no segundo semestre de 2007), designadamente na classe etária dos 55+. Por outro lado, o aumento acentuado das receitas provenientes do imposto sobre o rendimento das empresas e sobre o rendimento das pessoas singulares sujeitas ao imposto sobre as pequenas empresas nos últimos anos na Polónia pode, em parte, explicar-se por um maior cumprimento das obrigações fiscais, na sequência da redução das taxas de tributação inicialmente elevadas.

[15] JO L 62 de 9.3.2005, p. 18.

[16] Comunicados de imprensa do Eurostat n.º 30/2004 de 2 de Março de 2004 e n.º 117/2004 de 23 de Setembro de 2004.

[17] JO L 209 de 2.8.1997, p. 6. Regulamento com a redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 1056/2005 (JO L 174 de 7.7.2005, p. 5).

[18] JO L 414 de 30.12.2006, p. 81.

[19] JO L 332 de 31.12.1993, p. 7. Regulamento com a última redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 2103/2005 (JO L 337 de 22.12.2005, p. 1).

EL

(...PICT...)|ΕΠΙΤΡΟΠΗ ΤΩΝ ΕΥΡΩΠΑΪΚΩΝ ΚΟΙΝΟΤΗΤΩΝ|

Βρυξέλλες, 11.6.2008

SEC(2008) 2011 τελικό

Σύσταση για

ΑΠΟΦΑΣΗ ΤΟΥ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟΥ

για την κατάργηση της απόφασης 2005/183/ΕΚ για την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος στην Πολωνία

(υποβληθείσα από την Επιτροπή)

ΑΙΤΙΟΛΟΓΙΚΗ ΕΚΘΕΣΗ

1. Ιστορικό

Το άρθρο 104 της συνθήκης ορίζει ότι τα κράτη μέλη πρέπει να αποφεύγουν τα υπερβολικά δημοσιονομικά ελλείμματα και καθορίζει διαδικασία για τον εντοπισμό και τη διόρθωσή τους. Η διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος («ΔΥΕ») προσδιορίζεται περαιτέρω στον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1467/97 του Συμβουλίου «για την επιτάχυνση και τη διασαφήνιση της εφαρμογής της διαδικασίας υπερβολικού ελλείμματος» ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε τελευταία με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1056/2005 (ΕΕ L 174 της 7.7.2005, σ. 5). , ο οποίος εντάσσεται στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης. Σύμφωνα με το άρθρο 104 παράγραφος 2 της συνθήκης, η Επιτροπή πρέπει να εξετάζει την τήρηση της δημοσιονομικής πειθαρχίας με βάση τα ακόλουθα δύο κριτήρια: (α) κατά πόσον το προβλεπόμενο ή υφιστάμενο δημοσιονομικό έλλειμμα υπερβαίνει την τιμή αναφοράς 3% του ΑΕΠ (εκτός αν είτε ο δείκτης ελλείμματος σημειώνει ουσιαστική και συνεχή πτώση και έχει φθάσει σε επίπεδο παραπλήσιο της τιμής αναφοράς, είτε, εναλλακτικά, η υπέρβαση της τιμής αναφοράς είναι απλώς έκτακτη και προσωρινή και ο δείκτης παραμένει κοντά στην τιμή αναφοράς)· και (β) κατά πόσον το δημόσιο χρέος υπερβαίνει την τιμή αναφοράς 60% του ΑΕΠ (εκτός εάν ο δείκτης χρέους μειώνεται επαρκώς και πλησιάζει την τιμή αναφοράς με ικανοποιητικό ρυθμό).[1]

ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε τελευταία με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1056/2005 (ΕΕ L 174 της 7.7.2005, σ. 5).

Σύμφωνα με το πρωτόκολλο σχετικά με τη διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος που προσαρτάται στη συνθήκη, η Επιτροπή παρέχει τα στοιχεία για την εφαρμογή της ΔΥΕ. Στο πλαίσιο της εφαρμογής του εν λόγω πρωτοκόλλου, τα κράτη μέλη πρέπει να κοινοποιούν στοιχεία σχετικά με τα δημόσια ελλείμματα και το δημόσιο χρέος και άλλες συναφείς μεταβλητές δύο φορές το χρόνο, δηλαδή πριν από την 1η Απριλίου και πριν από την 1η Οκτωβρίου, σύμφωνα με το άρθρο 4 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 3605/93 του Συμβουλίου ΕΕ L 332 της 31.12.1993, σ. 7. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε τελευταία με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 2103/2005 (ΕΕ L 337 της 22.12.2005, σ. 1). , Η πλέον πρόσφατη κοινοποίηση της Πολωνίας είναι δημοσιευμένη στην εξής διεύθυνση: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . . Όπως εξηγείται στο κατωτέρω πλαίσιο, η Πολωνία συγκαταλέγεται στις χώρες που εξασφάλισαν μεταβατική περίοδο για την εφαρμογή της απόφασης της Eurostat, της 2ας Μαρτίου 2004, για την ταξινόμηση των κεφαλαιοποιητικών συνταξιοδοτικών καθεστώτων, με αποτέλεσμα τα στοιχεία τα οποία κοινοποίησε έως τον Μάρτιο του 2007 να μη συμπεριλαμβάνουν το καθαρό κόστος της μεταρρύθμισης του συστήματος συντάξεων του 1999 (που σήμερα ισούται με το 2% του ΑΕΠ περίπου σε ετήσια βάση). Έκτοτε, η κοινοποίηση των στοιχείων για το έλλειμμα και το χρέος πραγματοποιείται σύμφωνα με την απόφαση της Eurostat. Εφόσον δεν αναφέρεται ρητώς κάτι διαφορετικό, όλα τα στοιχεία που παρατίθενται στο παρόν έγγραφο ανταποκρίνονται στις απαιτήσεις της απόφασης της Eurostat.[2][3]

ΕΕ L 332 της 31.12.1993, σ. 7. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε τελευταία με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 2103/2005 (ΕΕ L 337 της 22.12.2005, σ. 1).

Η πλέον πρόσφατη κοινοποίηση της Πολωνίας είναι δημοσιευμένη στην εξής διεύθυνση:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

Πλαίσιο: Ταξινόμηση των συνταξιοδοτικών καθεστώτων

Το συνταξιοδοτικό σύστημα κάθε χώρας περιλαμβάνει συνήθως διάφορους πυλώνες, π.χ. διανεμητικά ή μη κεφαλαιοποιητικά και κεφαλαιοποιητικά συστήματα· εξάλλου, ένα συνταξιοδοτικό καθεστώς μπορεί να ανήκει στην κατηγορία των «καθεστώτων καθορισμένων παροχών» («ΚΠ») ή στην κατηγορία των «καθεστώτων καθορισμένης εισφοράς» («ΚΕ»).

Αν ένα συνταξιοδοτικό καθεστώς ταξινομείται στον δημόσιο τομέα, οι εισφορές που εισπράττονται και οι παροχές που καταβάλλονται από το καθεστώς αποτελούν κρατικά έσοδα και δαπάνες και συμβάλλουν στο κρατικό ισοζύγιο. Αν ένα συνταξιοδοτικό καθεστώς ταξινομείται σε άλλον τομέα πλην του δημόσιου, οι σχετικές εισφορές και παροχές δεν συμβάλλουν στο κρατικό ισοζύγιο. Οι λογιστικοί κανόνες ESA95 ορίζουν ότι τα συνταξιοδοτικά καθεστώτα που ταξινομούνται στον δημόσιο τομέα πρέπει «να επιβάλλονται, να ελέγχονται και να χρηματοδοτούνται από το κράτος».

Στις 2 Μαρτίου 2004, η Eurostat αποσαφήνισε ότι τα κεφαλαιοποιητικά συνταξιοδοτικά καθεστώτα του τύπου ΚΕ δεν πληρούν τις ανωτέρω προϋποθέσεις διότι οι συντάξεις που καταβάλλονται από αυτά: (i) εξαρτώνται πρωτίστως από τις επιδόσεις των χρηματοοικονομικών αγορών (δηλαδή δεν υπόκεινται σε κρατικό έλεγχο) και (ii) χρηματοδοτούνται από αποθεματικά τα οποία από οικονομική άποψη δεν ανήκουν στο Δημόσιο. Ακόμη και αν έχουν υποχρεωτικό χαρακτήρα ή τελούν υπό τη διαχείριση του κράτους (παραδείγματος χάρη, τα διαχειρίζεται ο ίδιος κρατικός οργανισμός που διαχειρίζεται και τον διανεμητικό πυλώνα του συστήματος συντάξεων) ή αν υπάρχει κάποιου είδους εγγύηση του κράτους για την καταβολή ελάχιστης σύνταξης, τα κεφαλαιοποιητικά συνταξιοδοτικά καθεστώτα του τύπου ΚΕ δεν πρέπει να ταξινομούνται στον δημόσιο τομέα (*).

Για την εφαρμογή της συγκεκριμένης απόφασης παραχωρήθηκε μεταβατική περίοδος, η οποία έληξε την άνοιξη του 2007 (πρώτη κοινοποίηση του 2007) (**).

(*) Δελτίο τύπου της Eurostat αριθ. 30/2004 της 2ας Μαρτίου 2004.

(**) Δελτίο τύπου της Eurostat αριθ. 117/2004 της 23 ης Σεπτεμβρίου 2004.

Στις 12 Μαΐου 2004, η Επιτροπή κίνησε τη διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος κατά της Πολωνίας με την έκδοση έκθεσης δυνάμει του άρθρου 104 παράγραφος 3, με βάση έλλειμμα γενικής κυβέρνησης 4,1% του ΑΕΠ (μη συμπεριλαμβανομένου του κόστους της μεταρρύθμισης των συντάξεων) το 2003 SEC(2004) 826 τελικό . Στις 5 Ιουλίου 2004, το Συμβούλιο αποφάσισε βάσει σύστασης της Επιτροπής ότι η Πολωνία είχε υπερβολικό έλλειμμα κατά την έννοια του άρθρου 104 παράγραφος 6 ΕΕ L 62 της 9.3.2005, σ. 18. . Στην απόφαση του Συμβουλίου αναφερόταν ότι τα στοιχεία για το έλλειμμα και το χρέος θα έπρεπε να προσαρμοσθούν προς τα πάνω σε περίπτωση που τα κεφαλαιοποιητικά συνταξιοδοτικά καθεστώτα εξαιρούνταν από τον τομέα της γενικής κυβέρνησης κατ’ εφαρμογή της απόφασης της Eurostat σχετικά με την ταξινόμηση των κεφαλαιοποιητικών συνταξιοδοτικών καθεστώτων (βλ. πλαίσιο). Ταυτόχρονα, επίσης βάσει σύστασης της Επιτροπής, το Συμβούλιο απηύθυνε στην Πολωνία συστάσεις, βάσει του άρθρου 104 παράγραφος 7, να θέσει τέρμα στην κατάσταση υπερβολικού δημοσιονομικού ελλείμματος έως το 2007 το αργότερο Όλα τα σχετικά με τη ΔΥΕ έγγραφα για την Πολωνία είναι δημοσιευμένα στον εξής δικτυακό τόπο: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. . Στις 28 Νοεμβρίου 2006, το Συμβούλιο απεφάνθη δυνάμει του άρθρου 104 παράγραφος 8, βάσει σύστασης της Επιτροπής, ότι τα μέτρα που είχαν ληφθεί έως τότε από τις πολωνικές αρχές ήταν ανεπαρκή ΕΕ L 414 της 30.12.2006, σ. 81. . Στις 27 Φεβρουαρίου 2007, το Συμβούλιο εξέδωσε νέες συστάσεις δυνάμει του άρθρου 104 παράγραφος 7 βάσει σύστασης της Επιτροπής.[4][5][6][7]

SEC(2004) 826 τελικό

ΕΕ L 62 της 9.3.2005, σ. 18.

Όλα τα σχετικά με τη ΔΥΕ έγγραφα για την Πολωνία είναι δημοσιευμένα στον εξής δικτυακό τόπο:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

ΕΕ L 414 της 30.12.2006, σ. 81.

Στη δεύτερη σύσταση την οποία εξέδωσε δυνάμει του άρθρου 104 παράγραφος 7, το Συμβούλιο συνιστούσε στις πολωνικές αρχές να θέσουν τέλος στην κατάσταση υπερβολικού ελλείμματος εντός της αρχικής διορίας του 2007, να μειώσουν το έλλειμμα γενικής κυβέρνησης με αξιόπιστο και διατηρήσιμο τρόπο και, προς τούτο, να διασφαλίσουν βελτίωση του διαρθρωτικού αποτελέσματος (δηλαδή του κυκλικά προσαρμοσμένου αποτελέσματος χωρίς έκτακτα και λοιπά προσωρινά μέτρα) κατά 0,5 π.μ. του ΑΕΠ τουλάχιστον μεταξύ 2006 και 2007. Το Συμβούλιο έταξε την 27η Αυγούστου 2007 ως διορία για τη λήψη από τις αρχές της Πολωνίας αποτελεσματικών μέτρων προς τον σκοπό αυτό. Επιπλέον, το Συμβούλιο κάλεσε τις πολωνικές αρχές να διασφαλίσουν ότι η δημοσιονομική εξυγίανση ενόψει της επίτευξης του μεσοπρόθεσμου στόχου, που συνίσταται σε διαρθρωτικό έλλειμμα 1% του ΑΕΠ, θα διατηρηθεί και μετά τη διόρθωση του υπερβολικού ελλείμματος.

