1

Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 1. března 2019 podaly žalobkyně, společnosti Bulgarian Energy Holding EAD, Bulgartransgaz EAD a Bulgargaz EAD, žalobu směřující primárně na zrušení a podpůrně na změnu rozhodnutí Komise C(2018) 8806 final ze dne 17. prosince 2018 v řízení podle článku 102 SFEU (věc AT.39849 – BEH Gas), kterým bylo konstatováno, že tyto společnosti zneužily dominantní postavení na několika trzích, a byla jim z tohoto důvodu uložena pokuta (dále jen „napadené rozhodnutí“).

2

Na podporu žaloby vznesly žalobkyně sedm žalobních důvodů. V rámci prvního žalobního důvodu tvrdí, že Evropská komise ve správním řízení, které vedlo k přijetí napadeného rozhodnutí, porušila z několika důvodů zásadu řádné správy a právo hájit se v řízení. V podstatě tvrdí, že neměly přístup nebo neměly v dostatečné míře přístup k dokumentům, které podle nich obsahují důkazy v jejich prospěch.

3

Usnesením ze dne 26. května 2021 Tribunál (čtvrtý senát) v návaznosti na návrh obsažený v žalobě nařídil Komisi v souladu s čl. 91 písm. b) svého jednacího řádu a s ohledem na záruky stanovené v čl. 103 odst. 1 uvedeného jednacího řádu, aby předložila podrobné zápisy z osmi schůzek Komise a společnosti Overgas Inc. (dále jen „podrobné zápisy“), žádosti společnosti Overgas o zachování důvěrnosti stran těchto schůzek, důvěrná znění vyjádření společnosti Overgas předložených po těchto osmi schůzkách (dále jen „následná vyjádření“) a důvěrné znění zprávy vypracované zástupci žalobkyň v rámci postupu s využitím datové místnosti dne 28. června 2018 (dále jen „informační zpráva“). Komise tomuto návrhu vyhověla dne 17. června 2021 a do spisu předložila přílohy označené jako X.1 až X.16.

4

Článek 103 odst. 1 a 2 jednacího řádu stanoví, že má-li Tribunál na základě právních a skutkových okolností, kterých se dovolává některý z hlavních účastníků řízení, posoudit, zda jsou určité údaje nebo podklady, které mu byly předloženy v návaznosti na nařízení dokazování podle čl. 91 písm. b), důvěrné ve vztahu k druhému hlavnímu účastníkovi řízení, ověří, zda jsou tyto údaje či podklady významné pro rozhodnutí sporu a důvěrné.

5

Článek 103 odst. 2 jednacího řádu dále stanoví, že v případě, že Tribunál dospěje při posuzování podle čl. 103 odst. 1 tohoto jednacího řádu k závěru, že určité údaje či podklady, které mu byly předloženy, jsou významné pro rozhodnutí sporu a jsou ve vztahu ke druhému hlavnímu účastníkovi řízení důvěrné, poměří jejich důvěrnost s požadavky souvisejícími s právem na účinnou soudní ochranu, zejména s požadavkem na dodržování zásady kontradiktornosti.

6

V projednávané věci byla vůči žalobkyním v řízení podle článku 102 SFEU namítána důvěrnost údajů či dokladů, které společnost Overgas předložila Komisi. Na tomto základě se dovolávají porušení práva na to se v řízení hájit, jak vyplývá z bodu 2 výše. Dotčené podklady jsou přitom známy jak Komisi, která je hlavní účastnicí tohoto řízení, tak společnosti Overgas, která vystupuje jako vedlejší účastnice řízení na podporu Komise. Naopak žalobkyně, proti kterým napadené rozhodnutí směřuje, jsou nuceny bránit své zájmy proti Komisi a společnosti Overgas bez znalosti oněch podkladů obsažených ve správním spisu, ačkoli jsou hlavními účastnicemi řízení před Tribunálem.

7

Za takových okolností zásada kontradiktornosti a zásada rovnosti zbraní, které jsou zaručeny článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie a jejichž dodržování unijní soud zkoumá, implikují, že při soudním přezkumu napadeného aktu musí být žalobcům poskytnut co nejrozsáhlejší přístup ke spisu, aby mohli uplatnit všechny dostupné a relevantní argumenty na podporu své žaloby.

