EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.10.2025

COM(2025) 725 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Unie rovnosti: Strategie pro rovnost LGBTIQ+ osob na období 2026-2030

Úvod

V Evropské unii by se měl každý člověk cítit bezpečně a měl by mít možnost být sám sebou. Rovnost a nediskriminace jsou základní hodnoty a základní práva zakotvená ve Smlouvách EU a v Listině základních práv Evropské unie. Těmito zásadami se řídí i aktivity EU na mezinárodní scéně ( 1 ). Rovné příležitosti jsou rovněž základním kamenem evropského pilíře sociálních práv ( 2 ).

I předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie v roce 2025 zdůraznila: „Nezávislost EU spočívá v ochraně svobod: svobody rozhodování, svobody projevu, svobody pohybu po celém kontinentu, svobody hlasování, svobody lásky, svobody vyznání, svobody života v Unii rovnosti.“ Tyto svobody se mohou stát realitou pouze tehdy, pokud všichni lidé, dnes i v budoucnu, budou zbaveni diskriminace.

Rovnost a nediskriminace mají zásadní význam pro demokratickou odolnost EU, hospodářskou sílu, sociální spravedlnost a soudržnost. Komise je i nadále plně odhodlána hájit rovnost a nediskriminaci, kdykoli jsou ohroženy ( 3 ). Komise, Evropský parlament, Rada a členské státy sdílejí společnou odpovědnost za dodržování těchto práv a zajišťují rovnost pro všechny ( 4 ).

V roce 2020 přijala Komise vůbec první strategii pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025 , která posiluje opatření EU proti diskriminaci LGBTIQ+ ( 5 ) osob. Ta byla zásadním krokem při budování Unie rovnosti, což je vize Komise pro inkluzivní Evropu, v níž může každý žít svobodně bez ohledu na svou identitu. Výsledkem bylo provádění řady opatření souvisejících s LGBTIQ+ osobami, včetně klíčových legislativních návrhů na podporu práv LGBTIQ+ osob, jakož i bezprecedentní podpora organizací občanské společnosti LGBTIQ+ prostřednictvím programu Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV).

Jako doplněk ke strategii pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025 přijaly členské státy 13 národních strategií pro rovnost LGBTIQ+ osob a výsledkem byla realizace významných opatření souvisejících s LGBTIQ+ osobami na úrovni EU. Vytvoření podskupiny pro rovnost LGBTIQ osob poskytlo platformu pro pokrok v úsilí o rovnost na úrovni jednotlivých států.

Od přijetí strategie se přijetí LGBTIQ+ osob ve společnosti zlepšilo. LGBTIQ+ lidé mohou nyní ve svém sociálním prostředí mluvit o sobě otevřeněji. Podle zvláštního průzkumu Eurobarometr o diskriminaci  z roku 2023 by nyní větší počet lidí v EU neměl žádný problém s tím, mít za kolegu lesbu, gaye nebo bisexuální osobu (75 %, o 3 procentní body více než v roce 2019), a s tím, kdyby jejich dítě žilo ve vztahu s osobou stejného pohlaví (59 %, o 4 procentní body více).

Viditelná přítomnost LGBTIQ+ osob v politice, občanské společnosti, sportu, sdělovacích prostředcích a vědě odstraňuje předsudky a podporuje jejich přijetí ve společnosti. Posílení postavení LGBTIQ+ osob na základě odkazu silných vzorů a současné kultury a jejich přijetí rodinou a přáteli přispívá k různorodější a globálně rozmanitější společnosti. Stimuluje podnikání a inovace a podporuje udržitelný hospodářský růst. Například města, která přijímají a začleňují LGBTIQ+ osoby, se vyznačují silnějšími „inovačními ekosystémy“, větší koncentrací dovedností a talentů, vyšší úrovní podnikání a lepší kvalitou života ( 6 ).

Navzdory dosaženému pokroku však přetrvávají problémy. Podle třetího průzkumu týkajícího se LGBTIQ osob , který provedla Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) v roce 2023, více než třetina LGBTIQ osob (37 %) uvedla, že se ve 12 měsících předcházejících průzkumu setkala s diskriminací, přičemž nejvyšší míra byla zaznamenána u transžen (64 %), transmužů (63 %) a intersexuálních osob (56 %). Zdá se, že zvýšené šíření narativů proti genderu a LGBTIQ+ tuto diskriminaci dále prohloubilo. Výzkum agentury FRA ukazuje, že organizace LGBTIQ+ a obránci lidských práv čelí velmi nepřátelskému prostředí, hrozbám a útokům.

Nerovnosti v oblasti zaměstnanosti, zdravotní péče, přístupu ke vzdělání a přístupu ke službám i nadále omezují příležitosti pro LGBTIQ+ osoby. Respondenti třetího průzkumu agentury FRA týkajícího se LGBTIQ osob, kteří uvedli, že se setkali s diskriminací, zmiňovali, že k ní nejčastěji dochází v práci, ve škole, ve zdravotnických zařízeních nebo na veřejných místech.

Diskriminace vede k hospodářským ztrátám: nedávná studie OECD uvádí roční ztráty HDP v EU spojené s diskriminací na základě sexuální orientace ve výši až 89 milionů eur. Tatáž studie zdůrazňuje, že dopad diskriminace přesahuje rámec hospodářství. Narušuje sociální soudržnost, rozkládá občanskou důvěru a oslabuje podporu demokratických hodnot. Inkluzivní společnosti jsou odolnější a vyznačují se větší solidaritou, silnějšími institucemi a vyšší mírou účasti občanů.

Zpráva Komise z roku 2024 o provádění strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025 uvedla dosažené úspěchy a přetrvávající problémy, a potvrdila tak zásadní úlohu této strategie při prosazování práv LGBTIQ+ osob, ale rovněž zdůraznila potřebu většího úsilí na úrovni EU.

V roce 2024 vyzval Evropský parlament k vypracování nové, komplexnější strategie pro rovnost LGBTIQ+ osob ( 7 ). V tomtéž roce podepsalo 20 členských států  ministerské prohlášení , v němž vyzvaly k přijetí dalších opatření a zavázaly se spolupracovat s Komisí na obnovení strategie. Když byly ohledně provádění předchozí strategie pro rovnost LGBTIQ osob konzultovány organizace občanské společnosti, tyto výzvy zopakovaly a zdůraznily, že je naléhavě nutné pokračovat v práci.

Tato nová strategie pro rovnost LGBTIQ+ osob, jak byla oznámena v  politických směrech  předsedkyně von der Leyenové z roku 2024, je základem práce Komise v oblasti rovnosti LGBTIQ+ osob na období 2026–2030. Vychází ze základů strategie původní, z jejích ambicí a již dosažených pokroků, zajišťuje tím kontinuitu a zároveň připravuje půdu pro další pokrok.

Cílem strategie je mobilizovat kolektivní závazek na všech úrovních správy, aby byla chráněna základní práva a hodnoty rovnosti a nediskriminace, které jsou zakotveny v Listině základních práv a jsou závazné pro všechny členské státy jako primární právo EU. Stanoví rovněž rámec, který vyžaduje aktivní zapojení a spolupráci Evropského parlamentu, Rady, členských států a občanské společnosti, aby bylo zajištěno jeho úspěšné provádění.

Provádění této strategie se bude řídit dvojím přístupem spočívajícím v cílených opatřeních a intenzivnějším začleňování rovnosti do různých oblastí politiky. Tato strategie, stejně jako ta předchozí, bude využívat intersekcionalitu jako průřezovou zásadu. Bude se zabývat tím, jak kombinace sexuální orientace, genderové identity a pohlavních znaků s jinými osobními charakteristikami nebo identitami, jako je pohlaví, rasový nebo etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení a věk, přispívá k nepřenositelným zkušenostem s diskriminací. Tímto způsobem doplňuje stávající a připravované iniciativy EU na podporu rovnosti pro všechny ( 8 ). Strategie navíc zohledňuje, jak může zeměpisná izolace dále zhoršit tuto zranitelnost.

Za účelem přípravy této strategie provedla Komise rozsáhlé konzultace. Ty zahrnovaly výzvu k předložení faktických podkladů, otevřenou veřejnou konzultaci a cílené konzultace v rámci specializovaných poradních setkání se zúčastněnými stranami, jako jsou zastřešující organizace LGBTIQ+, zástupci členských států, sociální partneři a mezinárodní organizace. Již samotné konzultace na portálu Komise „ Podělte se o svůj názor “ ukázaly, že respondenti se o toto téma velmi zajímají.

Strategické cíle

1.Ochrana

LGBTIQ+ osoby se i nadále potýkají s nadměrnými projevy násilí a nenávisti, které ještě zhoršuje nárůst narativů namířených proti LGBTIQ+ osobám v EU a na celém světě. Tyto jevy narušují základní práva a ohrožují základy demokratických společností, jelikož podporují strach, vyloučení a sociální roztříštěnost. Je nezbytné bojovat proti všem formám násilí, předcházet jim a eliminovat nenávistné narativy, abychom si udrželi naše společné hodnoty EU, jimiž jsou rovnost, lidská důstojnost a dodržování základních práv pro všechny.

1.1.Boj proti škodlivým praktikám

Konverzní praktiky „jsou hluboce škodlivé zásahy založené na lékařsky falešné představě, že LGBT[IQ+] osoby jsou nemocné, přičemž tato terapie působí silnou bolest a utrpení a vede k dlouhodobému psychickému a fyzickému poškození“ ( 9 ). Podle třetího průzkumu agentury FRA týkajícího se LGBTIQ osob se s konverzními praktikami setkalo 24 % LGBTIQ osob; jednalo se mimo jiné o fyzické a sexuální násilí, verbální zneužívání a ponižování. Toto číslo je pak téměř dvojnásobné u transžen (47 %) a transmužů (48 %).