Πίνακας 1: Προσαρμογή που ενέκρινε το Συμβούλιο στις 27 Φεβρουαρίου 2007

% του ΑΕΠ, εκτός αν ορίζεται διαφορετικά|2006|2007|

Ισοζύγιο γενικής κυβέρνησηςμεταβολή του διαρθρωτικού ισοζυγίουπ.υ.: Αύξηση πραγματικού ΑΕΠ (%)|−3,95,4|έλλειμμα πλησίον του 3 Στη σύστασή του, το Συμβούλιο αναφερόταν στο επικαιροποιημένο πρόγραμμα σύγκλισης του Νοεμβρίου 2006, στο οποίο ετίθετο ως στόχος για το έλλειμμα του 2007 το 3,4% του ΑΕΠ και το οποίο « περιλαμβάνει την παραδοχή ότι, με σκοπό την κατάργηση της απόφασης περί της ύπαρξης υπερβολικού ελλείμματος δυνάμει του άρθρου 104 παράγραφος 12, η Επιτροπή και το Συμβούλιο θα μπορούσαν, όπως προβλέπεται στο άρθρο 2 παράγραφος 7 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 1467/97 του Συμβουλίου, να συνεκτιμήσουν το δημοσιονομικό κόστος της μεταρρύθμισης του συνταξιοδοτικού συστήματος του 1999 [που εκτιμάται σε περίπου 2% του ΑΕΠ το 2007] με βάση μία γραμμική φθίνουσα κλίμακα, που ισοδυναμεί με 60% το 2007 . Το Συμβούλιο υπενθυμίζει ότι για να μπορέσει η Πολωνία να επωφεληθεί από τη συγκεκριμένη διάταξη, πρέπει το έλλειμμα να έχει συρρικνωθεί σημαντικά και σταθερά και να έχει φθάσει σε επίπεδο που να προσεγγίζει τη σχετική τιμή αναφοράς. Καθώς το έλλειμμα μειώθηκε πράγματι σημαντικά και σταθερά κατά την περίοδο 2004-2006, το πραγματικό ύψος του ελλείμματος του 2007 και η προοπτική από εκεί και πέρα θα είναι καθοριστικής σημασίας προκειμένου να κριθεί η δυνατότητα εφαρμογής της υπόψη διάταξης σε σχέση με την Πολωνία» .Στη σύστασή του, το Συμβούλιο αναφερόταν στο επικαιροποιημένο πρόγραμμα σύγκλισης του Νοεμβρίου 2006, στο οποίο ετίθετο ως στόχος για το έλλειμμα του 2007 το 3,4% του ΑΕΠ και το οποίο « περιλαμβάνει την παραδοχή ότι, με σκοπό την κατάργηση της απόφασης περί της ύπαρξης υπερβολικού ελλείμματος δυνάμει του άρθρου 104 παράγραφος 12, η Επιτροπή και το Συμβούλιο θα μπορούσαν, όπως προβλέπεται στο άρθρο 2 παράγραφος 7 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 1467/97 του Συμβουλίου, να συνεκτιμήσουν το δημοσιονομικό κόστος της μεταρρύθμισης του συνταξιοδοτικού συστήματος του 1999 [που εκτιμάται σε περίπου 2% του ΑΕΠ το 2007] με βάση μία γραμμική φθίνουσα κλίμακα, που ισοδυναμεί με 60% το 2007 . Το Συμβούλιο υπενθυμίζει ότι για να μπορέσει η Πολωνία να επωφεληθεί από τη συγκεκριμένη διάταξη, πρέπει το έλλειμμα να έχει συρρικνωθεί σημαντικά και σταθερά και να έχει φθάσει σε επίπεδο που να προσεγγίζει τη σχετική τιμή αναφοράς. Καθώς το έλλειμμα μειώθηκε πράγματι σημαντικά και σταθερά κατά την περίοδο 2004-2006, το πραγματικό ύψος του ελλείμματος του 2007 και η προοπτική από εκεί και πέρα θα είναι καθοριστικής σημασίας προκειμένου να κριθεί η δυνατότητα εφαρμογής της υπόψη διάταξης σε σχέση με την Πολωνία» .τουλάχιστον +0,55,1|

Σημείωση : Διαρθρωτικό ισοζύγιο = κυκλικά προσαρμοσμένο ισοζύγιο πλην εκτάκτων και λοιπών προσωρινών μέτρων.

Πηγή : Σύσταση του Συμβουλίου δυνάμει του άρθρου 104 παράγραφος 7 και, ως προς την αύξηση του πραγματικού ΑΕΠ, γνώμη του Συμβουλίου επί του επικαιροποιημένου προγράμματος σύγκλισης του Νοεμβρίου 2006, οι οποίες εκδόθηκαν αμφότερες στις 27 Φεβρουαρίου 2007

Στις 20 Νοεμβρίου 2007, δηλαδή μετά την εκπνοή της προθεσμίας για τη λήψη μέτρων που τασσόταν στη σύσταση του Συμβουλίου, η Επιτροπή εξέδωσε ανακοίνωση προς το Συμβούλιο, η οποία κατέληγε στο συμπέρασμα ότι τα μέτρα που είχε λάβει η Πολωνία προκειμένου να ανταποκριθεί στη σύσταση του Συμβουλίου ήταν συμβατά με τη σύσταση αυτή. Καίτοι η Επιτροπή εξέφραζε ανησυχία σε σχέση με τον μόνιμο χαρακτήρα της διόρθωσης του υπερβολικού ελλείμματος το 2008 και το 2009, δεν έγινε σύσταση στο στάδιο εκείνο για τη λήψη πρόσθετων μέτρων στο πλαίσιο της ΔΥΕ SEC(2007) 1543 τελικό . Στη συνεδρίασή του στις 4 Δεκεμβρίου 2007, το Συμβούλιο συμφώνησε με την αξιολόγηση αυτή. Τόσο η Επιτροπή όσο και το Συμβούλιο κάλεσαν τις πολωνικές αρχές να υποβάλουν το συντομότερο δυνατό επικαιροποιημένο πρόγραμμα σύγκλισης στο οποίο να περιγράφουν τη μεσοπρόθεσμη στρατηγική τους για το σύνολο της κυβερνητικής θητείας, με γνώμονα τη μόνιμη διόρθωση του υπερβολικού ελλείμματος και την περαιτέρω πρόοδο προς την κατεύθυνση της επίτευξης του μεσοπρόθεσμου στόχου. Στα τέλη Μαρτίου του 2008 υπεβλήθη νέο πρόγραμμα. Η Επιτροπή συνιστά την έκδοση γνώμης του Συμβουλίου επί του προγράμματος αυτού ταυτόχρονα με την παρούσα σύσταση για την έκδοση απόφασης του Συμβουλίου.[9]

SEC(2007) 1543 τελικό

Σύμφωνα με το άρθρο 104 παράγραφος 12, μία απόφαση του Συμβουλίου για την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος μπορεί να καταργηθεί, μετά από σύσταση της Επιτροπής, όταν το υπερβολικό έλλειμμα του σχετικού κράτους μέλους έχει, κατά τη γνώμη του Συμβουλίου, διορθωθεί.

2. Πρόσφατες εξελίξεις σχετικά με το έλλειμμα

Μετά την κορύφωσή του σε 6,3% του ΑΕΠ το 2003, το έλλειμμα γενικής κυβέρνησης μειώθηκε σε ποσοστό πάνω από 1 π.μ. ετησίως κατά μέσο όρο και διαμορφώθηκε σε 2% του ΑΕΠ το 2007, με βάση τα στοιχεία τα οποία διέθεσε η Επιτροπή (Eurostat) μετά την υποβολή στοιχείων από πλευράς Πολωνίας προ του Απριλίου 2008 Δελτίο τύπου της Eurostat αριθ. 54 της 18 ης Απριλίου 2008. ,  Οι δείκτες ελλείμματος συνήθως αναθεωρούνται – είτε προς τα επάνω είτε προς τα κάτω – μετά τη δημοσίευση του πρώτου αποτελέσματος στην εαρινή κοινοποίηση. Για τα κράτη μέλη της ΕΕ συνολικά, οι αναθεωρήσεις αυτές είναι συνήθως σχετικά μικρές και κατά μέσο όρο ελάχιστα αποκλίνουν από το μηδέν. Λαμβάνοντας υπόψη τη διαφορά μεταξύ του ελλείμματος που έχει δηλωθεί σήμερα για το 2007 και της τιμής αναφοράς για το έλλειμμα, υπάρχει πολύ μικρή πιθανότητα οι δυνητικές μελλοντικές αναθεωρήσεις των δημόσιων λογαριασμών να αυξήσουν τον δείκτη ελλείμματος του 2007 πέραν του 3% του ΑΕΠ. , Σύμφωνα με το άρθρο 2 παράγραφος 7 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 1467/97, μια απόφαση κατάργησης απόφασης για την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος θα πρέπει να λαμβάνει υπόψη το καθαρό κόστος μιας συνταξιοδοτικής μεταρρύθμισης για τη θέσπιση ενός συστήματος πολλών πυλώνων που περιλαμβάνει έναν υποχρεωτικό, πλήρως κεφαλαιοποιητικό πυλώνα εάν το έλλειμμα έχει μειωθεί αισθητά και σταθερά και έχει φθάσει σε επίπεδο που πλησιάζει την τιμή αναφοράς. Δεδομένου ότι το έλλειμμα γενικής κυβέρνησης το 2007 ήταν χαμηλότερο από την τιμή αναφοράς του 3%, δεν είναι αναγκαίο να εξεταστεί το ενδεχόμενο εφαρμογής του συγκεκριμένου άρθρου. . Τα πραγματικά αποτελέσματα ήταν εν γένει καλύτερα από τους σχετικούς στόχους, χάρη στις θετικές απρόβλεπτες εξελίξεις όσον αφορά την οικονομική ανάπτυξη, οι οποίες απέφεραν απροσδόκητα έσοδα, καθώς επίσης χάρη στην ατελή εκτέλεση των προγραμματισμένων δαπανών.[10][11][12]

Δελτίο τύπου της Eurostat αριθ. 54 της 18 ης Απριλίου 2008.

Οι δείκτες ελλείμματος συνήθως αναθεωρούνται – είτε προς τα επάνω είτε προς τα κάτω – μετά τη δημοσίευση του πρώτου αποτελέσματος στην εαρινή κοινοποίηση. Για τα κράτη μέλη της ΕΕ συνολικά, οι αναθεωρήσεις αυτές είναι συνήθως σχετικά μικρές και κατά μέσο όρο ελάχιστα αποκλίνουν από το μηδέν. Λαμβάνοντας υπόψη τη διαφορά μεταξύ του ελλείμματος που έχει δηλωθεί σήμερα για το 2007 και της τιμής αναφοράς για το έλλειμμα, υπάρχει πολύ μικρή πιθανότητα οι δυνητικές μελλοντικές αναθεωρήσεις των δημόσιων λογαριασμών να αυξήσουν τον δείκτη ελλείμματος του 2007 πέραν του 3% του ΑΕΠ.

Σύμφωνα με το άρθρο 2 παράγραφος 7 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 1467/97, μια απόφαση κατάργησης απόφασης για την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος θα πρέπει να λαμβάνει υπόψη το καθαρό κόστος μιας συνταξιοδοτικής μεταρρύθμισης για τη θέσπιση ενός συστήματος πολλών πυλώνων που περιλαμβάνει έναν υποχρεωτικό, πλήρως κεφαλαιοποιητικό πυλώνα εάν το έλλειμμα έχει μειωθεί αισθητά και σταθερά και έχει φθάσει σε επίπεδο που πλησιάζει την τιμή αναφοράς. Δεδομένου ότι το έλλειμμα γενικής κυβέρνησης το 2007 ήταν χαμηλότερο από την τιμή αναφοράς του 3%, δεν είναι αναγκαίο να εξεταστεί το ενδεχόμενο εφαρμογής του συγκεκριμένου άρθρου.

Το 2007, το έλλειμμα γενικής κυβέρνησης διαμορφώθηκε σε 2,0% του ΑΕΠ, έναντι πρόβλεψης 3,4% σύμφωνα με το πρόγραμμα σύγκλισης του Νοεμβρίου 2006. Η κύρια αιτία ήταν η σημαντικά υψηλότερη αύξηση του πραγματικού και του ονομαστικού ΑΕΠ από αυτήν που αναμενόταν τον Νοέμβριο του 2006, αλλά και η συγκράτηση των δαπανών. Συγκεκριμένα, η υψηλή αποδοτικότητα των επιχειρήσεων επέτρεψε τη συγκρατημένη αύξηση των επιδοτήσεων, ενώ η ταχεία μείωση της ανεργίας και η έλλειψη τιμαριθμικής αναπροσαρμογής σύμφωνα με τις επιταγές του σχεδίου Hausner Πρόκειται για την πλέον ολοκληρωμένη και συγκεκριμένη απόπειρα μεταρρύθμισης των δαπανών μέχρι σήμερα, η οποία προτάθηκε το 2003 και αποσκοπεί σε μείωση των δημόσιων δαπανών για την κοινωνική προστασία, τη δημόσια διοίκηση και τις κρατικές ενισχύσεις. Μεταξύ άλλων, το σχέδιο Hausner αντικατέστησε την ετήσια τιμαριθμική αναπροσαρμογή από τιμαριθμική αναπροσαρμογή εφόσον ο σωρευτικός πληθωρισμός υπερβεί το 5% ή ανά τριετία (αναλόγως του ποιο από τα δύο επέρχεται νωρίτερα). ανάσχεσαν τη διόγκωση των κοινωνικών μεταβιβάσεων. Επιπλέον, οι αμοιβές των εργαζομένων του δημόσιου τομέα ήταν χαμηλότερες από αυτές που είχαν προγραμματισθεί. Τέλος, οι δημόσιες επενδύσεις ήταν χαμηλότερες από ό,τι είχε προβλεφθεί λόγω του ότι η απορρόφηση κοινοτικών πόρων ήταν βραδύτερη από αυτήν που είχε σχεδιασθεί. Συνολικά, ο δείκτης δαπανών προς το ΑΕΠ ήταν 1,5 π.μ. χαμηλότερος από ό,τι προβλεπόταν τον Νοέμβριο του 2006. Στο σκέλος των εσόδων, τα έσοδα από έμμεσους φόρους και εισφορές κοινωνικής ασφάλισης αποδείχτηκαν καλύτερα από αυτά που προβλέπονταν τον Νοέμβριο του 2006, χάρη κυρίως στην κατά πολύ μεγαλύτερη αύξηση της απασχόλησης και των μισθών. Οι ανωτέρω απρόσμενες θετικές εξελίξεις εξουδετερώθηκαν από τις χαμηλότερες επιδόσεις που καταγράφηκαν σε άλλες κατηγορίες εσόδων (τούτο ισχύει για τους άμεσους φόρους, λόγω της αύξησης των φορολογικών κλιμακίων). Συνολικά, προέκυψε δείκτης εσόδων ελάχιστα κατώτερος από αυτόν που είχε σχεδιασθεί.[13]

Πρόκειται για την πλέον ολοκληρωμένη και συγκεκριμένη απόπειρα μεταρρύθμισης των δαπανών μέχρι σήμερα, η οποία προτάθηκε το 2003 και αποσκοπεί σε μείωση των δημόσιων δαπανών για την κοινωνική προστασία, τη δημόσια διοίκηση και τις κρατικές ενισχύσεις. Μεταξύ άλλων, το σχέδιο Hausner αντικατέστησε την ετήσια τιμαριθμική αναπροσαρμογή από τιμαριθμική αναπροσαρμογή εφόσον ο σωρευτικός πληθωρισμός υπερβεί το 5% ή ανά τριετία (αναλόγως του ποιο από τα δύο επέρχεται νωρίτερα).

3. Προβλέψεις για την εξέλιξη του ελλείμματος το 2008-2009 και τα επόμενα έτη

Για το 2008, οι εαρινές προβλέψεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2008 κάνουν λόγο για αύξηση του ελλείμματος γενικής κυβέρνησης σε 2,5% του ΑΕΠ, πράγμα που συμβαδίζει με τον στόχο που καθορίζεται στο πρόγραμμα σύγκλισης του Μαρτίου 2008. Το ΑΕΠ αναμένεται να αυξηθεί κατά 5,3% και 5% το 2008 και το 2009, αντιστοίχως. Οι υπηρεσίες της Επιτροπής προβλέπουν ότι η ιδιωτική κατανάλωση θα επιταχυνθεί το 2008 σε 5,6%, καθώς θα τροφοδοτηθεί από μειώσεις των εισφορών κοινωνικής ασφάλισης, και ότι θα επιβραδυνθεί σε 4,7% το 2009, λόγω του ότι η επιδείνωση του εξωτερικού περιβάλλοντος θα επηρεάσει δυσμενώς την εμπιστοσύνη των καταναλωτών.