8

Z toho za takových okolností rovněž vyplývá, že při analýze podle čl. 103 odst. 1 a 2 jednacího řádu je třeba nejprve zkoumat případnou důvěrnost údajů či podkladů předložených Tribunálu v návaznosti na důkazní opatření a v případě, že důvěrné nejsou, je třeba je žalobcům předat. Naopak v případě, že by uvedené údaje či podklady byly důvěrné, musí Tribunál následně provést dvojí analýzu zahrnující rovněž otázku, zda jsou dotčené údaje významné pro rozhodnutí sporu.

9

V tomto ohledu je třeba připomenout, že důvěrnost některého dokumentu ve spisu není odůvodněna například v případě informací, které jsou již veřejné nebo k nimž mohou mít přístup široká veřejnost nebo některé odborné kruhy, v případě informací zmiňovaných rovněž v jiných částech nebo písemnostech ve spisu, ve vztahu k nimž účastník řízení, který si přeje důvěrnost dotčené informace zachovat, opomenul podat žádost v tomto smyslu, v případě informací, které nejsou natolik specifické nebo přesné, aby odhalovaly důvěrné údaje, nebo v případě informací, které do velké míry vyplývají nebo je lze vyvodit z jiných informací, k nimž mají dotčené osoby legálně přístup (viz usnesení ze dne 11. dubna 2019, Google a Alphabet v. Komise, T‑612/17, nezveřejněné, EU:T:2019:250, bod 20 a citovaná judikatura).

10

Stejně tak je třeba v této fázi připomenout ustálenou judikaturu, podle níž informace, které jsou důvěrné, avšak starší pěti let, musí být z tohoto důvodu považovány za historické a musí být poskytnuty ostatním účastníkům řízení kromě výjimečného případu, kdy z nich vyplývá, že i přes jejich zastaralost jde stále o podstatné důvěrné informace, např. průmyslové či obchodní, jejichž zpřístupněním by byl poškozen účastník řízení či třetí osoba (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 11. dubna 2019, Google a Alphabet v. Komise, T‑612/17, nezveřejněné, EU:T:2019:250, bod 19 a citovaná judikatura).

11

Konečně je třeba připomenout, že v souladu s čl. 103 odst. 3 jednacího řádu po poměření skutečností zmiňovaných v čl. 103 odst. 2 tohoto jednacího řádu, jak bylo uvedeno v bodě 5 výše, může Tribunál rozhodnout, že s důvěrnými údaji či podklady seznámí druhého hlavního účastníka řízení, přičemž jejich zpřístupnění případně podmíní přijetím zvláštních závazků, anebo může rozhodnout, že tyto údaje či podklady neposkytne, přičemž usnesením s odůvodněním upřesní postup, který druhému hlavnímu účastníkovi řízení umožní vyjádřit se v co nejširším možném rozsahu, včetně toho, že nařídí předložení nedůvěrného znění údajů či podkladů nebo jejich nedůvěrného shrnutí.

12

Dne 18. ledna 2018 informovala společnost Overgas e-mailem Komisi, že podle ní má být s podrobnými zápisy zacházeno jako s důvěrnými. Společnost Overgas tuto žádost zopakovala a doplnila dne 20. února téhož roku.

13

Z dopisu Overgas Komisi ze dne 20. února 2018 vyplývá, že Overgas se v podstatě domnívala, že zpřístupnění určitých informací obsažených v podrobných zápisech by mohlo mít závažné negativní dopady v rovině hospodářské, správní či soudní.

14

V konkrétním kontextu věci jsou i samotné důvody společnosti Overgas pro důvěrné zacházení s podrobnými zápisy citlivé, a musí být tedy považovány za důvěrné.

15

Důvody uvedené společností Overgas na podporu své žádosti o důvěrné zacházení předložené Komisi jsou nicméně významné pro rozhodnutí sporu. V části prvního žalobního důvodu věnované tomu, že jim Komise nezpřístupnila podrobné zápisy, totiž žalobkyně mimo jiné tvrdí, že nebyly seznámeny s důvody, které společnost Overgas uvedla na podporu důvěrnosti uvedených zápisů, takže tato výtka vzbuzuje otázku, zda Komise mohla platně vyhovět žádostem společnosti Overgas o důvěrné zacházení, a neporušit tím právo žalobkyň se hájit.

16

Tribunál tak musí poměřit ve smyslu čl. 103 odst. 2 jednacího řádu důvěrnost dotčených žádostí s požadavky souvisejícími s právem na účinnou soudní ochranu, a konkrétně se zásadou kontradiktornosti.