Transgender, nebinární a intersexuální osoby rovněž nadále čelí závažným zásahům do své tělesné autonomie ( 10 ): některé členské státy EU doposud podmiňují právní uznání genderové identity chirurgickými změnami či lékařskými zásahy ( 11 ). Podle třetího průzkumu agentury FRA týkajícího se LGBTIQ osob a související zprávy s názvem „Being intersex in the EU“ uvedlo 57 % intersexuálních respondentů, že u nich byl proveden chirurgický nebo hormonální zákrok, aniž by k tomu oni sami nebo jejich rodiče poskytli informovaný souhlas, což vedlo k trvalé fyzické a psychické újmě.

S cílem pomoci členským státům zakázat konverzní praktiky ( 12 ) zveřejní Komise studii analyzující povahu, prevalenci a dopad těchto praktik na LGBTIQ+ osoby. V zájmu usnadnění koordinovaných opatření bude Komise rovněž podporovat strukturovaný dialog na toto téma, zejména prostřednictvím skupiny odborníků pro rovnost LGBTIQ+ osob v rámci skupiny na vysoké úrovni pro otázky rovnosti, nediskriminace a rozmanitosti. Na základě zjištění zmíněné studie přijme Komise vhodná opatření pro boj proti konverzním praktikám se zvláštním zaměřením na podporu členských států, které hrají v této oblasti zásadní úlohu. Komise bude rovněž nadále řešit další škodlivé praktiky, jako je mrzačení pohlavních orgánů intersexuálních osob a nucená medikalizace transgender osob.

Při rozvoji svého přístupu k boji proti konverzním praktikám Komise zohlední zejména nedávnou evropskou občanskou iniciativu s názvem „Zákaz konverzních praktik v Evropské unii“ ( 13 ).

1.2.Zajištění bezpečnosti a potírání nenávisti vůči LGBTIQ+ osobám

Obtěžování a násilí namířené vůči LGBTIQ+ osobám a motivované nenávistí nadále roste. Podle třetího průzkumu agentury FRA týkajícího se LGBTIQ osob zažilo v roce 2023 celkem 55 % respondentů z řad LGBTIQ osob obtěžování motivované nenávistí během 12 měsíců předcházejících průzkumu, což oproti roku 2019 představuje nárůst o 18 procentních bodů. Množí se i zprávy o fyzických a sexuálních útocích zaměřených neúměrně více na trans, nebinární a intersexuální osoby. Zúčastněné strany, s nimiž byla tato strategie konzultována, zdůraznily, že je naléhavě nutné tyto přetrvávající problémy řešit.

Co se týče EU, stávající právní rámec, který tvoří rámcové rozhodnutí Rady o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie a směrnice o potírání násilí na ženách a domácího násilí , se vztahuje pouze na rasisticky nebo xenofobně motivované trestné činy z nenávisti, jakož i genderově podmíněné kybernetické podněcování k násilí nebo nenávisti ( 14 ). Dosud neexistují žádné právní předpisy zajišťující trestněprávní ochranu proti trestným činům spáchaným na základě sexuální orientace a/nebo genderové identity. V důsledku toho je právní rámec v jednotlivých členských státech roztříštěný a nekonzistentní ( 15 ).

Komise v roce 2021 navrhla, aby Rada rozhodla o zařazení nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti na seznam „unijních trestných činů“ podle čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie ( 16 ). Takové rozhodnutí Rady by poskytlo právní základ pro sekundární právní předpisy, které by harmonizovaly trestněprávní definice trestných činů z nenávisti z důvodů, které v současné době nejsou stanoveny v příslušném právu EU.

Vzhledem k tomu, že v otázce takového rozhodnutí Rady nebylo dosaženo pokroku, zvažuje Komise legislativní iniciativu založenou na stávajících oblastech trestné činnosti, na něž se vztahuje čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, s cílem harmonizovat definici trestných činů z nenávisti spáchaných online. Komplexní definice trestných činů z nenávisti na úrovni EU byla rovněž jedním z hlavních doporučení přijatých účastníky evropské panelové diskuse občanů o potírání nenávisti ve společnosti v roce 2024. Komise je odhodlána se těmito doporučeními řídit.

S cílem pomoci odborníkům v oblasti prosazování práva a justice identifikovat nesnášenlivost vůči LGBTIQ+ osobám v trestných činech, aby mohly být klasifikovány jako trestné činy z nenávisti, bude Komise i nadále spolupracovat s členskými státy na zlepšení zaznamenávání trestných činů z nenávisti a podpory obětí v rámci skupiny Komise na vysoké úrovni pro boj proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti . Toto úsilí bude prováděno ve spolupráci s agenturami EU a mezinárodními organizacemi (např. agenturou FRA, Radou Evropy a úřadem ODIHR ( 17 )). Komise bude rovněž nadále podporovat odbornou přípravu policejních orgánů zaměřenou na nesnášenlivost vůči LGBTIQ+ osobám v oblasti trestných činů z nenávisti a na nediskriminaci ( 18 ).

Kromě toho je Komise i nadále odhodlána podporovat organizace a projekty občanské společnosti, které bojují proti nenávisti a diskriminaci vůči LGBTIQ+ osobám prostřednictvím příslušných nástrojů financování EU. Mezi tyto nástroje patří program Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV) během stávajícího víceletého finančního rámce, po němž by měl následovat program AgoraEU , který nyní prochází legislativním procesem a je navržen pro příští víceletý finanční rámec.

Komise bude i nadále podporovat bezpečné prostředí pro oběti z řad LGBTIQ+ osob, aby mohly oznamovat trestné činy, a sice prostřednictvím příští strategie EU pro práva obětí. Komise rovněž podporuje Parlament a Radu při přijímání revidované směrnice o právech obětí , jejímž cílem je posílit práva všech obětí trestných činů, včetně trestných činů z nenávisti vůči LGBTIQ+ osobám.

Aby bylo zajištěno správné a účinné uplatňování práva EU v oblasti nediskriminace a základních práv, bude Komise v rámci své strategie justičního vzdělávání na období 2025–2030 aktivně podporovat justiční vzdělávání na toto téma. Komise navíc poskytuje finanční prostředky prostřednictvím programu Spravedlnost, jehož cílem je zajistit účinný a nediskriminační přístup ke spravedlnosti pro všechny. Ten zahrnuje podporu účinných občanskoprávních a trestních řízení, jelikož přispívá k jednotnému a soudržnému uplatňování práva Unie a prosazuje a podporuje práva obětí trestných činů v souladu s prioritami stanovenými ve strategii EU v oblasti práv obětí na období 2020–2025.

Směrnice o potírání násilí na ženách a domácího násilí uznává, že osoby postižené diskriminací z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, včetně LGBTI osob, jsou více ohroženy genderově podmíněným násilím, a požaduje, aby členské státy přijaly preventivní opatření a poskytovaly těmto obětem zvláštní podporu. Kromě toho se považuje za přitěžující okolnost, pokud někdo spáchá trestný čin s cílem potrestat oběť za její sexuální orientaci.

Komise chce členským státům pomoci, aby danou směrnici správně provedly, a proto bude věnovat zvláštní pozornost problémům, s nimiž se potýkají oběti diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, včetně obětí z řad LGBTI osob. Komise usnadní výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy v této oblasti prostřednictvím sítě EU pro prevenci násilí na ženách a domácího násilí.

V oblasti výzkumu a inovací bude Komise ve spolupráci s členskými státy ( 19 ) podporovat provádění kodexu chování pro potírání genderově podmíněného násilí v oblasti výzkumu a inovací , který byl vytvořen jako součást politického programu Evropského výzkumného prostoru (EVP) na období 2022–2024 ( 20 ), jenž zahrnuje intersekcionální přístup. Komise bude rovněž financovat výzkum dezinformací, genderově podmíněného násilí, trestných činů z nenávisti a nenávistných verbálních projevů v rámci programu Horizont Evropa , přičemž zohlední specifické potřeby osob ve zranitelném postavení, jako mohou být LGBTIQ+ osoby. Jak zdůraznila předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie v roce 2025, „věda nemá pas, pohlaví, etnickou ani politickou příslušnost“ – to je zásada, kterou propaguje iniciativa „Choose Europe“ .

Mladé LGBTIQ+ osoby ( 21 ) často čelí různým formám diskriminace, setkávají se s předsudky a trestnými činy z nenávisti a jsou obzvláště zranitelné vůči pohlavnímu zneužívání ( 22 ). V zájmu ochrany všech dětí ( 23 ) před pohlavním zneužíváním bude Komise podporovat spolunormotvůrce při přijímání dvou legislativních návrhů ( 24 ).

Doporučení Komise o integrovaných systémech ochrany dětí navíc posiluje závazek EU k nulové toleranci vůči násilí. Vybízí členské státy, aby zajistily, že všechny děti v celé své rozmanitosti budou moci požívat stejných práv na ochranu na celém jejich území. Všem dětem musí být poskytnuta ochrana, podpora a posílení postavení, a to prosazováním inkluzivních, koordinovaných a systémových přístupů v rámci vnitrostátních systémů ochrany dětí a reakcí na konkrétní zranitelnost.

Právo na pokojné shromažďování je zakotveno v Listině základních práv a v rámci svých pravomocí je Komise odhodlána je vždy hájit a prosazovat. Pochody hrdosti a další komunitní akce jsou sice významnými projevy viditelnosti a identity LGBTIQ+ osob v celé Evropě, ale pokusy o omezení výkonu tohoto práva v některých členských státech EU vyvolávají vážné obavy. V několika členských státech ( 25 ) zůstávají naléhavým problémem násilné útoky a obtěžování účastníků, což oslabuje jejich bezpečnost i jejich schopnost svobodně se vyjadřovat na veřejných prostranstvích.