Η αύξηση του ελλείμματος γενικής κυβέρνησης είναι αποτέλεσμα του πολωνικού προϋπολογισμού του 2008, που θέτει ως στόχο χειροτέρευση του ισοζυγίου της κεντρικής κυβέρνησης (χωρίς προσαρμογές ESA95) κατά 0,8% του ΑΕΠ περίπου το 2008 σε σύγκριση με το αποτέλεσμα του 2007, εξαιτίας μιας σειράς μέτρων που επαυξάνουν το έλλειμμα και θεσπίστηκαν πριν από τις κοινοβουλευτικές εκλογές του Οκτωβρίου 2007. Τα περισσότερα εξ αυτών θα προκαλέσουν μείωση των δημόσιων εσόδων: δεύτερη μείωση των εισφορών κοινωνικής ασφάλισης και ελάφρυνση του φόρου εισοδήματος φυσικών προσώπων για τις οικογένειες. Στο σκέλος των δαπανών, ο προϋπολογισμός του 2008 προβλέπει αύξηση των δημόσιων επενδύσεων και αποκατάσταση της γενναιόδωρης (πληθωρισμός συν αύξηση των μισθών) ετήσιας αναπροσαρμογής των συντάξεων και των επιδομάτων αναπηρίας. Τα μέτρα που συνεπάγονται αύξηση του ελλείμματος θα αντισταθμισθούν εν μέρει από την καλύτερη τήρηση της φορολογικής νομοθεσίας, την αύξηση των φορολογητέων εισοδημάτων και τις αυξήσεις των ειδικών φόρων κατανάλωσης στο πλαίσιο της φορολογικής εναρμόνισης με τα ισχύοντα στην ΕΕ.

Το 2009, ο δείκτης ελλείμματος γενικής κυβέρνησης αναμένεται να αυξηθεί οριακά σε 2,6% του ΑΕΠ σύμφωνα με τις εαρινές προβλέψεις της Επιτροπής του 2008, οι οποίες στηρίζονται στην παραδοχή περί μη μεταβολής πολιτικής. Το πρόγραμμα σύγκλισης του Μαρτίου 2008, το οποίο στηρίζεται στο ότι θα εφαρμοσθούν ορισμένα αδιευκρίνιστα προς το παρόν μέτρα που συνεπάγονται μείωση του ελλείμματος, προβλέπει έλλειμμα γενικής κυβέρνησης 2,0% του ΑΕΠ.

Σύμφωνα με τις εαρινές προβλέψεις, το διαρθρωτικό έλλειμμα θα διευρυνθεί κατά ¼ π.μ. του ΑΕΠ περίπου το 2008, αλλά θα συρρικνωθεί κατά ⅓ π.μ. περίπου το 2009, χάρη στη βελτίωση της αγοράς εργασίας, που θα τονωθεί από τις μειώσεις της φορολογικής επιβάρυνσης Φαίνεται να υπάρχουν ιδιαίτερα μεγάλα περιθώρια περιορισμού της παραοικονομίας και τόνωσης της απασχόλησης στην Πολωνία, γεγονός που αποδεικνύεται από τη μεγάλη απόκλιση μεταξύ του επίσημου ποσοστού ανεργίας και του ποσοστού ανεργίας που προκύπτει από έρευνες με αντικείμενο το εργατικό δυναμικό (3 περίπου π.μ. στις αρχές του 2008). Εξάλλου, η Πολωνία έχει ένα από τα χαμηλότερα ποσοστά απασχόλησης στην ΕΕ (63½% έναντι σχεδόν 71% στην ΕΕ το δεύτερο εξάμηνο του 2007), ιδιαίτερα για τα άτομα άνω των 55 ετών. Πέραν αυτού, η απότομη αύξηση των φορολογικών εσόδων από τη φορολογία εισοδήματος εταιρειών και τη φορολογία εισοδήματος φυσικών προσώπων από μικρές επιχειρήσεις κατά τα πρόσφατα έτη στην Πολωνία ενδέχεται να οφείλεται εν μέρει στην καλύτερη τήρηση της φορολογικής νομοθεσίας μετά τη μείωση των αρχικά υψηλών φορολογικών συντελεστών. .[14]

Φαίνεται να υπάρχουν ιδιαίτερα μεγάλα περιθώρια περιορισμού της παραοικονομίας και τόνωσης της απασχόλησης στην Πολωνία, γεγονός που αποδεικνύεται από τη μεγάλη απόκλιση μεταξύ του επίσημου ποσοστού ανεργίας και του ποσοστού ανεργίας που προκύπτει από έρευνες με αντικείμενο το εργατικό δυναμικό (3 περίπου π.μ. στις αρχές του 2008). Εξάλλου, η Πολωνία έχει ένα από τα χαμηλότερα ποσοστά απασχόλησης στην ΕΕ (63½% έναντι σχεδόν 71% στην ΕΕ το δεύτερο εξάμηνο του 2007), ιδιαίτερα για τα άτομα άνω των 55 ετών. Πέραν αυτού, η απότομη αύξηση των φορολογικών εσόδων από τη φορολογία εισοδήματος εταιρειών και τη φορολογία εισοδήματος φυσικών προσώπων από μικρές επιχειρήσεις κατά τα πρόσφατα έτη στην Πολωνία ενδέχεται να οφείλεται εν μέρει στην καλύτερη τήρηση της φορολογικής νομοθεσίας μετά τη μείωση των αρχικά υψηλών φορολογικών συντελεστών.

Κύριος στόχος της δημοσιονομικής στρατηγικής που περιγράφεται στο πρόγραμμα σύγκλισης του Μαρτίου 2008 είναι η επίτευξη του μεσοπρόθεσμου δημοσιονομικού στόχου (ΜΔΣ), που συνίσταται σε διαρθρωτικό έλλειμμα 1% του ΑΕΠ, έως το 2011, δηλαδή ένα έτος μετά τη λήξη της περιόδου αναφοράς του προγράμματος. Η δημοσιονομική προσαρμογή στηρίζεται στο σκέλος των δαπανών και επικεντρώνεται στα τελευταία έτη (2009 και 2010) .

4. Εξελίξεις και προβλέψεις όσον αφορά το χρέος

Ο δείκτης χρέους, αφού κορυφώθηκε σε 47,6% του ΑΕΠ το 2006, φαίνεται να έχει τεθεί σε φθίνουσα τροχιά. Το 2007 πραγματοποιήθηκε αξιόλογη μείωση του χρέους, καθώς ο δείκτης ελαττώθηκε κατά σχεδόν 2½ π.μ. σε 45,2% του ΑΕΠ, χάρη κυρίως στη μεγάλη αύξηση του ονομαστικού ΑΕΠ, αλλά και στην υπερτίμηση του ζλότι. Το ακαθάριστο χρέος προβλέπεται να μειωθεί με πιο αργό ρυθμό κατά το τρέχον και το επόμενο έτος, για να διαμορφωθεί σε 44% του ΑΕΠ περίπου το 2009, σύμφωνα με τις εαρινές προβλέψεις του 2008 και με βάση την παραδοχή περί αμετάβλητης πολιτικής.

5. Συμπεράσματα

Το έλλειμμα γενικής κυβέρνησης μειώθηκε από 6,3% του ΑΕΠ το 2003 σε 2,0% το 2007, δηλαδή κάτω από τη σχετική τιμή αναφοράς (3% του ΑΕΠ). Η μείωση του ελλείμματος το 2007 ήταν κυρίως απόρροια της μεγαλύτερης οικονομικής ανάπτυξης, η οποία, μαζί με τη συγκράτηση των δαπανών (λόγω εν μέρει της ατελούς εκτέλεσης επενδυτικών σχεδίων), οδήγησε σε μείωση του δείκτη δαπανών σε σύγκριση με τις προβλέψεις του προϋπολογισμού. Ο δείκτης εσόδων πλησίασε τον σχετικό στόχο, καθώς τα απροσδόκητα έσοδα από τις ευνοϊκές οικονομικές συνθήκες εξουδετερώθηκαν από μειώσεις των άμεσων φόρων και από τις ανεπαρκείς επιδόσεις σε άλλες κατηγορίες εσόδων. Το διαρθρωτικό ισοζύγιο, δηλαδή το κυκλικά προσαρμοσμένο ισοζύγιο μη συμπεριλαμβανομένων των τυχόν έκτακτων και λοιπών προσωρινών μέτρων, βελτιώθηκε κατά 1½ π.μ. του ΑΕΠ, πράγμα που ισοδυναμεί με σαφή υπέρβαση της δημοσιονομικής προσπάθειας 0,5 π.μ. τουλάχιστον την οποία συνέστησε το Συμβούλιο. Σύμφωνα με τις εαρινές προβλέψεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2008, το ονομαστικό έλλειμμα αναμένεται να αυξηθεί σε 2,5% του ΑΕΠ το 2008 και, με την προϋπόθεση αμετάβλητης πολιτικής, σε 2,6% το 2009. Το στοιχείο αυτό υποδηλώνει ότι το έλλειμμα έχει μειωθεί σε επίπεδο χαμηλότερο από το όριο του 3% του ΑΕΠ με αξιόπιστο και διατηρήσιμο τρόπο.

Το ακαθάριστο χρέος γενικής κυβέρνησης μειώθηκε από 47,6% του ΑΕΠ το 2006 σε 45,4% το 2007, ποσοστό που υπολείπεται της σχετικής τιμής αναφοράς (60% του ΑΕΠ). Σύμφωνα με τις εαρινές προβλέψεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2008, ο δείκτης χρέους αναμένεται να σημειώσει περαιτέρω πτώση σε 44% του ΑΕΠ περίπου το 2009 (με την προϋπόθεση αμετάβλητης πολιτικής).

Από τη συνολική αξιολόγηση της κατάστασης, προκύπτει ότι η κατάσταση υπερβολικού ελλείμματος της Πολωνίας έχει διορθωθεί. Συνεπώς, η Επιτροπή συνιστά στο Συμβούλιο να καταργήσει την απόφασή του σχετικά με την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος στην Πολωνία.

Πίνακας 2: Δημοσιονομικές εξελίξεις, 2003-2009

% του ΑΕΠ, εκτός αν ορίζεται διαφορετικά|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009|

||||||COM|ΠΣ (2)|COM (3)|ΠΣ (2)|

Ισοζύγιο γενικής κυβέρνησης|−6,3|−5,7|−4,3|−3,8|−2,0|−2,5|−2,5|−2,6|−2,0|

Σύνολο εσόδων|38,4|36,9|39,0|40,0|40,4|40,1|40,0|39,7|39,2|

Σύνολο δαπανών|44,6|42,6|43,3|43,8|42,4|42,6|42,5|42,3|41,2|

Εκ των οποίων:|− δαπάνες για τόκους|3,0|2,8|2,8|2,7|2,6|2,7|2,3|2,7|2.3|

- ακαθάριστος σχηματισμός παγίου κεφαλαίου|3,3|3,4|3,4|3,9|4,1|4,5|5,2|4,8|5,0|

Πρωτογενές ισοζύγιο|−3,3|−2,9|−1,5|−1,1|0,6|0,2|−0,2|0,1|0,3|

Έκτακτα και προσωρινά μέτρα|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|

Διαρθρωτικό ισοζύγιο (1)|−5,9|−5,9|−4,2|−4,0|−2,5|−2,7|−2,8|−2,3|−1,9|

Διαθρωτικό πρωτογενές ισοζύγιο (1)|−2,9|−3,1|−1,4|−1,3|0,1|0,0|−0,5|0,3|0,4|

Π.υ. Αύξηση πραγματικού ΑΕΠ (%)|3,9|5,3|3,6|6,2|6,5|5,3|5,5|5,0|5,0|

Π.υ. Κενό παραγωγής|−1,0|0,4|−0,4|0,6|1,2|0,5|0,7|−0,7|−0,2|

(1) Κυκλικά προσαρμοσμένο (πρωτογενές) ισοζύγιο πλην εκτάκτων και προσωρινών μέτρων.(2) Κυκλικά προσαρμοσμένα και διαρθρωτικά ισοζύγια και κενά παραγωγής σύμφωνα με το πρόγραμμα, όπως υπολογίστηκαν από τις υπηρεσίες της Επιτροπής με βάση τις πληροφορίες του προγράμματος.(3) Με την παραδοχή αμετάβλητης πολιτικής.Πηγές: Εαρινές προβλέψεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2008 (COM) και επικαιροποιημένο πρόγραμμα σύγκλισης του Μαρτίου 2008 (ΠΣ)|

Σύσταση για

ΑΠΟΦΑΣΗ ΤΟΥ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟΥ

για την κατάργηση της απόφασης 2005/183/ΕΚ για την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος στην Πολωνία

ΤΟ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟ ΤΗΣ ΕΥΡΩΠΑΪΚΗΣ ΕΝΩΣΗΣ,

Έχοντας υπόψη:

τη συνθήκη για την ίδρυση της Ευρωπαϊκής Κοινότητας, και ιδίως το άρθρο 104 παράγραφος 12,

τη σύσταση της Επιτροπής,

Εκτιμώντας τα ακόλουθα:

(1) Με την απόφαση του Συμβουλίου 2005/183/EΚ της 5 ης Ιουλίου 2004 ΕΕ L 62 της 9.3.2005, σ. 18. , μετά από σύσταση της Επιτροπής βάσει του άρθρου 104 παράγραφος 6 της συνθήκης, εκρίθη ότι υπήρχε υπερβολικό έλλειμμα στην Πολωνία. Το Συμβούλιο διαπίστωνε ότι το έλλειμμα γενικής κυβέρνησης ανερχόταν σε 4,1% του ΑΕΠ το 2003, υπερβαίνοντας την τιμή αναφοράς 3% του ΑΕΠ που προβλέπει η συνθήκη, ενώ το ακαθάριστο χρέος γενικής κυβέρνησης ήταν 45,4% του ΑΕΠ, δηλαδή χαμηλότερο από την τιμή αναφοράς 60% του ΑΕΠ που προβλέπει η συνθήκη. Στην απόφαση του Συμβουλίου αναφερόταν ότι τα στοιχεία για το έλλειμμα και το χρέος θα έπρεπε να προσαρμοσθούν προς τα πάνω σε περίπτωση που τα κεφαλαιοποιητικά συνταξιοδοτικά καθεστώτα εξαιρούνταν από τον τομέα της γενικής κυβέρνησης κατ’ εφαρμογή της απόφασης της Eurostat σχετικά με την ταξινόμηση των κεφαλαιοποιητικών συνταξιοδοτικών καθεστώτων Βλ. τα δελτία τύπου της Eurostat αριθ. 30/2004 της 2ας Μαρτίου 2004 και αριθ. 117/2004 της 23ης Σεπτεμβρίου 2004. .[15][16]

ΕΕ L 62 της 9.3.2005, σ. 18.

Βλ. τα δελτία τύπου της Eurostat αριθ. 30/2004 της 2ας Μαρτίου 2004 και αριθ. 117/2004 της 23ης Σεπτεμβρίου 2004.

(2) Στις 5 Ιουλίου 2004, σύμφωνα με το άρθρο 104 παράγραφος 7 της συνθήκης και το άρθρο 3 παράγραφος 4 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 1467/97 του Συμβουλίου της 7ης Ιουλίου 2007 για την επιτάχυνση και τη διασαφήνιση της εφαρμογής της διαδικασίας υπερβολικού ελλείμματος ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε τελευταία με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1056/2005 (ΕΕ L 174 της 7.7.2005, σ. 5). , το Συμβούλιο απηύθυνε, βάσει σύστασης της Επιτροπής, σύσταση στην Πολωνία με σκοπό να τερματισθεί η κατάσταση υπερβολικού ελλείμματος έως το 2007 το αργότερο. Η σύσταση δημοσιοποιήθηκε.[17]

ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε τελευταία με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1056/2005 (ΕΕ L 174 της 7.7.2005, σ. 5).