17

Vzhledem k významu věci a tomu, že nelze vyloučit, že zpřístupnění důvodů pro důvěrné zacházení s podrobnými zápisy společně s určitými údaji v nich obsaženými by tak mohlo mít významné hospodářské, správní nebo soudní důsledky, je třeba na základě čl. 103 odst. 3 jednacího řádu, který umožňuje smířit protichůdné zájmy účastníků řízení tím, že bude předloženo nedůvěrné znění údajů či podkladů nebo jejich nedůvěrné shrnutí zachycující podstatu jejich obsahu, uložit Komisi povinnost předložit žádost ze dne 18. ledna 2018, označenou jako X.9(1), s tím, že pasáž nacházející se mezi slovy „jiná opatření“ a slovy „v případě, že nedůvěrný obsah“ zůstane skryta.

18

Úvodem je třeba poznamenat, že v průběhu správního řízení Komise zorganizovala celkem osm schůzek se společností Overgas. Tyto schůzky proběhly dne 13. října 2010, 13. ledna, 17. března a 15. prosince 2011, 17. června 2013, 13. října 2015, 17. března a 20. října 2016.

19

Ze spisu dále vyplývá, že z každé ze schůzek pořádaných se společností Overgas vypracovala Komise podrobné zápisy i stručné poznámky.

20

Je třeba rovněž poznamenat, že žalobkyně získaly stručné poznámky z osmi schůzek a že dne 28. června 2018 získali externí zástupci žalobkyň přístup k podrobným zápisům v rámci postupu s využitím datové místnosti. Podle tohoto postupu stanoveného v bodě 98 oznámení Komise o osvědčených postupech pro vedení řízení týkajících se článků 101 a 102 SFEU (Úř. věst. 2011, C 308, s. 6) mohou být důvěrné dokumenty zpřístupněny externím zástupcům účastníka řízení pod dohledem úředníka Komise v místnosti v prostorách Komise. Zástupci mohou využít informace poskytnuté jim v datové místnosti k obhajobě svého klienta, nesmí však svému klientovi sdělit žádné důvěrné údaje.

21

V rámci postupu s využitím datové místnosti vypracovali externí zástupci žalobkyň důvěrné znění informační zprávy, v níž vyjádřili zejména své stanovisko k informacím obsaženým v podrobných zápisech. Tato zpráva je součástí přílohy X.16.

22

Externí zástupci žalobkyň rovněž vypracovali nedůvěrné znění uvedené zprávy odsouhlasené Komisí a poskytli jej žalobkyním.

23

Žalobkyně se však domnívají, že toto nedůvěrné znění nemělo význam pro jejich obhajobu, zatímco podrobné zápisy analyzované v datové místnosti obsahovaly nejen nedůvěrné informace, ale také důkazy v jejich prospěch.

24

Žalobkyně se proto v prvním žalobním důvodu domnívají, že jim Komise nemohla prostřednictvím postupu s využitím datové místnosti bránit v tom, aby se osobně seznámily s podrobnými zápisy, a proto došlo k zásahu do jejich práva se hájit.

25

V souladu s bodem 8 výše je třeba zkoumat, zda informační zpráva obsahuje informace, které musí být skutečně považovány za důvěrné.

26

V tomto ohledu je třeba předem poznamenat, že informace uvedené externími zástupci žalobkyň na stranách 396 až 398 a 400 až 403 podle průběžného číslování ohledně skutečností, které považovali za důkazy ve prospěch žalobkyň, nezahrnují jako takové důvěrné informace, které by bránily jejich zpřístupnění.

27

Následující informace pak nejsou v žádném případě důvěrné, a nic tedy nebrání jejich zpřístupnění:

28

Naopak následující informace jsou důvěrné, a je tedy třeba, jak vyplývá z bodu 8 výše, analyzovat jejich význam pro rozhodnutí sporu:

29

S ohledem na výše uvedené je pro účely toho, aby se samy žalobkyně mohly v co největším možném rozsahu vyjádřit, třeba nařídit Komisi, aby předložila nové znění informační zprávy označené jako příloha X.16 s tím, že skryty zůstanou následující části:

30

Jak již bylo uvedeno v bodech 23 a 24 výše, žalobkyně mají v rámci prvního žalobního důvodu za to, že podrobné zápisy obsahují nejen nedůvěrné informace, ale také důkazy v jejich prospěch.

