52008SC2012

ES

(...PICT...)|COMISIÓN DE LAS COMUNIDADES EUROPEAS|

Bruselas, 11.6.2008

SEC(2008) 2012 final

Recomendación de

DICTAMEN DEL CONSEJO

sobre el programa de convergencia actualizado de Polonia (2007-2010)

(presentada por la Comisión)

EXPOSICIÓN DE MOTIVOS

1. Contexto general

El Pacto de Estabilidad y Crecimiento tiene por objetivo lograr unas finanzas públicas saneadas como medio de reforzar las condiciones para la estabilidad de precios y para un crecimiento fuerte, sostenible y generador de empleo. La reforma del Pacto realizada en 2005, aunque reconocía la utilidad de éste como elemento estabilizador de la disciplina fiscal, pretendía reforzar su eficacia y sus fundamentos económicos y salvaguardar la sostenibilidad de la hacienda pública a largo plazo.

El Reglamento (CE) nº 1466/97 del Consejo relativo al reforzamiento de la supervisión de las situaciones presupuestarias y a la supervisión y coordinación de las políticas económicas DO L 209 de 2.8.1997, p.1. Reglamento modificado por el Reglamento (CE) nº 1055/2005 (DO L 174, 7.7.2005, p. 1). Los documentos a que se hace referencia en este texto pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica: http://europa.eu.int/comm/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm , que forma parte del Pacto de Estabilidad y Crecimiento, establece que los Estados miembros han de presentar al Consejo y a la Comisión programas de estabilidad o de convergencia y las correspondientes actualizaciones anuales (los Estados miembros que ya han adoptado la moneda única deben presentar programas de estabilidad (actualizados), y los Estados miembros que aún no la han adoptado, programas de convergencia (actualizados)). El primer programa de convergencia de Polonia fue presentado en mayo de de 2004. De conformidad con el Reglamento, el Consejo emitió su dictamen sobre el mismo el 5 de julio de 2004, basándose en una recomendación de la Comisión y previa consulta al Comité Económico y Financiero. De conformidad con el Reglamento, los programas de estabilidad y de convergencia actualizados han de ser evaluados por la Comisión y examinados por el Comité, y, en caso necesario, y siguiendo el procedimiento mencionado, pueden ser examinados por el Consejo.[1]

DO L 209 de 2.8.1997, p.1. Reglamento modificado por el Reglamento (CE) nº 1055/2005 (DO L 174, 7.7.2005, p. 1). Los documentos a que se hace referencia en este texto pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica: http://europa.eu.int/comm/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm

2. Contexto de la evaluación del programa actualizado

La Comisión ha examinado la actualización más reciente del programa de convergencia de Polonia, presentada el 26 de marzo de 2008, y recomienda un dictamen del Consejo sobre ella (en el recuadro se recogen los principales aspectos tratados en la evaluación).

Con el fin de establecer el marco en el que se evalúa la estrategia presupuestaria del programa de convergencia actualizado, en los siguientes apartados se resumen:

(1) La situación del país respecto de la vertiente correctora del Pacto de Estabilidad y Crecimiento (procedimiento de déficit excesivo).

(2) La evaluación más reciente de la situación del país respecto de la vertiente preventiva del Pacto de Estabilidad y Crecimiento (síntesis del dictamen del Consejo sobre la anterior actualización del programa de convergencia).

(3) La actualización de mayo de 2008 de las orientaciones generales de política económica dirigidas al país en materia presupuestaria.

(4) La evaluación por la Comisión del informe de octubre de 2007 sobre la aplicación del programa nacional de reforma.

2.1. Aplicación del procedimiento de déficit excesivo a Polonia

El 5 de julio de 2004, el Consejo adoptó una decisión por la que, de conformidad con el artículo 104, apartado 6, declaró que Polonia tenía un déficit excesivo (déficit de las administraciones públicas equivalente al 4,1% del PIB en 2003). Al mismo tiempo, el Consejo, en virtud del artículo 104, 47, formuló una recomendación relativa a la corrección del déficit excesivo. En particular, se recomendó a Polonia tomar medidas a medio plazo a fin de situar el déficit por debajo del 3% del PIB en 2007 de forma creíble y sostenible, de conformidad con el dictamen del Consejo sobre el programa de convergencia de mayo de 2004. En noviembre de 2006, el Consejo decidió que las medidas adoptadas hasta entonces por las autoridades polacas eran insuficientes. En febrero de 2007, el Consejo emitió nuevas recomendaciones confirmando el plazo de 2007 para la corrección del déficit. Se recomendó a las autoridades polacas garantizar una mejora del saldo estructural equivalente como mínimo a 0,5 puntos porcentuales del PIB entre 2006 y 2007. En noviembre de 2007, la Comisión emitió una Comunicación al Consejo, en la que las medidas tomadas por Polonia para seguir las recomendaciones del Consejo se consideraban acordes con éstas. Sin embargo, en cuanto a 2008 y 2009, la Comisión manifestó su preocupación acerca de la durabilidad de la corrección del déficit excesivo, sin lo cual no podía ponerse fin a la aplicación del procedimiento de déficit excesivo. Tanto la Comisión como el Consejo invitaron a las autoridades polacas a presentar sin demora un programa de convergencia actualizado en el que definieran su estrategia a medio plazo para toda la legislatura, con vistas a una corrección duradera del déficit excesivo y a la realización de nuevos avances hacia el objetivo a medio plazo.

Junto con su recomendación de dictamen del Consejo, la Comisión recomienda al Consejo que decida poner fin a la aplicación del procedimiento de déficit excesivo a Polonia, dado que, sobre la base de una evaluación global, se desprende que la situación de déficit excesivo ese país se ha corregido en ese país. En 2007, el déficit de las administraciones públicas fue del 2,0% del PIB, inferior, pues al valor de referencia del 3% del PIB. Según las previsiones de la primavera de 2008 de los servicios de la Comisión, el déficit se mantendría por debajo de este valor de referencia en 2008 y 2009.

2.2. Evaluación realizada en el dictamen del Consejo sobre la actualización anterior

En su dictamen de 27 de febrero de 2007, el Consejo resumió su evaluación de la anterior actualización del programa de convergencia, referente al periodo 2006-2009, de la forma siguiente. «El programa contempla una corrección del déficit excesivo en 2007 según lo dispuesto en el artículo 2, apartado 7, del Reglamento (CE) no 1467/97 del Consejo, pero el Consejo recuerda que las medidas adoptadas hasta ahora no resultan adecuadas y las programadas parecen insuficientes para lograr ese resultado. Aunque el programa prevé que en los años siguientes Polonia avanzará adecuadamente hacia el objetivo a medio plazo, en un contexto de perspectivas de fuerte crecimiento, el riesgo de que no se alcancen los objetivos presupuestarios y de que el ajuste no sea duradero es elevado».

Teniendo en cuenta una nueva recomendación formulada a Polonia para que corrigiera su déficit excesivo, adoptada por el Consejo el 27 de febrero de 2007 en virtud del artículo 104, apartado 7, del Tratado, el Consejo instó a Polonia a que: «i) garantice la corrección del déficit excesivo en 2007, conforme a la nueva recomendación formulada en virtud del artículo 104, apartado 7, del Tratado ii) aprovechando las coyunturas económicas favorables y utilizando todos los ingresos extraordinarios para reducir el déficit, acreciente el ritmo de ajuste hacia el objetivo a medio plazo del programa, una vez corregido el déficit excesivo, especificando y aplicando las medidas adicionales necesarias, especialmente en lo que a gastos se refiere, para conseguir el ajuste perseguido; iii) salvaguarde los resultados de la reforma del régimen de pensiones».

2.3. Actualización de mayo de 2008 de las orientaciones generales de política económica dirigidas al país en materia de política presupuestaria

El 14 de mayo de 2008, el Consejo adoptó una Recomendación relativa a la actualización de las orientaciones generales de política económica 2008 de los Estados miembros y de la Comunidad y sobre la ejecución de las políticas de empleo de los Estados miembros DO L 139 de 29.5.2008, p. 57. . En materia de política presupuestaria se recomendó que Polonia «refuerce la consolidación presupuestaria y complemente el déficit estatal nominal mediante una norma destinada a contener el crecimiento de los gastos».[2]

DO L 139 de 29.5.2008, p. 57.

2.4. Evaluación del informe de aplicación de octubre de 2007 del programa nacional de reforma realizada por la Comisión

El 11 de diciembre de 2007, la Comisión adoptó su informe estratégico sobre la estrategia de Lisboa renovada para el crecimiento y el empleo, que incluye una evaluación del informe de octubre de 2007 sobre la aplicación del programa nacional de reforma de Polonia Comunicación de la Comisión al Consejo Europeo, «Informe estratégico sobre la estrategia de Lisboa renovada para el crecimiento y el empleo: lanzamiento del nuevo ciclo (2008-2010)», 11.12.2007, COM(2007)803. Ésta puede resumirse como se expone a continuación.[3]

Comunicación de la Comisión al Consejo Europeo, «Informe estratégico sobre la estrategia de Lisboa renovada para el crecimiento y el empleo: lanzamiento del nuevo ciclo (2008-2010)», 11.12.2007, COM(2007)803.

El programa nacional de reforma de Polonia plantea como principales prioridades: el saneamiento y la mejora de la gestión de las finanzas públicas, el desarrollo del espíritu de empresa, el aumento de la innovación empresarial; la mejora y desarrollo de las infraestructuras, garantizando la competencia en las industrias de redes, creando y manteniendo empleos y reduciendo el desempleo; y la mejora de la adaptabilidad de trabajadores y empresas.

Según la evaluación de la Comisión, Polonia ha realizado avances limitados en la aplicación de su programa nacional de reforma durante el periodo 2005-2007.

Teniendo en cuenta los factores favorables y desfavorables detectados y los progresos alcanzados, la Comisión recomendó que se instase a Polonia a tomar medidas en las áreas de: saneamiento presupuestario (mecanismos de control del gasto); competencia en las industrias de redes; investigación pública y apoyo a la actividad de I+D privada; flexibilidad y seguridad del empleo, con inclusión de políticas activas del mercado laboral, prestaciones sociales, educación y formación permanente.

Por otra parte, se recomienda a Polonia centrarse también en las áreas de: infraestructura de transportes; procedimiento de registro de empresas; administración electrónica; transposición de la legislación sobre el mercado interior; e instalaciones de asistencia a la infancia.

Basándose en el Informe Estratégico de la Comisión, el Consejo adoptó el 14 de mayo de 2008 su Recomendación relativa a la actualización de 2008 de las Orientaciones Generales de Política Económica de los Estados miembros, incluidas las dirigidas a Polonia.

Recuadro: Principales aspectos tratados en la evaluaciónDe conformidad con el artículo 5, apartado 1 (programas de estabilidad), y con el artículo 9, apartado 1 (programas de convergencia), del Reglamento (CE) nº 1466/97 del Consejo, la evaluación debe:Determinar si los supuestos económicos en los que se basa el programa son realistas.Examinar el objetivo presupuestario a medio plazo presentado por el Estado miembro y determinar si la senda de ajuste es adecuada.Determinar si las medidas que se están adoptando o se propone adoptar para seguir esta senda de ajuste bastan para alcanzar el objetivo presupuestario a medio plazo durante el ciclo.Al evaluar la senda de ajuste hacia el logro del objetivo a medio plazo, determinar si en coyunturas económicas favorables se realiza un mayor esfuerzo de ajuste, mientras que el esfuerzo puede ser más limitado en coyunturas económicas desfavorables, y, en el caso de los Estados miembros del MTC II y de la zona del euro, si el Estado miembro considerado, a fin de alcanzar su objetivo a medio plazo, persigue una mejora anual de su saldo ajustado en función del ciclo, excluidas las medidas excepcionales y otras medidas de carácter temporal, equivalente como mínimo al 0,5% del PIB.Al definir la senda de ajuste hacia el objetivo a medio plazo (para los Estados miembros que aún no lo hayan alcanzado) o permitir una desviación temporal respecto de este objetivo (para los países que lo hayan alcanzado), examinar la aplicación de importantes reformas estructurales que tengan efectos directos sobre la reducción de costes a largo plazo (en particular elevando el potencial de crecimiento) y, por consiguiente, un impacto verificable sobre la viabilidad a largo plazo de la hacienda pública (a condición de que se mantenga un margen de seguridad adecuado respecto del valor de referencia del 3% del PIB y de que se prevea que la situación presupuestaria vuelva al objetivo a medio plazo dentro del periodo de programación), prestando especial atención a reformas de las pensiones que introduzcan un sistema de varios pilares que incluya un pilar obligatorio financiado por capitalización.Determinar si la política económica del Estado miembro considerado es compatible con las orientaciones generales de política económica.El realismo de los supuestos macroeconómicos del programa se evalúa haciendo referencia a las previsiones de la primavera de 2008 de los servicios de la Comisión, empleando asimismo la metodología común para la estimación del potencial de producción y de los saldos presupuestarios ajustados en función del ciclo. En la evaluación también se examina:La evolución del ratio de deuda y las perspectivas de sostenibilidad a largo plazo de las finanzas públicas, a las que debe prestarse atención suficiente en el proceso de supervisión de las situaciones presupuestarias, de conformidad con un informe del Consejo de 20 de marzo de 2005 sobre la « Mejora de la aplicación del Pacto de Estabilidad y Crecimiento » (una Comunicación de la Comisión de 12 de octubre de 2006 establece el enfoque para la evaluación de la sostenibilidad a largo plazo Comunicación de la Comisión al Consejo y al Parlamento Europeo: «Sostenibilidad a largo plazo de las finanzas públicas en la UE», COM(2006)574, 12.10.2006; y Comisión Europea, Dirección General de Asuntos Económicos y Financieros (2006), « The long-term sustainability of public finances in the European Union », Economía Europea, nº 4/2006. );Comunicación de la Comisión al Consejo y al Parlamento Europeo: «Sostenibilidad a largo plazo de las finanzas públicas en la UE», COM(2006)574, 12.10.2006; y Comisión Europea, Dirección General de Asuntos Económicos y Financieros (2006), « The long-term sustainability of public finances in the European Union », Economía Europea, nº 4/2006.El grado de integración con el programa nacional de reforma, presentado por cada Estado miembro en el contexto de la estrategia de Lisboa para el crecimiento y el empleo, y su informe de aplicación de octubre de 2007 (en su nota explicativa de 7 de junio de 2005 sobre las orientaciones generales de política económica para el periodo 2005-2008, dirigida al Consejo Europeo, el Consejo EcoFin declaró que los programas nacionales de reforma deben ser compatibles con los programas de estabilidad y de convergencia).El cumplimiento del código de conducta, que, en particular, prescribe una estructura y un conjunto de cuadros de datos comunes para los programas de estabilidad y de convergencia «Condiciones de aplicación del Pacto de Estabilidad y Crecimiento y directrices sobre el contenido y el formato de los programas de estabilidad y de convergencia», aprobadas por el Consejo EcoFin de 11 de octubre de 2005. .«Condiciones de aplicación del Pacto de Estabilidad y Crecimiento y directrices sobre el contenido y el formato de los programas de estabilidad y de convergencia», aprobadas por el Consejo EcoFin de 11 de octubre de 2005.|

Recomendación de

DICTAMEN DEL CONSEJO

sobre el programa de convergencia actualizado de Polonia (2007-2010)

EL CONSEJO DE LA UNIÓN EUROPEA,

Visto el Tratado constitutivo de la Comunidad Europea,

Visto el Reglamento (CE) nº 1466/97 del Consejo, de 7 de julio de 1997, relativo al reforzamiento de la supervisión de las situaciones presupuestarias y a la supervisión y coordinación de las políticas económicas DO L 209 de 2.8.1997, p.1. Reglamento modificado por el Reglamento (CE) nº 1055/2005 (DO L 174 de 7.7.2005, p. 1). Los documentos a que se hace referencia en este texto pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , y, en particular, su artículo 9, apartado 3,[6]

DO L 209 de 2.8.1997, p.1. Reglamento modificado por el Reglamento (CE) nº 1055/2005 (DO L 174 de 7.7.2005, p. 1). Los documentos a que se hace referencia en este texto pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

Vista la Recomendación de la Comisión,

Previa consulta al Comité Económico y Financiero,

HA EMITIDO EL PRESENTE DICTAMEN:

(1) El [8 de julio de 2008], el Consejo examinó el programa de estabilidad actualizado de Polonia, que abarca el periodo 2007-2010 La actualización fue presentada 16 semanas después del plazo del 1 de diciembre establecido en el código de conducta debido a la formación de un nuevo Gobierno en noviembre tras las elecciones generales celebradas en octubre. .[7]

La actualización fue presentada 16 semanas después del plazo del 1 de diciembre establecido en el código de conducta debido a la formación de un nuevo Gobierno en noviembre tras las elecciones generales celebradas en octubre.

(2) Polonia ha realizado recientemente progresos en la reducción de la diferencia con el nivel medio de renta de la UE: el crecimiento del PIB real aumentó de aproximadamente el 4,5% anual de media en 2003-2005 a una cifra superior al 6% anual en 2006-2007. Un crecimiento de la producción intensivo en trabajo mejoró considerablemente la situación del mercado laboral, habiendo caído el desempleo de alrededor del 20% en 2003 al 9,5% en 2007. Sin embargo, esta caída del desempleo no sólo refleja la extraordinaria expansión del empleo, sino también la contracción de la mano de obra provocada por la emigración. Por otro lado, las distorsiones de los incentivos al trabajo fomentadas por el significativo volumen de emigración aumentaron la escasez de mano de obra en algunos sectores. El endurecimiento del mercado laboral ejerció presión sobre los salarios, afectando negativamente a la inflación IPCA, que, tras un período de moderación entre 2005 y el primer semestre de 2007, volvió a subir significativamente al final de este último año. Después de alcanzar el máximo de 6,25% del PIB en 2003, el déficit de las administraciones públicas disminuyó por término medio más de un punto porcentual al año hasta llegar al 2% del PIB en 2007. En los últimos años, los resultados han superado a los objetivos gracias a un crecimiento superior al esperado, que ha proporcionado ingresos no previstos, y a la realización incompleta de los planes de gasto. La continuación del saneamiento presupuestario dependerá esencialmente de la reforma del sistema de transferencias sociales (sobre todo de las pensiones por jubilación anticipada y de las prestaciones de invalidez) así como del aumento de la tasa de actividad.

(3) Según el escenario macroeconómico subyacente en el programa, el crecimiento del PIB real disminuiría gradualmente del 6,5% en 2007 a una media del 5,2% durante el resto del período cubierto por el programa. Partiendo de la información disponible La evaluación tiene en cuenta particularmente las previsiones de la primavera de 2008 de los servicios de la Comisión y la evaluación por la Comisión del informe de octubre de 2007 sobre la aplicación del programa nacional de reforma. , este escenario parece basarse en hipótesis de crecimiento verosímiles. Las previsiones de inflación del programa parecen bajas debido a unas hipótesis sobre los precios de importación ligeramente favorables y a una subida relativamente baja de los salarios nominales.[8]

La evaluación tiene en cuenta particularmente las previsiones de la primavera de 2008 de los servicios de la Comisión y la evaluación por la Comisión del informe de octubre de 2007 sobre la aplicación del programa nacional de reforma.

(4) En 2007, el déficit de las administraciones públicas fue del 2,0% del PIB, frente al 3,4% previsto en el programa de convergencia de noviembre de 2006. Ello se debió principalmente a un crecimiento del PIB real y nominal superior al previsto en noviembre de 2006, y en menor medida, a una limitación de los gastos. En particular, la alta rentabilidad de las empresas permitió contener la subida de las subvenciones, mientras que la rápida reducción del desempleo y la ausencia de indización impuesta por el Plan Hausner Este plan constituye la iniciativa más específica y global hasta la fecha, propuesta en 2003 y encaminada a reducir los gastos públicos en protección social, administración pública y ayudas estatales. Entre otras cosas, el Plan Hausner prevé la sustitución de la indización anual por una indización cada tres años o en el momento en que la inflación acumulada rebase el 5% (si esta circunstancia se produce antes). también limitó la expansión de las transferencias sociales. Por otra parte, los salarios del sector público fueron inferiores a los previstos. Por último, la inversión pública fue inferior a la prevista debido a una absorción de fondos de la UE inferior a la prevista. Globalmente, el ratio gasto/PIB fue 1,5 puntos porcentuales inferior al previsto en noviembre de 2006. Por el lado de los ingresos, los ingresos procedentes de los impuestos indirectos y de las cotizaciones sociales fueron superiores a los previstos en noviembre de 2006, debido principalmente a un nivel de empleo y unos salarios mucho mayores. Estas sorpresas favorables fueron contrarrestadas por un comportamiento peor de otras partidas de ingresos (de los impuestos directos como consecuencia de una ampliación de los tramos impositivos). De forma global, esto llevó a un ratio de ingresos ligeramente inferior al previsto. Con una mejora del ratio de saldo estructural de aproximadamente 1,5 puntos porcentuales, la ejecución del presupuesto en el año 2007 cumplió con creces la invitación formulada en el dictamen del Consejo de 27 de febrero de 2007 sobre la anterior actualización del programa de convergencia DO C 72 de 29.3.2007, p. 13. .[9][10]

Este plan constituye la iniciativa más específica y global hasta la fecha, propuesta en 2003 y encaminada a reducir los gastos públicos en protección social, administración pública y ayudas estatales. Entre otras cosas, el Plan Hausner prevé la sustitución de la indización anual por una indización cada tres años o en el momento en que la inflación acumulada rebase el 5% (si esta circunstancia se produce antes).

DO C 72 de 29.3.2007, p. 13.

(5) El principal objetivo de la estrategia presupuestaria es una reducción durable del déficit estructural (saldo ajustado en función del ciclo excluidas las medidas puntuales y otras medidas de carácter temporal) de las administraciones públicas a fin de alcanzar el objetivo a medio plazo para la situación presupuestaria, consistente en un déficit estructural del 1% del PIB, en 2011, esto es, un año después de la finalización del período cubierto por el programa. Esto es coherente con el anterior programa de convergencia, que contemplaba alcanzar el objetivo a medio plazo «después de 2010». Se prevé que, tras deteriorarse en 0,5 puntos porcentuales, hasta el 2,5% del PIB en 2008, el déficit global mejore hasta el 1,5% de en 2010. El saldo primario seguiría una senda similar, aumentando del –0,2% del PIB en 2008 al 0,8% en 2010. En el contexto de moderación del crecimiento de la producción, las variaciones en el saldo estructural calculadas aplicando la metodología común se prevé que sean mayores, con un déficit estructural que disminuiría de aproximadamente el 2,75% del PIB en 2008 a una cifra ligeramente superior al 1% en 2010. El ajuste presupuestario se realizaría principalmente por el lado de los gastos y se concentraría en 2009 y 2010. En 2008, el deterioro del déficit sería principalmente la consecuencia de un fuerte aumento del ratio de inversión y de amplios recortes de las cotizaciones sociales (que se compensarían en parte con un incremento de otros ingresos). En 2009-2010, el saneamiento se deberá alcanzar principalmente mediante un control de los salarios, de las transferencias sociales y del consumo intermedio. La tasa prevista de reducción del déficit entre 2007 y 2009 es inferior a la de la anterior actualización; sin embargo, el punto de partida (2007) y cada uno de los nuevos objetivos de déficit de la actualización de marzo de 2008 del programa de convergencia son mejores que los objetivos indicados en la actualización de noviembre de 2006. Los riesgos para las previsiones presupuestarias del programa parecen globalmente equilibrados en cuanto a 2008, pero a continuación podrían ser peores que lo previsto en el programa. El objetivo de déficit para 2008 incluido en el programa es idéntico al de las previsiones de la primavera de 2008 (2,5% del PIB). Los datos de caja para el primer trimestre de 2008 relativos a la administración central apuntan a un comportamiento de los ingresos superior a las previsiones presupuestarias; sin embargo, el programa contempla un crecimiento en 2008 ligeramente superior al anunciado en las previsiones de la primavera de 2008 de los servicios de la Comisión, y la persistencia de las presiones al alza de los salarios del sector público plantea un riesgo para la hacienda pública. Por otra parte, una inflación mayor que la prevista en el programa reduciría el ratio de gastos en 2008, ya que los gastos se han fijado predominantemente en términos nominales. No obstante, en 2009, la mayor inflación de 2008 podría estimular los aumentos salariales en el sector público y llevar a unas pensiones y unas prestaciones sociales mayores que las previstas en el programa, lo que se vería agravado por una reforma del mecanismo de indización, que a partir de 2008 asocia las prestaciones sociales no sólo a los precios de consumo, sino también en parte a los salarios. Aunque el Parlamento ya ha adoptado medidas que aumentan el déficit (reducciones del tipo del impuesto sobre la renta de las personas físicas), las medidas compensatorias son vagas y su efectos presupuestarios son inciertos si se exceptúan las subidas de los impuestos especiales realizadas en el marco de la armonización dentro de la UE (que, en cualquier caso, no contrarrestarán completamente la producción los recortes en el impuesto sobre la renta de las personas físicas). Si no prosigue el alto incremento del empleo, como supone el Gobierno, después de 2008 podría ser difícil continuar el saneamiento presupuestario basado en un crecimiento con un importante componente de empleo que se ha registrado en el periodo 2006-2007. Por otra parte, los antecedentes de la evolución del saldo de las administraciones públicas son favorables: los ingresos han sido frecuentemente superiores a los previstos, mientras que los planes de gasto no se han ejecutado completamente.

(6) A la luz de esta evaluación de riesgos, la estrategia presupuestaria del programa parece compatible con una corrección duradera del déficit excesivo en 2007 conforme a la recomendación del Consejo. Sin embargo, en el período cubierto por el programa no se garantizaría el margen de seguridad para impedir que el déficit rebase el límite del 3% del PIB. Por otra parte, la estrategia presupuestaria del programa podría no ser suficiente para alcanzar el objetivo a medio plazo de aquí a 2011, como prevé el programa. Dado que la economía disfruta de unas favorables condiciones de crecimiento, el ritmo de ajuste hacia el objetivo a medio plazo que implica el programa es insuficiente y deberá reforzarse en 2008 para ajustarse al Pacto de Estabilidad y Crecimiento. A continuación, deberá respaldarse con medidas. Por otro lado, en caso de que se materialicen las presiones inflacionistas y salariales, será necesario aplicar una política fiscal más estricta que la prevista en el programa con objeto de evitar el recalentamiento de la economía.

(7) Polonia parece presentar un bajo nivel de riesgo en cuanto a la sostenibilidad de su hacienda pública. Según las previsiones realizadas en 2005, y aplicando la metodología común, las repercusiones del envejecimiento de la población sobre el presupuesto a largo plazo serían las más bajas de la UE. Sin embargo, a partir de 2008 las prestaciones sociales estarán indizadas no sólo a los precios de consumo sino también parcialmente a los salarios, lo que aumentará los gastos a largo plazo. A pesar de ser mejor que la situación de partida del programa anterior, la situación presupuestaria en 2007 —pequeño déficit estructural—, encierra riesgos para la sostenibilidad de la hacienda pública incluso sin tener en cuenta las repercusiones del envejecimiento de la población sobre el presupuesto a largo plazo. Por lo tanto, un mayor saneamiento de la hacienda pública, en particular mediante la reforma del régimen de jubilación anticipada (introducción de «pensiones puente» que limiten la jubilación anticipada a determinadas profesiones con unas condiciones de trabajo particularmente penosas), como se propone en el programa de convergencia, contribuiría a estimular la actividad laboral y el empleo y a evitar los riesgos para la sostenibilidad de las finanzas públicas.

(8) El programa de convergencia parece compatible con el informe de octubre de 2007 sobre la aplicación del programa nacional de reforma. En particular, ambos programas contemplan la reforma del régimen de jubilación anticipada y de las prestaciones de invalidez, del Fondo Social Agrario y de la asistencia sanitaria, la reorganización y descentralización de las finanzas públicas y la planificación presupuestaria plurianual. Sin embargo, el programa de convergencia no contiene una evaluación cualitativa de los efectos globales del informe de octubre de 2007 sobre la aplicación del programa nacional de reforma en el marco de la estrategia fiscal a medio plazo (por ejemplo, debate acerca de las repercusiones sobre el potencial de crecimiento y el empleo). En cambio, proporciona información sistemática sobre los costes presupuestarios directos de las reformas contempladas en el programa nacional de reforma.

(9) La estrategia presupuestaria del programa de convergencia es parcialmente compatible con las orientaciones generales de política económica por país incluidas en las Directrices integradas en el ámbito de las políticas presupuestarias formuladas en el contexto de la Estrategia de Lisboa. Aunque el programa contempla la continuación del saneamiento fiscal, no se mencionan mecanismos de fomento del control del gasto.

(10) En cuanto a los requisitos en materia de datos que establece el código de conducta para los programas de estabilidad y de convergencia, el programa presenta lagunas en los datos opcionales.

De forma general se puede concluir que, tras la corrección del déficit de las administraciones públicas en 2007, aunque el déficit y la deuda se mantendrán por debajo de sus valores de referencia de, respectivamente, el 3% y el 60% del PIB, el programa contempla un deterioro del saldo presupuestario de los administraciones públicas equivalente a 0,5 puntos porcentuales del PIB en 2008 y a continuación un avance hacia el objetivo a medio plazo concentrado en los últimos años del programa, en un contexto de perspectivas de crecimiento favorables. En 2008, el deterioro previsto del saldo estructural de cerca de medio punto porcentual del PIB no es conforme con el Pacto de Estabilidad y Crecimiento. Teniendo en cuenta los riesgos para los objetivos presupuestarios a partir de 2009, debidos principalmente a la ausencia de medidas específicas, el objetivo a medio plazo podría no alcanzarse en 2011 según prevé el programa. Por otra parte, si aparecen presiones inflacionistas será necesaria una política fiscal más estricta que la prevista en el programa. En cuanto a la viabilidad a largo plazo de la hacienda pública, Polonia parece presentar un bajo nivel de riesgo, aunque habrá que reformar el régimen de jubilación anticipada.

A la luz de la anterior evaluación y teniendo en cuenta la necesidad de garantizar unas finanzas públicas sostenibles, se invita a Polonia a aprovechar las favorables condiciones de crecimiento para reforzar su ritmo de ajuste estructural hacia el objetivo a medio plazo, particularmente a fin de contener las presiones inflacionistas que pudieran aparecer, dedicando los posibles ingresos no esperados y los recursos no gastados a la reducción del déficit de 2008 y definiendo y aplicando medidas, particularmente por el lado del gasto, en los años siguientes.

Comparación de las principales previsiones macroeconómicas y presupuestarias

| |2006|2007|2008|2009|2010|

PIB real (% variación)|PC Mar 2008|6,2|6,5|5,5|5,0|5,0|

|COM Abr 2008|6,2|6,5|5,3|5,0|–|

|PC Nov 2006|5,4|5,1|5,1|5,6|–|

Inflación IPCA (%)|PC Mar 2008|1,3|2,6|3,5|2,9|2,5|

|COM Abr 2008|1,3|2,6|4,3|3,4|–|

|PC Nov 2006|1,4|2,1|2,5|2,5|–|

Brecha de producción 1 (% del PIB potencial)|PC Mar 2008|0,5|1,1|0,7|−0,2|−0,9|

|COM Abr 2008 2|0,6|1,2|0,5|−0,7|–|

|PC Nov 2006|0,5|0,5|0,3|0,4|–|

Saldo neto de las operaciones financieras con el resto del mundo (% del PIB)|PC Mar 2008|−2,6|−2,6|−3,5|−4,2|−4,6|

|COM Abr 2008|−2,5|−2,6|−2,3|−3,6|–|

|PC Nov 2006|−1,6|−1,8|−2,2|−2,7|–|

Saldo presupuestario de las administraciones públicas (% del PIB)|PC Mar 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,0|−1,5|

|COM Abr 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,6|–|

|PC Nov 2006|−3,9|−3,4|−3,1|−2,9|–|

Saldo primario (% del PIB)|PC Mar 2008|−1,1|0,2|−0,2|0,3|0,8|

|COM Abr 2008|−1,1|0,6|0,2|0,1|–|

|PC Nov 2006|−1,5|−1,0|−0,7|−0,6|–|

Saldo presupuestario ajustado en función del ciclo 1 (% del PIB)|PC Mar 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|COM Abr 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|–|

|PC Nov 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|–|

Saldo estructural 3 (% del PIB)|PC Mar 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|COM Abr 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|–|

|PC Nov 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|–|

Deuda pública bruta (% del PIB)|PC Mar 2008|47,6|44,9|44,2|43,3|42,3|

|COM Abr 2008|47,6|45,2|44,5|44,1|–|

|PC Nov 2006|48,9|50,0|50,3|50,2|–|

Notas :| | | | | | |

1 Brechas de producción y saldos ajustados en función del ciclo recalculados por los servicios de la Comisión partiendo de los datos del programa .|

2 Sobre la base de un potencial de crecimiento estimado del 5,2%, el 5,9%, el 6,0% y el 6,2% , respectivamente, en 2006, 2007, 2008 y 2009 .|

3 Saldo presupuestario ajustado en función del ciclo excluidas las medidas puntuales y otras medidas de carácter temporal . En el programa más reciente y en las previsiones de otoño de los servicios de la Comisión no constan medidas puntuales ni otras medidas de carácter temporal.|

 | | | | | | |

Fuente :| | | | | | |

Programa de convergencia (PC); previsiones de los servicios de la Comisión (COM) de la primavera de 2008; cálculos de los servicios de la Comisión.|

[1] DO L 209 de 2.8.1997, p.1. Reglamento modificado por el Reglamento (CE) nº 1055/2005 (DO L 174, 7.7.2005, p. 1). Los documentos a que se hace referencia en este texto pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica: http://europa.eu.int/comm/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm

[2] DO L 139 de 29.5.2008, p. 57.

[3] Comunicación de la Comisión al Consejo Europeo, «Informe estratégico sobre la estrategia de Lisboa renovada para el crecimiento y el empleo: lanzamiento del nuevo ciclo (2008-2010)», 11.12.2007, COM(2007)803.

[4] Comunicación de la Comisión al Consejo y al Parlamento Europeo: «Sostenibilidad a largo plazo de las finanzas públicas en la UE», COM(2006)574, 12.10.2006; y Comisión Europea, Dirección General de Asuntos Económicos y Financieros (2006), « The long-term sustainability of public finances in the European Union », Economía Europea, nº 4/2006.

[5] «Condiciones de aplicación del Pacto de Estabilidad y Crecimiento y directrices sobre el contenido y el formato de los programas de estabilidad y de convergencia», aprobadas por el Consejo EcoFin de 11 de octubre de 2005.

[6] DO L 209 de 2.8.1997, p.1. Reglamento modificado por el Reglamento (CE) nº 1055/2005 (DO L 174 de 7.7.2005, p. 1). Los documentos a que se hace referencia en este texto pueden consultarse en la siguiente dirección electrónica: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[7] La actualización fue presentada 16 semanas después del plazo del 1 de diciembre establecido en el código de conducta debido a la formación de un nuevo Gobierno en noviembre tras las elecciones generales celebradas en octubre.

[8] La evaluación tiene en cuenta particularmente las previsiones de la primavera de 2008 de los servicios de la Comisión y la evaluación por la Comisión del informe de octubre de 2007 sobre la aplicación del programa nacional de reforma.

[9] Este plan constituye la iniciativa más específica y global hasta la fecha, propuesta en 2003 y encaminada a reducir los gastos públicos en protección social, administración pública y ayudas estatales. Entre otras cosas, el Plan Hausner prevé la sustitución de la indización anual por una indización cada tres años o en el momento en que la inflación acumulada rebase el 5% (si esta circunstancia se produce antes).

[10] DO C 72 de 29.3.2007, p. 13.

ET

(...PICT...)|EUROOPA ÜHENDUSTE KOMISJON|

Brüssel 11.6.2008

KOM(2008) 2012 lõplik

Soovitus:

NÕUKOGU ARVAMUS

Poola ajakohastatud lähenemisprogrammi kohta aastateks 2007–2010

(komisjoni esitatud)

SELETUSKIRI

1. Üldine taust

Stabiilsuse ja kasvu pakt põhineb eesmärgil muuta valitsemissektori rahalised vahendid usaldusväärseks, mis on hindade stabiilsuse ning uute töökohtade loomist soodustava tugeva ja püsiva majanduskasvu tingimuste tugevdamise vahend. Pakti reformimisel 2005. aastal tunnistati selle kasulikkust eelarvedistsipliini kehtestamisel, kuid püüti tugevdada selle tõhusust ja majanduslikku mõju ning kindlustada riigi rahanduse pikaajaline jätkusuutlikkus.

Nõukogu määruses (EÜ) nr 1466/97 eelarveseisundi järelevalve ning majanduspoliitika järelevalve ja kooskõlastamise tõhustamise kohta, EÜT L 209, 2.8.1997, lk 1. Määrust on muudetud määrusega (EÜ) nr 1055/2005 (ELT L 174, 7.7.2005, lk 1). Dokumendid, millele on viidatud käesolevas tekstis, asuvad veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. mis moodustab osa stabiilsuse ja kasvu paktist, on sätestatud, et liikmesriigid peavad nõukogule ja komisjonile esitama stabiilsus- või lähenemisprogrammi ning selle iga-aastase ajakohastatud versiooni. Ühisraha kasutusele võtnud liikmesriigid esitavad (ajakohastatud) stabiilsusprogrammi ning ühisraha veel mitte kasutavad liikmesriigid esitavad (ajakohastatud) lähenemisprogrammi. Poola esitas esimese lähenemisprogrammi 2004. aasta mais. Määruse kohaselt esitas nõukogu 5. juulil 2004. aastal komisjoni soovituse põhjal ja pärast konsulteerimist majandus- ja rahanduskomiteega programmi kohta oma arvamuse. Määrusega nähakse ette, et komisjon peab ajakohastatud stabiilsus- ja lähenemisprogramme hindama ja komitee peab neid kontrollima, samas kui nõukogul on õigus ajakohastatud programme eespool nimetatud sama menetluse kohaselt vajaduse korral kontrollida.[1]

EÜT L 209, 2.8.1997, lk 1. Määrust on muudetud määrusega (EÜ) nr 1055/2005 (ELT L 174, 7.7.2005, lk 1). Dokumendid, millele on viidatud käesolevas tekstis, asuvad veebilehel:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

2. Ajakohastatud programmi hindamise taust

Komisjon on kontrollinud Poola lähenemisprogrammi viimast ajakohastatud versiooni, mis esitati 26. märtsil 2008, ning esitab soovituse nõukogu sellekohase arvamuse kohta (vt hinnangus käsitletud põhipunktid).

Asjaolud, mille põhjal on ajakohastatud lähenemisprogrammis esitatud eelarvestrateegiat hinnatud, on kokkuvõtlikult järgmised:

(1) riigi seisund stabiilsuse ja kasvu pakti korrigeerivate sätete alusel (ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlus);

(2) viimane hinnang riigi seisundile stabiilsuse ja kasvu pakti ennetavate sätete alusel (kokkuvõte nõukogu arvamusest lähenemisprogrammi eelmise ajakohastatud versiooni kohta);

(3) mais 2008 ajakohastatud riigispetsiifilised majanduspoliitika üldsuunised eelarvepoliitika valdkonnas;

(4) komisjoni hinnang riikliku reformikava 2007. aasta oktoobri rakendusaruandele.

2.1. Poola ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlus

Nõukogu võttis 5. juulil 2004 EÜ asutamislepingu artikli 104 lõike 6 kohaselt vastu otsuse, et Poolal on ülemäärane eelarvepuudujääk, kusjuures valitsemissektori eelarve puudujääk oli 4,1 % SKTst 2003. aastal. Samal ajal esitas nõukogu asutamislepingu artikli 104 lõike 7 kohaselt soovitused, et ülemäärane eelarvepuudujääk tuleb korrigeerida. Eelkõige soovitati Poolal võtta meetmeid keskpikas perioodis, et vähendada eelarvepuudujääki usaldusväärselt ja jätkusuutlikult alla 3 %-ni SKTst 2007. aastaks kooskõlas nõukogu arvamusega 2004. aasta mais esitatud lähenemisprogrammi kohta. Nõukogu otsustas 2006. aasta novembris, et Poola ametiasutuste seni võetud meetmed ei ole piisavad. Nõukogu esitas 2007. aasta veebruaris uued soovitused, milles kinnitati, et puudujääk tuleb korrigeerida 2007. aastal. Poola ametiasutustel soovitati parandada 2006.–2007. aastal struktuurset eelarveseisundit vähemalt 0,5 protsendipunkti võrra SKTst. 2007. aasta novembris esitas komisjon nõukogule teatise, mille kohaselt olid meetmed, mis Poola võttis vastuseks nõukogu soovitusele, kooskõlas soovitusega. Samas oli komisjonil 2008. ja 2009. aasta suhtes kahtlus, kas ülemäärase eelarvepuudujäägi korrigeerimine on püsiv, kuna vastasel juhul ei saa ülemäärase eelarvepuudujäägi menetlust tühistada. Komisjon ja nõukogu kutsusid Poola ametiasutusi üles võimlikult kiiresti esitama ajakohastatud lähenemisprogramm, milles kirjeldatakse keskpika perioodi strateegiat, mis hõlmab kogu seadusandlust ja on kooskõlas ülemäärase eelarvepuudujäägi püsiva korrigeerimisega ning aitab veelgi edendada keskpika perioodi eesmärke.

Komisjon soovitab käesolevas soovituses nõukogu arvamuse kohta, et nõukogu otsustaks tühistada Poola ülemäärase eelarvepuudujäägi menetluse, kuna üldine hinnang on, et Poola ülemäärane eelarvepuudujääk on korrigeeritud. 2007. aastal oli valitsemissektori eelarve puudujääk 2,0 % SKTst, mis jääb alla kontrollväärtuse 3 % SKTst. Komisjoni talituste 2008. aasta kevadprognoos näitab, et eelarvepuudujääk peaks jääma alla kontrollväärtuse 3 % SKTst 2008. ja 2009. aastal.

2.2. Programmi eelmisele ajakohastatud versioonile nõukogu arvamuses antud hinnang

Lähenemisprogrammi eelmisele ajakohastatud versioonile, mis hõlmas ajavahemikku 2006–2009, andis nõukogu oma 27. veebruari 2007. aasta arvamuses järgmise kokkuvõtliku hinnangu: „Programmis nähakse ette ülemäärase eelarvepuudujäägi korrigeerimine aastaks 2007 vastavalt nõukogu määruse (EÜ) nr 1467/97 artikli 2 lõikes 7 sätestatule, ent nõukogu tuletab meelde, et siiani võetud meetmed ei näi sobivat ja kavandatud meetmed näivad olevat ebapiisavad selle eesmärgi saavutamiseks. Kuigi programmis on järgmisteks aastateks ette nähtud keskpika perioodi eesmärgi suunas liikumine seoses kiire majanduskasvu väljavaadetega, on eelarve eesmärkide ja püsiva kohandamise saavutamisega seotud olulised riskid.”

Arvestades Poolale ülemäärase eelarvepuudujäägi korrigeerimiseks adresseeritud uut soovitust, mille nõukogu võttis 27. veebruaril 2007 EÜ asutamislepingu artikli 104 lõike 7 kohaselt vastu, kutsus nõukogu Poolat üles „ i) tagama eelarvepuudujäägi korrigeerimine 2007. aastaks kooskõlas EÜ asutamislepingu artikli 104 lõike 7 kohase uue soovitusega; ii) pärast eelarvepuudujäägi kavandatud korrigeerimist kiirendama majanduse tõusuajal eelarve kohandamist keskpika perioodi eesmärgi suunas, kasutades puudujäägi vähendamiseks lisatulusid ning määratledes ja rakendades eelkõige kulude poolel selle jaoks vajalikke täiendavaid meetmeid; iii) kindlustama pensionireformi tulemusi”.

2.3. Mais 2008 ajakohastatud riigispetsiifilised majanduspoliitika üldsuunised eelarvepoliitika valdkonnas

Nõukogu võttis 14. mail 2008 vastu soovituse liikmesriikide ja ühenduse majanduspoliitika üldsuuniste ajakohastamise kohta 2008. aastal ja liikmesriikide tööhõivepoliitika rakendamise kohta ELT L 139, 29.5.2008, lk 57. . Eelarvepoliitika valdkonnas soovitati Poolal „parandada eelarve tasakaalustamist ja rakendada lisaks riigieelarve nominaalse puudujäägi ülemmäärale täiendavaid mehhanisme, et tõhustada kontrolli kulutuste üle”.[2]

ELT L 139, 29.5.2008, lk 57.

2.4. Komisjoni hinnang riikliku reformikava 2007. aasta oktoobri rakendusaruandele

Komisjon võttis 11. detsembril 2007 vastu strateegilise aruande majanduskasvu ja tööhõivet käsitleva uuendatud Lissaboni strateegia kohta, Komisjoni teatis Euroopa Ülemkogule „Strateegiline aruanne majanduskasvu ja tööhõivet käsitleva uuendatud Lissaboni strateegia kohta: uue tsükli käivitamine (2008–2010)”, KOM(2007) 803, 11.12.2007. kusjuures aruandes antakse hinnang Poola riikliku reformikava 2007. aasta oktoobri rakendusaruandele ja kõnealune hinnang on kokkuvõtlikult järgmine.[3]

Komisjoni teatis Euroopa Ülemkogule „Strateegiline aruanne majanduskasvu ja tööhõivet käsitleva uuendatud Lissaboni strateegia kohta: uue tsükli käivitamine (2008–2010)”, KOM(2007) 803, 11.12.2007.

Poola riiklikus reformikavas on määratud kindlaks peamised prioriteedid: riigi rahanduse tugevdamine ja parem juhtimine, ettevõtlusvaimu arendamine, ettevõtjate uuendusmeelsuse soodustamine, infrastruktuuri täiustamine ja arendamine, konkurentsivõimelise keskkonna tagamine võrkude valdkonnas, töökohtade loomine ja säilitamine, tööpuuduse vähendamine ning töötajate ja ettevõtjate kohanemisvõime suurendamine.

Komisjoni hinnangul on Poola 2005.–2007. aastal riikliku reformikava rakendamisel saavutanud vähest edu.

Tuvastatud tugevusi ja nõrkusi ning saavutatud edu arvesse võttes soovitas komisjon, et Poola võtaks meetmeid järgmistes valdkondades: eelarve tugevdamine (kulutuste kontrollimehhanismid), konkurents võrkude valdkonnas, avaliku sektori teadustegevus ning erasektori teadus- ja arendustegevuse toetamine, kaitstud paindlikkus, sh aktiivne tööturupoliitika, sotsiaalhüvitised, elukestev õpe ja haridus.

Lisaks peaks Poola keskenduma järgmistele valdkondadele: transpordiinfrastruktuur, äriettevõtete registreerimine, e-valitsus, siseturualaste õigusaktide ülevõtmine, ja lastehoiuasutused.

Komisjoni strateegilise aruande alusel võttis nõukogu 14. mail 2008 vastu soovitused liikmesriikide (sealhulgas Poola) majanduspoliitika üldsuuniste ajakohastamise kohta 2008. aastal.

Hinnangus käsitletud põhipunktidVastavalt nõukogu määruse (EÜ) nr 1466/97 artikli 5 lõikele 1 (stabiilsusprogrammid) ja artikli 9 lõikele 1 (lähenemisprogrammid) käsitletakse hinnangus järgmisi teemasid:kas programmi aluseks olevad majandusprognoosid on usutavad;kas liikmesriigi esitatud keskpika perioodi eelarve-eesmärk ning sellele suunatud kohandamiskava on asjakohased;kas kõnealuse kohandamiskava järgimiseks võetud ja/või kavandatud meetmed keskpika perioodi eesmärgi saavutamiseks kõnealusel ajavahemikul on piisavad;kas keskpika perioodi eesmärgi saavutamisele suunatud kohandamiskava hindamisel on majanduse tõusuaegadel kohandamine suurem ja langusaegadel väiksem ning kas euroala ja vahetuskursimehhanismis osalevate (ERM II) liikmesriikide puhul on liikmesriik oma keskpika perioodi eesmärgi saavutamisel seadnud sihiks, et eelarve tsükliliselt kohandatud eelarveseisund paraneb (ilma ühekordsete ja muude ajutiste meetmeteta) 0,5 % SKTst aastas;keskpika perioodi eesmärgile suunatud kohandamiskava kindlaksmääramisel (liikmesriikide puhul, kes ei ole seda veel saavutanud) või keskpika perioodi eesmärgist ajutise kõrvalekaldumise lubamisel (liikmesriikide puhul, kes on selle saavutanud) peamiste struktuurireformide rakendamine, millel on pikaajaline kokkuhoidu soodustav mõju (sh võimalikku majanduskasvu suurendades) ning seega tõestatav mõju riigi rahanduse pikaajalisele jätkusuutlikkusele (tingimusel et säilitatakse asjakohane kindlusvaru kontrollväärtuse 3 % SKTst suhtes ning et eelarveseisund peaks programmiperioodi jooksul taastuma keskpika perioodi eesmärgini), kusjuures eritähelepanu pööratakse pensionireformidele, millega kehtestatakse mitmesambaline süsteem, mis hõlmab kohustuslikku täielikult finantseeritavat pensionisammast;kas liikmesriigi majanduspoliitika on kooskõlas majanduspoliitika üldsuunistega.Programmi makromajanduslike prognooside usutavust hinnatakse komisjoni talituste koostatud 2008. aasta kevade majandusprognoosi põhjal, kasutades ka potentsiaalse SKT ja tsükliliselt kohandatud eelarveseisundi ühiselt kokku lepitud hindamismetoodikat.Hinnangus vaadeldakse ka:võla suhte arengut ja riigi rahanduse pikaajalise jätkusuutlikkuse väljavaateid, millele tuleks stabiilsuse ja kasvu pakti rakendamise parandamise kohta esitatud nõukogu 20. märtsi 2005. aasta aruande kohaselt pöörata „eelarveseisundi järelevalves piisavat tähelepanu”. Komisjoni 12. oktoobri 2006. aasta teatises esitatakse lähenemisviis pikaajalise jätkusuutlikkuse hindamiseks Komisjoni teatis nõukogule ja Euroopa Parlamendile „Riigi rahanduse pikaajaline jätkusuutlikkus Euroopa Liidus”, KOM(2006) 574, 12.10.2006, ning Euroopa Komisjoni majanduse ja rahanduse peadirektoraat (2006) „Riigi rahanduse pikaajaline jätkusuutlikkus Euroopa Liidus”, European Economy nr 4/2006. ;Komisjoni teatis nõukogule ja Euroopa Parlamendile „Riigi rahanduse pikaajaline jätkusuutlikkus Euroopa Liidus”, KOM(2006) 574, 12.10.2006, ning Euroopa Komisjoni majanduse ja rahanduse peadirektoraat (2006) „Riigi rahanduse pikaajaline jätkusuutlikkus Euroopa Liidus”, European Economy nr 4/2006.kooskõla majanduskasvu ja tööhõivet käsitleva Lissaboni strateegia raames liikmesriikide esitatud riikliku reformikava ja selle 2007. aasta oktoobri rakendusaruandega. Majandus- ja rahandusministrite nõukogu märkis Euroopa Ülemkogule 7. juunil 2005. aastal saadetud edastamisteatises majanduspoliitika üldsuuniste kohta aastateks 2005–2008, et riiklikud reformikavad peaksid olema kooskõlas stabiilsus- ja lähenemisprogrammidega;vastavust tegevusjuhendile, „Täpsustused stabiilsuse ja kasvu pakti rakendamise kohta ning suunised stabiilsus- ja lähenemisprogrammide sisu ja vormi kohta”, mille kinnitas majandus- ja rahandusministrite nõukogu 11. oktoobril 2005. milles nähakse stabiilsus- ja lähenemisprogrammide jaoks muu hulgas ette ühtne struktuur ning ühtsed andmetabelid.„Täpsustused stabiilsuse ja kasvu pakti rakendamise kohta ning suunised stabiilsus- ja lähenemisprogrammide sisu ja vormi kohta”, mille kinnitas majandus- ja rahandusministrite nõukogu 11. oktoobril 2005.|

Soovitus:

NÕUKOGU ARVAMUS

Poola ajakohastatud lähenemisprogrammi kohta aastateks 2007–2010

EUROOPA LIIDU NÕUKOGU,

võttes arvesse Euroopa Ühenduse asutamislepingut,

võttes arvesse nõukogu 7. juuli 1997. aasta määrust (EÜ) nr 1466/97 eelarveseisundi järelevalve ning majanduspoliitika järelevalve ja kooskõlastamise tõhustamise kohta, EÜT L 209, 2.8.1997, lk 1. Määrust on muudetud määrusega (EÜ) nr 1055/2005 (ELT L 174, 7.7.2005, lk 1). Käesolevas tekstis osutatud dokumendid asuvad veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. eriti selle artikli 9 lõiget 3,[6]

EÜT L 209, 2.8.1997, lk 1. Määrust on muudetud määrusega (EÜ) nr 1055/2005 (ELT L 174, 7.7.2005, lk 1). Käesolevas tekstis osutatud dokumendid asuvad veebilehel:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

võttes arvesse komisjoni soovitust,

olles konsulteerinud majandus- ja rahanduskomiteega,

ON ESITANUD KÄESOLEVA ARVAMUSE:

(1) 8. juulil 2008] vaatas nõukogu läbi Poola ajakohastatud lähenemisprogrammi aastateks 2007–2010 Võttes arvesse uue valitsuse moodustamist novembris pärast oktoobris toimunud üldvalimisi, esitati ajakohastatud versioon 16 nädalat pärast 1. detsembrit, s.o tegevusjuhendis kehtestatud tähtpäeva. .[7]

Võttes arvesse uue valitsuse moodustamist novembris pärast oktoobris toimunud üldvalimisi, esitati ajakohastatud versioon 16 nädalat pärast 1. detsembrit, s.o tegevusjuhendis kehtestatud tähtpäeva.

(2) Poola on hiljuti hakanud järele jõudma ELi keskmisele sissetulekute tasemele, kusjuures SKT reaalkasv suurenes keskmiselt ligikaudu 4,5 %-lt 2003.–2005. aastal rohkem kui 6 %-le 2006.–2007. aastal. Töömahuka toodangu kasv parandas tunduvalt tööturu olukorda ja töötuse määr vähenes peaaegu 20 %-lt 2003. aastal 9,5 %-le 2007. aastal. Samas kajastab töötuse määra vähenemine lisaks tööhõive määra ebatavalisele kasvule ka tööjõu vähenemist, mis on tingitud rändest. Lisaks on töötamise stiimulite moonutamine, mida on soodustanud tuntav väljaränne, suurendanud tööjõu nappust mõnedes sektorites. Pingestuv tööturg avaldab survet palkadele ja mõjutab negatiivselt THHI inflatsiooni, kusjuures 2005. aastast kuni 2007. aasta esimese pooleni oldi edukad THHI inflatsiooni ohjamisel, kuid 2007. aasta lõpus kiirenes see märgatavalt. Valitsemissektori eelarve puudujääk jõudis 2003. aastal 6,25 %ni ja vähenes seejärel keskmiselt rohkem kui 1 protsendipunkti võrra aastas ning 2007. aastal oli vastav näitaja 2 % SKTst. Viimastel aastatel olid eelarvetulemused eesmärgiks seatust üldiselt paremad tänu positiivsest majanduskasvust tingitud ootamatule tulule ja kuluplaanide mittetäielikule täitmisele. Eelarve täiendav tugevdamine sõltub olulisel määral sotsiaaltoetuste süsteemi reformist (peamiselt ennetähtaegsed vanaduspensionid ja töövõimetushüvitised) ja tööjõu suuremast osalemisest tööturul.

(3) Programmi aluseks oleva makromajandusliku stsenaariumiga nähakse ette, et SKT reaalkasv väheneb järk-järgult 6,5 %-lt SKTst 2007. aastal keskmiselt 5,2 %-le SKTst ülejäänud programmiperioodil. Praegu kättesaadava teabe põhjal näib, Hinnangus võetakse eelkõige arvesse komisjoni talituste 2008. aasta kevadprognoosi ja komisjoni hinnangut riikliku reformikava 2007. aasta oktoobri rakendusaruande kohta. et kõnealune stsenaarium põhineb usutavatel kasvuprognoosidel. Programmis prognoositud inflatsioonitase näib liiga madal, mis kajastab impordihindade veidi liiga optimistlikke prognoose ja töötaja kohta makstava nominaalse töötasu üsna väikest kasvu.[8]

Hinnangus võetakse eelkõige arvesse komisjoni talituste 2008. aasta kevadprognoosi ja komisjoni hinnangut riikliku reformikava 2007. aasta oktoobri rakendusaruande kohta.

(4) Valitsemissektori eelarve puudujääk oli 2007. aastal 2,0 % SKTst võrreldes 2006. aasta novembri lähenemisprogrammis prognoositud 3,4 %ga. Peamine põhjus oli see, et SKT reaal- ja nominaalkasv oli palju suurem kui 2006. aasta novembris prognoositi, kuid samuti oli see tingitud kulutuste piiramisest. Eelkõige ettevõtete kasumlikkus võimaldas piirata toetuste kasvu, samal ajal kui töötuse määra kiire vähenemine ja Hausneri kavaga Seni kõige terviklikum ja konkreetsem reformikatse, mis kavandati 2003. aastal ja mille eesmärk oli vähendada riiklikke kulutusi sotsiaalkaitsele, avalikule haldusele ja riigiabile. Muu hulgas oli Hausneri kavaga ette nähtud, et indekseerimine ei toimu mitte iga aasta, vaid siis, kui kumulatiivne inflatsioon ületab 5 % või hiljemalt iga kolme aasta tagant. kaotatud indekseerimine pidurdasid sotsiaaltoetuste kasvu. Lisaks said avaliku sektori töötajad kavandatust vähem hüvitisi. Valitsemissektori investeeringud olid prognoositust väiksemad, kuna ELi rahalisi vahendeid kasutati kavandatust aeglasemalt. Üldiselt oli kulude suhe SKTsse 1,5 protsendipunkti madalam kui 2006. aasta novembris prognoositi. Tulude poole pealt osutus kaudsetest maksudest ja sotsiaalmaksudest saadud tulu suuremaks, kui prognoositi 2006. aasta novembris, tänu tööhõive ja palkade palju suuremale kasvule. Halvemad näitajad teiste tuluartiklite osas (otsesed maksud, mis tulenesid maksuastmete suurendamisest) tasakaalustasid kõnealust ootamatult positiivset tulemust. Üldiselt oli tulemuseks see, et tulu suhe osutus kavandatust veidi väiksemaks. Kuna struktuurne eelarveseisund paranes 1,5 protsendipunkti võrra, oli eelarve täitmine 2007. aastal rohkem kui kooskõlas lähenemisprogrammi eelmist versiooni käsitlevas nõukogu 27. veebruari 2007. aasta arvamuses esitatud üleskutsega ELT C 72, 29.3.2007, lk 13. .[9][10]

Seni kõige terviklikum ja konkreetsem reformikatse, mis kavandati 2003. aastal ja mille eesmärk oli vähendada riiklikke kulutusi sotsiaalkaitsele, avalikule haldusele ja riigiabile. Muu hulgas oli Hausneri kavaga ette nähtud, et indekseerimine ei toimu mitte iga aasta, vaid siis, kui kumulatiivne inflatsioon ületab 5 % või hiljemalt iga kolme aasta tagant.

ELT C 72, 29.3.2007, lk 13.

(5) Eelarvestrateegia peamine eesmärk on valitsemissektori eelarve struktuurse puudujäägi (st tsükliliselt kohandatud puudujääk ilma ühekordsete ja muude ajutiste meetmeteta) püsiv vähendamine, et saavutada eelarveseisundi keskpika perioodi eesmärk struktuurne puudujääk 1% SKTst 2011. aastal, st üks aasta pärast programmiperioodi. See on kooskõlas lähenemisprogrammi eelmise ajakohastatud versiooniga, milles oli kavandatud saavutada keskpika perioodi eesmärk „pärast 2010. aastat”. Programmi kohaselt peaks valitsemissektori eelarve puudujääk 2008. aastal suurenema 0,5 protsendipunkti, s.o 2,5 %-le SKTst, ja 2010. aastaks peaks vastav näitaja vähenema 1,5 %-le. Esmane eelarveseisund järgib sarnast suundumust ja see peaks prognooside kohaselt suurenema −0,2 %-lt SKTst 2008. aastal 0,8 %-le SKTst 2010. aastal. Arvestades majanduskasvu aeglustumist, peaks ühiselt kokkulepitud metoodika alusel arvutatav struktuurne eelarveseisund prognooside kohaselt rohkem muutuma, kusjuures struktuurne puudujääk väheneb ligikaudu 2,75 %-lt SKTst 2008. aastal veidi üle 1 %-le 2010. aastal. Eelarve kohandamine on kulupõhine ja see toimub peamiselt programmi lõpus 2009. ja 2010. aastal. 2008. aastal on puudujäägi suurenemine peamiselt tingitud investeeringute suhte märgatavast suurenemisest ja sotsiaalmaksete tuntavast kärpimisest (osaliselt tasakaalustab seda muu tulu suurenemine). 2009.–2010. aastal tugevdatakse eelarvet peamiselt nii, et piiratakse töötajate hüvitisi, sotsiaaltoetusi ja vahetarbimist. Puudujäägi vähendamise tempo on 2007.–2009. aastal aeglasem kui lähenemisprogrammi eelmises ajakohastatud versioonis sätestati, kuid lähtepunkt (2007) ja 2008. aasta märtsi ajakohastatud versioonis esitatud kõik eelarvepuudujäägi uued eesmärgid on 2006. aasta novembri ajakohastatud versioonis sätestatust paremad. Programmis esitatud eelarveprognoosidega seotud riskid tunduvad olevat üldiselt tasakaalustatud 2008. aastal, kuid programmi hilisemas etapis võivad eelarvetulemused osutuda prognoositust halvemaks. Programmi 2008. aasta eelarvepuudujäägi eesmärk on sama, mis esitati 2008. aasta kevadprognoosis (2,5 % SKTst). Keskvalituse eelarve 2008Q1 kassapõhised andmed osutavad sellele, et tulu saadi eelarveprognoosides prognoositust rohkem, kuid programmis eeldatakse, et 2008. aastal on majanduskasv veidi suurem kui komisjoni 2008. aasta kevadprognoosis prognoositi ja avaliku sektori ikka veel suurenev palgasurve kujutab ohtu riigi rahandusele. Samas vähendab programmis prognoositust suurem inflatsioon kulude suhet 2008. aastal, kuna kulutused on peamiselt nominaalselt kindlaks määratud. Samas võib 2008. aasta suurem inflatsioon soodustada palgakasvu avalikus sektoris 2009. aastal ja seega võivad pensionid ja sotsiaalhüvitised olla programmis prognoositust suuremad, mida süvendaks veelgi indekseerimise mehhanismi reform, millega seotakse alates 2008. aastast sotsiaalhüvitised mitte ainult tarbijahindadega, vaid osaliselt ka palkadega. Kuigi parlament on juba vastu võtnud eelarvepuudujääki suurendavaid meetmeid (üksikisiku tulumaksu määra vähendamine), on tasakaalustavad meetmed ebamäärased ja nende mõju eelarvele on ebaselge (v.a aktsiisimaksu suurendamine seoses ELis toimuva ühtlustamisega, mis ei tasakaalusta täielikult üksikisiku tulumaksu määra vähendamist). Kui valituse prognoositav tööhõive suur kasv ei jätku, võib tööhõivel põhinev eelarve tugevdamine, nagu seda tehti 2006.–2007. aastal, osutuda pärast 2008. aastat keeruliseks. Samas on valitsemissektori eelarve seisundi osas seni saadud häid tulemusi: tulud on sageli osutunud prognoositust suuremaks, samal ajal kui kuluplaane ei ole täielikult täidetud.

(6) Seda riskihinnangut arvestades tunduvad lähenemisprogrammi eelarvealased põhimõtted olevat kooskõlas ülemäärase eelarvepuudujäägi püsiva korrigeerimisega aastaks 2007, nagu on nõukogu soovitanud. Samas ei suudeta programmiperioodil tagada piisavat kindlusvaru, et ei ületataks puudujäägiläve 3 % SKTst. Lisaks ei pruugi programmi eelarvepõhimõtted olla piisavad, et tagada keskpika perioodi eesmärgi saavutamine 2011. aastaks, nagu on programmiga ette nähtud. Kuna majanduskasvu tingimused on praegu soodsad, on programmis kavandatud keskpika perioodi eesmärgi saavutamisele suunatud eelarve kohandamise tempo ebapiisav ja seda tuleks 2008. aastal kiirendada, et viia see kooskõlla stabiilsuse ja kasvu paktiga. Seejärel tuleks seda toetada meetmetega. Kui tekib inflatsiooni- ja palgasurve, tuleb rakendada programmiga ettenähtust rangemaid eelarvepõhimõtteid, et hoida ära ülekuumenemine.

(7) Näib, et riigi rahanduse jätkusuutlikkusega seotud riskitase on Poolas madal. 2005. aasta prognooside ja ühiselt kokku lepitud metoodika kohaselt on elanikkonna vananemise pikaajaline mõju eelarvele Poolas üks ELi madalamaid. Samas hakatakse alates 2008. aastast sotsiaalhüvitisi indekseerima mitte ainult lähtuvalt tarbijahindadest, vaid osaliselt ka palkadest, mis suurendab kulutusi pikas perspektiivis. Programmis 2007. aastaks prognoositav väike struktuurne esmane eelarvepuudujääk on küll eelmise ajakohastatud versiooni lähtepunktist parem, kuid kujutab endast ohtu riigi rahanduse jätkusuutlikkusele, isegi kui ei võeta arvesse elanikkonna vananemise pikaajalist mõju eelarvele. Riigi rahanduse täiendav tugevdamine, sh ennetähtaegselt pensionile jäämise reform (väljateenitud aastate pensioni kehtestamine, millega piiratakse ennetähtaegselt pensionile jäämine teatavate raskete ametitega), nagu on lähenemisprogrammiga ette nähtud, aitaks seega ergutada tööjõu aktiivsust ja tööhõivet ning vähendada riigi rahanduse jätkusuutlikkusega seotud riske.

(8) Lähenemisprogramm näib olevat kooskõlas riikliku reformikava 2007. aasta oktoobri rakendusaruandega. Eelkõige on mõlema programmiga ette nähtud ennetähtaegselt pensionile jäämise ja töövõimetushüvitiste reform, põllumajandustootjate sotsiaalfondi reform, tervishoiureform, riigi rahanduse ümberkorraldamine ja detsentraliseerimine ning mitmeaastane eelarvekava. Samas ei ole lähenemisprogrammis esitatud kvalitatiivset hinnangut selle kohta, milline on riikliku reformikava 2007. aasta oktoobri rakendusaruande üldmõju keskpika perioodi eelarvestrateegia raames (nt mõju potentsiaalsele majanduskasvule ja tööhõivele). Programmis on siiski esitatud korrapärane teave selle kohta, millised on riikliku reformikavaga kavandatud peamiste reformide otsesed eelarvekulud.

(9) Lähenemisprogrammis esitatud eelarvestrateegia on osaliselt kooskõlas Lissaboni strateegia raames välja antud integreeritud suunistes sisalduvate riigispetsiifiliste majanduspoliitika üldsuunistega eelarvepoliitika valdkonnas. Kuigi programmiga on ette nähtud eelarve jätkuv tugevdamine, ei mainita täiendavaid mehhanisme, millega parandada kulutuste kontrollimist.

(10) Seoses stabiilsus- ja lähenemisprogrammide tegevusjuhendis esitatud andmenõuetega esineb programmis vabatahtlike andmete osas puudujääke.

Üldine järeldus on, et pärast valitsemissektori eelarve puudujäägi korrigeerimist 2007. aastal ja kuigi eelarvepuudujääk ja võlg jäävad alla vastava kontrollväärtuse 3 % ja 60 % SKTst, prognoositakse programmis valitsemissektori eelarve seisundi halvenemist 0,5 protsendipunkti võrra SKTst 2008. aastal ja seda, et keskpika perioodi eesmärkide suunas liikumisel ollakse edukad järgnevatel aastatel seoses majanduskasvu soodsate väljavaadetega. 2008. aastal ei ole struktuurse eelarveseisundi prognoositud vähenemine peaaegu 0,5 protsendipunkti võrra SKTst kooskõlas stabiilsuse ja kasvu paktiga. Arvestades alates 2009. aastast eelarveesmärkidega seotud riske, mis on peamiselt tingitud erimeetmete puudumisest, võib keskpika perioodi eesmärk jääda programmis kavandatud 2011. aastaks saavutamata. Kui tekib inflatsioonisurve, tuleb rakendada rangemaid eelarvepõhimõtteid, kui on programmiga ette nähtud. Riigi rahanduse pikaajalise jätkusuutlikkusega seotud riskitase Poolas tundub olevat madal, kuid on vaja reformida ennetähtaegselt pensionile jäämise süsteemi.

Arvestades kõnealust hinnangut ja vajadust tagada riigi rahanduse jätkusuutlikkus, kutsutakse Poolat üles kasutama ära soodsaid kasvutingimusi, et kiirendada struktuurset kohandamist keskpika perioodi eesmärgi suunas, et eelkõige ohjata võimalikku inflatsioonisurvet, milleks tuleks lisatulusid ja kasutamata vahendeid kasutada eelarvepuudujäägi vähendamiseks 2008. aastal ja järgmistel aastatel tuleks täpsustada ja rakendada meetmed, eriti kultuste poole peal.

Peamiste makromajanduslike ja eelarveprognooside võrdlus

| |2006|2007|2008|2009|2010|

SKT reaalkasv (%)|LP märts 2008|6,2|6,5|5,5|5,0|5,0|

|KOM apr 2008|6,2|6,5|5,3|5,0|Puudub|

|LP nov 2006|5,4|5,1|5,1|5,6|Puudub|

THHI inflatsioon (%)|LP märts 2008|1,3|2,6|3,5|2,9|2,5|

|KOM apr 2008|1,3|2,6|4,3|3,4|Puudub|

|LP nov 2006|1,4|2,1|2,5|2,5|Puudub|

SKT lõhe 1 (% potentsiaalsest SKTst)|LP märts 2008|0,5|1,1|0,7|−0,2|−0,9|

|KOM apr 2008 2|0,6|1,2|0,5|−0,7|Puudub|

|LP nov 2006|0,5|0,5|0,3|0,4|Puudub|

Netolaenuandmine/-võtmine muu maailma suhtes (% SKTst)|LP märts 2008|−2,6|−2,6|−3,5|−4,2|−4,6|

|KOM apr 2008|−2,5|−2,6|−2,3|−3,6|Puudub|

|LP nov 2006|−1,6|−1,8|−2,2|−2,7|Puudub|

Valitsemissektori eelarve seisund (% SKTst)|LP märts 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,0|−1,5|

|KOM apr 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,6|Puudub|

|LP nov 2006|−3,9|−3,4|−3,1|−2,9|Puudub|

Esmane eelarveseisund (% SKTst)|LP märts 2008|−1,1|0,2|−0,2|0,3|0,8|

|KOM apr 2008|−1,1|0,6|0,2|0,1|Puudub|

|LP nov 2006|−1,5|−1,0|−0,7|−0,6|Puudub|

Tsükliliselt kohandatud eelarveseisund 1 (% SKTst)|LP märts 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|KOM apr 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|Puudub|

|LP nov 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|Puudub|

Struktuurne eelarveseisund 3 (% SKTst)|LP märts 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|KOM apr 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|Puudub|

|LP nov 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|Puudub|

Valitsemissektori koguvõlg (% SKTst)|LP märts 2008|47,6|44,9|44,2|43,3|42,3|

|KOM apr 2008|47,6|45,2|44,5|44,1|Puudub|

|LP nov 2006|48,9|50,0|50,3|50,2|Puudub|

Märkused :| | | | | | |

1 Programmi raames esitatud teabe alusel komisjoni talituste arvutatud tsükliliselt kohandatud eelarveseisund ning SKT lõhe.|

2 Põhineb hinnangulisel potentsiaalsel kasvul, mis on aastatel 2006–2009 vastavalt 5,2 %, 5,9 %, 6,0% ja 6,2 %.|

3 Tsükliliselt kohandatud eelarveseisund, v.a ühekordsed ja muud ajutised meetmed. Programmi viimases ajakohastatud versioonis ja komisjoni talituste sügisprognoosis ei ole ette nähtud ühekordseid ega muid ajutisi meetmeid.|

 | | | | | | |

Allikas :| | | | | | |

Lähenemisprogramm (LP); komisjoni talituste 2008. aasta kevade majandusprognoos (KOM); komisjoni talituste arvutused.|

[1] EÜT L 209, 2.8.1997, lk 1. Määrust on muudetud määrusega (EÜ) nr 1055/2005 (ELT L 174, 7.7.2005, lk 1). Dokumendid, millele on viidatud käesolevas tekstis, asuvad veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[2] ELT L 139, 29.5.2008, lk 57.

[3] Komisjoni teatis Euroopa Ülemkogule „Strateegiline aruanne majanduskasvu ja tööhõivet käsitleva uuendatud Lissaboni strateegia kohta: uue tsükli käivitamine (2008–2010)”, KOM(2007) 803, 11.12.2007.

[4] Komisjoni teatis nõukogule ja Euroopa Parlamendile „Riigi rahanduse pikaajaline jätkusuutlikkus Euroopa Liidus”, KOM(2006) 574, 12.10.2006, ning Euroopa Komisjoni majanduse ja rahanduse peadirektoraat (2006) „Riigi rahanduse pikaajaline jätkusuutlikkus Euroopa Liidus”, European Economy nr 4/2006.

[5] „Täpsustused stabiilsuse ja kasvu pakti rakendamise kohta ning suunised stabiilsus- ja lähenemisprogrammide sisu ja vormi kohta”, mille kinnitas majandus- ja rahandusministrite nõukogu 11. oktoobril 2005.

[6] EÜT L 209, 2.8.1997, lk 1. Määrust on muudetud määrusega (EÜ) nr 1055/2005 (ELT L 174, 7.7.2005, lk 1). Käesolevas tekstis osutatud dokumendid asuvad veebilehel: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[7] Võttes arvesse uue valitsuse moodustamist novembris pärast oktoobris toimunud üldvalimisi, esitati ajakohastatud versioon 16 nädalat pärast 1. detsembrit, s.o tegevusjuhendis kehtestatud tähtpäeva.

[8] Hinnangus võetakse eelkõige arvesse komisjoni talituste 2008. aasta kevadprognoosi ja komisjoni hinnangut riikliku reformikava 2007. aasta oktoobri rakendusaruande kohta.

[9] Seni kõige terviklikum ja konkreetsem reformikatse, mis kavandati 2003. aastal ja mille eesmärk oli vähendada riiklikke kulutusi sotsiaalkaitsele, avalikule haldusele ja riigiabile. Muu hulgas oli Hausneri kavaga ette nähtud, et indekseerimine ei toimu mitte iga aasta, vaid siis, kui kumulatiivne inflatsioon ületab 5 % või hiljemalt iga kolme aasta tagant.

[10] ELT C 72, 29.3.2007, lk 13.

FR

(...PICT...)|COMMISSION DES COMMUNAUTÉS EUROPÉENNES|

Bruxelles, le 11.6.2008

SEC(2008) 2012 final

Recommandation en vue d’un

AVIS DU CONSEIL

concernant le programme de convergence actualisé de la Pologne pour 2007-2010

(présentée par la Commission)

EXPOSÉ DES MOTIFS

1. Introduction

Le pacte de stabilité et de croissance repose sur l’objectif de finances publiques saines en tant que moyen de renforcer les conditions propices à la stabilité des prix et à une croissance soutenue et durable, génératrice d'emplois. Tout en reconnaissant l’utilité du pacte en tant que point d'ancrage de la discipline budgétaire, la réforme opérée en 2005 visait à renforcer son efficacité et ses fondements économiques et à garantir la viabilité à long terme des finances publiques.

Le règlement (CE) nº 1466/97 du Conseil relatif au renforcement de la surveillance des positions budgétaires ainsi que de la surveillance et de la coordination des politiques économiques JO L 209 du 2.8.1997, p. 1. Règlement modifié par le règlement (CE) nº 1055/2005 (JO L 174 du 7.7.2005, p. 1). Les documents auxquels il est fait référence dans ce texte sont disponibles à l'adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , qui fait partie intégrante du pacte de stabilité et de croissance, prévoit que chaque État membre présente au Conseil et à la Commission un programme de stabilité ou de convergence ainsi que des mises à jour annuelles de ce dernier. Les États membres qui ont déjà adopté la monnaie unique présentent des programmes de stabilité (actualisés) et ceux qui ne l’ont pas encore adoptée présentent des programmes de convergence (actualisés). La Pologne a présenté son premier programme de convergence en mai 2004. Conformément au règlement, le Conseil a rendu un avis à son sujet le 5 juillet 2004, sur la base d’une recommandation de la Commission et après avoir consulté le comité économique et financier. En ce qui concerne les programmes de stabilité et de convergence actualisés, le règlement prévoit qu’ils sont évalués par la Commission et examinés par le comité économique et financier. Si nécessaire, ces programmes actualisés peuvent également être examinés par le Conseil, selon la procédure décrite ci-dessus.[1]

JO L 209 du 2.8.1997, p. 1. Règlement modifié par le règlement (CE) nº 1055/2005 (JO L 174 du 7.7.2005, p. 1). Les documents auxquels il est fait référence dans ce texte sont disponibles à l'adresse:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

2. Contexte de l'évaluation du programme actualisé

La Commission a examiné la dernière version actualisée du programme de convergence de la Pologne, présentée le 26 mars 2008, et recommande au Conseil d’adopter un avis à son sujet (voir les principaux points de l’évaluation dans l’encadré).

Afin de définir le cadre dans lequel la stratégie budgétaire présentée dans le programme de convergence actualisé est évaluée, les paragraphes suivants résument:

(1) la position du pays au regard du volet correctif du pacte de stabilité et de croissance (procédure concernant les déficits excessifs);

(2) l’évaluation la plus récente de la position du pays au regard du volet préventif du pacte de stabilité et de croissance (résumé de l’avis rendu par le Conseil au sujet de la mise à jour précédente du programme de convergence);

(3) la version actualisée de mai 2008 des recommandations spécifiques adressées au pays en matière de politique budgétaire dans le cadre des grandes orientations des politiques économiques;

(4) l’évaluation, par la Commission, du rapport d’octobre 2007 sur la mise en œuvre du programme national de réforme.

2.1. La procédure de déficit excessif relative à la Pologne

Le 5 juillet 2004, le Conseil a adopté une décision dans laquelle il constatait, conformément à l’article 104, paragraphe 6, du traité, que la Pologne était en situation de déficit excessif, sur la base d’un déficit public de 4,1 % du PIB en 2003. Au même moment, le Conseil a émis des recommandations à la Pologne au titre de l'article 104, paragraphe 7, pour qu’elle corrige le déficit excessif. Il a notamment été recommandé à la Pologne de prendre des mesures à moyen terme afin de ramener le déficit sous le seuil de 3 % du PIB en 2007 au plus tard d'une manière crédible et durable, conformément à l’avis du Conseil sur le programme de convergence de mai 2004. En novembre 2006, le Conseil a décidé que les mesures prises jusqu’à présent par les autorités polonaises étaient insuffisantes. En février 2007, le Conseil a émis de nouvelles recommandations confirmant l’échéance de 2007 pour la correction du déficit. Il a été recommandé aux autorités polonaises de veiller à améliorer le solde structurel d’au moins 0,5 point de pourcentage du PIB entre 2006 et 2007. En novembre 2007, la Commission a adressé une communication au Conseil dans laquelle elle constatait que les mesures prises par la Pologne en réponse à la recommandation du Conseil étaient conformes à la recommandation. Toutefois, en ce qui concerne 2008 et 2009, la Commission a exprimé des doutes sur le caractère durable de la correction du déficit excessif, sans lequel il ne peut être mis fin à la procédure de déficit excessif. La Commission et le Conseil ont invité les autorités polonaises à soumettre le plus rapidement possible un programme de convergence actualisé décrivant leur stratégie budgétaire à moyen terme pour l'ensemble de la législature, qui soit de nature à garantir une correction durable du déficit excessif et la réalisation de progrès en direction de l'objectif à moyen terme.

Parallèlement à la présente recommandation pour un avis du Conseil, la Commission recommande au Conseil de clore la procédure de déficit excessif concernant la Pologne puisqu’il ressort d’une évaluation globale que le déficit excessif a été corrigé dans ce pays. Le déficit public est de 2,0 % du PIB en 2007, sous la valeur de référence de 3 % du PIB. Dans leurs prévisions du printemps 2008, les services de la Commission estiment que le déficit devrait se maintenir sous la valeur de référence en 2008 et 2009.

2.2. Évaluation contenue dans l'avis du Conseil au sujet de la version actualisée précédente du programme

Dans son avis rendu le 27 février 2007, le Conseil a résumé comme suit son évaluation au sujet de la version actualisée précédente du programme de convergence, concernant la période 2006-2009: «Le programme se propose de corriger le déficit excessif en 2007, conformément à la disposition figurant à l'article 2, paragraphe 7, du règlement (CE) nº 1467/97 du Conseil, mais le Conseil rappelle que ni l'action engagée jusqu'à présent, ni les mesures programmées, ne semblent suffisantes pour parvenir à un tel résultat. En ce qui concerne les années suivantes, bien que le programme envisage de réaliser des progrès appropriés en direction de l'OMT dans un contexte de perspectives de croissance favorables, d'importantes incertitudes n'en pèsent pas moins sur la réalisation des objectifs budgétaires et le caractère durable de l'ajustement.»

Dans une nouvelle recommandation adressée à la Pologne pour corriger son déficit excessif, adoptée le 27 février 2007 au titre de l’article 104, paragraphe 7, du traité, le Conseil a invité la Pologne à «i) veiller à corriger son déficit excessif en 2007, conformément à la nouvelle recommandation au titre de l'article 104, paragraphe 7; ii) mettre à profit les périodes de conjoncture économique favorable — utilisant les revenus supplémentaires éventuels pour réduire le déficit —, une fois réalisée la correction envisagée du déficit excessif, pour accélérer son rythme de progression vers l'OMT moyennant la conception et la mise en œuvre des mesures supplémentaires, ciblant en particulier les dépenses, qui sont nécessaires à la réalisation de l'ajustement recherché; iii) préserver les résultats de la réforme des retraites».

2.3. Version actualisée de mai 2008 des recommandations spécifiques adressées au pays dans le cadre des grandes orientations des politiques économiques en matière de politique budgétaire

Le 14 mai 2008, le Conseil a adopté une recommandation concernant la mise à jour 2008 des grandes orientations des politiques économiques des États membres et de la Communauté et la mise en œuvre des politiques de l’emploi des États membres JO L 139 du 29.5.2008, p. 57. . Sur le plan budgétaire, il a été recommandé que la Pologne «renforce l'assainissement de ses finances publiques et assortisse l'ancrage nominal fixé pour le déficit budgétaire de l'État (seuil de déficit) de nouveaux mécanismes visant à améliorer le contrôle des dépenses».[2]

JO L 139 du 29.5.2008, p. 57.

2.4. Évaluation par la Commission du rapport d’octobre 2007 sur la mise en œuvre du programme national de réforme

Le 11 décembre 2007, la Commission a adopté son rapport sur la stratégie renouvelée de Lisbonne pour la croissance et l'emploi, contenant une évaluation du rapport d'octobre 2007 sur la mise en œuvre du programme national de réforme de la Pologne Communication de la Commission au Conseil européen – «Rapport stratégique sur la mise en œuvre de la stratégie renouvelée de Lisbonne pour la croissance et l'emploi: lancement du nouveau cycle (2008-2010)" du 11.12.2007, COM(2007)803. que l'on peut résumer comme suit.[3]

Communication de la Commission au Conseil européen – «Rapport stratégique sur la mise en œuvre de la stratégie renouvelée de Lisbonne pour la croissance et l'emploi: lancement du nouveau cycle (2008-2010)" du 11.12.2007, COM(2007)803.

Le programme national de réforme de la Pologne identifie les priorités suivantes: l’assainissement et l’amélioration de la gestion des finances publiques, le développement de l’esprit d’entreprise, le renforcement de l’innovation dans les entreprises; la modernisation et le développement des infrastructures, la mise en place d’un environnement concurrentiel dans les industries de réseau, la création d’emplois, leur pérennisation et la réduction du chômage, et l'amélioration de la capacité d'adaptation des travailleurs et des entreprises.

Selon l’évaluation de la Commission, la Pologne a réalisé des progrès limités dans la mise en œuvre de son programme national de réforme au cours de la période 2005-2007.

Au vu des forces et des faiblesses recensées et des progrès constatés, la Commission a recommandé qu’il soit recommandé à la Pologne de prendre des mesures dans les domaines suivants: l’assainissement budgétaire (mécanismes de contrôle des dépenses), la concurrence dans les industries de réseau, la recherche publique et le soutien à la R&D privée, la flexicurité, en menant notamment une politique active en faveur de l’emploi, les prestations sociales, l’apprentissage tout au long de la vie et l'éducation.

La Pologne est également encouragée à concentrer ses efforts sur les domaines suivants: les infrastructures de transport, le processus d'enregistrement des entreprises, l’administration en ligne, la transposition de la réglementation relative au marché intérieur et les structures d’accueil pour enfants.

Sur la base du rapport stratégique de la Commission, le Conseil a adopté des recommandations sur la mise à jour 2008 des grandes orientations des politiques économiques des États membres, y compris la Pologne, le 14 mai 2008.

Encadré: principaux points de l'évaluationConformément à l’article 5, paragraphe 1 (pour les programmes de stabilité), et à l’article 9, paragraphe 1 (pour les programmes de convergence), du règlement (CE) nº 1466/97 du Conseil, l’évaluation doit permettre de:vérifier si les hypothèses économiques sur lesquelles le programme repose sont plausibles;examiner l’objectif budgétaire à moyen terme (OMT) présenté par l’État membre et déterminer si la trajectoire d’ajustement qui doit permettre de l’atteindre est appropriée;déterminer si les mesures prises et/ou proposées conformément à cette trajectoire d'ajustement sont suffisantes pour atteindre l'OMT durant le cycle;dans le cadre de l'évaluation de la trajectoire d'ajustement qui doit permettre d'atteindre l'objectif à moyen terme, déterminer si un effort supplémentaire est consenti en période de conjoncture économique favorable, l'effort pouvant être plus limité lorsque la conjoncture est plus difficile et, en ce qui concerne les États membres de la zone euro et du MCE II, déterminer si l'État membre fait en sorte d'améliorer chaque année le solde corrigé des variations conjoncturelles à l'exclusion des mesures exceptionnelles et temporaires d'au moins 0,5 % du PIB en vue d'atteindre son objectif budgétaire à moyen terme;au moment de définir la trajectoire d’ajustement qui doit permettre d’atteindre l’objectif à moyen terme (pour les États membres qui ne l’ont pas encore atteint) ou d’autoriser un écart temporaire par rapport à l’OMT (pour les États membres qui l’ont atteint), examiner la mise en œuvre des réformes structurelles majeures ayant des effets directs sur la réduction des coûts à long terme (notamment parce qu’elles relèvent le niveau de croissance potentielle) et donc un impact vérifiable sur la viabilité à long terme des finances publiques (pour autant qu’une marge de sécurité suffisante soit préservée en ce qui concerne la valeur de référence de 3 % du PIB et que la position budgétaire revienne à l’OMT durant la période de programmation), en prêtant une attention particulière aux réformes du secteur des retraites visant à introduire un système à piliers multiples, dont un pilier obligatoire financé par capitalisation;déterminer si les politiques économiques de l’État membre sont conformes aux grandes orientations des politiques économiques.La crédibilité des hypothèses macroéconomiques est évaluée en fonction des prévisions établies durant le printemps 2008 par les services de la Commission, sur la base de la méthode commune d’estimation du PIB potentiel et des soldes corrigés des variations conjoncturelles.L'évaluation porte également sur:l’évolution du taux d’endettement et les perspectives de viabilité à long terme des finances publiques, qui devraient bénéficier d’une attention suffisante dans le cadre de la surveillance des positions budgétaires, selon le rapport du Conseil du 20 mars 2005 intitulé «Améliorer la mise en œuvre du pacte de stabilité et de croissance». Une communication de la Commission du 12 octobre 2006 définit l’approche permettant d'évaluer la viabilité des finances publiques à long terme Communication de la Commission au Conseil et au Parlement européen intitulée « Viabilité à long terme des finances publiques dans l’UE », COM(2006) 574 du 12.10.2006, et «The long-term sustainability of public finances in the European Union» (Viabilité à long terme des finances publiques dans l’Union européenne), publié par la direction générale des affaires économiques et financières de la Commission européenne en 2006, European Economy nº 4/2006. ;Communication de la Commission au Conseil et au Parlement européen intitulée « Viabilité à long terme des finances publiques dans l’UE », COM(2006) 574 du 12.10.2006, et «The long-term sustainability of public finances in the European Union» (Viabilité à long terme des finances publiques dans l’Union européenne), publié par la direction générale des affaires économiques et financières de la Commission européenne en 2006, European Economy nº 4/2006.le degré de compatibilité avec le programme national de réforme présenté par chaque État membre dans le contexte de la stratégie de Lisbonne pour la croissance et l’emploi, et son rapport de mise en œuvre d’octobre 2007. Dans sa note de transmission du 7 juin 2005 au Conseil européen concernant les grandes orientations des politiques économiques pour la période 2005-2008, le Conseil ECOFIN a, en effet, indiqué que les programmes nationaux de réforme devaient être compatibles avec les programmes de stabilité et de convergence;la conformité avec le code de conduite «Spécifications relatives à la mise en œuvre du pacte de stabilité et de croissance et lignes directrices concernant le contenu et la présentation des programmes de stabilité et de convergence» approuvées par le Conseil ECOFIN le 11 octobre 2005. , qui impose notamment une structure et un ensemble de tableaux de données communs pour tous les programmes de stabilité et de convergence.«Spécifications relatives à la mise en œuvre du pacte de stabilité et de croissance et lignes directrices concernant le contenu et la présentation des programmes de stabilité et de convergence» approuvées par le Conseil ECOFIN le 11 octobre 2005.|

Recommandation en vue d’un

AVIS DU CONSEIL

concernant le programme de convergence actualisé de la Pologne pour 2007-2010

LE CONSEIL DE L’UNION EUROPÉENNE,

vu le traité instituant la Communauté européenne,

vu le règlement (CE) n° 1466/97 du Conseil du 7 juillet 1997 relatif au renforcement de la surveillance des positions budgétaires ainsi que de la surveillance et de la coordination des politiques économiques JO L 209 du 2.8.1997, p. 1. Règlement modifié par le règlement (CE) nº 1055/2005 (JO L 174 du 7.7.2005, p. 1). Tous les documents auxquels il est fait référence dans ce texte figurent sur le site: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , et notamment son article 9, paragraphe 3,[6]

JO L 209 du 2.8.1997, p. 1. Règlement modifié par le règlement (CE) nº 1055/2005 (JO L 174 du 7.7.2005, p. 1). Tous les documents auxquels il est fait référence dans ce texte figurent sur le site:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

vu la recommandation de la Commission,

après consultation du comité économique et financier,

A RENDU LE PRÉSENT AVIS:

(1) Le [8 juillet 2008], le Conseil a examiné le programme de convergence actualisé de la Pologne, qui couvre la période 2007-2010 La mise à jour a été présentée 16 semaines après la date limite du 1 er décembre fixée par le code de conduite en raison de la formation d'un nouveau gouvernement en novembre, à la suite des élections générales d’octobre. .[7]

La mise à jour a été présentée 16 semaines après la date limite du 1 er décembre fixée par le code de conduite en raison de la formation d'un nouveau gouvernement en novembre, à la suite des élections générales d’octobre.

(2) Ces derniers temps, la Pologne a commencé à se rapprocher des niveaux de revenus moyens de l’UE à la faveur d’une reprise de la croissance du PIB réel, qui a dépassé 6 % en 2006-2007, contre environ 4½ % en moyenne en 2003-2005. La croissance de la production accompagnée d’une forte croissance de l’emploi a amélioré considérablement la situation sur le marché du travail, le taux de chômage passant de presque 20 % en 2003 à 9½ % en 2007. Cette diminution résulte certes d’une croissance exceptionnelle de l’emploi, mais également d’une réduction de la main-d’œuvre du fait de la migration. De plus, les distorsions causées par les mesures d’incitation au travail, accentuées par l’émigration massive, aggravent la pénurie de main-d’œuvre dans certains secteurs. Le resserrement du marché de l’emploi exerce des pressions sur les salaires, avec des effets négatifs sur l’inflation IPCH, qui, après avoir été modérée de 2005 jusqu’au premier semestre 2007, a augmenté sensiblement fin 2007. Après avoir atteint un niveau record de 6¼ % du PIB en 2003, le déficit public a diminué en moyenne de plus de 1 point de pourcentage par an pour atteindre 2 % du PIB en 2007. Ces dernières années, les résultats ont, dans l’ensemble, dépassé les objectifs grâce aux bonnes surprises de la croissance, qui se sont traduites par des recettes imprévues, et à l’exécution incomplète des programmes de dépenses. La poursuite de l’assainissement budgétaire dépendra largement de la réforme du système des transferts sociaux (notamment les préretraites et les prestations d’invalidité) et de l’augmentation du taux de participation au marché du travail.

(3) Le scénario macroéconomique qui sous-tend le programme prévoit une diminution progressive de la croissance du PIB réel, qui devrait passer de 6,5 % en 2007 à 5,2 % en moyenne pendant le reste de la période de programmation. Compte tenu des informations actuellement disponibles Cette évaluation tient notamment compte des prévisions établies durant le printemps 2008 par les services de la Commission et de l’évaluation, par la Commission, du rapport d’octobre 2007 concernant la mise en œuvre du programme national de réforme. , ce scénario semble reposer sur des hypothèses de croissance plausibles. Les prévisions du programme en matière d’inflation, qui se fondent sur des hypothèses légèrement optimistes pour les prix à l'exportation et sur une croissance relativement faible de la rémunération nominale par salarié, semblent quelque peu optimistes.[8]

Cette évaluation tient notamment compte des prévisions établies durant le printemps 2008 par les services de la Commission et de l’évaluation, par la Commission, du rapport d’octobre 2007 concernant la mise en œuvre du programme national de réforme.

(4) En 2007, le déficit public a été de 2,0 % du PIB alors que le programme de convergence de novembre 2006 annonçait un déficit de 3,4 %. Ce résultat s’explique essentiellement par une croissance du PIB réel et nominal beaucoup plus élevée que prévu en novembre 2006, mais aussi par une restriction des dépenses. En particulier, la rentabilité élevée des entreprises a permis de freiner la croissance des subventions, tandis que la décrue rapide du chômage et l’absence d’indexation imposée par le plan Hausner Dans le domaine des dépenses, tentative de réforme la plus complète et la plus ciblée jusqu'à présent, proposée en 2003 et visant à réduire les dépenses publiques (protection sociale, administration publique et aides d'État). Ce plan prévoit notamment de remplacer l'indexation annuelle par une indexation opérée tous les trois ans ou dès que l'inflation cumulée dépasse 5 % (si cela se produit avant). ont également ralenti la croissance des transferts sociaux. En outre, la rémunération des salariés du secteur public a été plus faible que prévu. Enfin, l’investissement public a été moins important que prévu en raison d’une absorption des fonds de l’UE moins rapide qu’escompté. Dans l’ensemble, le ratio des dépenses au PIB était inférieur de 1,5 point de pourcentage aux prévisions de novembre 2006. Dans le volet des recettes, les recettes des impôts indirects et des cotisations sociales ont été supérieures aux projections de novembre 2006, en raison essentiellement d'un taux d'emploi et d'une croissance des salaires beaucoup plus élevés. Ces bonnes surprises ont été annulées par de moins bons résultats dans d'autres catégories de recettes (celles des impôts directs, en raison d’une augmentation des tranches d’imposition). Par conséquent, le ratio des recettes était, dans l’ensemble, légèrement inférieur aux prévisions. Eu égard à l’amélioration du ratio du solde structurel d’environ 1½ point de pourcentage, l’exécution du budget en 2007 était largement conforme aux recommandations émises par le Conseil dans son avis du 27 février 2007 concernant la mise à jour précédente du programme de convergence JO C 72 du 29.3.2007, p. 13. .[9][10]

Dans le domaine des dépenses, tentative de réforme la plus complète et la plus ciblée jusqu'à présent, proposée en 2003 et visant à réduire les dépenses publiques (protection sociale, administration publique et aides d'État). Ce plan prévoit notamment de remplacer l'indexation annuelle par une indexation opérée tous les trois ans ou dès que l'inflation cumulée dépasse 5 % (si cela se produit avant).

JO C 72 du 29.3.2007, p. 13.

(5) L’objectif principal de la stratégie budgétaire est une réduction durable du déficit structurel des administrations publiques (c’est-à-dire corrigé des variations conjoncturelles hors mesures exceptionnelles et autres mesures temporaires) en vue d’atteindre l’objectif budgétaire à moyen terme (OMT), à savoir un déficit structurel de 1 % du PIB en 2011, soit un an après la fin de la période de programmation. Cet objectif est compatible avec le programme de convergence précédent, qui prévoyait la réalisation de l’OMT «après 2010». Après une dégradation de 0,5 point de pourcentage pour atteindre 2,5 % du PIB en 2008, le déficit global devrait s’améliorer pour s’établir à 1,5 % en 2010. Le solde primaire suit une trajectoire similaire et devrait augmenter, de −0,2 % du PIB en 2008 à 0,8 % en 2010. Sur fond de croissance modérée de la production, les variations du solde structurel calculé au moyen de la méthode commune devraient être plus importantes: le déficit structurel devrait en effet se contracter pour s’établir à un peu plus de 1 % du PIB en 2010, contre environ 2¾ % en 2008. L’ajustement budgétaire se fonde sur les dépenses et se concentre en fin de période (2009 et 2010). En 2008, l'aggravation du déficit est essentiellement due à une forte hausse du ratio d’investissement ainsi qu’à une réduction sensible des cotisations sociales (en partie compensée par l’augmentation d’autres recettes). En 2009-2010, l’assainissement devrait être réalisé essentiellement par une restriction de la rémunération des salariés, des transferts sociaux et de la consommation intermédiaire. Si le rythme prévu de la réduction du déficit entre 2007 et 2009 est moins rapide que dans la version actualisée précédente, le point de départ (2007) et les nouveaux objectifs de déficit fixés par la version actualisée de mars 2008 du programme de convergence sont toutefois plus ambitieux que ceux de la version actualisée de novembre 2006. Les risques qui pèsent sur les prévisions budgétaires du programme tendent à s'équilibrer mutuellement en 2008, mais les résultats pourraient être moins bons que ce que prévoit le programme pour les années suivantes. Pour 2008, le programme annonce le même objectif de déficit que les prévisions du printemps 2008 (2,5 % du PIB). En ce qui concerne le budget central, les données du premier trimestre 2008 établies selon une comptabilité de caisse indiquent que les recettes sont supérieures aux prévisions budgétaires, mais le programme mise sur une croissance en 2008 légèrement plus élevée que dans les prévisions du printemps 2008 de la Commission, et la pression sur les salaires du secteur public, qui ne cesse d’augmenter, fait peser un risque sur les finances publiques. Par ailleurs, l'inflation plus élevée que prévu dans le programme réduira le ratio des dépenses en 2008, les dépenses étant essentiellement fixées en termes nominaux. Toutefois, en 2009, l’inflation plus élevée en 2008 pourrait stimuler la croissance des salaires dans le secteur public et se traduire par des pensions et des prestations sociales plus élevées que prévu dans le programme, phénomène amplifié encore par la réforme du mécanisme d’indexation qui lie les prestations sociales, à partir de 2008, non seulement aux prix à la consommation mais aussi partiellement aux salaires. Alors que le parlement a déjà adopté des mesures de nature à aggraver le déficit (réductions du taux d’imposition sur le revenu des personnes physiques), les mesures compensatoires sont floues et leur impact budgétaire incertain (à l’exception du relèvement des accises du fait de l’harmonisation au sein de l’UE, qui ne compensera pas totalement la réduction du taux d'imposition sur le revenu des personnes physiques). Si la croissance de l’emploi ne se maintient pas au niveau élevé prévu par le gouvernement, la poursuite de l'assainissement budgétaire de 2006-2007 fondé sur une croissance génératrice d'emplois risque d'être difficile après 2008. Par ailleurs, le bilan concernant l’évolution du solde des administrations publiques est satisfaisant: les recettes ont souvent été meilleures que prévu, tandis que les programmes de dépenses n’ont été exécutés que partiellement.

(6) Compte tenu de cette évaluation des risques, l'orientation budgétaire du programme semble compatible avec une correction durable du déficit excessif en 2007, comme le recommande le Conseil. Elle ne pourrait toutefois pas permettre de dégager durant la période de programmation une marge de sécurité suffisante pour éviter le risque de dépassement du seuil de 3 % du PIB. Elle pourrait ne pas permettre non plus d’atteindre l’OMT en 2011, comme le prévoit le programme. Compte tenu des conditions favorables de croissance économique, le rythme de l’assainissement en direction de l’OMT défini par le programme est insuffisant et doit donc être accéléré en 2008 pour être conforme au pacte de stabilité et de croissance. Il devrait, par la suite, être soutenu par des mesures. De plus, en cas de pressions inflationnistes et salariales, il serait nécessaire d’adopter une position budgétaire plus stricte que prévu par le programme pour éviter la surchauffe.

(7) Le risque qui pèse sur la viabilité des finances publiques de la Pologne semble limité. Selon les projections établies en 2005 et sur la base de la méthode commune, la Pologne figure parmi les pays de l’UE où le vieillissement démographique aura l’impact budgétaire à long terme le plus faible. Toutefois, à partir de 2008, les prestations sociales seront indexées non seulement sur les prix à la consommation mais aussi partiellement sur les salaires, ce qui augmentera les dépenses à long terme. Avec un déficit primaire structurel faible, la position budgétaire de 2007, malgré une amélioration par rapport à la position de départ du programme précédent, fait peser un risque sur la viabilité des finances publiques avant même de prendre en compte les conséquences budgétaires à long terme du vieillissement de la population. La poursuite de l’assainissement des finances publiques, notamment la réforme des préretraites (instauration de «pensions de raccordement» limitant la préretraite à certaines professions difficiles) prévue par le programme de convergence, contribuerait donc à la fois à stimuler le taux d’activité de la main-d’œuvre et le taux d’emploi et à limiter les risques qui pèsent sur la viabilité des finances publiques.

