52008SC2102

ES

(...PICT...)|COMISIÓN DE LAS COMUNIDADES EUROPEAS|

Bruselas, 25.6.2008

SEC(2008) 2102

DOCUMENTO DE TRABAJO DE LOS SERVICIOS DE LA COMISIÓN

que acompaña a la COMUNICACIÓN DE LA COMISIÓN AL PARLAMENTO EUROPEO, AL CONSEJO, AL COMITÉ ECONÓMICO Y SOCIAL EUROPEO Y AL COMITÉ DE LAS REGIONES Pensar primero a pequeña escala «Small Business Act» para Europa: iniciativa en favor de las pequeñas empresas Resumen de la evaluación de impacto {COM(2008) 394 final} {SEC(2008) 2101}

RESUMEN

La presente evaluación de impacto acompaña a la propuesta de la iniciativa «Small Business Act» para Europa. Dicha propuesta es el elemento clave de un paquete de medidas destinadas a aprovechar todo el potencial de crecimiento y creación de empleo de las PYME de la UE.

En primer lugar, la evaluación de impacto resume algunas conclusiones extraídas de la documentación sobre el papel crucial que las PYME y el espíritu empresarial desempeñan en el crecimiento económico y la cohesión social y regional. Las PYME representan casi el 70 % del total de puestos de trabajo de Europa y son responsables de la mayor parte de la creación neta de empleo. Además, las PYME y el espíritu empresarial son cada vez más importantes para el crecimiento económico en el contexto de una economía globalizada basada en el conocimiento.

Pese a los significativos avances obtenidos gracias a la política global de la UE en materia de PYME, la presente evaluación de impacto muestra que las PYME europeas no aprovechan todo su potencial. En particular, las PYME tienden a presentar un menor crecimiento de la productividad, menor innovación y un crecimiento más lento tras entrar en el mercado que las de Estados Unidos. Aunque la política de la UE en materia de PYME funciona bien y ya se está centrando en muchos de estos problemas, este peor rendimiento en comparación con EE.UU. muestra que la situación aún puede mejorar.

Por tanto, el presente análisis ha examinado las medidas existentes implementadas o previstas y ha identificado diversos problemas pendientes que pueden, de forma individual o colectiva, obstaculizar el rendimiento de las PYME de la UE. Esta relación, que debido al amplio ámbito de aplicación y a la naturaleza intrínsecamente interdisciplinaria de la política en materia de PYME no pretende ser exhaustiva, distingue dos tipos de problemas:

· problemas de coordinación y/o aplicación de políticas existentes;

· problemas pendientes en el ámbito del mercado o de la reglamentación y no abordados suficientemente por las políticas existentes.

La tabla siguiente resume los resultados del análisis:

Problemas pendientes|Problemas de aplicación/coordinación |Problemas pendientes en el ámbito del mercado o de la reglamentación|

Impacto de la futura legislación de la UE sobre las PYME|||

Heterogeneidad de la aplicación del principio de «pensar primero a pequeña escala» a nivel nacional, en particular: empresas de nueva creación;estigma del fracaso + procedimientos de quiebra.|||

El espíritu empresarial aún no se refleja suficientemente en las políticas de educación y formación|||

Insuficiente nivel de espíritu empresarial entre las mujeres |||

Dificultades de acceso de las PYME a los mercados|||

Acceso de las PYME a la contratación pública y cultura de las entidades contratantes|||

Dificultades encontradas por las PYME para acceder a las normas, utilizarlas y participar en su desarrollo|||

Insuficiente acceso a la financiaciónDisponibilidad de financiación mezzanineDisponibilidad de microcréditosFragmentación del capital riesgo|||

Dificultad para aprovechar las oportunidades relacionadas con el medio ambiente|||

Dificultades encontradas por las PYME para acceder a mercados internacionales, especialmente a mercados de rápido crecimiento |||

En este contexto, se han fijado varios objetivos. El objetivo general de la iniciativa «Small Business Act» para Europa es aprovechar todo el potencial de crecimiento y creación de empleo de las PYME de la UE y hacer pleno uso de sus capacidades innovadoras para contribuir a los objetivos de la renovada Asociación de Lisboa para el Crecimiento y el Empleo adoptada en 2005.

Para alcanzar este objetivo general, y teniendo en cuenta el análisis expuesto en la definición del problema, se han definido dos tipos de objetivos específicos, que pueden resumirse como sigue:

(1) Mejorar la aplicación del principio de «pensar primero a pequeña escala» y la coordinación de las políticas existentes:

· reforzando la asociación con los Estados miembros para implementar y coordinar mejor las políticas existentes;

· fijando el principio de «pensar primero a pequeña escala» en la formulación de políticas a escala nacional y de la UE.

(2) Abordar los problemas pendientes a los que se enfrentan las PYME de la UE en el ámbito del mercado o de la reglamentación:

· incentivar el espíritu empresarial:

– promoviendo el espíritu empresarial y la imagen de los empresarios, en particular en el sistema educativo;

– animando a los nuevos empresarios, en especial a las mujeres emprendedoras;

· mejorar el acceso de las PYME a la financiación:

– aumentando la disponibilidad de microcréditos y de financiación mezzanine para las PYME;

– reduciendo la fragmentación del mercado de capital riesgo a escala de la UE;

· mejorar el acceso de las PYME a los mercados:

– incentivando una cultura más favorable a las PYME entre las entidades contratantes;

– mejorando la capacidad de las PYME para acceder a las normas, utilizarlas y participar en su desarrollo;

· sensibilizar más a las PYME acerca de las oportunidades que ofrecen los productos y procesos sostenibles, desarrollando un servicio de asesoría in situ en materia medioambiental y energética;

· mejorar el acceso de las PYME a los mercados internacionales, especialmente a los mercados de rápido crecimiento como India y China.

A partir de estos objetivos, se han elaborado opciones políticas. Sin embargo, dada la naturaleza particular de la iniciativa «Small Business Act», que es un paquete de medidas de diversa naturaleza (jurídicas y no jurídicas), solo se han podido evaluar dos opciones:

· la primera opción corresponde a la política actual de la UE en materia de PYME, basada sobre todo en el intercambio de buenas prácticas y programas específicos de apoyo de la UE; esta opción de no acometer «ninguna acción adicional» sirve de referencia para evaluar la otra opción;

· la segunda opción consiste en intensificar la política actual de la UE en materia de PYME mediante un enfoque político de cooperación con los Estados miembros, encaminado a mejorar las condiciones marco para las PYME y el espíritu empresarial y a prever políticas específicas para hacer frente a los problemas pendientes en el ámbito del mercado o de la reglamentación. Pretende establecer una auténtica dinámica política entre el nivel de la UE y de los Estados miembros para situar a las PYME en un lugar destacado de las políticas económicas en el marco de una visión a largo plazo. En general, esto requiere mejorar antes el enfoque político adoptado en relación con las PYME tanto a escala nacional como comunitaria, garantizando que la legislación y los programas se definan desde el principio y se apliquen respetando las necesidades y las características específicas de las PYME (principio de «pensar primero a pequeña escala»). En segundo lugar, podría desarrollarse un conjunto de nuevas acciones, en un marco coherente, en los ámbitos políticos en los que se haya identificado una justificación para intervenir.

Una tercera opción, propuesta por muchos interesados, podría haber consistido en el desarrollo y aplicación de un enfoque comunitario completo de la política de PYME, con objetivos y principios jurídicamente vinculantes aplicados a escala de la UE y de los Estados miembros, así como programas comunitarios de gran envergadura para abordar los problemas pendientes a los que se enfrentan las PYME en el ámbito del mercado y de la reglamentación. Sin embargo, dado que numerosos ámbitos que afectan al potencial de crecimiento de las PYME son principal o parcialmente competencia de los Estados miembros (por ejemplo la educación, la creación de empresas, la legislación sobre insolvencia), la fijación de objetivos jurídicamente vinculantes sería claramente incompatible con el principio de subsidiariedad, cuyo cumplimiento es una condición previa para toda acción comunitaria. Por tanto se decidió no continuar analizando esta opción.

El análisis de impacto de cada opción ofrece una evaluación cualitativa de su incidencia positiva y negativa. Indica en qué medida cada una de las opciones puede solucionar los aspectos pendientes que se plantean en el enunciado del problema y señala los posibles inconvenientes. Dado que la propuesta de la iniciativa «Small Business Act» incluye un paquete de medidas de un amplio conjunto de ámbitos de diferente naturaleza y que las consecuencias precisas de toda medida que exigirían normalmente una evaluación de impacto serán objeto de un análisis aparte, no ha sido posible realizar un análisis cuantitativo. Esto habría requerido una modelización compleja que habría sido desproporcionada con respecto a la presente evaluación de impacto y que habría comportado un nivel muy elevado de incertidumbre. Por esta razón, las repercusiones de las opciones se han comparado sobre una base cualitativa y, en la medida de lo posible, se ha presentado también una estimación cuantitativa de los efectos sobre el crecimiento económico y sobre las dimensiones social y medioambiental.

La conclusión de la presente evaluación de impacto es que la segunda opción es preferible. Esta opción permitiría un crecimiento considerable de las PYME, la creación de empleo y un refuerzo de la protección del medio ambiente, y a la vez es rentable y se inscribe en el marco de la Asociación de Lisboa para el Crecimiento y el Empleo. Este enfoque permite conservar un equilibrio entre la responsabilización necesaria a todos los niveles y el grado imprescindible de vigilancia mutua, mediante el seguimiento periódico de un compromiso político de alto nivel. La iniciativa «Small Business Act» para Europa se supervisaría periódicamente en el marco de la Asociación para el Crecimiento y el Empleo para adaptar las acciones a lo largo del tiempo y optimizar los resultados de manera rentable.

ET

(...PICT...)|EUROOPA ÜHENDUSTE KOMISJON|

Brüssel 25.6.2008

SEK(2008) 2102

KOMISJONI TALITUSTE TÖÖDOKUMENT

lisatud dokumendile KOMISJONI TEATIS EUROOPA PARLAMENDILE, NÕUKOGULE, EUROOPA MAJANDUS- JA SOTSIAALKOMITEELE NING REGIOONIDE KOMITEELE Mõtle esmalt väikestele Euroopa väikeettevõtluse algatus („Small Business Act”) Mõjuhinnangu kokkuvõte {KOM (2008) 394 lõplik} {SEK(2008)2101}

KOKKUVÕTE

Käesolev mõjuhinnangu aruanne on lisatud Euroopa väikeettevõtluse algatuse („Small Business Act”) ettepanekule. Kõnealune ettepanek on raamiks meetmete paketile, mille eesmärgiks on täielikult valla päästa ELi VKEde majandusliku kasvu ja töökohtade loomise potentsiaal.

Mõjuanalüüsis võetakse kõigepealt lühidalt kokku mõningad peamised asjaomasest kirjandusest tehtud järeldused VKEde ja ettevõtluse tähtsuse kohta majanduskasvus ning sotsiaalses ja piirkondlikus ühtekuuluvuses. VKEd annavad Euroopas ligi 70 % töökohtadest ning nende puhul on loodud töökohtade netoarv kõige suurem. Lisaks on VKEd ja ettevõtlus teadmistepõhise ja globaalse majanduse raamistikus majanduskasvu jaoks kasvava tähtsusega.

Hoolimata märkimisväärsest edust, mis on saavutatud tänu ELi laiahaardelisele VKEde poliitikale, ilmneb mõjuhinnangust, et Euroopa VKEd ei ole saavutanud oma täielikku potentsiaali. Eelkõige tundub, et ELi VKEdel on võrreldes analoogsete ettevõtetega USAs madalam tootlikkuse kasv, nad uuendavad vähem ja kasvavad turule tuleku järel aeglasemalt. Kuigi olemasolev ELi VKEde poliitika toimib hästi ja käsitleb juba mitmeid nimetatud probleeme, näitab madalam tootlikkus võrreldes USAga, et arenguruumi veel on.

Seetõttu on kõnealuses analüüsis läbi vaadatud juba rakendatud või kavandatavad meetmed ning on tuvastatud mitmeid järelejäänud probleeme, mis kas üksikult või üheskoos võivad takistada ELi VKEde toimimist. Käesolevas nimekirjas, mis VKEde poliitika laiaulatuslikkuse ja sisemise interdistsiplinaarsuse tõttu ei püüagi olla täiuslik, on hõlmatud kaks probleemide kategooriat:

· olemasolevate poliitiliste meetmete kooskõlastamine ja/või rakendamine;

· järelejäänud turu- või õiguslikud lüngad, mida olemasolevad poliitilised meetmed ei käsitle piisavalt.

Allolev tabel võtab kokku läbivaatamise tulemused:

Järelejäänud probleemid|Rakendamise/kooskõlastamise probleemid |Järelejäänud turu- või õiguslikud lüngad|

Tulevaste ELi õigusaktide mõju VKEdele|||

„Mõtle esmalt väikestele” põhimõtte erinev rakendamine liikmesriigi tasandil, kaasa arvatud: alustavad ettevõttedläbikukkumise häbimärk + pankrotimenetlused.|||

Ettevõtlust ei käsitleta haridus- ja kutseõppepoliitikas ikka veel piisavalt|||

Naiste ebapiisav osakaal ettevõtluses |||

VKEde raske turulepääs|||

VKEde juurdepääs riigihangetele ning hankijate kultuur|||

VKEde raskused standarditele juurdepääsus, nende kasutamises ja nende väljaarendamises osalemises|||

Ebapiisav juurdepääs rahastamiselevaherahastamise kättesaadavusmikrokrediidi kättesaadavusriskikapitali killustatus|||

Raskused keskkonnaga seotud võimaluste ära kasutamisel|||

VKEde raskused juurdepääsul rahvusvahelistele turgudele ning eelkõige kiiresti arenevatele turgudele |||

Nende probleemide taustal on püstitatud mitmeid eesmärke. „Small Business Act’i” peaeesmärk on täielikult valla päästa Euroopa VKEde majanduskasvu ja töökohtade loomise potentsiaal ning kasutada täielikult ära nende uuendusvõimed, et aidata kaasa 2005. aastal otsustatud eesmärkidele uuendatud Lissaboni majanduskasvu ja tööhõive partnerluses.

Selle eesmärgi saavutamiseks ning juhindudes analüüsist probleemi määratluses, on välja kujundatud kahte erinevat liiki konkreetsed eesmärgid ja need võib kokku võtta järgmiselt:

(1) Parandada „mõtle esmalt väikestele” põhimõtte rakendamist ja olemasolevate poliitiliste meetmete kooskõlastamist järgmisel viisil:

· tugevdades partnerlust liikmesriikidega, et paremini rakendada ja kooskõlastada olemasolevaid poliitilisi meetmeid;

· juurutades „mõtle esmalt väikestele” põhimõtte ELi ja riikliku tasandi poliitikaloomesse.

(2) Tegeleda järelejäänud õiguslike ja turulünkadega, mis ELi VKEde ees seisavad järgmisel viisil:

· soodustades ettevõtlust järgmiselt:

– edendada ettevõtlust ja ettevõtja imagot, kaasa arvatud haridussüsteemis;

– julgustada uusi ettevõtjaid, eelkõige naisettevõtjaid;

· arendades edasi VKEde juurdepääsu rahastamisele järgmiselt:

– suurendada mikrokrediidi ja vaherahastamise kättesaadavust VKEde jaoks;

– vähendada riskikapitali turu killustatust ELi tasandil;

· suurendades VKEde turulepääsu järgmiselt:

– soodustada VKEde-sõbralikumat kultuuri hankivate ametiasutuste seas;

– parandada VKEde juurdepääsu standarditele, nende kasutamisele ja nende arendamises osalemisele;

· suurendades VKEde teadlikkust säästlike toodete ja protsesside võimalustest, arendades keskkonna- ja energiaalaste nõuannete andmist kohapeal;

· parandades VKEde juurdepääsu rahvusvahelistele turgudele ning eelkõige kiiresti arenevatele turgudele nagu Hiina ja India.

Vastavat nendele eesmärkidele on välja kujundatud poliitilised võimalused. Kuid väikeettevõtluse algatuse erilise laadi tõttu, mis on erinevat liiki meetmete (õiguslike ja õigusloomeväliste) pakett, oli võimalik hinnata ainult kahte võimalust:

· esimene võimalus on olemasolev ELi VKEde poliitika, mis põhineb peamiselt parima tava vahetamisele ning ELi suunatud toetusprogrammidele. See ilma lisategevusteta võimalus on baasiks, mille alusel teist võimalust hinnatakse;

· teine võimalus seisneb ELi olemasoleva VKEde poliitika kiirendamises läbi poliitilise partnerluse liikmesriikidega, mille eesmärgiks on täiustada VKEde ja ettevõtluse raamtingimusi ning hõlmata suunatud poliitilised meetmed järelejäänud turu- ja regulatiivsete lünkadega tegelemiseks. Selle eesmärgiks on luua tõeline poliitiline dünaamika ELi ja liikmesriikide vahel, et tõsta VKEd pikaajalise nägemusena majanduspoliitiliste meetmete keskmesse. Sisuliselt on selleks vaja kõigepealt parandada poliitilist lähenemisviisi VKEde suhtes nii ühenduse kui ka riiklikul tasandil, tagades, et õigusakte ja programme kujundataks algusest peale ning rakendataks seejärel nii, et need rahuldaksid VKEde vajadusi ja nende eripära („mõtle esmalt väikestele” põhimõte). Teiseks, tuleb sellistes poliitikavaldkondades, milles tegutsemisvajadus on välja selgitatud, välja arendada kogum uusi meetmeid sidusasse raamistikku.

Kolmas võimalus, mille pakkusid välja mitmed sidusrühmad, oleks olnud arendada ja ellu rakendada täielikult väljakujundatud ühenduse VKEde poliitika, mille puhul oleks kasutatud õiguslikult siduvaid eesmärke ja põhimõtteid ELi ja liikmesriikide tasandil rakendamiseks ning kaugele-ulatuvaid ühenduse programme, et käsitleda VKEde ees seisvaid järelejäänud regulatiivseid ja turulünki. Kuna mitmed VKEde kasvupotentsiaali jaoks olulised valdkonnad kuuluvad peamiselt või osaliselt liikmesriikide võimupädevusse (nt haridus, ettevõtte asutamine, pankrotiseadus), oleks õiguslikult siduvate eesmärkide püstitamine selgelt vastuolus subsidiaarsuse põhimõttega, mis on ühenduse tegevuse puhul nõue ja eeldus. Seetõttu ei valitud seda võimalust edasiseks analüüsiks.

Iga võimaluse mõjuanalüüs kujutab endast positiivsete ja negatiivsete mõjude kvalitatiivset hindamist. Analüüs näitab, millises ulatuses võimaldab iga võimalus kõrvaldada probleemipüstituses kirjeldatud järelejäänud küsimusi, ning näitab ära võimalikud puudused. Arvestades, et „Small Business Act’i” ettepanek kujutab endast laiaulatuslikku meetmete paketti väga erinevates valdkondades ning et iga tavaliselt mõjuhinnangut nõudva meetme üksikasjalikku mõju analüüsitakse eraldi, ei olnud võimalik teostada kvantitatiivset analüüsi. Selle jaoks oleks vaja olnud teha keerukas modelleerimine, mis läheks käesoleva mõju hindamise puhul proportsionaalsuse põhimõtte kohaldamisalast kaugemale ning selle puhul oleks ebakindluse tase olnud väga kõrge. Seetõttu võrreldakse võimaluste mõju kvalitatiivsel baasil ning võimaluse korral antakse kvantitatiivne hinnang võimaluste mõjust majanduskasvule ning sotsiaalsele ja keskkonna mõõtele.

Käesoleva mõjuhinnangu lõppjäreldus on see, et teine võimalus on eelistatavam. See võimaldaks VKEde märkimisväärset kasvu, looks töökohti ning suurendaks keskkonnakaitset, olles samal ajal kulutõhus ning olles ka osa Lissaboni majanduskasvu ja tööhõive partnerlusest. See võimaldaks tasakaalustatud lähenemist kõikidel tasanditel vajaliku vastutustunde ja vajaliku vastastikuse surve vahel, mis saavutatakse kõrgel tasemel tehtavate poliitiliste otsuste korrapärase jälgimise teel. Euroopa „Small Business Act’i” jälgitaks tõepoolest korrapäraselt majanduskasvu ja tööhõive partnerluse raamistikus, eesmärgiga kohandada aja jooksul tegevusi ja optimeerida nende mõju kulutõhusal viisil.

FR

(...PICT...)|COMMISSION DES COMMUNAUTÉS EUROPÉENNES|

Bruxelles, le 25.6.2008

SEC(2008) 2102

DOCUMENT DE TRAVAIL DES SERVICES DE LA COMMISSION

accompagnant la COMMUNICATION DE LA COMMISSION AU PARLEMENT EUROPÉEN, AU CONSEIL, AU COMITÉ ÉCONOMIQUE ET SOCIAL EUROPÉEN ET AU COMITÉ DES RÉGIONS «Think Small First» – Priorité aux PME Un «Small Business Act» pour l'Europe Résumé de l’analyse d’impact

{COM(2008) 394 final} {SEC(2008) 2101}

RÉSUMÉ

Le présent rapport d’analyse d’impact accompagne la proposition afférente à une initiative en faveur des PME, appelée «Small Business Act» pour l'Europe. Cette proposition représente la clé de voûte d’un ensemble de mesures qui ont pour but de libérer pleinement le potentiel de croissance et de création d’emplois des PME de l’Union européenne.

L’analyse d’impact commence par présenter brièvement les principales conclusions tirées de la littérature sur le rôle clé que les PME et l’esprit d’entreprise jouent dans la croissance économique et dans la cohésion sociale et régionale. Les PME représentent quelque 70 % de l’emploi total en Europe et sont responsables de la plus grande partie de la création nette d’emplois. En outre, les PME et l’esprit d’entreprise revêtent une importance de plus en plus grande pour la croissance économique dans le cadre d’une économie mondialisée et fondée sur la connaissance.

Malgré les progrès considérables qui ont été accomplis grâce à la vaste politique existante de l’UE dans le domaine des PME, la présente analyse d’impact montre que les PME d’Europe n’ont pas encore pleinement réalisé leur potentiel. En particulier, elles ont souvent une productivité plus faible, sont moins innovantes et affichent une croissance plus lente après l'adhésion que les PME des États-Unis. Même si l’actuelle politique de l’UE en matière de PME fonctionne bien et cible d’ores et déjà bon nombre de ces problèmes, ce déficit de performance vis-à-vis des États-Unis montre que des progrès sont encore possibles.

La présente analyse a dès lors passé en revue les mesures déjà mises en œuvre ou prévues, et a identifié un certain nombre de problèmes qui sont – individuellement ou collectivement – de nature à pénaliser la performance des PME de l’Union. Cette liste qui, en raison du vaste champ d’application et de la nature intrinsèquement interdisciplinaire de la politique des PME, ne prétend pas à l'exhaustivité, distingue deux catégories de problèmes:

· les problèmes liés à la coordination et/ou à la mise en œuvre des politiques existantes;

· les lacunes qui subsistent dans les domaines du marché ou de la réglementation et qui ne sont pas suffisamment pris en compte par les politiques existantes.

Le tableau ci-après récapitule les résultats de cette analyse:

Problèmes restant à résoudre|Problèmes de mise en œuvre /coordination |Problèmes restant à résoudre concernant le marché ou la réglementation|

Impact de la future législation de l’UE sur les PME|||

Caractère hétérogène de la mise en œuvre du principe «Think Small First» au niveau national, et en particulier:jeunes entreprisesstigmatisation de la faillite + procédures de mise en faillite .|||

Les politiques d’éducation et de formation n’accordent pas encore une place suffisante à l’esprit d’entreprise.|||

Niveau insuffisant de l’esprit d’entreprise des femmes|||

Difficultés d’accès des PME aux marchés|||

Accès des PME aux marchés publics et culture des pouvoirs adjudicateurs|||

Difficultés rencontrées par les PME dans l’accès aux normes, l’utilisation de celles-ci et la participation à leur élaboration|||

Accès insuffisant au financementDisponibilité de financements mezzanineDisponibilité de microcréditsFragmentation du capital-risque|||

Difficultés dans l’exploitation des opportunités liées à l’environnement|||

Difficultés rencontrées par les PME dans l’accès aux marchés internationaux, et notamment aux marchés à croissance rapide|||

Compte tenu de ce qui précède, un certain nombre d’objectifs ont été définis. L’objectif général du «Small Business Act» est de libérer intégralement le potentiel de croissance et de création d’emplois des PME européennes et d’exploiter pleinement leurs capacités innovantes, afin de contribuer à la réalisation des objectifs du partenariat renouvelé de Lisbonne en faveur de la croissance et de l’emploi, adoptés en 2005.

Pour atteindre cet objectif général, et conformément à l’analyse exposée dans la définition du problème, deux types d’objectifs spécifiques ont été définis et peuvent être résumés comme suit:

(1) Améliorer la mise en œuvre du principe «Think Small First» et la coordination des politiques existantes:

· en renforçant le partenariat avec les États membres afin d’améliorer la mise en œuvre et la coordination des politiques existantes;

· en ancrant le principe «Think Small First» dans la définition des politiques au niveau de l’UE et au niveau national.

(2) Remédier aux problèmes qui continuent à se poser en ce qui concerne la réglementation et les marchés et auxquels les PME de l’UE sont confrontées:

· encourager l’esprit d’entreprise:

– en promouvant l’esprit d’entreprise et l’image des entrepreneurs, notamment dans le système éducatif;

– en encourageant de nouveaux entrepreneurs, et en particulier des femmes entrepreneurs;

· améliorer encore l’accès des PME au financement:

– en renforçant la disponibilité de microcrédits et de financements mezzanine pour les PME;

– en réduisant la fragmentation du marché du capital-risque au niveau de l'Union;

· renforcer l’accès des PME aux marchés:

– en encourageant une culture plus favorable aux PME chez les pouvoirs adjudicateurs;

– en améliorant l’accès des PME aux normes, leur utilisation de celles-ci et leur participation à l’élaboration de ces normes;

· mieux sensibiliser les PME aux opportunités offertes par les produits et les procédés durables, en établissant sur le terrain un service de conseils relatifs à l’environnement et à l’énergie;

· améliorer l’accès des PME aux marchés internationaux, et notamment aux marchés à croissance rapide que sont la Chine et l’Inde.

Conformément à ces objectifs, des options stratégiques ont été définies. Toutefois, en raison de la nature particulière du «Small Business Act», qui constitue un ensemble de mesures de nature diverse (juridiques et non juridiques), deux options seulement ont pu être évaluées:

· la première option correspond à la politique actuelle de l’UE dans le domaine des PME, qui est principalement fondée sur l’échange de meilleures pratiques et la mise en œuvre de programmes de soutien ciblés de l’UE. Cette option de «statu quo» sert de base de référence pour l’évaluation de l’autre option;

· la seconde option consiste à intensifier la politique actuelle de l’UE par une approche de partenariat politique avec les États membres, destinée à renforcer les conditions cadres dans lesquelles s’inscrivent les PME et l’esprit d’entreprise, et prévoyant des politiques ciblées destinées à résoudre les problèmes qui subsistent dans les domaines du marché et de la réglementation. Le but de cette option est d'instaurer une véritable dynamique politique entre l’UE et les États membres en vue de placer les PME au cœur des politiques économiques dans le cadre d’une vision à long terme. En substance, cette option implique premièrement que l’on améliore l’approche stratégique adoptée à l’égard des PME, tant au niveau de la Communauté qu’au niveau national, en faisant en sorte que la législation et les programmes soient définis dès le départ, et ensuite mis en œuvre, d’une manière conforme aux besoins et aux caractéristiques spécifiques des PME (le principe «Think Small First»). Deuxièmement, un ensemble d’actions nouvelles pourraient être inscrites dans un cadre cohérent, dans les domaines d’action où il y a lieu de déterminer si une action est justifiée.