31

Z bodů 13 až 17 výše však vyplývá, že společnost Overgas byla oprávněna tvrdit, že zpřístupnění určitých informací obsažených v podrobných zápisech by mohlo mít závažné důsledky. Tyto zápisy proto musí být jako celek v zásadě považovány za důvěrné.

32

V bodě 29 výše bylo dále konstatováno, že je třeba poskytnout žalobkyním přístup k informační zprávě až na dvě krátké části, které nemají význam pro rozhodnutí sporu. Je proto třeba připomenout, že externí zástupci žalobkyň v této zprávě popsali obsah podrobných zápisů a identifikovali v ní informace, které podle jejich názoru svědčí ve prospěch žalobkyň.

33

S ohledem na to, že čl. 103 odst. 3 jednacího řádu výslovně počítá s předložením nedůvěrného shrnutí dotčených písemností a s ohledem na to, že informační zpráva má podobu takového shrnutí i se skrytými částmi uvedenými v bodě 29 výše, budou dotčené zájmy poměřeny spravedlivě tím, že bude konstatováno, že není nutné žalobkyním poskytnout samotné podobné zápisy odpovídající přílohám X.1 až X.8.

34

Společnost Overgas sepsala a předložila vyjádření, ve kterých rozvedla argumenty, které vznesla na schůzkách s Komisí.

35

Žalobkyně měly přístup pouze k nedůvěrným zněním většiny následných vyjádření.

36

V souladu s bodem 8 výše je tudíž třeba zkoumat, zda následná vyjádření skutečně obsahovala důvěrné informace, a poté případně ověřit jejich význam pro rozhodnutí sporu a nakonec poměřit důvody pro jejich důvěrnost s požadavky souvisejícími s právem na účinnou soudní ochranu, a zejména se zásadou kontradiktornosti, v souladu s bodem 11 výše.

37

Pokud jde o vyjádření následující po schůzce ze dne 13. října 2010, která jsou součástí přílohy X.10, je třeba uvést, že následující informace nebyly nebo v každém případě již nejsou důvěrné:

38

Z analýzy uvedené v bodě 8 výše naopak vyplývá, že následující informace obsažené v příloze X.10 jsou sice stále důvěrné, avšak nemají význam pro rozhodnutí sporu:

39

S ohledem na výše uvedené je pro účely toho, aby se samy žalobkyně mohly v co největším možném rozsahu vyjádřit, třeba nařídit Komisi, aby předložila nové znění vyjádření následujících po schůze ze dne 13. října 2010, která tvoří přílohu X.10, s tím, že skryty zůstanou následující části obsažené:

40

Pokud jde o vyjádření následující po schůzce ze dne 13. ledna 2011, která tvoří přílohu X.11, je třeba uvést, že následující informace nebyly nebo v každém případě již nejsou důvěrné:

41

S ohledem na analýzu uvedenou v bodě 8 výše se naopak jeví, že pasáže skryté na straně 171 podle průběžného číslování v odrážce, která začíná slovy „společnost Overgas rovněž nedávno zaslala dopis“, a pasáž skrytá v odstavci na straně 172 tamtéž, která je uvozena slovy „již na naší schůzce ze dne 13. ledna 2011“, jsou důvěrné, jelikož mohou souviset s vážnými důsledky, kterých se společnost Overgas obává v případě, že by byly zpřístupněny podrobné zápisy, které následná vyjádření rozvádí. Obsah těchto pasáží však nemá význam pro rozhodnutí sporu, jelikož se nejedná o posouzení jednání žalobkyň.

42

S ohledem na výše uvedené je tedy třeba uložit Komisi povinnost, aby předložila nové znění vyjádření následujících po schůzce ze dne 13. ledna 2011 pod označením X.11 s tím, že důvěrné zůstanou pasáže v odrážce na straně 171 podle průběžného číslování začínající slovy „společnost Overgas rovněž nedávno zaslala dopis“ a na straně 172 tamtéž skrytá pasáž v odstavci začínajícím slovy „již na naší schůzce ze dne 13. ledna 2011“.

43

Pokud jde o vyjádření následující po schůzce ze dne 17. března 2011 tvořící přílohu X.12, je třeba konstatovat, že následující části nejsou důvěrné:

44

Za důvěrné je naopak třeba považovat následující:

45

S ohledem na výše uvedené je tedy třeba uložit Komisi povinnost předložit nové znění vyjádření následujících po schůzce ze dne 17. března 2011 pod označením X.12 s tím, že skryty zůstanou názvy třetích společností jmenovaných na straně 193 podle průběžného číslování a tabulky na stranách 201 a 202 tamtéž.