(3) Στις 28 Νοεμβρίου 2006, το Συμβούλιο απεφάνθη δυνάμει του άρθρου 104 παράγραφος 8, βάσει σύστασης της Επιτροπής, ότι τα μέτρα που είχαν ληφθεί έως τότε από τις πολωνικές αρχές ήταν ανεπαρκή ΕΕ L 414 της 30.12.2006, σ. 81. . Στις 27 Φεβρουαρίου 2007, το Συμβούλιο εξέδωσε νέα σύσταση δυνάμει του άρθρου 104 παράγραφος 7, βάσει σύστασης της Επιτροπής, στην οποία επιβεβαίωνε τη διορία του 2007 για τη διόρθωση. Η σύσταση δημοσιοποιήθηκε.[18]

ΕΕ L 414 της 30.12.2006, σ. 81.

(4) Σύμφωνα με το άρθρο 104 παράγραφος 12 της συνθήκης, η απόφαση του Συμβουλίου σχετικά με την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος καταργείται όταν, κατά την άποψη του Συμβουλίου, το υπερβολικό έλλειμμα στο οικείο κράτος μέλος έχει διορθωθεί.

(5) Σύμφωνα με το πρωτόκολλο για τη διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος που προσαρτάται στη συνθήκη, η Επιτροπή παρέχει τα στοιχεία για την εφαρμογή της διαδικασίας. Στο πλαίσιο της εφαρμογής του εν λόγω πρωτοκόλλου, τα κράτη μέλη υποχρεούνται να παρέχουν στοιχεία για τα δημόσια ελλείμματα και το δημόσιο χρέος και άλλες συναφείς μεταβλητές δύο φορές το χρόνο, δηλαδή πριν από την 1η Απριλίου και πριν από την 1η Οκτωβρίου, σύμφωνα με το άρθρο 4 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 3605/93 του Συμβουλίου, της 22ας Νοεμβρίου 1993, σχετικά με την εφαρμογή του πρωτοκόλλου για τη διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος που προσαρτάται στη συνθήκη για την ίδρυση της Ευρωπαϊκής Κοινότητας ΕΕ L 332 της 31.12.1993, σ. 7. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε τελευταία με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 2103/2005 (ΕΕ L 337 της 22.12.2005, σ. 1). .[19]

ΕΕ L 332 της 31.12.1993, σ. 7. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε τελευταία με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 2103/2005 (ΕΕ L 337 της 22.12.2005, σ. 1).

(6) Βάσει των στοιχείων που παρασχέθηκαν από την Επιτροπή (Eurostat) σύμφωνα με το άρθρο 8ζ(1) του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 3605/93, σε συνέχεια της κοινοποίησης από μέρους της Πολωνίας πριν από την 1η Απριλίου 2008 και με βάση τις εαρινές προβλέψεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2008, εξάγονται τα ακόλουθα συμπεράσματα:

– το έλλειμμα γενικής κυβέρνησης μειώθηκε από 3,8% του ΑΕΠ το 2006 σε 2,0% του ΑΕΠ το 2007, ποσοστό χαμηλότερο από την τιμή αναφοράς 3% του ΑΕΠ που έχει οριστεί για το έλλειμμα. Σημειωτέον ότι στο επικαιροποιημένο πρόγραμμα σύγκλισης του Νοεμβρίου 2006 ετίθετο ως στόχος για το έλλειμμα το 3,4% του ΑΕΠ·

– το πολύ καλύτερο αποτέλεσμα του 2007 όσον αφορά το έλλειμμα σε σύγκριση με τον στόχο που είχε τεθεί υποστηρίχτηκε από την πολύ μεγαλύτερη αύξηση του πραγματικού ΑΕΠ έναντι της σχετικής πρόβλεψης που διατυπωνόταν στο πρόγραμμα σύγκλισης του Νοεμβρίου 2006. Επιπλέον, σε σχέση με το ΑΕΠ, το κράτος δαπάνησε λιγότερα χρήματα για κοινωνικές μεταβιβάσεις (λόγω της ανυπαρξίας τιμαριθμικής αναπροσαρμογής το 2007), επιδοτήσεις, επενδύσεις, καθώς και για τη μισθοδοσία των υπαλλήλων του. Συνολικά, το σύνολο των δαπανών ήταν κατά 1,5 π.μ. χαμηλότερο από αυτό που προβλεπόταν στο πρόγραμμα σύγκλισης του Νοεμβρίου 2006. Η βελτίωση του διαρθρωτικού αποτελέσματος (δηλ. του κυκλικά προσαρμοσμένου αποτελέσματος μη περιλαμβανομένων των έκτακτων και άλλων προσωρινών μέτρων) εκτιμάται σε 1½ π.μ. του ΑΕΠ το 2007·

– με βάση τη χαμηλότερη αύξηση του ΑΕΠ σε σύγκριση με το 2007, οι εαρινές προβλέψεις του 2008 κάνουν λόγο για αύξηση του ελλείμματος το 2008 σε 2,5% του ΑΕΠ, αν και το έλλειμμα θα παραμείνει κάτω από τη σχετική τιμή αναφοράς, εξαιτίας κυρίως των μειώσεων των εισφορών κοινωνικής ασφάλισης, της ελάφρυνσης του φόρου εισοδήματος φυσικών προσώπων, της αύξησης των κοινωνικών μεταβιβάσεων και της αύξησης των επενδύσεων. Το ποσοστό αυτό συμπίπτει με τον επίσημο στόχο για το έλλειμμα ο οποίος καθοριζόταν στο επικαιροποιημένο πρόγραμμα σύγκλισης του Μαρτίου 2008. Σύμφωνα με τις εαρινές προβλέψεις, το 2009 το έλλειμμα θα σταθεροποιηθεί σε γενικές γραμμές, εφόσον δεν υπάρξει μεταβολή πολιτικής. Το στοιχείο αυτό υποδηλώνει ότι το έλλειμμα μειώθηκε κάτω από την τιμή αναφοράς 3% του ΑΕΠ κατά αξιόπιστο και διατηρήσιμο τρόπο·

– παρόλα αυτά, το διαρθρωτικό ισοζύγιο προβλέπεται να χειροτερεύσει ελαφρώς κατά ¼ π.μ. του ΑΕΠ το 2008 και, με την προϋπόθεση αμετάβλητης πολιτικής, να βελτιωθεί κατά ⅓ π.μ. περίπου το 2009. Η εξέλιξη αυτή πρέπει να αξιολογηθεί με γνώμονα την ανάγκη να πραγματοποιηθεί πρόοδος για την επίτευξη του μεσοπρόθεσμου δημοσιονομικού στόχου (ΜΔΣ), ο οποίος για την Πολωνία συνίσταται σε διαρθρωτικό έλλειμμα 1% του ΑΕΠ·

– το δημόσιο χρέος μειώθηκε από 47,6% του ΑΕΠ το 2006 σε 45,2% το 2007. Σύμφωνα με τις εαρινές προβλέψεις του 2008, ο δείκτης χρέους αναμένεται να παραμείνει σε επίπεδο σαφώς χαμηλότερο από το όριο του 60% του ΑΕΠ και να μειωθεί περαιτέρω σε 44% περίπου έως τα τέλη του 2009.

(7) Κατά την άποψη του Συμβουλίου, το υπερβολικό έλλειμμα της Πολωνίας έχει διορθωθεί και η απόφαση 2005/183/ΕΚ πρέπει επομένως να καταργηθεί.

ΕΞΕΔΩΣΕ ΤΗΝ ΠΑΡΟΥΣΑ ΑΠΟΦΑΣΗ:

Άρθρο 1

Από τη συνολική αξιολόγηση της κατάστασης, προκύπτει ότι η κατάσταση υπερβολικού ελλείμματος της Πολωνίας έχει διορθωθεί.

Άρθρο 2

Η απόφαση 2005/183/EΚ καταργείται.

Άρθρο 3

Η παρούσα απόφαση απευθύνεται στη Δημοκρατία της Πολωνίας.

Βρυξέλλες,

Για το Συμβούλιο

Ο Πρόεδρος

[1] ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε τελευταία με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1056/2005 (ΕΕ L 174 της 7.7.2005, σ. 5).

[2] ΕΕ L 332 της 31.12.1993, σ. 7. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε τελευταία με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 2103/2005 (ΕΕ L 337 της 22.12.2005, σ. 1).

[3] Η πλέον πρόσφατη κοινοποίηση της Πολωνίας είναι δημοσιευμένη στην εξής διεύθυνση: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

[4] SEC(2004) 826 τελικό

[5] ΕΕ L 62 της 9.3.2005, σ. 18.

[6] Όλα τα σχετικά με τη ΔΥΕ έγγραφα για την Πολωνία είναι δημοσιευμένα στον εξής δικτυακό τόπο: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

[7] ΕΕ L 414 της 30.12.2006, σ. 81.

[8] Στη σύστασή του, το Συμβούλιο αναφερόταν στο επικαιροποιημένο πρόγραμμα σύγκλισης του Νοεμβρίου 2006, στο οποίο ετίθετο ως στόχος για το έλλειμμα του 2007 το 3,4% του ΑΕΠ και το οποίο « περιλαμβάνει την παραδοχή ότι, με σκοπό την κατάργηση της απόφασης περί της ύπαρξης υπερβολικού ελλείμματος δυνάμει του άρθρου 104 παράγραφος 12, η Επιτροπή και το Συμβούλιο θα μπορούσαν, όπως προβλέπεται στο άρθρο 2 παράγραφος 7 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 1467/97 του Συμβουλίου, να συνεκτιμήσουν το δημοσιονομικό κόστος της μεταρρύθμισης του συνταξιοδοτικού συστήματος του 1999 [που εκτιμάται σε περίπου 2% του ΑΕΠ το 2007] με βάση μία γραμμική φθίνουσα κλίμακα, που ισοδυναμεί με 60% το 2007 . Το Συμβούλιο υπενθυμίζει ότι για να μπορέσει η Πολωνία να επωφεληθεί από τη συγκεκριμένη διάταξη, πρέπει το έλλειμμα να έχει συρρικνωθεί σημαντικά και σταθερά και να έχει φθάσει σε επίπεδο που να προσεγγίζει τη σχετική τιμή αναφοράς. Καθώς το έλλειμμα μειώθηκε πράγματι σημαντικά και σταθερά κατά την περίοδο 2004-2006, το πραγματικό ύψος του ελλείμματος του 2007 και η προοπτική από εκεί και πέρα θα είναι καθοριστικής σημασίας προκειμένου να κριθεί η δυνατότητα εφαρμογής της υπόψη διάταξης σε σχέση με την Πολωνία» .

[9] SEC(2007) 1543 τελικό

[10] Δελτίο τύπου της Eurostat αριθ. 54 της 18 ης Απριλίου 2008.

[11] Οι δείκτες ελλείμματος συνήθως αναθεωρούνται – είτε προς τα επάνω είτε προς τα κάτω – μετά τη δημοσίευση του πρώτου αποτελέσματος στην εαρινή κοινοποίηση. Για τα κράτη μέλη της ΕΕ συνολικά, οι αναθεωρήσεις αυτές είναι συνήθως σχετικά μικρές και κατά μέσο όρο ελάχιστα αποκλίνουν από το μηδέν. Λαμβάνοντας υπόψη τη διαφορά μεταξύ του ελλείμματος που έχει δηλωθεί σήμερα για το 2007 και της τιμής αναφοράς για το έλλειμμα, υπάρχει πολύ μικρή πιθανότητα οι δυνητικές μελλοντικές αναθεωρήσεις των δημόσιων λογαριασμών να αυξήσουν τον δείκτη ελλείμματος του 2007 πέραν του 3% του ΑΕΠ.

[12] Σύμφωνα με το άρθρο 2 παράγραφος 7 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 1467/97, μια απόφαση κατάργησης απόφασης για την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος θα πρέπει να λαμβάνει υπόψη το καθαρό κόστος μιας συνταξιοδοτικής μεταρρύθμισης για τη θέσπιση ενός συστήματος πολλών πυλώνων που περιλαμβάνει έναν υποχρεωτικό, πλήρως κεφαλαιοποιητικό πυλώνα εάν το έλλειμμα έχει μειωθεί αισθητά και σταθερά και έχει φθάσει σε επίπεδο που πλησιάζει την τιμή αναφοράς. Δεδομένου ότι το έλλειμμα γενικής κυβέρνησης το 2007 ήταν χαμηλότερο από την τιμή αναφοράς του 3%, δεν είναι αναγκαίο να εξεταστεί το ενδεχόμενο εφαρμογής του συγκεκριμένου άρθρου.

[13] Πρόκειται για την πλέον ολοκληρωμένη και συγκεκριμένη απόπειρα μεταρρύθμισης των δαπανών μέχρι σήμερα, η οποία προτάθηκε το 2003 και αποσκοπεί σε μείωση των δημόσιων δαπανών για την κοινωνική προστασία, τη δημόσια διοίκηση και τις κρατικές ενισχύσεις. Μεταξύ άλλων, το σχέδιο Hausner αντικατέστησε την ετήσια τιμαριθμική αναπροσαρμογή από τιμαριθμική αναπροσαρμογή εφόσον ο σωρευτικός πληθωρισμός υπερβεί το 5% ή ανά τριετία (αναλόγως του ποιο από τα δύο επέρχεται νωρίτερα).

[14] Φαίνεται να υπάρχουν ιδιαίτερα μεγάλα περιθώρια περιορισμού της παραοικονομίας και τόνωσης της απασχόλησης στην Πολωνία, γεγονός που αποδεικνύεται από τη μεγάλη απόκλιση μεταξύ του επίσημου ποσοστού ανεργίας και του ποσοστού ανεργίας που προκύπτει από έρευνες με αντικείμενο το εργατικό δυναμικό (3 περίπου π.μ. στις αρχές του 2008). Εξάλλου, η Πολωνία έχει ένα από τα χαμηλότερα ποσοστά απασχόλησης στην ΕΕ (63½% έναντι σχεδόν 71% στην ΕΕ το δεύτερο εξάμηνο του 2007), ιδιαίτερα για τα άτομα άνω των 55 ετών. Πέραν αυτού, η απότομη αύξηση των φορολογικών εσόδων από τη φορολογία εισοδήματος εταιρειών και τη φορολογία εισοδήματος φυσικών προσώπων από μικρές επιχειρήσεις κατά τα πρόσφατα έτη στην Πολωνία ενδέχεται να οφείλεται εν μέρει στην καλύτερη τήρηση της φορολογικής νομοθεσίας μετά τη μείωση των αρχικά υψηλών φορολογικών συντελεστών.

[15] ΕΕ L 62 της 9.3.2005, σ. 18.

[16] Βλ. τα δελτία τύπου της Eurostat αριθ. 30/2004 της 2ας Μαρτίου 2004 και αριθ. 117/2004 της 23ης Σεπτεμβρίου 2004.

[17] ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε τελευταία με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1056/2005 (ΕΕ L 174 της 7.7.2005, σ. 5).

[18] ΕΕ L 414 της 30.12.2006, σ. 81.

[19] ΕΕ L 332 της 31.12.1993, σ. 7. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε τελευταία με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 2103/2005 (ΕΕ L 337 της 22.12.2005, σ. 1).

EN

(...PICT...)|COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES|

Brussels, 11.6.2008

SEC(2008) 2011 final

Recommendation for a

COUNCIL DECISION

abrogating Decision 2005/183/EC on the existence of an excessive deficit in Poland

(presented by the Commission)

EXPLANATORY MEMORANDUM

1. Background

Article 104 of the Treaty establishes that Member States should avoid excessive deficits and lays down a procedure for their identification and correction. The excessive deficit procedure (EDP) is further specified in Council Regulation (EC) No 1467/97 on “speeding up and clarifying the implementation of the excessive deficit procedure” OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. Regulation as amended by Regulation (EC) No 1056/2005 (OJ L 174, 7.7.2005, p. 5). , which is part of the Stability and Growth Pact. According to Article 104(2) of the Treaty, the Commission has to monitor compliance with budgetary discipline on the basis of two criteria, namely: (a) whether the planned or actual government deficit exceeds the reference value of 3% of GDP (unless either the deficit ratio has declined substantially and continuously and reached a level that comes close to the reference value; or, alternatively, the excess over the reference value is only exceptional and temporary and the ratio remains close to the reference value); and (b) whether government debt exceeds the reference value of 60% of GDP (unless the debt ratio is sufficiently diminishing and approaching the reference value at a satisfactory pace).[1]

OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. Regulation as amended by Regulation (EC) No 1056/2005 (OJ L 174, 7.7.2005, p. 5).

In accordance with the Protocol on the excessive deficit procedure annexed to the Treaty, the Commission provides the data for the implementation of the EDP. As part of the application of this Protocol, Member States have to notify data on government deficits and debt and other associated variables twice a year, namely before 1 April and before 1 October, in accordance with Article 4 of Council Regulation (EC) No 3605/93 OJ L 332, 31.12.1993, p. 7. Regulation as last amended by Regulation (EC) No 2103/2005 (OJ L 337, 22.12.2005, p. 1). , The most recent notification of Poland can be found at: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . . As explained in the box below, Poland was among the countries which benefited from a transition period for implementing the Eurostat decision of 2 March 2004 on the classification of funded pension schemes and as a result notified deficit and debt figures without the net cost of the 1999 pension reform (currently amounting to around 2% of GDP annually) until March 2007. Since then, deficit and debt figures have been notified in accordance with the Eurostat decision. Unless mentioned explicitly, all figures quoted in this document are in accordance with the Eurostat decision.[2][3]

OJ L 332, 31.12.1993, p. 7. Regulation as last amended by Regulation (EC) No 2103/2005 (OJ L 337, 22.12.2005, p. 1).

The most recent notification of Poland can be found at:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

Box: The classification of pension schemes

There are typically different pillars within a country’s pension system, such as pay-as-you-go or unfunded systems and funded systems; furthermore, pension schemes can be of the defined-benefit (DB) or defined-contribution (DC) variety.

If a pension scheme is classified in the government sector, contributions collected and benefits paid by the scheme are government revenue and expenditure and contribute to the government balance. If a pension scheme is classified in a sector other than government, its contributions and benefits do not contribute to the government balance. The ESA95 accounting rules state that pension schemes classified within government are those which are “imposed, controlled and financed by government”.

On 2 March 2004, Eurostat clarified that funded DC pension schemes do not fulfil these criteria because pensions paid by such schemes (i) depend primarily on financial markets performance (i.e. not under government control) and (ii) are financed by reserves that are not economically owned by government. Even if they are mandatory or if they are managed by government (for example, managed by the same government agency in charge of the pay-as-you-go pillar) or if there is some government guarantee of a minimum pension, funded DC schemes should not be classified within government (*).

A transition period, expiring in spring 2007 (first notification of 2007), was granted to implement this decision (**).

(*) Eurostat News Release No 30/2004 of 2 March 2004.

(**) Eurostat News Release No 117/2004 of 23 September 2004.

On 12 May 2004, the Commission initiated the EDP for Poland with the adoption of a report under Article 104(3), based on a general government deficit of 4.1% of GDP (excluding pension reform cost) in 2003 SEC(2004) 826. . On 5 July 2004, the Council decided, on a recommendation from the Commission, that Poland was in excessive deficit according to Article 104(6) OJ L 62, 9.3.2005, p. 18. . T he Council decision stated that the deficit and the debt figures would have to be adjusted upward if the funded pension schemes were excluded from the general government sector following the Eurostat decision on the classification of the funded pension schemes (see box). At the same time, and also based on a Commission recommendation, the Council addressed recommendations under Article 104(7) to Poland with a view to bringing the situation of an excessive government deficit to an end, by 2007 at the latest All EDP-related documents for Poland can be found at the following website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. . On 28 November 2006, the Council decided under Article 104(8), on a recommendation from the Commission, that action taken until then by the Polish authorities was inadequate OJ L 414, 30.12.2006, p. 81. . On 27 February 2007, the Council issued new recommendations under Article 104(7) based on a recommendation by the Commission.[4][5][6][7]

SEC(2004) 826.

OJ L 62, 9.3.2005, p. 18.

All EDP-related documents for Poland can be found at the following website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

OJ L 414, 30.12.2006, p. 81.

In its second recommendation under Article 104(7), the Council recommended that the Polish authorities put an end to the excessive deficit situation by the original deadline of 2007 and reduce the general government deficit in a credible and sustainable manner and to this end ensure an improvement of the structural balance (i.e. the cyclically-adjusted balance net of one-off and other temporary measures) by at least 0.5 percentage points of GDP between 2006 and 2007. The Council established the deadline of 27 August 2007 for the Polish authorities to take effective action. In addition, the Council invited Poland to ensure that budgetary consolidation towards its medium-term objective of a structural deficit of 1% of GDP was sustained after the excessive deficit would have been corrected.

Table 1: Adjustment endorsed by the Council on 27 February 2007

% of GDP, unless indicated otherwise|2006|2007|

General government balancechange in structural balancep.m.: Real GDP growth (%)|−3.95.4|deficit close to 3 In its recommendation, the Council referred to the November 2006 update of the convergence programme, which targeted a deficit of 3.4% of GDP in 2007 and which “ assumes that, for the purpose of abrogating the decision on the existence of an excessive deficit under Article 104(12), the Commission and the Council could, as foreseen in Article 2(7) of Regulation (EC) No 1467/97, consider the cost to the budget of the 1999 pension reform [estimated at around 2% of GDP in 2007] according to a linear degressive scale amounting to 60 % in 2007. The Council recalls that for Poland to benefit from this provision, the deficit should have declined substantially and continuously and have reached a level that comes close to the reference value. As the deficit has declined substantially and continuously over the period 2004-2006, the outcome for the 2007 deficit and the outlook thereafter will determine whether this provision can be applied to Poland ”.In its recommendation, the Council referred to the November 2006 update of the convergence programme, which targeted a deficit of 3.4% of GDP in 2007 and which “ assumes that, for the purpose of abrogating the decision on the existence of an excessive deficit under Article 104(12), the Commission and the Council could, as foreseen in Article 2(7) of Regulation (EC) No 1467/97, consider the cost to the budget of the 1999 pension reform [estimated at around 2% of GDP in 2007] according to a linear degressive scale amounting to 60 % in 2007. The Council recalls that for Poland to benefit from this provision, the deficit should have declined substantially and continuously and have reached a level that comes close to the reference value. As the deficit has declined substantially and continuously over the period 2004-2006, the outcome for the 2007 deficit and the outlook thereafter will determine whether this provision can be applied to Poland ”.at least +0.55.1|

Note : Structural balance = cyclically-adjusted balance excluding one-off and other temporary measures.

Source : Council recommendation under Article 104(7) and, for real GDP growth, Council opinion on the November 2006 update of the convergence programme, both adopted on 27 February 2007.

On 20 November 2007, i.e. after the expiry of the deadline for taking action set in the Council recommendation, the Commission adopted a communication to the Council, which concluded that the action taken by Poland in response to the Council recommendation was consistent with the recommendation. While the Commission expressed concern about the durability of the correction of the excessive deficit in 2008 and 2009, no further steps under the EDP were recommended at that stage SEC(2007) 1543. . In its meeting of 4 December 2007, the Council concurred with this assessment. Both the Commission and the Council invited the Polish authorities to submit as soon as possible an updated convergence programme describing their medium-term strategy for the whole legislature, consistent with a durable correction of the excessive deficit and further progress towards the medium-term objective. A new programme was submitted at the end of March 2008. The Commission is recommending a Council opinion on this programme together with this recommendation for a Council decision.[9]

SEC(2007) 1543.

According to Article 104(12), a Council decision on the existence of an excessive deficit is to be abrogated, on the basis of a Commission recommendation, when the excessive deficit in the Member State concerned has, in the view of the Council, been corrected.

2. Recent deficit developments

Since peaking at 6.3% of GDP in 2003, the general government deficit declined by more than 1 percentage point annually on average to reach 2% of GDP in 2007, based on the data provided by the Commission (Eurostat) following the reporting by Poland before April 2008 Eurostat News Release No 54 of 18 April 2008. ,  Deficit ratios are usually revised – upwards or downwards – after the publication of the first outcome in the spring notification. For the EU Member States as a whole, the revisions are usually relatively small and on average insignificantly different from zero. In view of the distance between the currently reported deficit for 2007 and the deficit reference value, there is a very low probability that potential future revisions in government accounts would raise the 2007 deficit ratio in excess of 3% of GDP. , In accordance with Article 2(7) of Regulation (EC) No 1467/97, a decision to abrogate a decision on the existence of an excessive deficit should take into account the net cost of a pension reform introducing a multi-pillar system that includes a mandatory, fully funded pillar if the deficit has declined substantially and continuously and has reached a level that comes close to the reference value. Since the 2007 general government deficit was below the 3%-reference value there is no need to consider the application of this Article. . The outturns were generally better than targeted thanks to positive growth surprises resulting in windfall revenues as well as the incomplete execution of expenditure plans.[10][11][12]

Eurostat News Release No 54 of 18 April 2008.

Deficit ratios are usually revised – upwards or downwards – after the publication of the first outcome in the spring notification. For the EU Member States as a whole, the revisions are usually relatively small and on average insignificantly different from zero. In view of the distance between the currently reported deficit for 2007 and the deficit reference value, there is a very low probability that potential future revisions in government accounts would raise the 2007 deficit ratio in excess of 3% of GDP.

In accordance with Article 2(7) of Regulation (EC) No 1467/97, a decision to abrogate a decision on the existence of an excessive deficit should take into account the net cost of a pension reform introducing a multi-pillar system that includes a mandatory, fully funded pillar if the deficit has declined substantially and continuously and has reached a level that comes close to the reference value. Since the 2007 general government deficit was below the 3%-reference value there is no need to consider the application of this Article.

The 2007 general government deficit outturn was 2.0% of GDP, compared to 3.4% projected in the November 2006 convergence programme. Much higher real and nominal GDP growth than assumed in November 2006 was the main reason, but also expenditure was restrained. In particular, high profitability of companies allowed for growth in subsidies to be contained, while the rapid fall in unemployment and the lack of indexation imposed by the Hausner plan The most comprehensive and specific attempt at expenditure reform so far, proposed in 2003 and aimed at reducing public expenditure on social protection, public administration and state aids. Among other things, the Hausner plan replaced annual indexation with an indexation after cumulated inflation exceeds 5% or every three years (whatever comes first). curtailed growth in social transfers. In addition, compensation of public sector employees was lower than planned. Finally, government investment was lower than projected because of a slower absorption of EU funds than planned. Overall, the expenditure-to-GDP ratio was 1.5 percentage point lower than projected in November 2006. On the revenue side, revenue from indirect taxes and social contributions turned out better than envisaged in November 2006, mainly thanks to a much higher employment and wage growth. These positive surprises were offset by a lower performance of other revenue items (direct taxes due to an increase in tax brackets). Overall, this led to a revenue ratio slightly below the planned one.[13]

The most comprehensive and specific attempt at expenditure reform so far, proposed in 2003 and aimed at reducing public expenditure on social protection, public administration and state aids. Among other things, the Hausner plan replaced annual indexation with an indexation after cumulated inflation exceeds 5% or every three years (whatever comes first).

3. Deficit projections for 2008-2009 and beyond

For 2008, the Commission services’ spring 2008 forecast projects that the general government deficit will increase to 2.5% of GDP, in line with the target in the March 2008 convergence programme. GDP is expected to grow by 5.3% and 5% in 2008 and 2009, respectively. The Commission services foresee that private consumption accelerates in 2008 to 5.6% supported by the social contributions cuts and decelerates to 4.7% in 2009 because of a deteriorating external environment weighing on consumers’ confidence.

The increasing general government deficit results from the Polish 2008 budget, which targets a worsening of the central state balance (non ESA95) by about 0.8% of GDP in 2008 compared to the 2007 outturn because of a number of deficit-increasing measures adopted before the parliamentary elections of October 2007. Most of them will reduce government revenues: a second cut in social contributions and personal income tax relief for families. On the expenditure side, the 2008 budget envisages higher public investment and restores the generous (inflation plus wage growth) annual indexation of pensions and disability benefits. The deficit-increasing measures will be partly offset by improved tax compliance, higher taxable income, and excise duty hikes related to the EU tax harmonisation.

In 2009, the general government deficit ratio is expected to rise marginally to 2.6% of GDP according to the spring 2008 Commission forecast, which is based on the no-policy-change assumption. The March 2008 convergence programme, which assumes the implementation of some deficit-decreasing measures that remain to be specified, envisages a general government deficit of 2.0% of GDP.

The spring forecast projects the structural deficit to widen by approximately ¼ percentage point of GDP in 2008 but to narrow by about ⅓ percentage point in 2009, resulting from the improvement in the labour market stimulated by the cuts in the tax wedge There seems to be a particularly high potential for reducing the shadow economy and stimulating labour activity in Poland, as suggested by the significant difference between the registered unemployment rate and the unemployment rate from labour force surveys (about 3 percentage points in the beginning of 2008). Furthermore, Poland has one of the lowest activity rates in the EU (63½% compared to almost 71% in the EU in the second half of 2007), especially for those aged 55+. Moreover, the steep increase in corporate-income and small-business personal-income tax revenues in the recent years in Poland may be partly explained with a better compliance following a reduction of initially high tax rates. .[14]

There seems to be a particularly high potential for reducing the shadow economy and stimulating labour activity in Poland, as suggested by the significant difference between the registered unemployment rate and the unemployment rate from labour force surveys (about 3 percentage points in the beginning of 2008). Furthermore, Poland has one of the lowest activity rates in the EU (63½% compared to almost 71% in the EU in the second half of 2007), especially for those aged 55+. Moreover, the steep increase in corporate-income and small-business personal-income tax revenues in the recent years in Poland may be partly explained with a better compliance following a reduction of initially high tax rates.

The main goal of the budgetary strategy presented in the March 2008 convergence programme is to reach the MTO, a structural deficit of 1% of GDP, by 2011, i.e. one year after the end of the programme period. The budgetary adjustment is expenditure-based and back-loaded to 2009 and 2010.

4. Debt developments and projections

After having reached its peak of 47.6% of GDP in 2006, the debt ratio appears to be on a declining path. Significant debt reduction was achieved in 2007, when the ratio decreased by almost 2½ percentage points to 45.2% of GDP mainly thanks to high nominal GDP growth but also to the appreciation of the złoty. Gross debt is projected to fall more slowly this year and next to about 44% of GDP in 2009, according to the spring 2008 forecast under the no-policy-change assumption.