Jako součást sdělení s názvem „ ProtectEU: Evropská strategie vnitřní bezpečnosti “, které má členským státům pomoci zaručit veřejnou bezpečnost, bude posílen poradenský program EU pro ochranu bezpečnosti. Tento program bude na žádost členských států vyhodnocovat zranitelnost vysoce rizikových událostí, včetně pochodů hrdosti, a bude financován z Fondu pro vnitřní bezpečnost. Komise bude rovněž řešit extremismus namířený proti LGBTIQ+ osobám v nadcházející Agendě EU pro předcházení terorismu a násilnému extremismu a boj proti nim.

Zranitelné skupiny nebo skupiny, které čelí diskriminaci či sociálnímu vyloučení, jsou neúměrně postiženy krizemi. Strategie unie připravenosti proto konkrétně označuje nerovnost za rizikový faktor připravenosti a jejím cílem je podpořit kulturu inkluzivní připravenosti a nikoho neopomíjet. Zohledňování aspektů rovnosti má zásadní význam pro zajištění toho, aby se všichni občané a komunity EU stali aktivními účastníky úsilí v oblasti připravenosti a reakce na krize.

Odhaduje se, že během druhé světové války a pronásledování ze strany nacistů a jejich spolupracovníků bylo 50 000 gayů a bisexuálů vystaveno „přísným trestům uvěznění v brutálních podmínkách“, přičemž přibližně 10–15 000 z nich bylo posláno do koncentračních táborů ( 26 ). Mnozí z nich přišli o život a o zkušenosti přeživších se desítky let nikdo nezajímal. Komise uznává, že kořeny pronásledování LGBTIQ+ osob sahají v evropských dějinách velmi hluboko, a je odhodlána připomínat je jako nedílnou součást prosazování rovnosti a předcházení podobným krutostem v budoucnu. Za tímto účelem zpřístupní financování souvisejících projektů prostřednictvím příslušných nástrojů financování EU, jako je program CERV. Komise bude rovněž podporovat akce na vysoké úrovni připomínající pronásledování LGBTIQ+ osob a účastnit se jich.

1.3.Boj proti nenávisti a diskriminaci online

Online svět nabízí LGBTIQ+ osobám významné příležitosti. Sociální média a digitální platformy jsou nejdůležitějším prostorem pro sebevyjádření, identitu a vytváření pocitu sounáležitosti. Slouží k posílení hlasů LGBTIQ+ osob, budování podpůrných sítí a mobilizaci za rovná práva, zejména pro mladé lidi a osoby v méně přijímajícím prostředí.

Nenávistné projevy a obtěžování online však vytvářejí pro LGBTIQ+ osoby nepřátelské digitální prostředí, které ohrožuje jejich bezpečnost, kvalitu života a svobodu projevu a přispívá k atmosféře strachu a vyloučení. To potvrzuje i třetí průzkum agentury FRA týkající se LGBTIQ osob: 63 % LGBTIQ osob uvedlo, že se na internetu často nebo neustále setkávají s nenávistným obsahem, který vyzývá k násilí vůči nim. LGBTIQ+ osoby a ženy jsou navíc stále častěji terčem antigenderových narativů online, často v důsledku zahraniční manipulace s informacemi, vměšování a dezinformačních kampaní. Zahraniční aktéři jsou stále lépe financováni a využívají zahraniční manipulace s informacemi a vměšování k manipulaci veřejného mínění, zesilování polarizace a zasahování do demokratických procesů v EU i na celém světě. Tyto aktivity přímo zpochybňují základní hodnoty EU, jimiž jsou rovnost, úcta k lidské důstojnosti a nediskriminace.

Směrnice o potírání násilí na ženách a domácího násilí je vůbec prvním předpisem, který kriminalizuje kybernetické podněcování k násilí nebo nenávisti na základě pohlaví. Jakmile bude zmíněná směrnice provedena ve vnitrostátních právních předpisech členských států ( 27 ), zajistí v EU společnou ochranu před genderově podmíněnými nenávistnými verbálními projevy online. Směrnice navíc kriminalizuje nejrozšířenější formy genderově podmíněného násilí online, konkrétně sdílení intimního nebo zmanipulovaného materiálu bez souhlasu, kybernetické pronásledování a kybernetické obtěžování.

Nařízení o digitálních službách stanoví povinnosti poskytovatelů hostingových služeb řešit nezákonný obsah online, včetně podněcování k nenávisti nebo diskriminaci, a to i vůči LGBTIQ+ osobám. Poskytovatelé velmi velkých online platforem a vyhledávačů jsou rovněž povinni posuzovat a zmírňovat systémová rizika vyplývající z jejich služeb, včetně dopadu mimo jiné na práva na lidskou důstojnost a nediskriminaci, negativních dopadů souvisejících s genderově podmíněným násilím a závažných negativních důsledků pro fyzickou a duševní pohodu dané osoby. Komise bude spolu s příslušnými vnitrostátními orgány toto nařízení nadále prosazovat.

V lednu 2025 Komise a Evropský sbor pro digitální služby kladně posoudily revidovaný kodex chování pro boj proti nezákonným nenávistným projevům online+ (dále jen „kodex chování+“) a začlenily jej do rámce nařízení o digitálních službách, který poskytuje rovněž reakci na doporučení evropské panelové diskuse občanů o potírání nenávisti ve společnosti .

Platformy, které kodex chování+ přijmou, se zavazují zapojit se do průmyslové spolupráce a do mnohostranných fór s cílem zlepšit prevenci proti nezákonným nenávistným projevům, a to i vůči LGBTIQ+ osobám. Komise bude provádění kodexu chování+ sledovat, bude usnadňovat jeho pravidelný přezkum a úpravy a poskytovat podporu platformám, mimo jiné prostřednictvím online znalostního centra shromažďujícího příslušné zdroje o nezákonných nenávistných verbálních projevech online.

Komise rovněž pozorně sleduje, jak členské státy provádějí revidovanou směrnici o audiovizuálních mediálních službách . Tato směrnice posiluje ochranu před obsahem podněcujícím k nenávisti nebo násilí a zakazuje diskriminační obchodní audiovizuální sdělení, a to i na základě genderu nebo sexuální orientace.

Kybernetická šikana a další formy násilí usnadněné technologiemi jsou vážným a rostoucím problémem a neúměrně postihují mladé lidi z řad LGBTIQ+ ( 28 ). Cílem připravovaného akčního plánu Komise proti kyberšikaně bude bránit zneužívání online, mimo jiné v případech, kdy se zaměřuje na mladé lidi z řad LGBTIQ+. Komise provede rovněž celounijní šetření dopadů sociálních médií na kvalitu života se zaměřením na mladé lidi, včetně mladých lidí z komunity LGBTIQ+.

1.4.Zajištění ochrany žadatelů o mezinárodní ochranu a migrantů z řad LGBTIQ+ osob

Žadatelé o azyl z řad LGBTIQ+ osob čelí na cestě a/nebo při příjezdu do EU intersekcionálním a dalším rizikům a mohou mít odlišné potřeby než jiní žadatelé. Podle třetího průzkumu agentury FRA týkajícího se LGBTIQ osob se 54 % LGBTIQ osob, které byly identifikovány jako žadatelé o azyl nebo uprchlíci, v roce předcházejícím průzkumu setkalo s diskriminací (což je výrazně více než průměr 37 % u všech respondentů z řad LGBTIQ osob). Jsou rovněž více vystaveni riziku obtěžování a násilí a může jim být upírána právní pomoc nebo specifická zdravotní péče, jako je hormonální léčba ( 29 ).

Pakt o migraci a azylu posílil ochranná opatření a záruky pro zranitelné žadatele o mezinárodní ochranu, včetně LGBTIQ+ osob. Podle průzkumu agentury FRA na téma „Being Black in the EU“ jsou mezi lidmi afrického původu více diskriminováni lidé, kteří se sami identifikují jako menšina – ať už na základě sexuální orientace, genderové identity / genderového vyjádření, nebo pohlavních znaků. Další zdroje diskriminace, jako jsou překážky v souvislosti se zdravotním postižením, mohou zranitelnost těchto osob ještě více zhoršit.

Komise bude i nadále budovat synergie s Akčním plánem pro integraci a začleňování  na období 2021–2027, který uznává četné a intersekcionální výzvy, jimž čelí migranti z řad LGBTIQ osob. Kromě toho bude Komise v souladu se strategickým rámcem EU pro rovnost, začlenění a účast Romů a připravovanou Strategií proti rasismu na období 2026–2030 pokračovat v řešení problémů, jimž čelí rasizované LGBTIQ+ osoby.

Komise spolupracuje s Agenturou EU pro otázky azylu (EUAA), Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a členskými státy na vývoji nástrojů, které by pomohly zavčas identifikovat zranitelné žadatele a poskytnout jim podporu 30 . Prostřednictvím Azylového a migračního fondu (AMIF) a Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) nebo jakéhokoli navazujícího nástroje hodlá Komise i nadále financovat iniciativy, jež mají zajistit záruky pro žadatele a zranitelné žadatele, včetně dostatečné podpory pro žadatele z řad LGBTIQ+ osob.

2.Posílit jejich postavení

Pokrok v legislativní a politické oblasti v posledních desetiletích přispěl k vytvoření inkluzivnějších společností, a to i pro LGBTIQ+ osoby. Z třetího průzkumu agentury FRA týkajícího se LGBTIQ osob vyplývá, že LGBTIQ+ osoby jsou nyní otevřenější, pokud jde o jejich sexuální orientaci, genderovou identitu nebo pohlavní znaky, ve svém sociálním prostředí (52 %, což je o 6 procentních bodů více než v roce 2019), přičemž tento trend je patrnější u trans a intersexuálních osob.

Díky zajištění přístupu LGBTIQ+ osob k zaměstnání, zdravotní péči, vzdělávání a dalším veřejným službám, a to i ve venkovských a odlehlých oblastech, bude možné využít jejich potenciál a umožní jim to plně se zapojit do života v jejich komunitách a do hospodářství. Podpora začleňování posiluje sociální soudržnost, a tím i inovace, produktivitu a globální konkurenceschopnost EU. Tato strategie potvrzuje závazek Komise posílit postavení LGBTIQ+ osob, aby mohly vést svobodný a rovnoprávný život po všech stránkách, a to i při jejich přesunech mezi členskými státy.

