52010SC0739

ES

(...PICT...)|COMISIÓN EUROPEA|

Bruselas, 15.6.2010

SEC(2010) 739 final

DICTAMEN DE LA COMISIÓN

sobre la existencia de un déficit excesivo en Chipre

DICTAMEN DE LA COMISIÓN

sobre la existencia de un déficit excesivo en Chipre

APLICACIÓN DEL PACTO DE ESTABILIDAD Y CRECIMIENTO EN LA ACTUAL SITUACIÓN DE CRISIS

1. Muchos países de la UE están confrontados actualmente a déficit de las administraciones públicas superiores al valor de referencia del 3% del PIB establecido en el Tratado. El aumento, a menudo considerable, del déficit y de la deuda debe situarse en el contexto de la crisis financiera mundial sin precedentes y de la recesión económica en 2008-2009. Pueden distinguirse varios factores. En primer lugar, la recesión económica provoca una disminución de los ingresos tributarios y un aumento de los gastos en prestaciones sociales (por ejemplo, en subsidios de desempleo). En segundo lugar, reconociendo que las políticas presupuestarias tienen un importante papel que desempeñar en la actual situación económica excepcional, la Comisión preconizó la aplicación de un conjunto de medidas de estímulo presupuestario en su Plan Europeo de Recuperación Económica de noviembre de 2008, aprobado por el Consejo Europeo en diciembre. El Plan indicaba que las medidas debían ser oportunas, selectivas y temporales y diferenciadas entre Estados miembros, a fin de reflejar sus diferentes posiciones en materia de sostenibilidad de las finanzas públicas y competitividad, y debían abandonarse cuando mejoraran las condiciones económicas. Varios países han adoptado medidas para estabilizar el sector financiero, algunas de las cuales han influido en el nivel de endeudamiento o constituyen un riesgo de aumento del déficit y de la deuda en el futuro, aunque una parte de los costes del apoyo estatal podría recuperarse posteriormente.

2. En virtud del Pacto de Estabilidad y Crecimiento, la Comisión debe iniciar el procedimiento de déficit excesivo (PDE) cuando el déficit de un Estado miembro rebase el valor de referencia del 3% del PIB. Las modificaciones introducidas en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento en 2005 estaban encaminadas a garantizar en particular que las condiciones económicas y presupuestarias se tomen plenamente en consideración en todas las etapas del PDE. De esta forma, el Pacto de Estabilidad y Crecimiento proporciona el marco que respalda las políticas gubernamentales para una vuelta rápida a situaciones presupuestarias saneadas teniendo en cuenta la situación económica, a fin de garantizar la sostenibilidad a largo plazo de las finanzas públicas.

BASE JURÍDICA

3. En el artículo 126 del Tratado de Funcionamiento de la Unión Europea se establece un procedimiento de déficit excesivo (PDE). Este procedimiento se desarrolla en el Reglamento (CE) nº 1467/97 del Consejo relativo a la aceleración y clarificación del procedimiento de déficit excesivo DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. El informe también tiene en cuenta el dictamen del Comité Económico y Financiero relativo a «Condiciones de aplicación del Pacto de Estabilidad y Crecimiento y directrices sobre el contenido y el formato de los programas de estabilidad y de convergencia», aprobado por el Consejo EcoFin de 10 de noviembre de 2009, y disponible en: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm. , que forma parte del Pacto de Estabilidad y Crecimiento.[1]

DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. El informe también tiene en cuenta el dictamen del Comité Económico y Financiero relativo a «Condiciones de aplicación del Pacto de Estabilidad y Crecimiento y directrices sobre el contenido y el formato de los programas de estabilidad y de convergencia», aprobado por el Consejo EcoFin de 10 de noviembre de 2009, y disponible en: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm.

4. En virtud del artículo 126, apartado 2, del Tratado, la Comisión debe supervisar el cumplimiento de la disciplina presupuestaria basándose en dos criterios, a saber: a) si la proporción entre el déficit público previsto o efectivo y el producto interior bruto (PIB) sobrepasa el valor de referencia del 3% (a menos que la proporción haya descendido substancial y continuamente y llegado a un nivel que se aproxime al valor de referencia, o el valor de referencia se sobrepase sólo excepcional y temporalmente y la proporción se mantenga próxima al valor de referencia); y b) si la proporción entre la deuda pública y el producto interior bruto rebasa el valor de referencia del 60% (a menos que la proporción disminuya suficientemente y se aproxime a un ritmo satisfactorio al valor de referencia).

5. Según el artículo 126, apartado 3, del Tratado, si un Estado miembro no cumple los requisitos de alguno de estos dos criterios, la Comisión debe elaborar un informe. En este informe también se debe tener «en cuenta si el déficit público supera los gastos públicos de inversión, así como todos los demás factores pertinentes, incluida la situación económica y presupuestaria a medio plazo del Estado miembro».

6. Partiendo de los datos notificados por las autoridades chipriotas en marzo de 2010 En virtud del Reglamento (CE) nº 479/2009 del Consejo, los Estados miembros deben notificar a la Comisión los déficit públicos y los niveles de deuda pública previstos y reales dos veces al año. La notificación más reciente de Chipre puede consultarse en: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , y teniendo en cuenta las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, ésta, de conformidad con el artículo 126, artículo 3, adoptó un informe relativo a Chipre el 12 de mayo de 2010 Todos los documentos relativos al PDE aplicado a Chipre pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

En virtud del Reglamento (CE) nº 479/2009 del Consejo, los Estados miembros deben notificar a la Comisión los déficit públicos y los niveles de deuda pública previstos y reales dos veces al año. La notificación más reciente de Chipre puede consultarse en:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Todos los documentos relativos al PDE aplicado a Chipre pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

7. Posteriormente, y en virtud del artículo 126, apartado 4, del Tratado, el Comité Económico y Financiero emitió un dictamen sobre el informe de la Comisión el [27 de mayo de 2010].

8. El artículo 126, apartado 5, del Tratado dispone que la Comisión debe transmitir un dictamen al Consejo si considera que un Estado miembro presenta o puede presentar un déficit excesivo. Para determinar si un Estado miembro presenta o puede presentar un déficit excesivo, la Comisión estima que se debe tener en cuenta lo siguiente: a) las conclusiones de su informe elaborado de conformidad con el artículo 126, apartado 3, y b) el dictamen del Comité Económico y Financiero sobre este informe. A partir de estos elementos, la Comisión presenta las siguientes consideraciones en relación con Chipre.

CONSIDERACIONES RELATIVAS A CHIPRE

9. Inmediatamente tras su adhesión a la UE en mayo de 2004, la Comisión inició la aplicación a Chipre de un procedimiento de déficit excesivo Los documentos relativos al procedimiento de déficit excesivo aplicado a Chipre pueden consultarse en: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm con la adopción de un informe elaborado conforme al artículo 104, apartado 3 del Tratado constitutivo de la Comunidad Europea (Tratado CE), en vista de un déficit del 6,3% del PIB en 2003, cifra superior al valor de referencia del 3% del PIB. En julio de 2004, basándose en sendas recomendaciones de la Comisión, el Consejo, de conformidad con el artículo 104, apartado 6, del Tratado CE, decidió declarar la existencia de un déficit excesivo en Chipre y, de conformidad con el artículo 104, apartado 7, del Tratado CE, dirigió una recomendación a este país para que pusiese fin a su déficit excesivo lo más rápidamente posible y a más tardar en 2005. En julio de 2006, tras una evaluación global que puso de manifiesto que el déficit se había reducido al 2,4% del PIB en 2005, el Consejo decidió derogar su decisión relativa a la existencia de un déficit excesivo en Chipre, de conformidad con el artículo 104, apartado 12, del Tratado CE.[4]

Los documentos relativos al procedimiento de déficit excesivo aplicado a Chipre pueden consultarse en: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

10. Tras la finalización del procedimiento de déficit excesivo, el déficit público de Chipre se situó muy por debajo del límite del 3% del PIB. En particular, en 2006, el déficit siguió disminuyendo hasta el 1,2% del PIB, mientras que en 2007 y 2008 se pasó a un superávit del 3,4% del PIB y el 0,9% del PIB, respectivamente. Paralelamente, el saldo estructural pasó de un déficit del 1,25% del PIB en 2006 a un superávit del 2,25% del PIB en 2007, rebasando así el objetivo presupuestario a medio plazo de Chipre, consistente en una situación de equilibrio para el saldo estructural. Posteriormente desapareció el superávit estructural de los años anteriores, pasándose a registrar un saldo negativo. Durante el periodo 2006-2008, el ratio de deuda pública bruta disminuyó aproximadamente 16,25 puntos porcentuales, para situarse en el 48,4% del PIB en 2008, esto es, muy por debajo del valor de referencia del 60% establecido en el Tratado. La reducción de la deuda estuvo impulsada por superávit primarios, un alto crecimiento nominal y considerables ajustes stock-flujo asociados a la reducción prevista de los depósitos en el banco central (fondos de amortización) y otros activos financieros acumulados, utilizados para reembolsar la deuda que llegaba al vencimiento.

11. Según los datos notificados por las autoridades chipriotas en abril de 2010, el déficit de las administraciones públicas alcanzó el 6,1% del PIB en 2009, rebasando así el valor de referencia del 3% del PIB. El informe elaborado por la Comisión con arreglo al artículo 126, apartado 3, consideraba que el déficit no era próximo al valor de referencia del 3% del PIB y el exceso sobre dicho valor de referencia podía calificarse de excepcional en el sentido del Tratado y del Pacto de Estabilidad y Crecimiento. En particular, es el resultado de una grave recesión económica en el sentido del Tratado y del Pacto de Estabilidad y Crecimiento. Según las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, el PIB real de Chipre seguiría disminuyendo aunque en menor medida (cerca de medio punto porcentual del PIB en 2010 frente al 1,75% del PIB en 2009). Sin embargo, el exceso previsto sobre el valor de referencia no puede considerarse temporal. Según las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, el déficit presupuestario alcanzaría el 7,75% del PIB en 2011, con la hipótesis de mantenimiento de la política económica. No se cumple el criterio de déficit establecido en el Tratado.

12. Según los datos notificados por las autoridades chipriotas en abril de 2010, la deuda bruta de las administraciones públicas se mantiene por debajo del valor de referencia del 60% del PIB, situándose en el 56,2% del PIB en 2009. Para 2010, Chipre ha notificado una previsión de deuda equivalente al 62% del PIB, superior, pues, al valor de referencia del 60% del PIB establecido en el Tratado. Según las previsiones de la primavera de 2010 de los servicios de la Comisión, la deuda aumentaría al 62,3% del PIB en 2010 y al 67,6% del PIB en 2011, como consecuencia del deterioro del saldo primario. A la luz de esta evolución no puede considerarse que el ratio de deuda esté disminuyendo suficientemente y aproximándose al valor de referencia a un ritmo satisfactorio en el sentido del Tratado y el Pacto de Estabilidad y Crecimiento. No se cumple el criterio de deuda establecido en el Tratado.

13. De conformidad con lo dispuesto en el Tratado y en el Pacto de Estabilidad y Crecimiento, la Comisión también ha analizado «factores pertinentes» en su informe. Según el Pacto, estos factores sólo pueden tenerse en cuenta en las etapas del procedimiento que llevan a la adopción de una decisión relativa a la existencia de un déficit excesivo si el déficit cumple la doble condición de proximidad al valor de referencia y carácter temporal del exceso sobre dicho valor. En el caso de Chipre, no se cumple esta doble condición. Considerados en sí mismos, los factores pertinentes en el presente caso presentan globalmente un panorama desigual.

14. El dictamen del Comité Económico y Financiero emitido de conformidad con el artículo 126, apartado 4, del Tratado es conforme con la evaluación realizada en el informe de la Comisión elaborado en virtud del artículo 126, apartado 3.

CONCLUSIONES

15. La supervisión de la situación presupuestaria en Chipre y, en particular, el examen del cumplimiento de los criterios establecidos en el artículo 126, apartado 2, han llevado a la Comisión a elaborar un informe de conformidad con el artículo 126, apartado 3, del Tratado. Teniendo en cuenta su informe y el dictamen del Comité Económico y Financiero, la Comisión considera que en Chipre existe un déficit excesivo.

[1] DO L 209 de 2.8.1997, p. 6. El informe también tiene en cuenta el dictamen del Comité Económico y Financiero relativo a «Condiciones de aplicación del Pacto de Estabilidad y Crecimiento y directrices sobre el contenido y el formato de los programas de estabilidad y de convergencia», aprobado por el Consejo EcoFin de 10 de noviembre de 2009, y disponible en: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm.

[2] En virtud del Reglamento (CE) nº 479/2009 del Consejo, los Estados miembros deben notificar a la Comisión los déficit públicos y los niveles de deuda pública previstos y reales dos veces al año. La notificación más reciente de Chipre puede consultarse en: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Todos los documentos relativos al PDE aplicado a Chipre pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Los documentos relativos al procedimiento de déficit excesivo aplicado a Chipre pueden consultarse en: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

ET

(...PICT...)|EUROOPA KOMISJON|

Brüssel 15.6.2010

SEK(2010) 739 lõplik

KOMISJONI ARVAMUS

ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu kohta Küprosel

KOMISJONI ARVAMUS

ülemäärase eelarvepuudujäägi olemasolu kohta Küprosel

STABIILSUSE JA KASVU PAKTI KOHALDAMINE PRAEGUSES KRIISIOLUKORRAS

1. Paljudes ELi liikmesriikides ületab praegu valitsemissektori eelarve puudujääk ELi toimimise lepingus (edaspidi „alusleping” sätestatud kontrollväärtuse 3 % SKPst. Puudujäägi ja võla sageli väga järsku suurenemist tuleb vaadelda 2008/2009. aasta finantskriisi ja majandussurutise enneolematu ulatuse kontekstis. Oma osa on siin mitmel teguril. Esiteks väheneb majandussurutise tagajärjel maksutulu ja suurenevad sotsiaaltoetustega seotud kulud (nt töötushüvitised). Teiseks, tunnistades, et eelarvepoliitikal on praeguses erakordses majandusolukorras oluline osa, kutsus komisjon 2008. aasta novembris esitatud Euroopa majanduse elavdamise kavas (mille Euroopa Ülemkogu kiitis heaks detsembris) üles võtma stimuleerivaid fiskaalmeetmeid. Kavaga nähti ette, et stimuleerivad meetmed peavad olema õigeaegsed, sihipärased ja ajutised ning vastama eri liikmesriikide rahanduse jätkusuutlikkusele ja konkurentsivõimele, kusjuures kõnealuste meetmete kohaldamine tuleks majandusolukorra paranedes lõpetada. Lisaks on mitu riiki võtnud finantssektori stabiliseerimise meetmeid, millest mõned on mõjutanud võlapositsiooni või võivad tulevikus puudujääki ja võlga suurendada, kuigi teatavad riikliku toetusega seotud kulud võib tulevikus tagasi saada.

2. Komisjon algatab stabiilsuse ja kasvu pakti kohaselt ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse, kui liikmesriigi eelarvepuudujääk ületab kontrollväärtuse 3 % SKPst. Stabiilsuse ja kasvu pakti 2005. aasta muudatuste eesmärk oli tagada, et ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse kõigis etappides võetaks täiel määral arvesse eelkõige majanduslikku olukorda ja eelarvepositsiooni. Seega nähakse stabiilsuse ja kasvu paktiga ette raamistik, mis aitab valitsustel kujundada poliitika, millega saaks kiiresti taastada kindla eelarvepositsiooni, võttes arvesse majandusolukorda, ning sellega tagada riigi rahanduse pikaajaline jätkusuutlikkus.

ÕIGUSLIK TAUST

3. Aluslepingu artiklis 126 on sätestatud ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlus. Kõnealust menetlust on täpsustatud stabiilsuse ja kasvu pakti osaks olevas nõukogu määruses (EÜ) nr 1467/97 ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse rakendamise kiirendamise ja selgitamise kohta EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. Aruandes võetakse arvesse ka dokumenti „Stabiilsuse ja kasvu pakti rakendamise täpsustused ning juhised stabiilsus- ja lähenemisprogrammide sisu ja vormi kohta”, mille majandus- ja rahandusministrite nõukogu 10. novembril 2009 heaks kiitis ja mis on kättesaadav aadressil: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . .[1]

EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. Aruandes võetakse arvesse ka dokumenti „Stabiilsuse ja kasvu pakti rakendamise täpsustused ning juhised stabiilsus- ja lähenemisprogrammide sisu ja vormi kohta”, mille majandus- ja rahandusministrite nõukogu 10. novembril 2009 heaks kiitis ja mis on kättesaadav aadressil: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

4. Vastavalt aluslepingu artikli 126 lõikele 2 peab komisjon jälgima eelarvedistsipliini järgimist kahe järgmise kriteeriumi alusel: a) kas valitsemissektori kavandatud või tegeliku eelarvepuudujäägi suhe SKPsse ületab kontrollväärtuse 3 % (välja arvatud juhul, kui see suhe on oluliselt ja pidevalt vähenenud ning jõudnud kontrollväärtuse lähedasele tasemele või kui kontrollväärtuse ületamine on ainult erandlik ja ajutine ning suhe on kontrollväärtuse lähedal) ja b) kas valitsemissektori võla suhe SKPsse ületab kontrollväärtuse 60 % (välja arvatud juhul, kui see suhe väheneb piisavalt ning läheneb kontrollväärtusele rahuldava kiirusega).

5. Aluslepingu artikli 126 lõikes 3 on sätestatud, et juhul, kui liikmesriik ei vasta ühele või mõlemale kriteeriumile, peab komisjon koostama aruande. Aruandes tuleb võtta arvesse ka seda, kas valitsemissektori eelarvepuudujääk ületab riigi investeerimiskulutused, samuti kõiki muid asjaomaseid tegureid, kaasa arvatud liikmesriigi keskmise pikkusega perioodi majandus- ja eelarvepositsioon.

6. Võttes aluseks Küprose ametiasutuste 2010. aasta märtsis esitatud andmed Vastavalt nõukogu määrusele (EÜ) nr 479/2009 peavad liikmesriigid esitama komisjonile kaks korda aastas andmed valitsemissektori eelarve kavandatud ja tegeliku puudujäägi ning valitsemissektori võla taseme kohta. Viimased andmed Küprose kohta on kättesaadavad veebilehel: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . ning komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosi, võttis komisjon artikli 126 lõike 3 alusel 12. mail 2010 vastu Küprost käsitleva aruande Kõik Küprose ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevad dokumendid on esitatud järgmisel veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Vastavalt nõukogu määrusele (EÜ) nr 479/2009 peavad liikmesriigid esitama komisjonile kaks korda aastas andmed valitsemissektori eelarve kavandatud ja tegeliku puudujäägi ning valitsemissektori võla taseme kohta. Viimased andmed Küprose kohta on kättesaadavad veebilehel:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Kõik Küprose ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevad dokumendid on esitatud järgmisel veebilehel:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

7. Seejärel sõnastas majandus- ja rahanduskomitee [27. mail 2010] kooskõlas aluslepingu artikli 126 lõikega 4 oma arvamuse komisjoni aruande kohta.

8. Aluslepingu artikli 126 lõikega 5 nõutakse, et komisjon esitaks arvamuse nõukogule juhul, kui ta arvab, et liikmesriigil on või võib tekkida ülemäärane eelarvepuudujääk. Selleks et jõuda otsusele, kas liikmesriigis on või võib tekkida ülemäärane eelarvepuudujääk, tuleks komisjoni arvates arvesse võtta: i) komisjoni artikli 126 lõike 3 kohase aruande järeldusi ning ii) majandus- ja rahanduskomitee arvamust kõnealuse aruande kohta. Kõnealuste tegurite põhjal on komisjonil Küprose kohta mitu märkust.

MÄRKUSED KÜPROSE KOHTA

9. Kohe pärast Küprose ühinemist ELiga 2004. aasta mais algatas komisjon Küprose suhtes ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse, Küprose ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlusega seotud dokumendid on kättesaadavad järgmisel veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm võttes selleks vastu Euroopa Ühenduse asutamislepingu artikli 104 lõike 3 kohase aruande, kuna puudujääk oli 2003. aastal 6,3 % SKPst, mis ületas kontrollväärtust 3 % SKPst. Komisjoni soovituse alusel otsustas nõukogu 2004. aasta juulis kooskõlas asutamislepingu artikli 104 lõikega 6, et Küprosel on ülemäärane eelarvepuudujääk, ning esitas kooskõlas asutamislepingu artikli 104 lõikega 7 Küprosele soovitused ülemäärase eelarvepuudujäägi kõrvaldamiseks võimalikult kiiresti ja hiljemalt 2005. aastaks. Pärast üldhinnangut, mille kohaselt oli puudujääk 2005. aastal vähenenud 2,4 %ni SKPst, otsustas nõukogu 2006. aasta juulis kooskõlas asutamislepingu artikli 104 lõikega 12 tühistada oma otsuse ülemäärase puudujäägi olemasolu kohta.[4]

Küprose ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlusega seotud dokumendid on kättesaadavad järgmisel veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

10. Pärast ülemäärase puudujäägi menetluse lõppemist jäi Küprose valitsemissektori eelarve puudujääk tublisti alla kontrollväärtuse 3 % SKPst. Eriti 2006. aastal vähenes puudujääk veelgi ning jõudis 1,2 % tasemele SKPst, ning 2007. ja 2008. aastal oli eelarvepositsioon ülejäägis (vastavalt 3,4 % ja 0,9 % SKPst). Samal ajal muutus struktuurne positsioon 2006. aasta puudujäägist 1¼ % SKPst 2007. aastal 2½ % suuruseks ülejäägiks, ületades seega Küprose keskpika perioodi eesmärki, milleks on eelarve struktuurne tasakaal. Pärast seda langes varasemate aastate struktuurne ülejääk jälle miinusesse. Aastatel 2006–2008 vähenes valitsemissektori koguvõla suhe 2008. aastal ligikaudu 16¼ protsendipunkti võrra SKPst kuni 48,4 %ni, mis on tublisti alla aluslepingu kontrollväärtuse 60 %. Võla vähenemine oli tingitud esmasest ülejäägist, suurest nominaalsest kasvust ning võlakoormuse ja eelarvepuudujäägi muutuse suurest näitajast, seda mõjutasid veel ka keskpanga hoiuste kavandatud vähendamine (amortisatsioonifondid) ning muud akumuleeritud finantsvarad, mida kasutati aeguvate võlgade tasumiseks.

11. Küprose ametiasutuste poolt 2010. aasta aprillis esitatud andmete kohaselt ulatus valitsemissektori eelarve puudujääk 2009. aastal 6,1 %ni SKPst ja ületab seega kontrollväärtuse 3 % SKPst. Artikli 126 lõike 3 kohases komisjoni aruandes märgiti, et puudujääk ei ole kontrollväärtuse (3 % SKPst) lähedal ning seda võib käsitada aluslepingu ning stabiilsuse ja kasvu pakti tähenduses erandlikuna. Eelkõige on ülemäärane eelarvepuudujääk tingitud tõsisest majandussurutisest aluslepingu ning stabiilsuse ja kasvu pakti tähenduses. Komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosi kohaselt peaks Küprose reaalne SKP veelgi vähenema, kuigi vähemal määral, st 2010. aastal ligikaudu ½ % võrreldes 2009. aasta 1¾ %ga. Kontrollväärtuse kavandatud ületamist ei saa siiski pidada ajutiseks. Komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosis kohaselt peaks võla suhe eeldusel, et poliitikat ei muudeta, jõudma 2011. aastal 7¾ %ni SKPst. Aluslepingus sätestatud puudujäägikriteerium ei ole täidetud.

12. Vastavalt Küprose ametiasutuste 2010. aasta aprillis esitatud andmetele on valitsemissektori koguvõlg alla kontrollväärtuse (60 % SKPst), jäädes 2009. aastal 56,2% tasemele SKPst. Küpros on teatanud, et 2010. aastal peaks võlg olema 62 % SKPst, mis ületab aluslepingu kontrollväärtust 60 % SKPst. Komisjoni talituste 2010. aasta kevadprognoosi kohaselt võlg suureneb võlg 2010. aastal 62,3 %ni SKPst ja 2011. aastal 67,6 %ni, kuna esmane positsioon on halvenenud. Selliste muutuste alusel ei saa väita, et võla suhe väheneks piisavalt ja läheneks kontrollväärusele rahuldava kiirusega aluslepingu ning stabiilsuse ja kasvu pakti tähenduses. Aluslepingus sätestatud võlakriteerium ei ole täidetud.

13. Kooskõlas aluslepingu ning stabiilsuse ja kasvu pakti sätetega analüüsis komisjon oma aruandes ka asjaomaseid tegureid. Stabiilsuse ja kasvu pakti kohaselt saab neid tegureid ülemäärase puudujäägi olemasolu käsitleva otsuse tegemisel võtta arvesse üksnes juhul, kui puudujääk vastab kahele tingimusele: see on kontrollväärtuse lähedal ja ajutine. Küprose puhul ei ole need kaks tingimust täidetud. Eraldi vaadatuna annavad asjaomased tegurid praegusel juhul vastuolulise pildi.

14. Aluslepingu artikli 126 lõike 4 kohane majandus- ja rahanduskomitee arvamus on kooskõlas artikli 126 lõike 3 kohases komisjoni aruandes esitatud hinnanguga.

JÄRELDUS

15. Olles jälginud Küprose eelarvepositsiooni ja eelkõige uurinud vastavust aluslepingu artikli 126 lõikes 2 sätestatud kriteeriumidele, on komisjon koostanud aruande aluslepingu artikli 126 lõike 3 alusel. Olles võtnud arvesse oma aruannet ning majandus- ja rahanduskomitee arvamust, on komisjon arvamusel, et Küprosel on ülemäärane eelarvepuudujääk.

[1] EÜT L 209, 2.8.1997, lk 6. Aruandes võetakse arvesse ka dokumenti „Stabiilsuse ja kasvu pakti rakendamise täpsustused ning juhised stabiilsus- ja lähenemisprogrammide sisu ja vormi kohta”, mille majandus- ja rahandusministrite nõukogu 10. novembril 2009 heaks kiitis ja mis on kättesaadav aadressil: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Vastavalt nõukogu määrusele (EÜ) nr 479/2009 peavad liikmesriigid esitama komisjonile kaks korda aastas andmed valitsemissektori eelarve kavandatud ja tegeliku puudujäägi ning valitsemissektori võla taseme kohta. Viimased andmed Küprose kohta on kättesaadavad veebilehel: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Kõik Küprose ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust käsitlevad dokumendid on esitatud järgmisel veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Küprose ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlusega seotud dokumendid on kättesaadavad järgmisel veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

FR

(...PICT...)|COMMISSION EUROPÉENNE|

Bruxelles, le 15.6.2010

SEC(2010) 739 final

AVIS DE LA COMMISSION

sur l’existence d’un déficit excessif à Chypre

AVIS DE LA COMMISSION

sur l’existence d’un déficit excessif à Chypre

APPLICATION DU PACTE DE STABILITÉ ET DE CROISSANCE DANS LA SITUATION DE CRISE ACTUELLE

1. Bon nombre de pays de l’UE sont actuellement confrontés à des déficits publics supérieurs à la valeur de référence de 3 % du PIB établie dans le traité. L’accroissement souvent significatif du déficit et l’évolution de la dette doivent être replacés dans le contexte de la crise financière mondiale sans précédent et du ralentissement économique de 2008 et 2009. Plusieurs facteurs sont en jeu. Tout d’abord, le fléchissement de l’activité économique entraîne une diminution des recettes fiscales et un accroissement des dépenses de sécurité sociale (prestations de chômage, par exemple). Ensuite, reconnaissant que les politiques budgétaires sont appelées à jouer un rôle important dans la situation économique exceptionnelle que nous connaissons, la Commission a proposé une impulsion budgétaire dans son plan européen pour la relance économique de novembre 2008, approuvé par le Conseil européen en décembre. Ce plan indiquait que les mesures de relance devraient être prises en temps voulu, ciblées, temporaires, différenciées selon les États membres en fonction de la situation de chacun en termes de viabilité des finances publiques et de compétitivité, et qu'elles devraient être abandonnées lorsque les conditions économiques s'amélioreraient. Enfin, plusieurs pays ont pris des mesures pour stabiliser le secteur financier, dont certaines ont eu une incidence sur la situation de la dette ou font peser un risque d'accroissement du déficit et de la dette à l'avenir, même s'il est possible que les États récupèrent ultérieurement une partie des dépenses liées aux mesures de soutien.

2. Au titre du pacte de stabilité et de croissance, la Commission est tenue d’entamer la procédure concernant les déficits excessifs (PDE) chaque fois que le déficit d’un État membre dépasse la valeur de référence de 3 % du PIB. Les modifications apportées en 2005 au pacte de stabilité et de croissance visaient spécifiquement à faire en sorte que la situation économique et budgétaire soit pleinement prise en compte dans toutes les phases de cette procédure. De cette manière, le pacte de stabilité et de croissance constitue le cadre qui soutient les politiques gouvernementales pour un retour rapide à des positions budgétaires saines en tenant compte de la situation économique. Il assure ainsi la viabilité à long terme des finances publiques.

CADRE JURIDIQUE

3. L'article 126 du traité sur le fonctionnement de l'Union européenne (TFUE) établit une procédure concernant les déficits excessifs (PDE). Cette procédure est précisée dans le règlement (CE) n° 1467/97 du Conseil «visant à accélérer et à clarifier la mise en œuvre de la procédure concernant les déficits excessifs» JO L 209 du 2.8.1997, p. 6. Le rapport tient compte également des «Spécifications relatives à la mise en œuvre du pacte de stabilité et de croissance et des lignes directrices concernant le contenu et la présentation des programmes de stabilité et de convergence», approuvées par le Conseil Ecofin le 10 novembre 2009, disponibles à l’adresse http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , qui fait partie du pacte de stabilité et de croissance.[1]

JO L 209 du 2.8.1997, p. 6. Le rapport tient compte également des «Spécifications relatives à la mise en œuvre du pacte de stabilité et de croissance et des lignes directrices concernant le contenu et la présentation des programmes de stabilité et de convergence», approuvées par le Conseil Ecofin le 10 novembre 2009, disponibles à l’adresse http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

4. Conformément à l’article 126, paragraphe 2, du traité, il incombe à la Commission d’examiner si la discipline budgétaire a été respectée et ce, sur la base de deux critères: a) si le rapport entre le déficit public prévu ou effectif et le produit intérieur brut (PIB) dépasse la valeur de référence de 3 % (à moins que le rapport n'ait diminué de manière substantielle et constante et n'atteigne un niveau proche de la valeur de référence, ou que le dépassement de la valeur de référence ne soit qu’exceptionnel et temporaire et que ledit rapport ne reste proche de la valeur de référence); et b) si le rapport entre la dette publique et le PIB dépasse la valeur de référence de 60 % (à moins que ce rapport ne diminue suffisamment et ne s’approche de la valeur de référence à un rythme satisfaisant).

5. L’article 126, paragraphe 3, du traité dispose que si un État membre ne satisfait pas aux exigences de ces critères ou de l’un d’eux, la Commission élabore un rapport. Le rapport de la Commission «examine également si le déficit public excède les dépenses publiques d’investissement et tient compte de tous les autres facteurs pertinents, y compris la position économique et budgétaire à moyen terme de l’État membre».

6. Sur la base des données communiquées par les autorités chypriotes en mars 2010 Conformément au règlement (CE) n° 479/2009 du Conseil, les États membres doivent notifier à la Commission, deux fois par an, leur déficit public et le niveau de leur dette publique prévus et effectifs. La notification la plus récente de Chypre se trouve à l’adresse suivante: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . et compte tenu des prévisions établies par ses services au printemps 2010, la Commission a adopté, le 12 mai 2010 Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif de Chypre se trouvent à l’adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . , un rapport au titre de l'article 126, paragraphe 3, à l'égard de Chypre.[2][3]

Conformément au règlement (CE) n° 479/2009 du Conseil, les États membres doivent notifier à la Commission, deux fois par an, leur déficit public et le niveau de leur dette publique prévus et effectifs. La notification la plus récente de Chypre se trouve à l’adresse suivante: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif de Chypre se trouvent à l’adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

7. Conformément à l’article 126, paragraphe 4, du traité, le comité économique et financier a ensuite rendu un avis sur le rapport de la Commission, le [27 mai 2010].

8. L’article 126, paragraphe 5, du traité prévoit que la Commission adresse un avis au Conseil si elle estime qu’il existe un déficit excessif dans un État membre ou qu’un tel déficit pourrait se produire. Afin de pouvoir déterminer s'il existe ou non un déficit excessif ou un risque de déficit excessif, la Commission estime qu'il y a lieu de tenir compte: i) des conclusions de son rapport adopté au titre de l'article 126, paragraphe 3, et ii) de l'avis du comité économique et financier au sujet dudit rapport. Ces éléments ont permis à la Commission de formuler un certain nombre de considérations à l'égard de Chypre.

CONSIDÉRATIONS CONCERNANT CHYPRE

9. Immédiatement après l’adhésion de Chypre à l’UE en mai 2004, la Commission a engagé une procédure concernant les déficits excessifs (PDE) Les documents relatifs à la procédure concernant les déficits excessifs (PDE) pour Chypre sont disponibles à l’adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm. pour ce pays par l’adoption d’un rapport établi au titre de l’article 104, paragraphe 3, du traité instituant la Communauté européenne (TCE) compte tenu d’un déficit de 6,3 % en 2003, supérieur donc à la valeur de référence de 3 % du PIB. En juillet 2004, sur recommandation de la Commission, le Conseil a décidé, conformément à l'article 104, paragraphe 6, du traité CE, qu'il existait un déficit excessif à Chypre et lui a adressé une recommandation conformément à l'article 104, paragraphe 7, du traité CE pour qu'elle mette fin à cette situation le plus rapidement possible et au plus tard en 2005. En juillet 2006, à la suite d'une évaluation globale indiquant que le déficit avait été ramené à 2,4 % du PIB en 2005, le Conseil a décidé d'abroger sa décision sur l'existence d'un déficit excessif au titre de l'article 104, paragraphe 12, du TCE.[4]

Les documents relatifs à la procédure concernant les déficits excessifs (PDE) pour Chypre sont disponibles à l’adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm.

10. Après la fin de cette procédure de déficit excessif, le solde des finances publiques chypriotes est resté nettement inférieur à la valeur de référence (déficit de 3 %). En particulier, en 2006, le déficit a encore diminué pour atteindre 1,2 % du PIB, tandis qu’en 2007 et 2008, le solde budgétaire est devenu positif, avec un excédent de respectivement 3,4 et 0,9 % du PIB. Parallèlement, le solde structurel est passé d’un déficit de 1¼ % du PIB en 2006 à un excédent de 2½ % en 2007, dépassant l’objectif budgétaire à moyen terme (OMT) de Chypre, qui est de parvenir à un budget à l’équilibre en termes structurels. Ensuite, le solde structurel est redevenu négatif. Sur la période 2006-2008, le taux d'endettement public brut a diminué d'environ 16¼ points de pourcentage du PIB pour s’établir à 48,4 % en 2008, soit nettement au-dessous de la valeur de référence de 60 % du PIB prévue par le traité. Cette réduction de la dette s’explique par des excédents primaires, une croissance nominale élevée et d’importants ajustements stock-flux liés à la réduction prévue des dépôts à la banque centrale (fonds d’amortissement) et d’autres actifs financiers accumulés utilisés pour rembourser la dette arrivant à échéance.

11. Il ressort des données communiquées par les autorités chypriotes en avril 2010 que le déficit public de Chypre a atteint 6,1 % du PIB en 2009, soit un niveau supérieur à la valeur de référence de 3 % du PIB. Dans son rapport établi au titre de l'article 126, paragraphe 3, la Commission a considéré que le déficit n'était pas proche de la valeur de référence de 3 % du PIB et que le dépassement de cette valeur pouvait être qualifié d'exceptionnel au sens du traité et du pacte de stabilité et de croissance. En particulier, il résulte d'une récession économique grave au sens du traité et du pacte de stabilité et de croissance. Selon les prévisions du printemps 2010 des services de la Commission, le PIB réel de Chypre devrait encore diminuer, bien que dans une moindre mesure, perdant près de ½ % en 2010 contre 1¾ % en 2009. Toutefois, le dépassement prévu de la valeur de référence ne peut être considéré comme temporaire. Selon les prévisions du printemps 2010 des services de la Commission, le déficit budgétaire devrait atteindre environ 7¾ % du PIB en 2011 dans l’hypothèse de politiques inchangées. Le critère du déficit prévu par le traité n’est pas rempli.