5. Conclusions

The general government deficit decreased from 6.3% of GDP in 2003 to 2.0% in 2007, below the 3% of GDP reference value. The deficit reduction in 2007 mainly reflected higher economic growth, which together with expenditure restraint (partly due to an incomplete execution of investment plans) reduced the expenditure ratio compared to budget plans. The revenue ratio came in close to target, with windfall revenues from favourable economic conditions offset by direct tax cuts and underperformance in other revenue categories. The structural balance, i.e. the cyclically-adjusted balance net of one-off and other temporary measures, improved by about 1½ percentage point of GDP, well above the fiscal effort of at least 0.5 percentage point recommended by the Council. According to the Commission services’ spring 2008 forecast, the headline deficit is expected to increase to 2.5% of GDP in 2008 and, on a no-policy change basis, to 2.6% in 2009. This indicates that the deficit has been brought below the 3% of GDP ceiling in a credible and sustainable manner.

General government gross debt declined from 47.6% of GDP in 2006 to 45.4% in 2007, below the 60% of GDP reference value. According to the Commission services’ spring 2008 forecast, the debt ratio is expected to fall further to around 44% of GDP by 2009 (on a no-policy change basis).

From an overall assessment, it follows that the excessive deficit situation in Poland has been corrected. Accordingly, the Commission recommends to the Council to abrogate its decision on the existence of an excessive deficit in Poland.

Table 2: Budgetary developments, 2003-2009

% of GDP, unless indicated otherwise|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009|

||||||COM|CP (2)|COM (3)|CP (2)|

General government balance|−6.3|−5.7|−4.3|−3.8|−2.0|−2.5|−2.5|−2.6|−2.0|

Total revenues|38.4|36.9|39.0|40.0|40.4|40.1|40.0|39.7|39.2|

Total expenditure|44.6|42.6|43.3|43.8|42.4|42.6|42.5|42.3|41.2|

Of which:|− interest expenditure|3.0|2.8|2.8|2.7|2.6|2.7|2.3|2.7|2.3|

– gross fixed capital formation|3.3|3.4|3.4|3.9|4.1|4.5|5.2|4.8|5.0|

Primary balance|−3.3|−2.9|−1.5|−1.1|0.6|0.2|−0.2|0.1|0.3|

One-off and temporary measures|0.0|0.0|0.0|0.0|0.0|0.0|0.0|0.0|0.0|

Structural balance (1)|−5.9|−5.9|−4.2|−4.0|−2.5|−2.7|−2.8|−2.3|−1.9|

Structural primary balance (1)|−2.9|−3.1|−1.4|−1.3|0.1|0.0|−0.5|0.3|0.4|

Pm Real GDP growth (%)|3.9|5.3|3.6|6.2|6.5|5.3|5.5|5.0|5.0|

Pm Output gap|−1.0|0.4|−0.4|0.6|1.2|0.5|0.7|−0.7|−0.2|

(1) Cyclically-adjusted (primary) balance excluding one-off and temporary measures.(2) Cyclically-adjusted and structural balances and output gaps according to the programme as calculated by Commission services on the basis of the information in the programme.(3) No-policy change assumption.Sources: Commission services’ spring 2008 forecast (COM) and March 2008 update of the convergence programme (CP).|

Recommendation for a

COUNCIL DECISION

abrogating Decision 2005/183/EC on the existence of an excessive deficit in Poland

THE COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION,

Having regard to the Treaty establishing the European Community, and in particular Article 104(12) thereof,

Having regard to the recommendation from the Commission,

Whereas:

(1) By Council Decision 2005/183/EC of 5 July 2004 OJ L 62, 9.3.2005, p. 18. , following a recommendation from the Commission in accordance with Article 104(6) of the Treaty, it was decided that an excessive deficit existed in Poland. The Council noted that the general government deficit was 4.1% of GDP in 2003, above the 3% of GDP Treaty reference value, while general government gross debt stood at 45.4% of GDP, below the 60 % of GDP Treaty reference value. T he Council decision stated that the deficit and the debt figures would have to be adjusted upward if the funded pension schemes were excluded from the general government sector following the Eurostat decision on the classification of the funded pension schemes Eurostat News Releases No 30/2004 of 2 March 2004 and No 117/2004 of 23 September 2004. .[15][16]

OJ L 62, 9.3.2005, p. 18.

Eurostat News Releases No 30/2004 of 2 March 2004 and No 117/2004 of 23 September 2004.

(2) On 5 July 2004, in accordance with Article 104(7) of the Treaty and Article 3(4) of Council Regulation (EC) No 1467/97 of 7 July 1997 on speeding up and clarifying the implementation of the excessive deficit procedure OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. Regulation as amended by Regulation (EC) No 1056/2005 (OJ L 174, 7.7.2005, p. 5). , the Council made, based on a recommendation from the Commission, a recommendation addressed to Poland with a view to bringing the excessive deficit situation to an end by 2007 at the latest. The recommendation was made public.[17]

OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. Regulation as amended by Regulation (EC) No 1056/2005 (OJ L 174, 7.7.2005, p. 5).

(3) On 28 November 2006, the Council decided under Article 104(8), on a recommendation from the Commission, that action taken until then by the Polish authorities was inadequate OJ L 414, 30.12.2006, p. 81. . On 27 February 2007, the Council issued a new recommendation under Article 104(7), on a recommendation from the Commission, confirming the 2007 deadline for the correction. The recommendation was made public.[18]

OJ L 414, 30.12.2006, p. 81.

(4) In accordance with Article 104(12) of the Treaty, a Council Decision on the existence of an excessive deficit is to be abrogated when the excessive deficit in the Member State concerned has, in the view of the Council, been corrected.

(5) In accordance with the Protocol on the excessive deficit procedure annexed to the Treaty, the Commission provides the data for the implementation of the procedure. As part of the application of this Protocol, Member States are to notify data on government deficits and debt and other associated variables twice a year, namely before 1 April and before 1 October, in accordance with Article 4 of Council Regulation (EC) No 3605/93 of 22 November 1993 on the application of the Protocol on the excessive deficit procedure annexed to the Treaty establishing the European Community OJ L 332, 31.12.1993, p. 7. Regulation as last amended by Regulation (EC) No 2103/2005 (OJ L 337, 22.12.2005, p. 1). .[19]

OJ L 332, 31.12.1993, p. 7. Regulation as last amended by Regulation (EC) No 2103/2005 (OJ L 337, 22.12.2005, p. 1).

(6) Based on data provided by the Commission (Eurostat) in accordance with Article 8g(1) of Regulation (EC) No 3605/93 following the notification by Poland before 1 April 2008 and on the Commission services’ spring 2008 forecast, the following conclusions are warranted:

– the general government deficit was reduced from 3.8% of GDP in 2006 to 2.0% of GDP in 2007, which is below the 3% of GDP deficit reference value. This compares with a target of 3.4% of GDP set in the November 2006 update of the convergence programme,

– the much better 2007 deficit outturn compared to the target was supported by much higher real GDP growth than assumed in the November 2006 convergence programme. In addition, relative to GDP, the government spent less on social transfers (due to lack of indexation in 2007), subsidies, investment and compensation of employees. Overall, total expenditure was by 1.5 percentage point lower than planned in the November 2006 convergence programme. The improvement in the structural balance (i.e. the cyclically-adjusted balance net of one-off and other temporary measures) is estimated at 1½ percentage point of GDP in 2007 ,

– with lower GDP growth than in 2007, the spring 2008 forecast projects the deficit to increase in 2008 to 2.5% of GDP, but remain below the reference value, driven mainly by cuts in social contributions, personal income tax relief and an increase of social transfers together with higher investment. This is the same as the official deficit target set in the March 2008 update of the convergence programme. For 2009, the spring forecast projects the deficit to broadly stabilise on a no-policy change basis. This indicates that the deficit has been brought below the 3% of GDP reference value in a credible and sustainable manner,

– nonetheless, the structural balance is projected to deteriorate slightly by ¼ percentage point of GDP in 2008 and, on a no-policy change basis, improve by about ⅓ percentage point in 2009. This has to be seen against the need to make progress towards the medium-term objective (MTO) for the budgetary position, which for Poland is a structural deficit of 1% of GDP,

– government debt declined from 47.6% of GDP in 2006 to 45.2% in 2007. According to the spring 2008 forecast, the debt ratio is projected to remain well below the 60% of GDP threshold and fall further to around 44% by end-2009.

(7) In the view of the Council, the excessive deficit in Poland has been corrected and Decision 2005/183/EC should therefore be abrogated.

HAS ADOPTED THIS DECISION:

Article 1

From an overall assessment it follows that the excessive deficit situation in Poland has been corrected.

Article 2

Decision 2005/183/EC is hereby abrogated.

Article 3

This Decision is addressed to the Republic of Poland.

Done at Brussels,

For the Council

The President

[1] OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. Regulation as amended by Regulation (EC) No 1056/2005 (OJ L 174, 7.7.2005, p. 5).

[2] OJ L 332, 31.12.1993, p. 7. Regulation as last amended by Regulation (EC) No 2103/2005 (OJ L 337, 22.12.2005, p. 1).

[3] The most recent notification of Poland can be found at: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

[4] SEC(2004) 826.

[5] OJ L 62, 9.3.2005, p. 18.

[6] All EDP-related documents for Poland can be found at the following website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

[7] OJ L 414, 30.12.2006, p. 81.

[8] In its recommendation, the Council referred to the November 2006 update of the convergence programme, which targeted a deficit of 3.4% of GDP in 2007 and which “ assumes that, for the purpose of abrogating the decision on the existence of an excessive deficit under Article 104(12), the Commission and the Council could, as foreseen in Article 2(7) of Regulation (EC) No 1467/97, consider the cost to the budget of the 1999 pension reform [estimated at around 2% of GDP in 2007] according to a linear degressive scale amounting to 60 % in 2007. The Council recalls that for Poland to benefit from this provision, the deficit should have declined substantially and continuously and have reached a level that comes close to the reference value. As the deficit has declined substantially and continuously over the period 2004-2006, the outcome for the 2007 deficit and the outlook thereafter will determine whether this provision can be applied to Poland ”.

[9] SEC(2007) 1543.

[10] Eurostat News Release No 54 of 18 April 2008.

[11] Deficit ratios are usually revised – upwards or downwards – after the publication of the first outcome in the spring notification. For the EU Member States as a whole, the revisions are usually relatively small and on average insignificantly different from zero. In view of the distance between the currently reported deficit for 2007 and the deficit reference value, there is a very low probability that potential future revisions in government accounts would raise the 2007 deficit ratio in excess of 3% of GDP.

[12] In accordance with Article 2(7) of Regulation (EC) No 1467/97, a decision to abrogate a decision on the existence of an excessive deficit should take into account the net cost of a pension reform introducing a multi-pillar system that includes a mandatory, fully funded pillar if the deficit has declined substantially and continuously and has reached a level that comes close to the reference value. Since the 2007 general government deficit was below the 3%-reference value there is no need to consider the application of this Article.

[13] The most comprehensive and specific attempt at expenditure reform so far, proposed in 2003 and aimed at reducing public expenditure on social protection, public administration and state aids. Among other things, the Hausner plan replaced annual indexation with an indexation after cumulated inflation exceeds 5% or every three years (whatever comes first).

[14] There seems to be a particularly high potential for reducing the shadow economy and stimulating labour activity in Poland, as suggested by the significant difference between the registered unemployment rate and the unemployment rate from labour force surveys (about 3 percentage points in the beginning of 2008). Furthermore, Poland has one of the lowest activity rates in the EU (63½% compared to almost 71% in the EU in the second half of 2007), especially for those aged 55+. Moreover, the steep increase in corporate-income and small-business personal-income tax revenues in the recent years in Poland may be partly explained with a better compliance following a reduction of initially high tax rates.

[15] OJ L 62, 9.3.2005, p. 18.

[16] Eurostat News Releases No 30/2004 of 2 March 2004 and No 117/2004 of 23 September 2004.

[17] OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. Regulation as amended by Regulation (EC) No 1056/2005 (OJ L 174, 7.7.2005, p. 5).

[18] OJ L 414, 30.12.2006, p. 81.

[19] OJ L 332, 31.12.1993, p. 7. Regulation as last amended by Regulation (EC) No 2103/2005 (OJ L 337, 22.12.2005, p. 1).

CS

(...PICT...)|KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ|

V Bruselu dne 11.6.2008

SEK(2008) 2011 v konečném znění

Doporučení pro

ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se zrušuje rozhodnutí 2005/183/ES o existenci nadměrného schodku v Polsku

(předložená Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Souvislosti

Článek 104 Smlouvy stanoví, že členské státy se vyvarují nadměrných schodků veřejných financí, a upravuje postup pro jejich identifikaci a nápravu. Tento postup při nadměrném schodku je dále upřesněn v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 o „urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku“ Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1056/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 5). , které je součástí Paktu o stabilitě a růstu. Ustanovení čl. 104 odst. 2 Smlouvy ukládají Komisi povinnost sledovat dodržování rozpočtové kázně podle dvou kritérií, a sice: a) zda plánovaný nebo skutečný schodek veřejných financí nepřesahuje referenční hodnotu 3 % HDP (ledaže by poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně, která se blíží referenční hodnotě, nebo by překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr schodku zůstával blízko k referenční hodnotě) a b) zda poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu nepřekračuje referenční hodnotu 60 % HDP (ledaže se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k referenční hodnotě).[1]

Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1056/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 5).

V souladu s Protokolem o postupu při nadměrném schodku připojeným ke Smlouvě Komise poskytuje údaje pro provádění postupu při nadměrném schodku. Jako součást používání tohoto protokolu musí členské státy v souladu s článkem 4 nařízení Rady (ES) č. 3605/93 oznamovat údaje o výši schodku veřejných financí a veřejného dluhu a dalších souvisejících proměnných dvakrát ročně, a to do dne 1. dubna a do dne 1. října Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2103/2005 (Úř. věst. L 337, 22.12.2005, s. 1). , Nejnovější oznámení Polska je k dispozici na adrese: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal . Jak je vysvětleno níže v rámečku, Polsko bylo mezi zeměmi, které využily přechodného období pro provedení rozhodnutí Eurostatu ze dne 2. března 2004 o klasifikaci fondových důchodových systémů a do března 2007 oznamovalo údaje o schodku a zadlužení bez započítání čistých nákladů na svou důchodovou reformu v roce 1999 (v současné době činí 2 % HDP ročně). Od té doby byly údaje o schodku a zadlužení oznamovány v souladu s rozhodnutím Eurostatu. Pokud není výslovně uvedeno jinak, všechny údaje citované v tomto dokumentu jsou v souladu s rozhodnutím Eurostatu.[2][3]

Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2103/2005 (Úř. věst. L 337, 22.12.2005, s. 1).

Nejnovější oznámení Polska je k dispozici na adrese:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

Rámeček: Klasifikace důchodových systémů

V rámci důchodového systému země existují obvykle různé pilíře jako systém průběžného financování nebo fondové a nefondové systémy; důchodové systémy mohou být navíc dávkově definované nebo příspěvkově definované.

Pokud je důchodový systém klasifikován ve veřejném sektoru, vybrané příspěvky a dávky vyplácené v rámci systému jsou vládními příjmy a výdaji a přispívají k saldu veřejných financí. Pokud je důchodový systém klasifikován v jiném než veřejném sektoru, příspěvky a dávky k saldu veřejných financí nepřispívají. Účetní pravidla ESA95 stanoví, že důchodové systémy klasifikované ve veřejném sektoru jsou ty, které jsou stanoveny, kontrolovány a financovány vládními institucemi.