(8) Le programme de convergence semble cohérent avec le rapport d’octobre 2007 sur la mise en œuvre du programme national de réforme. En particulier, les deux programmes envisagent la réforme des préretraites et des prestations d'invalidité, la réforme du fonds social pour les agriculteurs, la réforme du système de santé, la réorganisation et décentralisation des finances publiques et la planification budgétaire pluriannuelle. Toutefois, le programme de convergence ne comporte pas d’évaluation qualitative de l’incidence globale du rapport concernant la mise en œuvre du programme national de réforme, présenté en octobre 2007 dans le cadre de la stratégie budgétaire à moyen terme (incidence, par exemple, sur la croissance potentielle et l’emploi). Il fournit néanmoins des informations systématiques sur les coûts budgétaires directs des principales réformes envisagées dans le programme national de réforme.

(9) La stratégie budgétaire du programme de convergence est partiellement compatible avec les grandes orientations des politiques économiques par pays qui font partie des lignes directrices intégrées en matière de politique budgétaire fixées dans le cadre de la stratégie de Lisbonne. Bien que le programme envisage la poursuite de l’assainissement budgétaire, il ne fait mention d’aucun nouveau mécanisme pour améliorer le contrôle des dépenses.

(10) En ce qui concerne les prescriptions du code de conduite relatives à la présentation et au contenu des programmes de stabilité et de convergence, le programme omet certaines données facultatives.

En conclusion, après la correction du déficit public en 2007, et alors que le déficit et la dette resteront sous les valeurs de référence respectives de 3 % et 60 % du PIB, le programme envisage une dégradation du solde des administrations publiques de 0,5 point de pourcentage du PIB en 2008 et, pour les années suivantes, une progression en direction de l'OMT décalée en fin de période, dans un contexte de perspectives de croissance favorables. En 2008, la détérioration structurelle attendue de presque ½ point de pourcentage du PIB n’est pas conforme au pacte de stabilité et de croissance. Eu égard aux risques qui pèsent sur les résultats budgétaires à partir de 2009, en raison essentiellement de l’absence de mesures concrètes, l’OMT pourrait ne pas être atteint en 2011 comme le prévoit le programme. De plus, en cas de pressions inflationnistes, il serait nécessaire d’adopter une position budgétaire plus stricte que prévu par le programme. Un risque limité semble peser sur la viabilité des finances publiques de la Pologne, mais une réforme de son système des préretraites est indispensable.

Eu égard à l’évaluation qui précède et à la nécessité de garantir la viabilité des finances publiques, la Pologne est invitée à profiter des conditions de croissance favorables pour accélérer le rythme de l'ajustement structurel en direction de l'OMT, notamment pour contenir les éventuelles pressions inflationnistes, en affectant toutes les recettes supplémentaires et les ressources non utilisées à la réduction du déficit en 2008 et en définissant et en mettant en œuvre des mesures, dans le domaine des dépenses en particulier, au cours des prochaines années.

Comparaison des principales projections macroéconomiques et budgétaires

| |2006|2007|2008|2009|2010|

PIB réel (variation en %)|PC mars 2008|6,2|6,5|5,5|5,0|5,0|

|COM avr. 2008|6,2|6,5|5,3|5,0|n.d.|

|PC nov. 2006|5,4|5,1|5,1|5,6|n.d.|

Inflation IPCH (%)|PC mars 2008|1,3|2,6|3,5|2,9|2,5|

|COM avr. 2008|1,3|2,6|4,3|3,4|n.d.|

|PC nov. 2006|1,4|2,1|2,5|2,5|n.d.|

Écart de production 1 (% du PIB potentiel)|PC mars 2008|0,5|1,1|0,7|−0,2|−0,9|

|COM avr. 2008 2|0,6|1,2|0,5|−0,7|n.d.|

|PC nov. 2006|0,5|0,5|0,3|0,4|n.d.|

Emprunts/prêts nets vis-à-vis du reste du monde (% du PIB)|PC mars 2008|−2,6|−2,6|−3,5|−4,2|−4,6|

|COM avr. 2008|−2,5|−2,6|−2,3|−3,6|n.d.|

|PC nov. 2006|−1,6|−1,8|−2,2|−2,7|n.d.|

Solde des finances publiques (% du PIB)|PC mars 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,0|−1,5|

|COM avr. 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,6|n.d.|

|PC nov. 2006|−3,9|−3,4|−3,1|−2,9|n.d.|

Solde primaire (% du PIB)|PC mars 2008|−1,1|0,2|−0,2|0,3|0,8|

|COM avr. 2008|−1,1|0,6|0,2|0,1|n.d.|

|PC nov. 2006|−1,5|−1,0|−0,7|−0,6|n.d.|

Solde corrigé des variations conjoncturelles 1 (% du PIB)|PC mars 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|COM avr. 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|n.d.|

|PC nov. 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|n.d.|

Solde structurel 3 (% du PIB)|PC mars 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|COM avr. 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|n.d.|

|PC nov. 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|n.d.|

Dette publique brute (% du PIB)|PC mars 2008|47,6|44,9|44,2|43,3|42,3|

|COM avr. 2008|47,6|45,2|44,5|44,1|n.d.|

|PC nov. 2006|48,9|50,0|50,3|50,2|n.d.|

Remarques :| | | | | | |

1 Soldes corrigés des variations conjoncturelles et écarts de production selon les programmes, tels que calculés par les services de la Commission sur la base des informations contenues dans les programmes.|

2 Sur la base d'une croissance potentielle estimée à 5,2 %, 5,9 %, 6,0 % et 6,2 %, respectivement, sur la période 2006-2009.|

3 Solde corrigé des variations conjoncturelles hors éléments exceptionnels et autres mesures temporaires. Les prévisions économiques établies à l'automne par les services de la Commission et la version actualisée la plus récente du programme ne font mention d’aucune mesure exceptionnelle, ni d’aucune autre mesure temporaire.|

 | | | | | | |

Source :| | | | | | |

programme de convergence (PC); prévisions économiques établies par les services de la Commission durant le printemps 2008 (COM); calculs des services de la Commission.|

[1] JO L 209 du 2.8.1997, p. 1. Règlement modifié par le règlement (CE) nº 1055/2005 (JO L 174 du 7.7.2005, p. 1). Les documents auxquels il est fait référence dans ce texte sont disponibles à l'adresse: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[2] JO L 139 du 29.5.2008, p. 57.

[3] Communication de la Commission au Conseil européen – «Rapport stratégique sur la mise en œuvre de la stratégie renouvelée de Lisbonne pour la croissance et l'emploi: lancement du nouveau cycle (2008-2010)" du 11.12.2007, COM(2007)803.

[4] Communication de la Commission au Conseil et au Parlement européen intitulée « Viabilité à long terme des finances publiques dans l’UE », COM(2006) 574 du 12.10.2006, et «The long-term sustainability of public finances in the European Union» (Viabilité à long terme des finances publiques dans l’Union européenne), publié par la direction générale des affaires économiques et financières de la Commission européenne en 2006, European Economy nº 4/2006.

[5] «Spécifications relatives à la mise en œuvre du pacte de stabilité et de croissance et lignes directrices concernant le contenu et la présentation des programmes de stabilité et de convergence» approuvées par le Conseil ECOFIN le 11 octobre 2005.

[6] JO L 209 du 2.8.1997, p. 1. Règlement modifié par le règlement (CE) nº 1055/2005 (JO L 174 du 7.7.2005, p. 1). Tous les documents auxquels il est fait référence dans ce texte figurent sur le site: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[7] La mise à jour a été présentée 16 semaines après la date limite du 1 er décembre fixée par le code de conduite en raison de la formation d'un nouveau gouvernement en novembre, à la suite des élections générales d’octobre.

[8] Cette évaluation tient notamment compte des prévisions établies durant le printemps 2008 par les services de la Commission et de l’évaluation, par la Commission, du rapport d’octobre 2007 concernant la mise en œuvre du programme national de réforme.

[9] Dans le domaine des dépenses, tentative de réforme la plus complète et la plus ciblée jusqu'à présent, proposée en 2003 et visant à réduire les dépenses publiques (protection sociale, administration publique et aides d'État). Ce plan prévoit notamment de remplacer l'indexation annuelle par une indexation opérée tous les trois ans ou dès que l'inflation cumulée dépasse 5 % (si cela se produit avant).

[10] JO C 72 du 29.3.2007, p. 13.

HU

(...PICT...)|AZ EURÓPAI KÖZÖSSÉGEK BIZOTTSÁGA|

Brüsszel, 11.6.2008

SEC(2008) 2012 végleges

Ajánlás:

A TANÁCS VÉLEMÉNYE

Lengyelország 2007–2010 közötti időszakra vonatkozó aktualizált konvergenciaprogramjáról

(előterjesztő: a Bizottság)

INDOKOLÁS

1. Előzmények

A Stabilitási és Növekedési Paktum a rendezett államháztartás célkitűzésén alapul, az árstabilitás és az erős, fenntartható, munkahelyteremtéshez vezető növekedés eszközeként. A 2005. évi reform elismerte a Paktum eredményességét a költségvetési fegyelem megszilárdításában, ugyanakkor célul tűzte ki a Paktum hatékonyságának és gazdasági megalapozottságának erősítését, valamint az államháztartások hosszú távú fenntarthatóságának biztosítását.

A költségvetési egyenleg felügyeletének megerősítéséről és a gazdaságpolitikák felügyeletéről és összehangolásáról szóló 1466/97/EK tanácsi rendelet HL L 209., 1997.8.2., 1. o. Az 1055/2005/EK rendelettel (HL L 174., 2005.7.7., 1. o.) módosított rendelet. Az ebben a szövegben említett dokumentumok az alábbi weboldalon érhetők el: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm , amely a Stabilitási és Növekedési Paktum része, előírja, hogy a tagállamoknak stabilitási vagy konvergenciaprogramokat kell benyújtaniuk a Tanács és a Bizottság részére és azokat évente aktualizálniuk kell. Azok a tagállamok, amelyek már bevezették a közös valutát, (aktualizált) stabilitási programokat, azok a tagállamok pedig, amelyek még nem vezették be a közös valutát, (aktualizált) konvergenciaprogramokat nyújtanak be. Lengyelország első konvergenciaprogramját 2004 májusában nyújtották be. A Tanács a rendelettel összhangban – a Bizottság ajánlása alapján, valamint a Gazdasági és Pénzügyi Bizottsággal folytatott konzultációt követően – 2004. július 5-én véleményt fogalmazott meg a programról. Az aktualizált stabilitási vagy konvergenciaprogramok tekintetében a rendelet előírja, hogy a Bizottság értékeli, a Gazdasági és Pénzügyi Bizottság pedig megvizsgálja azokat, és ha szükséges, a fent meghatározott eljárást követve a Tanács megvizsgálhatja az aktualizált programokat.[1]

HL L 209., 1997.8.2., 1. o. Az 1055/2005/EK rendelettel (HL L 174., 2005.7.7., 1. o.) módosított rendelet. Az ebben a szövegben említett dokumentumok az alábbi weboldalon érhetők el:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm

2. Az aktualizált program értékelésének előzményei

A Bizottság megvizsgálta Lengyelország 2008. március 26-án benyújtott legfrissebb aktualizált konvergenciaprogramját, és ajánlást tesz a programról alkotott tanácsi véleményre (az értékelés fő szempontjai a keretben találhatók).

Az aktualizált konvergenciaprogramban szereplő költségvetési stratégia értékelésére szolgáló feltételek meghatározása céljából a következő bekezdések összefoglalják:

(1) az országnak a Stabilitási és Növekedési Paktum korrekciós ága alapján megítélt helyzetét (a túlzott hiány esetén követendő eljárást),

(2) az országnak a Stabilitási és Növekedési Paktum prevenciós ága alapján megítélt helyzetének legújabb értékelését (a konvergenciaprogram előző változatáról alkotott tanácsi vélemény összefoglalását),

(3) az országspecifikus átfogó gazdaságpolitikai iránymutatások 2008. májusi frissítését a költségvetési politikák vonatkozásában

(4) a Bizottság értékelését a nemzeti reformprogram 2007. októberi végrehajtási jelentéséről.

2.1. Túlzott hiány esetén követendő eljárás Lengyelország esetében

2004. július 5-én a Tanács a 104. cikk (6) bekezdésével összhangban határozatot fogadott le, amelyben megállapította, hogy az államháztartási hiány 2003-as, a GDP 4,1%-át kitevő eredménye alapján Lengyelország túlzott hiánnyal rendelkezik. Ezzel egyidejűleg a Tanács a 104. cikk (7) bekezdése értelmében ajánlásokat tett a túlzott hiány megszüntetésére vonatkozóan. Lengyelországnak különösen azt ajánlották, hogy középtávon hozzon intézkedéseket azért, hogy a 2004. májusi konvergenciaprogramról szóló tanácsi véleménnyel összhangban 2007-ig a hiányt hitelt érdemlő és fenntartható módon a GDP 3%-a alá csökkentse. 2006. november 26-án a Tanács megállapította, hogy a lengyel hatóságok által az addig az időpontig tett intézkedések nem megfelelőek. 2007 februárjában a Tanács új ajánlást tett közzé és megerősítette a kiigazítás 2007-es határidejét. A lengyel hatóságoknak azt ajánlották, hogy 2006 és 2007 között biztosítsák a strukturális egyenleg javítását legalább a GDP 0,5 százalékpontjával. 2007. november 27-én a Bizottság közleményt terjesztett elő a Tanácsnak, amelyben megállapította, hogy a Lengyelország által tett intézkedések összhangban voltak a tanácsi ajánlással. 2008-ra és 2009-re vonatkozóan azonban a Bizottság aggályát fejezte ki a túlzott hiány megszüntetésének tartósságával kapcsolatban, amire szükség van ahhoz, hogy a túlzott hiány esetén követendő eljárást megszüntethessék. A Bizottság és a Tanács egyaránt felkérte a lengyel hatóságokat, hogy amint lehetséges, terjesszék elő a konvergenciaprogram aktualizálását, amely ismerteti a túlzott hiány tartós kiigazításával és a középtávú célkitűzés irányába történő előrelépéssel összhangban lévő, a jogalkotás egészét lefedő középtávú költségvetési stratégiát.

Ezzel a tanácsi véleményre vonatkozó ajánlással együtt a Bizottság azt ajánlja a Tanácsnak, hogy szüntesse meg a túlzott hiány esetén követendő eljárást Lengyelországgal szemben, mert az átfogó értékelésből az következik, hogy Lengyelországban megtörtént a túlzott hiány kiigazítása. Az államháztartási hiány 2007-ben a GDP 2,0%-a, amely a GDP 3%-ában meghatározott referenciaérték alatt van. A Bizottság szolgálatainak 2008. tavaszi előrejelzése szerint a hiány 2008-ban és 2009-ben a GDP 3%-át jelentő referenciaérték alatt kell maradnia.

2.2. Az előző változatról alkotott tanácsi véleményben szereplő értékelés

2007. február 27-i véleményében a Tanács a következőkben foglalta össze értékelését a konvergenciaprogram 2006–2009 közötti időszakot felölelő előző változatáról: „A program a túlzott hiány 2007-ig történő megszüntetését tervezi, hivatkozással az 1467/97/EK tanácsi rendelet 2. cikkének (7) bekezdésében foglalt rendelkezésre, a Tanács azonban emlékeztet arra, hogy úgy tűnik, hogy az eddig tett lépések nem megfelelőek és a tervezett intézkedések elégtelenek az eredmény eléréséhez.” Noha az azt követő évekre a program erőteljes növekedési kilátások mellett megfelelő mértékű előrelépést tervez a középtávú célkitűzés felé, a költségvetési célok elérésével és a kiigazítás tartósságával szemben jelentős kockázatok merülnek fel.”

Figyelembe véve a Lengyelországnak címzett, 2007. február 27-i, a Szerződés 104. cikkének (7) bekezdése szerinti, a túlzott hiány megszüntetéséről szóló új tanácsi ajánlást, a Tanács felkérte Lengyelországot a következők megvalósítására: i. „a 104. cikk (7) bekezdése szerinti új ajánlással összhangban, gondoskodjon a túlzott hiány 2007-ben történő megszüntetéséről; ii. a túlzott hiány terv szerinti kiigazítása után a gazdaságilag kedvező időszakok kihasználásával, az extra bevételeknek a hiánycsökkentésre való felhasználásával fokozza a középtávú célkitűzés irányába ható kiigazítás ütemét, az előirányzott kiigazítás megvalósításához szükséges további intézkedések meghatározása és végrehajtása révén, különösen a kiadási oldal tekintetében; iii. óvja meg a nyugdíjreform eredményeit.”

2.3. Az országspecifikus átfogó gazdaságpolitikai iránymutatások 2008. májusi frissítése a költségvetési politikák vonatkozásában

2008. május 14-én a Tanács ajánlást HL L 139., 2008.5.29., 57. o. fogadott el a tagállamok és a Közösség gazdaságpolitikájára vonatkozó átfogó iránymutatások 2008-as aktualizálásáról és a tagállamok foglalkoztatáspolitikájának megvalósításáról. A költségvetési politikák területén Lengyelország számára azt ajánlották, hogy „erősítse meg a költségvetési konszolidációt, és a névleges állami költségvetési hiány „lehorgonyzását” (hiányplafon) egészítse ki további mechanizmusokkal a kiadások fokozott ellenőrzése érdekében.”[2]

HL L 139., 2008.5.29., 57. o.

2.4. A Bizottság értékelése a nemzeti reformprogram 2007. októberi végrehajtási jelentéséről

A Bizottság 2007. december 11-én fogadta el stratégiai jelentését A Bizottság közleménye az Európai Tanácsnak, „Stratégiai jelentés a növekedést és a foglalkoztatást célzó megújult lisszaboni stratégiáról: új ciklus indítása (2008-2010)”, COM(2007)803, 2007.12.11. a növekedést és foglalkoztatást célzó megújult lisszaboni stratégiáról, amely értékelést tartalmaz Lengyelország nemzeti reformprogramjának 2007. októberi végrehajtási jelentéséről és a következőkben foglalható össze.[3]

A Bizottság közleménye az Európai Tanácsnak, „Stratégiai jelentés a növekedést és a foglalkoztatást célzó megújult lisszaboni stratégiáról: új ciklus indítása (2008-2010)”, COM(2007)803, 2007.12.11.

Lengyelország nemzeti reformprogramja a következő kulcsfontosságú kihívásokat határozta meg: az államháztartás konszolidációja és igazgatásának tökéletesítése, a vállalkozókészség fejlesztése, a társaságok innovációs készségének növelése, az infrastruktúra korszerűsítése és fejlesztése, versenykörnyezet biztosítása a hálózati iparágak számára, munkahelyek teremtése és fenntartása, valamint a munkanélküliség csökkentése, a munkavállalók és a vállalkozások alkalmazkodóképességének javítása.

A Bizottság értékelése szerint Lengyelország a 2005–2007 közötti időszakban korlátozott előrehaladást ért el nemzeti reformprogramjának végrehajtása terén.

A megállapított erősségeket és gyengeségeket értékelve, és az elért haladás fényében a Bizottság azt ajánlotta, hogy Lengyelországnak ajánlják intézkedések végrehajtását a következő területeken: költségvetési konszolidáció (mechanizmus a kiadások szabályozásához), a hálózati iparágakban folyó verseny, állami kutatások és a magánszféra kutatás-fejlesztési tevékenységének támogatása, rugalmas biztonság, beleértve az aktív munkaerő-piaci politikát, a szociális juttatásokat, az egy életen át tartó tanulást, valamint az oktatást.

Ezenkívül Lengyelország összpontosítson a következő területekre: szállítási infrastruktúra, a vállalatok bejegyzési eljárása, elektronikus kormányzat, a belső piaci irányelvek átültetése, és gyermekgondozási létesítmények.

2008. május 14-én a Tanács – a Bizottság stratégiai jelentése alapján – ajánlást fogadott el a tagállamok, így Lengyelország gazdaságpolitikájára vonatkozó átfogó iránymutatások 2008-as aktualizálásáról.

Bekeretezett rész: Az értékelés fő szempontjaiAz 1466/97/EK tanácsi rendelet 5. cikkének (1) bekezdése (stabilitási programok esetében) és 9. cikkének (1) bekezdése (konvergenciaprogramok esetében) alapján az értékelés a következő szempontokra terjed ki: megalapozottak-e a program alapjául szolgáló gazdasági feltételezések; megfelelő-e a tagállam által benyújtott középtávú költségvetési célkitűzés és a felé vezető kiigazítási pálya;elégségesek-e a kiigazítási pályán maradás érdekében hozott és/vagy javasolt intézkedések ahhoz, hogy a középtávú költségvetési célkitűzés az adott ciklusban megvalósuljon;a középtávú költségvetési célkitűzés felé vezető kiigazítási pálya értékelésekor meg kell vizsgálni, hogy a kedvező gazdasági időszakokban nagyobb erőfeszítéseket tesznek-e a kiigazításra, miközben a kedvezőtlen időszakokban az erőfeszítések korlátozottabbak lehetnek, valamint – az euroövezeti és az ERM II-höz csatlakozott tagállamok esetében – hogy a tagállam törekszik-e arra, hogy a középtávú költségvetési célkitűzés megvalósítása érdekében irányadó szinten évente a GDP 0,5 %-ának megfelelő mértékben javítsa a ciklikusan kiigazított, egyszeri és egyéb átmeneti intézkedések nélkül számított egyenleget;a középtávú költségvetési célkitűzés felé vezető kiigazítási pálya meghatározásakor (az azt még el nem ért tagállamok esetében) vagy az attól való átmeneti eltérés engedélyezésekor (az azt elért tagállamok esetében) figyelembe kell venni a hosszú távon közvetlen költségtakarékossági hatásokkal (köztük a potenciális növekedési ráta emelésével) járó, és ezért az államháztartás hosszú távú fenntarthatóságát kimutathatóan befolyásoló főbb strukturális reformok végrehajtását (azzal a feltétellel, hogy a GDP 3 %-ának megfelelő referenciaérték tekintetében megfelelő biztonsági tartalék áll rendelkezésre, és hogy a költségvetés egyenlege a programidőszakon belül várhatóan visszatér a középtávú költségvetési célkitűzéshez), különösen a kötelező, teljes tőkefedezeti pillért tartalmazó többpilléres rendszert bevezető nyugdíjreformokat;a tagállam gazdaságpolitikája összhangban van-e az átfogó gazdaságpolitikai iránymutatásokkal.A program makrogazdasági feltételezéseinek megalapozottságát a Bizottság szolgálatainak 2008. tavaszi előrejelzése alapján értékelik, felhasználva a potenciális kibocsátás és a ciklikusan kiigazított egyenlegek becslésére közösen megállapított módszertant is.Az értékelés kitér a következőkre is:az adóssághányad alakulása és az államháztartás hosszú távú fenntarthatóságának kilátásai, amelyeknek a 2005. március 20-i, „A Stabilitási és Növekedési Paktum végrehajtásának javítása” című tanácsi jelentéssel összhangban „a költségvetési egyenleg felügyelete során megfelelő figyelmet kell szentelni”. A hosszú távú fenntarthatóság értékelésének szempontjait egy 2006. október 12-i bizottsági közlemény „Az uniós államháztartások hosszú távú fenntarthatóságáról” szóló bizottsági közlemény a Tanácsnak és az Európai Parlamentnek, COM (2006) 574 végleges, 2006.10.12., és „Az államháztartások hosszú távú fenntarthatósága az Európai Unióban”, Európai Bizottság, Gazdasági és Pénzügyi Főigazgatóság (2006), European Economy, 2006/4. szám. határozza meg;„Az uniós államháztartások hosszú távú fenntarthatóságáról” szóló bizottsági közlemény a Tanácsnak és az Európai Parlamentnek, COM (2006) 574 végleges, 2006.10.12., és „Az államháztartások hosszú távú fenntarthatósága az Európai Unióban”, Európai Bizottság, Gazdasági és Pénzügyi Főigazgatóság (2006), European Economy, 2006/4. szám.a tagállamok által a növekedést és a foglalkoztatást szolgáló megújult lisszaboni stratégiával összefüggésben benyújtott nemzeti reformprogrammal és annak 2007. októberi végrehajtási jelentésével való konzisztencia mértéke. A 2005–2008 közötti időszakra vonatkozó átfogó, 2005. június 7-i gazdaságpolitikai iránymutatások fedőlapján az ECOFIN Tanács megállapította, hogy a nemzeti reformprogramoknak összhangban kell lenniük a stabilitási és konvergenciaprogramokkal;a magatartási kódex „A Stabilitási és Növekedési Paktum végrehajtásának részletes leírása, valamint iránymutatások a stabilitási és konvergencia programok tartalmára és formájára vonatkozóan”, amelyet az ECOFIN-Tanács 2005. október 11-én fogadott el. betartása, amely többek között előírja, hogy a stabilitási és a konvergenciaprogramok szerkezete és adattáblázatai legyenek egységesek.„A Stabilitási és Növekedési Paktum végrehajtásának részletes leírása, valamint iránymutatások a stabilitási és konvergencia programok tartalmára és formájára vonatkozóan”, amelyet az ECOFIN-Tanács 2005. október 11-én fogadott el.|

Ajánlás:

A TANÁCS VÉLEMÉNYE

Lengyelország 2007–2010 közötti időszakra vonatkozó aktualizált konvergenciaprogramjáról

AZ EURÓPAI UNIÓ TANÁCSA,

tekintettel az Európai Közösséget létrehozó szerződésre,

tekintettel a költségvetési egyenleg felügyeletének megerősítéséről és a gazdaságpolitikák felügyeletéről és összehangolásáról szóló, 1997. július 7-i 1466/97/EK tanácsi rendeletre HL L 209., 1997.8.2., 1. o. Az 1055/2005/EK rendelettel (HL L 174., 2005.7.7., 1. o.) módosított rendelet. Az ebben a szövegben említett dokumentumok az alábbi weboldalon érhetők el: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm és különösen annak 9. cikke (3) bekezdésére,[6]

HL L 209., 1997.8.2., 1. o. Az 1055/2005/EK rendelettel (HL L 174., 2005.7.7., 1. o.) módosított rendelet. Az ebben a szövegben említett dokumentumok az alábbi weboldalon érhetők el:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm

tekintettel a Bizottság ajánlására,

a Gazdasági és Pénzügyi Bizottsággal folytatott konzultációt követően,

A KÖVETKEZŐ VÉLEMÉNYT FOGALMAZTA MEG:

(1) [2008. július 8]-án a Tanács megvizsgálta Lengyelország 2007–2010 közötti időszakra vonatkozó aktualizált konvergenciaprogramját Az aktualizált változatot a magatartási kódexben meghatározott december 1-jei határidő után tizenhat hét elteltével nyújtották be, mivel az októberi választásokat követően novemberben új kormány megalakulására került sor. .[7]

Az aktualizált változatot a magatartási kódexben meghatározott december 1-jei határidő után tizenhat hét elteltével nyújtották be, mivel az októberi választásokat követően novemberben új kormány megalakulására került sor.

(2) Lengyelország az utóbbi időben előrelépést tett, hogy csökkentse az EU átlagos jövedelemszintjéhez képest fennálló különbséget, mivel a reál-GDP növekedése, amely 2003–2005 között átlagosan a GDP körülbelül 4½%-a volt, 2006–2007-ben 6% fölé emelkedett. A munkaintenzív kibocsátás növekedése jelentős mértékben javította a helyzetet a munkaerőpiacon, mivel a munkanélküliség 2003-ban majdnem elérte a 20%-ot, de 2007-re 9½%-ra esett vissza. A munkanélküliség csökkenése azonban a foglalkoztatás rendkívüli bővülése mellett a munkaerő-kínálatnak a migráció miatti szűkülését is tükrözi. Ezenkívül a jelentős mértékű elvándorlás előmozdítja a munkavállalás ösztönzésének torzulását, és ez néhány ágazatban növeli a munkaerőhiányt. A szűkülő munkaerőpiac nyomást gyakorol a bérekre és ezzel negatívan hat a HICP-inflációra, amely a 2005-től 2007 első feléig tartó sikeres mérséklődés időszaka után 2007 végéig ismét jelentősen nőtt. Az államháztartási hiány, miután 2003-ban a GDP 6¼%-ával elérte a csúcsot, évente átlagosan több mint 1 százalékponttal csökkent és 2007-ben a GDP 2%-át tette ki. Az elmúlt években az eredmény a váratlan, többletbevételhez vezető növekedésnek, valamint a kiadási tervek nem teljes körű végrehajtásának köszönhetően általában a céloknál jobban alakult. A további költségvetési konszolidáció nagy mértékben a szociális ellátások rendszerének (főleg a korengedményes nyugdíjak és a rokkantsági ellátások) reformján és a munkaerő-piaci részvétel bővülésén alapul.

(3) A program alapjául szolgáló makrogazdasági forgatókönyv szerint a reál-GDP növekedése a programidőszak hátralévő részében fokozatosan csökken, a 2007-es 6,5%-ról átlagosan 5,2%-ra. A jelenleg rendelkezésre álló információk Az értékelés mindenekelőtt a Bizottság szolgálatainak 2008. tavaszi előrejelzését és a Bizottságnak a nemzeti reformprogram 2007. októberi végrehajtási jelentéséről szóló értékelését veszi figyelembe. fényében úgy tűnik, hogy a forgatókönyv megalapozott növekedési feltételezéseken alapul. A program inflációs előrejelzése alacsonynak tűnik, ami tükrözi az importárakra vonatkozó némileg kedvező feltételezéseket, és az egy munkavállalóra jutó nominális kompenzáció viszonylag csekély növekedését.[8]

Az értékelés mindenekelőtt a Bizottság szolgálatainak 2008. tavaszi előrejelzését és a Bizottságnak a nemzeti reformprogram 2007. októberi végrehajtási jelentéséről szóló értékelését veszi figyelembe.

(4) 2007-ben az államháztartási hiány a 2006. novemberi konvergenciaprogramban szereplő 3,4%-os előrejelzéshez képest a GDP 2,0%-át tette ki. Ennek fő oka a reál és nominális GDP-nek a 2006 novemberében feltételezettnél jóval magasabb -növekedése volt, de a kiadásokat is visszafogták. Különösen a társaságok nagy nyereségessége tette lehetővé, hogy visszafogják a támogatások növekedését, miközben a munkanélküliség gyors csökkenése és a Hausner-tervben Ez a 2003-ban előterjesztett, eddigi legátfogóbb és egyedi kísérlet a kiadások reformjára, amelynek célja a szociális védelemmel, közigazgatással és állami támogatásokkal összefüggő állami kiadások csökkentése volt. A Hausner-terv többek között felváltotta az éves indexálást a kumulált inflációt követő (ha meghaladja az 5%-ot) vagy a háromévente történő indexálással (amelyik először bekövetkezik) . megállapított indexálás elmaradása korlátozta a szociális juttatások emelkedését is. Ezenkívül a közszférában foglalkoztatottak kompenzációja a tervezettnél alacsonyabb volt. Végül, az állami beruházások nagyságrendje az EU-alapoknak a tervezettnél lassabb felhasználása miatt az előre jelzettnél alacsonyabb volt. Összességében a kiadásoknak a GDP-hez viszonyított aránya 1,5 százalékponttal alacsonyabb volt a 2006 novemberében jelzettnél. A bevételi oldalon a közvetett adókból és a társadalombiztosítási járulékokból eredő bevétel a 2006 novemberében tervezettnél jobban alakult, főként a foglalkoztatás és a bérek jóval erőteljesebb növekedése miatt. Ezeket a kedvező fejleményeket más bevételi tételek alacsonyabb teljesítménye (közvetlen adók az adósávok növelése miatt) ellensúlyozta. Ez összességében a tervezettnél valamivel alacsonyabb bevételi hányadhoz vezetett. Mivel a strukturális egyenleg aránya körülbelül 1½ százalékponttal javult, a költségvetés 2007-es végrehajtása túlteljesítette a konvergenciaprogram előző változatáról szóló, 2007. február 27-i tanácsi véleményben HL C 72., 2007.3.29., 13. o. levő felkérést.[9][10]

Ez a 2003-ban előterjesztett, eddigi legátfogóbb és egyedi kísérlet a kiadások reformjára, amelynek célja a szociális védelemmel, közigazgatással és állami támogatásokkal összefüggő állami kiadások csökkentése volt. A Hausner-terv többek között felváltotta az éves indexálást a kumulált inflációt követő (ha meghaladja az 5%-ot) vagy a háromévente történő indexálással (amelyik először bekövetkezik) .

HL C 72., 2007.3.29., 13. o.

(5) A költségvetési stratégia fő célja a strukturális államháztartási hiány (ciklikus hatásoktól megtisztítva, egyszeri és átmeneti intézkedések nélkül) tartós csökkentése, ami azt jelenti, hogy a költségvetési egyenleg tekintetében középtávú költségvetési célkitűzésként 2011-re – azaz egy évvel a programidőszak vége után – a GDP 1%-át jelentő strukturális hiányt kell elérni. Ez megfelel az előző konvergenciaprogramban szereplő célnak, amely azt irányozta elő, hogy a középtávú költségvetési célkitűzést „2010 után” kell elérni. Az államháztartási hiány, miután 2008-ban 0,5 százalékponttal romlik, a GDP 2,5%-ára, a tervek szerint 2010-re 1,5%-ra javul. Az elsődleges egyenleg pályája hasonló, az előrejelzés szerint a GDP 2008-as -0,2 %-áról 2010-re a GDP 0,8%-ára növekszik. A kibocsátás mérséklődő növekedése fényében a közös módszertan szerint számított strukturális egyenleg változása várhatóan nagyobb lesz, ami a strukturális hiány szűkülésében nyilvánul meg, a GDP 2008-as körülbelül 2¾%-áról 2010-ben valamivel a GDP 1%-a fölé. A költségvetés kiadásokon alapuló kiigazítását későbbre, 2009-re és 2010-re ütemezik. 2008-ban a hiány romlását főként a beruházások arányának erős növekedése vezérelte, valamint a társadalombiztosítási járulékok jelentős visszaesése (amelyet részben ellensúlyozott az egyéb bevételek növekedése). 2009–2010-ben a konszolidációt főként a munkavállalók kompenzációjának, a szociális juttatásoknak és a közbenső fogyasztásnak a visszafogásával kell elérni. A hiány csökkentésének 2007 és 2009 között tervezett mértéke az előző változatban levőnél alacsonyabb, a kiindulási pont (2007) és a konvergenciaprogram 2008. márciusi aktualizálásában meghatározott valamennyi új hiánycél azonban jobb a 2006. novemberi változatban kitűzöttnél. A programban szereplő költségvetési előrejelzések kockázatai 2008-ban nagyjából kiegyensúlyozottnak tűnnek, azt követően azonban az eredmények a programban előre jelzettnél rosszabbul alakulhatnak. A programban 2008-ra meghatározott hiánycél megegyezik a 2008. tavaszi előrejelzés céljával (a GDP 2,5%-a). A központi költségvetés 2008. első negyedéves pénzforgalmi adatai arra utalnak, hogy a bevétel teljesítménye meghaladja a költségvetési előrejelzést, de a program 2008-ra valamivel magasabb növekedést feltételez, mint a Bizottság 2008. tavaszi előrejelzése, és a közszférában még mindig erősödő bérnyomás kockázatot jelent az államháztartás tekintetében. Másrészt a programban feltételezettnél magasabb infláció 2008-ban csökkenteni fogja a kiadások arányát, mivel a kiadásokat elsősorban nominális értelemben határozzák meg. 2009-ben azonban a 2008-as magasabb infláció a közszférában ösztönözheti a bérnövekedést, és a programban feltételezettnél magasabb nyugdíjakhoz és szociális ellátásokhoz vezet, amit tovább erősít az indexálási mechanizmus reformja, amely 2008-tól a szociális ellátást nemcsak a fogyasztói árakhoz, hanem részben a bérekhez is kapcsolja. Miközben a parlament már elfogadta a hiánynövelő intézkedéseket (a személyi jövedelemadó mértékének csökkentése), az ezt ellensúlyozó intézkedéseket még nem határozták meg és költségvetési hatásuk bizonytalan (kivéve az uniós harmonizációhoz kapcsolódó jövedékiadó-emeléseket, amelyeket a személyi jövedelemadó csökkenése nem ellensúlyoz teljes mértékben). Ha a foglalkoztatásnak a kormány által feltételezett további erőteljes növekedése nem marad fenn, a költségvetési konszolidáció folytatása, ami 2006–2007-ben a munkahelyek bővülésével összekapcsolódó növekedésen alapult, 2008 után nehézzé válhat. Másrészt az államháztartási egyenleg alakulása jó úton halad: a bevételek a tervezettnél magasabbnak bizonyulnak, miközben a kiadási terveket alulteljesítették.

(6) E kockázatértékelés alapján a programban szereplő költségvetési irányvonal alkalmasnak tűnik arra, hogy 2007-ig a Tanács ajánlásának megfelelően tartósan megszüntessék a túlzott hiányt. A programidőszak alatt azonban a biztonsági tartalék nem biztosítható a GDP 3%-ában rögzített hiányküszöb átlépésével szemben. Ezenkívül lehetséges, hogy a programban szereplő költségvetési irányvonal nem lesz elégséges ahhoz, hogy a programban tervezettek szerint 2011-re megvalósítsák a középtávú költségvetési célkitűzést. Mivel a gazdaságban kedvezőek a növekedési feltételek, a középtávú célkitűzés irányába ható kiigazítás program szerinti üteme nem megfelelő és 2008-ban erősíteni kell, hogy összhangban legyen a Stabilitási és Növekedési Paktummal. Ezután pedig intézkedésekkel kell alátámasztani. Végül, amennyiben az inflációs és a bérnyomás megvalósul, a túlhevülés elkerüléséhez a programban előirányzottnál szigorúbb költségvetési irányvonalra van szükség.

(7) Az államháztartás fenntarthatóságát tekintve Lengyelország összességében alacsony kockázattal szembesül. A közös módszertanon alapuló 2005-ös előrejelzések szerint az elöregedés hosszú távú költségvetési hatása a legalacsonyabbak között van az EU-ban. 2008-tól azonban a szociális ellátások indexálása nemcsak a fogyasztói árak, hanem részben a bérek alapján is történik, ami hosszú távon megnöveli a kiadásokat. A csekély elsődleges strukturális hiányt tartalmazó 2007-es költségvetési egyenleg, amely ennek ellenére jobb az előző változat kiinduló helyzeténél, a népesség elöregedése okozta hosszú távú költségvetési hatások nélkül is kockázatot jelent az államháztartás fenntarthatósága szempontjából. Az államháztartás további konszolidációja, többek között a korengedményes nyugdíjazás konvergenciaprogramban előirányozott reformjával (az ún. átmeneti nyugdíj bevezetése, ami a korengedményes nyugdíjazást bizonyos nehéz szakmákra korlátozza) ezért hozzájárulna mind a munkaerő aktivitásának, mind a foglalkoztatásnak az ösztönzéséhez, és az államháztartás hosszú távú fenntarthatóságával összefüggő kockázatok csökkentéséhez.

(8) A konvergenciaprogram összhangban van a nemzeti reformprogram 2007. októberi végrehajtási jelentésével. Mindkét program előirányozza a korengedményes nyugdíjazás és a rokkantsági ellátások reformját, a gazdák szociális alapjának reformját, az egészségügy reformját, az államháztartás átszervezését és decentralizálását, valamint a feladatok több évre kiterjedő költségvetési tervezését. A konvergenciaprogram a középtávú költségvetési stratégia szempontjából azonban nem értékeli minőségileg a nemzeti reformprogram 2007. októberi végrehajtási jelentésének általános hatását (érintve például a potenciális növekedésre és a foglalkoztatásra gyakorolt hatást). A program rendszerezett információt nyújt a nemzeti reformprogramban előirányzott fő reformok közvetlen költségvetési terheiről.

(9) A konvergenciaprogram költségvetési stratégiája részben megfelel az integrált iránymutatásokban foglalt, a lisszaboni stratégiával összefüggésben kiadott országspecifikus átfogó gazdaságpolitikai iránymutatásoknak a költségvetési politikák vonatkozásában. Miközben a program a költségvetési konszolidáció folytatását irányozza elő, nem említ további mechanizmusokat a kiadások ellenőrzésének előmozdításához.

(10) Ami a stabilitási és konvergenciaprogramok magatartási kódexében meghatározott adatszolgáltatási követelményeket illeti, a program a nem kötelező adatok tekintetében részben hiányos.

Általános következtetésként megállapítható, hogy az államháztartási hiány 2007-es kiigazítása után és miközben a hiány és az adóssághányad a GDP 3%-át, illetve 60%-át jelentő referenciaérték alatt marad, a program 2008-ban az államháztartási egyenlegnek a GDP 0,5 százalékpontját jelentő romlását tervezi, és kedvező növekedési kilátások mellett a következő években a középtávú költségvetési célkitűzés irányába teendő előrelépést későbbre ütemezi. A strukturális egyenleg 2008-ban várható, a GDP majdnem ½ százalékpontját jelentő romlása nincs összhangban a Stabilitási és Növekedési Paktummal. Tekintettel a költségvetési célok elérésének 2009-től felmerülő kockázataira, főként a specifikus intézkedések hiányában, előfordulhat, hogy a középtávú költségvetési célkitűzést nem érik el a programnak megfelelően 2011-re. Ezenkívül, ha inflációs nyomás merül fel, a programban előirányzottnál szigorúbb költségvetési irányvonalra van szükség. Az államháztartás hosszú távú fenntarthatóságát tekintve Lengyelország alacsony kockázattal szembesül, de szükség van a korengedményes nyugdíjazás reformjára.

A fenti értékelés alapján és a fenntartható államháztartás biztosításának szükségességét tekintve, Lengyelországot felkérik arra, hogy aknázza ki a kedvező növekedési feltételeket a középtávú költségvetési célkitűzés irányába ható strukturális kiigazítás ütemének erősítéséhez, különösen az esetleges inflációs nyomás megfékezése érdekében, azzal, hogy a többletbevételeket és a felhasználatlan erőforrásokat 2008-ban a hiány csökkentésére fordítja és, különösen a kiadási oldalon, a következő években intézkedéseket határoz meg és hajt végre.

A kulcsfontosságú makrogazdasági és költségvetési előrejelzések összehasonlítása

| |2006|2007|2008|2009|2010|

Reál-GDP (%-os változás)|KP 2008. március|6,2|6,5|5,5|5,0|5,0|

|BIZ 2008. április|6,2|6,5|5,3|5,0|n.a.|

|KP 2006. november|5,4|5,1|5,1|5,6|n.a.|

HICP infláció (%)|KP 2008. március|1,3|2,6|3,5|2,9|2,5|

|BIZ 2008. április|1,3|2,6|4,3|3,4|n.a.|

|KP 2006. november|1,4|2,1|2,5|2,5|n.a.|

Kibocsátási rés 1 (a potenciális GDP %-ában)|KP 2008. március|0,5|1,1|0,7|−0,2|−0,9|

|BIZ 2008. április 2|0,6|1,2|0,5|−0,7|n.a.|

|KP 2006. november|0,5|0,5|0,3|0,4|n.a.|

A külfölddel szembeni nettó hitelnyújtás/hitelfelvétel (a GDP %-ában)|KP 2008. március|−2,6|−2,6|−3,5|−4,2|−4,6|

|BIZ 2008. április|−2,5|−2,6|−2,3|−3,6|n.a.|

|KP 2006. november|−1,6|−1,8|−2,2|−2,7|n.a.|

Államháztartási egyenleg (a GDP %-ában)|KP 2008. március|−3,8|−2,0|−2,5|−2,0|−1,5|

|BIZ 2008. április|−3,8|−2,0|−2,5|−2,6|n.a.|

|KP 2006. november|−3,9|−3,4|−3,1|−2,9|n.a.|

Elsődleges egyenleg (a GDP %-ában)|KP 2008. március|−1,1|0,2|−0,2|0,3|0,8|

|BIZ 2008. április|−1,1|0,6|0,2|0,1|n.a.|

|KP 2006. november|−1,5|−1,0|−0,7|−0,6|n.a.|

Ciklikusan kiigazított egyenleg 1 (a GDP %-ában)|KP 2008. március|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|BIZ 2008. április|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|n.a.|

|KP 2006. november|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|n.a.|

Strukturális egyenleg 3 (a GDP %-ában)|KP 2008. március|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|BIZ 2008. április|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|n.a.|

|KP 2006. november|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|n.a.|

Bruttó államadósság (a GDP %-ában)|KP 2008. március|47,6|44,9|44,2|43,3|42,3|

|BIZ 2008. április|47,6|45,2|44,5|44,1|n.a.|

|KP 2006. november|48,9|50,0|50,3|50,2|n.a.|

Megjegyzés:| | | | | | |

1 Kibocsátási rések és ciklikus hatásoktól megtisztított egyenlegek a programok szerint, ahogy a Bizottság szolgálatai a programokban szereplő információk alapján újraszámították.|

2 A 2006–2009 közötti időszakra vonatkozóan 5,2%-os, 5,9%-os, 6,0%-os és 6,2%-os becsült potenciális növekedés alapján.|

3 Ciklikus hatásoktól megtisztított egyenleg, az egyszeri és más átmeneti intézkedések nélkül. A legutóbbi programban és a Bizottság szolgálatainak őszi előrejelzésében nincsenek egyszeri és egyéb átmeneti intézkedések.|

 | | | | | | |

Forrás:| | | | | | |

Konvergenciaprogram (KP); a Bizottság szolgálatainak 2008. tavaszi gazdasági előrejelzései (BIZ); a Bizottság szolgálatainak számításai|

[1] HL L 209., 1997.8.2., 1. o. Az 1055/2005/EK rendelettel (HL L 174., 2005.7.7., 1. o.) módosított rendelet. Az ebben a szövegben említett dokumentumok az alábbi weboldalon érhetők el: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm

[2] HL L 139., 2008.5.29., 57. o.

[3] A Bizottság közleménye az Európai Tanácsnak, „Stratégiai jelentés a növekedést és a foglalkoztatást célzó megújult lisszaboni stratégiáról: új ciklus indítása (2008-2010)”, COM(2007)803, 2007.12.11.

[4] „Az uniós államháztartások hosszú távú fenntarthatóságáról” szóló bizottsági közlemény a Tanácsnak és az Európai Parlamentnek, COM (2006) 574 végleges, 2006.10.12., és „Az államháztartások hosszú távú fenntarthatósága az Európai Unióban”, Európai Bizottság, Gazdasági és Pénzügyi Főigazgatóság (2006), European Economy, 2006/4. szám.

[5] „A Stabilitási és Növekedési Paktum végrehajtásának részletes leírása, valamint iránymutatások a stabilitási és konvergencia programok tartalmára és formájára vonatkozóan”, amelyet az ECOFIN-Tanács 2005. október 11-én fogadott el.

[6] HL L 209., 1997.8.2., 1. o. Az 1055/2005/EK rendelettel (HL L 174., 2005.7.7., 1. o.) módosított rendelet. Az ebben a szövegben említett dokumentumok az alábbi weboldalon érhetők el: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm

[7] Az aktualizált változatot a magatartási kódexben meghatározott december 1-jei határidő után tizenhat hét elteltével nyújtották be, mivel az októberi választásokat követően novemberben új kormány megalakulására került sor.

[8] Az értékelés mindenekelőtt a Bizottság szolgálatainak 2008. tavaszi előrejelzését és a Bizottságnak a nemzeti reformprogram 2007. októberi végrehajtási jelentéséről szóló értékelését veszi figyelembe.

[9] Ez a 2003-ban előterjesztett, eddigi legátfogóbb és egyedi kísérlet a kiadások reformjára, amelynek célja a szociális védelemmel, közigazgatással és állami támogatásokkal összefüggő állami kiadások csökkentése volt. A Hausner-terv többek között felváltotta az éves indexálást a kumulált inflációt követő (ha meghaladja az 5%-ot) vagy a háromévente történő indexálással (amelyik először bekövetkezik) .

[10] HL C 72., 2007.3.29., 13. o.

IT

(...PICT...)|COMMISSIONE DELLE COMUNITÀ EUROPEE|

Bruxelles, 11.6.2008

SEC(2008) 2012 definitivo

Raccomandazione per il

PARERE DEL CONSIGLIO

sul programma di convergenza aggiornato della Polonia, 2007-2010

(presentata dalla Commissione)

RELAZIONE

1. Contesto generale

Il patto di stabilità e crescita si fonda sull'obiettivo dell'equilibrio delle finanze pubbliche quale strumento per rafforzare le condizioni favorevoli alla stabilità dei prezzi e a una crescita vigorosa, sostenibile e promotrice di occupazione. La riforma del patto del 2005 ne ha riconosciuto l'utilità ai fini del consolidamento della disciplina di bilancio, ma ha inteso rafforzarne l'efficacia e i fondamenti economici e garantire la sostenibilità delle finanze pubbliche a lungo termine.

Il regolamento (CE) n. 1466/97 del Consiglio per il rafforzamento della sorveglianza delle posizioni di bilancio nonché della sorveglianza e del coordinamento delle politiche economiche GU L 209 del 2.8.1997, pag. 1. Regolamento modificato dal regolamento (CE) n. 1055/2005 (GU L 174 del 7.7.2005, pag. 1). I documenti citati in questo testo sono disponibili all'indirizzo: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , che fa parte del patto di stabilità e crescita, stabilisce che gli Stati membri devono presentare al Consiglio e alla Commissione programmi di stabilità o convergenza e i relativi aggiornamenti annuali. Gli Stati membri che hanno già adottato la moneta unica presentano programmi di stabilità (aggiornati), mentre gli Stati membri che non l'hanno ancora adottata presentano programmi di convergenza (aggiornati). La Polonia ha presentato il suo primo programma di convergenza nel maggio 2004. A norma del regolamento, il 5 luglio 2004, il Consiglio ha formulato il relativo parere sulla base della raccomandazione della Commissione e previa consultazione del comitato economico e finanziario. Per quanto riguarda gli aggiornamenti dei programmi di stabilità e di convergenza, il regolamento prevede che siano valutati dalla Commissione ed esaminati dal comitato; se necessario e seguendo la stessa procedura descritta sopra, i programmi aggiornati possono essere esaminati dal Consiglio.[1]

GU L 209 del 2.8.1997, pag. 1. Regolamento modificato dal regolamento (CE) n. 1055/2005 (GU L 174 del 7.7.2005, pag. 1). I documenti citati in questo testo sono disponibili all'indirizzo:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

2. Contesto della valutazione del programma aggiornato

La Commissione ha esaminato l'ultimo aggiornamento del programma di convergenza della Polonia, presentato il 26 marzo 2008, e ha adottato una raccomandazione per un parere del Consiglio in merito (cfr. nel riquadro, i principali punti oggetto della valutazione).

Al fine di determinare il quadro in rapporto al quale viene valutata la strategia di bilancio del programma di convergenza aggiornato, i paragrafi che seguono illustrano in sintesi:

(1) la posizione del paese nell'ambito della parte correttiva del patto di stabilità e crescita (procedura per i disavanzi eccessivi);

(2) l'ultima valutazione della posizione del paese nell'ambito della parte preventiva del patto di stabilità e crescita (sintesi del parere del Consiglio sul precedente aggiornamento del programma di convergenza);

(3) l'aggiornamento del maggio 2008 degli indirizzi di massima per le politiche economiche nel settore delle finanze pubbliche formulati per la Polonia;

(4) la valutazione della relazione di attuazione del programma nazionale di riforme dell'ottobre 2007 effettuata dalla Commissione.

2.1. La procedura per i disavanzi eccessivi nei confronti della Polonia

Il 5 luglio 2004 il Consiglio ha adottato una decisione nella quale constatava, conformemente all'articolo 104, paragrafo 6, che la Polonia presentava un disavanzo eccessivo, basandosi sul disavanzo del 4,1% del PIL registrato dalle amministrazioni pubbliche polacche nel 2003. Nel contempo il Consiglio ha formulato raccomandazioni ai fini della correzione del disavanzo eccessivo, a norma dell'articolo 104, paragrafo 7. In particolare, alla Polonia è stato raccomandato di adottare provvedimenti in un quadro di medio termine per riportare il disavanzo al di sotto del 3% entro il 2007 in modo credibile e sostenibile, in linea con il parere del Consiglio sul programma di convergenza del maggio 2004. Nel novembre 2006 il Consiglio ha deciso che i provvedimenti adottati fino ad allora dalle autorità polacche erano inadeguati. Nel febbraio 2007 il Consiglio ha formulato nuove raccomandazioni confermando il termine del 2007 per la correzione. Alle autorità polacche è stato raccomandato di garantire un miglioramento del saldo strutturale di almeno 0,5 punti percentuali del PIL tra il 2006 e il 2007. Nel novembre 2007 la Commissione ha indirizzato una comunicazione al Consiglio, nella quale indicava che i provvedimenti adottati dalla Polonia a seguito della raccomandazione del Consiglio erano coerenti con la raccomandazione. Tuttavia, per quanto riguarda il 2008 e il 2009, la Commissione ha espresso preoccupazione circa il carattere duraturo della correzione del disavanzo eccessivo, senza il quale la procedura non può essere chiusa. Sia la Commissione che il Consiglio hanno invitato le autorità polacche a presentare quanto prima un programma di convergenza aggiornato, descrivendo la loro strategia di medio termine per l'intera legislatura, compatibile con una correzione duratura del disavanzo eccessivo ed ulteriori progressi verso l'obiettivo di medio termine.

Unitamente alla presente raccomandazione per un parere del Consiglio, la Commissione raccomanda al Consiglio di decidere di abrogare la procedura per disavanzo eccessivo per la Polonia poiché da una valutazione globale emerge che la situazione di disavanzo eccessivo è stata corretta. Il disavanzo delle amministrazioni pubbliche del 2007 è risultato pari al 2,0% del PIL ed è pertanto inferiore al valore di riferimento del 3% del PIL. Le previsioni di primavera 2008 dei servizi della Commissione indicano che il disavanzo dovrebbe restare al di sotto del valore di riferimento del 3% del PIL nel 2008 e nel 2009.

2.2. La valutazione contenuta nel parere del Consiglio sull’aggiornamento precedente

Nel suo parere del 27 febbraio 2007, il Consiglio ha sintetizzato la sua valutazione del precedente aggiornamento del programma di convergenza, relativo al periodo 2006-2009, come segue: "Il programma prevede una correzione del disavanzo eccessivo entro il 2007, in riferimento all'articolo 2, paragrafo 7 del regolamento (CE) n. 1467/97 del Consiglio, ma il Consiglio ricorda che le azioni intraprese finora non sembrano sufficienti e le misure previste appaiono inadeguate a conseguire tale risultato. Mentre negli anni successivi il programma intende realizzare progressi soddisfacenti verso il conseguimento dell'OMT in un contesto di prospettive di forte crescita, vi sono tuttavia rischi significativi che possono compromettere il conseguimento degli obiettivi di bilancio e di una correzione duratura del disavanzo eccessivo."

Alla luce della nuova raccomandazione rivolta alla Polonia affinché correggesse il disavanzo eccessivo formulata dal Consiglio il 27 febbraio 2007 ai sensi dell'articolo 104, paragrafo 7, del trattato, il Consiglio ha invitato la Polonia "i) a correggere il disavanzo eccessivo nel 2007, conformemente alla nuova raccomandazione ai sensi dell'articolo 104, paragrafo 7; ii) avvantaggiandosi nei periodi di congiuntura economica favorevole e utilizzando le entrate supplementari per la riduzione del disavanzo, ad accelerare il ritmo dell'adeguamento strutturale verso l'obiettivo di medio termine previsto dal programma dopo la programmata correzione del disavanzo eccessivo, precisando e attuando le misure supplementari, che incidano soprattutto sul lato delle spese, necessarie per il conseguimento dell'adeguamento voluto; iii) a salvaguardare i risultati della riforma delle pensioni."

2.3. Aggiornamento del maggio 2008 degli indirizzi di massima per le politiche economiche specifici per ciascun paese nel settore delle politiche di bilancio

Il 14 maggio 2008 il Consiglio ha adottato una raccomandazione sull’aggiornamento del 2008 degli indirizzi di massima per le politiche economiche degli Stati membri e della Comunità e sull’attuazione delle politiche per l’occupazione degli Stati membri GU L 139 del 29.5.2008, pag. 57. . Nel settore delle politiche di bilancio, si raccomandava alla Polonia di "rafforzare il risanamento fiscale e aggiungere all’«ancora nominale» del deficit di bilancio (massimale del deficit) ulteriori meccanismi intesi a rafforzare il controllo sulla spesa".[2]

GU L 139 del 29.5.2008, pag. 57.

2.4. Valutazione della Commissione sulla relazione di attuazione del programma nazionale di riforme dell'ottobre del 2007

L'11 dicembre 2007 la Commissione ha adottato la sua relazione strategica sulla strategia di Lisbona rinnovata per la crescita e l'occupazione che comprende una valutazione della relazione dell'ottobre 2007 sullo stato di attuazione del programma nazionale di riforme della Polonia Comunicazione della Commissione al Consiglio europeo, “Relazione strategica sulla strategia di Lisbona rinnovata per la crescita e l’occupazione: il nuovo ciclo (2008-2010), COM(2007)803 dell'11.12.2007. ed è sintetizzata come segue:[3]

Comunicazione della Commissione al Consiglio europeo, “Relazione strategica sulla strategia di Lisbona rinnovata per la crescita e l’occupazione: il nuovo ciclo (2008-2010), COM(2007)803 dell'11.12.2007.

Il programma nazionale di riforma della Polonia indicava tra le sfide fondamentali risanamento e miglioramento della gestione delle finanze pubbliche, sviluppo dell'imprenditoria, maggiore innovazione da parte delle imprese; rafforzamento e sviluppo delle infrastrutture, apertura delle industrie di rete alla concorrenza, creazione e mantenimento di posti di lavoro e riduzione della disoccupazione; e miglioramento dell'adattabilità dei lavoratori e delle imprese.

Secondo la Commissione, nel periodo 2005-2007 la Polonia ha conseguito progressi limitati nell’attuazione del suo programma nazionale di riforme.

Sulla base dei punti di forza e delle debolezze identificate nonché dei progressi effettuati, la Commissione ha raccomandato alla Polonia di concentrarsi sui seguenti settori: risanamento della finanza (meccanismi di controllo della spesa); apertura delle industrie di rete alla concorrenza, ricerca pubblica e sostegno alla R & S privata; flessicurezza, comprese una politica attiva del mercato del lavoro, prestazioni sociali, apprendimento ed istruzione lungo tutto l'arco della vita.

La Polonia dovrebbe inoltre concentrarsi sui seguenti settori: infrastrutture di trasporto; processo di registrazione delle imprese; e-Government; recepimento della legislazione relativa al mercato interno; e strutture per la custodia dei bambini.

Sulla base della relazione strategica della Commissione, il Consiglio ha adottato raccomandazioni sull'aggiornamento del 2008 degli indirizzi di massima per le politiche economiche degli Stati membri, compresa la Polonia, il 14 maggio 2008.

Riquadro: principali punti oggetto della valutazioneA norma dell'articolo 5, paragrafo 1, (per i programmi di stabilità) e dell'articolo 9, paragrafo 1, (per i programmi di convergenza) del regolamento (CE) n. 1466/97 del Consiglio, viene esaminato quanto segue:se le ipotesi economiche sulle quali il programma è fondato siano realistiche;l'obiettivo di bilancio a medio termine (OMT) presentato dallo Stato membro, e se il percorso di aggiustamento proposto dal programma rispetto a tale obiettivo sia adeguato;se le misure adottate e/o proposte per la realizzazione del percorso di aggiustamento siano sufficienti per conseguire l'OMT nel corso del ciclo;al momento della valutazione di questo percorso di aggiustamento verso l'OMT, se un maggiore sforzo di aggiustamento sia stato compiuto in periodi di congiuntura favorevole, sforzo che può essere più limitato in periodi di congiuntura sfavorevole, e, per gli Stati membri dell'area dell'euro e per quelli che fanno parte dell'ERM2, se lo Stato membro persegua, per conseguire il suo OMT, un miglioramento annuo del suo saldo di bilancio corretto per il ciclo, al netto delle misure una tantum e di altre misure temporanee, dello 0,5% del PIL come parametro di riferimento;nel definire il percorso di aggiustamento verso l'OMT (per gli Stati membri che non l'hanno ancora raggiunto) o nel consentire una deviazione temporanea dall'OMT (per gli Stati membri che l'hanno già conseguito), l'attuazione di riforme strutturali sostanziali che producano effetti diretti di contenimento dei costi a lungo termine (compreso il rafforzamento del potenziale di crescita) e che pertanto abbiano un impatto quantificabile sulla sostenibilità a lungo termine delle finanze pubbliche (a condizione che sia mantenuto un opportuno margine di sicurezza rispetto al valore di riferimento del 3% del PIL e che si preveda che la posizione di bilancio ritorni all'OMT entro il periodo di riferimento del programma), con un'attenzione particolare per le riforme delle pensioni che introducono un sistema multipilastro comprendente un pilastro obbligatorio, finanziato a capitalizzazione;se le politiche economiche dello Stato membro siano coerenti con gli indirizzi di massima per le politiche economiche.La plausibilità delle ipotesi macroeconomiche del programma è valutata con riferimento alle previsioni dei servizi della Commissione della primavera 2008, usando anche la metodologia concordata per la stima della produzione potenziale e dei saldi corretti per il ciclo.Nella valutazione inoltre si esamina:l'evoluzione del rapporto debito/PIL e le prospettive per la sostenibilità a lungo termine delle finanze pubbliche, cui, secondo la relazione del Consiglio del 20 marzo 2005 – “Migliorare l'attuazione del Patto di stabilità e crescita”, dovrebbe essere tributata “sufficiente attenzione nella sorveglianza delle posizioni di bilancio”. Una comunicazione della Commissione del 12 ottobre 2006 espone l'approccio dell'UE nella valutazione della sostenibilità a lungo termine Comunicazione della Commissione al Consiglio e al Parlamento europeo, La sostenibilità di lungo termine delle finanze pubbliche nella UE, 12.10.2006, COM (2006) 574 definitivo, e Commissione europea, Direzione generale Affari economici e finanziari (2006), The long-term sustainability of public finances in the European Union, European Economy n. 4/2006. ;Comunicazione della Commissione al Consiglio e al Parlamento europeo, La sostenibilità di lungo termine delle finanze pubbliche nella UE, 12.10.2006, COM (2006) 574 definitivo, e Commissione europea, Direzione generale Affari economici e finanziari (2006), The long-term sustainability of public finances in the European Union, European Economy n. 4/2006.il grado di integrazione rispetto al programma nazionale di riforme, presentato dagli Stati membri nel contesto della strategia di Lisbona per la crescita e l'occupazione e nella relazione sullo stato di attuazione dell'ottobre 2007. Nella sua nota di accompagnamento del 7 giugno 2005 al Consiglio europeo sugli indirizzi economici di massima per il periodo 2005-2008, il Consiglio Ecofin ha affermato che i programmi nazionali di riforme devono essere coerenti con i programmi di stabilità e di convergenza;il rispetto del codice di condotta "Specifiche sull'attuazione del Patto di stabilità e crescita e linee direttrici sulla presentazione e il contenuto dei programmi di stabilità e convergenza", approvato dal Consiglio Ecofin dell'11 ottobre 2005. , che tra l'altro prescrive una struttura e tabelle di dati comuni per i programmi di stabilità e di convergenza."Specifiche sull'attuazione del Patto di stabilità e crescita e linee direttrici sulla presentazione e il contenuto dei programmi di stabilità e convergenza", approvato dal Consiglio Ecofin dell'11 ottobre 2005.|

Raccomandazione per il

PARERE DEL CONSIGLIO

sul programma di convergenza aggiornato della Polonia, 2007-2010

IL CONSIGLIO DELL'UNIONE EUROPEA,

visto il trattato che istituisce la Comunità europea,

visto il regolamento (CE) n. 1466/97 del Consiglio, del 7 luglio 1997, per il rafforzamento della sorveglianza delle posizioni di bilancio nonché della sorveglianza e del coordinamento delle politiche economiche GU L 209 del 2.8.1997, pag. 1. Regolamento modificato dal regolamento (CE) n. 1055/2005 (GU L 174 del 7.7.2005, pag. 1). I documenti menzionati nel presente testo sono disponibili su Internet al seguente indirizzo: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , in particolare l'articolo 9, paragrafo 3,[6]

GU L 209 del 2.8.1997, pag. 1. Regolamento modificato dal regolamento (CE) n. 1055/2005 (GU L 174 del 7.7.2005, pag. 1). I documenti menzionati nel presente testo sono disponibili su Internet al seguente indirizzo:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

vista la raccomandazione della Commissione,

sentito il comitato economico e finanziario,

HA ESPRESSO IL SEGUENTE PARERE:

(1) L' [8 luglio 2008] il Consiglio ha esaminato il programma di convergenza aggiornato della Polonia, relativo al periodo 2007-2010 L’aggiornamento è stato presentato con 16 settimane di ritardo rispetto al termine del 1° dicembre stabilito nel codice di condotta, in conseguenza della formazione di un nuovo governo in novembre dopo le elezioni generali svoltesi nel mese di ottobre. .[7]

L’aggiornamento è stato presentato con 16 settimane di ritardo rispetto al termine del 1° dicembre stabilito nel codice di condotta, in conseguenza della formazione di un nuovo governo in novembre dopo le elezioni generali svoltesi nel mese di ottobre.

(2) Di recente la Polonia ha conseguito progressi nel colmare il divario rispetto ai livelli di reddito medi della UE poiché la crescita del PIL reale è salita da circa il 4½% in media nel periodo 2003-2005 ad oltre il 6% nel periodo 2006-2007. La crescita della produzione ad elevata intensità di lavoro ha migliorato considerevolmente la situazione del mercato del lavoro riducendo la disoccupazione da quasi il 20% nel 2003 al 9½% nel 2007. Il calo della disoccupazione, oltre che ad una crescita straordinaria dell'occupazione, è tuttavia dovuto anche alla riduzione della forza lavoro a causa della migrazione. Inoltre le distorsioni determinate dagli incentivi al lavoro rafforzati da un'emigrazione significativa accentuano la penuria di manodopera in taluni settori. Le tensioni esistenti nel mercato del lavoro esercitano pressioni sui salari che esercitano effetti negativi sull'inflazione IAPC, la quale, dopo un periodo di moderazione dal 2005 al primo semestre del 2007, ha ripreso a crescere significativamente alla fine del 2007. Dopo aver registrato un picco del 6¼% del PIL nel 2003, il disavanzo delle amministrazioni pubbliche è sceso in media di oltre un punto percentuale all'anno fino a raggiungere il 2% del PIL nel 2007. Negli ultimi anni i risultati sono stati in linea di massima migliori degli obiettivi grazie alle sorprese positive sul versante crescita e alle derivanti entrate impreviste nonché all'esecuzione parziale dei piani di spesa. Gli ulteriori progressi nel risanamento delle finanze si baseranno sostanzialmente sulla riforma del sistema dei trasferimenti sociali (in particolare pensioni anticipate e sussidi di invalidità) e sull'aumento del tasso di partecipazione della forza lavoro.

(3) Lo scenario macroeconomico sotteso al programma prevede un rallentamento graduale della crescita del PIL reale, che passerebbe dal 6,5% nel 2007 ad una media del 5,2% nel restante periodo di riferimento. Sulla base delle informazioni attualmente disponibili La valutazione tiene conto in particolare delle previsioni di primavera 2008 dei servizi della Commissione e della valutazione della Commissione in merito alla relazione dell’ottobre 2007 sullo stato di attuazione del programma nazionale di riforme. , questo scenario sembra basarsi su ipotesi di crescita plausibili. Le proiezioni del programma in materia di inflazione sembrano essere ottimistiche in quanto riflettono ipotesi leggermente favorevoli circa i prezzi delle importazioni ed un incremento relativamente contenuto del reddito nominale per lavoratore dipendente.[8]

La valutazione tiene conto in particolare delle previsioni di primavera 2008 dei servizi della Commissione e della valutazione della Commissione in merito alla relazione dell’ottobre 2007 sullo stato di attuazione del programma nazionale di riforme.

(4) Il disavanzo delle amministrazioni pubbliche del 2007 è risultato pari al 2,0% del PIL, a fronte del 3,4% previsto nel programma di convergenza del novembre 2006. Ciò è stato possibile grazie ad una crescita del PIL reale e nominale molto più elevata di quanto previsto nel novembre 2006, ma anche ad un contenimento della spesa. In particolare l'elevata redditività delle società ha consentito di contenere l'incremento dei sussidi, mentre il rapido calo della disoccupazione e l'assenza di indicizzazione prevista dal piano Hausner A tutt'oggi il tentativo più ampio e specifico di riforma della spesa, proposto nel 2003 e volto a ridurre la spesa pubblica per la protezione sociale, l'amministrazione pubblica e gli aiuti di Stato. Tra l'altro, il piano Hausner ha sostituito un'indicizzazione annuale con un'indicizzazione dopo che l'inflazione cumulata abbia superato il 5% o comunque ogni tre anni. hanno anch'essi ridotto la crescita dei trasferimenti sociali. In aggiunta le retribuzioni dei dipendenti del settore pubblico sono state inferiori al previsto. Infine gli investimenti pubblici sono stati minori del previsto a causa di un assorbimento dei fondi UE più lento del preventivato. Nel complesso il rapporto spesa/PIL è stato di 1,5 punti percentuali inferiore a quanto previsto nel novembre 2006. Sul versante entrate, il gettito da imposte indirette e contributi sociali è risultato migliore di quanto previsto nel novembre 2006, soprattutto grazie ad una crescita molto più consistente dell'occupazione e dei salari. Queste sorprese positive sono state compensate da risultati più scarsi di altre voci di gettito (imposte dirette a causa di un incremento degli scaglioni di aliquota). Nel complesso, ciò ha portato ad un rapporto entrate/PIL lievemente inferiore a quello previsto. Con un miglioramento del saldo strutturale di circa 1½ punti percentuali, nell'esecuzione del bilancio nel 2007 la Polonia ha fatto di più di quanto sollecitato nel parere del Consiglio del 27 febbraio 2007 sul precedente aggiornamento del programma di convergenza GU C 72 del 29.3.2007, pag. 13. .[9][10]

A tutt'oggi il tentativo più ampio e specifico di riforma della spesa, proposto nel 2003 e volto a ridurre la spesa pubblica per la protezione sociale, l'amministrazione pubblica e gli aiuti di Stato. Tra l'altro, il piano Hausner ha sostituito un'indicizzazione annuale con un'indicizzazione dopo che l'inflazione cumulata abbia superato il 5% o comunque ogni tre anni.

GU C 72 del 29.3.2007, pag. 13.

(5) L'obiettivo principale della strategia di bilancio è una riduzione duratura del disavanzo strutturale delle amministrazioni pubbliche (disavanzo corretto per il ciclo al netto di misure una tantum e di altre misure temporanee) ai fini del raggiungimento dell'obiettivo di medio termine (OMT) per la posizione di bilancio, un disavanzo strutturale dell'1% del PIL, nel 2011, ovvero un anno dopo la fine del periodo di riferimento del programma. Ciò è coerente con il precedente programma di convergenza, che prevedeva il raggiungimento dell'OMT "dopo il 2010". Dopo essere salito di 0,5 punti percentuali fino al 2,5% del PIL nel 2008, il disavanzo nominale dovrebbe scendere all'1,5% entro il 2010. Il saldo primario segue un percorso analogo e dovrebbe passare da −0,2% del PIL nel 2008 a 0,8% nel 2010. Sullo sfondo di una crescita della produzione in flessione, sono previste modifiche più ampie del saldo strutturale calcolate in base alla metodologia concordata, con una riduzione del disavanzo strutturale da circa 2¾% del PIL nel 2008 a poco più dell'1% nel 2010. L'aggiustamento di bilancio è basato sulla spesa e concentrato nel 2009 e nel 2010. Nel 2008 il deterioramento del disavanzo è dovuto principalmente ad un forte aumento del rapporto investimenti/PIL nonché ad un ampio taglio dei contributi sociali (compensato in parte da un aumento di altre entrate). Nel periodo 2009-2010 il risanamento deve essere realizzato soprattutto tramite una politica di moderazione in materia di retribuzione dei dipendenti, trasferimenti sociali e consumi intermedi. Il previsto tasso di riduzione del disavanzo tra il 2007 e il 2009 è inferiore a quanto previsto nell'aggiornamento precedente, tuttavia il punto di partenza (2007) e ciascuno dei nuovi obiettivi di disavanzo dell'aggiornamento del programma di convergenza del marzo 2008 sono migliori degli obiettivi contenuti nell'aggiornamento del novembre 2006. I rischi relativi alle proiezioni di bilancio contenute nel programma sembrano nel complesso compensarsi nel 2008, ma i risultati potrebbero essere più sfavorevoli di quanto ipotizzato nel programma successivamente. L'obiettivo per il disavanzo 2008 contenuto nel programma è lo stesso che nelle previsioni di primavera 2008 (2,5% del PIL). I dati di cassa del primo trimestre 2008 per il bilancio centrale evidenziano entrate superiori alle proiezioni di bilancio, ma il programma parte dal presupposto di una crescita lievemente più elevata nel 2008 di quanto indicato nelle previsioni di primavera 2008 della Commissione e la crescente pressione sui salari del settore pubblico costituisce un rischio per le finanze pubbliche. D'altro canto, l'inflazione più elevata di quanto previsto nel programma ridurrà il rapporto spesa/PIL nel 2008, giacché la spesa è fissata prevalentemente in termini nominali. Nel 2009, tuttavia, l'inflazione più elevata del 2008 potrebbe stimolare la crescita dei salari nel settore pubblico e portare a pensioni e prestazioni sociali più elevate di quanto previsto nel programma, sulla scorta di una riforma del meccanismo di indicizzazione che collega le prestazioni sociali, a partire dal 2008, non soltanto ai prezzi al consumo ma anche parzialmente ai salari. Mentre le misure che incrementano il disavanzo sono già state adottate dal Parlamento (riduzioni delle aliquote dell'imposta sul reddito delle persone fisiche), le misure compensative sono vaghe e il loro impatto sul bilancio è incerto (salvo per gli incrementi di accise collegati all'armonizzazione comunitaria, che non compenseranno completamente il taglio dell'imposta sul reddito). Qualora non venga mantenuta l'ulteriore forte crescita dell'occupazione prevista dal governo, dopo il 2008 potrebbe essere a rischio il proseguimento del risanamento finanziario basato sulla crescita creatrice di posti di lavoro del periodo 2006-2007. D'altro canto, i risultati in materia di andamento del saldo delle amministrazioni pubbliche sono buoni: le entrate sono risultate frequentemente più elevate del previsto mentre i piani di spesa sono stati eseguiti solo parzialmente.

(6) Sulla base di questa valutazione dei rischi, l’impostazione di bilancio del programma appare compatibile con una correzione duratura del disavanzo eccessivo entro il 2007, come raccomandato dal Consiglio. Tuttavia, nell'ambito del periodo di riferimento del programma, non è stato possibile garantire il margine di sicurezza contro il rischio del superamento del massimale di disavanzo del 3% del PIL. Inoltre, l’orientamento di bilancio contenuto nel programma potrebbe non essere sufficiente a garantire che l'OMT sia raggiunto entro il 2011, come previsto. Giacché l'economia beneficia di condizioni di crescita favorevoli, il ritmo dell'aggiustamento verso l'OMT previsto dal programma è insufficiente e deve essere rafforzato nel 2008 per essere in linea con il patto di stabilità e crescita. In seguito dovrebbe essere sostenuto da misure. Inoltre, in caso di pressioni inflazionistiche e salariali, dovrebbe essere adottata una politica di bilancio più restrittiva di quella prevista dal programma al fine di evitare il surriscaldamento dell'economia.

(7) Per quanto concerne la sostenibilità delle finanze pubbliche, la Polonia sembra essere a basso rischio. In base alle proiezioni del 2005 basate sulla metodologia comune, l'impatto di bilancio di lungo termine dell'invecchiamento della popolazione è tra i più bassi della UE. Tuttavia, a partire dal 2008, le prestazioni sociali saranno indicizzate non soltanto ai prezzi al consumo ma anche parzialmente ai salari, il che determinerà un incremento della spesa nel lungo termine. La posizione di bilancio nel 2007 con un piccolo disavanzo primario strutturale, per quanto sia migliore della posizione iniziale del precedente programma, costituisce un rischio per la sostenibilità delle finanze pubbliche anche senza prendere in considerazione l'impatto dell'invecchiamento della popolazione nel lungo termine. Un ulteriore risanamento delle finanze pubbliche, compresa la riforma delle pensioni anticipate (introduzione di "pensioni ponte" che limitano i pensionamenti anticipati a talune professioni difficili) quale prevista nel programma di convergenza, contribuirebbe pertanto sia a stimolare il tasso di attività della manodopera e l'occupazione che a limitare i rischi per la sostenibilità delle finanze pubbliche.

(8) Il programma di convergenza appare coerente con la relazione dell’ottobre 2007 sullo stato di attuazione del programma nazionale di riforme. In particolare entrambi i programmi prevedono la riforma delle pensioni anticipate e delle prestazioni di invalidità, la riforma del fondo sociale degli agricoltori, la riforma sanitaria, la riorganizzazione e la decentralizzazione delle finanze pubbliche, la pianificazione di bilancio pluriennale. Il programma di convergenza non contiene tuttavia una valutazione qualitativa dell'incidenza generale della relazione 2007 sull'attuazione del programma nazionale di riforme dell'ottobre 2007 nel quadro della strategia di bilancio a medio termine (che esamini ad esempio l'impatto sulla crescita potenziale e l'occupazione). Il programma fornisce tuttavia informazioni sistematiche sui costi di bilancio diretti delle principali riforme previste nel programma nazionale di riforma.

(9) La strategia di bilancio contenuta nel programma di convergenza è parzialmente coerente con gli indirizzi di massima relativi al paese per le politiche economiche inseriti negli orientamenti integrati per le politiche di bilancio pubblicati nell'ambito della strategia di Lisbona. Se da un lato il programma prevede la continuazione del risanamento finanziario, non indica ulteriori meccanismi per rafforzare il controllo della spesa.

(10) Per quanto riguarda i requisiti relativi ai dati specificati nel codice di condotta per i programmi di stabilità e di convergenza, il programma presenta delle lacune per quanto riguarda i dati facoltativi.

La conclusione globale è che, dopo la correzione del disavanzo delle amministrazioni pubbliche nel 2007 e mentre il disavanzo e il debito resteranno al di sotto dei valori di riferimento rispettivamente del 3% e del 60% del PIL, il programma prevede un deterioramento del saldo delle amministrazioni pubbliche di 0,5 punti percentuali del PIL nel 2008 e progressi verso l'OMT concentrati negli ultimi anni in un contesto di prospettive di crescita favorevoli. Nel 2008, il previsto deterioramento strutturale di circa ½ punto percentuale del PIL non è in linea con il patto di stabilità e crescita. Dati i rischi gravanti sugli obiettivi di bilancio a partire dal 2009, soprattutto per la mancata indicazione di misure specifiche, l'OMT potrebbe non essere raggiunto entro il 2011 come previsto nel programma. Inoltre, in caso di pressioni inflazionistiche, dovrebbe essere adottata una politica di bilancio più restrittiva di quella prevista dal programma. Per quanto riguarda la sostenibilità di lungo termine delle finanze pubbliche, la Polonia presenta un rischio basso, ma il sistema delle pensioni anticipate necessita di una riforma.

Alla luce della valutazione che precede e della necessità di garantire finanze pubbliche sostenibili, la Polonia è invitata a sfruttare le condizioni di crescita favorevoli per rafforzare il ritmo dell'aggiustamento strutturale verso l'OMT, in particolare per contenere le possibili pressioni inflazionistiche, utilizzando eventuali entrate supplementari e risorse non spese ai fini della riduzione del disavanzo nel 2008 e specificando e attuando le misure, in particolare sul versante della spesa, negli anni successivi.

Confronto tra le principali proiezioni macroeconomiche e di bilancio

| |2006|2007|2008|2009|2010|

PIL reale (variazione in %)|PC marzo 2008|6,2|6,5|5,5|5,0|5,0|

|COM Apr 2008|6,2|6,5|5,3|5,0|n.a.|

|PC nov. 2006|5,4|5,1|5,1|5,6|n.a.|

Inflazione IAPC (%)|PC marzo 2008|1,3|2,6|3,5|2,9|2,5|

|COM Apr 2008|1,3|2,6|4,3|3,4|n.a.|

|PC nov. 2006|1,4|2,1|2,5|2,5|n.a.|

Divario tra prodotto effettivo e potenziale 1 (in % del PIL potenziale)|PC marzo 2008|0,5|1,1|0,7|−0,2|−0,9|

|COM Apr. 2008 2|0,6|1,2|0,5|−0,7|n.a.|

|PC nov. 2006|0,5|0,5|0,3|0,4|n.a.|

Accreditamento/indebitamento netto nei confronti del resto del mondo (in % del PIL)|PC marzo 2008|−2,6|−2,6|−3,5|−4,2|−4,6|

|COM Apr. 2008|−2,5|−2,6|−2,3|−3,6|n.a.|

|PC nov. 2006|−1,6|−1,8|−2,2|−2,7|n.a.|

Saldo delle pubbliche amministrazioni (in % del PIL)|PC marzo 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,0|−1,5|

|COM Apr. 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,6|n.a.|

|PC nov. 2006|−3,9|−3,4|−3,1|−2,9|n.a.|

Saldo primario (in % del PIL)|PC marzo 2008|−1,1|0,2|−0,2|0,3|0,8|

|COM Apr. 2008|−1,1|0,6|0,2|0,1|n.a.|

|PC nov. 2006|−1,5|−1,0|−0,7|−0,6|n.a.|

Saldo corretto per il ciclo 1 (in % del PIL)|PC marzo 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|COM Apr. 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|n.a.|

|PC nov. 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|n.a.|

Saldo strutturale 3 (in % del PIL)|PC marzo 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|COM Apr. 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|n.a.|

|PC nov. 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|n.a.|

Debito pubblico lordo (in % del PIL)|PC marzo 2008|47,6|44,9|44,2|43,3|42,3|

|COM Apr. 2008|47,6|45,2|44,5|44,1|n.a.|

|PC nov. 2006|48,9|50,0|50,3|50,2|n.a.|

Note| | | | | | |

1 Divari tra prodotto effettivo e prodotto potenziale e saldi corretti per il ciclo secondo i programmi, ricalcolati dai servizi della Commissione sulla base delle informazioni contenute nei programmi.|

2 Sulla base di una crescita potenziale stimata del 5,2%, del 5,9%, del 6,0% e del 6,2% rispettivamente nel periodo 2006-2009.|

3 Saldo corretto per il ciclo al netto di misure una tantum e di altre misure temporanee. Nell'ultimo programma e nelle previsioni d'autunno dei servizi della Commissione non sono previste misure una tantum e altre misure temporanee.|

 | | | | | | |

Fonti| | | | | | |

Programma di convergenza (PC); previsioni della primavera 2008 dei servizi della Commissione (COM); calcoli dei servizi della Commissione.|

[1] GU L 209 del 2.8.1997, pag. 1. Regolamento modificato dal regolamento (CE) n. 1055/2005 (GU L 174 del 7.7.2005, pag. 1). I documenti citati in questo testo sono disponibili all'indirizzo: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[2] GU L 139 del 29.5.2008, pag. 57.

[3] Comunicazione della Commissione al Consiglio europeo, “Relazione strategica sulla strategia di Lisbona rinnovata per la crescita e l’occupazione: il nuovo ciclo (2008-2010), COM(2007)803 dell'11.12.2007.

[4] Comunicazione della Commissione al Consiglio e al Parlamento europeo, La sostenibilità di lungo termine delle finanze pubbliche nella UE, 12.10.2006, COM (2006) 574 definitivo, e Commissione europea, Direzione generale Affari economici e finanziari (2006), The long-term sustainability of public finances in the European Union, European Economy n. 4/2006.

[5] "Specifiche sull'attuazione del Patto di stabilità e crescita e linee direttrici sulla presentazione e il contenuto dei programmi di stabilità e convergenza", approvato dal Consiglio Ecofin dell'11 ottobre 2005.

[6] GU L 209 del 2.8.1997, pag. 1. Regolamento modificato dal regolamento (CE) n. 1055/2005 (GU L 174 del 7.7.2005, pag. 1). I documenti menzionati nel presente testo sono disponibili su Internet al seguente indirizzo: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[7] L’aggiornamento è stato presentato con 16 settimane di ritardo rispetto al termine del 1° dicembre stabilito nel codice di condotta, in conseguenza della formazione di un nuovo governo in novembre dopo le elezioni generali svoltesi nel mese di ottobre.

[8] La valutazione tiene conto in particolare delle previsioni di primavera 2008 dei servizi della Commissione e della valutazione della Commissione in merito alla relazione dell’ottobre 2007 sullo stato di attuazione del programma nazionale di riforme.

[9] A tutt'oggi il tentativo più ampio e specifico di riforma della spesa, proposto nel 2003 e volto a ridurre la spesa pubblica per la protezione sociale, l'amministrazione pubblica e gli aiuti di Stato. Tra l'altro, il piano Hausner ha sostituito un'indicizzazione annuale con un'indicizzazione dopo che l'inflazione cumulata abbia superato il 5% o comunque ogni tre anni.

[10] GU C 72 del 29.3.2007, pag. 13.

NL

(...PICT...)|COMMISSIE VAN DE EUROPESE GEMEENSCHAPPEN|

Brussel, 11.6.2008

SEC(2008) 2012 definitief

Aanbeveling voor een

ADVIES VAN DE RAAD

over het geactualiseerde convergentieprogramma van Polen voor de periode 2007-2010

(door de Commissie ingediend)

TOELICHTING

1. Algemene context

Het stabiliteits- en groeipact is gebaseerd op de doelstelling van deugdelijke overheidsfinanciën als middel om de voorwaarden voor prijsstabiliteit en voor een tot werkgelegenheidsschepping leidende sterke duurzame groei te verbeteren. Bij de hervorming van het pact in 2005 werd het nut ervan bij het verankeren van begrotingsdiscipline erkend, maar werd tevens versterking van de doeltreffendheid en de economische onderbouwing ervan, alsook waarborging van de houdbaarheid van de openbare financiën op lange termijn beoogd.

In Verordening (EG) nr. 1466/97 van de Raad over versterking van het toezicht op begrotingssituaties en het toezicht op en de coördinatie van het economisch beleid PB L 209 van 2.8.1997, blz. 1. Verordening gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 1055/2005 (PB L 174 van 7.7.2005, blz. 1). Alle documenten waarnaar in deze tekst wordt verwezen, kunnen worden geraadpleegd op: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , die deel uitmaakt van het stabiliteits- en groeipact, is bepaald dat elke lidstaat bij de Raad en de Commissie een stabiliteits- of convergentieprogramma moet indienen, alsook jaarlijkse actualiseringen daarvan. Lidstaten die de gemeenschappelijke munt al hebben aangenomen dienen (geactualiseerde) stabiliteitsprogramma's in en lidstaten die deze nog niet hebben aangenomen dienen (geactualiseerde) convergentieprogramma's in. Het eerste convergentieprogramma van Polen is in mei 2004 ingediend. Overeenkomstig de verordening bracht de Raad op basis van een aanbeveling van de Commissie en na raadpleging van het Economisch en Financieel Comité op 5 juli 2004 hierover advies uit. Wat geactualiseerde stabiliteits- en convergentieprogramma's betreft, is in de verordening bepaald dat deze door de Commissie worden beoordeeld en door het Comité worden onderzocht en dat deze indien nodig ook overeenkomstig dezelfde procedure als hierboven beschreven door de Raad kunnen worden onderzocht.[1]

PB L 209 van 2.8.1997, blz. 1. Verordening gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 1055/2005 (PB L 174 van 7.7.2005, blz. 1). Alle documenten waarnaar in deze tekst wordt verwezen, kunnen worden geraadpleegd op: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

2. Achtergrond voor de beoordeling van het geactualiseerde programma

De Commissie heeft het op 26 maart 2008 ingediende meest recente geactualiseerde convergentieprogramma van Polen onderzocht en beveelt de Raad aan een advies daarover aan te nemen (zie het kader voor de belangrijkste beoordelingspunten).

Om de achtergrond te schetsen waartegen de begrotingsstrategie in het geactualiseerde convergentieprogramma wordt beoordeeld, bevatten de volgende punten een overzicht van:

(1) de positie van het land overeenkomstig het corrigerende deel van het stabiliteits- en groeipact (buitensporigtekortprocedure);

(2) de meest recente beoordeling van de positie van het land overeenkomstig het preventieve deel van het stabiliteits- en groeipact (samenvatting van het advies van de Raad over de vorige actualisering van het convergentieprogramma);

(3) de actualisering van mei 2008 van de landenspecifieke globale richtsnoeren voor het economisch beleid op het gebied van het begrotingsbeleid;

(4) de beoordeling door de Commissie van het uitvoeringsverslag van oktober 2007 van het nationale hervormingsprogramma.

2.1. Buitensporigtekortprocedure ten aanzien van Polen

Op grond van een overheidstekort van 4,1% van het bbp in 2003 heeft de Raad op 5 juli 2004 overeenkomstig artikel 104, lid 6, vastgesteld dat er in Polen een buitensporig tekort bestond. Tegelijkertijd heeft de Raad overeenkomstig artikel 104, lid 7, aanbevelingen tot het land gericht om het buitensporig tekort te corrigeren. Met name werd Polen aanbevolen om binnen een middellangetermijnkader maatregelen te nemen om het tekort in 2007 op een geloofwaardige en duurzame wijze tot onder de 3% van het bbp terug te brengen overeenkomstig het advies van de Raad over het convergentieprogramma van mei 2004. In november 2006 heeft de Raad vastgesteld dat de tot dan toe genomen maatregelen van de Poolse autoriteiten ontoereikend waren. In februari 2007 heeft de Raad nieuwe aanbevelingen tot het land gericht, waarin werd vastgehouden aan 2007 als uiterste correctietermijn. De Poolse autoriteiten werd aanbevolen tussen 2006 en 2007 een verbetering van het structurele saldo met ten minste 0,5 procentpunt van het bbp te bewerkstelligen. In november 2007 heeft de Commissie in een mededeling aan de Raad vastgesteld dat de maatregelen die de Poolse autoriteiten naar aanleiding van de aanbeveling van de Raad hadden getroffen, aansloten bij de aanbeveling. Wel vroeg de Commissie zich af of de correctie van het buitensporig tekort in 2008 en 2009 wel van duurzame aard zou blijken, een vereiste om de buitensporigtekortprocedure te kunnen afsluiten. Zowel de Commissie als de Raad hebben de Poolse autoriteiten verzocht zo spoedig mogelijk een geactualiseerd convergentieprogramma in te dienen met een beschrijving van hun middellangetermijnstrategie die de gehele kabinetsperiode zou bestrijken en zou leiden tot een duurzame correctie van het buitensporig tekort en tot verdere vooruitgang richting de middellangetermijndoelstelling.

Samen met de voorliggende aanbeveling voor een advies van de Raad beveelt de Commissie de Raad aan om te besluiten tot intrekking van de buitensporigtekortprocedure ten aanzien van Polen omdat uit een algehele evaluatie volgt dat het buitensporig tekort is gecorrigeerd. Het overheidstekort is namelijk in 2007 met 2,0% van het bbp onder de referentiewaarde van 3% van het bbp gebleven en blijft volgens de voorjaarsprognoses 2008 ook in 2008 en 2009 waarschijnlijk onder deze referentiewaarde.

2.2. Beoordeling in het advies van de Raad over de vorige actualisering

In zijn advies van 27 februari 2007 heeft de Raad zijn beoordeling van de vorige actualisering van het convergentieprogramma, dat op de periode 2006-2009 betrekking had, als volgt samengevat: "Het programma voorziet in een correctie van het buitensporige tekort tegen 2007, onder verwijzing naar de bepaling van artikel 2, lid 7, van Verordening (EG) nr. 1467/97 van de Raad, maar de Raad wijst erop dat de tot dusver ondernomen actie ontoereikend lijkt en de geplande maatregelen kennelijk niet volstaan om dat doel te bereiken. Hoewel in de latere jaren volgens het programma tegen de achtergrond van gunstige groeivooruitzichten afdoende vooruitgang wordt geboekt richting de MTD, is de realisatie van de begrotingsdoelstellingen en de duurzaamheid van de aanpassing aan belangrijke risico's onderhevig."

Rekening houdend met een nieuwe aanbeveling die hij op 27 februari 2007 overeenkomstig artikel 104, lid 7, van het Verdrag tot Polen had gericht om het buitensporige tekort te corrigeren, verzocht de Raad Polen: "i) zorg te dragen voor het wegwerken van het buitensporige tekort in overeenstemming met de overeenkomstig artikel 104, lid 7, gedane nieuwe aanbeveling in 2007; ii) profiterend van de economisch goede tijden en eventuele extra inkomsten aanwendend voor het verminderen van het tekort, na de geplande correctie van het buitensporige tekort het tempo van de aanpassing richting de MTD op te voeren door in het bijzonder aan de uitgavenzijde de aanvullende maatregelen uit te werken en ten uitvoer te leggen die noodzakelijk zijn om de voorgenomen aanpassing te bewerkstelligen; iii) de resultaten van de pensioenhervorming te vrijwaren."

2.3. Actualisering van mei 2008 van de landenspecifieke globale richtsnoeren voor het economisch beleid op het gebied van het begrotingsbeleid

Op 14 mei 2008 heeft de Raad zijn goedkeuring gehecht aan een aanbeveling inzake de actualisering voor 2008 van de globale richtsnoeren voor het economisch beleid van de lidstaten en de Gemeenschap en inzake de uitvoering van het werkgelegenheidsbeleid van de lidstaten PB L 139 van 29.5.2008, blz. 57. .[2]

PB L 139 van 29.5.2008, blz. 57.

Op het gebied van het begrotingsbeleid is aanbevolen dat Polen "zijn begrotingsconsolidatie verder verbetert en het nominale "anker" van het overheidstekort (het maximale tekort) aanvult met nieuwe mechanismen om de uitgaven beter onder controle te houden".

2.4. Beoordeling door de Commissie van het uitvoeringsverslag van oktober 2007 van het nationale hervormingsprogramma

Op 11 december 2007 heeft de Commissie haar strategisch verslag over de hernieuwde Lissabon-strategie voor groei en werkgelegenheid aangenomen Mededeling van de Commissie aan de Europese Raad, "Strategisch verslag over de hernieuwde Lissabon-strategie voor groei en werkgelegenheid: lancering van de nieuwe cyclus (2008-2010)", COM(2007) 803 van 11.12.2007. . Dit bevat een beoordeling van het uitvoeringsverslag van oktober 2007 van het nationale hervormingsprogramma van Polen. Deze beoordeling kan als volgt worden samengevat.[3]

Mededeling van de Commissie aan de Europese Raad, "Strategisch verslag over de hernieuwde Lissabon-strategie voor groei en werkgelegenheid: lancering van de nieuwe cyclus (2008-2010)", COM(2007) 803 van 11.12.2007.

In het nationale hervormingsprogramma van Polen zijn als belangrijkste uitdagingen aangemerkt: consolidatie en een beter beheer van de overheidsfinanciën, ontwikkeling van ondernemerschap, bevordering van innovatie in het bedrijfsleven, ontwikkeling en verbetering van infrastructuur, zorgen voor een concurrerend klimaat in de netwerksectoren, schepping en instandhouding van de werkgelegenheid en vermindering van de werkloosheid en verbetering van het aanpassingsvermogen van werknemers en bedrijven.

Naar het oordeel van de Commissie heeft Polen beperkte vorderingen gemaakt bij de tenuitvoerlegging van zijn nationaal hervormingsprogramma over de periode 2005-2007.

Gezien de onderkende sterke en zwakke punten en de gemaakte vorderingen heeft de Commissie aanbevolen Polen aan te bevelen actie te ondernemen op de volgende terreinen: budgettaire consolidatie (uitgavenbeheersingsmechanismen), concurrentie in de netwerksectoren, publiek onderzoek en bevordering van de particuliere O&O-uitgaven, flexizekerheid, waaronder een actief arbeidsmarktbeleid, sociale uitkeringen, een leven lang leren en onderwijs.

Voorts is Polen aangespoord bijzondere aandacht te besteden aan het volgende: de vervoersinfrastructuur, de procedure voor het registreren van nieuwe bedrijven, de e-overheid, de omzetting van internemarktwetgeving en kinderopvangvoorzieningen.

Op basis van het strategisch verslag van de Commissie heeft de Raad op 14 mei 2008 aanbevelingen gedaan inzake de actualisering voor 2008 van de globale richtsnoeren voor het economisch beleid van de lidstaten, waaronder Polen.

Kader: Belangrijkste beoordelingspuntenOvereenkomstig artikel 5, lid 1, (voor stabiliteitsprogramma's) en artikel 9, lid 1, (voor convergentieprogramma's) van Verordening (EG) nr. 1466/97 van de Raad wordt beoordeeld:of de economische hypothesen waarop het programma gebaseerd is, realistisch zijn;de middellangetermijnbegrotingsdoelstelling (MTD) van de lidstaat en of het aanpassingstraject richting de MTD passend is;of de met het oog op de naleving van dit aanpassingstraject genomen of voorgenomen maatregelen afdoende zijn om de MTD gedurende de cyclus te halen;bij de beoordeling van het aanpassingstraject richting de MTD: of in economisch goede tijden een grotere aanpassing wordt nagestreefd en in economisch slechte tijden juist een minder zware inspanning toelaatbaar is, en – voor de lidstaten van het eurogebied en het WKM II – of de lidstaat een jaarlijkse verbetering van het conjunctuurgezuiverde begrotingssaldo, ongerekend eenmalige en tijdelijke maatregelen, met 0,5% van het bbp als benchmark nastreeft om zijn MTD te bereiken;bij de bepaling van het aanpassingstraject richting de MTD (voor de lidstaten die deze doelstelling nog niet bereikt hebben) en bij het toestaan van een tijdelijke afwijking van de MTD (voor landen die de doelstelling wel hebben bereikt): de uitvoering van grote structurele hervormingen die op lange termijn rechtstreekse kostenbesparende effecten hebben (mede doordat zij de potentiële groei verhogen) en bijgevolg een verifieerbare positieve invloed op de houdbaarheid van de openbare financiën op lange termijn hebben (met dien verstande dat een passende veiligheidsmarge voor de naleving van de referentiewaarde van 3% van het bbp gewaarborgd moet zijn en dat een terugkeer naar de MTD binnen de programmaperiode wordt verwacht), waarbij bijzondere aandacht wordt besteed aan pensioenhervormingen die gepaard gaan met de invoering van een meerpijlerstelsel dat een verplichte pijler met volledige kapitaaldekking omvat;of het economisch beleid van de betrokken lidstaat strookt met de globale richtsnoeren voor het economisch beleid.Bij de beoordeling van de aannemelijkheid van de macro-economische hypothesen wordt gekeken naar de voorjaarsprognoses 2008 van de diensten van de Commissie en wordt ook gebruikgemaakt van de algemeen aanvaarde methode voor de raming van de potentiële productie en de conjunctuurgezuiverde saldi.Voorts worden beoordeeld:de ontwikkeling van de schuldquote en de vooruitzichten voor de houdbaarheid van de overheidsfinanciën op lange termijn, waaraan volgens het verslag van de Raad van 20 maart 2005 over de verbetering van de uitvoering van het stabiliteits- en groeipact "bij het toezicht op de begrotingssituatie voldoende aandacht" zou moeten worden geschonken. In een mededeling van de Commissie van 12 oktober 2006 wordt de aanpak voor de toetsing van de houdbaarheid op lange termijn uiteengezet Mededeling van de Commissie aan de Raad en het Europees Parlement: "Houdbaarheid van de openbare financiën op lange termijn in de EU", COM(2006) 574 definitief van 12.10.2006; directoraat-generaal Economische en financiële zaken van de Commissie (2006): "The long-term sustainability of public finances in the European Union", European Economy nr. 4/2006. ;Mededeling van de Commissie aan de Raad en het Europees Parlement: "Houdbaarheid van de openbare financiën op lange termijn in de EU", COM(2006) 574 definitief van 12.10.2006; directoraat-generaal Economische en financiële zaken van de Commissie (2006): "The long-term sustainability of public finances in the European Union", European Economy nr. 4/2006.de consistentie met het nationale hervormingsprogramma van de lidstaten in het kader van de Lissabon-strategie voor groei en werkgelegenheid en het uitvoeringsverslag van dit programma van oktober 2007. In zijn begeleidende nota van 7 juni 2005 aan de Europese Raad over de globale richtsnoeren voor het economisch beleid voor de periode 2005-2008 heeft de Raad (Ecofin) verklaard dat de nationale hervormingsprogramma's moeten stroken met de stabiliteits- en convergentieprogramma's;de inachtneming van de gedragscode Specificaties inzake de uitvoering van het stabiliteits- en groeipact en richtsnoeren inzake de vorm en de inhoud van stabiliteits- en convergentieprogramma's, door de Raad (Ecofin) op 11 oktober 2005 bekrachtigd. , die voor de stabiliteits- en convergentieprogramma's onder meer een gemeenschappelijke structuur en een reeks gegevenstabellen voorschrijft .Specificaties inzake de uitvoering van het stabiliteits- en groeipact en richtsnoeren inzake de vorm en de inhoud van stabiliteits- en convergentieprogramma's, door de Raad (Ecofin) op 11 oktober 2005 bekrachtigd.|

Aanbeveling voor een

ADVIES VAN DE RAAD

over het geactualiseerde convergentieprogramma van Polen voor de periode 2007-2010

DE RAAD VAN DE EUROPESE UNIE,

Gelet op het Verdrag tot oprichting van de Europese Gemeenschap,

Gelet op Verordening (EG) nr. 1466/97 van de Raad van 7 juli 1997 over versterking van het toezicht op begrotingssituaties en het toezicht op en de coördinatie van het economisch beleid PB L 209 van 2.8.1997, blz. 1. Verordening gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 1055/2005 (PB L 174 van 7.7.2005, blz. 1). Alle documenten waarnaar in deze tekst wordt verwezen, zijn te vinden op: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , en met name op artikel 9, lid 3,[6]

PB L 209 van 2.8.1997, blz. 1. Verordening gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 1055/2005 (PB L 174 van 7.7.2005, blz. 1). Alle documenten waarnaar in deze tekst wordt verwezen, zijn te vinden op:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

Gezien de aanbeveling van de Commissie,

Na raadpleging van het Economisch en Financieel Comité,

BRENGT HET VOLGENDE ADVIES UIT:

(1) Op [8 juli 2008] heeft de Raad het geactualiseerde convergentieprogramma van Polen voor de periode 2007-2010 behandeld Door de algemene verkiezingen van oktober en de daaropvolgende kabinetsformatie in november is de actualisering zestien weken na de in de gedragscode vastgestelde uiterste datum van 1 december ingediend. .[7]

Door de algemene verkiezingen van oktober en de daaropvolgende kabinetsformatie in november is de actualisering zestien weken na de in de gedragscode vastgestelde uiterste datum van 1 december ingediend.