12. Selon les données communiquées par les autorités chypriotes en avril 2010, la dette publique brute, de 56,2 % du PIB en 2009, demeure inférieure à la valeur de référence de 60 % du PIB. Pour 2010, Chypre a communiqué une dette attendue de 62 % du PIB, qui excède donc la valeur de référence de 60 % du PIB établie par le traité. Les prévisions du printemps 2010 des services de la Commission anticipent une augmentation de la dette jusqu’à 62,3 % du PIB en 2010, puis 67,6 % du PIB en 2011 en raison de la détérioration du solde primaire. Au vu de ces tendances, le taux d’endettement ne peut être considéré comme diminuant suffisamment et s’approchant de la valeur de référence à un rythme satisfaisant au sens du traité et du pacte de stabilité et de croissance. Le critère de la dette prévu par le traité n'est pas rempli.

13. Conformément aux dispositions du traité et du pacte de stabilité et de croissance, la Commission a également analysé les «facteurs pertinents» dans son rapport. Selon le pacte de stabilité et de croissance, ces facteurs ne peuvent être pris en compte dans les démarches conduisant à la décision sur l’existence d’un déficit excessif qu’à la double condition que le déficit demeure proche de la valeur de référence et que le dépassement soit temporaire. Dans le cas de Chypre, cette double condition n’est pas remplie. Intrinsèquement, les facteurs pertinents présentent un tableau contrasté.

14. L'avis rendu par le comité économique et financier en vertu de l'article 126, paragraphe 4, du traité, concorde avec l'évaluation effectuée par la Commission dans son rapport au titre de l'article 126, paragraphe 3.

CONCLUSION

15. La surveillance de la situation budgétaire de Chypre et, en particulier, la vérification du respect des critères prévus par l'article 126, paragraphe 2, ont conduit la Commission à établir un rapport conformément à l'article 126, paragraphe 3, du traité. Compte tenu de son rapport et de l'avis du comité économique et financier, la Commission estime qu'il existe un déficit excessif à Chypre.

[1] JO L 209 du 2.8.1997, p. 6. Le rapport tient compte également des «Spécifications relatives à la mise en œuvre du pacte de stabilité et de croissance et des lignes directrices concernant le contenu et la présentation des programmes de stabilité et de convergence», approuvées par le Conseil Ecofin le 10 novembre 2009, disponibles à l’adresse http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Conformément au règlement (CE) n° 479/2009 du Conseil, les États membres doivent notifier à la Commission, deux fois par an, leur déficit public et le niveau de leur dette publique prévus et effectifs. La notification la plus récente de Chypre se trouve à l’adresse suivante: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Tous les documents relatifs à la procédure concernant le déficit excessif de Chypre se trouvent à l’adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Les documents relatifs à la procédure concernant les déficits excessifs (PDE) pour Chypre sont disponibles à l’adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm.

HU

(...PICT...)|EURÓPAI BIZOTTSÁG|

Brüsszel, 2010.6.15.

SEC(2010) 739 végleges

A BIZOTTSÁG VÉLEMÉNYE

a Cipruson fennálló túlzott hiányról

A BIZOTTSÁG VÉLEMÉNYE

a Cipruson fennálló túlzott hiányról

A STABILITÁSI ÉS NÖVEKEDÉSI PAKTUM ALKALMAZÁSA A JELENLEGI VÁLSÁGHELYZETBEN

1. Számos EU-tagállam államháztartási hiánya jelenleg meghaladja a Szerződésben a GDP 3%-ában megállapított referenciaértéket. A hiány és az adósságállomány gyakran jelentős mértékű növekedését a 2008/2009-es példa nélküli globális pénzügyi válság és gazdasági visszaesés összefüggésében kell vizsgálni. Számos tényező játszik itt szerepet. Először, a gazdasági visszaesés az adóbevételek csökkenésével és a szociális kiadások (például a munkanélküli ellátások) emelkedésével jár együtt. Másodszor, a Bizottság – miután felismerte, hogy a költségvetési politikának a jelenlegi rendkívüli gazdasági helyzetben kiemelkedő jelentősége van – 2008 novemberében közzétette európai gazdaságélénkítési tervét, amelyben költségvetési ösztönzők alkalmazását indítványozta; a tervet az Európai Tanács decemberben jóváhagyta. A terv hangsúlyozta, hogy az ösztönzésnek időszerűnek, célzottnak és átmenetinek kell lennie, továbbá tekintettel kell lennie az egyes tagállamok államháztartásának hosszú távú fenntarthatóságára és a versenyképesség terén mutatkozó különbségekre. Emellett az ösztönzőket a gazdasági feltételek javulásakor meg kell szüntetni. Végül, számos ország tett intézkedéseket a pénzügyi ágazat stabilizálása céljából, amelyek egyes esetekben növelték az államadósságot, vagy a hiány és az adósságállomány jövőbeni növekedésével járhatnak, bár az állami támogatások költségének egy része később megtérülhet.

2. A Stabilitási és Növekedési Paktum előírja, hogy a Bizottságnak kezdeményeznie kell a túlzott hiány esetén követendő eljárást, ha egy tagállamban a hiány meghaladja a GDP 3%-ában kifejezett referenciaértéket. A Paktum 2005-ös módosításának az volt a célja, hogy a túlzott hiány esetén követendő eljárás valamennyi szakaszában alaposan mérlegeljék a gazdasági és költségvetési hátteret. A Stabilitási és Növekedési Paktum így támogatja azokat az állami intézkedéseket, amelyek a gazdasági helyzet figyelembevétele mellett a költségvetés stabilitásának mihamarabbi visszaállítását célozzák és ezáltal biztosítják az államháztartás hosszú távú fenntarthatóságát.

JOGI HÁTTÉR

3. A túlzott hiány esetén követendő eljárást az Európai Unió működéséről szóló szerződés 126. cikke írja elő. Az eljárás részletes szabályait a túlzott hiány esetén követendő eljárás végrehajtásának felgyorsításáról és pontosításáról szóló 1467/97/EK tanácsi rendelet HL L 209., 1997.8.2., 6. o. A jelentés figyelembe veszi „A Stabilitási és Növekedési Paktum végrehajtásának részletes leírása, valamint iránymutatások a stabilitási és konvergencia programok tartalmára és formájára vonatkozóan” című dokumentumot is, amelyet az ECOFIN-Tanács 2009. november 10-én hagyott jóvá, és amely elérhető a következő weboldalon: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . határozza meg, amely a Stabilitási és Növekedési Paktum része.[1]

HL L 209., 1997.8.2., 6. o. A jelentés figyelembe veszi „A Stabilitási és Növekedési Paktum végrehajtásának részletes leírása, valamint iránymutatások a stabilitási és konvergencia programok tartalmára és formájára vonatkozóan” című dokumentumot is, amelyet az ECOFIN-Tanács 2009. november 10-én hagyott jóvá, és amely elérhető a következő weboldalon: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

4. A Szerződés 126. cikkének (2) bekezdése szerint a Bizottság a költségvetési fegyelem betartását két kritérium alapján kíséri figyelemmel, nevezetesen: a) a tervezett és tényleges költségvetési hiánynak a bruttó hazai termékhez (GDP) viszonyított aránya túllépi-e a 3 %-ban meghatározott referenciaértéket (kivéve ha az arány jelentős mértékben és folyamatosan csökkent, és elért egy, a referenciaértékhez közeli szintet; vagy a referenciaérték túllépése csak kivételes és átmeneti, és az arány közel marad a referenciaértékhez); és b) az államadósságnak a bruttó hazai termékhez viszonyított aránya túllépi-e a 60%-ban meghatározott referenciaértéket (kivéve ha az arány elegendő mértékben csökken, és kielégítő ütemben közelít a referenciaértékhez).

5. A Szerződés 126. cikkének (3) bekezdése kiköti, hogy ha egy tagállam nem felel meg az egyik vagy mindkét kritériummal kapcsolatos követelményeknek, a Bizottság erről jelentést készít. A Bizottság jelentése „figyelembe veszi, hogy a költségvetési hiány meghaladja-e az állami beruházások kiadásait, valamint minden egyéb érdemleges tényezőt, beleértve a tagállam középtávú gazdasági és költségvetési helyzetét”.

6. A ciprusi hatóságok által 2010 márciusában bejelentett adatok alapján A 479/2009/EK tanácsi rendelet értelmében a tagállamok évente kétszer tájékoztatják a Bizottságot az államháztartási hiányra és az adósság szintjére vonatkozó tervezett és tényleges adatokról. Ciprus legutóbbi bejelentése elérhető az alábbi weboldalon: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , és a Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzését figyelembe véve, a Bizottság 2010. május 12-én a 126. cikk (3) bekezdése értelmében jelentést fogadott el Ciprus vonatkozásában A Cipruson fennálló túlzott hiányra vonatkozó eljárással kapcsolatos valamennyi dokumentum megtalálható a következő weboldalon: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

A 479/2009/EK tanácsi rendelet értelmében a tagállamok évente kétszer tájékoztatják a Bizottságot az államháztartási hiányra és az adósság szintjére vonatkozó tervezett és tényleges adatokról. Ciprus legutóbbi bejelentése elérhető az alábbi weboldalon:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

A Cipruson fennálló túlzott hiányra vonatkozó eljárással kapcsolatos valamennyi dokumentum megtalálható a következő weboldalon:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

7. Ezt követően a Szerződés 126. cikkének (4) bekezdésével összhangban a Gazdasági és Pénzügyi Bizottság [2010. május 27-én] véleményezte a Bizottság jelentését.

8. A Szerződés 126. cikkének (5) bekezdése értelmében a Bizottság véleményt terjeszt a Tanács elé, ha úgy ítéli meg, hogy valamely tagállamban túlzott hiány áll fenn vagy következhet be. A túlzott hiány fennállására vagy esetleges bekövetkezésére vonatkozó döntéshez a Bizottság szerint figyelembe kell venni a következőket: i. a 126. cikk (3) bekezdése szerinti jelentésének következtetéseit, és ii. a Gazdasági és Pénzügyi Bizottság ezen jelentéssel kapcsolatos véleményét. Ezek alapján a Bizottság Ciprus vonatkozásában számos észrevételt fogalmazott meg.

CIPRUS VONATKOZÁSÁBAN FELMERÜLT ÉSZREVÉTELEK

9. Közvetlenül az EU-hoz történő, 2004. májusi csatlakozását követően a Bizottság az Európai Közösség létrehozásáról szóló szerződés (EKSz.) 104. cikkének (3) bekezdése szerinti jelentés elfogadásával túlzott hiány esetén követendő eljárást indított Ciprussal szemben A Ciprusra vonatkozó túlzott hiány esetén követendő eljárással kapcsolatos dokumentumok elérhetők a következő internetcímen: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm , ahol a GDP-arányos hiány 2003-ban 6,3% volt, azaz meghaladta a GDP 3%-ában meghatározott referenciaértéket. 2004 júliusában a Tanács a Bizottság ajánlása alapján az EKSz. 104. cikkének (6) bekezdésével összhangban úgy határozott, hogy Cipruson túlzott hiány áll fenn, és az EKSz. 104. cikkének (7) bekezdésével összhangban azt ajánlotta Ciprusnak, hogy a lehető leghamarabb, de legkésőbb 2005-ig szüntesse meg a túlzott hiányt. 2006 júliusában, miután az általános értékelés azt mutatta, hogy a GDP-arányos hiány 2005-ben 2,4%-ra csökkent, a Tanács úgy döntött, hogy az EKSz. 104. cikkének (12) bekezdésével összhangban hatályon kívül helyezi a túlzott hiány fennállásáról szóló határozatot.[4]

A Ciprusra vonatkozó túlzott hiány esetén követendő eljárással kapcsolatos dokumentumok elérhetők a következő internetcímen: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

10. A túlzott hiány esetén követendő eljárás lezárása után Ciprus államháztartási egyenlege jóval a GDP 3%-ában meghatározott hiányküszöb alatt maradt. A hiány 2006-ban tovább csökkent, a GDP 1,2%-ára, ezután a költségvetés egyenlege 2007-ben és 2008-ban 3,4%-os, illetve 0,9%-os GDP-arányos többletbe fordult át. Ezzel párhuzamosan 2007-ben a strukturális egyenleg is a GDP 2,5%-ának megfelelő többletet mutatott, szemben a 2006. évi 1,25%-os hiánnyal; Ciprus ezzel túlteljesítette középtávú költségvetési célkitűzését, amely strukturális értelemben egyensúlyban lévő költségvetést ír elő. Ezt követően az előző évek strukturális többlete visszatért a negatív tartományba. A 2006–2008 közötti időszakban a bruttó államadósság aránya 16,25 százalékponttal mérséklődve 2008-ra a GDP 48,4 %-ára csökkent, amely jóval túlteljesesíti a Szerződésben foglalt 60%-os referenciaértéket. Az adósságcsökkentés az elsődleges többleteknek, a magas nominális növekedésnek, illetve a központi banki betétek (törlesztési alapok) – és a lejáró tartozások visszafizetésére szolgáló egyéb felhalmozott pénzügyi eszközök – tervezett csökkentésével kapcsolatos jelentős nagyságrendű egyéb tételeknek (SFA) köszönhető.

11. A ciprusi hatóságok által 2010 áprilisában bejelentett adatok alapján a ciprusi államháztartási hiány 2009-ban elérte a GDP 6,1%-át, tehát túllépte a GDP 3%-ában meghatározott referenciaértéket. A 126. cikk (3) bekezdése alapján készített bizottsági jelentés megállapításai szerint a hiány nem volt közel a GDP 3%-ában meghatározott referenciaértékhez, de a Szerződés, valamint a Stabilitási és Növekedési Paktum értelmében a referenciaérték túllépése kivételesnek tekinthető, és elsősorban a Szerződés és a Stabilitási és Növekedési Paktum értelmében vett jelentős mértékű gazdasági visszaesés eredménye. A Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése szerint a ciprusi reál-GDP 2010-ben tovább zsugorodik, noha a 2009. évi 1,75%-nál kisebb mértékben, 0,5%-kal. A referenciaérték tervezett túllépése mindazonáltal nem tekinthető átmenetinek. A Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése szerint 2011-ben a költségvetés hiánya (változatlan politikát feltételezve) várhatóan eléri a GDP 7,75%-át . A Szerződés hiányra vonatkozó kritériuma nem teljesül.

12. A ciprusi hatóságok által 2010. áprilisban bejelentett adatok alapján a bruttó államadósság 2009-ben a GDP 60 %-ában meghatározott referenciaérték alatt maradt, a GDP 56,2%-a volt. 2010-re Ciprus a GDP 62%-át kitevő tervezett adósságszintet jelentett be, ami meghaladja a GDP 60 %-ában meghatározott referenciaértéket. A Bizottság szolgálatainak 2010. tavaszi előrejelzése szerint az adósságállomány az elsődleges egyenleg romlása miatt 2010-ben a GDP 62,3%-ára emelkedik, 2011-ben pedig ezt is meg haladva eléri a 67,6%-ot. E tendenciák figyelembevételével megállapítható, hogy a Szerződés és a Stabilitási és Növekedési Paktum értelmében az adósságarány nem csökken elegendő mértékben és nem közelít kielégítő ütemben a referenciaértékhez. A Szerződés adósságra vonatkozó kritériuma nem teljesül.

13. A Szerződés és a Stabilitási és Növekedési Paktum rendelkezéseivel összhangban a Bizottság jelentésében megvizsgálta az „érdemleges tényezőket” is. A Stabilitási és Növekedési Paktumnak megfelelően ezek csak akkor vehetők figyelembe a túlzott hiány fennállását megállapító határozathoz vezető lépések során, ha a hiány esetében teljesül a kettős feltétel, vagyis a hiány közel marad a referenciaértékhez és átmeneti jellegűnek minősül. Ciprus esetében a kettős feltétel nem teljesül. Ebben az esetben az érdemleges tényezők összességében vegyes képet mutatnak.

14. A Gazdasági és Pénzügyi Bizottságnak a Szerződés 126. cikkének (4) bekezdése szerinti véleménye összhangban van a Bizottság 126. cikk (3) bekezdés szerinti jelentésében megfogalmazott értékeléssel.

KÖVETKEZTETÉS

15. A ciprusi költségvetési helyzet nyomon követése és különösen a 126. cikk (2) bekezdésében megállapított kritériumok teljesítésének vizsgálata alapján a Bizottság a Szerződés 126. cikke (3) bekezdésének megfelelően jelentést készített. A Bizottság saját jelentésének, valamint a Gazdasági és Pénzügyi Bizottság véleményének figyelembevételével úgy ítéli meg, hogy Cipruson túlzott hiány áll fenn.

[1] HL L 209., 1997.8.2., 6. o. A jelentés figyelembe veszi „A Stabilitási és Növekedési Paktum végrehajtásának részletes leírása, valamint iránymutatások a stabilitási és konvergencia programok tartalmára és formájára vonatkozóan” című dokumentumot is, amelyet az ECOFIN-Tanács 2009. november 10-én hagyott jóvá, és amely elérhető a következő weboldalon: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] A 479/2009/EK tanácsi rendelet értelmében a tagállamok évente kétszer tájékoztatják a Bizottságot az államháztartási hiányra és az adósság szintjére vonatkozó tervezett és tényleges adatokról. Ciprus legutóbbi bejelentése elérhető az alábbi weboldalon: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] A Cipruson fennálló túlzott hiányra vonatkozó eljárással kapcsolatos valamennyi dokumentum megtalálható a következő weboldalon: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] A Ciprusra vonatkozó túlzott hiány esetén követendő eljárással kapcsolatos dokumentumok elérhetők a következő internetcímen: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

IT

(...PICT...)|COMMISSIONE EUROPEA|

Bruxelles, 15.6.2010

SEC(2010) 739 definitivo

PARERE DELLA COMMISSIONE

sull’esistenza di un disavanzo eccessivo a Cipro

PARERE DELLA COMMISSIONE

sull’esistenza di un disavanzo eccessivo a Cipro

L’APPLICAZIONE DEL PATTO DI STABILITÀ E CRESCITA NELL’ATTUALE SITUAZIONE DI CRISI

1. Numerosi Stati membri dell’UE devono attualmente far fronte a disavanzi pubblici superiori al valore di riferimento del 3% del PIL fissato dal trattato. Il deterioramento, spesso grave, delle situazioni del disavanzo e del debito va considerato nel contesto di una crisi finanziaria e di una recessione economica mondiali senza precedenti che hanno caratterizzato il 2008 e il 2009. I fattori in gioco sono molteplici. In primo luogo, la congiuntura sfavorevole determina una diminuzione delle entrate fiscali e un aumento della spesa sociale (si pensi all’indennità di disoccupazione). In secondo luogo, riconoscendo l’importante funzione delle politiche di bilancio nell’attuale situazione economica straordinaria, nel suo piano europeo di ripresa economica del novembre 2008, approvato dal Consiglio europeo di dicembre, la Commissione ha invitato a introdurre stimoli fiscali. Secondo il piano, gli stimoli dovrebbero essere tempestivi, mirati e temporanei e andrebbero differenziati da uno Stato membro all’altro in funzione delle relative posizioni in termini di sostenibilità delle finanze pubbliche e di competitività, nonché annullati quando le condizioni economiche migliorino. Infine, diversi paesi hanno adottato misure per stabilizzare il settore finanziario, alcune delle quali hanno avuto un impatto sul debito ovvero potrebbero portare in futuro a un aumento dei disavanzi e del debito, sebbene una parte dei costi del sostegno pubblico possa essere recuperata in futuro.

2. Il patto di stabilità e crescita prevede che la Commissione avvii la procedura per i disavanzi eccessivi ogniqualvolta il disavanzo pubblico di uno Stato membro superi il valore di riferimento del 3% del PIL. Le modifiche apportate al patto di stabilità e crescita nel 2005 erano segnatamente intese a garantire che in tutte le fasi di tale procedura si tenesse pienamente conto del contesto economico e di bilancio. In questo modo, il patto di stabilità e crescita costituisce il quadro a sostegno delle politiche di governo per un rapido ritorno verso posizioni di bilancio sane, tenendo conto della situazione economica e garantendo così la sostenibilità a lungo termine delle finanze pubbliche.

BASE GIURIDICA

3. L’articolo 126 del trattato sul funzionamento dell’Unione europea (TFUE) prevede una procedura per i disavanzi eccessivi. La procedura è ulteriormente specificata dal regolamento (CE) n. 1467/97 del Consiglio “per l’accelerazione e il chiarimento delle modalità di attuazione della procedura per i disavanzi eccessivi” GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. La relazione tiene anche in considerazione le "Specifiche sull’attuazione del Patto di stabilità e crescita e linee direttrici sulla presentazione e il contenuto dei programmi di stabilità e convergenza", approvate dal Consiglio ECOFIN il 10 novembre 2009, disponibili al seguente sito: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , che costituisce parte integrante del patto di stabilità e crescita.[1]

GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. La relazione tiene anche in considerazione le "Specifiche sull’attuazione del Patto di stabilità e crescita e linee direttrici sulla presentazione e il contenuto dei programmi di stabilità e convergenza", approvate dal Consiglio ECOFIN il 10 novembre 2009, disponibili al seguente sito: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

4. Ai sensi dell’articolo 126, paragrafo 2, del trattato, la Commissione esamina la conformità alla disciplina di bilancio sulla base dei due seguenti criteri: a) se il rapporto tra il disavanzo pubblico, previsto o effettivo, e il prodotto interno lordo (PIL) superi il valore di riferimento del 3% (a meno che il rapporto non sia diminuito in modo sostanziale e continuo e non abbia raggiunto un livello che si avvicina al valore di riferimento; oppure, in alternativa, il superamento del valore di riferimento sia solo eccezionale e temporaneo e il rapporto resti prossimo al valore di riferimento), e b) se il rapporto debito/PIL superi il valore di riferimento del 60% (a meno che detto rapporto non si stia riducendo in misura sufficiente e non si avvicini al valore di riferimento a un ritmo adeguato).

5. L’articolo 126, paragrafo 3, del trattato dispone che se uno Stato membro non rispetta i requisiti previsti da uno o entrambi i predetti criteri, la Commissione prepara una relazione. La relazione della Commissione “tiene conto anche dell’eventuale differenza tra il disavanzo pubblico e la spesa pubblica per gli investimenti e tiene conto di tutti gli altri fattori significativi, compresa la posizione economica e di bilancio a medio termine dello Stato membro.”

6. Sulla base dei dati notificati dalle autorità cipriote nel marzo 2010 Ai sensi del regolamento (CE) n. 479/2009 del Consiglio, gli Stati membri devono comunicare alla Commissione i livelli previsti ed effettivi del loro disavanzo e del debito pubblico due volte l’anno. La notifica più recente di Cipro è disponibile all’indirizzo internet: http://epp.eurostat.e c .europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . e tenendo conto delle previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione, il 12 maggio 2010 la Commissione ha adottato una relazione su Cipro Per tutti i documenti connessi alla procedura per i disavanzi eccessivi relativa a Cipro si rinvia al seguente sito: http://ec.europa.eu/economy _ finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . ai sensi dell’articolo 126, paragrafo 3.[2][3]

Ai sensi del regolamento (CE) n. 479/2009 del Consiglio, gli Stati membri devono comunicare alla Commissione i livelli previsti ed effettivi del loro disavanzo e del debito pubblico due volte l’anno. La notifica più recente di Cipro è disponibile all’indirizzo internet:

http://epp.eurostat.e c .europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Per tutti i documenti connessi alla procedura per i disavanzi eccessivi relativa a Cipro si rinvia al seguente sito:

http://ec.europa.eu/economy _ finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

7. Successivamente, il [27 maggio 2010] il comitato economico e finanziario ha formulato un parere in merito alla relazione della Commissione, conformemente all’articolo 126, paragrafo 4 del trattato.

8. A norma dell’articolo 126, paragrafo 5, del trattato, la Commissione trasmette un parere al Consiglio se ritiene che in uno Stato membro esista o possa determinarsi in futuro un disavanzo eccessivo. Al fine di decidere se esista o possa determinarsi un disavanzo eccessivo, la Commissione ritiene che si dovrebbe tenere conto: i) delle conclusioni della propria relazione a norma dell’articolo 126, paragrafo 3, e ii) del parere del comitato economico e finanziario sulla suddetta relazione. Sulla base dei suddetti elementi, la Commissione ha formulato una serie di considerazioni su Cipro.

CONSIDERAZIONI SU CIPRO

9. Subito dopo la sua adesione all’UE nel maggio 2004, la Commissione ha avviato nei confronti di Cipro una procedura per i disavanzi eccessivi Per documenti connessi alla procedura per i disavanzi eccessivi relativa a Cipro si rinvia al seguente sito: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm. con l’adozione di una relazione ai sensi dell’articolo 104, paragrafo 3, del trattato che istituisce la Comunità europea (TCE), a causa di un disavanzo del 6,3% del PIL nel 2003, superiore cioè al valore di riferimento del 3% del PIL. Nel luglio 2004, sulla base di una raccomandazione della Commissione, il Consiglio, ai sensi dell’articolo 104, paragrafo 6, del trattato CE, aveva constatato l’esistenza a Cipro di un disavanzo eccessivo e aveva rivolto una raccomandazione allo Stato membro in questione ai sensi dell’articolo 104, paragrafo 7, del TCE, invitandolo a porre termine alla situazione il più rapidamente possibile e al più tardi entro il 2005. Nel luglio 2006, sulla base della valutazione globale che evidenziava che il disavanzo era stato ridotto al 2,4% del PIL nel 2005, il Consiglio ha deciso di abrogare la decisione sull’esistenza di un disavanzo eccessivo adottata ai sensi dell’articolo 104, paragrafo 12, del TCE.[4]

Per documenti connessi alla procedura per i disavanzi eccessivi relativa a Cipro si rinvia al seguente sito: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm.

10. Al termine della procedura per i disavanzi eccessivi, il bilancio delle amministrazioni pubbliche cipriote è rimasto largamente al di sotto della soglia del disavanzo del 3% del PIL. Segnatamente, nel 2006 il disavanzo è sceso ulteriormente, raggiungendo l’1,2% del PIL, mentre nel 2007 e 2008, si è passati a un avanzo di bilancio di, rispettivamente, il 3,4% e lo 0,9% del PIL. Contemporaneamente, il saldo strutturale è passato da un disavanzo dell’1¼% del PIL nel 2006 a un avanzo del 2½% nel 2007, superando l’obiettivo di bilancio a medio termine (OMT) di Cipro, cioè l’ottenimento di un bilancio equilibrato in termini strutturali. In seguito, l’avanzo strutturale degli anni precedenti è ritornato a valori negativi. Durante il periodo 2006 2008, il rapporto debito pubblico lordo/PIL è calato di 16¼ pp. circa del PIL per attestarsi al 48,4¾% nel 2008, decisamente al di sotto del valore di riferimento del 60% del PIL indicato dal trattato. La riduzione del debito è avvenuta sulla spinta di avanzi primari, una forte crescita nominale e consistenti aggiustamenti stock/flussi, accompagnata dalla prevista riduzione dei depositi presso le banche centrali (fondi di ammortamento) e da altre attività finanziarie accumulate e utilizzate per ripagare il debito.

11. Secondo i dati comunicati dalle autorità cipriote nell’aprile 2010, il disavanzo pubblico a Cipro è salito al 6,1% del PIL nel 2009, superando quindi il valore di riferimento del 3% del PIL. Nella relazione ex articolo 126, paragrafo 3, la Commissione ha indicato che il disavanzo non è prossimo al valore di riferimento del 3% del PIL e che il superamento del valore di riferimento può essere considerato eccezionale secondo la definizione del trattato e del patto di stabilità e crescita. In particolare, è stato determinato da una grave recessione economica ai sensi del trattato e del patto di stabilità e crescita. Secondo le previsioni della primavera 2010 elaborate dai servizi della Commissione, il PIL reale di Cipro subirà un’ulteriore, seppur meno severa, contrazione di quasi ½% nel 2010 rispetto all’1¾% nel 2009. Tuttavia, il superamento previsto del valore di riferimento non può essere considerato temporaneo. Secondo le previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione, nell’ipotesi di politiche invariate, il disavanzo dovrebbe raggiungere il 7¾% del PIL nel 2011. Il criterio del disavanzo stabilito dal trattato non è soddisfatto.

12. Secondo i dati notificati dalle autorità cipriote nell’aprile del 2010, il debito pubblico lordo resta inferiore al valore di riferimento del 60% del PIL e, nel 2009, corrispondeva al 56,2% del PIL. Per il 2010 Cipro ha comunicato una previsione di debito del 62% del PIL, superando così il valore di riferimento del 60% del PIL previsto dal trattato. Le previsioni della primavera 2010 dei servizi della Commissione stimano un aumento del debito al 62,3% del PIL nel 2010 fino a raggiungere il 67,6% nel 2011, sulla scia di un deterioramento del saldo primario. Sulla base di dette tendenze, non è possibile ritenere che il rapporto debito/PIL si stia riducendo in misura sufficiente, né che si stia avvicinando al valore di riferimento con ritmo adeguato ai sensi del trattato e del patto di stabilità e crescita. Il criterio del debito stabilito dal trattato non è soddisfatto.

13. In conformità delle disposizioni del trattato e del patto di stabilità e crescita, nella sua relazione la Commissione ha anche analizzato i “fattori significativi”. Secondo il patto di stabilità e crescita detti fattori possono essere presi in considerazione nell’iter di adozione della decisione sull’esistenza di un disavanzo eccessivo solo se il disavanzo soddisfa la duplice condizione della prossimità al valore di riferimento e della temporaneità del superamento di tale valore. Nel caso di Cipro, questo doppio criterio non è soddisfatto. Considerati a sé, nel caso in esame i fattori significativi configurano, nel complesso, uno scenario contrastante.

14. Il parere del comitato economico e finanziario di cui all’articolo 126, paragrafo 4, del trattato è coerente con la valutazione contenuta nella relazione della Commissione elaborata a norma dell’articolo 126, paragrafo 3.

CONCLUSIONE

15. La sorveglianza della situazione di bilancio a Cipro e, in particolare, l’esame della conformità ai criteri di cui all’articolo 126, paragrafo 2, hanno indotto la Commissione a preparare una relazione ai sensi dell’articolo 126, paragrafo 3, del trattato. Tenuto conto della sua relazione e del parere del comitato economico e finanziario, la Commissione ritiene che a Cipro esista un disavanzo eccessivo.

[1] GU L 209 del 2.8.1997, pag. 6. La relazione tiene anche in considerazione le "Specifiche sull’attuazione del Patto di stabilità e crescita e linee direttrici sulla presentazione e il contenuto dei programmi di stabilità e convergenza", approvate dal Consiglio ECOFIN il 10 novembre 2009, disponibili al seguente sito: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Ai sensi del regolamento (CE) n. 479/2009 del Consiglio, gli Stati membri devono comunicare alla Commissione i livelli previsti ed effettivi del loro disavanzo e del debito pubblico due volte l’anno. La notifica più recente di Cipro è disponibile all’indirizzo internet: http://epp.eurostat.e c .europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Per tutti i documenti connessi alla procedura per i disavanzi eccessivi relativa a Cipro si rinvia al seguente sito: http://ec.europa.eu/economy _ finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Per documenti connessi alla procedura per i disavanzi eccessivi relativa a Cipro si rinvia al seguente sito: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm.

NL

(...PICT...)|EUROPESE COMMISSIE|

Brussel, 15.6.2010

SEC(2010) 739 definitief

ADVIES VAN DE COMMISSIE

betreffende het bestaan van een buitensporig tekort in Cyprus

ADVIES VAN DE COMMISSIE

betreffende het bestaan van een buitensporig tekort in Cyprus

DE TOEPASSING VAN HET STABILITEITS- EN GROEIPACT IN DE HUIDIGE CRISISSITUATIE

1. Tal van EU-lidstaten worden thans geconfronteerd met overheidstekorten die hoger liggen dan de in het Verdrag vastgelegde referentiewaarde van 3% van het bbp. De vaak ernstige verslechtering van zowel de tekort- als de schuldsituatie moet worden gezien tegen de achtergrond van de mondiale financiële crisis zonder weerga en de ongekende economische neergang in 2008/2009. Diverse factoren spelen een rol. Ten eerste resulteert de economische neergang in afnemende belastingontvangsten en stijgende uitgaven voor sociale uitkeringen (zoals werkloosheidsuitkeringen). Ten tweede heeft de Commissie, in het besef dat in de huidige buitengewone economische situatie een belangrijke rol voor het begrotingsbeleid is weggelegd, in haar Europees economisch herstelplan van november 2008, dat in december 2008 door de Europese Raad is onderschreven, opgeroepen tot het geven van een budgettaire stimulans aan de economie. In het plan wordt uitdrukkelijk gesteld dat de stimulans goed getimed, doelgericht en tijdelijk moet zijn en van lidstaat tot lidstaat dient te verschillen omdat de lidstaten in uiteenlopende posities verkeren wat de houdbaarheid van de overheidsfinanciën en het concurrentievermogen betreft. Volgens het plan moet de stimulans worden teruggedraaid wanneer het economische klimaat verbetert. Ten slotte hebben verscheidene landen maatregelen getroffen om de financiële sector te stabiliseren. Sommige van deze maatregelen zijn van invloed geweest op de schuldsituatie of houden een risico op hogere tekorten en een hogere schuld in de toekomst in, al is het niet uitgesloten dat een deel van de kosten van de overheidssteun in de toekomst wordt terugverdiend.

2. Het stabiliteits- en groeipact schrijft voor dat de Commissie de buitensporigtekortprocedure (BTP) moet inleiden als het tekort van een lidstaat uitstijgt boven de referentiewaarde van 3% van het bbp. De in 2005 in het stabiliteits- en groeipact aangebrachte wijzigingen moeten ervoor zorgen dat bij alle stappen in de BTP met name de economische en budgettaire achtergrond ten volle in aanmerking wordt genomen. Op deze wijze verschaft het stabiliteits- en groeipact een kader dat, met inachtneming van de economische situatie, het overheidsstreven naar een spoedige terugkeer naar solide begrotingssituaties ondersteunt en aldus de houdbaarheid van de overheidsfinanciën op lange termijn garandeert.

JURIDISCHE ACHTERGROND

3. Artikel 126 van het Verdrag betreffende de werking van de Europese Unie (VWEU) voorziet in een buitensporigtekortprocedure (BTP). Deze procedure wordt nader gepreciseerd in Verordening (EG) nr. 1467/97 van de Raad over de bespoediging en verduidelijking van de tenuitvoerlegging van de procedure bij buitensporige tekorten PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. In het verslag wordt ook rekening gehouden met de "Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes" (specificaties inzake de uitvoering van het stabiliteits- en groeipact en richtsnoeren over de opzet en inhoud van stabiliteits- en convergentieprogramma's), door de Raad (Ecofin) op 10 november 2009 bekrachtigd en te vinden op: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , die deel uitmaakt van het stabiliteits- en groeipact.[1]

PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. In het verslag wordt ook rekening gehouden met de "Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes" (specificaties inzake de uitvoering van het stabiliteits- en groeipact en richtsnoeren over de opzet en inhoud van stabiliteits- en convergentieprogramma's), door de Raad (Ecofin) op 10 november 2009 bekrachtigd en te vinden op: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

4. Overeenkomstig artikel 126, lid 2, VWEU dient de Commissie op basis van de volgende twee criteria na te gaan of de hand wordt gehouden aan de begrotingsdiscipline: a) of de verhouding tussen het voorziene of feitelijke overheidstekort en het bruto binnenlands product (bbp) de referentiewaarde van 3% van het bbp overschrijdt (tenzij hetzij de verhouding in aanzienlijke mate en voortdurend is afgenomen en een niveau heeft bereikt dat de referentiewaarde benadert, hetzij de overschrijding van de referentiewaarde slechts van uitzonderlijke en tijdelijke aard is en de verhouding dicht bij de referentiewaarde blijft) en b) of de verhouding tussen de overheidsschuld en het bbp de referentiewaarde van 60% van het bbp overschrijdt (tenzij de verhouding in voldoende mate afneemt en de referentiewaarde in een bevredigend tempo benadert).

5. Artikel 126, lid 3, VWEU bepaalt dat indien een lidstaat niet voldoet aan deze of aan een van deze criteria, de Commissie een verslag dient op te stellen. In het verslag moet er tevens rekening mee worden gehouden of het overheidstekort groter is dan de investeringsuitgaven van de overheid en moeten alle andere relevante factoren in aanmerking worden genomen, met inbegrip van de economische en budgettaire situatie van de betrokken lidstaat op middellange termijn.