2.1Položení základů pro posílení postavení LGBTIQ+ osob

Podpora začleňování od raného věku má zásadní význam pro kvalitu života a rozvoj LGBTIQ+ osob. Inkluzivní a podpůrné prostředí pomáhá mladým lidem budovat důvěru, odolnost a pozitivní pocit identity a zároveň podporuje empatii a respekt mezi všemi. Když děti vyrůstají v prostředí, které podporuje rozmanitost, budou s větší pravděpodobností prosperovat z akademického, sociálního a emocionálního hlediska, přenesou si tyto inkluzivní hodnoty až do dospělosti a budou je předávat budoucím generacím.

Jak však již bylo uvedeno ve strategii pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025 , děti z duhových rodin a mladí lidé z řad LGBTIQ+ osob často čelí stigmatizaci a diskriminaci již od raného věku. Navíc podle třetího průzkumu agentury FRA týkajícího se LGBTIQ osob dvě třetiny LGBTIQ osob (67 %) uvedly, že během školní docházky trpěly šikanou, zesměšňováním, drážděním, urážkami nebo vyhrožováním. Tyto incidenty mohou mít dlouhodobé dopady.

Komise bude nadále usnadňovat výměnu osvědčených postupů v oblasti bezpečného a inkluzivního vzdělávání pro všechny mezi členskými státy a odborníky v pracovních skupinách strategického rámce Evropského prostoru vzdělávání. Toto opatření odráží silný důraz, který zúčastněné strany během konzultací ohledně této strategie kladly na vzdělávání.

Toto úsilí je dále posíleno Strategií EU pro práva dítěte a Sítí EU pro práva dětí. Doporučení z roku 2024 týkající se rozvoje a posílení integrovaných systémů ochrany dětí v nejlepším zájmu dítěte propaguje multidisciplinární přístup k ochraně dětí. Podporuje členské státy v rozvoji a posilování jejich systémů ochrany dětí podle potřeb dětí a v jejich nejlepším zájmu. Platforma EU pro účast dětí navíc poskytuje dětem v EU inkluzivní prostor k diskusi o tématech, která jsou pro ně důležitá, s tvůrci politik.

Komise rovněž naváže na iniciativu Nový evropský Bauhaus , která propojuje udržitelnost, inkluzi a estetiku, s cílem podpořit bezpečné a vstřícné prostory pro všechny. Podporou inkluzivního designu na veřejných prostranstvích, školách a komunitách může Nový evropský Bauhaus přispět ke zmírnění stigmatizace, ke zvýšení viditelnosti a k vytváření prostředí, v němž jsou osoby LGBTIQ+ začleněny a mohou se cítit bezpečně a vědět, že jsou oceňovány.

Komise bude i nadále spolupracovat s mládežnickými organizacemi, které se snaží prosazovat práva mladých lidí z řad LGBTIQ+ prostřednictvím skupiny zainteresovaných stran EU pro mládež . Prioritou zůstává to, aby mladí lidé měli inkluzivní příležitosti k profesnímu a osobnímu rozvoji. Komise bude i nadále řešit překážky spojené s diskriminací v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu pomocí příslušných výdajových nástrojů EU, jako jsou programy Erasmus+ a Evropský sbor solidarity ( 31 ).

Pokud jde o zdravotní péči, podle třetího průzkumu agentury FRA týkajícího se LGBTIQ osob zažilo 14 % respondentů diskriminaci ze strany zdravotnických pracovníků. To může vést k rozdílům v prevenci, diagnostice a léčbě, jelikož mnozí se brání vyhledat lékařskou péči kvůli strachu z nepřátelských reakcí. Komise hodlá tyto nerovnosti v oblasti zdraví řešit, a proto bude nadále zlepšovat povědomí, šířit informace a zjednodušovat sdílení znalostí, mimo jiné prostřednictvím platformy EU pro politiku v oblasti veřejného zdraví , portálu pro osvědčené postupy v oblasti veřejného zdraví a podporou výzkumných projektů zabývajících se lepším přístupem ke zdravotnickým a sociálním službám v rámci programu Horizont Evropa. S cílem zvýšit informovanost zdravotnických pracovníků v otázkách LGBTIQ+ poskytla Komise členským státům školicí materiály z projektu HEALTH4LGBTI .

V oblasti preventivní péče se Komise bude i nadále zaměřovat na osoby, které se potýkají s intersekcionálními zranitelnostmi a nerovnostmi v oblasti zdraví. V oblasti boje proti rakovině budou potřeby osob ve zranitelném postavení, včetně LGBTIQ+ osob, i nadále řešeny díky provádění Evropského plánu boje proti rakovině , zatímco Evropský registr nerovností v oblasti rakoviny určí trendy a rozdíly v prevenci a péči o rakovinu. Například míra rakoviny související s lidským papilomavirem (HPV) a hepatitidou B (HBV) je u LGBTIQ+ osob obzvláště vysoká ( 32 ). Komise bude podporovat posilování a provádění fakticky podložených osvětových kampaní o významu očkování proti HPV a HBV jako účinných nástrojů prevence rakoviny. Tyto kampaně budou zahrnovat LGBTIQ+ osoby a případně zohlední specifika související s genderem.

Kromě toho bude Komise i nadále podporovat globální strategie Světové zdravotnické organizace (WHO) v oblasti zdravotnictví týkající se HIV a souvisejících souběžných infekcí, virové hepatitidy a sexuálně přenosných infekcí. Bude rovněž spolupracovat s fórem občanské společnosti HERA, které bylo ustaveno v rámci Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA), aby bylo možné identifikovat systémové překážky pro osoby ve zranitelném postavení, včetně LGBTIQ+ osob, v přístupu k očkovacím látkám, léčivům a diagnostice v rámci Strategie EU pro lékařská protiopatření .

Duševní zdraví je další kritickou oblastí, v níž LGBTIQ+ osoby čelí zvýšeným rizikům. LGBTIQ+ osoby se zdravotním postižením jsou konkrétně vystaveny zvýšenému riziku násilí, obtěžování a následných problémů v oblasti duševního zdraví: podle třetího průzkumu agentury FRA týkajícího se LGBTIQ osob uvedlo 66 % LGBTIQ osob se zdravotním postižením, že v roce předcházejícím průzkumu uvažovaly o sebevraždě.

Komise se bude i nadále zaměřovat na osoby ve zranitelném postavení, a to prostřednictvím sdělení o komplexním přístupu k duševnímu zdraví , včetně balíčku podpůrných opatření EU zaměřených na boj proti stigmatizaci a diskriminaci ( 33 ). Bude rovněž budovat synergie se Strategií práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 a podporovat výměnu osvědčených postupů v této oblasti prostřednictvím Platformy pro zdravotní postižení.

Komise bude i nadále podporovat rozmanitost a začleňování prostřednictvím programu Kreativní Evropa (na nějž by měl navázat navrhovaný program AgoraEU na období 2028–2034, který nyní prochází legislativním procesem).

Komise bude i nadále vítat iniciativy, které propagují úlohu sportu při podpoře rovnosti a rozmanitosti prostřednictvím sportovních cen EU s názvem #BeActive , a bude zlepšovat informovanost během Evropského týdne sportu a na každoročním sportovním fóru EU. Bude rovněž podporovat výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, pokud jde o zajištění rovného přístupu ke sportu.

Prostřednictvím skupiny odborníků pro otevřenou metodu koordinace (OMC) „Boj proti nenávistným verbálním projevům ve sportu“, která byla vytvořena v rámci pracovního plánu EU v oblasti sportu na období 2024–2027 , poskytne Komise členským státům a zúčastněným stranám fórum pro sdílení postupů a vypracování doporučení ohledně toho, jak zajistit, aby sport byl bezpečným a inkluzivním prostorem pro všechny, a jak bojovat proti nenávistným verbálním projevům ve sportu, včetně těch namířených proti LGBTIQ+ osobám.

V oblasti dopravy bude Komise i nadále zlepšovat rozmanitost, rovnost a začleňování prostřednictvím sítě vyslanců #DiversityInTransport a zajistí, aby příslušné politiky byly inkluzivní.

Umělá inteligence (AI) rychle mění technologické prostředí a má obrovský potenciál ke zlepšení života a revoluci v průmyslu. Tento potenciál je však rovněž spojen s problémy, zejména s rizikem posílení stávajících předsudků ( 34 ). Za účelem řešení tohoto problému zakazuje akt o umělé inteligenci ty systémy AI, které kategorizují jednotlivce na základě jejich biometrických údajů s cílem odvozovat jejich sexuální orientaci nebo které poškozují uživatele tím, že jejich zranitelnost využívají k manipulaci, klamání nebo zneužívání.

Kromě toho musí poskytovatelé vysoce rizikových systémů AI před zavedením nebo použitím svých systémů zvážit rizika pro základní práva, včetně nediskriminace. Při provádění těchto pravidel se Komise zaměří na diskriminaci z různých důvodů, včetně sexuální orientace, genderové identity nebo pohlavních znaků. S cílem podpořit informovanou tvorbu politik poskytne Komise členským státům a dalším zúčastněným stranám rovněž diskusní platformu o údajích o rovnosti a umělé inteligenci.

Komise rovněž hodlá předložit plán pro budoucnost digitálního vzdělávání a dovedností do roku 2030 jako součást unie dovedností . Zmíněný plán má zavést rámec pro gramotnost v oblasti umělé inteligence pro základní a sekundární vzdělávání, posílit snahy v boji proti dezinformacím a zavádějícím informacím prostřednictvím vzdělávání v oblasti digitální gramotnosti, řešit potřebu bezpečnosti na internetu a digitálního zdraví a vyvracet stereotypy již od raného věku.