Une troisième option, préconisée par de nombreuses parties intéressées, aurait pu consister à définir et à mettre en œuvre une approche communautaire à part entière de la politique des PME, avec des objectifs juridiquement contraignants et des principes à appliquer au niveau de l’Union et à celui des États membres, comportant d’importants programmes communautaires destinés à remédier aux problèmes que les PME de l’Union continuent à rencontrer dans les domaines de la réglementation et du marché. Toutefois, comme de nombreux domaines concernant le potentiel de croissance des PME relèvent principalement et partiellement de la compétence des États membres (par exemple l’éducation, la création d’entreprises, les lois sur l’insolvabilité), la fixation d’objectifs juridiquement contraignants serait manifestement incompatible avec le principe de subsidiarité, dont le respect est une condition et un préalable de toute action communautaire. Il a donc été décidé de ne pas poursuivre l’analyse de cette option.

L’analyse des répercussions de chaque option présente une évaluation qualitative des impacts positifs et négatifs. Elle donne une indication de la mesure dans laquelle chacune des options peut résoudre les problèmes qui subsistent, tels qu’ils sont énoncés dans la définition du problème, ainsi qu’une indication des inconvénients potentiels. Étant donné que la proposition relative au «Small Business Act» constitue un paquet de mesures relevant d’un vaste ensemble de domaines de nature diverse, et que les conséquences précises de toute mesure qui exigerait normalement une évaluation d’impact fera l’objet d’une analyse distincte, il n’a pas été possible de procéder à une analyse quantitative. Une telle analyse aurait exigé une modélisation complète, dont l’ampleur aurait été disproportionnée par rapport à la présente analyse d’impact et qui aurait été entachée d’un niveau d’incertitude très élevé. C’est la raison pour laquelle les répercussions des options ont été comparées sur une base qualitative et, dans la mesure du possible, une estimation quantitative des effets sur la croissance économique et sur les dimensions sociale et environnementale est également présentée.

La conclusion de la présente analyse d’impact est favorable à la seconde option. Celle-ci permettrait une croissance considérable des PME, la création d’emplois et un renforcement de la protection de l’environnement, tout en étant peut coûteuse et en s’inscrivant dans le cadre du Partenariat de Lisbonne en faveur de la croissance et de l’emploi. Cette approche permettrait de préserver un équilibre entre l’appropriation indispensable à tous les niveaux et le degré nécessaire d’émulation entre les États membres, par le suivi régulier d’un engagement politique pris à un niveau élevé. En effet, l’application du «Small Business Act» pour l'Europe ferait l’objet d’un suivi régulier dans le cadre du partenariat en faveur de la croissance et de l’emploi, qui doit permettre d’adapter les actions au cours du temps et d’optimiser les résultats avec un bon rapport coût/efficacité.

HU

(...PICT...)|AZ EURÓPAI KÖZÖSSÉGEK BIZOTTSÁGA|

Brüsszel, 25.6.2008

SEC(2008) 2102

BIZOTTSÁGI SZOLGÁLATI MUNKADOKUMENTUM

Kísérődokumentum a következőhöz: A BIZOTTSÁG KÖZLEMÉNYE AZ EURÓPAI PARLAMENTNEK, A TANÁCSNAK, AZ EURÓPAI GAZDASÁGI ÉS SZOCIÁLIS BIZOTTSÁGNAK ÉS A RÉGIÓK BIZOTTSÁGÁNAK „Gondolkozz előbb kicsiben!” Európai kisvállalkozói intézkedéscsomag: „Small Business Act for Europe” A hatásvizsgálat összefoglalása {COM(2008) 394 végleges} {SEC(2008) 2101}

ÖSSZEFOGLALÓ

A hatásvizsgálati jelentés az európai kisvállalkozói intézkedéscsomagról szóló javaslatot kíséri. Ez a javaslat egy intézkedéscsomag átfogó része, melynek célja a közösségi kis- és középvállalkozások (kkv-k) növekedési és foglalkoztatási potenciáljának teljes körű felszabadítása.

A hatásvizsgálati jelentés első része röviden összefoglalja a vonatkozó szakirodalom legfontosabb megállapításait azzal kapcsolatban, hogy milyen fontos szerepet játszanak a kkv-k és a vállalkozói szellem mind a gazdasági növekedésben, mind pedig a szociális és regionális kohézió terén. A kkv-k az európai munkavállalók 70%-át foglalkoztatják, és a nettó munkahelyteremtés nagy része is nekik köszönhető. Ezenkívül a tudásalapú és globalizált gazdaságban a kkv-k és a vállalkozói szellem egyre inkább a gazdasági fejlődés motorjának tekinthetők.

E hatásvizsgálat rámutat arra, hogy a meglévő átfogó közösségi kkv-politika eredményeként bekövetkezett jelentős fejlődés ellenére Európában a kkv-k továbbra sem merítik ki teljes potenciáljukat. Az európai uniós kkv-kra különösen az jellemző, hogy piacra lépésüket követően termelékenységük növekedése elmarad az egyesült államokbeli vállalkozásokétól, kevésbé innovatívak és lassabban növekednek. Noha a meglévő uniós kkv-politika bevált, és a felsorolt problémák közül több megoldására is előirányoz bizonyos kezdeményezéseket, az Egyesült Államokkal való összehasonlításból kiderül, hogy még van mit javítani rajta.

Ezért a vizsgálat során áttekintették a már végrehajtott, illetve még csak tervben létező intézkedéseket, és meghatározták azokat a területeket, amelyek önmagukban vagy együttesen gátolják az uniós kkv-k teljesítőképességét. A kkv-politika tág értelmezéséből és interdiszciplináris jellegéből fakadóan a teljesség igénye nélkül összeállított alábbi lista két problémakört foglal magában:

· a meglévő politikák összehangolásának és/vagy végrehajtásának nehézségei;

· a piacon és a szabályozásban továbbra is tapasztalható hiányosságok, amelyeket az eddigi intézkedések nem fedtek le megfelelő mértékben.

Az alábbi táblázat összefoglalja az átvilágítási folyamat eredményeit:

Továbbra is fennálló problémák|A végrehajtással/összehangolással kapcsolatos problémák |A piacon vagy a szabályozásban továbbra is fennálló hiányosságok|

A jövőbeni uniós jogszabály hatása a kkv-kre|||

A „Gondolkozz előbb kicsiben!” elv eltérő módon történő megvalósítása nemzeti szinten, beleértve: az induló vállalkozásokat („start-ups”)a kudarc miatti megbélyegzettséget és a csődeljárást|||

A vállalkozói szellem fejlesztése még mindig nem kellőképpen része az oktatási és képzési politikáknak|||

Alacsony a női vállalkozók száma |||

A kkv-k piacra jutásának nehézségei|||

A kkv-k közbeszerzésekhez való hozzáférése, valamint az ajánlatkérők eljárási magatartása|||

A szabványokhoz való hozzáféréssel, használatukkal és kidolgozásukban való részvétellel kapcsolatban a kkv-k által tapasztalt nehézségek|||

Finanszírozási lehetőségekhez való korlátozott hozzáférésMezzanine-finanszírozás elérhetőségeMikrohitelek elérhetőségeA kockázati tőke piacának töredezettsége|||

Nehézségek a környezetvédelemhez kapcsolódó lehetőségek kiaknázása terén|||

A kkv-k nehézségei a nemzetközi piacokhoz és különösen a gyorsan növekvő piacokhoz való hozzáférést illetően |||

A helyzetre való tekintettel egy sor célkitűzést fogalmaztak meg. A „Small Business Act” intézkedéscsomag általános célkitűzése az európai uniós kkv-k növekedési és foglalkoztatási potenciáljának teljes körű felszabadítása, valamint annak előmozdítása, hogy a vállalkozások teljes mértékben kiaknázzák kapacitásaikat annak érdekében, hogy hozzájárulhassanak a 2005-ben elfogadott megújított lisszaboni növekedési és foglalkoztatási partnerség célkitűzéseinek eléréséhez.

Az általános cél elérése érdekében, valamint a probléma meghatározásakor ismertetett vizsgálatnak megfelelően, két különböző konkrét célkitűzést határoztak meg, amelyek a következőképpen foglalhatók össze:

(1) A „Gondolkozz előbb kicsiben!” elv megvalósításának és a meglévő politikák összehangolásának javítása az alábbiak által:

· a tagállamokkal meglévő partnerségi együttműködések serkentése a meglévő politikák hatékonyabb végrehajtása és összehangolása érdekében;

· a „Gondolkozz előbb kicsiben!” elv beépítése mind a közösségi, mind pedig a nemzeti szintű döntéshozatalba.

(2) Az európai uniós kkv-k fennálló piaci és szabályozási hiányosságok miatt adódó nehézségeinek megoldása:

· Vállalkozói szellem erősítése az alábbiak által:

– a vállalkozói szellem és a vállalkozók pozitív megítélésének elősegítése, többek között az oktatás keretében;

– új vállalkozók ösztönzése, különösen a női vállalkozóké;

· A kkv-k további finanszírozási lehetőségekhez való hozzáférésének kialakítása az alábbiak által:

– több mikrohitel és mezzanine-finanszírozás nyújtása kkv-k számára;

– a kockázatitőke piac töredezettségének csökkentése uniós szinten;

· a kkv-k piacra jutási feltételeinek javítása az alábbiak által:

– annak előmozdítása, hogy az ajánlatkérők eljárási gyakorlata még inkább „kkv-baráttá” váljon;

– a kkv-k szabványokhoz való hozzáférésének, a szabványok használatához, valamint azok kifejlesztésében való részvételének javítása;

· kkv-k tudatosságának erősítése a fenntartható termékekben és eljárásokban rejlő lehetőségekkel kapcsolatosan, helyi szintű környezetvédelmi és energiaügyi tanácsadás kiépítése által;

· a kkv-k piacra jutási lehetőségeinek javítása nemzetközi szinten, és különösen Kína és India gyorsan növekvő piacain;

E célkitűzéseknek megfelelően különböző politikai alternatívákat dolgoztak ki. Ugyanakkor a „Small Business Act” jellegéből adódóan – különböző típusú (jogi és nem jogi) intézkedésekből álló csomagról lévén szó – csakis két alternatívát lehetett értékelni:

· az első alternatíva a meglévő uniós kkv-politikát öleli fel, amely elsősorban a bevált gyakorlatok cseréjén és célzott közösségi támogatási programokon alapul. Ez az alternatíva, amely nem irányoz elő további intézkedéseket, referenciaként szolgál a másik alternatíva értékeléséhez;

· a második alternatíva keretében a jelenlegi kkv-politika intenzívebb végrehajtását kívánják elősegíteni a tagállamokkal kialakított politikai partnerség fejlesztésén keresztül, amelynek célja a kkv-k és általában véve a vállalkozói tevékenység keretfeltételeinek javítása, valamint a fennálló piaci és szabályozási hiányosságokra irányuló célzott politikák végrehajtása. Ezáltal egy valós politikai kölcsönhatást szeretnének kialakítani az Európai Unió és a tagállamok között annak érdekében, hogy a kkv-kat mindkét szinten a hosszú távú gazdaságpolitikai célok előterébe helyezzék. Lényegében először is mind nemzeti, mind pedig uniós szinten javítani kell a kkv-k feltételeire vonatkozó szakpolitikákat úgy, hogy a jogszabályokat és programokat a kezdetektől egészen végrehajtásukig a kkv-k sajátos jellegére és igényeire való tekintettel dolgozzák ki (ez a „Gondolkozz előbb kicsiben!” elv). Másodszor pedig azokon a politikai területeken, amelyeken bebizonyosodott, hogy további intézkedésekre van szükség, egységes keretbe foglalt új intézkedéseket lehetne kidolgozni.

Egy harmadik alternatíva – amelyet számos érintett fél javasolt – egy átfogó közösségi kkv-politika kidolgozása és végrehajtása lett volna mind EU, mind pedig tagállami szinten végrehajtandó, jogilag kötelező erejű célkitűzésekkel és elvekkel, illetve olyan széles körű közösségi programok végrehajtása, amelyek a továbbra is fennálló piaci és szabályozási hiányosságok megszüntetését szolgálnák. Mivel azonban a kkv-k növekedési potenciálja szempontjából releváns szakpolitikák (pl.: oktatás, vállalkozásalapítás, fizetésképtelenséggel kapcsolatos jogszabályok) részben vagy egészben tagállami hatáskörbe tartoznak, a jogilag kötelező erejű célkitűzések megállapítása nyilvánvalóan ellentmondana a szubszidiaritás elvének, amelyet közösségi intézkedéseknek feltétlenül figyelembe kell venniük. Ezt az alternatívát a további értékelés során ezért nem vették figyelembe.

Minden egyes alternatíva hatásainak elemzése a pozitív és negatív hatások minőségi értékelésére irányul. Az elemzés rámutat, hogy az egyes lehetőségek milyen mértékben kínálnak megoldást a problémameghatározásban leírt hiányosságokra, és mik a lehetséges hátrányok. Lévén, hogy a „Small Business Act”-re irányuló javaslat eltérő jellegű politikai területek széles skáláját lefedő intézkedéscsomag, és minden egyes intézkedés, amelynek részletes hatásaira vonatkozóan egyébként hatásvizsgálatot kellene végezni, külön vizsgálatot igényelne, mennyiségi értékelésre nem volt lehetőség. Ehhez olyan modellekre lett volna szükség, amelyek e hatásvizsgálat szempontjából aránytalanul bonyolultak lettek volna és nagyon nagy mértékű bizonytalanságot hordoztak volna. Ezért a vázolt alternatívák hatásait minőségi alapon vetik össze és amennyiben lehetséges, mennyiségi becslést végeznek a gazdasági növekedésre, a társadalomra és a környezetre gyakorolt hatásokra vonatkozóan.

A hatásvizsgálat következtetései alapján megállapítható, hogy a második alternatíva előnyösebb. Ez az alternatíva jelentősen hozzájárul a kkv-k növekedéséhez, a munkahelyteremtéshez és a fokozott környezetvédelemhez, ugyanakkor költséghatékony, és részét képezi a lisszaboni növekedési és foglalkoztatási partnerségnek is. Ezzel a megközelítéssel kiegyensúlyozott viszonyt lehetne kialakítani a valamennyi szinten megkívánt felelősségtudat és a magas szintű politikai kötelezettségvállalás rendszeres ellenőrzésén keresztül az érintettek által egymásra kifejtett ösztönző hatás között. Az európai kisvállalkozói intézkedéscsomagot a növekedési és foglalkoztatási partnerség keretében rendszeresen ellenőriznék annak érdekében, hogy az intézkedéseket időről-időre kiigazítsák, a hatásokat pedig költséghatékony módon optimalizálják.

IT

(...PICT...)|COMMISSIONE DELLE COMUNITÀ EUROPEE|

Bruxelles, 25.6.2008

SEC(2008) 2102

DOCUMENTO DI LAVORO DEI SERVIZI DELLA COMMISSIONE

che accompagna la COMUNICAZIONE DELLA COMMISSIONE AL CONSIGLIO, AL PARLAMENTO EUROPEO, AL COMITATO ECONOMICO E SOCIALE EUROPEO E AL COMITATO DELLE REGIONI Pensare anzitutto in piccolo Un nuovo quadro fondamentale per la Piccola Impresa (uno “Small Business Act” per l’Europa) Sintesi della valutazione d’impatto {COM(2008) 394 definitivo} {SEC(2008) 2101}

SINTESI

La presente relazione è la valutazione d’impatto (VdI) che accompagna la proposta di un nuovo quadro fondamentale per la Piccola Impresa, denominato “Small Business Act” per l’Europa. Tale proposta è l’elemento unificante di un pacchetto di misure tese a sprigionare tutte le potenzialità di crescita e di creazione di posti di lavoro delle PMI europee.

La presente VdI sintetizza in primo luogo una serie di importanti risultati desunti dalla letteratura sul ruolo determinante che le PMI e lo spirito d’intraprendenza svolgono nella crescita economica e nella coesione sociale e regionale. Le PMI rappresentano quasi il 70% dell’occupazione totale in Europa e sono all’origine della creazione netta della maggior parte dei posti lavoro. Le PMI e lo spirito d’intraprendenza sono inoltre sempre più importanti ai fini di un’economia che si basi sulla conoscenza e dalle caratteristiche globali.

Nonostante notevoli progressi dovuta alla vigente, articolata, politica dell’UE a favore delle PMI, la presente VdI mostra come le PMI europee non riescano ad esprimere tutto il loro potenziale. In particolare, rispetto ad aziende paragonabili negli USA, le PMI dell’UE tendono ad avere una crescita della produttività piuttosto bassa, a innovare meno e a crescere più lentamente dopo l’adesione . Anche se l’attuale politica a favore delle PMI dell’UE è abbastanza incisiva e affronta già molti dei problemi sopra accennati, i risultati inferiori rispetto a quelli degli USA indicano l’esistenza di spazi per miglioramenti.

Sono state perciò esaminate le misure in vigore già attuate o progettate e sono state identificate una serie di questioni ancora aperte in grado, da sole o con altre, di rallentare le prestazioni delle PMI europee. L’elenco, certo non esaustivo dato l’ampio campo di applicazione e la natura intimamente interdisciplinare della politica a favore delle PMI, si suddivide in 2 categorie di problemi:

· questioni legate al coordinamento e/o all’attuazione delle politiche in vigore;

· lacune, tuttora persistenti nell’ambito del mercato o della normativa, affrontate in misura non sufficiente dalle vigenti politiche.

La tabella che segue riassume i risultati dell’esame effettuato:

Problemi residui|Problemi legati all’attuazione e/o al coordinamento |Lacune persistenti nell’ambito del mercato o della normativa|

Impatto della futura legislazione dell’UE sulle PMI|||

Eterogeneità dell’applicazione a livello nazionale del principio “Pensare anzitutto in piccolo”, per quanto riguarda: Avvii di imprese;Stigmatizzazione del fallimento + procedure d’insolvenza.|||

Spirito d’intraprendenza non ancora sufficientemente riflesso nelle politiche di istruzione e di formazione|||

Numero insufficiente di donne imprenditrici |||

Difficoltà di accesso ai mercati per le PMI|||

Accesso delle PMI agli appalti pubblici e cultura delle amministrazioni aggiudicatrici|||

Difficoltà delle PMI ad accedere, usare e partecipare allo sviluppo delle norme|||

Accesso al credito insufficienteDisponibilità di credito mezzaninoDisponibilità di microcreditoFrammentazione del capitale di rischio|||

Difficoltà a beneficiare delle opportunità legate alla tutela dell’ambiente|||

Difficoltà delle PMI ad accedere ai mercati internazionali, in particolare a quelli in crescita rapida |||

Di fronte a questa situazione, sono stati fissati una serie di obiettivi. L’obiettivo generale dello “Small Business Act” è quello di permettere il pieno sviluppo delle possibilità di crescita e di occupazione delle PMI europee e di usare a fondo le loro capacità innovative per poter cogliere gli obiettivi del nuovo partenariato di Lisbona per la crescita e l’occupazione, deciso nel 2005.

Per raggiungere tale obiettivo generale, e in base all’analisi esposta nella definizione del problema, sono stati individuati 2 tipi diversi di obiettivi specifici che possono essere riassunti come segue:

(1) Migliorare l’applicazione del principio “Pensare anzitutto in piccolo” e il coordinamento delle politiche attualmente in vigore, mediante:

· un rafforzamento della cooperazione con gli Stati membri per attuare e coordinare meglio le politiche in atto;

· l’ancoraggio del principio “Pensare anzitutto in piccolo” nei processi decisionali a livello dell’UE e nazionale.

(2) Affrontare persistenti lacune nell’ambito del mercato e della regolamentazione cui le PMI europee devono far fronte:

· stimolare lo spirito d’intraprendenza:

– promuovendo lo spirito imprenditoriale e l’immagine degli imprenditori, anche attraverso il sistema educativo;

– incoraggiando nuovi imprenditori e, in particolare, nuove imprenditrici;

· sviluppare un più ampio accesso al credito da parte delle PMI:

– aumentando la disponibilità del microcredito e del credito mezzanino per le PMI;

– riducendo la frammentazione del mercato dei capitali di rischio a livello dell’UE;

· ampliare l’accesso delle PMI ai mercati:

– stimolando una cultura più favorevole alle PMI fra le amministrazioni aggiudicatrici;

– migliorando l’accesso alle norme, il loro uso e la partecipazione al loro sviluppo da parte delle PMI;

· sensibilizzare le PMI alle opportunità rappresentate da prodotti e processi sostenibili, sviluppando in loco consulenze in tema di ambiente e di energia;

· migliorare l’accesso delle PMI ai mercati internazionali e in particolare a quelli in rapida crescita della Cina e dell’India.

In base agli obiettivi suesposti, sono state elaborate una serie di opzioni politiche. Tuttavia, a causa della particolare natura dello “Small Business Act”, che è un pacchetto di misure di varia natura (giuridica e non), potranno essere valutate solo 2 opzioni:

· la prima, consiste nella politica dell’UE a favore delle PMI attualmente in vigore, basata soprattutto sullo scambio delle pratiche migliori e su programmi di supporto mirati. Tale opzione, priva di “azioni aggiuntive”, funge da riferimento per la valutazione dell’altra opzione;

· la seconda opzione consiste nell’intensificare l’attuale iniziativa politica UE nei confronti delle PMI con un approccio di cooperazione politica con gli Stati membri, teso a migliorare il contesto in cui si dibattono le PMI e l’attività imprenditoriale e a integrare politiche mirate che affrontino le persistenti lacune nell’ambito del mercato e della regolamentazione. Essa intende stabilire un’autentica dinamica politica tra il livello UE e quello degli Stati membri che, in una visione a lungo termine, ponga le PMI al primo posto nelle politiche economiche. Essenzialmente, ciò richiede in primo luogo un approccio politico più fattivo verso le PMI a livello sia comunitario che nazionale, in modo che la legislazione e i programmi siano concepiti fin dall’inizio, e poi attuati, nel rispetto delle esigenze e delle caratteristiche specifiche delle PMI (principio “Pensare anzitutto in piccolo”). In secondo luogo, andrà sviluppata in un quadro coerente una serie di nuove azioni in settori in cui sia stata accertata la necessità di intervenire.

Una terza opzione, avanzata da vari interessati, avrebbe potuto consistere nell’elaborare e nell’attuare un vero e proprio approccio comunitario alla politica a favore delle PMI con obiettivi e principi giuridicamente vincolanti da attuare a livello UE e di ogni Stato membro, dotato di programmi comunitari a largo raggio che colmassero le lacune che ancora persistono nel mercato e nella regolamentazione e che ostacolano le PMI. Poiché tuttavia molti dei settori che riguardano il potenziale di espansione delle PMI sono, del tutto o in parte, di competenza degli Stati membri (istruzione, avvii d’imprese, legislazione relativa all’insolvenza), fissare obiettivi giuridicamente vincolanti sarebbe chiaramente in contraddizione con il principio di sussidiarietà, requisito e presupposto inalienabile dell’azione comunitaria. Tale opzione non è stata perciò oggetto di ulteriore considerazione.

L’analisi dell’impatto di ciascuna opzione presenta una valutazione qualitativa degli aspetti positivi e negativi. Essa dà un’indicazione della misura in cui ciascuna delle opzioni può risolvere le questioni residue individuate nella definizione dei problemi, e indicare anche possibili svantaggi. Poiché la proposta di uno “Small Business Act” contiene un insieme di misure in una vasta gamma di settori diversi l’uno dall’altro e poiché l’impatto specifico di ciascuna misura, che normalmente richiede una propria valutazione, dovrebbe essere analizzato separatamente, un’analisi quantitativa sarebbe impossibile. Ciò avrebbe comportato una complessa modellazione che, per questa valutazione d’impatto, avrebbe travalicato il campo d’applicazione del principio di proporzionalità e avrebbe avuto un elevato livello d’incertezza. L’impatto delle varie opzioni viene perciò comparato su base qualitativa e, per quanto possibile, sarà data la stima quantitativa degli effetti sulla crescita economica e sugli aspetti sociali e ambientali.

La conclusione di questa valutazione d’impatto è che la seconda opzione è quella preferibile. Essa permetterà una crescita effettiva delle PMI, la creazione di posti di lavoro e una maggior tutela dell’ambiente, pur restando economicamente vantaggiosa e integrata nel partenariato di Lisbona per la crescita e l’occupazione. Questo approccio permetterà anche di trovare un equilibrio tra la responsabilità richiesta a tutti i livelli e il grado necessario di pressione reciproca attraverso il regolare controllo di un impegno politico ad alto livello. Di fatto, lo “Small Business Act” per l’Europa verrebbe controllato regolarmente nel quadro del Partenariato per la crescita e l’occupazione al fine di adeguare le iniziative nel corso del tempo e di ottimizzarne l’impatto in modo efficace in termine di costi.

NL

(...PICT...)|COMMISSIE VAN DE EUROPESE GEMEENSCHAPPEN|

Brussel, 25.6.2008

SEC(2008) 2102

WERKDOCUMENT VAN DE DIENSTEN VAN DE COMMISSIE

bij de MEDEDELING VAN DE COMMISSIE AAN HET EUROPEES PARLEMENT, DE RAAD, HET EUROPEES ECONOMISCH EN SOCIAAL COMITÉ EN HET COMITÉ VAN DE REGIO’S Denk eerst klein een "Small Business Act" voor Europa Samenvatting van de effectbeoordeling {COM(2008) 394 definitief} {SEC(2008) 2101}

SAMENVATTING

Dit is het verslag van de effectbeoordeling bij het voorstel voor een "Small Business Act" voor Europa. Dit voorstel is het overkoepelend element van een maatregelenpakket om het groei- en werkgelegenheidspotentieel van het mkb in de EU volledig te ontsluiten.

Eerst worden kort enkele literatuurgegevens besproken over de essentiële rol van het mkb en ondernemerschap voor de economische groei en de sociale en regionale samenhang. Het mkb vertegenwoordigt bijna 70% van de totale werkgelegenheid in Europa en levert de meeste nieuwe arbeidsplaatsen. Daarnaast worden ondernemerschap en het mkb steeds belangrijker voor de economische groei in een wereldwijde kenniseconomie.

Hoewel dankzij het bestaande veelomvattende mkb-beleid van de EU al aanzienlijke vooruitgang is geboekt, blijkt dat het potentieel van het mkb in Europa onderbenut blijft. Met name vertoont het mkb in de EU een lagere productiviteitsstijging, minder innovatie en een tragere groei dan in de Verenigde Staten. Hoewel het bestaande mkb-beleid van de EU goed functioneert en al een groot aantal van die problemen tracht aan te pakken, blijkt uit deze verschillen met de Verenigde Staten dat er nog ruimte voor verbetering is.

Daarom zijn in deze effectbeoordeling de al uitgevoerde of geplande maatregelen zorgvuldig geanalyseerd en een aantal resterende knelpunten aangegeven die alleen of in combinatie de prestaties van het mkb in de EU nadelig kunnen beïnvloeden. Deze lijst, die als gevolg van de brede en interdisciplinaire aard van het mkb-beleid nooit volledig kan zijn, omvat twee typen problemen:

· problemen met de coördinatie en/of implementatie van bestaande beleidsmaatregelen;

· resterende markttekortkomingen en lacunes in de regelgeving waar het bestaande beleid onvoldoende in heeft voorzien.

In de onderstaande tabel zijn de resultaten van deze analyse weergegeven:

Resterende problemen|Implementatie-/ coördinatieproblemen |Resterende markttekortkomingen en lacunes in de regelgeving|

Effecten van nieuwe EU-wetgeving op het mkb|||

Uiteenlopende invulling van het principe "denk eerst klein" op nationaal niveau, wat betreft: startershet stigma van faillissement|||

Ondernemerschap komt onvoldoende aan bod in onderwijs en opleiding|||

Te weinig vrouwelijke ondernemers |||

Markttoegang voor het mkb problematisch|||

Mkb-toegang tot overheidsopdrachten en aanbestedingscultuur|||

Problemen van het mkb met toegang tot, toepassing van en deelname aan totstandkoming van normen|||

Onvoldoende toegang tot financieringbeschikbaarheid van mezzaninefinancieringbeschikbaarheid van microkredietversnippering van risicokapitaal|||

Problemen om in te spelen op kansen op milieugebied|||

Mkb krijgt moeilijk toegang tot internationale, met name snelgroeiende markten |||

Tegen deze achtergrond zijn een aantal doelstellingen geformuleerd. De algemene doelstelling van de "Small Business Act" is het groei- en werkgelegenheidspotentieel van het Europese mkb tot volledige ontplooiing te brengen en het innovatievermogen van het mkb ten volle te benutten als bijdrage tot de doelstellingen van het hernieuwde Lissabonpartnerschap voor groei en werkgelegenheid waartoe in 2005 is besloten.