6. Op basis van de gegevens die de Cypriotische autoriteiten in maart 2010 Overeenkomstig Verordening (EG) nr. 479/2009 van de Raad moeten de lidstaten de Commissie tweemaal per jaar in kennis stellen van hun voorziene en feitelijke overheidstekorten en schuldniveaus. De meest recente kennisgeving van Cyprus is te vinden op: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . hebben medegedeeld, en op grond van de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie heeft de Commissie overeenkomstig artikel 126, lid 3, VWEU op 12 mei 2010 Alle BTP-documenten voor Cyprus zijn te vinden op de volgende website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . een verslag opgesteld met betrekking tot Cyprus.[2][3]

Overeenkomstig Verordening (EG) nr. 479/2009 van de Raad moeten de lidstaten de Commissie tweemaal per jaar in kennis stellen van hun voorziene en feitelijke overheidstekorten en schuldniveaus. De meest recente kennisgeving van Cyprus is te vinden op:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Alle BTP-documenten voor Cyprus zijn te vinden op de volgende website:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

7. Vervolgens heeft het Economisch en Financieel Comité overeenkomstig artikel 126, lid 4, VWEU op [27 mei 2010] advies uitgebracht over het verslag van de Commissie.

8. Krachtens artikel 126, lid 5, VWEU moet de Commissie advies uitbrengen aan de Raad indien zij van oordeel is dat er in een lidstaat een buitensporig tekort bestaat of kan ontstaan. Om tot zo'n oordeel te komen, moet volgens de Commissie rekening worden gehouden met: i) de bevindingen van haar verslag overeenkomstig artikel 126, lid 3, en ii) het advies van het Economisch en Financieel Comité over dit verslag. Op basis van deze elementen heeft de Commissie een aantal overwegingen voor Cyprus opgesteld.

OVERWEGINGEN BETREFFENDE CYPRUS

9. Onmiddellijk na de toetreding van Cyprus tot de EU in mei 2004 heeft de Commissie Alle BTP-documenten voor Cyprus zijn te vinden op de volgende website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . een BTP ten aanzien van Cyprus ingeleid met de goedkeuring van een verslag als bedoeld in artikel 104, lid 3, van het Verdrag tot oprichting van de Europese Gemeenschap (EG-Verdrag), aangezien het tekort in Cyprus in 2003 met 6,3% van het bbp boven de referentiewaarde van 3% van het bbp lag. In juli 2004 besloot de Raad overeenkomstig artikel 104, lid 6, van het EG-Verdrag op aanbeveling van de Commissie dat er in Cyprus een buitensporig tekort bestond en richtte hij overeenkomstig artikel 104, lid 7, van het EG-Verdrag een aanbeveling tot Cyprus om te bereiken dat het buitensporige tekort zo snel mogelijk en uiterlijk in 2005 werd verholpen. Aansluitend op een algehele evaluatie waaruit bleek dat het tekort in 2005 tot 2,4% van het bbp was teruggedrongen, besloot de Raad in juli 2006 overeenkomstig artikel 104, lid 12, van het EG-Verdrag tot intrekking van zijn beschikking betreffende het bestaan van een buitensporig tekort.[4]

Alle BTP-documenten voor Cyprus zijn te vinden op de volgende website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

10. Na afloop van de buitensporigtekortprocedure bleef het Cypriotische overheidssaldo ruim onder de tekortdrempel van 3% van het bbp. Met name in 2006 is het tekort verder verbeterd tot 1,2% van het bbp, terwijl het begrotingssaldo in 2007 en 2008 is omgeslagen in een overschot van respectievelijk 3,4% en 0,9% van het bbp. Daarnaast vertoonde het structurele saldo in 2007 een overschot van 2½% na een tekort van 1¼% van het bbp in 2006, hetgeen beter is dan de middellangetermijndoelstelling (MTD) van Cyprus, waarbij wordt gestreefd naar een begroting die structureel gezien in evenwicht is. Daarna is het structureel overschot van de afgelopen jaren weer omgeslagen in een tekort. In de periode 2006-2008 liep de bruto schuldquote van de overheid met ongeveer 16¼ pp. van het bbp terug tot 48,4% in 2008, waarmee zij ver onder de in het Verdrag vastgelegde referentiewaarde van 60% uitkwam. De schuldvermindering is bewerkstelligd door primaire overschotten, een hoge nominale groei en omvangrijke stock-flow adjustments (SFA) die verband houden met de voorgenomen afbouw van deposito's bij de centrale bank (amortisatiefondsen) en andere opgebouwde financiële activa voor het voldoen aan aflossing- en rentebetalingsverplichtingen.

11. Volgens de gegevens die de Cypriotische autoriteiten in april 2010 hebben meegedeeld, bedroeg het overheidstekort in Cyprus in 2009 6,1% van het bbp, waarmee het boven de referentiewaarde van 3% van het bbp uitkwam. In het verslag dat de Commissie overeenkomstig artikel 126, lid 3, heeft opgesteld, werd geconstateerd dat het tekort niet dicht bij de referentiewaarde van 3% van het bbp lag en dat de overschrijding van de referentiewaarde kan worden aangemerkt als uitzonderlijk in de zin van het Verdrag en het stabiliteits- en groeipact. Zij vloeide met name voort uit een ernstige economische neergang in de zin van het Verdrag en het stabiliteits- en groeipact. Volgens de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie zal het reële bbp in Cyprus verder krimpen, zij het in mindere mate, namelijk met bijna ½% in 2010 in vergelijking met 1¾% in 2009. De voorziene overschrijding van de referentiewaarde kan evenwel niet als tijdelijk worden beschouwd. Volgens de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie zal het begrotingstekort in 2011 bij ongewijzigd beleid ongeveer 7¾% van het bbp bedragen. Er is derhalve niet voldaan aan het tekortcriterium van het Verdrag.

12. Volgens in april 2010 door de Cypriotische autoriteiten meegedeelde gegevens ligt de bruto overheidsschuld met 56,2% van het bbp in 2009 lager dan de referentiewaarde van 60% van het bbp. Voor 2010 heeft Cyprus een geplande schuld van 62% van het bbp aangemeld, waarmee deze boven de in het Verdrag vastgestelde referentiewaarde van 60% van het bbp uitkomt. Volgens de voorjaarsprognoses 2010 van de diensten van de Commissie zal de schuld verder stijgen tot 62,3% van het bbp in 2010 en 67,6% van het bbp in 2011 als gevolg van een verslechterd primair saldo. Gezien deze tendensen kan niet worden gesteld dat de schuldquote in voldoende mate afneemt en de referentiewaarde in een bevredigend tempo benadert in de zin van het Verdrag en het stabiliteits- en groeipact. Er is derhalve niet voldaan aan het schuldcriterium van het Verdrag.

13. Overeenkomstig de bepalingen in het Verdrag en het stabiliteits- en groeipact heeft de Commissie in haar verslag ook "relevante factoren" onderzocht. Overeenkomstig het stabiliteits- en groeipact kunnen deze factoren alleen in aanmerking worden genomen bij de stappen die leiden tot het besluit over het al dan niet bestaan van een buitensporig tekort indien is voldaan aan de tweeledige voorwaarde dat het tekort dicht bij de referentiewaarde blijft en dat de overschrijding van de referentiewaarde van tijdelijke aard is. In het geval van Cyprus is niet aan deze tweeledige voorwaarde voldaan. Op zich leveren de relevante factoren in het onderhavige geval algemeen genomen een gemengd beeld op.

14. Het advies dat het Economisch en Financieel Comité overeenkomstig artikel 126, lid 4, VWEU heeft uitgebracht, spoort met de beoordeling in het verslag dat de Commissie op grond van artikel 126, lid 3, VWEU heeft opgesteld.

CONCLUSIE

15. Naar aanleiding van het toezicht op de begrotingssituatie in Cyprus en met name het onderzoek naar de naleving van de criteria van artikel 126, lid 2, VWEU heeft de Commissie een verslag opgesteld overeenkomstig artikel 126, lid 3, VWEU. Gelet op haar verslag en het advies van het Economisch en Financieel Comité is de Commissie van oordeel dat in Cyprus een buitensporig tekort bestaat.

[1] PB L 209 van 2.8.1997, blz. 6. In het verslag wordt ook rekening gehouden met de "Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes" (specificaties inzake de uitvoering van het stabiliteits- en groeipact en richtsnoeren over de opzet en inhoud van stabiliteits- en convergentieprogramma's), door de Raad (Ecofin) op 10 november 2009 bekrachtigd en te vinden op: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Overeenkomstig Verordening (EG) nr. 479/2009 van de Raad moeten de lidstaten de Commissie tweemaal per jaar in kennis stellen van hun voorziene en feitelijke overheidstekorten en schuldniveaus. De meest recente kennisgeving van Cyprus is te vinden op: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Alle BTP-documenten voor Cyprus zijn te vinden op de volgende website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Alle BTP-documenten voor Cyprus zijn te vinden op de volgende website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

DA

(...PICT...)|EUROPA-KOMMISSIONEN|

Bruxelles, den 15.6.2010

SEK(2010) 739 endelig

UDTALELSE FRA KOMMISSIONEN

om et uforholdsmæssigt stort underskud i Cypern

UDTALELSE FRA KOMMISSIONEN

om et uforholdsmæssigt stort underskud i Cypern

ANVENDELSE AF STABILITETS- OG VÆKSTPAGTEN I DEN AKTUELLE KRISESITUATION

1. Mange EU-lande står i dag over for offentlige underskud, der ligger over traktatens referenceværdi på 3 % af BNP. Den ofte kraftige forværring af underskuddet og den offentlige gæld skal ses i sammenhæng med den globale finanskrise og økonomiske nedgang af hidtil uset omfang i 2008/09. Flere faktorer gør sig gældende. For det første resulterer den økonomiske nedgang i lavere skatteindtægter og stigende udgifter til sociale ydelser (f.eks. arbejdsløshedsunderstøttelse). For det andet mener Kommissionen, at finanspolitikken har en vigtig rolle at spille i den nuværende ekstraordinære situation, og derfor opfordrede den til gennemførelse af finanspolitiske stimulerende foranstaltninger i sin europæiske økonomiske genopretningsplan fra november 2008, som blev godkendt af Det Europæiske Råd i december. I planen understreges det, at de stimulerende foranstaltninger bør gennemføres rettidigt, være målrettede og midlertidige og differentieres medlemsstaterne imellem for at tage hensyn til deres forskelligartede situation hvad angår konkurrenceevne og bæredygtigheden i de offentlige finanser, og at de bør afvikles, når de økonomiske forhold bliver bedre. Endelig har adskillige medlemsstater taget skridt til at stabilisere deres finansielle sektor, hvoraf nogle smitter af på den offentlige gæld eller indebærer en risiko for større underskud og gæld i fremtiden, omend nogle af omkostningerne forbundet med den offentlige støtte kan hentes hjem igen i fremtiden.

2. Kommissionen skal i henhold til stabilitets- og vækstpagten indlede proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud, når en medlemsstats offentlige underskud overskrider referenceværdien på 3 % af BNP. Ændringerne af stabilitets- og vækstpagten i 2005 tjente til at sikre, at især den økonomiske og budgetmæssige situation tages fuldt ud i betragtning i alle faser af proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud. På den måde bliver pagten en ramme, der kan benyttes som støtte for politikker, der hurtigt kan gøre de offentlige finanser sunde igen i den givne økonomiske situation og dermed sikre holdbarhed i de offentlige finanser på lang sigt.

RETLIG BAGGRUND

3. Der er i artikel 126 i traktaten om Den Europæiske Unions funktionsmåde fastsat en procedure i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud. Proceduren er nærmere specificeret i Rådets forordning (EF) nr. 1467/97 om fremskyndelse og afklaring af gennemførelsen af proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. Der tages i rapporten også hensyn til "Specifikationer om gennemførelsen af stabilitets- og vækstpagten og retningslinjer for stabilitets- og konvergensprogrammernes indhold og form", som Økofin-Rådet godkendte den 10. november 2009, og som findes på følgende adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , som indgår i stabilitets- og vækstpagten.[1]

EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. Der tages i rapporten også hensyn til "Specifikationer om gennemførelsen af stabilitets- og vækstpagten og retningslinjer for stabilitets- og konvergensprogrammernes indhold og form", som Økofin-Rådet godkendte den 10. november 2009, og som findes på følgende adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

4. I henhold til traktatens artikel 126, stk. 2, skal Kommissionen overvåge, om budgetdisciplinen overholdes på grundlag af to kriterier, nemlig: (a) hvorvidt den procentdel, som det forventede eller faktiske offentlige underskud udgør af bruttonationalproduktet (BNP), overstiger referenceværdien på 3 % (medmindre denne procentdel er faldet væsentligt og vedvarende og har nået et niveau, der ligger tæt på referenceværdien, eller, alternativt, overskridelsen af referenceværdien kun er exceptionel og midlertidig, og nævnte procentdel fortsat ligger tæt på referenceværdien), og b) hvorvidt den procentdel, som den offentlige gæld udgør af bruttonationalproduktet, overstiger referenceværdien på 60 % (medmindre denne procentdel mindskes tilstrækkeligt og nærmer sig referenceværdien med en tilfredsstillende hastighed).

5. Det fastsættes i traktatens artikel 126, stk. 3, at Kommissionen udarbejder en rapport, hvis en medlemsstat ikke opfylder kravene i forbindelse med et af eller begge disse kriterier. I rapporten skal der ligeledes "tages […] hensyn til, om det offentlige underskud overstiger de offentlige investeringsudgifter, samt til alle andre relevante forhold, herunder medlemsstatens økonomiske og budgetmæssige situation på mellemlang sigt".

6. På grundlag af de data, som de cypriotiske myndigheder indberettede i marts 2010 I henhold til Rådets forordning (EF) nr. 479/2009 skal medlemsstaterne to gange om året underrette Kommissionen om deres forventede og faktiske offentlige underskud og om niveauet for deres offentlige gæld. Cyperns seneste indberetning findes på: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables , og Kommissionens økonomiske prognose fra foråret 2010 vedtog Kommissionen den 12. maj 2010 en rapport efter artikel 126, stk. 3, om Cypern Alle dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med det uforholdsmæssigt store underskud i Cypern findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .[2][3]

I henhold til Rådets forordning (EF) nr. 479/2009 skal medlemsstaterne to gange om året underrette Kommissionen om deres forventede og faktiske offentlige underskud og om niveauet for deres offentlige gæld. Cyperns seneste indberetning findes på: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables

Alle dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med det uforholdsmæssigt store underskud i Cypern findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

7. Derefter og i overensstemmelse med traktatens artikel 126, stk. 4, afgav Det Økonomiske og Finansielle Udvalg en udtalelse om Kommissionens rapport den [27. maj 2010].

8. Ifølge traktatens artikel 126, stk. 5, skal Kommissionen afgive en udtalelse til Rådet, hvis den finder, at der er eller kan opstå et uforholdsmæssigt stort underskud i en medlemsstat. For at kunne afgøre, om der er eller kan opstå et uforholdsmæssigt stort underskud, bør der efter Kommissionens opfattelse tages hensyn til følgende: i) konklusionerne i Kommissionens rapport efter artikel 126, stk. 3, og ii) Det Økonomiske og Finansielle Udvalgs udtalelse om Kommissionens rapport. På grundlag af disse elementer har Kommissionen anstillet en række betragtninger vedrørende Cypern.

BETRAGTNINGER VEDRØRENDE CYPERN

9. Umiddelbart efter tiltrædelsen af EU i maj 2004 indledte Kommissionen en procedure i forbindelse med et uforholdsmæssigt stort underskud i Cypern Dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med det uforholdsmæssigt store underskud i Cypern findes på: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm med vedtagelsen af en rapport efter artikel 104, stk. 3, i traktaten om oprettelse af Det Europæiske Fællesskab (TEF) som følge af et underskud på 6,3 % af BNP i 2003, dvs. over referenceværdien på 3 % af BNP. Efter en henstilling fra Kommissionen fastslog Rådet i juli 2004 i overensstemmelse med artikel 104, stk. 6, i TEF, at der forelå et uforholdsmæssigt stort underskud i Cypern og rettede i overensstemmelse med artikel 104, stk. 7, i TEF, en henstilling til Cypern om, at det hurtigst muligt og senest i 2005 skulle bringe situationen med det uforholdsmæssigt store underskud til ophør. På grundlag af en samlet vurdering, der viste, at underskuddet var nedbragt til 2,4 % af BNP i 2005, besluttede Rådet i juli 2006 i henhold til artikel 104, stk. 12, i TEF at ophæve afgørelsen om et uforholdsmæssigt stort underskud.[4]

Dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med det uforholdsmæssigt store underskud i Cypern findes på: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

10. Efter afslutningen af proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud forblev den cypriotiske offentlige saldo et godt stykke under underskudstærsklen på 3 % af BNP. I 2006 faldt underskuddet yderligere til 1,2 % af BNP, mens budgetsaldoen i 2007 og 2008 blev til et overskud på henholdsvis 3,4 % og 0,9 %. Parallelt hermed ændrede den strukturelle saldo sig fra et underskud på 1¼ % af BNP i 2006 til et overskud på 2½ % i 2007, hvilket er over Cyperns mellemfristede budgetmålsætning, som er et afbalanceret budget i strukturelle termer. Derefter vendte de foregående års strukturelle overskud tilbage til en negativ udvikling. I perioden 2006-2008 faldt den offentlige bruttogældskvote med ca. 16¼ procentpoint af BNP til 48,4 % i 2008, hvilket er et godt stykke under traktatens referenceværdi på 60 % af BNP. Gældsreduktionen blev drevet af primære overskud, høj nominel vækst og betydelige stock-flow-tilpasninger i tilknytning til den planlagte reduktion af indskud i centralbanken (amortisationsfonde) og andre akkumulerede finansielle aktiver, der anvendes til at tilbagebetale forfalden gæld.

11. Ifølge de oplysninger, som de cypriotiske myndigheder indsendte i april 2010, udgjorde det offentlige underskud i Cypern 6,1 % af BNP i 2009 og overskred således referenceværdien på 3 % af BNP. I sin rapport efter artikel 126, stk. 3, fandt Kommissionen, at underskuddet ikke lå tæt på referenceværdien på 3 % af BNP, og at overskridelsen af referenceværdien kan betegnes som exceptionel i traktatens og stabilitets- og vækstpagtens forstand. Den er navnlig resultatet af et alvorligt økonomisk tilbageslag i traktatens og stabilitets- og vækstpagtens forstand. I henhold til Kommissionens prognose fra foråret 2010 forventes det reale BNP i Cypern at skrumpe yderligere, om end i mindre omfang, nemlig med næsten ½ % i 2010 i forhold til 1¾ % i 2009. Den forventede overskridelse af referenceværdien kan imidlertid ikke betegnes som midlertidig. Ifølge Kommissionens prognose fra foråret 2010 forventes budgetunderskuddet at ligge på ca. 7¾ % af BNP i 2011 ud fra en antagelse om en uændret politik. Traktatens underskudskriterium er ikke opfyldt.

12. Ifølge de oplysninger, som de cypriotiske myndigheder indsendte i april 2010, ligger den offentlige bruttogæld fortsat under referenceværdien på 60 % af BNP, og i 2009 lå den på 56,2 % af BNP. For 2010 indberettede Cypern en forventet gæld på 62 % af BNP, hvilket overskrider traktatens referenceværdi på 60 % af BNP. I henhold til Kommissionens prognose fra foråret 2010 vil gælden stige til 62,3 % af BNP i 2010 og yderligere til 67,6 % i 2011 som følge af en forværret primær saldo. På baggrund af denne udvikling kan gældskvoten ikke anses for at falde tilstrækkeligt og nærme sig referenceværdien med en tilfredsstillende hastighed i traktatens og stabilitets- og vækstpagtens forstand. Traktatens gældskriterium er ikke opfyldt.

13. I overensstemmelse med bestemmelserne i traktaten og stabilitets- og vækstpagten analyserede Kommissionen også andre relevante forhold i sin rapport. I henhold til stabilitets- og vækstpagten kan der kun tages hensyn til disse forhold i de faser, der ligger forud for afgørelsen om, at der foreligger et uforholdsmæssigt stort underskud, hvis underskuddet opfylder den dobbelte betingelse om, at det skal ligge tæt på referenceværdien, og at overskridelsen af referenceværdien skal være midlertidig. I Cyperns tilfælde er denne dobbelte betingelse ikke opfyldt. Særskilt betragtet tegner de relevante forhold i denne sag som helhed ikke et entydigt billede.

14. Det Økonomiske og Finansielle Udvalgs udtalelse efter traktatens artikel 126, stk. 4, stemmer overens med vurderingen i Kommissionens rapport i henhold til artikel 126, stk. 3.

KONKLUSION

15. Overvågningen af budgetsituationen i Cypern og specielt undersøgelsen af, om kriterierne i artikel 126, stk. 2, er opfyldt, har foranlediget Kommissionen til at udarbejde en rapport i overensstemmelse med traktatens artikel 126, stk. 3. Med henvisning til denne rapport og Det Økonomiske og Finansielle Udvalgs udtalelse finder Kommissionen, at der foreligger et uforholdsmæssigt stort underskud i Cypern.

[1] EFT L 209 af 2.8.1997, s. 6. Der tages i rapporten også hensyn til "Specifikationer om gennemførelsen af stabilitets- og vækstpagten og retningslinjer for stabilitets- og konvergensprogrammernes indhold og form", som Økofin-Rådet godkendte den 10. november 2009, og som findes på følgende adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] I henhold til Rådets forordning (EF) nr. 479/2009 skal medlemsstaterne to gange om året underrette Kommissionen om deres forventede og faktiske offentlige underskud og om niveauet for deres offentlige gæld. Cyperns seneste indberetning findes på: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables

[3] Alle dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med det uforholdsmæssigt store underskud i Cypern findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

[4] Dokumenter vedrørende proceduren i forbindelse med det uforholdsmæssigt store underskud i Cypern findes på: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

BG

(...PICT...)|ЕВРОПЕЙСКА КОМИСИЯ|

Брюксел, 15.6.2010

SEC(2010) 739 окончателен

СТАНОВИЩЕ НА КОМИСИЯТА

относно наличието на прекомерен дефицит в Кипър

СТАНОВИЩЕ НА КОМИСИЯТА

относно наличието на прекомерен дефицит в Кипър

ПРИЛАГАНЕ НА ПАКТА ЗА СТАБИЛНОСТ И РАСТЕЖ В УСЛОВИЯТА НА НАСТОЯЩАТА КРИЗА

1. Много държави в ЕС понастоящем отчитат дефицити на консолидирания държавен бюджет, които надвишават посочената в Договора референтна стойност от 3 % от БВП. Често силното влошаване на дефицита, както и дълговите позиции, трябва да се разглеждат в контекста на безпрецедентната глобална финансова криза и икономическия спад през 2008—2009 г. Влияние оказват редица фактори. Първо, икономическият спад води до намаляване на данъчните приходи и до повишаване на социалноосигурителните разходи (напр. обезщетения при безработица). Второ, осъзнавайки важната роля на бюджетната политика при настоящите извънредни икономически условия, Комисията призова за фискални стимули в своя Европейски план за икономическо възстановяване (ЕПИВ) от ноември 2008 г., одобрен от Европейския съвет през декември. В плана се предвижда стимулите да бъдат своевременни, целенасочени, с временен характер и съобразени с устойчивостта на публичните финанси и с конкурентоспособността в отделните държави-членки, както и да бъдат преустановени, след като икономическите условия се подобрят. И накрая, редица държави предприеха мерки за стабилизиране на финансовия сектор, някои от които оказват влияние върху задлъжнялостта или пораждат риск от по-висок дефицит и дълг в бъдеще, въпреки че някои от разходите, свързани с държавната подкрепа, биха могли да бъдат възстановени на по-късен етап.

2. Съгласно Пакта за стабилност и растеж от Комисията се изисква да започне процедурата при прекомерен дефицит (ППД), когато дефицитът на дадена държава-членка надвиши референтната стойност от 3 % от БВП. Измененията на Пакта за стабилност и растеж от 2005 г. имаха за цел да гарантират по-специално, че икономическите и бюджетните условия се вземат предвид изцяло на всеки етап от ППД. Така Пактът за стабилност и растеж осигурява рамката, подкрепяща държавните политики за бързо възстановяване на стабилното състояние на бюджета, като по този начин се отчита икономическата ситуация и се осигурява дългосрочна устойчивост на публичните финанси.

ПРАВЕН КОНТЕКСТ

3. Процедурата при прекомерен дефицит (ППД) е определена в член 126 от Договора за функционирането на Европейския съюз. Тази процедура е допълнително уточнена в Регламент (ЕО) № 1467/97 на Съвета за определяне и изясняване на прилагането на процедурата при прекомерен дефицит OВ L 209, 2.8.1997 г., стp. 6. В доклада са взети предвид и одобрените от Съвета ЕКОФИН на 10 ноември 2009 г. „Подробни указания за изпълнението на Пакта за стабилност и растеж и насоки относно формата и съдържанието на програмите за стабилност и конвергентните програми“, които са достъпни на http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , който е част от Пакта за стабилност и растеж.[1]

OВ L 209, 2.8.1997 г., стp. 6. В доклада са взети предвид и одобрените от Съвета ЕКОФИН на 10 ноември 2009 г. „Подробни указания за изпълнението на Пакта за стабилност и растеж и насоки относно формата и съдържанието на програмите за стабилност и конвергентните програми“, които са достъпни на http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

4. Съгласно член 126, параграф 2 от Договора Комисията трябва да следи за спазването на бюджетната дисциплина въз основа на два критерия, а именно: a) дали съотношението на планирания или действителния държавен дефицит спрямо брутния вътрешен продукт (БВП) надвишава референтната стойност от 3 % (освен ако съотношението е намаляло съществено и трайно и е достигнало ниво, близко до референтната стойност; или ако превишението над референтната стойност е извънредно и временно и съотношението остава близко до референтната стойност); и б) дали съотношението на държавния дълг спрямо БВП надвишава референтната стойност от 60 % (освен ако съотношението намалява в достатъчна степен и се приближава към референтната стойност със задоволителен темп).

5. В член 126, параграф 3 от Договора се посочва, че ако дадена държава-членка не изпълнява изискванията по единия или по двата критерия, Комисията трябва да изготви доклад. Докладът също така трябва да „вземе предвид дали бюджетният дефицит надвишава държавните инвестиционни разходи, както и всички останали съответни фактори, включително средносрочното икономическо и бюджетно състояние на държавата-членка“.

6. Въз основа на данните, предоставени от кипърските власти през март 2010 г. Съгласно Регламент (ЕО) № 479/2009 на Съвета държавите-членки трябва да докладват два пъти годишно на Комисията за планираните и действителните равнища на своя държавен дефицит и държавен дълг. Последното уведомление от страна на Кипър се намира на следния адрес в интернет: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , и като отчете прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2010 г., на 12 май 2010 г. Комисията прие доклад за Кипър съгласно член 126, параграф 3 Всички документи, свързани с ППД за Кипър, могат да бъдат намерени на следния уебсайт: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .[2][3]

Съгласно Регламент (ЕО) № 479/2009 на Съвета държавите-членки трябва да докладват два пъти годишно на Комисията за планираните и действителните равнища на своя държавен дефицит и държавен дълг. Последното уведомление от страна на Кипър се намира на следния адрес в интернет:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Всички документи, свързани с ППД за Кипър, могат да бъдат намерени на следния уебсайт:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

7. Впоследствие и съгласно член 126, параграф 4 от Договора, на [27 май 2010 г.] Икономическият и финансов комитет излезе със становище относно доклада на Комисията.

8. В член 126, параграф 5 от Договора се изисква Комисията да изпрати становище до Съвета, ако тя счита, че в дадена държава-членка съществува или може да възникне прекомерен дефицит. С цел да се установи дали съществува или може да възникне прекомерен дефицит Комисията смята, че следва да се вземат под внимание: i) заключенията от нейния доклад съгласно член 126, параграф 3 и ii) становището на Икономическия и финансов комитет във връзка с доклада. Въз основа на тези елементи Комисията изрази някои съображения относно Кипър.

СЪОБРАЖЕНИЯ ОТНОСНО КИПЪР

9. Веднага след присъединяването на Кипър към ЕС през май 2004 г. Комисията започна ППД за Кипър Документите във връзка с процедурата при прекомерен дефицит за Кипър са достъпни на следния адрес: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm , като прие доклад съгласно член 104, параграф 3 от Договора за създаване на Европейската общност (ДЕО) въз основа на дефицит в размер на 6,3 % от БВП през 2003 г., т.е. над референтната стойност от 3 % от БВП. През юли 2004 г., по препоръка на Комисията, Съветът прие решение в съответствие с член 104, параграф 6 от ДЕО, че в Кипър съществува прекомерен дефицит и съгласно член 104, параграф 7 от ДЕО отправи препоръка до Кипър с оглед прекратяването на дефицита във възможно най-кратък срок и най-късно до 2005 г. През юли 2006 г., вследствие на цялостна оценка, която показа намаление на дефицита до 2,4 % от БВП през 2005 г., Съветът реши да отмени своето решение относно наличието на прекомерен дефицит съгласно член 104, параграф 12 от ДЕО.[4]

Документите във връзка с процедурата при прекомерен дефицит за Кипър са достъпни на следния адрес: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

10. След приключването на процедурата при прекомерен дефицит салдото на държавния бюджет на Кипър остана далеч под референтната стойност за дефицита от 3 % от БВП. По-специално, през 2006 г. дефицитът намаля още повече, достигайки 1,2 % от БВП, като през 2007 г. и 2008 г. салдото на бюджета отчете излишък в размер на 3,4 % и 0,9 % от БВП съответно. В същото време структурното салдо се измени от дефицит в размер на 1¼ % от БВП през 2006 г. на излишък в размер на 2½ % през 2007 г., надхвърляйки по този начин средносрочната бюджетна цел (СБЦ) на Кипър — постигане на балансиран бюджет в структурно изражение. През следващите години структурният излишък отново се превърна в структурен дефицит. В периода 2006—2008 г. съотношението на консолидирания брутен държавен дълг се понижи с около 16¼ процентни пункта от БВП до 48,4 % през 2008 г., т.е. доста под заложената в Договора референтна стойност от 60 % от БВП. Намаляването на дълга е било постигнато вследствие на първични излишъци, висок номинален растеж и значителни корекции наличности-потоци, свързани с планираното намаление на депозитите в централната банка (погасителни фондове) и други акумулирани финансови активи, използвани за изплащане на дългове с настъпващ падеж.

11. Съгласно предоставените от кипърските власти през април 2010 г. данни дефицитът на консолидирания държавен бюджет на страната е достигнал 6,1 % от БВП през 2009 г., превишавайки по този начин референтната стойност от 3 % от БВП. В доклада на Комисията в съответствие с член 126, параграф 3 се посочва, че дефицитът не е бил близо до референтната стойност от 3 % от БВП и че превишението над референтната стойност може да бъде определено като извънредно по смисъла на Договора и на Пакта за стабилност и растеж. По-специално, то се дължи на силен спад в икономиката по смисъла на Договора и на Пакта за стабилност и растеж. Според прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2010 г. реалният БВП на Кипър ще се свие още, макар и в по-малка степен, като през 2010 г. се очаква той да намалее с почти ½ % (в сравнение с намаление в размер на 1¾ % през 2009 г.). Очакваното превишение над референтната стойност обаче не може да се счита за временно. Съгласно прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2010 г. бюджетният дефицит се очаква да достигне около 7¾ % от БВП през 2011 г., при положение че няма промяна в политиката. Заложеният в Договора критерий за дефицита не е изпълнен.

12. Според данните, представени от кипърските власти през април 2010 г., консолидираният брутен държавен дълг се е задържал на 56,2 % от БВП през 2009 г., което е под референтната стойност от 60 % от БВП. За 2010 г. Кипър очаква дълг в размер на 62 % от БВП, надхвърляйки по този начин заложената в Договора референтна стойност от 60 % от БВП. Според прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2010 г. дългът ще нарасне до 62,3 % от БВП през 2010 г. и до 67,6 % през 2011 г. на фона на влошеното първично салдо. Предвид тези тенденции съотношението на дълга не може да се счита за намаляващо в достатъчна степен и приближаващо се със задоволителни темпове към референтната стойност по смисъла на Договора и на Пакта за стабилност и растеж. Заложеният в Договора критерий за дълга не е изпълнен.

13. В съответствие с разпоредбите на Договора и на Пакта за стабилност и растеж Комисията разгледа в доклада си и „други значими фактори“. Съгласно Пакта за стабилност и растеж тези фактори може да се вземат предвид при етапите, водещи до вземането на решение за наличието на прекомерен дефицит, само ако дефицитът изпълнява двойното условие — да бъде близо до референтната стойност и надвишението над референтната стойност да бъде временно. По отношение на Кипър двойното условие не е изпълнено. Разгледани поотделно, значимите фактори в този случай оставят като цяло смесено впечатление.

14. Становището на Икономическия и финансов комитет в съответствие с член 126, параграф 4 от Договора съответства на оценката в доклада на Комисията съгласно член 126, параграф 3.

ЗАКЛЮЧЕНИЕ

15. Проследяването на състоянието на бюджета в Кипър, и по-специално прегледът на спазването на критериите, посочени в член 126, параграф 2, накара Комисията да изготви доклад съгласно член 126, параграф 3 от Договора. Комисията, като взе предвид доклада си и становището на Икономическия и финансов комитет, е на мнение, че в Кипър съществува прекомерен дефицит.

[1] OВ L 209, 2.8.1997 г., стp. 6. В доклада са взети предвид и одобрените от Съвета ЕКОФИН на 10 ноември 2009 г. „Подробни указания за изпълнението на Пакта за стабилност и растеж и насоки относно формата и съдържанието на програмите за стабилност и конвергентните програми“, които са достъпни на http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Съгласно Регламент (ЕО) № 479/2009 на Съвета държавите-членки трябва да докладват два пъти годишно на Комисията за планираните и действителните равнища на своя държавен дефицит и държавен дълг. Последното уведомление от страна на Кипър се намира на следния адрес в интернет: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Всички документи, свързани с ППД за Кипър, могат да бъдат намерени на следния уебсайт: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

[4] Документите във връзка с процедурата при прекомерен дефицит за Кипър са достъпни на следния адрес: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

PL

(...PICT...)|KOMISJA EUROPEJSKA|

Bruksela, dnia 15.6.2010

SEK(2010) 739 wersja ostateczna

OPINIA KOMISJI

w sprawie istnienia nadmiernego deficytu na Cyprze

OPINIA KOMISJI

w sprawie istnienia nadmiernego deficytu na Cyprze

ZASTOSOWANIE PAKTU NA RZECZ STABILNOŚCI I WZROSTU PODCZAS OBECNEGO KRYZYSU

1. Wiele krajów UE boryka się obecnie z deficytem sektora władz publicznych przekraczającym ustaloną w Traktacie wartość referencyjną, tj. 3 % PKB. Znaczne często pogłębienie się deficytu oraz poważny wzrost zadłużenia muszą być postrzegane w kontekście wyjątkowego globalnego kryzysu finansowego i pogorszenia koniunktury gospodarczej w latach 2008/2009. Należy przy tym uwzględnić szereg czynników. Po pierwsze, pogorszenie koniunktury powoduje spadek dochodów podatkowych i wzrost wydatków na świadczenia społeczne (np. świadczenia dla bezrobotnych). Po drugie, Komisja, uwzględniwszy istotną rolę polityki budżetowej w obecnej nadzwyczajnej sytuacji gospodarczej, w opracowanym przez jej służby i zatwierdzonym na posiedzeniu Rady Europejskiej w grudniu 2008 r. Europejskim planie naprawy gospodarczej z listopada 2008 r., wezwała do wdrożenia budżetowych środków stymulacyjnych. W planie naprawy gospodarczej określono, iż środki te powinny mieć charakter doraźny, ukierunkowany, tymczasowy i zróżnicowany w poszczególnych państwach członkowskich, w zależności od ich sytuacji pod względem stabilności finansów publicznych i konkurencyjności, a w sytuacji poprawy warunków gospodarczych powinny zostać wycofane. Ponadto wiele krajów zastosowało środki mające na celu przywrócenie stabilności sektora finansowego. Niektóre z tych środków mają wpływ na wysokość zadłużenia lub grożą wzrostem deficytu i długu w przyszłości, mimo że część kosztów wsparcia rządowego mogłaby zostać odzyskana w przyszłości.