Dne 2. března 2004 Eurostat objasnil, že příspěvkově definované penzijní systémy tato kritéria nesplňují, protože důchody vyplácené z těchto systémů i) jsou závislé v první řadě na výkonu finančních trhů (tj. nejsou pod kontrolou veřejného sektoru) a ii) jsou financovány z rezerv, které nejsou v ekonomickém vlastnictví veřejného sektoru. I když jsou povinné nebo spravované veřejným sektorem (například spravované stejnou vládní agenturou, která vede pilíř průběžného financování) nebo i když existují určité vládní záruky minimálního důchodu, neměly by být příspěvkově definované systémy klasifikovány v rámci veřejného sektoru (*).

K provedení tohoto rozhodnutí (**) bylo uděleno přechodné období, jež vypršelo na jaře 2007 (první oznámení z roku 2007).

(*) Tisková zpráva Eurostatu č. 30/2004 ze dne 2. března 2004.

(*) Tisková zpráva Eurostatu č. 117/2004 ze dne 23. září 2004.

Dne 12. května 2004 zahájila Komise v případě Polska postup při nadměrném schodku přijetím zprávy podle čl. 104 odst. 3 na základě celkového schodku veřejných financí ve výši 4,1 % HDP (kromě nákladů na důchodovou reformu) v roce 2003 SEK(2004) 826. . Dne 5. července 2004 Rada na základě doporučení Komise rozhodla, že Polsko má nadměrný schodek podle čl. 104 odst. 6 Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 18. . V rozhodnutí Rady se uvádí, že údaje o schodku a zadlužení budou muset být upraveny směrem nahoru, pokud se fondové důchodové systémy podle rozhodnutí Eurostatu o klasifikaci fondových důchodových systémů vyloučí ze sektoru veřejných financí (viz rámeček). Současně Rada rovněž na základě doporučení Komise vydala doporučení podle čl. 104 odst. 7, aby Polsko ukončilo situaci nadměrného schodku veřejných financí nejpozději do roku 2007 Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Polska jsou k dispozici na internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm. . Dne 28. listopadu 2006 Rada podle čl. 104 odst. 8 na doporučení Komise rozhodla, že opatření, která polské orgány do té doby přijaly, byla nedostatečná Úř. věst. L 414, 30.12.2006, s. 81. . Dne 27. února 2007 Rada vydala nová doporučení podle čl. 104 odst. 7 založená na doporučení Komise.[4][5][6][7]

SEK(2004) 826.

Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 18.

Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Polska jsou k dispozici na internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

Úř. věst. L 414, 30.12.2006, s. 81.

Ve svém druhém doporučení podle čl. 104 odst. 7 Rada doporučila, aby polské orgány odstranily nadměrný schodek do původního termínu 2007 a důvěryhodným a udržitelným způsobem snížily schodek veřejných financí a za tímto účelem zajistily zlepšení strukturálního salda (tj. cyklicky očištěné saldo bez jednorázových a jiných dočasných opatření) nejméně o 0,5 procentních bodů HDP v letech 2006 a 2007. Jako konečnou lhůtu, do které měly polské orgány přijmout účinná opatření, Rada stanovila 27. srpen 2007. Rada kromě toho vyzvala Polsko, aby zajistilo, že rozpočtová konsolidace bude probíhat i po odstranění nadměrného schodku a bude směřovat k dosažení střednědobého cíle strukturálního schodku ve výši 1 % HDP.

Tabulka 1: Úprava schválená Radou dne 27. února 2007

v % HDP, není-li uvedeno jinak|2006|2007|

Celkové saldo veřejných financíZměna strukturálního saldap.m.: Růst reálného HDP (%)|−3,95,4|schodek blížící se 3 Rada ve svém doporučení vycházela z aktualizovaného konvergenčního programu z listopadu 2006, který obsahuje pro rok 2007 cílový schodek 3,4 % HDP a „ předpokládá, že pro účely zrušení rozhodnutí o existenci nadměrného schodku podle čl. 104 odst. 12 mohou Komise a Rada v souladu s čl. 2 odst. 7 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 brát v úvahu rozpočtové náklady na důchodovou reformu z roku 1999 [odhadované na přibližně 2 % HDP v roce 2007] podle lineární a klesající stupnice představující v roce 2007 60 %. Rada upozorňuje na to, že pokud chce Polsko využít tohoto ustanovení, muselo by prokázat, že jeho schodek podstatně a nepřetržitě klesá a dostává se na úroveň, která se blíží referenční hodnotě. Vzhledem k tomu, že schodek v období 2004–2006 podstatně a nepřetržitě klesal, rozhodne o použití daného ustanovení v případě Polska jeho schodek za rok 2007 a výhled na další období “.Rada ve svém doporučení vycházela z aktualizovaného konvergenčního programu z listopadu 2006, který obsahuje pro rok 2007 cílový schodek 3,4 % HDP a „ předpokládá, že pro účely zrušení rozhodnutí o existenci nadměrného schodku podle čl. 104 odst. 12 mohou Komise a Rada v souladu s čl. 2 odst. 7 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 brát v úvahu rozpočtové náklady na důchodovou reformu z roku 1999 [odhadované na přibližně 2 % HDP v roce 2007] podle lineární a klesající stupnice představující v roce 2007 60 %. Rada upozorňuje na to, že pokud chce Polsko využít tohoto ustanovení, muselo by prokázat, že jeho schodek podstatně a nepřetržitě klesá a dostává se na úroveň, která se blíží referenční hodnotě. Vzhledem k tomu, že schodek v období 2004–2006 podstatně a nepřetržitě klesal, rozhodne o použití daného ustanovení v případě Polska jeho schodek za rok 2007 a výhled na další období “.nejméně +0,55,1|

Poznámka : Strukturální saldo = cyklicky očištěné saldo bez jednorázových a jiných dočasných opatření.

Zdroj: Doporučení Rady podle čl. 104 odst. 7, pokud jde o reálný nárůst HDP, a stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu z listopadu 2006, obě přijatá dne 27. února 2007.

Dne 20. listopadu 2007, tj. po uplynutí lhůty pro přijetí opatření stanovené v doporučení Rady, přijala Komise sdělení Radě, ve kterém dospěla k závěru, že opatření, která Polsko přijalo na základě doporučení Rady, jsou v souladu s tímto doporučením. Ačkoli Komise vyjádřila obavy ohledně trvalého odstranění nadměrného schodku v roce 2008 a 2009, v tomto stádiu se nedoporučují další kroky podle postupu při nadměrném schodku SEK(2007) 1543. . Na svém zasedání dne 4. prosince 2007 se Rada k tomuto hodnocení připojila. Komise a Rada vyzvaly polské orgány, aby co nejrychleji předložily aktualizovaný konvergenční program popisující jejich střednědobou strategii pro celou legislativu, který je v souladu s udržitelným odstraněním nadměrného schodku a s dalším pokrokem, pokud jde o střednědobý cíl. Nový program byl předložen na konci března 2008. Komise společně s tímto doporučením pro rozhodnutí Rady předkládá doporučení pro stanovisko Rady k tomuto programu.[9]

SEK(2007) 1543.

Podle čl. 104 odst. 12 se rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku zruší, pokud Rada na základě doporučení Komise uzná, že nadměrný schodek v dotyčném členském státě byl napraven.

2. Poslední vývoj schodku

Na základě údajů poskytnutých Komisí (Eurostat) vycházejících ze zprávy poskytnuté Polskem před dubnem 2008 se veřejný dluh od dosažení svého vrcholu ve výši 6,3 % HDP v roce 2003 ročně snižoval v průměru o více než 1 procentní bod a v roce 2007 dosáhl 2 % HDP. Tisková zpráva Eurostatu č. 54 ze dne 18. dubna 2008. , Schodky jsou obvykle upravovány – směrem nahoru nebo dolů – po zveřejnění prvního výsledku v jarním oznámení. Pro členské státy EU jako celek jsou úpravy obvykle relativně malé a v průměru se jen nepodstatně odchylují od nuly. S ohledem na rozdíl mezi aktuálně oznámeným schodkem pro rok 2007 a referenční hodnotou schodku je jen málo pravděpodobné, že případná budoucí revize národních účtů by zvýšila míru schodku v roce 2007 na úroveň překračující 3 % HDP. , V souladu s čl. 2 odst. 7 nařízení (ES) č. 1467/97 by se při rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o existenci nadměrného schodku mělo přihlížet k čistým nákladům důchodové reformy zavádějící vícepilířový systém zahrnující povinný plně fondově financovaný pilíř, pokud schodek podstatně a nepřetržitě klesal a dostal se na úroveň, která se blíží referenční hodnotě. Jelikož od roku 2007 byl celkový schodek veřejných financí nižší než 3% referenční hodnoty, není třeba použití tohoto článku zvažovat. Výsledky byly obecně lepší, než se očekávalo, a to díky překvapivému pozitivnímu růstu v důsledku neočekávaných příjmů a neprovedení všech plánů výdajů.[10][11][12]

Tisková zpráva Eurostatu č. 54 ze dne 18. dubna 2008.

Schodky jsou obvykle upravovány – směrem nahoru nebo dolů – po zveřejnění prvního výsledku v jarním oznámení. Pro členské státy EU jako celek jsou úpravy obvykle relativně malé a v průměru se jen nepodstatně odchylují od nuly. S ohledem na rozdíl mezi aktuálně oznámeným schodkem pro rok 2007 a referenční hodnotou schodku je jen málo pravděpodobné, že případná budoucí revize národních účtů by zvýšila míru schodku v roce 2007 na úroveň překračující 3 % HDP.

V souladu s čl. 2 odst. 7 nařízení (ES) č. 1467/97 by se při rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o existenci nadměrného schodku mělo přihlížet k čistým nákladům důchodové reformy zavádějící vícepilířový systém zahrnující povinný plně fondově financovaný pilíř, pokud schodek podstatně a nepřetržitě klesal a dostal se na úroveň, která se blíží referenční hodnotě. Jelikož od roku 2007 byl celkový schodek veřejných financí nižší než 3% referenční hodnoty, není třeba použití tohoto článku zvažovat.

V roce 2007 byl výsledek schodku veřejných financí 2,0 % HDP ve srovnání s 3,4 % odhadovanými v konvergenčním programu z listopadu 2006. Hlavním důvodem byl mnohem vyšší reálný a nominální růst HDP, než se v listopadu 2006 očekávalo, došlo však i k omezení veřejných výdajů. Zejména vysoká ziskovost společností umožnila omezit růst ve finančních příspěvcích a prudký pokles nezaměstnanosti a nedostatečná indexace nařízená Hausnerovým plánem Dosud nejkomplexnější a nejkonkrétnější snaha o reformu výdajů byla navržena v roce 2003 a jejím cílem bylo snížení veřejných výdajů sociální ochrany, veřejné správy a státních podpor. Hausnerům plán mimo jiné nahradil každoroční valorizaci valorizací po celkové inflaci překračující 5 % nebo po každých třech letech (podle toho, co nastane dřív). omezily růst sociálních plateb. Kromě toho byly mzdy zaměstnanců ve státní správě nižší, než se plánovalo. Vládní investice byly nakonec nižší, než se předpokládalo, a to v důsledku pomalejšího čerpání prostředků z fondů EU, než se plánovalo. Celkové výdaje v poměru k HDP byly o 1,5 procentního bodu nižší, než se v listopadu 2006 plánovalo. Pokud jde o příjmy, příjmy z nepřímých daní a sociálních příspěvků byly vyšší, než se v listopadu 2006 předpokládalo, a to zejména díky vyšší zaměstnanosti a růstu mezd. Tato pozitivní překvapení byla vyvážena nižším výkonem ostatních položek příjmů (přímé daně z důvodů zvýšení daňových tříd). Celkově to vedlo k tomu, že poměr příjmů byl mírně pod plánovanou úrovní.[13]

Dosud nejkomplexnější a nejkonkrétnější snaha o reformu výdajů byla navržena v roce 2003 a jejím cílem bylo snížení veřejných výdajů sociální ochrany, veřejné správy a státních podpor. Hausnerům plán mimo jiné nahradil každoroční valorizaci valorizací po celkové inflaci překračující 5 % nebo po každých třech letech (podle toho, co nastane dřív).

3. Prognózy schodku na rok 2008–2009 a další období

Na rok 2008 prognóza útvarů Komise z jara 2008 předpokládá, že celkový schodek veřejných financí vzroste na 2,5 % HDP, v souladu s cílem konvergenčního programu z března 2008. Očekává se, že HDP vzroste v roce 2008 o 5,3 % a v roce 2009 o 5 %. Útvary Komise předpokládají, že se soukromá spotřeba v roce 2008 zvýší na 5,6 %, což bude doprovázeno snížením sociálních příspěvků, a v roce 2009 se sníží na 4,7 % v důsledku zhoršujících se vnějších vlivů, které negativně ovlivní důvěru zákazníků.

Zvyšující se schodek veřejných financí vyplývá z rozpočtu Polska na rok 2008, jenž je zaměřený na zhoršování salda veřejných financí (ne ESA95) o přibližně 0,8 % HDP v roce 2008 ve srovnání s výsledkem z roku 2007 v důsledku několika opatření vedoucích ke zvýšení deficitu, která byla přijata před parlamentními volbami v říjnu 2007. Většina z nich sníží státní příjmy: druhé snížení sociálních příspěvků a úleva na dani z příjmů fyzických osob pro rodiny. Pokud jde o výdaje, rozpočet na rok 2008 předpokládá vyšší veřejné investice a obnovuje dostatečnou (inflace plus růst mezd) každoroční indexaci důchodu a invalidních příspěvků. Opatření zvyšující deficit budou částečně vyvážena lepším dodržováním daňových předpisů, zvýšením zdanitelného příjmu a zvýšením spotřební daně v souvislosti s daňovou harmonizací s EU.

V roce 2009 se očekávalo, že celkový schodek veřejných financí vzroste okrajově na 2,6 % HDP podle prognózy Komise z jara 2008, což je založeno na předpokladu nezměněné politiky. Konvergenční program z března 2008, který předpokládá provádění některých opatření snižujících deficit, která musí být ještě specifikována, předpokládá schodek veřejných financí ve výši 2,0 % HDP.

Jarní prognóza předpokládá, že strukturální schodek se zvýši přibližně o 0,25 procentního bodu HDP v roce 2008, avšak v roce 2009 se opět sníží přibližně o 1/3 procentního bodu, což bude způsobeno zlepšením pracovního trhu stimulovaného snížením daňového zatížení Zdá se, že existuje značně vysoký potenciál pro snížení šedé ekonomiky a stimulaci pracovní činnosti v Polsku, jak vyplývá ze značného rozdílu mezi registrovanou mírou nezaměstnanosti a mírou nezaměstnanosti z výzkumu pracovních sil (přibližně 3 procentní body na začátku roku 2008). Polsko má jednu z nejnižších měr zaměstnanosti v EU (63,5 % ve srovnáním s téměř 71 % v EU v druhé polovině roku 2007), a to zejména u osob starších 55 let. Navíc strmý nárůst příjmů z daní právnických osob a malých podniků (zdaněno podle režimu daně z příjmů fyzických osob) lze částečně vysvětlit zlepšením daňové disciplíny po snížení původně vysokých daňových sazeb. .[14]

Zdá se, že existuje značně vysoký potenciál pro snížení šedé ekonomiky a stimulaci pracovní činnosti v Polsku, jak vyplývá ze značného rozdílu mezi registrovanou mírou nezaměstnanosti a mírou nezaměstnanosti z výzkumu pracovních sil (přibližně 3 procentní body na začátku roku 2008). Polsko má jednu z nejnižších měr zaměstnanosti v EU (63,5 % ve srovnáním s téměř 71 % v EU v druhé polovině roku 2007), a to zejména u osob starších 55 let. Navíc strmý nárůst příjmů z daní právnických osob a malých podniků (zdaněno podle režimu daně z příjmů fyzických osob) lze částečně vysvětlit zlepšením daňové disciplíny po snížení původně vysokých daňových sazeb.