Podle třetího průzkumu agentury FRA týkajícího se LGBTIQ osob se s nejvyšší mírou diskriminace z hlediska sexuální orientace a genderové identity setkaly lesby (42 %) a transženy (64 %). LBTIQ+ ženy mohou být diskriminovány jak jako ženy, tak jako LBTIQ+ osoby. Nová strategie pro LGBTIQ+ osoby tuto intersekcionální perspektivu zohlední. Akce a opatření navržené v připravované strategii pro rovnost žen a mužů 2026–2030 se budou vztahovat na ženy a dívky v celé jejich rozmanitosti.

2.2Posílení postavení LGBTIQ+ prostřednictvím zaměstnanosti a sociálního začleňování

Rozmanitost a inkluze jsou hnací silou inovací a posilují konkurenceschopnost Evropy. Inkluzivní pracoviště, která podporují LGBTIQ+ osoby, profitují z výhod v oblasti perspektivy, tvořivosti a řešení problémů. Třetí průzkum agentury FRA týkající se LGBTIQ osob ukazuje pokles celkové diskriminace v zaměstnání (18 %, o 3 procentní body méně než v roce 2019), mimo jiné i při hledání zaměstnání (9 %, pokles o 1 procentní bod). Z důkazů navíc vyplývá, že uchazeči o zaměstnání oceňují politiky rozmanitosti a začleňování při hledání zaměstnání, což zdůrazňuje význam těchto politik pro přilákání a udržení talentů ( 35 ).

Směrnice o rovnosti v zaměstnání mimo jiné zakotvila právo EU pracovat bez diskriminace a obtěžování na základě sexuální orientace. Komise bude i nadále zajišťovat důsledné uplatňování této směrnice a v roce 2026 zveřejní zprávu o jejím uplatňování. Na základě studie o sankcích za diskriminaci zvažuje Komise přijetí dalších opatření, aby členským státům pomohla zajistit, že sankce přijaté podle vnitrostátního práva podle směrnice o rovnosti v zaměstnání budou účinné, přiměřené a odrazující. Vyjasnění obsažené ve směrnici o transparentnosti odměňování ohledně toho, že pojem diskriminace zahrnuje i diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, posílí právo na stejnou odměnu, když je diskriminace na základě pohlaví ještě prohloubena diskriminací na základě sexuální orientace.

Evropská síť právních odborníků v oblasti rovnosti žen a mužů a nediskriminace rovněž hodlá zveřejnit akademickou zprávu o judikatuře Soudního dvora EU týkající se práv LGBTIQ osob. Tato zpráva bude analyzovat vývoj v této oblasti za poslední tři desetiletí.

Komise bude rovněž nadále podporovat předsednictví Rady a členské státy všemi možnými prostředky v tom, aby dosáhly požadované jednomyslné dohody o návrhu směrnice o rovném zacházení . Tento návrh je základním prvkem pro splnění jedné z priorit Komise, tj. vytvoření Unie rovnosti, a jeho cílem je zaplnit velkou mezeru v právních předpisech EU týkajících se zákazu diskriminace. Rozšířil by ochranu před diskriminací na základě sexuální orientace kromě oblasti zaměstnanosti mimo jiné i na oblasti, jako je sociální ochrana, vzdělávání a bydlení.

Aby se zajistilo, že orgány pro rovné zacházení budou moci účinně přispívat k posilování směrnic EU týkajících se rovnosti, zaručí Komise správné a úplné provedení směrnic 2024/1500  a 2024/1499 . Cílem těchto směrnic je zaručit nezávislost, pravomoci a zdroje pro orgány pro rovné zacházení, jelikož vyžadují, aby členské státy zaručily, že tyto orgány budou schopny pomáhat obětem, a rozšířit mandát těchto orgánů na diskriminaci na základě sexuální orientace v zaměstnání. Posilují rovněž ochranu obětí diskriminace na základě přeměny pohlaví ( 36 ), pokud je taková diskriminace uznána právem EU. V roce 2026 přijme Komise prováděcí akt, kterým stanoví ukazatele účinnosti orgánů pro rovné zacházení, a to i v boji proti diskriminaci.

Jako „strážkyně Smluv“ bude Komise sledovat, zda členské státy dodržují právní předpisy EU, použije všechny nástroje, které má k dispozici, k ochraně hodnot EU a nebude váhat přijmout případná opatření, jako již učinila v minulosti. Například v červenci 2022 Komise předložila Soudnímu dvoru Evropské unie věc Maďarska kvůli vnitrostátním pravidlům, která diskriminují osoby na základě jejich sexuální orientace a genderové identity ( 37 ). Komise měla za to, že tato pravidla porušují několik právních předpisů EU, včetně pravidel jednotného trhu, základních práv jednotlivců, zejména LGBTIQ osob, a společných hodnot, které jsou jádrem EU (článek 2 Smlouvy o EU). Šestnáct členských států a Evropský parlament vstoupily do daného řízení, aby podpořily Komisi. Generální advokát vydal stanovisko dne 5. června 2025. V době přijetí této strategie dosud nebyl rozsudek Soudního dvora Evropské unie vydán.

V oblasti řízení rozmanitosti Komise znovu potvrzuje svůj pevný závazek podporovat rozmanitost a začleňování na pracovišti, zejména v době, kdy se pokrok v této oblasti potýká s rostoucím odporem. Z důkazů OECD vyplývá, že u podniků, které aktivně podporují rozmanitost a začleňování, je pravděpodobnější, že přilákají a udrží si talenty, podpoří inovace a dosáhnou lepších finančních výsledků.

Komise bude i nadále podporovat snahy zaměřené na LGBTIQ+ osoby v rámci platformy EU pro charty diverzity . Platforma bude úzce spolupracovat se skupinou odborníků pro rovnost LGBTIQ+ osob, aby usnadnila dialog a poskytla pokyny, například pokud jde o inkluzivní postupy náboru zaměstnanců. Budou zohledněny osvědčené postupy, které se objevily v souvislosti s iniciativami v oblasti zaměstnanosti podporujícími začlenění, jako je balíček týkající se zaměstnanosti osob se zdravotním postižením , a to i s ohledem na podporu intersekcionálních přístupů. Komise vítá závazek podporovat inkluzivnější pracoviště, který Komisi předložily charty diverzity ( 38 ) dne 29. dubna 2025.

Komise půjde příkladem a posílí úsilí v oblasti rozmanitosti a začleňování ve vlastních řadách. Za tímto účelem bude oddělení Komise pro rozmanitost a inkluzi udržovat pravidelný dialog s relevantními sdruženími zaměstnanců a propojovat LGBTIQ+ zaměstnance se službami, které poskytují poradenství a právní pomoc. Bude rovněž podporovat opatření ke zjednodušení administrativních postupů pro LGBTIQ+ zaměstnance a usilovat o harmonizaci uznávání duhových rodin ve všech orgánech. Hlavní důvěrný poradce bude bojovat proti obtěžování. V neposlední řadě bude Komise nadále shromažďovat údaje o rovnosti prostřednictvím pravidelných průzkumů mezi zaměstnanci, aby mohla sledovat pokrok.

Diskriminace a nedostatečné společenské přijetí přispívají k vysoké míře chudoby a bezdomovectví LGBTIQ+ osob. Podle třetího průzkumu agentury FRA týkajícího se LGBTIQ osob 38 % respondentů vychází s penězi „velmi obtížně“ (ve srovnání s 22 % u běžné populace na základě Evropského průzkumu kvality života z roku 2023 ) a 13 % z nich musí čas od času bydlet u přátel a příbuzných. Aby Komise těmto problémům lépe porozuměla, zveřejní do začátku roku 2027 studii o nerovnosti a diskriminaci v oblasti bydlení s intersekcionálním přístupem. Její zjištění přispějí k provádění Evropského plánu dostupného bydlení a umožní Komisi přijmout vhodná opatření na podporu bezpečného, přístupného a nediskriminačního bydlení, mimo jiné ve spolupráci s členskými státy.

Aby zajistila přístup k základní ochraně a službám a vyřešila základní příčiny chudoby, zahájí Komise počátkem roku 2026 vůbec první Strategii EU pro boj proti chudobě, jež má řešit mnohorozměrnou povahu chudoby a strukturálních nerovností.

Navíc bude Komise propagovat socioekonomickou integraci marginalizovaných komunit prostřednictvím výdajových nástrojů EU, jako je Evropský sociální fond plus ve stávajícím programovém období a navrhované  plány národního a regionálního partnerství (NRPP) po roce 2028. V rámci Evropské platformy pro boj proti bezdomovectví Komise rovněž zintenzivní své úsilí o začlenění potřeb zranitelných skupin a podpoří integrované přístupy k boji proti bezdomovectví založené na důkazech a zaměřené na člověka.

2.3Zajištění rovných práv napříč všemi státy

V EU mají LGBTIQ+ osoby zajištěnu rovnost, pokud jde o manželství a/nebo registrované partnerství, ve 22 členských státech. Zajištění rovnocenného uznávání rodinných vztahů v celé EU posiluje práva, bezpečnost a kvalitu života LGBTIQ+ rodin a umožňuje jim plně těžit z jejich rodinného života a rovnocenně se zapojit do společnosti bez ohledu na to, kde žijí. Avšak vzhledem k rozdílům v rodinném právu mezi členskými státy nemusí být uznávány rodinné vazby v přeshraničních situacích. Podle třetího průzkumu agentury FRA týkajícího se LGBTIQ osob se 14 % rodičů z řad LGBTIQ osob setkalo s obtížemi při právním uznání svého rodičovství v jiném členském státě. 

Právo EU v oblasti volného pohybu, zejména směrnice o volném pohybu spolu se základními právy podle Listiny základních práv, prosazují právo všech občanů EU a jejich rodinných příslušníků, včetně manželů a partnerů stejného pohlaví a jejich dětí, svobodně se pohybovat a pobývat v EU. Komise je odhodlána zajistit řádné uplatňování pravidel EU o volném pohybu, základních práv a příslušných rozsudků Soudního dvora Evropské unie ( 39 ) . Za tímto účelem zveřejnila Komise v prosinci 2023 Pokyny k právu na volný pohyb občanů EU a jejich rodin , které poskytují nezbytná vysvětlení ke konkrétním otázkám, jež byly zjištěny při uplatňování acquis, a to i pokud jde o duhové rodiny.