2. Pakt stabilności i wzrostu zobowiązuje Komisję do wszczęcia procedury nadmiernego deficytu, w przypadku gdy deficyt państwa członkowskiego przekracza wartość referencyjną wynoszącą 3 % PKB. Celem wprowadzonych w 2005 r. zmian do paktu stabilności i wzrostu było pełne uwzględnienie kontekstu gospodarczego i budżetowego na wszystkich etapach procedury nadmiernego deficytu. Pakt stabilności i wzrostu zawiera zatem ramy wspierające realizację polityki poszczególnych rządów mającej na celu szybkie przywrócenie finansów publicznych do dobrego stanu z uwzględnieniem sytuacji gospodarczej, a tym samym zapewniające długoterminową stabilność finansów publicznych.

PODSTAWA PRAWNA

3. W art. 126 Traktatu o funkcjonowaniu Unii Europejskiej określono procedurę mającą zastosowanie w przypadku wystąpienia nadmiernego deficytu. Została ona doprecyzowana w rozporządzeniu Rady (WE) nr 1467/97 w sprawie przyspieszenia i wyjaśnienia procedury nadmiernego deficytu Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. Sprawozdanie uwzględnia również „Szczegółowe zasady wdrażania Paktu na rzecz stabilności i wzrostu oraz wytyczne dotyczące formy i treści programów stabilności i konwergencji” ( Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes ), zatwierdzone przez Radę ECOFIN w dniu 10 listopada 2009 r., dostępne na stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , które z kolei stanowi część paktu stabilności i wzrostu.[1]

Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. Sprawozdanie uwzględnia również „Szczegółowe zasady wdrażania Paktu na rzecz stabilności i wzrostu oraz wytyczne dotyczące formy i treści programów stabilności i konwergencji” ( Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes ), zatwierdzone przez Radę ECOFIN w dniu 10 listopada 2009 r., dostępne na stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

4. Zgodnie z art. 126 ust. 2 Traktatu Komisja nadzoruje poszanowanie dyscypliny budżetowej na podstawie dwóch kryteriów, a mianowicie: a) czy stosunek między planowanym lub rzeczywistym deficytem publicznym a produktem krajowym brutto (PKB) przekracza wartość referencyjną równą 3 % (chyba że stosunek ten zmniejszył się znacznie oraz w sposób stały i osiągnął poziom bliski wartości referencyjnej; lub przekroczenie wartości referencyjnej ma charakter wyjątkowy oraz tymczasowy i stosunek ten pozostaje bliski wartości referencyjnej); oraz b) czy stosunek między długiem publicznym a PKB przekracza wartość referencyjną wynoszącą 60 % (chyba że stosunek ten zmniejsza się dostatecznie i zbliża się do wartości referencyjnej w zadowalającym tempie).

5. Artykuł 126 ust. 3 Traktatu stanowi, że jeśli państwo członkowskie nie spełnia wymogów jednego lub obu tych kryteriów, Komisja sporządza sprawozdanie. W sprawozdaniu takim Komisja „uwzględnia również to, czy deficyt publiczny przekracza publiczne wydatki inwestycyjne, i uwzględnia wszelkie inne istotne czynniki, w tym średniookresową sytuację gospodarczą i budżetową państwa członkowskiego”.

6. Na podstawie danych przesłanych przez władze Cypru w marcu 2010 r. Zgodnie z rozporządzeniem Rady (WE) nr 479/2009 państwa członkowskie muszą dwa razy w roku składać Komisji sprawozdania na temat planowanych i rzeczywistych poziomów deficytu oraz długu sektora władz publicznych. Najnowsze przekazane przez Cypr dane można znaleźć na następującej stronie internetowej: http://epp.eurostat.e c .europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . oraz uwzględniając prognozę służb Komisji z wiosny 2010 r., w dniu 12 maja 2010 r. Komisja przyjęła zgodne z art. 126 ust. 3 sprawozdanie dotyczące Cypru Wszystkie dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu dotyczącą Cypru dostępne są na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Zgodnie z rozporządzeniem Rady (WE) nr 479/2009 państwa członkowskie muszą dwa razy w roku składać Komisji sprawozdania na temat planowanych i rzeczywistych poziomów deficytu oraz długu sektora władz publicznych. Najnowsze przekazane przez Cypr dane można znaleźć na następującej stronie internetowej:

http://epp.eurostat.e c .europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Wszystkie dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu dotyczącą Cypru dostępne są na następującej stronie internetowej:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

7. Następnie, zgodnie z art. 126 ust. 4 Traktatu, Komitet Ekonomiczno-Finansowy wydał opinię na temat sprawozdania Komisji w dniu [27 maja 2010 r.]

8. Postanowienia art. 126 ust. 5 Traktatu nakładają na Komisję obowiązek skierowania opinii do Rady w przypadku uznania przez Komisję, że w państwie członkowskim istnieje nadmierny deficyt lub że taki deficyt może wystąpić. Komisja uważa, że w celu stwierdzenia, czy nadmierny deficyt istnieje lub może wystąpić, należy wziąć pod uwagę: (i) wnioski zawarte w sprawozdaniu Komisji zgodnym z art. 126 ust. 3 oraz (ii) opinię na temat tego sprawozdania wydaną przez Komitet Ekonomiczno-Finansowy. Na podstawie powyższych elementów Komisja sformułowała szereg uwag w odniesieniu do Cypru.

UWAGI DOTYCZĄCE CYPRU

9. Wraz z przyjęciem sprawozdania zgodnie z art. 104 ust. 3 Traktatu ustanawiającego Wspólnotę Europejską (TWE), natychmiast po przystąpieniu Cypru do UE w maju 2004 r., Komisja wszczęła wobec tego kraju procedurę nadmiernego deficytu Dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu dotyczącą Cypru są dostępne na stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm z powodu deficytu, który w 2003 r. wyniósł 6,3 % PKB, przekraczając wartość referencyjną, tj. 3 % PKB. Na podstawie zaleceń Komisji Rada w lipcu 2004 r. przyjęła decyzję zgodnie z art. 104 ust. 6 TWE, stwierdzając, że na Cyprze istnieje nadmierny deficyt, i zgodnie z art. 104 ust. 7 Traktatu skierowała do Cypru zalecenie mające na celu jak najszybszą likwidację nadmiernego deficytu, najpóźniej do 2005 r. W lipcu 2006 r., po dokonaniu ogólnej oceny, która wykazała, że w 2005 r. deficyt obniżono do 2,4 % PKB, Rada podjęła decyzję o uchyleniu swojej decyzji w sprawie istnienia nadmiernego deficytu zgodnie z art. 104 ust. 12 TWE.[4]

Dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu dotyczącą Cypru są dostępne na stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

10. Po zakończeniu procedury nadmiernego deficytu saldo cypryjskiego sektora władz publicznych pozostawało znacznie poniżej progu deficytu równego 3 % PKB. W szczególności w roku 2006 deficyt zmniejszył się jeszcze bardziej, osiągając poziom 1,2 % PKB, natomiast w latach 2007 i 2008 zanotowano nadwyżkę budżetową wynoszącą odpowiednio 3,4 % i 0,9 % PKB. Równocześnie saldo strukturalne, wykazujące w 2006 r. deficyt na poziomie 1¼ % PKB, w 2007 r. osiągnęło nadwyżkę w wysokości 2½ %, przekraczając średniookresowy cel budżetowy Cypru, jakim jest zrównoważenie budżetu w kategoriach strukturalnych. Następnie jednak na saldzie strukturalnym ponownie zanotowano deficyt. W latach 2006-2008 wskaźnik zadłużenia brutto sektora władz publicznych obniżył się o około 16¼ punktu procentowego PKB, osiągając w 2008 r. wartość 48,4 %, czyli znacznie poniżej określonej w Traktacie wartości referencyjnej wynoszącej 60 % PKB. Taki spadek zadłużenia spowodowany był nadwyżkami pierwotnymi, wysokim wzrostem nominalnym oraz znaczną wartością rezydualną zmiany długu (SFA) związaną z planowanym ograniczeniem depozytów w banku centralnym (fundusze amortyzacyjne) oraz innych skumulowanych aktywów finansowych wykorzystywanych do spłaty zapadalnego długu.

11. Zgodnie z informacjami przekazanymi przez władze Cypru w kwietniu 2010 r. deficyt sektora władz publicznych w 2009 r. wyniósł 6,1 % PKB i tym samym przekroczył wartość referencyjną ustaloną na poziomie 3 % PKB. W sprawozdaniu Komisji sporządzonym zgodnie z art. 126 ust. 3 uznano, że deficyt nie zbliżał się do wartości referencyjnej, tj. 3 % PKB, ale można uznać, że jej przekroczenie ma charakter wyjątkowy w rozumieniu Traktatu oraz paktu stabilności i wzrostu. Wynika ono w szczególności ze znacznego pogorszenia koniunktury gospodarczej w rozumieniu Traktatu oraz paktu stabilności i wzrostu. Według prognozy służb Komisji z wiosny 2010 r. realny PKB Cypru ulegnie dalszemu zmniejszeniu, chociaż już w mniejszym stopniu, o prawie ½ % w 2010 r. w porównaniu ze spadkiem o 1¾ % w roku 2009. Nie można jednak uznać, że planowane przekroczenie wartości referencyjnej ma charakter tymczasowy. Według prognozy służb Komisji z wiosny 2010 r., przy założeniu niezmiennego kursu polityki deficyt budżetowy w 2011 r. osiągnie około 7¾ % PKB. Przewidziane w Traktacie kryterium deficytu nie jest spełnione.

12. Zgodnie z danymi przekazanymi przez władze Cypru w kwietniu 2010 r. dług brutto sektora władz publicznych kształtował się w 2009 r. poniżej wartości referencyjnej wynoszącej 60 % PKB, a dokładnie na poziomie 56,2 % PKB. W odniesieniu do roku 2010 Cypr zgłosił planowany dług w wysokości 62 % PKB, przekraczający tym samym określoną w Traktacie wartość referencyjną wynoszącą 60 % PKB. W prognozie służb Komisji z wiosny 2010 r. przewiduje się, że w 2010 r. dług wzrośnie do 62,3 % PKB, a następnie do 67,6 % w roku 2011, ze względu na pogorszenie salda pierwotnego. W tym kontekście nie można uznać, że wskaźnik zadłużenia zmniejsza się dostatecznie i zbliża się do wartości referencyjnej w zadowalającym tempie w rozumieniu Traktatu oraz paktu stabilności i wzrostu. Przewidziane w Traktacie kryterium zadłużenia nie jest spełnione.

13. Zgodnie z postanowieniami Traktatu oraz paktu stabilności i wzrostu Komisja przeanalizowała także w swoim sprawozdaniu „istotne czynniki”. Zgodnie z paktem stabilności i wzrostu mogą one zostać uwzględnione w procesie podejmowania decyzji w sprawie istnienia nadmiernego deficytu wyłącznie wtedy, gdy deficyt spełnia podwójny warunek: zbliża się do wartości referencyjnej oraz ma charakter tymczasowy. W przypadku Cypru ten podwójny warunek nie jest spełniony. Jeżeli rozważyć w bieżącym przypadku wspomniane istotne czynniki indywidualnie, ogólny obraz sytuacji nie jest jednoznaczny.

14. Opinia Komitetu Ekonomiczno-Finansowego, wydana zgodnie z art. 126 ust. 4 Traktatu, jest spójna z oceną zawartą w sprawozdaniu Komisji na mocy art. 126 ust. 3.

WNIOSEK

15. W wyniku monitorowania sytuacji budżetowej na Cyprze, a w szczególności po zbadaniu zgodności z kryteriami określonymi w art. 126 ust. 2, Komisja sporządziła sprawozdanie zgodnie z art. 126 ust. 3 Traktatu. Uwzględniwszy swoje sprawozdanie i opinię Komitetu Ekonomiczno-Finansowego, Komisja jest zdania, że na Cyprze istnieje nadmierny deficyt.

[1] Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 6. Sprawozdanie uwzględnia również „Szczegółowe zasady wdrażania Paktu na rzecz stabilności i wzrostu oraz wytyczne dotyczące formy i treści programów stabilności i konwergencji” ( Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes ), zatwierdzone przez Radę ECOFIN w dniu 10 listopada 2009 r., dostępne na stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Zgodnie z rozporządzeniem Rady (WE) nr 479/2009 państwa członkowskie muszą dwa razy w roku składać Komisji sprawozdania na temat planowanych i rzeczywistych poziomów deficytu oraz długu sektora władz publicznych. Najnowsze przekazane przez Cypr dane można znaleźć na następującej stronie internetowej: http://epp.eurostat.e c .europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Wszystkie dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu dotyczącą Cypru dostępne są na następującej stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Dokumenty związane z procedurą nadmiernego deficytu dotyczącą Cypru są dostępne na stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

LT

(...PICT...)|EUROPOS KOMISIJA|

Briuselis, 2010.6.15

SEK(2010) 739 galutinis

KOMISIJOS NUOMONĖ

dėl perviršinio deficito Kipre

KOMISIJOS NUOMONĖ

dėl perviršinio deficito Kipre

STABILUMO IR AUGIMO PAKTO TAIKYMAS DABARTINĖS KRIZĖS METU

1. Šiuo metu daugelyje ES šalių valdžios sektoriaus biudžeto deficitas viršija Sutartyje nustatytą 3 % BVP pamatinę vertę. Dažnai stiprus deficito bei skolos būklės pablogėjimas turi būti vertinamas turint omenyje beprecedentę 2008–2009 m. pasaulinę finansų krizę ir ekonomikos nuosmukį. Tam įtakos turi keli veiksniai. Pirma, dėl ekonomikos nuosmukio mažėja mokestinės pajamos ir didėja socialinių išmokų išlaidos (pvz., bedarbių pašalpos). Antra, pripažindama, kad biudžeto politika dabartinėje ypatingoje ekonominėje situacijoje vaidina svarbų vaidmenį, 2008 m. lapkričio mėn. Europos ekonomikos atkūrimo plane (EEAP), kurį gruodžio mėn. patvirtino Europos Vadovų Taryba, Komisija paragino imtis fiskalinių skatinamųjų priemonių. Plane numatyta, kad skatinamosios priemonės turi būti taikomos laiku, jos turi būti tikslinės, laikinos ir skirtingos įvairiose valstybėse narėse, atsižvelgiant į skirtingą šalių būklę valstybės finansų tvarumo ir konkurencingumo požiūriu, o pagerėjus ekonomikos sąlygoms jos turi būti panaikintos. Galiausiai kelios šalys ėmėsi priemonių finansų sektoriui stabilizuoti; kai kurios iš šių priemonių turėjo įtakos skolos būklei arba kelia didesnio deficito ir skolos riziką ateityje, nors tam tikras vyriausybės suteiktos paramos išlaidas ateityje būtų galima susigrąžinti.

2. Pagal Stabilumo ir augimo paktą Komisija turi pradėti perviršinio deficito procedūrą (PDP), kai valstybės narės deficitas viršija 3 % BVP pamatinę vertę. Stabilumo ir augimo pakto 2005 m. pakeitimais siekta užtikrinti, kad visuose perviršinio deficito procedūros etapuose būtų visų pirma atsižvelgiama į ekonomikos ir biudžeto aplinkybes. Taip Stabilumo ir augimo pakte numatyta struktūra, kuria palaikoma vyriausybės politika, skirta, atsižvelgiant į ekonominę padėtį, greitai atkurti patikimą biudžeto būklę, ir taip užtikrinamas ilgalaikis valstybės finansų tvarumas.

TEISINIS PAGRINDAS

3. Perviršinio deficito procedūra (PDP) nustatyta Sutarties dėl Europos Sąjungos veikimo 126 straipsnyje. Ši procedūra išaiškinta Tarybos reglamente (EB) Nr. 1467/97 dėl perviršinio deficito procedūros įgyvendinimo paspartinimo ir paaiškinimo OL L 209, 1997 8 2, p. 6. Pranešime taip pat atsižvelgiama į 2009 m. lapkričio 10 d. ECOFIN tarybos patvirtintas „Stabilumo ir augimo pakto įgyvendinimo sąlygas bei stabilumo ir konvergencijos programų formos ir turinio gaires“, su jomis galima susipažinti adresu http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , kuris yra Stabilumo ir augimo pakto sudedamoji dalis.[1]

OL L 209, 1997 8 2, p. 6. Pranešime taip pat atsižvelgiama į 2009 m. lapkričio 10 d. ECOFIN tarybos patvirtintas „Stabilumo ir augimo pakto įgyvendinimo sąlygas bei stabilumo ir konvergencijos programų formos ir turinio gaires“, su jomis galima susipažinti adresu http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

4. Pagal Sutarties 126 straipsnio 2 dalį Komisija turi stebėti, kaip laikomasi biudžetinės drausmės pagal šiuos du kriterijus: a) ar planuojamo arba faktinio valstybės biudžeto deficito ir bendrojo vidaus produkto (BVP) santykis viršija 3 % pamatinę vertę (išskyrus atvejus, kai tas santykis smarkiai ir nuolat mažėjo ir pasiekė lygį, artimą pamatinei vertei; arba pamatinės vertės perviršis yra tik išimtinis ir laikinas, o santykis lieka artimas pamatinei vertei); ir b) ar valstybės skolos ir BVP santykis viršija 60 % pamatinę vertę (išskyrus atvejus, kai tas santykis pakankamai mažėja ir tinkamu tempu artėja prie pamatinės vertės).

5. Sutarties 126 straipsnio 3 dalyje nustatyta, kad valstybei narei nevykdant reikalavimų pagal vieną ar abu šiuos kriterijus, Komisija turi parengti pranešimą. Šiame pranešime taip pat turi būti „atsižvelgiama, ar bendrojo šalies biudžeto deficitas yra didesnis už valstybės investicijų išlaidas, be to, įvertinami ir kiti svarbūs veiksniai, įskaitant valstybės narės vidutinės trukmės ekonomikos ir biudžeto būklę“.

6. Remdamasi duomenimis, kuriuos 2010 m. kovo mėn. pateikė Kipro valdžios institucijos Pagal Tarybos reglamentą (EB) Nr. 479/2009 valstybės narės du kartus per metus turi teikti Komisijai savo planuojamų bei faktinių valdžios sektoriaus deficito ir skolos lygių ataskaitas. Paskutinis Kipro pranešimas pateiktas tinklavietėje http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , ir atsižvelgdama į 2010 m. Komisijos tarnybų pavasario prognozę, 2010 m. gegužės 12 d. Komisija priėmė pranešimą dėl Kipro pagal Sutarties 126 straipsnio 3 dalį Visi su PDP susiję Kiprui skirti dokumentai pateikti tinklavietėje http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Pagal Tarybos reglamentą (EB) Nr. 479/2009 valstybės narės du kartus per metus turi teikti Komisijai savo planuojamų bei faktinių valdžios sektoriaus deficito ir skolos lygių ataskaitas. Paskutinis Kipro pranešimas pateiktas tinklavietėje

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Visi su PDP susiję Kiprui skirti dokumentai pateikti tinklavietėje

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

7. Po to [2010 m. gegužės 27 d.] pagal Sutarties 126 straipsnio 4 dalį Ekonomikos ir finansų komitetas parengė nuomonę apie Komisijos pranešimą.

8. Sutarties 126 straipsnio 5 dalyje reikalaujama, kad Komisija pateiktų Tarybai nuomonę, jeigu Komisija mano, kad valstybėje narėje yra susidaręs arba gali susidaryti perviršinis deficitas. Siekdama nuspręsti, ar yra susidaręs arba gali susidaryti perviršinis deficitas, Komisija laikosi nuomonės, kad reikėtų atsižvelgti į: i) jos pranešimo pagal 126 straipsnio 3 dalį išvadas ir ii) Ekonomikos ir finansų komiteto nuomonę apie šį pranešimą. Šių veiksnių pagrindu Komisija suformulavo pastabas dėl Kipro.

PASTABOS DĖL KIPRO

9. Iš karto po Kipro įstojimo į ES 2004 m. gegužę Komisija pradėjo Kiprui PDP Dokumentai, susiję su perviršinio deficito procedūra Kiprui, pateikti tinklavietėje http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm. priėmusi pranešimą pagal Europos bendrijos steigimo sutarties 104 straipsnio 3 dalį, atsižvelgdama į 6,3 % BVP 2003 m. deficitą, t. y. viršijantį pamatinę 3 % BVP vertę. 2004 m. liepos mėn., vadovaudamasi Komisijos pateiktomis rekomendacijomis, Taryba pagal Sutarties 104 straipsnio 6 dalį nusprendė, kad Kipre yra susidaręs perviršinis deficitas ir pagal Sutarties 104 straipsnio 7 dalį pateikė Kiprui skirtą rekomendaciją siekdama, kad perviršinis deficitas būtų panaikintas kuo greičiau ir ne vėliau kaip iki 2005 m. 2006 m. liepos mėn., atlikusi bendrą įvertinimą, kuris parodė, kad 2005 m. deficitas buvo sumažintas iki 2,4% BVP, Taryba nusprendė panaikinti sprendimą dėl susidariusio perviršinio deficito pagal Sutarties 104 straipsnio 12 dalį.[4]

Dokumentai, susiję su perviršinio deficito procedūra Kiprui, pateikti tinklavietėje http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm.

10. Po perviršinio deficito procedūros Kipro valdžios sektoriaus balansas išliko gerokai mažesnis negu 3 % BVP deficito riba. Visų pirma, 2006 m. deficitas toliau mažėjo iki 1,2 % BVP, o 2007 ir 2008 m. susidarė atitinkamai 3,4 % ir 0,9 %BVP biudžeto balanso perteklius. Tuo pačiu metu struktūrinis balansas pasikeitė nuo 1¼ % BVP deficito 2006 m. į 2½ % perteklių 2007 m., taip viršijant Kipro vidutinės trukmės biudžeto tikslą, kuris buvo struktūriškai subalansuotas biudžetas. Vėliau ankstesnių metų struktūrinis perteklius vėl grįžo prie neigiamos tendencijos. 2006–2008 m. laikotarpiu bendrosios valdžios sektoriaus skolos santykis sumažėjo maždaug 16¼ procentinio punkto iki 48,4 % 2008 m. – gerokai žemiau Sutartyje nustatytos 60% BVP pamatinės vertės. Skolos mažėjimą lėmė pirminis perteklius, didelis nominalusis augimas ir didelis atsargų ir srautų koregavimas, susijęs su planuojamu indėlių centriniame banke (padengimo fondai) ir kito sukaupto finansinio turto, naudojamo suėjus terminui skolai grąžinti, mažinimu.

11. Remiantis 2010 m. balandžio mėn. Kipro valdžios institucijų pateiktais duomenimis, 2009 m. valdžios sektoriaus deficitas Kipre siekė 6,1% BVP, taigi, viršijo 3 % BVP pamatinę vertę. Komisijos pranešime pagal 126 straipsnio 3 dalį laikoma, kad deficitas nebuvo artimas 3 % BVP pamatinei vertei ir kad pamatinės vertės viršijimas gali būti laikomas išimtiniu, kaip apibrėžta Sutartyje ir Stabilumo ir augimo pakte. Visų pirma, jis susidarė dėl didelio ekonomikos nuosmukio, kaip apibrėžta Sutartyje bei Stabilumo ir augimo pakte. Pagal Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognozę numatoma, kad realusis BVP Kipre toliau mažės , nors šiek tiek mažiau, beveik ½ % 2010 m., palyginti su 1¾ % 2009 m . Tačiau numatomas pamatinės vertės viršijimas negali būti laikomas laikinu. Pagal Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognozę numatoma, kad 2011 m. biudžeto deficitas sudarys maždaug 7¾ % BVP, jei politika nesikeis. Sutartyje nustatytas deficito kriterijus nėra įvykdytas.

12. Remiantis 2010 m. balandžio mėn. Kipro valdžios institucijų pateiktais duomenimis, bendroji valdžios sektoriaus skola išlieka mažesnė už 60 % BVP pamatinę vertę, ir 2009 m. sudarė 56,2 % BVP. Kipras pranešė apie 2010 m. planuojamą 62 % BVP dydžio skolą, viršijančią 60 % BVP Sutartyje nustatytą pamatinę vertę. Komisijos tarnybų 2010 m. pavasario prognozėje numatoma, kad 2010 m. skola išaugs iki 62,3 % BVP, o 2011 m. – iki 67,6 % dėl pablogėjusio pirminio balanso. Atsižvelgiant į šias tendencijas, negalima laikyti, kad skolos santykis pakankamai mažėja ir tinkamu tempu artėja prie pamatinės vertės, kaip apibrėžta Sutartyje ir Stabilumo ir augimo pakte. Sutartyje nustatytas skolos kriterijus nėra įvykdytas.

13. Pagal Sutarties ir Stabilumo ir augimo pakto nuostatas Komisija pranešime taip pat nagrinėjo svarbius veiksnius. Pagal Stabilumo ir augimo paktą priimant sprendimą dėl perviršinio deficito į juos galima atsižvelgti tik tuomet, jei deficitas atitinka dvigubą artumo pamatinei vertei ir laikinumo sąlygą. Kipro atveju dviguba sąlyga nėra įvykdyta. Svarbūs veiksniai patys savaime šiuo atveju iš esmės yra nevienareikšmiai.

14. Ekonomikos ir finansų komiteto nuomonė pagal Sutarties 126 straipsnio 4 dalį atitinka Komisijos pranešime pagal 126 straipsnio 3 dalį pateiktą vertinimą.

IŠVADA

15. Remdamasi Kipro biudžeto būklės stebėsena ir visų pirma išnagrinėjusi 126 straipsnio 2 dalyje nustatytų kriterijų atitiktį, Komisija parengė pranešimą pagal Sutarties 126 straipsnio 3 dalį. Atsižvelgdama į savo pranešimą ir į Ekonomikos ir finansų komiteto nuomonę, Komisija laikosi nuomonės, kad Kipre yra susidaręs perviršinis deficitas.

[1] OL L 209, 1997 8 2, p. 6. Pranešime taip pat atsižvelgiama į 2009 m. lapkričio 10 d. ECOFIN tarybos patvirtintas „Stabilumo ir augimo pakto įgyvendinimo sąlygas bei stabilumo ir konvergencijos programų formos ir turinio gaires“, su jomis galima susipažinti adresu http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Pagal Tarybos reglamentą (EB) Nr. 479/2009 valstybės narės du kartus per metus turi teikti Komisijai savo planuojamų bei faktinių valdžios sektoriaus deficito ir skolos lygių ataskaitas. Paskutinis Kipro pranešimas pateiktas tinklavietėje http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Visi su PDP susiję Kiprui skirti dokumentai pateikti tinklavietėje http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Dokumentai, susiję su perviršinio deficito procedūra Kiprui, pateikti tinklavietėje http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm.

DE

(...PICT...)|EUROPÄISCHE KOMMISSION|

Brüssel, den 15.6.2010

SEK(2010) 739 endgültig

STELLUNGNAHME DER KOMMISSION

zum Bestehen eines übermäßigen Defizits in Zypern

STELLUNGNAHME DER KOMMISSION

zum Bestehen eines übermäßigen Defizits in Zypern

DIE ANWENDUNG DES STABILITÄTS- UND WACHSTUMSPAKTS IN DER DERZEITIGEN KRISE

1. Viele EU-Staaten sind derzeit mit einem gesamtstaatlichen Defizit oberhalb des im Vertrag festgelegten Referenzwerts von 3 % des BIP konfrontiert. Der in vielen Fällen drastische Anstieg von Defizit und Schuldenstand muss vor dem Hintergrund der beispiellosen Weltfinanzkrise und des globalen Konjunkturrückgangs 2008/09 gesehen werden. Verschiedene Faktoren kommen hier zum Tragen. Erstens hat der Konjunkturrückgang geringere Steuereinnahmen und steigende Sozialausgaben (z. B. für Leistungen bei Arbeitslosigkeit) zur Folge. Zweitens hat die Kommission in Anerkennung der wichtigen Rolle, die der Haushaltspolitik in der aktuellen wirtschaftlichen Ausnahmesituation zukommt, in ihrem Europäischen Konjunkturprogramm vom November 2008, das im Dezember vom Europäischen Rat gebilligt wurde, budgetäre Impulse gefordert. Dem Programm zufolge sollen diese Impulse zeitnah, zielgerichtet und befristet sein; zudem sollten sie danach differenziert werden, in welcher Lage sich ein Mitgliedstaat im Hinblick auf die langfristige Tragfähigkeit seiner öffentlichen Finanzen und seine Wettbewerbsfähigkeit befindet, und bei einer Besserung der Wirtschaftslage wieder zurückgenommen werden. Schließlich haben mehrere Länder Maßnahmen zur Stabilisierung des Finanzsektors ergriffen, die sich zum Teil auf den Schuldenstand ausgewirkt haben bzw. die Gefahr künftig höherer Defizite und Schulden bergen, auch wenn die Kosten der staatlichen Konjunkturförderung möglicherweise zum Teil wieder hereingeholt werden können.

2. Nach dem Stabilitäts- und Wachstumspakt muss die Kommission das Verfahren bei einem übermäßigen Defizit (Defizitverfahren) einleiten, wenn das Defizit eines Mitgliedstaats den Referenzwert von 3 % des BIP übersteigt. Mit den Änderungen am Stabilitäts- und Wachstumspakt von 2005 sollte vor allem sichergestellt werden, dass die wirtschaftliche und budgetäre Lage auf allen Stufen des Defizitverfahrens in vollem Umfang berücksichtigt wird. Auf diese Weise bietet der Stabilitäts- und Wachstumspakt einen Rahmen, der die Politik der Regierungen zur umgehenden Wiederherstellung einer soliden Haushaltsposition mit Rücksicht auf die Wirtschaftslage unterstützt und somit die langfristige Tragfähigkeit der öffentlichen Finanzen sichert.

RECHTLICHER HINTERGRUND

3. In Artikel 126 des Vertrags über die Arbeitsweise der Europäischen Union (AEUV) ist ein Verfahren bei einem übermäßigen Defizit (Defizitverfahren) vorgesehen. Dessen Einzelheiten regelt die zum Stabilitäts- und Wachstumspakt gehörende Verordnung (EG) Nr. 1467/97 des Rates „über die Beschleunigung und Klärung des Verfahrens bei einem übermäßigen Defizit“ ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. Im Bericht wird auch den „Spezifikationen für die Umsetzung des Stabilitäts- und Wachstumspakts sowie Leitlinien zu Inhalt und Form der Stabilitäts- und Konvergenzprogramme“ Rechnung getragen, die am 10. November 2009 vom Rat „Wirtschaft und Finanzen“ gebilligt wurden und unter folgender Webadresse einzusehen sind: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . .[1]

ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. Im Bericht wird auch den „Spezifikationen für die Umsetzung des Stabilitäts- und Wachstumspakts sowie Leitlinien zu Inhalt und Form der Stabilitäts- und Konvergenzprogramme“ Rechnung getragen, die am 10. November 2009 vom Rat „Wirtschaft und Finanzen“ gebilligt wurden und unter folgender Webadresse einzusehen sind: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

4. Nach Artikel 126 Absatz 2 AEUV prüft die Kommission die Einhaltung der Haushaltsdisziplin anhand von zwei Kriterien, nämlich daran, a) ob das Verhältnis des geplanten oder tatsächlichen öffentlichen Defizits zum Bruttoinlandsprodukt (BIP) den Referenzwert von 3 % überschreitet (es sei denn, dass entweder das Verhältnis erheblich und laufend zurückgegangen ist und einen Wert in der Nähe des Referenzwerts erreicht hat oder der Referenzwert nur ausnahmsweise und vorübergehend überschritten wird und das Verhältnis in der Nähe des Referenzwerts bleibt), und b) ob das Verhältnis des öffentlichen Schuldenstands zum Bruttoinlandsprodukt den Referenzwert von 60 % überschreitet (es sei denn, dass das Verhältnis hinreichend rückläufig ist und sich rasch genug dem Referenzwert nähert).

5. Gemäß Artikel 126 Absatz 3 AEUV hat die Kommission einen Bericht zu erstellen, falls ein Mitgliedstaat keines oder nur eines dieser Kriterien erfüllt. In diesem Bericht wird auch „berücksichtigt, ob das öffentliche Defizit die öffentlichen Ausgaben für Investitionen übertrifft; berücksichtigt werden ferner alle sonstigen einschlägigen Faktoren, einschließlich der mittelfristigen Wirtschafts- und Haushaltslage des Mitgliedstaats“.

6. Auf der Grundlage der Datenmeldung Zyperns vom März 2010 Gemäß der Verordnung (EG) Nr. 479/2009 des Rates müssen die Mitgliedstaaten der Kommission zweimal jährlich die Höhe des tatsächlichen und des geplanten öffentlichen Defizits und Schuldenstands mitteilen. Die jüngste Datenmeldung Zyperns ist abrufbar unter: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . und unter Berücksichtigung der Frühjahrsprognose 2010 der Kommissionsdienststellen hat die Kommission am 12. Mai 2010 einen Bericht nach Artikel 126 Absatz 3 zu Zypern Alle Dokumente zum Defizitverfahren gegen Zypern können auf folgender Website abgerufen werden: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . angenommen.[2][3]

Gemäß der Verordnung (EG) Nr. 479/2009 des Rates müssen die Mitgliedstaaten der Kommission zweimal jährlich die Höhe des tatsächlichen und des geplanten öffentlichen Defizits und Schuldenstands mitteilen. Die jüngste Datenmeldung Zyperns ist abrufbar unter: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Alle Dokumente zum Defizitverfahren gegen Zypern können auf folgender Website abgerufen werden: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

7. Anschließend gab der Wirtschafts- und Finanzausschuss am [27. Mai 2010] gemäß Artikel 126 Absatz 4 AEUV eine Stellungnahme zu dem Bericht der Kommission ab.

8. Nach Artikel 126 Absatz 5 AEUV hat die Kommission dem Rat eine Stellungnahme vorzulegen, wenn sie der Auffassung ist, dass in einem Mitgliedstaat ein übermäßiges Defizit besteht oder sich ergeben könnte. Bei der Beurteilung, ob ein übermäßiges Defizit besteht oder sich ergeben könnte, ist nach Ansicht der Kommission Folgendes zu berücksichtigen: i) die Ergebnisse ihres eigenen Berichts nach Artikel 126 Absatz 3 und ii) die Stellungnahme des Wirtschafts- und Finanzausschusses zu dem Bericht. Auf der Grundlage dieser Elemente hat die Kommission eine Reihe von Erwägungen zu Zypern angestellt.

ERWÄGUNGEN ZU Zypern

9. Unmittelbar nach dem EU-Beitritt Zyperns im Mai 2004 leitete die Kommission mit der Annahme eines Berichts nach Artikel 104 Absatz 3 des Vertrags zur Gründung der Europäischen Gemeinschaft (EGV) ein Defizitverfahren Dokumente zum Defizitverfahren gegen Zypern sind abrufbar unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm gegen das Land ein, da das Defizit im Jahr 2003 bei 6,3 % des BIP und somit über dem Referenzwert von 3 % des BIP lag. Im Juli 2004 stellte der Rat auf Empfehlung der Kommission gemäß Artikel 104 Absatz 6 EGV fest, dass in Zypern ein übermäßiges Defizit bestand, und richtete gemäß Artikel 104 Absatz 7 EGV eine Empfehlung an Zypern mit dem Ziel, das übermäßige öffentliche Defizit so rasch wie möglich, spätestens jedoch bis 2005, zu beenden. Nachdem eine Prüfung der Gesamtlage ergeben hatte, dass das übermäßige Defizit in Zypern 2005 auf 2,4 % gesenkt worden war, entschied der Rat im Juli 2006, seine Entscheidung über das Bestehen eines übermäßigen Defizits nach Artikel 104 Absatz 12 EGV aufzuheben.[4]

Dokumente zum Defizitverfahren gegen Zypern sind abrufbar unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

10. Nach dem Ende des Defizitverfahrens blieb der gesamtstaatliche Haushaltssaldo deutlich unter der Defizit-Schwelle von 3 % des BIP. So verringerte sich das Defizit im Jahr 2006 weiter auf 1,2 % des BIP, und der Haushaltssaldo wies in den Jahren 2007 und 2008 einen Überschuss von 3,4 % bzw. 0,9 % des BIP auf. Parallel dazu verbesserte sich der strukturelle Haushaltssaldo von einem Defizit in Höhe von 1¼ % des BIP im Jahr 2006 auf einen Überschuss von 2½ % im Jahr 2007 und übertraf somit das mittelfristige Haushaltsziel Zyperns, das als strukturell ausgeglichener Haushalt vorgegeben war. Danach rutschte der strukturelle Überschuss jedoch wieder in die Negativzone. Im Zeitraum 2006-2008 sank die gesamtstaatliche Bruttoschuldenquote um rund 16¼ Prozentpunkte des BIP, so dass sie im Jahr 2008 bei 48,4 % und damit deutlich unter dem im AEUV-Vertrag festgelegten Referenzwert von 60 % lag. Vorangetrieben wurde der Schuldenabbau durch Primärüberschüsse, ein hohes nominales Wachstum und umfangreiche Bestandsanpassungen (SFA) im Zusammenhang mit der geplanten Verringerung der Einlagen bei der Zentralbank (Tilgungsfonds) und weiterer akkumulierter finanzieller Vermögenswerte, die zur Tilgung fällig werdender Verbindlichkeiten eingesetzt wurden.

