6.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 301/8

—

zrušit rozsudek Tribunálu ze dne 15. června 2010 ve věci T-177/07,

—

rozhodnout ve věci s konečnou platností zrušením rozhodnutí Evropské komise, které bylo napadnuto v řízení v prvním stupni, nebo podpůrně vrátit věc Tribunálu a

—

uložit žalované a vedlejší účastnici řízení v prvním stupni náhradu nákladů řízení.

1)

Navrhovatelka uvádí, že se Tribunál dopustil dvojího nesprávného právního posouzení, když se domníval, že odkazy navrhovatelky na působnost čl. 4 odst. 1 italského zákona č. 350/2003, jakož i žalobní důvod navrhovatelky založený na rozdílu mezi pojmy i) selektivnost podle čl. 107 odst. 1 SFEU a ii) diskriminace, který je odlišný od technologické neutrality, jsou nepřípustné. V důsledku toho se Tribunál dopustil zjevně nesprávného právního posouzení tím, že italský zákon právně označil za nikoli technologicky neutrální.

2)

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení při uplatňovaní čl. 107 odst. 1 SFEU, když se domníval, že údajná „nikoli technologicky neutrální“ povaha italského zákona nezbytně navrhovatelce poskytla selektivní výhodu. Krom toho se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, prohlásil, že žalovaná správně rozhodla o existenci hospodářské výhody pro společnost Mediaset, když (stejně jako žalovaná) právně nedefinoval abstraktní — a pouze předpokládaný — pojem „rozšíření diváctva“, jakož i pojem „proniknutí na trh s nízkými náklady“ jako zvláštní hospodářskou výhodu na straně společnosti Mediaset. Tribunál mimoto rovněž v rozporu s článkem 36 statutu Soudního dvora poskytl nedostatečné odůvodnění, zjevně zkreslil skutečnosti a dopustil se nesprávného právního posouzení tím, že v bodech 62 až 68 a 74 až 79 rozsudku nesprávně a zkresleně vyložil napadené rozhodnutí. Tribunál totiž pochybil, protože svým vlastním odůvodněním nahradil odůvodnění napadeného rozhodnutí týkající se údajné výhody pro společnost Mediaset, předložené důkazy vyložil způsobem, který je v rozporu se zněním a analýzou uvedenou v bodech 82 až 95 odůvodnění napadeného rozhodnutí, a zkreslil důkazy. Tribunál se rovněž dopustil nesprávného právního posouzení, pokud jde o pojem „nepřímý příjemce“, jakož i jeho uplatnění a právní kvalifikaci v daném případě.

3)

Krom toho se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že vůbec neposoudil jednotlivé žalobní důvody uvedené v odstavcích 93 až 96 žaloby, jakož i odstavcích 121 až 129 žaloby ve vztahu k posuzování souladu italského zákona s čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU. V této souvislosti Tribunál rovněž neposkytl dostatečné odůvodnění. Krom toho se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při uplatňovaní čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU tím, že prohlásil, že italský zákon je neslučitelný se společným trhem pouze z důvodu údajného nedodržení zásady technologické neutrality vyplývajícího z údajného vyloučení satelitních dekodérů z jeho působnosti, quod non, a tím, že přijal, že žalovaná neprovedla právní posouzení rušivých účinků opatření na trh placené televize prostřednictvím řádného právního, ekonomického a srovnávacího testu: a) konkrétních narušení hospodářské soutěže na trhu placené televize, a b) údajných účinků výhody. Tato výhoda byla zaprvé jen předpokládána a byla prohlášena za neslučitelnou se společným trhem z důvodu, že údajně není technologicky neutrální. Tribunál se krom toho dopustil nesprávného právního posouzení a podal nedostatečné odůvodnění tím, že zamítl třetí žalobní důvod. Nejenže Tribunál nesprávně uvedl a vyložil příslušný žalobní důvod a argumenty o vnitřní rozpornosti odůvodnění napadeného rozhodnutí, ale tyto argumenty ani neposoudil a proto je neprávem zamítl jako neopodstatněné.

4)

Konečně se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení při uplatnění článku 14 nařízení č. 659/1999 (1), když v rozporu se zásadou právní jistoty nezohlednil, že vady napadeného rozhodnutí týkající se údajné výhody na straně navrhovatelky způsobily skutečnou nemožnost vrácení údajné státní podpory. Napadené rozhodnuti tak zůstalo bez účinné a transparentní nápravy a bez metodologie rozumného vrácení. Tribunál navíc nesprávně vyložil žalobní důvody předložené v této souvislosti navrhovatelkou a dopustil se nesprávného právního posouzení tím, že měl za to, že napadené rozhodnutí umožňuje uvedení do původního stavu.