Současně bude Komise i nadále zvyšovat povědomí o těchto právech, mimo jiné podporou odborné přípravy právníků, zejména soudců a státních zástupců, a prostřednictvím svých komunikačních kanálů (např. portál Vaše Evropa ). V případě potřeby přijme Komise bez váhání další vhodná opatření na ochranu těchto práv.

Zatímco hmotné rodinné právo spadá do pravomoci členských států, EU může přijmout opatření, která mají přeshraniční důsledky. Řada nástrojů ( 40 ) již umožňuje vzájemné uznávání rozhodnutí ve věcech rozvodu, rodičovské odpovědnosti, výživného, majetkových poměrů a dědictví. Tyto nástroje jsou použitelné pro všechny lidi bez ohledu na jejich sexuální orientaci nebo genderovou identitu, a proto se plně vztahují i na LGBTIQ+ osoby. Komise bude sledovat a v případě potřeby prosazovat uplatňování těchto nástrojů na duhové rodiny ze strany členských států v přeshraničních situacích. Komise se rovněž zapojí do diskusí s členskými státy s cílem identifikovat veškeré praktické problémy, jimž čelí duhové rodiny v přeshraničních situacích.

Právo EU v oblasti volného pohybu již vyžaduje, aby členské státy uznaly rodičovství dítěte určené v jiném členském státě, a děti tak mohly požívat svých práv, která pro ně vyplývají z práva EU. Komise bude nadále podporovat členské státy při přijímání navrhovaného nařízení , aby posílila ochranu práv dětí v přeshraničních situacích, a to prostřednictvím harmonizace pravidel členských států v oblasti mezinárodního práva soukromého v otázkách rodičovství. Návrh by zajistil, aby rodičovství dítěte určené v jednom členském státě bylo uznáváno ve všech ostatních členských státech pro všechny účely nad rámec toho, co již zaručuje právo EU v oblasti volného pohybu. V Radě nyní probíhají jednání o tomto návrhu, který vyžaduje jednomyslné přijetí.

Požadavky na právní uznání genderové identity se v jednotlivých členských státech značně liší. Zatímco řada členských států přijala modely sebeurčení, jiné nařizují lékařské procedury, u nichž Evropský soud pro lidská práva shledal, že mohou porušovat lidská práva ( 41 ). Komise usnadní výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy s cílem podpořit rozvoj postupů právního uznání genderové identity založených na sebeurčení, které nepodléhají věkovému omezení.

3.Angažovanost

V souladu s článkem 21 Smlouvy o EU a díky Akčnímu plánu EU pro lidská práva a demokracii a obecným zásadám EU pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv LGBTI osobami je EU již nyní celosvětovým lídrem v propagaci a ochraně práv LGBTIQ+ osob. Dosažení plné rovnosti vyžaduje trvalé odhodlání a aktivní zapojení na všech úrovních. Tato strategie odráží závazek Komise prosazovat plné a rovné požívání veškerých lidských práv všemi osobami v EU i na celém světě.

3.1Posílení angažovanosti v rámci EU

Členské státy hrají zásadní úlohu při prosazování rovnosti LGBTIQ+ osob v praxi. Díky podnětu, který poskytla první strategie EU pro rovnost LGBTIQ osob, již mnoho členských států podniklo kroky k prosazování rovnosti LGBTIQ+ osob na vnitrostátní úrovni. Komise nyní všechny členské státy vyzývá, aby přijaly do roku 2027 národní akční plány pro rovnost LGBTIQ+ osob v souladu s pokyny pro strategie a akční plány pro posílení rovnosti LGBTIQ osob  a doprovodným  kontrolním seznamem pro sledování  ( 42 ). V zájmu propagace vnitrostátních opatření týkajících se rovnosti LGBTIQ+ osob a jejich provádění se členské státy rovněž vyzývají, aby jmenovaly národní koordinátory pro rovnost LGBTIQ+ osob nebo aby pro tyto účely využily stávající struktury.

Komise bude toto úsilí nadále podporovat a monitorovat prostřednictvím skupiny na vysoké úrovni pro otázky rovnosti, nediskriminace a rozmanitosti, a zejména její podskupiny odborníků na rovnost LGBTIQ+ osob, jejíž mandát bude posílen tak, aby zahrnoval zástupce kandidátských zemí a zlepšil spolupráci s předsednictvími Rady. V rámci této skupiny odborníků budou členské státy a další zúčastněné strany vyzvány, aby pravidelně poskytovaly aktuální informace o svých činnostech a tyto informace šířily, aby se zvýšila viditelnost opatření v oblasti rovnosti LGBTIQ+ osob. Členské státy se rovněž budou moci zapojit do tematických činností zaměřených na konkrétní oblasti politiky, jako je zdravotní péče, vzdělávání a umělá inteligence.

Komise bude i nadále zviditelňovat a podporovat místní orgány při soutěžení o co nejvyšší inkluzivnost prostřednictvím cen „Evropská hlavní města začleňování a rozmanitosti“ a posilovat výměnu osvědčených postupů mezi vítězi, signatáři charty diverzity a organizacemi občanské společnosti.

Komise rovněž posílí spolupráci s mezinárodními skupinami a sítěmi odborníků na rovnost LGBTIQ+ osob. Patří mezi ně Výbor odborníků Rady Evropy pro sexuální orientaci, genderovou identitu, genderové vyjádření a pohlavní znaky, který zahájil svůj mandát v roce 2024, a Evropská vládní síť kontaktních míst pro oblast LGBTI osob řízená Radou Evropy.

Zdravá demokracie se opírá o otevřený a prosperující občanský prostor, v němž může občanská společnost svobodně působit a lidé mohou beze strachu projevovat svou identitu. Organizace občanské společnosti LGBTIQ+ však čelí čím dál větším problémům, jelikož jejich schopnost podporovat své komunity, prosazovat lidská práva a chránit demokratické hodnoty se ocitá pod rostoucím tlakem.

Připravovaná strategie EU pro občanskou společnost vytvoří společný rámec, kterým se bude řídit spolupráce Komise s občanskou společností a její podpora napříč oblastmi politiky. Usiluje rovněž o další spolupráci s členskými státy na prosazování a udržování prosperujícího občanského prostoru v celé EU, který zahrnuje organizace občanské společnosti a obránce lidských práv, kteří se aktivně podílejí na prosazování a ochraně hodnot EU, včetně rovnosti a nediskriminace.

Komise bude rovněž propagovat nové Politické fórum pro LGBTIQ+ s organizacemi občanské společnosti LGBTIQ+, sociálními partnery a akademickou obcí, aby bylo možné řešit nové problémy, posoudit pokrok a zajistit účinné provádění této strategie. To umožní strukturovaný a otevřený dialog s různými zúčastněnými stranami, včetně pravidelných diskusí u kulatého stolu s evropskými zastřešujícími organizacemi LGBTIQ+.

Mladí lidé jsou hlavními spojenci při budování inkluzivních a demokratických společností. Prostřednictvím dialogu EU s mládeží  a cílených dialogů o politice mezi mladými lidmi a komisaři zajišťuje Komise, aby v procesu tvorby politik byly vyslyšeny hlasy mladých lidí, zejména těch ze skupin se zvýšeným rizikem diskriminace, včetně LGBTIQ+ osob. Tento inkluzivní mechanismus bude i nadále zajišťovat otevřenost vůči všem mladým lidem s cílem pomoci utvářet politiky, včetně politik v komunitě LGBTIQ+.

Komise bude i nadále podporovat členské státy při integraci zásad rovnosti do vnitrostátních reforem a investic prostřednictvím příslušných výdajových nástrojů EU, jako je Nástroj pro technickou podporu a Nástroj pro oživení a odolnost .

Komise zajišťuje, aby byly finanční prostředky EU vynakládány spravedlivě. Bude nadále sledovat dodržování horizontální základní podmínky ( 43 ) týkající se účinného provádění a uplatňování Listiny základních práv v období 2021–2027 u všech fondů, na něž se vztahuje nařízení o společných ustanoveních . Bude rovněž prosazovat revidované finanční nařízení , které výslovně uvádí podněcování k diskriminaci, nenávisti nebo násilí jako důvod pro vyloučení z financování EU.

Komise neochvějně trvá na svém závazku podporovat organizace občanské společnosti LGBTIQ+, aktivismus na místní úrovni a prosazování jejich zájmů v situaci, kdy je financování těchto organizací stále více omezováno ( 44 ). Komise bude v příštím víceletém finančním rámci (VFR) i nadále prosazovat rovnost a nediskriminaci, zejména prostřednictvím programu AgoraEU. V rámci programu AgoraEU Komise navrhla vyčlenit 3,6 miliardy eur na novou složku Občané, rovnost, práva a hodnoty+, což představuje více než dvojnásobek rozpočtu v rámci stávajícího programu Občané, rovnost, práva a hodnoty.

Kromě toho by podle předloženého návrhu všechny plány národního a regionálního partnerství zakotvovaly silné záruky k zajištění dodržování zásad právního státu a účinného uplatňování Listiny základních práv EU po celou dobu provádění. Rovněž by vylučovaly jakoukoli diskriminaci založenou mimo jiné na pohlaví a sexuální orientaci během jejich přípravy, provádění, monitorování, podávání zpráv a hodnocení ( 45 ).

Spolehlivé a srovnatelné údaje o rovnosti mají zásadní význam pro navrhování a monitorování politik založených na důkazech s využitím intersekcionální perspektivy. Bude obnoven mandát skupiny odborníků na údaje o rovnosti v rámci skupiny na vysoké úrovni pro otázky rovnosti, nediskriminace a rozmanitosti. Ve spolupráci s agenturou FRA bude podporovat shromažďování údajů o rovnosti, včetně údajů o problémech, jimž čelí LGBTIQ+ osoby.