Ter verwezenlijking van deze algemene doelstellingen zijn op basis van een analyse van de probleemstelling twee specifieke doelstellingen geformuleerd:

(1) Verbeteren van de toepassing van het principe "denk eerst klein" en coördinatie van het bestaande beleid, door :

· een sterker partnerschap met de lidstaten om het bestaande beleid beter te implementeren en te coördineren;

· het principe "denk eerst klein" in de beleidsvorming op communautair en nationaal niveau verankeren;

(2) De resterende lacunes in de regelgeving en markttekortkomingen voor het Europese mkb verhelpen :

· ondernemerschap bevorderen, door:

– ondernemerschap en het imago van ondernemers te promoten, onder meer in het onderwijs;

– nieuwe ondernemers en met name vrouwelijke ondernemers aan te moedigen;

· de toegang tot financiering voor het mkb verbeteren, door:

– meer microkrediet en mezzaninefinanciering voor het mkb beschikbaar te maken;

– de versnippering van de risicokapitaalmarkt op EU-niveau verkleinen;

· de markttoegang voor het mkb verbeteren, door:

– bij aanbestedende diensten een mkb-vriendelijkere cultuur tot stand brengen;

– de toegang tot, toepassing van en deelname aan de ontwikkeling van normen voor het mkb vergemakkelijken;

· het mkb beter bewust maken van de kansen van duurzame producten en procedés door gerichte adviezen op milieu- en energiegebied;

· verbeteren van de toegang van het mkb tot internationale markten, met name de snelgroeiende markten van China en India.

Aan de hand van deze doelstellingen zijn beleidsopties uitgewerkt. Vanwege de speciale aard van de "Small Business Act", een pakket maatregelen van uiteenlopende (wetgevende en niet-wetgevende) aard, konden echter slechts twee opties worden beoordeeld:

· de eerste optie is het bestaande communautaire mkb-beleid, dat in hoofdzaak berust op uitwisseling van goede praktijken en gerichte EU-steunprogramma's. Deze optie "geen aanvullende maatregelen" wordt als nullijn genomen ten opzichte waarvan de andere optie wordt beoordeeld;

· de tweede optie is het intensiveren van het huidige communautaire mkb-beleid door middel van een politiek partnerschap met de lidstaten, gericht op het verbeteren van de raamvoorwaarden voor het mkb en het ondernemerschap, met specifieke maatregelen om de resterende markttekortkomingen en lacunes in de regelgeving te verhelpen. Het streven is te komen tot een reële politieke dynamiek tussen de EU en de lidstaten om het mkb in het kader van een langetermijnvisie centraal te stellen in het economisch beleid. In concreto houdt dit in dat eerst de beleidsaanpak voor het mkb op zowel communautair als nationaal niveau verbeterd moet worden door ervoor te zorgen dat vanaf de opstelling tot en met de uitvoering van wetgeving en programma's de behoeften en specifieke kenmerken van het mkb in aanmerking genomen worden (het principe "denk eerst klein"). Ten tweede kan een samenhangend geheel van nieuwe acties worden ontwikkeld op beleidsgebieden waar duidelijke behoeften zijn vastgesteld.

Een derde, door een groot aantal belanghebbenden voorgestelde optie is het formuleren en uitvoeren van een integrale EU-aanpak van het mkb-beleid, met wettelijk bindende doelstellingen en beginselen die op communautair en nationaal niveau moeten worden uitgevoerd en verreikende communautaire programma's om de resterende lacunes in de regelgeving en marktekortkomingen waar het Europese mkb onder lijdt te verhelpen. Maar aangezien veel van de terreinen die voor het groeipotentieel van het mkb relevant zijn hoofdzakelijk of gedeeltelijk tot de bevoegdheid van de lidstaten behoren (bv. onderwijs, startende bedrijven, faillissementswetgeving), zou het vastleggen van bindende doelstellingen haaks staan op het subsidiariteitsbeginsel, dat voor elk optreden van de Gemeenschap een conditio sine qua non is. Daarom is deze optie niet verder onderzocht.

De analyse van de effecten van elke optie geeft een kwalitatieve beoordeling van de positieve en de negatieve effecten. Zij verschaft een indicatie omtrent de mate waarin elk van de opties de in de probleemstelling gedefinieerde resterende knelpunten kan oplossen, alsmede indicaties omtrent mogelijke nadelen. Aangezien het voorstel voor een "Small Business Act" een pakket maatregelen op tal van uiteenlopende gebieden is en de effecten van maatregelen waarvoor gewoonlijk een effectbeoordeling moet worden gemaakt afzonderlijk in detail zullen worden geanalyseerd, was een kwantitatieve analyse in dit stadium niet mogelijk. Hiervoor zouden namelijk complexe modellen moeten worden uitgewerkt die het bestek van deze effectbeoordeling te buiten zouden gaan en bovendien zeer onzekere resultaten zouden geven. Daarom worden de effecten van de opties op kwalitatieve wijze vergeleken en wordt waar mogelijk een kwantitatieve raming gemaakt van de effecten op de economische groei en de sociale en milieudimensie.

Deze effectbeoordeling leidt tot de conclusie dat de tweede optie de voorkeur verdient. Deze optie biedt mogelijkheden voor een forse groei van het mkb, schepping van werkgelegenheid en een betere milieubescherming, is tegelijkertijd kosteneffectief en maakt deel uit van het Lissabonpartnerschap voor groei en werkgelegenheid. Aldus wordt een juist evenwicht bereikt tussen het vereiste ownership op alle niveaus en een zekere mate van collegiale pressie doordat op gezette tijden wordt nagegaan of er voldoende politiek engagement op hoog niveau is. In het kader van het partnerschap voor groei en werkgelegenheid zal namelijk regelmatig worden toegezien op de implementatie van de "Small Business Act" voor Europa, zodat de acties kunnen worden bijgesteld en de effecten ervan op kosteneffectieve wijze kunnen worden geoptimaliseerd.

DA

(...PICT...)|KOMMISSIONEN FOR DE EUROPÆISKE FÆLLESSKABER|

Bruxelles, den 25.6.2008

SEK(2008) 2102

ARBEJDSDOKUMENT FRA KOMMISSIONENS TJENESTEGRENE

Ledsagedokument til KOMMISSIONENS MEDDELELSE TIL EUROPA-PARLAMENTET, RÅDET, DET EUROPÆISKE ØKONOMISKE OG SOCIALE UDVALG OG REGIONSUDVALGET Tænk småt først En "Small Business Act" for Europa Resumé af konsekvensanalysen {KOM(2008) 394 endelig} {SEK(2008) 2101}

RESUMÉ

Denne konsekvensanalyse ledsager forslaget til en "Small Business Act" for Europa. Dette forslag er det centrale element i en pakke af foranstaltninger, der skal frigøre det potentiale for vækst og beskæftigelse, der findes i SMV'erne i EU.

Konsekvensanalysen sammenfatter først kort de vigtigste teoretiske konstateringer vedrørende den afgørende rolle, som SMV'ere og iværksættervirksomhed spiller for økonomisk vækst og social og regional samhørighed. SMV'erne tegner sig for næsten 70 % af den samlede beskæftigelse i Europa og er ansvarlige for det meste af nettotilvæksten i beskæftigelsen. Desuden har SMV'er og iværksættere en stadigt stigende betydning for økonomisk vækst inden for rammerne af en videnbaseret og global økonomi.

Til trods for de betydelige fremskridt, der er opnået takket være den nuværende vidtrækkende SMV-politik i EU, viser konsekvensanalysen, at SMV'erne i Europa ikke udnytter deres potentiale fuldt ud. Navnlig er der en tendens til, at SMV'erne i EU har en laverede produktivitetsvækst, er mindre innoverende og vokser langsommere efter etableringen end de små og mellemstore virksomheder i USA. Selv om den nuværende SMV-politik i EU fungerer godt og allerede retter sig mod mange af disse problemer, viser de dårligere resultater i forhold til USA, at der stadig er plads til forbedringer.

Denne analyse har derfor screenet de allerede gennemførte eller planlagte foranstaltninger og har identificeret en række udestående problemer, der som enkeltstående problemer eller som helhed hæmmer SMV'erne i EU. Denne liste, der som følge af SMV-politikkens store bredde og tværgående natur, ikke gør krav på at være udtømmende, omfatter to kategorier af problemer:

· problemer i forbindelse med koordinering og/eller gennemførelse af nuværende politikker

· huller med hensyn til markeder og bestemmelser, der ikke i tilstrækkelig grad dækkes af de eksisterende politikker.

Nedenstående tabel er en sammenfatning af screeningen:

Udestående problemer|Problemer med gennemførelse/ koordinering|Huller med hensyn til markeder og bestem melser|

Fremtidig EU-lovgivnings betydning for SMV'erne|||

Forskellig gennemførelse af princippet "tænk småt først" på nationalt niveau: VirksomhedsstarterStempling som fiasko + konkursprocedurer|||

Iværksætterånd kommer stadig ikke nok til udtryk i udannelsespolitikkerne|||

For få kvindelige iværksættere |||

SMV'ernes vanskelige adgang til markeder|||

SMV'ernes adgang til offentlige indkøbskontrakter og de udbydende myndigheders kultur|||

SMV'ers vanskeligheder med adgang til, anvendelse af og deltagelse i udviklingen af standarder|||

Utilstrækkelig adgang til finansieringMuligheder for mezzalninlånMuligheder for mikrokreditFragmentering af venturekapital|||

Vanskeligheder med at udnytte mulighederne i forbindelse med miljø|||

SMV'ernes vanskeligheder med at få adgang til internationale markeder og især markeder i hurtig vækst |||

På denne baggrund er der blevet fastsat en række mål. Det generelle mål med "Small Business Act" er fuldt ud at frigøre de europæiske SMV'ers potentiale med hensyn til vækst og beskæftigelse og fuldt ud udnytte deres innovative kapacitet for at bidrage til opfyldelse af målene i det fornyede Lissabon-partnerskab for vækst og beskæftigelse, der blev vedtaget i 2005.

For at opfylde dette generelle mål er der på grundlag af analysen i problembeskrivelsen blevet fastlagt to typer specifikke mål, der kan sammenfattes som følger:

(1) Forbedre gennemførelsen af princippet "tænk småt først" og koordineringen af de nuværende politikker ved:

· at øge partnerskabet med medlemsstaterne for bedre at gennemføre og koordinere eksisterende politikker

· at forankre princippet "tænk småt først" i udformningen af politikker i EU og på nationalt plan.

(2) Tage fat på de huller, som SMV'erne stadig står over for med hensyn til markeder og bestemmelser:

· fremhjælpe iværksættervirksomhed ved:

– at fremme iværksættervirksomhed og iværksætternes image, også i uddannelsessystemet

– anspore nye iværksættere, især kvindelige iværksættere

· yderligere udvikle SMV'ernes adgang til finansiering ved:

– at øge omfanget af de mikrokreditter og den mezzanin-finansiering, der er til rådighed for SMV'erne

– at reducere fragmenteringen af venturekapitalmarkedet på EU-plan

· forbedre SMV'ers adgang til markederne ved:

– at fremme en mere SMV-venlig kultur hos de udbydende myndigheder

– at forbedre SMV'erne adgang til og brug af standarder samt deres deltagelse i udviklingen af disse standarder

· øge SMV'ernes kendskab til de muligheder, der findes for bæredygtige produkter og processer ved at udvikle miljø- og energirådgivning i marken

· forbedre SMV'ernes adgang til internationale markeder, især markederne i hurtig vækst i Kina og Indien.

Politikmulighederne er blevet udarbejdet ud fra disse mål. Da "Small Business Act" imidlertid er noget særligt, fordi det er en pakke af foranstaltninger af forskellig art (lovgivningsmæssig og ikke-lovgivningsmæssig), var der kun to politikmuligheder, der skulle tages stilling til:

· den første valgmulighed er den allerede eksisterende EU-politik for SMV'er, som først og fremmest er baseret på udveksling af bedste praksis og målrettede EU-støtteprogrammer. Denne valgmulighed "uden yderligere aktioner" anvendes som en grundlinje, som den anden valgmulighed vurderes i forhold til.

· den anden valgmulighed er en optrapning af EU's nuværende SMV-politik gennem et politikpartnerskab med medlemsstaterne, der skal forbedre rammebetingelserne for SMV'erne og iværksætterne, herunder målrettede politikker, der skal tage fat på de huller, der stadig findes med hensyn til markeder og bestemmelser. Målet er at etablere en ægte politikdynamik mellem EU-niveau og medlemsstatsniveau for at bringe SMV'erne frem i forreste linje i de økonomiske politikker som led i en langsigtet vision. I al væsentlighed kræver dette først en forbedring af politiktilgangen over for SMV'er, både på EU-niveau og nationalt niveau, ved at sikre, at lovgivning og programmer fra starten er udformet og gennemføres på en måde, der tager hensyn til SMV'ernes behov og særegenheder (princippet "tænk småt først"). For det andet kunne en række ny aktioner udvikles til at udgøre en sammenhængende ramme inden for de politikområder, hvor det er blevet konstateret, at der er behov for en indsats.

En tredje valgmulighed, som er foreslået af mange interessenter, kunne have bestået i at udvikle og gennemføre en ren fællesskabstilgang til SMV-politikken med retligt bindende mål og principper, der skulle gennemføres på EU- og medlemsstatsniveau, og langtrækkende fællesskabsprogrammer til afhjælpning af de huller med hensyn til bestemmelser og markeder, som SMV'erne i EU stadig står over for. Da mange af de områder, der er af betydning for SMV'ernes vækstpotentiale helt eller delvist falder ind under medlemsstaternes kompetenceområder (f.eks. uddannelse, virksomhedsetablering, konkursret), ville det være klart i strid med subsidiaritetsprincippet at fastsætte juridisk bindende mål, som det ville være påkrævet i forbindelse med en fællesskabsaktion. Denne valgmulighed blev derfor ikke yderligere analyseret.

Analysen af virkningerne ved hver enkelt valgmulighed giver en kvalitativ vurdering af de positive og negative virkninger. Den giver et indtryk af det omfang, hvori hver enkelt valgmulighed kan bidrage til at løse de problemer, der er blevet identificeret i problemformuleringen, og af de potentielle ulemper. Da forslaget til en "Small Business Act" repræsenterer en pakke af foranstaltninger inden for en lang række områder af forskellig art, og da de detaljerede virkninger af de enkelte foranstaltninger, der normalt ville kræve en konsekvensanalyse, vil blive analyseret separat, har det ikke været muligt at foretage en kvantitativ analyse. Dette ville have krævet en kompleks modelanvendelse, der ville have været ude af proportion i forbindelse med denne konsekvensanalyse, og som ville have haft en meget høj grad af usikkerhed. Valgmulighedernes virkninger sammenlignes derfor på et kvalitativt grundlag, og, hvor det har været muligt, gives der et kvantitativt skøn over virkningerne for økonomisk vækst og de sociale og miljømæssige dimensioner.

Konklusionen i denne konsekvensanalyse er, at den anden løsning er den bedste. Denne valgmulighed giver mulighed for en betydelig SMV-vækst, jobskabelse og øget miljøbeskyttelse, samtidig med at den er omkostningseffektiv og indgår i Lissabon-partnerskabet for vækst og beskæftigelse. Denne tilgang muliggør en afbalanceret indfaldsvinkel mellem det "ejerskab", der er nødvendigt på alle niveauer, og en nødvendig grad af "peer pressure" som følge af en regelmæssig overvågning af en politisk forpligtelse på højt niveau. "Small Business Act" for Europa vil blive overvåget regelmæssigt inden for rammerne af partnerskabet for vækst og beskæftigelse, således at aktionerne kan tilpasses med tiden og virkningerne optimeres på en omkostningseffektiv måde.

BG

(...PICT...)|КОМИСИЯ НА ЕВРОПЕЙСКИТЕ ОБЩНОСТИ|

Брюксел, 25.6.2008

SEC(2008) 2102

РАБОТЕН ДОКУМЕНТ НА СЛУЖБИТЕ НА КОМИСИЯТА

придружаващ СЪОБЩЕНИЕ НА КОМИСИЯТА ДО ЕВРОПЕЙСКИЯ ПАРЛАМЕНТ, СЪВЕТА, ЕВРОПЕЙСКИЯ ИКОНОМИЧЕСКИ И СОЦИАЛЕН КОМИТЕТ И КОМИТЕТА НА РЕГИОНИТЕ Мисли първо за малките „A Small Business Act“ за Европа Обобщение на оценката на въздействието {COM(2008) 394 окончателен } {SEC(2008) 2101}

ОБОБЩЕНИЕ

Настоящият доклад за оценка на въздействието (ОВ) придружава предложението за „Small Business Act“ за Европа. Предложението се явява обединяващият елемент в пакет от мерки, насочени към пълното разгръщане на потенциала за растеж и заетост на МСП в ЕС.

Настоящата ОВ прави първо кратък синтез на някои от основните констатации в литературата относно първостепенната роля на МСП и предприемачеството за икономическия растеж и социалното и регионалното сближаване. МСП представляват почти 70% от общата заетост в Европа и са отговорни за най-голям нетен брой новосъздадени работни места. В допълнение МСП и предприемачеството придобиват все по-голямо значение за икономическия растеж в рамките на основана на знанието глобална икономика.

Въпреки значителния напредък, постигнат благодарение на съществуващата всеобхватна политика на ЕС за МСП, настоящата ОВ показва, че МСП в Европа не достигат своя пълен потенциал. По-специално МСП в ЕС показват тенденция към по-нисък растеж на продуктивността, по-ограничена иновативност и по-бавен растеж след навлизане на пазара в сравнение с МСП в Съединените щати. Въпреки че съществуващата политика на ЕС за МСП показва добри резултати и вече е насочена към разрешаването на много от посочените проблеми, по-слабите резултати в сравнение със Съединените щати показват, че все още е налице възможност за подобрение.

Поради това в настоящия анализ бяха обстойно разгледани съществуващи мерки, които вече се прилагат или които се предвижда да се прилагат, и бяха установени редица все още налични проблеми, които заедно или поотделно биха могли да препятстват дейността на МСП в ЕС. Настоящият списък, който поради широкия обхват и присъщия на политиката за МСП интердисциплинарен характер не претендира за изчерпателност, включва две категории проблеми:

· проблеми във връзка с координирането и/или прилагането на съществуващи политики,

· все още налични пазарни и нормативни пропуски, които не са взети под внимание в достатъчна степен от съществуващите политики.

В таблицата по-долу са обобщени резултатите от обстойния преглед:

Все още налични проблеми|Проблеми във връзка с координирането/прилагането |Все още налични пазарни и нормативни пропуски|

Въздействие върху бъдещото законодателство на ЕС за МСП|||

Нeеднакво прилагане на национално равнище на принципа „Мисли първо за малките“, включващо: Нови предприятияСтигматизиране на фалита + производства по несъстоятелност|||

Предприемачеството все още не е отразено в достатъчна степен в образователната и учебната политика|||

Недостатъчно равнище на предприемачеството сред жените |||

Труден достъп на МСП до пазарите |||

Достъп на МСП до процедури по възлагане на обществени поръчки и култура на възлагащите органи|||

Трудност при достъпа, използването и участието в разработването на стандарти от страна на МСП |||

Недостатъчен достъп до финансиранеДостъпност на финансиране тип „мецанин“Достъпност на микрокредитиФрагментация на рисковия капитал|||

Трудности при възползването от възможностите, свързани с околната среда|||

Трудности за МСП при достъпа до международни пазари и особено до бързо разрастващи се пазари |||

Предвид това положение бяха поставени множество цели. Общата цел на „Small Business Act“ е да се разгърне напълно потенциалът за растеж и заетост на МСП в ЕС и да се използва напълно техният иновационен капацитет, за да се допринесе към приетите през 2005 г. цели на обновеното Лисабонското партньорство за растеж и заетост.

За постигането на тази обща цел и след анализ при определянето на проблемите бяха определени два различни вида специфични цели, които могат да бъдат обобщени както следва:

(1) Подобряване на прилагането на принципа „Мисли първо за малките“ и координирането на съществуващите политики посредством:

· засилване на сътрудничеството с държавите-членки с оглед на по-доброто прилагане и координиране на съществуващите политики,

· залагане на принципа „Мисли първо за малките“ в разработването на политики на равнището на ЕС и на национално равнище.

(2) Дейност, ориентирана към нормативните и пазарните пропуски, които продължават да са налице и пред които са изправени МСП в ЕС

· поощряване на предприемачеството посредством:

– популяризиране на предприемачеството и имиджа на предприемачите, включително в образователната система,

– насърчаване на нови предприемачи, по-специално предприемачи от женски пол,

· по-нататъшно усъвършенстване на достъпа на МСП до финансиране посредством:

– повишаване на достъпността на микрокредити и финансиране тип „мецанин“ за МСП,

– намаляване на фрагментацията на пазарите на рисков капитал на равнището на ЕС,

· повишаване на достъпа на МСП до пазарите посредством:

– поощряване на култура на възлагащите органи, която е по-ориентирана към нуждите на МСП,

– подобряване на достъпа, използването и участието в разработването на стандарти от страна на МСП,

· повишаване на осведомеността на МСП по отношение на възможностите, свързани с устойчивите продукти и процеси, посредством разработването на място на консултантски услуги в областта на околната среда и енергията,

· подобряване на достъпа на МСП до международните пазари и по-специално до бързо разрастващите се пазари на Китай и Индия.

В съответствие с посочените цели бяха разработени политически варианти. Поради особеното естество на „Small Business Act“ обаче, който представлява пакет от мерки от различен характер (правен и неправен), могат да бъдат оценени само два варианта:

· първият вариант се състои от съществуващата политика на ЕС за МСП, която се основава главно на обмена на най-добри практики и целеви програми на ЕС за подпомагане. Този вариант за „липса на допълнителни действия“ служи за изходна позиция, спрямо която се оценява другата възможност,

· вторият вариант се състои в засилване на съществуващата политика на ЕС относно МСП посредством подход на политическо сътрудничество с държавите-членки, насочено към подобряване на рамковите условия за МСП и предприемачеството и обхващащо целеви политики, ориентирани към все още наличните пазарни и нормативни пропуски. Този вариант има за цел да се установи реална политическа динамика между ЕС и държавите-членки, за да бъдат поставени МСП на челно място в икономическите политики в дългосрочен план. По същество това изисква усъвършенстване на политическия подход по отношение на МСП на равнище на Общността и на национално равнище, като се гарантира, че законодателството и програмите от самото начало са замислени и в последствие са прилагани съобразно нуждите и специфичните характеристики на МСП (принципът „Мисли първо за малките“). На второ място в политическите области, в които е установено, че е обосновано да се предприемат действия, дадена съвкупност от нови действия може да се развие до съгласувана рамка.

Трети вариант, предложен от множество заинтересовани страни, би могъл да се състои в разработването и прилагането на напълно развит подход на Общността към политиката за МСП с правнозадължителни цели и принципи, които да бъдат прилагани на равнището на ЕС и на държавите-членки, както и на всеобхватни програми на Общността за дейност, ориентирани към нормативните и пазарните пропуски, които продължават да са налице и пред които са изправени МСП в ЕС. Тъй като обаче много от областите, които са от значение за потенциала за растеж на МСП са предимно или отчасти от компетентността на държавите-членки (например образование, учредяване на предприятия, правен режим на несъстоятелността), поставянето на правнозадължителни цели би било в явно противоречие с принципа на субсидиарност, който е условие и предпоставка за действие от страна на Общността. Поради това този вариант не беше избран за последващ анализ.

Анализът на въздействието от всеки вариант представлява качествена оценка на положителните и отрицателните въздействия. Той дава представа за степента, в която всеки един от вариантите може да разреши въпросите, които продължават да са налице и които бяха посочени при определянето на проблема, както и за евентуални недостатъци. Предвид обстоятелството, че предложението за „Small Business Act“ представлява пакет от мерки в широк кръг области от различно естество и че точните последици от всяка мярка, за които обичайно е необходима оценка на въздействието, ще бъдат анализирани отделно, не би могъл да се извърши количествен анализ. Това би изисквало комплексно моделиране, което би надхвърлило пропорционалния обхват на настоящата оценка на въздействието и би включвало много висока степен на несигурност. Поради това въздействията от вариантите са сравнени на качествена основа и при възможност е направена количествена оценка на последиците върху икономическия растеж, социалните и екологичните измерения.

Заключението от настоящата оценка на въздействието е, че вторият вариант е за предпочитане. Този вариант би направил възможни значителния растеж на МСП, създаването на работни места и засиленото опазване на околната среда, като същевременно е икономически ефективен и е част от Лисабонското партньорство за растеж и заетост. Този подход ще позволи балансиран подход между необходимото на всички равнища поемане на самостоятелна отговорност и необходимата степен на партньорски натиск посредством редовното наблюдаване на политическия ангажимент, поет на високо равнище. Действително, „Small Business Act“ за Европа би бил редовно наблюдаван в рамките на партньорството за растеж и заетост, за да се съобразяват действията с течение на времето и за да се оптимизират въздействията по икономически ефективен начин.

PL

(...PICT...)|KOMISJA WSPÓLNOT EUROPEJSKICH|

Bruksela, dnia 25.6.2008

SEK(2008) 2102

DOKUMENT ROBOCZY SŁUŻB KOMISJI

uzupełniający KOMUNIKAT KOMISJI EUROPEJSKIEJ DO PARLAMENTU EUROPEJSKIEGO, RADY, EUROPEJSKIEGO KOMITETU EKONOMICZNO-SPOŁECZNEGO ORAZ KOMITETU REGIONÓW Najpierw myśl na małą skalę Program „Small Business Act” dla Europy Streszczenie oceny skutków {KOM(2008) 394 wersja ostateczna} {SEK(2008) 2101}

STRESZCZENIE

Niniejsza ocena skutków jest dokumentem uzupełniającym komunikat o programie „Small Business Act” dla Europy. Jest to propozycja będąca nadrzędnym elementem składowym pakietu środków, które mają w pełni wykorzystać potencjał budowania wzrostu gospodarczego i tworzenia miejsc pracy przez europejskie małe i średnie przedsiębiorstwa (MŚP).

W ocenie skutków najpierw przedstawiono w skrócie najważniejsze ustalenia, na podstawie literatury naukowej, na temat ważnej roli MŚP i przedsiębiorczości we wzroście gospodarczym oraz w budowaniu spójności społecznej i regionalnej. MŚP zatrudniają niemal 70 % wszystkich pracowników w Europie i przede wszystkim dzięki nim przybywa nowych miejsc pracy. Ponadto MŚP i przedsiębiorczość to czynniki coraz ważniejsze dla wzrostu w gospodarce opartej na wiedzy w kontekście międzynarodowym.

Pomimo znacznych postępów osiągniętych dzięki istniejącej kompleksowej unijnej polityce na rzecz MŚP, w ocenie skutków wykazano, że MŚP w Europie nadal nie rozwijają całego swojego potencjału. MŚP w UE przede wszystkim charakteryzują się niższym wzrostem produktywności, niższym poziomem innowacji i wolniejszym tempem rozwoju po wejściu na rynek niż ich odpowiedniki w Stanach Zjednoczonych. Pomimo że istniejąca unijna polityka na rzecz MŚP odnosi sukcesy i rozwiązuje wiele z powyższych problemów, gorsze wyniki w porównaniu z amerykańskimi przedsiębiorstwami świadczą o dalszych możliwościach udoskonaleń.

W tej analizie zajęto się więc przeglądem istniejących środków, już wdrożonych oraz planowanych, oraz określono szereg kwestii pozostających do rozwiązania, które oddzielnie i razem mają negatywny wpływ na wyniki MŚP w UE. Poniższa lista, która bynajmniej nie jest wyczerpująca w związku z szerokim zakresem i interdyscyplinarnym charakterem polityki na rzecz MŚP, zawiera dwie kategorie problemów:

· kwestie koordynacji i realizacji istniejących strategii;

· pozostałe luki rynkowe i regulacyjne, które nie zostały ujęte w istniejących strategiach.