11. Laut Datenmeldung der zyprischen Behörden vom April 2010 lag das gesamtstaatliche Defizit Zyperns im Jahr 2009 bei 6,1 % des BIP und damit über dem Referenzwert von 3 % des BIP. In ihrem Bericht nach Artikel 126 Absatz 3 gelangte die Kommission zu der Auffassung, dass das Defizit zwar nicht in der Nähe des Referenzwerts von 3 % des BIP lag, der Referenzwert im Sinne des AEUV und des Stabilitäts- und Wachstumspakts aber als ausnahmsweise überschritten angesehen werden konnte. So resultiert die Überschreitung insbesondere aus einem schweren Wirtschaftsabschwung im Sinne des AEUV und des Stabilitäts- und Wachstumspakts. Nach der Frühjahrsprognose 2010 der Kommissionsdienststellen ist damit zu rechnen, dass das reale BIP weiter abnehmen wird, wenngleich der Rückgang 2010 mit knapp ½ % geringer ausfallen dürfte, während er sich 2009 noch auf 1¾ % belief. Allerdings kann die geplante Überschreitung des Referenzwerts nicht als vorübergehend angesehen werden. Nach der Frühjahrsprognose 2010 der Kommissionsdienststellen dürfte das Haushaltsdefizit (bei unveränderter Politik) 2011 etwa 7¾ % des BIP erreichen. Das Defizitkriterium des AEUV ist somit nicht erfüllt.

12. Laut Datenmeldung der zyprischen Behörden vom April 2010 blieb der gesamtstaatliche Bruttoschuldenstand im Jahr 2009 mit 56,2 % des BIP unter dem Referenzwert von 60 % des BIP. Nach den Angaben Zyperns soll sich der Schuldenstand 2010 auf 62 % des BIP belaufen und somit über dem Referenzwert des AEUV von 60 % des BIP liegen. Die Kommissionsdienststellen gehen in ihrer Frühjahrsprognose 2010 davon aus, dass der Schuldenstand in der Folge eines sich verschlechternden Primärsaldos 2010 auf 62,3 % des BIP und 2011 auf 67,6 % ansteigen wird. Angesichts dieser Tendenzen ist nicht davon auszugehen, dass die Schuldenquote im Sinne des AEUV sowie des Stabilitäts- und Wachstumspakts hinreichend rückläufig ist und sich rasch genug dem Referenzwert nähert. Das Schuldenstandskriterium des AEUV ist somit nicht erfüllt.

13. Entsprechend den Vorschriften des AEUV sowie des Stabilitäts- und Wachstumspakts hat die Kommission in ihrem Bericht auch sonstige „einschlägige Faktoren“ geprüft. Diese können gemäß dem Stabilitäts- und Wachstumspakt in den Verfahrensschritten, die zum Beschluss über das Bestehen eines übermäßigen Defizits führen, nur dann berücksichtigt werden, wenn die doppelte Voraussetzung erfüllt ist, dass das gesamtstaatliche Defizit in der Nähe des Referenzwerts bleibt und der Referenzwert nur vorübergehend überschritten wird. Dies trifft im Falle Zyperns nicht zu. Für sich betrachtet ergeben die einschlägigen Faktoren im vorliegenden Fall ein gemischtes Bild.

14. Die Stellungnahme des Wirtschafts- und Finanzausschusses nach Artikel 126 Absatz 4 AEUV stimmt mit der Einschätzung des Kommissionsberichts nach Artikel 126 Absatz 3 überein.

SCHLUSSFOLGERUNG

15. Die Überwachung der Haushaltslage in Zypern und insbesondere die Prüfung der Erfüllung der Kriterien nach Artikel 126 Absatz 2 haben die Kommission veranlasst, einen Bericht nach Artikel 126 Absatz 3 AEUV zu erstellen. Die Kommission vertritt unter Berücksichtigung ihres Berichts und der Stellungnahme des Wirtschafts- und Finanzausschusses die Auffassung, dass in Zypern ein übermäßiges Defizit besteht.

[1] ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 6. Im Bericht wird auch den „Spezifikationen für die Umsetzung des Stabilitäts- und Wachstumspakts sowie Leitlinien zu Inhalt und Form der Stabilitäts- und Konvergenzprogramme“ Rechnung getragen, die am 10. November 2009 vom Rat „Wirtschaft und Finanzen“ gebilligt wurden und unter folgender Webadresse einzusehen sind: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Gemäß der Verordnung (EG) Nr. 479/2009 des Rates müssen die Mitgliedstaaten der Kommission zweimal jährlich die Höhe des tatsächlichen und des geplanten öffentlichen Defizits und Schuldenstands mitteilen. Die jüngste Datenmeldung Zyperns ist abrufbar unter: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Alle Dokumente zum Defizitverfahren gegen Zypern können auf folgender Website abgerufen werden: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Dokumente zum Defizitverfahren gegen Zypern sind abrufbar unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

MT

(...PICT...)|IL-KUMMISSJONI EWROPEA|

Brussel 15.6.2010

SEG(2010) 739 finali

OPINJONI TAL-KUMMISSJONI

dwar l-eżistenza ta’ żbilanċ eċċessiv f’Ċipru

OPINJONI TAL-KUMMISSJONI

dwar l-eżistenza ta’ żbilanċ eċċessiv f’Ċipru

L-APPLIKAZZJONI TAL-PATT TA' STABBILTÀ U TKABBIR FIL-QAGĦDA TA’ KRIŻI ATTWALI

1. Ħafna pajjiżi tal-UE bħalissa qegħdin jiffaċċjaw żbilanċi tal-amministrazzjoni pubblika li jeċċedu l-valur referenzjali ta' 3%tal-PDG stabbilit mit-Trattat. Id-deterjorament ta’ spiss qawwi fid-defiċit kif ukoll il-pożizzjonijiet tad-dejn għandhom jitqiesu fil-kuntest tal-kriżi finanzjarja u t-tnaqqis fir-ritmu ekonomiku globali bla preċedent fl-2008/09. Hemm bosta fatturi involuti. L-ewwel nett, it-tnaqqis fir-ritmu ekonomiku jġib miegħu dħul dejjem inqas mit-taxxa u nfiq dejjem jiżdied f’benefiċċji soċjali (eż. il-benefiċċji kontra l-qgħad). It-tieni nett, filwaqt li wieħed jirrikonoxxi li l-politiki baġitarji jaqdu rwol importanti fis-sitwazzjoni ekonomika straordinarja attwali, il-Kummissjoni sejħet għal stimulu fiskali fil-Pjan Ewropew ta’ Rkupru Ekonomiku (PERE) tagħha ta’ Novembru 2008, li ġiet ikkonfermata mill-Kunsill Ewropew f’Diċembru. Il-Pjan spjega li l-istimulu għandu jkun f'waqtu, immirat u temporanju u differenzjat fl-Istati Membri kollha biex jirrifletti l-pożizzjonijiet differenti tagħhom f'termini ta' sostenibbiltà u kompetittività tal-finanzi pubbliċi u għandu jinġieb lura ladarba jitjiebu l-kundizzjonijiet ekonomiċi. Fl-aħħar nett, diversi pajjiżi ħadu miżuri biex jistabbilizzaw is-settur finanzjarju, u xi wħud minnhom kellhom impatt fuq il-pożizzjoni tad-dejn jew jikkostitwixxu riskju ta’ żieda fid-defiċits u fid-dejn fil-ġejjieni, għalkemm xi wħud mill-ispejjeż ta’ sostenn tal-gvern jistgħu jiġu rkuprati fil-ġejjieni.

2. Il-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir jirrikjedi li l-Kummissjoni tagħti bidu għall-proċedura ta' żbilanċ eċċessiv (PŻE) kull meta d-defiċit ta’ Stat Membru jaqbeż il-valur referenzjali ta’ 3 % tal-PGD. L-emendi għall-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir tal-2005 kellhom l-għan li jiżguraw li l-isfond ekonomiku u baġitarju, b’mod partikolari, jitqies bis-sħiħ fl-istadji kollha tal-PŻE. B’dan il-mod, il-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir jipprovdi l-qafas li jsostni l-politiki tal-gvern għal ritorn ta’ malajr lejn pożizzjonijiet baġitarji b’saħħithom billi titqies is-sitwazzjoni ekonomika, u għalhekk tiġi żgurata s-sostenibbiltà tal-finanzi pubbliċi fit-tul.

L-ISFOND LEGALI

3. L-Artikolu 126 tat-Trattat dwar il-Funzjonament tal-Unjoni Ewropea (TFUE) jistipula proċedura ta’ żbilanċ eċċessiv (PŻE). Din il-proċedura hija speċifikata aktar fir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 1467/97 “dwar li titħaffef u li tiġi ċċarata l-implimentazzjoni tal-proċedura ta' defiċit eċċessiv” ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6. Ir-rapport iqis ukoll “L-ispeċifikazzjonijiet dwar l-implimentazzjoni tal-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir u l-linji gwida dwar il-format u l-kontenut ta' programmi ta' stabbiltà u konverġenza”, approvati mill-Kunsill ECOFIN tal-10 ta’ Novembru 2009, disponibbli fuq http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , li hija parti mill-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir.[1]

ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6. Ir-rapport iqis ukoll “L-ispeċifikazzjonijiet dwar l-implimentazzjoni tal-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir u l-linji gwida dwar il-format u l-kontenut ta' programmi ta' stabbiltà u konverġenza”, approvati mill-Kunsill ECOFIN tal-10 ta’ Novembru 2009, disponibbli fuq http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

4. Skont l-Artikolu 126(2) tat-Trattat, il-Kummissjoni għandha timmonitorja l-konformità mad-dixxiplina baġitarja fuq il-bażi ta' żewġ kriterji, li huma: (a) jekk il-proporzjon tad-defiċit ippjanat jew attwali tal-gvern mal-prodott gross domestiku (PGD) jaqbiżx il-valur referenzjali ta' 3 % (sakemm il-proporzjon ma jkunx naqas sostanzjalment u kontinwament u jkun laħaq livell li jqarreb il-valur ta' referenza; jew, inkella, l-eċċess fuq il-valur ta’ referenza jkun wieħed eċċezzjonali u temporanju biss u li l-proporzjon jibqa’ qrib il-valur ta’ referenza); u (b) dwar jekk il-proporzjon tad-dejn tal-gvern fir-rigward tal-PDG jaqbiżx il-valur referenzjali ta’ 60% (sakemm il-proporzjon ma jkunx qed jonqos b’mod suffiċjenti u jersaq lejn il-valur ta’ referenza b’pass sodisfaċenti).

5. L-Artikolu 126(3) jistipula li, jekk Stat Membru ma jissodisfax ir-rekwiżiti ta' wieħed minn dawn il-kriterji jew it-tnejn li huma, il-Kummissjoni għandha tħejji rapport. Dan ir-rapport għandu wkoll “iqis jekk l-iżbilanċ tal-gvern jaqbiżx l-infiq tal-gvern għal investiment u jqis il-fatturi l-oħra kollha rilevanti, inkluża l-qagħda ekonomika u baġitarja tal-Istat Membru għal perjodu ta’ żmien medju”.

6. Fuq il-bażi tad-dejta nnotifikata mill-awtoritajiet Ċiprijotti f'Marzu 2010 Skont ir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 479/2009, l-Istati Membri għandhom jirrappurtaw lill-Kummissjoni, darbtejn fis-sena, il-livelli ppjanati u attwali tad-dejn u tal-iżbilanċ tal-gvern tagħhom. In-notifika l-iżjed reċenti ta’ Ċipru tinsab fuq: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . u wara li qieset it-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni tar-rebbiegħa 2010, il-Kummissjoni adottat rapport skont l-Artikolu 126(3) għal Ċipru fit-12 ta' Mejju 2010 Id-dokumenti kollha relatati mal-PŻE għal Ċipru jistgħu jinsabu fil-websajt li ġejja: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Skont ir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 479/2009, l-Istati Membri għandhom jirrappurtaw lill-Kummissjoni, darbtejn fis-sena, il-livelli ppjanati u attwali tad-dejn u tal-iżbilanċ tal-gvern tagħhom. In-notifika l-iżjed reċenti ta’ Ċipru tinsab fuq:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Id-dokumenti kollha relatati mal-PŻE għal Ċipru jistgħu jinsabu fil-websajt li ġejja:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

7. Sussegwentement, u skont l-Artikolu 126(4) tat-Trattat, il-Kumitat Ekonomiku u Finanzjarju fassal opinjoni dwar ir-rapport tal-Kummissjoni fis-[27 ta’ Mejju 2010].

8. L-Artikolu 126(5) tat-Trattat jitlob li l-Kummissjoni tindirizza opinjoni lill-Kunsill jekk il-Kummissjoni tqis li jeżisti jew li jista' jinqala' żbilanċ eċċessiv fi Stat Membru. Sabiex tintlaħaq konklużjoni dwar jekk jeżistix jew jistax jinqala’ żbilanċ eċċessiv, il-Kummissjoni tikkunsidra li għandhom jitqiesu: (i) il-konklużjonijiet tar-rapport tagħha skont l-Artikolu 126(3), u (ii) l-opinjoni tal-Kumitat Ekonomiku u Finanzjarju dwar dan ir-rapport. Fuq il-bażi ta' dawn l-elementi, il-Kummissjoni stabbilixxiet għadd ta' kunsiderazzjonijiet għal Ċipru.

KUNSIDERAZZJONIJIET DWAR ĊIPRU

9. Minnufih wara l-adeżjoni tiegħu fl-UE f’Mejju 2004, inbdiet PŻE għal Ċipru mill-Kummissjoni Id-dokumenti relatati mal-proċedura ta’ iżbilanċ eċċessiv għal Ċipru huma disponibbli fuq: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm bl-adozzjoni ta’ rapport skont l-Artikolu 104(3) tat-Trattat li jistabbilixxi l-Komunità Ewropea (TKE) fid-dawl ta’ żbilanċ ta’ 6,3 % tal-PGD fl-2003, jiġifieri aktar mill-valur referenzjali ta’ 3% tal-PGD. F'Lulju 2004, fuq rakkomandazzjoni tal-Kummissjoni, il-Kunsill iddeċieda, b’mod konformi mal-Artikolu 104(6) tat-TKE, li kien hemm żbilanċ eċċessiv f’Ċipru u indirizza rakkomandazzjoni b’mod konformi mal-Artikolu 104(7) tat-TKE lil Ċipru bl-għan li l-qagħda ta’ żbilanċ eċċessiv tinġieb fi tmiemha malajr kemm jista' jkun u mhux aktar tard mill-2005. F'Lulju 2006, wara evalwazzjoni globali li wriet li d-defiċit kien tnaqqas għal 2,4% tal-PGD fl-2005, il-Kunsill iddeċieda li jirrevoka d-deċiżjoni tiegħu dwar l-eżistenza ta' żbilanċ eċċessiv skont l-Artikolu 104(12) tat-TKE.[4]

Id-dokumenti relatati mal-proċedura ta’ iżbilanċ eċċessiv għal Ċipru huma disponibbli fuq: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

10. Wara t-tmiem tal-proċedura ta’ żbilanċ eċċessiv, il-bilanċ tal-gvern Ċiprijott baqa’ ħafna aktar baxx mil-limitu tad-defiċit ta’ 3 % tal-PGD. B’mod partikolari, fl-2006 id-defiċit naqas aktar għal 1,2 % tal-PGD, filwaqt li fl-2007 u fl-2008 il-bilanċ baġitarju nbidel f'eċċess ta' 3,4 % u 0,9 % tal-PGD rispettivament. B’mod parallel, il-bilanċ strutturali nbidel minn defiċit ta’ 1¼ % tal-PGD fl-2006 għal eċċess ta’ 2½ % fl-2007, aktar mill-objettiv baġitarju fuq żmien medju (medium-term budgetary objective - MTO) ta’ Ċipru, li huwa baġit ibbilanċjat f’termini strutturali. Wara dan, l-eċċess strutturali tas-snin preċedenti nbidel mill-ġdid f’valuri negattivi. Matul il-perijodu 2006-2008, il-proporzjon ġenerali gross tad-dejn tal-amministrazzjoni pubblika naqas b’madwar 16¼ pp. tal-PGD għal 48,4% fl-2008, ħafna inqas mill-valur ta’ referenza tat-Trattat ta’ 60% tal-PGD. It-tnaqqis fid-dejn kien immexxi minn eċċessi primarji, tkabbir nominali kbir u aġġustamenti sostanzjali fil-fluss tal-istokk (sizeable stock-flow adjustments - SFA) flimkien mat-tnaqqis ippjanat ta’ depożiti fil-bank ċentrali (fondi li qegħdin jonqsu) u assi finanzjarji akkumulati oħra li jintużaw biex jitħallas lura d-dejn li qiegħed jimmatura.

11. Skont id-dejta nnotifikata mill-awtoritajiet Ċiprijotti f’April 2010, l-iżbilanċ tall-amministrazzjoni pubblika f’Ċipru laħaq 6,1 % tal-PGD fl-2009, u b’hekk qabeż il-valur referenzjali ta’ 3 % tal-PGD. Ir-rapport tal-Kummissjoni, skont l-Artikolu 126(3), qies li d-defiċit ma kienx qrib il-valur referenzjali ta' 3 % tal-PGD u li l-eċċess fuq il-valur ta' referenza jista’ jiġi kkwalifikat bħala eċċezzjonali skont it-tifsira tat-Trattat u tal-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir. B’mod partikolari, dan jirriżulta minn tnaqqis qawwi fir-ritmu ekonomiku skont it-tifsira tat-Trattat u tal-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir. Skont it-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni tar-rebbiegħa 2010, il-PGD reali f’Ċipru għandu jonqos aktar, għalkemm b'ammont inqas minn qabel, bi kważi ½ % fl-2010 meta mqabbel ma’ 1¾ % fl-2009. Madankollu, l-eċċess ippjanat fuq il-valur ta’ referenza ma jistax jitqies bħala temporanju. Skont it-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni tar-rebbiegħa 2010, l-iżbilanċ baġitarju huwa mistenni jilħaq madwar 7¾ % tal-PGD fl-2011 fuq bażi tal-ebda bidla politika. Il-kriterju tad-defiċit fit-Trattat mhuwiex sodisfat.

12. Skont id-dejta nnotifikata mill-awtoritajiet Ċiprijotti f’April 2010, id-dejn gross tal-amministrazzjoni pubblika għadu taħt il-valur ta’ referenza ta' 60 % tal-PGD u kien 56,2 % tal-PGD fl-2009. Għall-2010, Ċipru nnotifika dejn ippjanat ta’ 62 % tal-PGD, u b’hekk jaqbeż il-valur referenzjali tat-Trattat ta' 60 % tal-PGD. It-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni tar-rebbiegħa 2010 jipprevedi li d-dejn jilħaq 62,3 % tal-PGD fl-2010 u jogħla aktar għal 67,6 % fl-2011 b’piż fuq bilanċ primarju deterjorat. Fid-dawl ta’ dawn it-tendenzi, il-proporzjon tad-dejn ma jistax jitqies li qiegħed jonqos biżżejjed u li qiegħed joqrob lejn il-valur ta' referenza b'pass sodisfaċenti skont it-tifsira tat-Trattat u l-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir. Il-kriterju tad-dejn fit-Trattat mhuwiex sodisfat.

13. B’mod konformi mad-dispożizzjonijiet fit-Trattat u fil-Patt ta' Stabbilità u Tkabbir, fir-rapport tagħha l-Kummissjoni analizzat ukoll il-"fatturi rilevanti". Skont il-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir, dawn jistgħu jitqiesu biss fl-istadji li jwasslu għad-deċizjoni dwar l-eżistenza ta' żbilanċ eċċessiv jekk id-defiċit jissodisfa l-kundizzjoni doppja ta' qrubija u ta' temporanjetà. Fil-każ ta’ Ċipru, il-kundizzjoni doppja mhijiex sodisfata. Meta jitqiesu fuq il-mertu proprju tagħhom, il-fatturi rilevanti fil-każ attwali, kollox ma' kollox, jagħtu stampa mħallta.

14. L-opinjoni tal-Kumitat Ekonomiku u Finanzjarju skont l-Artikolu 126(4) tat-Trattat hija konsistenti mal-evalwazzjoni fir-rapport tal-Kummissjoni skont l-Artikolu 126(3).

KONKLUŻJONI

15. Il-monitoraġġ tas-sitwazzjoni baġitarja f’Ċipru u, b'mod partikolari, l-eżaminazzjoni tal-konformità mal-kriterji stipulati fl-Artikolu 126(2) wasslu lill-Kummissjoni sabiex tħejji rapport b’mod konformi mal-Artikolu 126(3) tat-Trattat. Il-Kummissjoni, filwaqt li qieset ir-rapport tagħha u l-opinjoni tal-Kumitat Ekonomiku u Finanzjarju, hija tal-fehma li jeżisti żbilanċ eċċessiv f'Ċipru.

[1] ĠU L 209, 2.8.1997, p. 6. Ir-rapport iqis ukoll “L-ispeċifikazzjonijiet dwar l-implimentazzjoni tal-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir u l-linji gwida dwar il-format u l-kontenut ta' programmi ta' stabbiltà u konverġenza”, approvati mill-Kunsill ECOFIN tal-10 ta’ Novembru 2009, disponibbli fuq http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Skont ir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 479/2009, l-Istati Membri għandhom jirrappurtaw lill-Kummissjoni, darbtejn fis-sena, il-livelli ppjanati u attwali tad-dejn u tal-iżbilanċ tal-gvern tagħhom. In-notifika l-iżjed reċenti ta’ Ċipru tinsab fuq: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Id-dokumenti kollha relatati mal-PŻE għal Ċipru jistgħu jinsabu fil-websajt li ġejja: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Id-dokumenti relatati mal-proċedura ta’ iżbilanċ eċċessiv għal Ċipru huma disponibbli fuq: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

LV

(...PICT...)|EIROPAS KOMISIJA|

Briselē, 15.6.2010

SEC(2010) 739 galīgā redakcija

KOMISIJAS ATZINUMS

par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu Kiprā

KOMISIJAS ATZINUMS

par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu Kiprā

STABILITĀTES UN IZAUGSMES PAKTA PIEMĒROŠANA PAŠREIZĒJĀ KRĪZES SITUĀCIJĀ

1. Daudzu ES valstu kopbudžeta deficīts patlaban pārsniedz Līgumā noteikto atsauces vērtību 3 % no IKP. Uz bieži vien ievērojamo deficīta pieaugumu, kā arī uz parāda attīstību jāraugās nepieredzētās vispasaules 2008./2009. gada finanšu krīzes un ekonomikas lejupslīdes kontekstā. Jāņem vērā vairāki faktori. Pirmkārt, ekonomikas lejupslīdes rezultātā samazinās nodokļu ieņēmumi un pieaug sociālo pabalstu (piemēram, bezdarbnieka pabalstu) izdevumi. Otrkārt, ņemot vērā to, ka budžeta politikai ir svarīga nozīme ārkārtas situācijā, kas pašreiz valda ekonomikā, Komisija 2008. gada novembra Eiropas ekonomikas atveseļošanas plānā (EEAP), ko decembrī apstiprināja Eiropadome, aicināja veikt fiskālās stimulēšanas pasākumus. Plānā paskaidrots, ka stimulēšanas pasākumiem jābūt savlaicīgiem, mērķtiecīgiem, ar ierobežotu darbības laiku un katrā dalībvalstī dažādiem, lai ņemtu vērā šo valstu atšķirīgos stāvokļus attiecībā uz valsts finanšu ilgtspējību un konkurētspēju, un tie jāpārtrauc, kad ekonomikas apstākļi uzlabojas. Visbeidzot, lai stabilizētu finanšu sektoru, vairākas dalībvalstis ir veikušas pasākumus, no kuriem daži ir ietekmējuši parādu vai rada risku, ka deficīts un parāds varētu nākotnē pieaugt, lai gan dažas valstis atbalsta pasākumu izmaksas nākotnē varētu atgūt.

2. Stabilitātes un izaugsmes paktā noteikts, ka Komisijai jāuzsāk pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūra vienmēr, kad kādas dalībvalsts budžeta deficīts pārsniedz atsauces vērtību 3 % no IKP. Stabilitātes un izaugsmes paktā 2005. gadā izdarīto grozījumu mērķis bija jo īpaši nodrošināt to, ka situācija ekonomikā un budžeta stāvoklis ir pilnībā ņemts vērā visos pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras posmos. Tādējādi Stabilitātes un izaugsmes pakts kalpo par atbalstu valdības politikai, lai ātrāk atkal sasniegtu stabilu budžeta stāvokli, ņemot vērā situāciju ekonomikā, un tādējādi ilgtermiņā nodrošinātu valsts finanšu ilgtspējību.

JURIDISKAIS PAMATOJUMS

3. Līguma par Eiropas Savienības darbību 126. pants paredz pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru. Šī procedūra ir sīkāk aprakstīta Padomes Regulā (EK) Nr. 1467/97 par to, kā paātrināt un precizēt pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras īstenošanu OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. Ziņojumā ņemtas vērā arī “Specifikācijas, kā īstenot Stabilitātes un izaugsmes paktu, un pamatnostādnes par stabilitātes un konverģences programmu formu un saturu”, ko Ekonomikas un finanšu padome pieņēma 2009. gada 10. novembrī (pieejamas: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm ). , kas ietilpst Stabilitātes un izaugsmes paktā.[1]

OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. Ziņojumā ņemtas vērā arī “Specifikācijas, kā īstenot Stabilitātes un izaugsmes paktu, un pamatnostādnes par stabilitātes un konverģences programmu formu un saturu”, ko Ekonomikas un finanšu padome pieņēma 2009. gada 10. novembrī (pieejamas: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm ).

4. Saskaņā ar Līguma 126. panta 2. punktu Komisijai jāuzrauga budžeta disciplīnas ievērošana, pamatojoties uz šādiem diviem kritērijiem: a) vai plānotā vai faktiskā valsts budžeta deficīta attiecība pret iekšzemes kopproduktu (IKP) pārsniedz atsauces vērtību 3 % (izņemot gadījumus, kad šī attiecība ir būtiski un pastāvīgi samazinājusies un sasniegusi atsauces vērtībai tuvu līmeni, vai arī ja atsauces vērtība ir pārsniegta tikai izņēmuma kārtā un uz laiku, un šī attiecība joprojām ir tuva atsauces vērtībai); un b) vai valsts parāda attiecība pret IKP pārsniedz atsauces vērtību 60 % (ja vien šī attiecība pietiekami strauji nesamazinās un netuvinās atsauces vērtībai).

5. Līguma 126. panta 3. punktā paredzēts, ka tad, ja kāda dalībvalsts neatbilst viena vai abu šo kritēriju prasībām, Komisija sagatavo ziņojumu. Šajā ziņojumā “ņem vērā arī to, vai valsts budžeta deficīts pārsniedz valdības investīciju izdevumus, kā arī ņem vērā visus citus būtiskus faktorus, tostarp dalībvalsts ekonomikas un budžeta stāvokli vidēji ilgā laikā”.

6. Pamatojoties uz datiem, ko Kipras iestādes paziņoja 2010. gada martā Atbilstoši Padomes Regulai (EK) Nr. 479/2009 dalībvalstīm divreiz gadā jāziņo Komisijai par plānoto un faktisko valsts budžeta deficīta un parāda līmeni. Jaunākie Kipras paziņotie dati ir pieejami: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , un ņemot vērā Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozi, Komisija 2010. gada 12. maijā saskaņā ar 126. panta 3. punktu pieņēma ziņojumu par Kipru Visi ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti, kas attiecas uz Kipru, atrodami šādā tīmekļa vietnē: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Atbilstoši Padomes Regulai (EK) Nr. 479/2009 dalībvalstīm divreiz gadā jāziņo Komisijai par plānoto un faktisko valsts budžeta deficīta un parāda līmeni. Jaunākie Kipras paziņotie dati ir pieejami:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Visi ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti, kas attiecas uz Kipru, atrodami šādā tīmekļa vietnē:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

7. Pēc tam saskaņā ar Līguma 126. panta 4. punktu Ekonomikas un finanšu komiteja [2010. gada 27. maijā] sagatavoja atzinumu par Komisijas ziņojumu.

8. Līguma 126. panta 5. punktā noteikts, ka Komisija adresē Padomei atzinumu, ja Komisija uzskata, ka dalībvalstī pastāv vai var rasties pārmērīgs budžeta deficīts. Lai secinātu, vai pastāv vai var rasties pārmērīgs budžeta deficīts, Komisija uzskata, ka ir jāņem vērā: i) secinājumi tās ziņojumā, kas sagatavots saskaņā ar 126. panta 3. punktu, un ii) Ekonomikas un finanšu komitejas atzinums par šo ziņojumu. Pamatojoties uz minētajiem faktoriem, Komisija ir sagatavojusi vairākus apsvērumus attiecībā uz Kipru.

APSVĒRUMI ATTIECĪBĀ UZ KIPRU

9. Tūlīt pēc Kipras pievienošanās ES 2004. gada maijā Komisija Ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti, kas attiecas uz Kipru, pieejami: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm , pieņemot ziņojumu saskaņā ar Eiropas Kopienas dibināšanas līguma (EK līgums) 104. panta 3.punktu, attiecībā uz to uzsāka pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru, ievērojot, ka Kipras 2003. gada budžeta deficīts veidoja 6,3 % no IKP, t.i., pārsniedza atsauces vērtību 3 % no IKP. Pamatojoties uz Komisijas ieteikumu, Padome 2004. gada jūlijā saskaņā ar EK līguma 104. panta 6. punktu nolēma, ka Kiprā pastāv pārmērīgs budžeta deficīts, un saskaņā ar EK līguma 104. panta 7. punktu adresēja Kiprai ieteikumu, lai pārmērīgā budžeta deficīta situācija tiktu novērsta pēc iespējas drīzāk un ne vēlāk kā līdz 2005. gadam. Pēc vispārēja novērtējuma, kas liecināja par to, ka budžeta deficīts 2005. gadā bija samazināts līdz 2,4 % no IKP, Padome 2006. gada jūlijā nolēma atcelt savu lēmumu par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu saskaņā ar EK līguma 104. panta 12. punktu.[4]

Ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti, kas attiecas uz Kipru, pieejami: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

10. Pēc pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūras pabeigšanas Kipras valsts bilance bija ievērojami zemāka par noteikto deficīta robežvērtību — 3 % no IKP. Turklāt 2006. gadā budžeta deficīts saruka līdz 1,2 % no IKP, un 2007. un 2008. gadā budžetam izveidojās pārpalikums attiecīgi 3,4 % un 0,9 % apmērā no IKP. Līdztekus strukturālajā bilancē pēc deficīta 1¼ % apmērā no IKP 2006. gadā izveidojās pārpalikums 2½ % apmērā no IKP 2007. gadā, tādējādi pārsniedzot Kipras vidējā termiņa budžeta mērķi (VTM), kas ir līdzsvarots budžets strukturālā izteiksmē. Pēc tam minēto gadu strukturālā pārpalikuma vietā atgriezās budžeta deficīts. No 2006. līdz 2008. gadam valsts kopējā parāda attiecība samazinājās par aptuveni 16¼ procentu punktiem, veidojot 48,4 % no IKP 2008. gadā, kas ir ievērojami mazāk par Līgumā noteikto atsauces vērtību — 60 % no IKP. Parāda samazināšanos noteica primārais pārpalikums, lielais nominālā IKP pieaugums un ievērojamās krājumu plūsmas korekcijas ( SFA ), kas saistītas ar plānoto valsts centrālās bankas depozītu (dzēšanas fondi) un citu parādu atmaksāšanai paredzēto finanšu aktīvu uzkrājumu samazināšanu.

11. Saskaņā ar datiem, ko Kipras iestādes paziņoja 2010. gada aprīlī, tās 2009. gada kopbudžeta deficīts sasniedza 6,1 % no IKP, tādējādi pārsniedzot atsauces vērtību — 3 % no IKP. Saskaņā ar Līguma 126. panta 3. punktu sagatavotajā Komisijas ziņojumā pausts uzskats, ka deficīts nav bijis tuvu atsauces vērtībai 3 % no IKP un, ka plānoto atsauces vērtības pārsniegumu var uzskatīt par pārsniegumu izņēmuma kārtā Līgumā un Stabilitātes un izaugsmes paktā paredzētajā nozīmē. Tas jo īpaši ir nopietnas ekonomikas lejupslīdes rezultāts Līguma un Stabilitātes un izaugsmes pakta izpratnē. Saskaņā ar Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozi sagaidāms, ka Kipras reālais IKP turpinās sarukt, kaut arī mazākā apmērā, tas ir, par gandrīz ½ % 2010. gadā salīdzinājumā ar 1¾ % 2009. gadā. Tomēr plānoto atsauces vērtības pārsniegumu nevar uzskatīt par īslaicīgu. Saskaņā ar Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozi ir sagaidāms, ka, nemainot politiku, budžeta deficīts 2011. gadā veidos aptuveni 7¾ % no IKP. Līgumā minētais deficīta kritērijs nav izpildīts.

12. Saskaņā ar datiem, ko Kipras iestādes paziņoja 2010. gada aprīlī, valsts kopējais parāds vēl aizvien ir mazāks par atsauces vērtību 60 % no IKP, tas ir, 56,2% no IKP 2009. gadā. Attiecībā uz 2010. gadu Kipra ir paziņojusi, ka plānotais parāda apmērs ir 62 % no IKP, tādējādi pārsniedzot Līgumā noteikto atsauces vērtību — 60 % no IKP. Komisijas dienestu 2010. gada pavasara prognozē lēsts, ka 2010. gadā parāds pieaugs līdz 62,3 % un 2011. gadā līdz 67,6 % no IKP, balstoties uz primārās bilances pasliktināšanos. Ņemot vērā šo tendenci, nevar uzskatīt, ka parāda attiecība pietiekami ātri samazinās un tuvinās atsauces vērtībai Līguma un Stabilitātes un izaugsmes pakta izpratnē. Līgumā minētais parāda kritērijs nav izpildīts.

13. Saskaņā ar Līguma un Stabilitātes un izaugsmes pakta noteikumiem Komisija savā ziņojumā analizēja arī “būtiskos faktorus”. Saskaņā ar Stabilitātes un izaugsmes paktu, gatavojot lēmumu par pārmērīga budžeta deficīta pastāvēšanu, tos drīkst ņemt vērā tikai tad, ja budžeta deficīts vienlaikus atbilst diviem nosacījumiem — ka tas saglabājas tuvu atsauces vērtībai un ka atsauces vērtība tiek pārsniegta tikai uz laiku. Kipras gadījumā šie abi nosacījumi nav izpildīti. Atsevišķi ņemot, būtiskie faktori konkrētajā gadījumā, šķiet, liecina par neviennozīmīgu situāciju.

14. Saskaņā ar Līguma 126. panta 4. punktu sagatavotais Ekonomikas un finanšu komitejas atzinums atbilst Komisijas novērtējumam, kas iekļauts saskaņā ar Līguma 126. panta 3. punktu sagatavotajā ziņojumā.

SECINĀJUMS

15. Kipras budžeta situācijas uzraudzības un jo īpaši Līguma 126. panta 2. punktā noteikto kritēriju izpildes novērtējuma rezultātā Komisija ir sagatavojusi ziņojumu saskaņā ar Līguma 126. panta 3. punktu. Komisija, ņēmusi vērā savu ziņojumu un Ekonomikas un finanšu komitejas atzinumu, uzskata, ka Kiprā pastāv pārmērīgs budžeta deficīts.

[1] OV L 209, 2.8.1997., 6. lpp. Ziņojumā ņemtas vērā arī “Specifikācijas, kā īstenot Stabilitātes un izaugsmes paktu, un pamatnostādnes par stabilitātes un konverģences programmu formu un saturu”, ko Ekonomikas un finanšu padome pieņēma 2009. gada 10. novembrī (pieejamas: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm ).