Hlavním cílem rozpočtové strategie představené v konvergenčním programu z března 2008 je dosáhnout střednědobého cíle, strukturálního schodku ve výši 1 % HDP do roku 2011, tj. rok po ukončení programového období. Rozpočtová úprava je založena na výdajích a je plánována na konec období 2009 a 2010.

4. Vývoj a prognózy dluhu

Poté, co míra zadlužení dosáhla v roce 2006 vrcholu ve výši 47,6 % HDP, zdá se, že má nyní klesající tendenci. Značného snížení dluhu bylo dosaženo v roce 2007, kdy míra klesla téměř o 2,5 procentního bodu na 45,2 % HDP, což bylo možné zejména díky vysokému nominálnímu růstu HDP, ale také díky zhodnocení zlotého. Očekává se, že hrubé zadlužené bude tento a další rok klesat pomaleji a v roce 2009 dosáhne podle prognózy z jara 2008 za předpokladu nezměněné politiky 44 % HDP.

5. Závěry

Celkový schodek veřejných financí se snížil z 6,3% HDP v roce 2003 na 2,0% v roce 2007, pod referenční hodnotu 3 % HDP. Snížení dluhu v roce 2007 odráží zejména vyšší hospodářský růst, který společně s omezením výdajů (částečně kvůli neúplnému provedení plánů investic) snížil míru výdajů ve srovnání s rozpočtovými plány. Podíl příjmů se přiblížil k cíli s neočekávanými příjmy z příznivých hospodářských podmínek vyváženým snížením přímých daní a nízkou výkonností ostatních příjmových kategorií. Strukturální saldo, tj. očištěné o cyklické vlivy a bez jednorázových a jiných dočasných opatření, se zlepšilo o 1,5 procentního bodu HDP, čímž bylo překročeno fiskální úsilí dosáhnut nejméně 0,5 procentního bodu doporučovaného Radou. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2008 se očekává, že se celkový schodek v roce 2008 zvýší na 2,5 % HDP a v roce 2009 při nezměněné politice dosáhne 2,6 % HDP. Toto naznačuje, že se podařilo snížit schodek pod prahovou hodnotu ve výši 3 % HDP důvěryhodným a udržitelným způsobem.

Hrubý veřejný dluh se snížil z 47,6 % HDP v roce 2006 na 45,4 % HDP v roce 2007, což je výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2008 se míra zadlužení bude podle očekávání dále snižovat na přibližně 44 % HDP do roku 2009 (za předpokladu neměnné politiky).

Z celkového posouzení vyplývá, že nadměrný schodek byl v Polsku napraven. Komise proto doporučuje, aby Rada zrušila rozhodnutí o existenci nadměrného schodku v Polsku.

Tabulka 2: Vývoj rozpočtu v období 2003–2009

v % HDP, není-li uvedeno jinak|2003|2004|2005|2006|2007|2008|2009|

||||||KOM|CP (2)|KOM (3)|CP (2)|

Celkové saldo veřejných financí|−6,3|−5,7|−4,3|−3,8|−2,0|−2,5|−2,5|−2,6|−2,0|

Celkové příjmy|38,4|36,9|39,0|40,0|40,4|40,1|40,0|39,7|39,2|

Celkové výdaje|44,6|42,6|43,3|43,8|42,4|42,6|42,5|42,3|41,2|

Z nichž:|– úrokové výdaje|3,0|2,8|2,8|2,7|2,6|2,7|2,3|2,7|2,3|

– tvorba hrubého fixního kapitálu|3,3|3,4|3,4|3,9|4,1|4,5|5,2|4,8|5,0|

Primární saldo|−3,3|−2,9|−1,5|−1,1|0,6|0,2|−0,2|0,1|0,3|

Jednorázová a dočasná opatření|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|0,0|

Strukturální saldo (1)|−5,9|−5,9|−4,2|−4,0|−2,5|−2,7|−2,8|−2,3|−1,9|

Strukturální primární saldo (1)|−2,9|−3,1|−1,4|−1,3|0,1|0,0|−0,5|0,3|0,4|

Pm Růst reálného HDP (%)|3,9|5,3|3,6|6,2|6,5|5,3|5,5|5,0|5,0|

Pm Mezera výstupu|−1,0|0,4|−0,4|0,6|1,2|0,5|0,7|−0.7|−0,2|

(1) Cyklicky očištěné (primární) saldo bez jednorázových a dočasných opatření.(2) Cyklicky očištěná a strukturální salda a mezery výstupu podle programu podle výpočtů útvarů Komise na základě informací uvedených v programu.(3) Neočekávají se žádné změny politiky.Zdroje: Prognóza útvarů Komise z jara 2008 (KOM) a aktualizovaný konvergenční program z března 2008 (KP).|

Doporučení pro

ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se zrušuje rozhodnutí 2005/183/ES o existenci nadměrného schodku v Polsku

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 104 odst. 12 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Rozhodnutím Rady 2005/183/ES ze dne 5. července 2004 Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 18. bylo na základě doporučení Komise podle čl. 104 odst. 6 Smlouvy rozhodnuto, že v Polsku existuje nadměrný schodek. Rada uvedla, že schodek veřejných financí v roce 2003 činil 4,1% HDP, což je více, než referenční hodnota 3 % HDP stanovená ve Smlouvě, zatímco celkové hrubé veřejné zadlužení činilo 45,4 % HDP, což je pod referenční hodnotu 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. V rozhodnutí Rady se uvádí, že údaje o schodku a zadlužení budou muset být upraveny směrem nahoru, pokud se fondové důchodové systémy podle rozhodnutí Eurostatu o klasifikaci fondových důchodových systémů vyloučí ze sektoru veřejných financí Viz tisková zpráva Eurostatu č. 30/2004 ze dne 2. března 2004 a č. 117/2004 ze dne 23. září 2004. .[15][16]

Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 18.

Viz tisková zpráva Eurostatu č. 30/2004 ze dne 2. března 2004 a č. 117/2004 ze dne 23. září 2004.

(2) Dne 5. července 2004 vydala Rada v souladu s čl. 104 odst. 7 Smlouvy a čl. 3 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1056/2005 (Úř. věst. 174, 7.7.2005, s. 5). doporučení založené na doporučení Komise a určené Polsku, aby Polsko ukončilo situaci nadměrného schodku nejpozději do konce roku 2007. Doporučení bylo zveřejněno.[17]

Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1056/2005 (Úř. věst. 174, 7.7.2005, s. 5).

(3) Dne 28. listopadu 2006 Rada podle čl. 104 odst. 8 na doporučení Komise rozhodla, že opatření, která polské orgány do té doby přijaly, byla nedostatečná Úř. věst. L 414, 30.12.2006, s. 81. . Dne 27. února 2007 Rada vydala nové doporučení podle čl. 104 odst. 7 o doporučení Komise potvrzující lhůtu pro úpravu v roce 2007. Doporučení bylo zveřejněno.[18]

Úř. věst. L 414, 30.12.2006, s. 81.

(4) V souladu s čl. 104 odst. 12 Smlouvy se rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku zruší, pokud Rada uzná, že nadměrný schodek v dotyčném členském státě byl napraven.

(5) V souladu s Protokolem o postupu při nadměrném schodku připojeným ke Smlouvě Komise poskytuje údaje pro provedení postupu při nadměrném schodku. V rámci uplatňování tohoto protokolu musí členské státy oznamovat údaje o výši schodku veřejných financí a veřejném dluhu a dalších souvisejících proměnných dvakrát ročně, a to před 1. dubnem a 1. říjnem, v souladu s článkem 4 nařízení Rady (ES) č. 3605/93 ze dne 22. listopadu 1993 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2103/2005 (Úř. věst. L 337, 22.12.2005, s. 1). .[19]

Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2103/2005 (Úř. věst. L 337, 22.12.2005, s. 1).

(6) Podle údajů poskytnutých Komisí (Eurostat) v souladu s čl. 8g odst. 1 nařízení (ES) č. 3605/93 na základě údajů oznámených Polskem před 1. dubnem 2008 a podle prognózy útvarů Komise z jara 2008 jsou oprávněné následující závěry:

– Schodek veřejných financí se snížil z 3,8 % HDP v roce 2006 na 2,0 % HDP v roce 2007, což je méně, než činí referenční hodnota 3 % HDP. Cíl stanovený v aktualizaci konvergenčního programu z listopadu 2006 činil přitom 3,4 % HDP.

– Lepší výsledek schodku v roce 2007 ve srovnání s cílem doprovázel mnohem vyšší růst reálného HDP, než bylo očekáváno v konvergenčním programu z listopadu 2006. Navíc pokud jde o HDP, vláda vydala méně prostředků na sociální transfery (vzhledem k nedostatečné indexaci v roce 2007), dotace, investice a kompenzace pro zaměstnance. Celkové výdaje byly o 1,5 procentního bodu nižší, než bylo plánováno v konvergenčním programu z listopadu 2006. Zlepšení strukturálního salda (tj. cyklicky očištěné saldo bez jednorázových a jiných dočasných opatření) se v roce 2007 odhaduje na zhruba 1,5 % HDP.

– Vzhledem k nižšímu růstu HDP než v roce 2007 prognóza z jara 2008 předpokládá, že se schodek zvýší v roce 2008 na 2,5 % HDP, avšak zůstane pod referenční hodnotou, což bude dáno zejména snížením sociálních příspěvků, daňovými úlevami pro fyzické osoby a zvýšením sociálních transferů spolu s vyššími investicemi. To je v souladu s oficiálním cílem schodku stanoveným v aktualizaci konvergenčního programu z března 2008. Na rok 2009 jarní prognóza předpokládá, že se schodek při nezměněné politice stabilizuje. To naznačuje, že se schodek snížil pod referenční hodnotu ve výši 3 % HDP důvěryhodným a udržitelným způsobem.

– Strukturální saldo se nicméně mírně zhorší o ¼ procentního bodu HDP v roce 2008 a při nezměněné politice přibližně o ⅓ procentního bodu v roce 2009. To je třeba posuzovat v souvislosti s nutností dosáhnout pokroku, pokud jde o střednědobý cíl stavu financí, což je v případě Polska strukturální schodek ve výši 1 % HDP,

– Veřejný dluh v roce 2007 klesl na 45,2 % HDP z 47,6% HDP v roce 2006. Podle prognózy z jara 2008 se předpokládá, že míra zadlužení zůstane značně pod prahem 60 % HDP a do konce roku 2009 se sníží pod 44 % HDP.

(7) Podle názoru Rady byl nadměrný schodek v Polsku odstraněn a rozhodnutí 2005/183/ES by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Z celkového posouzení vyplývá, že nadměrný schodek byl v Polsku napraven.

Článek 2

Rozhodnutí 2005/183/ES se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Polské republice.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda / předsedkyně

[1] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1056/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 5).

[2] Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2103/2005 (Úř. věst. L 337, 22.12.2005, s. 1).

[3] Nejnovější oznámení Polska je k dispozici na adrese: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=2373,58110711&_dad=portal&_schema=portal .

[4] SEK(2004) 826.

[5] Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 18.

[6] Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Polska jsou k dispozici na internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/excessive_deficit9109_en.htm.

[7] Úř. věst. L 414, 30.12.2006, s. 81.

[8] Rada ve svém doporučení vycházela z aktualizovaného konvergenčního programu z listopadu 2006, který obsahuje pro rok 2007 cílový schodek 3,4 % HDP a „ předpokládá, že pro účely zrušení rozhodnutí o existenci nadměrného schodku podle čl. 104 odst. 12 mohou Komise a Rada v souladu s čl. 2 odst. 7 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 brát v úvahu rozpočtové náklady na důchodovou reformu z roku 1999 [odhadované na přibližně 2 % HDP v roce 2007] podle lineární a klesající stupnice představující v roce 2007 60 %. Rada upozorňuje na to, že pokud chce Polsko využít tohoto ustanovení, muselo by prokázat, že jeho schodek podstatně a nepřetržitě klesá a dostává se na úroveň, která se blíží referenční hodnotě. Vzhledem k tomu, že schodek v období 2004–2006 podstatně a nepřetržitě klesal, rozhodne o použití daného ustanovení v případě Polska jeho schodek za rok 2007 a výhled na další období “.

[9] SEK(2007) 1543.

[10] Tisková zpráva Eurostatu č. 54 ze dne 18. dubna 2008.

[11] Schodky jsou obvykle upravovány – směrem nahoru nebo dolů – po zveřejnění prvního výsledku v jarním oznámení. Pro členské státy EU jako celek jsou úpravy obvykle relativně malé a v průměru se jen nepodstatně odchylují od nuly. S ohledem na rozdíl mezi aktuálně oznámeným schodkem pro rok 2007 a referenční hodnotou schodku je jen málo pravděpodobné, že případná budoucí revize národních účtů by zvýšila míru schodku v roce 2007 na úroveň překračující 3 % HDP.

[12] V souladu s čl. 2 odst. 7 nařízení (ES) č. 1467/97 by se při rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o existenci nadměrného schodku mělo přihlížet k čistým nákladům důchodové reformy zavádějící vícepilířový systém zahrnující povinný plně fondově financovaný pilíř, pokud schodek podstatně a nepřetržitě klesal a dostal se na úroveň, která se blíží referenční hodnotě. Jelikož od roku 2007 byl celkový schodek veřejných financí nižší než 3% referenční hodnoty, není třeba použití tohoto článku zvažovat.

[13] Dosud nejkomplexnější a nejkonkrétnější snaha o reformu výdajů byla navržena v roce 2003 a jejím cílem bylo snížení veřejných výdajů sociální ochrany, veřejné správy a státních podpor. Hausnerům plán mimo jiné nahradil každoroční valorizaci valorizací po celkové inflaci překračující 5 % nebo po každých třech letech (podle toho, co nastane dřív).

[14] Zdá se, že existuje značně vysoký potenciál pro snížení šedé ekonomiky a stimulaci pracovní činnosti v Polsku, jak vyplývá ze značného rozdílu mezi registrovanou mírou nezaměstnanosti a mírou nezaměstnanosti z výzkumu pracovních sil (přibližně 3 procentní body na začátku roku 2008). Polsko má jednu z nejnižších měr zaměstnanosti v EU (63,5 % ve srovnáním s téměř 71 % v EU v druhé polovině roku 2007), a to zejména u osob starších 55 let. Navíc strmý nárůst příjmů z daní právnických osob a malých podniků (zdaněno podle režimu daně z příjmů fyzických osob) lze částečně vysvětlit zlepšením daňové disciplíny po snížení původně vysokých daňových sazeb.

[15] Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 18.

[16] Viz tisková zpráva Eurostatu č. 30/2004 ze dne 2. března 2004 a č. 117/2004 ze dne 23. září 2004.

[17] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1056/2005 (Úř. věst. 174, 7.7.2005, s. 5).

[18] Úř. věst. L 414, 30.12.2006, s. 81.

[19] Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2103/2005 (Úř. věst. L 337, 22.12.2005, s. 1).