Kromě toho bude Komise i nadále spolupracovat s příslušnými agenturami EU, jako je FRA, Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) a Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), na poskytování technické pomoci členským státům v oblasti údajů o rovnosti, včetně cílených údajů o diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám. Navíc bude i nadále spolupracovat s národními statistickými úřady s cílem zlepšit shromažďování harmonizovaných údajů o rovnosti v rámci pracovní skupiny Eurostatu pro statistiky o rovnosti a nediskriminaci. V návaznosti na úspěch prvního evropského kulatého stolu na vysoké úrovni o údajích o rovnosti , který se konal v roce 2021, uspořádá Komise jeho druhý ročník, na němž se sejdou hlavní zúčastněné strany, aby dále podpořily shromažďování a využívání údajů o rovnosti.

Komise ve spolupráci s členskými státy vypracuje doporučení ke zlepšení shromažďování, analýzy a využívání údajů o rovnosti. Tím se zlepší podpora pro členské státy a další zúčastněné strany, poskytnou se nástroje, které pomohou sledovat situaci v oblasti rovnosti v EU, a zlepší se začleňování údajů o rovnosti.

Komise hodlá v roce 2027 zveřejnit nový průzkum Eurobarometr o diskriminaci v EU a vyzývá agenturu FRA, aby uspořádala další vydání svého komplexního průzkumu týkajícího se LGBTIQ+ osob, který by byl zveřejněn v roce 2029.

Komise je i nadále odhodlána zvyšovat povědomí o rovnosti a nediskriminaci LGBTIQ+ osob. Zahájí komunikační kampaň o Unii rovnosti, jež má zapojit lidi v celé EU do hodnot rovnosti a nediskriminace.

Komise bude i nadále aktivně prosazovat rovnost LGBTIQ+ osob prostřednictvím vhodné podpory a účasti na zasedáních pořádaných vnitrostátními orgány a předsednictvími Rady a na zásadních veřejných akcích, které slouží jako milníky pro komunitu LGBTIQ+, jako je Měsíc hrdosti a Mezinárodní den proti homofobii, transfobii a bifobii.

Aby se rovnost LGBTIQ+ osob stala součástí všech politik EU, zintenzivní Komise spolupráci mezi svými útvary a s ostatními orgány EU. To bude i nadále usnadňovat evropská komisařka pro rovnost, kontaktní místo pro rovnost v kabinetech komisařů, meziútvarová skupina Komise pro provádění této strategie a interní pracovní skupina Komise pro rovnost.

3.2Pokračující globální úsilí o prosazování lidských práv LGBTIQ+ osob

EU je i nadále odhodlána prosazovat práva LGBTIQ+ osob na mezinárodní úrovni. Práva LGBTIQ+ osob jsou chráněna stávajícím mezinárodním právem v oblasti lidských práv, avšak v mnoha částech světa čelí LGBTIQ+ osoby závažnému porušování lidských práv, včetně pronásledování, věznění nebo dokonce trestu smrti ( 46 ), a to pouze proto, že jsou tím, kým jsou. Obránci lidských práv a jejich životy jsou při prosazování rovnosti LGBTIQ+ osob stále více ohroženi.

Na mnohostranné úrovni bude EU pracovat na budování regionálních a globálních aliancí, jež mají prosazovat rovnost, a to i v rámci Organizace spojených národů, OBSE a Rady Evropy. Bude se i nadále podílet na činnosti hlavní skupiny OSN pro otázky LGBTI a spolupracovat s mechanismy OSN v oblasti lidských práv, včetně nezávislého odborníka OSN na ochranu před násilím a diskriminací na základě sexuální orientace a genderové identity.

EU se bude i nadále podílet na analýze zahraniční manipulace s informacemi a vměšování zaměřených na komunitu LGBTIQ+ a bude aktivně přispívat k prevenci těchto útoků a reakci na ně na různých úrovních a v různých regionech po celém světě.

Na dvoustranné úrovni zintenzivní EU své úsilí v boji proti vícenásobným a intersekcionálním formám diskriminace, včetně diskriminace založené na sexuální orientaci a genderové identitě. EU rovněž zintenzivní opatření zaměřená na prevenci, odsuzování a potírání všech forem diskriminace a obtěžování LGBTI osob a násilí a nenávisti namířených vůči LGBTI osobám. EU bude i nadále aktivně odsuzovat diskriminační zákony, politiky a postupy a bojovat proti nim, přičemž se zaměří na prosazování celosvětové dekriminalizace vztahů osob stejného pohlaví.

Delegace EU budou pověřeny, aby nadále bedlivě sledovaly vývoj a zapojily se do diplomatické činnosti v případech, kdy jsou navrhovány omezující právní předpisy. EU bude rovněž nadále chránit práva LGBTIQ+ osob ve svých politických dialozích o lidských právech. Rovnost LGBTIQ+ osob zůstane rovněž v centru angažovanosti EU se zeměmi, které profitují z obchodních preferencí podle  všeobecného systému preferencí a programu „Vše kromě zbraní“ .

Při svých volebních pozorovatelských misích bude EU i nadále vést v patrnosti případy nenávistných verbálních projevů a štvavých projevů, které se mimo jiné zaměřují na LGBTIQ+ osoby, a zobrazování stereotypů v mediálním zpravodajství. EU rovněž posoudí opatření přijatá příslušnými orgány s cílem usnadnit účast menšinových skupin, včetně LGBTIQ+ osob, ve volebním procesu a bojovat proti jejich diskriminaci.

Kromě toho bude EU i nadále zajišťovat, aby humanitární pomoc a ochranná opatření odpovídaly specifickým potřebám zranitelných LGBTIQ+ osob v souladu se základními humanitárními zásadami, jako je nestrannost a nediskriminace. Prevence a zmírňování genderově podmíněného násilí, včetně sexuálního násilí souvisejícího s konflikty, a reakce na ně jsou pro EU jakožto dárce humanitární pomoci prioritou.

Pokud jde o kandidátské země a potenciální kandidátské země, bude EU v souladu s revidovanou metodikou rozšíření z roku 2020 i nadále prosazovat práva LGBTIQ+ osob, a to i v rámci přístupových jednání a souvisejících dohod o přidružení. Každoroční balíček Komise týkající se rozšíření bude i nadále posuzovat situaci LGBTIQ+ osob z hlediska lidských práv v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích.

Komise bude zejména sledovat soulad s právními předpisy EU a příslušnou judikaturou Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva, vydávat doporučení a podpůrná opatření pro zajištění rovnosti LGBTIQ+ osob a pro boj proti násilí, nenávisti a diskriminaci. Kromě toho bude Komise i nadále prosazovat práva LGBTIQ+ osob ve svých politických a lidskoprávních diskusích se sousedními zeměmi.

Aby podpořila obránce lidských práv, bude Komise i nadále poskytovat pokyny k vyřizování žádostí o víza podaných obránci lidských práv prostřednictvím příručky k vízovému kodexu EU . Příručka byla v červnu 2024 revidována a doplněna o aktualizované pokyny a příklady, a to i pro obránce lidských práv LGBTIQ+ osob. Delegace EU po celém světě budou rovněž pokračovat v provádění obecných zásad EU týkajících se obránců lidských práv . Zvláštní podpora je poskytována také prostřednictvím mechanismu EU pro obránce lidských práv prostřednictvím mimořádných grantů, pomoci při relokaci, budování kapacit a odborné přípravy ohrožených obránců lidských práv.

V neposlední řadě bude Komise v zájmu prosazování práv LGBTIQ+ osob uplatňovat přístup založený na lidských právech spolu s analýzou rovnosti žen a mužů a nerovností na všechna opatření financovaná prostřednictvím finančních nástrojů EU, jako je nástroj předvstupní pomoci (NPP) a Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI), a to i v rámci tematických programů NDICI pro lidská práva a demokracii a občanskou společnost. Tyto programy budou rovněž nadále poskytovat finanční podporu organizacím občanské společnosti LGBTIQ+ a obráncům lidských práv. Pro příští víceletý finanční rámec by na ně měl navázat navrhovaný nástroj Globální Evropa , který nyní prochází legislativním procesem.

Závěr

Tato strategie znovu potvrzuje vizi Evropské unie, v níž LGBTIQ+ osoby mohou být samy sebou a mohou milovat. EU a její členské státy dosáhly významného pokroku v prosazování Unie rovnosti. Pro dosažení skutečně rovné společnosti pro všechny bez diskriminace a nenávisti je však ještě zapotřebí hodně úsilí.

Tato obnovená strategie navazuje na strategii pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025, představuje pokračování úsilí EU o podporu rovnosti LGBTIQ+ osob a nadále se zaměřuje na prioritní oblasti, jakož i na začleňování rovnosti LGBTIQ+ osob do všech oblastí politiky s pomocí intersekcionálního přístupu. Dosažení rovnosti má zásadní význam nejen pro odolnou demokracii a soudržnou společnost, ale také pro podporu prosperujících a konkurenceschopných ekonomik v celé Evropě.

Zajištění rovnosti a nediskriminace v EU je sdílenou odpovědností, která vyžaduje společné úsilí na všech úrovních. Orgány a agentury EU, členské státy, včetně jejich regionálních a místních orgánů, orgány pro rovné zacházení, sociální partneři, podniky, občanská společnost i jednotlivci musí pokračovat v úsilí o dosažení cílů této obnovené strategie a toto úsilí zintenzivnit. Podporovatelé, tedy lidé, kteří se nutně sami neidentifikují jako LGBTIQ+ osoby, ale aktivně se zasazují o rovnost těchto osob, hrají zásadní úlohu tím, že prosazují, vyjadřují a aktivně podporují rovnost LGBTIQ+ osob ve svém každodenním životě a pomáhají proměnit sdílené hodnoty v hmatatelnou realitu.

Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby obnovily svůj závazek a podpořily provádění této strategie. Kromě toho Komise vyzývá Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor, aby propojily místní a regionální orgány, sociální partnery a občanskou společnost a diskutovaly o tom, jak posílit rovnost LGBTIQ+ osob pro všechny.

Komise bude pravidelně sledovat provádění opatření uvedených v této strategii a v roce 2028 předloží přezkum v polovině období.

(1)

()    Viz článek 2 Smlouvy o Evropské unii a články 21 a 23 Listiny základních práv EU.

(2)

()     Evropský pilíř sociálních práv – Budování spravedlivější a inkluzivnější Evropské unie – Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování .

(3)

()    Viz např. prohlášení předsedkyně von der Leyenové k budapešťskému pochodu hrdosti , 25. června 2025.

(4)

()     Kandidátské země a potenciální kandidátské země se rovněž vyzývají, aby s ohledem na svou cestu k přistoupení k EU prosazovaly rovnost a základní práva v souladu s příslušným acquis EU.

(5)

()    LGBTIQ+ osoby jsou osoby:

- které jsou přitahovány osobami stejného pohlaví, jako jsou ony samy (lesbické, homosexuální), nebo jakýmkoli pohlavím (bisexuální),

- jejichž genderová identita nebo genderový projev se liší od pohlaví, jež jim bylo při narození určeno (trans, nebinární),

- které se narodily s pohlavními znaky, které neodpovídají typické definici muže nebo ženy (intersexuální osoby),

- ty, jejichž identita nezapadá do binární klasifikace sexuality a/nebo pohlaví (queer),

- které se identifikují s jinými sexuálními orientacemi nebo genderovými identitami, které nejsou specificky zahrnuty ve zkratce LGBTIQ (ty označuje znaménko +).

V tomto textu se používají zkratky LGBTI, LGBTIQ a LGBTIQ+ zaměnitelně v závislosti na terminologii použité v konkrétním dokumentu, iniciativě nebo oblasti politiky, na něž se odkazuje.

(6)

()    Open For Business (2025), „ City Ratings 2025 “.

(7)

()     Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. února 2024 o provádění strategie EU pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025 (2023/2082(INI)).

(8)

()     Strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů , evropský pilíř sociálních práv ,   Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 , Strategie EU pro práva dítěte , Strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života , strategie pro rovnost žen a mužů na období 2026–2030 (plánována na první čtvrtletí 2026) a Strategie pro boj proti rasismu na období 2026–2030 (plánována na čtvrté čtvrtletí 2025).

(9)

()    Nezávislý odborník OSN na ochranu proti násilí a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity, Practices of so-called „conversion therapy“ , 1. května 2020.

(10)

()     Legal gender recognition in the EU: The journeys of trans people towards full equality , Úřad pro publikace Evropské unie, 2020. ILGA Europe 2025 Rainbow Map .

(11)

()    Výraz „právní uznání genderové identity“ se ve strategii používá, jelikož se běžně objevuje v politických a akademických textech, aniž jsou dotčeny jiné výrazy používané Soudním dvorem Evropské unie. Ve věci C-4/23, Mirin, 4.10.2024, EU:C:2024:845, Soudní dvůr používá výraz „změna genderové identity“ k odkazování na postupy pro legální genderovou identitu na vnitrostátní úrovni a výraz „uznání (…) změny (…) genderové identity legálně získané v jiném členském státě“ k označení přeshraničních situací, tj. toho, že jeden členský stát uzná změnu legální genderové identity získanou v jiném členském státě.

(12)

()  Výzkumná služba Evropského parlamentu : osm členských států již konverzní praktiky zakázalo.

(13)

()     Ověření prohlášení o podpoře iniciativy bylo úspěšně dokončeno a očekává se, že iniciativa bude nyní předložena Komisi k posouzení.

(14)

()    Viz podrobnosti v oddíle 1.3.

(15)

()     Study to support the preparation of the European Commission's initiative to extend the list of EU crimes , 2021.

(16)

()     Sdělení s názvem „Budování inkluzivnější a bezpečnější Evropy: rozšíření seznamu trestných činů EU o nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti“ , COM/2021/777 final.

(17)

()    Úřad pro demokratické instituce a lidská práva v rámci OBSE.

(18)

()    Viz iniciativy navržené sítí Facing Facts .

(19)

()      Závěry Rady o novém Evropském výzkumném prostoru , (Úř. věst. C 374, 22.11.2021, s. 1).

(20)

()    Evropská komise, European Research Area Policy Agenda – Overview of actions for the period 2022–2024 , Úřad pro publikace, 2021.

(21)

()    Neexistuje jednotná definice mladých lidí na úrovni EU, ale obecně a pro účely shromažďování údajů jsou mladí lidé definováni jako lidé ve věku 15 až 29 let, Přehled – Děti a mládež – Eurostat .

(22)

()    Viz Smith, John, a Anna Brown. „Child sexual abuse/exploitation and LGBTQI+ children: Context, links, vulnerabilities, gaps, challenges and priorities.“ Child Abuse & Neglect, 2024, doi.org/10.1016/j.chipro.2024.100001 .

(23)

()    Jak je stanoveno v Úmluvě OSN o právech dítěte (UNCRC), dítětem je každá lidská bytost mladší 18 let.

(24)

()     COM(2022) 209 final a COM(2024) 60 final .

(25)

()    Podle výročního přezkumu ILGA-Europe 2025 dochází k nárůstu útoků na pochody hrdosti LGBTI osob.

(26)

()     Holocaust Memorial Day Trust – Gay people .

(27)

()    Podle postoje Dánska stanoveného v protokolu č. 22 ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie se směrnice nevztahuje na Dánsko.

(28)

()    Viz studie Mezinárodní studentské a mládežnické organizace leseb, gayů, bisexuálů, transgender, queer a intersexuálních osob (IGLYO).

(29)

()     Viz Komise OSN pro lidská práva (UNCHR), Protecting LGBTIQ+ people in situations of forced displacement: A Stocktaking on UNHCR progress since the 2021 Roundtable , červen 2023.

(30)

()      Materiály agentury EUAA (europa.eu) .

(31)

()     Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/1877 ze dne 22. října 2021 o rámci opatření zaměřených na začleňování pro programy Erasmus+ a Evropský sbor solidarity na období 2021–2027 (Úř. věst. L 378, 26.10.2021, s. 15).

(32)

()      Viz Moradi, Ghobad, et al. „The prevalence of hepatitis C and hepatitis B in lesbian, gay, bisexual and transgender populations: a systematic review and meta-analysis“. European Journal of Medical Research, vol. 27, 2022, https://doi.org/10.1186/s40001-022-00677-0 a Sherry, Alexander D., et al. „Overall Survival and Quality-of-Life Superiority in Modern Phase 3 Oncology Trials: A Meta-Epidemiological Analysis“. JAMA Oncology, vol. 11, č. 7, 2025, s. 718–724, https://doi.org/10.1001/jamaoncol.2025.1002 . 

(33)

()     Duševní zdraví (europa.eu) .

(34)

()    Agentura EU pro základní práva (FRA), Bias in algorithms – Artificial intelligence and discrimination , Úřad pro publikace Evropské unie, 2022.

(35)

() Viz Business case of diversity and inclusion at work , Úřad pro publikace Evropské unie, 2025.

(36)

()    Podle definice Evropského institutu pro rovnost žen a mužů je „přeměna pohlaví“ nebo „změna pohlavní příslušnosti“ soubor lékařských opatření, který může, ale nemusí zahrnovat psychologické, endokrinologické a chirurgické zákroky a jehož cílem je dosáhnout souladu mezi fyzickým vzhledem osoby a její genderovou identitou. Tento termín byl použit v rozsudcích ve věci C-423/04, Richards, 27.4.2006, EU:C:2006 a ve věci C-117/01, K.B. v. National Health Service Pensions Agency and Secretary of State for Health, 7.1.2004, EU:C:2004:7.

(37)

()    Věc C-769/22, Komise v. Maďarsko, Valeurs de l’Union.

(38)

()     Existuje celkem 27 chart diverzity, jedna pro každý členský stát. Jedná se o organizace se sídlem v členských státech EU, které poskytují podporu a propagují osvědčené postupy v oblasti řízení rozmanitosti tisícům předních nadnárodních společností, malých a středních podniků a veřejných organizací.

(39)

()    Viz rozsudek ze dne 5. června 2018, C-673/16, Coman, EU:C:2018:385; rozsudek ze dne 14. prosince 2021, C-490/20, V.M.A., EU:C:2021:1008; usnesení ze dne 24. června 2022, C-2/21, K.S., EU:C:2018:385; rozsudek ze dne 4. října 2024, věc C-4/23, Mirin, EU:C:2024:845, rozsudek ze dne 3. dubna 2024, věc C-713/23, Wojewoda Mazowiecki, EU:C:2025:235 a věc C-43/24, Shipov.

(40)

()    Viz např. nařízení 2019/1111 o věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti, nařízení č. 4/2009 o vyživovacích povinnostech, nařízení 2016/1103 o majetkových poměrech v manželství, nařízení 2016/1104 o majetkových důsledcích registrovaného partnerství a nařízení č. 650/2012 o dědictví.

(41)

()     S.V. v. Itálie, žádost č. 55216/08, 11. října 2018. A.P., Garçon a Nicot v. Francie, žádosti č. 79885/12, 52471/13 a 52596/13, 6. dubna 2017.

(42)

()    Evropská komise rovněž vybízí kandidátské země EU a potenciální kandidátské země, aby se v této oblasti řídily osvědčenými postupy členských států EU.

(43)

()  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(44)

()    Viz např. Holding the Line: Defending LGBTI movements in the 2025 Funding Crisis - Global Philanthropy Project .

(45)

()     COM/2025/565 final .

(46)

()    Podle UNAIDS celkem 67 zemí kriminalizuje vztahy stejného pohlaví, přičemž 10 zemí ukládá trest smrti (2023).