Poniższa tabela podsumowuje wyniki przeglądu:

Pozostałe problemy|Problemy związane z realizacją/koordynacją |Pozostałe luki rynkowe i regulacyjne|

Wpływ przyszłych przepisów UE na MŚP|||

Jednorodność realizacji zasady „Najpierw myśl na małą skalę” na poziomie krajowym, w tym: Tworzenie nowych przedsiębiorstwPiętno niepowodzenia + procedury związane z niewypłacalnością.|||

Przedsiębiorczość nadal nie ma odpowiedniego miejsca w polityce kształcenia i szkolenia|||

Niewystarczający rozwój przedsiębiorczości wśród kobiet |||

Trudny dostęp do rynku dla MŚP|||

Dostęp MŚP do zamówień publicznych oraz kultura organizacyjna w organach zamawiających|||

Trudności MŚP w dostępie do norm, stosowaniu ich oraz uczestnictwie w ich opracowaniu|||

Nieodpowiedni dostęp do finansowaniaDostępność finansowania typu mezzanineDostępność mikrokredytuPodział na rynku kapitału venture|||

Trudności w korzystaniu z możliwości związanych z ochroną środowiska naturalnego|||

Problemy MŚP w dostępie do rynków międzynarodowych, zwłaszcza rynków szybko rozwijających się |||

W tym kontekście określono szereg celów. Ogólnym celem programu „Small Business Act” jest pełne wykorzystanie potencjału europejskich MŚP w budowaniu wzrostu gospodarczego i tworzeniu miejsc pracy oraz ich potencjału innowacji, aby przyczyniać się do osiągnięcia uzgodnionych w 2005 r. celów odnowionego partnerstwa lizbońskiego na rzecz wzrostu gospodarczego i zatrudnienia.

Aby osiągnąć ten cel ogólny, po przeprowadzeniu analizy definicji problemu opracowano dwa rodzaje celów szczegółowych, które można podsumować następująco:

(1) Lepsze wdrażanie w życie zasady „Najpierw myśl na małą skalę” oraz koordynacja prowadzonej polityki poprzez:

· zacieśnienie partnerstwa z państwami członkowskimi we wdrażaniu i koordynacji prowadzonej polityki;

· uwzględnianie zasady „najpierw myśl na małą skalę” w kształtowaniu polityki na szczeblu UE i krajowym.

(2) Rozwiązanie problemu istniejących nadal luk regulacyjnych i rynkowych, które dotyczą MŚP w UE:

· promowanie przedsiębiorczości przez:

– promowanie przedsiębiorczości i wizerunku przedsiębiorcy, również w systemie kształcenia;

– zachęcanie (zwłaszcza kobiet) do zakładania przedsiębiorstw;

· poprawa dostępu MŚP do finansowania przez:

– poprawę dostępności mikrokredytu i finansowania typu mezzanine dla MŚP;

– ograniczenie podziału na rynku kapitału venture na szczeblu UE:

· zwiększenie dostępu MŚP do rynków przez:

– promowanie sprzyjającej MŚP kultury organizacyjnej w organach zamawiających;

– lepszy dostęp MŚP do norm, poprawę ich stosowania oraz udziału w ich opracowaniu;

· zwiększenie świadomości MŚP na temat możliwości stwarzanych przez produkty i procesy tworzone z poszanowaniem zasady zrównoważonego rozwoju poprzez udzielanie bezpośredniego doradztwa w zakresie ochrony środowiska i wykorzystania energii;

· poprawa dostępu MŚP do rynków międzynarodowych, zwłaszcza do szybko rozwijających się rynków Chin i Indii.

Zgodnie z tymi celami opracowano różne możliwości polityczne. Jednakże w związku ze szczególnym charakterem programu „Small Business Act”, który jest pakietem środków różnego rodzaju (prawnych i pozaprawnych), możliwa była ocena tylko dwóch możliwości:

· pierwsza możliwość polega na utrzymaniu w UE obecnej polityki na rzecz MŚP, która opiera się przede wszystkim na wymianie dobrych praktyk i programach wsparcia UE. Ta opcja, polegająca na niepodejmowaniu dodatkowych działań, służy jako punkt odniesienia w ocenie opcji alternatywnej;

· druga możliwość polega na aktywizacji prowadzonej obecnie przez UE polityki na rzecz MŚP przez partnerstwo polityczne z państwami członkowskimi, które ma prowadzić do poprawy warunków ramowych dla MŚP i przedsiębiorczości oraz wprowadzić ukierunkowaną politykę wypełniania istniejących nadal luk rynkowych i regulacyjnych. Jej celem jest stworzenie prawdziwej dynamiki politycznej między UE i państwami członkowskimi, tak aby MŚP były głównym podmiotem prowadzonej polityki gospodarczej w długoterminowej perspektywie. Wymaga to przede wszystkim lepszego podejścia politycznego do MŚP, zarówno na poziomie Wspólnoty, jak i krajowym, przez tworzenie przepisów prawnych i programów oraz ich późniejszą realizację z poszanowaniem potrzeb i specyfiki MŚP (zasada „Najpierw myśl na małą skalę”). Ponadto potrzebne jest opracowanie nowych działań, tworzących spójne ramy, w obszarach polityki, w których stwierdzono konieczność podjęcia takich działań.

Trzecia możliwość, proponowana przez wielu zainteresowanych, miałaby polegać na opracowaniu i wdrożeniu pełnego podejścia wspólnotowego do polityki na rzecz MŚP, z prawnie wiążącymi celami oraz zasadami wdrażanymi na szczeblu UE i państw członkowskich oraz z rozbudowanymi programami wspólnotowymi, mającymi rozwiązać istniejące nadal problemy luk regulacyjnych i rynkowych w UE, na które natrafiają MŚP. Jednakże ponieważ wiele dziedzin, których dotyczy rozwój potencjału MŚP, w całości lub części należy do kompetencji państw członkowskich (np. edukacja, rozpoczynanie działalności gospodarczej, prawo upadłościowe), określanie prawnie wiążących celów zaprzeczałoby zasadzie pomocniczości, która jest wymogiem i założeniem wszelkich działań wspólnotowych. Możliwość ta nie została zatem poddana dalszej analizie.

Analiza skutków obu tych opcji polega na ocenie jakościowej skutków pozytywnych i negatywnych. Oszacowano w niej, w jakim stopniu każda z powyższych opcji może rozwiązać pozostałe kwestie opisane w części definiującej problematykę, oraz podano ewentualne wady proponowanych rozwiązań. Nie było możliwe przeprowadzenie analizy ilościowej, ponieważ propozycja programu „Small Business Act” stanowi pakiet środków dotyczących szeregu różnych obszarów i szczegółowa ocena skutków poszczególnych środków wymagałaby przeprowadzenia oddzielnej oceny dla każdego z nich. Wiązałoby się to ze złożonym modelowaniem, które wychodzi poza zakres proporcjonalności oceny skutków, oraz z dużym stopniem niepewności. Skutki różnych możliwości porównuje się zatem jakościowo oraz w miarę możliwości przedstawia się ilościowe szacunki skutków dla wzrostu gospodarczego oraz w wymiarze społecznym i środowiskowym.

Z oceny skutków wynika, że preferowana jest druga możliwość. Umożliwi ona znaczny rozwój MŚP, tworzenie miejsc pracy, wyższy poziom ochrony środowiska, a równocześnie jest efektywna kosztowo. Wpisuje się ona w lizbońskie partnerstwo na rzecz wzrostu gospodarczego i zatrudnienia. Takie podejście umożliwiłoby bardziej zrównoważone podejście do odpowiedzialności, potrzebne na wszystkich szczeblach, oraz niezbędny poziom wzajemnego nacisku przez regularne monitorowanie realizacji zobowiązania politycznego podjętego na wysokim szczeblu. Realizacja programu „Small Business Act” dla Europy będzie regularnie monitorowana w ramach partnerstwa na rzecz wzrostu gospodarczego i zatrudnienia, aby można było odpowiednio dostosować działania w czasie i zoptymalizować ich oddziaływanie w efektywny kosztowo sposób.

DE

(...PICT...)|KOMMISSION DER EUROPÄISCHEN GEMEINSCHAFTEN|

Brüssel, den 25.6.2008

SEK(2008) 2102

ARBEITSDOKUMENT DER KOMMISSIONSDIENSTSTELLEN

Begleitdokument zur MITTEILUNG DER KOMMISSION AN DAS EUROPÄISCHE PARLAMENT, DEN RAT, DEN EUROPÄISCHEN WIRTSCHAFTS- UND SOZIALAUSSCHUSS UND DEN AUSSCHUSS DER REGIONEN Vorfahrt für KMU Der „Small Business Act“ für Europa Zusammenfassung der Folgenabschätzung {KOM(2008) 394 endgültig} {SEK(2008) 2101}

ZUSAMMENFASSUNG

Dieser Kurzbericht über die Folgenabschätzung ist dem vorgeschlagenen „Small Business Act“ für Europa als Begleitdokument beigefügt. Dieser Vorschlag bildet den übergeordneten Rahmen eines Maßnahmenpakets, das dazu dient, das Wachstums- und Beschäftigungspotenzial der europäischen KMU zu erschließen.

In dieser Folgenabschätzung werden zunächst einige Kernaussagen aus der einschlägigen Literatur zusammengefasst, die Aufschluss darüber geben, welch wichtige Rolle die KMU und die unternehmerische Initiative für das Wirtschaftswachstum und die soziale und regionale Kohäsion spielen. Die KMU stellen beinahe 70 % aller Arbeitsplätze in Europa und sind für einen Großteil des Nettobeschäftigungszuwachses verantwortlich. Darüber hinaus werden KMU und unternehmerische Initiative als Motor für das Wirtschaftswachstum in einer wissensbasierten und globalisierten Wirtschaft immer wichtiger.

Trotz erheblicher Fortschritte aufgrund der bestehenden breit angelegten KMU-Politik in der EU zeigt diese Folgenabschätzung, dass in Europa immer noch KMU-Potenzial brachliegt. Insbesondere weisen die KMU in der EU tendenziell niedrigere Produktivitätszuwächse, geringere Innovationskraft und schwächeres Wachstum nach Markteintritt auf, als dies in den USA der Fall ist. Obwohl sich die bestehende KMU-Politik der EU bereits bewährt hat und Lösungsansätze für viele dieser Probleme enthält, zeigt das Leistungsgefälle gegenüber den Vereinigten Staaten, dass durchaus noch Handlungsbedarf besteht.

Im Rahmen dieser Analyse wurden daher bereits durchgeführte oder noch geplante Maßnahmen unter die Lupe genommen und es wurden einige Bereiche herausgefiltert, die jeweils einzeln oder auch in ihrer Kombination die Leistungskraft der KMU in der EU behindern. Diese Liste erhebt keinen Anspruch auf Vollständigkeit, da KMU-Politik von Natur aus interdisziplinär ist und ein breites Anwendungsspektrum hat, sie greift aber zwei Gruppen von Problemen besonders auf:

· Koordinierungs- und/oder Durchführungsschwierigkeiten bei bestehenden Maßnahmen;

· noch bestehende Marktdefizite oder Regelungslücken, die in den bereits ergriffenen Maßnahmen noch nicht ausreichend berücksichtigt worden sind.

Der folgenden Tabelle sind die Ergebnisse dieser Bestandsaufnahme zu entnehmen:

Ungelöste Probleme|Durchführungs-/Koordi nierungsschwierigkeiten |noch bestehende Markt defizite oder Regelungs lücken|

Folgen künftiger EU-Vorschriften für KMU|||

uneinheitliche Umsetzung des Prinzips „Vorfahrt für KMU“ auf nationaler Ebene in folgenden Fällen: Start-upsStigma des Scheiterns + Konkursverfahren|||

unternehmerische Initiative noch immer nicht ausreichend in Schul- und Bildungspolitik berücksichtigt|||

unternehmerisch Initiative bei Frauen zu wenig verbreitet |||

Schwierigkeiten der KMU beim Zugang zu Märkten|||

Zugang der KMU zu öffentlichen Aufträgen und Vergabekultur der öffentlichen Auftraggeber|||

Probleme der KMU bei Beschaffung und Verwendung von Normen sowie bei Beteiligung an der Normungsentwicklung|||

Unzureichender Zugang zu Finanzierungen:Zu wenig Mezzaninkapitalzu wenig Kleinstkreditezu stark fragmentierter Risikokapitalmarkt|||

Schleppende Nutzung der Chancen, die sich durch Umweltschutz ergeben|||

Probleme der KMU, internationale und v. a. boomende Märkte zu erschließen. |||

Angesichts dieser Lage wurden eine Reihe von Zielen festgelegt. Die allgemeine Zielsetzung des „Small Business Act“ besteht darin, das Wachstums- und Beschäftigungspotenzial der europäischen KMU ganz zu erschließen und ihre Innovationskraft voll zur Geltung zu bringen, um einen Beitrag zur Erreichung der im Jahr 2005 beschlossenen Ziele der erneuerten Lissabonner Partnerschaft für Wachstum und Beschäftigung zu leisten.

Um diese allgemeine Zielsetzung zu verwirklichen, diente die Analyse in der Problemstellung dazu, zwei konkrete Ziele verschiedenen Typs festzulegen, die sich wie folgt zusammenfassen lassen:

(1) Optimierung der Umsetzung des Prinzips „Vorfahrt für KMU“ und der Koordinierung bestehender Maßnahmen durch:

· Ausbau der Partnerschaft mit den Mitgliedstaaten zur besseren Durchführung und Koordinierung bestehender Maßnahmen;

· Verankerung des Prinzips „Vorfahrt für KMU“ im Denken der politischen Entscheidungsträger der EU und ihrer Mitgliedstaaten.

(2) Erarbeitung von Lösungen für die noch bestehenden Regelungslücken und Marktdefizite:

· Engagement für das Unternehmertum durch

– die Förderung des Unternehmergeists und des Ansehens der Unternehmer, unter anderem auch auf der Ebene des Bildungssystems;

– die Unterstützung von Unternehmensgründern und insbesondere von Unternehmerinnen.

· Weitere Erleichterungen des Zugangs zu Finanzierungen für KMU durch

– vermehrte Bereitstellung von Kleinstkrediten und Mezzaninkapital für KMU;

– Maßnahmen gegen die Fragmentierung des Risikokapitalmarkts auf EU Ebene.

· Verbesserung des Marktzugangs der KMU durch

– die Förderung eines KMU freundlichen Klimas bei den Vergabebehörden;

– die Schaffung von Bedingungen, die Normen für KMU besser zugänglich und nutzbar machen und ihnen die Teilnahme an deren Entwicklung erleichtern.

· Verstärkte Sensibilisierung der KMU für die Chancen, die mit nachhaltigen Produkten und Verfahren verbunden sind, durch den Aufbau einer entsprechenden Umwelt- und Energieberatung vor Ort.

· Verbesserung des Zugangs der KMU zu internationalen Märkten und vor allem zu den rasch wachsenden Märkten in China und Indien.

Nach diesen Zielvorgaben wurden mehrere politische Optionen erarbeitet. Da sich der „Small Business Act“ allerdings dadurch auszeichnet, dass er in einem Paket unterschiedliche (d. h. gesetzgeberische und nicht gesetzgeberische) Maßnahmen vereint, konnten nur zwei Optionen bewertet werden:

· Die erste Option besteht in der derzeitigen KMU Politik der EU, die hauptsächlich auf dem Austausch vorbildlicher Verfahren und auf gezielten EU Förderprogrammen beruht. Diese keine zusätzliche Maßnahmen vorsehende Option dient als Referenz für die Bewertung der anderen Option.

· Im Rahmen dieser zweiten Option soll die derzeitige KMU Politik der EU durch ein Konzept der politischen Partnerschaft mit den Mitgliedstaaten intensiviert werden, mit dem die Rahmenbedingungen für KMU und für die unternehmerische Tätigkeit verbessert und unter anderem die noch bestehenden Marktdefizite und Regelungslücken gezielt beseitigt werden sollen. Auf diese Weise soll die KMU Förderung durch eine wirkliche politische Dynamik zwischen der EU und ihren Mitgliedstaaten langfristig als wichtiges wirtschaftspolitisches Ziel etabliert werden. Im Wesentlichen muss dafür zunächst die Politik sowohl auf europäischer als auch auf nationaler Ebene KMU freundlicher werden, damit von Beginn an bei der Gestaltung von Rechtsvorschriften und Programmen bzw. bei deren Umsetzung (gemäß dem Prinzip „Vorfahrt für KMU“) auf die Bedürfnisse und Besonderheiten von KMU Rücksicht genommen wird. Zweitens könnte in den Politikbereichen, in denen erwiesenermaßen Handlungsbedarf besteht, eine Reihe neuer Maßnahmen zu einem kohärenten Rahmen ausgebaut werden.

Eine dritte, von zahlreichen Interessenträgern vorgeschlagene Option hätte darin bestanden, ein umfassendes KMU-politisches Konzept der Gemeinschaft zu entwickeln und umzusetzen und dabei auf der Ebene der EU und der Mitgliedstaaten rechtsverbindliche Ziele und Grundsätze zu formulieren sowie die für die EU noch bestehenden Regelungslücken und Marktdefizite durch umfassende Gemeinschaftsprogramme zu beseitigen. Da allerdings viele für das Wachstumspotenzial der KMU relevante Bereiche (z. B. Ausbildung, Unternehmensgründung, Insolvenzrecht) teilweise oder zur Gänze in die Zuständigkeit der Mitgliedstaaten fallen, würde die Festlegung rechtsverbindlicher Ziele eindeutig im Widerspruch zum Subsidiaritätsprinzip stehen, dem unbedingt Rechnung getragen werden muss, bevor die Gemeinschaft tätig werden kann. Diese Option wurde daher für eine weitere Analyse nicht in Betracht gezogen.

Bei der Analyse der Auswirkungen der jeweiligen Option wird eine qualitative Bewertung der positiven wie auch der negativen Aspekte vorgenommen. Dabei erhält man Aufschluss darüber, wie gut sich die in der Problemstellung dargelegten ungeklärten Fragen mit der jeweiligen Option lösen lassen und welche Nachteile damit einhergehen können. Da der vorgeschlagene „Small Business Act“ ein ganzes Paket von Maßnahmen zu den verschiedensten Bereichen darstellt und jede einzelne Maßnahme, für die üblicherweise eine Folgenabschätzung durchgeführt werden müsste, für sich analysiert werden wird, war eine quantitative Bewertung nicht möglich. Dafür hätten Modelle erstellt werden müssen, die für diese Folgeabschätzung unverhältnismäßig komplex und zudem mit großer Unsicherheit behaftet gewesen wären. Daher werden qualitative Vergleiche der Auswirkungen der einzelnen Optionen angestellt und, falls möglich, quantitative Schätzungen der Auswirkungen auf das Wirtschaftswachstum und auf die Bereiche Soziales und Umwelt verfügbar gemacht.

Aus dieser Folgenabschätzung ergibt sich, dass die zweite Option vorzuziehen ist. Sie würde wesentlich zum Wachstum der KMU, zur Schaffung von Arbeitsplätzen und zu einem höheren Umweltschutzniveau beitragen, dabei kostengünstig sein und sich in die Lissabonner Partnerschaft für Wachstum und Beschäftigung einfügen. Mit diesem Ansatz ließe sich ein ausgewogenes Verhältnis zwischen dem auf allen Ebenen erforderlichen Verantwortungsbewusstsein und dem notwendigen Gruppendruck durch ein regelmäßiges Monitoring von auf höchster Ebene eingegangenen politischen Verpflichtungen erreichen. Der „Small Business Act“ für Europa würde nämlich im Rahmen der Partnerschaft für Wachstum und Beschäftigung einem regelmäßigen Monitoring unterliegen, so dass die Maßnahmen im Lauf der Zeit entsprechend angepasst und ihre Wirkung auf kostengünstige Weise optimiert werden.

LT

(...PICT...)|EUROPOS BENDRIJŲ KOMISIJA|

Briuselis, 25.6.2008

SEK(2008) 2102

KOMISIJOS TARNYBŲ DARBINIS DOKUMENTAS

pridedamas prie KOMISIJOS KOMUNIKATO EUROPOS PARLAMENTUI, TARYBAI, EUROPOS EKONOMIKOS IR SOCIALINIŲ REIKALŲ KOMITETUI BEI REGIONŲ KOMITETUI „Visų pirma galvokime apie mažuosius“ Europos iniciatyva „Small Business Act“ Poveikio vertinimo santrauka {KOM(2008) 394 galutinis} {SEK(2008) 2101}

SANTRAUKA

Ši poveikio vertinimo ataskaita pridedama prie Europos MVĮ rėmimo iniciatyvos „Small Business Act“ pasiūlymo. Šis pasiūlymas yra svarbiausia priemonių paketo, kuriuo siekiama visiškai išnaudoti ES MVĮ augimo ir darbo vietų kūrimo galimybes, dalis.

Šiame poveikio vertinime pirmiausia trumpai apibendrinamos kai kurios pagrindinės literatūroje pateikiamos išvados apie lemiamą MVĮ ir verslumo vaidmenį ekonomikos augimui ir socialinei bei regioninei sanglaudai. MVĮ dirba beveik 70 % visų Europos darbuotojų ir jose sukuriama didžioji dalis darbo vietų. Be to, žinių ir pasaulio ekonomikoje MVĮ ir verslumo svarba ekonomikos augimui vis didėja.

Nors dėl esamos išsamios ES MVĮ politikos padaryta didelė pažanga, šis poveikio vertinimas rodo, kad Europoje visos MVĮ galimybės neišnaudojamos. Visų pirma, palyginti su kolegomis JAV, ES MVĮ pasižymi lėčiau didėjančiu našumu, diegia mažiau naujovių ir lėčiau auga patekusios į rinką. Nors esamos ES MVĮ politikos rezultatai yra geri ir daugelis šių problemų jau sprendžiama, prastesni veiklos rodikliai, palyginti su JAV, rodo, kad dar daug ką galima gerinti.

Todėl šiame vertinime išnagrinėtos jau įdiegtos arba planuojamos diegti priemonės ir nustatytos tam tikros neišspręstos problemos, kurios skyrium arba kartu galėtų būti kliūtis ES MVĮ veiklai. Į šį sąrašą, kuris nėra išsamus dėl plataus masto ir iš esmės tarpdalykinio MVĮ politikos pobūdžio, įtrauktos dvejopos problemos:

· esamų politikos krypčių koordinavimo ir (arba) įgyvendinimo problemos;

· esamomis politikos kryptimis nepakankamai išspręstos likusios rinkos arba reglamentavimo problemos.

Šioje lentelėje apibendrinti tyrimo rezultatai:

Likusios problemos|Įgyvendinimo ir (arba) koordinavimo problemos |Likusios rinkos arba reglamentavimo problemos|

Būsimų ES teisės aktų poveikis MVĮ|||

Principo „Visų pirma galvokime apie mažuosius“ įgyvendinimo nacionaliniu lygmeniu nevienodumas, įskaitant: kuriamas įmones;nepasitikėjimą dėl žlugusio verslo ir bankroto procedūrų|||

Verslumas vis dar nepakankamai įtrauktas į švietimo ir mokymo politiką|||

Nepakankamas moterų verslumo lygis |||

MVĮ sunkiai patenka į rinkas|||

MVĮ galimybės dalyvauti viešuosiuose pirkimuose ir viešųjų pirkimų įstaigų kultūra|||

MVĮ sunkumai, kurių jos patiria norėdamos susipažinti su standartais, juos taikyti ir dalyvauti juos rengiant|||

Nepalankios sąlygos gauti finansavimąGalimybės gauti tarpinį finansavimąGalimybės gauti mikrokreditąRizikos kapitalo susiskaidymas|||

Sunku pasinaudoti su aplinkos apsauga susijusiomis galimybėmis|||

MVĮ sunku patekti į tarptautines rinkas, ypač sparčiai augančias rinkas |||

Atsižvelgiant į visa tai, buvo nustatyti konkretūs tikslai. Bendras iniciatyvos „Small Business Act“ tikslas – visiškai išnaudoti ES MVĮ augimo ir darbo vietų kūrimo galimybes bei naujovių kūrimo pajėgumą ir taip prisidėti prie 2005 m. nustatytų atnaujintos Lisabonos ekonomikos augimo ir darbo vietų kūrimo strategijos tikslų įgyvendinimo.

Kad šis bendras tikslas būtų pasiektas, atlikus nustatytų problemų analizę, iškelti dviejų tipų konkretūs tikslai, kuriuos būtų galima apibendrinti taip:

(1) Pagerinti principo „Visų pirma galvokime apie mažuosius“ įgyvendinimą ir esamų politikos krypčių koordinavimą:

· stiprinant bendradarbiavimą su valstybėmis narėmis, siekiant geriau įgyvendinti ir koordinuoti esamas politikos kryptis;

· įtvirtinant principą „Visų pirma galvokime apie mažuosius“ formuojant ES ir nacionalinio lygmens politiką.

(2) Išspręsti likusias reglamentavimo ir rinkos problemas, su kuriomis susiduria MVĮ:

· skatinti verslumą:

– propaguojant verslumą ir verslininkų įvaizdį, taip pat švietimo sistemoje;

– skatinant imtis verslo naujus verslininkus, visų pirma moteris;

· toliau gerinti MVĮ sąlygas gauti finansavimą:

– didinant MVĮ galimybes gauti mikrokreditą ir tarpinį finansavimą;

– mažinant rizikos kapitalo rinkos susiskaidymą ES lygmeniu;

· gerinti MVĮ galimybes patekti į rinkas:

– ugdant MVĮ palankesnę viešųjų pirkimų įstaigų kultūrą;

– gerinant MVĮ galimybes susipažinti su standartais, juos taikyti ir dalyvauti juos rengiant;

· geriau informuoti MVĮ apie ekologiškų produktų ir veiklos teikiamas galimybes, teikiant MVĮ prieinamas konsultacijas aplinkos apsaugos ir energetikos klausimais;

· gerinti MVĮ galimybes patekti į tarptautines rinkas, visų pirma į sparčiai augančias Kinijos ir Indijos rinkas.

Pagal šiuos tikslus parengta keletas politikos pasirinkimo galimybių. Tačiau dėl ypatingo iniciatyvos „Small Business Act“, kuri yra skirtingo (teisinio ir neteisinio) pobūdžio priemonių paketas, pobūdžio, buvo galima įvertinti tik dvi galimybes:

· pirmoji galimybė – esama ES MVĮ politika, daugiausia grindžiama gerosios patirties mainais ir tikslinėmis ES paramos programomis. Ši galimybė, pagal kurią „nesiimama papildomų veiksmų“, naudojama kaip atskaitos taškas, pagal kurį vertinama kita galimybė;

· antroji galimybė – esamos ES MVĮ politikos tobulinimas, laikantis politinio bendradarbiavimo su valstybėmis narėmis požiūrio, siekiant pagerinti pagrindines MVĮ ir verslumo sąlygas ir įtraukti tikslinių krypčių politiką, siekiant išspręsti likusias rinkos ir reglamentavimo problemas. Siekiama dinamiškai plėtoti politinius ES ir valstybių narių santykius, kad MVĮ atliktų lemiamą vaidmenį ekonomikos politikoje ir būtų ilgalaikės vizijos dalis. Iš esmės tam reikia pirmiausia pagerinti politinį požiūrį į MVĮ tiek Bendrijos, tiek nacionaliniu lygmeniu, užtikrinant, kad nuo pat pradžių teisės aktai ir programos būtų rengiami ir vėliau įgyvendinami taip, kad būtų atsižvelgta į MVĮ poreikius ir ypatumus (principas „Visų pirma galvokime apie mažuosius“). Antra, šie nauji veiksmai galėtų būti sujungti į nuoseklią sistemą tose politikos srityse, kuriose buvo nustatyta, kad imtis veiksmų yra tikslinga.

Trečiąją galimybę, kurią siūlė daugelis suinteresuotųjų šalių, sudarytų visapusiško Bendrijos požiūrio į MVĮ politiką parengimas ir įgyvendinimas su teisinį poveikį turinčiais tikslais ir principais, kurie būtų įgyvendinti ES ir valstybių narių lygmeniu, ir plataus užmojo Bendrijos programomis likusioms reglamentavimo ir rinkos problemoms, su kuriomis susiduria MVĮ, spręsti. Tačiau kadangi daugelis su MVĮ augimo galimybėmis susijusių sričių daugiausia arba iš dalies priklauso valstybių narių kompetencijai (pvz., švietimas, įmonių steigimas, bankroto teisė), teisinį poveikį turinčių tikslų nustatymas akivaizdžiai prieštarautų subsidiarumo principui, kuris yra būtina Bendrijos veiksmų sąlyga ir prielaida. Todėl ši galimybė toliau nebuvo nagrinėjama.