46

Pokud jde o vyjádření následující po schůzce ze dne 15. prosince 2011 tvořící přílohu X.13, je třeba konstatovat, že následující části nejsou důvěrné:

47

Za důvěrné je naopak třeba považovat následující:

Tyto údaje však nemají význam pro rozhodnutí sporu, jelikož stačí, aby žalobkyně věděly, že jde o podniky činné v odvětví zemního plynu nebo o koncové zákazníky, což vyplývá z kontextu.

48

Je tudíž třeba uložit Komisi povinnost předložit nové znění vyjádření následujících po schůzce ze dne 15. prosince 2011 pod označením X.13 s tím, že skryty zůstanou názvy třetích společností jmenovaných na straně 205 a 206 podle průběžného číslování, jakož i pasáž, která charakterizuje jednu z nich v druhé odrážce na straně 205 tamtéž.

49

Pokud jde o vyjádření následující po schůzce ze dne 17. června 2013 tvořící přílohu X.14, je nutno konstatovat, že údajně nedůvěrné znění, které bylo žalobkyním poskytnuto v průběhu správního řízení, neobsahovalo žádné skryté údaje.

50

Vzhledem k tomu, že žalobkyně již měly přístup k této příloze jako takové, jejich návrh na předložení následných vyjádření je bezpředmětný, pokud jde o tuto přílohu, a není namístě nařídit její nové předložení.

51

Pokud jde o vyjádření následující po schůzce ze dne 20. října 2016, která tvoří přílohu X.15, je třeba uvést, že žalobkyním nebyla poskytnuta žádná informace, a to ani v nedůvěrné formě.

52

Postačí však konstatovat, že tato vyjádření se týkají vývoje trhu s plynem v Bulharsku a údajného postoje společností Bulgargaz a Bulgartransgaz v okamžiku jejich vyhotovení ke dni 16. listopadu 2016, tedy po ukončení protiprávního jednání, ke kterému došlo dne 1. ledna 2015. Uvedená vyjádření společnosti Overgas se konkrétně týkala praktik souvisejících zejména s cenami a nedostatečným rozvojem infrastruktury, které tato společnost považovala za nezbytné pro rozvoj hospodářské soutěže v Bulharsku.

53

S ohledem na obchodní vztahy společnosti Overgas se žalobkyněmi lze vyjádření následující po schůzce ze dne 20. října 2016, která zmiňují vývoj, kterým bulharský trh musí údajně ještě projít a která nezacházejí dále než do roku 2016, považovat za citlivá, a tedy důvěrná.

54

Komise však ve své odpovědi na důkazní opatření ze dne 17. června 2021 správně poznamenává, že výtky uvedené společností Overgas v následném vyjádření ze dne 16. listopadu 2016 nebyly v napadeném rozhodnutí zohledněny.

55

Je pravda, že Komise poukázala na události, k nimž došlo v roce 2016, když v napadeném rozhodnutí uvedla, že rumunský plynovod 1 byl jako jediný způsobilý pro přepravu plynu do Bulharska přinejmenším do dubna 2016 a že platnost obchodní dohody z roku 2005, která společnosti Bulgargaz povoluje výlučné užívání tohoto plynovodu, skončila dne 30. září 2016. Je však třeba uvést, že tyto dvě informace vypovídají pouze o stavu trhu před schůzkou ze dne 20. října 2016, k níž se vážou následná vyjádření ze dne 16. listopadu téhož roku, a nikoli o vývoji, který je ještě nezbytný. Komise měla navíc za to, že společnost Overgas již získala přístup k této infrastruktuře dne 1. ledna 2015, tj. k datu, kdy mělo podle ní být ukončeno protiprávní jednání, a to i pro činnosti týkající se bulharské přepravní sítě.

56

Pokud jde o podzemní zásobník plynu v Chiren, Komise stanovila 23. září 2014 jako den ukončení jakéhokoliv protiprávního jednání v návaznosti na přístup poskytnutý třetímu hospodářskému subjektu.

57

Z těchto důvodů nemá příloha X.15 význam pro rozhodnutí sporu.

58

S ohledem na závěry učiněné v bodech 17, 29, 33, 39, 42, 45, 48, 50 a 57 výše je třeba:

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (čtvrtý rozšířený senát)

rozhodl takto: