EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.7.2015

COM(2015) 366 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

týkající se strategie Evropské unie pro pro alpský region

{SWD(2015) 147 final}

1. Úvod

Alpský region je jednou z nejbohatších oblastí světa a hospodářsky jednou z nejdynamičtějších, nejinovativnějších a nejkonkurenceschopnějších oblastí v Evropě, vyznačující se jedinečnými geografickými a přírodní rysy. Stojí také před nemalými úkoly, které vyžadují společné řešení: 

hospodářská globalizace, která vyžaduje, aby se území prezentovalo jako konkurenceschopné a inovativní;

demografické trendy, zejména stárnutí populace v kombinaci s nízkou hustotou obyvatelstva v horských oblastech a nové migrační modely;

vysoká zranitelnost vůči změně klimatu a jejímu předpokládanému dopadu na životní prostředí, biologickou rozmanitost a životní podmínky obyvatel;

energetické problémy při řízení a uspokojování poptávky udržitelným, bezpečným a cenově přijatelným způsobem;

specifická zeměpisná poloha regionu v Evropě jakožto tranzitní oblasti;

vysoký stupeň sezónních vlivů, a to zejména v některých turistických oblastech.

Přetrvávají také výrazné rozdíly mezi jednotlivými oblastmi v tomto regionu (například mezi horskými oblastmi a předhůřím Alp).

Evropská rada na zasedání ve dnech 19. a 20. prosince 2013 vyzvala Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy do června 2015 vypracovala strategii EU pro alpský region (EUSALP) v návaznosti na solidní historii spolupráce v tomto regionu. Strategie se dotkne okolo 80 milionů obyvatel v 48 regionech (mapa v příloze) sedmi zemí, z nichž pět je členským státem EU (Francie, Itálie, Německo, Rakousko a Slovinsko) a dvě jsou třetí země (Lichtenštejnsko a Švýcarsko). Zeměpisná oblast, na kterou se vztahuje navrhovaná makroregionální strategie, je obzvlášť dobře uzpůsobená pro udržitelný rozvoj alpské oblasti podporující růst v celé Evropě a vzájemnou solidaritu mezi horskými a středohorskými územími.

Strategie se bude týkat těchto tematických oblastí politiky: 1) hospodářský růst a inovace; 2) mobilita a konektivita a 3) životní prostředí a energetika.

Bude se opírat o aktivní úlohu alpských regionů za podpory členských států, zkušenosti z celé řady struktur pro spolupráci, které již v této oblasti fungují, a práci, jež byla vykonána předtím, než Komise začala pracovat na návrhu této strategie 1 .

2. Výzvy a příležitosti

Výše uvedené přípravné práce pomohly vymezit hlavní problémy, kde by mohl být makroregionální přístup přínosný. Partneři mohou v rámci strategie využít příležitostí, které nabízí hospodářská dynamika a konkurenceschopnost regionu, vysoká hodnota jeho přírodních a kulturních zdrojů a jeho dlouhá tradice v oblasti spolupráce.

Inovace a malé a střední podniky: Tento region čelí určitým omezením týkajícím se:

spolupráce v oblasti výzkumu a inovací v rámci alpské oblasti;

využívání stávajících výsledků z oblasti výzkumu a inovací;

prostorově roztříštěných místních trhů;

sociálních rozdílů v oblasti inovací;

možností financování;

informačních a komunikačních technologií (IKT) a služeb obecného zájmu;

silné migrace z venkovských oblastí v důsledku špatné dostupnosti infrastruktury a

kapitalizace výsledků aplikovaného výzkumu.

V regionu sídlí ovšem také globální klíčoví aktéři v oblasti výzkumu a inovací, kteří nabízejí silný potenciál pro další globální rozvoj. V různých částech regionu se nacházejí výrazné koncentrace malých a středních podniků, přičemž mnohé z nich jsou organizovány v klastrech a vytvářejí územní hospodářství, které skýtá solidní základ pro inovace využívající inteligentních strategií specializace a umožňuje společnostem, aby se staly konkurenceschopnějšími v odvětvích, která jsou pro region obzvláště důležitá (např. energetika a zelené technologie, mechatronika a strojírenství, chemie, nové materiály a informační a komunikační technologie).

Zemědělství a lesnictví. Produkty, včetně horských produktů a produktů vysoké kvality, a služby, které vycházejí z oblasti zemědělství a lesnictví, skýtají významný potenciál (například pro biohospodářství) napříč hodnotovým řetězcem (včetně např. farmaceutického odvětví či odvětví dřevěných staveb). Na vyšších stupních hodnotového řetězce se nabízejí příležitosti ke spolupráci mezi venkovskými a městskými částmi regionu. Zemědělci přispívají k udržitelnému hospodaření s půdou a zajišťují „ekosystémové služby“.

Cestovní ruch: Region představuje klíčovou destinaci pro cestovní ruch, zejména v zimě, turismus je však v celém regionu rozložen velmi nerovnoměrně. Ke zlepšení může dojít uplatněním jednotného přístupu k udržitelnému a cenově dostupnému turismu, který by zahrnoval zejména výzkum a inovace, malé a střední podniky a odbornou přípravu pracovní síly. Přispělo by se tím ke zlepšení zeměpisného a sezónního rozložení trhu v oblasti cestovního ruchu a současně k růstu a tvorbě pracovních míst.

Doprava a propojení: Region představuje důležitou evropskou křižovatku a jakožto tranzitní oblast také překážku pro evropskou dopravní síť. Různé koridory silničních sítí jsou téměř nasyceny a způsobují vážné zdravotní problémy (hluk a znečištění ovzduší). K hlavním problémům patří:

zvyšující se objem přepravy;

absence harmonizovaných předpisů v oblasti dopravní politiky pro nákladní dopravu a

velký podíl silniční nákladní dopravy.

Kromě toho se v mnoha oblastech projevuje špatná kvalita ovzduší, a bylo by užitečné sladit opatření v oblasti dopravy s regionálními plány udržitelné mobility, regionálními plány pro kvalitu ovzduší a národními programy k omezování znečištění ovzduší, aby se zlepšila soudržnost a posílila součinnost mezi nimi. Problémem je také dostupnost vzdálených a vylidňujících se oblastí, a to zvláště tam, kde je třeba modernizovat veřejnou dopravu (zejména lokální železnice). Je zapotřebí dosáhnout rovnováhy mezi rozvojem dopravních spojení a obezřetným využíváním půdy. Podporou a usnadňováním projektů v oblasti udržitelné dopravy by se mohla vytvořit spojení mezi ústřední alpskou oblastí a přilehlými oblastmi, ku prospěchu obou stran. Nové technologické příležitosti pro rozvoj služeb a decentralizaci podniků by rovněž otevřela elektronická konektivita (zejména vysokorychlostní internet) v makroregionálním měřítku.

Životní prostředí a kulturní dědictví: Alpy jsou po oblasti Středozemního moře druhým největším rezervoárem biologické rozmanitosti v Evropě a jednou z nejdůležitějších evropských zásobáren vody. K nejvýraznějším přednostem regionu patří také kulturní a historické dědictví. Tyto přednosti jsou v široké míře využívány, existuje silný konkurenční boj o půdu a vodu využívané k různým účelům, včetně energetiky, domácností, cestovního ruchu, zemědělství, lesnictví a průmyslu. To nepochybně představuje problém při hledání modelů udržitelného rozvoje a dopady se mohou projevit na ekosystémech. Intenzivní využívání půdy má negativní dopad na životní prostředí a úbytek obyvatelstva v odlehlých oblastech má dramatické důsledky pro stabilitu půdy, zachování biologické rozmanitosti a ochranu kultury. S ohledem na dopad změny klimatu na zásoby alpské vody je třeba činnost v této oblasti podstatně posílit.

Změna klimatu a předcházení rizikům: Region je vysoce citlivý vůči nepříznivým dopadům změny klimatu a čelí obzvláště vysokému riziku záplav, sesuvů půdy a změn ve vodních zdrojích. Cestovní ruch, zemědělství a lesnictví patří k nejohroženějším odvětvím přímo zasaženým globálním oteplováním a mimořádnými povětrnostními jevy. Lepší koordinace evropských, vnitrostátních a regionálních politik a včasné provádění kroků koordinovaných na makroregionální úrovni by mohly tato rizika snížit.

Energie: Režimy podpory a evropské, vnitrostátní a regionální politiky v oblasti nefinančních překážek pro energii z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost se v jednotlivých zemích liší a je třeba je lépe sladit. Mohla by se posílit účinnost stávajících vodních elektráren a zvážit lze i jiné obnovitelné zdroje energie. Energetická účinnost nabízí možnosti pro investice do technologií a konzultačních/inženýrských zakázek v oblasti nízkouhlíkových služeb, čímž by si mohl region vybudovat vedoucí postavení v oblasti výzkumu a rozvoje a obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím rozvoje opatření na ochranu klimatu s cílem podpořit přechod k nízkouhlíkovým technologiím. Posílená spolupráce může v budoucnu přispět k nárůstu příležitostí pro region jakožto místa pro skladování energie pro období vysoké energetické náročnosti, jakož i k rozvoji nástrojů a postupů za účelem vyvážení zájmů udržitelné výroby energie a ostatních funkcí využívání a ochrany půdy.

Institucionální otázky: Vzhledem k dlouhé tradici v oblasti spolupráce funguje v této oblasti velký počet struktur s rozdílným geografickým a tematickým dosahem a různými systémy správy. Proto by bylo užitečné zlepšit koordinaci mezi zúčastněnými aktéry, aby se zajistil soulad mezi stávajícími iniciativami, zaplnily se zbývající mezery, zamezilo se zdvojování úsilí a sladilo se financování, včetně finančních nástrojů. Tento přístup by měl účastníky vést k překonání hranic států a odvětvových a kulturních bariér, čímž by se snížila kompartmentalizace mezi odvětvovými politikami, různými aktéry a různými úrovněmi správy.

3. Reakce: akční plán

Makroregionální strategie mohou k těmto úkolům a příležitostem přistupovat tak, že poskytnou rámec pro kolektivní akce nebo kombinované kroky a propojí regionální opatření a aktéry za účelem zajištění vyšší přidané hodnoty. Komise ve své zprávě o přidané hodnotě makroregionálních strategií 2 doporučuje, aby se nové makroregionální strategie soustřeďovaly na omezený počet přesně určených cílů, v souladu se zvláštními makroregionálními strategickými potřebami zlepšení spolupráce na vysoké úrovni. Jde o přístup, který by měl být využit pouze v případech, kdy je vhodné zapojení EU a lze posílit stávající průřezové politiky EU.

Za tímto účelem bude proveden klouzavý akční plán doprovázející sdělení (s výhradou případných aktualizací a revizí). Plán je strukturován kolem tří vzájemně provázaných tematických cílů, které mají zajistit

1.    rovný přístup k pracovním příležitostem na základě vysoké konkurenceschopnosti regionu;

2.    udržitelnou vnitřní a vnější přístupnost;

3.    inkluzivnější rámec pro ochranu životního prostředí a spolehlivá energetická řešení pro budoucnost

A průřezový cíl:

4.    solidní makroregionální model správy pro region za účelem zlepšení spolupráce a koordinace činnosti.

V rámci každého cíle byla vymezena řada opatření, která podporují politické cíle EU, včetně těch, jež mají územní rozměr.

Cíle a opatření pro jednotlivé oblasti politik jsou uvedeny níže 3 .

3.1 Rovný přístup k pracovním příležitostem na základě vysoké konkurenceschopnosti regionu

Tento cíl je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti, prosperity a soudržnosti v alpském regionu.

Mezi hlavní kroky patří:

3.2 Udržitelná vnitřní a vnější přístupnost

Tento cíl má zlepšit udržitelnost dopravního propojení v rámci regionu i se zbytkem Evropy. Nezbytným předpokladem rozvoje regionu jsou vzájemně propojené a udržitelné dopravní a širokopásmové sítě. Lepší spolupráce může snížit počet problematických míst pro dopravu a dokončit infrastrukturní sítě a regulační rámce. Koordinované sledování dopravního ruchu a multimodální doprava zvýší konkurenceschopnost a zlepší životní podmínky obyvatel v této oblasti.

Mezi hlavní kroky patří:

1) Opatření 4: Podpora intermodality a interoperability v osobní a nákladní dopravě

Hlavní cíl snižování dopadů dopravy přes Alpy na životní prostředí musí být doplněn kvalitním propojením na místní úrovni, aby se zajistil vyvážený demografický a hospodářský rozvoj celého regionu. Kromě toho, že se usnadní dosažení cílů v rámci transevropských dopravních sítí a obdobných projektů, které mají za cíl přesunout dopravu ze silnic na železnice, mají pro region zásadní význam také doplňující opatření, která zajistí, že bude mít region z transevropské dopravní sítě (včetně přeshraničních spojení) skutečný prospěch.

2) Opatření 5: Propojení lidí elektronickou cestou a podpora přístupu k veřejným službám

Alpský region se vyznačuje řídce osídlenými komunitami v odlehlých oblastech, kde má nedostatek investic do pozemního širokopásmového připojení neblahý dopad na nabídku služeb a vede zde k dalšímu vylidňování. Technologie nabízí řešení, jako je satelitní širokopásmové připojení, ta však, aby mohla být účinná, musí být prováděna v dostatečně velkém rozsahu.

3.3 Inkluzivnější rámec pro ochranu životního prostředí a spolehlivá energetická řešení pro budoucnost

V rámci tohoto cíle se má především:

zachovat přírodní dědictví Alp;

pomoci regionu v tom, aby dokázal různými způsoby využívat svých zdrojů, včetně energetických a

přizpůsobit se změnám, které se předpokládají v důsledku změny klimatu, včetně prevence závažných přírodních rizik.

Mezi hlavní kroky patří:

3.4 Solidní makroregionální model správy pro region (ke zlepšení spolupráce a koordinace činnosti)

Provádění strategie vyžaduje:

vytvoření účinného modelu správy se zapojením subjektů, které se účastní provádění, a posilování spolupráce a koordinace mezi dalšími příslušnými orgány a zúčastněnými stranami 4 v regionu a

změna rozhodovacího procesu, zamezení roztříštěnosti správy věcí veřejných, posílené sdílení znalostí a koordinace mezi různými úrovněmi správy a napříč místními vládními organizacemi na stejné úrovni.

Ze zkušeností s dosavadními makroregionálními strategiemi vyplývá, že při účinném provádění hrají rozhodující úlohu efektivní správní mechanismy. Ze zkušeností rovněž vyplývá, že účinné systémy přeshraniční správy jsou složité a proces jejich zavádění nevyhnutelně probíhá postupně. Zpráva Komise z května 2014 o správě 5 určuje tři hlavní požadavky: silné politické vedení, účinné rozhodování a dobrou organizaci.

Řádná správa věcí veřejných také vyžaduje, aby byly v rané fázi jasně definovány jednotlivé úlohy: jak a kým bude prováděna a kdo a jak bude iniciovat a financovat společné akce. Správa musí mít jak politický, tak operační rozměr: tj. příslušná ministerstva a prováděcí orgány stanoví a sledují společné strategické cíle. Strategie nemá nahradit stávající struktury, nýbrž zajistit, aby lepší koordinace a lepší spolupráce přinášely lepší výsledky.

Základ správy systému v rámci strategie je stanoven v Milánské deklaraci alpských států a regionů, v souladu s politickým usnesením z Grenoblu, zprávou Komise o řízení makroregionálních strategií 6 a závěry Rady ze dne 21. října 2014. Má tři vzájemně propojené úrovně: 1) politické vedení a odpovědnost; 2) koordinace a 3) provádění. Na každé úrovni jsou různí aktéři ze zúčastněných států a regionů zastoupeni ve valném shromáždění, výkonné radě a prováděcích subjektech.

Komise bude působit jako nezávislý zprostředkovatel a bude se aktivně podílet na celkové koordinaci strategie, avšak úspěch této strategie bude záviset na silném a trvalém odhodlání hlavních zúčastněných stran a partnerů. Akční plán strategie stanoví další podrobnosti týkající se hlavních zásad pro mechanismus řízení.

4. FINANCOVÁNÍ

Vzhledem k tomu, že strategie nedisponuje vlastními finančními prostředky, budou k jejímu provádění uvolněny a sladěny existující finanční prostředky jednotlivých států a EU, které odpovídají daným cílům a opatřením. Státy a regiony, jichž se strategie týká, by se měly zavázat k tomu, že budou tyto prostředky čerpat pro provádění akčního plánu. Významné zdroje a širokou škálu nástrojů a technických možností na podporu strategie mohou poskytnout zejména přeshraniční a nadnárodní programy evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) na období 2014 – 2020. Finanční podporu pro rozvoj mechanismu řízení poskytne nadnárodní program Alpský prostor.