Kiekvienos galimybės poveikio tyrimas – kokybinis teigiamo ir neigiamo poveikio vertinimas. Iš tyrimo matyti, kiek kiekviena galimybė padeda spręsti klausimus, likusius neišspręstus nustatant problemas, taip pat numatomi galimybių trūkumai. Kadangi iniciatyvos „Small Business Act“ pasiūlymas yra įvairaus pobūdžio įvairių sričių priemonių paketas, o išsamus priemonių, kurioms paprastai būtina atlikti poveikio vertinimą, poveikis bus tiriamas atskirai, kiekybinis tyrimas negalėjo būti atliktas. Tam būtų reikėję atlikti sudėtingą modeliavimą, kurio dydis būtų neproporcingas šiam poveikio vertinimui, o neapibrėžtumo lygis – labai aukštas. Todėl lyginamas kokybinis galimybių poveikis ir, jei įmanoma, apskaičiuojamas kiekybinis poveikis ekonomikos augimui, socialiniam ir aplinkos apsaugos aspektams.

Šio poveikio vertinimo išvada: rekomenduojama antroji galimybė. Taikant šią galimybę būtų sudarytos sąlygos dideliam MVĮ augimui, darbo vietų kūrimui ir geresnei aplinkos apsaugai, be to, ji būtų ekonomiškai veiksmingesnė ir atitiktų Lisabonos ekonomikos augimo ir darbo vietų kūrimo partnerystės tikslus. Šiuo požiūriu būtų pasiekta visuose lygmenyse būtinos atsakomybės ir būtino tam tikro valstybių narių tarpusavio spaudimo, atliekant nuolatinę aukštu politiniu lygmeniu priimto įsipareigojimo stebėseną, pusiausvyra. Iš tiesų Europos iniciatyva „Small Business Act“ būtų reguliariai stebima įgyvendinant Ekonomikos augimo ir darbo vietų kūrimo partnerystę, siekiant vėliau pritaikyti veiksmus ir ekonomiškai veiksmingai didinti poveikį.

LV

(...PICT...)|EIROPAS KOPIENU KOMISIJA|

Briselē, 25.6.2008

SEC(2008) 2102

KOMISIJAS DIENESTU DARBA DOKUMENTS,

kas pievienots KOMISIJAS PAZIŅOJUMAM EIROPAS PARLAMENTAM, PADOMEI, EIROPAS EKONOMIKAS UN SOCIĀLO LIETU KOMITEJAI UN REĢIONU KOMITEJAI “Vispirms domāt par mazākajiem” Eiropas Mazās uzņēmējdarbības akts “Small Business Act” Ietekmes novērtējuma kopsavilkums {COM(2008) 394 galīgā redakcija} {SEC(2008) 2101}

KOPSAVILKUMS

Šis ietekmes novērtējuma ziņojums ir pievienots priekšlikumam par Eiropas Mazās uzņēmējdarbības aktu “ Small Business Act ”. Šis priekšlikums ir vienojošs dokuments pasākumu kopumam, kas paredzēts, lai pilnībā atraisītu Eiropas Savienības MVU potenciālu.

Šajā ietekmes novērtējumā ir īsi apkopoti daži literatūrā sastopami atzinumi par izšķirošo lomu, kāda ir MVU un uzņēmējdarbībai ekonomikas izaugsmē un sociālajā un reģionu kohēzijā. MVU nodrošina gandrīz 70 % no nodarbinātības Eiropā, un tie ir galvenie darbavietu radītāji. Turklāt uz zināšanām balstītā un globālā ekonomikā MVU un uzņēmējdarbības nozīme ekonomikas izaugsmē kļūst aizvien lielāka.

Neskatoties uz to, ka, pateicoties visaptverošajai ES MVU politikai, ir sasniegts ievērojams progress, šis ietekmes novērtējums liecina, ka Eiropas MVU neizmanto visu savu potenciālu. Jo īpaši ES MVU parasti ir zemāks produktivitātes pieaugums, mazāk inovāciju un mazāka izaugsme pēc iekļaušanās tirgū, salīdzinot ar attiecīgajiem ASV uzņēmumiem. Lai gan pašreizējā ES MVU politika darbojas sekmīgi un jau pievēršas daudzām no minētajām problēmām, šie sliktākie rādītāji salīdzinājumā ar ASV liecina par to, ka var darboties vēl labāk.

Tāpēc šī analīze pārbauda tos jau esošos pasākumus, kas jau īstenoti vai tikai ieplānoti, un nosaka pārējos jautājumus, kas visi kopā vai katrs atsevišķi varētu traucēt ES MVU darbībai. Šajā sarakstā, kas nav izsmeļošs, ņemot vērā MVU politikas plašo darbības jomu un pamatos starpdisciplināro raksturu, ir ietvertas divas problēmu kategorijas:

· esošo politikas jomu koordinācijas un/vai īstenošanas jautājumi;

· pārējie tirgus vai normatīvie trūkumi, kuri nav pietiekoši ņemti vērā esošajās politikas jomās.

Sekojošajā tabulā apkopoti pārbaudes rezultāti:

Pārējās problēmas|Īstenošanas/koordinēšanas problēmas |Pārējie tirgus vai normatīvie trūkumi|

Turpmāko ES tiesību aktu ietekme uz MVU|||

Principa “Vispirms domāt par mazākajiem” īstenošanas neviendabīgums valsts līmenī, tostarp: jaundibinātie uzņēmumiaizspriedumi par neveiksmīgu uzņēmējdarbību + bankrota procedūras|||

Uzņēmējdarbība joprojām nav pietiekoši pārstāvēta izglītības un apmācību programmās|||

Nepietiekošs sieviešu uzņēmējdarbības līmenis |||

MVU grūtības pieejā tirgiem|||

MVU pieeja valsts pasūtījumiem un to iestāžu kultūra, kas izsludinājušas konkursu|||

MVU grūtības, lai piekļūtu, lietotu un piedalītos standartu izstrādē|||

Nepietiekama pieeja finansējumamMezanīnkapitāla pieejamībaMikrokredīta pieejamībaRiska kapitāla fragmentācija|||

Grūtības izmantot ar vides politiku saistītās iespējas|||

MVU grūtības pieejā starptautiskajiem tirgiem un jo īpaši strauji augošiem tirgiem |||

Šajā sakarā ir noteikti vairāki mērķi. Galvenais Mazās uzņēmējdarbības akta “ Small Business Act ” mērķis ir pilnībā atraisīt Eiropas MVU izaugsmes un nodarbinātības potenciālu un pilnībā izmantot to jaunrades spējas, lai piedalītos 2005. gadā pieņemtās Lisabonas partnerības izaugsmei un darbavietām īstenošanā.

Lai īstenotu šo galveno mērķi, un ņemot vērā problēmas definīcijas analīzi, ir izstrādāti divi dažādi īpašu mērķu veidi, kurus var īsi raksturot šādi:

(1) Uzlabot principa “Vispirms domāt par mazākajiem” īstenošanu un esošo politikas jomu saskaņošanu,

· palielinot partnerību ar dalībvalstīm esošo politikas jomu labākai īstenošanai un saskaņošanai;

· nostiprinot principu “Vispirms domāt par mazākajiem” Eiropas Savienības un valsts līmeņa politikā.

(2) Pievērsties pārējiem normatīvajiem un tirgus trūkumiem, kuri jārisina MVU:

· atbalstīt uzņēmējdarbību,

– veicinot uzņēmējdarbību un uzņēmēju tēla veidošanu, tostarp izglītības sistēmā;

– sniedzot atbalstu jauniem uzņēmējiem, jo īpaši uzņēmējām sievietēm;

· attīstīt MVU pieeju finansējumam,

– palielinot MVU iespējas piekļūt mikrokredītiem un mezanīnkapitālam;

– samazinot riska kapitāla fragmentāciju ES līmenī;

· uzlabot MVU pieeju tirgiem,

– veicinot MVU draudzīgāku vidi tajās iestādēs, kas izsludina konkursus;

– uzlabojot MVU pieeju standartiem, to izstrādei un lietošanai;

· paaugstināt MVU informētību par ilgtspējīgu ražojumu un procesu iespējām, veidojot vides un enerģijas atbalsta punktus uz vietām;

· uzlabot MVU pieeju starptautiskiem tirgiem un jo īpaši strauji augošajiem tirgiem Ķīnā un Indijā.

Pamatojoties uz nosauktajiem mērķiem, ir izstrādāti politiski risinājumi. Tomēr, ņemot vērā Mazās uzņēmējdarbības aktu “ Small Business Act ”, kas ir dažāda veida (juridisku un cita veida) pasākumu kopums, ir novērtēti tikai divi risinājumi:

· pirmais risinājums ir esošā ES MVU politika, kas galvenokārt pamatojas uz apmaiņu ar labāko praksiun uz lielākajām ES atbalsta mērķprogrammām. Šis risinājums, kam nav paredzētas papildu darbības, ir pamats, uz kuru balstoties, vērtē citu risinājumu;

· otrais risinājums ir ES MVU politikas stiprināšana, kopā ar dalībvalstīm veidojot politiskās partnerības pieeju, kas paredzēta MVU un uzņēmējdarbības pamatnosacījumu, tostarp atbilstošu politikas jomu stiprināšanai, lai risinātu pārējos tirgus un normatīvos trūkumus. Tās mērķis ir izveidot patiesu politisku dinamiku ES un dalībvalstu līmenī, lai MVU kļūtu par ekonomikas politikas ilgtermiņa mērķi. Būtībā tam, pirmkārt, jāuzlabo politikas attieksme pret MVU gan Kopienas, gan valstu līmenī, nodrošinot to, ka tiesību akti un programmas vispirms izstrādā un tad īsteno tādā veidā, lai ievērotu MVU vajadzības un īpašo raksturu (princips “Vispirms domāt par mazākajiem”). Otrkārt, jaunu darbību kopumu varētu izveidot par saskanīgu pamatu tādās politikas jomās, kurās ir noskaidrots darbības pamatojums.

Trešais risinājums, ko ierosinājušas daudzas ieinteresētās personas, varētu būt tādas pilntiesīgas Kopienas pieejas izstrādāšana un īstenošana, kurai ir juridiski saistoši mērķi un principi, kas īstenojami ES un dalībvalstu līmenī, un kurai ir tālejošas Kopienas programmas, lai novērstu pārējos normatīvos un tirgus trūkumus, ar kuriem saskaras ES MVU. Tomēr, ņemot vērā to, ka daudzas MVU izaugsmes potenciālam nozīmīgas jomas ir galvenokārt vai daļēji dalībvalstu kompetencē (piemēram, izglītība, jaunie uzņēmumi, maksātnespējas likums), juridiski saistošu mērķu noteikšana neatbilstu subsidiaritātes principam, kas ir Kopienas darbību prasība un priekšnoteikums. Tāpēc minēto risinājumu neizvēlējās tālākai analīzei.

Katra risinājuma ietekmes analīze ietver pozitīvās un negatīvās ietekmes kvalitatīvu novērtējumu. Tā sniedz norādi par to, kādā mērā katrs risinājums var atrisināt pārējos problēmas definīcijā ietvertos jautājumus, kā arī norādes uz iespējamiem trūkumiem. Ņemot vērā to, ka priekšlikums Mazās uzņēmējdarbības aktam “ Small Business Act ” ir vairāku pasākumu apkopojums daudzās dažādās jomās un ka katra atsevišķa pasākumu sīka ietekme tiks analizēta atsevišķi, kaut gan parasti tai būtu vajadzīgs ietekmes novērtējums, nevarēja veikt kvantitatīvu analīzi. Tam būtu vajadzīga sarežģīta modelēšana, kas neiekļautos šā ietekmes novērtējuma proporcionalitātes jomā un būtu lielā mērā nenoteikts. Tāpēc risinājumu ietekmi novērtē, pamatojoties uz kvalitāti un, ja iespējams, tiek sniegta kvantitatīva aplēse ekonomikas izaugsmei un sociālajai un vides dimensijai.

Atbilstīgi šim ietekmes novērtējumam ir jādod priekšroka otrajam risinājumam. Tas nodrošinās ievērojamu MVU izaugsmi, nodarbinātību un labāku vides aizsardzību, vienlaikus būdams rentabls un daļa no Lisabonas partnerības izaugsmei un darbavietām. Ar šā risinājuma palīdzību, regulāri veicot augsta līmeņa politisko saistību pārraudzību, varēs veidot sabalansētu pieeju starp īpašumtiesībām, kas vajadzīgas visos līmeņos, un nepieciešamo sacensību starp dalībvalstīm. Eiropas Mazās uzņēmējdarbības akts “ Small Business Act ” saskaņā ar partnerību izaugsmei un darbavietām tiks regulāri pārraudzīts, lai pamazām pielāgotu darbības un rentabli optimizētu tā ietekmi.

MT

(...PICT...)|KUMMISSJONI TAL-KOMUNITAJIET EWROPEJ|

Brussel 25.6.2008

SEG(2008) 2102

DOKUMENT TA’ ĦIDMA MILL-PERSUNAL TAL-KUMMISSJONI

li jakkumpanja KOMUNIKAZZJONI MILL-KUMMISSJONI LILL-PARLAMENT EWROPEW, IL-KUNSILL, IL-KUMITAT EKONOMIKU U SOĊJALI EWROPEW U L-KUMITAT TAR-REĠJUNI L-ewwel Aħseb għaż-Żgħir Att dwar in-Negozju Żgħir għall-Ewropa Taqsira tal-Valutazzjoni ta' l-Impatt {KUMM(2008) 394 finali} {SEC(2008) 2101}

TAQSIRA

Dan ir-rapport dwar il-valutazzjoni ta' l-impatt (VI) jakkumpanja l-Proposta għal "Att dwar in-Negozju Żgħir" għall-Ewropa. Din il-proposta hija l-element ġenerali ta' pakkett ta' miżuri maħsuba biex jiftħu t-triq kompletament għall-potenzjal ta' tkabbir u impjiegi ta' l-IŻMs (Intrapriżi Żgħar u ta' daqs Medju) ta' l-UE.

Din il-VI l-ewwel tagħti fil-qosor xi konklużjonijiet ewlenin minn dak li nkiteb dwar ir-rwol kruċjali li għandhom l-IŻMs u l-intraprenditorjat fit-tkabbir ekonomiku u l-koeżjoni soċjali u reġjonali. L-IŻMs jirrappreżentaw madwar 70% ta' l-impjieg totali fl-Ewropa u huma responsabbli għall-biċċa l-kbira tal-ħolqien nett ta' impjiegi. Barra minn hekk, l-IŻMs u l-intraprenditorjat qed isiru dejjem iżjed importanti għat-tkabbir ekonomiku fil-qafas ta' ekonomija globali u bbażata fuq l-għarfien.

Minkejja l-progress sinifikanti miksub permezz tal-politika komprensiva ta' l-UE dwar l-IŻMs, din il-VI turi li l-IŻMs fl-Ewropa mhumiex jilħqu l-potenzjal kollu tagħhom. B'mod partikolari, l-IŻMs ta' l-UE qed juru bixra ta' tkabbir ta' produttività aktar baxxa, huma inqas innovattivi u jikbru b'pass aktar kajman wara d-dħul mill-kontropartijiet tagħhom fl-Istati Uniti. Ukoll jekk il-politika preżenti ta' l-UE dwar l-IŻMs qed taħdem sewwa u diġà għandha fil-mira tagħha ħafna minn dawn il-problemi, dan ir-rendiment anqas tajjeb meta mqabbel ma' l-Istati Uniti juri li għad hemm fejn jista' jsir titjib.

Din l-analiżi eżaminat għalhekk il-miżuri attwali li diġà ġew implimentati jew ippjanati u identifikat għadd ta' kwistjonijiet li għad fadal li waħedhom jew flimkien ixekklu r-rendiment ta' l-IŻEs ta' l-UE. Din il-lista, li m'għandhiex tinftiehem bħala eżawrjenti, minħabba l-ambitu wiesa' u n-natura inerentement interdixxiplinari tal-politika ta' l-IŻMs, tinkludi żewġ kategoriji ta' problemi:

· kwistjonijiet ta' koordinazzjoni u/jew implimentazzjoni ta' strateġiji politiċi preżenti;

· nuqqasijiet li fadal dwar is-suq jew ir-regolamentazzjoni li għadhom ma ġewx ittrattati biżżejjed mill-istrateġiji politiċi attwali.

It-tabella ta' hawn taħt turi fil-qosor ir-riżultati ta' l-eżerċizju ta' skrining:

Problemi li għad fadal|Problemi ta' implimentazzjoni /koordinazzjoni |Nuqqasijiet li fadal dwar is-suq jew ir-regolamentazzjoni|

Impatt tal-leġiżlazzjoni futura ta' l-UE dwar l-IŻMs|||

Eteroġeneità ta' l-implimentazzjoni tal-prinċipju "L-ewwel Aħseb għaż-Żgħir" fil-livell nazzjonali, inklużi: Kumpaniji li għadhom jibdewStiġma ta' fjask + proċeduri ta' falliment|||

L-intrapriża għadha mhux biżżejjed riflessa fil-politika dwar l-edukazzjoni u t-taħriġ|||

Livell mhux suffiċjenti ta' intraprenditorjat min-nisa |||

Aċċess diffiċli ta' l-IŻMs għas-swieq|||

L-aċċess ta' l-IŻMs għall-kuntratti pubbliċi u l-kultura ta' l-awtoritajiet li joħorġu s-sejħiet|||

Id-diffikultà ta' l-IŻM's ta' aċċess, użu u parteċipazzjoni fl-iżvilupp ta' l-istandards.|||

Aċċess insuffiċjenti għall-finanziDisponibbiltà ta' finanzi-mezzaniniDisponibbiltà ta' mikrokredituFrammentazzjoni ta' kapital ta' riskju|||

Diffikultà ta' sfruttament ta' l-opportunitajiet marbuta ma' l-ambjent|||

Diffikultajiet ta' l-IŻMs li jkollhom aċċess għas-swieq internazzjonali u speċjalment għal swieq li jespandu b'pass mgħaġġel |||

Fuq dan l-isfond, twaqqfu għadd ta' objettivi. L-objettiv ġenerali ta' l-"Att dwar in-Negozju Żgħir" huwa li jiftaħ it-triq kompletament għall-potenzjal ta' tkabbir u impjiegi ta' l-IŻMs Ewropej u li jsir użu sħiħ tal-kapaċitajiet innovattivi tagħhom, sabiex isir kontribut għall-objettivi tas-Sħubija mġedda ta' Liżbona għat-Tkabbir u l-Impjiegi li ġiet deċiża fl-2005.

Biex jintlaħaq dan l-objettiv ġenerali, u bi qbil ma' l-analiżi fid-definizzjoni tal-problema, tfasslu żewġ tipi differenti ta' objettivi speċifiċi li, fil-qosor, huma kif ġej:

(1) Li titjieb l-implimentazzjoni tal-prinċipju "L-ewwel Aħseb għaż-Żgħir" u l-koordinazzjoni ta' l-istrateġiji politiċi attwali, billi:

· tiżdied is-sħubija ma' l-Istati Membri biex jiġu implimentati aħjar u kkoordinati l-istrateġiji politiċi attwali;

· il-prinċipju ta' "L-ewwel Aħseb għaż-Żgħir" jiġi stabbilit fit-tfassil ta' politika fil-livell nazzjonali u dak ta' l-UE.

(2) Li jiġu indirizzati n-nuqqasijiet li fadal dwar is-suq u r-regolamentazzjoni li qed jiffaċċjaw l-IŻMs ta' l-UE.

· jitrawwem spirtu ta' intrapriża, billi:

– jinġiebu 'l quddiem l-intraprenditorjat u d-dinjità ta' l-imprendituri, inkluż fis-sistema edukattiva;

– l-imprendituri ġodda jsibu aktar inkoraġġiment, b'mod partikolari l-imprendituri nisa;

· jiġi żviluppat aktar l-aċċess ta' l-IŻMs għall-finanzi, billi:

– tiżdied id-disponibbiltà ta' mikrokreditu u finanzi mezzanini għall-IŻMs;

– titnaqqas il-frammentazzjoni tas-suq tal-kapital ta' riskju fil-livell ta' l-UE;

· jiżdied l-aċċess għas-swieq ta’ l-SMEs, billi:

– titrawwem kultura aktar favorevoli għall-IŻMs fost l-awtoritajiet li joħorġu sejħiet;

– jitjiebu l-aċċess, l-użu u l-parteċipazzjoni ta' l-IŻMs fl-iżvilupp ta' l-istandards;

· tiżdied is-sensibilizzazzjoni ta' l-IŻMs dwar l-opportunitajiet ta' prodotti u proċessi sostenibbli bl-iżvilupp ta' pariri dwar l-ambjent u l-enerġija fuq il-post.

· jitjieb l-aċċess ta' l-IŻMs għas-swieq internazzjonali u speċjalment għas-swieq taċ-Ċina u l-Indja li qed jiżviluppaw malajr.

Skond dawn l-objettivi, ġew żviluppati għażliet ta' strateġija politika. Madankollu, minħabba n-natura partikolari ta' l-"Att dwar in-Negozju Żgħir", li huwa pakkett ta' miżuri ta' natura differenti (legali u mhux legali), setgħu jiġu vvalutati żewġ alternattivi biss:

· l-ewwel għażla tikkonsisti fil-politika attwali dwar l-IŻMs ta' l-UE, li hija l-aktar ibbażata fuq l-iskambju ta' l-aqwa prassi u l-programmi ta' appoġġ fil-mira ta' l-UE. Din l-għażla ta' "ebda azzjoni addizzjonali" isservi bħala l-linja ta' bażi li fuqha tiġi vvalutata l-għażla l-oħra;

· It-tieni għażla tikkonsisti fit-tħaffif tal-politika attwali dwar l-IŻMs ta' l-UE permezz ta' approċċ ta' sħubija politika ma' l-Istati Membri, bil-ħsieb li jitiebu l-kondizzjonijiet ta' qafas għall-IŻM's u l-intrapriża u bl-inklużjoni ta' strateġiji politiċi mmirati biex jiġu ttrattati n-nuqqasijiet ta' suq u regolamentari li jifdal. Hija għandha l-għan li twaqqaf dinamika politika vera bejn il-livell ta' l-UE u dak ta' Stat Membru biex tqiegħed l-IŻMs fuq quddiem nett fil-politika ekonomika bħala parti minn viżjoni fuq medda twila ta' żmien. Fis-sustanza, dan l-ewwel jeħtieġ titjib fl-approċċ politiku lejn l-IŻMs kemm fil-livell ta' Komunità kif ukoll f'dawk nazzjonali billi jiġi żgurat li l-leġiżlazzjoni u l-programmi jiġu kkonċepiti mill-bidu u mbagħad implimentati b'mod li jiġu rrispettati l-ħtiġijiet u l-karatteristiċi speċifiċi ta' l-IŻM's (il-prinċipju ta' "L-ewwel Aħseb għaż-Żgħir"). It-tieni, sett ta' azzjonijiet ġodda jistgħu jiġu żviluppati f'qafas koerenti, fl-oqsma politiċi fejn tkun ġiet aċċertata ġustifikazzjoni ta' azzjoni.

It-tielet għażla, mressqa minn ħafna partijiet interessati, setgħet tikkonsisti fl-iżvilupp u l-implimentazzjoni ta' approċċ Komunitarju veru u proprju lejn il-politika ta' l-IŻMs b'objettivi u prinċipji li għandhom rabta legali li jridu jiġu implimentati fil-livell ta' l-UE u ta' l-Istati Membri u programmi Komunitarji ta' medda wiesgħa biex jiġu ttrattati n-nuqqasijiet tas-suq u regolamentari li fadal li qed jiffaċċjaw l-IŻMs ta' l-UE. Iżda, billi ħafna mill-oqsma rilevanti għall-potenzjal ta' tkabbir ta' l-IŻMs jinsabu fil-biċċa l-kbira tagħhom jew parzjalment fi ħdan ir-responsabbiltà ta' l-Istati Membri (pereżempju l-edukazzjoni, kumpaniji li għadhom jibdew, il-liġi ta' l-insolvenza), li jiġu stabbiliti objettivi legali ta' rabta tkun kontraddizzjoni ċara tal-prinċipju tas-sussidjarjetà, li huwa rekwiżit u presuppożizzjoni biex ikun hemm azzjoni Komunitarja. Din l-għażla għalhekk ma ġietx ikkunsidrata għal analiżi ulterjuri.

L-analiżi ta’ l-impatti ta’ kull għażla tippreżenta stima kwalitattiva ta’ l-impatti pożittivi u negattivi. Din tagħti indikazzjoni dwar sa fejn kull waħda minn dawn l-għażliet tista’ ssolvi l-kwistjonijiet li fadal stabbiliti fid-definizzjoni tal-problema kif ukoll tagħti indikazzjonijiet ta’ l-iżvantaġġi potenzjali. Billi l-proposta għal "Att dwar in-Negozju Żgħir" tirrappreżenta pakkett ta' miżuri f'medda wiesgħa ta' oqsma ta' natura differenti, u billi l-impatti fid-dettall ta' kull miżura li normalment teħtieġ stima ta' impatt se jiġu analizzati għalihom, analiżi kwantittaiva ma setgħetx titwettaq. Dan ikun jeħtieġ li jinħolqu mudelli kumplessi li jmorru lilhinn mill-ambitu ta' proporzonalità għal din l-istima ta' l-impatt u fih kien ikun hemm livell għoli ħafna ta' inċertezza. Għalhekk, l-impatti ta' l-għażliet jitqabblu fuq bażi kwalitattiva u, fejn hu possibbli, tiġi pprovduta stima kwantitattiva ta' l-effetti fuq it-tkabbir ekonomiku, id-dimensjonijiet soċjali u ambjentali.

Il-konklużjoni ta' din l-istima ta' l-impatt hija li hija preferibbli t-tieni għażla. Din l-għażla ġġib tkabbir sostanzjali ta' l-IŻMs, aktar impjiegi ġodda u ħarsien ta' ambjent, filwaqt li hija aktar ta' nfiq effettiv, u tifforma parti mis-Sħubija ta' Liżbona għat-Tkabbir u l-Impiegi. Dan l-approċċ iġib approċċ ibbilanċjat bejn is-sjieda meħtieġa fil-livelli kollha u ammont meħtieġ ta' pressjoni mill-membri l-oħra permezz ta' kontroll regolari ta' impenn politiku ta' livell għoli. Tabilħaqq, l-"Att dwar in-Negozju Żgħir" għall-Ewropa jkun kkontrollat b'mod regolari fil-qafas tas-Sħubija għat-Tkabbir u l-Impjiegi sabiex biż-żmien jiġu adattati l-azzjonijiet u jiġu ottimizzati l-impatti b'infiq effettiv.

SK

(...PICT...)|KOMISIA EURÓPSKYCH SPOLOČENSTIEV|

Brusel, 25.6.2008

SEK(2008) 2102

PRACOVNÝ DOKUMENT ÚTVAROV KOMISIE

sprievodný dokument OZNÁMENIA KOMISIE EURÓPSKEMU PARLAMENTU, RADE, EURÓPSKEMU HOSPODÁRSKEMU A SOCIÁLNEMU VÝBORU A VÝBORU REGIÓNOV Najskôr myslieť v malom Iniciatíva „Small Business Act“ pre Európu Zhrnutie hodnotenia vplyvu {KOM(2008) 394 v konečnom znení} {SEK(2008) 2101}

ZHRNUTIE

Táto správa o hodnotení vplyvu (ďalej len „hodnotenie“) sprevádza návrh iniciatívy „Small Business Act“ pre Európu. Tento návrh je akýmsi predvojom balíka opatrení, ktorých cieľom je naplno uvoľniť potenciál rastu a zamestnanosti MSP v EÚ.