[2] Atbilstoši Padomes Regulai (EK) Nr. 479/2009 dalībvalstīm divreiz gadā jāziņo Komisijai par plānoto un faktisko valsts budžeta deficīta un parāda līmeni. Jaunākie Kipras paziņotie dati ir pieejami: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Visi ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti, kas attiecas uz Kipru, atrodami šādā tīmekļa vietnē: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Ar pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru saistītie dokumenti, kas attiecas uz Kipru, pieejami: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

SK

(...PICT...)|EURÓPSKA KOMISIA|

Brusel, 15.6.2010

SEK(2010) 739 v konečnom znení

STANOVISKO KOMISIE

k existencii nadmerného deficitu na Cypre

STANOVISKO KOMISIE

k existencii nadmerného deficitu na Cypre

UPLATŇOVANIE PAKTU O STABILITE A RASTE V SÚČASNEJ KRÍZOVEJ SITUÁCII

1. Mnohé krajiny EÚ v súčasnosti čelia deficitom verejných financií, ktoré sú vyššie ako referenčná hodnota 3 % HDP stanovená v zmluve. Toto často výrazné zhoršenie deficitu, ako aj stav zadlženosti je potrebné vnímať v kontexte celosvetovej finančnej krízy a poklesu hospodárskeho rastu v roku 2008/2009. Pôsobí tu niekoľko faktorov. Po prvé, hospodársky pokles prináša so sebou klesajúce príjmy z daní a rastúce výdavky na sociálne dávky (napríklad na dávky v nezamestnanosti). Po druhé, keďže Komisia uznala, že rozpočtové politiky zohrávajú v súčasnej mimoriadnej hospodárskej situácii dôležitú úlohu, vo svojom európskom pláne na oživenie hospodárstva z novembra 2008, ktorý Európska rada schválila v decembri 2008, vyzvala na prijatie fiškálneho stimulu. Podľa plánu by sa tento stimul mal prijať včas, mal by byť cielený a dočasný, mal by byť diferencovaný podľa jednotlivých členských štátov podľa ich postavenia z hľadiska udržateľnosti verejných financií a konkurencieschopnosti a mal by sa zrušiť, keď sa hospodárska situácia zlepší. Napokon, niekoľko krajín prijalo opatrenia zamerané na stabilizáciu finančného sektora, z ktorých niektoré majú vplyv na stav zadlženosti alebo predstavujú riziko vyššieho deficitu a zadlženosti v budúcnosti, hoci časť nákladov vynaložených na podporu z verejných zdrojov by sa mohla v budúcnosti vrátiť.

2. V Pakte o stabilite a raste sa od Komisie vyžaduje, aby začala postup pri nadmernom deficite vždy, keď deficit členského štátu presiahne referenčnú hodnotu 3 % HDP. Cieľom zmien a doplnení Paktu o stabilite a raste v roku 2005 bolo zaistiť, aby sa pri všetkých krokoch v rámci postupu pri nadmernom deficite plne zohľadňovala najmä hospodárska a rozpočtová situácia. Paktom o stabilite a raste sa takto vytvára rámec na podporu vládnych politík zameraných na rýchle obnovenie zdravej rozpočtovej pozície so zreteľom na hospodársku situáciu, a tým sa zaisťuje dlhodobá udržateľnosť verejných financií.

PRÁVNE VÝCHODISKÁ

3. V článku 126 Zmluvy o fungovaní Európskej únie sa ustanovuje postup pri nadmernom deficite (EDP). Tento postup sa ďalej spresňuje v nariadení Rady (ES) č. 1467/97 „o urýchľovaní a objasňovaní vykonania postupu pri nadmernom schodku“ Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. V správe sa zohľadňujú aj „Špecifikácie implementácie Paktu o stabilite a raste a usmernenia k forme a obsahu programov stability a konvergenčných programov“ schválené radou ECOFIN 10. novembra 2009, ktoré sú dostupné na webovej stránke http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , ktoré je súčasťou Paktu o stabilite a raste.[1]

Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. V správe sa zohľadňujú aj „Špecifikácie implementácie Paktu o stabilite a raste a usmernenia k forme a obsahu programov stability a konvergenčných programov“ schválené radou ECOFIN 10. novembra 2009, ktoré sú dostupné na webovej stránke http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

4. Podľa článku 126 ods. 2 zmluvy Komisia musí monitorovať dodržiavanie rozpočtovej disciplíny na základe dvoch kritérií, a to: a) či pomer plánovaného alebo skutočného deficitu verejných financií k hrubému domácemu produktu (HDP) presahuje referenčnú hodnotu 3 % (okrem prípadov, keď tento pomer podstatne klesol alebo ak sa stále znižuje a dosahuje úroveň, ktorá sa približuje referenčnej hodnote; alebo ak by prekročenie referenčnej hodnoty bolo iba výnimočné a dočasné a pomer zostával blízko referenčnej hodnoty) a b) či pomer verejného dlhu k HDP presahuje referenčnú hodnotu 60 % (s výnimkou prípadu, keď sa pomer dostatočne zmenšuje a približuje sa k referenčnej hodnote uspokojivým tempom).

5. V článku 126 ods. 3 zmluvy sa ustanovuje, že ak členský štát nespĺňa požiadavky podľa jedného alebo obidvoch týchto kritérií, Komisia musí vypracovať správu. V tejto správe Komisia „prihliadne tiež na to, či štátny deficit prekračuje štátne výdavky na investície a zohľadní všetky ostatné závažné faktory vrátane stavu hospodárskeho a rozpočtového výhľadu členského štátu na stredne dlhé obdobie.“

6. Na základe údajov, ktoré predložili cyperské orgány v marci 2010 Podľa nariadenia Rady (ES) č. 479/2009 musia členské štáty Komisii dvakrát ročne oznamovať plánovanú a skutočnú úroveň deficitu a dlhu verejných financií. Najnovšie oznámenia Cypru sa nachádzajú na webovej stránke: http://epp.eurostat.e c .europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . a po zohľadnení predpovede útvarov Komisie z jari 2010, Komisia 12. mája 2010 prijala správu podľa článku 126 ods. 3 určenú Cypru Všetky dokumenty týkajúce sa postupu pri nadmernom deficite pre Cyprus sa nachádzajú na tejto webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy _ finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Podľa nariadenia Rady (ES) č. 479/2009 musia členské štáty Komisii dvakrát ročne oznamovať plánovanú a skutočnú úroveň deficitu a dlhu verejných financií. Najnovšie oznámenia Cypru sa nachádzajú na webovej stránke:

http://epp.eurostat.e c .europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Všetky dokumenty týkajúce sa postupu pri nadmernom deficite pre Cyprus sa nachádzajú na tejto webovej stránke:

http://ec.europa.eu/economy _ finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

7. Následne a v súlade s článkom 126 ods. 4 zmluvy Hospodársky a finančný výbor [27. mája 2010] vydal stanovisko k správe Komisie.

8. V článku 126 ods. 5 zmluvy sa od Komisie vyžaduje, aby predložila Rade stanovisko, ak sa Komisia domnieva, že v členskom štáte existuje alebo by mohol vzniknúť nadmerný deficit. S cieľom dospieť k záveru, či nadmerný deficit existuje alebo by mohol vzniknúť, mali by sa podľa názoru Komisie zohľadniť tieto okolnosti: i) závery jej správy podľa článku 126 ods. 3 a ii) stanovisko Hospodárskeho a finančného výboru k tejto správe. Na základe týchto skutočností Komisia vypracovala niekoľko úvah týkajúcich sa Cypru.

ÚVAHY TÝKAJÚCE SA CYPRU

9. Ihneď po pristúpení Cypru k EÚ v máji 2004 Komisia iniciovala postup pri nadmernom deficite pre Cyprus Dokumenty týkajúce sa postupu pri nadmernom deficite pre Cyprus sú k dispozícii na tejto webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm prijatím správy podľa článku 104 ods. 3 Zmluvy o založení Európskeho spoločenstva (Zmluva o ES) so zreteľom na deficit v roku 2003 na úrovni 6,3 % HDP, t. j. nad referenčnou hodnotou 3 % HDP. V júli 2004 na základe odporúčaní Komisie Rada v súlade s článkom 104 ods. 6 Zmluvy o ES rozhodla, že na Cypre existuje nadmerný deficit a predložila Cypru odporúčanie v súlade s článkom 104 ods. 7 Zmluvy o ES s cieľom odstrániť nadmerný deficit čo možno najskôr a najneskôr do roku 2005. V júli 2006 po celkovom posúdení, z ktorého vyplynulo, že sa deficit v roku 2005 znížil na 2,4 % HDP, Rada rozhodla o zrušení svojho rozhodnutia o existencii nadmerného deficitu v súlade s článkom 104 ods. 12 Zmluvy o ES.[4]

Dokumenty týkajúce sa postupu pri nadmernom deficite pre Cyprus sú k dispozícii na tejto webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

10. Po ukončení postupu pri nadmernom deficite zostalo cyperské saldo verejných financií výrazne pod prahovou hodnotou deficitu na úrovni 3 % HDP. Predovšetkým v roku 2006 deficit ďalej klesol na 1,2 % HDP, zatiaľ čo v roku 2007 a sa rozpočtové saldo zmenilo na prebytok na úrovni 3,4 % a v roku 2008 na 0,9 % HDP. Štrukturálne saldo sa súčasne zmenilo z deficitu na úrovni 1,25 % HDP v roku 2006 na prebytok na úrovni 2,5 % v roku 2007 nad rámec strednodobého rozpočtového cieľa (MTO) Cypru, ktorým je vyrovnaný rozpočet v štrukturálnom vyjadrení. Potom sa štrukturálny prebytok z predchádzajúcich rokov vrátil späť do záporných čísel. Počas rokov 2006 – 2008 klesol pomer hrubého verejného dlhu v roku 2008 približne o 16,25 percentuálneho bodu HDP na 48,4 %, teda výrazne pod referenčnú hodnotu 60 % HDP stanovenú v zmluve. Zníženie dlhu bolo zapríčinené primárnymi prebytkami, vysokým nominálnym rastom a rozsiahlymi úpravami bilančných tokov (SFA) súvisiacimi s plánovaným znížením vkladov v centrálnej banke (amortizačné fondy) a iných akumulovaných finančných aktív použitých na splatenie dlhu.

11. Podľa údajov, ktoré cyperské orgány oznámili v apríli 2010, deficit verejných financií na Cypre v roku 2009 dosiahol 6,1 % HDP, čím prekročil referenčnú hodnotu 3 % HDP. V správe Komisie podľa článku 126 ods. 3 sa uvádza, že výška deficitu sa nepribližovala k referenčnej hodnote 3 % HDP a že prekročenie referenčnej hodnoty sa môže považovať za výnimočné v zmysle zmluvy a Paktu o stabilite a raste. Deficit vyplynul predovšetkým z prudkého hospodárskeho poklesu v zmysle zmluvy a Paktu o stabilite a raste. Podľa predpovede útvarov Komisie z jari 2010 sa v roku 2010 predpokladá ďalší pokles reálneho HDP na Cypre , aj keď v menšej miere, takmer o 0,5 % v porovnaní s 1,75 % v roku 2009. Plánované prekročenie referenčnej hodnoty sa však nemôže pokladať za dočasné. Podľa predpovede útvarov Komisie z jari 2010 sa očakáva, že za predpokladu nezmenenej politiky dosiahne rozpočtový deficit v roku 2011 približne 7,75 % HDP. Kritérium pre deficit podľa ustanovení zmluvy nie je splnené.

12. Podľa údajov, ktoré oznámili cyperské orgány v apríli 2010, hrubý verejný dlh zostáva pod referenčnou hodnotou 60 % HDP, pričom v roku 2009 bol na úrovni 56,2% HDP. Na rok 2010 Cyprus oznámil plánovaný dlh na úrovni 62 % HDP, teda prekročenie referenčnej hodnoty 60 % HDP stanovenej v zmluve. V predpovedi útvarov Komisie z jari 2010 sa predpokladá, že dlh sa v roku 2010 zvýši na 62,3 % HDP a ďalej na 67,6 % v roku 2011 v situácii zhoršeného primárneho salda. Vzhľadom na tieto trendy sa pomer dlhu nemôže považovať za dostatočne sa znižujúci a približujúci sa k referenčnej hodnote uspokojivým tempom v zmysle zmluvy a Paktu o stabilite a raste. Kritérium pre dlh podľa ustanovení zmluvy preto nie je splnené.

13. V súlade s ustanoveniami zmluvy a Paktu o stabilite a raste Komisia vo svojej správe takisto analyzovala „významné faktory“. Podľa Paktu o stabilite a raste sa tieto faktory môžu zohľadniť v krokoch, ktoré vedú k rozhodnutiu o existencii nadmerného deficitu, len ak deficit spĺňa dvojitú podmienku blízkosti k referenčnej hodnote a dočasnosti. V prípade Cypru táto dvojitá podmienka nie je splnená. Individuálne posudzované významné faktory v tomto prípade prinášajú zmiešaný obraz.

14. Stanovisko Hospodárskeho a finančného výboru v súlade s článkom 126 ods. 4 zmluvy je v súlade s posúdením uvedeným v správe Komisie podľa článku 126 ods. 3.

ZÁVER

15. Monitorovanie rozpočtovej situácie na Cypre, a najmä preskúmanie dodržiavania kritérií ustanovených v článku 126 ods. 2 viedlo Komisiu k vypracovaniu správy v súlade s článkom 126 ods. 3 zmluvy. Vzhľadom na svoju správu a so zreteľom na stanovisko Hospodárskeho a finančného výboru Komisia zastáva názor, že na Cypre existuje nadmerný deficit.

[1] Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 6. V správe sa zohľadňujú aj „Špecifikácie implementácie Paktu o stabilite a raste a usmernenia k forme a obsahu programov stability a konvergenčných programov“ schválené radou ECOFIN 10. novembra 2009, ktoré sú dostupné na webovej stránke http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Podľa nariadenia Rady (ES) č. 479/2009 musia členské štáty Komisii dvakrát ročne oznamovať plánovanú a skutočnú úroveň deficitu a dlhu verejných financií. Najnovšie oznámenia Cypru sa nachádzajú na webovej stránke: http://epp.eurostat.e c .europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Všetky dokumenty týkajúce sa postupu pri nadmernom deficite pre Cyprus sa nachádzajú na tejto webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy _ finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Dokumenty týkajúce sa postupu pri nadmernom deficite pre Cyprus sú k dispozícii na tejto webovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

SL

(...PICT...)|EVROPSKA KOMISIJA|

Bruselj, 15.6.2010

SEC(2010) 739 konč.

MNENJE KOMISIJE

o obstoju čezmernega primanjkljaja na Cipru

MNENJE KOMISIJE

o obstoju čezmernega primanjkljaja na Cipru

UPORABA PAKTA ZA STABILNOST IN RAST V SEDANJIH KRIZNIH RAZMERAH

1. Trenutno se številne države EU soočajo z javnofinančnim primanjkljajem, ki presega referenčno vrednost 3 % BDP, določeno v Pogodbi. Pogosto izrazito povečanje primanjkljaja in dolga je treba obravnavati ob upoštevanju doslej najhujše svetovne finančne krize in upada gospodarske rasti v obdobju 2008/2009. Pri tem je pomembnih več dejavnikov. Prvič, upad gospodarske rasti povzroča zmanjševanje davčnih prihodkov in povečevanje odhodkov za socialne prejemke (npr. nadomestila za brezposelnost). Drugič, Komisija se zaveda, da so v sedanjih izrednih gospodarskih razmerah proračunske politike pomembne, zato je novembra 2008 v evropskem načrtu za oživitev gospodarstva, ki ga je decembra potrdil Evropski svet, predlagala fiskalno spodbudo. Načrt podrobno pojasnjuje, da bi morala biti spodbuda pravočasna, ciljno usmerjena in začasna ter prilagojena vzdržnosti javnih financ posameznih držav članic in njihovemu konkurenčnemu položaju ter da bi jo bilo treba po izboljšanju gospodarskega položaja opustiti. Več držav je sprejelo tudi ukrepe za stabilizacijo finančnega sektorja, od katerih nekateri vplivajo na višino dolga ali pomenijo nevarnost večjega primanjkljaja in dolga v prihodnosti, čeprav bi se del stroškov državne podpore v prihodnosti lahko povrnil.

2. V skladu s Paktom za stabilnost in rast mora Komisija začeti postopek v zvezi s čezmernim primanjkljajem, če primanjkljaj države članice preseže referenčno vrednost 3 % BDP. Namen sprememb Pakta za stabilnost in rast, uvedenih leta 2005, je bil zagotoviti, da se v vseh fazah postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem v celoti upošteva gospodarsko in proračunsko ozadje. Na ta način Pakt za stabilnost in rast zagotavlja okvir, ki podpira politike vlad za hitro ponovno vzpostavitev trdnega proračunskega stanja, pri tem pa upošteva gospodarske razmere in tako zagotavlja dolgoročno vzdržnost javnih financ.

PRAVNI OKVIR

3. Člen 126 Pogodbe o delovanju Evropske unije določa postopek v zvezi s čezmernim primanjkljajem. Nadalje je opredeljen v Uredbi Sveta (ES) št. 1467/97 o pospešitvi in razjasnitvi izvajanja postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem UL L 209, 2.8.1997, str. 6. V poročilu so upoštevane tudi „Specifikacije izvajanja Pakta za stabilnost in rast ter smernice za obliko in vsebino programov za stabilnost in konvergenčnih programov“, ki jih je 10. novembra 2009 potrdil Svet Ecofin in so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , ki je del Pakta za stabilnost in rast.[1]

UL L 209, 2.8.1997, str. 6. V poročilu so upoštevane tudi „Specifikacije izvajanja Pakta za stabilnost in rast ter smernice za obliko in vsebino programov za stabilnost in konvergenčnih programov“, ki jih je 10. novembra 2009 potrdil Svet Ecofin in so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

4. V skladu s členom 126(2) Pogodbe mora Komisija spremljati upoštevanje proračunske discipline na podlagi dveh meril: (a) ali razmerje med načrtovanim ali dejanskim javnofinančnim primanjkljajem in bruto domačim proizvodom (BDP) presega referenčno vrednost 3 % (razen če se ni to razmerje znatno in stalno zmanjševalo ter doseglo ravni blizu referenčne vrednosti oziroma če ni preseganje referenčne vrednosti le izjemno in začasno, razmerje pa ostaja blizu referenčne vrednosti); ter (b) ali razmerje med javnim dolgom in BDP presega referenčno vrednost 60 % (razen če se razmerje ne znižuje zadosti in ne približuje dovolj hitro referenčni vrednosti).

5. V skladu s členom 126(3) Pogodbe mora Komisija pripraviti poročilo, če država članica ne izpolnjuje zahtev enega ali obeh navedenih meril. To poročilo mora upoštevati tudi, „ali javnofinančni primanjkljaj presega javne investicijske odhodke, in vse druge pomembne dejavnike, tudi srednjeročno gospodarsko in proračunsko stanje države članice“.

6. Komisija je 12. maja 2010 na podlagi podatkov, ki so jih marca 2010 predložili ciprski organi V skladu z Uredbo Sveta (ES) št. 479/2009 morajo države članice dvakrat letno poročati Komisiji o višini svojega načrtovanega in dejanskega javnofinančnega primanjkljaja in javnega dolga. Najnovejše obvestilo Cipra je na voljo na spletni strani: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . , ter ob upoštevanju napovedi služb Komisije iz pomladi 2010 sprejela poročilo za Ciper v skladu s členom 126(3) Vsi dokumenti za Ciper, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem, so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

V skladu z Uredbo Sveta (ES) št. 479/2009 morajo države članice dvakrat letno poročati Komisiji o višini svojega načrtovanega in dejanskega javnofinančnega primanjkljaja in javnega dolga. Najnovejše obvestilo Cipra je na voljo na spletni strani:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Vsi dokumenti za Ciper, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem, so na voljo na spletni strani:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

7. Ekonomsko-finančni odbor je nato [27. maja 2010] v skladu s členom 126(4) Pogodbe pripravil mnenje o poročilu Komisije.

8. V skladu s členom 126(5) Pogodbe mora Komisija Svetu predložiti mnenje, če meni, da v državi članici obstaja čezmerni primanjkljaj ali bi do njega lahko prišlo. Komisija meni, da je treba pri ugotavljanju, ali obstaja čezmerni primanjkljaj ali tveganje zanj, upoštevati: (i) ugotovitve njenega poročila po členu 126(3) in (ii) mnenje Ekonomsko-finančnega odbora o navedenem poročilu. Na podlagi teh informacij je Komisija glede Cipra ugotovila naslednje.

MNENJE GLEDE CIPRA

9. Komisija je takoj po pristopu Cipra k EU maja 2004 s sprejetjem poročila iz člena 104(3) Pogodbe o ustanovitvi Evropske skupnosti (PES) za Ciper začela postopek v zvezi s čezmernim primanjkljajem Dokumenti, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem za Ciper, so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm , saj je leta 2003 primanjkljaj znašal 6,3 % BDP in je bil tako nad referenčno vrednostjo 3 % BDP. Svet je na priporočila Komisije julija 2004 v skladu s členom 104(6) PES odločil, da na Cipru obstaja čezmerni primanjkljaj in v skladu s členom 104(7) PES na Ciper naslovil priporočilo z namenom čim hitreje in najpozneje do leta 2005 odpraviti čezmerni primanjkljaj. Na podlagi celovite ocene, ki je pokazala, da je bil primanjkljaj v letu 2005 zmanjšan na 2,4 % BDP, je Svet julija 2006 v skladu s členom 104(12) PES razveljavil svojo odločitev o obstoju čezmernega primanjkljaja.[4]

Dokumenti, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem za Ciper, so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

10. Po zaključku postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem je ciprski javnofinančni saldo ostal precej pod pragom primanjkljaja, ki je 3 % BDP. Zlasti se je v letu 2006 primanjkljaj nadalje zmanjšal na 1,2 % BDP, medtem ko se je v letu 2007 proračunski saldo spremenil v presežek 3,4 % BDP, v letu 2008 pa 0,9 % BDP. Hkrati se je strukturni saldo iz primanjkljaja 1,25 % BDP v letu 2006 spremenil v presežek v višini 2,5 % v letu 2007 in je bil tako nad srednjeročnim proračunskim ciljem Cipra, ki je uravnotežen proračun v strukturnem smislu. Nato je strukturni presežek iz prejšnjih let ponovno postal negativen. V obdobju 2006–2008 se je splošni delež bruto javnega dolga zmanjšal za približno 16,25 odstotne točke BDP na 48,4 % leta 2008, kar je precej pod referenčno vrednostjo iz Pogodbe, ki znaša 60 % BDP. Na zmanjšanje dolga so vplivali primarni presežki, visoka nominalna rast ter precejšnje usklajevanje stanj in tokov, povezano z načrtovanim zmanjšanjem depozitov v centralni banki (amortizacijski skladi) in drugih nakopičenih finančnih sredstev, uporabljenih za poravnavo dolga, ki bo kmalu zapadel.

11. Po podatkih, ki so jih ciprski organi sporočili aprila 2010, je javnofinančni primanjkljaj Cipra v letu 2009 dosegel 6,1 % BDP in tako presegel referenčno vrednost 3 % BDP. Komisija v poročilu na podlagi člena 126(3) ugotavlja, da primanjkljaj ni bil blizu referenčne vrednosti 3 % BDP in da preseganje referenčne vrednosti lahko velja za izjemno v smislu Pogodbe ter Pakta za stabilnost in rast. Zlasti je to preseganje posledica resnega upada gospodarske rasti v smislu Pogodbe ter Pakta za stabilnost in rast. V skladu z napovedjo služb Komisije iz pomladi 2010 naj bi se realni BDP na Cipru v letu 2010 dodatno zmanjšal, čeprav v manjšem obsegu, za skoraj 0,5 % v primerjavi z 1,75 % leta 2009. Vendar ni mogoče oceniti, da je načrtovano preseganje referenčne vrednosti začasno. Na podlagi napovedi služb Komisije iz pomladi 2010 naj bi proračunski primanjkljaj v letu 2011 dosegel približno 7,75 % BDP, če se politika ne bo spremenila. Merilo glede primanjkljaja, določeno v Pogodbi, ni izpolnjeno.

12. Po podatkih, ki so jih ciprski organi sporočili aprila 2010, bruto javni dolg ostaja precej pod referenčno vrednostjo 60 % BDP in je leta 2009 znašal 56,2 % BDP. Za leto 2010 je Ciper sporočil načrtovani primanjkljaj v višini 62 % BDP, kar je nad referenčno vrednostjo 60 % BDP iz Pogodbe. Glede na napovedi služb Komisije iz pomladi 2010 naj bi se dolg v letu 2010 povečal na 62,3 % BDP, v letu 2011 pa na nadaljnjega 67,6 % BDP zaradi zmanjšanega primarnega salda. Glede na ta gibanja za delež dolga ne more veljati, da se zadosti znižuje in dovolj hitro približuje referenčni vrednosti v smislu Pogodbe ter Pakta za stabilnost in rast. Merilo glede dolga, določeno v Pogodbi, ni izpolnjeno.

13. V skladu z določbami Pogodbe ter Pakta za stabilnost in rast je Komisija v svojem poročilu analizirala tudi „pomembne dejavnike“. V skladu s Paktom za stabilnost in rast se ti dejavniki v fazah, ki vodijo do odločitve o obstoju čezmernega primanjkljaja, lahko upoštevajo le, če primanjkljaj izpolnjuje dvojni pogoj, da ostaja blizu referenčne vrednosti in da je referenčna vrednost presežena začasno. V primeru Cipra dvojni pogoj ni izpolnjen. Tudi če pomembne dejavnike v tem primeru obravnavamo neodvisno od dvojnega pogoja, ugotovitve niso enotne.

14. Mnenje Ekonomsko-finančnega odbora v skladu s členom 126(4) Pogodbe je skladno z oceno poročila Komisije po členu 126(3).

SKLEP

15. Komisija je na podlagi spremljanja proračunskega položaja na Cipru in zlasti preverjanja skladnosti z merilom iz člena 126(2) pripravila poročilo v skladu s členom 126(3) Pogodbe. Komisija na podlagi svojega poročila in mnenja Ekonomsko-finančnega odbora meni, da na Cipru obstaja čezmerni primanjkljaj.

[1] UL L 209, 2.8.1997, str. 6. V poročilu so upoštevane tudi „Specifikacije izvajanja Pakta za stabilnost in rast ter smernice za obliko in vsebino programov za stabilnost in konvergenčnih programov“, ki jih je 10. novembra 2009 potrdil Svet Ecofin in so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] V skladu z Uredbo Sveta (ES) št. 479/2009 morajo države članice dvakrat letno poročati Komisiji o višini svojega načrtovanega in dejanskega javnofinančnega primanjkljaja in javnega dolga. Najnovejše obvestilo Cipra je na voljo na spletni strani: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Vsi dokumenti za Ciper, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem, so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Dokumenti, povezani s postopkom v zvezi s čezmernim primanjkljajem za Ciper, so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

RO

(...PICT...)|COMISIA EUROPEANĂ|

Bruxelles, 15.6.2010

SEC(2010) 739 final

AVIZUL COMISIEI

privind existența unui deficit excesiv în Cipru

AVIZUL COMISIEI

privind existența unui deficit excesiv în Cipru

APLICAREA PACTULUI DE STABILITATE ȘI CREȘTERE ÎN SITUAȚIA DE CRIZĂ ACTUALĂ

1. Numeroase state membre ale UE se confruntă în prezent cu deficite publice care depășesc valoarea de referință de 3% din PIB stabilită în tratat. Deteriorarea adesea gravă a deficitului și situația datoriei trebuie analizate în contextul crizei financiare mondiale și al încetinirii economice fără precedent din 2008-2009. Mai mulți factori sunt în joc. În primul rând, încetinirea economică atrage după sine diminuarea veniturilor fiscale și creșterea cheltuielilor cu prestațiile sociale (de exemplu, ajutorul de șomaj). În al doilea rând, recunoscând rolul important pe care îl joacă politicile bugetare în situația economică extraordinară actuală, Comisia a propus măsuri de stimulare fiscală în Planul european de redresare economică (PERE) din noiembrie 2008, aprobat de Consiliul European în decembrie. Acest plan precizează că măsurile de stimulare trebuie să fie oportune, specifice și temporare și de asemenea diferențiate de la un stat membru la altul, în funcție de poziția fiecăruia din punctul de vedere al sustenabilității finanțelor publice și al competitivității; în plus, măsurile trebuie abandonate odată cu ameliorarea condițiilor economice. În fine, mai multe țări au luat măsuri pentru stabilizarea sectorului financiar, printre care și măsuri cu impact asupra situației datoriei sau care reprezintă un risc de creștere a deficitului și a datoriei în viitor, cu toate că o parte a costurilor aferente sprijinului guvernamental ar putea fi recuperate ulterior.

2. Potrivit Pactului de stabilitate și creștere, Comisia are obligația de a iniția procedura de deficit excesiv (PDE) ori de câte ori deficitul unui stat membru depășește valoarea de referință de 3% din PIB. Modificările aduse pactului în 2005 aveau obiectivul de a garanta faptul că situația economică și bugetară este pe deplin luată în considerare în toate etapele PDE. Astfel, Pactul de stabilitate și creștere constituie cadrul care sprijină politicile guvernamentale pentru o revenire rapidă la poziții bugetare solide ținând cont de situația economică și asigură așadar sustenabilitatea pe termen lung a finanțelor publice.

CONTEXTUL JURIDIC

3. Articolul 126 din Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene (TFUE) prevede o procedură de deficit excesiv (PDE). Această procedură este detaliată în Regulamentul (CE) nr. 1467/97 al Consiliului privind accelerarea și clarificarea aplicării procedurii de deficit excesiv JO L 209, 2.8.1997, p. 6. Raportul ia în considerare și documentul „Specificații privind punerea în aplicare a Pactului de stabilitate și creștere și orientări referitoare la forma și conținutul programelor de stabilitate și convergență”, aprobate de Consiliul ECOFIN la 10 noiembrie 2009, disponibil la adresa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , care face parte din Pactul de stabilitate și creștere.[1]

JO L 209, 2.8.1997, p. 6. Raportul ia în considerare și documentul „Specificații privind punerea în aplicare a Pactului de stabilitate și creștere și orientări referitoare la forma și conținutul programelor de stabilitate și convergență”, aprobate de Consiliul ECOFIN la 10 noiembrie 2009, disponibil la adresa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

4. În conformitate cu articolul 126 alineatul (2) din tratat, Comisia urmărește respectarea disciplinei bugetare pe baza a două criterii: (a) dacă raportul dintre deficitul public planificat sau efectiv și produsul intern brut (PIB) depășește valoarea de referință de 3% (cu excepția cazului în care raportul s-a diminuat în mod semnificativ și continuu și a atins un nivel apropiat de valoarea de referință, sau depășirea valorii de referință este excepțională și temporară, iar raportul rămâne apropiat de valoarea de referință); și (b) dacă raportul dintre datoria publică și PIB depășește valoarea de referință de 60% (cu excepția cazului în care raportul se diminuează suficient și se apropie de valoarea de referință într-un ritm satisfăcător).

5. Articolul 126 alineatul (3) din tratat prevede că, în cazul în care un stat membru nu respectă cerințele acestor criterii sau ale unuia dintre ele, Comisia trebuie să elaboreze un raport. Acest raport „examinează de asemenea dacă deficitul public depășește cheltuielile publice de investiții și ține seama de toți ceilalți factori relevanți, inclusiv de poziția economică și bugetară pe termen mediu a statului membru.”

6. Pe baza datelor notificate de autoritățile cipriote în martie 2010 În conformitate cu Regulamentul (CE) nr. 479/2009 al Consiliului, statele membre trebuie să raporteze Comisiei nivelurile planificate și efective ale deficitului public și ale datoriei de două ori pe an. Cea mai recentă notificare a Ciprului poate fi consultată la adresa: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . și ținând seama de previziunile serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010, la 12 mai 2010 Comisia a adoptat un raport privind Cipru Toate documentele privind PDE pentru Cipru pot fi consultate pe următorul site web: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . în temeiul articolului 126 alineatul (3).[2][3]

În conformitate cu Regulamentul (CE) nr. 479/2009 al Consiliului, statele membre trebuie să raporteze Comisiei nivelurile planificate și efective ale deficitului public și ale datoriei de două ori pe an. Cea mai recentă notificare a Ciprului poate fi consultată la adresa:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Toate documentele privind PDE pentru Cipru pot fi consultate pe următorul site web:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

7. Ulterior, în conformitate cu articolul 126 alineatul (4) din tratat, Comitetul economic și financiar a formulat un aviz asupra raportului Comisiei la [27 mai 2010].

8. Potrivit articolului 126 alineatul (5) din tratat, Comisia adresează Consiliului un aviz în cazul în care consideră că într-un stat membru există sau poate să apară un deficit excesiv. Pentru a putea decide dacă există sau este posibil să apară un deficit excesiv, Comisia consideră că trebuie să se ia în considerare: (i) concluziile raportului său întocmit în temeiul articolului 126 alineatul (3) și (ii) avizul Comitetului economic și financiar privind acest raport. Pe baza acestor elemente, Comisia a formulat o serie de considerații privind Cipru.

CONSIDERAȚII PRIVIND CIPRU

9. Imediat după aderarea Ciprului la UE, în mai 2004, Comisia a inițiat o procedură de deficit excesiv pentru această țară Documentele referitoare la procedura de deficit excesiv pentru Cipru sunt disponibile la următoarea adresă: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm , adoptând un raport în temeiul articolului 104 alineatul (3) din Tratatul de instituire a Comunității Europene (TCE), având în vedere deficitul de 6,3% din PIB din 2003, deficit care depășea valoarea de referință de 3% din PIB. În iulie 2004, în urma recomandărilor Comisiei, Consiliul a decis în conformitate cu articolul 104 alineatul (6) din TCE că în Cipru exista un deficit excesiv și i-a adresat acestei țări, în conformitate cu articolul 104 alineatul (7) din TCE, o recomandare pentru a pune capăt situației de deficit excesiv cât mai curând posibil și cel târziu până în 2005. În iulie 2006, în urma unei evaluări globale din care reieșea că deficitul fusese redus la 2,4% din PIB în 2005, Consiliul a decis abrogarea deciziei sale privind existența unui deficit excesiv în temeiul articolului 104 alineatul (12) din TCE.[4]

Documentele referitoare la procedura de deficit excesiv pentru Cipru sunt disponibile la următoarea adresă: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

10. După încheierea procedurii de deficit excesiv, soldul bugetar al Ciprului a rămas cu mult sub pragul de deficit de 3% din PIB. Mai exact, în 2006 deficitul a continuat să scadă până la 1,2% din PIB, în timp ce în 2007 și 2008 soldul bugetar a înregistrat un excedent de 3,4%, respectiv 0,9% din PIB. În paralel, soldul structural a înregistrat un excedent de 2½% în 2007, comparativ cu deficitul de 1¼% din PIB din 2006, depășind obiectivul pe termen mediu (OTM) al Ciprului care constă într-un buget echilibrat în termeni structurali. Ulterior, excedentul structural din anii precedenți a revenit la valori negative. În perioada 2006-2008, ponderea datoriei publice brute a scăzut cu aproximativ 16¼ puncte procentuale din PIB, ajungând la 48,4% în 2008, cu mult sub valoarea de referință de 60% din PIB prevăzută în tratat. Reducerea datoriei a fost determinată de excedentele primare, o creștere nominală ridicată și ajustări stoc-flux considerabile asociate cu reducerea planificată a depozitelor de la banca centrală (fonduri de amortizare) și a altor active financiare acumulate utilizate pentru rambursarea datoriei scadente.

11. Conform datelor comunicate de autoritățile cipriote în aprilie 2010, deficitul public al Ciprului a atins 6,1% din PIB în 2009, depășind astfel valoarea de referință de 3% din PIB. În raportul întocmit în temeiul articolului 126 alineatul (3), Comisia a considerat că deficitul nu s-a situat aproape de valoarea de referință de 3% din PIB, iar depășirea valorii de referință poate fi calificată drept excepțională, în sensul dispozițiilor tratatului și ale Pactului de stabilitate și creștere. Concret, aceasta este o consecință a unei încetiniri semnificative a creșterii economice în sensul dispozițiilor tratatului și ale Pactului de stabilitate și creștere. Conform previziunilor serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010, PIB-ul real al Ciprului urmează să se reducă în continuare în 2010, deși într-o măsură mai mică, cu aproximativ ½%, comparativ cu 1¾% în 2009. Cu toate acestea, depășirea prognozată a valorii de referință nu poate fi considerată temporară. Conform previziunilor serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010, deficitul bugetar va ajunge la aproximativ 7¾% din PIB în 2011 dacă politicile actuale rămân neschimbate. Criteriul deficitului prevăzut în tratat nu este îndeplinit.

12. Conform datelor comunicate în aprilie 2010 de către autoritățile cipriote, datoria publică brută rămâne sub valoarea de referință de 60% din PIB, iar în 2009 s-a situat la 56,2% din PIB. Pentru 2010, Cipru a comunicat o datorie planificată de 62% din PIB, care depășește așadar valoarea de referință de 60% din PIB prevăzută în tratat. Potrivit previziunilor serviciilor Comisiei din primăvara anului 2010, datoria ar urma să crească până la 62,3% din PIB în 2010 și până la 67,6% în 2011, pe fondul deteriorării soldului primar. Având în vedere aceste evoluții, nu se poate considera că ponderea datoriei scade suficient și se apropie de valoarea de referință într-un ritm satisfăcător, în sensul dispozițiilor din tratat și din Pactul de stabilitate și creștere. Criteriul datoriei prevăzut în tratat nu este îndeplinit.

13. În conformitate cu dispozițiile tratatului și ale Pactului de stabilitate și creștere, Comisia a analizat în raportul său și „factorii relevanți”. Conform Pactului de stabilitate și creștere, acești factori pot fi luați în considerare în etapele premergătoare deciziei privind existența unui deficit excesiv numai dacă deficitul îndeplinește dubla condiție a proximității față de valoarea de referință și a caracterului temporar. În cazul Ciprului, această dublă condiție nu este îndeplinită. Analizați izolat, factorii relevanți în cazul de față oferă o imagine de ansamblu contradictorie.

14. Avizul Comitetului economic și financiar, formulat în conformitate cu articolul 126 alineatul (4) din tratat, concordă cu evaluarea din raportul întocmit de Comisie în temeiul articolului 126 alineatul (3).

CONCLUZIE

15. Monitorizarea situației bugetare din Cipru, mai exact verificarea respectării criteriilor prevăzute la articolul 126 alineatul (2), a determinat Comisia să elaboreze un raport în conformitate cu articolul 126 alineatul (3) din tratat. Pe baza raportului său și a avizului Comitetului economic și financiar, Comisia consideră că în Cipru există un deficit excesiv.

[1] JO L 209, 2.8.1997, p. 6. Raportul ia în considerare și documentul „Specificații privind punerea în aplicare a Pactului de stabilitate și creștere și orientări referitoare la forma și conținutul programelor de stabilitate și convergență”, aprobate de Consiliul ECOFIN la 10 noiembrie 2009, disponibil la adresa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] În conformitate cu Regulamentul (CE) nr. 479/2009 al Consiliului, statele membre trebuie să raporteze Comisiei nivelurile planificate și efective ale deficitului public și ale datoriei de două ori pe an. Cea mai recentă notificare a Ciprului poate fi consultată la adresa: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Toate documentele privind PDE pentru Cipru pot fi consultate pe următorul site web: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Documentele referitoare la procedura de deficit excesiv pentru Cipru sunt disponibile la următoarea adresă: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

FI

(...PICT...)|EUROOPAN KOMISSIO|

Bryssel 15.6.2010

SEK(2010) 739 lopullinen

KOMISSION LAUSUNTO

liiallisen alijäämän olemassaolosta Kyproksessa

KOMISSION LAUSUNTO

liiallisen alijäämän olemassaolosta Kyproksessa

VAKAUS- JA KASVUSOPIMUKSEN SOVELTAMINEN NYKYISESSÄ KRIISITILANTEESSA

1. Julkisen talouden alijäämä ylittää nykyisellään useissa EU-maissa perussopimuksessa asetetun 3 prosentin viitearvon suhteessa BKT:hen. Tarkasteltaessa alijäämän ja velan usein huomattavaa kasvua on otettava huomioon ennennäkemätön maailmanlaajuinen finanssikriisi ja talouden laskusuhdanne vuosina 2008 ja 2009. Tähän vaikuttavat monet tekijät. Ensinnäkin talouden laskusuhdanne pienentää verotuloja ja nostaa sosiaalietuusmenoja (esim. työttömyysetuudet). Toiseksi komissio on kehottanut toteuttamaan finanssipoliittisia elvytystoimia, koska se katsoo finanssipolitiikalla olevan suuri merkitys tämänhetkisessä epätavallisessa talouden tilanteessa. Elvytystoimia ehdotettiin marraskuussa 2008 esitetyssä Euroopan talouden elvytyssuunnitelmassa, jonka Eurooppa-neuvosto hyväksyi joulukuussa. Suunnitelman mukaan elvytystoimien tulisi olla oikein ajoitettuja, kohdennettuja ja tilapäisiä, ja ne tulisi eriyttää kunkin jäsenvaltion julkisen talouden kestävyyden ja kilpailuaseman mukaan. Lisäksi niistä tulisi luopua taloudellisen tilanteen parantuessa. Monet maat ovat myös toteuttaneet rahoitusalaa vakauttavia toimenpiteitä, joista jotkin ovat vaikuttaneet velka-asemaan tai saattavat johtaa alijäämien ja velan kasvuun tulevaisuudessa huolimatta siitä, että osa julkisen tuen kustannuksista saadaan myöhemmin perittyä takaisin.

2. Vakaus- ja kasvusopimuksen mukaan komission on käynnistettävä liiallista alijäämää koskeva menettely, jos jonkin jäsenvaltion alijäämä ylittää 3 prosentin viitearvon suhteessa BKT:hen. Vakaus- ja kasvusopimukseen vuonna 2005 tehdyillä muutoksilla pyrittiin varmistamaan, että erityisesti talouden tilanne ja talousarviotilanne otettaisiin täysin huomioon liiallista alijäämää koskevan menettelyn kaikissa vaiheissa. Vakaus- ja kasvusopimuksen tarjoama kehys tukee tällä tavoin julkisen talouden rahoitusaseman ripeään tervehdyttämiseen tähtäävää hallituspolitiikkaa, jossa otetaan huomioon talouden tilanne ja jolla varmistetaan näin julkisen talouden pitkän aikavälin kestävyys.

OIKEUDELLINEN TAUSTA

3. Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen (SEUT) 126 artiklassa määrätään liiallisia alijäämiä koskevasta menettelystä. Menettelystä säädetään lisäksi liiallisia alijäämiä koskevan menettelyn täytäntöönpanon nopeuttamisesta ja selkeyttämisestä annetussa neuvoston asetuksessa (EY) N:o 1467/97 EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6. Kertomuksessa otetaan myös huomioon vakaus- ja kasvusopimuksen täytäntöönpanoa koskevat vaatimukset sekä vakaus- ja lähentymisohjelmien muotoa ja sisältöä koskevat ohjeet, jotka hyväksyttiin Ecofin-neuvostossa 10. marraskuuta 2009 ja jotka ovat saatavilla osoitteesta http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , joka on osa vakaus- ja kasvusopimusta.[1]

EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6. Kertomuksessa otetaan myös huomioon vakaus- ja kasvusopimuksen täytäntöönpanoa koskevat vaatimukset sekä vakaus- ja lähentymisohjelmien muotoa ja sisältöä koskevat ohjeet, jotka hyväksyttiin Ecofin-neuvostossa 10. marraskuuta 2009 ja jotka ovat saatavilla osoitteesta http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

4. Perussopimuksen 126 artiklan 2 kohdan mukaan komission on tarkasteltava talousarviota koskevan kurinalaisuuden noudattamista seuraavilla kahdella arviointiperusteella: a) ylittääkö ennakoitu tai toteutunut julkisen talouden alijäämä suhteessa BKT:hen määritellyn 3 prosentin viitearvon (paitsi jos alijäämä on pienentynyt merkittävästi ja jatkuvasti tasolle, joka on lähellä viitearvoa, taikka jos viitearvon ylittäminen on vain poikkeuksellista ja väliaikaista ja alijäämä on edelleen lähellä viitearvoa) ja b) ylittääkö julkinen velka suhteessa BKT:hen määritellyn 60 prosentin viitearvon (paitsi jos velan osuus pienenee riittävästi ja lähestyy riittävän nopeasti viitearvoa).

5. Perussopimuksen 126 artiklan 3 kohdassa määrätään, että jos jäsenvaltio ei täytä jommankumman tai kummankaan arviointiperusteen mukaisia vaatimuksia, komissio laatii asiasta kertomuksen. Kertomuksessa ”otetaan huomioon myös se, ylittääkö julkistalouden alijäämä julkiset investointimenot, sekä muut merkitykselliset tekijät, jäsenvaltion keskipitkän aikavälin taloudellinen tilanne ja talousarviotilanne mukaan luettuina”.

6. Komissio antoi 12 päivänä toukokuuta 2010 perussopimuksen 126 artiklan 3 kohdan mukaisen Kyprosta koskevan kertomuksen. Kertomus perustui tietoihin, jotka Kyproksen viranomaiset olivat antaneet maaliskuussa 2010 Neuvoston asetuksen (EY) N:o 479/2009 mukaan jäsenvaltioiden on ilmoitettava komissiolle kaksi kertaa vuodessa niiden ennakoitu ja toteutunut julkisen talouden alijäämä ja velkataso. Kyproksen viimeisin ilmoitus on saatavilla osoitteessa http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables , ja siinä otettiin huomioon komission yksiköiden laatima kevään 2010 talousennuste. Kaikki Kyproksen liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla osoitteessa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm.[2][3]

Neuvoston asetuksen (EY) N:o 479/2009 mukaan jäsenvaltioiden on ilmoitettava komissiolle kaksi kertaa vuodessa niiden ennakoitu ja toteutunut julkisen talouden alijäämä ja velkataso. Kyproksen viimeisin ilmoitus on saatavilla osoitteessa

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables

Kaikki Kyproksen liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla osoitteessa

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm.

7. Talous- ja rahoituskomitea antoi sen jälkeen [27 päivänä toukokuuta 2010] perussopimuksen 126 artiklan 4 kohdan mukaisesti lausunnon komission kertomuksesta.

8. Perussopimuksen 126 artiklan 5 kohdassa edellytetään, että komissio antaa lausunnon neuvostolle, jos komissio katsoo, että jäsenvaltiossa on tai siellä voi ilmetä liiallinen alijäämä. Jotta voitaisiin päätellä, onko jäsenvaltiossa tai voiko siellä ilmetä liiallinen alijäämä, komissio katsoo, että on otettava huomioon i) sen omassa perussopimuksen 126 artiklan 3 kohdan mukaisessa kertomuksessa esitetyt päätelmät ja ii) talous- ja rahoituskomitean lausunto komission kertomuksesta. Komissio on tehnyt näiden seikkojen perusteella Kyprosta koskevia huomioita.

KYPROSTA KOSKEVAT HUOMIOT

9. Komissio aloitti Kyprosta koskevan liiallista alijäämää koskevan menettelyn Kyproksen liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla osoitteessa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm toukokuussa 2004 välittömästi sen EU:hun liittymisen jälkeen perustamissopimuksen 104 artiklan 3 kohdan mukaisella kertomuksella, koska vuonna 2003 alijäämä suhteessa BKT:hen oli 6,3 prosenttia eli yli 3 viitearvon suhteessa BKT:hen. Neuvosto katsoi heinäkuussa 2004 komission suositusten perusteella perustamissopimuksen 104 artiklan 6 kohdan mukaisesti, että Kyproksessa oli liiallinen alijäämä, ja antoi Kyprokselle perustamissopimuksen 104 artiklan 7 kohdan mukaisen suosituksen liiallisen alijäämän tilanteen lopettamiseksi mahdollisimman pian ja viimeistään vuonna 2005. Koska kokonaistilanteen arviointi osoitti, että alijäämä oli supistunut 2,4 prosenttiin suhteessa BKT:hen vuonna 2005, neuvosto päätti heinäkuussa 2006 kumota liiallisen alijäämän olemassaolosta tekemänsä päätöksen perustamissopimuksen 104 artiklan 12 kohdan nojalla.[4]

Kyproksen liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla osoitteessa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

10. Sen jälkeen kun liiallista alijäämää koskeva menettely oli päättynyt, Kyproksen julkisen talouden rahoitusasema pysytteli selvästi alle viitearvon, joka on 3 prosenttia suhteessa BKT:hen Erityisesti vuonna 2006 alijäämä supistui vielä lisää 1,2 prosenttiin suhteessa BKT:hen, ja vuonna 2007 julkisen talouden rahoitusasema kääntyi 3,4 prosenttia ja vuonna 2008 0,9 prosenttia ylijäämäiseksi suhteessa BKT:hen. Samalla rakenteellinen rahoitusasema kääntyi 1¼ prosentin alijäämästä suhteessa BKT:hen vuonna 2007 2½ prosenttia ylijäämäiseksi suhteessa BKT:hen vuonna 2007, mikä ylitti Kyproksen julkisen talouden keskipitkän aikavälin tavoitteen, joka on tasapainoinen rakenteellinen rahoitusasema. Sen jälkeen aiempien vuosien rakenteellinen ylijäämä kääntyi takaisin negatiiviseksi. Julkisen talouden bruttovelkasuhde supistui vuosina 2006, 2007 ja 2008 noin 16¼ prosenttiyksikköä ja oli 48,4 prosenttia vuonna 2008 eli huomattavasti alle perussopimuksen 60 prosentin viitearvon. Velkaa vähensivät perusylijäämät, korkea nimellinen kasvu sekä merkittävät virta-varanto-korjauserät, jotka liittyivät keskuspankkiin tehtävien talletusten (kuoletusrahastot) ja erääntyvän velan maksamiseen käytetyn muun kertyneen rahoitusomaisuuden ennakoituun vähenemiseen.

11. Kyproksen viranomaisten huhtikuussa 2010 antamien tietojen mukaan maan julkisen talouden alijäämä oli vuonna 2009 6,1 prosenttia suhteessa BKT:hen ja ylitti näin viitearvon, joka on 3 prosenttia suhteessa BKT:hen. Komission 126 artiklan 3 kohdan mukaisesti antamassa kertomuksessa todetaan, ettei alijäämä ollut lähellä 3 prosentin viitearvoa suhteessa BKT:hen ja että viitearvon ylittymistä voidaan pitää poikkeuksellisena perussopimuksessa sekä vakaus- ja kasvusopimuksessa tarkoitetulla tavalla. Se johtui erityisesti perussopimuksessa sekä vakaus- ja kasvusopimuksessa tarkoitetusta talouden jyrkästä laskusuhdanteesta. Komission yksiköiden kevään 2010 talousennusteen mukaan BKT:n määrän Kyproksessa ennustetaan supistuvan lisää, vaikkakin vähemmässä määrin, lähes ½ prosentilla vuonna 2010 verrattuna vuoden 2009 1¾ prosenttiin. Ennakoitua viitearvon ylittymistä ei kuitenkaan voida pitää väliaikaisena. Komission yksiköiden kevään 2010 talousennusteen mukaan julkisen talouden alijäämä kasvanee noin 7¾ prosenttiin suhteessa BKT:hen vuonna 2011, jos politiikkaa ei muuteta. Alijäämää koskeva perussopimuksen arviointiperuste ei näin ollen täyty.

12. Kyproksen viranomaisten huhtikuussa 2010 antamien tietojen mukaan julkinen bruttovelka on edelleen alle viitearvon, joka on 60 prosenttia suhteessa BKT:hen. Velan määrä oli 56,2 prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2009. Kypros ilmoitti velan ennakoiduksi määräksi 62 prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2010, mikä ylittää perussopimuksen 60 prosentin viitearvon. Komission yksiköiden kevään 2010 talousennusteen mukaan velka kasvaa 62,3 prosenttiin suhteessa BKT:hen vuonna 2010 ja vielä 67,6 prosenttiin vuonna 2011 heikentyneen perusjäämän vuoksi. Näiden näkymien perusteella velkasuhteen ei voida katsoa supistuvan riittävästi eikä lähestyvän riittävän nopeasti viitearvoa perussopimuksessa sekä vakaus- ja kasvusopimuksessa tarkoitetulla tavalla. Velkaa koskeva perussopimuksen arviointiperuste ei täyty.

13. Perussopimuksen sekä vakaus- ja kasvusopimuksen määräysten mukaisesti komissio analysoi kertomuksessaan myös merkityksellisiä tekijöitä. Vakaus- ja kasvusopimuksen mukaan nämä tekijät voidaan ottaa huomioon ainoastaan liiallisen alijäämän olemassaolosta annettavaa päätöstä edeltävissä vaiheissa, jos alijäämä täyttää samaan aikaan viitearvon lähellä pysymistä ja ylityksen väliaikaisuutta koskevan edellytyksen. Kyproksen tapauksessa nämä kaksi edellytystä eivät täyty. Erikseen tarkasteltuina merkitykselliset tekijät antavat tässä tapauksessa ristiriitaisen kokonaiskuvan.

14. Talous- ja rahoituskomitean perussopimuksen 126 artiklan 4 kohdan mukaisesti antama lausunto on perussopimuksen 126 artiklan 3 kohdan mukaisessa komission kertomuksessa esitetyn arvion mukainen.

PÄÄTELMÄ

15. Seurattuaan Kyproksen julkisen talouden tilannetta ja erityisesti perussopimuksen 126 artiklan 2 kohdan vaatimusten noudattamista komissio on päättänyt laatia asiasta perussopimuksen 126 artiklan 3 kohdan mukaisen kertomuksen. Otettuaan huomioon oman kertomuksensa ja talous- ja rahoituskomitean lausunnon komissio katsoo, että Kyproksessa on liiallinen julkisen talouden alijäämä.

[1] EYVL L 209, 2.8.1997, s. 6. Kertomuksessa otetaan myös huomioon vakaus- ja kasvusopimuksen täytäntöönpanoa koskevat vaatimukset sekä vakaus- ja lähentymisohjelmien muotoa ja sisältöä koskevat ohjeet, jotka hyväksyttiin Ecofin-neuvostossa 10. marraskuuta 2009 ja jotka ovat saatavilla osoitteesta http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Neuvoston asetuksen (EY) N:o 479/2009 mukaan jäsenvaltioiden on ilmoitettava komissiolle kaksi kertaa vuodessa niiden ennakoitu ja toteutunut julkisen talouden alijäämä ja velkataso. Kyproksen viimeisin ilmoitus on saatavilla osoitteessa http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables

[3] Kaikki Kyproksen liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla osoitteessa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm.

[4] Kyproksen liiallista alijäämää koskevaan menettelyyn liittyvät asiakirjat ovat saatavilla osoitteessa http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

PT

(...PICT...)|COMISSÃO EUROPEIA|

Bruxelas, 15.6.2010

SEC(2010) 739 final

PARECER DA COMISSÃO

sobre a existência de um défice excessivo em Chipre

PARECER DA COMISSÃO

sobre a existência de um défice excessivo em Chipre

A APLICAÇÃO DO PACTO DE ESTABILIDADE E CRESCIMENTO NA ACTUAL SITUAÇÃO DE CRISE

1. Muitos países da UE vêem-se actualmente confrontados com défices das administrações públicas superiores ao valor referência de 3 % do PIB fixado no Tratado. A deterioração muitas vezes acentuada do défice e a situação da dívida têm de ser vistas no contexto da crise financeira mundial sem precedentes e da recessão económica em 2008 e 2009. Há vários factores em jogo. Em primeiro lugar, a recessão económica gera uma queda das receitas fiscais e um aumento das despesas com prestações sociais (por exemplo, prestações de desemprego). Em segundo lugar, ciente de que as políticas orçamentais têm um papel importante a desempenhar na actual situação económica excepcional, a Comissão preconizou um estímulo orçamental no seu Plano de Relançamento da Economia Europeia, de Novembro de 2008, aprovado pelo Conselho Europeu em Dezembro. De acordo com o plano, as medidas de estímulo devem ser oportunas, bem orientadas, temporárias e diferenciadas segundo os Estados-Membros, a fim de reflectir as diferentes situações em termos de sustentabilidade das finanças públicas e de competitividade, devendo ser abandonadas quando a conjuntura económica melhorar. Por último, vários países tomaram medidas para estabilizar o sector financeiro, algumas das quais tiveram impacto na situação da dívida ou constituem um risco de agravamento dos défices e da dívida no futuro, embora alguns dos custos do apoio estatal possam vir a ser recuperados mais tarde.

2. O Pacto de Estabilidade e Crescimento prevê que a Comissão inicie o procedimento relativo aos défices excessivos (PDE) sempre que o défice de um Estado-Membro exceda o valor de referência de 3% do PIB. As alterações introduzidas no Pacto de Estabilidade e Crescimento em 2005 tinham por objectivo, nomeadamente, assegurar que o contexto económico e orçamental fosse plenamente tido em conta em todas as etapas do PDE. Desta maneira, o Pacto de Estabilidade e Crescimento fornece o quadro de apoio às políticas governamentais que visam um regresso rápido a situações orçamentais sólidas, tendo em conta a situação económica, assegurando assim a sustentabilidade das finanças públicas a longo prazo.

ENQUADRAMENTO JURÍDICO

3. O artigo 126.° do Tratado sobre o Funcionamento da União Europeia estabelece um procedimento relativo aos défices excessivos (PDE). Este procedimento é objecto de uma maior especificação no Regulamento (CE) n.º 1467/97 do Conselho relativo à aceleração e clarificação da aplicação do procedimento relativo aos défices excessivos JO L 209 de 2.8.1997, p. 6. O relatório tem em conta igualmente as «Especificações sobre a aplicação do Pacto de Estabilidade e Crescimento e orientações sobre o conteúdo e a apresentação dos Programas de Estabilidade e Convergência», aprovadas pelo Conselho ECOFIN de 10 de Novembro de 2009, disponível em http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , que constitui parte integrante do Pacto de Estabilidade e Crescimento.[1]

JO L 209 de 2.8.1997, p. 6. O relatório tem em conta igualmente as «Especificações sobre a aplicação do Pacto de Estabilidade e Crescimento e orientações sobre o conteúdo e a apresentação dos Programas de Estabilidade e Convergência», aprovadas pelo Conselho ECOFIN de 10 de Novembro de 2009, disponível em http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

4. De acordo com o artigo 126.º, n.º 2, do Tratado, a Comissão tem de acompanhar o cumprimento da disciplina orçamental com base em dois critérios, a saber: a) se a relação entre o défice orçamental programado ou verificado e o produto interno bruto (PIB) exceder o valor de referência de 3% (excepto se essa relação tiver baixado de forma substancial e contínua e tiver atingido um nível que se aproxime do valor de referência; ou, em alternativa, se o excesso em relação ao valor de referência for meramente excepcional e temporário e se aquela relação continuar perto do valor de referência); e b) se a relação entre a dívida pública e o PIB exceder o valor de referência de 60 % (excepto se essa relação se encontrar em diminuição significativa e se estiver a aproximar, de forma satisfatória, do valor de referência).

5. O artigo 126.º, n.º 3, do Tratado estabelece que, se um Estado-Membro não cumprir os requisitos constantes de um ou de ambos estes critérios, a Comissão deve preparar um relatório. O relatório «analisará igualmente se o défice orçamental excede as despesas públicas de investimento e tomará em consideração todos os outros factores pertinentes, incluindo a situação económica e orçamental a médio prazo desse Estado-Membro».

6. Com base nos dados notificados pelas autoridades cipriotas em Março de 2010 De acordo com o Regulamento (CE) n.º 479/2009 do Conselho, os Estados-Membros têm de comunicar à Comissão, duas vezes por ano, os valores previstos e verificados do défice orçamental e do nível da dívida pública. A notificação mais recente de Chipre consta de: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . e tendo em conta as previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão, em 12 de Maio de 2010, a Comissão adoptou um relatório relativo a Chipre, nos termos do artigo 126.°, n.º 3 Toda a documentação sobre o PDE de Chipre, está disponível no seguinte endereço: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .[2][3]

De acordo com o Regulamento (CE) n.º 479/2009 do Conselho, os Estados-Membros têm de comunicar à Comissão, duas vezes por ano, os valores previstos e verificados do défice orçamental e do nível da dívida pública. A notificação mais recente de Chipre consta de:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Toda a documentação sobre o PDE de Chipre, está disponível no seguinte endereço: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

7. Subsequentemente, e nos termos do artigo 126.º, n.º 4, do Tratado, o Comité Económico e Financeiro formulou [, em 27 de Maio de 2010], um parecer sobre o relatório da Comissão.

8. O artigo 126.º, n.º 5, do Tratado estabelece que a Comissão enviará um parecer ao Conselho, caso considere que existe ou possa ocorrer um défice excessivo num Estado-Membro. A fim de chegar a uma conclusão sobre a existência ou a eventualidade de existência de um défice excessivo, a Comissão considera que deve ser tomado em consideração o seguinte: i) as conclusões do seu relatório elaborado ao abrigo do artigo 126.º, n.º 3, e ii) o parecer do Comité Económico e Financeiro sobre esse relatório. Com base nestes elementos, a Comissão estabeleceu uma série de considerações relativamente a Chipre.

CONSIDERAÇÕES RESPEITANTES A CHIPRE

9. Imediatamente após a adesão à UE, em Maio de 2004, a Comissão deu início ao procedimento relativo aos défices excessivos no que respeita a Chipre A documentação sobre o procedimento relativo aos défices excessivos no que respeita a Chipre, está disponível no seguinte endereço: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm , com a adopção de um relatório ao abrigo do artigo 104.º, n.º 3, do Tratado que institui a Comunidade Europeia (TCE), tendo em conta a existência, em 2003, de um défice correspondente a 6,3% do PIB, ou seja, superior ao valor de referência de 3% do PIB. Em Julho de 2004, na sequência das recomendações da Comissão, o Conselho, em conformidade com o disposto no artigo 104.º, n.º 6, , do Tratado, decidiu que existia uma situação de défice excessivo em Chipre tendo-lhe dirigido uma recomendação nos termos do artigo 104.°, n.º 7, do Tratado CE para que pusesse termo a essa situação o mais rapidamente possível e o mais tardar até 2005. Em Julho de 2006, na sequência de uma avaliação global que mostrou que o défice fora reduzido para 2,4% em 2005, o Conselho decidiu revogar a sua anterior decisão sobre a existência de um défice excessivo, nos termos do artigo 104.º, n.º 12, do TEC.[4]

A documentação sobre o procedimento relativo aos défices excessivos no que respeita a Chipre, está disponível no seguinte endereço: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

10. No final do PDE, o saldo das administrações públicas em Chipre manteve-se bem abaixo do valor de referência de 3% do PIB. Em especial, em 2006, o défice voltou a diminuir para 1,2% do PIB, enquanto o saldo orçamental registava um excedente de 3,4% e 0,9% do PIB em 2007 e 2008, respectivamente. Paralelamente, o saldo estrutural passou de um défice de 1 ¼% do PIB em 2006 para um excedente de 2,5% do PIB em 2007, superando o objectivo de médio prazo (OMP), que consiste num orçamento equilibrado em termos estruturais. Posteriormente, a situação de excedentes estruturais observada nos anos anteriores passaria para o seu oposto. No período de 2006-2008, o rácio da dívida pública bruta desceu cerca de 16¼ pontos percentuais do PIB para 48,4% em 2008, ou seja, muito abaixo do valor de referência de 60% do PIB estabelecido no Tratado. A redução da dívida foi impulsionada por excedentes primários, um elevado crescimento nominal e consideráveis ajustamentos dívida/fluxo (ADF) associados à redução prevista dos depósito no Banco central (fundos não recuperáveis) e outros activos financeiros acumulados, utilizados para reembolsar as dívidas prestes a vencer.

11. De acordo com os dados notificados pelas autoridades cipriotas em Abril de 2010, o défice das administrações públicas atingiu 6,1% do PIB em 2009, excedendo, assim, o valor de referência de 3% do PIB. O relatório da Comissão ao abrigo do artigo 126.º, n.º 3, considerou que o défice não estava perto do valor de referência de 3% do PIB e que o excesso em relação ao valor de referência podia ser qualificado de excepcional na acepção do Tratado e do Pacto de Estabilidade e Crescimento. Esta situação resulta, nomeadamente, de uma recessão económica grave na acepção do Tratado e do Pacto de Estabilidade e Crescimento. Segundo as previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão, o PIB real em Chipre deverá registar nova contracção, embora em menor escala; cerca de ½% em 2010 contra o 1¾% em 2009. No entanto, o excesso previsto em relação ao valor de referência não pode ser considerado temporário. As previsões apontam ainda para um défice orçamental perto dos 7¾% do PIB em 2011, num cenário de políticas inalteradas. O critério do défice previsto no Tratado não é cumprido.

12. De acordo com os dados notificados pelas autoridades cipriotas em Abril de 2010, a dívida bruta das administrações públicas permanece abaixo do valor de referência, correspondente a 60% do PIB, mantendo se em 56,2% do PIB em 2009. Para 2010, Chipre notificou uma estimativa de dívida de 62% do PIB, excedendo assim o valor de referência de 60 % do PIB previsto no Tratado. De acordo com as previsões da Primavera de 2010 dos serviços da Comissão, a dívida deverá aumentar para 62,3% do PIB em 2010 e 67,6% em 2011, num contexto de deterioração do saldo primário. Perante estas tendências, não se pode considerar que o rácio da dívida esteja a diminuir suficientemente e a aproximar-se do valor de referência a um ritmo satisfatório, na acepção do Tratado e do Pacto de Estabilidade e Crescimento. O critério da dívida previsto no Tratado não é cumprido.

13. Em conformidade com o disposto no Tratado e no Pacto de Estabilidade e Crescimento, a Comissão analisou igualmente no seu relatório os «factores pertinentes». De acordo com o Pacto de Estabilidade e Crescimento, estes só podem ser tidos em conta nas etapas conducentes à decisão sobre a existência de um défice excessivo se o défice satisfizer a dupla condição da proximidade e do carácter temporário. No caso de Chipre, a dupla condição não está preenchida. Por si só, os factores pertinentes considerados no caso em apreço denotam uma situação pouco clara.

14. O parecer formulado pelo Comité Económico e Financeiro nos termos do artigo 126.º, n.º 4, do Tratado está em conformidade com a análise do relatório da Comissão elaborado a título do artigo 126.º, n.º 3.

CONCLUSÃO

15. O acompanhamento da situação orçamental em Chipre e, em especial, a verificação do cumprimento dos critérios estabelecidos no artigo 126º, nº 2, levaram a Comissão a elaborar um relatório em conformidade com o disposto no artigo 126º, nº 3, do Tratado. Tendo em conta o seu relatório e o parecer do Comité Económico e Financeiro, a Comissão considera que existe um défice excessivo em Chipre.

[1] JO L 209 de 2.8.1997, p. 6. O relatório tem em conta igualmente as «Especificações sobre a aplicação do Pacto de Estabilidade e Crescimento e orientações sobre o conteúdo e a apresentação dos Programas de Estabilidade e Convergência», aprovadas pelo Conselho ECOFIN de 10 de Novembro de 2009, disponível em http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] De acordo com o Regulamento (CE) n.º 479/2009 do Conselho, os Estados-Membros têm de comunicar à Comissão, duas vezes por ano, os valores previstos e verificados do défice orçamental e do nível da dívida pública. A notificação mais recente de Chipre consta de: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Toda a documentação sobre o PDE de Chipre, está disponível no seguinte endereço: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

[4] A documentação sobre o procedimento relativo aos défices excessivos no que respeita a Chipre, está disponível no seguinte endereço: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

EL

(...PICT...)|ΕΥΡΩΠΑΪΚΗ ΕΠΙΤΡΟΠΗ|

Βρυξέλλες, 15.6.2010

SEC(2010) 739 τελικό

ΓΝΩΜΗ ΤΗΣ ΕΠΙΤΡΟΠΗΣ

σχετικά με την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος στην Κύπρο

ΓΝΩΜΗ ΤΗΣ ΕΠΙΤΡΟΠΗΣ

σχετικά με την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος στην Κύπρο

Η ΕΦΑΡΜΟΓΗ ΤΟΥ ΣΥΜΦΩΝΟΥ ΣΤΑΘΕΡΟΤΗΤΑΣ ΚΑΙ ΑΝΑΠΤΥΞΗΣ ΣΤΗΝ ΠΑΡΟΥΣΑ ΚΡΙΣΗ

1. Πολλές χώρες της ΕΕ αντιμετωπίζουν επί του παρόντος ελλείμματα γενικής κυβέρνησης τα οποία υπερβαίνουν την τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ που ορίζεται στη Συνθήκη. Η συχνά σοβαρή επιδείνωση του ελλείμματος καθώς και του χρέους πρέπει να εξετάζεται στο πλαίσιο της πρωτοφανούς παγκόσμιας χρηματοπιστωτικής κρίσης και της επιβράδυνσης της οικονομικής δραστηριότητας κατά την περίοδο 2008-09. Η κατάσταση αυτή αποτελεί τη συνισταμένη πολλών παραγόντων. Πρώτον, η επιβράδυνση της οικονομικής δραστηριότητας έχει ως αποτέλεσμα τη μείωση των φορολογικών εσόδων και την αύξηση των δαπανών για κοινωνικές παροχές (π.χ. επιδόματα ανεργίας). Δεύτερον, αναγνωρίζοντας τον σημαντικό ρόλο που οφείλουν να διαδραματίσουν οι δημοσιονομικές πολιτικές στην παρούσα έκτακτη οικονομική συγκυρία, η Επιτροπή, στο ευρωπαϊκό σχέδιο για την ανάκαμψη της οικονομίας (ΕΣΑΟ) του Νοεμβρίου 2008, το οποίο εγκρίθηκε από το Ευρωπαϊκό Συμβούλιο τον Δεκέμβριο, ζήτησε να ληφθούν δημοσιονομικά μέτρα για την τόνωση της οικονομίας. Το σχέδιο ανέφερε αναλυτικά ότι τα μέτρα τόνωσης πρέπει να είναι έγκαιρα, στοχευμένα και προσωρινά και να διαφοροποιούνται στα κράτη μέλη ώστε να αντικατοπτρίζουν τη διαφορετική τους κατάσταση ως προς τη διατηρησιμότητα των δημόσιων οικονομικών και την ανταγωνιστικότητα και ότι πρέπει να παύσουν να ισχύουν όταν βελτιωθούν οι οικονομικές συνθήκες. Τέλος, αρκετές χώρες έχουν λάβει μέτρα για τη σταθεροποίηση του χρηματοπιστωτικού τους τομέα, ορισμένα από τα οποία έχουν επίπτωση στην κατάσταση του χρέους ή συνιστούν κίνδυνο αύξησης των ελλειμμάτων και του χρέους στο μέλλον, μολονότι ορισμένες από τις δαπάνες της δημόσιας στήριξης μπορούν να ανακτηθούν μεταγενέστερα.

2. Βάσει του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης, η Επιτροπή οφείλει να κινεί τη διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος (ΔΥΕ) κάθε φορά που το έλλειμμα ενός κράτους μέλους υπερβαίνει την τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ. Οι τροποποιήσεις που πραγματοποιήθηκαν το 2005 στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης είχαν στόχο να διασφαλιστεί ιδίως ότι θα λαμβάνεται πλήρως υπόψη το οικονομικό και δημοσιονομικό υπόβαθρο σε όλα τα στάδια της ΔΥΕ. Κατ’ αυτόν τον τρόπο, το Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης παρέχει το πλαίσιο στήριξης των κυβερνητικών πολιτικών για την άμεση επάνοδο σε υγιείς δημοσιονομικές θέσεις, λαμβάνοντας υπόψη την οικονομική συγκυρία και διασφαλίζοντας κατά τον τρόπο αυτό τη μακροπρόθεσμη διατηρησιμότητα των δημόσιων οικονομικών.