(2) Doordat de reële bbp-groei is aangetrokken van gemiddeld zo'n 4½% in de periode 2003-2005 naar meer dan 6% in 2006 en 2007 heeft Polen zijn achterstand op het gemiddelde EU-inkomensniveau sinds kort voor een deel kunnen inlopen. Door de arbeidsintensieve groei van de productie is de situatie op de arbeidsmarkt aanmerkelijk verbeterd: de werkloosheid is gedaald van bijna 20% in 2003 naar 9½% in 2007. De daling van de werkloosheid is echter niet alleen toe te schrijven aan een buitengewoon forse groei van de werkgelegenheid, maar ook aan het feit dat de beroepsbevolking door de migratie krimpt. Voorts ontstaan, behalve door de omvangrijke emigratie, in sommige sectoren ook steeds nijpender tekorten omdat werken wordt ontmoedigd. Door de krapper wordende arbeidsmarkt ontstaat een opwaartse druk op de lonen, die weer in negatieve zin doorwerkt in de HICP-inflatie, die vanaf 2005 tot en met de eerste helft van 2007 binnen de perken is gebleven, maar eind 2007 duidelijk is aangetrokken. Sinds de piek van 6¼% van het bbp in 2003 is het overheidstekort gemiddeld met meer dan 1 procentpunt per jaar teruggelopen tot 2% van het bbp in 2007. Dankzij extra ontvangsten als gevolg van een verrassend hoge groei en omdat minder werd uitgegeven dan gepland, waren de uiteindelijke resultaten in de afgelopen paar jaar doorgaans beter dan verwacht. Voor een verdere consolidatie van de begroting zijn een hervorming van het stelsel van sociale overdrachten (voornamelijk de vervroegde pensioenen en invaliditeitsuitkeringen) en een toename van de arbeidsparticipatie echter van essentieel belang.

(3) Het macro-economische scenario van het programma gaat ervan uit de reële bbp-groei geleidelijk vertraagt van 6,5% in 2007 tot gemiddeld 5,2% in de rest van de programmaperiode. Afgaande op de thans beschikbare informatie Bij de beoordeling wordt met name rekening gehouden met de voorjaarsprognoses 2008 van de diensten van de Commissie en met de beoordeling door de Commissie van het uitvoeringsverslag van oktober 2007 van het nationale hervormingsprogramma. lijken de groeihypothesen van dit scenario plausibel. Door de enigszins optimistische ramingen van de invoerprijzen en een betrekkelijk geringe stijging van de nominale beloning van werknemers lijken de inflatieprojecties van het programma aan de lage kant. [8]

Bij de beoordeling wordt met name rekening gehouden met de voorjaarsprognoses 2008 van de diensten van de Commissie en met de beoordeling door de Commissie van het uitvoeringsverslag van oktober 2007 van het nationale hervormingsprogramma.

(4) Het overheidstekort is in 2007 uitgekomen op 2,0% van het bbp, terwijl in het convergentieprogramma van november 2006 nog was gerekend op 3,4%. Dit kwam vooral doordat de reële en de nominale bbp-groei veel hoger waren uitgevallen dan in november 2006 was aangenomen, maar ook de uitgaven bleven binnen de perken. Met name kon de groei van de subsidies dankzij de hoge winstgevendheid van bedrijven in de hand worden gehouden. Ook bleef de groei van de sociale overdrachten vanwege de snelle daling van de werkloosheid en vanwege het achterwegeblijven van de indexatie in het kader van het plan-Hausner De meest verregaande en concrete poging tot dusver om het uitgavenkader te hervormen. Het plan is in 2003 voorgesteld en was gericht op terugdringing van de overheidsuitgaven aan sociale bescherming, overheidsdiensten en overheidssteun. Met het plan werd onder meer de jaarlijkse indexatie vervangen door een indexatie die plaatsvindt zodra de gecumuleerde inflatie boven de 5% uitkomt of anders om de drie jaar. binnen de perken. Voorts viel de beloning van werknemers in de publieke sector lager uit dan gepland. Tot slot investeerde de overheid minder dan verwacht omdat minder EU-middelen werden geabsorbeerd dan waarop was gerekend. Al met al is de uitgavenquote 1,5 procentpunt lager uitgekomen dan in de projecties van november 2006. Aan de ontvangstenzijde bleken de indirecte belastingen en sociale premies vooral dankzij een veel hogere werkgelegenheid en loongroei meer te hebben opgebracht dan in november 2006 nog werd verwacht. Deze meevallers vielen echter weg tegen lagere ontvangsten in andere rubrieken (de directe belastingen brachten minder op vanwege een verhoging van de belastingschalen). Al met al bleef de ontvangstenquote iets achter bij de verwachting. Gezien de verbetering van het structurele saldo met circa 1½ procentpunt van het bbp is met de uitvoering van de begroting in 2007 meer dan voldaan aan het verzoek in het advies van de Raad van 27 februari 2007 over het vorige geactualiseerde convergentieprogramma PB C 72 van 29.3.2007, blz. 13. . [9][10]

De meest verregaande en concrete poging tot dusver om het uitgavenkader te hervormen. Het plan is in 2003 voorgesteld en was gericht op terugdringing van de overheidsuitgaven aan sociale bescherming, overheidsdiensten en overheidssteun. Met het plan werd onder meer de jaarlijkse indexatie vervangen door een indexatie die plaatsvindt zodra de gecumuleerde inflatie boven de 5% uitkomt of anders om de drie jaar.

PB C 72 van 29.3.2007, blz. 13.

(5) Het voornaamste doel van de begrotingsstrategie is een duurzame correctie van het structurele overheidstekort (het conjunctuurgezuiverde overheidstekort, ongerekend eenmalige en andere tijdelijke maatregelen) en een verwezenlijking van de middellangetermijndoelstelling (MTD) voor de begrotingssituatie (een structureel tekort van 1% van het bbp) in 2011, ofwel één jaar na de programmaperiode. Dit laatste strookt met het vorige convergentieprogramma, waarin sprake was van verwezenlijking van de MTD "na 2010". Het nominale tekort verslechtert in 2008 met 0,5 procentpunt tot 2,5% van het bbp, maar verbetert daarna tot 1,5% in 2010. Het primaire saldo volgt eenzelfde trend en slaat om van een tekort van 0,2% van het bbp in 2008 in een overschot van 0,8% in 2010. Door een afvlakkende groei van de productie vertoont het volgens de algemeen aanvaarde methode berekende structurele saldo een sterkere verschuiving: het structurele tekort loopt terug van 2¾% van het bbp in 2008 tot iets meer dan 1% in 2010. De budgettaire aanpassing vindt aan de uitgavenzijde plaats. Daarbij ligt het zwaartepunt in 2009 en 2010. In 2008 verslechtert het tekort met name door een scherpe stijging van de investeringsquote en door een forse verlaging van de sociale premies (die deels worden goedgemaakt door een stijging bij andere ontvangsten). In 2009 en 2010 wordt de consolidatie hoofdzakelijk verwezenlijkt doordat de beloning van werknemers, de sociale overdrachten en het intermediair verbruik in de hand worden gehouden. De tekortreductie valt tussen 2007 en 2009 lager uit dan in de vorige actualisering, hoewel de uitgangssituatie (2007) en alle nieuwe tekortdoelstellingen in het geactualiseerde convergentieprogramma van maart 2008 verbeterd zijn ten opzichte van de doelstellingen in de actualisering van november 2006. De aan de begrotingsprognoses in het programma verbonden risico's lijken elkaar voor 2008 min of meer in evenwicht te houden, maar daarna kunnen de resultaten slechter uitvallen dan waarop in het programma wordt gerekend. De tekortdoelstelling voor 2008 komt overeen met de voorjaarsprognoses 2008 (2,5% van het bbp). De kasgegevens voor de centrale begroting over het eerste kwartaal van 2008 wijzen erop dat de ontvangsten hoger zullen uitvallen dan waarop in de begroting wordt gerekend. In het programma wordt de groei voor 2008 echter iets hoger geraamd dan in de voorjaarsprognoses 2008 van de Commissie. Voorts vormt de nog oplopende druk op de lonen in de publieke sector een risico voor de overheidsfinanciën. Daar staat weer tegenover dat als de inflatie hoger uitvalt dan de programmaramingen, daarvan een drukkend effect uitgaat op de uitgavenquote van 2008 omdat de uitgaven overwegend nominaal worden vastgesteld. In 2009 kan de hogere inflatie van 2008 de groei van de lonen in de publieke sector opjagen en leiden tot hogere pensioenen en sociale uitkeringen dan wordt aangenomen in het programma. Daar komt nog bij dat de sociale uitkeringen door een hervorming van de indexatiemechanismen niet alleen aan de consumentenprijzen, maar deels ook aan de lonen worden gekoppeld. Voorts heeft het parlement bepaalde tekortverhogende maatregelen al goedgekeurd (verlaging van de inkomstenbelasting), maar zijn de compenserende maatregelen nog vaag en blijft het effect ervan op de begroting onduidelijk (behalve dan de accijnsverhoging in verband met een EU harmonisatie, die overigens niet volledig zal opwegen tegen de verlaging van de inkomstenbelasting). Als de door de regering verwachte hoge werkgelegenheidsgroei niet aanhoudt, wordt het na 2008 mogelijk lastig om de budgettaire consolidatie van 2006 en 2007, waaraan een werkgelegenheidsintensieve groei ten grondslag lag, vol te houden. Daar staat een goede staat van dienst wat betreft de ontwikkeling van het overheidssaldo tegenover. In het verleden bleken de ontvangsten immers regelmatig mee te vallen en werden uitgavenplannen regelmatig niet volledig uitgevoerd.

(6) Gezien deze risicobeoordeling lijkt de begrotingsstrategie van het programma te volstaan voor een duurzame correctie van het buitensporig tekort in 2007, zoals de Raad heeft aanbevolen. De veiligheidsmarge is mogelijk echter niet groot genoeg om er zeker van te zijn dat de tekortdrempel van 3% van het bbp in de programmaperiode niet wordt overschreden. Evenmin is het uitgesloten dat de begrotingskoers van het programma niet volstaat om de MTD in 2011 te bereiken, zoals volgens het programma de bedoeling is. Gezien de krachtige economische groei is het uit het programma blijkende tempo van aanpassing richting de MTD ontoereikend en moet dit tempo in 2008 worden opgevoerd om in lijn te blijven met het stabiliteits- en groeipact. Voor de jaren daarna zijn nog concrete flankerende maatregelen gewenst. Mocht er daarnaast inderdaad een inflatie- en loondruk ontstaan, dan is een restrictiever begrotingsbeleid geboden dan in het programma is voorzien, dit om oververhitting te voorkomen.

(7) Polen lijkt weinig risico te lopen wat de houdbaarheid van de overheidsfinanciën betreft. Volgens de projecties van 2005 en afgaande op de algemene methode behoort Polen tot de EU-landen waar de vergrijzing zich budgettair het minst doet gevoelen. Vanaf 2008 worden de sociale uitkeringen echter niet alleen geïndexeerd op basis van de consumentenprijzen, maar deels ook op basis van de lonen. Daardoor zullen de uitgaven op lange termijn toenemen. De begrotingssituatie van 2007 is met een gering structureel primair tekort gunstiger dan de uitgangssituatie van het vorige programma, maar vormt wel een risico voor de houdbaarheid van de overheidsfinanciën, zelfs als de budgettaire langetermijngevolgen van de vergrijzing buiten beschouwing worden gelaten. Daarom zou een verdere consolidatie van de overheidsfinanciën, zoals de in het convergentieprogramma genoemde hervorming van het stelsel van vervroegde uittreding (invoering van "brugpensioenen" die vervroegde uittreding beperken tot bepaalde moeilijke beroepen) de arbeidsparticipatie en werkgelegenheid ten goede komen en de risico's voor de houdbaarheid van de overheidsfinanciën indammen.

(8) Het convergentieprogramma lijkt aan te sluiten bij het uitvoeringsverslag van oktober 2007 van het nationale hervormingsprogramma. Met name beogen beide programma's een hervorming van het stelsel van vervroegde pensioenen en invaliditeitsuitkeringen, een hervorming van het agrarisch sociaal fonds, een hervorming van de gezondheidszorg, een reorganisatie of decentralisatie van de overheidsfinanciën en een meerjarige taakgestuurde budgettering. Het convergentieprogramma bevat echter geen kwalitatieve beoordeling van de algemene gevolgen van het uitvoeringsverslag van oktober 2007 van het nationale hervormingsprogramma binnen het kader van de begrotingsstrategie op middellange termijn (zoals de gevolgen voor de potentiële groei en de werkgelegenheid). Wel verschaft het systematisch informatie over de rechtstreekse budgettaire kosten van de voornaamste hervormingen van het nationale hervormingsprogramma.

(9) De begrotingsstrategie in het convergentieprogramma sluit slechts deels aan bij de landenspecifieke globale richtsnoeren voor het economisch beleid op het gebied van het begrotingsbeleid die zijn opgenomen in de in het kader van de Lissabon-strategie uitgevaardigde geïntegreerde richtsnoeren. Hoewel het programma een verdere budgettaire consolidatie beoogt, wordt geen gewag gemaakt van nieuwe uitgavenbeheersingsmechanismen.

(10) Wat de in de gedragscode voor stabiliteits- en convergentieprogramma's gespecificeerde gegevensvereisten betreft, ontbreken in het programma enkele facultatieve gegevens.

De algehele conclusie luidt dat het overheidstekort in 2007 is gecorrigeerd en het tekort en de schuld onder de referentiewaarde van respectievelijk 3% en 60% zullen blijven, maar dat in het programma ervan uit wordt gegaan dat het overheidssaldo in 2008 met 0,5 procentpunt van het bbp verslechtert en zich pas in de jaren daarna in de richting van de MTD beweegt, dit terwijl de groeivooruitzichten gunstig blijven. Voor 2008 strookt de verwachte structurele verslechtering met bijna een ½ procentpunt van het bbp niet met het stabiliteits- en groeipact. Aangezien de budgettaire doelstellingen vanaf 2009 met name door een gebrek aan concrete maatregelen in gevaar kunnen komen, wordt de MTD wellicht niet in 2011 bereikt, zoals volgens het programma de bedoeling is. Voorts is een restrictiever begrotingsbeleid geboden dan in het programma wordt voorzien, als er een inflatiedruk ontstaat. Wat de houdbaarheid van de overheidsfinanciën op lange termijn betreft, lijkt Polen een gering risico te lopen, maar het stelsel van vervroegde pensionering is aan hervorming toe.

Gelet op de beoordeling hierboven en de noodzaak om te zorgen voor houdbare overheidsfinanciën, wordt Polen verzocht om - met name om een mogelijke inflatiedruk beheersbaar te houden - de gunstige groeiomstandigheden aan te grijpen om het tempo van structurele aanpassing richting de MTD op te voeren door extra ontvangsten en niet-bestede middelen aan te wenden om het tekort in 2008 terug te dringen, en door in de jaren daarna met name aan de uitgavenzijde concrete maatregelen te treffen.

Vergelijking van de belangrijkste macro-economische en budgettaire prognoses

| |2006|2007|2008|2009|2010|

Reëel bbp (Verandering in %)|CP mrt 2008|6,2|6,5|5,5|5,0|5,0|

|COM apr 2008|6,2|6,5|5,3|5,0|n.b.|

|CP nov 2006|5,4|5,1|5,1|5,6|n.b.|

HICP-inflatie (%)|CP mrt 2008|1,3|2,6|3,5|2,9|2,5|

|COM apr 2008|1,3|2,6|4,3|3,4|n.b.|

|CP nov 2006|1,4|2,1|2,5|2,5|n.b.|

Output gap 1 (% van het potentiële bbp)|CP mrt 2008|0,5|1,1|0,7|−0,2|−0,9|

|COM apr 2008 2|0,6|1,2|0,5|−0,7|n.b.|

|CP nov 2006|0,5|0,5|0,3|0,4|n.b.|

Netto financieringsoverschot/ tekort t.o.v. het buitenland (% van het bbp)|CP mrt 2008|−2,6|−2,6|−3,5|−4,2|−4,6|

|COM apr 2008|−2,5|−2,6|−2,3|−3,6|n.b.|

|CP nov 2006|−1,6|−1,8|−2,2|−2,7|n.b.|

Overheidssaldo (% van het bbp)|CP mrt 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,0|−1,5|

|COM apr 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,6|n.b.|

|CP nov 2006|−3,9|−3,4|−3,1|−2,9|n.b.|

Primair saldo (% van het bbp)|CP mrt 2008|−1,1|0,2|−0,2|0,3|0,8|

|COM apr 2008|−1,1|0,6|0,2|0,1|n.b.|

|CP nov 2006|−1,5|−1,0|−0,7|−0,6|n.b.|

Conjunctuurgezuiverd saldo 1 (% van het bbp)|CP mrt 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|COM apr 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|n.b.|

|CP nov 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|n.b.|

Structureel saldo 3 (% van het bbp)|CP mrt 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|COM apr 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|n.b.|

|CP nov 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|n.b.|

Bruto overheidsschuld (% van het bbp)|CP mrt 2008|47,6|44,9|44,2|43,3|42,3|

|COM apr 2008|47,6|45,2|44,5|44,1|n.b.|

|CP nov 2006|48,9|50,0|50,3|50,2|n.b.|

Noten:| | | | | | |

1 In de programma's vermelde output gaps en conjunctuurgezuiverde saldi, zoals herberekend door de diensten van de Commissie op basis van de in de programma's voorkomende informatie.|

2 Op basis van een geraamde potentiële groei van achtereenvolgens 5,2%, 5,9%, 6,0% en 6,2% in de periode 2006-2009.|

3 Conjunctuurgezuiverd saldo, ongerekend eenmalige en andere tijdelijke maatregelen. Er zijn geen eenmalige en andere tijdelijke maatregelen in het meest recente programma en in de najaarsprognoses van de diensten van de Commissie.|

 | | | | | | |

Bronnen :| | | | | | |

Convergentieprogramma (CP); economische voorjaarsprognoses 2008 van de diensten van de Commissie (COM); berekeningen van de diensten van de Commissie.|

[1] PB L 209 van 2.8.1997, blz. 1. Verordening gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 1055/2005 (PB L 174 van 7.7.2005, blz. 1). Alle documenten waarnaar in deze tekst wordt verwezen, kunnen worden geraadpleegd op: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[2] PB L 139 van 29.5.2008, blz. 57.

[3] Mededeling van de Commissie aan de Europese Raad, "Strategisch verslag over de hernieuwde Lissabon-strategie voor groei en werkgelegenheid: lancering van de nieuwe cyclus (2008-2010)", COM(2007) 803 van 11.12.2007.

[4] Mededeling van de Commissie aan de Raad en het Europees Parlement: "Houdbaarheid van de openbare financiën op lange termijn in de EU", COM(2006) 574 definitief van 12.10.2006; directoraat-generaal Economische en financiële zaken van de Commissie (2006): "The long-term sustainability of public finances in the European Union", European Economy nr. 4/2006.

[5] Specificaties inzake de uitvoering van het stabiliteits- en groeipact en richtsnoeren inzake de vorm en de inhoud van stabiliteits- en convergentieprogramma's, door de Raad (Ecofin) op 11 oktober 2005 bekrachtigd.

[6] PB L 209 van 2.8.1997, blz. 1. Verordening gewijzigd bij Verordening (EG) nr. 1055/2005 (PB L 174 van 7.7.2005, blz. 1). Alle documenten waarnaar in deze tekst wordt verwezen, zijn te vinden op: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[7] Door de algemene verkiezingen van oktober en de daaropvolgende kabinetsformatie in november is de actualisering zestien weken na de in de gedragscode vastgestelde uiterste datum van 1 december ingediend.

[8] Bij de beoordeling wordt met name rekening gehouden met de voorjaarsprognoses 2008 van de diensten van de Commissie en met de beoordeling door de Commissie van het uitvoeringsverslag van oktober 2007 van het nationale hervormingsprogramma.

[9] De meest verregaande en concrete poging tot dusver om het uitgavenkader te hervormen. Het plan is in 2003 voorgesteld en was gericht op terugdringing van de overheidsuitgaven aan sociale bescherming, overheidsdiensten en overheidssteun. Met het plan werd onder meer de jaarlijkse indexatie vervangen door een indexatie die plaatsvindt zodra de gecumuleerde inflatie boven de 5% uitkomt of anders om de drie jaar.

[10] PB C 72 van 29.3.2007, blz. 13.

DA

(...PICT...)|KOMMISSIONEN FOR DE EUROPÆISKE FÆLLESSKABER|

Bruxelles, den 11.6.2008

SEK(2008) 2012 endelig

Henstilling med henblik på

RÅDETS UDTALELSE

om Polens opdaterede konvergensprogram, 2007-2010

(forelagt af Kommissionen)

BEGRUNDELSE

1. Generel baggrund

Stabilitets- og vækstpagten er baseret på målsætningen om sunde offentlige finanser som et middel til at styrke forudsætningerne for prisstabilitet og en stærk og vedvarende vækst, som fører til jobskabelse. I forbindelse med reformen af pagten i 2005 blev det anerkendt, at pagten er et nyttigt middel til at cementere finanspolitisk disciplin, men hovedsigtet var at gøre den mere virkningsfuld, styrke dens økonomiske fundament og sikre de offentlige finansers holdbarhed på lang sigt.

Rådets forordning (EF) nr. 1466/97 om styrkelse af overvågningen af budgetstillinger samt overvågning og samordning af økonomiske politikker EFT L 209 af 2.8.1997, s. 1. Ændret ved forordning (EF) nr. 1055/2005 (EUT L 174 af 7.7.2005, s. 1). De dokumenter, der henvises til i denne tekst, findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , som indgår i stabilitets- og vækstpagten, fastsætter, at medlemsstaterne skal forelægge Rådet og Kommissionen stabilitets- eller konvergensprogrammer og årlige opdateringer heraf. Medlemsstater, der allerede har indført den fælles valuta, forelægger (opdaterede) stabilitetsprogrammer, og medlemsstater, der endnu ikke har indført den fælles valuta, forelægger (opdaterede) konvergensprogrammer. Polens første konvergensprogram blev forelagt i maj 2004. I overensstemmelse med forordningen afgav Rådet en udtalelse herom den 5. juli 2004 på grundlag af en henstilling fra Kommissionen og efter at have hørt Det Økonomiske og Finansielle Udvalg. De opdaterede stabilitets- og konvergensprogrammer skal ifølge forordningen vurderes af Kommissionen og undersøges af udvalget, og de kan om nødvendigt undersøges af Rådet efter samme procedure som nævnt ovenfor.[1]

EFT L 209 af 2.8.1997, s. 1. Ændret ved forordning (EF) nr. 1055/2005 (EUT L 174 af 7.7.2005, s. 1). De dokumenter, der henvises til i denne tekst, findes på følgende websted:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

2. Baggrunden for vurderingen af det opdaterede program

Kommissionen har undersøgt den seneste opdatering af Polens konvergensprogram, der blev forelagt den 26. marts 2008, og fremsætter en henstilling med henblik på Rådets udtalelse herom (se boksen vedrørende hovedpunkterne i vurderingen).

Udgangspunktet for vurderingen af budgetstrategien i det opdaterede konvergensprogram er kort beskrevet i afsnittene om:

(1) landets stilling under den korrigerende del af stabilitets- og vækstpagten (proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud)

(2) den seneste vurdering af landets stilling under den forebyggende del af stabilitets- og vækstpagten (sammenfatning af Rådets udtalelse om den forrige opdatering af konvergensprogrammet)

(3) marts 2008-opdateringen af de landespecifikke overordnede økonomisk-politiske retningslinjer med hensyn til budgetpolitikker

(4) Kommissionens vurdering af rapporten fra oktober 2007 om gennemførelsen af det nationale reformprogram.

2.1. Proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud over for Polen

Den 5. juli 2004 vedtog Rådet i henhold til artikel 104, stk. 6, en beslutning, hvori det blev fastslået, at Polen på grundlag af et offentligt underskud på 4,1 % af BNP i 2003 havde et uforholdsmæssigt stort underskud. Samtidig rettede Rådet i overensstemmelse med artikel 104, stk. 7, henstillinger til landet om at korrigere det uforholdsmæssigt store underskud. Det blev bl.a. henstillet, at Polen skulle træffe foranstaltninger til at bringe underskuddet ned under 3 % af BNP senest i 2007 på en troværdig og holdbar måde, jf. Rådets udtalelse om konvergensprogrammet fra maj 2004. I november 2006 besluttede Rådet, at de foranstaltninger, som de polske myndigheder havde truffet indtil da, var utilstrækkelige. I februar 2007 fremsatte Rådet nye henstillinger, som bekræftede, at korrektionen skulle finde sted senest i 2007. Det blev henstillet, at de polske myndigheder skulle sikre en forbedring af den strukturelle saldo på mindst 0,5 procentpoint af BNP mellem 2006 og 2007. I november 2007 sendte Kommissionen en meddelelse til Rådet, hvori det blev konkluderet, at de foranstaltninger, som Polen havde truffet som reaktion på Rådets henstilling, var i overensstemmelse med henstillingen. For så vidt angår 2008 og 2009, gav Kommissionen imidlertid udtryk for bekymring med hensyn til holdbarheden af korrektionen af det uforholdsmæssigt store underskud, uden hvilken proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud ikke kan ophæves. Både Kommissionen og Rådet opfordrede de polske myndigheder til snarest muligt at forelægge et opdateret konvergensprogram, der redegør for deres mellemfristede strategi for hele valgperioden, som tager sigte på en korrektion af det uforholdsmæssigt store underskud og yderligere fremskridt i retning af den mellemfristede målsætning.

Sammen med denne henstilling med henblik på Rådets udtalelse henstiller Kommissionen, at Rådet beslutter at ophæve proceduren i forbindelse med uforholdsmæssigt store underskud for Polen, fordi det ud fra en samlet vurdering fremgår, at situationen med et uforholdsmæssigt stort underskud i Polen er blevet korrigeret. Resultatet for det offentlige underskud i 2007 er 2,0 % af BNP, hvilket er under referenceværdien på 3 % af BNP. Det anføres i Kommissionens prognose fra foråret 2008, at underskuddet fortsat vil ligge under referenceværdien på 3 % af BNP i 2008 og 2009.

2.2. Vurderingen i Rådets udtalelse om den forrige opdatering

I sin udtalelse af 27. februar 2007 sammenfattede Rådet sin vurdering af den foregående opdatering af konvergensprogrammet for perioden 2006-2009 som følger. "I programmet planlægges en korrektion af det uforholdsmæssigt store underskud senest i 2007, idet der henvises til bestemmelsen i Rådets forordning (EF) nr. 1467/97, men Rådet gør opmærksom på, at hverken de foranstaltninger, der hidtil er truffet, eller de planlagte foranstaltninger ser ud til at være tilstrækkelige til at nå dette resultat. Selv om det i programmet forventes, at der i de efterfølgende år vil ske tilstrækkelige fremskridt i retning af den mellemfristede budgetmålsætning på baggrund af udsigterne til en stærk vækst, er opfyldelsen af budgetmålsætningerne og holdbarheden af tilpasningen forbundet med store risici."

Under hensyntagen til en ny henstilling til Polen om at korrigere det uforholdsmæssigt store underskud, som Rådet vedtog den 27. februar 2007 i overensstemmelse med traktatens artikel 104, stk. 7, opfordrede Rådet Polen til at "i) sikre en korrektion af det uforholdsmæssigt store underskud senest i 2007 i overensstemmelse med den nye henstilling efter artikel 104, stk. 7; ii) drage fordel af de økonomiske opgangstider og anvende eventuelle ekstraindtægter til nedbringelse af underskuddet og – efter den planlagte korrektion af det uforholdsmæssigt store underskud – øge tempoet i tilpasningen i retning af den mellemfristede budgetmålsætning ved at specificere og gennemføre de yderligere foranstaltninger, navnlig på udgiftssiden, der er nødvendige for at nå den planlagte tilpasning; iii) sikre resultaterne af pensionsreformen."

2.3. Marts 2008-opdateringen af de landespecifikke overordnede økonomisk-politiske retningslinjer med hensyn til budgetpolitikker

Den 14. maj 2008 vedtog Rådet en henstilling om ajourføringen i 2008 af de overordnede retningslinjer for medlemsstaternes og Fællesskabets økonomiske politikker og gennemførelsen af medlemsstaternes beskæftigelsespolitikker EUT L 139 af 29.5.2008, s. 57. . Med hensyn til budgetpolitikken blev det henstillet til Polen at "styrke konsolideringen af de offentlige finanser og supplere loftet over det nominelle underskud på statsbudgettet med andre mekanismer, der kan hjælpe med til at styre udgiftsudviklingen."[2]

EUT L 139 af 29.5.2008, s. 57.

2.4. Kommissionens vurdering af rapporten fra oktober 2007 om gennemførelsen af det nationale reformprogram

Den 11. december 2007 vedtog Kommissionen sin strategiske rapport om den fornyede Lissabonstrategi for vækst og beskæftigelse, der indeholder en vurdering af rapporten fra oktober 2007 om gennemførelsen af Polens nationale reformprogram Meddelelse fra Kommissionen til Det Europæiske Råd, "Strategisk rapport om den fornyede Lissabon-strategi for vækst og beskæftigelse: igangsætning af den nye cyklus (2008-2010)", 11.12.2007, KOM(2007) 803. , og den kan opsummeres som følger.[3]

Meddelelse fra Kommissionen til Det Europæiske Råd, "Strategisk rapport om den fornyede Lissabon-strategi for vækst og beskæftigelse: igangsætning af den nye cyklus (2008-2010)", 11.12.2007, KOM(2007) 803.

Polens nationale reformprogram identificerede følgende hovedudfordringer: konsolidering og bedre forvaltning af de offentlige finanser, udvikling af iværksætterånd, større innovation i virksomhederne; opgradering og udvikling af infrastruktur, sikring af et konkurrencepræget miljø i netværkssektorerne, skabelse og fastholdelse af arbejdspladser og nedbringelse af arbejdsløsheden samt forbedring af arbejdstagernes og virksomhedernes fleksibilitet.

Det var Kommissionens vurdering, at Polen har gjort begrænsede fremskridt med gennemførelsen af sit nationale reformprogram i årene 2005-2007.

På baggrund af de konstaterede stærke og svage sider og beviserne for de fremskridt, der var gjort, henstillede Kommissionen, at det henstilles til Polen at træffe foranstaltninger på følgende områder: finanspolitisk konsolidering (mekanismer for udgiftskontrol); konkurrence i netværksindustrierne; offentlig forskning og støtte til privat F&U; flexicurity, herunder aktiv arbejdsmarkedspolitik, sociale ydelser, livslang læring og uddannelse.

Polen opfordres desuden til at fokusere på følgende områder: transportinfrastruktur; virksomhedsregistrering; e-forvaltning; gennemførelse af lovgivningen om det indre marked; børnepasningstilbud.

På grundlag af Kommissionens strategiske rapport vedtog Rådet den 14. maj 2008 henstillingerne om 2008-opdateringen af de overordnede retningslinjer for de økonomiske politikker i medlemsstaterne, herunder Polen.

Boks: Hovedpunkterne i vurderingenVed vurderingen af stabilitetsprogrammerne og konvergensprogrammerne skal følgende undersøges, jf. henholdsvis artikel 5, stk. 1, og artikel 9, stk. 1, i Rådets forordning (EF) nr. 1466/97:om de økonomiske antagelser, som programmet er baseret på, er realistiskeden mellemfristede budgetmålsætning, som medlemsstaten fremlægger, og om den tilsigtede tilpasning i retning heraf er hensigtsmæssigom de foranstaltninger, der træffes og/eller foreslås for at overholde den tilsigtede tilpasning, er tilstrækkelige til at opfylde den mellemfristede budgetmålsætning under konjunkturforløbetved vurderingen af den tilsigtede tilpasning i retning af den mellemfristede budgetmålsætning undersøges det, om der gøres en større tilpasningsindsats i økonomiske opgangstider, mens indsatsen kan være mere begrænset i økonomiske nedgangstider, og for de medlemsstater, der deltager i euroområdet og ERM II, undersøges det, om den pågældende medlemsstat sikrer en årlig forbedring i sin konjunkturkorrigerede saldo, eksklusive engangsforanstaltninger og andre midlertidige foranstaltninger, på 0,5 % af BNP som benchmark for at opfylde sin mellemfristede budgetmålsætningnår kursen for tilpasning af den mellemfristede budgetmålsætning fastlægges (for medlemsstater, der endnu ikke har nået den), eller når der tillades en midlertidig afvigelse fra den mellemfristede budgetmålsætning (for medlemsstater, der har nået den), undersøges gennemførelsen af større strukturreformer, som har direkte langsigtede omkostningsbesparende virkninger (bl.a. ved at øge den potentielle vækst) og derfor har en konstaterbar indvirkning på de offentlige finansers holdbarhed på lang sigt (på den betingelse, at der bevares en passende sikkerhedsmargen med hensyn til referenceværdien på 3 % af BNP, og at budgetstillingen i programperioden forventes at vende tilbage til den mellemfristede budgetmålsætning), idet man bør være særlig opmærksom på pensionsreformer, som indfører et flersøjlesystem, der omfatter en obligatorisk, fuldt finansieret søjleom medlemsstaternes økonomiske politik er i overensstemmelse med de overordnede retningslinjer for den økonomiske politik.Når det vurderes, om programmets makroøkonomiske antagelser er realistiske, sker det med henvisning til prognosen fra Kommissionens tjenestegrene fra foråret 2008, idet der også tages hensyn til den i fællesskab aftalte metode til beregning af det potentielle output og de konjunkturkorrigerede saldi.Vurderingen skal desuden omfatte en undersøgelse af:udviklingen i gældskvoten og udsigterne for de offentlige finansers holdbarhed på lang sigt, som der bør lægges "tilstrækkelig vægt på i forbindelse med overvågningen af budgetstillingerne" ifølge Rådets rapport af 20. marts 2005 om "en bedre gennemførelse af stabilitets- og vækstpagten". I en meddelelse fra Kommissionen af 12. oktober 2006 beskrives fremgangsmåden for vurderingen af den langsigtede holdbarhed Meddelelse fra Kommissionen til Rådet og Europa-Parlamentet, "De offentlige finansers langsigtede holdbarhed i EU", 12.10.2006, KOM(2006) 574 endelig, og Europa-Kommissionen, Generaldirektoratet for Økonomiske og Finansielle Anliggender, "The long-term sustainability of public finances in the European Union", European Economy No 4/2006.Meddelelse fra Kommissionen til Rådet og Europa-Parlamentet, "De offentlige finansers langsigtede holdbarhed i EU", 12.10.2006, KOM(2006) 574 endelig, og Europa-Kommissionen, Generaldirektoratet for Økonomiske og Finansielle Anliggender, "The long-term sustainability of public finances in the European Union", European Economy No 4/2006.graden af overensstemmelse med det nationale reformprogram, som medlemsstaterne har fremlagt i forbindelse med Lissabon-strategien for vækst og beskæftigelse og gennemførelsesrapporten fra oktober 2007. I sin følgeskrivelse af 7. juni 2005 til Det Europæiske Råd om de overordnede retningslinjer for den økonomiske politik for perioden 2005-2008 anførte Økofin-Rådet, at de nationale reformprogrammer skal være i overensstemmelse med stabilitets- og konvergensprogrammerneoverensstemmelsen med adfærdskodeksen "Specifikationer om gennemførelsen af stabilitets- og vækstpagten og retningslinjer for stabilitets- og konvergensprogrammernes indhold og form", godkendt af Økofin-Rådet den 11. oktober 2005. , hvori der bl.a. fastlægges en fælles struktur og et fælles sæt datatabeller for stabilitets- og konvergensprogrammerne."Specifikationer om gennemførelsen af stabilitets- og vækstpagten og retningslinjer for stabilitets- og konvergensprogrammernes indhold og form", godkendt af Økofin-Rådet den 11. oktober 2005.|

Henstilling med henblik på

RÅDETS UDTALELSE

om Polens opdaterede konvergensprogram, 2007-2010

RÅDET FOR DEN EUROPÆISKE UNION HAR -

under henvisning til traktaten om oprettelse af Det Europæiske Fællesskab,

under henvisning til Rådets forordning (EF) nr. 1466/97 af 7. juli 1997 om styrkelse af overvågningen af budgetstillinger samt overvågning og samordning af økonomiske politikker EFT L 209 af 2.8.1997, s. 1. Ændret ved forordning (EF) nr. 1055/2005 (EUT L 174 af 7.7.2005, s. 1). De dokumenter, der henvises til i denne tekst, findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , særlig artikel 9, stk. 3,[6]

EFT L 209 af 2.8.1997, s. 1. Ændret ved forordning (EF) nr. 1055/2005 (EUT L 174 af 7.7.2005, s. 1). De dokumenter, der henvises til i denne tekst, findes på følgende websted:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

under henvisning til henstilling fra Kommissionen,

efter høring af Det Økonomiske og Finansielle Udvalg —

AFGIVET FØLGENDE UDTALELSE:

(1) Den [8. juli 2008] gennemgik Rådet Polens opdaterede konvergensprogram, der dækker perioden 2007-2010 Opdateringen blev forelagt 16 uger efter fristen den 1. december, der er fastsat i adfærdskodeksen, som følge af dannelsen af en ny regering i november efter parlamentsvalget i oktober. .[7]

Opdateringen blev forelagt 16 uger efter fristen den 1. december, der er fastsat i adfærdskodeksen, som følge af dannelsen af en ny regering i november efter parlamentsvalget i oktober.

(2) Polen har på det seneste gjort fremskridt med hensyn til at reducere forskellen i forhold til de gennemsnitlige indkomstniveauer i EU, idet den reale BNP-vækst steg fra omkring 4½ % i gennemsnit i 2003-2005 til over 6 % i 2006-2007. Den arbejdskraftintensive vækst i produktionen forbedrede i høj grad situationen på arbejdsmarkedet, idet arbejdsløsheden faldt fra næsten 20 % i 2003 til 9½ % i 2007. Foruden en ekstraordinær vækst i beskæftigelsen afspejler faldet i arbejdsløsheden imidlertid en stadig mindre arbejdsstyrke som følge af migration. Forvridningerne af incitamenter til at tage arbejde, som forstærkes af en omfattende emigration, øger endvidere manglen på arbejdskraft i visse sektorer. Det stramme arbejdsmarked lægger pres på lønningerne, hvilket har en negativ indvirkning på HICP-inflationen, som efter en periode med en vellykket afdæmpning fra 2005 til første halvdel af 2007 steg betydeligt i slutningen af 2007. Efter at være toppet med 6¼ % af BNP i 2003 faldt det offentlige underskud i gennemsnit med over 1 procentpoint om året og lå på 2 % af BNP i 2007. I de seneste år har resultaterne stort set været bedre end målene takket være positive vækstoverraskelser, som har resulteret i uventede indtægter, samt den ufuldstændige gennemførelse af udgiftsplaner. En yderligere budgetkonsolidering vil være stærkt afhængig af en reform af systemet for sociale overførsler (hovedsagelig førtidspensioner og invaliditetsydelser) og en forøgelse af erhvervsfrekvensen.

(3) I henhold til det makroøkonomiske scenario, der ligger til grund for programmet, forventes den reale BNP-vækst at falde gradvis fra 6,5 % i 2007 til 5,2 % i gennemsnit i resten af programperioden. Vurderet på baggrund af de disponible oplysninger Vurderingen bygger bl.a. på Kommissionens prognoser fra foråret 2008 og Kommissionens vurdering af rapporten fra oktober 2007 om gennemførelsen af det nationale reformprogram. forekommer dette scenario at være baseret på plausible vækstantagelser. Programmets inflationsfremskrivninger forekommer at være i den lave ende, hvilket afspejler de positive antagelser om importpriserne og en forholdsvis lav stigning i den nominelle løn pr. ansat.[8]

Vurderingen bygger bl.a. på Kommissionens prognoser fra foråret 2008 og Kommissionens vurdering af rapporten fra oktober 2007 om gennemførelsen af det nationale reformprogram.

(4) Resultatet for det offentlige underskud i 2007 var 2,0 % af BNP, i forhold til de 3,4 %, der blev fremskrevet i konvergensprogrammet fra november 2006. Hovedårsagen var en langt højere real og nominel BNP-vækst end antaget i november 2006, men udgifterne blev også holdt nede. Virksomhedernes høje rentabilitet gav især mulighed for at bremse væksten i tilskud, mens det hurtige fald i arbejdsløsheden og den manglende indeksering i henhold til Hausner-planen Det mest omfattende og konkrete forsøg på udgiftsreform hidtil, foreslået i 2003 med det formål at reducere de offentlige udgifter til social beskyttelse, offentlig administration og statsstøtte. Hausner-planen erstattede bl.a. den årlige indeksering med en indeksering, efter at den kumulerede inflation overstiger 5 % eller hvert tredje år (afhængigt af hvad der indtræder først). også begrænsede væksten i sociale overførsler. Desuden var aflønningen af ansatte i den offentlige sektor lavere end planlagt. Endelig var de offentlige investeringer lavere end fremskrevet som følge af en langsommere absorbering af EU-midler end planlagt. Som helhed var udgiftskvoten 1,5 procentpoint lavere end fremskrevet i november 2006. På indtægtssiden viste indtægterne fra indirekte skatter og sociale bidrag sig at være bedre end forventet i november 2006, hovedsagelig takket være en langt højere beskæftigelse og lønvækst. Disse positive overraskelser blev udlignet af et dårligere resultat inden for andre indtægtsposter (direkte skatter som følge af en forhøjelse af skalatrinnene). Dette resulterede som helhed i en indtægtskvote, som lå en smule under den planlagte. Med en forbedring af den strukturelle saldo på ca. 1½ procentpoint opfyldte budgetgennemførelsen i år 2007 rigeligt opfordringen i Rådets udtalelse af 27. februar 2007 om den forrige opdatering af konvergensprogrammet. EUT C 72 af 29.3.2007, s. 13.[9][10]

Det mest omfattende og konkrete forsøg på udgiftsreform hidtil, foreslået i 2003 med det formål at reducere de offentlige udgifter til social beskyttelse, offentlig administration og statsstøtte. Hausner-planen erstattede bl.a. den årlige indeksering med en indeksering, efter at den kumulerede inflation overstiger 5 % eller hvert tredje år (afhængigt af hvad der indtræder først).

EUT C 72 af 29.3.2007, s. 13.

(5) Hovedmålet for budgetstrategien er en varig reduktion af det strukturelle offentlige underskud (konjunkturkorrigeret underskud ekskl. engangsforanstaltninger og andre midlertidige foranstaltninger) med det formål at nå den mellemfristede målsætning for budgetstillingen, som er et strukturelt underskud på 1 % af BNP, i 2011, dvs. et år efter programperioden. Dette er i overensstemmelse med det forrige konvergensprogram, ifølge hvilket den mellemfristede målsætning skulle nås "efter 2010". Efter en forværring med 0,5 procentpoint til 2,5 % af BNP i 2008 forventes det samlede underskud at forbedres til 1,5 % senest i 2010. Den primære saldo følger en lignende kurs og forventes at stige fra -0,2 % af BNP i 2008 til 0,8 % i 2010. På baggrund af en begrænset vækst i produktionen forventes ændringerne i den strukturelle saldo beregnet i henhold til den i fællesskab aftalte metode at være større, idet det strukturelle underskud indsnævres fra ca. 2¾ % af BNP i 2008 til lidt over 1 % i 2010. Budgettilpasningen er udgiftsbaseret og back-loaded til 2009 og 2010. I 2008 skyldes forværringen af underskuddet hovedsagelig en stærk stigning i investeringskvoten samt et stort fald i de sociale bidrag (opvejes delvis af en stigning i andre indtægter). I 2009-2010 skal konsolideringen hovedsagelig nås gennem tilbageholdenhed med hensyn til aflønning af ansatte, sociale overførsler og forbrug i produktionen. Det planlagte tempo i underskudsreduktionen mellem 2007 og 2009 er lavere end i den forrige opdatering, men udgangspunktet (2007) og hvert af de nye underskudsmål i opdateringen af konvergensprogrammet fra marts 2008 er bedre end målene i opdateringen fra november 2006. Usikkerhedsmomenterne i forbindelse med budgetfremskrivningerne i programmet synes i det store og hele at være afbalancerede i 2008, men resultaterne kunne være værre end fremskrevet i programmet derefter. Programmets underskudsmål for 2008 er det samme som i prognosen fra foråret 2008 (2,5 % af BNP). Likviditetsdataene for det centrale budget for første kvartal af 2008 tyder på et indtægtsresultat, som ligger over budgetfremskrivningerne, men programmet antager en lidt højere vækst i 2008 end i Kommissionens prognose fra foråret 2008, og et stadig stigende lønpres i den offentlige sektor indebærer en risiko for de offentlige finanser. På den anden side vil en højere inflation end antaget i programmet reducere udgiftskvoten i 2008, idet udgifterne hovedsagelig fastsættes i nominelle termer. I 2009 kunne den højere inflation i 2008 imidlertid stimulere lønvæksten i den offentlige sektor og medføre højere pensioner og sociale ydelser end antaget i programmet, hvilket yderligere skærpes af en reform af indekseringsmekanismen, som fra 2008 knytter de sociale ydelser ikke blot til forbrugerpriserne, men delvis også til lønningerne. Mens parlamentet allerede har vedtaget underskudsforøgende foranstaltninger (personskattenedsættelser), er de opvejende foranstaltninger uklare, og deres budgetvirkning er uvis (undtagen for punktafgiftsstigninger i relation til EU-harmoniseringen, som ikke fuldt ud vil opveje personskattesænkningen). Hvis den yderligere høje vækst i beskæftigelsen, som antages af regeringen, ikke fastholdes, kan det være vanskeligt at videreføre den jobskabende og vækstbaserede budgetkonsolidering efter 2008. På den anden side tegner udviklingen i den offentlige saldo godt: indtægterne har ofte vist sig at være højere end fremskrevet, mens udgiftsplanerne ikke er blevet opfyldt.

(6) På baggrund af denne risikovurdering forekommer budgetstillingen i programmet at være forenelig med en holdbar korrektion af det uforholdsmæssigt store underskud senest i 2007 som henstillet af Rådet. Det vil imidlertid ikke inden for programperioden kunne sikres, at der er en sikkerhedsmargen mod overskridelse af underskudsgrænsen på 3 % af BNP. Endvidere er budgetstillingen i programmet muligvis ikke tilstrækkelig til at sikre, at den mellemfristede budgetmålsætning nås i 2011 som forudset i programmet. Eftersom økonomien nyder gode vækstbetingelser, er det tilpasningstempo i retning af den mellemfristede målsætning, der er indeholdt i programmet, ikke tilstrækkeligt, og det må styrkes i 2008 for at være i overensstemmelse med stabilitets- og vækstpagten. Derefter bør det understøttes af foranstaltninger. Skulle der vise sig et inflations- og lønpres, vil der desuden være behov for en strammere finanspolitisk stilling end planlagt i programmet for at undgå overophedning.

(7) Polen ser ud til at stå over for en lav risiko med hensyn til holdbarheden i de offentlige finanser. Ifølge de fremskrivninger, der blev foretaget i 2005, og på grundlag af den fælles metodologi er den langsigtede budgetmæssige indvirkning af aldringen blandt de laveste i EU. Fra 2008 vil de sociale ydelser imidlertid ikke blot blive indekseret i forhold til forbrugerpriserne, men også delvis i forhold til lønningerne, hvilket vil øge udgifterne på lang sigt. Selv om budgetstillingen i 2007 med et mindre strukturelt primært underskud er bedre end udgangsstillingen i det forrige program, udgør den en risiko for holdbarheden af de offentlige finanser, før der tages hensyn til de langsigtede budgetkonsekvenser af befolkningens aldring. En yderligere konsolidering af de offentlige finanser, herunder reformen af førtidspensioneringsordningen (indførelse af "efterløn", som begrænser førtidspensionering til visse problemfyldte erhverv) som ønsket i konvergensprogrammet, vil derfor bidrage til både at stimulere arbejdskraftens aktivitet og beskæftigelsen og begrænse risiciene i forbindelse med holdbarheden af de offentlige finanser.

(8) Konvergensprogrammet synes at være i overensstemmelse med rapporten fra oktober 2007 om gennemførelsen af det nationale reformprogram. Begge programmer indeholder bl.a. en reform af førtidspensioneringsordningen og invaliditetsydelserne, en reform af landbrugernes sociale fond, en reform af sundhedsområdet, en omorganisering og decentralisering af de offentlige finanser og en flerårig budgetplanlægning. Konvergensprogrammet indeholder imidlertid ikke en kvalitativ vurdering af den samlede indvirkning af rapporten fra oktober 2007 om gennemførelsen af det nationale reformprogram inden for den mellemfristede finanspolitiske strategi (f.eks. en drøftelse af indvirkningerne på den potentielle vækst og beskæftigelsen). Programmet rummer dog systematiske oplysninger om de direkte budgetomkostninger ved de vigtigste reformer, der er indeholdt i det nationale reformprogram.

(9) Konvergensprogrammets budgetstrategi er delvis i overensstemmelse med de landespecifikke overordnede retningslinjer for den økonomiske politik, der er inkluderet i de integrerede retningslinjer med hensyn til budgetpolitik, som er udstukket i forbindelse med Lissabonstrategien. Selv om programmet forventer en fortsat finanspolitisk konsolidering, nævnes der ikke yderligere mekanismer til bedre kontrol med udgifterne.

(10) Hvad angår de datakrav, der er anført i adfærdskodeksen for stabilitets- og konvergensprogrammerne, har programmet visse mangler i de frivillige data.

Den samlede konklusion er, at efter korrektionen af det offentlige underskud i 2007, og mens underskuddet og gælden fortsat vil ligge under refenceværdierne på henholdsvis 3 % og 60 % af BNP, forventer programmet en forværring af den offentlige saldo med 0,5 procentpoint af BNP i 2008 og et back-loaded fremskridt i retning af den mellemfristede budgetmålsætning i de efterfølgende år på baggrund af gunstige vækstudsigter. I 2008 er den fremskrevne strukturforværring på næsten ½ procentpoint af BNP ikke i overensstemmelse med stabilitets- og vækstpagten. Som følge af risiciene i forbindelse med budgetmålene fra 2009, som hovedsagelig skyldes manglen på specificerede foranstaltninger, vil den mellemfristede budgetmålsætning formentlig ikke blive nået senest i 2011 som planlagt i programmet. Endvidere vil der, hvis der skulle opstå inflationspres, være behov for en strammere finanspolitisk linje end beskrevet i programmet. Hvad angår den langsigtede holdbarhed af de offentlige finanser, ser Polen ud til at stå over for en lav risiko, men førtidspensioneringssystemet trænger til en reform.

På baggrund af ovennævnte vurdering og behovet for at sikre holdbare offentlige finanser opfordres Polen til at udnytte de gunstige vækstbetingelser til at øge tempoet i den strukturelle tilpasning i retning af den mellemfristede budgetmålsætning, navnlig for at dæmme op for et eventuelt inflationspres, ved at anvende eventuelle ekstraindtægter og ubrugte ressourcer til gældsnedbringelse i 2008 og ved at specificere og gennemføre foranstaltninger, især på udgiftssiden, i de følgende år.

Sammenligning af centrale makroøkonomiske og budgetmæssige fremskrivninger

| |2006|2007|2008|2009|2010|

Realt BNP (% ændring)|KP marts 08|6,2|6,5|5,5|5,0|5,0|

|KOM april 2008|6,2|6,5|5,3|5,0|n.a.|

|KP nov. 2006|5,4|5,1|5,1|5,6|n.a.|

HICP-inflation (%)|KP marts 2008|1,3|2,6|3,5|2,9|2,5|

|KOM april 2008|1,3|2,6|4,3|3,4|n.a.|

|KP nov. 2006|1,4|2,1|2,5|2,5|n.a.|

Outputgab 1 (% af potentielt BNP)|KP marts 2008|0,5|1,1|0,7|−0,2|−0,9|

|KOM april 2008 2|0,6|1,2|0,5|−0,7|n.a.|

|KP nov. 2006|0,5|0,5|0,3|0,4|n.a.|

Nettolångivning/låntagning vis-a-vis resten af verden (% af BNP)|KP marts 2008|−2,6|−2,6|−3,5|−4,2|−4,6|

|KOM april 2008|−2,5|−2,6|−2,3|−3,6|n.a.|

|KP nov. 2006|−1,6|−1,8|−2,2|−2,7|n.a.|

Offentlig saldo (% af BNP)|KP marts 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,0|−1,5|

|KOM april 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,6|n.a.|

|KP nov. 2006|−3,9|−3,4|−3,1|−2,9|n.a.|

Primær saldo (% af BNP)|KP marts 2008|−1,1|0,2|−0,2|0,3|0,8|

|KOM april 2008|−1,1|0,6|0,2|0,1|n.a.|

|KP nov. 2006|−1,5|−1,0|−0,7|−0,6|n.a.|

Konjunkturkorrigeret saldo 1 (% af BNP)|KP marts 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|KOM april 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|n.a.|

|KP nov. 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|n.a.|

Strukturel saldo 3 (% af BNP)|KP marts 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|KOM april 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|n.a.|

|KP nov. 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|n.a.|

Offentlig bruttogæld (% af BNP)|KP marts 2008|47,6|44,9|44,2|43,3|42,3|

|KOM april 2008|47,6|45,2|44,5|44,1|n.a.|

|KP nov. 2006|48,9|50,0|50,3|50,2|n.a.|

Anmærkninger :| | | | | | |

1 Outputgab og konjunkturkorrigerede saldi i henhold til programmerne som genberegnet af Kommissionens tjenestegrene på basis af oplysningerne i programmerne.|

2 Baseret på en skønnet potentiel vækst på henholdsvis 5,2 %, 5,9 %, 6,0 % og 6,2 % i perioden 2006-2009.|

3 Konjunkturkorrigeret saldo, ekskl. engangsforanstaltninger og andre midlertidige foranstaltninger. Der er ingen engangsforanstaltninger og andre midlertidige foranstaltninger i det seneste program og Kommissionens prognose fra efteråret.|

 | | | | | | |

Kilde :| | | | | | |

Konvergensprogram (KP); økonomiske prognoser fra foråret 2008 fra Kommissionens tjenestegrene (KOM); beregninger foretaget af Kommissionens tjenestegrene.|

[1] EFT L 209 af 2.8.1997, s. 1. Ændret ved forordning (EF) nr. 1055/2005 (EUT L 174 af 7.7.2005, s. 1). De dokumenter, der henvises til i denne tekst, findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[2] EUT L 139 af 29.5.2008, s. 57.

[3] Meddelelse fra Kommissionen til Det Europæiske Råd, "Strategisk rapport om den fornyede Lissabon-strategi for vækst og beskæftigelse: igangsætning af den nye cyklus (2008-2010)", 11.12.2007, KOM(2007) 803.

[4] Meddelelse fra Kommissionen til Rådet og Europa-Parlamentet, "De offentlige finansers langsigtede holdbarhed i EU", 12.10.2006, KOM(2006) 574 endelig, og Europa-Kommissionen, Generaldirektoratet for Økonomiske og Finansielle Anliggender, "The long-term sustainability of public finances in the European Union", European Economy No 4/2006.

[5] "Specifikationer om gennemførelsen af stabilitets- og vækstpagten og retningslinjer for stabilitets- og konvergensprogrammernes indhold og form", godkendt af Økofin-Rådet den 11. oktober 2005.

[6] EFT L 209 af 2.8.1997, s. 1. Ændret ved forordning (EF) nr. 1055/2005 (EUT L 174 af 7.7.2005, s. 1). De dokumenter, der henvises til i denne tekst, findes på følgende websted: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[7] Opdateringen blev forelagt 16 uger efter fristen den 1. december, der er fastsat i adfærdskodeksen, som følge af dannelsen af en ny regering i november efter parlamentsvalget i oktober.

[8] Vurderingen bygger bl.a. på Kommissionens prognoser fra foråret 2008 og Kommissionens vurdering af rapporten fra oktober 2007 om gennemførelsen af det nationale reformprogram.

[9] Det mest omfattende og konkrete forsøg på udgiftsreform hidtil, foreslået i 2003 med det formål at reducere de offentlige udgifter til social beskyttelse, offentlig administration og statsstøtte. Hausner-planen erstattede bl.a. den årlige indeksering med en indeksering, efter at den kumulerede inflation overstiger 5 % eller hvert tredje år (afhængigt af hvad der indtræder først).

[10] EUT C 72 af 29.3.2007, s. 13.

BG

(...PICT...)|КОМИСИЯ НА ЕВРОПЕЙСКИТЕ ОБЩНОСТИ|

Брюксел, 11.6.2008

SEC(2008) 2012 окончателен

Препоръка за

СТАНОВИЩЕ НА СЪВЕТА

относно актуализираната програма за сближаване на Полша, 2007─2010 г.

(представена от Комисията)

ОБЯСНИТЕЛЕН МЕМОРАНДУМ

1. Обща информация

Пактът за стабилност и растеж се основава на целта за осигуряване на стабилни публични финанси като средство за засилване на предпоставките за ценова стабилност и висок и устойчив растеж, водещ до създаване на трудова заетост. Реформата на пакта от 2005 г. потвърждава неговото значение за укрепване на фискалната дисциплина, като в същото време има за цел да се повиши неговата ефективност и икономическа основа, както и да се съхрани устойчивостта на публичните финанси в дългосрочен план.

Регламент (ЕО) № 1466/97 на Съвета за засилване на надзора върху състоянието на бюджета и на надзора и координацията на икономическите политики OВ L 209, 2.8.1997 г., стр 1. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 1055/2005 (ОВ L 174, 7.7.2005 г., стр. 1). Документите, към които има позовавания в настоящия текст са достъпни на следния електронен адрес: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , който е част от Пакта за стабилност и растеж, постановява, че държавите-членки трябва да представят пред Съвета и Комисията програми за стабилност или сближаване, както и техни годишни актуализации. Държавите-членки, които вече са приели единната валута, представят (актуализирани) програми за стабилност, а държавите-членки, които още не са я приели, представят (актуализирани) програми за сближаване. Първата програма за сближаване на Полша бе предоставена през май 2004 г. В съответствие с регламента, на 5 юли 2004 г. Съветът излезе със становище относно програмата въз основа на препоръка на Комисията и след консултация с Икономическия и финансов комитет. По отношение на актуализираните програми за стабилност и сближаване, в регламента се предвижда те да бъдат оценявани от Комисията и разглеждани от комитета, като при необходимост и в съответствие с гореспоменатата процедура те могат да бъдат разгледани и от Съвета.[1]

OВ L 209, 2.8.1997 г., стр 1. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 1055/2005 (ОВ L 174, 7.7.2005 г., стр. 1). Документите, към които има позовавания в настоящия текст са достъпни на следния електронен адрес:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

2. Контекст на оценката на актуализираната програма

Комисията разгледа последната актуализация на програмата за сближаване на Полша, представена на 26 март 2008 г., и прие препоръка за становище на Съвета във връзка с нея (вж. карето за основните пунктове, обхванати от оценката).

С оглед представяне на обстоятелствата, при които е направена оценка на бюджетната стратегия в актуализираната програма за сближаване, в следващите параграфи се прави обобщение на:

(1) състоянието на страната в условията на корективните мерки на Пакта за стабилност и растеж (процедура при прекомерен дефицит),

(2) последната оценка на състоянието на страната предвид превантивните мерки на Пакта за стабилност и растеж (резюме на становището на Съвета относно предходната актуализация на програмата за сближаване)

(3) актуализацията от май 2008 г. на специфичните за всяка държава общи насоки за икономическа политика в областта на бюджетната политика,

(4) оценката на Комисията на доклада от октомври 2007 г. за изпълнение на националната програма за реформи.

2.1. Процедура при прекомерен дефицит за Полша

На 5 юли 2004 г. Съветът прие решение, в което заявява, в съответствие с член 104, параграф 6, че дефицитът на Полша е прекомерен въз основа на общ бюджетен дефицит от 4,1 % от БВП през 2003 г. В същото време Съветът отправи препоръка, съгласно член 104, параграф 7, да се коригира прекомерният дефицит. По-специално, на Полша бе препоръчано да предприеме действия в средносрочен план, за да намали дефицита под 3 % от БВП до 2007 г. по надежден и устойчив начин в съответствие със становището на Съвета относно програмата за сближаване от май 2004 г. През ноември 2006 г. Съветът реши, че проведените до този момент действия от страна на полските власти са неподходящи. През февруари 2007 г. Съветът отправи нови препоръки, като потвърди 2007 г. като краен срок за коригиране. На полските власти бе препоръчано да осигурят подобрение на структурното салдо от поне 0,5 процентни пункта от БВП между 2006 г. и 2007 г. През ноември 2007 г. Комисията отправи съобщение до Съвета, в което определи действията на Полша, предприети в отговор на препоръките на Съвета, за съответстващи на тези препоръки. Въпреки това, по отношение на 2008 г. и 2009 г. Комисията изрази опасения относно трайния характер на коригирането на прекомерния дефицит, без който процедурата при прекомерен дефицит не може да бъде отменена. Комисията и Съветът приканиха полските власти да представят възможно най-скоро актуализирана програма за сближаване, която описва тяхната средносрочна стратегия за целия мандат, съответстваща на трайна корекция на прекомерния дефицит и по-нататъшен напредък към средносрочната цел.

Заедно с настоящата препоръка за становище на Съвета, Комисията препоръчва на Съвета да вземе решение за отмяна на процедурата при прекомерен дефицит за Полша, тъй като — предвид цялостната оценка — следва, че ситуацията на прекомерен дефицит в Полша е коригирана. За 2007 г. общият бюджетен дефицит е 2,0 % от БВП, под референтната стойност от 3 % от БВП. Прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2008 г. посочва, че дефицитът през 2008 г. и 2009 г. ще остане под референтната стойност от 3 % от БВП.

2.2. Оценка на предходната актуализация в становището на Съвета

В становището си от 27 февруари 2007 г. Съветът обобщи по следния начин оценката си относно предходната актуализация на програмата за сближаване, която обхваща периода 2006—2009 г.: „Програмата предвижда корекция на прекомерния дефицит до 2007 г., позовавайки се на изискването на член 2, параграф 7 от Регламент (ЕО) № 1467/97 на Съвета, но Съветът напомня, че предприетите досега действия изглеждат неподходящи, а планираните мерки — недостатъчни за постигане на този резултат. Макар и през следващите години програмата да предвижда напредък към постигането на средносрочната цел, предвид очакванията за силен растеж, съществуват сериозни рискове за постигането на бюджетните цели и трайния характер на корекцията.“

Като взе предвид новата препоръка, отправена към Полша да коригира прекомерния дефицит, приета от Съвета на 27 февруари 2007 г. в съответствие с член 104, параграф 7 от Договора, Съветът прикани Полша да „i) осигури коригиране на прекомерния дефицит до 2007 г. в съответствие с новата препоръка по член 104, параграф 7; ii) възползвайки се от периода на благоприятна икономическа конюнктура и като използва всеки допълнителен приход за намаляване на дефицита, след планираната корекция на прекомерния дефицит да засили темпа на корекция за постигане на средносрочните цели, като уточни и приложи допълнителните мерки, особено по отношение на разходите, необходими за постигането на предвидената корекция; iii) съхрани резултатите от пенсионната реформа“.

2.3. Актуализация от май 2008 г. на специфичните за страната общи икономически насоки в областта на бюджетната политика

На 14 май 2008 г., Съветът прие препоръка относно актуализацията от 2008 г. на общите насоки за икономическата политика на държавите-членки и на Общността и относно изпълнението на политиките за трудова заетост на държавите-членки OВ L 139, 29.5.2008 г., стр. 57. . В областта на бюджетните политики на Полша бе препоръчано да „заздрави фискалната консолидация и да допълни номиналния държавен бюджетен дефицит "котва" (таван на дефицита) с допълнителни механизми за засилване на контрола над разходите“.[2]

OВ L 139, 29.5.2008 г., стр. 57.

2.4. Оценка на Комисията относно доклада от октомври 2007 г. за изпълнението на националната програма за реформи

На 11 декември 2007 г. Комисията прие своя Стратегически доклад за обновената Лисабонска стратегия за растеж и заетост, в който се включва оценка относно доклада от октомври 2007 г. за прилагане на националната програма за реформи на Полша Съобщение на Комисията до Европейския съвет, озаглавено „Стратегически доклад относно обновената Лисабонска стратегия за растеж и трудова заетост: начало на новия цикъл (2008-2010)“ – COM(2007) 803, 11.12.2007 г. и който е обобщен по-долу.[3]

Съобщение на Комисията до Европейския съвет, озаглавено „Стратегически доклад относно обновената Лисабонска стратегия за растеж и трудова заетост: начало на новия цикъл (2008-2010)“ – COM(2007) 803, 11.12.2007 г.

Националната програма за реформи на Полша определи като основни предизвикателства консолидацията и по-доброто управление на публичните финанси, развитието на предприемачество, повече иновации от страна на дружествата, обновяването и развитието на инфраструктурата, гарантирането на конкурентна среда в мрежовите сектори, създаването и поддържането на работни места, намаляването на безработицата и подобряването на приспособимостта на работниците и предприятията.

Оценката на Комисията бе, че Полша е постигнала ограничен напредък при изпълнението на своята национална програма за реформи през периода 2005—2007 г.

Като взе предвид установените силни и слаби страни и отбелязания напредък, Комисията препоръча на Полша да предприеме действия в следните области: фискална консолидация (механизми за контрол на разходите), засилване на конкуренцията в мрежовите индустрии, публична изследователска дейност и подкрепа за частната научноизследователската и развойна дейност, гъвкавост и сигурност (flexicurity), включително активна политика на пазара на труда, социални придобивки, обучение през целия живот и образование.

В допълнение Полша се приканва да обърне внимание и на: транспортната инфраструктура, процеса на фирмена регистрация, електронно правителство, транспонирането на законодателството за вътрешния пазар и детските заведения.

Въз основа на Стратегическия доклад на Комисията, на 14 май 2008 г. Съветът прие препоръки относно актуализирането за 2008 г. на общите насоки за икономическата политика на държавите членки, включително Полша.

Каре: Основни пунктове в оценкатаСъгласно член 5, параграф 1 (за програмите за стабилност) и член 9, параграф 1 (за програмите за сближаване) от Регламент (ЕО) № 1466/97 на Съвета, предмет на оценка са следните пунктове:дали икономическите предвиждания, на които се основава програмата, са реалистични;каква е представената от държавата-членка средносрочна бюджетна цел (СБЦ), както и дали набелязаният за постигането ѝ път е подходящ;дали мерките, предприети и/или предложени в рамките на набелязания път, са достатъчни за постигане на средносрочната бюджетна цел по време на икономическия цикъл;при оценка на набелязания път за постигане на средносрочната бюджетна цел — дали се прави по-голямо усилие през периодите на благоприятна икономическа конюнктура, докато усилието може да бъде по-малко през периодите на неблагоприятна икономическа конюнктура, а за държавите-членки от еврозоната и валутно-курсовия механизъм (ВКМ II), дали държавата-членка поддържа годишно подобряване на коригираното спрямо фазата на икономическия цикъл бюджетно салдо (без отчитане на еднократните и други временни мерки) от поне 0,5 % от БВП за постигане на средносрочната бюджетна цел;при определяне на набелязания път към средносрочната бюджетна цел (за държави-членки, които още не са я постигнали) или при разрешаване на временно отклоняване от нея (за държави-членки, които са я постигнали) — прилагането на главните структурни реформи, които имат пряко въздействие върху дългосрочното намаляване на разходите (включително чрез повишаване на потенциален растеж) и поради това оказват измерим ефект върху дългосрочната устойчивост на публичните финанси (при условие, че се осигурява достатъчен предпазен марж по отношение на референтната стойност от 3% от БВП и се очаква бюджетната позиция да се върне към средносрочната цел в рамките на периода на програмата), със специално внимание към пенсионните реформи, при които се въвежда многостълбова система, включваща задължителен стълб на финансиране чрез капитализация;дали икономическата политика на държавата-членка е в съответствие с общите насоки за икономическата политика.Реалистичността на макроикономическите предвиждания на програмата се оценява спрямо прогнозите на службите на Комисията от пролетта на 2008 г. въз основа на всеобщо приета методология за прогнозиране на потенциалното производство и коригираните спрямо промените в икономическата конюнктура бюджетни салда.В оценката също така се разглеждат:динамиката на съотношението на дълга към БВП и перспективите за дългосрочна устойчивост на публичните финанси, на които следва да се отдаде „достатъчно внимание в рамките на надзора на състоянието на бюджета“ съгласно доклада на Съвета от 20 март 2005 г. относно „Подобряване на изпълнението на Пакта за стабилност и растеж“. В съобщението на Комисията от 12 октомври 2006 г. се определя подхода за оценка на дългосрочната устойчивост Съобщение на Комисията до Съвета и Европейския парламент, „Дългосрочната устойчивост на публичните финанси в ЕС“, 12.10.2006 г., COM (2006) 574 окончателен и Европейска комисия, Генерална дирекция „Икономически и финансови въпроси“ (2006 г.), „Дългосрочната устойчивост на публичните финанси в Европейския съюз“, European Economy № 4/2006. ;Съобщение на Комисията до Съвета и Европейския парламент, „Дългосрочната устойчивост на публичните финанси в ЕС“, 12.10.2006 г., COM (2006) 574 окончателен и Европейска комисия, Генерална дирекция „Икономически и финансови въпроси“ (2006 г.), „Дългосрочната устойчивост на публичните финанси в Европейския съюз“, European Economy № 4/2006.степента на съответствие с националната програма за реформи, представена от държавите-членки в контекста на Лисабонската стратегия за икономически растеж и трудова заетост, както и с доклада за изпълнението ѝ от октомври 2007 г. В своето придружаващо писмо от 7 юни 2005 г. до Европейския съвет относно общите насоки за икономическа политика за периода 2005─2008 г., Съветът ЕКОФИН заявява, че националните програми за реформи трябва да бъдат съобразени с програмите за стабилност и сближаване;спазването на кодекса на поведение „Подробности за изпълнението на Пакта за стабилност и растеж и насоки относно формата и съдържанието на програмите за стабилност и сближаване“, одобрен от Съвета по икономически и финансови въпроси (ЕКОФИН) от 11 октомври 2005 г. , който между другото препоръчва обща структура и таблици с данни за програмите за стабилност и сближаване.„Подробности за изпълнението на Пакта за стабилност и растеж и насоки относно формата и съдържанието на програмите за стабилност и сближаване“, одобрен от Съвета по икономически и финансови въпроси (ЕКОФИН) от 11 октомври 2005 г.|

Препоръка за

СТАНОВИЩЕ НА СЪВЕТА

относно актуализираната програма за сближаване на Полша, 2007─2010 г.

СЪВЕТЪТ НА ЕВРОПЕЙСКИЯ СЪЮЗ,

като взе предвид Договора за създаване на Европейската общност,

като взе предвид Регламент (ЕО) № 1466/97 на Съвета от 7 юли 1997 г. за засилване на надзора върху състоянието на бюджета и на надзора и координацията на икономическите политики OВ L 209, 02.08.1997, стр. 1. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 1055/2005 (ОВ L 174, 7.7.2005 г., стр. 1). Документите, към които има позовавания в настоящия текст, се намират на следния електронен адрес: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , и по-специално член 9, параграф 3 от него,[6]

OВ L 209, 02.08.1997, стр. 1. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 1055/2005 (ОВ L 174, 7.7.2005 г., стр. 1). Документите, към които има позовавания в настоящия текст, се намират на следния електронен адрес:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

като взе предвид препоръката на Комисията,

след консултации с Икономическия и финансов комитет,

ИЗДАДЕ НАСТОЯЩОТО СТАНОВИЩЕ:

(1) На [8 юли 2008] г. Съветът разгледа актуализираната програма за сближаване на Полша за периода от 2007 г. до 2010 г. Поради съставянето на ново правителство през ноември в резултат на общите парламентарни избори през октомври, актуализацията беше представена повече от 16 седмици след срока 1 декември, определен в кодекса.[7]

Поради съставянето на ново правителство през ноември в резултат на общите парламентарни избори през октомври, актуализацията беше представена повече от 16 седмици след срока 1 декември, определен в кодекса.

(2) Неотдавна Полша отбеляза напредък в преодоляването на разликата по отношение на средното ниво на доходи в ЕС, като действителното нарастване на БВП се увеличи от около средно 4,5 % през периода 2003─2005 г. до над 6 % през 2006─2007 г. Растежът в производствата, изискващи интензивно използване на работна ръка, значително подобри ситуацията на пазара на труда, като безработицата спадна от близо 20 % през 2003 г. до 9,5 % през 2007 г. Въпреки това спадът на безработицата е в резултат, освен на забележителния растеж в заетостта, и на намаляващия поради миграция брой работна ръка. Освен това нарушаването в стимулите за работа, заедно със значителна емиграция, засилват липсата на работна ръка в някои сектори. Затягането на пазара на труда упражнява натиск върху заплатите, като се отразява негативно върху инфлацията по Хармонизирания индекс на потребителските цени, която — след период на успешно овладяване от 2005 г. до средата на 2007 г. — значително се увеличи в края на 2007 г. След като достигна стойност от 6,25 % от БВП през 2003 г., общият бюджетен дефицит спадаше със средно с повече от 1 процентен пункт годишно, достигайки 2 % от БВП през 2007 г. В последните години резултатите бяха най-общо по-добри от заложените цели, благодарение на изненадващ положителен растеж, който доведе до извънредни приходи, както и до непълно изпълнение на планираните разходи. Продължаването на бюджетната консолидация ще зависи до голяма степен от реформата на социално-осигурителната система (преди всичко ранното пенсиониране и обезщетения при нетрудоспособност) и от увеличаването на заетите на пазара на труда.

(3) Макроикономическият сценарий, на който се основава програмата, предвижда реалното нарастване на БВП постепенно да намалее от 6,5 % през 2007 г. до средно 5,2 % през оставащия период на програмата. При оценка спрямо наличната понастоящем информация При оценката се взема предвид по-специално прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2008 г. и оценката на Комисията на доклада за изпълнението на националната програма за реформи от октомври 2007 г. този сценарий се основава на правдоподобни предвиждания за растеж. Предвижданията на програмата за инфлация изглеждат по-скоро ниски и отразяват малко по-благоприятни прогнози за вносни цени и относително ниско нарастване на номиналното трудово възнаграждение.[8]

При оценката се взема предвид по-специално прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2008 г. и оценката на Комисията на доклада за изпълнението на националната програма за реформи от октомври 2007 г.

(4) Стойността на общия бюджетен дефицит за 2007 г. беше 2 % от БВП, в сравнение с предвидената в програмата за сближаване от ноември 2006 г. стойност от 3,4 %. Основната причина за това бе много по-висок от предвидения през ноември 2006 г. реален и номинален ръст на БВП, като също бяха ограничени и разходите. По-конкретно високата рентабилност на дружествата позволи да се запази нарастването на субсидиите, докато бързото намаляване на безработицата и липсата на индексация, наложена от плана „Хауснер“ Най-пълният и конкретен опит за реформа на разходите досега, предложен през 2003 г. и целящ намаляването на публичните разходи за социална защита, публична администрация и държавни помощи. Наред с другото, планът „Хауснер“ замества годишната индексация с индексация, която се извършва след като натрупаната инфлация надхвърли 5 % или на всеки 3 години (което от двете предхожда). също намалиха нарастването на социалните трансфери. В допълнение, компенсацията за служители от публичния сектор бе по-ниска от планираната. Най-сетне, държавните инвестиции бяха по-ниски от предвидените поради по-бавно от предвиденото усвояване на средства от фондовете на ЕС. Като цяло съотношението на разходите към БВП беше с 1,5 процентни пункта по-ниско от предвиденото през ноември 2006 г. По отношение на приходите — приходите от непреки данъци и социално-осигурителни вноски се оказаха по-високи от предвидените през ноември 2006 г., благодарение преди всичко на далеч по-високата заетост и увеличение на възнагражденията. Това изненадващо положително развитие се компенсира от по-лоши резултати при други видове приходи (като преки данъци — поради увеличаване в данъчните категории). Като цяло това доведе до съотношение на приходите към БВП малко под планираното. С подобряването на съотношението на структурното салдо с около 1,5 процентни пункта, изпълнението на бюджета през 2007 г. надхвърли препоръката от становището на Съвета от 27 февруари 2007 г. относно предишната актуализация на програмата за сближаване ОВ С 72, 29.3.2007 г., стр. 13. .[9][10]

Най-пълният и конкретен опит за реформа на разходите досега, предложен през 2003 г. и целящ намаляването на публичните разходи за социална защита, публична администрация и държавни помощи. Наред с другото, планът „Хауснер“ замества годишната индексация с индексация, която се извършва след като натрупаната инфлация надхвърли 5 % или на всеки 3 години (което от двете предхожда).

ОВ С 72, 29.3.2007 г., стр. 13.

(5) Основната цел на бюджетната стратегия е трайното намаляване на общия структурен бюджетен дефицит (коригиран спрямо фазата на икономическия цикъл дефицит без еднократни и други временни мерки), като се цели постигането на средносрочната бюджетна цел (СБЦ) за състоянието на бюджета, която е структурен дефицит от 1 % от БВП през 2011 г., т.е. една година след програмния период. Това е в съответствие с предходната програма за сближаване, която предвиждаше постигането на СБЦ „след 2010 г.“ След спад с 0,5 процентни пункта до 2,5 % от БВП през 2008 г., се очаква основният дефицит да се установи на 1,5 % до 2010 г. Първичното салдо следва същата насока и се очаква да нарасне от −0,2 % от БВП през 2008 г. до 0,8 % през 2010 г. На фона на по-сдържан растеж на производството, се предвижда промените в структурното салдо, изчислени според общоприетата методология, да бъдат по-големи, като структурният дефицит се свива от около 2,75 %от БВП през 2008 г. до малко над 1 % през 2010 г. Коригирането на бюджета е основано на разходите и е отложено за 2009 г. и 2010 г. През 2008 г. влошаването на дефицита се дължи основно на рязко повишаване в съотношението на инвестициите, както и на голямо намаляване на социалноосигурителните вноски (отчасти компенсирано от увеличаване на други приходи). През 2009─2010 г. консолидацията ще се постигне най-вече чрез ограничаване на компенсациите на заетите лица, в социалните трансфери и междинното потребление. Планираният темп на намаляване на дефицита между 2007 г. и 2009 г. е по-нисък от този в предишната актуализация, но отправната точка (2007 г.) и всяко от новите целеви равнища за дефицит, отбелязани в актуализацията на програмата за сближаване от март 2008 г. са по-добри от равнищата, залегнали в актуализацията от ноември 2006 г. Рисковете за бюджетните прогнози в програмата изглеждат добре балансирани през 2008 г., но резултатите след това биха могли да бъдат по-лоши от прогнозираните в програмата. Целевото равнище за дефицит за 2008 г., включено в програмата, е същото като това от прогнозата от пролетта на 2008 г. (2,5 % от БВП). Финансовите данни за държавния бюджет за първото тримесечие от 2008 г. сочат по-добри от прогнозираните приходи, но програмата предполага малко по-висок растеж през 2008 г. отколкото прогнозата на Комисията от пролетта на 2008 г. и продължаващият натиск за повишаване на заплатите в публичния сектор представлява риск за публичните финанси. От друга страна, по-високата от прогнозираната в програмата инфлация ще намали съотношението на разходите през 2008 г., тъй като разходите са фиксирани преди всичко в номинални стойности. Въпреки това, по-високата инфлация през 2008 г. би могла през 2009 г. да стимулира растеж на заплатите в публичния сектор и да доведе до по-високи от предвидените в програмата пенсии и социални придобивки, като допълнително влияние ще има реформата на механизма за индексация, която от 2008 г. нататък ще обвърже социалните придобивки не само с потребителските цени, но отчасти и със заплатите. Докато парламентът вече прие мерки, чийто ефект е повишаване на дефицита (по-ниски ставки за данък върху доходите на физическите лица), компенсиращите мерки са неясни, а отражението им върху бюджета — несигурно (с изключение на покачването на акцизите, свързано с хармонизацията с правилата на ЕС, което няма да компенсира напълно по-ниското данъчно облагане на физическите лица). Ако не се поддържа по-нататъшният растеж на заетостта, предвиден от правителството, продължаването на бюджетната консолидация от 2006─2007 г., основана на нарастване на заетостта, може да се окаже трудно след 2008 г. От друга страна, равносметката за еволюцията на бюджетното салдо е добра: приходите често са по-високи от прогнозираните, докато планираните разходите са изпълнени само отчасти.

(6) Предвид оценката на риска, бюджетната ориентация на програмата изглежда съответства на трайна корекция на прекомерния дефицит до 2007 г., както препоръчва Съветът. Въпреки това, през програмния период предпазеният марж срещу превишаване на прага на дефицита от 3 % от БВП не можа да бъде гарантиран. Освен това може да се окаже, че бюджетната ориентация в програмата не е подходяща, за да осигури постигането на средносрочната цел до 2011 г., както е заложено в програмата. Като се вземат предвид условията на благоприятен икономически растеж, темпът на корекция за постигане на средносрочната цел, включен в програмата, е недостатъчен и следва да бъде ускорен през 2008 г., за да съответства на Пакта за стабилност и растеж. Той трябва в последствие да бъде подкрепен от съответните мерки. Освен това, при евентуален инфлационен натиск и натиск за повишение на заплатите, ще е необходима по-рестриктивна фискална позиция от предвидената в програмата, за да се избегне прегряване.

(7) Полша изглежда изложена на нисък риск по отношение на устойчивостта на публичните финанси. Според прогнозите, направени през 2005 г. и основани на общата методология, дългосрочното въздействие на застаряването на населението върху бюджета е сред най-слабите в ЕС. Въпреки това, от 2008 г. нататък социалните придобивки ще се индексират не само според потребителските цени, но отчасти и според заплатите, което в дългосрочен план ще увеличи разходите. Бюджетното състояние през 2007 г. с малък структурен основен дефицит, въпреки че е по-добро от изходната позиция на предишната програма, представлява риск за устойчивостта на публичните финанси преди да бъде взето под внимание дългосрочното влияние на застаряването на населението върху бюджета. Следователно по-нататъшно консолидиране на публичните финанси, включително реформата на ранното пенсиониране (въвеждането на „преходни пенсии“, които ограничават възможността за ранно пенсиониране до някои трудни професии), както е предвидено в програмата за сближаване, би допринесло както за стимулиране на трудовата дейност и заетостта, така и за ограничаване на рисковете за устойчивостта на публичните финанси.

(8) Програмата за сближаване се счита за съответстваща на доклада от октомври 2007 г. за изпълнението на националната програма за реформи. По-конкретно и двете програми предвиждат реформа на ранното пенсиониране и на обезщетенията за инвалидност, реформа на социалния фонд за фермери, реформа на здравеопазването, реорганизация и децентрализация на публичните финанси, многогодишно бюджетиране, основано на задачи. При все това програмата за сближаване не съдържа качествена оценка за общото въздействие на доклада от октомври 2007 г. за изпълнението на националната програма за реформи в рамките на средносрочната фискална стратегия (като разглежда например въздействието върху потенциалния растеж и заетостта). Все пак програмата осигурява систематична информация за преките бюджетни разходи или икономии от основните реформи, предвиждани в националните програми за реформи.

(9) Бюджетната стратегия в програмата за сближаване съответства частично на общите насоки за икономическата политика за страната, включени в интегрираните насоки в областта на бюджетната политика, определени в рамките на Лисабонската стратегия. Макар че програмата предвижда по-нататъшна консолидация, в нея не се споменават допълнителни механизми за засилване на контрола над разходите.

(10) Относно посочените в кодекса на програмите за стабилност и за сближаване изисквания за предоставянето на данни, програмата има някои пропуски по отношение на незадължителните данни.

Общото заключение е, че след коригирането на общия бюджетен дефицит през 2007 г. и макар дефицитът и дългът да останат под референтни стойности от съответно 3 % и 60 % от БВП, програмата предвижда влошаване на бюджетното салдо с 0,5 процентни пункта от БВП през 2008 г. и отложен във времето напредък към средносрочната цел през следващите години в контекста на благоприятни прогнози за растеж. През 2008 г. планираното структурно влошаване от почти 0,5 процентни пункта от БВП не е в съответствие с Пакта за стабилност и растеж. Като се имат предвид рисковете за бюджетните цели след 2009 г., най-вече поради липса на определени мерки, възможно е средносрочната цел да не бъде постигната до 2011 г., както е планирано в програмата. Освен това, при евентуален инфлационен натиск ще е необходима по-рестриктивна фискална позиция от предвидената в програмата. По отношение на дългосрочната устойчивост на публичните финанси, рискът за Полша изглежда нисък, но системата за ранно пенсиониране се нуждае от реформиране.

С оглед на горепосочената оценка и необходимостта да се гарантират устойчиви публични финанси, Полша се приканва да се възползва от благоприятните условия на растеж, за да засили темпа на структурните промени за постигане на средносрочната цел, по-конкретно за да удържи възможен инфлационен натиск, като използва всякакви допълнителни приходи и неизползвани ресурси за намаляване на дефицита през 2008 г. и като определи и изпълни мерки, особено в разходната част, през следващите години.

Сравнение на ключови макроикономически и бюджетни прогнози

| |2006|2007|2008|2009|2010|

Реален БВП (промяна в %)|ПС март 2008 г.|6.2|6.5|5.5|5.0|5.0|

|КОМ април 2008 г.|6.2|6.5|5.3|5.0|няма данни|

|CP ноември 2006 г.|5.4|5.1|5.1|5.6|няма данни|

Инфлация според Хармонизирания индекс на потребителските цени (ХИПЦ) (%)|ПС март 2008 г.|1.3|2.6|3.5|2.9|2.5|

|КОМ април 2008 г.|1.3|2.6|4.3|3.4|няма данни|

|CP ноември 2006 г.|1.4|2.1|2.5|2.5|няма данни|

Реален – потенциален БВП (% от потенциалния БВП)|ПС март 2008 г.|0.5|1.1|0.7|−0.2|−0.9|

|КОМ април 2008 г. 2|0.6|1.2|0.5|−0.7|няма данни|

|CP ноември 2006 г.|0.5|0.5|0.3|0.4|няма данни|

Нето предоставени/получени заеми спрямо останалия свят (% от БВП)|ПС март 2008 г.|−2.6|−2.6|−3.5|−4.2|−4.6|

|КОМ април 2008 г. 2|−2.5|−2.6|−2.3|−3.6|няма данни|

|CP ноември 2006 г.|−1.6|−1.8|−2.2|−2.7|няма данни|

Салдо на консолидирания държавен бюджет (% от БВП)|ПС март 2008 г.|−3.8|−2.0|−2.5|−2.0|−1.5|

|КОМ април 2008 г. 2|−3.8|−2.0|−2.5|−2.6|няма данни|

|CP ноември 2006 г.|−3.9|−3.4|−3.1|−2.9|няма данни|

Първично салдо (% от БВП)|ПС март 2008 г.|−1.1|0.2|−0.2|0.3|0.8|

|КОМ април 2008 г. 2|−1.1|0.6|0.2|0.1|няма данни|

|CP ноември 2006 г.|−1.5|−1.0|−0.7|−0.6|няма данни|

Салдо, коригирано с отчитане на промените в икономическата конюнктура 1 (% от БВП)|ПС март 2008 г.|−4.0|−2.4|−2.8|−1.9|−1.1|

|КОМ април 2008 г. 2|−4.0|−2.5|−2.7|−2.3|няма данни|

|CP ноември 2006 г.|−4.1|−3.6|−3.2|−3.0|няма данни|

Структурно салдо 3 (% от БВП)|ПС март 2008 г.|−4.0|−2.4|−2.8|−1.9|−1.1|

|КОМ април 2008 г. 2|−4.0|−2.5|−2.7|−2.3|няма данни|

|CP ноември 2006 г.|−4.1|−3.6|−3.2|−3.0|няма данни|

Брутен държавен дълг (% от БВП)|ПС март 2008 г.|47.6|44.9|44.2|43.3|42.3|

|КОМ април 2008 г. 2|47.6|45.2|44.5|44.1|няма данни|

|CP ноември 2006 г.|48.9|50.0|50.3|50.2|няма данни|

Забележки:| | | | | | |

Разликата между фактическия и потенциалния БВП и салдото, коригирано спрямо фазата на икономическия цикъл според програмите, преизчислени от службите на Комисията въз основа на информацията в тези програми.|

2 Въз основа на прогнозния потенциален растеж от съответно 5,2 %, 5,9 %, 6,0 % и 6,2 % в периода 2006-2009 г.|

3 Салдо, коригирано според промените в икономическата конюнктура, без отчитане на еднократните и други временни мерки. В прогнозите на службите на Комисията от есента няма предвидени еднократни и други временни мерки.|

 | | | | | | |

Източник :| | | | | | |

Програма за стабилност (CP); Икономически прогнози на службите на Комисията от пролетта на 2008 г. (КОМ); Изчисления на службите на Комисията|

[1] OВ L 209, 2.8.1997 г., стр 1. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 1055/2005 (ОВ L 174, 7.7.2005 г., стр. 1). Документите, към които има позовавания в настоящия текст са достъпни на следния електронен адрес: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[2] OВ L 139, 29.5.2008 г., стр. 57.

[3] Съобщение на Комисията до Европейския съвет, озаглавено „Стратегически доклад относно обновената Лисабонска стратегия за растеж и трудова заетост: начало на новия цикъл (2008-2010)“ – COM(2007) 803, 11.12.2007 г.

[4] Съобщение на Комисията до Съвета и Европейския парламент, „Дългосрочната устойчивост на публичните финанси в ЕС“, 12.10.2006 г., COM (2006) 574 окончателен и Европейска комисия, Генерална дирекция „Икономически и финансови въпроси“ (2006 г.), „Дългосрочната устойчивост на публичните финанси в Европейския съюз“, European Economy № 4/2006.

[5] „Подробности за изпълнението на Пакта за стабилност и растеж и насоки относно формата и съдържанието на програмите за стабилност и сближаване“, одобрен от Съвета по икономически и финансови въпроси (ЕКОФИН) от 11 октомври 2005 г.

[6] OВ L 209, 02.08.1997, стр. 1. Регламент, последно изменен с Регламент (ЕО) № 1055/2005 (ОВ L 174, 7.7.2005 г., стр. 1). Документите, към които има позовавания в настоящия текст, се намират на следния електронен адрес: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[7] Поради съставянето на ново правителство през ноември в резултат на общите парламентарни избори през октомври, актуализацията беше представена повече от 16 седмици след срока 1 декември, определен в кодекса.

[8] При оценката се взема предвид по-специално прогнозата на службите на Комисията от пролетта на 2008 г. и оценката на Комисията на доклада за изпълнението на националната програма за реформи от октомври 2007 г.

[9] Най-пълният и конкретен опит за реформа на разходите досега, предложен през 2003 г. и целящ намаляването на публичните разходи за социална защита, публична администрация и държавни помощи. Наред с другото, планът „Хауснер“ замества годишната индексация с индексация, която се извършва след като натрупаната инфлация надхвърли 5 % или на всеки 3 години (което от двете предхожда).

[10] ОВ С 72, 29.3.2007 г., стр. 13.

PL

(...PICT...)|KOMISJA WSPÓLNOT EUROPEJSKICH|

Bruksela, dnia 11.6.2008

SEK(2008) 2012 wersja ostateczna

Zalecenie

OPINIA RADY

w sprawie zaktualizowanego programu konwergencji na lata 2007-2010 przedstawionego przez Polskę

(przedstawiona przez Komisję)

UZASADNIENIE

1. Informacje ogólne

Pakt na rzecz stabilności i wzrostu opiera się na dążeniu do zapewnienia solidnych finansów państwa jako środka służącego umocnieniu warunków stabilności cen oraz silnego, trwałego wzrostu, sprzyjającego tworzeniu nowych miejsc pracy. Przeprowadzona w 2005 r. reforma paktu potwierdziła jego przydatność w zakresie utrzymywania dyscypliny budżetowej, a jednocześnie miała na celu wzmocnienie jego skuteczności i podstaw gospodarczych oraz ochronę stabilności finansów publicznych w perspektywie długoterminowej.

Stanowiące część Paktu na rzecz stabilności i wzrostu rozporządzenie Rady (WE) nr 1466/97 w sprawie wzmocnienia nadzoru pozycji budżetowych oraz nadzoru i koordynacji polityk gospodarczych Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 1. Rozporządzenie zmienione rozporządzeniem (WE) nr 1055/2005 (Dz.U. L 174 z 7.7.2005, s. 1). Dokumenty przytoczone w niniejszym tekście są dostępne pod adresem: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. stanowi, że państwa członkowskie muszą przedstawiać Radzie i Komisji programy stabilności lub konwergencji oraz ich coroczne zaktualizowane wersje. Państwa członkowskie, które przyjęły jednolitą walutę, przedstawiają (zaktualizowane) programy stabilności, a te, które jej jeszcze nie przyjęły, przedstawiają (zaktualizowane) programy konwergencji. Pierwszy program konwergencji Polski przedstawiono w maju 2004 r. Zgodnie z rozporządzeniem Rada zaopiniowała go w dniu 5 lipca 2004 r. na podstawie zalecenia Komisji i po zasięgnięciu opinii Komitetu Ekonomiczno-Finansowego. Rozporządzenie przewiduje, że zaktualizowane programy stabilności i konwergencji są oceniane przez Komisję i badane przez Komitet, a w razie potrzeby mogą zostać zbadane przez Radę, zgodnie z przedstawioną powyżej procedurą.[1]

Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 1. Rozporządzenie zmienione rozporządzeniem (WE) nr 1055/2005 (Dz.U. L 174 z 7.7.2005, s. 1). Dokumenty przytoczone w niniejszym tekście są dostępne pod adresem:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

2. Podstawy oceny zaktualizowanego programu

Komisja zbadała przedstawioną w dniu 26 marca 2008 r. najnowszą, zaktualizowaną wersję programu konwergencji Polski i przyjęła zalecenie dotyczące opinii Rady w sprawie przedmiotowego programu (główne aspekty podlegające ocenie przedstawiono w ramce).

W celu określenia kontekstu, w którym dokonywana jest ocena strategii budżetowej przedstawionej w zaktualizowanej wersji programu konwergencji, poniżej przedstawiono podsumowanie:

(1) sytuacji kraju w odniesieniu do części naprawczej Paktu na rzecz stabilności i wzrostu (procedury nadmiernego deficytu);

(2) najnowszej oceny sytuacji kraju w odniesieniu do części prewencyjnej Paktu na rzecz stabilności i wzrostu (podsumowanie opinii Rady dotyczącej poprzedniej aktualizacji programu konwergencji);

(3) zaktualizowanych w maju 2008 r. ogólnych wytycznych polityki gospodarczej dla poszczególnych krajów w dziedzinie polityki budżetowej;

(4) dokonanej przez Komisję oceny przedstawionego w październiku 2007 r. sprawozdania z realizacji krajowego programu reform.

2.1. Procedura nadmiernego deficytu w stosunku do Polski

W dniu 5 lipca 2004 r. Rada zgodnie z art. 104 ust. 6 przyjęła decyzję stwierdzającą istnienie nadmiernego deficytu w Polsce, której podstawę stanowił stwierdzony w 2003 r. deficyt sektora instytucji rządowych i samorządowych w wysokości 4,1% PKB. Jednocześnie, zgodnie z art. 104 ust. 7, Rada wydała zalecenie służące korekcie nadmiernego deficytu. W szczególności Polsce zalecono podjęcie działań w perspektywie średniookresowej celem zmniejszenia deficytu do roku 2007 poniżej 3 % PKB w sposób wiarygodny i trwały, zgodnie z opinią Rady w sprawie przedstawionego w maju 2004 programu konwergencji. W podjętej w listopadzie 2006 r. decyzji Rada stwierdziła, że działania podjęte przez władze Polski są niewystarczające. W lutym 2007 r. Rada wydała nowe zalecenie, w którym potwierdziła termin korekty deficytu do roku 2007. Władzom polskim zalecono zagwarantowanie poprawy salda strukturalnego o co najmniej 0,5 punktu procentowego PKB w 2007 r. w stosunku do roku 2006. W listopadzie 2007 r. Komisja przekazała Radzie komunikat, w którym działania podjęte przez Polskę w odpowiedzi na zalecenie Rady zostały ocenione jako zgodne z zaleceniem. W odniesieniu do okresu 2008-2009 Komisja wyraziła jednak wątpliwości co do trwałego charakteru korekty nadmiernego deficytu, który stanowi warunek uchylenia procedury nadmiernego deficytu. Zarówno Komisja, jak i Rada wezwały władze polskie do jak najszybszego przedłożenia zaktualizowanego programu konwergencji, w którym powinny określić średniookresową strategię na całą kadencję, zgodną z celem trwałej korekty nadmiernego deficytu i przewidującą dalsze postępy na drodze do osiągnięcia celu średniookresowego.

Wraz z niniejszym zaleceniem dotyczącym opinii Rady Komisja zaleca Radzie podjęcie decyzji o uchyleniu procedury nadmiernego deficytu w stosunku do Polski, ponieważ na podstawie całościowej oceny Komisja stwierdza, że w Polsce dokonano korekty nadmiernego deficytu. W 2007 r. deficyt sektora general government wyniósł 2,0 % PKB, czyli jest niższy od wartości referencyjnej wynoszącej 3 % PKB. Prognoza gospodarcza służb Komisji przedstawiona wiosną 2008 r. wskazuje, że w latach 2008 i 2009 deficyt powinien utrzymać się poniżej powyższej wartości referencyjnej.

2.2. Ocena zawarta w opinii Rady dotyczącej poprzedniej aktualizacji

W swojej opinii z dnia 27 lutego 2007 r. Rada następująco podsumowała swoją ocenę poprzedniej aktualizacji programu konwergencji, obejmującej lata 2006-2009. „Program przewiduje skorygowanie nadmiernego deficytu do roku 2007, zgodnie z przepisami art. 2 ust. 7 rozporządzenia Rady (WE) nr 1467/97, ale Rada przypomina, że ani podjęte dotąd działania, ani planowane środki nie wydają się wystarczające do osiągnięcia tego celu. W kolejnych latach przewidziano odpowiednie postępy na drodze do osiągnięcia celu średniookresowego w kontekście perspektyw znaczącego wzrostu gospodarczego, istnieją jednak poważne zagrożenia związane z realizacją celów budżetowych i z trwałością korekty.”

Uwzględniając nowe zalecenie dla Polski dotyczące likwidacji nadmiernego deficytu, które zostało przyjęte przez Radę w dniu 27 lutego 2007 r. na podstawie art. 104 ust. 7 Traktatu, Rada wezwała Polskę do „i) zapewnienia korekty nadmiernego deficytu do roku 2007, zgodnie z nowym zaleceniem na mocy art. 104 ust. 7; ii) wykorzystania okresu dobrej koniunktury, w tym wszelkich dodatkowych dochodów w celu obniżenia deficytu, i zwiększenia tempa działań dostosowawczych zmierzających do osiągnięcia przyjętego w programie celu średniookresowego po przeprowadzeniu korekty nadmiernego deficytu, poprzez przygotowanie i realizację dodatkowych środków (zwłaszcza po stronie wydatków) niezbędnych do osiągnięcia przewidywanego dostosowania; iii) utrzymania wyników reformy systemu emerytalnego”.

2.3. Zaktualizowane w maju 2008 r. ogólne wytyczne polityki gospodarczej dla poszczególnych krajów w dziedzinie polityki budżetowej

Dnia 14 maja 2008 r. Rada przyjęła zalecenie w sprawie planowanej na rok 2008 aktualizacji ogólnych wytycznych polityki gospodarczej państw członkowskich i Wspólnoty oraz w sprawie realizacji polityki zatrudnienia przez państwa członkowskie Dz.U. L 139 z 29.5.2008, s. 57. . W dziedzinie polityki budżetowej Polsce zalecono „kontynuować działania zmierzające do konsolidacji budżetowej i do uzupełnienia zasady utrzymywania nominalnej „kotwicy budżetowej" (pułapu deficytu) o dalsze mechanizmy pozwalające zwiększyć kontrolę nad wydatkami”.[2]

Dz.U. L 139 z 29.5.2008, s. 57.

2.4. Dokonana przez Komisję ocena przedstawionego w październiku 2007 r. sprawozdania z realizacji krajowego programu reform

W dniu 11 grudnia 2007 r. Komisja przyjęła sprawozdanie strategiczne na temat odnowionej strategii lizbońskiej na rzecz wzrostu gospodarczego i zatrudnienia, które zawiera ocenę przedstawionego w październiku 2007 r. sprawozdania z realizacji krajowego programu reform Polski Komunikat Komisji do Rady Europejskiej „Sprawozdanie strategiczne na temat odnowionej strategii lizbońskiej na rzecz wzrostu gospodarczego i zatrudnienia: rozpoczęcie nowego etapu (2008-2010)” z 11.12.2007, COM(2007)803. . Ocenę tę można podsumować następująco:[3]

Komunikat Komisji do Rady Europejskiej „Sprawozdanie strategiczne na temat odnowionej strategii lizbońskiej na rzecz wzrostu gospodarczego i zatrudnienia: rozpoczęcie nowego etapu (2008-2010)” z 11.12.2007, COM(2007)803.

W krajowym programie reform przedstawionym przez Polskę za najważniejsze kwestie uznano: konsolidację finansów publicznych i lepsze nimi zarządzanie; rozwój przedsiębiorczości; zwiększenie udziału innowacji w działalności przedsiębiorstw; modernizację i rozwój infrastruktury; zapewnienie sprzyjających konkurencji warunków ramowych w sieciowych sektorach gospodarki; tworzenie nowych miejsc pracy i utrzymywanie zatrudnienia, a także zmniejszenie bezrobocia; poprawę zdolności dostosowawczych pracowników i przedsiębiorstw.

Według oceny Komisji, w latach 2005-2007 Polska dokonała ograniczonych postępów w realizacji krajowego programu reform.

W świetle wskazanych mocnych i słabych stron oraz dokonanych postępów Komisja zaleciła Polsce podjęcie działań w następujących dziedzinach: konsolidacja budżetowa (mechanizmy kontroli wydatków); konkurencja w sieciowych sektorach gospodarki; badania naukowe finansowane ze środków publicznych oraz wsparcie działalności badawczo-rozwojowej w sektorze prywatnym; model „flexicurity”, w tym aktywna polityka na rynku pracy; świadczenia socjalne; system oświaty oraz uczenie się przez całe życie.

Polskę zachęcono również do położenia nacisku na następujące kwestie: infrastruktura transportu; procedury związane z podejmowaniem działalności gospodarczej; administracja elektroniczna, transpozycja przepisów z zakresu rynku wewnętrznego; placówki opieki nad dziećmi.

W oparciu o strategiczne sprawozdanie Komisji Rada przyjęła w dniu 14 maja 2008 r. zalecenie w sprawie planowanej na rok 2008 aktualizacji ogólnych wytycznych polityki gospodarczej państw członkowskich, w tym Polski.

Ramka: Główne aspekty podlegające ocenieZgodnie z wymaganiami art. 5 ust. 1 (w przypadku programów stabilności) i art. 9 ust. 1 (w przypadku programów konwergencji) rozporządzenia Rady (WE) nr 1466/97, ocena obejmuje następujące kwestie:czy założenia ekonomiczne, na których opiera się program, są realistyczne;czy przedstawiony przez dane państwo członkowskie średniookresowy cel budżetowy oraz prowadząca do niego ścieżka dostosowania są odpowiednie;czy podejmowane i/albo proponowane działania mające na celu przestrzeganie ścieżki dostosowania wystarczą, by osiągnąć średniookresowy cel budżetowy w trakcie cyklu;w ramach oceny ścieżki dostosowania prowadzącej do średniookresowego celu budżetowego: czy podejmowane działania korygujące są intensyfikowane w okresach dobrej koniunktury, podczas gdy w okresach dekoniunktury mogą być ograniczane, oraz – w przypadku strefy euro oraz państw członkowskich należących do systemu ERM II – czy dane państwo realizuje coroczną poprawę salda dostosowanego cyklicznie bez uwzględnienia środków jednorazowych i tymczasowych o referencyjną wartość 0,5 % PKB, pozwalającą na osiągnięcie średniookresowego celu budżetowego;w ramach definiowania ścieżki dostosowania prowadzącej do średniookresowego celu budżetowego (w przypadku państw członkowskich, które jeszcze go nie osiągnęły) lub pozwolenia na czasowe odejście od niego (w przypadku państw, które tego dokonały): realizację kluczowych reform strukturalnych, przynoszących bezpośrednie oszczędności w perspektywie długoterminowej (między innymi poprzez zwiększanie dynamiki potencjalnego wzrostu), a tym samym mających konkretny wpływ na długoterminową stabilność finansów publicznych (pod warunkiem zachowania odpowiedniego marginesu bezpieczeństwa odnośnie do referencyjnej wartości 3 % PKB oraz spodziewanego powrotu sytuacji budżetowej do celu średniookresowego w okresie objętym programem), ze szczególnym uwzględnieniem reform systemu emerytalnego wprowadzających strukturę wielofilarową, obejmującą obowiązkowy filar kapitałowy;czy prowadzona przez dane państwo członkowskie polityka gospodarcza jest zgodna z ogólnymi wytycznymi polityki gospodarczej.Wiarygodność założeń makroekonomicznych programu ocenia się w odniesieniu do prognozy służb Komisji z wiosny 2008 r., z zastosowaniem między innymi powszechnie przyjętej metodyki szacowania produktu potencjalnego i sald dostosowywanych cyklicznie.W ramach oceny zbadano również:zmiany wskaźnika zadłużenia oraz długoterminową perspektywę stabilności finansów publicznych, którym zgodnie ze sprawozdaniem Rady z dnia 20 marca 2005 r. w sprawie „Poprawy wdrażania Paktu na rzecz stabilności i wzrostu” należy poświęcić „należytą uwagę w procesie nadzoru nad sytuacją budżetu”; podejście do oceny długoterminowej stabilności przedstawiono w komunikacie Komisji z dnia 12 października 2006 r. Komunikat Komisji do Rady i Parlamentu Europejskiego „Długoterminowa stabilność finansów publicznych w UE” z 12.10.2006, COM (2006) 574 wersja ostateczna, oraz Komisja Europejska, Dyrekcja Generalna ds. Gospodarczych i Finansowych (2006), „The long-term sustainability of public finances in the European Union”, European Economy nr 4/2006. ;Komunikat Komisji do Rady i Parlamentu Europejskiego „Długoterminowa stabilność finansów publicznych w UE” z 12.10.2006, COM (2006) 574 wersja ostateczna, oraz Komisja Europejska, Dyrekcja Generalna ds. Gospodarczych i Finansowych (2006), „The long-term sustainability of public finances in the European Union”, European Economy nr 4/2006.stopień spójności z krajowym programem reform, przedstawianym przez państwa członkowskie w kontekście strategii lizbońskiej na rzecz wzrostu gospodarczego i zatrudnienia, oraz przedstawione w październiku 2007 r. sprawozdanie z jego realizacji; w skierowanym do Rady Europejskiej piśmie przewodnim z dnia 7 czerwca 2005 r. w sprawie ogólnych wytycznych polityki gospodarczej na lata 2005-2008 Rada ECOFIN stwierdziła, że krajowe programy reform powinny być zgodne z programami stabilności i konwergencji;zgodność z kodeksem postępowania „Szczegółowe zasady wdrażania Paktu na rzecz stabilności i wzrostu oraz wytyczne dotyczące formy i treści programów stabilności i konwergencji”, zatwierdzone przez Radę ECOFIN dnia 11 października 2005 r. , w którym między innymi określono jednolitą strukturę i jednolite tabele danych dla programów konwergencji i stabilności.„Szczegółowe zasady wdrażania Paktu na rzecz stabilności i wzrostu oraz wytyczne dotyczące formy i treści programów stabilności i konwergencji”, zatwierdzone przez Radę ECOFIN dnia 11 października 2005 r.|

Zalecenie

OPINIA RADY

w sprawie zaktualizowanego programu konwergencji na lata 2007-2010 przedstawionego przez Polskę

RADA UNII EUROPEJSKIEJ,

uwzględniając Traktat ustanawiający Wspólnotę Europejską,

uwzględniając rozporządzenie Rady (WE) nr 1466/97 z dnia 7 lipca 1997 r. w sprawie wzmocnienia nadzoru pozycji budżetowych oraz nadzoru i koordynacji polityk gospodarczych Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 1. Rozporządzenie zmienione rozporządzeniem (WE) nr 1055/2005 (Dz.U. L 174 z 7.7.2005, s. 1). Dokumenty przytoczone w niniejszym tekście są dostępne na stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , w szczególności jego art. 9 ust. 3,[6]

Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 1. Rozporządzenie zmienione rozporządzeniem (WE) nr 1055/2005 (Dz.U. L 174 z 7.7.2005, s. 1). Dokumenty przytoczone w niniejszym tekście są dostępne na stronie internetowej:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

uwzględniając zalecenie Komisji,

po zasięgnięciu opinii Komitetu Ekonomiczno-Finansowego,

PRZEDSTAWIA NINIEJSZĄ OPINIĘ:

(1) W dniu [8 lipca 2008 r.] Rada zbadała zaktualizowany program konwergencji Polski na lata 2007-2010 W związku z tworzeniem w listopadzie nowego rządu po październikowych wyborach powszechnych, zaktualizowana wersja programu została przedstawiona 16 tygodni po upływie terminu przewidzianego w kodeksie postępowania, przypadającego na dzień 1 grudnia. .[7]

W związku z tworzeniem w listopadzie nowego rządu po październikowych wyborach powszechnych, zaktualizowana wersja programu została przedstawiona 16 tygodni po upływie terminu przewidzianego w kodeksie postępowania, przypadającego na dzień 1 grudnia.

(2) W związku z przyspieszeniem tempa wzrostu realnego PKB ze średnio 4½ % w latach 2003-2005 do ponad 6 % w latach 2006-2007 Polska szybko zmniejszała w ostatnich latach dystans dzielący ją od średniego dla UE poziomu dochodu. Wzrost produkcji pracochłonnej przyczynił się do znacznej poprawy sytuacji na rynku pracy – stopa bezrobocia obniżyła się z niemal 20 % w roku 2003 do 9½ % w 2007 r. Spadek bezrobocia odzwierciedla jednak nie tylko nadzwyczaj wysoki wzrost zatrudnienia, ale również mniejszą na skutek emigracji liczbę ludności w wieku aktywności zawodowej. Zwiększone w wyniku dużej emigracji zakłócenia w zakresie zachęt do podejmowania pracy prowadzą ponadto do braku pracowników w wielu sektorach gospodarki. Coraz bardziej napięta sytuacja na rynku pracy prowadzi do presji płacowej, co ma negatywny wpływ na inflację HICP, która – po okresie umiarkowanego spadku od roku 2005 do pierwszej połowy 2007 r. – znacznie wzrosła pod koniec 2007 r. Deficyt sektora instytucji rządowych i samorządowych, który w roku 2003 osiągnął rekordowy poziom 6¼ % PKB, zmniejszał się następnie corocznie o średnio więcej niż 1 punkt procentowy i w 2007 r. wyniósł 2 %. W ostatnich latach wyniki budżetowe były na ogół lepsze niż oczekiwano dzięki niespodziewanie wysokiemu wzrostowi gospodarczemu, który prowadził do dodatkowych dochodów budżetowych, a także ze względu na niepełne wykonanie planów wydatków. Dalsza konsolidacja budżetowa będzie w dużym stopniu zależeć od reformy systemu świadczeń socjalnych (głównie wcześniejszych emerytur oraz rent inwalidzkich) oraz wzrostu liczby ludności aktywnej zawodowo.

(3) Scenariusz makroekonomiczny będący podstawą programu przewiduje, że wzrost realnego PKB zmniejszy się stopniowo z 6,5 % w 2007 r. do średnio 5,2 % w pozostałym okresie objętym programem. Z dostępnych obecnie informacji wynika Ocena uwzględnia w szczególności prognozę służb Komisji z wiosny 2008 r. oraz dokonaną przez Komisję ocenę przedstawionego w październiku 2007 r. sprawozdania z realizacji krajowego programu reform. , że scenariusz ten jest oparty na realistycznych założeniach dotyczących wzrostu gospodarczego. Prognozy programu dotyczące inflacji wydają się być zaniżone, ponieważ są oparte na nieco optymistycznych założeniach dotyczących cen importu oraz stosunkowo niskim wzroście płac nominalnych na zatrudnionego.[8]

Ocena uwzględnia w szczególności prognozę służb Komisji z wiosny 2008 r. oraz dokonaną przez Komisję ocenę przedstawionego w październiku 2007 r. sprawozdania z realizacji krajowego programu reform.

(4) W 2007 r. deficyt sektora general government wyniósł 2,0 % PKB, w porównaniu z prognozą 3,4 % PKB zawartą w programie konwergencji z listopada 2006 r. Główną tego przyczyną był dużo wyższy niż zakładano w listopadzie 2006 r. realny i nominalny wzrost PKB, ale również ograniczenie wydatków. W szczególności wysoka rentowność przedsiębiorstw pozwoliła ograniczyć wzrost dotacji, a znaczny spadek bezrobocia oraz wymuszony planem Hausnera Przedstawiony w 2003 r. plan stanowi najbardziej obszerną i konkretną próbę zreformowania wydatków, a jego celem jest ograniczenie wydatków publicznych na ochronę socjalną, administrację i pomoc publiczną. Plan Hausnera przewiduje między innymi, że zamiast co roku indeksacja jest dokonywana dopiero wówczas, gdy skumulowana inflacja przekroczy 5 %, najpóźniej jednak po upływie trzech lat. brak indeksacji umożliwiły zahamowanie wzrostu świadczeń socjalnych. Również wynagrodzenia pracowników sektora publicznego były niższe od planowanych. Podobna sytuacja wystąpiła w przypadku inwestycji publicznych, co było wynikiem niższego niż zakładano wykorzystania funduszy UE. W sumie wskaźnik stosunku wydatków do PKB był o 1,5 punktu procentowego niższy niż prognozowano w listopadzie 2006 r. Po stronie dochodów wpływy z podatków pośrednich i składek na zabezpieczenia społeczne okazały się wyższe niż zakładano w listopadzie 2006 r., głównie na skutek dużo wyższego wzrostu zatrudnienia i płac. Te niespodziewane pozytywne wyniki zostały zneutralizowane gorszymi rezultatami w przypadku innych pozycji dochodów (np. podatków bezpośrednich na skutek podwyższenia progów podatkowych). W sumie wskaźnik dochodów był nieznacznie niższy od prognozowanego. Uwzględniając poprawę salda strukturalnego o około 1½ punktu procentowego, wykonanie budżetu w 2007 r. oznaczało realizację z nadwyżką zaleceń zawartych w opinii Rady z dnia 27 lutego 2007 r. w sprawie poprzedniej aktualizacji programu konwergencji Dz.U. C 72 z 29.3.2007, s. 13. .[9][10]

Przedstawiony w 2003 r. plan stanowi najbardziej obszerną i konkretną próbę zreformowania wydatków, a jego celem jest ograniczenie wydatków publicznych na ochronę socjalną, administrację i pomoc publiczną. Plan Hausnera przewiduje między innymi, że zamiast co roku indeksacja jest dokonywana dopiero wówczas, gdy skumulowana inflacja przekroczy 5 %, najpóźniej jednak po upływie trzech lat.

Dz.U. C 72 z 29.3.2007, s. 13.

(5) Głównym celem strategii budżetowej jest trwała redukcja strukturalnego deficytu sektora instytucji rządowych i samorządowych (deficytu dostosowanego cyklicznie, bez uwzględnienia środków jednorazowych i innych środków tymczasowych), służąca osiągnięciu średniookresowego celu dla sytuacji budżetowej, jakim jest deficyt strukturalny w wysokości 1 % PKB, w roku 2011, czyli rok po zakończeniu okresu objętego programem. Odpowiada to poprzedniemu programowi konwergencji, który przewidywał osiągnięcie celu średniookresowego „po roku 2010”. Po wzroście o 0,5 punktu procentowego do 2,5 % PKB w roku 2008, deficyt zasadniczy powinien zmniejszyć się do 2010 r. do 1,5 %. Scenariusz w przypadku salda pierwotnego jest podobny – wzrośnie ono z -0,2 % PKB w 2008 r. do 0,8 % PKB w roku 2010. W kontekście spowolnienia wzrostu gospodarczego przewiduje się bardziej wyraźne zmiany salda strukturalnego obliczanego zgodnie z powszechnie przyjętą metodyką – deficyt strukturalny powinien zmniejszyć się z około 2¾ % PKB w 2008 r. do nieznacznie powyżej 1% w 2010 r. Dostosowanie budżetowe ma nastąpić po stronie wydatków, głównie w latach 2009-2010. W roku 2008 zwiększenie deficytu wynika głównie ze znacznego wzrostu wskaźnika inwestycji, a także wyraźnego obniżenia składek na zabezpieczenia społeczne (które częściowo zostanie zrównoważone wzrostem innych dochodów). W latach 2009-2010 konsolidacja nastąpi zasadniczo przez ograniczenia wynagrodzeń pracowników, świadczeń socjalnych oraz spożycia pośredniego. W latach 2007-2009 zakładane jest wprawdzie wolniejsze tempo redukcji deficytu niż w poprzedniej aktualizacji programu, lepsza jest jednak sytuacja wyjściowa (2007 r.), a nowe wartości docelowe określone w zaktualizowanym programie konwergencji z marca 2008 r. są bardziej ambitne niż te przestawione w aktualizacji z listopada 2006 r. Ryzyko związane z przedstawionymi w programie prognozami budżetowymi wydaje się być zasadniczo zrównoważone na rok 2008, ale wyniki budżetowe w kolejnych latach mogą okazać się gorsze od zakładanych w programie. Określona w programie docelowa wartość deficytu w 2008 r. pokrywa się z wiosenną prognozą służb Komisji z 2008 r. (2,5 % PKB). Dane w ujęciu kasowym dla budżetu centralnego w pierwszym kwartale 2008 r. wskazują na dochody wyższe od prognoz budżetowych, ale program zakłada nieco wyższy wzrost w 2008 r. niż wiosenna prognoza Komisji, a rosnąca presja płacowa w sektorze publicznym stanowi zagrożenie dla finansów publicznych. Z drugiej zaś strony wyższa niż zakładano w programie inflacja doprowadzi w 2008 r. do zmniejszenia wskaźnika wydatków, ponieważ są one w większości określone w wartościach nominalnych. Wyższa inflacja w roku 2008 mogłaby jednak prowadzić w 2009 r. do wzrostu płac w sektorze publicznym oraz wyższych niż założono w programie emerytur i świadczeń socjalnych; takiemu rozwojowi sytuacji sprzyjałaby ponadto reforma mechanizmu indeksacji, który od 2008 r. wiąże poziom świadczeń nie tylko z cenami konsumenckimi, ale częściowo również z płacami. Podczas gdy Sejm uchwalił już środki prowadzące do zwiększenia deficytu (obniżenie stawek podatku dochodowego), środki kompensujące pozostają mgliste, a ich wpływ na budżet niepewny (wyjątek stanowią podwyżki akcyzy związane z harmonizacją na poziomie UE, które nie w pełni jednak skompensują cięcia w podatku dochodowym od osób fizycznych). Jeśli – w przeciwieństwie do założeń rządu – nie uda się utrzymać wysokiego wzrostu zatrudnienia, kontynuacja konsolidacji budżetowej opartej jak w latach 2006-2007 na wzroście gospodarczym wynikającym ze wzrostu zatrudnienia może okazać się trudna. Z drugiej jednak strony odnotować należy sukcesy osiągane w przypadku salda sektora general government : dochody często okazywały się wyższe niż zakładano, a plany wydatków były nie w pełni wykonywane.

(6) W świetle powyższej oceny ryzyka nakreślony w programie kurs polityki budżetowej wydaje się zgodny z zaleconą przez Radę trwałą korektą nadmiernego deficytu do 2007 r. W okresie objętym programem nie zostanie jednak zapewniony margines bezpieczeństwa chroniący przed naruszeniem progu deficytu w wysokości 3 % PKB. Ponadto przedstawiony w programie kurs polityki budżetowej może okazać się niewystarczający do zapewnienia osiągnięcia celu średniookresowego do 2011 r., tak jak to przewidziano w programie. W obliczu korzystnych warunków dla wzrostu gospodarki określone w programie tempo działań dostosowawczych prowadzących do osiągnięcia celu średniookresowego jest niewystarczające i musi zostać zwiększone w 2008 r., tak by spełnić wymogi Paktu na rzecz stabilności i wzrostu. Następnie dotychczasowe osiągnięcia powinny zostać wsparte odpowiednimi środkami. W przypadku urzeczywistnienia się presji inflacyjnej i płacowej może być także konieczne prowadzenie bardziej restrykcyjnej polityki fiskalnej niż przewidziana w programie, tak by uniknąć przegrzania gospodarki.

(7) Wydaje się, że zagrożenia dla stabilności finansów publicznych Polski kształtują się na niskim poziomie. Zgodnie z dokonanymi w 2005 r. na podstawie jednolitej metodyki prognozami, długoterminowy wpływ starzenia się społeczeństwa na budżet należy do najniższych w UE. Począwszy od 2008 r. świadczenia socjalne będą jednak indeksowane przy pomocy mechanizmu uwzględniającego nie tylko ceny konsumenckie, ale częściowo również płace, co w dłuższej perspektywie będzie prowadzić do wzrostu wydatków. Sytuacja budżetowa w 2007 r. z niewielkim strukturalnym deficytem pierwotnym, mimo iż jest lepsza od sytuacji wyjściowej poprzedniego programu, stanowi zagrożenie dla stabilności finansów publicznych, nawet bez uwzględnienia długoterminowego wpływu na budżet związanego ze starzeniem się społeczeństwa. Dalsza konsolidacja finansów publicznych, w tym zapowiedziana w programie konwergencji reforma systemu wcześniejszych emerytur (wprowadzenie „emerytur pomostowych” celem ograniczenia wcześniejszego przechodzenia na emeryturę do wykonujących określone zawody wiążące się ze szczególnie ciężkimi warunkami pracy), przyczyniłaby się zarówno do pobudzenia aktywności zawodowej, jak i do zmniejszenia zagrożeń dla stabilności finansów publicznych.

(8) Program konwergencji wydaje się być spójny z przedstawionym w październiku 2007 r. sprawozdaniem z realizacji krajowego programu reform. W szczególności w obu programach przedstawiono plany reform obejmujące systemy wcześniejszych emerytur i rent inwalidzkich, system ubezpieczeń społecznych dla rolników, system opieki zdrowotnej, reorganizację i decentralizację finansów publicznych oraz wieloletnie planowanie budżetowe. Program konwergencji nie zawiera jednak jakościowej oceny ogólnego wpływu przedstawionego w październiku 2007 r. sprawozdania z realizacji krajowego programu reform w ramach średniookresowej strategii budżetowej (np. omówienia wpływu na potencjalny wzrost i zatrudnienie). Znajdują się w nim natomiast systematyczne informacje o bezpośrednich kosztach budżetowych związanych z głównymi reformami przewidzianymi w krajowym programie reform.

(9) Przewidziana w programie konwergencji strategia budżetowa jest częściowo zgodna z ogólnymi wytycznymi polityki gospodarczej dla Polski zawartymi w zintegrowanych wytycznych w dziedzinie polityki budżetowej, wydanych w kontekście strategii lizbońskiej. W programie założono wprawdzie kontynuację konsolidacji budżetowej, nie wymieniono jednak żadnych dodatkowych mechanizmów służących polepszeniu kontroli wydatków.

(10) Co do wymagań odnośnie do danych, określonych w kodeksie postępowania dotyczącym programów stabilności i konwergencji, w programie odnotowano brak pewnych danych opcjonalnych.

Podsumowując należy stwierdzić, że po korekcie deficytu sektora general government w roku 2007 oraz utrzymaniu deficytu i wskaźnika zadłużenia poniżej wartości referencyjnych wynoszących odpowiednio 3% i 60% PKB, program zakłada pogorszenie salda sektora general government o 0,5 punktu procentowego PKB w 2008 r. i dopiero w kolejnych latach dalsze postępy na drodze do osiągnięcia celu średniookresowego, przy korzystnych perspektywach wzrostu gospodarczego. Prognozowane na rok 2008 pogorszenie salda strukturalnego o niemal ½ punktu procentowego PKB jest sprzeczne z Paktem na rzecz stabilności i wzrostu. Biorąc pod uwagę zagrożenia dla osiągnięcia celów budżetowych począwszy od 2009 r., wynikające głównie z braku konkretnych środków, cel średniookresowy może nie zostać osiągnięty do roku 2011 jak założono w programie. Ponadto w przypadku pojawienia się presji inflacyjnej może być konieczne prowadzenie bardziej restrykcyjnej polityki fiskalnej niż przewidziana w programie. Zagrożenia dla długoterminowej stabilności finansów publicznych Polski kształtują się na niskim poziomie, ale konieczna jest reforma systemu wcześniejszych emerytur.

W świetle powyższej oceny i konieczności zapewnienia stabilności finansów publicznych Polskę wzywa się do wykorzystania korzystnych warunków wzrostu gospodarczego do przyspieszenia tempa dostosowań strukturalnych zmierzających do osiągnięcia celu średniookresowego, w szczególności w celu zahamowania możliwej presji inflacyjnej, poprzez przeznaczenie wszelkich dodatkowych dochodów oraz niewykorzystanych zasobów na obniżenie deficytu w 2008 r., a także poprzez przygotowanie i realizację w kolejnych latach odpowiednich środków, zwłaszcza po stronie wydatków.

Porównanie głównych prognoz makroekonomicznych i budżetowych

| |2006|2007|2008|2009|2010|

Realny PKB (zmiana w %)|PK marzec 2008|6,2|6,5|5,5|5,0|5,0|

|KOM kwiecień 2008|6,2|6,5|5,3|5,0|n.d.|

|PK listopad 2006|5,4|5,1|5,1|5,6|n.d.|

Inflacja HICP (%)|PK marzec 2008|1,3|2,6|3,5|2,9|2,5|

|KOM kwiecień 2008|1,3|2,6|4,3|3,4|n.d.|

|PK listopad 2006|1,4|2,1|2,5|2,5|n.d.|

Luka produktowa 1 (% potencjalnego PKB)|PK marzec 2008|0,5|1,1|0,7|−0,2|−0,9|

|KOM kwiecień 2008 2|0,6|1,2|0,5|−0,7|n.d.|

|PK listopad 2006|0,5|0,5|0,3|0,4|n.d.|

Wierzytelności/zadłużenie netto wobec reszty świata (% PKB)|PK marzec 2008|−2,6|−2,6|−3,5|−4,2|−4,6|

|KOM kwiecień 2008|−2,5|−2,6|−2,3|−3,6|n.d.|

|PK listopad 2006|−1,6|−1,8|−2,2|−2,7|n.d.|

Saldo sektora instytucji rządowych i samorządowych (% PKB)|PK marzec 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,0|−1,5|

|KOM kwiecień 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,6|n.d.|

|PK listopad 2006|−3,9|−3,4|−3,1|−2,9|n.d.|

Saldo pierwotne (% PKB)|PK marzec 2008|−1,1|0,2|−0,2|0,3|0,8|

|KOM kwiecień 2008|−1,1|0,6|0,2|0,1|n.d.|

|PK listopad 2006|−1,5|−1,0|−0,7|−0,6|n.d.|

Saldo dostosowane cyklicznie 1 (% PKB) |PK marzec 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|KOM kwiecień 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|n.d.|

|PK listopad 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|n.d.|

Saldo strukturalne 3 (% PKB)|PK marzec 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|KOM kwiecień 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|n.d.|

|PK listopad 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|n.d.|

Dług publiczny brutto (% PKB)|PK marzec 2008|47,6|44,9|44,2|43,3|42,3|

|KOM kwiecień 2008|47,6|45,2|44,5|44,1|n.d.|

|PK listopad 2006|48,9|50,0|50,3|50,2|n.d.|

Uwagi :| | | | | | |

1  Podane w programie wartości luki produktowej oraz salda dostosowanego cyklicznie zostały przeliczone przez służby Komisji na podstawie informacji zawartych w programach.|

2 W oparciu o szacowany potencjalny wzrost w wysokości – odpowiednio – 5,2 %, 5,9 %, 6,0 % i 6,2 % w latach 2006-2009.|

3 Saldo dostosowane cyklicznie z wyłączeniem środków jednorazowych i innych środków tymczasowych. W najnowszym programie oraz w jesiennej prognozie służb Komisji nie uwzględniono żadnych środków jednorazowych ani tymczasowych.|

 | | | | | | |

Źródło :| | | | | | |

Program konwergencji (PK), prognozy gospodarcze służb Komisji z wiosny 2008 r. (KOM), obliczenia służb Komisji.|

[1] Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 1. Rozporządzenie zmienione rozporządzeniem (WE) nr 1055/2005 (Dz.U. L 174 z 7.7.2005, s. 1). Dokumenty przytoczone w niniejszym tekście są dostępne pod adresem: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[2] Dz.U. L 139 z 29.5.2008, s. 57.

[3] Komunikat Komisji do Rady Europejskiej „Sprawozdanie strategiczne na temat odnowionej strategii lizbońskiej na rzecz wzrostu gospodarczego i zatrudnienia: rozpoczęcie nowego etapu (2008-2010)” z 11.12.2007, COM(2007)803.

[4] Komunikat Komisji do Rady i Parlamentu Europejskiego „Długoterminowa stabilność finansów publicznych w UE” z 12.10.2006, COM (2006) 574 wersja ostateczna, oraz Komisja Europejska, Dyrekcja Generalna ds. Gospodarczych i Finansowych (2006), „The long-term sustainability of public finances in the European Union”, European Economy nr 4/2006.

[5] „Szczegółowe zasady wdrażania Paktu na rzecz stabilności i wzrostu oraz wytyczne dotyczące formy i treści programów stabilności i konwergencji”, zatwierdzone przez Radę ECOFIN dnia 11 października 2005 r.

[6] Dz.U. L 209 z 2.8.1997, s. 1. Rozporządzenie zmienione rozporządzeniem (WE) nr 1055/2005 (Dz.U. L 174 z 7.7.2005, s. 1). Dokumenty przytoczone w niniejszym tekście są dostępne na stronie internetowej: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[7] W związku z tworzeniem w listopadzie nowego rządu po październikowych wyborach powszechnych, zaktualizowana wersja programu została przedstawiona 16 tygodni po upływie terminu przewidzianego w kodeksie postępowania, przypadającego na dzień 1 grudnia.

[8] Ocena uwzględnia w szczególności prognozę służb Komisji z wiosny 2008 r. oraz dokonaną przez Komisję ocenę przedstawionego w październiku 2007 r. sprawozdania z realizacji krajowego programu reform.

[9] Przedstawiony w 2003 r. plan stanowi najbardziej obszerną i konkretną próbę zreformowania wydatków, a jego celem jest ograniczenie wydatków publicznych na ochronę socjalną, administrację i pomoc publiczną. Plan Hausnera przewiduje między innymi, że zamiast co roku indeksacja jest dokonywana dopiero wówczas, gdy skumulowana inflacja przekroczy 5 %, najpóźniej jednak po upływie trzech lat.

[10] Dz.U. C 72 z 29.3.2007, s. 13.

LT

(...PICT...)|EUROPOS BENDRIJŲ KOMISIJA|

Briuselis, 11.6.2008

SEK(2008) 2012 galutinis

Rekomendacija

TARYBOS NUOMONĖ

dėl atnaujintos 2007–2010 m. Lenkijos konvergencijos programos

(pateikta Komisijos)

AIŠKINAMASIS MEMORANDUMAS

1. Bendrosios aplinkybės

Stabilumo ir augimo pakto pagrindinis tikslas yra patikimi valstybės finansai – priemonė sudaryti geresnes sąlygas kainų stabilumui ir smarkiam tvariajam augimui, leidžiančiam kurti naujas darbo vietas. 2005 m. Pakto reforma pripažįstamas jo naudingumas įtvirtinant fiskalinę drausmę, taip pat siekiama stiprinti jo efektyvumą, ekonominius pagrindus ir užtikrinti valstybės finansų ilgalaikį tvarumą.

Tarybos reglamente (EB) Nr. 1466/97 dėl biudžeto būklės priežiūros stiprinimo ir ekonominės politikos priežiūros bei koordinavimo OL L 209, 1997 8 2, p. 1. Reglamentas su pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 1055/2005 (OL L 174, 2005 7 7, p. 1). šiame tekste nurodytus dokumentus galima rasti tinklavietėje http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , kuris yra Stabilumo ir augimo pakto dalis, nustatyta, kad valstybės narės turi pateikti Tarybai ir Komisijai stabilumo arba konvergencijos programas ir kasmetinius atnaujintus programų variantus. Bendrąją valiutą jau įsivedusios valstybės narės pateikia (atnaujintas) stabilumo programas, o bendrosios valiutos dar neįsivedusios valstybės narės pateikia (atnaujintas) konvergencijos programas. Pirmoji Lenkijos konvergencijos programa buvo pateikta 2004 m. gegužės mėn. Remdamasi reglamentu, atsižvelgdama į Komisijos rekomendaciją ir pasikonsultavusi su Ekonomikos ir finansų komitetu, Taryba 2004 m. liepos 5 d. pateikė nuomonę dėl programos. Reglamente numatyta, kad atnaujintas stabilumo ir konvergencijos programas vertina Komisija ir nagrinėja Komitetas, o jei būtina, pagal tą pačią nurodytą procedūrą jas taip pat gali nagrinėti Taryba.[1]

OL L 209, 1997 8 2, p. 1. Reglamentas su pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 1055/2005 (OL L 174, 2005 7 7, p. 1). šiame tekste nurodytus dokumentus galima rasti tinklavietėje

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

2. Atnaujintos programos vertinimo aplinkybės

Komisija išnagrinėjo naujausią 2008 m. kovo 26 d. pateiktą atnaujintą Lenkijos konvergencijos programą ir rekomenduoja Tarybai priimti nuomonę dėl jos (žr. apibrauktą tekstą, kuriame pateikti pagrindiniai vertinimo aspektai).

Siekiant apibūdinti aplinkybes, kurioms esant vertinama atnaujintoje konvergencijos programoje pateikta biudžeto strategija, tolesniuose punktuose pateikiama apibendrinta informacija:

(1) šalies padėtis pagal Stabilumo ir augimo pakto korekcinę funkciją (perviršinio deficito procedūra);

(2) naujausias šalies padėties pagal Stabilumo ir augimo pakto prevencinę funkciją vertinimas (Tarybos nuomonės dėl ankstesnės atnaujintos konvergencijos programos santrauka);

(3) 2008 m. gegužės mėn. atnaujintos šaliai skirtos bendrosios ekonominės politikos gairės biudžeto politikos srityje;

(4) Komisijos atliktas nacionalinės reformų programos 2007 m. spalio mėn. įgyvendinimo ataskaitos vertinimas.

2.1. Lenkijos perviršinio deficito procedūra

2004 m. liepos 5 d. Taryba priėmė sprendimą, kuriame teigiama, pagal 104 straipsnio 6 dalį, kad Lenkijoje yra susidaręs perviršinis deficitas, nes valdžios sektoriaus deficitas 2003 m. sudarė 4,1 % BVP vertės. Tuo pačiu metu Taryba pateikė rekomendacijas pagal 104 straipsnio 7 dalį dėl perviršinio deficito ištaisymo. Lenkijai buvo ypač rekomenduota imtis veiksmų, kad vidutinės trukmės laikotarpiu patikimomis ir tvariomis priemonėmis iki 2007 m. deficitas būtų sumažintas iki mažiau nei 3 % BVP vertės, atsižvelgiant į Tarybos nuomonę dėl 2004 m. gegužės mėn. konvergencijos programos. 2006 m. lapkričio mėn. Taryba nusprendė, kad veiksmų, kurių iki tol ėmėsi Lenkijos valdžios institucijos, nepakanka. 2007 m. vasario mėn. Taryba paskelbė naujas rekomendacijas, patvirtinančias 2007 m. galutinį terminą situacijai ištaisyti. Lenkijos valdžios institucijoms buvo rekomenduota užtikrinti, kad nuo 2006 m. iki 2007 m. struktūrinis balansas būtų pagerintas mažiausiai 0,5 procentinio punkto BVP vertės. 2007 m. lapkričio mėn. Komisija paskelbė komunikatą Tarybai, kuriame teigiama, kad Lenkijos veiksmai, kurių imtasi atsižvelgiant į Tarybos rekomendaciją, atitinka rekomendaciją. Tačiau kalbėdama apie 2008 m. ir 2009 m. Komisija išreiškė susirūpinimą dėl perviršinio deficito ištaisymo tvarumo, be kurio perviršinio deficito procedūra negali būti atšaukta. Ir Komisija, ir Taryba paragino Lenkijos valdžios institucijas kuo greičiau pateikti atnaujintą konvergencijos programą, kurioje būtų aprašyta visą buvimo valdžioje laikotarpį apimanti strategija vidutinės trukmės laikotarpiu, suderinta su ilgalaike perviršinio deficito korekcija, kad būtų daroma tolesnė pažanga siekiant vidutinės trukmės tikslo.

Kartu su šia Tarybos nuomonės rekomendacija Komisija rekomenduoja Tarybai priimti sprendimą atšaukti perviršinio deficito procedūrą Lenkijos atžvilgiu, nes, sprendžiant iš bendro įvertinimo, perviršinio deficito situacija Lenkijoje yra ištaisyta. 2007 m. galutinis valdžios sektoriaus deficitas yra 2,0 % BVP vertės, mažesnis už 3 % BVP pamatinę vertę. Komisijos tarnybų 2008 m. pavasario prognozė rodo, kad 2008 m. ir 2009 m. deficitas turėtų išlikti mažesnis už 3 % BVP pamatinę vertę.

2.2. Tarybos nuomonėje dėl ankstesnės atnaujintos programos pateiktas vertinimas

2007 m. vasario 27 d. nuomonėje Taryba ankstesnės atnaujintos konvergencijos programos, aprėpiančios 2006–2009 m. laikotarpį, vertinimą apibendrino taip: „Programoje numatoma iki 2007 m. ištaisyti perviršinį deficitą, darant nuorodą į Tarybos reglamento (EB) Nr. 1467/97 2 straipsnio 7 dalies nuostatą, tačiau Taryba primena, kad veiksmai, kurių iki šiol imtasi, nėra tinkami, o suplanuotų priemonių nepakanka šiam rezultatui pasiekti. Nors vėlesniais metais atsižvelgiant į spartaus augimo perspektyvas programoje numatoma padaryti tinkamą pažangą siekiant vidutinės trukmės tikslo, yra didelės rizikos siekiant biudžeto tikslų ir išlaikant koregavimo rezultatus.“

Atsižvelgdama į 2007 m. vasario 27 d. Tarybos priimtą naują Lenkijai skirtą rekomendaciją ištaisyti perviršinį deficitą pagal Sutarties 104 straipsnio 7 dalį, Taryba paragino Lenkiją: „i) užtikrinti, kad perviršinis deficitas būtų ištaisytas iki 2007 m. vadovaujantis naująja rekomendacija pagal 104 straipsnio 7 dalį; ii) pasinaudojant ekonomikos pakilimu ir naudojant daugiau pajamų deficitui sumažinti, pagal planą ištaisius perviršinį deficitą padidinti koregavimo tempą siekiant vidutinės trukmės tikslo, apibūdinant ir įgyvendinant papildomas priemones, visų pirma susijusias su išlaidomis, kurios būtinos numatomam koregavimui įgyvendinti; iii) užtikrinti pensijų reformos rezultatus“.

2.3. 2008 m. gegužės mėn. atnaujintos šaliai skirtos bendrosios ekonominės politikos gairės biudžeto politikos srityje

2008 m. gegužės 14 d. Taryba priėmė rekomendaciją dėl valstybių narių ir Bendrijos bendrųjų ekonominės politikos gairių atnaujinimo 2008 m. ir dėl valstybių narių užimtumo politikos įgyvendinimo OL L 139, 2008 5 29, p. 57. . Biudžeto politikos srityje Lenkijai rekomenduota „stiprinti fiskalinį konsolidavimą ir papildyti valstybės biudžeto deficito nominalųjį stabilumą (deficito viršutinę ribą) taikant papildomus išlaidų kontrolės stiprinimo mechanizmus“.[2]

OL L 139, 2008 5 29, p. 57.

2.4. Komisijos atliktas nacionalinės reformų programos 2007 m. spalio mėn. įgyvendinimo ataskaitos vertinimas

2007 m. gruodžio 11 d. Komisija priėmė Strateginę atnaujintos Lisabonos strategijos ekonomikos augimui ir darbo vietų kūrimui ataskaitą, kurioje pateikiamas Lenkijos nacionalinės reformų programos 2007 m. spalio mėn. įgyvendinimo ataskaitos Komisijos komunikatas Europos Vadovų Tarybai „Strateginė atnaujintos Lisabonos strategijos ekonomikos augimui ir darbo vietų kūrimui ataskaita. Naujo ciklo prad˛ia (2008–2010 m.)“, COM(2007)803, 2007 12 11. įvertinimas ir jo santrauka pateikiama toliau.[3]

Komisijos komunikatas Europos Vadovų Tarybai „Strateginė atnaujintos Lisabonos strategijos ekonomikos augimui ir darbo vietų kūrimui ataskaita. Naujo ciklo prad˛ia (2008–2010 m.)“, COM(2007)803, 2007 12 11.

Lenkijos nacionalinėje reformų programoje kaip svarbiausi uždaviniai nurodytas valstybės finansų konsolidavimas ir geresnis valdymas, verslumo didinimas, didesnis įmonių novatoriškumas; infrastruktūros atnaujinimas ir plėtra, konkurencinės aplinkos tinklų sektoriuose užtikrinimas, darbo vietų kūrimas ir išlaikymas bei nedarbo mažinimas bei darbuotojų ir įmonių gebėjimo prisitaikyti gerinimas.

Komisijos vertinimu, Lenkija, 2005–2007 m. įgyvendindama nacionalinę reformų programą, padarė nedidelę pažangą.

Atsižvelgdama į nustatytas stipriąsias bei silpnąsias vietas ir padarytos pažangos aplinkybes, Komisija rekomendavo, kad Lenkijai būtų rekomenduota imtis veiksmų šiose srityse: biudžeto konsolidavimas (išlaidų kontrolės mechanizmai); konkurencija tinklų sektoriuose; viešieji moksliniai tyrimai ir privačių mokslinių tyrimų ir technologijų plėtros rėmimas; lankstumo ir užimtumo garantijos, įskaitant aktyvią darbo rinkos politiką, socialines išmokas, mokymąsi visą gyvenimą ir švietimą.

Be to, Lenkija raginama telkti daugiau dėmesio ir į šias sritis: transporto infrastruktūra; įmonių registravimo procesas; e. vyriausybė; vidaus rinkos teisės aktų perkėlimas į nacionalinę teisę ir vaikų priežiūros įstaigos.

Remdamasi Komisijos strategine ataskaita, 2008 m. gegužės 14 d. Taryba priėmė rekomendacijas dėl 2008 m. bendrųjų ekonominės politikos gairių atnaujinimo, skirtas valstybėms narėms, tarp jų Lenkijai.

Pagrindiniai vertinimo aspektaiKaip reikalaujama Tarybos reglamento (EB) Nr. 1466/97 5 straipsnio 1 dalyje (stabilumo programų atveju) ir 9 straipsnio 1 dalyje (konvergencijos programų atveju), vertinimas apima šiuos aspektus:ar ekonominės prielaidos, kuriomis grindžiama programa, yra patikimos;valstybės narės pateiktą vidutinės trukmės biudžeto tikslą ir tai, ar koregavimo planas siekiant to tikslo yra tinkamas;ar priemonės, kurių imtasi ir (arba) kurios pasiūlytos siekiant laikytis koregavimo plano, yra pakankamos, kad per visą ciklą būtų pasiektas vidutinės trukmės tikslas;vertinant vidutinės trukmės tikslui pasiekti skirtą koregavimo planą, ar daugiau koregavimo pastangų dedama ekonomikos pakilimo laikotarpiais, o esant ekonomikos nuosmukiui jų gali būti dedama mažiau. Euro zonos ir VKM II valstybių narių atveju – ar valstybė narė užtikrina metinį pagal ciklą pakoreguoto balanso gerėjimą, neįskaitant vienkartinių ir kitų laikinųjų priemonių, t. y. bent 0,5 % BVP, kad būtų pasiektas vidutinės trukmės tikslas;nustatant vidutinės trukmės tikslui pasiekti skirtą koregavimo planą (jo dar nepasiekusioms valstybėms narėms) arba leidžiant laikinai nukrypti nuo vidutinės trukmės tikslo (jį pasiekusioms valstybėms narėms) – kaip įgyvendinamos svarbiausios struktūrinės reformos, turinčios tiesioginį ilgalaikį išlaidų mažinimo poveikį (įskaitant potencialaus augimo skatinimą) ir todėl darančios išmatuojamą poveikį ilgalaikiam valstybės finansų tvarumui (su sąlyga, kad būtų išlaikyta pakankama patikimumo riba 3 % BVP pamatinės vertės atžvilgiu ir kad programos laikotarpiu biudžeto būklė vėl priartėtų prie vidutinės trukmės tikslo), ypatingą dėmesį skiriant pensijų reformoms, kuriomis įvedama kelių pakopų sistema, kurioje yra viena privalomojo pensijų kaupimo pakopa;ar valstybės narės ekonominės politikos kryptys atitinka bendrąsias ekonominės politikos gaires.Programoje pateiktų makroekonominių prielaidų patikimumas įvertintas atsižvelgus į Komisijos tarnybų 2008 m. pavasario prognozę ir pasinaudojus bendrai sutarta potencialios gamybos apimties ir pagal ciklą pakoreguoto balanso apskaičiavimo metodika.Vertinime taip pat nagrinėjami šie klausimai:skolos santykio pokyčiai ir ilgalaikio valstybės finansų tvarumo perspektyvos, kuriems reikėtų skirti pakankamą dėmesį vykdant biudžeto būklės priežiūrą, kaip pažymėta 2005 m. kovo 20 d. Tarybos pranešime „Stabilumo ir augimo pakto įgyvendinimo tobulinimas“. 2006 m. spalio 12 d. Komisijos komunikate nustatytas ilgalaikio tvarumo vertinimo metodas Komisijos komunikatas Tarybai ir Europos Parlamentui „Ilgalaikis valstybės finansų tvarumas ES“, COM(2006) 574, 2006 10 12, ir 2006 m. Europos Komisijos Ekonomikos ir finansų generalinio direktorato dokumentas „Ilgalaikis valstybės finansų tvarumas Europos Sąjungoje“, leidinys European Economy , Nr. 4/2006. ;Komisijos komunikatas Tarybai ir Europos Parlamentui „Ilgalaikis valstybės finansų tvarumas ES“, COM(2006) 574, 2006 10 12, ir 2006 m. Europos Komisijos Ekonomikos ir finansų generalinio direktorato dokumentas „Ilgalaikis valstybės finansų tvarumas Europos Sąjungoje“, leidinys European Economy , Nr. 4/2006.suderinamumo su valstybių narių pagal Lisabonos strategiją ekonomikos augimui ir darbo vietų kūrimui pateiktomis nacionalinėmis reformų programomis ir šių programų 2007 m. spalio mėn. įgyvendinimo ataskaita laipsnis. 2005 m. birželio 7 d. ECOFIN tarybos apibendrinamosiose pastabose Europos Vadovų Tarybai dėl 2005–2008 m. bendrosios ekonominės politikos gairių nurodyta, kad nacionalinės reformų programos turėtų būti suderintos su stabilumo ir konvergencijos programomis;atitiktis elgesio kodeksui „Stabilumo ir augimo pakto įgyvendinimo sąlygos bei stabilumo ir konvergencijos programų formos ir turinio gairės“, kurias 2005 m. spalio 11 d. patvirtino ECOFIN taryba. , kuriame, inter alia , reikalaujama, kad stabilumo ir konvergencijos programų struktūra ir visos duomenų lentelės būtų vienodos.„Stabilumo ir augimo pakto įgyvendinimo sąlygos bei stabilumo ir konvergencijos programų formos ir turinio gairės“, kurias 2005 m. spalio 11 d. patvirtino ECOFIN taryba.|

Rekomendacija

TARYBOS NUOMONĖ

dėl atnaujintos 2007–2010 m. Lenkijos konvergencijos programos

EUROPOS SĄJUNGOS TARYBA,

atsižvelgdama į Europos bendrijos steigimo sutartį,

atsižvelgdama į 1997 m. liepos 7 d. Tarybos reglamentą (EB) Nr. 1466/97 dėl biudžeto būklės priežiūros stiprinimo ir ekonominės politikos priežiūros bei koordinavimo OL L 209, 1997 8 2, p. 1. Reglamentas su pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 1055/2005 (OL L 174, 2005 7 7, p. 1). Šiame tekste minėtus dokumentus galima rasti tinklavietėje http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , ypač į jo 9 straipsnio 3 dalį,[6]

OL L 209, 1997 8 2, p. 1. Reglamentas su pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 1055/2005 (OL L 174, 2005 7 7, p. 1). Šiame tekste minėtus dokumentus galima rasti tinklavietėje

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

atsižvelgdama į Komisijos rekomendaciją,

pasikonsultavusi su Ekonomikos ir finansų komitetu,

PATEIKĖ ŠIĄ NUOMONĘ:

(1) [2008 m. liepos 8 d.] Taryba išnagrinėjo atnaujintą Lenkijos konvergencijos programą, kuri apima 2007–2010 m. Atnaujinta programa buvo pateikta praėjus 16 savaičių po elgesio kodekse nurodyto gruodžio 1 d. termino, nes nauja vyriausybė suformuota lapkričio mėn. po spalio mėn. įvykusių visuotinių rinkimų.[7]

Atnaujinta programa buvo pateikta praėjus 16 savaičių po elgesio kodekse nurodyto gruodžio 1 d. termino, nes nauja vyriausybė suformuota lapkričio mėn. po spalio mėn. įvykusių visuotinių rinkimų.

(2) Pastaruoju metu Lenkija pasiekė pažangą mažindama atsilikimą nuo vidutinio ES pajamų lygio realiajam BVP išaugus nuo vidutiniškai 4½ % 2003–2005 m. iki daugiau nei 6 % 2006–2007 m. Darbui imlios produkcijos gamybos augimas gerokai pagerino situaciją darbo rinkoje ir nedarbo lygis sumažėjo nuo beveik 20 % 2003 m. iki 9½ % 2007 m. Tačiau nedarbo sumažėjimas atspindi ne tik nepaprastą užimtumo augimą, bet ir dėl migracijos mažėjančią darbo jėgą. Be to, iškreiptos darbo paskatos, kurias dar labiau sustiprina didelė emigracija, kai kuriuose sektoriuose didina darbo jėgos trūkumą. Mažėjanti darbo rinka daro spaudimą darbo užmokesčio atžvilgiu, darydama neigiamą poveikį SVKI infliacijai, kuri po sėkmingo atlyginimų kilimo ribojimo laikotarpio, trukusio nuo 2005 m. iki pirmo 2007 m. pusmečio, 2007 m. pabaigoje smarkiai padidėjo. Valdžios sektoriaus deficitas, 2003 m. pasiekęs 6 ¼ % BVP vertės, kasmet vidutiniškai mažėjo daugiau kaip 1 procentiniu punktu, kol 2007 m. sumažėjo iki 2 % BVP vertės. Apskritai dėl netikėtai teigiamo augimo pastaraisiais metais rezultatai viršijo siektus rodiklius, todėl buvo gauta neplanuotų pajamų, o išlaidos buvo mažesnės nei numatyta. Tolesnis biudžeto konsolidavimas iš esmės priklausys nuo socialinių pervedimų sistemos reformos (daugiausia ankstyvų pensijų ir invalidumo išmokų) ir dalyvavimo darbo rinkoje didėjimo.

(3) Makroekonominiame scenarijuje, kuriuo pagrįsta programa, numatoma, kad realiojo BVP augimas laipsniškai mažės nuo 6,5 % 2007 m. iki vidutiniškai 5,2 % per likusį programos laikotarpį. Remiantis šiuo metu turima informacija Vertinant visų pirma atsižvelgiama į Komisijos tarnybų 2008 m. pavasario prognozę ir Komisijos atliktą nacionalinės reformų programos 2007 m. spalio mėn. įgyvendinimo ataskaitos vertinimą. , šis scenarijus pagrįstas patikimomis augimo prielaidomis. Programoje pateiktos infliacijos projekcijos atrodo sumažintos ir atspindi šiek tiek palankias importo kainų prielaidas ir sąlyginai nedidelį nominalaus vienam darbuotojui tenkančios kompensacijos padidėjimą.[8]

Vertinant visų pirma atsižvelgiama į Komisijos tarnybų 2008 m. pavasario prognozę ir Komisijos atliktą nacionalinės reformų programos 2007 m. spalio mėn. įgyvendinimo ataskaitos vertinimą.

(4) 2007 m. galutinis valdžios sektoriaus deficitas buvo 2,0 % BVP vertės, palyginti su 3,4 %, kaip buvo numatyta 2006 m. lapkričio mėn. konvergencijos programoje. Pagrindinė priežastis buvo daug didesnis negu manyta 2006 m. lapkričio mėn. realiojo ir nominaliojo BVP augimas, bet taip buvo apribotos ir išlaidos. Didelis įmonių pelningumas sudarė galimybę padidinti sulaikytų subsidijų skaičių, o dėl greitai mažėjančio nedarbo ir pagal Hausnerio planą Kol kas pats išsamiausias ir konkrečiausias mėginimas vykdyti išlaidų reformą pasiūlytas 2003 m. ir nukreiptas į viešųjų išlaidų socialinei apsaugai, viešajam administravimui ir valstybės paramai mažinimą. Be kita ko, pagal Hausnerio planą metinė indeksacija buvo pakeista indeksacija, kuri atliekama, kai sukaupta infliacija viršija 5 % arba kas trejus metus (priklausomai nuo to, kas būna pirmiau). numatyto indeksavimo nebuvimo taip pat sumažėjo socialinių pervedimų augimas. Be to, viešojo sektoriaus darbuotojų darbo užmokestis buvo mažesnis negu planuota. Galiausiai dėl lėtesnio nei planuota ES lėšų įsisavinimo valstybės investicijos buvo mažesnės negu numatyta. Apskritai išlaidų ir BVP santykis buvo 1,5 procentinio punkto mažesnis nei numatyta 2006 m. lapkričio mėn. Pajamos iš netiesioginių mokesčių ir socialinių įmokų pasirodė esančios didesnės negu buvo numatyta 2006 m. lapkričio mėn., daugiausia dėl daug didesnio užimtumo ir darbo užmokesčio augimo. Šiuos teigiamus netikėtumus atsvėrė prastesni kitų pajamų kategorijų (tiesioginių mokesčių dėl mokesčių tarifų padidinimo) rodikliai. Apskritai, dėl to pajamų santykis buvo šiek tiek mažesnis už planuotąjį. Pagerinus struktūrinio balanso santykį apytiksliai 1½ procentinio punkto, biudžeto įgyvendinimas 2007 m. visiškai atitiko 2007 m. vasario 27 d. Tarybos nuomonėje dėl ankstesnės atnaujintos konvergencijos programos OL C 72, 2007 3 29, p. 13. pateiktą raginimą.[9][10]

Kol kas pats išsamiausias ir konkrečiausias mėginimas vykdyti išlaidų reformą pasiūlytas 2003 m. ir nukreiptas į viešųjų išlaidų socialinei apsaugai, viešajam administravimui ir valstybės paramai mažinimą. Be kita ko, pagal Hausnerio planą metinė indeksacija buvo pakeista indeksacija, kuri atliekama, kai sukaupta infliacija viršija 5 % arba kas trejus metus (priklausomai nuo to, kas būna pirmiau).

OL C 72, 2007 3 29, p. 13.

(5) Pagrindinis biudžeto strategijos tikslas yra ilgalaikis struktūrinio valdžios sektoriaus deficito (pagal ciklą patikslintas deficitas atmetus vienkartines ir kitas laikinąsias priemones) sumažinimas, siekiant biudžeto būklės vidutinės trukmės tikslo (VTT), kuris yra 1 % BVP vertės struktūrinis deficitas 2011 m., t. y. praėjus metams po programos laikotarpio. Tai atitinka ankstesnę konvergencijos programą, kurioje buvo numatyta pasiekti VTT „po 2010 m.“. Planuojama, kad, 2008 m. 0,5 procentinio punkto padidėjęs iki 2,5 % BVP vertės, nominalusis deficitas turėtų pasitaisyti iki 1,5 % iki 2010 m. Pirminio balanso tendencijos panašios, ir tikimasi, kad jis padidės nuo −0,2 % BVP vertės 2008 m. iki 0,8 % 2010 m. Numatoma, kad esant nuosaikiam gamybos apimties augimui, struktūrinio balanso pokyčiai, apskaičiuoti pagal bendrai sutartą metodologiją, bus didesni, nes struktūrinis deficitas turėtų sumažėti nuo maždaug 2¾ % BVP vertės 2008 m. iki šiek tiek daugiau nei 1 % 2010 m. Biudžeto koregavimas yra paremtas išlaidomis ir nukeltas į 2009 ir 2010 m. 2008 m. deficito pablogėjimą sukėlė daugiausia staigus investicijų santykio padidėjimas bei smarkus socialinių įmokų sumažinimas (iš dalies kompensuotas padidėjusiomis kitomis pajamomis). 2009–2010 m. konsolidacijos bus siekiama daugiausia suvaržant kompensaciją darbuotojams, socialinius pervedimus ir tarpinį vartojimą. Planuojamas deficito mažinimo greitis nuo 2007 m. iki 2009 m. yra mažesnis negu ankstesnėje atnaujintoje programoje, tačiau pradinis rodiklis (2007 m) ir kiekvienas naujas siektinas deficito rodiklis 2008 m. kovo mėn. atnaujintoje konvergencijos programoje yra geresnis negu 2006 m. lapkričio mėn. atnaujintoje programoje numatyti tikslai. 2008 m. biudžeto projekcijų rizika programoje yra iš esmės subalansuota, bet vėliau rezultatai gali būti prastesni nei prognozuojama programoje. 2008 m. programoje siektinas deficitas yra toks pat kaip 2008 m. pavasario prognozėse (2,5 % BVP vertės). 2008 m. I ketvirčio centrinio biudžeto grynųjų pinigų duomenys rodo biudžeto projekcijas viršijančias pajamas, tačiau 2008 m. programoje numatomas šiek tiek didesnis augimas negu numatyta 2008 m. pavasario Komisijos prognozėse, o vis didėjantis spaudimas darbo užmokesčio viešajame sektoriuje atžvilgiu kelia pavojų valstybės finansams. Kita vertus, didesnė negu programoje numatyta infliacija 2008 m. sumažins išlaidų santykį, nes išlaidos yra daugiausia fiksuotos nominalia išraiška. Tačiau 2009 m. aukštesnė 2008 m. infliacija galėtų paskatinti darbo užmokesčio augimą viešajame sektoriuje ir sudaryti prielaidas didesnėms pensijoms ir socialinėms išmokoms negu numatyta programoje; situaciją dar labiau apsunkins indeksavimo mechanizmo reforma, pagal kurią nuo 2008 m. socialinės išmokos bus siejamos ne tik su vartotojų kainomis, bet iš dalies ir su darbo užmokesčiu. Nors parlamentas jau priėmė deficitą didinančias priemones (gyventojų pajamų mokesčio tarifo mažinimas), kompensavimo priemonės yra miglotos ir jų poveikis biudžetui nėra garantuotas (išskyrus akcizo pakėlimus, susijusius su ES derinimu, kuris nevisiškai atsvers gyventojų pajamų mokesčio sumažinimą). Jei nebus išlaikytas tolesnis didelis vyriausybės numatytas užimtumo augimas, tolesnis 2006–2007 m. darbo vietų skaičiaus didėjimu paremto biudžeto konsolidavimas po 2008 m. gali būti sudėtingas. Kita vertus, prielaidos valdžios sektoriaus balansui kurti yra geros – pajamos daugeliu atvejų pasirodė esančios didesnės nei planuota, o išlaidų planai nebuvo visiškai įgyvendinti.

(6) Atsižvelgiant į šį rizikos vertinimą, atrodo, kad programoje nustatytos biudžeto politikos kryptys atitinka ilgalaikį perviršinio deficito ištaisymą iki 2007 m., kaip rekomendavo Taryba. Tačiau, patikimumo riba, neleidžianti viršyti 3 % BVP deficito ribos, programos laikotarpiu negalėtų būti užtikrinta. Be to, programoje apibrėžtos biudžeto politikos kryptys gali būti nepakankamos užtikrinti, kad vidutinės trukmės tikslas būtų pasiektas 2011 m., kaip numatyta programoje. Nors sąlygos ekonomikos augimui yra palankios, koregavimo tempas siekiant programoje numatyto vidutinės trukmės tikslo yra nepakankamas ir 2008 m. turi būti padidintas, kad atitiktų Stabilumo ir augimo paktą. Vėliau jis turėtų būti pagrįstas atitinkamomis priemonėmis. Be to, jeigu infliacijos ir darbo užmokesčio spaudimas taptų realus, reikėtų vykdyti griežtesnę nei numatyta programoje fiskalinę politiką, siekiant išvengti ekonomikos perkaitimo.

(7) Valstybės finansų tvarumo rizika Lenkijoje yra nedidelė. Pagal 2005 m. parengtas projekcijas ir remiantis bendra metodologija, ilgalaikis visuomenės senėjimo poveikis biudžetui yra vienas iš mažiausių ES. Tačiau nuo 2008 m. socialinės išmokos bus indeksuojamos ne tik atsižvelgiant į vartotojų kainas, bet iš dalies ir į darbo užmokestį, o ilgainiui dėl to didės išlaidos. Net neįvertinus ilgalaikio visuomenės senėjimo poveikio biudžetui, 2007 m. biudžeto būklė, nors ir yra geresnė už ankstesnės programos pradžioje užfiksuotą būklę, esant nedideliam struktūriniam pirminiam deficitui kelia pavojų valstybės finansų tvarumui. Todėl tolesnis valstybės finansų konsolidavimas, įskaitant ankstyvo išėjimo į pensiją reformą (ištarnauto laiko pensijos įvedimas, kai ankstyvas išėjimas į pensiją leidžiamas tik tam tikrų sunkių profesijų atstovams), kaip numatyta konvergencijos programoje, padėtų stimuliuoti darbo jėgos aktyvumą ir užimtumą bei sumažintų valstybės finansų tvarumui kylantį pavojų.

(8) Panašu, kad konvergencijos programa yra suderinta su nacionalinės reformų programos 2007 m. spalio mėn. įgyvendinimo ataskaita. Abi programos numato ankstyvo išėjimo į pensiją ir invalidumo pašalpų reformą, žemdirbių socialinio fondo reformą, sveikatos apsaugos reformą, valstybės finansų reorganizavimą ir decentralizavimą, biudžeto daugiametėms užduotims vykdyti sudarymą. Tačiau konvergencijos programoje nepateiktas nacionalinės reformų programos 2007 m. spalio mėn. įgyvendinimo ataskaitos bendro poveikio kokybinis įvertinimas, susijęs su fiskalinės politikos strategija vidutinės trukmės laikotarpiu (kuriame aptariamas, pvz., poveikis potencialiajam augimui ir užimtumui). Vis dėlto programoje pateikiama susisteminta informacija apie tiesiogines biudžeto išlaidas nacionalinėje reformų programoje numatytoms pagrindinėms reformoms vykdyti.

(9) Biudžeto strategija, numatyta konvergencijos programoje, iš dalies atitinka šaliai skirtas bendrąsias ekonominės politikos gaires, įtrauktas į integruotas gaires, biudžeto politikos srityje, parengtas atsižvelgiant į Lisabonos strategiją. Nors programoje numatoma tęsti fiskalinį konsolidavimą, tolesni išlaidų kontrolės stiprinimo mechanizmai nepaminėti.

(10) Kiek tai susiję su duomenų pateikimo reikalavimais, nustatytais elgesio kodekse dėl stabilumo ir konvergencijos programų, programoje trūksta tam tikrų neprivalomų duomenų.

Daroma bendra išvada, kad 2007 m. ištaisius valdžios sektoriaus deficitą ir deficitui ir skolai išliekant mažesniems negu pamatinė vertė – atitinkamai 3 % ir 60 % BVP vertės, 2008 m. programoje numatomas valdžios sektoriaus balanso pablogėjimas 0,5 procentiniais punktais BVP vertės, o pažanga siekiant vidutinės trukmės tikslo artimiausiais metais nukelta į programos pabaigą, kai spartaus augimo perspektyvos bus palankios. 2008 m. prognozuojamas struktūrinis pablogėjimas beveik ½ procentinio punkto BVP vertės neatitinka Stabilumo ir augimo pakto. Turint galvoje nuo 2009 m. biudžeto tikslams iškilusį pavojų, daugiausia dėl konkrečių priemonių trūkumo, vidutinės trukmės tikslas gali nebūti pasiektas iki 2011 m., kaip buvo numatyta programoje. Be to, jeigu atsirastų infliacinis spaudimas, reikėtų vykdyti griežtesnę nei numatyta programoje fiskalinę politiką. Ilgalaikio valstybės finansų tvarumo rizika Lenkijoje yra nedidelė, bet ankstyvo išėjimo į pensiją sistemą reikia reformuoti.

Atsižvelgiant į pirmiau išdėstytą įvertinimą ir poreikį užtikrinti tvarius valstybės finansus, Lenkija raginama pasinaudoti palankiomis augimo sąlygomis, kad būtų padidintas struktūrinio koregavimo siekiant vidutinio trukmės tikslo tempas ir ypač kad būtų sumažintas galimas infliacinis spaudimas, panaudojant visas papildomas pajamas ir nepanaudotus išteklius deficitui mažinti 2008 m. ir artimiausiais metais apibrėžiant bei įgyvendinant priemones, visų pirma susijusias su išlaidomis.

Pagrindinių makroekonominių ir biudžeto projekcijų palyginimas

| |2006|2007|2008|2009|2010|

Realusis BVP (pokytis, %)|2008 m. kovo mėn. KP|6.2|6.5|5.5|5.0|5.0|

|2008 m. balandžio mėn. COM|6.2|6.5|5.3|5.0|nėra|

|2006 m. lapkričio mėn. KP|5.4|5.1|5.1|5.6|nėra|

SVKI infliacija (%)|2008 m. kovo mėn. KP|1.3|2.6|3.5|2.9|2.5|

|2008 m. balandžio mėn. COM|1.3|2.6|4.3|3.4|nėra|

|2006 m. lapkričio mėn. KP|1.4|2.1|2.5|2.5|nėra|

Gamybos apimties atotrūkis 1 (% potencialiojo BVP)|2008 m. kovo mėn. KP|0.5|1.1|0.7|−0.2|−0.9|

|2008 m. balandžio mėn. COM 2|0.6|1.2|0.5|−0.7|nėra|

|2006 m. lapkričio mėn. KP|0.5|0.5|0.3|0.4|nėra|

Grynasis skolinimas ir (arba) skolinimasis, palyginti su kitomis pasaulio šalimis (% BVP)|2008 m. kovo mėn. KP|−2.6|−2.6|−3.5|−4.2|−4.6|

|2008 m. balandžio mėn. COM|−2.5|−2.6|−2.3|−3.6|nėra|

|2006 m. lapkričio mėn. KP|−1.6|−1.8|−2.2|−2.7|nėra|

Valdžios sektoriaus balansas (% BVP)|2008 m. kovo mėn. KP|−3.8|−2.0|−2.5|−2.0|−1.5|

|2008 m. balandžio mėn. COM|−3.8|−2.0|−2.5|−2.6|nėra|

|2006 m. lapkričio mėn. KP|−3.9|−3.4|−3.1|−2.9|nėra|

Pirminis balansas (% BVP)|2008 m. kovo mėn. KP|−1.1|0.2|−0.2|0.3|0.8|

|2008 m. balandžio mėn. COM|−1.1|0.6|0.2|0.1|nėra|

|2006 m. lapkričio mėn. KP|−1.5|−1.0|−0.7|−0.6|nėra|

Pagal ciklą patikslintas balansas 1 (% BVP)|2008 m. kovo mėn. KP|−4.0|−2.4|−2.8|−1.9|−1.1|

|2008 m. balandžio mėn. COM|−4.0|−2.5|−2.7|−2.3|nėra|

|2006 m. lapkričio mėn. KP|−4.1|−3.6|−3.2|−3.0|nėra|

Struktūrinis balansas 3 (% BVP)|2008 m. kovo mėn. KP|−4.0|−2.4|−2.8|−1.9|−1.1|

|2008 m. balandžio mėn. COM|−4.0|−2.5|−2.7|−2.3|nėra|

|2006 m. lapkričio mėn. KP|−4.1|−3.6|−3.2|−3.0|nėra|

Bendroji valdžios sektoriaus skola (% BVP)|2008 m. kovo mėn. KP|47.6|44.9|44.2|43.3|42.3|

|2008 m. balandžio mėn. COM|47.6|45.2|44.5|44.1|nėra|

|2006 m. lapkričio mėn. KP|48.9|50.0|50.3|50.2|nėra|

Pastabos:| | | | | | |

1 Gamybos apimties atotrūkis ir pagal ciklą pakoreguotas balansas vadovaujantis programomis pagal Komisijos tarnybų perskaičiavimus remiantis programose pateikta informacija.|

2 Remiantis apskaičiuotu potencialiuoju augimu 2006–2009 m. laikotarpiu atitinkamai 5,2 %, 5,9 %, 6,0 % ir 6,2 %.|

3 Pagal ciklą pakoreguotas balansas atmetus vienkartines ir kitas laikinąsias priemones. Naujausioje programoje ir Komisijos tarnybų rudens prognozėje vienkartinių ir kitų laikinųjų priemonių nenumatyta.|

 | | | | | | |

Šaltiniai :| | | | | | |

konvergencijos programa (KP); Komisijos tarnybų 2008 m. pavasario ekonominės prognozės (COM); Komisijos tarnybų skaičiavimai.|

[1] OL L 209, 1997 8 2, p. 1. Reglamentas su pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 1055/2005 (OL L 174, 2005 7 7, p. 1). šiame tekste nurodytus dokumentus galima rasti tinklavietėje http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[2] OL L 139, 2008 5 29, p. 57.

[3] Komisijos komunikatas Europos Vadovų Tarybai „Strateginė atnaujintos Lisabonos strategijos ekonomikos augimui ir darbo vietų kūrimui ataskaita. Naujo ciklo prad˛ia (2008–2010 m.)“, COM(2007)803, 2007 12 11.

[4] Komisijos komunikatas Tarybai ir Europos Parlamentui „Ilgalaikis valstybės finansų tvarumas ES“, COM(2006) 574, 2006 10 12, ir 2006 m. Europos Komisijos Ekonomikos ir finansų generalinio direktorato dokumentas „Ilgalaikis valstybės finansų tvarumas Europos Sąjungoje“, leidinys European Economy , Nr. 4/2006.

[5] „Stabilumo ir augimo pakto įgyvendinimo sąlygos bei stabilumo ir konvergencijos programų formos ir turinio gairės“, kurias 2005 m. spalio 11 d. patvirtino ECOFIN taryba.

[6] OL L 209, 1997 8 2, p. 1. Reglamentas su pakeitimais, padarytais Reglamentu (EB) Nr. 1055/2005 (OL L 174, 2005 7 7, p. 1). Šiame tekste minėtus dokumentus galima rasti tinklavietėje http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[7] Atnaujinta programa buvo pateikta praėjus 16 savaičių po elgesio kodekse nurodyto gruodžio 1 d. termino, nes nauja vyriausybė suformuota lapkričio mėn. po spalio mėn. įvykusių visuotinių rinkimų.

[8] Vertinant visų pirma atsižvelgiama į Komisijos tarnybų 2008 m. pavasario prognozę ir Komisijos atliktą nacionalinės reformų programos 2007 m. spalio mėn. įgyvendinimo ataskaitos vertinimą.

[9] Kol kas pats išsamiausias ir konkrečiausias mėginimas vykdyti išlaidų reformą pasiūlytas 2003 m. ir nukreiptas į viešųjų išlaidų socialinei apsaugai, viešajam administravimui ir valstybės paramai mažinimą. Be kita ko, pagal Hausnerio planą metinė indeksacija buvo pakeista indeksacija, kuri atliekama, kai sukaupta infliacija viršija 5 % arba kas trejus metus (priklausomai nuo to, kas būna pirmiau).

[10] OL C 72, 2007 3 29, p. 13.

DE

(...PICT...)|KOMMISSION DER EUROPÄISCHEN GEMEINSCHAFTEN|

Brüssel, den 11.6.2008

SEK(2008) 2012 endgültig

Empfehlung für eine

STELLUNGNAHME DES RATES

zum aktualisierten Konvergenzprogramm Polens für 2007-2010

(von der Kommission vorgelegt)

BEGRÜNDUNG

1. Allgemeiner Hintergrund

Der Stabilitäts- und Wachstumspakt beruht auf dem Ziel einer gesunden öffentlichen Finanzlage als Mittel zur Verbesserung der Voraussetzungen für Preisstabilität und ein kräftiges tragfähiges Wachstum, das der Schaffung von Arbeitsplätzen förderlich ist. Wenngleich die Nützlichkeit des Pakts bei der Verankerung der Haushaltsdisziplin anerkannt wurde, sollte die Reform von 2005 doch die Effizienz und die wirtschaftlichen Grundlagen des Pakts stärken und die langfristige Tragfähigkeit der öffentlichen Finanzen gewährleisten.

Nach der zum Stabilitäts- und Wachstumspakt gehörenden Verordnung (EG) Nr. 1466/97 des Rates über den Ausbau der haushaltspolitischen Überwachung und der Überwachung und Koordinierung der Wirtschaftspolitiken ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 1. Geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 1055/2005 (ABl. L 174 vom 7.7.2005, S. 1). Die Dokumente, auf die in diesem Text verwiesen wird, sind abrufbar unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/fiscal_policy528_de.htm. haben die Mitgliedstaaten dem Rat und der Kommission Stabilitäts- oder Konvergenzprogramme und danach alljährlich aktualisierte Programme vorzulegen. Mitgliedstaaten, die die einheitliche Währung bereits eingeführt haben, legen (aktualisierte) Stabilitätsprogramme vor, Mitgliedstaaten, die sie noch nicht eingeführt haben, (aktualisierte) Konvergenzprogramme. Das erste Konvergenzprogramm Polens wurde im Mai 2004 übermittelt. Gemäß der Verordnung gab der Rat am 5. Juli 2004 auf Empfehlung der Kommission und nach Anhörung des Wirtschafts- und Finanzausschusses eine Stellungnahme dazu ab. Die aktualisierten Stabilitäts- und Konvergenzprogramme werden der Verordnung zufolge von der Kommission bewertet und vom Ausschuss geprüft; gegebenenfalls können sie nach dem oben genannten Verfahren auch vom Rat geprüft werden.[1]

ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 1. Geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 1055/2005 (ABl. L 174 vom 7.7.2005, S. 1). Die Dokumente, auf die in diesem Text verwiesen wird, sind abrufbar unter:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/fiscal_policy528_de.htm.

2. Hintergrund der Bewertung des aktualisierten Programms

Die Kommission hat die am 26. März 2008 übermittelte jüngste Aktualisierung des polnischen Konvergenzprogramms einer Bewertung unterzogen und gibt nun eine Empfehlung für eine Stellungnahme des Rates dazu ab (zu den wichtigsten Punkten der Bewertung siehe Kasten).

Um zu veranschaulichen, vor welchem Hintergrund die im aktualisierten Konvergenzprogramm dargelegte Haushaltsstrategie bewertet wird, geben die nachstehenden Abschnitte einen Überblick über

(1) die Situation des Landes in Bezug auf die korrektive Komponente des Stabilitäts- und Wachstumspakts (Verfahren bei einem übermäßigen Defizit);

(2) die jüngste Bewertung der Situation des Landes in Bezug auf die präventive Komponente des Stabilitäts- und Wachstumspakts (Zusammenfassung der Stellungnahme des Rates zur vorhergehenden Konvergenzprogrammaktualisierung);

(3) die länderspezifischen Empfehlungen für die Haushaltspolitik in den aktualisierten Grundzügen der Wirtschaftspolitik vom Mai 2008;

(4) die Bewertung des Berichts über die Umsetzung des nationalen Reformprogramms vom Oktober 2007 durch die Kommission.

2.1. Das Defizitverfahren gegen Polen

Am 5. Juli 2004 hat der Rat eine Entscheidung erlassen, in der er gemäß Artikel 104 Absatz 6 feststellte, dass in Polen angesichts eines gesamtstaatlichen Defizits von 4,1 % des BIP im Jahr 2003 ein übermäßiges Defizit bestehe. Gleichzeitig richtete der Rat gemäß Artikel 104 Absatz 7 Empfehlungen für eine Korrektur des Defizits an Polen. Insbesondere wurde Polen empfohlen, mittelfristig Maßnahmen zu treffen, um das Defizit bis 2007 glaubwürdig und nachhaltig auf ein Niveau unter 3 % des BIP zurückzuführen – im Einklang mit der Stellungnahme des Rates zum Konvergenzprogramm vom Mai 2004. Im November 2006 stellte der Rat in einer Entscheidung fest, dass die bis dahin von den polnischen Behörden getroffenen Maßnahmen unzureichend seien. Im Februar 2007 formulierte er neue Empfehlungen, wobei am ursprünglich vorgegebenen Termin für die Korrektur des Defizits – nämlich dem Jahr 2007 – festgehalten wurde. Den polnischen Behörden wurde empfohlen, eine Verbesserung des strukturellen Haushaltssaldos um mindestens 0,5 Prozentpunkte des BIP zwischen 2006 und 2007 zu gewährleisten. Im November 2007 übermittelte die Kommission dem Rat eine Mitteilung, in der die von Polen in Reaktion auf die Ratsempfehlung getroffenen Maßnahmen als der Empfehlung entsprechend bewertet wurden. Was jedoch die Jahre 2008 und 2009 betrifft, meldete die Kommission Zweifel daran an, dass die Korrektur des übermäßigen Defizits von Dauer sein werde. Dies wäre aber Voraussetzung für eine Einstellung des Defizitverfahrens. Kommission wie Rat forderten die polnischen Behörden auf, so bald wie möglich ein aktualisiertes Konvergenzprogramm vorzulegen, in dem sie die mittelfristige Strategie für die gesamte Legislaturperiode darlegen und das sich im Einklang mit dem Ziel einer dauerhaften Korrektur des übermäßigen Defizits befindet und weitere Fortschritte auf dem Weg zur Verwirklichung des mittelfristigen Ziels vorsieht.

Zusammen mit der vorliegenden Empfehlung für eine Stellungnahme des Rates legt die Kommission dem Rat eine Empfehlung für eine Entscheidung zur Einstellung des Defizitverfahrens gegen Polen vor, da die Gesamtbewertung ergibt, dass das übermäßige Defizit in Polen korrigiert wurde. Das gesamtstaatliche Defizit 2007 beläuft sich auf 2,0 % des BIP und liegt damit unter dem Referenzwert von 3 % des BIP. Die Frühjahrsprognose 2008 der Kommissionsdienststellen geht davon aus, dass das Defizit auch in den Jahren 2008 und 2009 auf einem Niveau unterhalb des Referenzwerts von 3 % des BIP gehalten wird.

2.2. Bewertung in der Stellungnahme des Rates zur letzten Programmaktualisierung

In seiner Stellungnahme vom 27. Februar 2007 fasste der Rat seine Bewertung der vorigen Konvergenzprogrammaktualisierung für den Zeitraum 2006-2009 wie folgt zusammen: „In dem Programm ist zwar unter Bezugnahme auf Artikel 2 Absatz 7 der Verordnung (EG) Nr. 1467/97 des Rates eine Korrektur des übermäßigen Defizits bis 2007 vorgesehen, doch weist der Rat darauf hin, dass die bislang getroffenen Maßnahmen nicht angemessen und die geplanten Maßnahmen zur Erreichung dieses Ziels unzureichend erscheinen. Auch wenn das Programm aufgrund guter Wachstumsaussichten für die Folgejahre angemessene Fortschritte in Richtung auf das mittelfristige Ziel vorsieht, bestehen für die Erreichung der Haushaltsziele und die Dauerhaftigkeit der Anpassung doch erhebliche Risiken.“

In Anbetracht der Tatsache, dass der Rat Polen gemäß Artikel 104 Absatz 7 EG-Vertrag am 27. Februar 2007 erneut empfohlen hat, das übermäßige Defizit zu korrigieren, forderte der Rat Polen auf, „i) dafür Sorge zu tragen, dass das übermäßige Defizit entsprechend der neuen Empfehlung nach Artikel 104 Absatz 7 bis 2007 korrigiert wird, ii) unter Ausnutzung der günstigen Konjunktur und unter Verwendung etwaiger Mehreinnahmen zum Defizitabbau die Anpassung in Richtung auf das mittelfristige Ziel im Anschluss an die geplante Korrektur des übermäßigen Defizits zu beschleunigen und zu diesem Zweck insbesondere auf der Ausgabenseite die für diese Anpassung erforderlichen zusätzlichen Maßnahmen festzulegen und umzusetzen, iii) die Ergebnisse der Rentenreform zu sichern.“

2.3. Länderspezifische Empfehlungen für die Haushaltspolitik in den aktualisierten Grundzügen der Wirtschaftspolitik vom Mai 2008

Am 14. Mai 2008 nahm der Rat eine Empfehlung zu den im Jahr 2008 aktualisierten Grundzügen der Wirtschaftspolitik der Mitgliedstaaten und der Gemeinschaft und zur Umsetzung der Beschäftigungspolitik der Mitgliedstaaten ABl. L 139 vom 29.5.2008, S. 57. an. Mit Blick auf die Haushaltspolitik wurde Polen empfohlen, „die Haushaltskonsolidierung fortzusetzen und den nominalen „Defizitanker“ (Defizitgrenze) um weitere Mechanismen zu ergänzen, damit die Ausgaben besser unter Kontrolle gehalten werden“.[2]

ABl. L 139 vom 29.5.2008, S. 57.

2.4. Bewertung des Berichts über die Umsetzung des nationalen Reformprogramms vom Oktober 2007 durch die Kommission

Am 11. Dezember 2007 nahm die Kommission ihren Strategiebericht über die Umsetzung der erneuerten Lissabon-Strategie für Wachstum und Beschäftigung an, in dem auch der im Oktober 2007 übermittelte Bericht über die Umsetzung des nationalen Reformprogramms Polens Mitteilung der Kommission an den Europäischen Rat „Strategiebericht über die Umsetzung der erneuerten Lissabon-Strategie für Wachstum und Beschäftigung: Eintritt in den neuen Programmzyklus (2008-2010)” - KOM(2007) 803 vom 11.12.2007. bewertet wird. Dieser kann wie folgt zusammengefasst werden:[3]

Mitteilung der Kommission an den Europäischen Rat „Strategiebericht über die Umsetzung der erneuerten Lissabon-Strategie für Wachstum und Beschäftigung: Eintritt in den neuen Programmzyklus (2008-2010)” - KOM(2007) 803 vom 11.12.2007.

Als zentrale Herausforderungen werden in Polens nationalem Reformprogramm folgende Aspekte genannt: Konsolidierung und bessere Verwaltung der öffentlichen Finanzen; Entwicklung unternehmerischer Kompetenzen; verstärkte Innovationstätigkeit der Unternehmen; Modernisierung und Ausbau der Infrastruktur; Gewährleistung wettbewerbsfördernder Rahmenbedingungen in den netzgebundenen Wirtschaftszweigen; Schaffung und Erhaltung von Arbeitsplätzen und Abbau der Arbeitslosigkeit; Verbesserung der Anpassungsfähigkeit von Arbeitnehmern und Unternehmen.

Die Kommission gelangte zu der Einschätzung, dass Polen bei der Umsetzung seines nationalen Reformprogramms im Zeitraum 2005 bis 2007 nur begrenzt Fortschritte erzielt habe.

Angesichts der festgestellten Stärken und Schwächen und der bisherigen Fortschritte sprach sich die Kommission dafür aus, Polen zu empfehlen, Maßnahmen in folgenden Bereichen zu treffen: Haushaltskonsolidierung (Mechanismen zur Ausgabenkontrolle); Wettbewerb in den netzgebundenen Wirtschaftszweigen; staatliche Forschung und Förderung der FuE des privaten Sektors; „Flexicurity", einschließlich aktiver Arbeitsmarktpolitik, Sozialleistungen, lebenslangen Lernens und Bildung.

Außerdem wird Polen ermutigt, weitere Schwerpunkte in folgenden Bereichen zu setzen: Verkehrsinfrastruktur; Verfahren der Unternehmenszulassung; elektronische Behördendienste (E-Government); Umsetzung der Binnenmarktvorschriften; Kinderbetreuung.

Auf der Grundlage des Strategieberichts der Kommission hat der Rat am 14. Mai 2008 Empfehlungen zur Aktualisierung 2008 der Grundzüge der Wirtschaftspolitik der Mitgliedstaaten, einschließlich Polens, angenommen.

Kasten: Wichtigste Punkte der BewertungGemäß Artikel 5 Absatz 1 (Stabilitätsprogramme) bzw. Artikel 9 Absatz 1 (Konvergenzprogramme) der Verordnung (EG) Nr. 1466/97 des Rates wird bewertet,ob die ökonomischen Annahmen, auf denen das Programm beruht, plausibel sind;welches mittelfristige Haushaltsziel der betreffende Mitgliedstaat anstrebt und ob der Anpassungspfad in Richtung auf dieses Ziel angemessen ist;ob die laufenden und/oder geplanten Maßnahmen zur Einhaltung dieses Anpassungspfads ausreichen, um das mittelfristige Ziel über den Konjunkturzyklus hinweg zu erreichen;bei der Beurteilung des Anpassungspfads in Richtung auf das mittelfristige Haushaltsziel: ob in Zeiten günstiger Konjunktur stärkere Anpassungsanstrengungen unternommen werden, während die Anstrengungen in Zeiten ungünstiger Konjunktur geringer ausfallen können, und bei Mitgliedstaaten des Eurogebiets und des WKM II, ob der betreffende Mitgliedstaat die zum Erreichen seines mittelfristigen Haushaltsziels erforderliche jährliche Verbesserung seines konjunkturbereinigten Saldos ohne Anrechnung einmaliger und sonstiger befristeter Maßnahmen unter Zugrundelegung eines Richtwerts von 0,5 % des BIP verfolgt;bei der Festlegung des Anpassungspfads zur Erreichung des mittelfristigen Haushaltsziels für Länder, die dieses Ziel noch nicht erreicht haben, und wenn Ländern, die es bereits erreicht haben, (unter der Voraussetzung, dass eine angemessene Sicherheitsmarge bei dem Referenzwert von 3 % des BIP für das Defizit beibehalten und erwartet wird, dass die Haushaltslage im Programmzeitraum voraussichtlich wieder zum mittelfristigen Haushaltsziel zurückkehrt) eine befristete Abweichung von diesem Ziel eingeräumt wird: die Durchführung größerer Strukturreformen, die (auch durch Steigerung des Potenzialwachstums) direkte langfristige Kosteneinsparungseffekte und mithin nachprüfbare Auswirkungen auf die langfristige Tragfähigkeit der öffentlichen Finanzen haben; besondere Aufmerksamkeit gilt den Rentenreformen, durch die ein Mehrsäulensystem mit einer gesetzlichen, vollständig kapitalgedeckten Säule eingeführt wird;ob die Wirtschaftspolitik des betreffenden Mitgliedstaats mit den Grundzügen der Wirtschaftspolitik vereinbar ist.Die Plausibilität der makroökonomischen Annahmen des Programms wird anhand der Frühjahrsprognose 2008 der Kommissionsdienststellen beurteilt, wobei auch die gemeinsame Methodik zur Schätzung des Produktionspotenzials und der konjunkturbereinigten Haushaltssalden zum Einsatz kommt.Bewertet werden ferner:die Entwicklung der Schuldenquote und die Aussichten für die langfristige Tragfähigkeit der öffentlichen Finanzen, die nach dem Bericht des Rates vom 20. März 2005 über die „Verbesserung der Umsetzung des Stabilitäts- und Wachstumspakts” „bei der haushaltspolitischen Überwachung […] ausreichende Beachtung” finden sollten; die Vorgehensweise bei der Bewertung der langfristigen Tragfähigkeit wird in einer Mitteilung der Kommission vom 12. Oktober 2006 Mitteilung der Kommission an den Rat und das Europäische Parlament: „Die langfristige Tragfähigkeit der öffentlichen Finanzen in der EU“ – KOM(2006) 574 endg. vom 12.10.2006 – und Europäische Kommission, Generaldirektion Wirtschaft und Finanzen (2006): „The long-term sustainability of public finances in the European Union”, European Economy No. 4/2006. erläutert;Mitteilung der Kommission an den Rat und das Europäische Parlament: „Die langfristige Tragfähigkeit der öffentlichen Finanzen in der EU“ – KOM(2006) 574 endg. vom 12.10.2006 – und Europäische Kommission, Generaldirektion Wirtschaft und Finanzen (2006): „The long-term sustainability of public finances in the European Union”, European Economy No. 4/2006.der Grad der Übereinstimmung mit dem nationalen Reformprogramm, das der betreffende Mitgliedstaat im Rahmen der Lissabon-Strategie für Wachstum und Beschäftigung vorgelegt hat, und mit dem Umsetzungsbericht vom Oktober 2007; in seinem Eingangsvermerk an den Europäischen Rat vom 7. Juni 2005 zu den Grundzügen der Wirtschaftspolitik 2005-2008 erklärte der Rat „Wirtschaft und Finanzen“, dass die nationalen Reformprogramme mit den Stabilitäts- und Konvergenzprogrammen im Einklang stehen sollten;die Einhaltung des Verhaltenskodex „Spezifikationen für die Umsetzung des Stabilitäts- und Wachstumspakts sowie Leitlinien zu Inhalt und Form der Stabilitäts- und Konvergenzprogramme“, am 11. Oktober 2005 vom Rat „Wirtschaft und Finanzen“ gebilligt. , der unter anderem eine einheitliche Gliederung und einheitliche Datentabellen für die Stabilitäts- und Konvergenzprogramme vorschreibt.„Spezifikationen für die Umsetzung des Stabilitäts- und Wachstumspakts sowie Leitlinien zu Inhalt und Form der Stabilitäts- und Konvergenzprogramme“, am 11. Oktober 2005 vom Rat „Wirtschaft und Finanzen“ gebilligt.|

Empfehlung für eine

STELLUNGNAHME DES RATES

zum aktualisierten Konvergenzprogramm Polens für 2007-2010

DER RAT DER EUROPÄISCHEN UNION –

gestützt auf den Vertrag zur Gründung der Europäischen Gemeinschaft,

gestützt auf die Verordnung (EG) Nr. 1466/97 des Rates vom 7. Juli 1997 über den Ausbau der haushaltspolitischen Überwachung und der Überwachung und Koordinierung der Wirtschaftspolitiken ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 1. Geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 1055/2005 (ABl. L 174 vom 7.7.2005, S. 1). Die Dokumente, auf die in diesem Text verwiesen wird, finden sich auf folgender Website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/fiscal_policy528_de.htm. , insbesondere auf Artikel 9 Absatz 3,[6]

ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 1. Geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 1055/2005 (ABl. L 174 vom 7.7.2005, S. 1). Die Dokumente, auf die in diesem Text verwiesen wird, finden sich auf folgender Website:

http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/fiscal_policy528_de.htm.

auf Empfehlung der Kommission,

nach Anhörung des Wirtschafts- und Finanzausschusses –

GIBT FOLGENDE STELLUNGNAHME AB:

(1) Am [8. Juli 2008] prüfte der Rat das aktualisierte Konvergenzprogramm Polens für den Zeitraum 2007 bis 2010 Wegen der Bildung der neuen Regierung im November – im Anschluss an die Parlamentswahlen vom Oktober – wurde die Aktualisierung erst 16 Wochen nach Ablauf der im Verhaltenskodex auf den 1. Dezember festgesetzten Frist vorgelegt. .[7]

Wegen der Bildung der neuen Regierung im November – im Anschluss an die Parlamentswahlen vom Oktober – wurde die Aktualisierung erst 16 Wochen nach Ablauf der im Verhaltenskodex auf den 1. Dezember festgesetzten Frist vorgelegt.

(2) Polen hat in jüngster Zeit Fortschritte beim Anschluss an das durchschnittliche Einkommensniveau der EU gemacht, denn das reale BIP-Wachstum ist von durchschnittlich etwa 4 ½ % im Zeitraum 2003-2005 auf über 6 % im Zeitraum 2006 2007 gestiegen. Das arbeitsintensive Produktionswachstum hat zu einer erheblichen Verbesserung der Situation am Arbeitsmarkt beigetragen: die Arbeitslosigkeit ist von fast 20 % im Jahr 2003 auf 9 ½ % im Jahr 2007 zurückgegangen. Der Rückgang der Arbeitslosigkeit ist jedoch nicht nur Folge eines außergewöhnlich starken Beschäftigungswachstums, sondern auch eines Schrumpfens der Erwerbsbevölkerung aufgrund der Migration. Darüber hinaus führen Verzerrungen der Arbeitsanreize, die durch die erhebliche Abwanderung verstärkt werden, dazu, dass in einigen Wirtschaftszweigen Arbeitskräfte knapp werden. Die zunehmend angespannte Lage am Arbeitsmarkt erzeugt Druck auf die Löhne, was sich negativ auf die HVPI-Inflation auswirkt, die – nach einer Phase der Abschwächung von 2005 bis zum ersten Halbjahr 2007 – Ende 2007 signifikant zugenommen hat. Das gesamtstaatliche Defizit, das 2003 mit 6 ¼ % des BIP ein Rekordniveau erreicht hatte, ist im Jahresdurchschnitt um mehr als 1 Prozentpunkt zurückgegangen und lag im Jahr 2007 bei 2 % des BIP. In den vergangenen Jahren übertrafen die Ergebnisse im Allgemeinen die angestrebten Ziele – dank der positiven Wachstumsüberraschungen, die unerwartete Mehreinnahmen bescherten, und dank der unvollständigen Ausführung der Ausgabenpläne. Eine weitergehende Haushaltskonsolidierung wird entscheidend von der Reform des Sozialtransfersystems (insbesondere Vorruhestands- und Erwerbsunfähigkeitsrenten) und von der Zunahme der Erwerbsbeteiligung abhängen.

(3) Nach dem makroökonomischen Ausgangsszenario des Programms wird das reale BIP-Wachstum allmählich von 6,5 % im Jahr 2007 auf durchschnittlich 5,2 % im weiteren Verlauf des Programmzeitraums zurückgehen. Nach aktuellem Kenntnisstand In die Bewertung fließen insbesondere die Frühjahrsprognose 2008 der Kommissionsdienststellen und die Bewertung des Berichts über die Umsetzung des nationalen Reformprogramms vom Oktober 2007 durch die Kommission ein. scheint dieses Szenario auf plausiblen Wachstumsannahmen zu beruhen. Die Inflationsprojektionen des Programms scheinen eher niedrig und gehen von einer günstigen Entwicklung der Importpreise und einem relativ geringen Anstieg des Nominallohns je Beschäftigten aus.[8]

In die Bewertung fließen insbesondere die Frühjahrsprognose 2008 der Kommissionsdienststellen und die Bewertung des Berichts über die Umsetzung des nationalen Reformprogramms vom Oktober 2007 durch die Kommission ein.

(4) Das gesamtstaatliche Defizit belief sich im Jahr 2007 auf 2,0 % des BIP gegenüber einer Projektion von 3,4 % im Konvergenzprogramm vom November 2006. Hauptgrund dafür war eine reales und nominales BIP-Wachstum, das wesentlich höher ausgefallen ist als im November 2006 angenommen; darüber hinaus kamen auch Ausgabenbeschränkungen zum Tragen. Insbesondere hat es die hohe Rentabilität der Unternehmen ermöglicht, den Anstieg der Subventionen in Grenzen zu halten. Gleichzeitig haben der starke Rückgang der Arbeitslosigkeit und der durch den Hausner-Plan verordnete Verzicht auf eine Indexierung Dabei handelt es sich um den bisher umfassendsten konkreten Versuch einer Ausgabenreform. Der Plan wurde im Jahr 2003 vorgeschlagen. Ziel war die Senkung der öffentlichen Ausgaben in den Bereichen Sozialschutz, öffentliche Verwaltung und staatliche Beihilfen. Unter anderem sah der Hausner-Plan statt einer jährlichen Indexierung vor, eine Indexierung erst dann vorzunehmen, wenn die kumulierte Inflation 5 % übersteigt, spätestens jedoch alle drei Jahre. den Anstieg der Ausgaben für Sozialtransfers eingedämmt. Außerdem fielen die Löhne der Beschäftigten im öffentlichen Sektor geringer als geplant aus. Und schließlich blieben angesichts der gegenüber der ursprünglichen Planung langsameren Absorption von EU-Mitteln die staatlichen Investitionen hinter den Projektionen zurück. Insgesamt lag die Ausgabenquote um 1,5 Prozentpunkte unter der im November 2006 projizierten Quote. Auf der Einnahmenseite fielen die Einnahmen aus indirekten Steuern und Sozialbeiträgen höher aus als noch im November 2006 erwartet. In erster Linie war dies auf den wesentlich höheren Beschäftigungs- und Lohnzuwachs zurückzuführen. Diesen positiven Überraschungen standen Ausfälle bei anderen Einnahmeposten gegenüber (so bei den direkten Steuern aufgrund einer Anhebung der Steuerstufen). Insgesamt hat dies zu einer Einnahmenquote geführt, die geringfügig unter der geplanten Quote lag. Angesichts einer Verbesserung des strukturellen Saldos um etwa 1 ½ Prozentpunkt hat der Haushaltsvollzug im Jahr 2007 die Vorgaben der Stellungnahme des Rates vom 27. Februar 2007 zur vorangegangenen Konvergenzprogrammaktualisierung ABl. C 72 vom 29.3.2007, S. 13. mehr als erfüllt.[9][10]

Dabei handelt es sich um den bisher umfassendsten konkreten Versuch einer Ausgabenreform. Der Plan wurde im Jahr 2003 vorgeschlagen. Ziel war die Senkung der öffentlichen Ausgaben in den Bereichen Sozialschutz, öffentliche Verwaltung und staatliche Beihilfen. Unter anderem sah der Hausner-Plan statt einer jährlichen Indexierung vor, eine Indexierung erst dann vorzunehmen, wenn die kumulierte Inflation 5 % übersteigt, spätestens jedoch alle drei Jahre.

ABl. C 72 vom 29.3.2007, S. 13.

(5) Hauptziel der Haushaltsstrategie ist eine dauerhafte Reduzierung des strukturellen gesamtstaatlichen Defizits (konjunkturbereinigtes Defizit ohne Anrechnung einmaliger und sonstiger befristeter Maßnahmen) mit Blick auf die Verwirklichung des mittelfristigen Ziels für die Haushaltslage, nämlich eines strukturellen Defizits in Höhe von 1 % des BIP im Jahr 2011, also ein Jahr nach Ende des Programmzeitraums. Dies entspricht auch dem vorherigen Konvergenzprogramm, in dem eine Verwirklichung des mittelfristigen Ziels „nach 2010“ vorgesehen war. Nach einem Anstieg auf 2,5 % des BIP im Jahr 2008, was einer Verschlechterung um 0,5 Prozentpunkte entspricht, wird eine Verbesserung des Gesamtdefizits auf 1,5 % bis 2010 ins Auge gefasst. Der Primärsaldo zeigt eine ähnliche Entwicklung; projiziert wird ein Anstieg von -0,2 % des BIP im Jahr 2008 auf 0,8 % im Jahr 2010. Vor dem Hintergrund einer Wachstumsverlangsamung werden die nach der gemeinsamen Methodik berechneten Veränderungen des strukturellen Saldos größer ausfallen: das strukturelle Defizit wird sich von etwa 2 ¾ % des BIP im Jahr 2008 auf gut 1 % im Jahr 2010 verringern. Die Haushaltsanpassung soll über die Ausgaben erreicht werden und schwerpunktmäßig in den Jahren 2009 und 2010 erfolgen. Die Verschlechterung der Defizitsituation im Jahr 2008 resultiert in erster Linie aus dem starken Anstieg der Investitionsquote und einer deutlichen Senkung der Sozialabgaben (die zum Teil kompensiert wird durch einen Anstieg anderer Einnahmen). In den Jahren 2009-2010 soll die Konsolidierung vor allem durch Beschränkungen bei den Gehältern, bei den Sozialtransfers und bei den Vorleistungen erreicht werden. Für den Defizitabbau zwischen 2007 und 2009 wird ein geringeres Tempo ins Auge gefasst als in der vorherigen Aktualisierung. Allerdings ist die Ausgangssituation (2007) besser und sind die neuen Defizitziele in der Aktualisierung des Konvergenzprogramms vom März 2008 ehrgeiziger als in der Aktualisierung vom November 2006. Die Risiken für die Haushaltsprojektionen des Programms scheinen sich im Jahr 2008 in etwa die Waage zu halten, danach könnten die Ergebnisse jedoch schlechter ausfallen als im Programm angenommen. Das Defizitziel 2008 des Programms entspricht dem in der Frühjahrsprognose 2008 (2,5 % des BIP) genannten. Die Kassendaten für den zentralstaatlichen Haushalt weisen im ersten Quartal 2008 auf eine Einnahmensituation hin, die die Haushaltsprojektionen übertrifft, doch geht das Programm von einem etwas höheren Wachstum im Jahr 2008 aus als die Frühjahrprognose 2008; außerdem stellt der zunehmende Lohndruck im öffentlichen Sektor nach wie vor ein Risiko für die öffentlichen Finanzen dar. Andererseits wird die Inflation, die höher ist als im Programm angenommen, im Jahr 2008 zu einer Reduzierung der Ausgabenquote führen, da die Ausgaben überwiegend nominal festgelegt sind. Die höhere Inflation 2008 könnte jedoch im Jahr 2009 eine beschleunigte Lohnentwicklung im öffentlichen Sektor und einen über die Annahmen des Programms hinausgehenden Anstieg der Pensionen und Sozialleistungen nach sich ziehen. Verstärkt wird diese Entwicklung durch eine Reform des Indexierungsmechanismus, der ab 2008 die Sozialleistungen nicht nur an die Verbraucherpreise, sondern zum Teil auch an die Löhne koppelt. Während vom Parlament bereits defizitsteigernde Maßnahmen (Senkung der Einkommensteuersätze) verabschiedet wurden, werden nur vage Angaben zu den vorgesehenen Ausgleichsmaßnahmen und deren Auswirkungen auf den Haushalt gemacht (eine Ausnahme stellen die Verbrauchsteueranhebungen im Zuge der EU-weiten Harmonisierung dar, die allerdings die Senkung der Einkommensteuer nicht vollständig kompensieren werden). Setzt sich das hohe Beschäftigungswachstum nicht, wie von der Regierung angenommen, fort, könnte sich eine weitere Haushaltskonsolidierung, die sich wie in den Jahren 2006-2007 auf ein beschäftigungsintensives Wachstum stützt, im Jahr 2008 als schwierig erweisen. Auf der anderen Seite sind gute Erfolge bei der Entwicklung des gesamtstaatlichen Haushaltssaldos zu verzeichnen: häufig übertrafen die tatsächlichen Einnahmen die Projektionen, während die Ausgabenpläne nicht vollständig realisiert wurden.

(6) In Anbetracht dieser Risikoeinschätzung erscheint der im Programm vorgezeichnete haushaltspolitische Kurs mit der vom Rat empfohlenen dauerhaften Korrektur des übermäßigen Defizits bis 2007 vereinbar. Der Sicherheitsabstand von der Defizitobergrenze von 3 % des BIP konnte allerdings im Programmzeitraum nicht gesichert werden. Auch reicht der haushaltspolitische Kurs des Programms möglicherweise nicht aus, um sicherzustellen, dass das mittelfristige Ziel programmgemäß im Jahr 2011 erreicht wird. Angesichts der günstigen Wachstumsbedingungen für die Wirtschaft ist das im Programm vorgesehene Tempo der Anpassung in Richtung auf das mittelfristige Ziel unzureichend, so dass im Jahr 2008 eine Beschleunigung erforderlich ist, wenn die Vorgaben des Stabilitäts- und Wachstumspakts eingehalten werden sollen. Anschließend sollte das Erreichte durch geeignete Maßnahmen abgestützt werden. Sollte Inflations- oder Lohndruck entstehen, wäre ein strafferer finanzpolitischer Kurs erforderlich als im Programm vorgesehen, um eine Überhitzung zu vermeiden.

(7) Für die Tragfähigkeit der öffentlichen Finanzen Polens besteht nur ein geringes Risiko. Den Projektionen von 2005 zufolge und unter Zugrundelegung der gemeinsamen Methodik sind in Polen die langfristigen Auswirkungen der Bevölkerungsalterung auf den Haushalt geringer als in der übrigen EU. Ab 2008 jedoch werden die Sozialleistungen indexiert und dabei nicht nur an die Verbraucherpreise, sondern zum Teil auch an die Löhne gekoppelt, was langfristig zu einem Anstieg der Ausgaben führen wird. Die Haushaltsposition 2007 mit einem geringen strukturellen Primärdefizit stellt, obwohl sie besser ist als die Ausgangsposition des vorangegangenen Programms, für die Tragfähigkeit der öffentlichen Finanzen ein Risiko dar, selbst wenn man die langfristigen budgetären Auswirkungen der Bevölkerungsalterung außer Acht lässt. Eine weitere Konsolidierung der öffentlichen Finanzen, einschließlich der laut Konvergenzprogramm angestrebten Reform der Vorruhestandsregelungen (Einführung von „Überbückungspensionen“, wodurch die Möglichkeit eines Vorruhestands den Angehörigen bestimmter besonders anstrengender Berufe vorbehalten bleibt), würde sich somit förderlich auf Erwerbsbeteiligung und Beschäftigung auswirken und die Risiken für die Tragfähigkeit der öffentlichen Finanzen in Grenzen halten.

(8) Das Konvergenzprogramm scheint mit dem im Oktober 2007 vorgelegten Bericht über die Umsetzung des nationalen Reformprogramms übereinzustimmen. Insbesondere sehen beide Programme eine Reform der Vorruhestands- und Erwerbsunfähigkeitsrenten vor ebenso wie eine Reform des Sozialfonds der Landwirte, eine Gesundheitsreform, eine Reorganisation und Dezentralisierung der öffentlichen Finanzen und eine mehrjährige Finanzplanung. Das Konvergenzprogramm enthält jedoch keine qualitative Bewertung der Gesamtauswirkungen des Berichts vom Oktober 2007 zur Umsetzung des nationalen Reformprogramms im Rahmen der mittelfristigen Finanzstrategie (in der beispielsweise die Auswirkungen auf Potenzialwachstum und Beschäftigung erörtert würden). Das Programm liefert allerdings systematische Informationen zu den direkten Kosten, die sich aus den im nationalen Reformprogramm vorgesehenen wichtigsten Reformmaßnahmen ergeben.

(9) Die im Konvergenzprogramm dargelegte Haushaltsstrategie steht teilweise in Einklang mit den im Rahmen der Lissabon-Strategie festgelegten und in den integrierten Leitlinien enthaltenen länderspezifischen Grundzügen der Wirtschaftspolitik für den Haushaltsbereich. Das Programm sieht zwar eine fortgesetzte Haushaltskonsolidierung vor, doch werden keine weiteren Mechanismen zur verbesserten Haushaltskontrolle erwähnt.

(10) Was die im Verhaltenskodex für die Stabilitäts- und Konvergenzprogramme vorgeschriebenen Daten angeht, so weist das Programm bei den fakultativen Angaben gewisse Lücken auf.

Insgesamt lässt sich feststellen, dass nach der Korrektur des gesamtstaatlichen Defizits im Jahr 2007 und angesichts dessen, dass Defizit und Schuldenstand unter den Referenzwerten von 3 % bzw. 60 % des BIP bleiben werden, das Programm bei günstigen Wachstumsaussichten eine Verschlechterung des gesamtstaatlichen Saldos um 0,5 Prozentpunkte des BIP im Jahr 2008 und erst in den Folgejahren weitere Fortschritte in Richtung auf das mittelfristige Ziel vorsieht. Die für 2008 projizierte strukturelle Verschlechterung um fast ½ Prozentpunkt des BIP ist nicht mit dem Stabilitäts- und Wachstumspakt vereinbar. Angesichts der Risiken für die Haushaltsziele ab 2009, vor allem aufgrund des Fehlens spezifischer Maßnahmen, kann das mittelfristige Ziel unter Umständen nicht wie im Programm vorgesehen bis 2011 verwirklicht werden. Sollte Inflationsdruck entstehen, würde dies zudem einen strafferen finanzpolitischen Kurs erfordern als im Programm vorgesehen. Was die langfristige Tragfähigkeit der öffentlichen Finanzen betrifft, scheint für Polen nur ein geringes Risiko zu bestehen, wenngleich Reformbedarf bei den Vorruhestandsregelungen gegeben ist.

In Anbetracht der vorstehenden Bewertung und der Notwendigkeit, die Tragfähigkeit der öffentlichen Finanzen sicherzustellen, wird Polen aufgefordert, die günstigen Wachstumsbedingungen zu nutzen, um die strukturelle Anpassung in Richtung auf das mittelfristige Ziel zu beschleunigen, insbesondere um möglichen Inflationsdruck zu dämpfen. Zu diesem Zweck sollten unerwartete Mehreinnahmen und nicht verwendete Mittel zum Abbau des Haushaltsdefizits im Jahr 2008 eingesetzt und in den Folgejahren geeignete Maßnahmen festgelegt und umgesetzt werden, vor allem auf der Ausgabenseite.

Gegenüberstellung zentraler makroökonomischer und budgetärer Projektionen

| |2006|2007|2008|2009|2010|

Reales BIP (Veränderung in %)|KP März 2008|6,2|6,5|5,5|5,0|5,0|

|KOM Apr. 2008|6,2|6,5|5,3|5,0|k.A.|

|KP Nov. 2006|5,4|5,1|5,1|5,6|k.A.|

HVPI-Inflation (%)|KP März 2008|1,3|2,6|3,5|2,9|2,5|

|KOM Apr. 2008|1,3|2,6|4,3|3,4|k.A.|

|KP Nov. 2006|1,4|2,1|2,5|2,5|k.A.|

Produktionslücke 1 (% des BIP-Potenzials)|KP März 2008|0,5|1,1|0,7|−0,2|−0,9|

|KOM Apr. 2008 2|0,6|1,2|0,5|−0,7|k.A.|

|KP Nov. 2006|0,5|0,5|0,3|0,4|k.A.|

Finanzierungsdefizit/ über schuss gegenüber dem Rest der Welt (% des BIP)|KP März 2008|−2,6|−2,6|−3,5|−4,2|−4,6|

|KOM Apr. 2008|−2,5|−2,6|−2,3|−3,6|k.A.|

|KP Nov. 2006|−1,6|−1,8|−2,2|−2,7|k.A.|

Gesamtstaatlicher Haushaltssaldo (% des BIP)|KP März 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,0|−1,5|

|KOM Apr. 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,6|k.A.|

|KP Nov. 2006|−3,9|−3,4|−3,1|−2,9|k.A.|

Primärsaldo (% des BIP)|KP März 2008|−1,1|0,2|−0,2|0,3|0,8|

|KOM Apr. 2008|−1,1|0,6|0,2|0,1|k.A.|

|KP Nov. 2006|−1,5|−1,0|−0,7|−0,6|k.A.|

Konjunkturbereinigter Saldo 2 (% des BIP)|KP März 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|KOM Apr. 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|k.A.|

|KP Nov. 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|k.A.|

Struktureller Haushaltssaldo 3 (% des BIP)|KP März 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|KOM Apr. 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|k.A.|

|KP Nov. 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|k.A.|

Öffentlicher Bruttoschuldenstand (% des BIP)|KP März 2008|47,6|44,9|44,2|43,3|42,3|

|KOM Apr. 2008|47,6|45,2|44,5|44,1|k.A.|

|KP Nov. 2006|48,9|50,0|50,3|50,2|k.A.|

Erläuterungen :| | | | | | |

1 Produktionslücken und konjunkturbereinigte Salden nach Neuberechnungen der Kommissionsdienststellen anhand von Programmdaten.|

2 Ausgehend von einem geschätzten Wachstumspotenzial von 5,2 %, 5,9 %, 6,0 % bzw. 6,2 % im Zeitraum 2006-2009.|

3 Konjunkturbereinigter Saldo ohne Anrechnung einmaliger und sonstiger befristeter Maßnahmen. Weder die jüngste Programmfortschreibung noch die Herbstprognose der Kommissionsdienststellen sehen einmalige oder befristete Maßnahmen vor.|

 | | | | | | |

Quellen :| | | | | | |

Konvergenzprogramm (KP), Frühjahrsprognose 2008 der Kommissionsdienststellen (KOM), Berechnungen der Kommissionsdienststellen.|

[1] ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 1. Geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 1055/2005 (ABl. L 174 vom 7.7.2005, S. 1). Die Dokumente, auf die in diesem Text verwiesen wird, sind abrufbar unter: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/fiscal_policy528_de.htm.

[2] ABl. L 139 vom 29.5.2008, S. 57.

[3] Mitteilung der Kommission an den Europäischen Rat „Strategiebericht über die Umsetzung der erneuerten Lissabon-Strategie für Wachstum und Beschäftigung: Eintritt in den neuen Programmzyklus (2008-2010)” - KOM(2007) 803 vom 11.12.2007.

[4] Mitteilung der Kommission an den Rat und das Europäische Parlament: „Die langfristige Tragfähigkeit der öffentlichen Finanzen in der EU“ – KOM(2006) 574 endg. vom 12.10.2006 – und Europäische Kommission, Generaldirektion Wirtschaft und Finanzen (2006): „The long-term sustainability of public finances in the European Union”, European Economy No. 4/2006.

[5] „Spezifikationen für die Umsetzung des Stabilitäts- und Wachstumspakts sowie Leitlinien zu Inhalt und Form der Stabilitäts- und Konvergenzprogramme“, am 11. Oktober 2005 vom Rat „Wirtschaft und Finanzen“ gebilligt.

[6] ABl. L 209 vom 2.8.1997, S. 1. Geändert durch die Verordnung (EG) Nr. 1055/2005 (ABl. L 174 vom 7.7.2005, S. 1). Die Dokumente, auf die in diesem Text verwiesen wird, finden sich auf folgender Website: http://ec.europa.eu/economy_finance/sg_pact_fiscal_policy/fiscal_policy528_de.htm.

[7] Wegen der Bildung der neuen Regierung im November – im Anschluss an die Parlamentswahlen vom Oktober – wurde die Aktualisierung erst 16 Wochen nach Ablauf der im Verhaltenskodex auf den 1. Dezember festgesetzten Frist vorgelegt.

[8] In die Bewertung fließen insbesondere die Frühjahrsprognose 2008 der Kommissionsdienststellen und die Bewertung des Berichts über die Umsetzung des nationalen Reformprogramms vom Oktober 2007 durch die Kommission ein.

[9] Dabei handelt es sich um den bisher umfassendsten konkreten Versuch einer Ausgabenreform. Der Plan wurde im Jahr 2003 vorgeschlagen. Ziel war die Senkung der öffentlichen Ausgaben in den Bereichen Sozialschutz, öffentliche Verwaltung und staatliche Beihilfen. Unter anderem sah der Hausner-Plan statt einer jährlichen Indexierung vor, eine Indexierung erst dann vorzunehmen, wenn die kumulierte Inflation 5 % übersteigt, spätestens jedoch alle drei Jahre.

[10] ABl. C 72 vom 29.3.2007, S. 13.

LV

(...PICT...)|EIROPAS KOPIENU KOMISIJA|

Briselē, 11.6.2008

SEC(2008) 2012 galīgā redakcija

Ieteikums

PADOMES ATZINUMS

par Polijas atjaunināto konverģences programmu 2007.–2010. gadam

(iesniegusi Komisija)

PASKAIDROJUMA RAKSTS

1. Vispārējs pamatojums

Stabilitātes un izaugsmes pakta mērķis ir sakārtotas valsts finanses kā līdzeklis, lai nostiprinātu nosacījumus stabilām cenām un stiprai, stabilai izaugsmei, kas veicina nodarbinātības kāpumu. Ar pakta 2005. gada reformu, atzīstot pakta lietderību fiskālās disciplīnas stiprināšanā, tika meklētas iespējas uzlabot tā efektivitāti un ekonomisko pamatojumu, kā arī ilgstoši saglabāt valsts finanšu ilgtspējību.

Padomes Regulā (EK) Nr. 1466/97 par budžeta stāvokļa uzraudzības un ekonomikas politikas uzraudzības un koordinācijas stiprināšanu OV L 209, 2.8.1997., 1. lpp. Regulā grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 1055/2005 (OV L 174, 7.7.2005., 1. lpp). Šajā tekstā minētie dokumenti ir pieejami vietnē: http://europa.eu.int/comm/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm , kas ir Stabilitātes un izaugsmes pakta daļa, paredzēts, ka dalībvalstīm ir jāiesniedz Padomei un Komisijai stabilitātes un konverģences programmas un to ikgadējie atjauninājumi. Dalībvalstis, kuras jau ir pieņēmušas vienoto valūtu, iesniedz (atjauninātas) stabilitātes programmas, bet dalībvalstis, kuras vēl nav to pieņēmušas, iesniedz (atjauninātas) konverģences programmas. Pirmā Polijas konverģences programma tika iesniegta 2004. gada maijā. Saskaņā ar minēto regulu Padome, pamatojoties uz Komisijas ieteikumu un apspriedusies ar Ekonomikas un finanšu komiteju, 2004. gada 5. jūlijā sniedza atzinumu par to. Regulā paredzēts, ka saskaņā ar šo pašu procedūru Komisija novērtē un komiteja pārbauda atjauninātās stabilitātes un konverģences programmas, atjauninātās programmas vajadzības gadījumā var pārbaudīt arī Padome.[1]

OV L 209, 2.8.1997., 1. lpp. Regulā grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 1055/2005 (OV L 174, 7.7.2005., 1. lpp). Šajā tekstā minētie dokumenti ir pieejami vietnē:

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm

2. Atjauninātās programmas novērtējuma pamatojums

Komisija ir pārbaudījusi jaunāko Polijas konverģences programmas atjauninājumu, kas iesniegts 2008. gada 26. martā, un ir pieņēmusi ieteikumu Padomes atzinumam par to (sk. ierāmēto informāciju ar galvenajiem novērtējumā aplūkotajiem jautājumiem).

Lai radītu priekšstatu par kontekstu, kādā tiek izvērtēta atjauninātās konverģences programmas budžeta stratēģija, turpmākajos punktos apkopoti:

(1) apskats par valsts stāvokli saskaņā ar Stabilitātes un izaugsmes pakta korektīvo daļu (pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūra);

(2) visjaunākais valsts stāvokļa novērtējums saskaņā ar Stabilitātes un izaugsmes pakta preventīvo daļu (kopsavilkums Padomes atzinumam par iepriekšējo konverģences programmas atjauninājumu);

(3) valstu ekonomikas politikas vispārējās pamatnostādnes budžeta politikas jomā — 2008. gada maija atjauninātā redakcija;

(4) Komisijas novērtējums par 2007. gada oktobra valsts reformu programmas īstenošanas ziņojumu.

2.1. Pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūra attiecībā uz Poliju

Padome 2004. gada 5. jūlijā pieņēma lēmumu, kurā saskaņā ar 104. panta 6. punktu konstatēja, ka Polijai ir pārmērīgs budžeta deficīts, kura galvenais cēlonis ir 2003. gada valsts budžeta deficīts 4,1 % apmērā no IKP. Tajā pašā laikā Padome saskaņā ar 104. panta 7. punktu pieņēma ieteikumus pārmērīga budžeta deficīta novēršanai. Konkrēti, Polijai ieteica veikt vidēja termiņa pasākumus, lai līdz 2007. gadam ticami un noturīgi samazinātu deficītu līdz 3 % no IKP atbilstīgi Padomes atzinumam par 2004. gada maija konverģences programmu. 2006. gada novembrī Padome nolēma, ka Polijas iestāžu līdzšinējā rīcība nav bijusi pareiza. 2007. gada februārī Padome pieņēma jaunus ieteikumus, apstiprinot 2007. gadu par termiņu korekciju veikšanai. Polijas iestādēm ieteica no 2006. līdz 2007. gadam panākt strukturālās bilances uzlabošanos par vismaz 0,5 procentu punktiem no IKP. 2007. gada novembrī Komisija pieņēma Padomei adresētu paziņojumu, kurā atzīts, ka Polija, atsaucoties uz Padomes ieteikumu, ir rīkojusies ieteikumam atbilstoši. Tomēr attiecībā uz 2008. un 2009. gadu Komisija izteica bažas par to, vai pārmērīgais budžeta deficīts būs novērsts ilglaicīgi, pretējā gadījumā pārmērīgā budžeta deficīta novēršanas procedūru nav iespējams atcelt. Gan Komisija, gan Padome lūdza Polijas iestādes iespējami drīzāk iesniegt atjaunināto konverģences programmu, kurā būtu izklāstīta vidēja termiņa stratēģija, kas būtu paredzēta visam pilnvaru laikam un atbilstu vajadzībai noturīgā veidā novērst pārmērīgo budžeta deficītu un turpmākai virzībai uz vidēja termiņa mērķi.

Kopā ar šo ieteikumu Padomes atzinumam Komisija iesaka Padomei pieņemt lēmumu atcelt pārmērīga budžeta deficīta novēršanas procedūru attiecībā uz Poliju, jo pēc visaptveroša novērtējuma veikšanas tā ir secinājusi, ka pārmērīgais budžeta deficīts Polijā ir novērsts. 2007. gada valsts budžeta faktiskais deficīts ir 2 % no IKP, kas ir zemāks par atsauces vērtību 3 % no IKP. Komisijas dienestu 2008. gada pavasara prognozes liecina, ka budžeta deficīts 2008. un 2009. gadā nepārsniegs atsauces vērtību, t. i., 3 % no IKP.

2.2. Novērtējums Padomes atzinumā par iepriekšējo programmas atjauninājumu

Padome 2007. gada 27. februāra atzinumā šādi apkopoja savu novērtējumu par 2006.−2009. gada konverģences programmas iepriekšējo atjauninājumu. „Programmā paredzēts novērst pārmērīgo deficītu līdz 2007. gadam, atsaucoties uz 2. panta 7. punktu Padomes Regulā (EK) Nr. 1467/97, tomēr Padome atgādina, ka līdz šim veiktās darbības nav pietiekamas un plānotie pasākumi, šķiet, arī nav pietiekami šā rezultāta sasniegšanai. Lai gan turpmākajos gados programmā paredzēts gūt atbilstīgas sekmes VTM sasniegšanā saistībā ar lielas izaugsmes iespējām, ievērojami riski apdraud budžeta mērķu sasniegšanu un korekciju ilglaicīgu efektivitāti.”

Ņemot vērā jaunu Polijai adresētu ieteikumu pārmērīgā budžeta deficīta novēršanai, ko Padome 2007. gada 27. februārī pieņēma saskaņā ar Līguma 104. panta 7. punktu, Padome aicināja Poliju „i) nodrošināt pārmērīga budžeta deficīta novēršanu līdz 2007. gadam saskaņā ar jauno ieteikumu atbilstīgi 104. panta 7. punktam; ii) izmantojot ekonomisko uzplaukumu, jebkādus papildu ieņēmumus novirzot deficīta samazināšanai, paātrināt korekciju tempu, lai sasniegtu VTM pēc plānotās pārmērīgā deficīta novēršanas, nosakot un īstenojot papildu pasākumus jo īpaši attiecībā uz izdevumiem, kas vajadzīgi, lai veiktu paredzētās korekcijas; iii) saglabāt rezultātus, kas gūti, veicot pensiju reformu.”

2.3. Valstu ekonomikas politikas vispārējās pamatnostādnes budžeta politikas jomā — 2008. gada maija atjauninātā redakcija

Padome 2008. gada 14. maijā pieņēma ieteikumu par atjauninātu 2008. gada redakciju dalībvalstu un Kopienas ekonomikas politikas vispārējām pamatnostādnēm un par dalībvalstu nodarbinātības politikas īstenošanu OV L 139, 29.5.2008., 57. lpp. . Budžeta politikas jomā Polijai ieteica „stiprināt fiskālo konsolidāciju un papildināt nominālā valsts budžeta deficīta griestus ar turpmākiem mehānismiem, lai uzlabotu izdevumu kontroli”.[2]

OV L 139, 29.5.2008., 57. lpp.

2.4. Komisijas novērtējums par 2007. gada oktobra valsts reformu programmas īstenošanas ziņojumu

Komisija 2007. gada 11. decembrī pieņēma Stratēģisko ziņojumu par Lisabonas izaugsmes un nodarbinātības atjaunoto stratēģiju Komisijas paziņojums Eiropadomei „Stratēģisks ziņojums par atjaunoto Lisabonas stratēģiju izaugsmei un nodarbinātībai: jauna cikla uzsākšana (2008.–2010. gads)”, COM(2007)803, 11.12.2007. , kurā ietverts novērtējums par Polijas valsts reformu programmas 2007. gada oktobra īstenošanas ziņojumu, ko var rezumēt šādi.[3]

Komisijas paziņojums Eiropadomei „Stratēģisks ziņojums par atjaunoto Lisabonas stratēģiju izaugsmei un nodarbinātībai: jauna cikla uzsākšana (2008.–2010. gads)”, COM(2007)803, 11.12.2007.

Polijas valsts reformu programmā norādīti šādi būtiskākie uzdevumi: valsts finanšu konsolidācija un labāka pārvaldība, uzņēmējdarbības attīstība, intensīvāka uzņēmumu inovācija; infrastruktūras uzlabošana un attīstība, konkurences nodrošināšana tīklu nozarēs, darba vietu radīšana un saglabāšana un bezdarba mazināšana; darbinieku un uzņēmumu pielāgošanās spēju uzlabošana.

Komisijas novērtējumā ir atzīts, ka Polija 2005.–2007. gadā ir guvusi vien nelielus panākumus valsts reformu programmas īstenošanā.

Ņemot vērā apzinātās stiprās puses un vājās vietas, kā arī gūtās sekmes, Komisija ieteica Polijai veikt pasākumus šādās jomās: fiskālā konsolidācija (izdevumu kontroles mehānismi); konkurence tīklu nozarēs; publisko struktūru veikta pētniecība un atbalsts privātai pētniecībai un attīstībai; elastdrošības pieeja, tostarp aktīva darba tirgus politika, sociālie pabalsti, mūžizglītība un izglītība.

Turklāt Polijai ieteica pievērst uzmanību šādām jomām: transporta infrastruktūra; uzņēmumu reģistrācijas process; e-pārvalde; iekšējā tirgus tiesību aktu transponēšana; bērnu aprūpes iestādes.

Pamatojoties uz Komisijas stratēģisko ziņojumu, Padome 2008. gada 14. maijā pieņēma ieteikumus par atjauninātu 2008. gada redakciju dalībvalstu, tostarp Polijas, ekonomikas politikas vispārējām pamatnostādnēm.

Galvenie novērtējumā aplūkotie jautājumiKā paredzēts Padomes Regulas (EK) Nr. 1466/97 5. panta 1. punktā (stabilitātes programmām) un 9. panta 1. punktā (konverģences programmām), novērtējums attiecas uz šādiem jautājumiem:vai saimnieciskās prognozes programmas pamatā ir reālistiskas;dalībvalsts norādītais vidēja termiņa budžeta mērķis (VTM) un tas, vai korekcijas ir pietiekamas, lai to sasniegtu;vai veiktie un/vai ierosinātie pasākumi, lai piemērotu šīs korekcijas, ir pietiekami, lai sasniegtu vidēja termiņa mērķi attiecīgajā ekonomikas ciklā;izvērtējot korekcijas, kas vērstas uz VTM sasniegšanu — vai korekcijas tiek veiktas ekonomiskā uzplaukuma laikā, vai korekcijas var būt mazākas ekonomikas lejupslīdes laikā un (attiecībā uz euro zonas un VKM II dalībvalstīm) vai dalībvalsts cenšas panākt ikgadēju cikliski koriģētās bilances uzlabojumu (izņemot vienreizējus un citus pagaidu pasākumus), par 0,5 % no IKP, kas ir kritērijs, lai tā sasniegtu savu VTM;nosakot VTM korekcijas (attiecībā uz dalībvalstīm, kas to vēl nav sasniegušas) vai atļaujot īslaicīgu novirzi no VTM (attiecībā uz dalībvalstīm, kuras to jau ir sasniegušas), tādu nozīmīgāko strukturālo reformu īstenošana, kas ilgākā laikposmā ļauj tieši ietaupīt izmaksas (veicinot arī potenciālo pieaugumu) un tādējādi pārbaudāmi ietekmējot valsts finanšu ilglaicīgu ilgtspējību (ar nosacījumu, ka tiek saglabāta atbilstīga drošības rezerve attiecībā uz atsauces vērtību 3 % no IKP un ka programmas periodā atkal ir gaidāma budžeta stāvokļa atbilstība VTM), un ar ko īpašu uzmanību velta pensiju reformām, ar kurām ievieš vairāku līmeņu sistēmu, kas ietver obligātu pilnībā finansētu pensiju līmeni;vai dalībvalstu ekonomikas politikas virzība atbilst ekonomikas politikas vispārējām pamatnostādnēm.Programmas makroekonomisko pieņēmumu reālistiskumu novērtē, balstoties uz Komisijas dienestu 2008. gada pavasara prognozi, izmantojot arī kopīgi apstiprināto metodoloģiju attiecībā uz iespējamā ražošanas apjoma novērtēšanu un cikliski koriģētām bilancēm.Novērtējumā tiek pārbaudīti arī:parāda attiecības dinamika un stāvoklis attiecībā uz valsts finanšu ilgtermiņa ilgtspējību, kam saskaņā ar Padomes 2005. gada 20. marta ziņojumu „Stabilitātes un izaugsmes pakta īstenošanas uzlabošana” budžeta uzraudzībā jāveltī pienācīga vērība; Komisijas 2006. gada 12. oktobra paziņojumā izklāstīta pieeja ilgtermiņa ilgtspējības novērtēšanai Komisijas Paziņojums Padomei un Eiropas Parlamentam „Valsts finanšu ilgtermiņa ilgtspējība Eiropas Savienībā”, COM(2006) 574, 12.10.2006., un Eiropas Komisija, Ekonomikas un finanšu lietu ģenerāldirektorāts (2006.), „The long-term sustainability of public finances in the European Union”, European Economy Nr. 4/2006. ;Komisijas Paziņojums Padomei un Eiropas Parlamentam „Valsts finanšu ilgtermiņa ilgtspējība Eiropas Savienībā”, COM(2006) 574, 12.10.2006., un Eiropas Komisija, Ekonomikas un finanšu lietu ģenerāldirektorāts (2006.), „The long-term sustainability of public finances in the European Union”, European Economy Nr. 4/2006.valsts reformu programmas, ko iesniegušas dalībvalstis saistībā ar Lisabonas stratēģiju izaugsmei un nodarbinātībai, un tās 2007. gada oktobra īstenošanas ziņojuma atbilstības pakāpe; Ekonomikas un finanšu padome (ECOFIN padome) 2005. gada 7. jūnija pavadvēstulē Eiropas Padomei par ekonomikas politikas vispārējām pamatnostādnēm 2005.–2008. gadam paziņoja, ka valsts reformu programmām jāatbilst stabilitātes un konverģences programmām;atbilstība rīcības kodeksam „Specifikācijas par Stabilitātes un izaugsmes pakta īstenošanu un pamatnostādnes par stabilitātes un konverģences programmu formātu un saturu”, ko 2005. gada 11. oktobrī atbalstījusi ECOFIN padome. , kas cita starpā nosaka kopīgu struktūru un datu tabulas stabilitātes un konverģences programmām.„Specifikācijas par Stabilitātes un izaugsmes pakta īstenošanu un pamatnostādnes par stabilitātes un konverģences programmu formātu un saturu”, ko 2005. gada 11. oktobrī atbalstījusi ECOFIN padome.|

Ieteikums

PADOMES ATZINUMS

par Polijas atjaunināto konverģences programmu 2007.–2010. gadam

EIROPAS SAVIENĪBAS PADOME,

ņemot vērā Eiropas Kopienas dibināšanas līgumu,

ņemot vērā Padomes 1997. gada 7. jūlija Regulu (EK) Nr. 1466/97 par budžeta stāvokļa uzraudzības un ekonomikas politikas uzraudzības un koordinācijas stiprināšanu OV L 209, 2.8.1997., 1. lpp. Regulā grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 1055/2005 (OV L 174, 7.7.2005., 1. lpp). Šajā tekstā minētie dokumenti ir pieejami tīmekļa vietnē: http://europa.eu.int/comm/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm un jo īpaši tās 9. panta 3. punktu,[6]

OV L 209, 2.8.1997., 1. lpp. Regulā grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 1055/2005 (OV L 174, 7.7.2005., 1. lpp). Šajā tekstā minētie dokumenti ir pieejami tīmekļa vietnē:

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm

ņemot vērā Komisijas ieteikumu,

apspriedusies ar Ekonomikas un finanšu komiteju,

IR PIEŅĒMUSI ŠO ATZINUMU.

(1) Padome [2008. gada 8. jūlijā] izskatīja atjaunināto Polijas konverģences programmu laikposmam no 2007. gada līdz 2010. gadam Atjauninājums tika iesniegts 16 nedēļas pēc rīcības kodeksā noteiktā termiņa (1. decembris), jo novembrī tika veidota jauna valdība pēc oktobrī notikušajām vispārējām vēlēšanām. .[7]

Atjauninājums tika iesniegts 16 nedēļas pēc rīcības kodeksā noteiktā termiņa (1. decembris), jo novembrī tika veidota jauna valdība pēc oktobrī notikušajām vispārējām vēlēšanām.

(2) Polijai nesen ir izdevies pietuvoties vidējam ienākumu līmenim ES, jo faktiskais IKP pieaugums ir palielinājies no vidēji 4,5 % 2003.–2005. gadā līdz vairāk nekā 6 % 2006.–2007. gadā. Darbietilpīgo nozaru ražošanas apjomam palielinoties, ievērojami uzlabojās situācija darba tirgū, un bezdarba līmenis samazinājās no nepilniem 20 % 2003. gadā līdz 9,5 % 2007. gadā. Tomēr bezdarba līmeņa samazināšanās liecina ne vien par būtisku nodarbinātības pieaugumu, bet arī par darbaspēka piedāvājuma samazināšanos migrācijas dēļ. Turklāt darbaspēka trūkumu vairākās nozarēs veicina nepietiekami stimuli strādāt, kā arī ievērojama emigrācija. Darbaspēka trūkums tirgū spiež palielināt algas, tas savukārt negatīvi ietekmē SPCI inflāciju, kas pēc veiksmīga stabilitātes perioda (no 2005. gada līdz 2007. gada pirmajai pusei) 2007. gada beigās ir būtiski pieaugusi. Valsts budžeta deficīts, kas 2003. gadā sasniedza augstāko rādītāju, proti, 6,25 % no IKP, katru gadu vidēji samazinājās par vairāk nekā 1 procentu punktu un 2007. gadā bija 2 % no IKP. Pēdējos gados rezultāti kopumā pārsniedza izvirzītos mērķus, pateicoties neparedzētai izaugsmei, kuras rezultātā radās negaidīti papildu ieņēmumi, savukārt izdevumu plāni netika pilnībā izpildīti. Turpmāka budžeta konsolidācija lielā mērā būs atkarīga no sociālo pabalstu sistēmas reformas (galvenokārt attiecībā uz priekšlaicīgām pensijām un invaliditātes pabalstiem) un iedzīvotāju aktīvākas iesaistīšanās darba tirgū.

(3) Šīs programmas pamatā esošajā makroekonomikas scenārijā paredzēts, ka reālais IKP pieaugums pakāpeniski samazināsies no 6,5% 2007. gadā līdz vidēji 5,2% pārējā programmas periodā. Šis scenārijs, kas novērtēts, ņemot vērā šobrīd pieejamo informāciju Novērtējumā jo īpaši ņemta vērā Komisijas dienestu 2008. gada pavasara prognoze un Komisijas novērtējums par 2007. gada oktobra valsts reformu programmas īstenošanas ziņojumu. , šķiet balstīts uz ticamiem pieņēmumiem par izaugsmi. Inflācijas prognozes programmā šķiet pārāk zemas, jo to pamatā ir diezgan optimistiski pieņēmumi par importa cenām un relatīvi neliels nominālās algas pieaugums vienam strādājošajam.[8]

Novērtējumā jo īpaši ņemta vērā Komisijas dienestu 2008. gada pavasara prognoze un Komisijas novērtējums par 2007. gada oktobra valsts reformu programmas īstenošanas ziņojumu.

(4) Faktiskais valsts budžeta deficīts 2007. gadā bija 2,0 % no IKP, salīdzinot ar 3,4 %, kas prognozēti 2006. gada novembra konverģences programmā. Galvenie iemesli bija reālā un nominālā IKP pieaugums, kas bija ievērojami lielāks, nekā prognozēts 2006. gada novembrī, kā arī izdevumu ierobežošana. Proti, augstie uzņēmumu rentabilitātes rādītāji ļāva apturēt subsīdiju pieaugumu, savukārt bezdarba līmeņa straujā samazināšanās un Hausnera plānā Līdz šim plašākais un specifiskākais izdevumu reformas mēģinājums, kas ierosināts 2003. gadā ar mērķi samazināt valsts izdevumus sociālās aizsardzības, valsts pārvaldes un valsts atbalsta jomā. Cita starpā Hausnera plānā ikgadējo indeksāciju ir paredzēts aizstāt ar indeksāciju, ko veic, kad kumulētā inflācija pārsniedz 5 %, vai ik pēc trim gadiem (atkarībā no tā, kurš kritērijs sasniegts pirmais). ierosinātā indeksācijas atcelšana apturēja sociālo maksājumu pieaugumu. Turklāt valsts sektorā strādājošo atalgojums bija mazāks, nekā plānots. Visbeidzot, valsts investīcijas bija zemākas, nekā prognozēts, jo ES fondi tika apgūti lēnāk, nekā plānots. Kopumā izdevumu un IKP attiecība bija par 1,5 procentu punktiem zemāka par 2006. gada novembrī prognozēto. Par ieņēmumiem jāteic, ka ieņēmumi no netiešajiem nodokļiem un sociālajām iemaksām izrādījās labāki, nekā paredzēts 2006. gada novembrī, galvenokārt ievērojami augstāku nodarbinātības rādītāju un algu pieauguma dēļ. Šos pozitīvos pārsteigumus aizēnoja sliktāki rezultāti citās ieņēmumu pozīcijās, piemēram, pozīcijā „tiešie nodokļi”, jo tika palielinātas ienākumu kategorijas, ko apliek ar noteiktu nodokļa likmi ( tax brackets ). Kopumā ieņēmumu attiecība bija nedaudz mazāka par plānoto. Strukturālajai bilancei uzlabojoties par aptuveni 1,5 procentu punktiem, 2007. gada budžeta izpildē tika pārsniegti norādījumi, kas izteikti Padomes 2007. gada 27. februāra atzinumā par iepriekšējo konverģences programmas atjauninājumu OV C 72, 29.3.2007., 13. lpp. .[9][10]

Līdz šim plašākais un specifiskākais izdevumu reformas mēģinājums, kas ierosināts 2003. gadā ar mērķi samazināt valsts izdevumus sociālās aizsardzības, valsts pārvaldes un valsts atbalsta jomā. Cita starpā Hausnera plānā ikgadējo indeksāciju ir paredzēts aizstāt ar indeksāciju, ko veic, kad kumulētā inflācija pārsniedz 5 %, vai ik pēc trim gadiem (atkarībā no tā, kurš kritērijs sasniegts pirmais).

OV C 72, 29.3.2007., 13. lpp.

(5) Galvenais budžeta stratēģijas uzdevums ir noturīgs strukturālā valsts budžeta deficīta samazinājums (cikliski koriģēts deficīts, atskaitot vienreizējus un citus pagaidu pasākumus), lai sasniegtu vidēja termiņa mērķi (VTM) attiecībā uz budžetu, proti, strukturālo deficītu 1 % no IKP 2011. gadā, t. i., vienu gadu pēc programmas perioda beigām. Tas ir saskaņā ar iepriekšējo konverģences programmu, kurā VTM bija paredzēts izpildīt „pēc 2010. gada”. Plānots, ka kopējais deficīts 2008. gadā pieaugs par 0,5 procentu punktiem un būs 2,5 % no IKP, bet pēc tam samazināsies, 2010. gadā nonākot pie 1,5 % atzīmes. Primārās bilances izmaiņas būs līdzīgas, un prognozes liecina par pieaugumu no −0,2 % no IKP 2008. gadā līdz 0,8 % 2010. gadā. Ņemot vērā ražošanas apjoma pieauguma palēnināšanos, uzskata, ka strukturālās bilances pārmaiņas, kas aprēķinātas saskaņā ar kopīgi pieņemto metodiku, būs lielākas; strukturālais deficīts samazināsies no aptuveni 2,75 % no IKP 2008. gadā līdz nedaudz vairāk kā 1 % 2010. gadā. Budžeta korekciju pamatā ir izdevumu korekcija, un tās bija plānotas 2009. un 2010. gadā. 2008. gadā deficīta pieauguma galvenie iemesli ir straujš investīciju apjoma kāpums, kā arī sociālo iemaksu būtiska samazināšanās (ko daļēji kompensēs citu ieņēmumu palielināšanās). 2009.–2010. gadā konsolidāciju panāks, galvenokārt ierobežojot strādājošo atalgojumu, sociālos pabalstus un starppatēriņu. No 2007. līdz 2009. gadam plānotais deficīta samazināšanas temps ir lēnāks, nekā programmas iepriekšējā atjauninājumā paredzētais, tomēr atskaites punkts (2007. g.) un visi jaunie deficīta mērķi konverģences programmas 2008. gada marta atjauninātajā redakcijā ir labāki, nekā 2006. gada novembra redakcijā izvirzītie mērķi. Riski, kas apdraud programmā izteiktās 2008. gada budžeta prognozes, kopumā šķiet līdzsvaroti, taču rezultāti galu galā varētu būt sliktāki par programmā norādītajiem. Programmā norādītais 2008. gada deficīta mērķis ir tāds pats, kā 2008. gada pavasara prognozēs (2,5 % no IKP). 2008. gada pirmā ceturkšņa dati par naudas plūsmu centrālajā budžetā liecina par ieņēmumu rezultātiem, kas pārsniedz budžeta prognozes, bet programmā 2008. gadā paredzēts nedaudz lielāks pieaugums nekā Komisijas 2008. gada pavasara prognozēs, un arvien pieaugošā prasība palielināt algu valsts sektorā nodarbinātajiem rada risku valsts finansēm. No otras puses, inflācija, kas pārsniedz programmā pieņemto inflāciju, samazinās 2008. gada izdevumu attiecību, jo izdevumi galvenokārt ir fiksēti nominālā izteiksmē. Tomēr 2008. gada augstie inflācijas rādītāji 2009. gadā varētu veicināt algas pieaugumu valsts sektorā strādājošajiem, kā arī būt par iemeslu lielākām pensijām un sociālajiem pabalstiem, nekā programmā plānots, stāvokli vēl vairāk varētu pasliktināt indeksācijas mehānisma reforma, kas paredz no 2008. gada sociālo pabalstu apjomu piesaistīt ne tikai patēriņa cenām, bet daļēji arī algām. Lai gan parlaments jau ir pieņēmis deficītu palielinošus pasākumus (iedzīvotāju ienākuma nodokļa likmes samazināšana), izlīdzinošo pasākumu plāni ir nenoteikti, un to ietekme uz budžetu — neskaidra (izņemot akcīzes nodokļa likmes paaugstināšanu, kas saistīta ar harmonizāciju ES mērogā, taču tas pilnībā nekompensēs iedzīvotāju ienākuma nodokļa samazinājumu). Ja valdības pieņēmumi par turpmāku nodarbinātības līmeņa kāpumu nepiepildīsies, pēc 2008. gada var būt grūti turpināt budžeta konsolidāciju, kas 2006.–2007. gadā balstījās uz intensīvu darbvietu skaita pieaugumu. No otras puses, kopējā valsts budžeta bilances attīstība ir pozitīva: ieņēmumi bieži vien ir izrādījušies augstāki, nekā plānots, savukārt izdevumu plāni ne vienmēr ir izpildīti.

(6) Ņemot vērā šo riska novērtējumu, programmā izklāstītais budžeta stāvoklis šķiet atbilstīgs Padomes ieteikumam noturīgā veidā novērst pārmērīgo budžeta deficītu līdz 2007. gadam. Tomēr programmas periodā nevarēs izveidot drošības rezervi, lai netiktu pārkāpta deficīta robežvērtība 3% no IKP. Turklāt programmā norādītais budžeta stāvoklis var izrādīties nepietiekams, lai nodrošinātu VTM sasniegšanu līdz 2011. gadam, kā iecerēts programmā. Tā kā patlaban valda labvēlīgi apstākļi ekonomikas attīstībai, korekciju temps programmā izvirzīto VTM sasniegšanai ir nepietiekams, un 2008. gadā tas jāpaātrina, lai panāktu atbilstību Stabilitātes un izaugsmes paktam. Tādēļ jāveic atbilstīgi pasākumi. Turklāt, ja radīsies inflācijas un algu spiediens, būs nepieciešama stingrāka fiskālā nostāja, nekā paredzēts programmā, lai nepieļautu ekonomikas pārkaršanu.

(7) Valsts finanšu ilgtspējība Polijā nešķiet īpaši apdraudēta. Ņemot vērā 2005. gadā izteiktās prognozes un pamatojoties uz kopīgo metodiku, tā ir viena no ES valstīm, kuras budžetu ilgtermiņā vismazāk ietekmē sabiedrības novecošana. Tomēr no 2008. gada sociālos pabalstus indeksēs, ne tikai ņemot vērā patēriņa cenas, bet daļēji arī algas; ilgākā laikposmā tas radīs izdevumu kāpumu. Budžeta stāvoklis, kam 2007. gadā raksturīgs neliels strukturālais primārais deficīts, ir labāks nekā stāvoklis iepriekšējās programmas sākumā, tomēr tas apdraud valsts finanšu ilgtspējību, pat neņemot vērā sabiedrības novecošanas ilgtermiņa ietekmi uz budžetu. Tālab turpmāka valsts finanšu konsolidācija, ieskaitot konverģences programmā iestrādāto priekšlaicīgas pensionēšanās reformu (tā saukto „pārejas pensiju” ieviešana, priekšlaicīgas pensionēšanās iespēju paredzot vien konkrētu īpaši grūtu profesiju pārstāvjiem), palīdzēs gan kāpināt darbaspēka aktivitāti un nodarbinātību, gan mazināt draudus valsts finanšu ilgtspējībai.

(8) Konverģences programma šķiet atbilstīga 2007. gada oktobra valsts reformu programmas īstenošanas ziņojumam. Konkrēti, abās programmās paredzētas reformas priekšlaicīgas pensionēšanās un invaliditātes pabalstu jomā, lauksaimnieku sociālās nodrošināšanas sistēmas reforma, veselības aprūpes reforma, valsts finanšu reorganizācija un decentralizācija, daudzgadu budžeta izstrāde. Tomēr konverģences programmā nav ietverts kvalitatīvais novērtējums par valsts reformu programmas 2007. gada oktobra īstenošanas ziņojuma kopējo ietekmi atbilstīgi vidēja termiņa fiskālajai stratēģijai (aplūkojot, piemēram, iespējamo ietekmi uz izaugsmi un nodarbinātību). Taču programmā ir sniegta sistemātiska informācija par valsts reformu programmā iekļauto galveno reformu tiešajām budžeta izmaksām.

(9) Konverģences programmas budžeta stratēģija daļēji atbilst valstu ekonomikas politikas vispārējām pamatnostādnēm, kas iekļautas saistībā ar Lisabonas stratēģiju izdotajās integrētajās pamatnostādnēs budžeta politikas jomā. Lai gan programmā paredzēta turpmāka fiskālā konsolidācija, nav minēti mehānismi izdevumu kontroles pastiprināšanai.

(10) Attiecībā uz prasībām par sniedzamajiem datiem, kas norādītas rīcības kodeksā par stabilitātes un konverģences programmām, programmā vērojamas dažas nepilnības fakultatīvajos datos.

Kopumā var secināt, ka valsts budžeta deficīts 2007. gadā ir koriģēts un, lai gan deficīts un parāds nepārsniegs attiecīgo atsauces vērtību, proti, 3 % un 60 % no IKP, programmā ir paredzēta valsts budžeta bilances pasliktināšanās par 0,5 procentu punktiem 2008. gadā un virzība uz VTM sasniegšanu programmas perioda pēdējos gados, ņemot vērā labvēlīgas izaugsmes izredzes. Prognozētā strukturālā pasliktināšanās par nepilniem 0,5 procentu punktiem no IKP 2008. gadā nav saskaņā ar Stabilitātes un izaugsmes paktu. Ņemot vērā risku, ka budžeta mērķi no 2009. gada netiks izpildīti specifisku pasākumu trūkuma dēļ, VTM, iespējams, netiks sasniegts līdz 2011. gadam, kā bija plānots programmā. Turklāt, ja radīsies inflācijas spiediens, būs nepieciešama stingrāka fiskālā nostāja, nekā paredzēts programmā. Šķiet, ka risks attiecībā uz valsts finanšu ilgtermiņa ilgtspējību Polijā ir zems, taču ir vajadzīga priekšlaicīgas pensionēšanās sistēmas reforma.

Ņemot vērā iepriekš minēto novērtējumu un vajadzību nodrošināt valsts finanšu ilgtspējību, Polija tiek aicināta izmantot labvēlīgos izaugsmes apstākļus, lai nostiprinātu strukturālo korekciju tempu virzībā uz VTM, jo īpaši tādēļ, lai apturētu iespējamo inflācija spiedienu, izmantojot papildu ieņēmumus un neizmantotos resursus deficīta samazināšanai 2008. gadā un nākamajos gados precizējot un veicot pasākumus, galvenokārt izdevumu jomā.

Galveno makroekonomikas un budžeta prognožu salīdzinājums

| |2006|2007|2008|2009|2010|

Reālais IKP (izmaiņas %)|KP 2008. g. marts|6,2|6,5|5,5|5,0|5,0|

|COM 2008. g. apr.|6,2|6,5|5,3|5,0|n.d.|

|KP 2006. g. nov.|5,4|5,1|5,1|5,6|n.d.|

SPCI inflācija (%)|KP 2008. g. marts|1,3|2,6|3,5|2,9|2,5|

|COM 2008. g. apr.|1,3|2,6|4,3|3,4|n.d.|

|KP 2006. g. nov.|1,4|2,1|2,5|2,5|n.d.|

Ražošanas apjoma starpība 1 (% no potenciālā IKP)|KP 2008. g. marts|0,5|1,1|0,7|−0,2|−0,9|

|COM 2008. g. apr. 2|0,6|1,2|0,5|−0,7|n.d.|

|KP 2006. g. nov.|0,5|0,5|0,3|0,4|n.d.|

Neto aizdevums/aizņēmums salīdzinājumā ar pārējo pasauli (% no IKP)|KP 2008. g. marts|−2,6|−2,6|−3,5|−4,2|−4,6|

|COM 2008. g. apr.|−2,5|−2,6|−2,3|−3,6|n.d.|

|KP 2006. g. nov.|−1,6|−1,8|−2,2|−2,7|n.d.|

Valsts budžeta bilance (% no IKP)|KP 2008. g. marts|−3,8|−2,0|−2,5|−2,0|−1,5|

|COM 2008. g. apr.|−3,8|−2,0|−2,5|−2,6|n.d.|

|KP 2006. g. nov.|−3,9|−3,4|−3,1|−2,9|n.d.|

Primārā bilance (% no IKP)|KP 2008. g. marts|−1,1|0,2|−0,2|0,3|0,8|

|COM 2008. g. apr.|−1,1|0,6|0,2|0,1|n.d.|

|KP 2006. g. nov.|−1,5|−1,0|−0,7|−0,6|n.d.|

Cikliski koriģētā bilance 1 (% no IKP)|KP 2008. g. marts|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|COM 2008. g. apr.|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|n.d.|

|KP 2006. g. nov.|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|n.d.|

Strukturālā bilance 3 (% no IKP)|KP 2008. g. marts|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|COM 2008. g. apr.|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|n.d.|

|KP 2006. g. nov.|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|n.d.|

Valsts kopējais parāds (% no IKP)|KP 2008. g. marts|47,6|44,9|44,2|43,3|42,3|

|COM 2008. g. apr.|47,6|45,2|44,5|44,1|n.d.|

|KP 2006. g. nov.|48,9|50,0|50,3|50,2|n.d.|

Piezīmes| | | | | | |

1 Starpību starp potenciālo un faktisko ražošanas apjomu un cikliski koriģēto bilanci saskaņā ar programmām ir pārrēķinājuši Komisijas dienesti, pamatojoties uz programmās iekļauto informāciju.|

2 Pamatojoties uz aplēsēm par attiecīgi 5,2%, 5,9%, 6,0% un 6,2% potenciālo pieaugumu 2006.–2009. gadā.|

3 Cikliski koriģēta bilance, izņemot vienreizējus un citus pagaidu pasākumus. Jaunākajā programmā un Komisijas dienestu rudens prognozē nav vienreizēju un citu pagaidu pasākumu.|

 | | | | | | |

Avoti| | | | | | |

Konverģences programma (KP); Komisijas dienestu 2008. gada pavasara ekonomikas prognozes (COM); Komisijas dienestu aprēķini.|

[1] OV L 209, 2.8.1997., 1. lpp. Regulā grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 1055/2005 (OV L 174, 7.7.2005., 1. lpp). Šajā tekstā minētie dokumenti ir pieejami vietnē: http://europa.eu.int/comm/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm

[2] OV L 139, 29.5.2008., 57. lpp.

[3] Komisijas paziņojums Eiropadomei „Stratēģisks ziņojums par atjaunoto Lisabonas stratēģiju izaugsmei un nodarbinātībai: jauna cikla uzsākšana (2008.–2010. gads)”, COM(2007)803, 11.12.2007.

[4] Komisijas Paziņojums Padomei un Eiropas Parlamentam „Valsts finanšu ilgtermiņa ilgtspējība Eiropas Savienībā”, COM(2006) 574, 12.10.2006., un Eiropas Komisija, Ekonomikas un finanšu lietu ģenerāldirektorāts (2006.), „The long-term sustainability of public finances in the European Union”, European Economy Nr. 4/2006.

[5] „Specifikācijas par Stabilitātes un izaugsmes pakta īstenošanu un pamatnostādnes par stabilitātes un konverģences programmu formātu un saturu”, ko 2005. gada 11. oktobrī atbalstījusi ECOFIN padome.

[6] OV L 209, 2.8.1997., 1. lpp. Regulā grozījumi izdarīti ar Regulu (EK) Nr. 1055/2005 (OV L 174, 7.7.2005., 1. lpp). Šajā tekstā minētie dokumenti ir pieejami tīmekļa vietnē: http://europa.eu.int/comm/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm

[7] Atjauninājums tika iesniegts 16 nedēļas pēc rīcības kodeksā noteiktā termiņa (1. decembris), jo novembrī tika veidota jauna valdība pēc oktobrī notikušajām vispārējām vēlēšanām.

[8] Novērtējumā jo īpaši ņemta vērā Komisijas dienestu 2008. gada pavasara prognoze un Komisijas novērtējums par 2007. gada oktobra valsts reformu programmas īstenošanas ziņojumu.

[9] Līdz šim plašākais un specifiskākais izdevumu reformas mēģinājums, kas ierosināts 2003. gadā ar mērķi samazināt valsts izdevumus sociālās aizsardzības, valsts pārvaldes un valsts atbalsta jomā. Cita starpā Hausnera plānā ikgadējo indeksāciju ir paredzēts aizstāt ar indeksāciju, ko veic, kad kumulētā inflācija pārsniedz 5 %, vai ik pēc trim gadiem (atkarībā no tā, kurš kritērijs sasniegts pirmais).

[10] OV C 72, 29.3.2007., 13. lpp.

MT

(...PICT...)|KUMMISSJONI TAL-KOMUNITAJIET EWROPEJ|

Brussel 11.6.2008

SEG(2008) 2012 finali

Rakkomandazzjoni għal

OPINJONI TAL-KUNSILL

Dwar il-programm aġġornat ta’ konverġenza tal-Polonja, 2007-2010

(preżentata mill-Kummissjoni)

MEMORANDUM TA’ SPJEGAZZJONI

1. L-isfond ġenerali

Il-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir huwa bbażat fuq l-għan ta’ finanzi sodi tal-gvern bħala mezz biex jissaħħu l-kundizzjonijiet għall-istabbiltà tal-prezzijiet u għal tkabbir sostenibbli qawwi li jwassal għall-ħolqien ta’ l-impjiegi. Ir-riforma ta’ l-2005 tal-Patt għarfet l-utilità tiegħu fl-ankrar tad-dixxiplina fiskali iżda fittxet li ssaħħaħ l-effikaċja u l-bażi ekonomika tiegħu kif ukoll li tħares is-sostenibilità tal-finanzi pubbliċi fuq medda twila ta’ żmien.

Ir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 1466/97 dwar it-tisħiħ tas-sorveljanza ta’ pożizzjonijiet ta’ baġit u s-sorveljanza u l-koordinazzjoni ta’ politiki ekonomiċi ĠU L 209, 2.8.1997, p. 1. Ir-Regolament kif emendat mir-Regolament (KE) Nru 1055/2005 (ĠU L 174, 7.7.2005, p. 1). Id-dokumenti msemmija f'dan it-test huma disponibbli f’: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , li huwa parti mill-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir, jistipula li kull Stat Membru għandu jissottometti, lill-Kunsill u lill-Kummissjoni, programmi ta’ stabbiltà jew ta’ konverġenza u l-aġġornamenti annwali tagħhom. L-Istati Membri li diġà adottaw il-munità waħdanija jressqu programmi ta’ stabbiltà (aġġornati) u l-Istati Membri li għadhom ma adottawhiex programmi ta’ konverġenza (aġġornati). L-ewwel programm ta’ konverġenza tal-Polonja ġie sottomess f’Mejju 2004. Skond ir-Regolament, il-Kunsill esprima opinjoni dwaru fil-5 ta' Lulju 2004 abbażi ta' rakkomandazzjoni mill-Kummissjoni u wara li kkonsulta lill-Kumitat Ekonomiku u Finanzjarju. Fir-rigward tal-programmi aġġornati ta’ stabbiltà u konverġenza, ir-regolament jipprevedi li dawn jiġu vvalutati mill-Kummissjoni u eżaminati mill-Kumitat, u jekk ikun hemm bżonn u bl-istess proċedura stipulata hawn fuq, il-programmi aġġornati jistgħu jiġu eżaminati mill-Kunsill.[1]

ĠU L 209, 2.8.1997, p. 1. Ir-Regolament kif emendat mir-Regolament (KE) Nru 1055/2005 (ĠU L 174, 7.7.2005, p. 1). Id-dokumenti msemmija f'dan it-test huma disponibbli f’:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

2. L-isfond għall-valutazzjoni tal-programm aġġornat

Il-Kummissjoni eżaminat l-aħħar aġġornament tal-programm ta’ stabbiltà tal-Polonja, imressaq fit-26 ta’ Marzu 2008, u qed tirrakkomanda opinjoni tal-Kunsill dwaru (ara l-kaxxa bil-punti ewlenin koperti mill-valutazzjoni).

Sabiex jiġi stabbilit ix-xenarju li fih għandha ssir il-valutazzjoni ta’ l-istrateġija baġitarja fil-programm aġġornat ta’ konverġenza, il-paragrafi li ġejjin jispjegaw fil-qosor:

(1) il-qagħda tal-pajjiż fir-rigward tal-qasam korrettiv tal-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir (il-proċedura għall-iżbilanċ eċċessiv);

(2) l-aktar valutazzjoni reċenti tal-pożizzjoni tal-pajjiż fir-rigward tal-qasam preventiv tal-Patt ta’ Stabbiltà u t-Tkabbir (spjegazzjoni fil-qosor ta’ l-opinjoni tal-Kunsill fuq l-aġġornament preċedenti tal-programm ta’ konverġenza);

(3) l-aġġornament ta’ Mejju 2008 tal-linji gwida ġenerali dwar il-politika ekonomika u speċifiċi għall-pajjiż fil-qasam tal-politiki baġitarji;

(4) il-valutazzjoni tal-Kummissjoni tar-rapport ta’ implimentazzjoni ta’ Ottubru 2007 tal-programm ta’ riforma nazzjonali.

2.1. Il-proċedura ta’ żbilanċ eċċessiv għall-Polonja

Fil-5 ta’ Lulju 2004 il-Kunsill adotta deċiżjoni li tiddikjara, skond l-Artikolu 104(6), li l-Polonja kellha defiċit eċċessiv, ibbażat fuq defiċit ġenerali tal-gvern ta’ 4.1 % tal-PGD fl-2003. Fl-istess waqt, il-Kunsill ħareġ rakkomandazzjonijiet, skond l-Artikolu 104(7), biex jikkoreġi d-defiċit eċċessiv. B’mod partikolari, il-Polonja ġiet irrakkomandata li tieħu azzjoni f’qafas ta’ tul ta’ żmien medju sabiex iġġib id-defiċit taħt it-3 % tal-PGD sa l-2007 b’mod kredibbli u sostenibbli, skond l-opinjoni tal-Kunsill dwar il-programm ta’ konverġenza ta’ Mejju 2004. F’Novembru 2006, il-Kunsill iddeċieda li ma kinitx adegwata l-azzjoni meħuda sa dak in-nhar mill-awtoritajiet Pollakki. Fi Frar 2007, il-Kunsill ħareġ rakkomandazzjonijiet ġodda li jikkonfermaw l-2007 bħala l-limitu ta’ żmien għall-korrezzjoni. L-awtoritajiet Pollakki ġew irrakkomandati biex jiżguraw titjib fil-bilanċ strutturali li jkun ta’ l-anqas 0.5 punt perċentwali tal-PGD bejn l-2006 u l-2007. F’Novembru 2007, il-Kummissjoni ppubblikat komunikazzjoni lill-Kunsill, fejn l-azzjoni meħuda mill-Polonja bi tweġiba għar-rakkomandazzjoni tal-Kunsill instabet konsistenti mar-rakkomandazzjoni. Madankollu, safejn huma kkonċernati l-2008 u l-2009, il-Kummissjoni esprimiet preokkupazzjoni dwar it-tul ta’ żmien tal-korrezzjoni tad-defiċit eċċessiv li mingħajru l-proċedura tad-defiċit eċċessiv ma tistax tiġi abrogata. Kemm il-Kummissjoni u l-Kunsill stiednu lill-awtoritajiet Pollakki biex jissottomettu malajr kemm jista’ jkun possibbli programm ta’ konverġenza li jiddeskrivi l-istrateġija għal tul medju ta’ żmien għal-leġiżlatura kollha, konsistenti ma’ korrezzjoni dewwiema tad-defiċit eċċessiv u aktar progress lejn l-għan ta’ tul medju ta’ żmien.

Flimkien ma’ din ir-rakkomandazzjoni għal opinjoni tal-Kunsill, il-Kummissjoni tirrakkomanda lill-Kunsill biex tiddeċiedi li tabroga l-proċedura ta’ defiċit eċċessiv għall-Polonja minħabba li, minn valutazzjoni ġenerali, jirriżulta li s-sitwazzjoni ta’ defiċit eċċessiv fil-Polonja ġiet ikkoreġuta. Ir-riżultat tad-defiċit ġenerali tal-gvern fl-2007 hu ta’ 2.0 % tal-PGD, anqas mit-3 % tal-valur ta’ referenza tal-PGD. It-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni għar-rebbiegħa 2008 jindika li d-defiċit għandu jibqa’ taħt it-3 % tal-valur ta’ referenza tal-PGD fl-2008 u l-2009.

2.2. Il-valutazzjoni fl-opinjoni tal-Kunsill dwar l-aġġornament preċedenti

Fl-opinjoni tiegħu tas-27 ta’ Frar 2007, il-Kunsill ġabar fil-qosor il-valutazzjoni tiegħu dwar l-aġġornament preċedenti tal-programm ta’ konverġenza, li jkopri l-perjodu bejn l-2006 u l-2009, kif ġej. “Il-programm jipprevedi korrezzjoni tad-defiċit eċċessiv sa l-2007, b’referenza għad-dispożizzjoni ta’ l-Artikolu 2(7) tar-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 1467/97, iżda l-Kunsill ifakkar li l-azzjoni meħuda sa issa ma tidhirx adegwata u l-miżuri ppjanati jidhru insuffiċjenti biex jitwettaw ir-riżultat. Filwaqt li fi snin sussegwenti l-programm jipprevedi li jsir progress adatt lejn l-MTO fl-kuntest ta’ prospetti qawwija ta’ żvilupp, jeżistu riskji importanti għat-twettiq tal-miri baġitarji u għat-tul taż-żmien ta’ l-aġġustament.”

Filwaqt li kkunsidra r-rakkomandazzjoni l-ġdida indirizzata lill-Polonja biex jiġi kkoreġut id-defiċit eċċessiv adottata mill-Kunsill fis-27 ta’ Frar 2007 skond l-Artikolu 104(7) tat-Trattat, il-Kunsill stieden lill-Polonja biex “(i) tiżgura l-korrezzjoni tad-defiċit eċċessiv sa l-2007 b’konformità mar-rakkomandazzjoni l-ġdida skond l-Artikolu 104(7); (ii) tieħu vantaġġ miż-żminijiet ekonomikament tajba, billi tuża kull dħul żejjed għat-tnaqqis tad-defiċit, billi ssaħħaħ il-pass ta’ l-aġġustament lejn l-MTO wara l-korrezzjoni ppjanata tad-defiċit eċċessiv, billi tispeċifika u timplimenta miżuri addizzjonali, speċjalment mil-lat ta’ l-infiq, li huma neċessarji biex jitwettaq l-aġġustament previst; (iii) tissalvagwarda r-riżultati tar-riforma tal-pensjonijiet”.

2.3. L-aġġornament ta’ Mejju 2008 tal-linji gwida ġenerali dwar il-politika ekonomika u speċifiċi għall-pajjiż fil-qasam tal-politiki baġitarji

Fl-14 ta’ Mejju 2008, il-Kunsill adotta rakkomandazzjoni dwar l-aġġornament ta’ l-2008 dwar il-linji gwida ġenerali għall-politiki ekonomiċi ta’ l-Istati Membri u l-Komunità u dwar l-implimentazzjoni tal-politiki ta’ l-Istati Membri dwar l-impjiegi ĠU L 139, 29.5.2008, p. 57. . Fil-qasam tal-politiki baġitarji, il-Polonja ġiet irrakkomandata li “issaħħaħ il-konsolidazzjoni fiskali u tissupplimenta ‘l-ankra’ (il-limitu massimu tad-defiċit) tad-defiċit tal-baġit nominali ta’ l-istat b’mekkaniżmi oħra biex tkabbar il-kontroll fuq l-infiq”.[2]

ĠU L 139, 29.5.2008, p. 57.

2.4. Il-valutazzjoni tal-Kummissjoni tar-rapport ta’ implimentazzjoni tal-programm ta’ riforma nazzjonali ta’ Ottubru 2007.

Fil-11 ta’ Diċembru 2007, il-Kummissjoni adottat ir-Rapport Strateġiku tagħha dwar l-istrateġija mġedda ta’ Liżbona għat-tkabbir u l-impjiegi, li jinkludi valutazzjoni tar-rapport ta’ implimentazzjoni ta’ Ottubru 2007 tal-programm ta’ riforma nazzjonali tal-Polonja Il-Komunikazzjoni mill-Kummissjoni lill-Kunsill Ewropew, “Rapport Strateġiku dwar il-verżjoni mġedda ta’ l-istrateġija ta’ Liżbona għat-tkabbir u l-impjiegi: it-tnedija taċ-ċiklu l-ġdid (2008-2010)”, COM(2007) 803, 11.12.2007. u huwa miġbur fil-qosor kif ġej.[3]

Il-Komunikazzjoni mill-Kummissjoni lill-Kunsill Ewropew, “Rapport Strateġiku dwar il-verżjoni mġedda ta’ l-istrateġija ta’ Liżbona għat-tkabbir u l-impjiegi: it-tnedija taċ-ċiklu l-ġdid (2008-2010)”, COM(2007) 803, 11.12.2007.

Il-programm nazzjonali ta’ riforma tal-Polonja identifika bħala sfidi prinċipali l-konsolidazzjoni u l-immaniġġjar aħjar tal-finanzi pubbliċi, l-iżvilupp intraprenditorjali, l-innovazzjoni miżjuda mill-kumpaniji; l-aġġorament u l-iżvilupp ta’ l-infrastruttura, li jiġi żgurat ambjent kompetittiv fis-setturi tan-netwerks, il-ħolqien u s-sostenn ta’ l-impjiegi u t-tnaqqis tal-qgħad; u titjib fl-adattabilità tal-ħaddiema u l-intrapriżi.

Il-valutazzjoni tal-Kummissjoni kienet li l-Polonja għamlet progress limitat fl-implimentazzjoni tal-Programm Nazzjonali ta’ Riforma tagħha matul il-perjodu 2005-2007.

Fl-isfond tal-punti pożittivi u n-nuqqasijiet identifikati u fl-isfond tal-progress li sar, il-Kummissjoni rrakkomandat li l-Polonja tiġi rrakkomandata tieħu azzjoni fl-oqsma: tal-konsolidazzjoni fiskali (mekkaniżmi tal-kontroll ta’ l-infiq); tal-kompetizzjoni fl-industriji tan-netwerks; tar-riċerka pubblika u l-appoġġ lil R&D privat; tal-flessigurtà, inklużi l-politika attiva tas-suq ta’ l-impjiegi, il-benefiċċji soċjali, it-tagħlim u l-edukazzjoni għal matul il-ħajja.

Barra minn hekk, il-Polonja hija inkoraġġuta wkoll biex tiffoka fuq l-oqsma: ta’ l-infrastruttura tat-trasport; tal-progress tar-reġistrazzjoni tal-kummerċ; ta’ l-e-government; tat-traspożizzjoni tal-leġiżlazzjoni dwar is-suq intern; u tal-faċilitajiet li jieħdu ħsieb it-tfal żgħar.

Abbażi tar-Rapport Strateġiku tal-Kummissjoni, il-Kunsill adotta rakkomandazzjonijiet dwar l-aġġornament ta’ l-2008 tal-linji gwida għall-politiki ekonomiċi għall-Istati Membri, inklużi l-Polonja, fl-14 ta’ Mejju 2008.

Kaxxa: Punti ewlenin koperti mill-valutazzjoniKif meħtieġ mill-Artikolu 5(1) (għal programmi ta’ stabbiltà) u l-Artikolu 9(1) (għal programmi ta’ konverġenza) tar-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 1466/97, il-valutazzjoni tkopri l-punti li ġejjin:jekk is-suppożizzjonijiet ekonomiċi li fuqhom jissejjes il-programm humiex plawżibbli;jekk l-objettiv baġitarju b’tul medju ta’ żmien (MTO) ippreżentat mill-Istat Membru u l-pjan ta’ aġġustament biex jinkiseb dan huwiex xieraq;jekk il-miżuri li ttieħdu u/jew ġew proposti biex jirrispettaw il-pjan ta’ aġġustament humiex biżżejjed biex jintlaħaq l-MTO matul iċ-ċiklu;fil-valutazzjoni tal-pjan ta’ aġġustament lejn l-MTO, jekk hux isir sforz ta’ aġġustament akbar fi żminijiet ekonomiċi tajbin, filwaqt li l-isforz jista’ jkun aktar limitat fi żminijiet ekonomiċi ħżiena, u, għall-Istati Membri taż-żona ta’ l-euro u ta’ l-ERM II, jekk l-Istat Membru hux ifittex li jkollu titjib annwali tal-bilanċ aġġustat ċiklikament, nett b’miżuri ta’ darba u b’miżuri temporanji oħrajn, ta’ 0.5 % tal-PGD bħala punt ta’ riferiment biex jintlaħaq l-MTO tiegħu;fit-tfassil tal-pjan ta’ aġġustament għall-MTO (għall-Istati Membri li għadhom ma laħquhx) jew meta titħalla ssir devjazzjoni temporanja mill-MTO (għall-Istati Membri li laħquh), l-implimentazzjoni ta’ riformi strutturali ewlenin li għandhom effetti diretti ta’ ffrankar ta’ spejjeż fit-tul (inkluż biż-żieda fit-tkabbir potenzjali) u għalhekk impatt verifikabbli fuq is-sostenibilità fit-tul tal-finanzi pubbliċi (soġġetta għall-kundizzjoni li jinżamm marġni ta’ sikurezza xieraq fir-rigward tal-valur ta’ referenza ta’ 3 % tal-PGD u li l-pożizzjoni baġitarja tkun mistennija li terġa’ lura għall-MTO tul il-perjodu tal-programm), b’attenzjoni speċjali lir-riformi tal-pensjoni bl-introduzzjoni ta’ sistema msejsa fuq diversi pilastri li tinkludi pilastru mandatorju ffinanzjat totalment;jekk il-politiki ekonomiċi ta’ l-Istati Membri humiex konsistenti mal-linji gwida ġenerali għall-politika ekonomika.Il-plawżibilità tas-suppożizzjonijiet makro-ekonomiċi tal-programm tiġi valutata b’referenza għat-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni tar-rebbiegħa 2008, bl-użu ta’ metodoloġija miftiehma għall-istimi tat-tkabbir potenzjali u l-bilanċi aġġustati ċiklikament.Il-valutazzjoni teżamina wkoll:l-evoluzzjoni tal-proporzjon tad-dejn u l-perspettiva għas-sostenibilità fit-tul tal-finanzi pubbliċi, li għandha tingħata “biżżejjed attenzjoni fis-sorveljanza tal-pożizzjonijiet baġitarji” skond ir-rapport tal-Kunsill ta’ l-20 ta’ Marzu 2005 dwar “It-titjib fl-implimentazzjoni tal-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir”. Komunikazzjoni tal-Kummissjoni tat-12 ta’ Ottubru 2006 tistipula avviċinament għall-valutazzjoni tas-sostenibilità fit-tul Il-Komunikazzjoni tal-Kummissjoni lill-Kunsill u lill-Parlament Ewropew, "Is-sostenibilità fit-tul tal-finanzi pubbliċi ta' l-UE" - COM(2006) 574, 12.10.2006 - u l-Kummissjoni Ewropea, id-Direttorat Ġenerali għall-Affarijiet Ekonomiċi u Finanzjarji (2006), The long-term sustainability of public finances in the European Union, European Economy , Nru 4/2006. ;Il-Komunikazzjoni tal-Kummissjoni lill-Kunsill u lill-Parlament Ewropew, "Is-sostenibilità fit-tul tal-finanzi pubbliċi ta' l-UE" - COM(2006) 574, 12.10.2006 - u l-Kummissjoni Ewropea, id-Direttorat Ġenerali għall-Affarijiet Ekonomiċi u Finanzjarji (2006), The long-term sustainability of public finances in the European Union, European Economy , Nru 4/2006.il-livell ta’ konsistenza mal-programm ta’ riforma nazzjonali, imressaq mill-Istati Membri fil-kuntest ta’ l-istrateġija ta’ Liżbona għat-tkabbir u l-impjiegi, u r-rapport ta’ implimentazzjoni tiegħu ta’ Ottubru 2007. Fil-kelmtejn ta’ qabel tas-7 ta’ Ġunju 2005 lill-Kunsill Ewropew dwar il-linji gwida ġenerali għall-politika ekonomika għall-perjodu 2005-2008, il-Kunsill ECOFIN stqarr li l-programmi ta’ riforma nazzjonali għandhom ikunu konsistenti mal-programmi ta’ stabbiltà u konverġenza;il-konformità mal-kodiċi ta’ kondotta “Speċifikazzjonijiet dwar l-implimentazzjoni tal-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir Ekonomiku u l-linji gwida dwar il-forma u l-kontenut ta' programmi ta' stabbiltà u konverġenza”, approvati mill-Kunsill ta’ l-ECOFIN tal-11 ta’ Ottubru 2005. , li inter alia tippreskrivi struttura komuni u sensiela ta’ skedi ta’ data għall-programmi ta’ stabbiltà u konverġenza.“Speċifikazzjonijiet dwar l-implimentazzjoni tal-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir Ekonomiku u l-linji gwida dwar il-forma u l-kontenut ta' programmi ta' stabbiltà u konverġenza”, approvati mill-Kunsill ta’ l-ECOFIN tal-11 ta’ Ottubru 2005.|

Rakkomandazzjoni għal

OPINJONI TAL-KUNSILL

Dwar il-programm aġġornat ta’ konverġenza tal-Polonja, 2007-2010

IL-KUNSILL TA’ L-UNJONI EWROPEA,

Wara li kkunsidra t-Trattat li jistabbilixxi l-Komunità Ewropea,

Wara li kkunsidra r-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 1466/97 tas-7 ta’ Lulju 1997 dwar it-tisħiħ tas-sorveljanza ta’ pożizzjonijiet ta’ baġit u s-sorveljanza u l-koordinazzjoni tal-politika ekonomika ĠU L 209, 2.8.1997, p. 1. Ir-Regolament kif emendat mir-Regolament (KE) Nru 1055/2005 (ĠU L 174, 7.7.2005, p. 1). Id-dokumenti msemmija f'dan it-test jinsabu fuq il-websajt li ġej: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , u b’mod partikolari l-Artikolu 9(3) tiegħu,[6]

ĠU L 209, 2.8.1997, p. 1. Ir-Regolament kif emendat mir-Regolament (KE) Nru 1055/2005 (ĠU L 174, 7.7.2005, p. 1). Id-dokumenti msemmija f'dan it-test jinsabu fuq il-websajt li ġej:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

Wara li kkunsidra r-rakkomandazzjoni tal-Kummissjoni,

Wara li kkonsulta lill-Kumitat Ekonomiku u Finanzjarju,

TA DIN L-OPINJONI:

(1) Fit-[8 ta’ Lulju 2008], il-Kunsill eżamina l-programm aġġornat ta’ konverġenza tal-Polonja, għall-perjodu bejn l-2007 u l-2010 L-aġġornament kien ippreżentat 16-il ġimgħa wara l-limitu taż-żmient ta' l-1 ta' Diċembru stabbilit fil-kodiċi ta’ mġiba minħabba l-formazzjoni ta' gvern ġdid f'Novembru wara l-elezzjonijiet ġenerali ta’ Ottubru. .[7]

L-aġġornament kien ippreżentat 16-il ġimgħa wara l-limitu taż-żmient ta' l-1 ta' Diċembru stabbilit fil-kodiċi ta’ mġiba minħabba l-formazzjoni ta' gvern ġdid f'Novembru wara l-elezzjonijiet ġenerali ta’ Ottubru.

(2) Il-Polonja wettqet reċentement progress biex tneħħi din id-differenza mal-livelli medji tad-dħul ta’ l-UE bħala tkabbir reali tal-PGD li kien ta’ madwar medda ta’ 4½ % fl-2003-2005 għal aktar minn 6 % fl-2006-2007. It-tkabbir tal-kontribuzzjoni intensiva tax-xogħol tjieb b’mod konsiderevoli fis-sitwazzjoni fis-suq ta’ l-impjiegi billi l-qgħad niżel għal kważi minn 20 % fl-2003 għal 9½ % fl-2007. Madankollu, it-tnaqqis fil-qgħad jirrifletti, flimkien ma’ tkabbir straordinarju fl-impjiegi, forza tax-xogħol li qed tiċkin minħabba l-migrazzjoni. Aktar minn hekk, it-tfixkil għal inċentivi ta’ xogħol imsaħħaħ b’emigrazzjoni sinifikanti kabbar in-nuqqas ta’ xogħol f’ċerti setturi. Is-suq issikkat tax-xogħol jitfa’ pressjoni fuq il-pagi u jħalli impatt negattiv fuq l-inflazzjoni ta’ l-HICP li, wara perjodu ta’ moderazzjoni b’suċċess mill-2005 sa l-ewwel nofs ta’ l-2007, qabdet b’mod sinifikanti fl-aħħar ta’ l-2007. Mindu laħaq il-quċċata tiegħu ta’ 6¼ % tal-PGD fl-2003, id-defiċit ġenerali tal-gvern naqas b’medja ta’ aktar minn punt perċentwali fis-sena biex wasal sa 2 % tal-PGD fl-2007. Fis-snin reċenti, ir-riżultati kienu ġeneralment aħjar mill-miri dan kien dovut għal sorpriżi ta’ tkabbir pożittiv li rriżulta b'xorti tajba minn dħul bla ħsieb kif ukoll minn eżekuzzjoni mhux kompluta tal-pjanijiet ta’ nfiq. Aktar konsolidazzjoni baġitarja se torjenta b’mod kruċjali fuq ir-riforma tas-sistema soċjali ta’ trasferiment (prinċipalment il-pensjonijiet tax-xjuħ u l-benefiċċji għad-diżabbiltà) u ż-żieda fil-parteċipazzjoni tax-xogħol.

(3) Ix-xenarju makroekonomiku fl-isfond tal-programm jipprevedi li t-tkabbir reali tal-PGD se jonqos gradwalment minn 6.5 % fl-2007 għal 5.2 % bħala medja matul il-bqija tal-perjodu tal-programm. Ivvalutat skond l-informazzjoni disponibbli bħalissa Il-valutazzjoni tqis partikolarment it-tbassir tar-rebbiegħa 2008 tas-servizzi tal-Kummissjoni u l-valutazzjoni tal-Kummissjoni tar-rapport dwar l-implimentazzjoni ta' Ottubru 2007 tal-programm nazzjonali ta' riforma. , dan ix-xenarju jidher li huwa bbażat fuq suppożizzjonijiet ta’ tkabbir plawżibbli. It-tbassir tal-programm għall-inflazzjoni jidher li għandu xeħta baxxa billi jirrifletti suppożizzjonijiet kemxejn favorevoli fuq il-prezzijiet ta’ importazzjoni u żieda relattivament baxxa fuq kumpens nominali għal kull impjegat.[8]

Il-valutazzjoni tqis partikolarment it-tbassir tar-rebbiegħa 2008 tas-servizzi tal-Kummissjoni u l-valutazzjoni tal-Kummissjoni tar-rapport dwar l-implimentazzjoni ta' Ottubru 2007 tal-programm nazzjonali ta' riforma.

(4) Ir-riżultat tad-defiċit ġenerali tal-gvern ta’ l-2007 kien ta’ 2.0 % tal-PGD, ipparagunat mat-3.4 % previst fil-programm ta’ konverġenza ta’ Novembru 2006. Żvilupp aktar reali u nominali tal-PGD milli mistenni f’Novembru 2006 kien ir-raġuni prinċipali, iżda l-infiq kien ukoll ristrett. B’mod partikolari, il-profitt għoli tal-kumpaniji jippermetti biex ikun ristrett it-tkabbir fis-sussidji, filwaqt li l-waqgħa mgħaġġla fil-qgħad u n-nuqqas ta’ indiċjar impost mill-pjan Hausner L-aktar tentattiv komprensiv u speċifiku biex issir riforma fl-infiq sa issa, propost fl-2003 u mmirat biex jitnaqqas l-infiq pubbliku fuq il-protezzjoni soċjali, l-amministrazzjoni pubblika u l-għajnuniet statali. Fost ħwejjeġ oħra, il-pjan Hausner ħa post l-indiċjar annwali b’indiċjar wara li l-inflazzjoni akkumulata qabżet il-5 % jew kull tliet snin (ikun xi jkun li jiġi l-ewwel). naqqas ukoll it-tkabbir tat-trasferimenti soċjali. Barra minn hekk, il-kumpens ta’ l-impjegati tas-settur pubbliku kien anqas minn dak ippjanat. Finalment, l-investiment tal-gvern kien aktar baxx milli proġettat minħabba assorbiment aktar bil-mod ta’ fondi mill-UE milli ppjanat. B’mod ġenerali, ir-ratio bejn l-infiq u l-PGD kien ta’ 1.5 punt perċentwali aktar baxx milli previst fl-Novembru 2006. Mil-lat tad-dħul, id-dħul minn taxxi indiretti u minn kontribuzzjonijiet soċjali spiċċaw aħjar milli previsti f’Novembru 2006, prinċipalment bis-saħħa ta’ tkabbir ħafna ogħla fl-impjiegi u fis-salarji. Dawn is-sorpriżi pożittivi kienu żbilanċjati bi prestazzjoni aktar baxxa f’sors ta’ dħul (taxxi diretti minħabba żieda fil-brackets tat-taxxa). B’mod globali, dan wassal għal ratio ta’ dħul kemxejn taħt dak ippjanat. B’titjib fir-ratio tal-bilanċ strutturali ta’ madwar 1½ punt perċentwali, l-implimentazzjoni baġitarja fis-sena 2007 wettqet aktar mill-istedina fl-opinjoni tal-Kunsill tas-27 ta’ Frar 2007 dwar l-aġġornament preċedenti tal-programm ta’ konverġenza ĠU C 72, 29.3.2007, p. 13. .[9][10]

L-aktar tentattiv komprensiv u speċifiku biex issir riforma fl-infiq sa issa, propost fl-2003 u mmirat biex jitnaqqas l-infiq pubbliku fuq il-protezzjoni soċjali, l-amministrazzjoni pubblika u l-għajnuniet statali. Fost ħwejjeġ oħra, il-pjan Hausner ħa post l-indiċjar annwali b’indiċjar wara li l-inflazzjoni akkumulata qabżet il-5 % jew kull tliet snin (ikun xi jkun li jiġi l-ewwel).

ĠU C 72, 29.3.2007, p. 13.

(5) L-għan prinċipali ta’ l-istrateġija baġitarja hu t-tnaqqis fit-tul tad-defiċit strutturali ġenerali tal-gvern (in-nett ta’ aġġustament b’mod ċikliku tad-defiċit ta’ miżuri ta’ darba u temporarji) immirat biex jitwettaq l-objettiv f’tul medju ta’ żmien (MTO) għall-pożizzjoni baġitarja, li hi defiċit strutturali ta’ 1 % tal-PGD, fl-2011, jiġifieri, sena wara l-perjodu ta’ programm. Dan hu konsistenti mal-programm preċedenti ta’ konverġenza, li ppreveda li jwettaq l-MTO “wara l-2010”. Wara li ddeterjora b’0.5 punt perċentwali għal 2.5 % tal-PGD fl-2008, id-defiċit prinċipali ppjanat li jittejjeb għal 1.5 % sa l-2010. Il-bilanċ primarju jsegwi mogħdija simili hu pproġettat li jiżdied minn -0.2 % tal-PGD fl-2008 għal 0.8 % fl-2010. F’dan l-isfond ta’ tkabbir moderat ta’ riżultati, il-bidliet fil-bilanċ strutturali kkalkulat skond il-metodoloġija bi qbil komuni huma previsti li jkunu akbar, bid-defiċit strutturali jidjieq minn madwar 2¾ % tal-PGD fl-2008 għal kemm kemm aktar minn 1 % fl-2010. L-aġġustament baġitarju hu bbażat fuq l-infiq u d-differiti għall-2009 u l-2010. Fl-2008, id-deterjorazzjoni tad-defiċit hi prinċipalment imħaddem b’żieda kbira fir-ratio ta’ l-investiment kif ukoll bħala parti kbira fil-kontribuzzjonijiet soċjali (parzjalment ikkumpensat b’żieda fid-dħul ieħor). Fl-2009-2010, il-konsolidazzjoni għandha titwettaq prinċipalment permezz ta’ restrizzjonijiet fil-kumpens ta’ impjegati, trasferimenti soċjali u konsum intermedjat. Ir-rata ppjanata tat-tnaqqis ta’ defiċit bejn l-2007 u l-2009 hi aktar baxxa mill-aġġornament preċedenti, madankollu l-punt ta’ bidu (2007) u kull waħda mill-miri ġodda ta' defiċit ta’ l-aġġornament ta’ Marzu 2008 tal-programm ta’ konverġenza huma aħjar mill-miri ta’ l-aġġornament ta’ Novembru 2006. Ir-riskji għall-previżjonijiet baġitarji fil-programm jidhru b’mod wiesa’ bbilanċjati fl-2008, iżda r-riżultati jista’ jkunu agħar milli previst wara fil-programm. Il-mira tad-defiċit ta’ l-2008 fil-programm hi l-istess bħat-tbassir tar-rebbiegħa 2008 (2.5 % tal-PGD). Id- data dwar il-flus kontanti 2008Q1 għal baġit ċentrali tindika prestazzjoni ta’ dħul ’il fuq mill-previżjonijiet baġitarji, iżda l-programm assuma tkabbir kemm kemm ogħla fl-2008 mill-previżjoni tal-Kummissjoni fir-rebbiegħa 2008 u l-pressjoni li dejjem qed tiżdied tas-salarji fis-settur pubbliku qed toħloq riskju għal finanzi pubbliċi. Min-naħa l-oħra, inflazzjoni ogħla milli mistennija fil-programm se tnaqqas ir-ratio ta’ l-infiq fl-2008, billi l-infiq hu b’mod predominanti ffissat f’termini nominali. Madankollu, fl-2009, l-inflazzjoni ogħla ta’ l-2008 tista’ tistimula t-tkabbir fis-salarji fis-settur pubbliku u se twassal għal pensjonijiet u għal benefiċċji soċjali ogħla milli mistenni fil-programm, ipprovokata aktar b’riforma tal-mekkaniżmu ta’ indiċjar li jorbot, mill-2008, il-benefiċċji soċjali mhux biss mal-prezzijiet tal-konsumatur iżda parzjalment ukoll mas-salarji. Filwaqt li miżuri li jżiedu d-defiċit diġà ġew adottati mill-parlament (tnaqqis fir-rati personali tat-taxxa tad-dħul), miżuri li jibbilanċjaw mhumiex ċari u l-impatt baġitarju tagħhom mhux ċert (ħlief għal żidiet qawwija għas-sisa relatati ma’ l-armonizzazzjoni ta’ l-UE, li mhumiex se jibbilanċjaw it-tnaqqis personali tat-taxxa tad-dħul). Jekk aktar tkabbir fl-impjiegi mistenni mill-gvern ma jitkompliex, il-kontinwazzjoni tal-konsolidazzjoni baġitarja bbażata fuq tkabbir kbir fl-impjiegi ta’ l-2006-2007 tista’ tkun diffiċli wara l-2008. Mill-banda l-oħra, ir-rekord tal-passat għall-iżvilupp tal-bilanċ ġenerali tal-gvern hu tajjeb: id-dħul spiċċa li frekwentement kien ogħla milli previst filwaqt li l-pjanijiet ta’ nfiq ma ntefqux kollha.

(6) Fid-dawl ta’ din il-valutazzjoni tar-riskji, il-qagħda baġitarja fil-programm tidher koerenti ma’ korrezzjoni dewwiema ta’ defiċit eċċessiv sa l-2007, kif ġie rrakkomandat mill-Kunsill. Madankollu, il-marġni ta’ sikurezza kontra l-ksur tal-limitu ta’ defiċit ta’ 3 % tal-PGD ma’ setax ikun żgurat fil-perjodu tal-programm. B’żieda ma’ dan, il-qagħda baġitarja fil-programm tista’ ma tkunx biżżejjed biex jiġi żgurat li l-MTO jintlaħaq sa l-2011, kif previst fil-programm. Billi l-ekonomija qed tgawdi kundizzjonijiet ta’ tkabbir favorevoli, il-pass ta’ l-aġġustament lejn l-MTO mistenni mill-programm hu insuffiċjenti u jeħtiġlu li jissaħħaħ fl-2008 biex jikkonforma mal-Patt ta’ Stabbiltà u ta’ Tkabbir. Wara dan, hu għandu jiġi appoġġat b’miżuri. Barra minn hekk, jekk jimmaterjalizzaw pressjonijiet ta’ inflazzjoni u ta’ salajri, tkun meħtieġa pożizzjoni fiskali aktar issikkata milli prevista fil-programm biex jiġu evitati problemi.

(7) Il-Polonja tidher li tinsab f’riskju baxx f’dak li għandu x’jaqsam mas-sostenibilità tal-finanzi pubbliċi. Skond il-previżjonijiet magħmula fl-2005 u bbażati fuq il-metodoloġija komuni, l-impatt baġitarju fit-tul ta’ persuni li qed jixjieħu hu fost l-aktar baxxi fl-UE. Madankollu, mill-2008, il-benefiċċji soċjali li se jkunu indiċjati mhux biss ma’ prezzijiet għal konsumaturi iżda wkoll parzjalment mas-salarji, se jżidu l-infiq fit-tul ta’ żmien. Il-pożizzjoni baġitarja fl-2007 b’defiċit struturali primarju żgħir, minkejja li hi aħjar mill-pożizzjoni inizjali tal-programm preċedenti, tikkostitwixxi riskju għall-finanzi pubbliċi sostenibbli qabel ma jitqies l-impatt baġitarju fit-tul ta’ żmien ta’ popolazzjoni li qed tixjieħ. Aktar konsolidazzjoni għal finanzi pubbliċi, inklużi r-riforma ta’ rtirar bikri (introdott permezz ta’ “pensjonijiet li jibbriġġjaw” li jillimitaw l-irtirar bikri għal ċerti professjonijiet diffiċli) kif maħsub fil-programm ta’ konverġenza, għalhekk se tikkontribwixxi biex tistimula kemm l-attività ta’ xogħol u l-impjiegi kif ukoll biex jiġu limitati r-riskji tas-sostenibilità tal-finanzi pubbliċi.

(8) Il-programm ta’ konverġenza jidher li huwa konsistenti sewwa fir-rapport ta’ implimentazzjoni ta’ Ottubru 2007 tal-programm ta’ riforma nazzjonali. B’mod partikolari, iż-żewġ programmi jipprevedu r-riforma ta’ rtirar bikri u tal-benefiċċji ta’ diżabbiltà, ir-riforma tal-fond soċjali tal-bdiewa, ir-riforma fil-kura tas-saħħa, ir-riorganizzazzjoni u d-deċentralizzazzjoni tal-finanzi pubbliċi, l-ibbaġitjar multiannwali ta’ l-impenji. Madankollu, il-programm ta’ konverġenza ma fihx valutazzjoni kwalitattiva ta’ l-impatt ġenerali tar-rapport ta’ Ottubru 2007 dwar l-implimentazzjoni tal-programm nazzjonali ta’ riforma fl-istrateġija fiskali f’tul medju ta’ żmien (id-diskussjoni dwar pereżempju l-impatt fuq it-tkabbir potenzjali u l-impjiegi). Għalkemm, il-programm jipprovdi informazzjoni sistematika dwar l-ispejjeż baġitarji diretti tar-riformi prinċipali previsti fil-programm ta’ riforma nazzjonali.

(9) L-istrateġija baġitarja fil-programm ta’ konverġenza hija parzjalment konsistenti mal-linji gwida ġenerali għall-politika ekonomika speċifikati għall-pajjiż, inklużi fil-linji gwida integrati, fil-qasam tal-politiki baġitarji maħruġa fil-kuntest ta’ l-istrateġija ta’ Liżbona. Filwaqt li l-programm jipprevedi konsolidazzjoni fiskali kontinwa, ma jissemmewx aktar mekkaniżmi biex jissaħħaħ il-kontroll ta’ l-infiq.

(10) Fir-rigward tar-rekwiżiti tad- data speċifikati fil-kodiċi ta’ l-imġiba għal programmi ta’ stabbiltà u konverġenza, il-programm fih xi lakuni f’ data mhux obbligatorja.

Il-konklużjoni ġenerali hi li, wara l-korrezzjoni tad-defiċit ġenerali tal-gvern fl-2007 u sakemm id-defiċit u d-dejn jibqgħu taħt il-valuri ta’ referenza rispettivament ta’ 3 % u 60 % tal-PGD, il-programm jipprevedi deterjorazzjoni tal-bilanċ ġenerali tal-gvern ta’ 0.5 punt perċentwali tal-PGD fl-2008 u progress differit għall-MTO fis-snin segwenti f’kuntest ta’ prospetti ta’ tkabbir favorevoli. Fl-2008, id-deterjorazzjoni strutturali prevista bi kważi ½ punt perċentwali tal-PGD mhix konformi mal-Patt ta’ Stabbiltà u Tkabbir. Minħabba r-riskji għall-miri baġitarji mill-2009, prinċipalment dovuti għan-nuqqas ta’ miżuri speċifiċi, l-MTO ma jistax jitwettaq sa l-2011 kif ippjanat fil-programm. Madankollu, jekk jitfaċċaw pressjonijiet ta’ inflazzjoni, tkun meħtieġa pożizzjoni fiskali aktar issikkata milli prevista fil-programm. Rigward is-sostenibilità fit-tul taż-żmien tal-finanzi pubbliċi, il-Polonja tidher li għandha riskju baxx iżda s-sistema ta’ rtirar bikri jeħtiġilha riforma.

Fid-dawl tal-valutazzjoni ta’ hawn fuq u tal-ħtieġa li jiġu żgurati finanzi pubbliċi sostenibbli, il-Polonja qed tkun mistiedna li tisfrutta l-kundizzjonijiet favorevoli ta’ tkabbir biex issaħħaħ il-pass ta’ l-aġġustament strutturali lejn l-MTO, b’mod partikolari sabiex tikkontrolla pressjonijiet ta’ inflazzjoni, billi tuża kull dħul żejjed u riżorsi mhux minfuqa għat-tnaqqis tad-defiċit fl-2008 u billi tispeċifika u timplimenta miżuri, b’mod speċjali mil-lat ta’ nfiq, fis-snin li ġejjin.

Tqabbil tat-tbassir makroekonomiku u baġitarju prinċipali

| |2006|2007|2008|2009|2010|

PGD reali (% bidla)|CP Mar 2008|6.2|6.5|5.5|5.0|5.0|

|COM Aprº2008|6.2|6.5|5.3|5.0|m.a.|

|CP Nov 2006|5.4|5.1|5.1|5.6|m.a.|

Inflazzjoni HICP (%)|CP Mar 2008|1.3|2.6|3.5|2.9|2.5|

|COM Aprº2008|1.3|2.6|4.3|3.4|m.a.|

|CP Nov 2006|1.4|2.1|2.5|2.5|m.a.|

Differenza tal-produzzjoni 1 (% tal-PGD potenzjali)|CP Mar 2008|0.5|1.1|0.7|−0.2|−0.9|

|COM Aprº200 2 8|0.6|1.2|0.5|−0.7|m.a.|

|CP Nov 2006|0.5|0.5|0.3|0.4|m.a.|

Tislif / self nett rigward il-bqija tad-dinja (% tal-PGD)|CP Mar 2008|−2.6|−2.6|−3.5|−4.2|−4.6|

|COM Aprº2008|−2.5|−2.6|−2.3|−3.6|m.a.|

|CP Nov 2006|−1.6|−1.8|−2.2|−2.7|m.a.|

Bilanċ ġenerali tal-gvern (% tal-PGD)|CP Mar 2008|−3.8|−2.0|−2.5|−2.0|−1.5|

|COM Aprº2008|−3.8|−2.0|−2.5|−2.6|m.a.|

|CP Nov 2006|−3.9|−3.4|−3.1|−2.9|m.a.|

Bilanċ primarju (% tal-PGD)|CP Mar 2008|−1.1|0.2|−0.2|0.3|0.8|

|COM Aprº2008|−1.1|0.6|0.2|0.1|m.a.|

|CP Nov 2006|−1.5|−1.0|−0.7|−0.6|m.a.|

Bilanċ aġġustat ċiklikament 1 (% tal-PGD)|CP Mar 2008|−4.0|−2.4|−2.8|−1.9|−1.1|

|COM Aprº2008|−4.0|−2.5|−2.7|−2.3|m.a.|

|CP Nov 2006|−4.1|−3.6|−3.2|−3.0|m.a.|

Bilanċ strutturali 3 (% tal-PGD)|CP Mar 2008|−4.0|−2.4|−2.8|−1.9|−1.1|

|COM Aprº2008|−4.0|−2.5|−2.7|−2.3|m.a.|

|CP Nov 2006|−4.1|−3.6|−3.2|−3.0|m.a.|

Dejn gross tal-gvern (% tal-PGD)|CP Mar 2008|47.6|44.9|44.2|43.3|42.3|

|COM Aprº2008|47.6|45.2|44.5|44.1|m.a.|

|CP Nov 2006|48.9|50.0|50.3|50.2|m.a.|

Noti :| | | | | | |

1 Differenzi fil-produzzjoni u bilanċi aġġustati ċiklikament skond il-programmi kif ikkalkulati mill-ġdid mis-servizzi tal-Kummissjoni abbażi ta’ l-informazzjoni fil-programmi.|

2 Ibbażat fuq it-tkabbir potenzjali stmat ta’ 5.2 %, 5.9 %, 6.0 % u 6.2 % rispettivament fil-perjodu 2006-2009.|

3 Bilanċ aġġustat ċiklikament li jeskludi miżuri ta’ darba biss u oħrajn temporanji. Ma hemmx miżuri ta’ darba jew oħrajn temporanji fl-aħħar programm u fit-tbassir tas-servizzi tal-Kummissjoni tal-ħarifa.|

 | | | | | | |

Sors :| | | | | | |

Il-Programm ta’ Konverġenza (KP); It-tbassir ekonomiku tas-servizzi tal-Kummissjoni għar-Rebbiegħa 2008 (COM); Kalkoli tas-servizzi tal-Kummissjoni.|

[1] ĠU L 209, 2.8.1997, p. 1. Ir-Regolament kif emendat mir-Regolament (KE) Nru 1055/2005 (ĠU L 174, 7.7.2005, p. 1). Id-dokumenti msemmija f'dan it-test huma disponibbli f’: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[2] ĠU L 139, 29.5.2008, p. 57.

[3] Il-Komunikazzjoni mill-Kummissjoni lill-Kunsill Ewropew, “Rapport Strateġiku dwar il-verżjoni mġedda ta’ l-istrateġija ta’ Liżbona għat-tkabbir u l-impjiegi: it-tnedija taċ-ċiklu l-ġdid (2008-2010)”, COM(2007) 803, 11.12.2007.

[4] Il-Komunikazzjoni tal-Kummissjoni lill-Kunsill u lill-Parlament Ewropew, "Is-sostenibilità fit-tul tal-finanzi pubbliċi ta' l-UE" - COM(2006) 574, 12.10.2006 - u l-Kummissjoni Ewropea, id-Direttorat Ġenerali għall-Affarijiet Ekonomiċi u Finanzjarji (2006), The long-term sustainability of public finances in the European Union, European Economy , Nru 4/2006.

[5] “Speċifikazzjonijiet dwar l-implimentazzjoni tal-Patt ta' Stabbiltà u Tkabbir Ekonomiku u l-linji gwida dwar il-forma u l-kontenut ta' programmi ta' stabbiltà u konverġenza”, approvati mill-Kunsill ta’ l-ECOFIN tal-11 ta’ Ottubru 2005.

[6] ĠU L 209, 2.8.1997, p. 1. Ir-Regolament kif emendat mir-Regolament (KE) Nru 1055/2005 (ĠU L 174, 7.7.2005, p. 1). Id-dokumenti msemmija f'dan it-test jinsabu fuq il-websajt li ġej: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[7] L-aġġornament kien ippreżentat 16-il ġimgħa wara l-limitu taż-żmient ta' l-1 ta' Diċembru stabbilit fil-kodiċi ta’ mġiba minħabba l-formazzjoni ta' gvern ġdid f'Novembru wara l-elezzjonijiet ġenerali ta’ Ottubru.

[8] Il-valutazzjoni tqis partikolarment it-tbassir tar-rebbiegħa 2008 tas-servizzi tal-Kummissjoni u l-valutazzjoni tal-Kummissjoni tar-rapport dwar l-implimentazzjoni ta' Ottubru 2007 tal-programm nazzjonali ta' riforma.

[9] L-aktar tentattiv komprensiv u speċifiku biex issir riforma fl-infiq sa issa, propost fl-2003 u mmirat biex jitnaqqas l-infiq pubbliku fuq il-protezzjoni soċjali, l-amministrazzjoni pubblika u l-għajnuniet statali. Fost ħwejjeġ oħra, il-pjan Hausner ħa post l-indiċjar annwali b’indiċjar wara li l-inflazzjoni akkumulata qabżet il-5 % jew kull tliet snin (ikun xi jkun li jiġi l-ewwel).

[10] ĠU C 72, 29.3.2007, p. 13.

SK

(...PICT...)|KOMISIA EURÓPSKYCH SPOLOČENSTIEV|

Brusel, 11.6.2008

SEK(2008) 2012 v konečnom znení

Odporúčanie pre

STANOVISKO RADY

k aktualizovanému konvergenčnému programu Poľska na roky 2007-2010

(predložená Komisiou)

DÔVODOVÁ SPRÁVA

1. Všeobecné súvislosti

Pakt stability a rastu je založený na dosiahnutí cieľa zdravých verejných financií ako prostriedku posilnenia podmienok cenovej stability a silného udržateľného rastu smerujúceho k vytváraniu pracovných miest. V reforme paktu z roku 2005 sa mu priznáva užitočnosť pri upevňovaní fiškálnej disciplíny, požaduje sa však posilnenie jeho účinnosti a hospodárskych základov, ako aj zabezpečenie dlhodobej udržateľnosti verejných financií.

V nariadení Rady (ES) č. 1466/97 o posilnení dohľadu nad stavmi rozpočtov a o dohľade nad hospodárskymi politikami a ich koordinácii Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 1. Nariadenie zmenené a doplnené nariadením (ES) č. 1055/2005 (Ú. v. EÚ L 174, 7.7.2005, s. 1). Dokumenty uvedené v tomto texte sú dostupné na: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , ktoré je súčasťou Paktu stability a rastu, sa ustanovuje, že každý členský štát musí Rade a Komisii predložiť programy stability alebo konvergenčné programy a ich ročné aktualizácie. Členské štáty, ktoré už prijali jednotnú menu, predkladajú (aktualizované) programy stability a členské štáty, ktoré zatiaľ jednotnú menu neprijali, predkladajú (aktualizované) konvergenčné programy. Prvý konvergenčný program Poľska bol predložený v máji 2004. Rada k nemu v súlade s nariadením predložila stanovisko 5. júla 2004 na základe odporúčania Komisie a po porade s Hospodárskym a finančným výborom. Pokiaľ ide o aktualizované programy stability a konvergenčné programy, podľa nariadenia ich hodnotí Komisia a skúma uvedený výbor, pričom aktualizované programy môže v prípade potreby a podľa vyššie opísaného postupu preskúmať aj Rada.[1]

Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 1. Nariadenie zmenené a doplnené nariadením (ES) č. 1055/2005 (Ú. v. EÚ L 174, 7.7.2005, s. 1). Dokumenty uvedené v tomto texte sú dostupné na:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

2. kontext hodnotenia aktualizovaného programu

Komisia preskúmala najnovšiu aktualizáciu konvergenčného programu Poľska predloženú 26. marca 2008 a odporúča k nemu stanovisko Rady (pozri tabuľku s hlavnými bodmi zahrnutými v hodnotení).

S cieľom vymedziť kontext, v ktorom sa hodnotí rozpočtová stratégia uvedená v aktualizovanom konvergenčnom programe, obsahujú nasledovné odseky prehľad o:

(1) situácii krajiny z hľadiska nápravnej časti Paktu stability a rastu (postup pri nadmernom deficite);

(2) najnovšom hodnotení situácie krajiny z hľadiska preventívnej časti Paktu stability a rastu (zhrnutie stanoviska Rady k predchádzajúcej aktualizácii konvergenčného programu);

(3) aktualizácii všeobecných usmernení pre hospodárske politiky jednotlivých štátov v oblasti rozpočtových politík z mája 2008;

(4) hodnotení Komisie, ktoré sa týka správy o vykonávaní národného programu reforiem z októbra 2007.

2.1. Postup pri nadmernom deficite v prípade Poľska

Rada prijala 5. júla 2004 rozhodnutie, v ktorom sa v súlade s článkom 104 ods. 6 uvádza, že v Poľsku existuje nadmerný deficit vyplývajúci z deficitu verejných financií vo výške 4,1 % HDP v roku 2003. Zároveň Rada prijala odporúčania podľa článku 104 ods. 7 s cieľom odstrániť nadmerný deficit. Poľsku bolo predovšetkým odporúčané, aby prijalo strednodobý plán pre zníženie deficitu pod 3 % HDP do konca roku 2007 spoľahlivým a udržateľným spôsobom v súlade so stanoviskom Rady ku konvergenčnému programu z mája 2004. V novembri 2006 Rada rozhodla, že opatrenia doposiaľ prijaté poľskými orgánmi nie sú dostatočné. Vo februári 2007 Rada vydala nové odporúčania, v ktorých potvrdila rok 2007 ako lehotu na odstránenie deficitu. Poľským orgánom bolo odporúčané, aby zabezpečili zlepšenie štrukturálneho salda minimálne o 0,5 percentuálneho bodu HDP v rokoch 2006 až 2007. V novembri 2007 Komisia vydala oznámenie pre Radu, v ktorom vyhodnotila, že opatrenia Poľska prijaté na základe odporúčania Rady, sú v súlade s týmto odporúčaním. Pokiaľ však išlo o roky 2008 a 2009, Komisia vyjadrila znepokojenie nad dlhodobou udržateľnosťou odstránenia nadmerného deficitu, bez ktorej nie je možné zrušiť postup pri nadmernom deficite. Komisia aj Rada vyzvali poľské orgány, aby čo najrýchlejšie predložili aktualizovaný konvergenčný program, v ktorom by bola opísaná ich strednodobá stratégia pre celé zákonodarstvo tak, aby sa dosiahlo dlhodobé odstránenie nadmerného deficitu a ďalší pokrok smerom k strednodobým cieľom.

Spolu s týmto odporúčaním pre stanovisko Rady Komisia odporúča Rade, aby rozhodla o zrušení postupu pri nadmernom deficite v prípade Poľska, pretože z celkového hodnotenia vyplýva, že nadmerný deficit v Poľsku bol odstránený. V roku 2007 dosiahol deficit verejných financií výšku 2,0 % HDP, čo je pod referenčnou hodnotou 3 % HDP. V predpovedi útvarov Komisie z jari 2008 sa uvádza, že deficit by mal v rokoch 2008 až 2009 zostať pod referenčnou hodnotou 3 % HDP.

2.2. Hodnotenie v stanovisku Rady k predchádzajúcej aktualizácii

V stanovisku z 27. februára 2007 Rada zhrnula svoje hodnotenie predchádzajúcej aktualizácie konvergenčného programu na roky 2006 až 2009 takto: „Program s odvolaním na ustanovenie článku 2 ods. 7 nariadenia Rady (ES) č. 1467/97 predpokladá odstránenie nadmerného deficitu do roku 2007, Rada však pripomína, že opatrenia, ktoré sa zatiaľ prijali, pravdepodobne nebudú primerané, a plánované opatrenia pravdepodobne nebudú postačovať na dosiahnutie tohto výsledku. Hoci sa v programe v súvislosti s očakávaným silným rastom predpokladá v nasledujúcich rokoch dosiahnutie primeraného pokroku smerom k strednodobému cieľu, existujú významné riziká pre dosiahnutie rozpočtových cieľov a trvalosť úpravy.“

Berúc do úvahy nové odporúčanie určené Poľsku týkajúce sa odstránenia nadmerného deficitu prijaté Radou dňa 27. februára 2007 podľa článku 104 ods.7 Zmluvy, Rada vyzvala Poľsko, aby „i) zabezpečilo odstránenie nadmerného deficitu do roku 2007 v súlade s novým odporúčaním podľa článku 104 ods. 7; ii) využilo všetky mimoriadne príjmy na zníženie deficitu a priaznivé hospodárske obdobie na zrýchlenie tempa úpravy smerom k strednodobému cieľu po plánovanom odstránení nadmerného deficitu prostredníctvom navrhnutia a vykonania dodatočných opatrení, najmä na strane výdavkov, ktoré sú potrebné na dosiahnutie predpokladanej úpravy; iii) zabezpečilo výsledky dôchodkovej reformy.“

2.3. Aktualizácia všeobecných usmernení pre hospodárske politiky jednotlivých štátov v oblasti rozpočtových politík z mája 2008

Dňa 14. mája 2008 prijala Rada odporúčanie o aktualizácii všeobecných usmernení pre hospodárske politiky členských štátov a Spoločenstva na rok 2008 a o vykonávaní politík zamestnanosti členských štátov Ú. v. EÚ L 139, 29.5.2008, s. 57. . V oblasti rozpočtových politík sa Poľsku odporúčalo, aby „posilnilo fiškálnu konsolidáciu a doplnilo nominálny stav „záchrannej kotvy“ rozpočtového schodku (rozpočtový strop) ďalšími mechanizmami na posilnenie kontroly výdavkov“.[2]

Ú. v. EÚ L 139, 29.5.2008, s. 57.

2.4. Hodnotenie Komisie týkajúce sa správy o vykonávaní národného programu reforiem z októbra 2007

Dňa 11. decembra 2007 Komisia prijala svoju strategickú správu o obnovenej lisabonskej stratégii pre rast a zamestnanosť, ktorá zahŕňa hodnotenie správy z októbra 2007 o vykonávaní národného programu reforiem Poľskom Správa Komisie Európskej Rade, „Strategická správa o obnovenej Lisabonskej stratégii pre rast a zamestnanosť: spustenie nového cyklu (2008-2010)”, KOM(2007) 803, 11.12.2007. a ktorú možno zhrnúť takto:[3]

Správa Komisie Európskej Rade, „Strategická správa o obnovenej Lisabonskej stratégii pre rast a zamestnanosť: spustenie nového cyklu (2008-2010)”, KOM(2007) 803, 11.12.2007.

V poľskom národnom programe reforiem sú označené ako hlavné výzvy konsolidácia a lepšie riadenie verejných financií, rozvoj podnikania, zvýšenie inovácií spoločností, modernizácia a rozvoj infraštruktúry, zabezpečenie konkurenčného prostredia v sieťových sektoroch, tvorba a udržiavanie pracovných miest a zníženie nezamestnanosti a zlepšenie prispôsobivosti pracovníkov a podnikov.

V hodnotení Komisie sa uvádza, že Poľsko urobilo minimálny pokrok vo vykonávaní svojho národného programu reforiem na roky 2005 – 2007.

Na základe podkladov o zistených silných a slabých stránkach a podkladov o uskutočnenom pokroku Komisia navrhla, aby bolo Poľsku odporučené prijať opatrenia v týchto oblastiach: fiškálna konsolidácia (mechanizmy kontroly výdavkov), hospodárska súťaž v sieťových odvetviach, výskum vo verejnom sektore a podpora výskumu a vývoja v súkromnom sektore, flexiistota zahŕňajúca aktívnu politiku na trhu práce, sociálne dávky, celoživotné vzdelávanie a výchova.

Okrem toho sa Poľsko vyzýva, aby sa zameralo na oblasti ako: infraštruktúra v doprave, registrácia podnikov, elektronická štátna správa, transpozícia právnych predpisov týkajúcich sa vnútorného trhu a zariadenia starostlivosti o deti.

Na základe strategickej správy Komisie prijala Rada 14. mája 2008 odporúčania k aktualizácii všeobecných usmernení pre hospodárske politiky jednotlivých členských štátov vrátane Poľska z roku 2008.

Tabuľka: Hlavné body, na ktoré sa vzťahuje hodnotenieV zmysle článku 5 ods. 1 (pre programy stability) a článku 9 ods. 1 (pre konvergenčné programy) nariadenia Rady (ES) č. 1466/97 sa hodnotenie týka týchto bodov:či sú hospodárske predpoklady, na ktorých je program založený, pravdepodobné;strednodobý rozpočtový cieľ predložený členským štátom a či je postup úpravy smerom k jeho dosiahnutiu vhodný;či sú prijímané a/alebo navrhované opatrenia na dodržanie postupu úpravy dostatočné na dosiahnutie strednodobého cieľa v rámci cyklu;či pri hodnotení postupu úpravy smerom k strednodobému cieľu je snaha o úpravu vyššia v priaznivom hospodárskom období, pričom snaha môže byť nižšia v nepriaznivom hospodárskom období a či sa v prípade členských štátov eurozóny a ERM II členský štát usiluje o ročné zlepšenie cyklicky upraveného salda bez jednorazových a iných dočasných opatrení o 0,5 % HDP ako štandardnej hodnoty na splnenie strednodobého cieľa;pri definovaní postupu úpravy smerom k strednodobému cieľu (pre členské štáty, ktoré ho ešte nedosiahli) alebo pri umožnení dočasného odchýlenia od strednodobého cieľa (pre členské štáty, ktoré ho už dosiahli), zavedenie významných štrukturálnych reforiem, ktoré majú priamy dlhodobý účinok na úsporu nákladov (vrátane zvýšenia potenciálneho rastu), a preto aj preukázateľný vplyv na dlhodobú udržateľnosť verejných financií (pod podmienkou, že sa zachová primeraná bezpečnostná rezerva vo vzťahu k referenčnej hodnote 3 % HDP a že sa očakáva, že sa rozpočtová pozícia vráti k strednodobému cieľu v rámci programového obdobia), s osobitnou pozornosťou venovanou dôchodkovým reformám, ktoré zavádzajú viacpilierový systém s povinným, plne financovaným pilierom;či sú hospodárske politiky členského štátu v súlade so všeobecnými usmerneniami hospodárskej politiky.Prijateľnosť makroekonomických predpokladov v programe sa hodnotí na základe predpovede útvarov Komisie z jari 2008 spolu s využitím spoločne dohodnutej metodiky na odhad potenciálneho produktu a cyklicky upravených sáld.V hodnotení sa tiež skúma:vývoj pomeru dlhu a výhľad pre dlhodobú udržateľnosť verejných financií, ktorým by sa mala venovať „dostatočná pozornosť pri dohľade nad stavmi rozpočtov“ podľa správy Rady z 20. marca 2005 o „Zlepšení vykonávania Paktu stability a rastu“. V oznámení Komisie z 12. októbra 2006 sa stanovuje prístup k hodnoteniu dlhodobej udržateľnosti Oznámenie Komisie Rade a Európskemu parlamentu „Dlhodobá udržateľnosť verejných financií v EÚ“ - KOM (2006) 574 v konečnom znení, 12.10.2006 a Európska komisia, generálne riaditeľstvo pre hospodárske a finančné záležitosti (2006), „Dlhodobá udržateľnosť verejných financií v EÚ“, European Economy č. 4/2006. ;Oznámenie Komisie Rade a Európskemu parlamentu „Dlhodobá udržateľnosť verejných financií v EÚ“ - KOM (2006) 574 v konečnom znení, 12.10.2006 a Európska komisia, generálne riaditeľstvo pre hospodárske a finančné záležitosti (2006), „Dlhodobá udržateľnosť verejných financií v EÚ“, European Economy č. 4/2006.miera zhody s národným programom reforiem, ktorý predložili jednotlivé členské štáty v kontexte lisabonskej stratégie rastu a zamestnanosti, a s jeho správou o vykonávaní z októbra 2007; Rada ECOFIN vo svojom sprievodnom liste o všeobecných usmerneniach pre hospodárskej politiky na obdobie rokov 2005 až 2008 zo 7. júna 2005 určenom Európskej rade uviedla, že národné programy reforiem by mali byť v súlade s programami stability a konvergenčnými programami;zlučiteľnosť s kódexom správania „Špecifikácie vykonávania Paktu stability a rastu a usmernenia k forme a obsahu programov stability a konvergenčných programov“, schválené Radou ECOFIN 11. októbra 2005. , v ktorom sa, inter alia, stanovuje spoločná štruktúra a súbor tabuliek údajov pre programy stability a konvergenčné programy.„Špecifikácie vykonávania Paktu stability a rastu a usmernenia k forme a obsahu programov stability a konvergenčných programov“, schválené Radou ECOFIN 11. októbra 2005.|

Odporúčanie pre

STANOVISKO RADY

k aktualizovanému konvergenčnému programu Poľska na roky 2007-2010

RADA EURÓPSKEJ ÚNIE,

so zreteľom na Zmluvu o založení Európskeho spoločenstva,

so zreteľom na nariadenie Rady (ES) č. 1466/97 zo 7. júla 1997 o posilnení dohľadu nad stavmi rozpočtov a o dohľade nad hospodárskymi politikami a ich koordinácií Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 1. Nariadenie zmenené a doplnené nariadením (ES) č. 1055/2005 (Ú. v. EÚ L 174, 7.7.2005, s. 1). Dokumenty uvedené v tomto texte sú dostupné na tejto internetovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , a najmä na jeho článok 9 ods. 3,[6]

Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 1. Nariadenie zmenené a doplnené nariadením (ES) č. 1055/2005 (Ú. v. EÚ L 174, 7.7.2005, s. 1). Dokumenty uvedené v tomto texte sú dostupné na tejto internetovej stránke:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

so zreteľom na odporúčanie Komisie,

po porade s Hospodárskym a finančným výborom,

PREDLOŽILA TOTO STANOVISKO:

(1) Dňa [8. júla 2008] Rada preskúmala aktualizovaný konvergenčný program Poľska na obdobie rokov 2007 až 2010 Aktualizácia bola predložená 16 týždňov po 1. decembri, ktorý je stanovený ako posledný deň na predkladanie aktualizácií v súlade s kódexom správania, a to z dôvodu vytvorenia novej vlády v novembri, ktorá sa vytvorila po októbrových všeobecných voľbách. .[7]

Aktualizácia bola predložená 16 týždňov po 1. decembri, ktorý je stanovený ako posledný deň na predkladanie aktualizácií v súlade s kódexom správania, a to z dôvodu vytvorenia novej vlády v novembri, ktorá sa vytvorila po októbrových všeobecných voľbách.

(2) Poľsko v poslednej dobe dosiahlo pokrok pri vyrovnávaní deficitu v príjmoch v porovnaní s priemerom v rámci EÚ, pretože reálny rast HDP vzrástol z priemerného 4,5 % v rokoch 2003 až 2005 na viac ako 6 % v rokoch 2006 až 2007. Rast produkcie s intenzívnym využitím pracovnej sily podstatne zlepšil situáciu na trhu práce, keďže nezamestnanosť klesla z takmer 20 % v roku 2003 na 9,5 % v roku 2007. Pokles nezamestnanosti je však okrem mimoriadneho rastu zamestnanosti aj výsledkom zníženia počtu pracovne aktívneho obyvateľstva z dôvodu migrácie. Okrem toho zmeny v stimuloch zamestnanosti podporené rastúcou emigráciou spôsobili v určitých odvetviach nedostatok pracovných síl. Zmenšujúci sa trh práce vytvára tlak na mzdy, čo pôsobí negatívne na infláciu HISC, ktorá sa po úspešnom umiernení v období od roku 2005 do prvej polovice roka 2007 podstatne zvýšila ku koncu roka 2007. Deficit verejných financií klesal v priemere o viac ako 1 percentuálny bod ročne od svojho maxima v roku 2003 vo výške 6,25 % HDP až na 2 % HDP v roku 2007. V ostatných rokoch sa dosahovali celkovo lepšie výsledky v porovnaní so stanovenými cieľmi, a to vďaka prekvapivo pozitívnemu rastu, ktorého výsledkom boli mimoriadne príjmy, ako aj nerealizovanie výdavkov v plánovanom rozsahu. Ďalšia konsolidácia rozpočtu bude závisieť v podstatnej miere od reformy systému sociálnych platieb (najmä od predčasných dôchodkov a podpôr invalidných dôchodcov) a zvýšenia počtu ľudí zapojených na trhu práce.

(3) Makroekonomický scenár, z ktorého vychádza program, predpokladá postupný pokles reálneho rastu HDP z 6,5 % v roku 2007 na priemerne 5,2 % ročne počas zostávajúceho programového obdobia. Po hodnotení na základe súčasne dostupných informácií V hodnotení sa berie do úvahy najmä predpoveď útvarov Komisie z jari 2008 a hodnotenie Komisie vo vzťahu k správe o vykonávaní národného programu reforiem z októbra 2007. možno konštatovať, že tento scenár je založený na reálnych očakávaniach rastu. Programové predpoklady inflácie sa zdajú byť podhodnotené a to vzhľadom na očakávania pomerne priaznivých dovozných cien a pomerne nízkeho nárastu nominálnej odmeny zamestnancov.[8]

V hodnotení sa berie do úvahy najmä predpoveď útvarov Komisie z jari 2008 a hodnotenie Komisie vo vzťahu k správe o vykonávaní národného programu reforiem z októbra 2007.

(4) Výška deficitu verejných financií v roku 2007 dosiahla 2,0 % HDP, pričom v konvergenčnom programe z novembra 2006 bola očakávaná výška 3,4 %. Hlavnou príčinou bol oveľa vyšší rast reálneho a nominálneho HDP, ako sa predpokladalo v novembri 2006, ale tiež zníženie výdavkov. Predovšetkým vysoká ziskovosť podnikov umožnila obmedziť rast dotácií, zatiaľ čo prudký pokles nezamestnanosti a nerealizovanie indexácie predpokladanej Hausnerovým plánom Doposiaľ najrozsiahlejší a najšpecifickejší pokus o reformu výdavkov navrhnutý v roku 2003, ktorého cieľom bolo zníženie verejných výdavkov na sociálne zabezpečenie, verejnú správu a štátnu pomoc. Hausnerov plán okrem iného nahradil ročnú indexáciu indexáciou, ktorá sa vykonáva potom, ako kumulovaná inflácia presiahne 5 %, alebo každé 3 roky (podľa toho, čo nastane skôr). tiež obmedzilo rast sociálnych platieb. Okrem toho odmeňovanie zamestnancov verejného sektora bolo nižšie, ako sa predpokladalo. A nakoniec, štátne investície boli nižšie, ako sa predpokladalo, a to následkom pomalšieho čerpania z fondov EÚ, ako sa plánovalo. Celkovo bol pomer výdavkov k HDP o 1,5 percentuálneho bodu nižší, ako sa plánovalo v novembri 2006. Na strane príjmov boli zaznamenané vyššie príjmy z nepriamych daní a sociálnych príspevkov, ako sa predpokladalo v novembri 2006, najmä vďaka oveľa vyššej zamestnanosti a rastu miezd. Tieto pozitívne prekvapenia boli vyvážené nižšou výkonnosťou ostatných príjmových položiek (priamych daní z dôvodu zvýšenia daňových pásiem). Celkovo to viedlo k mierne nižšiemu podielu príjmov, ako sa plánovalo. So zlepšením pomeru štrukturálneho salda o 1,5 percentuálneho bodu bola implementácia rozpočtu v roku 2007 lepšia ako tá, ktorá sa požadovala v stanovisku Rady z 27. februára 2007 k predchádzajúcej aktualizácii konvergenčného programu Ú. v. EÚ C 72, 29.3.2007, s. 13. .[9][10]

Doposiaľ najrozsiahlejší a najšpecifickejší pokus o reformu výdavkov navrhnutý v roku 2003, ktorého cieľom bolo zníženie verejných výdavkov na sociálne zabezpečenie, verejnú správu a štátnu pomoc. Hausnerov plán okrem iného nahradil ročnú indexáciu indexáciou, ktorá sa vykonáva potom, ako kumulovaná inflácia presiahne 5 %, alebo každé 3 roky (podľa toho, čo nastane skôr).

Ú. v. EÚ C 72, 29.3.2007, s. 13.

(5) Hlavným cieľom rozpočtovej stratégie je trvalé zníženie štrukturálneho deficitu verejných financií (cyklicky upraveného deficitu bez jednorazových a iných dočasných opatrení) s cieľom dosiahnuť strednodobý cieľ, ktorým je štrukturálny deficit vo výške 1 % HDP v roku 2011, t. j. rok po skončení programového obdobia. Toto je v súlade s predchádzajúcim konvergenčným programom, v ktorom sa plánovalo dosiahnutie strednodobého cieľa „po roku 2010“. Po zvýšení o 0,5 percentuálneho bodu na 2,5 % HDP v roku 2008 sa plánuje zlepšenie hlavného deficitu na 1,5 % v roku 2010. Primárne saldo sleduje podobný vývoj a plánuje sa jeho zvýšenie z –0,2 % HDP v roku 2008 na 0,8 % v roku 2010. Vzhľadom na zmierňovanie rastu produkcie sa predpokladajú väčšie zmeny v štrukturálnom salde vypočítanom podľa všeobecne uznávanej metodiky, pričom štrukturálny deficit by sa mal znížiť z približnej výšky 2,75 % HDP v roku 2008 na hodnotu mierne prevyšujúcu 1 % v roku 2010. Úprava rozpočtu je založená na výdavkoch a odsúva sa na roky 2009 a 2010. Zhoršenie deficitu v roku 2008 je spôsobené najmä prudkým zvýšením podielu investícií, ako aj rozsiahlym znížením sociálnych príspevkov (čo je čiastočne vykryté zvýšením ostatných príjmov). V rokoch 2009 až 2010 sa má dosiahnuť konsolidácia najmä prostredníctvom obmedzenia odmeňovania zamestnancov, sociálnych platieb a medzispotreby. Plánované tempo znižovania deficitu v rokoch 2007 až 2009 je nižšie ako v predchádzajúcej aktualizácii, avšak východisková situácia (2007) a každý nový cieľ znižovania deficitu v aktualizácii konvergenčného programu z marca 2008 sú lepšie ako ciele v aktualizácii z novembra 2006. Riziká spojené z rozpočtovými prognózami v programe sa zdajú byť v roku 2008 celkovo vyrovnané, ale výsledky v nasledujúcich rokoch by mohli byť horšie, ako sa v programe predpokladá. Cieľový deficit v roku 2008 sa v programe zhoduje s predpoveďou z jari 2008 (2,5 % HDP). Hotovostné údaje centrálneho rozpočtu z prvého štvrťroka 2008 poukazujú na dosahovanie príjmov vo väčšej miere ako v rozpočtových prognózach, ale v programe sa očakáva mierne vyšší rast v roku 2008, ako sa uvádza v predpovedi Komisie z jari 2008, a stále sa zvyšujúci tlak na mzdy vo verejnom sektore predstavuje riziko pre verejné financie. Na druhej strane vyššia inflácia, ako sa predpokladá v programe, zníži podiel výdavkov v roku 2008, keďže výdavková časť je prevažne stanovená v nominálnych hodnotách. Vyššia inflácia v roku 2008 by však mohla mať za následok rast miezd vo verejnom sektore v roku 2009 a viesť k vyšším dôchodkom a sociálnym dávkam, ako sa predpokladá v programe, čo sa ešte zhorší vplyvom reformy mechanizmu indexácie, ktorý bude od roku 2008 odvodzovať sociálne dávky nielen od spotrebiteľských cien, ale čiastočne aj od miezd. Zatiaľ čo v parlamente už boli schválené opatrenia vedúce k zvyšovaniu deficitu (zníženie miery daňového zaťaženia príjmov fyzických osôb), vyrovnávajúce opatrenia sú neurčité a ich vplyv na rozpočet je neistý (s výnimkou zvýšenia spotrebných daní vyplývajúceho z harmonizácie s EÚ, ktoré však nedokáže v plnej miere vyvážiť zníženie daní z príjmov fyzických osôb). Ak sa neudrží vysoký rast zamestnanosti predpokladaný vládou, ďalšie pokračovanie konsolidácie rozpočtu z rokov 2006-2007, založené na raste pracovných miest, môže byť po roku 2008 značne sťažené. Na druhej strane bol dosiahnutý priaznivý vývoj salda verejných financií: príjmy podstatne prekročili očakávania, zatiaľ čo výdavky sa realizovali v nižšej miere.

(6) Na základe vyhodnotenia rizík sa zdá byť stav rozpočtu v programe v súlade s trvalým odstránením nadmerného deficitu do konca roku 2007 tak, ako to bolo odporúčané Radou. Dosiahnutie bezpečnostnej rezervy proti prekročeniu hraničnej hodnoty deficitu 3 % HDP však počas programového obdobia nemusí byť dosiahnuté. Okrem toho rozpočtová pozícia obsiahnutá v programe nemusí byť dostatočná na dosiahnutie strednodobého cieľa v roku 2011, tak ako sa to predpokladá v programe. Keďže hospodárstvo využíva priaznivé podmienky rastu, plán dosiahnutia strednodobého cieľa zahrnutý v programe je nedostatočný a potrebuje v roku 2008 posilnenie, tak aby sa dosiahol súlad s Paktom stability a rastu. Následne sa vyžaduje prijatie dodatočných opatrení. Okrem toho, ak sa dostavia inflačné a mzdové tlaky, je potrebná prísnejšia fiškálna politika, ako sa plánuje v programe, aby sa predišlo „prehriatiu ekonomiky“.

(7) Pokiaľ ide o udržateľnosť verejných financií, Poľsko sa zdá byť vystavené minimálnym rizikám. Podľa prognóz z roku 2005 založených na spoločnej metodike vplyv starnutia obyvateľstva na rozpočet z dlhodobého hľadiska patrí medzi najnižšie v rámci EÚ. Od roku 2008 sa však sociálne dávky nebudú indexovať len na základe spotrebiteľských cien, ale čiastočne aj podľa miezd, čo z dlhodobého hľadiska zvýši výdavky. Napriek tomu, že stav rozpočtu v roku 2007 s nízkym primárnym štrukturálnym deficitom je lepší, ako bol východiskový stav predchádzajúceho programu, predstavuje riziko pre udržateľnosť verejných financií aj bez toho, aby sa zohľadnil dlhodobý vplyv starnutia obyvateľstva na rozpočet. Ďalšia konsolidácia verejných financií zahŕňajúca reformu predčasného odchodu do dôchodku (zavádzanie „premosťujúcich dôchodkov“, ktoré obmedzia predčasný odchod do dôchodku len na namáhavé povolania) tak, ako sa predpokladá v konvergenčnom programe, by prispela k stimulovaniu pracovnej činnosti a zamestnanosti, ako aj k zníženiu rizík udržateľnosti verejných financií.

(8) Konvergenčný program sa zdá byť v súlade so správou o vykonávaní národného programu reforiem z októbra 2007. V oboch programoch sa konkrétne plánuje reforma predčasného odchodu do dôchodku a sociálnych dávok pre postihnutých, reforma sociálneho fondu pre poľnohospodárov, reforma zdravotníctva, reorganizácia a decentralizáciu verejných financií, rozpočtovanie viacročných projektov. Konvergenčný program však nezahŕňa kvalitatívne vyhodnotenie celkového dosahu správy o vykonávaní národného programu reforiem z októbra 2007 v rámci strednodobej fiškálnej stratégie (prehodnotenie napr. vplyvu potenciálneho rastu a zamestnanosti). Program však poskytuje systematickú informáciu o priamych rozpočtových nákladoch na hlavné reformy navrhované v národnom programe reforiem.

(9) Rozpočtová stratégia v konvergenčnom programe je čiastočne v súlade so všeobecnými usmerneniami pre hospodárske politiky jednotlivých štátov, ktoré sú súčasťou integrovaných usmernení v oblasti rozpočtových politík vydaných v rámci Lisabonskej stratégie. Zatiaľ čo program predpokladá pokračovanie rozpočtovej konsolidácie, ďalšie mechanizmy na zlepšenie kontroly výdavkov neuvádza.

(10) Pokiaľ ide o náležitosti týkajúce sa poskytovania údajov v zmysle kódexu správania pre programy stability a konvergenčné programy, program má určité nedostatky v nepovinných údajoch.

Celkovo možno zhodnotiť, že po odstránení deficitu verejných financií v roku 2007 a pri zachovaní deficitu a dlhu pod referenčnými hodnotami 3 % resp. 60 % HDP sa v programe predpokladá zhoršenie salda verejných financií o 0,5 percentuálneho bodu HDP v roku 2008 a odloženie vývoja smerom k strednodobému cieľu v nasledujúcich rokoch v kontexte očakávaného priaznivého hospodárskeho rastu. Predpokladané štrukturálne zhoršenie o takmer 0,5 percentuálneho bodu HDP v roku 2008 nie je v súlade s Paktom stability a rastu. Vzhľadom na riziká obsiahnuté v rozpočtových cieľoch na obdobie od roku 2009, najmä z dôvodu nedostatočnej špecifikácie opatrení, sa strednodobý cieľ nemusí dosiahnuť v roku 2011, tak ako sa plánuje v programe. Okrem toho, ak sa dostavia inflačné tlaky, je nevyhnutná prísnejšia fiškálna politika, ako sa predpokladá v programe. Pokiaľ ide o dlhodobú udržateľnosť verejných financií, Poľsko sa zdá byť vystavené minimálnym rizikám, ale systém predčasného odchodu do dôchodku potrebuje reformu.

Na základe vyššie uvedeného hodnotenia a z dôvodu potreby zabezpečenia dlhodobej udržateľnosti verejných financií sa Poľsko vyzýva, aby využilo priaznivé podmienky hospodárskeho rastu na urýchlenie štrukturálnych zmien smerom k strednodobému cieľu, predovšetkým s cieľom potlačenia možných inflačných tlakov v nasledujúcich rokoch využitím mimoriadnych príjmov a nespotrebovaných zdrojov pre zníženie deficitu v roku 2008 a špecifikovaním a zavádzaním opatrení, predovšetkým na strane výdavkov.

Porovnanie kľúčových makroekonomických a rozpočtových prognóz

| |2006|2007|2008|2009|2010|

Reálny HDP (% zmena)|KP Mar 2008|6,2|6,5|5,5|5,0|5,0|

|KOM Apr 2008|6,2|6,5|5,3|5,0|n.a.|

|KP Nov 2006|5,4|5,1|5,1|5,6|n.a.|

inflácia HISC (%) (%)|KP Mar 2008|1,3|2,6|3,5|2,9|2,5|

|KOM Apr 2008|1,3|2,6|4,3|3,4|n.a.|

|KP Nov 2006|1,4|2,1|2,5|2,5|n.a.|

Produkčná medzera 1 (% z potenciálneho HDP)|KP Mar 2008|0,5|1,1|0,7|−0,2|−0,9|

|KOM Apr 2008 2|0,6|1,2|0,5|−0,7|n.a.|

|KP Nov 2006|0,5|0,5|0,3|0,4|n.a.|

Čisté pôžičky poskytnuté/prijaté v porovnaní so zvyškom sveta (% z HDP) (% HDP)|KP Mar 2008|−2,6|−2,6|−3,5|−4,2|−4,6|

|KOM Apr 2008|−2,5|−2,6|−2,3|−3,6|n.a.|

|KP Nov 2006|−1,6|−1,8|−2,2|−2,7|n.a.|

Saldo verejných financií (% HDP)|KP Mar 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,0|−1,5|

|KOM Apr 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,6|n.a.|

|KP Nov 2006|−3,9|−3,4|−3,1|−2,9|n.a.|

Primárne saldo (% HDP)|KP Mar 2008|−1,1|0,2|−0,2|0,3|0,8|

|KOM Apr 2008|−1,1|0,6|0,2|0,1|n.a.|

|KP Nov 2006|−1,5|−1,0|−0,7|−0,6|n.a.|

Cyklicky upravené saldo 2 (% HDP)|KP Mar 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|KOM Apr 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|n.a.|

|KP Nov 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|n.a.|

Štrukturálne saldo 3 (% HDP)|KP Mar 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|KOM Apr 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|n.a.|

|KP Nov 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|n.a.|

Hrubý verejný dlh (% HDP)|KP Mar 2008|47,6|44,9|44,2|43,3|42,3|

|KOM Apr 2008|47,6|45,2|44,5|44,1|n.a.|

|KP Nov 2006|48,9|50,0|50,3|50,2|n.a.|

Poznámky :| | | | | | |

1 Produkčné medzery a cyklicky upravené saldá podľa programov prepočítané útvarmi Komisie na základe informácií v programoch.|

2 Založené na odhadovanom potenciálnom raste 5,2 %, 5,9 %, 6,0 % resp. 6,2 % v období rokov 2006-2009.|

3 Cyklicky upravené saldo bez jednorazových a iných dočasných opatrení. Jednorazové a iné dočasné opatrenia nie sú súčasťou najnovšieho programu a jesennej predpovede útvarov Komisie.|

 | | | | | | |

Zdroj:| | | | | | |

Konvergenčný program (KP); Predpoveď útvarov Komisie z jari 2008 (KOM); výpočty útvarov Komisie|

[1] Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 1. Nariadenie zmenené a doplnené nariadením (ES) č. 1055/2005 (Ú. v. EÚ L 174, 7.7.2005, s. 1). Dokumenty uvedené v tomto texte sú dostupné na: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[2] Ú. v. EÚ L 139, 29.5.2008, s. 57.

[3] Správa Komisie Európskej Rade, „Strategická správa o obnovenej Lisabonskej stratégii pre rast a zamestnanosť: spustenie nového cyklu (2008-2010)”, KOM(2007) 803, 11.12.2007.

[4] Oznámenie Komisie Rade a Európskemu parlamentu „Dlhodobá udržateľnosť verejných financií v EÚ“ - KOM (2006) 574 v konečnom znení, 12.10.2006 a Európska komisia, generálne riaditeľstvo pre hospodárske a finančné záležitosti (2006), „Dlhodobá udržateľnosť verejných financií v EÚ“, European Economy č. 4/2006.

[5] „Špecifikácie vykonávania Paktu stability a rastu a usmernenia k forme a obsahu programov stability a konvergenčných programov“, schválené Radou ECOFIN 11. októbra 2005.

[6] Ú. v. ES L 209, 2.8.1997, s. 1. Nariadenie zmenené a doplnené nariadením (ES) č. 1055/2005 (Ú. v. EÚ L 174, 7.7.2005, s. 1). Dokumenty uvedené v tomto texte sú dostupné na tejto internetovej stránke: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[7] Aktualizácia bola predložená 16 týždňov po 1. decembri, ktorý je stanovený ako posledný deň na predkladanie aktualizácií v súlade s kódexom správania, a to z dôvodu vytvorenia novej vlády v novembri, ktorá sa vytvorila po októbrových všeobecných voľbách.

[8] V hodnotení sa berie do úvahy najmä predpoveď útvarov Komisie z jari 2008 a hodnotenie Komisie vo vzťahu k správe o vykonávaní národného programu reforiem z októbra 2007.

[9] Doposiaľ najrozsiahlejší a najšpecifickejší pokus o reformu výdavkov navrhnutý v roku 2003, ktorého cieľom bolo zníženie verejných výdavkov na sociálne zabezpečenie, verejnú správu a štátnu pomoc. Hausnerov plán okrem iného nahradil ročnú indexáciu indexáciou, ktorá sa vykonáva potom, ako kumulovaná inflácia presiahne 5 %, alebo každé 3 roky (podľa toho, čo nastane skôr).

[10] Ú. v. EÚ C 72, 29.3.2007, s. 13.

SL

(...PICT...)|KOMISIJA EVROPSKIH SKUPNOSTI|

Bruselj, 11.6.2008

SEC(2008) 2012 konč.

Priporočilo

MNENJE SVETA

o dopolnitvi konvergenčnega programa Poljske, 2007–2010

(predložila Komisija)

OBRAZLOŽITVENI MEMORANDUM

1. Splošno ozadje

Pakt stabilnosti in rasti temelji na cilju zdravih javnih financ kot sredstvu za izboljšanje pogojev za stabilnost cen in za močno trajnostno rast, ki prispeva k ustvarjanju delovnih mest. Reforma Pakta iz leta 2005 je potrdila njegovo koristnost pri utrjevanju fiskalne discipline, je pa poskusila okrepiti njegovo učinkovitost in gospodarsko podlago ter zavarovati dolgoročno vzdržnost javnih financ.

Uredba Sveta (ES) št. 1466/97 o okrepitvi nadzora nad proračunskim stanjem ter o nadzoru in usklajevanju gospodarskih politik UL L 209, 2.8.1997, str. 1. Uredba, kakor je bila spremenjena z Uredbo (ES) št. 1055/2005 (UL L 174, 7.7.2005, str. 1). Dokumenti, navedeni v tem besedilu, so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , ki je del Pakta stabilnosti in rasti, določa, da morajo vse države članice Svetu in Komisiji predložiti programe stabilnosti ali konvergenčne programe ter njihove letne dopolnitve. Države članice, ki so že sprejele enotno valuto, predložijo programe stabilnosti ali njihove dopolnitve, države članice, ki je še niso sprejele, predložijo konvergenčne programe oziroma njihove dopolnitve. Prvi konvergenčni program Poljske je bil predložen maja 2004. V skladu z Uredbo je Svet na podlagi priporočila Komisije in po posvetovanju z Ekonomsko-finančnim odborom podal mnenje 5. julija 2004. Kar zadeva dopolnitve programov stabilnosti in konvergenčnih programov Uredba določa, da jih oceni Komisija in prouči Odbor, po potrebi pa jih prouči še Svet po istem postopku, kot je naveden zgoraj.[1]

UL L 209, 2.8.1997, str. 1. Uredba, kakor je bila spremenjena z Uredbo (ES) št. 1055/2005 (UL L 174, 7.7.2005, str. 1). Dokumenti, navedeni v tem besedilu, so na voljo na spletni strani:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

2. Ozadje ocene dopolnitve programa

Komisija je proučila najnovejšo dopolnitev konvergenčnega programa Poljske, predloženo 26. marca 2008, in sprejela priporočilo za zadevno mnenje Sveta (glej okvir z glavnimi točkami ocene).

Kot ozadje za oceno proračunske strategije v dopolnitvi konvergenčnega programa naslednji odstavki povzemajo:

(1) stanje države pri korektivnem delu Pakta stabilnosti in rasti (postopek v zvezi s čezmernim primanjkljajem)

(2) najnovejšo oceno stanja države pri preventivnem delu Pakta stabilnosti in rasti (povzetek mnenja Sveta o predhodni dopolnitvi konvergenčnega programa),

(3) dopolnitev širših smernic ekonomskih politik posameznih držav na področju proračunskih politik iz maja 2008;

(4) oceno Komisije glede poročila o izvajanju nacionalnega programa reform iz oktobra 2007.

2.1. Postopek v zvezi s čezmernim primanjkljajem za Poljsko

Svet je 5. julija 2004 sprejel odločitev na podlagi člena 104(6), da ima Poljska čezmeren primanjkljaj, ki temelji na javnofinančnem primanjkljaju 4,1 % BDP leta 2003. Hkrati je Svet v skladu s členom 104(7) izdal priporočila za zmanjšanje čezmernega primanjkljaja. Zlasti se je Poljski priporočilo, da v okviru srednjeročnega obdobja ukrepa na verodostojen in trajnosten način z namenom doseči cilj zmanjšanja primanjkljaja pod 3 % BDP do leta 2007 v skladu z mnenjem Sveta o konvergenčnem programu iz maja 2004. Novembra 2006 je Svet odločil, da so bili ukrepi, ki so jih poljski organi sprejeli do takrat, nezadostni. Svet je februarja 2007 izdal nova priporočila, ki so potrdila leto 2007 kot rok za zmanjšanje primanjkljaja. Poljskim organom je bilo priporočeno, naj v letih 2006 in 2007 zagotovijo izboljšanje strukturnega salda za najmanj 0,5 odstotne točke BDP. Komisija je novembra 2007 izdala Svetu sporočilo, v katerem ugotavlja, da so ukrepi, ki jih je sprejela Poljska kot odgovor na priporočilo Sveta, v skladu s priporočilom. Vendar je za leti 2008 in 2009 Komisija izrazila zaskrbljenost o trajnosti zmanjšanja čezmernega primanjkljaja, brez česar postopka v zvezi s čezmernim primanjkljajem ni mogoče odpraviti. Komisija in Svet sta poljske organe pozvala, da takoj pošljejo dopolnitev konvergenčnega programa z opisom njihove srednjeročne proračunske strategije za celotno zakonodajno obdobje, skladno s trajnim zmanjšanjem čezmernega primanjkljaja in nadaljnjim napredkom k srednjeročnemu cilju.

Skupaj s tem priporočilom za mnenje Sveta Komisija priporoča Svetu, da se odloči za odpravo postopka čezmernega primanjkljaja za Poljsko; glede na celovito oceno je namreč mogoče sklepati, da je čezmerni primanjkljaj na Poljskem zmanjšan. Doseženi javnofinančni primanjkljaj v letu 2007 je 2,0 % BDP, kar je pod referenčno vrednostjo 3 % BDP. Napoved služb Komisije iz pomladi 2008 ocenjuje, da mora primanjkljaj v letih 2008 in 2009 ostati pod referenčno vrednostjo 3 % BDP.

2.2. Ocena v mnenju Sveta o predhodni dopolnitvi programa

Svet je v svojem mnenju z dne 27. februarja 2007 povzel svojo oceno predhodne dopolnitve konvergenčnega programa, ki obravnava obdobje 2006–2009: „Pričujoči program predvideva zmanjšanje čezmernega primanjkljaja do leta 2007, in sicer ob sklicevanju na določbo iz člena 2(7) Uredbe Sveta (ES) št. 1467/97, toda Svet opozarja, da se zdi, da doslej sprejeti ukrepi ne bodo zadostovali ter da tudi načrtovani ukrepi ne bodo zadoščali, da bi dosegli ta cilj. Program v naslednjih letih sicer predvideva ustrezen napredek na poti k doseganju srednjeročnega cilja zaradi dobrih možnosti za rast, vendar glede proračunskih ciljev in trajnosti prilagoditve obstaja znatno tveganje.“

Ob upoštevanju novega priporočila Poljski, naj zmanjša čezmerni primanjkljaj, ki ga je Svet sprejel 27. februarja 2007 v skladu s členom 104(7) Pogodbe, Svet Poljsko poziva, da „(i) v skladu z novim priporočilom na podlagi člena 104(7) do leta 2007 zagotovi zmanjšanje čezmernega primanjkljaja; (ii) izkoristi ugodne gospodarske razmere, vse dodatne prihodke uporabi za zmanjšanje primanjkljaja in po načrtovanem zmanjšanju čezmernega primanjkljaja pospeši prilagoditev v smeri srednjeročnega cilja, in sicer z določitvijo in izvajanjem dodatnih ukrepov, zlasti na strani odhodkov, ki so potrebni za doseganje predvidene prilagoditve; (iii) zavaruje učinke pokojninske reforme“.

2.3. Dopolnitev širših smernic ekonomskih politik posameznih držav na področju proračunskih politik iz maja 2008

Svet je 14. maja 2008 sprejel priporočilo o dopolnitvah širših smernic ekonomskih politik držav članic in Skupnosti v letu 2008 ter o izvajanju politik zaposlovanja držav članic UL L 139, 29.5.2008, str. 57. . Na področju proračunskih politik je bilo Poljski priporočeno, naj „ poveča proračunsko konsolidacijo in dopolni „sidro“ za nominalni primanjkljaj v državnem proračunu (dovoljena višina primanjkljaja) z dodatnimi mehanizmi za povečanje nadzora nad odhodki“.[2]

UL L 139, 29.5.2008, str. 57.

2.4. Ocena Komisije glede poročila o izvajanju nacionalnega programa reform iz oktobra 2007

Komisija je 11. decembra 2007 sprejela Strateško poročilo o prenovljeni lizbonski strategiji za rast in delovna mesta, ki vključuje oceno poročila o izvajanju nacionalnega programa reform Poljske iz oktobra 2007 Sporočilo Komisije Evropskemu Svetu „Strateško poročilo o prenovljeni lizbonski strategiji za rast in delovna mesta: uvedba novega cikla (2008–2010)“, COM(2007) 803, 11.12.2007. , ki ga lahko povzamemo:[3]

Sporočilo Komisije Evropskemu Svetu „Strateško poročilo o prenovljeni lizbonski strategiji za rast in delovna mesta: uvedba novega cikla (2008–2010)“, COM(2007) 803, 11.12.2007.

V nacionalnem programu reform Poljske so bili kot glavni izzivi opredeljeni konsolidacija in boljše upravljanje javnih financ, razvoj podjetništva, več inovacij v podjetjih; nadgradnja in razvoj infrastrukture, zagotavljanje konkurenčnega okolja v povezanih sektorjih, ustvarjanje in ohranjanje delovnih mest ter zmanjšanje brezposelnosti; in izboljšanje prilagodljivosti delavcev in podjetij.

Komisija je ocenila, da je Poljska le malo napredovala pri izvajanju nacionalnega programa reform v obdobju 2005–2007.

Glede na ugotovljene močne in šibke točke ter opravljen napredek je Komisija priporočila, naj Poljska sprejme ukrepe na področju: fiskalne konsolidacije (mehanizmov za nadzor nad odhodki), konkurence v mrežnih panogah, javnih raziskav ter podpore zasebnih raziskav in razvoja, prožne varnosti, vključno z aktivnimi politikami na trgu dela, socialnih prejemkov in vseživljenjskega učenja ter izobraževanja.

Poleg tega bi se morala Poljska osredotočiti tudi na: prometno infrastrukturo; postopek registracije podjetij, e-upravo, prenos zakonodaje na področju notranjega trga in infrastrukture za otroško varstvo.

Na podlagi Strateškega poročila Komisije je Svet 14. maja 2008 sprejel priporočila o dopolnitvah širših smernic ekonomskih politik držav članic v letu 2008, vključno s Poljsko.

Okvir: glavne točke za ocenoKot določata člen 5(1) (za programe stabilnosti) in člen 9(1) (za konvergenčne programe) Uredbe Sveta (ES) št. 1466/97, ocena upošteva naslednje točke:ali so ekonomske predpostavke, na katerih temelji program, verjetne;srednjeročni proračunski cilj, ki ga je predložila država članica, in ali so prilagoditvene poti za njegovo dosego ustrezne;ali ukrepi, sprejeti in/ali predlagani za upoštevanje teh prilagoditvenih poti, zadoščajo za uresničitev srednjeročnega cilja v okviru konjunkturnega cikla;ali so pri oceni prilagoditvenih poti za dosego srednjeročnega proračunskega cilja prizadevanja za usklajevanje večja v času ugodnih gospodarskih razmer, medtem ko so lahko prizadevanja v času slabih gospodarskih razmer manjša, in ali si za države članice euroobmočja in MDT II zadevna država članica prizadeva za letno izboljšanje svojega proračunskega stanja, iz katerega so izločeni vplivi konjunkture ter enkratnih in začasnih ukrepov, z 0,5 % BDP kot merilom za dosego srednjeročnega proračunskega cilja;izvajanje večjih strukturnih reform, ki imajo neposredne dolgoročne učinke na prihranek pri izdatkih (vključno s spodbujanjem potencialne rasti) in torej preverljiv učinek na dolgoročno vzdržnost javnih financ (pod pogojem, da se glede referenčne vrednosti 3 % BDP ohrani ustrezna varnostna rezerva in se pričakuje vrnitev proračunskega stanja v programskem obdobju na srednjeročni proračunski cilj), in sicer pri določanju prilagoditvenih poti za dosego srednjeročnega proračunskega cilja (za države članice, ki ga še niso dosegle) ali pri odobritvi začasnega odklona od srednjeročnega proračunskega cilja (za države članice, ki so ga dosegle), pri tem pa se nameni posebna pozornost pokojninskim reformam, ki uvajajo večstebrni sistem, ki vključuje obvezen, v celoti naložbeni pokojninski steber;ali so ekonomske politike zadevne države članice skladne s širšimi smernicami ekonomskih politik.Verjetnost makroekonomskih predpostavk programa se oceni glede na napovedi služb Komisije iz pomladi 2008 in tudi z uporabo skupno dogovorjene metodologije za ocenjevanje potencialnih rezultatov in ciklično prilagojenih saldov.Pri oceni se preučijo tudi:razvoj deleža dolga in obeti za dolgoročno vzdržnost javnih financ, ki jim je treba posvečati „zadostno pozornost pri nadzoru proračunskih stanj“ v skladu s poročilom Sveta z dne 20. marca 2005 o „Izboljšanju izvajanja Pakta stabilnosti in rasti“. Sporočilo Komisije z dne 12. oktobra 2006 določa pristop k oceni dolgoročne vzdržnosti javnih financ Sporočilo Komisije Svetu in Evropskemu parlamentu „Dolgoročna vzdržnost javnih financ v EU“, COM(2006) 574, 12.10.2006, in Generalni direktorat za gospodarske in finančne zadeve pri Evropski komisiji (2006), „The long-term sustainability of public finances in the European Union“, European Economy, št. 4/2006. ;Sporočilo Komisije Svetu in Evropskemu parlamentu „Dolgoročna vzdržnost javnih financ v EU“, COM(2006) 574, 12.10.2006, in Generalni direktorat za gospodarske in finančne zadeve pri Evropski komisiji (2006), „The long-term sustainability of public finances in the European Union“, European Economy, št. 4/2006.stopnja skladnosti z nacionalnim programom reform, ki ga predložijo države članice v skladu z lizbonsko strategijo za rast in delovna mesta, in poročilom o izvajanju iz oktobra 2007. V spremni opombi Evropskemu svetu z dne 7. junija 2005 o širših smernicah ekonomskih politik za obdobje 2005–2008 je Svet Ecofin navedel, da morajo biti nacionalni programi reform skladni s programi stabilnosti in konvergenčnimi programi;skladnost s kodeksom ravnanja „Posebnosti izvajanja Pakta stabilnosti in rasti ter smernice za obliko in vsebino programov stabilnosti in konvergence “, ki jih je 11. oktobra 2005 potrdil Svet Ecofin. , ki med drugim določa skupno strukturo in vrsto razpredelnic s podatki za programe stabilnosti in konvergenčne programe.„Posebnosti izvajanja Pakta stabilnosti in rasti ter smernice za obliko in vsebino programov stabilnosti in konvergence “, ki jih je 11. oktobra 2005 potrdil Svet Ecofin.|

Priporočilo

MNENJE SVETA

o dopolnitvi konvergenčnega programa Poljske, 2007–2010

SVET EVROPSKE UNIJE JE –

ob upoštevanju Pogodbe o ustanovitvi Evropske skupnosti,

ob upoštevanju Uredbe Sveta (ES) št. 1466/97 z dne 7. julija 1997 o okrepitvi nadzora nad proračunskim stanjem ter o nadzoru in usklajevanju gospodarskih politik UL L 209, 2.8.1997, str. 1. Uredba, kakor je bila spremenjena z Uredbo (ES) št. 1055/2005 (UL L 174, 7.7.2005, str. 1). Dokumenti, navedeni v tem besedilu, so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. ter zlasti člena 9(3) Uredbe,[6]

UL L 209, 2.8.1997, str. 1. Uredba, kakor je bila spremenjena z Uredbo (ES) št. 1055/2005 (UL L 174, 7.7.2005, str. 1). Dokumenti, navedeni v tem besedilu, so na voljo na spletni strani:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

ob upoštevanju priporočila Komisije,

po posvetovanju z Ekonomsko-finančnim odborom –

PODAL NASLEDNJE MNENJE:

(1) Svet je [8. julija 2008] proučil dopolnitev konvergenčnega programa Poljske, ki obravnava obdobje 2007–2010 Dopolnitev je bila predložena več kot 16 tednov po roku, določenem v kodeksu ravnanja, tj. 1. decembru, po oblikovanju nove vlade novembra, ki je sledilo oktobrskim splošnim volitvam. .[7]

Dopolnitev je bila predložena več kot 16 tednov po roku, določenem v kodeksu ravnanja, tj. 1. decembru, po oblikovanju nove vlade novembra, ki je sledilo oktobrskim splošnim volitvam.

(2) Poljska je v zadnjem času napredovala v smislu približevanja ravnem povprečnih dohodkov EU, saj se je realna rast BDP okrepila s povprečno približno 4,5 % v letih 2003–2005 na več kot 6 % v letih 2006–2007. Rast delovno intenzivne proizvodnje je znatno izboljšala položaj na trgu dela, saj je brezposelnost padla s skoraj 20 % iz leta 2003 na 9,5 % leta 2007. Vendar upad brezposelnosti poleg izjemne rasti zaposlenosti odraža tudi zmanjševanje delovne sile zaradi odseljevanja. Poleg tega poslabšanja spodbud za delo, ki jih še pospešuje močno odseljevanje, povečujejo pomanjkanje delovne sile v nekaterih sektorjih. Zaostrovanje na trgu dela ustvarja pritisk na plače, kar slabo vpliva na inflacijo po HICP, ki se je po obdobju uspešnega zmanjšanja od leta 2005 do prve polovice leta 2007 znatno povečala konec leta 2007. Odkar je leta 2003 javnofinančni primanjkljaj dosegel najvišjo stopnjo 6,25 % BDP, je padal povprečno za več kot 1 odstotno točko letno in leta 2007 dosegel 2 % BDP. V zadnjih letih so bili rezultati na splošno boljši od ciljev zaradi ugodne nepričakovane rasti, ki je povzročila izredne prihodke, in nedokončane izvedbe načrtov v zvezi z odhodki. Nadaljnja proračunska konsolidacija bo bistveno odvisna od reforme sistema socialnih transferjev (v glavnem predčasnega upokojevanja in invalidnin) in povečanja zaposlenosti.

(3) Makroekonomski scenarij, na katerem temelji program, predvideva, da bo realna rast BDP s 6,5 % v letu 2007 postopoma padla na povprečno 5,2 % v ostalem programskem obdobju. Po trenutno razpoložljivih podatkih Ocena upošteva zlasti napoved služb Komisije iz pomladi 2008 in oceno Komisije glede poročila o izvajanju nacionalnega programa reform iz oktobra 2007. se zdi, da ta scenarij temelji na uresničljivih predpostavkah o rasti. Napovedi v programu glede inflacije se zdijo nizke in odražajo rahlo optimistične predpostavke glede uvoznih cen in relativno majhno povečanje nominalne kompenzacije na zaposlenega.[8]

Ocena upošteva zlasti napoved služb Komisije iz pomladi 2008 in oceno Komisije glede poročila o izvajanju nacionalnega programa reform iz oktobra 2007.

(4) Doseženi javnofinančni primanjkljaj v letu 2007 je bil 2 % BDP, v primerjavi s 3,4 %, kot je bil načrtovan v konvergenčnem programu iz novembra 2006. Glavni razlog sta bili realna in nominalna rast BDP, ki sta bili v novembru 2006 veliko višji od pričakovanih, vendar so bili omejeni tudi odhodki. Visoka donosnost podjetij je zlasti omogočila zaustavitev rasti subvencij, medtem ko sta hiter padec brezposelnosti in odsotnosti indeksacije, ki jo določa Hausnerjev načrt Najbolj celovit in natančen poskus reforme odhodkov do zdaj, predlagan leta 2003, namenjen zmanjšanju javnih odhodkov za socialno zaščito, javno upravo in državne pomoči. Med drugim je Hausnerjev načrt nadomestil letno indeksacijo z indeksacijo po skupni inflaciji, ki presega 5 %, ali vsaka tri leta (kar pride prej). , zmanjšala rast socialnih transferjev. Poleg tega so bila sredstva za zaposlene v javnem sektorju nižja od pričakovanih. In nazadnje, zaradi počasnejšega črpanja sredstev EU, kot je bilo načrtovano, so bile nižje od pričakovanih tudi javne naložbe. Na splošno, delež izdatkov glede na BDP je bil 1,5 odstotne točke nižji od načrtovanega v novembru 2006. Glede prihodkov pa so se prihodki od posrednih davkov in socialnih prispevkov izkazali za boljše od predvidenih v novembru 2006, v glavnem zaradi dosti višje stopnje zaposlenosti in rasti plač. Te nepričakovane ugodnosti pa so izravnali slabi rezultati drugih postavk prihodkov (neposredni davki zaradi povečanih davčnih osnov). Na splošno je to povzročilo, da je delež prihodkov rahlo pod načrtovanim. Z izboljšanim strukturnim saldom za okoli 1,5 odstotne točke je izvrševanje proračuna v letu 2007 več kot izpolnilo zahtevo iz mnenja Sveta z dne 27. februarja 2007 o predhodni dopolnitvi konvergenčnega programa UL C 72, 29.3.2007, str. 13. .[9][10]

Najbolj celovit in natančen poskus reforme odhodkov do zdaj, predlagan leta 2003, namenjen zmanjšanju javnih odhodkov za socialno zaščito, javno upravo in državne pomoči. Med drugim je Hausnerjev načrt nadomestil letno indeksacijo z indeksacijo po skupni inflaciji, ki presega 5 %, ali vsaka tri leta (kar pride prej).

UL C 72, 29.3.2007, str. 13.

(5) Glavni cilj proračunske strategije je trajno zmanjšanje strukturnega javnofinančnega primanjkljaja (ciklično prilagojenega primanjkljaja brez enkratnih in drugih začasnih ukrepov) za dosego srednjeročnega cilja za proračunski položaj, ki je strukturni primanjkljaj 1% BDP v letu 2011, tj. enem letu po programskem obdobju. To je skladno s prejšnjim konvergenčnim programom, ki je predvidel dosego srednjeročnega cilja „po letu 2010“. Nominalni primanjkljaj naj bi se po poslabšanju za 0,5 odstotne točke na 2,5 % BDP leta 2008 izboljšal na 1,5 % do leta 2010. Primarni saldo sledi v isti smeri in načrtovano je, da se bo z −0,2 % BDP iz leta 2008 povečal na 0,8 % v letu 2010. Zaradi zmerne proizvodne rasti se predvideva, da bodo spremembe v strukturnem saldu, izračunane na podlagi skupno dogovorjene metodologije, večje, z zmanjšanjem strukturnega primanjkljaja z okoli 2,75 % BDP leta 2008 na malo več kot 1% leta 2010. Prilagoditev proračuna temelji na odhodkih in je predvidena za konec obdobja v letih 2009 in 2010. V letu 2008 je vzrok za poslabšanje primanjkljaja v glavnem izrazito povečanje deleža naložb in močno zmanjšanje socialnih prispevkov (delno izravnano s povečanjem drugih prihodkov). V letih 2009–2010 bo konsolidacija dosežena v glavnem z omejitvijo sredstev za zaposlene, socialnih transferjev in vmesne potrošnje. Načrtovana stopnja zmanjšanja primanjkljaja med letoma 2007 in 2009 je nižja kot v prejšnji posodobitvi, vendar sta izhodiščna točka (2007) in vsak nov ciljni primanjkljaj iz dopolnitve konvergenčnega programa iz marca 2008 boljša kot cilji iz dopolnitve novembra 2006. Tveganja za proračunske napovedi iz programa se zdijo na splošno uravnotežena v letu 2008, vendar so lahko pozneje rezultati slabši od načrtovanih v programu. Ciljni primanjkljaj iz programa za leto 2008 je enak kot v napovedi iz pomladi 2008 (2,5 % BDP). Podatki o denarnih tokovih državnega proračuna za prvo četrtletje leta 2008 kažejo, da bodo rezultati na področju prihodkov boljši od napovedanih v proračunskih projekcijah, vendar program predvideva nekoliko višjo rast v letu 2008 kot napoved Komisije iz pomladi 2008, še vedno naraščajoč pritisk na plače v javnem sektorju pa predstavlja tveganje za javne finance. Po drugi strani bo inflacija, višja od pričakovane v programu, leta 2008 zmanjšala delež odhodkov, saj so odhodki večinoma določeni v nominalnem smislu. V letu 2009 lahko višja inflacije iz leta 2008 pospeši rast plač v javnem sektorju ter sproži višje pokojnine in socialne prejemke, kot so načrtovani v programu, ki jih lahko še nadalje pospeši reforma mehanizma indeksacije, ki od leta 2008 povezuje socialne prejemke ne le s cenami življenjskih potrebščin temveč deloma tudi s plačami. Medtem ko je parlament ukrepe za povečevanje primanjkljaja že sprejel (znižanja davčne stopnje za dohodnino), so izravnalni ukrepi nejasni in njihov proračunski vpliv je negotov (razen zvišanja trošarin, povezanih z usklajevanjem na ravni EU, ki ne bo v celoti izravnalo zmanjšanja dohodnin). Če se ne bo ohranila nadaljnja rast zaposlenosti, ki jo predvideva vlada, bo po letu 2008 proračunska konsolidacija iz let 2006–2007, ki je temeljila na povečani zaposlenosti, težko dosegljiva. Po drugi strani pa so rezultati razvoja javnofinančnega salda dobri: prihodki so se pogosto izkazali za višje od predvidenih, načrti v zvezi z odhodki pa so bili le delno izvršeni.

(6) Kot je priporočal Svet, se ob tej oceni tveganja proračunska naravnanost v programu zdi usklajena s trajnim zmanjšanjem čezmernega primanjkljaja do leta 2007. Vendar varnostna rezerva, da se prepreči prekoračitev praga primanjkljaja v višini 3 % BDP, v programskem obdobju ne bo zagotovljena. Poleg tega proračunska naravnanost v programu morda ne bo zadostna za dosego srednjeročnega cilja do leta 2011, kot je predvideno v programu. Medtem ko gospodarstvo uživa ugodne pogoje za rast, je ritem prilagoditve za doseganje srednjeročnega cilja iz programa prepočasen in ga je treba v letu 2008 okrepiti, da bo skladen s Paktom stabilnosti in rasti. Zato ga je treba podpreti z ukrepi. Če bi se pojavili inflacijski pritiski in bremena plač, bo za preprečitev pregrevanja potrebna bolj restriktivna proračunska naravnanost, kot jo predvideva program.

(7) Na splošno se zdi, da je Poljska izpostavljena nizkemu tveganju, kar zadeva vzdržnost javnih financ. Glede na napovedi iz leta 2005, ki temeljijo na skupni metodologiji, je dolgoročni vpliv staranja prebivalstva na proračunu med najnižjimi v EU. Vendar bodo od leta 2008 socialni prejemki indeksirani ne le s cenami življenjskih potrebščin temveč deloma tudi s plačami, ki bodo dolgoročno povečale odhodke. Proračunski položaj leta 2007 z majhnim strukturnim primarnim primanjkljajem, ki, kljub temu, da je boljši od izhodiščnega položaja iz predhodnega programa, predstavlja tveganje za vzdržnost javnih financ preden se upošteva dolgoročni proračunski učinek staranja prebivalstva. Nadaljnja konsolidacija javnih financ, vključno z reformo predčasnega upokojevanja (uvedba „premostitvenih pokojnin“, ki omejujejo predčasno upokojitev na nekatere težke poklice), kot je načrtovana v konvergenčnem programu, bi tako spodbudila delovno aktivnost in zaposlovanje ter omejitev tveganj glede vzdržnosti javnih financ.

(8) Zdi se, da je konvergenčni program skladen s poročilom o izvajanju nacionalnega programa reform iz oktobra 2007. Še posebej oba programa predvidevata reformo predčasnega upokojevanja in invalidnin, reformo socialnih skladov za kmete, zdravstveno reformo, reorganizacijo in decentralizacijo javnih financ ter večletno proračunsko načrtovanje. Konvergenčni program ne vsebuje kvalitativne ocene splošnega učinka poročila o izvajanju nacionalnega programa reform iz oktobra 2007 v okviru srednjeročne davčne strategije (na primer obravnavanje učinka na potencialno rast in delovna mesta). Kljub temu program zagotavlja sistematične informacije o neposrednih proračunskih stroških glavnih reform, predvidenih v nacionalnem programu reform.

(9) Proračunska strategija konvergenčnega programa je deloma skladna s širšimi smernicami ekonomskih politik posameznih držav, ki jih vsebujejo integrirane smernice na področju proračunskih politik v okviru lizbonske strategije. Kljub temu, da program predvideva nadaljnjo proračunsko konsolidacijo, ne omenja nadaljnjih mehanizmov za izboljšanje nadzora nad odhodki.

(10) Kar zadeva zahteve po podatkih, določenih v kodeksu ravnanja za programe stabilnosti in konvergenčne programe, je v programu nekaj vrzeli glede neobveznih podatkov.

Splošni zaključek je, da po zmanjšanju javnofinančnega primanjkljaja leta 2007 in če bosta primanjkljaj in dolg ostala pod referenčno vrednostjo 3 % in 60 % BDP, program za leto 2008 predvideva poslabšanje javnofinančnega salda za 0,5 odstotne točke BDP ter napredek v smeri srednjeročnega cilja na koncu obdobja v prihodnjih letih na podlagi dobrih možnosti za rast. Napovedano poslabšanje strukturnega salda leta 2008 za skoraj 0,5 odstotne točke BDP ni skladno Paktom stabilnosti in rasti. Ob upoštevanju tveganj za proračunske cilje od leta 2009, je mogoče, da v glavnem zaradi pomanjkanja posebnih ukrepov, srednjeročni cilj ne bo dosežen do leta 2011, kot je načrtovano v programu. Če bi se pojavili inflacijski pritiski, bo potrebna bolj restriktivna proračunska naravnanost, kot jo predvideva program. Glede dolgoročne vzdržnosti javnih financ se zdi, da je Poljska izpostavljena nizkemu tveganju, vendar sistem predčasnega upokojevanja potrebuje reformo.

Ob upoštevanju zgornje ocene in potrebe po zagotovitvi vzdržnosti javnih financ se Poljsko poziva, da v prihodnjih letih s posebnimi dohodki in neporabljenimi viri za zmanjšanje primanjkljaja v letu 2008 ter določitvijo in izvajanem ukrepov, zlasti na strani odhodkov, izkoristi dobre pogoje rasti za krepitev poteka strukturne prilagoditve za dosego srednjeročnega cilja, zlasti za obvladovanje morebitnih inflacijskih pritiskov.

Primerjava ključnih makroekonomskih in proračunskih napovedi

| |2006|2007|2008|2009|2010|

Realni BDP (spremembe v %)|KP mar. 2008|6,2|6,5|5,5|5,0|5,0|

|COM april 2008|6,2|6,5|5,3|5,0|ni podatkov |

|KP nov. 2006|5,4|5,1|5,1|5,6|ni podatkov |

Inflacija po HICP (%)|KP mar. 2008|1,3|2,6|3,5|2,9|2,5|

|COM april 2008|1,3|2,6|4,3|3,4|ni podatkov |

|KP nov. 2006|1,4|2,1|2,5|2,5|ni podatkov |

Proizvodna vrzel 1 (v % potencialnega BDP)|KP mar. 2008|0,5|1,1|0,7|−0,2|−0,9|

|COM april 2008 2|0,6|1,2|0,5|−0,7|ni podatkov |

|KP nov. 2006|0,5|0,5|0,3|0,4|ni podatkov |

Neto posojanje/zadolževanje v razmerju do ostalega sveta (v % BDP)|KP mar. 2008|−2,6|−2,6|−3,5|−4,2|−4,6|

|COM april 2008|−2,5|−2,6|−2,3|−3,6|ni podatkov |

|KP nov. 2006|−1,6|−1,8|−2,2|−2,7|ni podatkov |

Javnofinančni saldo (v % BDP)|KP mar. 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,0|−1,5|

|COM april 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,6|ni podatkov |

|KP nov. 2006|−3,9|−3,4|−3,1|−2,9|ni podatkov |

Primarni saldo (v % BDP)|KP mar. 2008|−1,1|0,2|−0,2|0,3|0,8|

|COM april 2008|−1,1|0,6|0,2|0,1|ni podatkov |

|KP nov. 2006|−1,5|−1,0|−0,7|−0,6|ni podatkov |

Ciklično prilagojeni saldo 1 (v % BDP)|KP mar. 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|COM april 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|ni podatkov |

|KP nov. 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|ni podatkov |

Strukturni saldo 3 (v % BDP)|KP mar. 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|COM april 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|ni podatkov |

|KP nov. 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|ni podatkov |

Bruto javni dolg (v % BDP)|KP mar. 2008|47,6|44,9|44,2|43,3|42,3|

|COM april 2008|47,6|45,2|44,5|44,1|ni podatkov |

|KP nov. 2006|48,9|50,0|50,3|50,2|ni podatkov |

Opombe:| | | | | | |

1 Proizvodne vrzeli in ciklično prilagojeni saldi iz programov glede na ponovne izračune služb Komisije na podlagi podatkov v programih.|

2 Na podlagi ocenjene potencialne rasti v višini 5,2%, 5,9%, 6,0% oziroma 6,2% za posamezna leta v obdobju 2006–2009.|

3 Ciklično prilagojeni saldo brez enkratnih in drugih začasnih ukrepov. V najnovejšem programu in jesenski napovedi služb Komisije ni enkratnih in drugih začasnih ukrepov.|

 | | | | | | |

Vir :| | | | | | |

Konvergenčni program (KP); gospodarske napovedi služb Komisije iz pomladi 2008 (COM); izračuni služb Komisije.|

[1] UL L 209, 2.8.1997, str. 1. Uredba, kakor je bila spremenjena z Uredbo (ES) št. 1055/2005 (UL L 174, 7.7.2005, str. 1). Dokumenti, navedeni v tem besedilu, so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[2] UL L 139, 29.5.2008, str. 57.

[3] Sporočilo Komisije Evropskemu Svetu „Strateško poročilo o prenovljeni lizbonski strategiji za rast in delovna mesta: uvedba novega cikla (2008–2010)“, COM(2007) 803, 11.12.2007.

[4] Sporočilo Komisije Svetu in Evropskemu parlamentu „Dolgoročna vzdržnost javnih financ v EU“, COM(2006) 574, 12.10.2006, in Generalni direktorat za gospodarske in finančne zadeve pri Evropski komisiji (2006), „The long-term sustainability of public finances in the European Union“, European Economy, št. 4/2006.

[5] „Posebnosti izvajanja Pakta stabilnosti in rasti ter smernice za obliko in vsebino programov stabilnosti in konvergence “, ki jih je 11. oktobra 2005 potrdil Svet Ecofin.

[6] UL L 209, 2.8.1997, str. 1. Uredba, kakor je bila spremenjena z Uredbo (ES) št. 1055/2005 (UL L 174, 7.7.2005, str. 1). Dokumenti, navedeni v tem besedilu, so na voljo na spletni strani: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[7] Dopolnitev je bila predložena več kot 16 tednov po roku, določenem v kodeksu ravnanja, tj. 1. decembru, po oblikovanju nove vlade novembra, ki je sledilo oktobrskim splošnim volitvam.

[8] Ocena upošteva zlasti napoved služb Komisije iz pomladi 2008 in oceno Komisije glede poročila o izvajanju nacionalnega programa reform iz oktobra 2007.

[9] Najbolj celovit in natančen poskus reforme odhodkov do zdaj, predlagan leta 2003, namenjen zmanjšanju javnih odhodkov za socialno zaščito, javno upravo in državne pomoči. Med drugim je Hausnerjev načrt nadomestil letno indeksacijo z indeksacijo po skupni inflaciji, ki presega 5 %, ali vsaka tri leta (kar pride prej).

[10] UL C 72, 29.3.2007, str. 13.

RO

(...PICT...)|COMISIA COMUNITĂŢILOR EUROPENE|

Bruxelles, 11.6.2008

SEC(2008) 2012 final

Recomandare de

AVIZ AL CONSILIULUI

privind programul de convergență actualizat al Poloniei pentru perioada 2007-2010

(prezentată de Comisie)

EXPUNERE DE MOTIVE

1. Contextul general

Pactul de stabilitate și creștere are la bază obiectivul unor finanțe publice sănătoase ca mijloc de consolidare a condițiilor pentru stabilitatea prețurilor și pentru o creștere puternică și durabilă, care contribuie la crearea de locuri de muncă. Reforma din 2005 a pactului a recunoscut utilitatea acestuia ca fundament al disciplinei fiscale, dar a vizat, de asemenea, să-i consolideze eficacitatea și bazele economice, precum și să protejeze viabilitatea pe termen lung a finanțelor publice.

Regulamentul (CE) nr. 1466/97 al Consiliului privind consolidarea supravegherii pozițiilor bugetare și supravegherea și coordonarea politicilor economice JO L 209, 2.8.1997, p. 1. Regulament modificat prin Regulamentul (CE) nr. 1055/2005 (JO L 174, 7.7.2005, p. 1). Documentele la care se face trimitere în prezentul text sunt disponibile la adresa: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , care face parte din Pactul de stabilitate și creștere, stipulează că statele membre trebuie să prezinte Consiliului și Comisiei programe de stabilitate sau de convergență, precum și actualizări anuale ale acestora. Statele membre care au adoptat deja moneda unică prezintă programe de stabilitate (actualizate), iar cele care nu au adoptat-o încă prezintă programe de convergență (actualizate). Primul program de convergență al Poloniei a fost prezentat în mai 2004. În conformitate cu regulamentul menționat anterior, Consiliul a emis un aviz asupra programului la 5 iulie 2004, pe baza unei recomandări a Comisiei și după consultarea Comitetului economic și financiar. În ceea ce privește programele de stabilitate și de convergență actualizate, regulamentul prevede faptul că acestea sunt evaluate de către Comisie și analizate de către Comitetul economic și financiar; după caz, programele actualizate pot fi analizate de către Consiliu, conform aceleiași proceduri menționate anterior.[1]

JO L 209, 2.8.1997, p. 1. Regulament modificat prin Regulamentul (CE) nr. 1055/2005 (JO L 174, 7.7.2005, p. 1). Documentele la care se face trimitere în prezentul text sunt disponibile la adresa:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

2. Contextul evaluării programului actualizat

Comisia a examinat cea mai recentă actualizare a programului de convergență al Poloniei, prezentată la 26 martie 2008, și recomandă Consiliului să emită un aviz cu privire la aceasta (a se vedea în casetă punctele principale ale evaluării).

În vederea definirii contextului în care se evaluează strategia bugetară în cadrul programului de convergență actualizat, următoarele puncte prezintă pe scurt:

(1) poziția țării din perspectiva componentei corective a Pactului de stabilitate și creștere (procedura de deficit excesiv);

(2) cea mai recentă evaluare a poziției țării în lumina componentei preventive a Pactului de stabilitate și creștere (rezumat al avizului Consiliului cu privire la actualizarea precedentă a programului de convergență);

(3) actualizarea din mai 2008 a orientărilor generale de politică economică specifice fiecărei țări în materie de politici bugetare;

(4) evaluarea de către Comisie a raportului din octombrie 2007 cu privire la punerea în aplicare a programului național de reformă.

2.1. Procedura de deficit excesiv pentru Polonia

La 5 iulie 2004, Consiliul a adoptat o decizie care prevede, în conformitate cu articolul 104 alineatul (6), că Polonia a avut un deficit excesiv, pe baza unui deficit al bugetului general de 4,1% din PIB în 2003. În același timp, Consiliul a emis recomandări, în conformitate cu articolul 104 alineatul (7), privind corectarea deficitului excesiv. În special, Poloniei i s-a recomandat să ia măsuri într-un cadru pe termen mediu, pentru a aduce deficitul sub 3% din PIB până în 2007, într-un mod credibil și durabil, în conformitate cu avizul Consiliului privind programul de convergență din mai 2004. În noiembrie 2006, Consiliul a decis că măsurile luate până în acel moment de autoritățile poloneze au fost necorespunzătoare. În februarie 2007, Consiliul a emis noi recomandări, confirmând anul 2007 ca termen limită pentru corectarea deficitului. Autorităților poloneze li s-a recomandat să asigure o îmbunătățire a soldului structural cu cel puțin 0,5 puncte procentuale din PIB, în perioada 2006 - 2007. În noiembrie 2007, Comisia a emis o comunicare către Consiliu, în care se constata faptul că măsurile luate de Polonia ca răspuns la recomandarea Consiliului au fost conforme cu recomandarea. Cu toate acestea, în ceea ce privește 2008 și 2009, Comisia și-a exprimat îngrijorarea privind caracterul durabil al corectării deficitului excesiv, fără de care procedura de deficit excesiv nu poate fi abrogată. Comisia și Consiliul au invitat autoritățile poloneze să prezinte, cât de curând posibil, un program de convergență actualizat care să descrie strategia pe termen mediu a întregii legislaturi, asigurând un caracter durabil al corectării deficitului excesiv și obținerea de progrese ulterioare pentru atingerea obiectivului pe termen mediu.

Alături de această recomandare de aviz al Consiliului, Comisia îi recomandă Consiliului să abroge procedura de deficit excesiv pentru Polonia deoarece, dintr-o evaluare globală, rezultă faptul că situația de deficit excesiv în care se află Polonia a fost corectată. Deficitul bugetului general pentru 2007 este de 2,0% din PIB, adică sub valoarea de referință de 3% din PIB. În previziunile lor din primăvara anului 2008, serviciile Comisiei indică faptul că, în 2008 și 2009, deficitul ar trebui să rămână sub valoarea de referință de 3% din PIB.

2.2. Evaluarea din avizul Consiliului privind actualizarea precedentă a programului

În avizul său din 27 februarie 2007, Consiliul și-a prezentat pe scurt evaluarea asupra actualizării precedente a programului de convergență, care vizează perioada 2006-2009, după cum urmează: „Programul are în vedere ajustarea deficitului excesiv până în 2007, cu referire la dispoziția din articolul 2 alineatul (7) din Regulamentul (CE) nr. 1467/97 al Consiliului, însă Consiliul reamintește faptul că acțiunile derulate până în prezent nu par a fi adecvate, iar măsurile prevăzute par insuficiente pentru atingerea rezultatelor respective. În ceea ce privește perioada ulterioară, deși programul are în vedere realizarea de progrese în vederea atingerii OTM în contextul perspectivelor de creștere favorabile, există riscuri importante în ceea ce privește atingerea obiectivelor bugetare și caracterul durabil al ajustării.”

Având în vedere o nouă recomandare adresată Poloniei de a corecta deficitul excesiv, adoptată de Consiliu la 27 februarie 2007 în conformitate cu articolul 104 alineatul (7) din tratat, Consiliul a invitat Polonia „(i) să asigure corectarea deficitului excesiv până în 2007, în conformitate cu noua recomandare în sensul articolului 104 alineatul (7); (ii) profitând de perioadele economice favorabile, folosind toate veniturile suplimentare pentru reducerea deficitului, să accelereze ritmul ajustării în vederea atingerii OTM, ulterior corectării deficitului excesiv, prin elaborarea și punerea în aplicare a unor măsuri suplimentare, în special în ceea ce privește reducerea cheltuielilor, măsuri necesare în vederea realizării ajustării previzionate; (iii) să mențină rezultatele reformei sistemului de pensii”.

2.3. Actualizarea din mai 2008 a orientărilor generale de politică economică specifice pentru fiecare țară în materie de politici bugetare

La 14 mai 2008, Consiliul a adoptat o recomandare privind actualizarea din 2008 a orientărilor generale ale politicilor economice ale statelor membre și ale Comunității și punerea în aplicare a politicilor de ocupare a forței de muncă ale statelor membre JO L 139, 29.5.2008, p. 57. . În materie de politici bugetare, Poloniei i s-a recomandat „să sprijine consolidarea fiscală și să completeze «ancora» nominală a deficitului bugetului de stat (plafonul de deficit) cu mecanisme suplimentare care să permită un control mai eficient al cheltuielilor”.[2]

JO L 139, 29.5.2008, p. 57.

2.4. Evaluarea de către Comisie a raportului din octombrie 2007 privind punerea în aplicare a programului național de reformă

La 11 decembrie 2007, Comisia a adoptat Raportul strategic cu privire la Strategia de la Lisabona reînnoită pentru creștere și locuri de muncă, care conține o evaluare a raportului din octombrie 2007 privind punerea în aplicare a programului național de reformă al Poloniei Comunicarea Comisiei către Consiliul European, „Raport strategic cu privire la Strategia de la Lisabona reînnoită pentru creștere și locuri de muncă: lansarea noului ciclu (2008-2010)” - COM(2007)803, 11.12.2007. și care poate fi rezumat după cum urmează.[3]

Comunicarea Comisiei către Consiliul European, „Raport strategic cu privire la Strategia de la Lisabona reînnoită pentru creștere și locuri de muncă: lansarea noului ciclu (2008-2010)” - COM(2007)803, 11.12.2007.

Programul național de reformă al Poloniei a identificat următoarele priorități principale: consolidarea și îmbunătățirea gestionării finanțelor publice, dezvoltarea spiritului antreprenorial, consolidarea inovației în cadrul întreprinderilor; modernizarea și dezvoltarea infrastructurii, asigurarea unui mediu concurențial în cadrul industriilor de rețea, crearea și menținerea de locuri de muncă și reducerea șomajului și îmbunătățirea capacității de adaptare a lucrătorilor și a întreprinderilor.

Concluzia evaluării Comisiei a fost că Polonia a realizat progrese limitate în ceea ce privește punerea în aplicare a programului său național de reformă în perioada 2005-2007.

Pe fondul punctelor tari și al punctelor slabe identificate, precum și al progreselor realizate, Comisia a recomandat ca Poloniei să i se recomande luarea de măsuri în următoarele domenii: consolidarea fiscală (mecanisme de control al cheltuielilor); concurența în cadrul industriilor de rețea; cercetarea publică și sprijinul acordat întreprinderilor private din domeniul cercetării și dezvoltării; flexicuritatea, inclusiv politica activă pe piața muncii, beneficiile sociale, învățarea pe parcursul vieții și educația.

Mai mult, Polonia este încurajată să se axeze, de asemenea, pe domenii precum: infrastructura de transport; procesul de înregistrare a întreprinderilor; e-guvernare; transpunerea legislației privind piața internă; și infrastructura pentru îngrijirea copiilor.

Pe baza raportului strategic al Comisiei, Consiliul a adoptat, la 14 mai 2008, recomandări privind actualizarea din 2008 a orientărilor generale de politică economică ale statelor membre, inclusiv ale Poloniei.

Casetă: Principalele puncte evaluateÎn conformitate cu articolul 5 alineatul (1) (pentru programele de stabilitate) și cu articolul 9 alineatul (1) (pentru programele de convergență) din Regulamentul (CE) nr. 1466/97 al Consiliului, evaluarea urmărește:să stabilească dacă ipotezele economice pe care se bazează programul sunt plauzibile;să examineze obiectivul bugetar pe termen mediu (OTM) prezentat de statul membru și să stabilească dacă strategia de ajustare pentru atingerea acestuia este adecvată;să stabilească dacă măsurile luate și/sau propuse pentru respectarea acestei strategii de ajustare sunt suficiente pentru a atinge OTM pe parcursul ciclului;în momentul evaluării strategiei de ajustare în vederea atingerii OTM, să stabilească dacă se face un efort de ajustare mai mare în perioade economice favorabile, în timp ce efortul poate fi mai redus în perioade economice nefavorabile și, în ceea ce privește statele membre din zona euro și participante la ERM II, să stabilească dacă acestea urmăresc o îmbunătățire anuală a soldului ajustat ciclic, exceptând măsurile one-off și alte măsuri temporare, de 0,5% din PIB ca valoare de referință pentru a atinge OTM;în momentul definirii strategiei de ajustare destinate atingerii OTM (pentru statele membre care nu l-au atins încă) sau al autorizării unei abateri temporare de la OTM (pentru statele membre care l-au atins), să examineze punerea în aplicare a unor reforme structurale majore care au ca efect direct reducerea costurilor pe termen lung (inclusiv prin mărirea nivelului creșterii potențiale) și, prin urmare, un impact verificabil asupra viabilității pe termen lung a finanțelor publice (cu condiția să se păstreze o marjă de siguranță corespunzătoare față de valoarea de referință de 3% din PIB, iar poziția bugetară să revină la OTM până la sfârșitul perioadei de programare), acordându-se o atenție sporită reformelor sistemului de pensii prin introducerea unui sistem multipilon care include un pilon obligatoriu, finanțat integral;să stabilească dacă politicile economice ale statului membru sunt conforme cu orientările generale de politică economică.Plauzibilitatea ipotezelor macroeconomice ale programului se evaluează prin comparație cu previziunile serviciilor Comisiei din primăvara anului 2008, precum și pe baza metodologiei stabilite de comun acord pentru estimarea producției potențiale și a soldurilor ajustate ciclic.În cadrul evaluării se analizează, de asemenea:evoluția coeficientului de îndatorare și perspectivele de viabilitate pe termen lung a finanțelor publice, cărora trebuie să li se acorde „o atenție suficientă în cadrul supravegherii pozițiilor bugetare”, în conformitate cu raportul Consiliului din 20 martie 2005 privind „Îmbunătățirea punerii în aplicare a Pactului de stabilitate și creștere”. Într-o comunicare a Comisiei din 12 octombrie 2006, se stabilește modul de abordare a evaluării viabilității pe termen lung Comunicarea Comisiei către Consiliu și Parlamentul European, „Viabilitatea finanțelor publice pe termen lung în UE” - COM (2006) 574. 12.10.2006 - și Comisia Europeană, Direcția Generală Afaceri Economice și Financiare (2006), „Viabilitatea finanțelor publice pe termen lung în Uniunea Europeană”, European Economy nr. 4/2006. ;Comunicarea Comisiei către Consiliu și Parlamentul European, „Viabilitatea finanțelor publice pe termen lung în UE” - COM (2006) 574. 12.10.2006 - și Comisia Europeană, Direcția Generală Afaceri Economice și Financiare (2006), „Viabilitatea finanțelor publice pe termen lung în Uniunea Europeană”, European Economy nr. 4/2006.gradul de consecvență cu programul național de reformă prezentat de statele membre în contextul Strategiei de la Lisabona pentru creștere și locuri de muncă, precum și cu raportul din octombrie 2007 de punere în aplicare a acestuia. În nota de însoțire din 7 iunie 2005, trimisă Consiliului European, cu privire la orientările generale de politică economică pentru perioada 2005-2008, Consiliul ECOFIN a declarat că programele naționale de reformă ar trebui să fie conforme cu programele de stabilitate și de convergență;conformitatea cu codul de conduită „Specificații privind punerea în aplicare a Pactului de stabilitate și creștere și orientări referitoare la forma și conținutul programelor de stabilitate și de convergență”, aprobate de Consiliul ECOFIN la 11 octombrie 2005. , care impune, inter alia , o structură comună și o serie de tabele de date pentru programele de stabilitate și de convergență.„Specificații privind punerea în aplicare a Pactului de stabilitate și creștere și orientări referitoare la forma și conținutul programelor de stabilitate și de convergență”, aprobate de Consiliul ECOFIN la 11 octombrie 2005.|

Recomandare de

AVIZ AL CONSILIULUI

privind programul de convergență actualizat al Poloniei pentru perioada 2007-2010

CONSILIUL UNIUNII EUROPENE,

având în vedere de Tratatul de instituire a Comunității Europene,

având în vedere Regulamentul (CE) nr. 1466/97 al Consiliului din 7 iulie 1997 privind consolidarea supravegherii pozițiilor bugetare și supravegherea și coordonarea politicilor economice JO L 209, 2.8.1997, p. 1. Regulament modificat prin Regulamentul (CE) nr. 1055/2005 (JO L 174, 7.7.2005, p. 1). Documentele la care se face trimitere în prezentul text sunt disponibile la adresa: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , în special articolul 9 alineatul (3),[6]

JO L 209, 2.8.1997, p. 1. Regulament modificat prin Regulamentul (CE) nr. 1055/2005 (JO L 174, 7.7.2005, p. 1). Documentele la care se face trimitere în prezentul text sunt disponibile la adresa:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

având în vederea recomandarea Comisiei,

după consultarea Comitetului economic și financiar,

EMITE PREZENTUL AVIZ:

(1) La [8 iulie 2008] Consiliul a examinat programul actualizat de convergență al Poloniei pentru perioada 2007 - 2010 În contextul formării unui nou guvern în noiembrie, după alegerile generale din octombrie, actualizarea a fost prezentată la mai mult de 16 săptămâni de la termenul de 1 decembrie prevăzut în codul de conduită. .[7]

În contextul formării unui nou guvern în noiembrie, după alegerile generale din octombrie, actualizarea a fost prezentată la mai mult de 16 săptămâni de la termenul de 1 decembrie prevăzut în codul de conduită.

(2) Polonia a făcut progrese recente în ceea ce privește apropierea de nivelurile venitului mediu din UE, ca urmare a unei creșteri a PIB-ului real de la o medie de aproximativ 4½% în perioada 2003 – 2005 la peste 6% în perioada 2006 – 2007. Creșterea producției, antrenând o creștere puternică a forței de muncă, a dus la o îmbunătățire considerabilă a pieței forței de muncă, antrenând o scădere a șomajului de la aproximativ 20% în 2003, la 9½% în 2007. Cu toate acestea, scăderea șomajului indică nu doar o creștere extraordinară a gradului de ocupare a forței de muncă, ci și o diminuare a acesteia datorită migrației. Mai mult, distorsiunile cauzate de măsurile de stimulare a încadrării în muncă, la care se adaugă emigrarea masivă, accentuează deficitul forței de muncă în anumite sectoare. Restrângerea pieței forței de muncă exercită presiuni asupra salariilor, având un impact negativ asupra inflației IAPC care, după o perioadă de moderare reușită între 2005 și prima jumătate a anului 2007, a cunoscut o accelerare semnificativă la sfârșitul anului 2007. După atingerea nivelului record de 6¼% din PIB în 2003, deficitul bugetului general a scăzut în medie cu peste un punct procentual pe an, ajungând la 2% din PIB în 2007. În ultimii ani, rezultatele înregistrate au depășit, în general, obiectivele, datorită unor surprize pozitive în ceea ce privește creșterea, care au dus la obținerea de venituri neașteptate, precum și la execuția incompletă a programelor de cheltuieli. Continuarea consolidării bugetare va depinde, în mod esențial, de reforma sistemului de transferuri sociale (în special pensiile anticipate și pensiile de invaliditate) și de creșterea ratei de participare la piața forței de muncă.

(3) Scenariul macroeconomic care stă la baza programului prevede o diminuare progresivă a creșterii PIB-ului real, trecând în medie de la 6,5% în 2007 la 5,2% până la sfârșitul perioadei de programare. Evaluat pe baza informațiilor disponibile în prezent Evaluarea ține seama în special de previziunile din primăvara anului 2008 ale serviciilor Comisiei, precum și de evaluarea de către Comisie a raportului din octombrie 2007 privind punerea în aplicare a programului național de reformă. , acest scenariu pare să se bazeze pe ipoteze plauzibile de creștere. Previziunile programului în materie de inflație, reflectând ipoteze ușor favorabile privind prețurile la import, precum și o creștere relativ mică a remunerației nominale per salariat, par mai degrabă pesimiste.[8]

Evaluarea ține seama în special de previziunile din primăvara anului 2008 ale serviciilor Comisiei, precum și de evaluarea de către Comisie a raportului din octombrie 2007 privind punerea în aplicare a programului național de reformă.

(4) Deficitul bugetului general pentru 2007 a fost de 2,0% din PIB, comparativ cu procentajul de 3,4% previzionat în programul de convergență din noiembrie 2006. Acest rezultat se explică în principal printr-o creștere mult mai mare a PIB-ului real și nominal decât s-a previzionat în noiembrie 2006, dar și prin restricționarea cheltuielilor. În special, rentabilitatea ridicată a întreprinderilor a permis frânarea creșterii subvențiilor, în timp ce reducerea rapidă a șomajului și absența indexării impuse prin planul Hausner Cea mai cuprinzătoare și mai specializată tentativă de reformă în materie de cheltuieli de până acum, propusă în 2003 și vizând reducerea cheltuielilor publice destinate protecției sociale, administrației publice și ajutoarelor de stat. Printre altele, planul Hausner a înlocuit indexarea anuală cu indexarea aplicată o dată la trei ani sau după ce inflația cumulată depășește 5% (dacă acest lucru are loc înainte). au încetinit, de asemenea, creșterea transferurilor sociale. Mai mult, remunerarea salariaților din sectorul public a fost mai mică decât se prevăzuse inițial. În sfârșit, investițiile publice au fost mai mici decât cele previzionate, din cauza unei absorbții mai puțin rapide a fondurilor UE decât se estimase inițial. Per ansamblu, raportul cheltuieli/PIB a fost cu 1,5 puncte procentuale mai mic decât se preconizase în noiembrie 2006. În ceea ce privește veniturile, cele provenite din impozite indirecte și din beneficii sociale au fost mai bune decât se preconizase în noiembrie 2006, în principal datorită unei creșteri mult mai mari a gradului de ocupare a forței de muncă și a salariilor. Aceste surprize cu caracter pozitiv au fost anulate de obținerea unor rezultate mai slabe în ceea ce privește alte categorii de venituri (impozite directe datorate unei creșteri a categoriilor de impozitare). Per ansamblu, acest lucru a dus la o pondere a veniturilor puțin sub cea previzionată. Dată fiind îmbunătățirea raportului soldului structural cu aproximativ 1½ puncte procentuale, execuția bugetului în 2007 s-a conformat cu succes invitației adresate prin avizul Consiliului din 27 februarie 2007 privind actualizarea precedentă a programului de convergență JO C 72, 29.3.2007, p. 13. .[9][10]

Cea mai cuprinzătoare și mai specializată tentativă de reformă în materie de cheltuieli de până acum, propusă în 2003 și vizând reducerea cheltuielilor publice destinate protecției sociale, administrației publice și ajutoarelor de stat. Printre altele, planul Hausner a înlocuit indexarea anuală cu indexarea aplicată o dată la trei ani sau după ce inflația cumulată depășește 5% (dacă acest lucru are loc înainte).

JO C 72, 29.3.2007, p. 13.

(5) Principalul obiectiv al strategiei bugetare este reducerea durabilă a deficitului structural al bugetului general (deficit ajustat ciclic fără măsuri one-off și alte măsuri temporare), în vederea atingerii obiectivului pe termen mediu (OTM) privind poziția bugetară, care este reprezentat de un deficit structural de 1% din PIB în 2011, adică la un an de la încheierea perioadei de programare. Acest obiectiv este compatibil cu programul de convergență precedent, care preconiza atingerea OTM „după 2010”. După o deteriorare cu 0,5 puncte procentuale, ajungând la 2,5% din PIB în 2008, se preconizează că deficitul global se va îmbunătăți, ajungând la 1,5% până în 2010. Soldul primar urmează un traseu similar și se preconizează că va crește de la -0,2% din PIB în 2008 la 0,8% în 2010. Pe fondul creșterii moderate a producției, se preconizează că modificările aduse soldului structural, calculat în conformitate cu metodologia convenită de comun acord, vor fi mai importante, deficitul structural micșorându-se de la aproximativ 2¾% din PIB în 2008 la puțin peste 1% în 2010. Ajustarea bugetară se bazează pe cheltuieli și este decalată către sfârșitul perioadei (2009 și 2010). În 2008, deteriorarea deficitului se datorează, în principal, unei creșteri semnificative a ponderii investițiilor, precum și unei reduceri importante a beneficiilor sociale (compensate parțial de o creștere a altor tipuri de venituri). În perioada 2009 – 2010, consolidarea se va realiza, în principal, printr-o restricționare a remunerării salariaților, a transferurilor sociale și a consumului intermediar. Ritmul previzionat de reducere a deficitului în perioada 2007 - 2009 este mai mic decât cel din actualizarea precedentă, însă punctul de plecare (2007) și fiecare dintre noile obiective privind deficitul, incluse în actualizarea din martie 2008 a programului de convergență, sunt mai ambițioase decât obiectivele actualizării din noiembrie 2006. În 2008, riscurile în ceea ce privește previziunile bugetare incluse în program par în general echilibrate, dar rezultatele ar putea fi mai slabe decât se preconizase în program pentru anii următori. Pentru 2008, obiectivul privind deficitul prevăzut de program este identic cu cel stabilit în previziunile din primăvara 2008 (2,5% din PIB). În ceea ce privește bugetul central, datele pentru primul trimestru al anului 2008, stabilite conform unei contabilități de casă, indică venituri peste previziunile bugetare, însă programul, orientat către o creștere ușor mai ridicată în 2008 decât în previziunile din primăvara anului 2008 ale Comisiei, și presiunea în continuă creștere asupra salariilor din sectorul public generează riscuri în sectorul finanțelor publice. Pe de altă parte, o inflație mai mare decât cea previzionată în program va reduce ponderea cheltuielilor în 2008, acestea fiind în general fixate în termeni nominali. Cu toate acestea, în 2009, inflația mai mare din 2008 ar putea stimula creșterea salariilor în sectorul public, ducând astfel la pensii și beneficii sociale mai mari decât cele prevăzute în program, fenomen amplificat de o reformă a mecanismului de indexare care, începând cu 2008, leagă beneficiile sociale nu doar de prețurile de consum, ci și, parțial, de salarii. Cu toate că parlamentul a adoptat deja o serie de măsuri de creștere a deficitului (reduceri ale ratei de impozitare a venitului persoanelor fizice), măsurile compensatorii au un caracter vag, iar impactul lor bugetar este incert (cu excepția creșterii bruște a accizelor ca urmare a armonizării din cadrul UE, ceea ce nu va compensa în totalitate reducerea ratei de impozitare a venitului persoanelor fizice). Dacă creșterea în continuare a ocupării forței de muncă prevăzută de guvern nu este menținută, continuarea consolidării bugetare din 2006 – 2007, bazată pe o creștere generatoare de locuri de muncă, riscă să devină dificilă după 2008. Pe de altă parte, bilanțul referitor la evoluția soldului bugetului general este unul bun: veniturile au fost adesea mai mari decât se prevăzuse inițial, în timp ce programele de cheltuieli au fost executate doar parțial.

(6) Ținând seama de această evaluare a riscurilor, orientarea bugetară din program pare a fi în concordanță cu o corectare durabilă a deficitului excesiv până în 2007, conform recomandării Consiliului. Cu toate acestea, nu ar fi posibil să se asigure, în cadrul perioadei de programare, o marjă de siguranță împotriva riscului de depășire a limitei de deficit de 3% din PIB. Mai mult, este posibil ca orientarea bugetară menționată în program să nu permită atingerea OTM până în 2011, astfel cum se prevede în program. Având în vedere condițiile favorabile de creștere a economiei, ritmul ajustării pentru îndeplinirea OTM definit de program este insuficient și trebuie accelerat în 2008, pentru a se conforma Pactului de stabilitate și creștere. Ulterior, acest ritm trebuie susținut de măsuri. Mai mult, în cazul în care apar presiuni inflaționiste și salariale, se va impune o orientare fiscală mai strictă decât cea prevăzută în program pentru a evita supraîncălzirea.

(7) Polonia pare să prezinte riscuri scăzute în ceea ce privește viabilitatea finanțelor publice. Conform previziunilor din 2005 și pe baza metodologiei comune, impactul bugetar pe termen lung al îmbătrânirii populației este printre cele mai scăzute din UE. Cu toate acestea, începând cu 2008, beneficiile sociale vor fi indexate nu numai pe baza prețurilor de consum, ci și, parțial, pe baza salariilor, fapt care va duce la creșterea pe termen lung a cheltuielilor. Deși mai optimistă în raport cu poziția inițială a programului precedent, poziția bugetară din 2007, caracterizată de un deficit primar structural redus, constituie un risc pentru viabilitatea finanțelor publice, chiar înainte de luarea în considerare a impactului bugetar pe termen lung al îmbătrânirii populației. Consolidarea în continuare a finanțelor publice, inclusiv reforma pensiilor anticipate (introducerea de „pensii-punte” care limitează pensionarea anticipată la profesii cu un anumit grad de dificultate), conform intenției exprimate în programul de convergență, ar trebui așadar să contribuie atât la stimularea activității desfășurate de forța de lucru și a ocupării forței de muncă, cât și la limitarea riscurilor care afectează viabilitatea finanțelor publice.

(8) Programul de convergență pare să fie conform cu raportul din octombrie 2007 de punere în aplicare a programului național de reformă. În special, ambele programe prevăd reforma pensiilor anticipate și a pensiilor de invaliditate, reforma fondului social pentru agricultori, reforma sistemului de sănătate, reorganizarea și descentralizarea finanțelor publice, planificarea bugetară multianuală Cu toate acestea, programul de convergență nu conține o evaluare calitativă a impactului global al raportului din octombrie 2007 de punere în aplicare a programului național de reformă în cadrul strategiei fiscale pe termen mediu (de exemplu, impactul asupra creșterii potențiale și asupra ocupării forței de muncă). Totuși, programele oferă informații sistematice cu privire la costurile bugetare directe ale principalelor reforme prevăzute în programul național de reformă.