Hodnotenie najskôr sumarizuje niektoré kľúčové poznatky z literatúry o významnej úlohe, ktorú MSP a podnikanie zohrávajú v procese hospodárskeho rastu a sociálnej a regionálnej súdržnosti. MSP predstavujú takmer 70 % celkovej zamestnanosti v Európe a zodpovedajú za vytvorenie najväčšieho čistého počtu pracovných miest. Okrem toho, sa MSP a podnikanie stávajú čoraz viac dôležitými pre hospodársky rast v rámci vedomostnej a globálnej ekonomiky.

Napriek výraznému pokroku, ktorý sa dosiahol vďaka existujúcej komplexnej politike EÚ pre MSP, z tohto hodnotenia vyplýva, že MSP v Európe nevyužívajú v plnej miere svoj potenciál. Predovšetkým vykazujú MSP v EÚ nižší rast produktivity, menej inovácií a pomalší rast ako MSP v USA. Aj napriek tomu, že existujúca politika EÚ pre MSP prináša dobré výsledky a rieši mnohé z týchto problémov, táto nižšia výkonnosť v porovnaní s USA potvrdzuje, že je tu stále priestor na zlepšovanie.

Táto analýza preto preverila existujúce opatrenia, ktoré sa už implementovali alebo ešte len budú implementovať, a identifikuje niekoľko zvyšných skutočností, ktoré môžu samostatne alebo spoločne spomaľovať výkonnosť MSP v EÚ. Tento zoznam, ktorý sa nepovažuje za úplný, z dôvodu širokého záberu a interdisciplinárneho charakteru politiky pre MSP, obsahuje dve kategórie problémov:

· problémy existujúcich politík z hľadiska koordinácie a/alebo implementácie,

· ostávajúce trhové alebo regulačné medzery, ktoré existujúce politiky dostatočne nepokrývajú.

Nižšie uvedená tabuľka obsahuje zhrnutie výsledkov previerky:

Ostávajúce problémy|Problémy v implementácii/koordinácii |Ostávajúce trhové alebo regulačné medzery|

Vplyv budúcich právnych predpisov EÚ na MSP|||

Heterogenita v implementácii zásady „najskôr myslieť v malom“ na vnútroštátnej úrovni vrátane: začínajúcich podnikovstigmy neúspechu + konkurzných konaní.|||

Podnikanie stále nie je dostatočne premietnuté do politík vzdelávania a odbornej prípravy|||

Nedostatočné zastúpenie žien - podnikateliek |||

Zložitý prístup MSP na trhy|||

Možnosť MSP dostať sa k verejnému obstarávaniu a prístup úradov pre obstarávanie|||

Ťažkosti MSP s prístupom, využívaním a účasťou na príprave noriem|||

Nedostatočný prístup k financiámDostupnosť mezzaninového financovaniaDostupnosť mikroúverovFragmentárnosť rizikového kapitálu|||

Ťažkosti s využívaním príležitostí spojených so životným prostredím|||

Ťažkosti MSP so vstupom na medzinárodné a najmä rýchlo rastúce trhy |||

Na základe týchto skutočností bolo stanovených niekoľko cieľov. Hlavným cieľom iniciatívy „Small Business Act“ je naplno uvoľniť potenciál rastu a zamestnanosti európskych MSP a v plnej miere využiť inovačné kapacity v snahe prispieť k naplneniu cieľov obnoveného Lisabonského partnerstva pre rast a zamestnanosť prijatého v roku 2005.

Aby bolo možné tento hlavný cieľ splniť, pričom sa vychádza z analýzy v definícii problémov, boli navrhnuté dva špecifické ciele, ktoré je možné zhrnúť takto:

(1) Zlepšiť implementáciu zásady „najskôr myslieť v malom“ a koordináciu existujúcich politík:

· zintenzívnením partnerstva s členskými štátmi v snahe lepšie implementovať a koordinovať existujúce politiky,

· zakotviť zásadu „najskôr myslieť v malom“ v procese vytvárania politík na úrovni EÚ i na vnútroštátnych úrovniach.

(2) Vyriešiť ostávajúce trhové a regulačné medzery, ktorým musia MSP v EÚ čeliť:

· podporou podnikania, a to:

– presadzovaním podnikania a podnikateľského imidžu, o. i. aj v systéme vzdelávania,

– podporou nových podnikateľov najmä z radov žien,

· vytvorením ďalších spôsobov prístupu MSP k financiám, a to:

– zvýšením dostupnosti mikroúverov a mezzaninového financovania pre MSP,

– znížením fragmentárnosti trhu s rizikovým kapitálom na úrovni EÚ,

· zlepšovaním prístupu MSP na trhy, a to:

– podporovaním ústretového prístupu úradov pre obstarávanie k MSP,

– zlepšením prístupu, využívania a účasti MSP na príprave noriem,

· zvýšeným upozorňovaním MSP na príležitosti, ktoré ponúkajú udržateľné produkty a postupy vytvorením poradenstva v otázkach životného prostredia a energií na mieste,

· zlepšením vstupu MSP na medzinárodné trhy a najmä na rýchlo rastúce trhy v Číne a Indii.

Na základe týchto cieľov boli vypracované možné politiky. Z dôvodu špecifickej povahy iniciatívy „Small Business Act“, ktorá je balíkom opatrení rozličnej povahy (právnej i nie právnej), mohli však byť posúdené iba dve možnosti:

· prvá možnosť je existujúca politika EÚ pre MSP, ktorá je založená najmä na výmene najlepšej praxe a cielených programoch podpory EÚ. Táto tzv. „už žiadne ďalšie kroky“ možnosť, slúži ako podklad pre posúdenie druhej možnosti,

· druhá možnosť je vylepšiť existujúcu politiku EÚ pre MSP vytvorením politického partnerstva s členskými štátmi s cieľom zlepšiť rámcové podmienky pre MSP a podnikanie a zaviesť cielené politiky, ktoré by riešili ostávajúce trhové a regulačné medzery. Jej cieľom je vniesť medzi úroveň EÚ a vnútroštátne úrovne skutočnú politickú dynamiku tak, aby sa MSP dostali do popredia hospodárskych politík ako súčasť dlhodobého výhľadu. V podstate si to vyžaduje v prvom rade zlepšiť prístup politiky k MSP na úrovni Spoločenstva i členských štátov zabezpečením toho, že sa právne predpisy a programy budú od začiatku tvoriť a neskôr implementovať tak, aby rešpektovali potreby a špecifickú povahu MSP (zásada „najskôr myslieť v malom“). Po druhé, bolo by možné vypracovať súbor nových aktivít ako súvislého rámca v oblasti politík, v ktorých je zaručené právo konať.

Tretia možnosť, navrhovaná mnohými zúčastnenými stranami, by mohla pozostávať z vytvorenia a implementácie individuálneho prístupu Spoločenstva k politike MSP s právne záväznými cieľmi a zásadami, ktoré by sa implementovali na úrovni EÚ a členských štátov, a s ďalekosiahlymi programami Spoločenstva, ktoré by riešili ostávajúce regulačné a trhové medzery, ktorým musia MSP v EÚ čeliť. Pretože väčšina oblastí týkajúcich sa rastového potenciálu MSP sú zväčša alebo sčasti v kompetencii členských štátov (napr. vzdelávanie, zakladanie firiem, zákon o platobnej neschopnosti), bolo by ustanovenie právne záväzných cieľov v jasnom protiklade so zásadou subsidiarity, ktorá je podmienkou a predpokladom k intervencii Spoločenstva. Táto možnosť sa preto nestala predmetom ďalšej analýzy.

Analýza vplyvu každej možnosti predstavuje kvalitatívne hodnotenie kladných a negatívnych vplyvov. Uvádza sa v nej, do akej miery môže každá z možností vyriešiť pretrvávajúce otázky stanovené v definícii problému a takisto sú v nej naznačené možné nevýhody. Za predpokladu, že návrh „Small Business Act“ predstavuje balík opatrení v širokom spektre oblastí rozličnej povahy a konkrétne vplyvy akéhokoľvek opatrenia, ktoré by mali byť za normálnych okolností zhodnotené, budú hodnotené samostatne, kvantitatívnu analýzu nebolo možné vypracovať. To by vyžadovalo vytvorenie zložitých modelov, ktoré by prekračovali rámec proporcionality tohto hodnotenia vplyvu pri veľmi vysokom počte nepresností. Z tohto dôvodu sú vplyvy uvedených možností porovnávané z kvalitatívneho hľadiska a tam, kde je to možné, sú doplnené o kvantitatívny odhad vplyvov na hospodársky rast, sociálne a životné prostredie.

Z tohto hodnotenia vplyvu vyplýva záver, že výhodnejšia je druhá možnosť. Táto možnosť by umožnila dostatočný rast zamestnanosti, vytvárania pracovných miest a lepšiu ochranu životného prostredia v súvislosti s MSP a zároveň by išlo o nákladovo efektívnu možnosť, ktorá je súčasťou Lisabonskej stratégie pre rast a zamestnanosť. Týmto spôsobom by sa umožnila rovnováha v prístupe medzi jej požadovaným osvojením na všetkých úrovniach a nevyhnutnou mierou vzájomného tlaku z pravidelného monitorovania vychádzajúceho z politického záväzku na vysokej úrovni. Iniciatíva „Small Business Act“ by totiž bola pravidelne monitorovaná v rámci Partnerstva pre rast a zamestnanosť, aby bolo možné jednotlivé aktivity časom prispôsobovať a optimalizovať ich vplyvy nákladovo efektívnym spôsobom.

SL

(...PICT...)|KOMISIJA EVROPSKIH SKUPNOSTI|

Bruselj, 25.6.2008

SEC(2008) 2102

DELOVNI DOKUMENT SLUŽB KOMISIJE

priložen SPOROČILU KOMISIJE EVROPSKEMU PARLAMENTU, SVETU, EVROPSKEMU EKONOMSKO-SOCIALNEMU ODBORU IN ODBORU REGIJ Najprej pomisli na male Akt za mala podjetja za Evropo Povzetek ocene učinka {COM(2008) 394 konč.} {SEC(2008) 2101}

POVZETE K

To poročilo o oceni učinka je priloženo predlogu za „Akt za mala podjetja“ za Evropo. Predlog je krovni element svežnja ukrepov, ki naj bi v celoti sprostili potencial za rast in delovna mesta MSP v EU.

Ta ocena učinka najprej povzema nekaj ključnih ugotovitev iz literature o pomembni vlogi, ki jo imajo MSP in podjetništvo za gospodarsko rast ter socialno in regionalno kohezijo. MSP zagotavljajo skoraj 70 % vseh delovnih mest v Evropi in so odgovorna za večino neto ustvarjenih delovnih mest. Poleg tega so MSP ter podjetništvo vedno bolj pomembni za gospodarsko rast v okviru na znanju temelječega in globalnega gospodarstva.

Kljub znatnemu napredku, ki je bil dosežen zaradi celovite politike EU na področju MSP , ta ocena učinka kaže, da MSP v Evropi niso v celoti izkoristile svojih možnosti. Zlasti imajo MSP v EU še posebej nizko rast produktivnosti, manj inovacij in počasnejšo rast po vstopu na trg od primerljivih ameriških podjetij. Čeprav je obstoječa politika EU na področju MSP uspešna in že rešuje številne od teh težav, slabša storilnost v primerjavi z ZDA kaže, da so še možnosti za izboljšave.

Na podlagi te analize so bili zato pregledani obstoječi ukrepi, ki se že izvajajo ali pa se jih načrtuje, in ugotovljene številne preostale težave, ki vsaka zase ali skupaj ovirajo uspešnost evropskih MSP. Seznam, ki zaradi velikega obsega in interdisciplinarne narave politike na področju MSP ni izčrpen, vsebuje dve kategoriji težav:

· vprašanja usklajevanja in/ali izvajanja obstoječih politik ;

· preostale tržne ali zakonodajne vrzeli, ki jih obstoječe politike niso dovolj obravnavale.

Spodnja preglednica vsebuje povzetek rezultatov pregleda usklajenosti:

Ostale težave|Težave pri izvajanju /usklajevanju|Ostale tržne ali pravne vrzeli|

Vpliv prihodnje zakonodaje EU na MSP|||

Heterogenost izvajanja načela „najprej pomisli na male“ na nacionalni ravni, vključno z: zagonomstigmo neuspeha + stečajnimi postopki.|||

Podjetništvo je še vedno premalo poudarjeno v politikah na področju izobraževanja in usposabljanja|||

Nezadostna raven podjetništva žensk|||

Težak dostop MSP do trgov|||

Dostop MSP do javnih naročil in kultura razpisnih organov|||

Težave MSP pri dostopu in uporabi standardov ter sodelovanju pri njihovem oblikovanju|||

Nezadosten dostop do financiranjaRazpoložljivost dolžniško-lastniškega financiranjaRazpoložljivost mikrokreditovRazdrobljenost tveganega kapitala|||

Težave pri izkoriščanju priložnosti, povezanih z okoljem|||

Težave MSP pri dostopu do mednarodnih in zlasti hitro rastočih trgov |||

Na tej podlagi so bili zastavljeni številni cilji. Splošni cilj „Akta za mala podjetja“ je, da se v celoti izkoristijo potencial evropskih MSP za rast in delovna mesta in njihove inovacijske zmogljivosti za prispevek k ciljem prenovljenega lizbonskega partnerstva za rast in delovna mesta, sprejetega leta 2005.

Za dosego tega splošnega cilja in na podlagi analize ugotovljenih težav sta bili sprejeti dve različni vrsti posebnih ciljev, ki ju je mogoče povzeti na naslednji način:

(1) Uspešnejše izvajanje načela „najprej pomisli na male“ in usklajevanje obstoječih politik s:

· krepitvijo partnerstva z državami članicami za uspešneje izvajanje in usklajevanje obstoječih politik;

· uveljavljanjem načela „najprej pomisli na male“ pri oblikovanju politike na ravni EU in nacionalni ravni.

(2) Obravnava preostalih zakonodajnih in tržnih vrzeli, s katerimi se spopadajo MSP v EU:

· spodbujanje podjetništva s:

– krepitvijo podjetništva in izboljšanjem podobe podjetnikov, med drugim v izobraževalnem sistemu;

– spodbujanjem novih podjetnikov, zlasti žensk;

· pospeševanje dostopa MSP do financ s:

– krepitvijo razpoložljivosti mikrokreditov in dolžniško-lastniškega financiranja za MSP;

– z manjšo razdrobljenostjo tveganega kapitala na ravni EU;

· povečanjem dostopa MSP do trgov z:

– utrjevanjem prijaznejšega odnosa razpisnih organov do MSP;

– izboljšanjem dostopa in uporabe standardov ter sodelovanja MSP pri njihovem oblikovanju;

· ozaveščanjem MSP o možnostih trajnostnih izdelkov in procesov s svetovanjem na področju okolja in energije;

· izboljšanje dostopa MSP do mednarodnih trgov in zlasti hitro rastočih trgov Kitajske in Indije.

Na podlagi teh ciljev so bile oblikovane možnosti politike. Vendar je mogoče zaradi posebne narave „Akta za mala podjetja“, ki je sveženj raznovrstnih ukrepov (pravne in druge narave), oceniti samo dve možnosti:

· prva možnost vključuje obstoječo politiko EU na področju MSP, ki pretežno temelji na izmenjavi najboljše prakse in je usmerjena v podporne programe EU. Ta možnost „brez dodatnih ukrepov“ služi kot osnova za ocenjevanje druge možnosti;

· druga možnosti pomeni izboljšanje obstoječe politike EU na področju MSP s pristopom političnega partnerstva z državami članicami ki naj bi izboljšal okvirne pogoje za MSP in podjetništvo ter vključeval ciljno usmerjene politike za reševanje preostalih tržnih in zakonodajnih vrzeli. Njen cilj je vzpostaviti resnično politično dinamiko med EU in državami članicami, da postanejo MSP prednostna naloga ekonomskih politik kot del dolgoročne vizije. To v bistvu najprej zahteva izboljšan pristop politike do MSP na ravni Skupnosti in držav članic, tako da se najprej oblikujejo zakonodaja in programi, ki se izvajajo tako, da se upoštevajo potrebe in posebne značilnosti MSP (načelo „najprej pomisli na male“). Drugič, sklop novih ukrepov se lahko združi v skladen okvir na področjih politike, kjer je bila ugotovljena potreba po ukrepanju.

Tretja možnost, ki so jo predlagali številne zainteresirane strani, bi vključevala oblikovanje in izvajanje celostnega pristopa Skupnosti k politiki MSP s pravno obvezujočimi cilji in načeli, ki jih je treba izvajati na ravni EU in držav članic, ter daljnosežne programe Skupnosti za reševanje preostalih tržnih in zakonodajnih vrzeli, s katerimi se spopadajo MSP v EU. Ker p a so številn a področja, pomembna za rasti MSP, pretežno ali delno v pristojnosti držav članic (npr. izobraževanje, zagon, zakon o plačilni nesposobnosti), bi določanje pravno obvezujočih ciljev očitno nasprotovalo načelu subsidiarnosti, ki je pogoj in predpostavka za ukrepanje Skupnosti. Ta možnost zato ni bila izbrana za nadaljnjo analizo.

Analiza učinkov posamezne možnosti je kvalitativna ocena pozitivnih in negativnih učinkov. Kaže tudi, v kolikšnem obsegu lahko posamezna možnost reši preostala vprašanja, ugotovljena pri opredelitvi problemov, navaja pa tudi morebitne ovire. Glede na to, da je predlog „Akta za mala podjetja“ sveženj ukrepov na številnih različnih področij in da bodo podrobni vplivi ukrepov, ki bi sicer zahtevali oceno učinka, posebej analizirani, kvantitativne analize ni bilo mogoče pripraviti. To bi zahtevalo zapleteno modeliranje, ki bi preseglo sorazmernost te ocene učinka in bi bilo povezano z visoko stopnjo negotovosti. Zato so se učinki možnosti primerjali na kvalitativni podlagi, po možnosti pa je bila dana kvantitativna ocena učinkov na gospodarsko rast ter socialno in okoljsko razsežnost.

Sklepna ugotovitev te ocene učinka je, da je najprimernejša druga možnost. Ta možnost bi omogočila znatno rast MSP, ustvarjanje delovnih mest in boljše varstvo okolja, hkrati bi bila stroškovno učinkovita in del lizbonskega partnerstva za rast in delovna mesta. Ta pristop bi omogočil uravnotežen pristop med lastništvom, ki je potrebno na vseh ravneh, in potrebno stopnjo medsebojnega pritiska z rednim spremljanjem politične zaveze na visoki ravni. Dejansko se bo izvajanje „Akta za mala podjetja“ za Evropo v okviru partnerstva za rast in delovna mesta redno spremljalo, da se ukrepi sčasoma prilagodijo in zagotovi stroškovna učinkovitost učinkov.

RO

(...PICT...)|COMISIA COMUNITĂŢILOR EUROPENE|

Bruxelles, 25.6.2008

SEC(2008) 2102

DOCUMENT DE LUCRU AL SERVICIILOR COMISIEI

care însoțește COMUNICAREA COMISIEI CĂTRE PARLAMENTUL EUROPEAN, CĂTRE CONSILIU, CĂTRE COMITETUL ECONOMIC ȘI SOCIAL EUROPEAN ȘI CĂTRE COMITETUL REGIUNILOR „Gândiți mai întâi la scară mică”: Prioritate pentru IMM-uri Un „Small Business Act” pentru Europa Rezumatul evaluării impactului {COM(2008) 394 final} {SEC(2008) 2101}

REZUMAT

Prezentul raport de evaluare a impactului (EI) însoțește propunerea referitoare la o inițiativă în favoarea IMM-urilor, numită „Small Business Act” pentru Europa. Această propunere reprezintă cheia de boltă a pachetului de măsuri menit să elibereze potențialul de creștere economică și de creare de locuri de muncă al IMM-urilor din Uniunea Europeană.

Prezenta evaluare a impactului sintetizează mai întâi anumite constatări esențiale ale literaturii consacrate rolului crucial jucat de IMM-uri și de spiritul antreprenorial în creșterea economică și în coeziunea socială și regională. IMM-urile reprezintă aproape 70% din totalul ocupării locurilor de muncă în Europa și sunt responsabile de crearea marii majorități a locurilor de muncă . În plus, IMM-urile și spiritul antreprenorial sunt din ce în ce mai importante pentru creșterea economică în contextul unei economii globale bazate pe cunoaștere.

În ciuda progreselor considerabile obținute mulțumită vastei politici comunitare existente în domeniul IMM-urilor, această evaluare a impactului arată că IMM-urile în Europa nu funcționează la întregul lor potențial. În special, IMM-urile europene au adeseori o productivitate mai scăzută, sunt mai puțin inovatoare și prezintă o creștere economică mai lentă după aderare decât IMM-urile din Statele Unite. Deși actuala politică a UE în domeniul IMM-urilor funcționează corespunzător și vizează deja multe din aceste probleme, această performanță insuficientă prin comparație cu Statele Unite arată că există posibilități de ameliorare.

Prezenta analiză a trecut în revistă, prin urmare, măsurile deja aplicate sau planificate și a identificat o serie de probleme care sunt, în mod individual sau colectiv, de natură să penalizeze performanța IMM-urilor din UE. Această listă care, datorită vastului ei câmp de aplicare și a naturii inerent interdisciplinare a politicii în materie de IMM-uri, nu pretinde a fi exhaustivă, distinge două categorii de probleme:

· problemele legate de coordonarea și/sau punerea în aplicare a politicilor existente;

· lacunele care persistă în domeniile pieței sau al reglementării și care nu sunt suficient luate în considerare de către politicile existente.

Tabelul următor recapitulează rezultatele trecerii în revistă:

Probleme de rezolvat|Probleme de punere în aplicare/coordonare |Probleme de rezolvat cu privire la piață sau la reglementare|

Impactul viitoarei legislații UE asupra IMM-urilor|||

Caracterul eterogen al punerii în aplicare a principiului ”Gândiți mai întâi la scară mică” la nivel național, și în special: întreprinderi tinerestigmatizarea eșecului + proceduri de declarare a falimentului.|||

Politicile de învățământ și de formare nu acordă o atenție suficientă spiritului antreprenorial|||

Nivel insuficient al spiritului antreprenorial în rândul femeilor |||

Dificultatea accesului IMM-urilor la piețe|||

Accesul IMM-urilor la achizițiile publice și cultura autorităților contractante|||

Dificultățile întâlnite de IMM-uri în ceea ce privește accesul la standarde, utilizarea acestora și participarea la elaborarea lor |||

Acces insuficient la finanțareDisponibilitatea finanțării de tip mezaninDisponibilitatea microcreditelorFragmentarea capitalului de risc|||

Beneficierea dificilă de oportunitățile legate de mediul înconjurător|||

Dificultățile IMM-urilor în ceea ce privește accesul la piețele internaționale și mai ales la piețele cu creștere rapidă |||

Ținând seama de aceste informații, au fost definite un anumit număr de obiective. Obiectivul general al inițiativei „Small Business Act” este de a elibera pe deplin potențialul de creștere economică și de creare de locuri de muncă al IMM-urilor europene și de a exploata pe deplin capacitățile lor inovatoare, pentru a contribui la realizarea obiectivelor parteneriatului reînnoit de la Lisabona pentru creștere și locuri de muncă, adoptate în 2005.

Pentru a atinge acest obiectiv general și în conformitate cu analiza expusă în definiția problemei, au fost definite două tipuri de obiective specifice, care pot fi rezumate după cum urmează:

(1) Ameliorarea punerii în aplicare a principiului „Gândiți mai întâi la scară mică” și coordonarea politicilor existente, prin:

· consolidarea parteneriatului cu statele membre în scopul ameliorării punerii în aplicare și coordonării politicilor existente;

· impunerea principiului „Gândiți mai întâi la scară mică” în elaborarea politicilor la nivelul UE și la nivel național.

(2) Remedierea problemelor care continuă să existe și cu care sunt confruntate IMM-urile din UE în domeniul reglementării și al piețelor:

· încurajarea spiritului antreprenorial prin:

– promovarea spiritului antreprenorial și a imaginii antreprenorilor, inclusiv în sistemul de învățământ;

– încurajarea noilor antreprenori, în special a femeilor antreprenori;

· ameliorarea continuă a accesului IMM-urilor la finanțare, prin:

– sporirea disponibilității microcreditelor și a finanțărilor de tip mezanin pentru IMM-uri;

– reducerea fragmentării pieței capitalului de risc la nivelul UE;

· îmbunătățirea accesului IMM-urilor la piețe, prin:

– încurajarea unei culturi mai favorabile IMM-urilor în rândul autorităților contractante;

– ameliorarea accesului IMM-urilor la standarde, la utilizarea acestora și participarea la elaborarea acestor standarde;

· sporirea sensibilizării IMM-urilor la oportunitățile oferite de produsele și procedeele durabile prin promovarea pe teren a unui serviciu de consultanță în domeniul mediului înconjurător și al energiei;

· ameliorarea accesului IMM-urilor la piețele internaționale și, mai ales, la piețele cu creștere rapidă care sunt China și India.

În conformitate cu aceste obiective, au fost definite anumite opțiuni strategice. Cu toate acestea, datorită naturii deosebite a inițiativei „Small Business Act”, care este un pachet de măsuri de natură diferită (juridice și non-juridice), au putut fi evaluate numai două opțiuni:

· prima opțiune corespunde politicii actuale a UE în domeniul IMM-urilor, care este bazată în primul rând pe schimbul de cele mai bune practici și pe punerea în aplicare a programelor de sprijin direcționate ale UE. Această opțiune de „status quo” servește ca bază de referință pentru evaluarea celeilalte opțiuni:

· cea de-a doua opțiune constă în intensificarea politicii actuale a UE privind IMM-urile printr-o abordare de parteneriat politic cu statele membre, destinată să consolideze condițiile-cadru ale IMM-urilor și spiritul antreprenorial, și în prevederea unor politici direcționate destinate să rezolve problemele restante din domeniul pieței și din cel al reglementării. Scopul acestei opțiuni este de a instaura o adevărată dinamică politică între UE și statele membre pentru a plasa IMM-urile în centrul politicilor economice în cadrul unei viziuni pe termen lung. În realitate, această opțiune implică, în primul rând, ameliorarea abordării strategice a IMM-urilor, atât la nivel comunitar, cât și la nivel național, asigurându-se că legislația și programele sunt definite de la bun început și apoi puse în aplicare într-un mod care să respecte nevoile și caracteristicile specifice ale IMM-urilor (principiul „Gândiți mai întâi la scară mică”). În al doilea rând, un ansamblu de noi acțiuni ar putea fi promovate într-un cadru coerent, în domeniile strategice unde s-a stabilit necesitatea unei acțiuni.

O a treia opțiune, preconizată de numeroase părți interesate, ar fi putut consta în definirea și punerea în aplicare a unei abordări comunitare integrale a politicii privind IMM-urile, cu obiective și principii obligatorii din punct de vedere legal, care să fie aplicate la nivel comunitar sau la nivelul statelor membre, cuprinzând importante programe comunitare, menite să rezolve problemele cu care IMM-urile continuă să se confrunte în domeniul reglementării și în cel al pieței. Cu toate acestea, în timp ce multe domenii referitoare la potențialul de creștere al IMM-urilor sunt, în principal sau parțial, de competența statelor membre (de exemplu, educația, crearea de noi întreprinderi, legile privind insolvabilitatea), stabilirea de obiective obligatorii din punct de vedere legal ar fi în mod evident incompatibilă cu principiul subsidiarității, a cărui respectare este o condiție prealabilă oricărei acțiuni comunitare. Prin urmare, s-a decis să nu se continue cu analizarea acestei opțiuni.

Analiza impactului fiecărei opțiuni prezintă o evaluare calitativă a efectelor pozitive și negative. Aceasta indică în ce măsură fiecare opțiune poate rezolva problemele care subzistă, așa cum sunt ele enunțate în definiția problemei, precum și inconvenientele potențiale. Dat fiind că propunerea legată de „Small Business Act” reprezintă un pachet de măsuri dintr-un vast ansamblu de domenii diferite și că efectele detaliate ale oricărei măsuri care, în mod normal, ar avea nevoie de o evaluare a impactului, vor fi analizate în mod separat, nu a fost posibilă efectuarea unei analize cantitative. O astfel de analiză ar fi necesitat o modelizare complexă, a cărei amploare ar fi fost disproporționată față de prezenta evaluare a impactului și ar fi implicat un nivel de incertitudine foarte ridicat. Prin urmare, efectele opțiunilor sunt comparate pe o bază calitativă și, dacă este posibil, se prezintă, de asemenea, și o estimare cantitativă a efectelor asupra creșterii economice și a dimensiunilor sociale și de mediu.