ΝΟΜΙΚΟ ΠΛΑΙΣΙΟ

3. Το άρθρο 126 της συνθήκης για τη λειτουργία της Ευρωπαϊκής Ένωσης θεσπίζει διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος (ΔΥΕ). Η διαδικασία αυτή διευκρινίζεται περαιτέρω στον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1467/97 του Συμβουλίου «για την επιτάχυνση και τη διασαφήνιση της εφαρμογής της διαδικασίας υπερβολικού ελλείμματος», που αποτελεί μέρος του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. Στην έκθεση λαμβάνεται επίσης υπόψη το έγγραφο «Λεπτομερείς ρυθμίσεις για την εφαρμογή του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης και κατευθυντήριες γραμμές για τη μορφή και το περιεχόμενο των προγραμμάτων σταθερότητας και σύγκλισης» το οποίο εγκρίθηκε από το Συμβούλιο ECOFIN της 10ης Νοεμβρίου 2005. Το έγγραφο αυτό είναι διαθέσιμο στη διεύθυνση: http://ec.europa.eu/eco n omy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . .[1]

ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. Στην έκθεση λαμβάνεται επίσης υπόψη το έγγραφο «Λεπτομερείς ρυθμίσεις για την εφαρμογή του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης και κατευθυντήριες γραμμές για τη μορφή και το περιεχόμενο των προγραμμάτων σταθερότητας και σύγκλισης» το οποίο εγκρίθηκε από το Συμβούλιο ECOFIN της 10ης Νοεμβρίου 2005. Το έγγραφο αυτό είναι διαθέσιμο στη διεύθυνση: http://ec.europa.eu/eco n omy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm

4. Σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 2 της συνθήκης, η Επιτροπή παρακολουθεί την τήρηση της δημοσιονομικής πειθαρχίας με βάση δύο κριτήρια, και συγκεκριμένα: α) κατά πόσον ο λόγος του προβλεπόμενου ή υφιστάμενου δημοσιονομικού ελλείμματος προς το ακαθάριστο εγχώριο προϊόν (ΑΕΠ) υπερβαίνει την τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ (εκτός εάν ο λόγος αυτός σημειώνει ουσιαστική και συνεχή πτώση και έχει φθάσει σε επίπεδο παραπλήσιο της τιμής αναφοράς· είτε, εναλλακτικά, η υπέρβαση της τιμής αναφοράς είναι απλώς έκτακτη και προσωρινή και ο λόγος παραμένει κοντά στην τιμή αναφοράς)· και β) κατά πόσον ο λόγος του δημοσίου χρέους προς το ΑΕΠ υπερβαίνει την τιμή αναφοράς του 60% (εκτός εάν ο λόγος μειώνεται επαρκώς και πλησιάζει την τιμή αναφοράς με ικανοποιητικό ρυθμό).

5. Το άρθρο 126 παράγραφος 3 της Συνθήκης ορίζει ότι όταν ένα κράτος μέλος δεν εκπληρώνει τις απαιτήσεις ενός ή αμφοτέρων των κριτηρίων αυτών, η Επιτροπή οφείλει να συντάξει έκθεση. Η έκθεση αυτή λαμβάνει επίσης υπόψη «το κατά πόσον το δημόσιο έλλειμμα υπερβαίνει τις δαπάνες δημοσίων επενδύσεων, καθώς και όλους τους άλλους σχετικούς παράγοντες, συμπεριλαμβανομένης της μεσοπρόθεσμης οικονομικής και δημοσιονομικής κατάστασης του κράτους μέλους».

6. Με βάση τα στοιχεία που γνωστοποιήθηκαν από τις κυπριακές αρχές τον Μάρτιο του 2010 Σύμφωνα με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 479/2009 του Συμβουλίου, τα κράτη μέλη υποχρεούνται να κοινοποιούν στην Επιτροπή, δύο φορές το χρόνο, το προβλεπόμενο και το πραγματικό επίπεδο του δημόσιου ελλείμματος και χρέους. Η πλέον πρόσφατη κοινοποίηση της Κύπρου υπάρχει στη διεύθυνση: http://epp.eurosta t .ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . και λαμβάνοντας υπόψη τις εαρινές προγνώσεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2010, η Επιτροπή συνέταξε, στις 12 Μαΐου 2010, έκθεση για την Κύπρο δυνάμει του άρθρου 126 παράγραφος 3 Όλα τα έγγραφα σχετικά με τη ΔΥΕ για την Κύπρο υπάρχουν στη διεύθυνση: http://ec.europa.e u /economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Σύμφωνα με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 479/2009 του Συμβουλίου, τα κράτη μέλη υποχρεούνται να κοινοποιούν στην Επιτροπή, δύο φορές το χρόνο, το προβλεπόμενο και το πραγματικό επίπεδο του δημόσιου ελλείμματος και χρέους. Η πλέον πρόσφατη κοινοποίηση της Κύπρου υπάρχει στη διεύθυνση:

http://epp.eurosta t .ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Όλα τα έγγραφα σχετικά με τη ΔΥΕ για την Κύπρο υπάρχουν στη διεύθυνση:

http://ec.europa.e u /economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

7. Στη συνέχεια, και σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 4 της Συνθήκης, η Οικονομική και Δημοσιονομική Επιτροπή διατύπωσε γνώμη για την έκθεση της Επιτροπής, στις [27 Μαΐου 2010].

8. Το άρθρο 126 παράγραφος 5 της Συνθήκης ορίζει ότι η Επιτροπή απευθύνει γνώμη στο Συμβούλιο, εάν κρίνει ότι υπάρχει ή ότι μπορεί να εμφανισθεί υπερβολικό έλλειμμα σε ένα κράτος μέλος. Προκειμένου να αποφανθεί για την ύπαρξη ή το ενδεχόμενο εμφάνισης υπερβολικού ελλείμματος, η Επιτροπή θεωρεί ότι πρέπει να λαμβάνονται υπόψη: i) τα συμπεράσματα της έκθεσής της, την οποία συνέταξε δυνάμει του άρθρου 126 παράγραφος 3 και ii) η γνώμη της Οικονομικής και Δημοσιονομικής Επιτροπής για την εν λόγω έκθεση. Με βάση τα στοιχεία αυτά, η Επιτροπή διατύπωσε μια σειρά παρατηρήσεων σχετικά με την Κύπρο.

ΠΑΡΑΤΗΡΗΣΕΙΣ ΣΧΕΤΙΚΑ ΜΕ ΤΗΝ ΚΥΠΡΟ

9. Αμέσως μετά την προσχώρησή της στην ΕΕ τον Μάιο του 2004, η Επιτροπή κίνησε ΔΥΕ για την Κύπρο Όλα τα έγγραφα σχετικά με τη ΔΥΕ για την Κύπρο υπάρχουν στη διεύθυνση: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm με την έκδοση έκθεσης βάσει του άρθρου 104 παράγραφος 3 της συνθήκης για την ίδρυση της Ευρωπαϊκής Κοινότητας (ΣΕΚ) λόγω της ύπαρξης ελλείμματος ύψους 6,3% του ΑΕΠ το 2003, το οποίο υπερέβαινε την τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ. Τον Ιούλιο του 2004, με βάση συστάσεις της Επιτροπής, το Συμβούλιο αποφάσισε, σύμφωνα με το άρθρο 104 παράγραφος 6 της ΣΕΚ, ότι υφίστατο υπερβολικό έλλειμμα στην Κύπρο και της απηύθυνε σύσταση δυνάμει του άρθρου 104 παράγραφος 7 της ΣΕΚ προκειμένου να τερματιστεί η κατάσταση υπερβολικού ελλείμματος το ταχύτερο δυνατό και το αργότερο μέχρι το 2005. Τον Ιούλιο του 2006, μετά από συνολική αξιολόγηση από την οποία προέκυψε ότι το έλλειμμα το 2005 μειώθηκε στο 2,4% του ΑΕΠ, το Συμβούλιο αποφάσισε να καταργήσει την απόφασή του σχετικά με την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος δυνάμει του άρθρου 104 παράγραφος 12 της ΣΕΚ.[4]

Όλα τα έγγραφα σχετικά με τη ΔΥΕ για την Κύπρο υπάρχουν στη διεύθυνση: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

10. Μετά τη λήξη της διαδικασίας υπερβολικού ελλείμματος, το ισοζύγιο γενικής κυβέρνησης της Κύπρου διατηρήθηκε σε επίπεδα αρκετά χαμηλότερα από την τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ όσον αφορά το έλλειμμα. Ειδικότερα, το 2006 το έλλειμμα μειώθηκε περαιτέρω σε 1,2% του ΑΕΠ, ενώ το 2007 και το 2008 εμφανίστηκε πλεόνασμα ύψους 3,4% και 0,9% του ΑΕΠ αντίστοιχα. Παράλληλα, όσον αφορά το διαρθρωτικό ισοζύγιο, το έλλειμμα ύψους 1¼% του ΑΕΠ το 2006 μετατράπηκε σε πλεόνασμα 2½% το 2007, παρουσιάζοντας βελτίωση μεγαλύτερη από το μεσοπρόθεσμο δημοσιονομικό στόχο (ΜΔΣ) της Κύπρου, που ήταν η επίτευξη ισοσκελισμένου προϋπολογισμού σε διαρθρωτικούς όρους. Στη συνέχεια, το διαρθρωτικό ισοζύγιο, από τα πλεονάσματα των προηγούμενων ετών, άρχισε και πάλι να εμφανίζει αρνητικές τιμές. Κατά την περίοδο 2006-2008, ο δείκτης ακαθάριστου δημόσιου χρέους μειώθηκε κατά περίπου 16¼ εκατοστιαίες μονάδες του ΑΕΠ στο 48,4% το 2008, πολύ κάτω από την τιμή αναφοράς 60% του ΑΕΠ που ορίζεται στη Συνθήκη. Η μείωση του χρέους οφειλόταν στα πρωτογενή πλεονάσματα, την υψηλή ονομαστική ανάπτυξη και τις σημαντικές προσαρμογές αποθεμάτων ροών (π.α.ρ.) που συνδέονταν με την προβλεπόμενη μείωση των καταθέσεων στην κεντρική τράπεζα (χρεολυτικά κεφάλαια) και άλλων συσσωρευμένων χρηματοπιστωτικών περιουσιακών στοιχείων που χρησιμοποιούντο για την εξόφληση ληξιπρόθεσμων οφειλών.

11. Σύμφωνα με τα στοιχεία που κοινοποίησαν οι κυπριακές αρχές τον Απρίλιο του 2010, το έλλειμμα της γενικής κυβέρνησης στην Κύπρο το 2009 ανήλθε στο 6,1% του ΑΕΠ, υπερβαίνοντας συνεπώς την τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ. Στην έκθεσή της δυνάμει του άρθρου 126 παράγραφος 3 η Επιτροπή έκρινε ότι το έλλειμμα δεν ήταν κοντά στην τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ, και ότι η υπέρβαση της τιμής αναφοράς μπορούσε να χαρακτηρισθεί ως έκτακτη κατά την έννοια της Συνθήκης και του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης. Συγκεκριμένα, οφείλεται στη σοβαρή επιβράδυνση της οικονομικής δραστηριότητας κατά την έννοια της Συνθήκης και του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης. Σύμφωνα με τις εαρινές προγνώσεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2010, το πραγματικό ΑΕΠ στην Κύπρο προβλέπεται να συρρικνωθεί περαιτέρω, αν και σε μικρότερο βαθμό, κατά περίπου ½% το 2010 έναντι 1¾% το 2009. Εντούτοις, η προβλεπόμενη υπέρβαση της τιμής αναφοράς δεν μπορεί να θεωρηθεί προσωρινή. Σύμφωνα με τις εαρινές προγνώσεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2010, το δημοσιονομικό έλλειμμα αναμένεται να φθάσει σε περίπου 7¾% του ΑΕΠ το 2011 υπό την προϋπόθεση μη μεταβολής της ακολουθούμενης πολιτικής. Επομένως, δεν ικανοποιείται το κριτήριο του ελλείμματος που ορίζει η Συνθήκη.

12. Σύμφωνα με στοιχεία που κοινοποίησαν οι κυπριακές αρχές τον Απρίλιο του 2010, το ακαθάριστο χρέος της γενικής κυβέρνησης παραμένει χαμηλότερο από την τιμή αναφοράς του 60% του ΑΕΠ, και το 2009 έφθασε σε 56,2% του ΑΕΠ. Για το 2010, η Κύπρος γνωστοποίησε προβλεπόμενο χρέος ύψους 62% του ΑΕΠ, ποσοστό που υπερβαίνει την τιμή αναφοράς του 60% του ΑΕΠ που ορίζει η Συνθήκη. Σύμφωνα με τις εαρινές προγνώσεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2010, το χρέος αναμένεται να αυξηθεί σε 62,3% του ΑΕΠ το 2010 και εν συνεχεία σε 67,6% το 2011 λόγω της επιδείνωσης του πρωτογενούς ισοζυγίου. Λαμβάνοντας υπόψη τις τάσεις αυτές, ο δείκτης χρέους δεν μπορεί να θεωρηθεί ότι μειώνεται επαρκώς και ότι πλησιάζει την τιμή αναφοράς με ικανοποιητικό ρυθμό κατά την έννοια της Συνθήκης και του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης. Επομένως δεν ικανοποιείται το κριτήριο του χρέους που ορίζει η Συνθήκη.

13. Βάσει των διατάξεων της Συνθήκης και του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης, η Επιτροπή ανέλυσε, επίσης, στην έκθεσή της «σχετικούς παράγοντες». Βάσει του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης οι παράγοντες αυτοί μπορούν να ληφθούν υπόψη στη διαδικασία που οδηγεί στη λήψη απόφασης σχετικά με την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος, μόνον εφόσον το έλλειμμα ικανοποιεί τη διπλή προϋπόθεση της εγγύτητας και της προσωρινότητας. Στην περίπτωση της Κύπρου, δεν ικανοποιείται η διπλή αυτή προϋπόθεση. Οι σχετικοί παράγοντες, καθαυτοί, στην παρούσα περίπτωση εμφανίζουν ετερόκλητη εικόνα.

14. Η γνώμη της Οικονομικής και Δημοσιονομικής Επιτροπής σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 4 της Συνθήκης συμπίπτει με την αξιολόγηση της Επιτροπής στην έκθεσή της βάσει του άρθρου 126 παράγραφος 3.

ΣΥΜΠΕΡΑΣΜΑ

15. Η παρακολούθηση της δημοσιονομικής κατάστασης στην Κύπρο, και ιδίως η εξέταση της συμμόρφωσης με τα κριτήρια που ορίζονται στο άρθρο 126 παράγραφος 2, οδήγησε την Επιτροπή στην κατάρτιση έκθεσης σύμφωνα με το άρθρο 126 παράγραφος 3 της Συνθήκης. Με γνώμονα την έκθεση αυτή και τη γνώμη της Οικονομικής και Δημοσιονομικής Επιτροπής, η Επιτροπή θεωρεί ότι στην Κύπρο υφίσταται υπερβολικό έλλειμμα.

[1] ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 6. Στην έκθεση λαμβάνεται επίσης υπόψη το έγγραφο «Λεπτομερείς ρυθμίσεις για την εφαρμογή του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης και κατευθυντήριες γραμμές για τη μορφή και το περιεχόμενο των προγραμμάτων σταθερότητας και σύγκλισης» το οποίο εγκρίθηκε από το Συμβούλιο ECOFIN της 10ης Νοεμβρίου 2005. Το έγγραφο αυτό είναι διαθέσιμο στη διεύθυνση: http://ec.europa.eu/eco n omy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm

[2] Σύμφωνα με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 479/2009 του Συμβουλίου, τα κράτη μέλη υποχρεούνται να κοινοποιούν στην Επιτροπή, δύο φορές το χρόνο, το προβλεπόμενο και το πραγματικό επίπεδο του δημόσιου ελλείμματος και χρέους. Η πλέον πρόσφατη κοινοποίηση της Κύπρου υπάρχει στη διεύθυνση: http://epp.eurosta t .ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Όλα τα έγγραφα σχετικά με τη ΔΥΕ για την Κύπρο υπάρχουν στη διεύθυνση: http://ec.europa.e u /economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Όλα τα έγγραφα σχετικά με τη ΔΥΕ για την Κύπρο υπάρχουν στη διεύθυνση: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

EN

(...PICT...)|EUROPEAN COMMISSION|

Brussels, 15.6.2010

SEC(2010) 739 final

COMMISSION OPINION

on the existence of an excessive deficit in Cyprus

COMMISSION OPINION

on the existence of an excessive deficit in Cyprus

THE APPLICATION OF THE STABILITY AND GROWTH PACT IN THE CURRENT CRISIS SITUATION

1. Many EU countries are presently facing general government deficits above the 3% of GDP reference value set in the Treaty. The often strong deterioration in the deficit as well as the debt positions must be seen in the context of the unprecedented global financial crisis and economic downturn in 2008/09. Several factors are at play. First, the economic downturn brings about declining tax revenue and rising social benefit expenditure (e.g. unemployment benefits). Second, recognising that budgetary policies have an important role to play in the current extraordinary economic situation, the Commission called for a fiscal stimulus in its November 2008 European Economic Recovery Plan (EERP), endorsed by the European Council in December. The Plan explicated that the stimulus should be timely, targeted and temporary and differentiated across Member States to reflect their different positions in terms of public finance sustainability and competitiveness and should be reversed when economic conditions improve . Finally, several countries have taken measures to stabilise the financial sector, some of which have impacted on the debt position or constitute a risk of higher deficits and debt in the future, although some of the costs of the government support could be recouped in the future.

2. The Stability and Growth Pact requires the Commission to initiate the excessive deficit procedure (EDP) whenever the deficit of a Member State exceeds the 3% of GDP reference value. The amendments to the Stability and Growth Pact in 2005 aimed at ensuring that in particular the economic and budgetary background was taken into account fully in all steps in the EDP. In this way, the Stability and Growth Pact provides the framework supporting government policies for a prompt return to sound budgetary positions taking account of the economic situation, and thereby ensuring long-term sustainability of public finances.

LEGAL BACKGROUND

3. Article 126 of the Treaty on the Functioning of the European Union lays down an excessive deficit procedure (EDP). This procedure is further specified in Council Regulation (EC) No 1467/97 “on speeding up and clarifying the implementation of the excessive deficit procedure” OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. The report also takes into account the “Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes”, endorsed by the ECOFIN Council of 10 November 2009 , available at http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , which is part of the Stability and Growth Pact.[1]

OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. The report also takes into account the “Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes”, endorsed by the ECOFIN Council of 10 November 2009 , available at http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

4. According to Article 126(2) of the Treaty, the Commission has to monitor compliance with budgetary discipline on the basis of two criteria, namely: (a) whether the ratio of the planned or actual government deficit to gross domestic product (GDP) exceeds the reference value of 3% (unless either the ratio has declined substantially and continuously and reached a level that comes close to the reference value; or, alternatively, the excess over the reference value is only exceptional and temporary and the ratio remains close to the reference value); and (b) whether the ratio of government debt to GDP exceeds the reference value of 60% (unless the ratio is sufficiently diminishing and approaching the reference value at a satisfactory pace).

5. Article 126(3) of the Treaty stipulates that, if a Member State does not fulfil the requirements under one or both of these criteria, the Commission has to prepare a report. This report also has to “take into account whether the government deficit exceeds government investment expenditure and take into account all other relevant factors, including the medium-term economic and budgetary position of the Member State”.

6. On the basis of the data notified by the Cypriot authorities in March 2010 According to Council Regulation (EC) No 479/2009, Member States have to report to the Commission, twice a year, their planned and actual government deficit and debt levels. The most recent notification of Cyprus can be found at: http://epp.eurostat.e c .europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . and taking into account the Commission services’ spring 2010 forecast, the Commission adopted a report under Article 126(3) for Cyprus on 12 May 2010 All EDP-related documents for Cyprus can be found at the following website: http://ec.europa.eu/economy _ finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

According to Council Regulation (EC) No 479/2009, Member States have to report to the Commission, twice a year, their planned and actual government deficit and debt levels. The most recent notification of Cyprus can be found at:

http://epp.eurostat.e c .europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

All EDP-related documents for Cyprus can be found at the following website:

http://ec.europa.eu/economy _ finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

7. Subsequently, and in accordance with Article 126(4) of the Treaty, the Economic and Financial Committee formulated an opinion on the Commission report on [27 May 2010].

8. Article 126(5) of the Treaty requires the Commission to address an opinion to the Council if the Commission considers that an excessive deficit in a Member State exists or may occur. In order to reach a conclusion on whether an excessive deficit exists or may occur, the Commission considers that account should be taken of: (i) the conclusions of its report under Article 126(3) and (ii) the opinion of the Economic and Financial Committee on this report. On the basis of these elements, the Commission has established a number of considerations for Cyprus.

CONSIDERATIONS CONCERNING CYPRUS

9. Immediately following its accession to the EU in May 2004, an EDP for Cyprus was initiated by the Commission Documents related to the excessive deficit procedure for Cyprus are available at: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm with the adoption of a report under Article 104(3) of Treaty Establishing the European Community (TEC) in view of a deficit of 6.3% of GDP in 2003, i.e. above the reference value of 3% of GDP. In July 2004, following recommendations from the Commission, the Council decided, in accordance with Article 104(6) TEC, that an excessive deficit existed in Cyprus and addressed a recommendation in accordance with Article 104(7) TEC to Cyprus with a view to bringing the excessive deficit situation to an end as rapidly as possible and by 2005 at the latest. In July 2006, following an overall assessment which showed that the deficit was reduced to 2.4% of GDP in 2005, the Council decided to abrogate its decision on the existence of an excessive deficit under Article 104(12) TEC.[4]

Documents related to the excessive deficit procedure for Cyprus are available at: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

10. After the end of the excessive deficit procedure, the Cypriot government balance remained well below the deficit threshold of 3% of GDP. In particular, in 2006 the deficit declined further to 1.2% of GDP, while in 2007 and 2008 the budget balance turned into a surplus of 3.4% and 0.9% of GDP respectively. In parallel, the structural balance turned from a deficit of 1¼% of GDP in 2006 to a surplus of 2½% in 2007, in excess of the medium-term budgetary objective (MTO) of Cyprus, which is a balanced budget in structural terms. Thereafter, the structural surplus of the previous years turned back into negative territory. During the period 2006-2008, the general government gross debt ratio declined by about 16¼ pp. of GDP to 48.4% in 2008, well below the 60% of GDP Treaty reference value. The debt reduction was driven by primary surpluses, high nominal growth and sizeable stock-flow adjustments (SFA) associated with the planned reduction of deposits at the central bank (sinking funds) and other accumulated financial assets used to repay maturing debt.

11. According to data notified by the Cypriot authorities in April 2010 , the general government deficit in Cyprus reached 6.1% of GDP in 2009, thus exceeding the 3% of GDP reference value. The Commission report under Article 126(3 ) considered that the deficit was not close to the 3% of GDP reference value and that t he excess over the reference value can be qualified as exceptional within the meaning of the Treaty and the Stability and Growth Pact. In particular, it results from a severe economic downturn in the sense of the Treaty and the Stability and Growth Pact. According to the Commission services’ 2010 spring forecast , real GDP in Cyprus is projected to shrink further, although to a lesser extent, by almost ½% in 2010 compared with 1¾% in 2009. However, t he planned excess over the reference value cannot be considered temporary. According to the Commission services’ spring 2010 forecast, the budgetary deficit is projected to reach about 7¾% of GDP in 2011 on a no-policy change basis. The deficit criterion in the Treaty is not fulfilled.

12. According to data notified by the Cypriot authorities in April 2010 , the general government gross debt remains below the 60% of GDP reference value and stood at 56.2% of GDP in 2009. For 2010, Cyprus notified a planned debt of 62% of GDP, thus exceeding 60% of GDP Treaty reference value. The Commission services’ spring 2010 forecast projects debt to rise to 62.3% of GDP in 2010 and further to 67.6% in 2011 on the back of a deteriorated primary balance. In view of these trends, t he debt ratio cannot be considered as diminishing sufficiently and approaching the reference value at a satisfactory pace within the meaning of the Treaty and the Stability and Growth Pact. The debt criterion in the Treaty is not fulfilled.

13. In line with the provisions in the Treaty and the Stability and Growth Pact, the Commission also analysed in its report “relevant factors”. According to the Stability and Growth Pact, these can only be taken into account in the steps leading to the decision on the existence of an excessive deficit if the deficit satisfies the double condition of closeness and temporariness. In the case of Cyprus, the double condition is not met. Considered on their own merit, the relevant factors in the current case on balance present a mixed picture.

14. The opinion of the Economic and Financial Committee in accordance with Article 126(4) of the Treaty is consistent with the assessment in the Commission report under Article 126(3).

CONCLUSION

15. The monitoring of the budgetary situation in Cyprus and, in particular, the examination of the compliance with the criteria laid down in Article 126(2) has led the Commission to prepare a report in accordance with Article 126(3) of the Treaty. The Commission, having taken into account its report and the opinion of the Economic and Financial Committee, is of the opinion that an excessive deficit exists in Cyprus.

[1] OJ L 209, 2.8.1997, p. 6. The report also takes into account the “Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes”, endorsed by the ECOFIN Council of 10 November 2009 , available at http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] According to Council Regulation (EC) No 479/2009, Member States have to report to the Commission, twice a year, their planned and actual government deficit and debt levels. The most recent notification of Cyprus can be found at: http://epp.eurostat.e c .europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] All EDP-related documents for Cyprus can be found at the following website: http://ec.europa.eu/economy _ finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Documents related to the excessive deficit procedure for Cyprus are available at: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm

CS

(...PICT...)|EVROPSKÁ KOMISE|

V Bruselu dne 15.6.2010

SEK(2010) 739 v konečném znění

STANOVISKO KOMISE

k existenci nadměrného schodku na Kypru

STANOVISKO KOMISE

k existenci nadměrného schodku na Kypru

POUŽITÍ PAKTU O STABILITĚ A RŮSTU V SITUACI SOUČASNÉ KRIZE

1. Mnoho zemí Evropské unie v současné době vykazuje schodek veřejných financí převyšující referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Na toto v mnoha případech podstatné zhoršení schodku i dluhové pozice je třeba nahlížet v kontextu bezprecedentní celosvětové finanční krize a hospodářského útlumu v letech 2008 a 2009. Svou roli zde hraje několik faktorů. Zaprvé, hospodářský útlum s sebou přináší klesající daňové příjmy a rostoucí výdaje na sociální dávky (např. dávky v nezaměstnanosti). Zadruhé, jelikož si je Komise vědoma, jak důležitou úlohu za současné mimořádné hospodářské situace hraje rozpočtová politika, vyzvala ve svém Plánu evropské hospodářské obnovy z listopadu 2008, který v prosinci schválila Evropská rada, k přijetí fiskálního stimulu. Podle uvedeného plánu by tento stimul měl být včasný, cílený a dočasný, měl by být diferencovaný podle rozdílné situace jednotlivých členských států, pokud jde o udržitelnost jejich veřejných financí a konkurenceschopnost, a měl by být ukončen poté, co se hospodářské podmínky zlepší. A konečně je třeba uvést, že několik zemí přijalo opatření ke stabilizaci finančního sektoru, z nichž některá ovlivňují dluhovou pozici nebo představují riziko vyšších schodků a dluhu v budoucnosti, i když částečné náklady na podporu z veřejných prostředků by mohly být později získány zpět.

2. Podle Paktu o stabilitě a růstu je Komise povinna zahájit postup při nadměrném schodku, kdykoli schodek členského státu překročí referenční hodnotu 3 % HDP. Cílem změn Paktu o stabilitě a růstu v roce 2005 bylo zajistit, aby ve všech krocích postupu při nadměrném schodku byla plně zohledněna zejména hospodářská a rozpočtová situace. Pakt o stabilitě a růstu tak poskytuje rámec na podporu vládních politik k rychlému návratu ke zdravému stavu rozpočtů s přihlédnutím k hospodářské situaci, a tím zajišťuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

PRÁVNÍ RÁMEC

3. Článek 126 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví postup při nadměrném schodku. Tento postup je dále specifikován v nařízení Rady (ES) č. 1467/97 „o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku“ Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Tato zpráva rovněž přihlíží k „Technickým podmínkám provádění Paktu o stabilitě a růstu a obecným zásadám pro formu a obsah programů stability a konvergenčních programů“, které schválila Rada ECOFIN dne 10. listopadu 2009 a které jsou k dispozici na stránce http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm . , které je součástí Paktu o stabilitě a růstu.[1]

Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Tato zpráva rovněž přihlíží k „Technickým podmínkám provádění Paktu o stabilitě a růstu a obecným zásadám pro formu a obsah programů stability a konvergenčních programů“, které schválila Rada ECOFIN dne 10. listopadu 2009 a které jsou k dispozici na stránce http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

4. Ustanovení čl. 126 odst. 2 Smlouvy ukládají Komisi povinnost sledovat dodržování rozpočtové kázně podle dvou kritérií, a sice: a) zda poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu (HDP) nepřekračuje referenční hodnotu 3 % (ledaže by poměr buď podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně, která se blíží referenční hodnotě, nebo by překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr zůstával blízko k referenční hodnotě) a b) zda poměr veřejného dluhu k HDP nepřekračuje referenční hodnotu 60 % (ledaže se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k referenční hodnotě).

5. Ustanovení čl. 126 odst. 3 Smlouvy stanoví, že nesplňuje-li členský stát požadavky podle jednoho nebo žádného z těchto kritérií, Komise vypracuje zprávu. Zpráva rovněž „přihlédne k tomu, zda schodek veřejných financí překračuje veřejné investiční výdaje, jakož i ke všem dalším rozhodujícím faktorům včetně střednědobé hospodářské a rozpočtové pozice členského státu“.

6. Na základě údajů oznámených kyperskými orgány v březnu roku 2010 Podle nařízení Rady (ES) č. 479/2009 musí členské státy Komisi dvakrát ročně oznamovat výši svého plánovaného a skutečného schodku veřejných financí a výši veřejného zadlužení. Nejnovější oznámení Kypru je k dispozici na adrese: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables . a s přihlédnutím k prognóze útvarů Komise z jara 2010 přijala Komise v souladu s čl. 126 odst. 3 dne 12. května 2010 zprávu týkající se Kypru Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Kypru jsou dostupné na této internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm . .[2][3]

Podle nařízení Rady (ES) č. 479/2009 musí členské státy Komisi dvakrát ročně oznamovat výši svého plánovaného a skutečného schodku veřejných financí a výši veřejného zadlužení. Nejnovější oznámení Kypru je k dispozici na adrese:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Kypru jsou dostupné na této internetové stránce:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

7. Následně pak v souladu s čl. 126 odst. 4 Smlouvy vydal Hospodářský a finanční výbor dne [27. května 2010] ke zprávě Komise stanovisko.

8. Usoudí-li Komise, že v členském státě existuje nebo může vzniknout nadměrný schodek, je podle čl. 126 odst. 5 Smlouvy povinna předložit Radě stanovisko. Aby mohla dospět k závěru, zda nadměrný schodek existuje nebo může vzniknout, Komise má za to, že je třeba přihlédnout k: i) závěrům uvedené zprávy podle čl. 126 odst. 3 a ii) ke stanovisku Hospodářského a finančního výboru k dané zprávě. Na základě těchto východisek formulovala Komise několik úvah týkajících se Kypru.

ÚVAHY TÝKAJÍCÍ SE KYPRU

9. Ihned poté, co Kypr v květnu 2004 přistoupil k EU, zahájila Komise pro tuto zemi postup při nadměrném schodku Dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Kypru jsou k dispozici na této adrese: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm. a s ohledem na schodek ve výši 6,3 % HDP v roce 2003, jenž tedy převyšoval referenční hodnotu 3 % HDP, přijala zprávu podle čl. 104 odst. 3 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouva o ES“). Na základě doporučení Komise Rada v souladu s čl. 104 odst. 6 Smlouvy o ES v červenci 2004 rozhodla, že na Kypru existuje nadměrný schodek, a podala Kypru podle čl. 104 odst. 7 Smlouvy o ES doporučení s cílem odstranit nadměrný schodek veřejných financí co nejrychleji, nejpozději do roku 2005. V červenci 2006 po celkovém zhodnocení, které ukázalo, že nadměrný schodek byl v roce 2005 snížen na 2,4 % HDP, rozhodla Rada podle čl. 104 odst. 12 Smlouvy o ES o zrušení svého rozhodnutí o existenci nadměrného schodku.[4]

Dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Kypru jsou k dispozici na této adrese: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm.

10. Po skončení postupu při nadměrném schodku saldo kyperských veřejných financí setrvávalo výrazně pod hranicí schodku ve výši 3 % HDP. Konkrétně v roce 2006 schodek dále poklesl na 1,2 % HDP a následně se saldo rozpočtu dostalo do přebytku ve výši 3,4 % HDP v roce 2007 a 0,9 % HDP v roce 2008. Současně s tím se strukturální saldo vyvíjelo ze schodku ve výši 1¼ % HDP v roce 2006 k přebytku 2½ % v roce 2007, čímž byl překonán střednědobý rozpočtový cíl Kypru, kterým je strukturálně vyrovnaný rozpočet. Poté strukturální přebytek z předchozích let přešel zpět do záporných čísel. V období let 2006–2008 poměr hrubého veřejného dluhu k HDP klesl přibližně o 16¼ procentního bodu HDP až na 48,4 % v roce 2008, což je výrazně méně, než referenční hodnota 60 % HDP stanovená ve Smlouvě. Faktory snižujícími zadlužení byly primární přebytky, vysoký nominální růst a značná vnitřní dynamika dluhu plynoucí z plánovaného snížení vkladů v centrální bance (umořovací fondy) a dalších shromážděných finančních aktiv, použitých k úhradě splatných závazků.

11. Podle údajů oznámených kyperskými orgány v dubnu 2010 dosáhl v roce 2009 schodek veřejných financí na Kypru výše 6,1 % HDP, a překročil tak referenční hodnotu 3 % HDP. Komise ve své zprávě podle čl. 126 odst. 3 uvedla, že schodek se sice referenční hodnotě 3 % HDP neblíží, avšak její překročení lze považovat za výjimečné ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Vyplývá to zejména z prudkého zhoršení hospodářské situace ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2010 se má reálný HDP na Kypru dále snížit, i když v menší míře – o téměř ½ % v roce 2010 ve srovnání s 1¾ % v roce 2009. Plánované překročení referenční hodnoty však nemůže být považováno za dočasné. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2010 má rozpočtový schodek v roce 2011 dosáhnout přibližně 7¾ % HDP (za předpokladu nezměněné politiky). Kritérium schodku stanovené ve Smlouvě tedy není splněno.

12. Podle údajů oznámených kyperskými orgány v dubnu 2010 setrvává hrubý veřejný dluh pod referenční hodnotou 60 % HDP a v roce 2009 dosahoval výše 56,2 % HDP. Na rok 2010 Kypr oznámil plánovaný dluh ve výši 62 % HDP, jenž tedy překračuje referenční hodnotu HDP podle Smlouvy. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2010 dluh v roce 2010 vzroste na 62,3 % HDP a dále na 67,6 % v roce 2011 v důsledku zhoršení primárního salda. Vzhledem k těmto trendům se nelze domnívat, že poměr dluhu k HDP se dostatečně snižuje a že se blíží referenční hodnotě uspokojivým tempem ve smyslu Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu. Kritérium dluhu stanovené ve Smlouvě tedy není splněno.

13. V souladu s ustanoveními Smlouvy a Paktu o stabilitě a růstu provedla Komise ve své zprávě rovněž analýzu „rozhodujících faktorů“. Podle Paktu o stabilitě a růstu lze k těmto faktorům při procesu rozhodování o existenci nadměrného schodku přihlížet, pouze pokud schodek splňuje dvojí podmínku blízkosti referenční hodnotě a dočasnosti. V případě Kypru tato dvojí podmínka není splněna. Posuzují-li se rozhodující faktory samy o sobě, působí v tomto případě po celkovém srovnání smíšeným dojmem.

14. Stanovisko Hospodářského a finančního výboru podle čl. 126 odst. 4 Smlouvy se shoduje s hodnocením obsaženým ve zprávě Komise podle čl. 126 odst. 3.

ZÁVĚR

15. Sledování rozpočtové situace na Kypru a především kontrola plnění kritérií stanovených v čl. 126 odst. 2 vedly Komisi k vypracování zprávy podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Komise je s ohledem na svou zprávu a na stanovisko Hospodářského a finančního výboru toho názoru, že na Kypru existuje nadměrný schodek.

[1] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6. Tato zpráva rovněž přihlíží k „Technickým podmínkám provádění Paktu o stabilitě a růstu a obecným zásadám pro formu a obsah programů stability a konvergenčních programů“, které schválila Rada ECOFIN dne 10. listopadu 2009 a které jsou k dispozici na stránce http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/legal_texts/index_en.htm .

[2] Podle nařízení Rady (ES) č. 479/2009 musí členské státy Komisi dvakrát ročně oznamovat výši svého plánovaného a skutečného schodku veřejných financí a výši veřejného zadlužení. Nejnovější oznámení Kypru je k dispozici na adrese: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/government_finance_statistics/excessive_deficit/edp_notification_tables .

[3] Všechny dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Kypru jsou dostupné na této internetové stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm .

[4] Dokumenty týkající se postupu při nadměrném schodku v případě Kypru jsou k dispozici na této adrese: http://ec.europa.eu/economy_finance/sgp/deficit/countries/index_en.htm.