Uplatní-li se v rámci politiky soudržnosti přístup zaměřený na jednotlivé země či regiony, bude v příhraničních oblastech hrozit:

1)roztříštěnost úsilí (např. budou vybudovány části infrastruktury, ty ale nepřinesou maximální užitek, neboť jiné části budou chybět);

2)přesycení investicemi (například letiště);

3)nedostatečná součinnost mezi činnostmi stejného typu a

4)nedostatečný důraz na problémy přeshraničního rázu (například znečištění ovzduší).

Strategie by se tedy při výběru investičních projektů, které by mohly těžit ze společného programování a přeshraniční koordinace v regionu, měla zaměřit na opatření k určení nadnárodních priorit.

K dispozici jsou i další fondy a nástroje EU, které se týkají cílů strategie, a nabízí se i součinnost či komplementárnost s financováním z evropských strukturálních a investičních fondů, zejména např.:

Horizont 2020 (pro všechny cíle);

program COSME (cíl 1);

nástroj pro propojení Evropy (cíl 2) a

program LIFE (cíl 3).

Dostupné jsou i další finanční prostředky, zejména z Evropského fondu pro strategické investice, Evropské investiční banky a z dalších mezinárodních finančních institucí. Kromě toho budou rovněž mobilizovány vnitrostátní a regionální rozpočtové prostředky, a to zejména v případě třetích zemí, které jsou do strategie zahrnuty, neboť tyto země nečerpají finanční prostředky EU.

Tyto fondy a nástroje by měly zajistit značný pákový efekt a přilákat financování ze strany soukromých investorů. Strategie musí rovněž využívat výsledků činnosti v rámci dalších makroregionálních strategií v oblasti inovativního financování.

5. PODÁVÁNÍ ZPRÁV A HODNOCENÍ

Strategie nedisponují vlastními finančními prostředky, a proto mohou pouze ovlivňovat politická opatření a způsob jejich provádění. K postižení účinků změn vyplývajících z provádění této strategie lze použít dva druhy ukazatelů:

•    ukazatele výsledků k měření spolupráce a především vývoje ve způsobu, jakým partneři spolupracují, např. lepší koordinace politických opatření/nástrojů EU a jednotlivých států v celém regionu;

•    politické ukazatele k postižení politických aspektů a především vývoje týkajícího se správy, socioekonomické situace a oblasti životního prostředí v alpském regionu (účinky posílené spolupráce).

Bude zapotřebí silný systém monitorování a hodnocení, aby se ověřilo, zda je provádění strategie na dobré cestě, a posoudilo, do jaké míry plní strategie své cíle. To bude jeden z prvních úkolů pro partnery strategie, za podpory Evropské komise, externích odborníků a případně programu Alpský prostor. Systém se bude opírat o soubor regionálních ukazatelů, které bude shromažďovat, ověřovat a sdílet Eurostat.

Hodnocení bude vycházet z práce koordinátorů pro cíle a vedoucích akční skupiny, kteří budou podávat zprávy o pokroku při plnění dohodnutých cílů.

Hlavním měřítkem úspěchu je sice provedení akčního plánu, ale bude nutné neodkladně vypracovat podrobnější ukazatele. Ty by měly být schopny postihnout změny, které se od strategie očekávají.

Státy a regiony, kterých se strategie týká, budou pořádat každoročně fórum, kde budou hodnotit výsledky, konzultovat revidovaná opatření a v případě potřeby rozvíjet nové přístupy.

6. VAZBY NA POLITICKÉ STRATEGIE EU

Tato strategie, která nevyžaduje žádné změny právních předpisů EU, usiluje o posílení politik EU významných z hlediska regionu 7 . Podporuje větší dodržování právních povinností EU a zabývá se nedostatky a praktickými potížemi, které způsobují zpoždění, zejména těmi, které se týkají jednotného trhu a životního prostředí 8 . Strategie klade důraz na integrovaný přístup, který v sobě spojuje různé oblasti politik pro územně soudržné provádění politik EU. To zdůrazňuje vazby mezi politikami a programy EU, včetně strategií EU v oblasti jednotného digitálního trhu 9 , biologické rozmanitosti 10 , lesnictví 11 , přizpůsobení se změně klimatu 12 , rámcových programů výzkumu a vývoje EU a programů pro rozvoj venkova. Provádění strategie bude nezbytné zkoordinovat s prováděním související strategie EU pro Podunají a strategie EU pro jadransko-jónský region. V tomto ohledu může sehrát zásadní úlohu program INTERACT. Bude se rovněž usilovat o součinnost s dalšími mezivládními subjekty, které mají stejný zeměpisný dosah a oblast působnosti jako strategie.

7. PŘÍNOSY STRATEGIE PRO OBYVATELSTVO

Cíle strategie byly zvoleny tak, aby se dosáhlo pozitivních změn v oblasti hospodářské prosperity a blahobytu lidí a organizací v alpském regionu:

Lidé. Dlouhodobý dopad na obyvatelstvo v daném regionu je zřejmý: zdravější a lépe zachovaný rámec životního prostředí díky promyšlenějším a koordinovanějším politickým opatřením, která se zaměří na rozvoj udržitelných společných řešení pro dopravu, energetiku a přírodní a kulturní dědictví. Očekává se, že tato politická opatření zajistí regionu více pracovních příležitostí, a to zejména v souvislosti s lepším dopravním propojením, které lidem umožní zůstat v odlehlých oblastech nebo se do nich vrátit. Tyto výhody plynou z možností, které nabízí volný pohyb osob.

Instituce a orgány veřejného sektoru (včetně akademických/výzkumných institucí). Tyto organizace jsou zapojeny do silného, leč složitého procesu spolupráce. V něm jasně vyjádřily svůj záměr efektivněji spolupracovat na provádění politik a opatření (včetně úspor díky přijímání informovanějších a koordinovanějších rozhodnutí).

Hospodářství a podnikatelský sektor. Tento sektor bude těžit ze stejných výhod jako ostatní obyvatelstvo. Bude moci využívat dynamičtějšího hospodářského prostředí, a to na základě rozvoje dalších činností v oblastech, které zůstávají nevyužity, v němž cílená spolupráce s dalšími partnery v regionu (související výzkumná střediska, instituce vzdělávání a odborné přípravy, klastry atd.) pravděpodobně významně zvýší produktivitu a posílí postavení podniků soukromého sektoru v tomto regionu.

Organizace občanské společnosti s vazbou na jednotlivé oblasti politiky. Nový model řízení, který vedl k rozsáhlé konzultaci při přípravě strategie, bude uplatňován i nadále ve fázi provádění strategie a posílí pocit odpovědnosti za opatření a projekty, které podporují cíle této strategie.

Zajištěním celkového, udržitelného a dlouhodobého rámce pro koordinaci politik, posílením územní spolupráce a provedením opatření nezbytných k dosažení dohodnutých cílů strategie se z tohoto regionu vytvoří lepší místo pro život, práci a zábavu, které bude lépe připraveno na úkoly a příležitosti 21. století.

Komise proto vyzývá Radu, aby toto sdělení podpořila. Vyzývá rovněž Evropský parlament, Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor, aby tento dokument přezkoumaly.

(1)

Viz Úvod akčního plánu.

(2)

COM(2013) 468 v konečném znění, 27.6.2013.

(3)

Opatření a cíle jsou podrobně rozvedeny v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise.

(4)

Viz Evropský parlament — Policy Department B: Structural and Cohesion Policies:new role of macro-regions in Europen Territorial Cooperation PE 540.349 (January 2015).

(5)

Zpráva Komise o správě makroregionálních strategií, COM(2014) 284 ze dne 20. května 2014.

(6)

COM(2014)284 final ze dne 20. května 2014.

(7)

Například politika EU v rámci řízení rizik v případě katastrof, transevropské sítě (doprava a energetika), budoucí dopravní společenství, druhý pilíř společné zemědělské politiky atd.

(8)

Zejména směrnice o ochraně ptáků a stanovišť, rámcová směrnice o vodě, rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí, rámcová směrnice o ochraně vod před znečištěním dusičnany, o kvalitě vnějšího ovzduší, národních emisních stropech a o odpadech.

(9)

  http://europa.eu/rapid/press-release_IP-15-4919_en.htm . .

(10)

KOM(2011) 244 (http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52011DC0244&from=EN).

(11)

COM(2013) 659 (http://ec.europa.eu/agriculture/forest/strategy/index_en.htm).

(12)

COM(2013) 216.