Concluzia acestei evaluări a impactului este favorabilă celei de-a doua opțiuni. Această opțiune ar permite o creștere considerabilă a IMM-urilor, crearea de locuri de muncă și o consolidare a protecției mediului, fiind în același timp rentabilă și înscriindu-se în cadrul Parteneriatului de la Lisabona pentru creștere și locuri de muncă. Această abordare ar permite păstrarea echilibrului între dreptul de proprietate necesar la toate nivelurile și gradul necesar de emulație între statele membre, prin monitorizarea regulată a unui angajament politic adoptat la nivel înalt. Într-adevăr, inițiativa „Small Business Act ”pentru Europa ar fi monitorizată în mod regulat în cadrul parteneriatului pentru creștere și locuri de muncă, permițând adaptarea acțiunilor de-a lungul timpului și optimizând efectele într-un mod eficace din punct de vedere al costurilor.

FI

(...PICT...)|EUROOPAN YHTEISÖJEN KOMISSIO|

Bryssel 25.6.2008

SEK(2008) 2102

KOMISSION YKSIKÖIDEN VALMISTELUASIAKIRJA

Oheisasiakirja asiakirjaan KOMISSION TIEDONANTO EUROOPAN PARLAMENTILLE, NEUVOSTOLLE, EUROOPAN TALOUS- JA SOSIAALIKOMITEALLE JA ALUEIDEN KOMITEALLE ”Pienet ensin” Eurooppalaisia pk-yrityksiä tukeva aloite (”Small Business Act”) Tiivistelmä vaikutusten arvioinnista {KOM(2008) 394 lopullinen} {SEC(2008) 2101}

TIIVISTELMÄ

Tämä vaikutusten arviointia koskeva asiakirja on oheisasiakirja ehdotukseen, joka koskee eurooppalaisia pk-yrityksiä tukevaa aloitetta (”Small Business Act”). Ehdotus muodostaa kaiken kattavan osan toimenpidepaketissa, jonka tarkoituksena on saada EU:n pk-yritysten koko potentiaali käyttöön kasvun ja työpaikkojen luomiseksi.

Vaikutusten arvioinnissa esitetään ensin tiivistetysti kirjallisuuteen perustuvat keskeiset päätelmät pk-yritysten ja yrittäjyyden elintärkeästä tehtävästä talouskasvun ja yhteiskunnallisen ja alueellisen yhteenkuuluvuuden luomisessa. Pk-yrityksiin sijoittuu lähes 70 prosenttia kaikista työpaikoista Euroopassa, ja niihin syntyy eniten työpaikkoja nettomääräisesti. Lisäksi pk-yritysten ja yrittäjyyden merkitys talouskasvulle kasvaa entisestään globaalissa osaamistaloudessa.

Huolimatta siitä, että EU:n nykyisen kattavan pk-yrityspolitiikan ansiosta on saavutettu merkittävää edistymistä, tämä vaikutusten arviointi osoittaa, että eurooppalaiset pk-yritykset eivät kykene hyödyntämään koko potentiaaliaan. Erityisesti on mainittava, että EU:n pk-yritysten tuottavuuden kasvu on vähäisempää, ne innovoivat vähemmän ja kasvavat hitaammin alkuvaiheen jälkeen kuin vastaavat yritykset Yhdysvalloissa. Vaikka nykyinen EU:n pk-yrityspolitiikka tuottaakin tuloksia ja on jo kohdistettu moniin näistä ongelmista, tämä Yhdysvaltoihin verrattuna heikompi suorituskyky osoittaa, että parantamisen varaa on.

Tässä analyysissa on sen vuoksi seulottu nykyisiä jo toteutettavana olevia tai suunniteltuja toimenpiteitä ja määritelty joukko jäljellä olevia kysymyksiä, jotka voivat yhdessä tai erikseen haitata EU:n pk-yritysten suorituskykyä. Tämä luettelo ei ole tyhjentävä, koska pk-yrityspolitiikka on luonteeltaan niin laajaa ja monialaista. Luetteloon sisältyy kahdenlaisia ongelmia:

· nykyisiin toimintalinjoihin kuuluvien osa-alueiden koordinointi ja/tai täytäntöönpano

· jäljellä olevat markkina- tai sääntelypuutteet, joihin ei ole puututtu riittävästi nykyisissä toimintalinjoissa.

Seuraavassa taulukossa esitetään tiivistetysti seulonnan tulokset:

Jäljellä olevat ongelmat|Täytäntöönpanoon/koordinointiin liittyvät ongelmat |Jäljellä olevat markkina- tai sääntelypuutteet|

Tulevan EU-lainsäädännön vaikutukset pk-yrityksiin|||

”Pienet ensin” periaatteen täytäntöönpanon monimuotoisuus kansallisella tasolla, mukaan luettuna yritysten perustaminenepäonnistumiseen liittyvä leima + konkurssimenettelyt|||

Yrittäjyyttä ei vieläkään oteta riittävästi huomioon koulutuspolitiikassa|||

Naisyrittäjyyttä ei ole riittävästi |||

Pk-yrityksillä on vaikeuksia päästä markkinoille|||

Pk-yritysten mahdollisuudet saada julkisia hankintasopimuksia ja hankintaviranomaisten toimintakulttuuri|||

Pk-yritysten vaikeudet saada ja käyttää standardeja ja osallistua niiden kehittämiseen|||

Riittämätön rahoituksensaantimezzanine- eli välirahoituksen saatavuusmikroluottojen saatavuuspääomasijoitusmarkkinoiden pirstaleisuus|||

Vaikeudet ympäristöön liittyvien mahdollisuuksien hyödyntämisessä|||

Pk-yritysten vaikeudet kansainvälisille markkinoille ja erityisesti nopeasti kasvaville markkinoille pääsemisessä. |||

Tätä taustaa vasten on asetettu erinäisiä tavoitteita. Eurooppalaisia pk-yrityksiä tukevan aloitteen (”Small Business Act”) yleistavoitteena on saada eurooppalaisten pk-yritysten koko potentiaali käyttöön kasvun ja työpaikkojen luomiseksi ja hyödyntää täysimääräisesti niiden innovointikapasiteettia, jotta voidaan edesauttaa kasvua ja työllisyyttä edistävän, vuonna 2005 päätetyn uudistetun Lissabonin kumppanuuden tavoitteiden saavuttamista.

Tämän yleistavoitteen saavuttamiseksi ja ongelmien määrittelyä koskevan analyysin johdosta on suunniteltu kaksi erityyppistä erityistavoitetta, jotka voidaan esittää tiivistetysti seuraavasti:

(1) Parannetaan ”pienet ensin” periaatteen täytäntöönpanoa ja nykyisten toimintalinjojen koordinointia

· lisäämällä kumppanuustoimintaa jäsenvaltioiden kanssa nykyisten toimintalinjojen täytäntöönpanon ja koordinoinnin parantamiseksi

· sisällyttämällä ”pienet ensin” periaate päätöksentekoon EU:n ja kansallisella tasolla.

(2) Puututaan EU:n pk-yrityksiä koskeviin jäljellä oleviin markkina- ja sääntelypuutteisiin

· vaalimalla yrittäjyyttä siten, että

– edistetään yrittäjyyttä ja yrittäjien imagoa muun muassa koulutusjärjestelmässä

– kannustetaan uusia yrittäjiä ja erityisesti naisyrittäjiä

· kehittämällä edelleen pk-yritysten mahdollisuuksia rahoituksen saantiin siten, että

– lisätään pk-yrityksille tarkoitettujen mikroluottojen ja mezzanine- eli välirahoituksen saatavuutta

– vähennetään pääomasijoitusmarkkinoiden pirstaleisuutta EU:n tasolla

· parantamalla pk-yritysten markkinoillepääsyä siten, että

– edistetään pk-yrityksille myönteisempää ilmapiiriä hankintaviranomaisten keskuudessa

– parannetaan pk-yritysten mahdollisuutta saada ja käyttää standardeja ja osallistua niiden kehittämiseen

· lisäämällä pk-yritysten tietoisuutta kestäviin tuotteisiin ja prosesseihin liittyvistä mahdollisuuksista siten, että kehitetään kentällä tarjottavaa ympäristö- ja energianeuvontaa

· parantamalla pk-yritysten mahdollisuuksia päästä kansainvälisille markkinoille ja erityisesti Kiinan ja Intian nopeasti kasvaville markkinoille.

Näiden tavoitteiden mukaisesti on laadittu toimintavaihtoehtoja. Kun kuitenkin otetaan huomioon eurooppalaisia pk-yrityksiä tukevan aloitteen (SBA) erityisluonne – kyseessä on eriluonteisten (oikeudellisten ja muiden kuin oikeudellisten) toimenpiteiden paketti – voitiin arvioida vain kahta vaihtoehtoa:

· Ensimmäiseen vaihtoehtoon kuuluu nykyinen EU:n pk-yrityspolitiikka, joka perustuu pääasiassa hyvien käytänteiden vaihtoon ja kohdennettuihin EU:n tukiohjelmiin. Tämä ”ei lisätoimia” vaihtoehto toimii perustana, jonka suhteen toista vaihtoehtoa arvioidaan.

· Toiseen vaihtoehtoon kuuluu EU:n nykyisen pk-yrityspolitiikan tehostaminen hyödyntämällä poliittisen kumppanuuden lähestymistapaa jäsenvaltioiden kanssa; pyrkimyksenä on vahvistaa pk-yritysten ja yrittäjyyden puitteita ja toteuttaa kohdennettuja toimia jäljellä olevien markkina- ja sääntelypuutteiden poistamiseksi. Tavoitteena on saada aikaan todellinen poliittinen vuorovaikutus EU:n ja jäsenvaltioiden tasolla, jotta pk-yritykset asetetaan talouspolitiikassa etusijalle osana pitkän aikavälin tavoitteita. Tämä edellyttää sisällöllisesti ensinnäkin sitä, että poliittista lähestymistapaa pk-yrityksiin parannetaan sekä yhteisön että jäsenvaltioiden tasolla varmistamalla, että lainsäädäntö ja ohjelmat laaditaan alusta alkaen ja pannaan täytäntöön tavalla, jossa otetaan huomioon pk-yritysten tarpeet ja erityispiirteet (”pienet ensin” periaate). Toiseksi voitaisiin koota joukko uusia toimia johdonmukaiseksi kehykseksi niitä politiikan osa-alueita varten, joilla toiminta on todettu perustelluksi.

Kolmas ja useiden sidosryhmien ehdottama vaihtoehto olisi voinut koostua pk-yrityspolitiikkaa koskevan kattavan yhteisön lähestymistavan kehittämisestä ja täytäntöönpanosta ja oikeudellisesti sitovista tavoitteista ja periaatteista, jotka pantaisiin täytäntöön EU:n ja jäsenvaltioiden tasolla, sekä pitkälle tähtäävistä yhteisön ohjelmista, joilla poistettaisiin pk-yrityksiä koskevat jäljellä olevat sääntely- ja markkinapuutteet. Koska kuitenkin monet pk-yritysten kasvupotentiaalin kannalta merkitykselliset toiminta-alueet kuuluvat pääosin tai osittain jäsenvaltioiden toimivaltaan (esim. koulutus, yritysten perustaminen, maksukyvyttömyyttä koskeva lainsäädäntö), oikeudellisesti sitovien tavoitteiden asettaminen olisi selvästi ristiriidassa toissijaisuusperiaatteen kanssa, joka on vaatimuksena ja ennakko-olettamuksena yhteisön toimille. Sen vuoksi tätä vaihtoehtoa ei tarkasteltu tarkemmin.

Kunkin vaihtoehdon vaikutusten analyysissä arvioidaan kvalitatiivisesti myönteiset ja kielteiset vaikutukset. Tämä kertoo, missä määrin eri vaihtoehtojen avulla voidaan ratkaista jäljellä olevia ongelman määrittelyssä havaittuja kysymyksiä, ja antaa viitteitä mahdollisista haitoista. Koska ehdotuksessa eurooppalaisia pk-yrityksiä tukevaksi aloitteeksi (SBA) on kyse toimenpidepaketista, joka kattaa laajalti luonteeltaan erilaisia osa-alueita, ja koska vaikutusten arviointia normaalisti edellyttävien toimenpiteiden yksityiskohtaiset vaikutukset analysoidaan erikseen, kvanvitatiivista analyysia ei voitu tehdä. Se olisi edellyttänyt monimutkaista mallintamista, joka olisi ollut tämän vaikutusten arvioinnin kannalta suhteettoman laaja ja johon olisi sisältynyt hyvin suuria epävarmuustekijöitä. Sen vuoksi vaihtoehtojen vaikutuksia on verrattu kvalitatiivisesti, ja mahdollisuuksien mukaan on tehty kvantitatiivinen arviointi vaikutuksista talouskasvuun ja yhteiskunnallisiin ja ympäristönäkökohtiin.

Tämän vaikutusten arvioinnin päätelmänä on, että toinen vaihtoehto on kannatettavin. Kyseinen vaihtoehto antaa mahdollisuuden pk-yritysten huomattavaan kasvuun, työpaikkojen luomiseen ja parempaan ympäristönsuojeluun ja on samalla kustannustehokas ja osa kasvua ja työllisyyttä edistävää Lissabonin kumppanuutta. Tämä lähestymistapa antaisi mahdollisuuden löytää tasapaino kaikilla tasoilla tarpeellisen asialle omistautumisen ja riittävän vahvan vertaispaineen välillä siten, että korkean tason poliittista sitoutumista seurataan säännöllisesti. Eurooppalaisia pk-yrityksiä tukevaa aloitetta (SBA) seurattaisiin säännöllisesti kasvua ja työllisyyttä edistävän kumppanuuden yhteydessä, jotta toimia voidaan mukauttaa ajan kuluessa ja vaikutuksia optimoida kustannustehokkaalla tavalla.

PT

(...PICT...)|COMISSÃO DAS COMUNIDADES EUROPEIAS|

Bruxelas, 25.6.2008

SEC(2008) 2102

DOCUMENTO DE TRABALHO DOS SERVIÇOS DA COMISSÃO

que acompanha a COMUNICAÇÃO DA COMISSÃO AO PARLAMENTO EUROPEU, AO CONSELHO, AO COMITÉ ECONÓMICO E SOCIAL EUROPEU E AO COMITÉ DAS REGIÕES «Think Small First»: Prioridade às PME Um «Small Business Act» para a Europa Resumo da avaliação de impacto {COM(2008) 394 final} {SEC(2008) 2101}

FICHA-RESUMO

O presente relatório de avaliação de impacto acompanha a proposta relativa a um «Small Business Act» para a Europa. Esta proposta representa a trave-mestra de um conjunto de medidas que têm por objectivo libertar o potencial de crescimento e criação de emprego das PME da União Europeia.

A presente avaliação de impacto apresenta resumidamente as principais conclusões da literatura sobre o papel-chave que as PME e o empreendedorismo desempenham no crescimento económico e na coesão social e regional. As PME representam cerca de 70% do emprego total na Europa e são responsáveis pela maior parte da criação líquida de postos de trabalho. Além disso, as PME e o empreendedorismo revestem uma importância cada vez maior para o crescimento económico no âmbito de uma economia globalizada e fundada no conhecimento.

Apesar dos progressos consideráveis realizados graças à política global da UE para as PME, a presente avaliação de impacto mostra que as PME da Europa ainda não realizaram plenamente o seu potencial. Em especial, tendem a ter uma produtividade mais baixa, a inovar menos e a crescer mais lentamente após a entrada no mercado do que as PME dos EUA. Embora a actual política da UE para as PME funcione bem e esteja já dirigida para muitos destes problemas, este défice de desempenho em relação aos Estados Unidos mostra que ainda há margem para progredir.

Deste modo, a presente análise passou em revista as medidas vigentes ou previstas e identificou diversos problemas que ainda persistem e que, individual ou colectivamente, entravam o desempenho das PME da União. Esta lista que, devido ao vasto âmbito de aplicação e à natureza intrinsecamente interdisciplinar da política para as PME, não pretende ser exaustiva, distingue duas categorias de problemas:

· os problemas ligados à coordenação e/ou à aplicação das políticas vigentes;

· as lacunas que ainda subsistem a nível do mercado ou da regulamentação e que não são tidas suficientemente em conta pelas políticas vigentes.

O quadro seguinte recapitula os resultados desta análise:

Problemas que ainda persistem|Problemas de aplicação/coordenação |Lacunas que ainda subsistem em matéria de mercado ou regulamentação|

Impacto da futura legislação da UE sobre as PME|||

Heterogeneidade da aplicação do princípio «Think Small First» a nível nacional, e em especial: Novas empresas («Start-ups»).Estigmatização da falência + processos de falência.|||

O empreendedorismo ainda não se encontra suficientemente reflectido nas políticas de educação e de formação.|||

Nível insuficiente de empreendedorismo feminino |||

Dificuldades de acesso das PME aos mercados|||

Acesso das PME aos contratos públicos e cultura das entidades adjudicantes|||

Dificuldades das PME em aceder, utilizar e participar no desenvolvimento das normas|||

Acesso insuficiente ao financiamentoDisponibilidade de financiamentos intercalarDisponibilidade de microcréditoFragmentação do capital de risco|||

Dificuldades em aproveitar as oportunidades ligadas ao ambiente|||

Dificuldades encontradas pelas PME no acesso aos mercados internacionais, nomeadamente aos mercados de crescimento rápido |||

Tendo em conta o que precede, foram definidos diversos objectivos. O objectivo geral do «Small Business Act» consiste em libertar todo o potencial de crescimento e de criação de emprego das PME europeias e usar ao máximo as suas capacidades inovadoras, a fim de contribuir para a realização dos objectivos da parceria renovada de Lisboa para o crescimento e o emprego adoptados em 2005.

Para atingir este objectivo geral, e em conformidade com a análise exposta na definição do problema, foram definidos dois tipos de objectivos específicos, que podem ser resumidos do seguinte modo:

(1) Melhorar a aplicação do princípio «Think Small First» e a coordenação das políticas vigentes:

· reforçando a parceria com os Estados-Membros a fim de melhorar a aplicação e a coordenação das políticas vigentes;

· ancorando o princípio «Think Small First» na definição das políticas a nível da UE e a nível nacional.

(2) Remediar os problemas que ainda afectam as PME da UE em matéria de regulamentação e de mercado:

· incentivar o empreendedorismo:

– promovendo o empreendedorismo e a imagem dos empresários, incluindo no sistema educativo;

– incentivar os novos empresários, e em especial as mulheres empresárias;

· desenvolver o acesso das PME ao financiamento:

– reforçando a disponibilidade do microcrédito e do financiamentos intercalar para as PME;

– reduzindo a fragmentação do mercado do capital de risco a nível da União;

· reforçar o acesso das PME aos mercados:

– promovendo uma cultura mais favorável às PME nas entidades adjudicantes;

– melhorando o acesso e a utilização das normas por parte das PME, bem como a participação destas na sua elaboração;

· sensibilizar as PME para as oportunidades oferecidas pelos produtos e processos sustentáveis, criando no terreno um serviço de consultoria para o ambiente e a energia;

· melhorar o acesso das PME aos mercados internacionais, nomeadamente aos mercados de crescimento rápido que são a China e a Índia.

Em conformidade com estes objectivos, foram definidas opções estratégicas. No entanto, devido à natureza especial do «Small Business Act», que constitui um conjunto de medidas de natureza diversa (jurídicas e não jurídicas), só puderam ser avaliadas duas opções:

· a primeira opção corresponde à política actual da UE para as PME, a qual se baseia fundamentalmente no intercâmbio de melhores práticas e em programas de apoio da UE específicos. Esta opção de manutenção do «status quo» serve de base de referência para a avaliação da outra opção;

· a segunda opção consiste em intensificar a política actual da UE através de uma abordagem de parceria política com os Estados-Membros, tendo em vista reforçar as condições de enquadramento das PME e do empreendedorismo, incluindo as políticas especificas dirigidas aos problemas que subsistem em matéria de mercado e regulamentação. O objectivo desta opção é instaurar uma verdadeira dinâmica política entre a UE e os Estados-Membros para colocar as PME no primeiro plano das políticas económicas no âmbito de uma visão a longo prazo. Em suma, esta opção implica, em primeiro lugar, uma melhoria da abordagem estratégica em relação às PME, tanto a nível da Comunidade como a nível nacional, garantindo que a legislação e os programas respeitem, desde a concepção até à aplicação, as necessidades e as características específicas das PME (o princípio «Think Small First»). Em segundo lugar, um conjunto de novas acções poderá ser transformado num quadro coerente nos domínios de acção onde se tenha identificado justificação para intervir.

Uma terceira opção, preconizada por numerosas partes interessadas, consistiria em definir e aplicar uma abordagem comunitária de pleno direito à política das PME, com objectivos e princípios juridicamente vinculativos a aplicar a nível da União e dos Estados-Membros, comportando importantes programas comunitários destinados a remediar os problemas que ainda afectam as PME da União em matéria de regulamentação e de mercado. No entanto, como numerosos domínios relativos ao potencial de crescimento das PME são principal ou parcialmente da competência dos Estados-Membros (educação, criação de empresas, leis sobre a insolvência, etc.), a fixação de objectivos juridicamente vinculativos seria manifestamente incompatível com o princípio da subsidiariedade, cujo respeito é uma condição prévia de toda a acção comunitária. Por conseguinte, não foi prosseguida a análise desta opção.

A análise do impacto de cada opção inclui uma apreciação qualitativa dos seus efeitos positivos e negativos. Dá uma indicação da medida em que cada uma das opções pode resolver os problemas identificados como persistentes, bem como uma indicação dos potenciais inconvenientes. Tendo em conta que a proposta relativa ao «Small Business Act» constitui um pacote de medidas que abrange um vasto conjunto de domínios de natureza diversa, e que as consequências precisas de todas as medidas que exigiriam normalmente uma avaliação de impacto será objecto de uma análise distinta, não foi possível proceder a uma análise quantitativa. Uma tal análise teria exigido uma modelização complexa, que seria desproporcionada em relação à presente avaliação de impacto e comportaria um nível de incerteza muito elevado. Por esta razão os impactos das opções foram comparados numa base qualitativa sendo, na medida do possível, apresentada igualmente uma estimativa quantitativa dos efeitos sobre o crescimento económico e sobre as dimensões social e ambiental.

A conclusão da presente avaliação de impacto é favorável à segunda opção. Esta opção permitiria um crescimento considerável das PME, a criação de empregos e um reforço da protecção do ambiente, sendo ainda económica e inscrevendo-se no âmbito da parceria de Lisboa para o crescimento e o emprego. Esta abordagem permitiria preservar um equilíbrio entre a indispensável apropriação da iniciativa a todos os níveis e o grau necessário de pressão interpares através do acompanhamento periódico de um compromisso político de alto nível. Com efeito, a aplicação do «Small Business Act» para a Europa seria objecto de um acompanhamento periódico no âmbito da parceria para o crescimento e o emprego com vista a adaptar as acções ao longo do tempo e optimizar os impactos de forma economicamente eficiente.

EL

(...PICT...)|ΕΠΙΤΡΟΠΗ ΤΩΝ ΕΥΡΩΠΑΪΚΩΝ ΚΟΙΝΟΤΗΤΩΝ|

Βρυξέλλες, 25.6.2008

SEC(2008) 2102

ΕΓΓΡΑΦΟ ΕΡΓΑΣΙΑΣ ΤΩΝ ΥΠΗΡΕΣΙΩΝ ΤΗΣ ΕΠΙΤΡΟΠΗΣ

που συνοδεύει την ΑΝΑΚΟΙΝΩΣΗ ΤΗΣ ΕΠΙΤΡΟΠΗΣ ΣΤΟ ΕΥΡΩΠΑΪΚΟ ΚΟΙΝΟΒΟΥΛΙΟ, ΣΤΟ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟ, ΣΤΗΝ ΕΥΡΩΠΑΪΚΗ ΟΙΚΟΝΟΜΙΚΗ ΚΑΙ ΚΟΙΝΩΝΙΚΗ ΕΠΙΤΡΟΠΗ ΚΑΙ ΣΤΗΝ ΕΠΙΤΡΟΠΗ ΤΩΝ ΠΕΡΙΦΕΡΕΙΩΝ Προτεραιότητα στις μικρές επιχειρήσεις «Small Business Act» για την Ευρώπη Περίληψη της εκτίμησης επιπτώσεων {COM(2008) 394 τελικό} {SEC(2008) 2101}

ΠΕΡΙΛΗΨΗ

Η παρούσα εκτίμηση επιπτώσεων συνοδεύει την πρόταση για την πρωτοβουλία «Small Business Act» για την Ευρώπη. Η πρόταση αυτή αποτελεί το κεντρικό στοιχείο μιας δέσμης μέτρων που αποσκοπούν στην απελευθέρωση του πλήρους δυναμικού των ΜΜΕ της ΕΕ όσον αφορά την ανάπτυξη και τη δημιουργία θέσεων εργασίας.

Στην παρούσα εκτίμηση επιπτώσεων παρουσιάζονται κατ’ αρχάς εν συντομία ορισμένα βασικά συμπεράσματα από τη σχετική βιβλιογραφία σχετικά με το σημαντικό ρόλο των ΜΜΕ και της επιχειρηματικότητας στην οικονομική ανάπτυξη και την κοινωνική και περιφερειακή συνοχή. Οι ΜΜΕ αντιπροσωπεύουν σχεδόν το 70% της συνολικής απασχόλησης στην Ευρώπη και δημιουργούν τη μεγαλύτερη καθαρή αύξηση του αριθμού θέσεων εργασίας. Επιπλέον, η σημασία των ΜΜΕ και της επιχειρηματικότητας αυξάνεται για την οικονομική ανάπτυξη στο πλαίσιο μιας παγκόσμιας οικονομίας με βάση τη γνώση.

Παρά τη σημαντική πρόοδο που σημειώθηκε χάρη στην ολοκληρωμένη πολιτική της ΕΕ για τις ΜΜΕ, από την παρούσα εκτίμηση επιπτώσεων φαίνεται ότι οι ΜΜΕ στην Ευρώπη δεν αξιοποιούν πλήρως τις δυνατότητές τους. Συγκεκριμένα, οι ΜΜΕ στην ΕΕ τείνουν να έχουν χαμηλότερη αύξηση της παραγωγικότητας, λιγότερη καινοτομία και αναπτύσσονται πιο αργά μετά την είσοδό τους στην αγορά απ’ ό,τι οι ΜΜΕ στις ΗΠΑ. Παρόλο που η σημερινή πολιτική της ΕΕ για τις ΜΜΕ έχει αποδειχθεί επιτυχής και προτείνει λύσεις για πολλά από αυτά τα προβλήματα, αυτή η διαφορά σε σχέση με τις ΗΠΑ δείχνει ότι υπάρχει περιθώριο για βελτιώσεις.

Κατά την παρούσα ανάλυση εξετάστηκαν, συνεπώς, τα υφιστάμενα μέτρα που εφαρμόζονται ήδη ή προγραμματίζονται και προσδιορίστηκαν ορισμένα θέματα τα οποία, είτε μεμονωμένα είτε σε συνδυασμό μεταξύ τους, μπορούν να εμποδίσουν τις επιδόσεις των ΜΜΕ της ΕΕ. Ο κατάλογος αυτός, οποίος δεν είναι εξαντλητικός, επειδή το πεδίο εφαρμογής είναι ευρύ και η πολιτική για τις ΜΜΕ έχει διατομεακό χαρακτήρα, περιλαμβάνει δύο κατηγορίες προβλημάτων:

· θέματα σχετικά με το συντονισμό ή/και την εφαρμογή των υφιστάμενων πολιτικών·

· οι ανεπάρκειες της αγοράς ή του ρυθμιστικού πλαισίου που εξακολουθούν να υπάρχουν και δεν έχουν επιλυθεί ικανοποιητικά από τις υπάρχουσες πολιτικές.