(9) Strategia bugetară a programului de convergență este parțial conformă cu orientările generale de politică economică specifice fiecărei țări, incluse în orientările integrate, din domeniul politicilor bugetare stabilite în contextul strategiei de la Lisabona. Cu toate că programul prevede continuarea consolidării fiscale, nu sunt menționate alte mecanisme de îmbunătățire a controlului cheltuielilor.

(10) În ceea ce privește datele necesare prevăzute de codul de conduită pentru programele de stabilitate și de convergență, programul are o serie de lacune în privința datelor opționale.

În concluzie, ca urmare a corectării deficitului bugetului general în 2007 și cu toate că deficitul și datoria se vor situa sub nivelul valorilor de referință de 3%, respectiv 60% din PIB, programul prevede o deteriorare a soldului bugetului general cu 0,5 puncte procentuale din PIB în 2008 și, pentru anii următori, un progres către atingerea OTM decalat către sfârșitul perioadei, în contextul unor perspective favorabile de creștere. În 2008, deteriorarea structurală previzionată, de aproximativ ½ puncte procentuale din PIB, nu este conformă cu Pactul de stabilitate și creștere. Având în vedere riscurile în calea atingerii obiectivelor bugetare începând cu 2009, în principal datorită absenței unor măsuri specifice, OTM ar putea să nu fie atins în 2011, conform prevederilor programului. Mai mult, în cazul în care apar presiuni inflaționiste, se va impune o orientare fiscală mai strictă decât cea prevăzută în program. În ceea ce privește viabilitatea pe termen lung a finanțelor publice, Polonia pare expusă la riscuri reduse, însă o reformă a sistemului pensiilor anticipate este indispensabilă.

Având în vedere evaluarea de mai sus și necesitatea asigurării viabilității finanțelor publice, Polonia este invitată să profite de condițiile favorabile de creștere pentru a accelera ritmul ajustării structurale în vederea atingerii OTM, în special pentru a limita posibilele presiuni inflaționiste, prin utilizarea tuturor veniturilor suplimentare și a tuturor resurselor neutilizate în scopul reducerii deficitului în 2008 și prin definirea și punerea în aplicare, în anii următori, a unor măsuri, în special în ceea ce privește cheltuielile.

Tabel comparativ al principalelor previziuni macroeconomice și bugetare

| |2006|2007|2008|2009|2010|

PIB real (variație în %)|PC martie 2008|6.2|6.5|5.5|5.0|5.0|

|COM aprilie 2008|6.2|6.5|5.3|5.0|n.a.|

|PC noiembrie 2006|5.4|5.1|5.1|5.6|n.a.|

Inflație IAPC (%)|PC martie 2008|1.3|2.6|3.5|2.9|2.5|

|COM aprilie 2008|1.3|2.6|4.3|3.4|n.a.|

|PC noiembrie 2006|1.4|2.1|2.5|2.5|n.a.|

Output gap 1 (% din PIB-ul potențial)|PC martie 2008|0.5|1.1|0.7|−0.2|−0.9|

|COM aprilie 2008 2|0.6|1.2|0.5|−0.7|n.a.|

|PC noiembrie 2006|0.5|0.5|0.3|0.4|n.a.|

Soldul net față de restul lumii (% din PIB)|PC martie 2008|−2.6|−2.6|−3.5|−4.2|−4.6|

|COM aprilie 2008|−2.5|−2.6|−2.3|−3.6|n.a.|

|PC noiembrie 2006|−1.6|−1.8|−2.2|−2.7|n.a.|

Soldul administrației publice (% din PIB)|PC martie 2008|−3.8|−2.0|−2.5|−2.0|−1.5|

|COM aprilie 2008|−3.8|−2.0|−2.5|−2.6|n.a.|

|PC noiembrie 2006|−3.9|−3.4|−3.1|−2.9|n.a.|

Sold primar (% din PIB)|PC martie 2008|−1.1|0.2|−0.2|0.3|0.8|

|COM aprilie 2008|−1.1|0.6|0.2|0.1|n.a.|

|CP noiembrie 2006|−1.5|−1.0|−0.7|−0.6|n.a.|

Sold ajustat ciclic 1 (% din PIB)|PC martie 2008|−4.0|−2.4|−2.8|−1.9|−1.1|

|COM aprilie 2008|−4.0|−2.5|−2.7|−2.3|n.a.|

|PC noiembrie 2006|−4.1|−3.6|−3.2|−3.0|n.a.|

Sold structural 3 (% din PIB)|PC martie 2008|−4.0|−2.4|−2.8|−1.9|−1.1|

|COM aprilie 2008|−4.0|−2.5|−2.7|−2.3|n.a.|

|PC noiembrie 2006|−4.1|−3.6|−3.2|−3.0|n.a.|

Datorie publică brută (% din PIB)|PC martie 2008|47.6|44.9|44.2|43.3|42.3|

|COM aprilie 2008|47.6|45.2|44.5|44.1|n.a.|

|PC noiembrie 2006|48.9|50.0|50.3|50.2|n.a.|

Observații :| | | | | | |

1 Output gap -urile și soldurile ajustate ciclic în conformitate cu programele, recalculate de serviciile Comisiei pe baza informațiilor din programe.|

2 Pe baza creșterii potențiale estimate de 5,2%, 5,9%, 6,0% și, respectiv, 6,2% în perioada 2006-2009.|

3 Sold ajustat ciclic, excluzând măsurile one-off și alte măsuri temporare. Cea mai recentă actualizare a programului și în previziunile din toamnă ale serviciilor Comisiei nu includ măsuri one-off și alte măsuri temporare.|

 | | | | | | |

Sursa :| | | | | | |

Programul de convergență (PC); Previziunile economice ale serviciilor Comisiei din primăvara anului 2008 (COM); calcule efectuate de serviciile Comisiei.|

[1] JO L 209, 2.8.1997, p. 1. Regulament modificat prin Regulamentul (CE) nr. 1055/2005 (JO L 174, 7.7.2005, p. 1). Documentele la care se face trimitere în prezentul text sunt disponibile la adresa: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[2] JO L 139, 29.5.2008, p. 57.

[3] Comunicarea Comisiei către Consiliul European, „Raport strategic cu privire la Strategia de la Lisabona reînnoită pentru creștere și locuri de muncă: lansarea noului ciclu (2008-2010)” - COM(2007)803, 11.12.2007.

[4] Comunicarea Comisiei către Consiliu și Parlamentul European, „Viabilitatea finanțelor publice pe termen lung în UE” - COM (2006) 574. 12.10.2006 - și Comisia Europeană, Direcția Generală Afaceri Economice și Financiare (2006), „Viabilitatea finanțelor publice pe termen lung în Uniunea Europeană”, European Economy nr. 4/2006.

[5] „Specificații privind punerea în aplicare a Pactului de stabilitate și creștere și orientări referitoare la forma și conținutul programelor de stabilitate și de convergență”, aprobate de Consiliul ECOFIN la 11 octombrie 2005.

[6] JO L 209, 2.8.1997, p. 1. Regulament modificat prin Regulamentul (CE) nr. 1055/2005 (JO L 174, 7.7.2005, p. 1). Documentele la care se face trimitere în prezentul text sunt disponibile la adresa: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[7] În contextul formării unui nou guvern în noiembrie, după alegerile generale din octombrie, actualizarea a fost prezentată la mai mult de 16 săptămâni de la termenul de 1 decembrie prevăzut în codul de conduită.

[8] Evaluarea ține seama în special de previziunile din primăvara anului 2008 ale serviciilor Comisiei, precum și de evaluarea de către Comisie a raportului din octombrie 2007 privind punerea în aplicare a programului național de reformă.

[9] Cea mai cuprinzătoare și mai specializată tentativă de reformă în materie de cheltuieli de până acum, propusă în 2003 și vizând reducerea cheltuielilor publice destinate protecției sociale, administrației publice și ajutoarelor de stat. Printre altele, planul Hausner a înlocuit indexarea anuală cu indexarea aplicată o dată la trei ani sau după ce inflația cumulată depășește 5% (dacă acest lucru are loc înainte).

[10] JO C 72, 29.3.2007, p. 13.

FI

(...PICT...)|EUROOPAN YHTEISÖJEN KOMISSIO|

Bryssel 11.6.2008

SEK(2008) 2012 lopullinen

Suositus:

NEUVOSTON LAUSUNTO

Puolan tarkistetusta lähentymisohjelmasta vuosiksi 2007–2010

(komission esittämä)

PERUSTELUT

1. Yleistä taustaa

Vakaus- ja kasvusopimuksen tavoitteena on terve julkinen talous, jolla pyritään vahvistamaan hintavakauden edellytyksiä ja saavuttamaan uusien työpaikkojen syntyä edistävä vahva ja kestävä kasvu. Kun sopimusta vuonna 2005 uudistettiin, todettiin, että sopimuksesta on ollut hyötyä kurinalaisen finanssipolitiikan varmistamisessa. Muutoksilla pyrittiinkin lähinnä lisäämään sopimuksen vaikuttavuutta ja vahvistamaan sen talousteoreettista perustaa sekä turvaamaan julkisen talouden kestävyys pitkällä aikavälillä.

Julkisyhteisöjen rahoitusaseman valvonnan sekä talouspolitiikan valvonnan ja yhteensovittamisen tehostamisesta annetussa neuvoston asetuksessa (EY) N:o 1466/97 EYVL L 209, 2.8.1997, s. 1, asetus sellaisena kuin se on muutettuna asetuksella (EY) N:o 1055/2005 (EUVL L 174, 7.7.2005, s. 1). Tässä tekstissä mainitut asiakirjat löytyvät seuraavilta verkkosivuilta: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , joka on osa sopimusta, säädetään, että jäsenvaltioiden on toimitettava neuvostolle ja komissiolle vakaus- tai lähentymisohjelma ja niiden vuosittaiset tarkistukset. Jäsenvaltiot, jotka ovat ottaneet käyttöön yhteisen rahan, toimittavat (tarkistetun) vakausohjelman, ja jäsenvaltiot, jotka eivät vielä ole ottaneet käyttöön yhteistä rahaa, toimittavat (tarkistetun) lähentymisohjelman. Puola toimitti ensimmäisen lähentymisohjelmansa toukokuussa 2004. Asetuksen mukaisesti neuvosto antoi 5 päivänä heinäkuuta 2004 ohjelmasta lausunnon komission suosituksen perusteella ja talous- ja rahoituskomiteaa kuultuaan. Asetuksen mukaan komissio arvioi ja komitea tutkii tarkistetut vakaus- ja lähentymisohjelmat. Tarvittaessa myös neuvosto voi tutkia tarkistetut ohjelmat edellä esitettyä menettelyä noudattaen.[1]

EYVL L 209, 2.8.1997, s. 1, asetus sellaisena kuin se on muutettuna asetuksella (EY) N:o 1055/2005 (EUVL L 174, 7.7.2005, s. 1). Tässä tekstissä mainitut asiakirjat löytyvät seuraavilta verkkosivuilta:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

2. Taustaa tarkistetun ohjelman arvioinnille

Komissio on tutkinut Puolan uusimman tarkistetun lähentymisohjelman, joka toimitettiin sille 26 päivänä maaliskuuta 2008, ja suosittaa neuvoston lausuntoa siitä (ks. jäljempänä keskeiset arviointikohteet).

Jotta voitaisiin saada kuva siitä, millaisessa kehyksessä tarkistetussa lähentymisohjelmassa esitettyä finanssipoliittista strategiaa arvioidaan, jäljempänä esitetään tiivistelmä seuraavista seikoista:

(1) maan tilanne vakaus- ja kasvusopimuksen korjaavaa menettelyä koskevien säännösten perusteella (liiallisia alijäämiä koskeva menettely)

(2) viimeisin arvio maan tilanteesta vakaus- ja kasvusopimuksen ennalta ehkäisevien säännösten perusteella (tiivistelmä edellistä tarkistettua lähentymisohjelmaa koskevasta neuvoston lausunnosta)

(3) maakohtaisten talouspolitiikan laajojen suuntaviivojen päivitys toukokuussa 2008 finanssipolitiikan alalla

(4) komission arvio kansallisen uudistusohjelman täytäntöönpanosta lokakuussa 2007 esitetystä kertomuksesta.

2.1. Puolan liiallista alijäämää koskeva menettely

Neuvosto teki 5 päivänä heinäkuuta 2004 päätöksen, jossa 104 artiklan 6 kohdan mukaisesti todetaan, että Puolassa on liiallinen alijäämä, sillä julkisen talouden alijäämä oli 4,1 prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2003. Samaan aikaan neuvosto antoi 104 artiklan 7 kohdan mukaiset suositukset liiallisen alijäämän korjaamiseksi. Erityisesti suositettiin, että Puola toteuttaisi keskipitkän aikavälin toimia saadakseen alijäämän alle 3 prosentin suhteessa BKT:hen viimeistään vuonna 2007 uskottavalla ja kestävällä tavalla toukokuun 2004 lähentymisohjelmasta annetun neuvoston lausunnon mukaisesti. Marraskuussa 2006 neuvosto totesi, että Puolan viranomaisten siihen mennessä toteuttamat toimet olivat riittämättömiä. Helmikuussa 2007 neuvosto antoi uudet suositukset, joissa vahvistettiin vuoden 2007 määräaika alijäämän korjaamiseksi. Puolan viranomaisia suositettiin varmistamaan, että rakenteellinen rahoitusasema kohenisi vähintään 0,5 prosenttiyksikköä suhteessa BKT:hen vuodesta 2006 vuoteen 2007. Marraskuussa 2007 komissio antoi neuvostolle tiedonannon, jossa todettiin, että Puola oli toiminut neuvoston suosituksen mukaisesti. Vuosien 2008 ja 2009 osalta komissio kuitenkin ilmaisi huolensa liiallisen alijäämän korjaamisen kestävyydestä, joka on edellytys liiallista alijäämää koskevan menettelyn kumoamiselle. Sekä komissio että neuvosto kehottivat Puolan viranomaisia esittämään mahdollisimman pian tarkistetun lähentymisohjelman, jossa kuvataan koko hallituskauden kattava keskipitkän aikavälin strategia, jolla pyritään liiallisen alijäämän pysyvään korjaamiseen ja sen jälkeen edelleen edistymään keskipitkän aikavälin tavoitteen saavuttamisessa.

Samaan aikaan kun komissio antaa tämän suosituksen neuvoston lausunnoksi, se suosittaa, että neuvosto kumoaisi Puolan liiallista alijäämää koskevan menettelyn, sillä kokonaisarviointi osoittaa, että liiallinen alijäämä on saatu Puolassa korjattua. Julkisen talouden alijäämätoteutuma vuonna 2007 on 2,0 prosenttia suhteessa BKT:hen eli alle 3 prosentin viitearvon suhteessa BKT:hen. Komission yksiköiden kevään 2008 talousennusteen mukaan alijäämä pysynee alle 3 prosentin viitearvon suhteessa BKT:hen vuosina 2008 ja 2009.

2.2. Neuvoston lausunto edellisestä tarkistetusta ohjelmasta

Neuvosto antoi 27 päivänä helmikuuta 2007 lausunnon edellisestä tarkistetusta lähentymisohjelmasta, joka kattoi vuodet 2006–2009. Se tiivisti arvionsa seuraavasti: ”Ohjelman tavoitteena on liiallisen alijäämän korjaaminen vuoteen 2007 mennessä, ottaen huomioon neuvoston asetuksen (EY) N:o 1467/97 2 artiklan 7 kohdan, mutta neuvosto muistuttaa, että tähän mennessä toteutetut toimenpiteet eivät vaikuta riittäviltä eikä suunnitelluilla toimenpiteillä ole mahdollista saavuttaa tätä tavoitetta. Vaikka ohjelman tavoitteena on vahvat kasvunäkymät huomioon ottaen edetä seuraavina vuosina asianmukaisesti keskipitkän aikavälin tavoitteen saavuttamisessa, julkisen talouden tavoitteiden ja pysyvän sopeutuksen saavuttamiseen liittyy huomattavia riskejä.”

Ottaen huomioon 27 päivänä helmikuuta 2007 perustamissopimuksen 104 artiklan 7 kohdan nojalla liiallisen alijäämän korjaamiseksi Puolalle antamansa uuden suosituksen neuvosto kehotti Puolaa ”i) varmistamaan liiallisen alijäämän korjaamisen vuoteen 2007 mennessä 104 artiklan 7 kohdan mukaisen uuden suosituksen mukaisesti, ii) hyödyntämään taloudellisesti hyviä aikoja käyttämällä mahdolliset ylimääräiset tulot alijäämän supistamiseen, ja kun liiallinen alijäämä on korjattu suunnitelman mukaisesti, tiukentamaan tahtia, jolla julkista taloutta sopeutetaan keskipitkän aikavälin tavoitteen saavuttamiseksi, määrittelemällä ja toteuttamalla, varsinkin menoja koskevat, lisätoimenpiteet, joita tarvitaan suunnitellun sopeuttamisen saavuttamiseksi, iii) turvaamaan eläkeuudistuksen tulokset.”

2.3. Maakohtaisten talouspolitiikan laajojen suuntaviivojen päivitys toukokuussa 2008 finanssipolitiikan alalla

Neuvosto antoi 14 päivänä toukokuuta 2008 suosituksen jäsenvaltioiden ja yhteisön talouspolitiikan laajojen suuntaviivojen tarkistamisesta vuonna 2008 ja jäsenvaltioiden työllisyyspolitiikkojen täytäntöönpanosta EUVL L 139, 29.5.2008, s. 57. . Finanssipolitiikan alalla suositettiin, että Puola ”tehostaa julkisen talouden vakauttamista ja ottaa nimellisen alijäämän ylärajan lisäksi käyttöön muita mekanismeja menojen hillitsemiseksi”.[2]

EUVL L 139, 29.5.2008, s. 57.

2.4. Komission arvio kansallisen uudistusohjelman täytäntöönpanosta lokakuussa 2007 esitetystä kertomuksesta

Komissio antoi 11 päivänä joulukuuta 2007 strategiaraportin uudistetusta Lissabonin kasvu- ja työllisyysstrategiasta. Raportti sisältää arvion Puolan kansallisen uudistusohjelman täytäntöönpanosta lokakuussa 2007 esitetystä kertomuksesta Komission tiedonanto Eurooppa-neuvostolle Strategiaraportti uudistetusta Lissabonin kasvu- ja työllisyysstrategiasta: uuden kauden (2008 – 2010) käynnistäminen , KOM(2007) 803, 11.12.2007. . Arviosta voidaan esittää seuraava tiivistelmä.[3]

Komission tiedonanto Eurooppa-neuvostolle Strategiaraportti uudistetusta Lissabonin kasvu- ja työllisyysstrategiasta: uuden kauden (2008 – 2010) käynnistäminen , KOM(2007) 803, 11.12.2007.

Puolan kansallisessa uudistusohjelmassa pidetään keskeisinä haasteina seuraavia: julkisen talouden vakauttaminen ja parempi hoitaminen, yrittäjyyden kehittäminen, yritysten innovoinnin lisääminen, infrastruktuurien nykyaikaistaminen ja kehittäminen, kilpailullisempi ympäristö verkkotoimialoilla, työpaikkojen luominen ja säilyttäminen, työttömyyden alentaminen sekä työntekijöiden ja yritysten sopeutumiskyvyn parantaminen.

Komission arvion mukaan Puola on edennyt rajallisesti kansallisen uudistusohjelmansa täytäntöönpanossa vuosina 2005–2007.

Havaittujen vahvuuksien ja heikkouksien sekä saavutetun kehityksen perusteella komissio suositti, että Puolalle suositetaan toimia seuraavilla aloilla: julkisen talouden vakauttaminen (menojen hallintamekanismi), kilpailu verkkotoimialoilla, julkinen tutkimustoiminta ja yksityisen T&K:n tukeminen, joustoturva, mukaan lukien aktiivinen työmarkkinapolitiikka, sosiaalietuudet, elinikäinen oppiminen ja koulutus.

Lisäksi Puolaa kannustetaan keskittymään myös seuraaviin aloihin: liikenneinfrastruktuuri, yritysten rekisteröintimenettely, sähköinen hallinto, sisämarkkinalainsäädännön saattaminen osaksi kansallista lainsäädäntöä ja lastenhoitopalvelut.

Komission strategiaraportin perusteella neuvosto antoi 14 päivänä toukokuuta 2008 suositukset jäsenvaltioiden talouspolitiikan laajojen suuntaviivojen tarkistamisesta vuonna 2008. Suositukset koskivat myös Puolaa.

Keskeiset arviointikohteetNeuvoston asetuksen (EY) N:o 1466/97 5 artiklan 1 kohdan (vakausohjelmat) ja 9 artiklan 1 kohdan (lähentymisohjelmat) nojalla on arvioitu seuraavat seikat: ovatko ohjelman taustalla olevat taloutta koskevat oletukset realistisia;mikä on jäsenvaltioiden esittämä keskipitkän aikavälin tavoite ja onko sopeutusura sopiva;ovatko sopeutusuran suhteen toteutettavat ja/tai ehdotetut toimenpiteet riittäviä keskipitkän aikavälin tavoitteen saavuttamiseksi suhdannekierron aikana;arvioitaessa keskipitkän aikavälin tavoitteeseen johtavaa sopeutusuraa: toteutetaanko sopeutustoimia enemmän taloudellisesti hyvinä aikoina (taloudellisesti huonoina aikoina sopeutustoimia voidaan toteuttaa vähemmän) ja – euroalueen ja ERM II -jäsenvaltioiden osalta – pyrkiikö jäsenvaltio vuosittain parantamaan suhdannetasoitettua rahoitusasemaansa ilman kertaluonteisia ja muita väliaikaisia toimenpiteitä 0,5 prosenttia suhteessa BKT:hen (viitearvo keskipitkän aikavälin tavoitteen saavuttamiseksi);määriteltäessä keskipitkän aikavälin tavoitteeseen johtavaa sopeutusuraa (jäsenvaltiot, jotka eivät ole vielä saavuttaneet tavoitettaan) tai sallittaessa väliaikainen poikkeama keskipitkän aikavälin tavoitteesta (jäsenvaltiot, jotka ovat saavuttaneet tavoitteensa): sellaisten huomattavien rakenneuudistusten toteuttaminen, jotka tuovat suoria pitkäaikaisia kustannussäästöjä (myös potentiaalista kasvua lisäämällä) ja joilla on sen vuoksi todennettavissa oleva vaikutus julkisen talouden pitkän aikavälin kestävyyteen (edellyttäen, että säilytetään riittävä varmuusmarginaali, jolla varmistetaan, ettei 3 prosentin viitearvo suhteessa BKT:hen ylity, ja edellyttäen, että julkisen talouden rahoitusaseman odotetaan palaavan takaisin keskipitkän aikavälin tavoitteeseen ohjelmakaudella); erityistä huomiota on kiinnitettävä eläkeuudistuksiin, joilla otetaan käyttöön pakollisen täysin rahastoivan pilarin sisältävä monipilarinen järjestelmä;vastaako jäsenvaltion talouspolitiikka talouspolitiikan laajoja suuntaviivoja.Ohjelmassa esitettyjen makrotaloudellisten oletusten realistisuutta arvioidaan komission yksiköiden kevään 2008 talousennusteen perusteella ja soveltaen yhteisesti sovittuja menetelmiä, joita käytetään potentiaalisen tuotannon ja suhdannetasoitettujen rahoitusasemien arvioinnissa.Arviointi kattaa myös seuraavat:kuinka velkasuhde on kehittynyt ja miltä julkisen talouden kestävyys näyttää pitkällä aikavälillä. Näihin olisi vakaus- ja kasvusopimuksen täytäntöönpanon tehostamisesta 20 päivänä maaliskuuta 2005 annetun neuvoston selvityksen mukaan kiinnitettävä riittävästi huomiota julkisyhteisöjen rahoitusaseman valvonnassa. Komission 12 päivänä lokakuuta 2006 antamassa tiedonannossa määritellään, kuinka pitkän aikavälin kestävyyttä olisi arvioitava Komission tiedonanto neuvostolle ja Euroopan parlamentille Julkisen talouden pitkän aikavälin kestävyys EU:ssa , KOM(2006) 574 lopullinen, 12.10.2006, ja Euroopan komissio, talouden ja rahoituksen pääosasto (2006) The long-term sustainability of public finances in the European Union , European Economy nro 4/2006. ;Komission tiedonanto neuvostolle ja Euroopan parlamentille Julkisen talouden pitkän aikavälin kestävyys EU:ssa , KOM(2006) 574 lopullinen, 12.10.2006, ja Euroopan komissio, talouden ja rahoituksen pääosasto (2006) The long-term sustainability of public finances in the European Union , European Economy nro 4/2006.kuinka hyvin ohjelma on sopusoinnussa jäsenvaltion esittämän, kasvua ja työllisyyttä tukevan uudistetun Lissabonin strategian mukaisen kansallisen uudistusohjelman ja sen täytäntöönpanosta lokakuussa 2007 esitetyn kertomuksen kanssa. Eurooppa-neuvostolle 7 päivänä kesäkuuta 2005 esittämiensä vuosien 2005–2008 julkista taloutta koskevien laajojen suuntaviivojen saatteessa Ecofin-neuvosto totesi, että kansallisten uudistusohjelmien olisi vastattava vakaus- ja lähentymisohjelmia;onko noudatettu käytännesääntöjä Vakaus- ja kasvusopimuksen täytäntöönpanoa koskevat vaatimukset sekä vakaus- ja lähentymisohjelmien muotoa ja sisältöä koskevat ohjeet , hyväksytty Ecofin-neuvostossa 11.10.2005. , joissa muun muassa määrätään vakaus- ja lähentymisohjelmien yhteisestä rakenteesta ja tietotaulukoista.Vakaus- ja kasvusopimuksen täytäntöönpanoa koskevat vaatimukset sekä vakaus- ja lähentymisohjelmien muotoa ja sisältöä koskevat ohjeet , hyväksytty Ecofin-neuvostossa 11.10.2005.|

Suositus:

NEUVOSTON LAUSUNTO

Puolan tarkistetusta lähentymisohjelmasta vuosiksi 2007–2010

EUROOPAN UNIONIN NEUVOSTO, joka

ottaa huomioon Euroopan yhteisön perustamissopimuksen,

ottaa huomioon julkisyhteisöjen rahoitusaseman valvonnan sekä talouspolitiikan valvonnan ja yhteensovittamisen tehostamisesta 7 päivänä heinäkuuta 1997 annetun neuvoston asetuksen (EY) N:o 1466/97 EYVL L 209, 2.8.1997, s. 1, asetus sellaisena kuin se on muutettuna asetuksella (EY) N:o 1055/2005 (EUVL L 174, 7.7.2005, s. 1). Tässä tekstissä mainitut asiakirjat löytyvät seuraavilta verkkosivuilta: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. ja erityisesti sen 9 artiklan 3 kohdan,[6]

EYVL L 209, 2.8.1997, s. 1, asetus sellaisena kuin se on muutettuna asetuksella (EY) N:o 1055/2005 (EUVL L 174, 7.7.2005, s. 1). Tässä tekstissä mainitut asiakirjat löytyvät seuraavilta verkkosivuilta:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

ottaa huomioon komission suosituksen,

on kuullut talous- ja rahoituskomiteaa,

ON ANTANUT TÄMÄN LAUSUNNON:

(1) Neuvosto tarkasteli [8 päivänä heinäkuuta 2008] Puolan tarkistettua lähentymisohjelmaa, joka kattaa vuodet 2007–2010 Tarkistettu ohjelma toimitettiin 16 viikkoa käytännesäännöissä vahvistetun määräajan eli 1 päivän joulukuuta jälkeen, koska maahan oli marraskuussa muodostettu uusi hallitus lokakuussa pidettyjen yleisten vaalien jälkeen. .[7]

Tarkistettu ohjelma toimitettiin 16 viikkoa käytännesäännöissä vahvistetun määräajan eli 1 päivän joulukuuta jälkeen, koska maahan oli marraskuussa muodostettu uusi hallitus lokakuussa pidettyjen yleisten vaalien jälkeen.

(2) Puola on viime aikoina pystynyt kuromaan umpeen eroa EU:n keskimääräisiin tulotasoihin, sillä kokonaistuotannon kasvu on kiihtynyt vuosien 2003–2005 keskimääräisestä noin 4 ½ prosentista yli 6 prosenttiin vuosina 2006–2007. Tuotannon työvoimavaltainen kasvu kohensi työmarkkinatilannetta huomattavasti, sillä työttömyysaste laski vuoden 2003 lähes 20 prosentista 9 ½ prosenttiin vuonna 2007. Työttömyysasteen laskussa näkyy kuitenkin työllisyyden selvän kasvun lisäksi se, että työvoima vähenee muuttoliikkeen vuoksi. Lisäksi työnteon kannustimien vääristymät, joita huomattava maastamuutto pahentaa, kasvattavat työvoiman puutetta joillakin aloilla. Kiristyvä työmarkkinatilanne luo palkkapaineita, jotka vaikuttavat negatiivisesti YKHI-inflaatioon. YKHI-inflaatio hidastui vuodesta 2005 vuoden 2007 alkupuoliskolle mutta kiihtyi huomattavasti vuoden 2007 lopussa. Julkisen talouden alijäämä oli enimmillään 6 ¼ prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2003 mutta on sen jälkeen supistunut vuosittain keskimäärin yli 1 prosenttiyksikköä ja oli 2 prosenttia suhteessa BKT:hen vuonna 2007. Toteutumat ovat viime vuosina yleensä olleet tavoitteita paremmat. Se on johtunut positiivisista kasvuyllätyksistä, joista on seurannut odottamattomia tuloja, ja siitä, että menosuunnitelmat eivät ole toteutuneet kokonaisuudessaan. Julkisen talouden vakauttaminen jatkossa riippuu ennen kaikkea tulonsiirtojärjestelmän (lähinnä varhaiseläkkeet ja työkyvyttömyysetuudet) uudistuksesta ja työvoimaosuuden kasvusta.

(3) Ohjelman perustana olevan makrotalouden skenaarion mukaan kokonaistuotannon kasvu hidastuu vähitellen vuoden 2007 6,5 prosentista keskimäärin 5,2 prosenttiin jäljellä olevalla ohjelmakaudella. Tämänhetkisten tietojen perusteella Arvioinnissa otetaan erityisesti huomioon komission yksiköiden kevään 2008 talousennuste ja komission arvio kansallisen uudistusohjelman täytäntöönpanosta lokakuussa 2007 esitetystä kertomuksesta. tämä skenaario näyttää perustuvan realistisiin kasvuoletuksiin. Ohjelman inflaatioennusteet vaikuttavat melko alhaisilta, sillä ne perustuvat hieman optimistisiin tuontihintaoletuksiin ja työntekijäkohtaisten nimellisten työvoimakustannusten suhteellisen vähäiseen kasvuun.[8]

Arvioinnissa otetaan erityisesti huomioon komission yksiköiden kevään 2008 talousennuste ja komission arvio kansallisen uudistusohjelman täytäntöönpanosta lokakuussa 2007 esitetystä kertomuksesta.

(4) Vuonna 2007 julkisen talouden alijäämätoteutuma oli 2,0 prosenttia suhteessa BKT:hen, kun marraskuussa 2006 esitetyssä lähentymisohjelmassa alijäämäksi oli ennakoitu 3,4 prosenttia. Tämä johtui lähinnä siitä, että kokonaistuotannon ja nimellisen BKT:n kasvu oli paljon nopeampaa kuin marraskuussa 2006 oli arvioitu, mutta myös menoja hillittiin. Erityisesti yritysten hyvä kannattavuus mahdollisti tukien kasvun hillitsemisen, ja lisäksi nopeasti aleneva työttömyys ja indeksoinnista luopuminen Hausnerin suunnitelman Vuonna 2003 ehdotettu, tähän mennessä kattavin menouudistushanke, jonka tarkoituksena on vähentää sosiaaliturvasta, julkishallinnosta ja valtiontuista aiheutuvia julkisia menoja. Hausnerin suunnitelmalla muun muassa korvataan vuotuinen indeksointi menetelmällä, jossa indeksointi tehdään, kun kumulatiivinen inflaatio ylittää 5 prosenttia tai joka tapauksessa joka kolmas vuosi. mukaisesti hillitsivät tulonsiirtojen kasvua. Lisäksi julkisen sektorin palkansaajakorvaukset jäivät suunniteltua pienemmiksi. Julkiset investoinnit jäivät myös suunniteltua pienemmiksi, koska EU:n varojen käyttö oli suunniteltua hitaampaa. Kaiken kaikkiaan menot suhteessa BKT:hen olivat 1,5 prosenttiyksikköä pienemmät kuin marraskuussa 2006 ennakoitiin. Tulopuolella välillisistä veroista ja sosiaaliturvamaksuista saatavat tulot osoittautuivat marraskuussa 2006 arvioitua paremmiksi, mikä johtui pääosin työllisyyden ja palkkojen huomattavasti ennakoitua paremmasta kasvusta. Nämä positiiviset yllätykset tasoittuivat, kun kehitys muissa tuloerissä oli ennakoitua heikompaa (välittömät verot, mihin oli syynä veroluokkien nosto). Kaiken kaikkiaan tämä johti hieman suunniteltua alhaisempaan tulosuhteeseen. Koska rakenteellinen rahoitusasema koheni noin 1 ½ prosenttiyksikköä, talousarvion toteutus ylitti vuonna 2007 reilusti suosituksen, jonka neuvosto oli esittänyt edellisestä tarkistetusta lähentymisohjelmasta 27 päivänä helmikuuta 2007 antamassaan lausunnossa EUVL C 72, 29.3.2007, s. 13. .[9][10]

Vuonna 2003 ehdotettu, tähän mennessä kattavin menouudistushanke, jonka tarkoituksena on vähentää sosiaaliturvasta, julkishallinnosta ja valtiontuista aiheutuvia julkisia menoja. Hausnerin suunnitelmalla muun muassa korvataan vuotuinen indeksointi menetelmällä, jossa indeksointi tehdään, kun kumulatiivinen inflaatio ylittää 5 prosenttia tai joka tapauksessa joka kolmas vuosi.

EUVL C 72, 29.3.2007, s. 13.

(5) Julkisen talouden strategian päätavoitteena on julkisen talouden rakenteellisen alijäämän (eli suhdannetasoitetun julkisen talouden rahoitusaseman ilman kertaluonteisia ja muita väliaikaisia toimenpiteitä) kestävä supistaminen niin, että rahoitusaseman keskipitkän aikavälin tavoite, joka on 1 prosentin rakenteellinen alijäämä suhteessa BKT:hen, saavutettaisiin vuonna 2011 eli vuosi ohjelmakauden jälkeen. Tämä vastaa edellistä lähentymisohjelmaa, jossa suunniteltiin keskipitkän aikavälin tavoitteen saavuttamista ”vuoden 2010 jälkeen”. Alijäämä kasvanee 0,5 prosenttiyksikköä 2,5 prosenttiin suhteessa BKT:hen vuonna 2008, mutta sen arvioidaan supistuvan 1,5 prosenttiin viimeistään vuonna 2010. Perusjäämä seuraa samaa uraa, ja sen ennustetaan kasvavan vuoden 2008 −0,2 prosentista suhteessa BKT:hen 0,8 prosenttiin vuonna 2010. Kun tuotannon kasvu laantuu, yhteisesti sovittujen menetelmien mukaisesti lasketun rakenteellisen rahoitusaseman muutosten ennakoidaan olevan suurempia: rakenteellisen alijäämän arvioidaan supistuvan vuoden 2008 noin 2 ¾ prosentista suhteessa BKT:hen hieman yli 1 prosenttiin vuonna 2010. Julkisen talouden sopeuttaminen on menoperusteista ja painottuu vuosille 2009 ja 2010. Alijäämän syveneminen vuonna 2008 johtuu lähinnä investointisuhteen nopeasta kasvusta sekä sosiaaliturvamaksujen huomattavasta leikkauksesta (joka osittain kompensoituu muiden tulojen kasvulla). Vuosina 2009–2010 julkista taloutta on tarkoitus vakauttaa lähinnä hillitsemällä palkansaajakorvauksia, tulonsiirtoja ja välituotekäyttöä. Alijäämän arvioidaan supistuvan vuosina 2007–2009 vähemmän kuin edellisessä ohjelmassa ennakoitiin, vaikka alkuasetelma (vuosi 2007) ja kukin maaliskuussa 2008 tarkistetussa lähentymisohjelmassa esitetyistä uusista alijäämätavoitteista on parempi kuin marraskuussa 2006 tarkistetussa ohjelmassa esitetyt tavoitteet. Ohjelmassa esitettyihin julkista taloutta koskeviin ennusteisiin liittyvät riskit näyttävät olevan pitkälti tasapainossa vuonna 2008, mutta toteutumat voivat olla sen jälkeen ennakoitua heikompia. Vuoden 2008 alijäämätavoite on ohjelmassa sama kuin kevään 2008 talousennusteessa (2,5 prosenttia suhteessa BKT:hen). Valtion talousarviota vuoden 2008 ensimmäisellä neljänneksellä koskevat kassatiedot viittaavat siihen, että tulot kehittyvät julkisen talouden ennusteita paremmin. Ohjelmassa kuitenkin ennakoidaan hieman nopeampaa kasvua vuodeksi 2008 kuin komission kevään 2008 talousennusteessa, ja julkisen sektorin edelleen kasvavat palkkapaineet aiheuttavat julkiselle taloudelle riskin. Toisaalta ohjelmassa ennakoitua nopeampi inflaatio alentaa menosuhdetta vuonna 2008, koska menot on pääasiassa vahvistettu nimellisarvona. Vuoden 2008 nopeutunut inflaatio voi kuitenkin kiihdyttää vuonna 2009 palkkojen kasvua julkisella sektorilla ja johtaa korkeampiin eläkkeisiin ja sosiaalietuuksin kuin ohjelmassa ennakoidaan. Tätä seikkaa pahentaisi entisestään indeksointimenetelmän uudistus, jolla sosiaalietuudet liitetään vuodesta 2008 alkaen kuluttajahintojen lisäksi myös osittain palkkoihin. Parlamentti on jo hyväksynyt alijäämää kasvattavia toimenpiteitä (henkilökohtaisen tuloveroasteen lasku), mutta tasapainottavat toimenpiteet ovat epämääräisiä ja niiden vaikutus julkiseen talouteen epävarma (lukuun ottamatta valmisteverojen korotuksia, jotka liittyvät EU:n tasolla tehtävään yhdenmukaistamiseen mutta jotka eivät kokonaan korvaa henkilökohtaisen tuloveron leikkausta). Jos työllisyys ei kuitenkaan jatkossa kasva hallituksen olettamaa nopeaa tahtia, julkisen talouden vakauttaminen vuosien 2006–2007 tapaan siltä perustalta, että työpaikkoja syntyy paljon, saattaa olla vaikeaa vuoden 2008 jälkeen. Toisaalta julkisen talouden rahoitusasema on aiemmin kehittynyt hyvin: tulot ovat usein osoittautuneet ennakoitua suuremmiksi ja menosuunnitelmat eivät ole täysin toteutuneet.

(6) Tämän riskinarvioinnin perusteella näyttää siltä, että ohjelman mukainen finanssipolitiikan viritys on asianmukainen liiallisen alijäämän korjaamiseksi kestävällä tavalla vuoteen 2007 mennessä, kuten neuvosto on suositellut. Riittävää varmuusmarginaalia ei kuitenkaan voitaisi saavuttaa ohjelmakauden aikana sen varmistamiseksi, ettei julkisen talouden alijäämälle asetettu 3 prosentin viitearvo suhteessa BKT:hen ylity. Lisäksi on mahdollista, ettei ohjelmassa esitetty finanssipolitiikan viritys riitä varmistamaan keskipitkän aikavälin tavoitteen saavuttamista viimeistään vuonna 2011 ohjelmassa suunnitellulla tavalla. Koska talouden kasvuolosuhteet ovat suotuisat, ohjelman mukainen sopeutusvauhti keskipitkän aikavälin tavoitteen saavuttamiseksi on riittämätön, ja sitä on kiristettävä vuonna 2008, jotta se olisi vakaus- ja kasvusopimuksen mukainen. Sen vuoksi sopeutuksen turvaksi tarvitaan toimenpiteitä. Jos esiintyy inflaatio- ja palkkapaineita, finanssipolitiikan viritystä on lisäksi tarpeen tiukentaa suunnitellusta ylikuumenemisen välttämiseksi.

(7) Puolan julkisen talouden kestävyyteen näyttää liittyvän vähän riskejä. Ikääntymisestä talousarvioon aiheutuvat pitkän aikavälin vaikutukset ovat vuonna 2005 tehtyjen ennusteiden ja yhteisesti sovittujen menetelmien perusteella EU:n alhaisimpia. Vuodesta 2008 alkaen sosiaalietuudet kuitenkin indeksoidaan kuluttajahintojen lisäksi myös osittain palkkoihin, mikä kasvattaa menoja pitkällä aikavälillä. Vaikka vuoden 2007 julkisen talouden rahoitusasema ja hienoinen rakenteellinen perusalijäämä luovat paremman alkuasetelman kuin edellisessä ohjelmassa, ne muodostavat riskin julkisen talouden kestävyydelle, vaikkei otettaisi huomioon väestön ikääntymisestä talousarvioon aiheutuvia pitkän aikavälin vaikutuksia. Julkisen talouden vakauttamisen jatkaminen ja varhaiseläkejärjestelmän uudistaminen (varhaiseläkkeelle jäännin rajoittaminen tiettyihin vaativiin ammatteihin), kuten lähentymisohjelmassa ennakoidaan, lisäisivät sen vuoksi työelämään osallistumista ja työllisyyttä sekä rajoittaisivat julkisen talouden kestävyyteen kohdistuvia riskejä.

(8) Lähentymisohjelma vaikuttaa yhdenmukaiselta kansallisen uudistusohjelman täytäntöönpanosta lokakuussa 2007 esitetyn kertomuksen kanssa. Molemmissa ohjelmissa erityisesti suunnitellaan varhaiseläkejärjestelmän ja työkyvyttömyysetuuksien uudistamista, viljelijöiden sosiaalirahaston uudistusta, terveydenhuoltoalan uudistusta, julkisen talouden uudelleenjärjestelyä ja hajauttamista sekä monivuotista budjettisuunnittelua. Lähentymisohjelma ei kuitenkaan sisällä laadullista arviota siitä, miten kansallisen uudistusohjelman täytäntöönpanosta lokakuussa 2007 esitetty kertomus kaiken kaikkiaan vaikuttaa keskipitkän aikavälin finanssipoliittiseen strategiaan (esimerkiksi arviot vaikutuksesta potentiaaliseen kasvuun ja työllisyyteen). Ohjelmassa esitetään kuitenkin järjestelmällisesti tiedot siitä, millaisia suoria julkisen talouden kustannuksia aiheutuu kansallisessa uudistusohjelmassa suunnitelluista tärkeimmistä uudistuksista.

(9) Lähentymisohjelmassa esitetty julkisen talouden strategia noudattaa osittain Lissabonin strategian yhdennettyihin suuntaviivoihin sisältyviä talouspolitiikan laajoja suuntaviivoja ja maakohtaisia finanssipolitiikan suosituksia. Vaikka ohjelmassa ennakoidaan julkisen talouden vakauttamisen jatkumista, uusia keinoja menojen hillitsemiseksi ei tuoda esille.

(10) Vakaus- ja lähentymisohjelmia koskevissa käytännesäännöissä täsmennettyjen tietovaatimusten osalta voidaan todeta, että ohjelmasta puuttuu joitakin vapaaehtoisia tietoja.

Yleisenä päätelmänä voidaan todeta, että sen jälkeen kun julkisen talouden alijäämä saatiin korjattua vuonna 2007 ja vaikka alijäämä pysyttelee alle 3 prosentin ja velka alle 60 prosentin viitearvon suhteessa BKT:hen, ohjelmassa arvioidaan julkisen talouden rahoitusaseman heikkenevän 0,5 prosenttiyksikköä suhteessa BKT:hen vuonna 2008. Edistymisen kohti keskipitkän aikavälin tavoitetta arvioidaan painottuvan vasta seuraaville vuosille tilanteessa, jossa kasvunäkymät ovat suotuisat. Rakenteellisen rahoitusaseman ennakoitu heikkeneminen vuonna 2008 lähes ½ prosenttiyksikköä suhteessa BKT:hen ei ole vakaus- ja kasvusopimuksen mukaista. Koska julkisen talouden tavoitteisiin liittyy riskejä vuodesta 2009 alkaen lähinnä sen vuoksi, ettei toimenpiteitä ole täsmennetty, keskipitkän aikavälin tavoitteeseen ei ehkä päästä vuoteen 2011 mennessä, kuten ohjelmassa suunnitellaan. Jos esiintyy inflaatiopaineita, finanssipolitiikan viritystä on lisäksi tarpeen tiukentaa suunnitellusta. Puolan julkisen talouden pitkän aikavälin kestävyyteen liittyvä riski vaikuttaa olevan alhainen, mutta varhaiseläkejärjestelmä olisi uudistettava kokonaisuudessaan.

Kun otetaan huomioon edellä esitetty arvio ja tarve varmistaa julkisen talouden kestävyys, Puolaa kehotetaan hyödyntämään suotuisia kasvuolosuhteita vauhdittaakseen rakenteellista sopeuttamista kohti keskipitkän aikavälin tavoitetta, jotta voitaisiin varsinkin hillitä mahdollisia inflaatiopaineita. Tavoitteeseen olisi pyrittävä ohjaamalla mahdolliset ylimääräiset tulot ja käyttämättömät varat alijäämän supistamiseen vuonna 2008 sekä määrittelemällä ja toteuttamalla varsinkin menoja koskevia toimenpiteitä lähivuosina.

Keskeisten makrotaloutta ja julkista taloutta koskevien ennusteiden vertailu

| |2006|2007|2008|2009|2010|

BKT:n määrä (% muutos)|LO maaliskuu 2008|6,2|6,5|5,5|5,0|5,0|

|KOM huhtikuu 2008|6,2|6,5|5,3|5,0|tieto puuttuu|

|LO marraskuu 2006|5,4|5,1|5,1|5,6|tieto puuttuu|

YKHI-inflaatio (%)|LO maaliskuu 2008|1,3|2,6|3,5|2,9|2,5|

|KOM huhtikuu 2008|1,3|2,6|4,3|3,4|tieto puuttuu|

|LO marraskuu 2006|1,4|2,1|2,5|2,5|tieto puuttuu|

Tuotantokuilu 1 (% suhteessa potentiaaliseen BKT:hen)|LO maaliskuu 2008|0,5|1,1|0,7|−0,2|−0,9|

|KOM huhtikuu 2008 2|0,6|1,2|0,5|−0,7|tieto puuttuu|

|LO marraskuu 2006|0,5|0,5|0,3|0,4|tieto puuttuu|

Nettoluotonanto/-otto verrattuna muuhun maailmaan (% suhteessa BKT:hen)|LO maaliskuu 2008|−2,6|−2,6|−3,5|−4,2|−4,6|

|KOM huhtikuu 2008|−2,5|−2,6|−2,3|−3,6|tieto puuttuu|

|LO marraskuu 2006|−1,6|−1,8|−2,2|−2,7|tieto puuttuu|

Julkisen talouden rahoitusasema (% suhteessa BKT:hen)|LO maaliskuu 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,0|−1,5|

|KOM huhtikuu 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,6|tieto puuttuu|

|LO marraskuu 2006|−3,9|−3,4|−3,1|−2,9|tieto puuttuu|

Perusjäämä (% suhteessa BKT:hen)|LO maaliskuu 2008|−1,1|0,2|−0,2|0,3|0,8|

|KOM huhtikuu 2008|−1,1|0,6|0,2|0,1|tieto puuttuu|

|LO marraskuu 2006|−1,5|−1,0|−0,7|−0,6|tieto puuttuu|

Suhdannetasoitettu rahoitusasema 1 (% suhteessa BKT:hen)|LO maaliskuu 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|KOM huhtikuu 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|tieto puuttuu|

|LO marraskuu 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|tieto puuttuu|

Rakenteellinen rahoitusasema 3 (% suhteessa BKT:hen)|LO maaliskuu 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|KOM huhtikuu 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|tieto puuttuu|

|LO marraskuu 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|tieto puuttuu|

Julkinen bruttovelka (% suhteessa BKT:hen)|LO maaliskuu 2008|47,6|44,9|44,2|43,3|42,3|

|KOM huhtikuu 2008|47,6|45,2|44,5|44,1|tieto puuttuu|

|LO marraskuu 2006|48,9|50,0|50,3|50,2|tieto puuttuu|

Huom. :| | | | | | |

1 Ohjelmien mukaiset tuotantokuilut ja suhdannetasoitetut rahoitusasemat, jotka komission yksiköt ovat laskeneet uudelleen ohjelmien tietojen perusteella.|

2 Perustuu ennusteisiin, joiden mukaan potentiaalinen kasvu on 5,2 % vuonna 2006, 5,9 % vuonna 2007, 6,0 % vuonna 2008 ja 6,2 % vuonna 2009.|

3 Suhdannetasoitettu rahoitusasema, jossa ei ole otettu huomioon kertaluonteisia eikä muita väliaikaisia toimenpiteitä. Uusimpaan ohjelmaan eikä komission yksiköiden syksyn talousennusteeseen ei sisälly kertaluonteisia eikä muita väliaikaisia toimenpiteitä.|

 | | | | | | |

Lähde :| | | | | | |

Lähentymisohjelma (LO), komission yksiköiden kevään 2008 talousennuste (KOM), komission yksiköiden laskelmat.|

[1] EYVL L 209, 2.8.1997, s. 1, asetus sellaisena kuin se on muutettuna asetuksella (EY) N:o 1055/2005 (EUVL L 174, 7.7.2005, s. 1). Tässä tekstissä mainitut asiakirjat löytyvät seuraavilta verkkosivuilta: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[2] EUVL L 139, 29.5.2008, s. 57.

[3] Komission tiedonanto Eurooppa-neuvostolle Strategiaraportti uudistetusta Lissabonin kasvu- ja työllisyysstrategiasta: uuden kauden (2008 – 2010) käynnistäminen , KOM(2007) 803, 11.12.2007.

[4] Komission tiedonanto neuvostolle ja Euroopan parlamentille Julkisen talouden pitkän aikavälin kestävyys EU:ssa , KOM(2006) 574 lopullinen, 12.10.2006, ja Euroopan komissio, talouden ja rahoituksen pääosasto (2006) The long-term sustainability of public finances in the European Union , European Economy nro 4/2006.

[5] Vakaus- ja kasvusopimuksen täytäntöönpanoa koskevat vaatimukset sekä vakaus- ja lähentymisohjelmien muotoa ja sisältöä koskevat ohjeet , hyväksytty Ecofin-neuvostossa 11.10.2005.

[6] EYVL L 209, 2.8.1997, s. 1, asetus sellaisena kuin se on muutettuna asetuksella (EY) N:o 1055/2005 (EUVL L 174, 7.7.2005, s. 1). Tässä tekstissä mainitut asiakirjat löytyvät seuraavilta verkkosivuilta: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[7] Tarkistettu ohjelma toimitettiin 16 viikkoa käytännesäännöissä vahvistetun määräajan eli 1 päivän joulukuuta jälkeen, koska maahan oli marraskuussa muodostettu uusi hallitus lokakuussa pidettyjen yleisten vaalien jälkeen.

[8] Arvioinnissa otetaan erityisesti huomioon komission yksiköiden kevään 2008 talousennuste ja komission arvio kansallisen uudistusohjelman täytäntöönpanosta lokakuussa 2007 esitetystä kertomuksesta.

[9] Vuonna 2003 ehdotettu, tähän mennessä kattavin menouudistushanke, jonka tarkoituksena on vähentää sosiaaliturvasta, julkishallinnosta ja valtiontuista aiheutuvia julkisia menoja. Hausnerin suunnitelmalla muun muassa korvataan vuotuinen indeksointi menetelmällä, jossa indeksointi tehdään, kun kumulatiivinen inflaatio ylittää 5 prosenttia tai joka tapauksessa joka kolmas vuosi.

[10] EUVL C 72, 29.3.2007, s. 13.

PT

(...PICT...)|COMISSÃO DAS COMUNIDADES EUROPEIAS|

Bruxelas, 11.6.2008

SEC(2008) 2012 final

Recomendação de

PARECER DO CONSELHO

sobre o programa de convergência actualizado da Polónia para 2007-2010

(apresentada pela Comissão)

EXPOSIÇÃO DE MOTIVOS

1. Contexto geral

O Pacto de Estabilidade e Crescimento baseia-se no objectivo de assegurar a solidez das finanças públicas como meio de reforçar as condições para a estabilidade dos preços e para um crescimento robusto e sustentável, conducente à criação de emprego. A reforma do Pacto, realizada em 2005, reconheceu a utilidade deste no processo de consolidação da disciplina orçamental e procurou reforçar a sua eficácia e os seus fundamentos económicos, bem como assegurar a sustentabilidade das finanças públicas a longo prazo.

O Regulamento (CE) n.º 1466/97 do Conselho relativo ao reforço da supervisão das situações orçamentais e à supervisão e coordenação das políticas económicas JO L 209 de 2.8.1997, p. 1. Regulamento com a redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 1055/2005 (JO L 174 de 7.7.2005, p. 1). Os documentos referidos no presente texto podem ser consultados no seguinte endereço: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , que faz parte integrante do Pacto de Estabilidade e Crescimento, estabelece que os Estados-Membros devem apresentar ao Conselho e à Comissão programas de estabilidade ou de convergência, bem como actualizações anuais dos mesmos. Os Estados-Membros que já adoptaram a moeda única apresentam programas de estabilidade (actualizados) e os que ainda não a adoptaram apresentam programas de convergência (actualizados). A Polónia apresentou o seu primeiro programa de convergência em Maio de 2004. Em conformidade com o Regulamento, o Conselho emitiu um parecer sobre este programa em 5 de Julho de 2004, com base numa recomendação da Comissão e após consulta do Comité Económico e Financeiro. O regulamento prevê que os programas de estabilidade e de convergência actualizados sejam avaliados pela Comissão e analisados pelo Comité, podendo, se necessário, ser igualmente examinados pelo Conselho de acordo com o mesmo procedimento.[1]

JO L 209 de 2.8.1997, p. 1. Regulamento com a redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 1055/2005 (JO L 174 de 7.7.2005, p. 1). Os documentos referidos no presente texto podem ser consultados no seguinte endereço:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

2. Contexto da avaliação do programa actualizado

A Comissão examinou a última actualização do programa de convergência da Polónia, apresentada em 26 de Março de 2008, e recomenda o presente parecer do Conselho a seu respeito (ver caixa para os principais aspectos contemplados na avaliação).

A fim de explicar o contexto em que é avaliada a estratégia orçamental apresentada no programa de convergência actualizado, os pontos que se seguem resumem:

(1) A situação do país, atendendo à vertente correctiva do Pacto de Estabilidade e Crescimento (procedimento relativo aos défices excessivos);

(2) A avaliação mais recente da situação do país, atendendo à vertente preventiva do Pacto de Estabilidade e Crescimento (resumo do parecer do Conselho sobre a anterior actualização do programa de convergência);

(3) A actualização, de Maio de 2008, das recomendações dirigidas ao país em matéria de política orçamental no quadro das orientações gerais das políticas económicas;

(4) A avaliação pela Comissão do relatório de Outubro de 2007 sobre a execução do programa nacional de reforma.

2.1. Aplicação à Polónia do procedimento relativo aos défices excessivos

Em 5 de Julho de 2004, o Conselho adoptou uma decisão em que indicava a existência de um défice excessivo na Polónia, na acepção do n.º 6 do artigo 104.° do Tratado, com base num défice das administrações públicas de 4,1% do PIB em 2003. Ao mesmo tempo, o Conselho formulou recomendações, nos termos do n.º 7 do artigo 104.°, no sentido de a Polónia corrigir o défice excessivo. Em especial, recomendou à Polónia que tomasse medidas a médio prazo a fim de reconduzir o défice para um nível inferior a 3% do PIB até 2007, de uma forma credível e sustentável, em conformidade com o parecer do Conselho sobre o programa de convergência de Maio de 2004. Em Novembro de 2006, o Conselho decidiu que as acções desenvolvidas até à data pelas autoridades polacas eram inadequadas. Em Fevereiro de 2007, o Conselho emitiu novas recomendações que confirmavam o prazo de 2007 para a correcção do défice. Foi recomendado às autoridades polacas que assegurassem uma melhoria do saldo estrutural de, pelo menos, 0,5 pontos percentuais do PIB entre 2006 e 2007. Em Novembro de 2007, a Comissão dirigiu uma comunicação ao Conselho em que considerava as medidas adoptadas pela Polónia em resposta à recomendação do Conselho coerentes com a recomendação. Contudo, quanto a 2008 e 2009, a Comissão manifestou a sua preocupação quanto ao carácter duradouro da correcção do défice excessivo condição imprescindível para a revogação do procedimento relativo aos défices excessivos. A Comissão e Conselho convidaram as autoridades polacas a apresentar, o mais rapidamente possível, um programa de convergência actualizado que descrevesse a sua estratégia a médio prazo para o conjunto da legislatura, susceptível de assegurar uma correcção duradoura do défice excessivo e a realização de novos progressos na via do objectivo de médio prazo.

Juntamente com a presente recomendação de parecer do Conselho, a Comissão recomenda ao Conselho que decida revogar o procedimento relativo aos défices excessivos no respeitante à Polónia porque, de um ponto de vista global, a situação de défice excessivo na Polónia foi corrigida. Em 2007, o défice das administrações públicas foi de2,0% do PIB, ou seja, inferior ao valor de referência de 3% do PIB. As previsões dos serviços da Comissão estabelecidas na Primavera de 2008 indicam que o défice deverá manter-se abaixo do valor de referência em 2008 e 2009.

2.2. Avaliação constante do parecer do Conselho sobre a anterior actualização

No seu parecer de 27 de Fevereiro de 2007, o Conselho resumiu do seguinte modo a sua avaliação da anterior actualização do programa de convergência, relativa ao período de 2006-2009: "O Programa projecta uma correcção da situação de défice excessivo até 2007, remetendo para o n.º 7 do artigo 2.º do Regulamento (CE) n.º 1467/97 do Conselho, mas o Conselho recorda que as acções desenvolvidas até à data não se afiguram adequadas e as medidas previstas parecem insuficientes para alcançar o resultado pretendido. Nos anos seguintes, embora o programa preveja a realização de progressos adequados em direcção ao OMP, num contexto de perspectivas de forte crescimento, existem riscos importantes quanto à realização dos objectivos orçamentais e ao carácter duradouro do ajustamento."

Numa nova recomendação dirigida à Polónia no sentido de corrigir o défice excessivo, adoptada pelo Conselho em 27 de Fevereiro de 2007 ao abrigo do n.º 7 do artigo 104.º do Tratado, o Conselho convidou a Polónia a : "i) assegurar a correcção do défice excessivo até 2007 em conformidade com a nova recomendação formulada ao abrigo do n.º 7 do artigo 104.°; ii) tirar partido da conjuntura económica favorável, utilizando eventuais rendimentos adicionais para a redução do défice, para reforçar o ritmo de ajustamento em direcção ao OMP após a correcção prevista do défice excessivo, através da definição e execução de medidas suplementares, nomeadamente no lado das despesas, necessárias para realizar o ajustamento pretendido; iii) salvaguardar os resultados da reforma do sistema de pensões."

2.3. Actualização de Maio de 2008 das recomendações dirigidas ao país em matéria de política orçamental no quadro das orientações gerais das políticas económicas

Em 14 de Maio de 2008, o Conselho adoptou uma recomendação relativa à actualização de 2008 das orientações gerais das políticas económicas dos Estados-Membros e da Comunidade e à execução das políticas de emprego dos Estados-Membros JO L 139 de 29.5.2008, p. 57. . No domínio da política orçamental, foi recomendado à Polónia que "reforçasse a consolidação orçamental e complementasse o referencial nominal em termos de défice orçamental (limite do défice) com mecanismos adicionais que reforçassem a contenção das despesas".[2]

JO L 139 de 29.5.2008, p. 57.

2.4. Avaliação pela Comissão do relatório de Outubro de 2007 sobre a execução do programa nacional de reforma

Em 11 de Dezembro de 2007, a Comissão adoptou o seu relatório estratégico sobre a Estratégia de Lisboa renovada para o crescimento e o emprego, que contém uma avaliação do relatório sobre a execução do programa nacional de reforma polaco Comunicação da Comissão ao Conselho Europeu, «Relatório estratégico sobre a Estratégia de Lisboa renovada para o crescimento e o emprego: lançamento de um novo ciclo (2008-2010)» de 11.12.2007 (COM(2007)803). , apresentado em Outubro de 2007. Essa avaliação pode ser resumida do seguinte modo:[3]

Comunicação da Comissão ao Conselho Europeu, «Relatório estratégico sobre a Estratégia de Lisboa renovada para o crescimento e o emprego: lançamento de um novo ciclo (2008-2010)» de 11.12.2007 (COM(2007)803).

O programa nacional de reforma polaco identificou como principais desafios a consolidação das finanças públicas e a melhoria da sua gestão, o desenvolvimento do espírito empresarial, a constante inovação das empresas, a modernização e o desenvolvimento das infra-estruturas, a garantia de um ambiente concorrencial no sector das indústrias de rede, a criação e manutenção de emprego e a redução do desemprego e a melhoria da capacidade de adaptação dos trabalhadores e empresas.

A Comissão estimou que a Polónia realizou progressos limitados na execução do seu programa nacional de reforma no período de 2005-2007.

Atendendo aos pontos fortes e fracos identificados e aos dados sobre os progressos realizados, a Comissão recomendou que a Polónia adoptasse de medidas nos seguintes domínios: consolidação orçamental (mecanismos de controlo das despesas); concorrência nas indústrias de rede; investigação pública e apoio à I&D privada; flexi-segurança, incluindo políticas activas do mercado de trabalho, prestações sociais, formação contínua e educação.

Além disso, a Polónia é igualmente incentivada a concentrar os seus esforços nos seguintes domínios: infra-estrutura de transportes; processo de registo das empresas; administração em linha (e-government); transposição da legislação do mercado interno; estruturas de acolhimento para crianças.

Com base no relatório estratégico da Comissão, em 14 de Maio de 2008, o Conselho adoptou recomendações sobre a actualização de 2008 das orientações gerais das políticas económicas dos Estados-Membros, incluindo a Polónia.

Box: Principais aspectos contemplados na avaliaçãoEm conformidade com o n.º 1 do artigo 5.° (programas de estabilidade) e o n.º 1 do artigo 9.° (programas de convergência) do Regulamento (CE) n.º 1466/97 do Conselho, a avaliação deve:Examinar se as hipóteses de natureza económica em que o programa se baseia são realistas;Examinar o objectivo orçamental de médio prazo (OMP) apresentado pelo Estado-Membro e determinar se a respectiva trajectória de ajustamento é adequada;Examinar se as medidas tomadas e/ou propostas para respeitar a trajectória de ajustamento são suficientes para alcançar o OMP durante o ciclo;Ao apreciar a trajectória de ajustamento para alcançar o OMP, determinar se os esforços de ajustamento são maiores em períodos de conjuntura económica favorável, atendendo a que podem ser mais limitados em períodos desfavoráveis, e, no respeitante aos Estados-Membros da área do euro e aos que participam no MTC II, examinar se o Estado-Membro prossegue a melhoria anual do seu saldo, em termos corrigidos de variações cíclicas e líquidos de medidas pontuais e temporárias, para alcançar o seu OMP, tendo 0,5% do PIB como valor de referência;Ao definir a trajectória de ajustamento para alcançar o OMP (no que se refere aos Estados-Membros que ainda não alcançaram este objectivo) e ao autorizar um desvio temporário em relação a esse objectivo (no que se refere aos Estados-Membros que já o alcançaram), examinar a execução das reformas estruturais importantes que induzam economias directas a longo prazo, inclusive através do reforço do crescimento potencial, e que tenham, portanto, um impacto verificável na sustentabilidade das finanças públicas a longo prazo (na condição de ser garantida uma margem de segurança adequada para assegurar a observância do valor de referência de 3% do PIB e de a situação orçamental regressar ao OMP dentro do período do programa), dando especial atenção às reformas dos sistemas de pensões, com a introdução de um sistema em vários pilares que inclua um pilar obrigatório de capitalização integral;Determinar se as políticas económicas do Estado-Membro são compatíveis com as orientações gerais das políticas económicas.A credibilidade dos pressupostos macroeconómicos do Programa é avaliada em função das previsões estabelecidas na Primavera de 2008 pelos serviços da Comissão, de acordo com a metodologia comum utilizada para a estimativa do produto potencial e dos saldos corrigidos das variações cíclicas.A avaliação examina igualmente:A evolução do rácio da dívida e as perspectivas de sustentabilidade das finanças públicas a longo prazo, a que deve ser dada - de acordo com o relatório do Conselho de 20 de Março de 2005 intitulado «Melhorar a aplicação do Pacto de Estabilidade e Crescimento» - «uma atenção suficiente, no âmbito da supervisão das situações orçamentais». Uma comunicação da Comissão de 12 de Outubro de 2006 define a abordagem para fins de avaliação da sustentabilidade a longo prazo Comunicação da Comissão ao Conselho e ao Parlamento Europeu: «A sustentabilidade a longo prazo das finanças públicas na UE» de 12.10.2006 (COM (2006) 574 final) e Comissão Europeia, Direcção-Geral dos Assuntos Económicos e Financeiros (2006), « The long-term sustainability of public finances in the European Union », European Economy n.º 4/2006. ;Comunicação da Comissão ao Conselho e ao Parlamento Europeu: «A sustentabilidade a longo prazo das finanças públicas na UE» de 12.10.2006 (COM (2006) 574 final) e Comissão Europeia, Direcção-Geral dos Assuntos Económicos e Financeiros (2006), « The long-term sustainability of public finances in the European Union », European Economy n.º 4/2006.O grau de coerência com os programas nacionais de reforma, apresentados por cada Estado-Membro no contexto da Estratégia de Lisboa para o crescimento e o emprego, assim como o relatório de Outubro de 2007 sobre a sua execução. Na sua nota de envio de 7 de Junho de 2005 ao Conselho Europeu relativa às orientações gerais das políticas económicas para o período de 2005-2008, o Conselho ECOFIN indicou que os programas nacionais de reforma devem ser coerentes com os programas de estabilidade e de convergência;O cumprimento do código de conduta «Especificações sobre a aplicação do Pacto de Estabilidade e Crescimento e orientações sobre o conteúdo e a apresentação dos Programas de Estabilidade e Convergência», aprovadas pelo Conselho ECOFIN de 11 de Outubro de 2005. , que impõe, nomeadamente, uma estrutura e um conjunto de quadros de dados comuns em todos os programas de estabilidade e de convergência.«Especificações sobre a aplicação do Pacto de Estabilidade e Crescimento e orientações sobre o conteúdo e a apresentação dos Programas de Estabilidade e Convergência», aprovadas pelo Conselho ECOFIN de 11 de Outubro de 2005.|

Recomendação de

PARECER DO CONSELHO

sobre o programa de convergência actualizado da Polónia para 2007-2010

O CONSELHO DA UNIÃO EUROPEIA,

Tendo em conta o Tratado que institui a Comunidade Europeia,

Tendo em conta o Regulamento (CE) n.º 1466/97 do Conselho, de 7 de Julho de 1997, relativo ao reforço da supervisão das situações orçamentais e à supervisão e coordenação das políticas económicas JO L 209 de 2.8.1997, p. 1. Regulamento com a redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 1055/2005 (JO L 174 de 7.7.2005, p. 1). Os documentos referidos no presente texto podem ser consultados no seguinte endereço: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. e, nomeadamente, o n.º 3 do seu artigo 9.º,[6]

JO L 209 de 2.8.1997, p. 1. Regulamento com a redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 1055/2005 (JO L 174 de 7.7.2005, p. 1). Os documentos referidos no presente texto podem ser consultados no seguinte endereço:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

Tendo em conta a recomendação da Comissão,

Após consulta do Comité Económico e Financeiro,

EMITIU O PRESENTE PARECER:

(1) Em [8 de Julho de 2008], o Conselho examinou o programa de convergência actualizado da Polónia relativo ao período de 2007-2010 A actualização foi apresentada 16 semanas após a data-limite de 1 de Dezembro, fixada no código de conduta, devido à constituição de um novo governo em Novembro, na sequência das eleições gerais de Outubro. .[7]

A actualização foi apresentada 16 semanas após a data-limite de 1 de Dezembro, fixada no código de conduta, devido à constituição de um novo governo em Novembro, na sequência das eleições gerais de Outubro.

(2) A Polónia tem vindo a realizar progressos que lhe permitiram aproximar-se dos níveis médios de rendimentos da UE tendo o crescimento do PIB real passado de cerca de 4½% em média em 2003-2005 para mais de 6% em 2006-2007. O crescimento da produção, acompanhado de um grande aumento do factor trabalho, melhorou consideravelmente a situação no mercado de trabalho, pelo que o desemprego desceu de quase 20% em 2003 para 9½% em 2007. Contudo, esta redução do desemprego reflecte, para além de um crescimento extraordinário do emprego, uma redução de mão-de-obra devido à migração. Além disso, as distorções nos incentivos ao trabalho, agravadas por um aumento significativo da emigração, acentuam a escassez de mão-de-obra em alguns sectores. A contracção da oferta no mercado de trabalho exerce pressão a nível dos salários e influi negativamente na inflação aferida pelo IHPC, a qual, após um período de moderação favorável entre 2005 e o primeiro semestre de 2007, acelerou significativamente no final de 2007. Depois de ter atingido um máximo de 6¼% do PIB em 2003, o défice das administrações públicas tem vindo a declinar a uma média anual superior a 1 ponto percentual, tendo atingido 2% do PIB em 2007. Nos últimos anos, os resultados foram de um modo geral melhores do que o previsto graças a uma evolução mais favorável do crescimento, dando origem a receitas suplementares, e à execução incompleta dos planos de despesas. A continuação da consolidação orçamental dependerá fortemente da reforma do sistema de transferências sociais (nomeadamente no que respeita às reformas antecipadas e às prestações por invalidez) e do aumento da participação no mercado do trabalho.

(3) O cenário macroeconómico subjacente ao programa prevê uma desaceleração progressiva do crescimento do PIB em termos reais de 6,5% em 2007 para 5,2%, em média, durante o resto do período de programação. Tendo em conta a informação actualmente disponível A avaliação tem, nomeadamente, em conta as previsões dos serviços da Comissão estabelecidas na Primavera de 2008 e a avaliação pela Comissão do relatório de Outubro de 2007 sobre a execução do programa nacional de reforma. , este cenário baseia-se em pressupostos de crescimento plausíveis. As projecções do programa em matéria de inflação afiguram-se optimistas, reflectindo pressupostos ligeiramente favoráveis a nível dos preços de importação e um pequeno aumento da remuneração nominal por trabalhador. [8]

A avaliação tem, nomeadamente, em conta as previsões dos serviços da Comissão estabelecidas na Primavera de 2008 e a avaliação pela Comissão do relatório de Outubro de 2007 sobre a execução do programa nacional de reforma.

(4) Em 2007, o défice das administrações públicas foi de 2,0% do PIB, contra uma projecção de 3,4% no programa de convergência de Novembro de 2006. Este resultado deve-se essencialmente a um crescimento do PIB em termos reais e nominais muito mais elevado do que o previsto em Novembro de 2006, mas também à restrição das despesas. A elevada rendibilidade das empresas permitiu, designadamente, conter o crescimento dos subsídios, tendo, além disso, a rápida queda do desemprego e a desindexação imposta pelo plano Hausner Trata-se da iniciativa mais completa e mais específica até à data em matéria de reforma das despesas, proposta em 2003 e destinada a reduzir as despesas públicas nos domínios da protecção social, da administração pública e dos auxílios estatais. Entre outras medidas, o plano Hausner prevê que as pensões deixem de ser indexadas anualmente e passem a sê-lo quando a inflação acumulada exceda 5% ou de três em três anos (consoante o que ocorrer primeiro). travado o crescimento das transferências sociais. Por outro lado, as remunerações na função pública foram inferiores às previstas. Por último, os investimentos das administrações públicas foram menos importantes do que os projectados, devido a uma absorção dos fundos comunitários mais lenta do que a prevista. Globalmente, o rácio PIB/despesas foi inferior em 1,5 pontos percentuais ao projectado em Novembro de 2006. Do lado das receitas, as provenientes dos impostos indirectos e das contribuições sociais foram melhores do que as previstas em Novembro de 2006, principalmente graças a um crescimento do emprego e dos salários muito mais elevado. Esta inesperada evolução favorável foi neutralizada pelos resultados medíocres registados noutras categorias de receitas (impostos directos, devido ao aumento dos escalões de imposto). Assim, o rácio das receitas foi, de modo geral, ligeiramente inferior às previsões. Atendendo a uma melhoria no rácio do saldo estrutural de cerca de 1½ pontos percentuais, a execução orçamental em 2007 ultrapassa o preconizado no convite formulado no parecer do Conselho de 27 de Fevereiro de 2007 sobre a anterior actualização do programa de convergência JO C 72 de 29.3.2007, p. 13. .[9][10]

Trata-se da iniciativa mais completa e mais específica até à data em matéria de reforma das despesas, proposta em 2003 e destinada a reduzir as despesas públicas nos domínios da protecção social, da administração pública e dos auxílios estatais. Entre outras medidas, o plano Hausner prevê que as pensões deixem de ser indexadas anualmente e passem a sê-lo quando a inflação acumulada exceda 5% ou de três em três anos (consoante o que ocorrer primeiro).

JO C 72 de 29.3.2007, p. 13.

(5) O objectivo principal da estratégia orçamental é uma redução duradoura do défice estrutural das administrações públicas (défice corrigido das variações cíclicas e líquido de medidas pontuais e temporárias), tendo em vista a realização do objectivo de médio prazo (OMP), que consiste em alcançar um défice estrutural de 1% do PIB, em 2011, ou seja, um ano após o período de programação. Este objectivo é coerente com o anterior programa de convergência, que previa alcançar o OMP "após 2010". Tendo atingido 2,5% do PIB em 2008, na sequência de uma deterioração de 0,5 pontos percentuais, o défice global deverá melhorar, para se situar em 1,5% até 2010. O saldo primário segue uma trajectória semelhante e deverá aumentar de −0.2% do PIB em 2008 para 0,8% em 2010. Num cenário de crescimento moderado da produção, as variações do saldo estrutural, calculado de acordo com a metodologia comum deveriam ser mais importantes, com uma redução do défice estrutural de cerca de 2¾% do PIB em 2008 para um valor ligeiramente acima de 1% em 2010. O ajustamento orçamental baseia-se nas despesas e é diferido para 2009 e 2010. Em 2008, o agravamento do défice explica-se principalmente por um forte aumento do rácio de investimento, bem como uma considerável redução das contribuições sociais (compensado em parte por um aumento de outras receitas). Em 2009-2010, a consolidação deverá ser alcançada sobretudo através das restrições de salários, das transferências sociais e do consumo intermédio. Embora a taxa estimada de redução do défice entre 2007 e 2009 seja inferior à da anterior actualização, o ponto de partida (2007) e cada um dos novos objectivos em matéria de défice constantes da actualização de Março de 2008 do programa de convergência são melhores do que os da actualização de Novembro de 2006. Os riscos que pesam sobre as projecções orçamentais do programa afiguram-se globalmente equilibrados em 2008, mas, nos anos seguintes, os resultados poderão ser menos favoráveis do que os previstos no programa. O objectivo em matéria de défice para 2008 indicado no programa coincide com o das previsões da Primavera de 2008 (2,5% do PIB). Os dados relativos ao orçamento central para o primeiro trimestre de 2008, estabelecidos de acordo com uma contabilidade de caixa, apontam para receitas superiores às projecções orçamentais, porém o programa prevê um crescimento ligeiramente mais elevado, em 2008, do que as previsões da Comissão estabelecidas na Primavera de 2008. Além disso as finanças públicas estão ameaçadas por uma pressão salarial contínua e crescente no sector público. Por outro lado, uma inflação mais alta do que o previsto no programa reduzirá o rácio das despesas em 2008, na medida em que estas são fixadas principalmente em termos nominais. Contudo, em 2009, o aumento da inflação observado em 2008 é susceptível de estimular crescimento dos salários no sector público e originar pensões e prestações sociais mais elevadas do que o previsto no programa, situação exacerbada pela reforma do mecanismo de indexação que associa, a partir de 2008, as prestações sociais não só aos preços no consumidor, mas também, parcialmente, aos salários. O Parlamento já adoptou medidas que têm por efeito aumentar o défice (reduções da taxa de imposto sobre o rendimento de pessoas singulares), no entanto as medidas de compensação são vagas e o seu impacto orçamental incerto (à excepção dos aumentos dos impostos especiais sobre o consumo relacionados com a harmonização final com a UE, o que não compensará completamente as reduções no imposto sobre o rendimento das pessoas singulares). Se o crescimento do emprego não se mantiver ao nível elevado previsto pelo Governo, a continuação da consolidação orçamental de 2006-2007, baseada num crescimento gerador de emprego, pode ser difícil após 2008. Por outro lado, o balanço da evolução do saldo das administrações públicas é positivo; as receitas foram normalmente mais elevadas do que o previsto, enquanto os planos de despesas só foram parcialmente executados.

(6) Tendo em conta esta avaliação dos riscos, a orientação orçamental do programa afigura-se coerente com uma correcção duradoura do défice excessivo até 2007, como recomendado pelo Conselho. Contudo, não permitirá alcançar uma margem de segurança suficiente para impedir que o défice exceda o limite de 3% do PIB, durante o período de programação. Além disso, a orientação orçamental do programa pode não ser suficiente para atingir o OMP até 2011, como previsto. Tendo em conta a conjuntura favorável de crescimento económico, o ritmo de ajustamento na via do OMP implícito no programa é insuficiente e deve ser reforçado em 2008, para estar em conformidade com o Pacto de Estabilidade e Crescimento. Por conseguinte, deve ser sustentado por medidas de apoio. Além disso, no caso de pressões inflacionistas e salariais, será necessária uma orientação orçamental mais rigorosa do que o previsto, a fim de evitar o sobreaquecimento da economia.

(7) A sustentabilidade das finanças públicas da Polónia está sujeita a um risco baixo. De acordo com as projecções de 2005 e com base na metodologia comum, o impacto orçamental a longo prazo do envelhecimento da população é dos mais baixos da UE. Contudo, a partir de 2008, as prestações sociais serão indexadas não só aos preços no consumidor, mas também em parte aos salários, o que aumentará as despesas a longo prazo. Com um pequeno défice primário estrutural, a situação orçamental em 2007 embora melhor do que a situação inicial do anterior programa, constitui um risco para a sustentabilidade das finanças públicas, mesmo antes de ter em conta o impacto orçamental a longo prazo de um envelhecimento da população. A continuação da consolidação das finanças públicas, nomeadamente a reestruturação do sistema de reformas antecipadas (introdução de "pensões ponte" que limitam a reforma antecipada a certas profissões sensíveis) prevista no programa de convergência, contribuiria assim para incentivar a taxa de participação no mercado de trabalho e emprego e para limitar os riscos que pesam sobre a sustentabilidade das finanças públicas.

(8) O programa de convergência afigura-se coerente com o relatório de Outubro de 2007 sobre a execução do programa nacional de reforma. Em particular, ambos os programas prevêem a reestruturação do sistema de reformas antecipadas e por invalidez, a reforma do fundo social dos agricultores, a reforma dos cuidados de saúde, a reorganização e a descentralização das finanças públicas e a programação orçamental plurianual. No entanto, o programa de convergência não contém uma avaliação qualitativa do impacto global do relatório de Outubro de 2007 sobre a execução do programa de nacional de reforma na estratégia orçamental a médio prazo (por exemplo, o impacto no crescimento potencial e no emprego). Contudo, o programa fornece informações completas sobre os custos orçamentais directos das principais reformas previstas no programa nacional de reforma.

(9) A estratégia orçamental do programa de convergência é parcialmente coerente com as recomendações dirigidas à Polónia em matéria de política orçamental no quadro das orientações gerais das políticas económicas, incluídas nas orientações integradas formuladas no contexto da Estratégia de Lisboa. Embora o programa preveja a prossecução da consolidação orçamental, não faz referência a outros mecanismos para melhorar o controlo das despesas.

(10) No respeitante aos requisitos em matéria de dados especificados no código de conduta para os programas de estabilidade e convergência, o programa omite certos dados obrigatórios e facultativos.

Em termos gerais, pode concluir-se que, na sequência da correcção do défice das administrações públicas em 2007, e embora o défice e a dívida se mantenham abaixo dos respectivos valores de referência, 3% e 60% do PIB, o programa prevê uma deterioração do saldo das administrações públicas de 0,5 pontos percentuais do PIB em 2008 e difere para os anos seguintes uma progressão na via do OMP, num contexto de perspectivas de crescimento favoráveis. Em 2008, a deterioração estrutural prevista de aproximadamente ½ ponto percentual do PIB não está em conformidade com o Pacto de Estabilidade e Crescimento. Atendendo aos riscos que pesam sobre os objectivos orçamentais a partir de 2009, devido principalmente a uma ausência de medidas concretas, o OMP poderá não ser alcançado até 2011 como previsto no programa. Além disso, em caso de pressões inflacionistas, seria necessário adoptar uma orientação orçamental mais estrita do que a prevista no programa. No que respeita à sustentabilidade a longo prazo das finanças públicas, a Polónia está sujeita a um risco reduzido, porém o sistema de reformas antecipadas tem de ser reestruturado.

Atendendo à avaliação supra e à necessidade de assegurar a sustentabilidade das finanças públicas, a Polónia é convidada a aproveitar as condições de crescimento favoráveis para reforçar o ritmo do ajustamento estrutural em direcção ao OMP, nomeadamente a fim de conter eventuais pressões inflacionistas, utilizando todas as receitas extraordinárias e dotações não executadas para reduzir o défice em 2008 e implementando medidas específicas, em particular no lado das despesas, nos anos seguintes.

Comparação das principais projecções macroeconómicas e orçamentais

| |2006|2007|2008|2009|2010|

PIB real (variação em %)|PC Março de 2008|6.2|6.5|5.5|5.0|5.0|

|COM Abril de 2008 |6.2|6.5|5.3|5.0|n.d.|

|PC Nov. de 2006|5.4|5.1|5.1|5.6|n.d.|

Inflação IHPC (%)|PC Março de 2008|1.3|2.6|3.5|2.9|2.5|

|COM Abril de 2008 |1.3|2.6|4.3|3.4|n.d.|

|PC Nov. de 2006|1.4|2.1|2.5|2.5|n.d.|

Hiato do produto 1 (% do PIB potencial)|PC Março de 2008|0.5|1.1|0.7|−0.2|−0.9|

|COM Abril de 2008 2 |0.6|1.2|0.5|−0.7|n.d.|

|PC Nov. de 2006|0.5|0.5|0.3|0.4|n.d.|

Capacidade/necessidade líquida de financiamento em relação ao resto do mundo (% do PIB)|PC Março de 2008|−2.6|−2.6|−3.5|−4.2|−4.6|

|COM Abril de 2008 |−2.5|−2.6|−2.3|−3.6|n.d.|

|PC Nov. de 2006|−1.6|−1.8|−2.2|−2.7|n.d.|

Saldo das administrações públicas (% do PIB)|PC Março de 2008|−3.8|−2.0|−2.5|−2.0|−1.5|

|COM Abril de 2008 |−3.8|−2.0|−2.5|−2.6|n.d.|

|PC Nov. de 2006|−3.9|−3.4|−3.1|−2.9|n.d.|

Saldo primário (% do PIB)|PC Março de 2008|−1.1|0.2|−0.2|0.3|0.8|

|COM Abril de 2008 |−1.1|0.6|0.2|0.1|n.d.|

|PC Nov. de 2006|−1.5|−1.0|−0.7|−0.6|n.d.|

Saldo corrigido das variações cíclicas 1 (% do PIB)|PC Março de 2008|−4.0|−2.4|−2.8|−1.9|−1.1|

|COM Abril de 2008 |−4.0|−2.5|−2.7|−2.3|n.d.|

|PC Nov. de 2006|−4.1|−3.6|−3.2|−3.0|n.d.|

Saldo estrutural 3 (% do PIB)|PC Março de 2008|−4.0|−2.4|−2.8|−1.9|−1.1|

|COM Abril de 2008 |−4.0|−2.5|−2.7|−2.3|n.d.|

|PC Nov. de 2006|−4.1|−3.6|−3.2|−3.0|n.d.|

Dívida bruta das administrações públicas (% do PIB)|PC Março de 2008|47.6|44.9|44.2|43.3|42.3|

|COM Abril de 2008 |47.6|45.2|44.5|44.1|n.d.|

|PC Nov. de 2006|48.9|50.0|50.3|50.2|n.d.|

Notas :| | | | | | |

1 Hiatos do produto e saldos corrigidos das variações cíclicas de acordo com os programas, recalculados pelos serviços da Comissão com base nas informações contidas nos mesmos.|

2 Com base num crescimento potencial estimado de 5,2%, 5,9%, 6,0% e 6,2%, respectivamente, no período de 2006-2009.|

3 Saldo corrigido das variações cíclicas, com exclusão de medidas pontuais e temporárias. As previsões dos serviços da Comissão estabelecidas no Outono de 2007 e a mais recente versão do programa não referm quaisquer medidas pontuais ou outras medidas temporárias.|

 | | | | | | |

Fontes :| | | | | | |

Programa de convergência (PC); previsões económicas estabelecidas pelos Serviços da Comissão na Primavera de 2008 (COM); cálculos dos serviços da Comissão.|

[1] JO L 209 de 2.8.1997, p. 1. Regulamento com a redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 1055/2005 (JO L 174 de 7.7.2005, p. 1). Os documentos referidos no presente texto podem ser consultados no seguinte endereço: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[2] JO L 139 de 29.5.2008, p. 57.

[3] Comunicação da Comissão ao Conselho Europeu, «Relatório estratégico sobre a Estratégia de Lisboa renovada para o crescimento e o emprego: lançamento de um novo ciclo (2008-2010)» de 11.12.2007 (COM(2007)803).

[4] Comunicação da Comissão ao Conselho e ao Parlamento Europeu: «A sustentabilidade a longo prazo das finanças públicas na UE» de 12.10.2006 (COM (2006) 574 final) e Comissão Europeia, Direcção-Geral dos Assuntos Económicos e Financeiros (2006), « The long-term sustainability of public finances in the European Union », European Economy n.º 4/2006.

[5] «Especificações sobre a aplicação do Pacto de Estabilidade e Crescimento e orientações sobre o conteúdo e a apresentação dos Programas de Estabilidade e Convergência», aprovadas pelo Conselho ECOFIN de 11 de Outubro de 2005.

[6] JO L 209 de 2.8.1997, p. 1. Regulamento com a redacção que lhe foi dada pelo Regulamento (CE) n.º 1055/2005 (JO L 174 de 7.7.2005, p. 1). Os documentos referidos no presente texto podem ser consultados no seguinte endereço: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[7] A actualização foi apresentada 16 semanas após a data-limite de 1 de Dezembro, fixada no código de conduta, devido à constituição de um novo governo em Novembro, na sequência das eleições gerais de Outubro.

[8] A avaliação tem, nomeadamente, em conta as previsões dos serviços da Comissão estabelecidas na Primavera de 2008 e a avaliação pela Comissão do relatório de Outubro de 2007 sobre a execução do programa nacional de reforma.

[9] Trata-se da iniciativa mais completa e mais específica até à data em matéria de reforma das despesas, proposta em 2003 e destinada a reduzir as despesas públicas nos domínios da protecção social, da administração pública e dos auxílios estatais. Entre outras medidas, o plano Hausner prevê que as pensões deixem de ser indexadas anualmente e passem a sê-lo quando a inflação acumulada exceda 5% ou de três em três anos (consoante o que ocorrer primeiro).

[10] JO C 72 de 29.3.2007, p. 13.

EL

(...PICT...)|ΕΠΙΤΡΟΠΗ ΤΩΝ ΕΥΡΩΠΑΪΚΩΝ ΚΟΙΝΟΤΗΤΩΝ|

Βρυξέλλες, 11.6.2008

SEC(2008) 2012 τελικό

Σύσταση για

ΓΝΩΜΗ ΤΟΥ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟΥ

σχετικά με το επικαιροποιημένο πρόγραμμα σύγκλισης της Πολωνίας για την περίοδο 2007-2010

(υποβληθείσα από την Επιτροπή)

ΑΙΤΙΟΛΟΓΙΚΗ ΕΚΘΕΣΗ

1. Γενικό πλαισιο

Το Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης βασίζεται στον στόχο της επίτευξης υγιών δημόσιων οικονομικών ως μέσου ενίσχυσης των προϋποθέσεων για σταθερότητα των τιμών και ισχυρή διατηρήσιμη ανάπτυξη, οι οποίες ευνοούν τη δημιουργία απασχόλησης. Η μεταρρύθμιση του συμφώνου το 2005, αφενός, αναγνώριζε τη χρησιμότητα του συμφώνου για την εδραίωση της δημοσιονομικής πειθαρχίας, αφετέρου δε, αποσκοπούσε στην ενίσχυση της αποτελεσματικότητας και των οικονομικών του ερεισμάτων, καθώς επίσης στη διασφάλιση της μακροπρόθεσμης διατηρησιμότητας των δημόσιων οικονομικών.

Ο κανονισμός (ΕΚ) αριθ. 1466/97 του Συμβουλίου για την ενίσχυση της εποπτείας της δημοσιονομικής κατάστασης και την εποπτεία και το συντονισμό των οικονομικών πολιτικών ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 1. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1055/2005 (ΕΕ L 174 της 7.7.2005, σ. 1). Τα έγγραφα που αναφέρονται στο παρόν κείμενο διατίθενται στην εξής διεύθυνση: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , ο οποίος αποτελεί στοιχείο του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης, ορίζει ότι τα κράτη μέλη υποβάλλουν στο Συμβούλιο και την Επιτροπή προγράμματα σταθερότητας ή σύγκλισης και ετήσιες επικαιροποιήσεις τους. Τα κράτη μέλη που έχουν ήδη υιοθετήσει το ενιαίο νόμισμα υποβάλλουν (επικαιροποιημένα) προγράμματα σταθερότητας, ενώ τα κράτη μέλη που δεν το έχουν ακόμη υιοθετήσει υποβάλλουν (επικαιροποιημένα) προγράμματα σύγκλισης. Το πρώτο πρόγραμμα σύγκλισης της Πολωνίας υποβλήθηκε τον Μάιο του 2004. Κατ’ εφαρμογή του κανονισμού, το Συμβούλιο εξέδωσε γνώμη επί του προγράμματος στις 5 Ιουλίου 2004 βάσει σύστασης της Επιτροπής και μετά από διαβουλεύσεις με την Οικονομική και Δημοσιονομική Επιτροπή. Όσον αφορά τα επικαιροποιημένα προγράμματα σταθερότητας και σύγκλισης, ο κανονισμός προβλέπει ότι αυτά αξιολογούνται από την Ευρωπαϊκή Επιτροπή και εξετάζονται από την Οικονομική και Δημοσιονομική Επιτροπή και ότι, εφόσον κρίνεται αναγκαίο και με βάση την ίδια διαδικασία με την προαναφερόμενη, τα επικαιροποιημένα προγράμματα μπορούν να εξετασθούν από το Συμβούλιο.[1]

ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 1. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1055/2005 (ΕΕ L 174 της 7.7.2005, σ. 1). Τα έγγραφα που αναφέρονται στο παρόν κείμενο διατίθενται στην εξής διεύθυνση:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

2. Ιστορικό για την Αξιολόγηση του επικαιροποιημένου προγράμματος

Η Επιτροπή εξέτασε το πλέον πρόσφατο επικαιροποιημένο πρόγραμμα σύγκλισης της Πολωνίας, που υποβλήθηκε στις 26 Μαρτίου 2008, και συνιστά την έκδοση γνώμης του Συμβουλίου επ’ αυτού (βλ. πλαίσιο για τα κυριότερα σημεία που καλύπτει η αξιολόγηση).

Προκειμένου να σχηματισθεί μια εικόνα του πλαισίου εντός του οποίου αξιολογείται η δημοσιονομική στρατηγική του επικαιροποιημένου προγράμματος σύγκλισης, στις παραγράφους που ακολουθούν περιγράφονται συνοπτικά τα εξής:

(1) η κατάσταση της χώρας βάσει του διορθωτικού σκέλους του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης (διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος),

(2) η πλέον πρόσφατη αξιολόγηση της κατάστασης της χώρας βάσει του προληπτικού σκέλους του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης (περίληψη της γνώμης του Συμβουλίου σχετικά με το προηγούμενο επικαιροποιημένο πρόγραμμα σύγκλισης),

(3) οι επικαιροποιημένοι ειδικοί κατά χώρα γενικοί προσανατολισμοί της οικονομικής πολιτικής στον τομέα των δημοσιονομικών πολιτικών που εκδόθηκαν τον Μάιο του 2008

(4) η αξιολόγηση της Επιτροπής για την έκθεση εφαρμογής του Οκτωβρίου 2007 με αντικείμενο το εθνικό πρόγραμμα μεταρρυθμίσεων.

2.1. Η διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος για την Πολωνία

Στις 5 Ιουλίου 2004 το Συμβούλιο εξέδωσε απόφαση στην οποία διαπίστωνε την ύπαρξη υπερβολικού ελλείμματος στην Πολωνία κατ’ εφαρμογή του άρθρου 104 παράγραφος 6, βάσει ενός ελλείμματος γενικής κυβέρνησης ύψους 4,1% του ΑΕΠ το 2003. Ταυτόχρονα το Συμβούλιο εξέδωσε συστάσεις βάσει του άρθρου 104 παράγραφος 7 για τη διόρθωση του υπερβολικού ελλείμματος. Συγκεκριμένα, έγινε σύσταση στην Πολωνία να αναλάβει δράση σε μεσοπρόθεσμο πλαίσιο προκειμένου να μειώσει το έλλειμμά της σε ποσοστό μικρότερο του 3% του ΑΕΠ έως το 2007 με αξιόπιστο και διατηρήσιμο τρόπο, κατ' εφαρμογή της γνώμης του Συμβουλίου σχετικά με το πρόγραμμα σύγκλισης που είχε υποβάλει τον Μάιο του 2004. Τον Νοέμβριο του 2006, το Συμβούλιο αποφάσισε ότι η δράση που είχαν αναλάβει έως τότε οι πολωνικές αρχές ήταν ανεπαρκής. Τον Φεβρουάριο του 2007, το Συμβούλιο εξέδωσε νέες συστάσεις που επιβεβαίωναν την προθεσμία του 2007 για τη διόρθωση του ελλείμματος. Στις πολωνικές αρχές έγινε σύσταση να εξασφαλίσουν τη βελτίωση του διαρθρωτικού ισοζυγίου κατά τουλάχιστον 0,5 π.μ. του ΑΕΠ μεταξύ 2006 και 2007. Τον Νοέμβριο του 2007 η Επιτροπή εξέδωσε ανακοίνωση προς το Συμβούλιο στην οποία κρίνεται ότι η δράση που είχε αναλάβει η Πολωνία ανταποκρινόμενη στη σύσταση του Συμβουλίου συνάδει με τη σύσταση. Ωστόσο, για τα έτη 2008 και 2009, η Επιτροπή εξέφρασε επιφυλάξεις ως προς τον μόνιμο χαρακτήρα της διόρθωσης του υπερβολικού ελλείμματος, ελλείψει του οποίου η διαδικασία υπερβολικού ελλείμματος δεν δύναται να καταργηθεί. Τόσο η Επιτροπή όσο και το Συμβούλιο κάλεσαν τις πολωνικές αρχές να υποβάλουν το συντομότερο δυνατό ένα επικαιροποιημένο πρόγραμμα σύγκλισης το οποίο θα περιέγραφε την μεσοπρόθεσμη στρατηγική τους για ολόκληρη την κυβερνητική θητεία, με σκοπό τη μόνιμη διόρθωση του υπερβολικού ελλείμματος και περαιτέρω πρόοδο όσον αφορά την επίτευξη του μεσοπρόθεσμου στόχου.

Συγχρόνως με την εν λόγω σύσταση για την έκδοση γνώμης του Συμβουλίου, η Επιτροπή συνιστά στο Συμβούλιο να εκδώσει απόφαση κατάργησης της διαδικασίας υπερβολικού ελλείμματος για την Πολωνία διότι από την συνολική αξιολόγηση προκύπτει ότι η κατάσταση υπερβολικού ελλείμματος στην Πολωνία έχει διορθωθεί. Το έλλειμμα γενικής κυβέρνησης του 2007 είναι 2,0% του ΑΕΠ, δηλαδή μικρότερο από την τιμή αναφοράς του 3% του ΑΕΠ. Οι εαρινές προβλέψεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2008 δείχνουν ότι το 2008 και το 2009 το έλλειμμα θα παραμείνει κάτω από την εν λόγω τιμή αναφοράς.

2.2. Αξιολόγηση στην γνώμη του Συμβουλίου σχετικά με το προηγούμενο επικαιροποιημένο πρόγραμμα

Στη γνώμη που διατύπωσε στις 27 Φεβρουαρίου 2007, το Συμβούλιο συνόψισε την αξιολόγησή του σχετικά με το προηγούμενο επικαιροποιημένο πρόγραμμα σύγκλισης, για την περίοδο 2006-2009, ως εξής. «Το πρόγραμμα προβλέπει τη διόρθωση του υπερβολικού ελλείμματος μέχρι το 2007, με αναφορά στη διάταξη του άρθρου 2 παράγραφος 7 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 1467/97 του Συμβουλίου, αλλά το Συμβούλιο υπενθυμίζει ότι τα μέτρα που έχουν ληφθεί μέχρι σήμερα δεν φαίνονται να είναι τα ενδεδειγμένα, ενώ τα σχεδιαζόμενα μέτρα φαίνονται ανεπαρκή για την επίτευξη του ανωτέρω αποτελέσματος. Μολονότι για τα επόμενα έτη το πρόγραμμα προβλέπει ότι θα συντελεσθεί η δέουσα πρόοδος ενόψει της επίτευξης του ΜΔΣ με βάση την ύπαρξη προοπτικής για έντονη οικονομική ανάπτυξη, υφίστανται σοβαροί κίνδυνοι για την επίτευξη των δημοσιονομικών στόχων και τη διάρκεια της προσαρμογής».

Λαμβανομένης υπόψη μιας νέας σύστασης με αποδέκτη την Πολωνία για τη διόρθωση του υπερβολικού ελλείμματος, η οποία εξεδόθη από το Συμβούλιο στις 27 Φεβρουαρίου 2007 δυνάμει του άρθρου 104 παράγραφος 7 της συνθήκης, το Συμβούλιο κάλεσε την Πολωνία: «i) να διασφαλίσει τη διόρθωση του υπερβολικού ελλείμματος μέχρι το 2007 σε συμφωνία με τη νέα σύσταση δυνάμει του άρθρου 104 παράγραφος 7· ii) επωφελούμενη της ευνοϊκής οικονομικής συγκυρίας, και κάνοντας χρήση τυχόν εκτάκτων εσόδων για τη μείωση του ελλείμματος, να επιταχύνει τον ρυθμό προσαρμογής ενόψει της επίτευξης του ΜΔΣ μετά τη σχεδιαζόμενη διόρθωση του υπερβολικού ελλείμματος, με τον προσδιορισμό και την εφαρμογή επιπρόσθετων μέτρων, ιδίως για το σκέλος των δαπανών, τα οποία απαιτούνται για την πραγμάτωση της σχεδιαζόμενης προσαρμογής· iii) να διασφαλίσει τα αποτελέσματα της μεταρρύθμισης του συνταξιοδοτικού συστήματος».

2.3. Οι επικαιροποιημένοι ειδικοί κατά χώρα γενικοί προσανατολισμοί της οικονομικής πολιτικής στον τομέα των δημοσιονομικών πολιτικών που εκδόθηκαν τον Μάιο του 2008

Στις 14 Μαΐου 2008, το Συμβούλιο εξέδωσε σύσταση σχετικά με την επικαιροποίηση για το 2008 των γενικών προσανατολισμών των οικονομικών πολιτικών των κρατών μελών και της Κοινότητας και σχετικά με την εφαρμογή των πολιτικών απασχόλησης των κρατών μελών ΕΕ L 139 της 29.5.2008, σ. 57. . Στον τομέα των δημοσιονομικών πολιτικών, έγινε στην Πολωνία η σύσταση να «ενισχύσει την εξυγίανση των δημόσιων οικονομικών της και να συμπληρώσει το ονομαστικό ανώτατο όριο του ελλείμματος για τον κρατικό προϋπολογισμό με περαιτέρω μηχανισμούς για την ενίσχυση του ελέγχου των δαπανών».[2]

ΕΕ L 139 της 29.5.2008, σ. 57.

2.4. Η αξιολόγηση της Επιτροπής για την έκθεση εφαρμογής του Οκτωβρίου 2007 με αντικείμενο το εθνικό πρόγραμμα μεταρρυθμίσεων

Στις 11 Δεκεμβρίου 2007, η Επιτροπή εξέδωσε τη στρατηγική της έκθεση για την ανανεωμένη στρατηγική της Λισαβόνας για την ανάπτυξη και την απασχόληση, η οποία περιλαμβάνει αξιολόγηση της έκθεσης εφαρμογής του Οκτωβρίου 2007 σχετικά με το εθνικό πρόγραμμα μεταρρυθμίσεων της Πολωνίας Ανακοίνωση της Επιτροπής προς το Ευρωπαϊκό Συμβούλιο, «Στρατηγική έκθεση σχετικά με την ανανεωμένη στρατηγική της Λισαβόνας για την ανάπτυξη και την απασχόληση: έναρξη του νέου κύκλου (2008-2010)» - COM (2007) 803 της 11.12.2007. και συνοψίζεται κατωτέρω.[3]

Ανακοίνωση της Επιτροπής προς το Ευρωπαϊκό Συμβούλιο, «Στρατηγική έκθεση σχετικά με την ανανεωμένη στρατηγική της Λισαβόνας για την ανάπτυξη και την απασχόληση: έναρξη του νέου κύκλου (2008-2010)» - COM (2007) 803 της 11.12.2007.

Το εθνικό πρόγραμμα μεταρρυθμίσεων της Πολωνίας αναγνωρίζει ως βασικές προκλήσεις την εξυγίανση και την καλύτερη διαχείριση των δημόσιων οικονομικών, την ανάπτυξη της επιχειρηματικότητας και την αύξηση της καινοτομίας από μέρους των επιχειρήσεων· την αναβάθμιση και την ανάπτυξη υποδομών, την εξασφάλιση ενός ανταγωνιστικού περιβάλλοντος στους τομείς δικτύου, τη δημιουργία και τη διατήρηση θέσεων απασχόλησης και τη μείωση της ανεργίας· τέλος, τη βελτίωση της ικανότητας προσαρμογής των εργαζομένων και των επιχειρήσεων.

Η εκτίμηση της Επιτροπής ήταν ότι η Πολωνία σημείωσε περιορισμένη πρόοδο στην εκτέλεση του εθνικού της προγράμματος μεταρρυθμίσεων την περίοδο 2005-2007.

Με βάση τα θετικά σημεία και τις αδυναμίες που διαπιστώθηκαν και τα στοιχεία για τη συντελεσθείσα πρόοδο, η Επιτροπή συνέστησε να γίνει σύσταση στην Πολωνία να αναλάβει δράση στους εξής τομείς: δημοσιονομική εξυγίανση (μηχανισμοί ελέγχου των δαπανών)· ανταγωνισμός στις βιομηχανίες δικτύου· δημόσια έρευνα και στήριξη της ιδιωτικής E&A· ευελιξία με ασφάλεια στις εργασιακές σχέσεις, περιλαμβανομένης μιας ενεργητικής πολιτικής στην αγορά εργασίας, κοινωνικές παροχές, δια βίου μάθηση και παιδεία.

Επιπροσθέτως, η Πολωνία ενθαρρύνεται να επικεντρώσει τις προσπάθειές της στους ακόλουθους τομείς: υποδομή μεταφορών· διαδικασία εγγραφής επιχειρήσεων σε μητρώο· ηλεκτρονική δημόσια διοίκηση (e-government)· μεταφορά της νομοθεσίας της εσωτερικής αγοράς στην εθνική νομοθεσία· και υπηρεσίες παιδικής φροντίδας.

Βάσει της στρατηγικής έκθεσης της Επιτροπής, το Συμβούλιο εξέδωσε συστάσεις σχετικά με την επικαιροποίηση των γενικών προσανατολισμών των οικονομικών πολιτικών των κρατών μελών για το 2008, περιλαμβανομένης της Πολωνίας, στις 14 Μαΐου 2008.

Πλαίσιο: Κυριότερα σημεία της αξιολόγησηςΌπως απαιτεί το άρθρο 5 παράγραφος 1 (για τα προγράμματα σταθερότητας) και το άρθρο 9 παράγραφος 1 (για τα προγράμματα σύγκλισης) του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 1466/97 του Συμβουλίου, κατά την αξιολόγηση εξετάζεται:αν είναι ευλογοφανείς οι οικονομικές παραδοχές στις οποίες βασίζεται το πρόγραμμα,ο μεσοπρόθεσμος δημοσιονομικός στόχος (ΜΔΣ) που καθόρισε το κράτος μέλος και αν η πορεία προσαρμογής για την επίτευξη του στόχου αυτού είναι κατάλληλη,αν τα μέτρα που λαμβάνονται ή/και προτείνονται για την τήρηση της πορείας προσαρμογής επαρκούν για την επίτευξη του ΜΔΣ κατά τη διάρκεια του οικονομικού κύκλου,κατά την αξιολόγηση της πορείας προσαρμογής για την επίτευξη του ΜΔΣ, αν καταβάλλεται μεγαλύτερη προσπάθεια προσαρμογής σε περιόδους ευνοϊκής οικονομικής συγκυρίας, ενώ η προσπάθεια μπορεί να είναι πιο περιορισμένη σε περιόδους δυσμενούς οικονομικής συγκυρίας και, για τα κράτη μέλη της ζώνης του ευρώ και του ΜΣΙ ΙΙ, αν το κράτος μέλος προβλέπει ετήσια βελτίωση του κυκλικά προσαρμοσμένου ισοζυγίου, μείον τα έκτακτα και λοιπά προσωρινά μέτρα, ίση προς 0,5% του ΑΕΠ ως ένδειξη προόδου για την επίτευξη του ΜΔΣ του,κατά τον προσδιορισμό της πορείας προσαρμογής για την επίτευξη του ΜΔΣ (για κράτη μέλη που δεν τον έχουν ακόμη επιτύχει) ή την προσωρινή απόκλιση από αυτόν (για κράτη μέλη που τον έχουν επιτύχει), αν εφαρμόζονται μείζονες διαρθρωτικές μεταρρυθμίσεις που οδηγούν άμεσα στην εξοικονόμηση πόρων μακροπρόθεσμα (μεταξύ άλλων, μέσω της αύξησης της δυνητικής ανάπτυξης) και, ως εκ τούτου, έχουν απτά αποτελέσματα για τη μακροπρόθεσμη διατηρησιμότητα των δημόσιων οικονομικών (υπό τον όρο ότι εξασφαλίζεται ένα κατάλληλο περιθώριο ασφαλείας σε σχέση με την τιμή αναφοράς 3% του ΑΕΠ και εφόσον η δημοσιονομική θέση αναμένεται να επανέλθει στα επίπεδα του ΜΔΣ εντός της περιόδου του προγράμματος), με ιδιαίτερη προσοχή στις μεταρρυθμίσεις του συνταξιοδοτικού συστήματος που εισάγουν πολυπυλωνικό σύστημα που περιλαμβάνει έναν υποχρεωτικό και πλήρως κεφαλαιοποιητικό πυλώνα,αν οι οικονομικές πολιτικές του κράτους μέλους παρουσιάζουν συνοχή με τους γενικούς προσανατολισμούς των οικονομικών πολιτικών.Η ευλογοφάνεια των μακροοικονομικών παραδοχών του προγράμματος αξιολογείται με βάση τις φθινοπωρινές προβλέψεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2008, χρησιμοποιώντας επίσης την από κοινού συμφωνηθείσα μεθοδολογία για την εκτίμηση της δυνητικής παραγωγής και των κυκλικά προσαρμοσμένων ισοζυγίων.Κατά την αξιολόγηση εξετάζεται επίσης:η εξέλιξη του δείκτη χρέους και οι προοπτικές της μακροπρόθεσμης διατηρησιμότητας των δημόσιων οικονομικών τα οποία, σύμφωνα με την έκθεση του Συμβουλίου της 20ής Μαρτίου 2005 για τη «Βελτίωση της εφαρμογής του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης», πρέπει να αποτελούν αντικείμενο «αρκετής προσοχής […] κατά την εποπτεία των δημοσιονομικών θέσεων». Σε ανακοίνωση της Επιτροπής, της 12ης Οκτωβρίου 2006, περιγράφεται η προσέγγιση που πρέπει να τηρείται κατά την αξιολόγηση της μακροπρόθεσμης διατηρησιμότητας Ανακοίνωση της Επιτροπής προς το Συμβούλιο και το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο, «Μακροπρόθεσμη διατηρησιμότητα των δημόσιων οικονομικών στην ΕΕ» - COM (2006) 574 της 12.10.2006, και έγγραφο της Ευρωπαϊκής Επιτροπής, Γενική Διεύθυνση Οικονομικών και Χρηματοδοτικών Υποθέσεων (2006), «Μακροπρόθεσμη διατηρησιμότητα των δημόσιων οικονομικών στην Ευρωπαϊκή Ένωση», Ευρωπαϊκή Οικονομία, τεύχος αριθ. 4/2006. ·Ανακοίνωση της Επιτροπής προς το Συμβούλιο και το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο, «Μακροπρόθεσμη διατηρησιμότητα των δημόσιων οικονομικών στην ΕΕ» - COM (2006) 574 της 12.10.2006, και έγγραφο της Ευρωπαϊκής Επιτροπής, Γενική Διεύθυνση Οικονομικών και Χρηματοδοτικών Υποθέσεων (2006), «Μακροπρόθεσμη διατηρησιμότητα των δημόσιων οικονομικών στην Ευρωπαϊκή Ένωση», Ευρωπαϊκή Οικονομία, τεύχος αριθ. 4/2006.ο βαθμός συνοχής με το εθνικό πρόγραμμα μεταρρυθμίσεων που υπέβαλε το κράτος μέλος στο πλαίσιο της στρατηγικής της Λισαβόνας για την ανάπτυξη και την απασχόληση, και με τη σχετική έκθεση εφαρμογής του Οκτωβρίου 2007. Στο διαβιβαστικό σημείωμα της 7ης Ιουνίου 2005 προς το Ευρωπαϊκό Συμβούλιο για τους γενικούς προσανατολισμούς των οικονομικών πολιτικών για την περίοδο 2005-2008, το Συμβούλιο ΕCOFIN δήλωσε ότι τα εθνικά προγράμματα μεταρρυθμίσεων πρέπει να παρουσιάζουν συνοχή με τα προγράμματα σταθερότητας και σύγκλισης·η συμμόρφωση με τον κώδικα δεοντολογίας «Λεπτομερείς ρυθμίσεις για την εφαρμογή του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης και κατευθυντήριες γραμμές για τη μορφή και το περιεχόμενο των προγραμμάτων σταθερότητας και σύγκλισης», που εγκρίθηκε από το Συμβούλιο ECOFIN στις 11 Οκτωβρίου 2005. ο οποίος, μεταξύ άλλων, προβλέπει μια κοινή διάρθρωση και τυποποιημένους πίνακες δεδομένων για τα προγράμματα σταθερότητας και σύγκλισης.«Λεπτομερείς ρυθμίσεις για την εφαρμογή του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης και κατευθυντήριες γραμμές για τη μορφή και το περιεχόμενο των προγραμμάτων σταθερότητας και σύγκλισης», που εγκρίθηκε από το Συμβούλιο ECOFIN στις 11 Οκτωβρίου 2005.|

Σύσταση για

ΓΝΩΜΗ ΤΟΥ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟΥ

σχετικά με το επικαιροποιημένο πρόγραμμα σύγκλισης της Πολωνίας για την περίοδο 2007-2010

ΤΟ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟ ΤΗΣ ΕΥΡΩΠΑΪΚΗΣ ΕΝΩΣΗΣ,

Έχοντας υπόψη:

τη συνθήκη για την ίδρυση της Ευρωπαϊκής Κοινότητας,

τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1466/97 του Συμβουλίου, της 7ης Ιουλίου 1997, για την ενίσχυση της εποπτείας της δημοσιονομικής κατάστασης και την εποπτεία και το συντονισμό των οικονομικών πολιτικών ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 1. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1055/2005 (ΕΕ L 174 της 7.7.2005, σ. 1). Τα έγγραφα που αναφέρονται στο παρόν κείμενο διατίθενται στον ακόλουθο δικτυακό τόπο: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , και ιδίως το άρθρο 9 παράγραφος 3,[6]

ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 1. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1055/2005 (ΕΕ L 174 της 7.7.2005, σ. 1). Τα έγγραφα που αναφέρονται στο παρόν κείμενο διατίθενται στον ακόλουθο δικτυακό τόπο:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

τη σύσταση της Επιτροπής,

Έπειτα από διαβουλεύσεις με την Οικονομική και Δημοσιονομική Επιτροπή,

ΕΞΕΔΩΣΕ ΤΗΝ ΠΑΡΟΥΣΑ ΓΝΩΜΗ:

(1) Στις [8 Ιουλίου 2008] το Συμβούλιο εξέτασε το επικαιροποιημένο πρόγραμμα σύγκλισης της Πολωνίας, που καλύπτει την περίοδο 2007-2010 Το επικαιροποιημένο πρόγραμμα υποβλήθηκε 16 εβδομάδες μετά την προθεσμία της 1ης Δεκεμβρίου που καθορίζεται στον κώδικα δεοντολογίας, και τούτο λόγω της ανάγκης σχηματισμού νέας κυβέρνησης τον Νοέμβριο μετά τις γενικές εκλογές του Οκτωβρίου. .[7]

Το επικαιροποιημένο πρόγραμμα υποβλήθηκε 16 εβδομάδες μετά την προθεσμία της 1ης Δεκεμβρίου που καθορίζεται στον κώδικα δεοντολογίας, και τούτο λόγω της ανάγκης σχηματισμού νέας κυβέρνησης τον Νοέμβριο μετά τις γενικές εκλογές του Οκτωβρίου.

(2) Η Πολωνία προσφάτως σημείωσε πρόοδο όσον αφορά τη μείωση της απόστασης που τη χωρίζει από το μέσο εισοδηματικό επίπεδο της ΕΕ δεδομένου ότι η αύξηση του πραγματικού ΑΕΠ από 4½% κατά μέσο όρο την περίοδο 2003-2005 υπερέβη το 6% την περίοδο 2006-2007. Η εντάσεως εργασίας αύξηση της παραγωγής βελτίωσε σημαντικά την κατάσταση στην αγορά εργασίας καθώς η ανεργία ελαττώθηκε από σχεδόν 20% το 2003 σε 9½% το 2007. Ωστόσο, η μείωση της ανεργίας, εκτός από μια θεαματική αύξηση της απασχόλησης, αντανακλά και τη συρρίκνωση του εργατικού δυναμικού λόγω της αποδημίας. Πέραν αυτού, οι στρεβλώσεις που συνεπάγονται τα κίνητρα εργασίας σε συνδυασμό με τη σημαντική αποδημία εργατικού δυναμικού αυξάνουν τις ελλείψεις χειρών σε ορισμένους τομείς. Η στενότητα στην αγορά εργασίας ασκεί πιέσεις στους μισθούς με αποτέλεσμα δυσμενή αντίκτυπο στον πληθωρισμό ΕνΔΤΚ ο οποίος, μετά από μια περίοδο επιτυχούς συγκράτησης από το 2005 έως το πρώτο εξάμηνο του 2007, αυξήθηκε σημαντικά στα τέλη του 2007. Μετά από την κορύφωσή του στο 6¼% του ΑΕΠ το 2003, το έλλειμμα γενικής κυβέρνησης υποχώρησε κατά μέσο όρο περισσότερο από 1 π.μ. ετησίως για να φθάσει το 2% του ΑΕΠ το 2007. Τα τελευταία χρόνια, τα αποτελέσματα είναι εν γένει καλύτερα από τους στόχους λόγω μη αναμενόμενων θετικών εξελίξεων από πλευράς ανάπτυξης οι οποίες οδήγησαν σε έκτακτα έσοδα, καθώς και λόγω της ατελούς εκτέλεσης προγραμμάτων δαπανών. Η περαιτέρω δημοσιονομική εξυγίανση θα εξαρτηθεί κατά κύριο λόγο από τη μεταρρύθμιση του συστήματος κοινωνικών μεταβιβάσεων (κυρίως πρόωρη συνταξιοδότηση και παροχές αναπηρίας) και την αύξηση της συμμετοχής στην αγορά εργασίας.

(3) Το μακροοικονομικό σενάριο στο οποίο στηρίζεται το πρόγραμμα προβλέπει σταδιακή μείωση της αύξησης του πραγματικού ΑΕΠ από 6,5% το 2007 σε 5,2% κατά μέσο όρο για το υπόλοιπο της προγραμματικής περιόδου. Με βάση τις διαθέσιμες σήμερα πληροφορίες Η αξιολόγηση λαμβάνει υπόψη ιδίως τις εαρινές προβλέψεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2008 και την αξιολόγηση της Επιτροπής σχετικά με την έκθεση εφαρμογής του Οκτωβρίου 2007 με αντικείμενο το εθνικό πρόγραμμα μεταρρυθμίσεων. , το σενάριο αυτό φαίνεται ότι βασίζεται σε ευλογοφανείς αναπτυξιακές παραδοχές. Οι προβλέψεις του προγράμματος όσον αφορά τον πληθωρισμό θεωρούνται χαμηλές πράγμα που υποδηλώνει κάπως ευνοϊκές παραδοχές όσον αφορά τις τιμές των εισαγομένων προϊόντων και μια σχετικά μικρή αύξηση των ονομαστικών αποδοχών ανά εργαζόμενο.[8]

Η αξιολόγηση λαμβάνει υπόψη ιδίως τις εαρινές προβλέψεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2008 και την αξιολόγηση της Επιτροπής σχετικά με την έκθεση εφαρμογής του Οκτωβρίου 2007 με αντικείμενο το εθνικό πρόγραμμα μεταρρυθμίσεων.

(4) Το έλλειμμα γενικής κυβέρνησης το 2007 ανήλθε σε 2,0% του ΑΕΠ έναντι 3,4% του ΑΕΠ που προβλεπόταν στο πρόγραμμα σύγκλισης του Νοεμβρίου 2006. Ο κυριότερος λόγος για την εξέλιξη αυτή ήταν η πολύ μεγαλύτερη αύξηση του πραγματικού και του ονομαστικού ΑΕΠ σε σχέση με τις παραδοχές του Νοεμβρίου 2006. Εκτός αυτού, υπήρξε συγκράτηση στον τομέα των δαπανών. Συγκεκριμένα, η υψηλή αποδοτικότητα των επιχειρήσεων κατέστησε δυνατή τη συγκράτηση της αύξησης των επιδοτήσεων, ενώ η ταχεία μείωση της ανεργίας και η παύση της τιμαριθμική αναπροσαρμογής λόγω του προγράμματος Hausner Πρόκειται για την πιο περιεκτική και συγκεκριμένη προσπάθεια μεταρρύθμισης στον τομέα των δαπανών μέχρι στιγμής, που προτάθηκε το 2003 και απέβλεπε σε μείωση των δημοσίων δαπανών για την κοινωνική προστασία, τη δημόσια διοίκηση και τις κρατικές ενισχύσεις. Μεταξύ άλλων, το πρόγραμμα Hausner αντικατέστησε την ετήσια αναπροσαρμογή με αναπροσαρμογή μόνον εφόσον ο σωρευτικός πληθωρισμός υπερβεί το 5% ή ανά τριετία (όποιο από τα δύο συμβεί πρώτο). , είχαν ως αποτέλεσμα συγκρατημένη αύξηση και στις κοινωνικές μεταβιβάσεις. Επιπλέον, οι αποδοχές των δημοσίων υπαλλήλων ήταν χαμηλότερες από τις προγραμματισθείσες. Τέλος, οι δημόσιες επενδύσεις ήταν χαμηλότερες από τις προβλεπόμενες εξαιτίας της βραδύτερης απορρόφησης κονδυλίων της ΕΕ σε σχέση με την προγραμματισθείσα. Συνολικά, ο δείκτης δαπανών προς το ΑΕΠ ήταν κατά 1,5 π.μ. μικρότερος σε σχέση με τις προβλέψεις του Νοεμβρίου του 2006. Από πλευράς εσόδων, τα έσοδα από την έμμεση φορολογία και τις κοινωνικές εισφορές ήταν υψηλότερα σε σχέση με τις προβλέψεις του Νοεμβρίου του 2006, κυρίως χάρη στα πολύ ανώτερα ποσοστά απασχόλησης και αύξησης μισθών. Οι εν λόγω απρόσμενες θετικές εξελίξεις αντισταθμίσθηκαν από μικρότερες επιδόσεις σε άλλες κατηγορίες εσόδων (άμεση φορολογία εξαιτίας της αύξησης των φορολογικών κλιμακίων). Συνολικά αυτό οδήγησε σε δείκτη εσόδων κάπως χαμηλότερο από τον προγραμματισθέντα. Λόγω βελτίωσης του δείκτη του διαρθρωτικού ισοζυγίου κατά περίπου 1½ ποσοστιαία μονάδα, η δημοσιονομική εκτέλεση το 2007 ικανοποίησε με το παραπάνω τη σύσταση που είχε διατυπωθεί στη γνώμη την οποία εξέδωσε το Συμβούλιο στις 27 Φεβρουαρίου 2007 σχετικά με το προηγούμενο επικαιροποιημένο πρόγραμμα σύγκλισης ΕΕ C 72 της 29.3.2007, σ. 13. .[9][10]

Πρόκειται για την πιο περιεκτική και συγκεκριμένη προσπάθεια μεταρρύθμισης στον τομέα των δαπανών μέχρι στιγμής, που προτάθηκε το 2003 και απέβλεπε σε μείωση των δημοσίων δαπανών για την κοινωνική προστασία, τη δημόσια διοίκηση και τις κρατικές ενισχύσεις. Μεταξύ άλλων, το πρόγραμμα Hausner αντικατέστησε την ετήσια αναπροσαρμογή με αναπροσαρμογή μόνον εφόσον ο σωρευτικός πληθωρισμός υπερβεί το 5% ή ανά τριετία (όποιο από τα δύο συμβεί πρώτο).

ΕΕ C 72 της 29.3.2007, σ. 13.

(5) Κύριος στόχος της δημοσιονομικής στρατηγικής είναι η μόνιμη μείωση του διαρθρωτικού ελλείμματος γενικής κυβέρνησης (κυκλικά προσαρμοσμένο έλλειμμα μείον έκτακτα και λοιπά προσωρινά μέτρα) με σκοπό την επίτευξη του μεσοπρόθεσμου δημοσιονομικού στόχου (ΜΔΣ), ο οποίος εκφράζεται ως διαρθρωτικό έλλειμμα ίσο προς 1% του ΑΕΠ, το 2011, δηλαδή ένα έτος μετά το τέλος της προγραμματικής περιόδου. Αυτό συνάδει με το προηγούμενο πρόγραμμα σύγκλισης, το οποίο προέβλεπε την επίτευξη του ΜΔΣ «μετά το 2010». Αφού χειροτέρευσε κατά 0,5 π.μ. για να φθάσει το 2,5% του ΑΕΠ το 2008, το ονομαστικό έλλειμμα προβλέπεται ότι θα βελτιωθεί και ότι θα φθάσει το 1,5% έως το 2010. Το πρωτογενές ισοζύγιο ακολουθεί παρόμοια πορεία και προβλέπεται να αυξηθεί από −0,2% του ΑΕΠ το 2008 σε 0,8% το 2010. Μέσα στο πλαίσιο της συγκρατημένης αύξησης της παραγωγής, προβλέπονται μεγαλύτερες μεταβολές στο διαρθρωτικό ισοζύγιο όπως υπολογίζονται με βάση την από κοινού συμφωνηθείσα μεθοδολογία, με συρρίκνωση του διαρθρωτικού ελλείμματος από ποσοστό 2¾% του ΑΕΠ περίπου το 2008 σε ποσοστό κάπως ανώτερο του 1% το 2010. Η δημοσιονομική προσαρμογή βασίζεται στο σκέλος των δαπανών και εντοπίζεται στα τελευταία έτη της περιόδου, ήτοι το 2009 και το 2010. Το 2008, η επιδείνωση του ελλείμματος οφείλεται κυρίως σε μια απότομη άνοδο του δείκτη επενδύσεων, καθώς και σε μεγάλες περικοπές στις κοινωνικές εισφορές (αντισταθμιζόμενη εν μέρει από αύξηση σε άλλους τομείς εσόδων). Την περίοδο 2009-2010, η εξυγίανση θα επιτευχθεί κυρίως μέσω της συγκράτησης των αποδοχών των εργαζομένων, των κοινωνικών μεταβιβάσεων και της ενδιάμεσης κατανάλωσης. Ο προγραμματιζόμενος ρυθμός μείωσης του ελλείμματος μεταξύ 2007 και 2009 είναι μικρότερος από το προηγούμενο επικαιροποιημένο πρόγραμμα. Ωστόσο, το σημείο εκκίνησης (2007) και όλοι οι νέοι στόχοι για το έλλειμμα στο επικαιροποιημένο πρόγραμμα σύγκλισης του Μαρτίου 2008 έχουν βελτιωθεί σε σχέση με τους στόχους του επικαιροποιημένου προγράμματος του Νοεμβρίου του 2006.Οι κίνδυνοι για τις δημοσιονομικές προβλέψεις του προγράμματος θεωρούνται σε γενικές γραμμές ισορροπημένοι για το 2008 αλλά τα αποτελέσματα ενδέχεται να είναι δυσμενέστερα από ό,τι προβλέπεται στο πρόγραμμα τα επόμενα έτη. Ο στόχος του προγράμματος για το 2008 ως προς το έλλειμμα συμπίπτει με εκείνον των εαρινών προβλέψεων του 2008 (2,5% του ΑΕΠ). Τα στοιχεία ως προς τη ρευστότητα του κεντρικού προϋπολογισμού το πρώτο τρίμηνο του 2008 δείχνουν ότι τα έσοδα θα κινηθούν σε επίπεδα ανώτερα των δημοσιονομικών προβλέψεων. Ωστόσο, το πρόγραμμα λαμβάνει ως βάση μια κάπως ανώτερη αύξηση το 2008 σε σχέση με τις εαρινές προβλέψεις της Επιτροπής του 2008, ενώ οι μισθολογικές πιέσεις που συνεχίζουν να αυξάνονται στον δημόσιο τομέα αποτελούν κίνδυνο για τα δημόσια οικονομικά της χώρας. Από την άλλη πλευρά, ο πληθωρισμός θα είναι μεγαλύτερος από ό,τι προβλέπει το πρόγραμμα και θα μειώσει τον δείκτη δαπανών το 2008, λόγω του ότι οι δαπάνες διατηρούνται ως επί το πλείστον σταθερές σε ονομαστικές τιμές. Εντούτοις, το 2009 ο υψηλότερος πληθωρισμός του 2008 μπορεί να οδηγήσει σε άνοδο των μισθών των δημοσίων υπαλλήλων και σε αύξηση των συντάξεων και των κοινωνικών παροχών μεγαλύτερη από εκείνην του προγράμματος, η οποία θα γίνει εντονότερη λόγω της μεταρρύθμισης του συστήματος αναπροσαρμογής ο οποίος, από το 2008, συνδέει τις κοινωνικές παροχές όχι μόνον με τις τιμές καταναλωτή αλλά, εν μέρει, και με τους μισθούς. Παρότι μέτρα που αυξάνουν το έλλειμμα έχουν ήδη εγκριθεί από το κοινοβούλιο (μείωση των συντελεστών φόρου εισοδήματος φυσικών προσώπων), τα αντισταθμιστικά μέτρα είναι αόριστα και ο δημοσιονομικός τους αντίκτυπος αβέβαιος (εκτός από τις αυξήσεις στους ειδικούς φόρους κατανάλωσης λόγω της εναρμόνισης με την ΕΕ, που δεν πρόκειται να αντισταθμίσουν πλήρως στις περικοπές στον φόρο εισοδήματος φυσικών προσώπων). Εάν δεν διατηρηθεί η μεγάλη αύξηση της απασχόλησης στην οποία στηρίζεται η κυβέρνηση, η συνέχιση μετά το 2008 της δημοσιονομικής εξυγίανσης με βάση έντονη αύξηση της απασχόλησης που σημειώθηκε το 2006-2007, μπορεί να αποδειχθεί δύσκολη. Από την άλλη πλευρά, το ιστορικό επιδόσεων όσον αφορά την εξέλιξη του ισοζυγίου γενικής κυβέρνησης είναι καλό. Τα έσοδα συχνά υπήρξαν ανώτερα από το προβλεπόμενο και η εκτέλεση των δαπανών μικρότερη από την προγραμματισθείσα.

(6) Λαμβάνοντας υπόψη αυτήν την αξιολόγηση των κινδύνων, ο δημοσιονομικός προσανατολισμός του προγράμματος θεωρείται σε γενικές γραμμές συνεπής με το στόχο της μόνιμης διόρθωσης του υπερβολικού ελλείμματος μέχρι το 2007, όπως είχε συστήσει το Συμβούλιο. Ωστόσο, το περιθώριο ασφαλείας ώστε το έλλειμμα να μην υπερβεί το όριο του 3% του ΑΕΠ δεν μπορούσε να εξασφαλισθεί εντός της προγραμματικής περιόδου. Επιπλέον, ο δημοσιονομικός προσανατολισμός του προγράμματος ενδέχεται να μην επαρκεί για την επίτευξη του ΜΔΣ μέχρι το 2011, όπως προβλέπεται στο πρόγραμμα. Καθώς η οικονομία της χώρας διέρχεται περίοδο ευνοϊκών αναπτυξιακών συνθηκών, ο ρυθμός της προσαρμογής για την επίτευξη του ΜΔΣ που συνεπάγεται το πρόγραμμα είναι ανεπαρκής και πρέπει να ενισχυθεί το 2008 ώστε να ανταποκρίνεται στις απαιτήσεις του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης. Στη συνέχεια θα πρέπει να συνοδεύεται από μέτρα. Επιπλέον, σε περίπτωση που εμφανισθούν πληθωριστικές και μισθολογικές πιέσεις, θα απαιτηθεί δημοσιονομική στρατηγική πιο περιοριστική από ό,τι προβλέπει το πρόγραμμα ώστε να αποφευχθεί η υπερθέρμανση της οικονομίας.

(7) Η Πολωνία φαίνεται να αντιμετωπίζει χαμηλό κίνδυνο όσον αφορά τη διατηρησιμότητα των δημόσιων οικονομικών της. Σύμφωνα με τις προβλέψεις του 2005 και βάσει της κοινής μεθοδολογίας, ο μακροπρόθεσμος δημοσιονομικός αντίκτυπος της γήρανσης του πληθυσμού είναι από τους χαμηλότερους στην ΕΕ. Ωστόσο, από το 2008, οι κοινωνικές παροχές θα αναπροσαρμόζονται όχι μόνον με βάση τις τιμές καταναλωτή, αλλά εν μέρει και βάση των μισθών, πράγμα το οποίο θα αυξήσει τις δαπάνες μακροπρόθεσμα. Η δημοσιονομική κατάσταση το 2007 με ένα μικρό διαρθρωτικό πρωτογενές έλλειμμα, παρά το ότι είναι καλύτερη από την κατάσταση εκκίνησης του προηγούμενου προγράμματος, θέτει σε κίνδυνο τη διατηρησιμότητα των δημόσιων οικονομικών, προτού ακόμη ληφθούν υπόψη οι μακροπρόθεσμες δημοσιονομικές επιπτώσεις της δημογραφικής γήρανσης. Η περαιτέρω εξυγίανση των δημόσιων οικονομικών, περιλαμβανομένης της μεταρρύθμισης του συστήματος πρόωρης συνταξιοδότησης (θέσπιση των «μεταβατικών συντάξεων» που περιορίζουν την πρόωρη συνταξιοδότηση σε ορισμένα βαρέα επαγγέλματα) όπως προέβλεπε το πρόγραμμα σύγκλισης, θα συνέβαλε συνεπώς τόσο στην τόνωση του τομέα της εργασίας και της απασχόλησης όσο και στον περιορισμό των κινδύνων για τη διατηρησιμότητα των δημόσιων οικονομικών.

(8) Το πρόγραμμα σύγκλισης κρίνεται συμβατό με την έκθεση εφαρμογής του Οκτωβρίου 2007 σχετικά με το εθνικό πρόγραμμα μεταρρυθμίσεων. Συγκεκριμένα, αμφότερα τα προγράμματα προβλέπουν τη μεταρρύθμιση του συστήματος πρόωρης συνταξιοδότησης και των παροχών αναπηρίας, τη μεταρρύθμιση του ταμείου ασφάλισης αγροτών, τη μεταρρύθμιση του συστήματος ιατροφαρμακευτικής περίθαλψης, την αναδιοργάνωση και αποκέντρωση των δημόσιων οικονομικών και την κατάρτιση πολυετούς προϋπολογισμού ανά τομέα δραστηριότητας. Ωστόσο, το πρόγραμμα σύγκλισης δεν περιλαμβάνει ποιοτική αξιολόγηση του συνολικού αντίκτυπου της έκθεσης για την εφαρμογή του εθνικού προγράμματος μεταρρυθμίσεων, που υποβλήθηκε τον Οκτώβριο του 2007 στο πλαίσιο της μεσοπρόθεσμης δημοσιονομικής στρατηγικής (εξετάζοντας π.χ. τον αντίκτυπο της δυνητικής ανάπτυξης και απασχόλησης). Το πρόγραμμα, εντούτοις, παρέχει συστηματικές πληροφορίες ως προς το άμεσο δημοσιονομικό κόστος των κυριότερων μεταρρυθμίσεων που προβλέπονται στο εθνικό πρόγραμμα μεταρρυθμίσεων.

(9) Η δημοσιονομική στρατηγική του προγράμματος σύγκλισης είναι εν μέρει συμβατή με τους ειδικούς κατά χώρα γενικούς προσανατολισμούς της οικονομικής πολιτικής, που περιλαμβάνονται στις ολοκληρωμένες κατευθυντήριες γραμμές στον τομέα των δημοσιονομικών πολιτικών οι οποίες εκδόθηκαν στο πλαίσιο της στρατηγικής της Λισαβόνας. Μολονότι το πρόγραμμα προβλέπει τη συνέχιση της δημοσιονομικής εξυγίανσης, δεν αναφέρει περαιτέρω μηχανισμούς για την ενίσχυση του ελέγχου των δαπανών.

(10) Όσον αφορά τις απαιτήσεις περί πληροφοριακών στοιχείων που αναφέρονται στον κώδικα δεοντολογίας για τα προγράμματα σταθερότητας και σύγκλισης, το πρόγραμμα παρουσιάζει ορισμένα κενά όσον αφορά τα προαιρετικά στοιχεία.

Το συνολικό συμπέρασμα είναι ότι μετά τη διόρθωση του ελλείμματος γενικής κυβέρνησης το 2007, και ενόσω το έλλειμμα και το χρέος διατηρούνται κάτω από τις τιμές αναφοράς του 3% και του 60% του ΑΕΠ, αντίστοιχα, το πρόγραμμα προβλέπει επιδείνωση του ισοζυγίου γενικής κυβέρνησης κατά 0,5 π.μ. του ΑΕΠ το 2008 και στη συνέχεια πρόοδο επικεντρωμένη στα τελευταία έτη της προγραμματικής περιόδου σε σχέση με την επίτευξη του ΜΔΣ, μέσα σε ένα πλαίσιο ευνοϊκών αναπτυξιακών προοπτικών. Το 2008, η προβλεπόμενη διαρθρωτική επιδείνωση κατά σχεδόν ½ π.μ. του ΑΕΠ δεν ανταποκρίνεται στο Σύμφωνο Σταθερότητας και Ανάπτυξης. Με βάση τους κινδύνους που περιβάλλουν τους δημοσιονομικούς στόχους από το 2009 και μετά, κυρίως εξαιτίας της έλλειψης συγκεκριμένων μέτρων, ο ΜΔΣ μπορεί να μην επιτευχθεί έως το 2011, όπως προβλέπει το πρόγραμμα. Επιπλέον, σε περίπτωση που εμφανισθούν πληθωριστικές πιέσεις, θα απαιτηθεί δημοσιονομική στρατηγική πιο περιοριστική από ό,τι προβλέπει το πρόγραμμα. Όσον αφορά τη μακροπρόθεσμη διατηρησιμότητα των δημόσιων οικονομικών, η Πολωνία φαίνεται να διατρέχει μικρό κίνδυνο, αλλά το σύστημα πρόωρης συνταξιοδότησης χρήζει μεταρρύθμισης.

Με βάση την ανωτέρω αξιολόγηση και την ανάγκη να εξασφαλισθεί η διατηρησιμότητα των δημόσιων οικονομικών, η Πολωνία καλείται να εκμεταλλευθεί τις ευνοϊκές αναπτυξιακές συνθήκες προκειμένου να ενισχύσει τον ρυθμό διαρθρωτικής προσαρμογής για την επίτευξη του ΜΔΣ, ώστε να μπορέσει ιδίως να συγκρατήσει τις ενδεχόμενες πληθωριστικές πιέσεις, χρησιμοποιώντας τυχόν επιπλέον έσοδα και μη αναλωθέντες πόρους για τη μείωση του ελλείμματος το 2008. Ταυτόχρονα θα πρέπει να καταλήξει σε συγκεκριμένα μέτρα τα οποία θα πρέπει να εφαρμόσει τα επόμενα έτη, ιδίως στο σκέλος των δαπανών.

Σύγκριση βασικών μακροοικονομικών και δημοσιονομικών προβλέψεων

| |2006|2007|2008|2009|2010|

Πραγματικό ΑΕΠ (% μεταβολή)|ΠΣ Μαρτ. 2008|6,2|6,5|5,5|5,0|5 , 0|

|COM Απρ. 2008|6,2|6,5|5,3|5,0|μ.δ.σ|

|ΠΣ Νοεμ. 2006|5,4|5,1|5,1|5,6|μ.δ.σ|

Πληθωρισμός ΕνΔΤΚ (%)|ΠΣ Μαρτ. 2008|1,3|2,6|3,5|2,9|2 , 5|

|COM Απρ. 2008|1,3|2,6|4,3|3,4|μ.δ.σ|

|ΠΣ Νοεμ. 2006|1,4|2,1|2,5|2,5|μ.δ.σ|

Κενό παραγωγής 1 (% του δυνητικού ΑΕΠ)|ΠΣ Μαρτ. 2008|0,5|1,1|0,7|−0,2|−0 , 9|

|COM Απρ. 2008 2|0,6|1,2|0,5|−0,7|μ.δ.σ|

|ΠΣ Νοεμ. 2006|0,5|0,5|0,3|0,4|μ.δ.σ|

Καθαρός δανεισμός έναντι της αλλοδαπής (% του ΑΕΠ)|ΠΣ Μαρτ. 2008|−2,6|−2,6|−3,5|−4,2|−4 , 6|

|COM Απρ. 2008|−2,5|−2,6|−2,3|−3,6|μ.δ.σ|

|ΠΣ Νοεμ. 2006|−1,6|−1,8|−2,2|−2,7|μ.δ.σ|

Ισοζύγιο γενικής κυβέρνησης (% του ΑΕΠ)|ΠΣ Μαρτ. 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,0|−1 , 5|

|COM Απρ. 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,6|μ.δ.σ|

|ΠΣ Νοεμ. 2006|−3,9|−3,4|−3,1|−2,9|μ.δ.σ|

Πρωτογενές ισοζύγιο (% του ΑΕΠ)|ΠΣ Μαρτ. 2008|−1,1|0,2|−0,2|0,3|0 , 8|

|COM Απρ. 2008|−1,1|0,6|0,2|0,1|μ.δ.σ|

|ΠΣ Νοεμ. 2006|−1,5|−1,0|−0,7|−0,6|μ.δ.σ|

Κυκλικά προσαρμοσμένο ισοζύγιο 1 (% του ΑΕΠ)|ΠΣ Μαρτ. 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1 , 1|

|COM Απρ. 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|μ.δ.σ|

|ΠΣ Νοεμ. 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|μ.δ.σ|

Διαρθρωτικό ισοζύγιο 3 (% του ΑΕΠ)|ΠΣ Μαρτ. 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1 , 1|

|COM Απρ. 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|μ.δ.σ|

|ΠΣ Νοεμ. 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|μ.δ.σ|

Ακαθάριστο δημόσιο χρέος (% του ΑΕΠ)|ΠΣ Μαρτ. 2008|47,6|44,9|44,2|43,3|42 , 3|

|COM Απρ. 2008|47,6|45,2|44,5|44,1|μ.δ.σ|

|ΠΣ Νοεμ. 2006|48,9|50,0|50,3|50,2|μ.δ.σ|

Σημειώσεις:| | | | | | |

1 Κενά παραγωγής και κυκλικά προσαρμοσμένα ισοζύγια βάσει των προγραμμάτων όπως έχουν υπολογιστεί εκ νέου από τις υπηρεσίες της Επιτροπής βάσει των πληροφοριών που περιέχονται στα προγράμματα.|

2 Βάσει εκτιμώμενης δυνητικής ανάπτυξης 5,2%, 5,9%, 6,0% και 6,2%, αντιστοίχως, την περίοδο 2006-2009.|

3 Κυκλικά προσαρμοσμένο ισοζύγιο πλην εκτάκτων και λοιπών προσωρινών μέτρων. Δεν υπάρχουν έκτακτα και λοιπά προσωρινά μέτρα στο τελευταίο πρόγραμμα και στις φθινοπωρινές προβλέψεις των υπηρεσιών της Επιτροπής.|

 | | | | | | |

Πηγή :| | | | | | |

Πρόγραμμα σύγκλισης (ΠΣ), Εαρινές οικονομικές προβλέψεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2008 (COM), υπολογισμοί των υπηρεσιών της Επιτροπής|

[1] ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 1. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1055/2005 (ΕΕ L 174 της 7.7.2005, σ. 1). Τα έγγραφα που αναφέρονται στο παρόν κείμενο διατίθενται στην εξής διεύθυνση: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[2] ΕΕ L 139 της 29.5.2008, σ. 57.

[3] Ανακοίνωση της Επιτροπής προς το Ευρωπαϊκό Συμβούλιο, «Στρατηγική έκθεση σχετικά με την ανανεωμένη στρατηγική της Λισαβόνας για την ανάπτυξη και την απασχόληση: έναρξη του νέου κύκλου (2008-2010)» - COM (2007) 803 της 11.12.2007.

[4] Ανακοίνωση της Επιτροπής προς το Συμβούλιο και το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο, «Μακροπρόθεσμη διατηρησιμότητα των δημόσιων οικονομικών στην ΕΕ» - COM (2006) 574 της 12.10.2006, και έγγραφο της Ευρωπαϊκής Επιτροπής, Γενική Διεύθυνση Οικονομικών και Χρηματοδοτικών Υποθέσεων (2006), «Μακροπρόθεσμη διατηρησιμότητα των δημόσιων οικονομικών στην Ευρωπαϊκή Ένωση», Ευρωπαϊκή Οικονομία, τεύχος αριθ. 4/2006.

[5] «Λεπτομερείς ρυθμίσεις για την εφαρμογή του Συμφώνου Σταθερότητας και Ανάπτυξης και κατευθυντήριες γραμμές για τη μορφή και το περιεχόμενο των προγραμμάτων σταθερότητας και σύγκλισης», που εγκρίθηκε από το Συμβούλιο ECOFIN στις 11 Οκτωβρίου 2005.

[6] ΕΕ L 209 της 2.8.1997, σ. 1. Κανονισμός όπως τροποποιήθηκε με τον κανονισμό (ΕΚ) αριθ. 1055/2005 (ΕΕ L 174 της 7.7.2005, σ. 1). Τα έγγραφα που αναφέρονται στο παρόν κείμενο διατίθενται στον ακόλουθο δικτυακό τόπο: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[7] Το επικαιροποιημένο πρόγραμμα υποβλήθηκε 16 εβδομάδες μετά την προθεσμία της 1ης Δεκεμβρίου που καθορίζεται στον κώδικα δεοντολογίας, και τούτο λόγω της ανάγκης σχηματισμού νέας κυβέρνησης τον Νοέμβριο μετά τις γενικές εκλογές του Οκτωβρίου.

[8] Η αξιολόγηση λαμβάνει υπόψη ιδίως τις εαρινές προβλέψεις των υπηρεσιών της Επιτροπής του 2008 και την αξιολόγηση της Επιτροπής σχετικά με την έκθεση εφαρμογής του Οκτωβρίου 2007 με αντικείμενο το εθνικό πρόγραμμα μεταρρυθμίσεων.

[9] Πρόκειται για την πιο περιεκτική και συγκεκριμένη προσπάθεια μεταρρύθμισης στον τομέα των δαπανών μέχρι στιγμής, που προτάθηκε το 2003 και απέβλεπε σε μείωση των δημοσίων δαπανών για την κοινωνική προστασία, τη δημόσια διοίκηση και τις κρατικές ενισχύσεις. Μεταξύ άλλων, το πρόγραμμα Hausner αντικατέστησε την ετήσια αναπροσαρμογή με αναπροσαρμογή μόνον εφόσον ο σωρευτικός πληθωρισμός υπερβεί το 5% ή ανά τριετία (όποιο από τα δύο συμβεί πρώτο).

[10] ΕΕ C 72 της 29.3.2007, σ. 13.

EN

(...PICT...)|COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES|

Brussels, 11.6.2008

SEC(2008) 2012 final

Recommendation for a

COUNCIL OPINION

On the updated convergence programme of Poland, 2007-2010

(presented by the Commission)

EXPLANATORY MEMORANDUM

1. General background

The Stability and Growth Pact is based on the objective of sound government finances as a means of strengthening the conditions for price stability and for strong sustainable growth conducive to employment creation. The 2005 reform of the Pact acknowledged its usefulness in anchoring fiscal discipline but sought to strengthen its effectiveness and economic underpinnings as well as to safeguard the sustainability of the public finances in the long run.

Council Regulation (EC) No 1466/97 on the strengthening of the surveillance of budgetary positions and the surveillance and coordination of economic policies OJ L 209, 2.8.1997, p. 1. Regulation as amended by Regulation (EC) No 1055/2005 (OJ L 174, 7.7.2005, p. 1). The documents referred to in this text are available at: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , which is part of the Stability and Growth Pact, stipulates that each Member State has to submit, to the Council and the Commission, a stability or convergence programme and annual updates thereof. Member States that have already adopted the single currency submit (updated) stability programmes and Member States that have not yet adopted it submit (updated) convergence programmes. The first convergence programme of Poland was submitted in May 2004. In accordance with the Regulation, the Council delivered an opinion on it on 5 July 2004 on the basis of a recommendation from the Commission and after having consulted the Economic and Financial Committee. As regards updated stability and convergence programmes, the regulation foresees that these are assessed by the Commission and examined by the Committee and if necessary and following the same procedure as set out above, the updated programmes may be examined by the Council.[1]

OJ L 209, 2.8.1997, p. 1. Regulation as amended by Regulation (EC) No 1055/2005 (OJ L 174, 7.7.2005, p. 1). The documents referred to in this text are available at:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

2. Background for the assessment of the updated programme

The Commission has examined the most recent update of the convergence programme of Poland, submitted on 26 March 2008, and is recommending a Council opinion on it (see box for the main points covered by the assessment).

In order to set the scene against which the budgetary strategy in the updated convergence programme is assessed, the following paragraphs summarise:

(1) the country’s position under the corrective arm of the Stability and Growth Pact (excessive deficit procedure);

(2) the most recent assessment of the country’s position under the preventive arm of the Stability and Growth Pact (summary of the Council opinion on the previous update of the convergence programme);

(3) the May 2008 update of the country-specific broad economic policy guidelines in the area of budgetary policies;

(4) the Commission’s assessment of the October 2007 implementation report of the national reform programme.

2.1. The excessive deficit procedure for Poland

On 5 July 2004 the Council adopted a decision stating, in accordance with Article 104(6), that Poland had an excessive deficit, based on a general government deficit of 4.1% of GDP in 2003. At the same time, the Council issued recommendations, under Article 104(7), to correct the excessive deficit. In particular, Poland was recommended to take action in a medium-term framework in order to bring the deficit below 3% of GDP by 2007 in a credible and sustainable manner, in line with the Council opinion on the May 2004 convergence programme. In November 2006, the Council decided that action taken until then by the Polish authorities was inadequate. In February 2007, the Council issued new recommendations confirming the 2007 deadline for the correction. The Polish authorities were recommended to ensure an improvement of the structural balance by at least 0.5 percentage point of GDP between 2006 and 2007. In November 2007, the Commission issued a communication to the Council, in which the action taken by Poland in response to the Council recommendation was found consistent with the recommendation. However, as far as 2008 and 2009 were concerned, the Commission expressed concern about the durability of the correction of the excessive deficit without which the excessive deficit procedure cannot be abrogated. Both the Commission and the Council invited the Polish authorities to submit as soon as possible an updated convergence programme describing their medium-term strategy for the whole legislature, consistent with a durable correction of the excessive deficit and further progress towards the medium-term objective.

Together with this recommendation for a Council opinion, the Commission recommends the Council to decide to abrogate the excessive deficit procedure for Poland because, from an overall assessment, it follows that the excessive deficit situation in Poland has been corrected. The 2007 general government deficit outturn is 2.0% of GDP, below the 3% of GDP reference value. The Commission services’ spring 2008 forecast indicates that the deficit should remain below the 3% of GDP reference value in 2008 and 2009.

2.2. The assessment in the Council opinion on the previous update

In its opinion of 27 February 2007, the Council summarised its assessment of the previous update of the convergence programme, covering the period 2006-2009, as follows. “The programme envisages a correction of the excessive deficit by 2007, referring to the provision of Article 2(7) of Council Regulation (EC) No 1467/97, but the Council recalls that the action taken so far does not appear adequate and the planned measures appear insufficient to achieve that result. While in subsequent years the programme envisages to make appropriate progress towards the MTO in a context of strong growth prospects, there are important risks to the achievement of the budgetary targets and the durability of the adjustment.”

Taking into account a new recommendation addressed to Poland to correct the excessive deficit adopted by the Council on 27 February 2007 under Article 104(7) of the Treaty, the Council invited Poland to “(i) ensure the correction of the excessive deficit by 2007 in line with the new recommendation under Article 104(7); (ii) taking advantage of the good economic times, using any extra revenue for deficit reduction, strengthen the pace of adjustment towards the MTO after the planned correction of the excessive deficit, by specifying and implementing the additional measures, especially on the expenditure side, that are necessary to achieve the envisaged adjustment; (iii) safeguard the results of the pension reform”.

2.3. May 2008 update of the country-specific broad economic policy guidelines in the area of budgetary policies

On 14 May 2008, the Council adopted a recommendation on the 2008 update of the broad guidelines for the economic policies of the Member States and the Community and on the implementation of Member States' employment policies OJ L 139, 29.5.2008, p. 57. . In the area of budgetary policies, Poland was recommended to “ strengthen the fiscal consolidation and supplement the nominal state budget deficit ‘anchor’ (deficit ceiling) with further mechanisms to enhance control over expenditure ”.[2]

OJ L 139, 29.5.2008, p. 57.

2.4. The Commission assessment of the October 2007 implementation report of the national reform programme

On 11 December 2007, the Commission adopted its Strategic Report on the renewed Lisbon strategy for growth and jobs, which includes an assessment of the October 2007 implementation report of Poland’s national reform programme Communication from the Commission to the European Council, “Strategic report on the renewed Lisbon strategy for growth and jobs: launching the new cycle (2008-2010)” - COM(2007) 803, 11.12.2007. and is summarised as follows.[3]

Communication from the Commission to the European Council, “Strategic report on the renewed Lisbon strategy for growth and jobs: launching the new cycle (2008-2010)” - COM(2007) 803, 11.12.2007.

Poland’s national reform programme identified as key challenges the consolidation and better management of public finances, development of entrepreneurship, increased innovation by companies; upgrading and developing infrastructure, ensuring a competitive environment in networks sectors, creating and sustaining jobs and reducing unemployment; and improving the adaptability of workers and enterprises.

The Commission’s assessment was that Poland has made limited progress in implementing its National Reform Programme over the 2005-2007 period.

Against the background of strengths and weaknesses identified and the background of progress made, the Commission recommended that Poland was recommended to take action in the areas of: fiscal consolidation (mechanisms of expenditure control); competition in network industries; public research and support to private R&D; flexicurity, including active labour market policy, social benefits, lifelong learning and education.

In addition, Poland is encouraged to also focus on the areas of: transport infrastructure; business registration process; e-government; transposition of internal market legislation; and childcare facilities.

Based on the Commission Strategic Report, the Council adopted recommendations on the 2008 update of the broad guidelines for the economic policies for the Member States, including Poland, on 14 May 2008.

Box: Main points covered by the assessmentAs required by Article 5(1) (for stability programmes) and Article 9(1) (for convergence programmes) of Council Regulation (EC) No 1466/97, the assessment covers the following points:whether the economic assumptions on which the programme is based are plausible;the medium-term budgetary objective (MTO) presented by the Member State and whether the adjustment path towards it is appropriate;whether measures being taken and/or proposed to respect that adjustment path are sufficient to achieve the MTO over the cycle;when assessing the adjustment path towards the MTO, whether a higher adjustment effort is made in economic good times, whereas the effort may be more limited in economic bad times, and, for euro-area and ERM II Member States, whether the Member State pursues an annual improvement of the cyclically-adjusted balance, net of one-off and other temporary measures, of 0.5% of GDP as a benchmark to meet its MTO;when defining the adjustment path to the MTO (for Member States that have not yet reached it) or allowing a temporary deviation from the MTO (for Member States that have), the implementation of major structural reforms which have direct long-term cost-saving effects (including by raising potential growth) and therefore a verifiable impact on the long-term sustainability of public finances (subject to the condition that an appropriate safety margin with respect to the 3% of GDP reference value is preserved and that the budgetary position is expected to return to the MTO within the programme period), with special attention for pension reforms introducing a multi-pillar system that includes a mandatory, fully-funded pillar;whether the economic policies of the Member State are consistent with the broad economic policy guidelines.The plausibility of the programme’s macroeconomic assumptions is assessed by reference to the Commission services’ spring 2008 forecast, using also the commonly agreed methodology for the estimation of potential output and cyclically-adjusted balances.The assessment also examines:the evolution of the debt ratio and the outlook for the long-term sustainability of the public finances, which should be given “sufficient attention in the surveillance of budgetary positions” according to the Council report of 20 March 2005 on “Improving the implementation of the Stability and Growth Pact”. A Commission Communication of 12 October 2006 sets out the approach to the assessment of long-term sustainability Communication from the Commission to the Council and the European Parliament, “The long-term sustainability of public finances in the EU” - COM(2006) 574, 12.10.2006 - and European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs (2006), “The long-term sustainability of public finances in the European Union”, European Economy No 4/2006. ;Communication from the Commission to the Council and the European Parliament, “The long-term sustainability of public finances in the EU” - COM(2006) 574, 12.10.2006 - and European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs (2006), “The long-term sustainability of public finances in the European Union”, European Economy No 4/2006.the degree of consistency with the national reform programme, submitted by Member States in the context of the Lisbon strategy for growth and jobs, and its October 2007 implementation report. In its cover note of 7 June 2005 to the European Council on the broad economic policy guidelines for the period 2005-2008, the ECOFIN Council stated that the national reform programmes should be consistent with the stability and convergence programmes;compliance with the code of conduct “Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes”, endorsed by the ECOFIN Council of 11 October 2005 . , which inter alia prescribes a common structure and set of data tables for the stability and convergence programmes.“Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes”, endorsed by the ECOFIN Council of 11 October 2005 .|

Recommendation for a

COUNCIL OPINION

On the updated convergence programme of Poland, 2007-2010

THE COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION,

Having regard to the Treaty establishing the European Community,

Having regard to Council Regulation (EC) No 1466/97 of 7 July 1997 on the strengthening of the surveillance of budgetary positions and the surveillance and coordination of economic policies OJ L 209, 2.8.1997, p. 1. Regulation as amended by Regulation (EC) No 1055/2005 (OJ L 174, 7.7.2005, p. 1). The documents referred to in this text can be found at the following website: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , and in particular Article 9(3) thereof,[6]

OJ L 209, 2.8.1997, p. 1. Regulation as amended by Regulation (EC) No 1055/2005 (OJ L 174, 7.7.2005, p. 1). The documents referred to in this text can be found at the following website:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

Having regard to the recommendation of the Commission,

After consulting the Economic and Financial Committee,

HAS DELIVERED THIS OPINION:

(1) On [8 July 2008] the Council examined the updated convergence programme of Poland, which covers the period 2007 to 2010 The update was submitted 16 weeks beyond the 1 December deadline set in the code of conduct in view of the formation of a new government in November following the October general elections. .[7]

The update was submitted 16 weeks beyond the 1 December deadline set in the code of conduct in view of the formation of a new government in November following the October general elections.

(2) Poland made recently progress in closing the gap with average EU income levels as real GDP growth picked up from around 4½% on average in 2003-2005 to above 6% in 2006-2007. The labour-intensive output growth improved considerably the situation in the labour market as unemployment dropped from nearly 20% in 2003 to 9½% in 2007. However, the fall in unemployment reflects, in addition to an extraordinary growth in employment, a shrinking labour force due to migration. Moreover, distortions of incentives to work enhanced by significant emigration increase the shortage of labour in some sectors. The tightening labour market puts pressure on wages impacting negatively on HICP inflation which, after a period of successful moderation from 2005 to the first half of 2007, picked up significantly at the end of 2007. Since peaking at 6¼% of GDP in 2003, the general government deficit declined on average by more than 1 percentage point annually to reach 2% of GDP in 2007. In recent years, outturns were generally better than the targets thanks to positive growth surprises resulting in windfall revenues as well as the incomplete execution of expenditure plans. Further budgetary consolidation will hinge crucially on the reform of the social transfer system (mainly early pensions and disability benefits) and the increase of labour participation.

(3) The macroeconomic scenario underlying the programme envisages that real GDP growth will gradually decrease from 6.5% in 2007 to 5.2% on average over the rest of the programme period. Assessed against currently available information The assessment takes notably into account the Commission services spring 2008 forecast and the Commission assessment of the October 2007 implementation report of the national reform programme. , this scenario appears to be based on plausible growth assumptions. T he programme’s projections for inflation appear to be on the low side reflecting slightly favourable assumptions on import prices and a relatively low increase in nominal compensation per employee.[8]

The assessment takes notably into account the Commission services spring 2008 forecast and the Commission assessment of the October 2007 implementation report of the national reform programme.

(4) The 2007 general government deficit outturn was 2.0% of GDP, compared to 3.4% projected in the November 2006 convergence programme. Much higher real and nominal GDP growth than assumed in November 2006 was the main reason, but expenditure was also restrained. In particular, high profitability of companies allowed for growth in subsidies to be contained, while the rapid fall in unemployment and the absence of indexation imposed by the Hausner plan The most comprehensive and specific attempt at expenditure reform so far, proposed in 2003 and aimed at reducing public expenditure on social protection, public administration and state aids. Among other things, the Hausner plan replaced annual indexation with an indexation after cumulated inflation exceeds 5% or every three years (whatever comes first). also curtailed growth in social transfers. In addition, compensation of public sector employees was lower than planned. Finally, government investment was lower than projected because of a slower absorption of EU funds than planned. Overall, the expenditure-to-GDP ratio was 1.5 percentage point lower than projected in November 2006. On the revenue side, revenue from indirect taxes and social contributions turned out better than envisaged in November 2006, mainly thanks to a much higher employment and wage growth. These positive surprises were offset by a lower performance of other revenue items (direct taxes due to an increase in tax brackets). Overall, this led to a revenue ratio slightly below the planned one. With an improvement in the structural balance ratio by about 1½ percentage point, budgetary implementation in the year 2007 more than fulfilled the invitation in the Council opinion of 27 February 2007 on the previous update of the convergence programme OJ C 72, 29.3.2007, p. 13. .[9][10]

The most comprehensive and specific attempt at expenditure reform so far, proposed in 2003 and aimed at reducing public expenditure on social protection, public administration and state aids. Among other things, the Hausner plan replaced annual indexation with an indexation after cumulated inflation exceeds 5% or every three years (whatever comes first).

OJ C 72, 29.3.2007, p. 13.

(5) The main goal of the budgetary strategy is a durable reduction of the structural general government deficit (cyclically-adjusted deficit net of one-off and other temporary measures) aimed at achieving the medium-term objective (MTO) for the budgetary position, which is a structural deficit of 1% of GDP, in 2011, i.e. one year after the programme period. This is consistent with the previous convergence programme, which envisaged achieving the MTO “after 2010”. After deteriorating by 0.5 percentage point to 2.5% of GDP in 2008, the headline deficit is planned to improve to 1.5% by 2010. The primary balance follows a similar path and is projected to increase from −0.2% of GDP in 2008 to 0.8% in 2010. Against the backdrop of moderating output growth, the changes in the structural balance calculated according to the commonly agreed methodology are foreseen to be larger, with the structural deficit narrowing from about 2¾% of GDP in 2008 to slightly above 1% in 2010. The budgetary adjustment is expenditure-based and back-loaded to 2009 and 2010. In 2008, the deficit deterioration is mainly driven by a sharp increase in the investment ratio as well as a large cut in social contributions (partly compensated by an increase in other revenues). In 2009-2010, the consolidation is to be achieved mainly through restraint in compensation of employees, social transfers and intermediate consumption. The planned rate of deficit reduction between 2007 and 2009 is lower than in the previous update, however the starting point (2007) and each of the new deficit targets of the March 2008 update of the convergence programme are better than the targets in the November 2006 update. The risks to the budgetary projections in the programme appear broadly balanced in 2008, but the outcomes could be worse than projected in the programme afterwards. The 2008 deficit target in the programme is the same as in the spring 2008 forecast (2.5% of GDP). The 2008Q1 cash data for central budget point to a revenue performance above the budgetary projections, but the programme assumes slightly higher growth in 2008 than in the spring 2008 commission forecast and still mounting wage pressure in the public sector poses a risk for public finances. On the other hand, higher inflation than assumed in the programme will reduce the expenditure ratio in 2008, as expenditure is predominantly fixed in nominal terms. However, in 2009, the higher 2008 inflation could stimulate wage growth in the public sector and lead to higher pensions and social benefits than assumed in the programme, further exacerbated by a reform of the indexation mechanism which links, as from 2008, social benefits not only to consumer prices but also partially to wages. While deficit-increasing measures have already been adopted by parliament (personal income tax rate reductions), offsetting measures are vague and their budgetary impact is uncertain (except for excise duty hikes related to EU harmonisation, which will not completely offset the personal income tax cut). If further high employment growth assumed by the government is not maintained, the continuation of the 2006-2007 job-rich-growth-based budgetary consolidation after 2008 may be difficult. On the other hand, the track record for the development of the general government balance is good: revenues have turned out frequently higher than projected while expenditure plans have been under-executed.

(6) In view of this risk assessment, the budgetary stance in the programme seems consistent with a durable correction of the excessive deficit by 2007 as recommended by the Council. However, the safety margin against breaching the 3% of GDP deficit limit could not be ensured within the programme period. In addition, the budgetary stance in the programme may not be sufficient to ensure that the MTO is achieved by 2011, as envisaged in the programme. As the economy enjoys favourable growth conditions, the pace of adjustment towards the MTO implied by the programme is insufficient and needs to be strengthened in 2008 to be in line with the Stability and Growth Pact. Thereafter, it should be backed up with measures. In addition, should inflationary and wage pressures materialise, a tighter fiscal stance than foreseen in the programme would be required to avoid overheating.

(7) Poland appears to be at low risk as regards the sustainability of public finances. According to the projections made in 2005 and based on the common methodology, the long-term budgetary impact of ageing is among the lowest in the EU. However, as from 2008, social benefits will be indexed not only to consumer prices but also partially to wages, which will raise expenditure in the long-term. The budgetary position in 2007 with a small structural primary deficit, despite being better than the starting position of the previous programme, constitutes a risk to sustainable public finances before considering the long-term budgetary impact of an ageing population. Further consolidation of public finances, including the reform of the early retirement (introduction of “bridge pensions” which limit early retirement to certain difficult professions) as intended in the convergence programme, would therefore contribute to both stimulating labour activity and employment and limiting risks to the sustainability of public finances.

(8) The convergence programme seems to be consistent with the October 2007 implementation report of the national reform programme. In particular, both programmes envisage the reform of early retirement and disability benefits, the reform of the farmers’ social fund, the healthcare reform, the reorganisation and decentralisation of public finances, the multiannual task budgeting. The convergence programme does, however, not contain a qualitative assessment of the overall impact of the October 2007 implementation report of the national reform programme within the medium-term fiscal strategy (discussing, e.g., the impact on potential growth and employment). Though, the programme provides systematic information on the direct budgetary costs of the main reforms envisaged in the national reform programme.

(9) The budgetary strategy in the convergence programme is partly consistent with the country-specific broad economic policy guidelines, included in the integrated guidelines, in the area of budgetary policies issued in the context of the Lisbon strategy. While the programme envisages continued fiscal consolidation, further mechanisms to enhance control expenditure are not mentioned.

(10) As regards the data requirements specified in the code of conduct for stability and convergence programmes, the programme has some gaps in the optional data.

The overall conclusion is that, following the correction of the general government deficit in 2007 and while the deficit and the debt will remain below the reference values of respectively 3% and 60% of GDP, the programme envisages a deterioration of the general government balance by 0.5 percentage point of GDP in 2008 and a back-loaded progress towards the MTO in the following years in a context of favourable growth prospects. In 2008, the projected structural deterioration by almost ½ percentage point of GDP is not in line with the Stability and Growth Pact. Given the risks to the budgetary targets from 2009, mainly due to a lack of specified measures, the MTO may not be achieved by 2011 as planned in the programme. Moreover, should inflationary pressures emerge, a tighter fiscal stance than foreseen in the programme would be required. As regards the long-term sustainability of public finances, Poland appears to be at low risk, but the early retirement system is in need of reform.

In view of the above assessment and the need to ensure sustainable public finances, Poland is invited to exploit the favourable growth conditions to strengthen the pace of structural adjustment towards the MTO, in particular in order to contain possible inflationary pressures, by using any extra revenue and unspent resources for deficit reduction in 2008 and by specifying and implementing measures, especially on the expenditure side, in the following years.

Comparison of key macroeconomic and budgetary projections

| |2006|2007|2008|2009|2010|

Real GDP (% change)|CP Mar 2008|6.2|6.5|5.5|5.0|5.0|

|COM Apr 2008|6.2|6.5|5.3|5.0|n.a.|

|CP Nov 2006|5.4|5.1|5.1|5.6|n.a.|

HICP inflation (%)|CP Mar 2008|1.3|2.6|3.5|2.9|2.5|

|COM Apr 2008|1.3|2.6|4.3|3.4|n.a.|

|CP Nov 2006|1.4|2.1|2.5|2.5|n.a.|

Output gap 1 (% of potential GDP)|CP Mar 2008|0.5|1.1|0.7|−0.2|−0.9|

|COM Apr 2008 2|0.6|1.2|0.5|−0.7|n.a.|

|CP Nov 2006|0.5|0.5|0.3|0.4|n.a.|

Net lending/borrowing vis-à-vis the rest of the world (% of GDP)|CP Mar 2008|−2.6|−2.6|−3.5|−4.2|−4.6|

|COM Apr 2008|−2.5|−2.6|−2.3|−3.6|n.a.|

|CP Nov 2006|−1.6|−1.8|−2.2|−2.7|n.a.|

General government balance (% of GDP)|CP Mar 2008|−3.8|−2.0|−2.5|−2.0|−1.5|

|COM Apr 2008|−3.8|−2.0|−2.5|−2.6|n.a.|

|CP Nov 2006|−3.9|−3.4|−3.1|−2.9|n.a.|

Primary balance (% of GDP)|CP Mar 2008|−1.1|0.2|−0.2|0.3|0.8|

|COM Apr 2008|−1.1|0.6|0.2|0.1|n.a.|

|CP Nov 2006|−1.5|−1.0|−0.7|−0.6|n.a.|

Cyclically-adjusted balance 1 (% of GDP)|CP Mar 2008|−4.0|−2.4|−2.8|−1.9|−1.1|

|COM Apr 2008|−4.0|−2.5|−2.7|−2.3|n.a.|

|CP Nov 2006|−4.1|−3.6|−3.2|−3.0|n.a.|

Structural balance 3 (% of GDP)|CP Mar 2008|−4.0|−2.4|−2.8|−1.9|−1.1|

|COM Apr 2008|−4.0|−2.5|−2.7|−2.3|n.a.|

|CP Nov 2006|−4.1|−3.6|−3.2|−3.0|n.a.|

Government gross debt (% of GDP)|CP Mar 2008|47.6|44.9|44.2|43.3|42.3|

|COM Apr 2008|47.6|45.2|44.5|44.1|n.a.|

|CP Nov 2006|48.9|50.0|50.3|50.2|n.a.|

Notes :| | | | | | |

1 Output gaps and cyclically-adjusted balances according to the programmes as recalculated by Commission services on the basis of the information in the programmes.|

2 Based on estimated potential growth of 5.2%, 5.9%, 6.0% and 6.2% respectively in the period 2006-2009.|

3 Cyclically-adjusted balance excluding one-off and other temporary measures. There are no one-off and other temporary measures in the most recent programme and Commission services’ autumn forecast.|

 | | | | | | |

Source :| | | | | | |

Convergence programme (CP); Commission services’ spring 2008 economic forecasts (COM); Commission services’ calculations.|

[1] OJ L 209, 2.8.1997, p. 1. Regulation as amended by Regulation (EC) No 1055/2005 (OJ L 174, 7.7.2005, p. 1). The documents referred to in this text are available at: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[2] OJ L 139, 29.5.2008, p. 57.

[3] Communication from the Commission to the European Council, “Strategic report on the renewed Lisbon strategy for growth and jobs: launching the new cycle (2008-2010)” - COM(2007) 803, 11.12.2007.

[4] Communication from the Commission to the Council and the European Parliament, “The long-term sustainability of public finances in the EU” - COM(2006) 574, 12.10.2006 - and European Commission, Directorate-General for Economic and Financial Affairs (2006), “The long-term sustainability of public finances in the European Union”, European Economy No 4/2006.

[5] “Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and guidelines on the format and content of stability and convergence programmes”, endorsed by the ECOFIN Council of 11 October 2005 .

[6] OJ L 209, 2.8.1997, p. 1. Regulation as amended by Regulation (EC) No 1055/2005 (OJ L 174, 7.7.2005, p. 1). The documents referred to in this text can be found at the following website: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[7] The update was submitted 16 weeks beyond the 1 December deadline set in the code of conduct in view of the formation of a new government in November following the October general elections.

[8] The assessment takes notably into account the Commission services spring 2008 forecast and the Commission assessment of the October 2007 implementation report of the national reform programme.

[9] The most comprehensive and specific attempt at expenditure reform so far, proposed in 2003 and aimed at reducing public expenditure on social protection, public administration and state aids. Among other things, the Hausner plan replaced annual indexation with an indexation after cumulated inflation exceeds 5% or every three years (whatever comes first).

[10] OJ C 72, 29.3.2007, p. 13.

CS

(...PICT...)|KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ|

V Bruselu dne 11.6.2008

SEK(2008) 2012 v konečném znění

Doporučení pro

STANOVISKO RADY

k aktualizovanému konvergenčnímu programu Polska na období 2007–2010

(předložená Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Obecné souvislosti

Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých veřejných financí, které jsou prostředkem pro posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst, jenž bude přispívat k vytváření nových pracovních míst. V roce 2005 došlo k reformě paktu, která potvrdila, že je užitečný pro upevňování fiskální disciplíny, a pokusila se posílit jeho účinnost a ekonomické základy a zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1055/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 1). Dokumenty, na něž se v tomto textu odkazuje, jsou k dispozici na této adrese: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , které je součástí Paktu o stabilitě a růstu, stanoví, že každý členský stát musí Komisi a Radě předložit program stability nebo konvergenční program a každý rok musí předkládat aktualizace tohoto programu. Členské státy, které již zavedly jednotnou měnu, předkládají (aktualizované) programy stability a členské státy, které jednotnou měnu zatím nezavedly, předkládají (aktualizované) konvergenční programy. První konvergenční program Polska byl předložen v květnu 2004. V souladu s uvedeným nařízením Rada dne 5. července 2004 na základě doporučení Komise a po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem předložila své stanovisko k tomuto programu. Pokud jde o aktualizované programy stability a konvergenční programy, jsou podle nařízení vyhodnocovány Komisí a posuzovány výše zmíněným výborem, případně může tyto aktualizované programy za stejného postupu vyhodnocovat také Rada.[1]

Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1055/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 1). Dokumenty, na něž se v tomto textu odkazuje, jsou k dispozici na této adrese:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

2. Východiska pro hodnocení aktualizovaného programu

Komise posoudila nejnovější aktualizaci konvergenčního programu Polska, která byla předložena dne 26. března 2008, a předkládá k ní doporučení pro stanovisko Rady (hlavní body hodnocení viz rámeček).

Aby bylo zřejmé, za jakých okolností se rozpočtová strategie obsažená v aktualizovaném konvergenčním programu vyhodnocuje, jsou v následujících odstavcích shrnuty:

(1) pozice státu podle nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu (postup při nadměrném schodku),

(2) nejnovější vyhodnocení pozice státu podle preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu (shrnutí stanoviska Rady k předchozí aktualizaci konvergenčního programu),

(3) aktualizace hlavních směrů hospodářské politiky z května 2008 v oblasti rozpočtové politiky příslušného státu,

(4) hodnocení zprávy o provádění národního programu reforem z října 2007, které provedla Komise.

2.1. Postup při nadměrném schodku v případě Polska

V souladu s čl. 104 odst. 6 a na základě schodku veřejných financí v Polsku v roce 2003 ve výši 4,1 % HDP přijala Rada dne 5. července 2004 rozhodnutí o nadměrném schodku v Polsku. Zároveň Rada v souladu s čl. 104 odst. 7 vydala doporučení k nápravě nadměrného schodku. Polsko mělo podle doporučení zejména přijmout ve střednědobém výhledu opatření k věrohodnému a udržitelnému snížení schodku pod úroveň 3 % HDP do roku 2007, a to v souladu se stanoviskem Rady ke konvergenčnímu programu z května 2004. V listopadu 2006 Rada rozhodla, že opatření přijatá do té doby polskými orgány byla nedostatečná. V únoru 2007 Rada vydala nová doporučení, jež znovu stanovila rok 2007 jako lhůtu pro nápravu schodku. Polské orgány podle nich měly zajistit zlepšení strukturálního salda o nejméně 0,5 procentního bodu HDP mezi roky 2006 a 2007. V listopadu 2007 Komise vydala sdělení Radě, podle kterého jsou opatření Polska přijatá na základě doporučení Rady v souladu s uvedeným doporučením. Avšak pokud jde o rok 2008 a 2009, Komise vyjádřila obavy ohledně toho, zda náprava nadměrného schodku bude mít trvalý charakter, bez čehož nelze postup při nadměrném schodku zrušit. Komise i Rada vyzvaly polské orgány, aby co nejdříve předložily aktualizovaný konvergenční program, v němž bude popsána střednědobá rozpočtová strategie na celé legislativní období, která zaručí trvalou nápravu schodku a další pokrok při plnění střednědobého cíle.

Spolu s tímto doporučením pro stanovisko Rady Komise rovněž doporučuje Radě rozhodnout o zrušení postupu při nadměrném schodku v případě Polska, jelikož z celkového posouzení vyplývá, že nadměrný schodek byl v Polsku napraven. V roce 2007 činil výsledný schodek veřejných financí 2,0 % HDP, tj. byl pod referenční hodnotou 3 % HDP. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2008 by schodek měl zůstat pod referenční hodnotou 3 % HDP i v roce 2008 a 2009.

2.2. Hodnocení ve stanovisku Rady k předchozí aktualizaci

Ve svém stanovisku ze dne 27. února 2007 Rada shrnula své hodnocení předchozí aktualizace konvergenčního programu pro období 2006–2009 následujícím způsobem: „Program předpokládá odstranění nadměrného schodku do roku 2007, s odkazem na ustanovení čl. 2 odst. 7 nařízení Rady (ES) č. 1467/97, avšak Rada připomíná, že dosud přijatá opatření se nezdají být přiměřená a plánovaná opatření jsou k dosažení výsledku nedostačující. Zatímco v následujících letech program předpokládá přiměřený pokrok směrem ke střednědobému cíli v souvislosti se silnými předpoklady růstu, je dosažení rozpočtových cílů a trvalé odstranění nadměrného schodku ohroženo značnými riziky.“

Při zohlednění nového doporučení určeného Polsku pro nápravu nadměrného schodku, které bylo přijato Radou dne 27. února 2007 podle čl. 104 odst. 7 Smlouvy, Rada vyzvala Polsko, aby „i) zajistilo nápravu nadměrného schodku do roku 2007 v souladu s novým doporučením podle čl. 104 odst. 7; ii) využilo příznivého hospodářského období a použilo veškeré příjmy navíc pro snížení schodku, posílilo rychlost úpravy ke střednědobému cíli po plánované nápravě nadměrného schodku specifikováním a provedením dodatečných opatření, zejména na straně výdajů, která jsou potřebná k dosažení plánované úpravy; iii) zabezpečilo splnění výsledků důchodové reformy.“

2.3. Aktualizace hlavních směrů hospodářské politiky z května 2008 v oblasti rozpočtové politiky příslušného státu

Dne 14. května 2008 přijala Rada doporučení k aktualizaci hlavních směrů hospodářských politik členských států a Společenství pro rok 2008 a k provádění politik zaměstnanosti členských států Úř. věst. L 139, 29.5.2008, s. 57. . V oblasti rozpočtových politik se Polsku doporučuje „posílit fiskální konsolidaci a doplnit „kotvu“ nominálního schodku státního rozpočtu (rozpočtový strop) o další mechanismy ke zvýšení kontroly nad výdaji“.[2]

Úř. věst. L 139, 29.5.2008, s. 57.

2.4. Hodnocení zprávy o provádění národního programu reforem z října 2007, které provedla Komise

Komise dne 11. prosince 2007 přijala Strategickou zprávu o obnovené Lisabonské strategii pro růst a zaměstnanost, která obsahuje hodnocení zprávy o provádění národního programu reforem Polska z října 2007 Sdělení Komise Evropské radě „Strategická zpráva o obnovené Lisabonské strategii pro růst a zaměstnanost: zahájení nového cyklu (2008–2010)“, KOM(2007) 803, 11.12.2007. a kterou lze shrnout takto:[3]

Sdělení Komise Evropské radě „Strategická zpráva o obnovené Lisabonské strategii pro růst a zaměstnanost: zahájení nového cyklu (2008–2010)“, KOM(2007) 803, 11.12.2007.

Národní program reforem Polska uváděl jako hlavní úkoly konsolidaci a lepší správu veřejných financí, rozvoj podnikání, větší inovaci podniků, zdokonalení a rozvoj infrastruktury, zajištění konkurenčního prostředí v síťových odvětvích, vytváření a udržení pracovních míst a snižování nezaměstnanosti, zvyšování přizpůsobivosti pracovníků a podniků.

Podle hodnocení Komise dosáhlo Polsko při provádění národního programu reforem v období 2005–2007 omezeného pokroku.

Komise na základě zjištěných silných a slabých stránek a na základě dosaženého pokroku doporučila, aby bylo Polsku doporučeno přijmout opatření v následujících oblastech: fiskální konsolidace (mechanismy kontroly výdajů), hospodářská soutěž v síťových odvětvích, veřejný výzkum a podpora pro soukromý výzkum a vývoj, flexikurita, včetně aktivní politiky trhu práce, sociální dávky, vzdělání a celoživotní učení.

Kromě toho by se Polsko mělo zaměřit na tyto oblasti: dopravní infrastruktura, registrace podnikatelských subjektů, elektronická veřejná správa, provádění právních předpisů týkajících se vnitřního trhu do vnitrostátních právních předpisů, zařízení péče o děti.

Na základě strategické zprávy Komise přijala Rada dne 14. května 2008 doporučení k aktualizaci hlavních směrů hospodářských politik členských států z roku 2008, zahrnující rovněž Polsko.

Rámeček: Hlavní body hodnoceníPodle požadavků čl. 5 odst. 1 (pro programy stability) a čl. 9 odst. 1 (pro konvergenční programy) nařízení Rady (ES) č. 1466/97 se hodnocení týká následujících bodů:zda jsou hospodářské předpoklady, na nichž je program založen, reálné,střednědobého rozpočtového cíle členského státu a vhodnosti postupu úprav vedoucího k dosažení tohoto cíle,zda opatření, která byla navržena a/nebo přijata za účelem dodržení plánovaného postupu úprav, umožní dosažení střednědobého rozpočtového cíle během daného cyklu,při hodnocení postupu úprav vedoucího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle se posuzuje, zda se v období s dobrými hospodářskými výsledky vynakládá větší úsilí, zatímco v době horších hospodářských výsledků může být toto úsilí nižší; a u členských států, které přijaly euro nebo jsou zapojeny do ERM II, se rovněž hodnotí, zda meziročně zlepšují saldo očištěné o cyklické vlivy, bez jednorázových a jiných dočasných opatření, o 0,5 % HDP, aby se jim podařilo dosáhnout jejich střednědobého rozpočtového cíle,při vymezování postupu úprav vedoucího k dosažení střednědobého rozpočtového cíle (v případě členských států, které tohoto cíle dosud nedosáhly) nebo při povolování dočasné odchylky od tohoto cíle (v případě členských států, které ho již dosáhly) se hodnotí provádění zásadních strukturálních reforem, které mají dlouhodobý úsporný účinek (včetně toho, že zvyšují potenciální růst), a proto mají skutečný dopad na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí (za podmínky, že je zachován přiměřený bezpečný odstup od referenční hodnoty 3 % HDP a že se do konce programového období očekává návrat ke střednědobému rozpočtovému cíli), zvláštní pozornost se přitom věnuje důchodovým reformám, včetně zavedení systému sestávajícího z několika pilířů, včetně povinného, plně financovaného pilíře,zda je hospodářská politika členského státu v souladu s hlavními směry hospodářské politiky.Reálnost makroekonomických předpokladů uvedených v programu se hodnotí s ohledem na prognózu útvarů Komise z jara 2008, používá se také společně dohodnutá metodika pro odhad potenciálního výstupu a salda očištěného od cyklických vlivů.Při hodnocení se rovněž posuzuje:vývoj míry zadluženosti a perspektiva dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, jimž by se měla podle zprávy Rady ze dne 20. března 2005 „Zlepšení provádění Paktu o stabilitě a růstu“ věnovat „dostatečná pozornost při dohledu nad rozpočtovými pozicemi“. Přístup k hodnocení dlouhodobé udržitelnosti je popsán ve sdělení Komise ze dne 12. října 2006 Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí v EU“, KOM(2006) 574, 12.10.2006, a dokument Generálního ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti Evropské komise (2006) „Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí v Evropské unii“, European Economy č. 4/2006. ;Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí v EU“, KOM(2006) 574, 12.10.2006, a dokument Generálního ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti Evropské komise (2006) „Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí v Evropské unii“, European Economy č. 4/2006.míra shody s národním programem reforem, který členský stát předložil v rámci Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, a jeho zprávou o provádění z října 2007. Rada ve složení pro hospodářství a finance (ECOFIN) uvedla ve své průvodní poznámce k hlavním směrům hospodářské politiky na období 2005 až 2008 zaslané Evropské radě dne 7. června 2005, že národní programy reforem by měly být v souladu s programy stability a konvergenčními programy;dodržování kodexu chování „Upřesnění provádění Paktu o stabilitě a růstu a pokyny k formě a obsahu stabilizačních a konvergenčních programů“, které schválila Rada ve složení pro hospodářství a finance (ECOFIN) dne 11. října 2005. , který mimo jiné předepisuje společnou strukturu a soubor tabulek údajů pro programy stability a konvergenční programy.„Upřesnění provádění Paktu o stabilitě a růstu a pokyny k formě a obsahu stabilizačních a konvergenčních programů“, které schválila Rada ve složení pro hospodářství a finance (ECOFIN) dne 11. října 2005.|

Doporučení pro

STANOVISKO RADY

k aktualizovanému konvergenčnímu programu Polska na období 2007–2010

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1055/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 1). Dokumenty, na něž se v tomto textu odkazuje, lze nalézt na této internetové adrese: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm. , a zejména na čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení,[6]

Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1055/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 1). Dokumenty, na něž se v tomto textu odkazuje, lze nalézt na této internetové adrese:

http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

s ohledem na doporučení Komise,

po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem,

VYDALA TOTO STANOVISKO:

(1) Dne [8. července 2008] posoudila Rada aktualizovaný konvergenční program Polska na období 2007–2010 Vzhledem k tomu, že v listopadu byla po říjnových volbách sestavována nová vláda, byla aktualizace programu předložena 16 týdnů po 1. prosinci, což je termín stanovený v kodexu chování. .[7]

Vzhledem k tomu, že v listopadu byla po říjnových volbách sestavována nová vláda, byla aktualizace programu předložena 16 týdnů po 1. prosinci, což je termín stanovený v kodexu chování.

(2) Díky zrychlení růstu reálného HDP z průměrných zhruba 4½ % v letech 2003–2005 na více než 6 % v letech 2006–2007 se Polsko v poslední době v hospodářské úrovni úspěšně přibližovalo průměru EU. Díky růstu produktu v odvětvích náročných na pracovní sílu se podstatně zlepšila situace na trhu práce a nezaměstnanost klesla z bezmála 20 % v roce 2003 na 9½ % v roce 2007. Vedle mimořádného růstu zaměstnanosti se však na poklesu nezaměstnanosti podepsal i úbytek pracovní síly způsobený migrací. Nedostatečné pobídky k práci umocněné rozsáhlou emigrací navíc vedly k prohloubení nedostatku pracovních sil v některých odvětvích. Zhoršení podmínek na trhu práce zvyšuje tlak na mzdy, což má negativní vliv na inflaci měřenou podle HISC, která po úspěšném snižování v období od roku 2005 do první poloviny roku 2007 zaznamenala na konci roku 2007 výrazný nárůst. Schodek veřejných financí od roku 2003, kdy dosáhl své nejvyšší hodnoty 6¼ % HDP, postupně klesal průměrně o více než jeden procentní bod ročně a v roce 2007 dosahoval 2 % HDP. V posledních letech výsledné schodky překonávaly stanovené cíle díky překvapivě rychlému růstu, z něhož plynuly neočekávané příjmy, i neúplnému provedení plánů výdajů. Další rozpočtová konsolidace se bude odvíjet zejména od reformy systému sociálních transferů (zvláště pak předčasných a invalidních důchodů) a zvyšování účasti na trhu práce.

(3) Makroekonomický scénář, z něhož tento program vychází, předpokládá, že růst reálného HDP se bude po zbytek programového období postupně snižovat z 6,5 % v roce 2007 na průměrných 5,2 %. Na základě posouzení údajů, které jsou v současné době k dispozici Hodnocení bere zejména v úvahu prognózu útvarů Komise z jara 2008 a hodnocení zprávy o provádění národního programu reforem z října 2007 provedené Komisí. , se zdá, že scénář je založen na realistických předpokladech růstu. Projekce vývoje inflace obsažené v programu se zdají být spíše nižší s ohledem na mírně příznivé předpoklady ohledně dovozních cen a poměrně nízký růst nominálních náhrad na jednoho zaměstnance.[8]

Hodnocení bere zejména v úvahu prognózu útvarů Komise z jara 2008 a hodnocení zprávy o provádění národního programu reforem z října 2007 provedené Komisí.

(4) V roce 2007 činil výsledný schodek veřejných financí 2,0 % HDP oproti 3,4 % plánovaným v konvergenčním programu z listopadu 2006. Hlavním důvodem byl značně vyšší růst reálného i nominálního HDP, než se v listopadu 2006 předpokládalo, kromě toho však došlo i k omezení výdajů. V první řadě umožnila vysoká ziskovost podniků udržet v mezích růst dotací, zatímco rychlý pokles nezaměstnanosti a neprovedení valorizace důchodů vyplývající z Hausnerova plánu Tento dosud nejrozsáhlejší a nepropracovanější pokus o reformu výdajů byl navržen v roce 2003 s cílem snížit veřejné výdaje na sociální ochranu, veřejnou správu a státní podporu. Hausnerův plán mj. nahradil každoroční valorizaci důchodů valorizací prováděnou poté, co kumulovaná inflace překročí 5 %, nebo každé tři roky (podle toho, co nastane dříve). rovněž snížily růst v rámci sociálních transferů. Také náhrady zaměstnancům ve veřejném sektoru byly nižší, než se plánovalo. A nakonec vzhledem k pomalejšímu čerpání z fondů EU, než se předpokládalo, byly i veřejné investice neplánovaně nižší. Celkově byl podíl výdajů na HDP o 1,5 procentního bodu nižší než odhad z listopadu 2006. Na straně příjmů byly oproti předpokladům v listopadu 2006 zaznamenány vyšší příjmy z nepřímých daní a příspěvků na sociální zabezpečení, a to zejména díky mnohem vyššímu růstu zaměstnanosti a mezd. Proti těmto dobrým výsledkům však stály slabší příjmy z jiných příjmových položek (z přímých daní kvůli zvýšení počtu daňových pásem). Celkově tak byl podíl příjmů na HDP o něco nižší, než se plánovalo. Zlepšení strukturálního salda o přibližně 1½ procentního bodu při plnění rozpočtu v roce 2007 znamenalo více než splnění výzvy obsažené ve stanovisku Rady ze dne 27. února 2007 k minulé aktualizaci konvergenčního programu Úř. věst. C 72, 29.3.2007, s. 13. .[9][10]

Tento dosud nejrozsáhlejší a nepropracovanější pokus o reformu výdajů byl navržen v roce 2003 s cílem snížit veřejné výdaje na sociální ochranu, veřejnou správu a státní podporu. Hausnerův plán mj. nahradil každoroční valorizaci důchodů valorizací prováděnou poté, co kumulovaná inflace překročí 5 %, nebo každé tři roky (podle toho, co nastane dříve).

Úř. věst. C 72, 29.3.2007, s. 13.

(5) Hlavním cílem rozpočtové strategie je trvalé snížení strukturálního schodku veřejných financí (tj. cyklicky očištěného schodku bez jednorázových a jiných dočasných opatření) za účelem dosažení střednědobého cíle stavu rozpočtu, kterým je strukturální schodek ve výši 1 % HDP v roce 2011, tj. rok po skončení programového období. To je v souladu s předchozím konvergenčním programem, ve kterém se předpokládá dosažení střednědobého cíle „po roce 2010“. V roce 2008 se celkový schodek podle předpovědí zvýší o 0,5 procentního bodu na 2,5 % HDP, načež by se měl do roku 2010 snížit na 1,5 %. Primární saldo se bude vyvíjet obdobně a podle prognózy se zvýší z –0,2 % HDP v roce 2008 na 0,8 % v roce 2010. V souvislosti se zpomalením růstu se očekávají větší změny strukturálního salda vypočteného podle společně dohodnuté metodiky – strukturální schodek se sníží ze zhruba 2¾ % HDP v roce 2008 na hodnotu mírně převyšující 1 % v roce 2010. Úprava rozpočtu se týká především výdajů a s jejím provedením se počítá hlavně v letech 2009 a 2010. V roce 2008 je zvýšení schodku způsobeno zejména ostrým nárůstem podílu investic a rozsáhlými škrty v příspěvcích na sociální zabezpečení (což je částečně kompenzováno růstem jiných příjmů). V letech 2009 a 2010 by se mělo dosáhnout konsolidace zejména omezováním náhrad zaměstnancům, sociálních transferů a mezispotřeby. Plánované tempo snižování schodku mezi rokem 2007 a 2009 je nižší než v předchozí aktualizaci, avšak výchozí situace (2007) a všechny nové cílové schodky stanovené v aktualizaci konvergenčního programu z března 2008 jsou lepší než cíle stanovené v aktualizaci z listopadu 2006. Rizika pro rozpočtové projekce programu na rok 2008 se zdají být vesměs vyrovnaná, ale v dalším období by rozpočtové výsledky mohly být horší, než program předpokládá. Cílový schodek v roce 2008 je v programu stejný jako v prognóze z jara 2008 (2,5 % HDP). Údaje o státním rozpočtu za první čtvrtletí 2008 naznačují vyšší příjmy, než se kterými počítají rozpočtové projekce, avšak program předpokládá pro rok mírně vyšší růst než prognóza Komise z jara 2008 a stále se zvyšující tlak na růst mezd ve veřejném sektoru představuje riziko pro veřejné finance. Na druhou stranu inflace, jež je vyšší než předpokládá program, sníží v roce 2008 podíl výdajů, jelikož výdaje jsou vyjadřovány převážně v nominálních hodnotách. Vyšší inflace za rok 2008 by však v roce 2009 mohla být podnětem k růstu mezd ve veřejném sektoru a vést k vyšším důchodům a sociálním dávkám, než se v programu předpokládá. Další zhoršení přinese reforma mechanismu valorizace, podle kterého se sociální dávky od roku 2008 odvozují nejen od spotřebitelských cen, ale částečně i od mezd. Zatímco opatření, která vedou ke zvýšení schodku (snížení sazby daně z příjmu fyzických osob), již parlament schválil, opatření s opačným účinkem jsou vágní a jejich vliv na rozpočet je nejasný (kromě zvýšení spotřebních daní v souvislosti s harmonizací s EU, jež ale snížení daní z příjmu fyzických osob nekompenzuje úplně). Pokud se vysoký růst zaměstnanosti předpokládaný vládou neudrží, pokračování rozpočtové konsolidace z let 2006–2007, jež byla založena na dynamickém růstu pracovních míst, může být v roce 2008 obtížné. Na druhou stranu, pro pozitivní vývoj salda veřejných financí hovoří minulé záznamy: příjmy byly často nakonec vyšší, než se plánovalo, zatímco plánované výdaje zůstaly nedočerpány.

(6) S ohledem na toto posouzení rizik se orientace rozpočtové politiky popsaná v programu jeví jako slučitelná s trvalou nápravou nadměrného schodku do roku 2007, jak doporučila Rada. Nicméně dostatečná rezerva proti překročení hranice pro schodek, tj. 3 % HDP, nemohla být během programového období zajištěna. Orientace rozpočtové politiky uvedená v programu navíc nemusí stačit pro zajištění toho, aby do roku 2011 bylo, jak předpokládá program, dosaženo střednědobého cíle. I přes příznivé podmínky růstu hospodářství je tempo úprav vedoucích k dosažení střednědobého cíle programu nedostatečné a musí být v roce zrychleno, aby bylo v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Poté by měla následovat podpůrná opatření. Navíc by v případě inflačních tlaků a tlaků na růst mezd byla nutná restriktivnější fiskální politika, než jaká se předpokládá podle programu, aby nedošlo k přehřátí ekonomiky.

(7) Pokud jde o udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Polsko je vystaveno pouze nízkému riziku. Podle projekcí z roku 2005 a na základě společné metodiky je dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet jeden z nejnižších v EU. Od roku 2008 se však sociální dávky nebudou odvozovat pouze od spotřebitelských cen, ale částečně i od mezd, což z dlouhodobého hlediska povede k růstu výdajů. Přestože stav rozpočtu v roce 2007, kdy byl vykázán malý strukturální primární schodek, je lepší, než byla výchozí situace předchozího programu, představuje riziko pro udržitelnost veřejných financí, i když se nebude brát v potaz dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet. Další konsolidace veřejných financí podle konvergenčního programu, včetně reformy předčasných důchodů (zavedení tzv. překlenovacích důchodů, jež omezují předčasný odchod do důchodu u některých náročných profesí) by proto přispěla jak k oživení pracovní činnosti a zaměstnanosti, tak ke zmírnění rizik pro udržitelnost veřejných financí.

(8) Zdá se, že konvergenční program je v souladu se zprávou o provádění národního programu reforem z října 2007. Oba programy zejména počítají s reformou předčasných a invalidních důchodů, reformou zemědělského fondu sociálního zabezpečení, reformou zdravotnictví, reorganizací a decentralizací veřejných financí a víceletým rozpočtovým plánováním. Konvergenční program však neobsahuje kvalitativní posouzení celkového dopadu zprávy o provádění národního programu reforem z října 2007 v rámci střednědobé fiskální strategie (např. hodnocení dopadu na potenciální růst a zaměstnanost), na druhou stranu poskytuje systematické informace o přímých rozpočtových nákladech na hlavní reformy plánované v rámci národního programu reforem.

(9) Rozpočtová strategie popsaná v konvergenčním programu je částečně v souladu s hlavními směry hospodářské politiky pro Polsko, které jsou součástí integrovaných hlavních směrů v oblasti rozpočtové politiky, které byly vydány v rámci s Lisabonské strategie. Program sice předpokládá pokračování fiskální konsolidace, o dalších mechanismech, jak zvýšit kontrolu výdajů, se však nezmiňuje.

(10) Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, program vykazuje určité nedostatky u dobrovolně poskytovaných údajů.

Celkově lze shrnout, že po nápravě schodku veřejných financí v roce 2007 a při zachování výše schodku a míry zadlužení pod referenčními hodnotami 3 % HDP, resp. 60 % HDP předpokládá program zhoršení salda veřejných financí o 0,5 procentního bodu HDP v roce 2008 a očekává pokrok při plnění střednědobého cíle v následujících letech v kontextu příznivých předpokladů růstu. Plánované strukturální zhoršení o téměř ½ procentního bodu HDP není v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Vzhledem k rizikům pro rozpočtové cíle od roku 2009 vyplývajícím z nedostatku konkrétních opatření je možné, že střednědobého cíle nebude dosaženo do roku 2011, jak se v programu plánuje. V případě vzniku inflačních tlaků by navíc byla nutná restriktivnější fiskální politika, než jaká se předpokládá podle programu. Pokud jde o dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, zdá se, že Polsko je vystaveno pouze nízkému riziku, avšak je třeba provést reformu systému předčasných odchodů do důchodu.

Vzhledem k výše uvedenému posouzení a nutnosti zajistit udržitelnost veřejných financí se Polsko vyzývá, aby využilo příznivých podmínek růstu k urychlení strukturálních změn vedoucích ke splnění střednědobého cíle, především v zájmu omezení případných inflačních tlaků, a to jak použitím všech mimořádných příjmů a nevyčerpaných zdrojů na snížení schodku v roce 2008, tak stanovením a provedením opatření zejména na straně výdajů v následujících letech.

Srovnání základních makroekonomických a rozpočtových odhadů

| |2006|2007|2008|2009|2010|

Reálný HDP (změna v %)|KP bř. 2008|6,2|6,5|5,5|5,0|5,0|

|KOM dub. 2008|6,2|6,5|5,3|5,0|neuv.|

|KP list. 2006|5,4|5,1|5,1|5,6|neuv.|

Inflace HISC (%)|KP bř. 2008|1,3|2,6|3,5|2,9|2,5|

|KOM dub. 2008|1,3|2,6|4,3|3,4|neuv.|

|KP list. 2006|1,4|2,1|2,5|2,5|neuv.|

Mezera výstupu 1 (% potenciálního HDP)|KP bř. 2008|0,5|1,1|0,7|−0,2|−0,9|

|KOM dub. 2008 2|0,6|1,2|0,5|−0,7|neuv.|

|KP list. 2006|0,5|0,5|0,3|0,4|neuv.|

Čisté půjčky / úvěry vůči zbytku světa (% HDP)|KP bř. 2008|−2,6|−2,6|−3,5|−4,2|−4,6|

|KOM dub. 2008|−2,5|−2,6|−2,3|−3,6|neuv.|

|KP list. 2006|−1,6|−1,8|−2,2|−2,7|neuv.|

Celkové saldo veřejných financí (% HDP)|KP bř. 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,0|−1,5|

|KOM dub. 2008|−3,8|−2,0|−2,5|−2,6|neuv.|

|KP list. 2006|−3,9|−3,4|−3,1|−2,9|neuv.|

Primární saldo (% HDP)|KP bř. 2008|−1,1|0,2|−0,2|0,3|0,8|

|KOM dub. 2008|−1,1|0,6|0,2|0,1|neuv.|

|KP list. 2006|−1,5|−1,0|−0,7|−0,6|neuv.|

Saldo očištěné o cyklické vlivy 1 (% HDP)|KP bř. 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|KOM dub. 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|neuv.|

|KP list. 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|neuv.|

Strukturální saldo 3 (% HDP)|KP bř. 2008|−4,0|−2,4|−2,8|−1,9|−1,1|

|KOM dub. 2008|−4,0|−2,5|−2,7|−2,3|neuv.|

|KP list. 2006|−4,1|−3,6|−3,2|−3,0|neuv.|

Hrubý veřejný dluh (% HDP)|KP bř. 2008|47,6|44,9|44,2|43,3|42,3|

|KOM dub. 2008|47,6|45,2|44,5|44,1|neuv.|

|KP list. 2006|48,9|50,0|50,3|50,2|neuv.|

Poznámky:| | | | | | |

1 Mezery výstupu a cyklicky očištěná salda podle programů přepočítávají útvary Komise na základě údajů obsažených v programech.|

2 Na základě odhadovaného potenciálního růstu v jednotlivých letech 2006–2009 ve výši 5,2 %, 5,9 %, 6,0 % a 6,2 %.|

3 Cyklicky očištěné saldo bez jednorázových a jiných dočasných opatření. Prognóza útvarů Komise z podzimu ani nejnovější program neuvádějí žádná jednorázová a jiná dočasná opatření.|

 | | | | | | |

Zdroj :| | | | | | |

Konvergenční program (KP), hospodářská prognóza útvarů Komise z jara roku 2008 (KOM), výpočty útvarů Komise.|

[1] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1055/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 1). Dokumenty, na něž se v tomto textu odkazuje, jsou k dispozici na této adrese: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[2] Úř. věst. L 139, 29.5.2008, s. 57.

[3] Sdělení Komise Evropské radě „Strategická zpráva o obnovené Lisabonské strategii pro růst a zaměstnanost: zahájení nového cyklu (2008–2010)“, KOM(2007) 803, 11.12.2007.

[4] Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí v EU“, KOM(2006) 574, 12.10.2006, a dokument Generálního ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti Evropské komise (2006) „Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí v Evropské unii“, European Economy č. 4/2006.

[5] „Upřesnění provádění Paktu o stabilitě a růstu a pokyny k formě a obsahu stabilizačních a konvergenčních programů“, které schválila Rada ve složení pro hospodářství a finance (ECOFIN) dne 11. října 2005.

[6] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1055/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 1). Dokumenty, na něž se v tomto textu odkazuje, lze nalézt na této internetové adrese: http://ec.europa.eu/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[7] Vzhledem k tomu, že v listopadu byla po říjnových volbách sestavována nová vláda, byla aktualizace programu předložena 16 týdnů po 1. prosinci, což je termín stanovený v kodexu chování.

[8] Hodnocení bere zejména v úvahu prognózu útvarů Komise z jara 2008 a hodnocení zprávy o provádění národního programu reforem z října 2007 provedené Komisí.

[9] Tento dosud nejrozsáhlejší a nepropracovanější pokus o reformu výdajů byl navržen v roce 2003 s cílem snížit veřejné výdaje na sociální ochranu, veřejnou správu a státní podporu. Hausnerův plán mj. nahradil každoroční valorizaci důchodů valorizací prováděnou poté, co kumulovaná inflace překročí 5 %, nebo každé tři roky (podle toho, co nastane dříve).

[10] Úř. věst. C 72, 29.3.2007, s. 13.