ο παρακάτω πίνακας συνοψίζει τα αποτελέσματα της εξέτασης:

Προβλήματα που εξακολουθούν να υπάρχουν|Προβλήματα εφαρμογής/συντονισμού |Ανεπάρκειες της αγοράς ή του ρυθμιστικού πλαισίου που εξακολουθούν να υπάρχουν|

Επιπτώσεις μελλοντικής νομοθεσίας της ΕΕ στις ΜΜΕ|||

Ανομοιογενής εφαρμογή της αρχής «προτεραιότητα στις μικρές επιχειρήσεις» σε εθνικό επίπεδο, και συγκεκριμένα: νεοσύστατες επιχειρήσειςστίγμα της αποτυχίας + διαδικασίες πτώχευσης.|||

Η επιχειρηματικότητα δεν λαμβάνεται επαρκώς υπόψη στις πολιτικές εκπαίδευσης και κατάρτισης|||

Η επιχειρηματική πρωτοβουλία στις γυναίκες δεν είναι σε επαρκή επίπεδα |||

Δυσκολίες πρόσβασης των ΜΜΕ στην αγορά|||

Πρόσβαση των ΜΜΕ στις δημόσιες συμβάσεις και πρακτική των αναθετουσών αρχών|||

Δυσκολίες που αντιμετωπίζουν οι ΜΜΕ όσον αφορά την πρόσβαση, τη χρήση και τη συμμετοχή στην ανάπτυξη προτύπων|||

Ανεπαρκής πρόσβαση στη χρηματοδότησηδιαθεσιμότητα ενδιάμεσων χρηματοδοτήσεωνδιαθεσιμότητα μικροπιστώσεωνκατακερματισμός των επιχειρηματικών κεφαλαίων|||

Δυσκολία αξιοποίησης των δυνατοτήτων που συνδέονται με το περιβάλλον|||

Δυσκολίες πρόσβασης των ΜΜΕ σε διεθνείς αγορές και ειδικότερα σε ταχέως αναπτυσσόμενες αγορές |||

Λαμβάνοντας υπόψη την κατάσταση αυτή, καθορίστηκαν ορισμένοι στόχοι. Ο γενικός στόχος της πρωτοβουλίας «Small Business Act» είναι να απελευθερωθεί το πλήρες δυναμικό των ευρωπαϊκών ΜΜΕ για τη δημιουργία θέσεων εργασίας και να αξιοποιηθούν πλήρως οι ικανότητές τους για καινοτομία, και να συμβάλει έτσι στην επίτευξη των στόχων της ανανεωμένης εταιρικής σχέσης της Λισαβόνας για την ανάπτυξη και την απασχόληση, που αποφασίστηκε το 2005.

Για να επιτευχθεί αυτός ο γενικός στόχος, και σύμφωνα με την ανάλυση που περιλαμβάνεται στον προσδιορισμό του προβλήματος, ορίστηκαν δύο διαφορετικοί τύποι ειδικών στόχων οι οποίοι μπορούν να συνοψιστούν ως εξής:

(1) Βελτίωση της εφαρμογής της αρχής «προτεραιότητα στις μικρές επιχειρήσεις» και του συντονισμού των υφιστάμενων πολιτικών, με:

· την ενίσχυση της εταιρικής σχέσης με τα κράτη μέλη για την καλύτερη εφαρμογή και συντονισμό των υφιστάμενων πολιτικών·

· καθιέρωση της αρχής «προτεραιότητα στις μικρές επιχειρήσεις» στη χάραξη πολιτικής σε επίπεδο ΕΕ και κρατών μελών.

(2) Επίλυση των ανεπαρκειών του ρυθμιστικού πλαισίου ή της αγοράς που εξακολουθούν να υπάρχουν σε επίπεδο ΕΕ και τις οποίες αντιμετωπίζουν οι ΜΜΕ:

· ενθάρρυνση της επιχειρηματικότητας, μέσω:

– της προώθησης της επιχειρηματικότητας και της εικόνας των επιχειρηματιών, μεταξύ άλλων στο εκπαιδευτικό σύστημα·

– της ενθάρρυνσης νέων επιχειρηματιών, ιδίως γυναικών·

· βελτίωση της πρόσβασης των ΜΜΕ στη χρηματοδότηση, μέσω:

– της αύξησης της διαθεσιμότητας μικροπιστώσεων και ενδιάμεσων χρηματοδοτήσεων για ΜΜΕ·

– της μείωσης του κατακερματισμού της αγοράς επιχειρηματικών κεφαλαίων σε επίπεδο ΕΕ·

· βελτίωση της πρόσβασης των ΜΜΕ στις αγορές, μέσω

– της ενθάρρυνσης της ευνοϊκότερης αντιμετώπισης των ΜΜΕ από τις αναθέτουσες αρχές·

– της καλύτερης πρόσβασης των ΜΜΕ στα πρότυπα, της μεγαλύτερης χρήσης των προτύπων από τις ΜΜΕ και της μεγαλύτερης συμμετοχής των ΜΜΕ στην ανάπτυξή τους·

· βελτίωση της ενημέρωσης των ΜΜΕ σχετικά με τις δυνατότητες βιώσιμων προϊόντων και διαδικασιών με την ανάπτυξη επιτόπιων υπηρεσιών παροχής συμβουλών για το περιβάλλον και την ενέργεια·

· βελτίωση της πρόσβασης των ΜΜΕ στις διεθνείς αγορές και ιδίως στις ταχέως αναπτυσσόμενες αγορές της Κίνας και της Ινδίας.

Με βάση τους στόχους αυτούς, καθορίστηκαν επιλογές πολιτικής. Ωστόσο, λόγω της ειδικής φύσης της πρωτοβουλίας «Small Business Act», η οποία αποτελεί δέσμη μέτρων διαφορετικής φύσης (νομοθετικών και μη νομοθετικών), μπορούν να αξιολογηθούν μόνο δύο επιλογές:

· η πρώτη επιλογή συνίσταται στη σημερινή πολιτική της ΕΕ για τις ΜΜΕ, η οποία βασίζεται κυρίως στις ανταλλαγή ορθών πρακτικών και σε στοχοθετημένα προγράμματα υποστήριξης της ΕΕ. Αυτή η επιλογή για τη μη ανάληψη πρόσθετης δράσης χρησιμοποιείται ως βάση αναφοράς για την αξιολόγηση των άλλων επιλογών·

· η δεύτερη επιλογή συνίσταται στην ενίσχυση της σημερινής πολιτικής της ΕΕ για τις ΜΜΕ μέσω προσέγγισης πολιτικής σύμπραξης με τα κράτη μέλη, που αποσκοπεί στη βελτίωση των γενικών συνθηκών για τις ΜΜΕ και την επιχειρηματικότητα και την πρόβλεψη στοχοθετημένων πολιτικών για την επίλυση των ανεπαρκειών της αγοράς ή του ρυθμιστικού πλαισίου. Ο στόχος είναι να δημιουργηθεί πραγματική πολιτική δυναμική ανάμεσα στην ΕΕ και κάθε κράτος μέλος και οι ΜΜΕ να είναι στο επίκεντρο μακροπρόθεσμων οικονομικών πολιτικών. Ουσιαστικά, η επιλογή αυτή απαιτεί, πρώτον, βελτίωση στην προσέγγιση της πολιτικής όσον αφορά τις ΜΜΕ, τόσο σε κοινοτικό όσο και σε εθνικό επίπεδο, με την εξασφάλιση ότι η νομοθεσία και τα προγράμματα εκπονούνται από την αρχή και στη συνέχεια υλοποιούνται κατά τρόπο που να ανταποκρίνεται στις ανάγκες και τα ειδικά χαρακτηριστικά των ΜΜΕ (αρχή «προτεραιότητα στις μικρές επιχειρήσεις»). Δεύτερον, μπορεί να αναπτυχθεί ένα σύνολο νέων μέτρων σε ένα πλαίσιο συνεκτικό, στους τομείς πολιτικής στους οποίους έχει διαπιστωθεί ότι δικαιολογείται η λήψη μέτρων.

Μια τρίτη επιλογή, την οποία προτείνουν πολλά ενδιαφερόμενα μέρη, μπορεί να συνίσταται στην ανάπτυξη και την εφαρμογή μιας ειδικά κοινοτικής προσέγγισης για την πολιτική για τις ΜΜΕ με νομικά δεσμευτικούς στόχους και αρχές που πρέπει να εφαρμοστούν σε επίπεδο ΕΕ και κρατών μελών και σημαντικά κοινοτικά προγράμματα για την επίλυση των ανεπαρκειών της αγοράς και του ρυθμιστικού πλαισίου που εξακολουθούν να υπάρχουν και τις οποίες αντιμετωπίζουν οι ΜΜΕ στην ΕΕ. Ωστόσο, επειδή πολλοί από τους τομείς που σχετίζονται με τις δυνατότητες ανάπτυξης των ΜΜΕ εμπίπτουν κυρίως ή εν μέρει στην αρμοδιότητα των κρατών μελών (π.χ. εκπαίδευση, σύσταση επιχείρησης, νομοθεσία περί αφερεγγυότητας), ο καθορισμός νομικά δεσμευτικών στόχων θα είναι σαφών σε αντίθεση με την αρχή της επικουρικότητας, η τήρηση της οποίας αποτελεί όρο και προϋπόθεση για κοινοτική δράση. Για το λόγο αυτό, η εν λόγω επιλογή δεν εγκρίθηκε για περαιτέρω ανάλυση.

Η ανάλυση των επιπτώσεων κάθε επιλογής περιλαμβάνει ποιοτική αξιολόγηση των θετικών και αρνητικών επιπτώσεων. Παρέχει ενδείξεις σχετικά με το βαθμό στον οποίο καθεμία από τις επιλογές μπορεί να επιλύσει τα ζητήματα που εξακολουθούν να υπάρχουν, όπως αναφέρονται στον προσδιορισμό του προβλήματος, καθώς και ενδείξεις για τα πιθανά μειονεκτήματα. Δεδομένου ότι η πρόταση για την πρωτοβουλία «Small Business Act» αποτελεί δέσμη μέτρων που ανήκουν σε πολλούς διαφορετικούς τομείς, και ότι οι ακριβείς επιπτώσεις κάθε μέτρου που απαιτεί κανονικά εκτίμηση επιπτώσεων θα αναλυθούν ξεχωριστά, δεν μπορεί να πραγματοποιηθεί ποσοτική ανάλυση. Αυτή η ανάλυση θα απαιτούσε την ανάπτυξη σύνθετων μοντέλων που θα υπερέβαιναν το πλαίσιο της αναλογικότητας της παρούσας εκτίμησης επιπτώσεων και θα παρουσίαζε πολύ υψηλό βαθμό αβεβαιότητας. Επομένως, οι επιπτώσεις των επιλογών συγκρίνονται σε ποιοτική βάση και, όταν είναι δυνατό, παρέχεται ποσοτική εκτίμηση των συνεπειών στην οικονομική ανάπτυξη, τον κοινωνικό και περιβαλλοντικό τομέα.

Το συμπέρασμα από αυτή την εκτίμηση είναι ότι η δεύτερη επιλογή είναι προτιμότερη. Η επιλογή αυτή θα δώσει τη δυνατότητα ουσιαστικής ανάπτυξης στις ΜΜΕ, δημιουργίας θέσεων εργασίας και αύξησης της προστασίας του περιβάλλοντος, ενώ παράλληλα επιτυγχάνει καλή σχέση κόστους αποτελεσματικότητας, και ανήκει στο πλαίσιο της εταιρικής σχέσης της Λισαβόνας για την ανάπτυξη και την απασχόληση. Αυτή η προσέγγιση θα επιτρέψει να διατηρηθεί ισορροπημένη σχέση μεταξύ της αναγκαίας ιδιοκτησίας σε όλα τα επίπεδα και του απαραίτητου βαθμού άσκησης πίεσης μέσω τακτικής παρακολούθησης μιας πολιτικής δέσμευσης που έχει αναληφθεί σε υψηλό επίπεδο. Πράγματι, η πρωτοβουλία «Small Business Act» για την Ευρώπη θα παρακολουθείται τακτικά στο πλαίσιο της εταιρικής σχέσης για την ανάπτυξη και την απασχόληση με σκοπό την προσαρμογή των μέτρων με την πάροδο του χρόνου και τη βελτιστοποίηση των επιπτώσεων στη σχέση κόστους-αποτελεσματικότητας.

EN

(...PICT...)|COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES|

Brussels, 25.6.2008

SEC(2008) 2102

COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT

accompanying the COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS Think Small First A Small Business Act for Europe Summary of the Impact Assessment

{COM(2008) 394 final} {SEC(2008) 2101}

SUMMARY

This impact assessment (IA) report accompanies the Proposal for a “Small Business Act” for Europe. This proposal is the overarching element of a package of measures intended to fully unlock the growth and jobs potential of EU SMEs.

This IA first shortly synthesises some key findings from the literature on the crucial role that SMEs and entrepreneurship play in economic growth and social and regional cohesion. SMEs represent almost 70% of total employment in Europe and are responsible for most net job creation. In addition, SMEs and entrepreneurship are increasingly important for economic growth in the framework of a knowledge-based and global economy .

Despite the significant progress achieved thanks to the existing comprehensive EU SME policy , this IA shows that SMEs in Europe are not reaching their full potential. In particular, EU SMEs tend to have lower productivity growth, innovate less and grow more slowly post entry than their US counterparts. Even though the existing EU SME policy is performing well and is already targeting many of these problems, this worse performance when compared with the US shows that there is still room for improvement.

This analysis has therefore screened existing measures already implemented or planned and identified a number of remaining issues that might individually or together hamper the performance of EU SMEs. This list, which does not claim to be exhaustive, due to the wide scope and inherently interdisciplinary nature of SME policy, includes two categories of problems:

· coordination and/or implementation issues of existing policies;

· remaining market or regulatory gaps not addressed sufficiently by existing policies.

The table below summarises the results of the screening exercise:

Remaining problems|Implementation /coordination problems |Remaining market or regulatory gaps|

Impact of future EU legislation on SMEs|||

Heterogeneity of the implementation of the “Think Small First” principle at national level, including: Start-upsStigma of failure + bankruptcy procedures.|||

Entrepreneurship is still not sufficiently reflected in education and training policies|||

Insufficient level of women’s entrepreneurship |||

SMEs’ difficult access to markets|||

SMEs’ access to public procurements and culture of tendering authorities|||

SMEs’ difficulty in accessing, using and participating in the development of standards|||

Insufficient access to financeAvailability of mezzanine financeAvailability of micro-creditFragmentation of venture capital|||

Difficulty taking advantage of the opportunities linked to the environment|||

SMEs’ difficulties in accessing international markets and especially fast growing markets |||

Against this background, a number of objectives have been set. The general objective for the “Small Business Act” is to fully unlock the growth and jobs potential of European SMEs and make full use of their innovative capacities, in order to contribute to the objectives of the renewed Lisbon Partnership for Growth and Jobs decided in 2005.

To reach this general objective, and following the analysis in the problem definition, two different types of specific objectives have been designed and can be summarized as follows:

(1) Improve the implementation of the “Think Small First” principle and the coordination of existing policies, by:

· increasing the partnership with Member States to better implement and coordinate existing policies;

· anchoring the “Think Small First” principle in policy making at EU and national level.

(2) Address the remaining regulatory and market gaps EU SMEs are facing:

· fostering entrepreneurship, by:

– promoting entrepreneurship and the image of entrepreneurs, including in the education system;

– encouraging new entrepreneurs, in particular female entrepreneurs;

· developing further SMEs’ access to finance, by:

– increasing the availability of micro-credit and mezzanine finance for SMEs;

– reducing venture capital market fragmentation at EU level;

· increasing SMEs’ access to markets, by:

– fostering a more SME-friendly culture among tendering authorities;

– improving SMEs’ access to, use of and participation in the development of standards;

· increasing SMEs’ awareness of the opportunities of sustainable products and processes by developing on the ground environmental and energy advice;

· improving SMEs’ access to international markets and especially to the fast growing markets of China and India.

According to these objectives, policy options have been developed. However, due to the particular nature of the “Small Business Act”, which is a package of measures of different nature (legal and non-legal), only two options could be assessed:

· the first option consists of the existing EU SME policy, which is mainly based on the exchange of best practice and targeted EU support programmes. This “no additional action” option serves as the baseline against which the other option is assessed;

· the second option consists of stepping up the existing EU SME policy through a political partnership approach with the Member States, aimed at enhancing framework conditions for SMEs and entrepreneurship and including targeted policies to address the remaining market and regulatory gaps. It aims to establish a true political dynamic between the EU and Member State level to put SMEs at the forefront of economic policies as part of a long-term vision. In substance, this requires first an improvement in the policy approach towards SMEs both at Community and national levels by making sure that legislation and programmes are conceived from the start and then implemented in a way that respects the needs and specific characteristics of SMEs (the “Think Small First” principle). Secondly, a set of new actions could be developed into a coherent framework, in the policy areas where a justification to act has been ascertained.

A third option, proposed by many stakeholders, could have consisted of developing and implementing a fully-fledged Community approach to SME policy with legally binding objectives and principles to be implemented at EU and Member State’ level and far-reaching Community programmes to address the remaining regulatory and market gaps EU SMEs are facing. However, as many of the areas relevant to SMEs’ growth potential are mainly or partly in the remit of Member States (e.g. education, start-up, insolvency law), setting legally binding objectives would be clearly in contradiction with the subsidiarity principle, which is a requirement and presupposition for Community action. This option was therefore not selected for further analysis.

The analysis of the impacts of each option presents a qualitative assessment of the positive and negative impacts. It gives an indication of the extent to which each of the options can resolve the remaining issues established in the problem definition as well as indications of the potential drawbacks. Given that the proposal for a “Small Business Act” represents a package of measures in a wide range of areas of a different nature, and that the detailed impacts of any measures which would normally require an impact assessment will be analysed separately, a quantitative analysis could not be performed. This would have required complex modelling going beyond the scope of proportionality for this impact assessment and would have included a very high level of uncertainty. Therefore, the impacts of the options are compared on a qualitative basis and, where possible, quantitative estimation of the effects on economic growth, social and environmental dimensions is provided.

The conclusion of this impact assessment is that the second option is preferable. This option would enable substantial SME growth, job creation and increased environmental protection, while at the same time being cost-effective, and being part of the Lisbon Partnership for Growth and Jobs. This approach would allow for a balanced approach between the ownership needed at all levels and a necessary degree of peer pressure through a regular monitoring of a high level political commitment. Indeed, the “Small Business Act” for Europe would be monitored regularly in the framework of the Partnership for Growth and Jobs in order to adapt the actions over time and optimize the impacts in a cost-effective manner.

CS

(...PICT...)|KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ|

V Bruselu dne 25.6.2008

SEK(2008) 2102

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

Průvodní dokument ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ „Zelenou malým a středním podnikům.“ „Small Business Act“ pro Evropu Shrnutí posouzení dopadů {KOM(2008) 394 v konečném znění } {SEK(2008) 2101}

SHRNUTÍ

Tato zpráva o posouzení dopadů je průvodním dokumentem k návrhu iniciativy na podporu malých a středních podniků „Small Business Act“ pro Evropu. Uvedený návrh je zastřešujícím prvkem balíčku opatření zaměřených na plné uvolnění potenciálu evropských malých a středních podniků pro růst a zaměstnanost.

Toto posouzení dopadů nejprve ve stručnosti shrnuje určitá klíčová zjištění z literatury o zásadní roli, kterou hrají malé a střední podniky a podnikání v oblasti hospodářského růstu a sociální a regionální soudržnosti. Malé a střední podniky představují téměř 70 % z celkové zaměstnanosti v Evropě a zajišťují většinu čistého počtu pracovních míst. Navíc mají malé a střední podniky a podnikání stále větší význam pro hospodářský růst v rámci znalostní a globální ekonomiky.

Přes významný pokrok, kterého bylo dosaženo díky stávající komplexní politice EU pro malé a střední podniky , ukazuje toto posouzení dopadů ukazuje, že evropské malé a střední podniky svůj potenciál plně nevyužívají. Zejména jde o to, že růst produktivity v malých a středních podnicích v EU je často nižší, že méně inovují a že v období následujícím po zahájení činnosti je jejich růst pomalejší než u jejich protějšků v USA. Ačkoliv stávající politika EU pro malé a střední podniky dosahuje dobrých výsledků a mnohé z uvedených problémů již zařadila mezi své cíle, ukazuje tato nižší výkonnost ve srovnání s USA, že je zde ještě prostor pro zlepšení.

V rámci této analýzy byla proto přezkoumána stávající opatření, která již byla zavedena nebo jsou plánována, a bylo identifikováno množství problémů, které by mohly jednotlivě nebo souhrnně omezovat výkonnost malých a středních podniků v EU. Tento seznam, který není vyčerpávající z důvodu velkého rozsahu a přirozeně mezioborové povahy politiky malých a středních podniků, zahrnuje dvě kategorie problémů:

· otázky týkající se koordinace a/nebo provádění stávajících politik;

· přetrvávající mezery na trhu nebo v právních předpisech, které nejsou uspokojivě řešeny stávajícími politikami.

· Následující tabulka shrnuje výsledky provedeného průzkumu:

Přetrvávající problémy|Problémy týkající se provádění/koordinace |Přetrvávající mezery na trhu a v právních předpisech |

Dopad plánovaných právních předpisů EU na malé a střední podniky |||

Nesourodé zavádění zásady „Zelenou malým a středním podnikům“ na vnitrostátní úrovni včetně: začínajících podniků, stigmatu neúspěchu + konkursních řízení|||

Problematika podnikání stále není dostatečně zohledněna v politikách vzdělávání a odborné přípravy|||

Nedostatečná míra podnikání žen |||

Obtížný přístup malých a středních podniků na trhy |||

Přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám a kultura orgánů zajišťujících zadávání zakázek |||

Potíže malých a středních podniků při přístupu k normám, při jejich využívání a účasti na jejich vytváření |||

Nedostatečný přístup k financování Dostupnost mezaninového financováníDostupnost mikroúvěrůRoztříštěnost rizikového kapitálu |||

Potíže při využívání příležitostí souvisejících s životním prostředím |||

Potíže malých a středních podniků při přístupu na mezinárodní trhy, a zejména na rychle rostoucí trhy |||

Na základě těchto skutečností byl stanoven určitý počet cílů. Hlavním cílem iniciativy „Small Business Act“ je plné uvolnění potenciálu evropských malých a středních podniků k růstu a zaměstnanost a plné využití jejich inovační kapacity tak, aby přispívaly k plnění cílů lisabonského partnerství pro růst a zaměstnanost obnoveného v roce 2005.

K dosažení tohoto hlavního cíle a na základě analýzy vymezení problémů byly stanoveny dva typy specifických cílů, které lze shrnout takto:

(1) Zlepšit provádění zásady „Zelenou malým a středním podnikům“ a koordinaci stávajících politik prostřednictvím:

· posílení partnerství s členskými státy pro lepší provádění a koordinaci stávajících politik;

· zakotvení zásady „Zelenou malým a středním podnikům“ do politiky prováděné na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni.

(2) Řešit přetrvávající mezery v právních předpisech a na trhu, kterým malé a střední podniky v EU čelí:

· podpora podnikání prostřednictvím:

– propagace podnikání a obrazu/image podnikatele, mimo jiné také ve vzdělávacím systému;

– povzbuzování nových podnikatelů, zejména z řad žen;

· rozvoj dalšího přístupu malých a středních podniků k financování prostřednictvím:

– zvyšování dostupnosti mikroúvěrů a mezaninového financování pro malé a střední podniky;

– snižováním roztříštěnosti trhu rizikového kapitálu na úrovni EU;

· zvyšování přístupu malých a středních podniků na trhy prostřednictvím:

– podpory vstřícnějšího přístupu orgánů zajišťujících zadávání zakázek k malým a středním podnikům;

– zlepšení přístupu malých a středních podniků k normám, jejich využívání a k účasti na jejich vytváření ;

· zvyšováni informovanosti malých a středních podniků o příležitostech souvisejících s udržitelnými produkty a procesy cestou rozvoje environmentálního a energetického poradenství v terénu;

· zlepšování přístupu malých a středních podniků k mezinárodním trhům, a zejména k rychle rostoucím trhům Číny a Indie.

V souladu s těmito cíli byly rozpracovány možnosti politik. S ohledem na specifickou povahu iniciativy „Small Business Act“, která představuje balíček opatření různé povahy (právních a mimoprávních), lze uvažovat pouze dvě možnosti:

· První možnost zahrnuje stávající politiku EU pro malé a střední podniky, která je založena zejména na výměně osvědčených postupů a cílených podpůrných programech EU. Tuto možnost „bez přídavných opatření“ lze považovat za východisko pro hodnocení ostatních nadstavbových možností.

· Druhá možnost spočívá v dalším rozvoji stávající politiky EU pro malé a střední podniky pomocí politického partnerského přístupu s členskými státy s cílem zlepšení podmínek pro malé a střední podniky a podnikání a zahrnuje i cílené politiky k řešení přetrvávajících mezer na trhu a v právních předpisech. Cílem je zajištění skutečné politické dynamiky mezi úrovní EU a úrovní členských států, aby se malé a střední podniky dostaly do popředí hospodářských politik jakožto součást dlouhodobé vize. V podstatě to nejprve vyžaduje zkvalitnění politického přístupu k malým a středním podnikům, jak na úrovni Společenství, tak na vnitrostátní úrovni, a zajištění, aby právní předpisy a programy byly nejprve koncipovány a poté i zaváděny způsobem respektujícím specifické potřeby a charakteristiky malých a středních podniků (zásada „Zelenou malým a středním podnikům“). Za druhé by mohl být soubor nových opatření přetvořen do konzistentního rámce v těch oblastech politiky, kde se potvrdila odůvodněná potřeba jednat.

Třetí možnost, kterou navrhují mnohé zúčastněné subjekty, by mohla spočívat ve vytvoření a provedení plnohodnotného přístupu Společenství k politice pro malé a střední podniky zahrnujícího právně závazné cíle a zásady, které by byly prováděny na úrovni EU a na úrovni členských států, a rozsáhlé programy Společenství, které by řešily přetrvávající mezery v právních předpisech a na trhu EU, kterým malé a střední podniky v EU čelí. Vzhledem k tomu, že velký počet oblastí souvisejících s růstem potenciálu malých a středních podniků je však převážně nebo částečně v pravomoci členských států (např. vzdělávání, zahájení podnikání, právní úprava platební neschopnosti), bylo by stanovení právní závaznosti nepochybně v rozporu se zásadou subsidiarity, která je požadavkem a předpokladem pro přijetí opatření na úrovni Společenství. Tato možnost tudíž nebyla pro další analýzy zvolena.

Rozbor dopadu každé z možností je kvalitativním posouzením pozitivních a negativních dopadů. Udává, v jakém rozsahu mohou jednotlivé možnosti vyřešit přetrvávající problémy stanovené při definování problému, a naznačuje i případné stinné stránky. Vzhledem k tomu, že návrh “Small Business Act“ představuje balíček opatření pro celou řadu oblastí různé povahy a že detailní dopad každého opatření, které by normálně vyžadovalo posouzení dopadu, bude analyzován samostatně, nemohla být provedena kvantitativní analýza. Ta by vyžadovala komplexní modelování, které by překračovalo úměrný rozsah tohoto posouzení dopadu a obsahovalo velký stupeň nejistoty. Z tohoto důvodu jsou dopady jednotlivých možností porovnávány na kvalitativním základě a podle možností je poskytován kvantitativní odhad účinků na hospodářský růst, sociální oblast a životní prostředí.

Toto posouzení dochází k závěru, že je upřednostňována druhá možnost. Jde o volbu, která by umožnila udržitelný růst malých a středních podniků, vytváření pracovních míst, zvýšení ochrany životního prostředí a zároveň by byla nákladově efektivní a tvořila by součást lisabonského partnerství pro růst a pracovní příležitosti. Tento přístup by umožnil dosažení rovnováhy mezi potřebným vědomím odpovědnosti požadovaným na všech úrovních a nezbytným stupněm vzájemného tlaku prostřednictvím pravidelného monitoringu vycházejícího z politického závazku na vysoké úrovni. “Small Business Act“ pro Evropu by byl pravidelně monitorován v rámci Partnerství pro růst a pracovní příležitosti tak, aby opatření mohla být časově přizpůsobena a dopady optimalizovány z ekonomického hlediska.