Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52007DC0096

sdělení komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Identifikace na základě rádiové frekvence (RFID) v Evropě kroky k rámci politiky {SEK(2007) 312}

/* KOM/2007/0096 konecném znení */

52007DC0096




[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 15.3.2007

KOM(2007) 96 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Identifikace na základě rádiové frekvence (RFID) v Evropě kroky k rámci politiky {SEK(2007) 312}

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Identifikace na základě rádiové frekvence (RFID) v Evropě kroky k rámci politiky

Obsah

1. Úvod 3

2. Proč má RFID takový význam 3

2.1. Sociální příspěvek RFID 3

2.2. Průmyslová inovace a růstový potenciál 4

3. Právní jistotu potřebují jak uživatelé, tak investoři 4

3.1. Veřejné konzultace 5

3.2. Ochrana údajů, soukromí a bezpečnost 5

3.3. Správa zdrojů v rámci budoucího „internetu věcí“ 7

3.4. Rádiové spektrum 7

3.5. Normy 8

3.6. Environmentální a zdravotní otázky 8

4. Opatření na evropské úrovni 9

4.1. Bezpečnost a soukromí v souvislosti s RFID 9

4.2. Rádiové spektrum 10

4.3. Politika pro výzkum a inovaci 10

4.4. Normalizace 11

4.5. Další opatření v souvislosti s technologickými a správními otázkami RFID 11

5. Závěr 12

1. ÚVOD

Identifikace na základě rádiové frekvence (dále jen „RFID“) je technologie umožňující automatickou identifikaci a sběr údajů pomocí rádiových frekvencí. Nejvýraznějším rysem této technologie je to, že pomocí mikročipu dovoluje přiřazení jednoznačného identifikátoru a jiných informací jakémukoli objektu, živočichu či dokonce osobě a přečtení těchto informací prostřednictvím bezdrátového zařízení. RFID nejsou pouhými „elektronickými visačkami“ či „elektronickými čárovými kódy“. Propojením s databázemi či komunikačními sítěmi, jako je internet, poskytuje tato technologie nesmírně účinný způsob, jak v každém druhu prostředí doručit nové služby a aplikace.

RFID se skutečně považuje za odrazový můstek k nové etapě rozvoje informační společnosti, jež se často označuje jako „internet věcí“ a v jejímž rámci již internet nepropojuje pouze počítače a koncová komunikační zařízení, ale potenciálně veškeré předměty, které nás každodenně obklopují, ať už jsou to oděvy, spotřební zboží atd. Právě tyto perspektivy přiměly Evropskou radu k tomu, že v prosinci 2006 vyzvala Evropskou komisi k posouzení výzev souvisejících s internetem a sítěmi příští generace na jarním zasedání Evropské rady v roce2008[1].

Za předpokladu, že budou překonány překážky stojící v cestě inovaci, má šanci RFID stát se novou hybnou silou růstu a zaměstnanosti, a je tudíž důležitá ve vztahu k politikám a výrazně přispívá k lisabonské strategii. Produkční cena etiket RFID se v současnosti blíží úrovni, jež umožňuje široké uplatnění v komerčním i veřejném sektoru. S tím, jak se RFID bude uplatňovat šířeji, bude mít mimořádný význam, aby jejich provádění probíhalo podle právního rámce, který občanům poskytne účinné záruky, pokud jde o základní hodnoty, zdraví, ochranu údajů a soukromí.

Právě z těchto důvodů Komise v roce 2006 uskutečnila veřejné konzultace k RFID, které zdůraznily očekávání ve vztahu k této technologii, která vycházejí z výsledků rychlého zavedení, ale také obavy občanů ohledně uplatnění RFID spojené s určováním totožnosti osob a jejich sledováním.

Toto sdělení vychází z výsledků těchto konzultací a navrhuje následné kroky v zájmu překonání překážek bránících širokému zavádění technologie, jež by přinesly prospěch společnosti a hospodářství a při nichž by zároveň byly zajištěna náležitá ochrana, pokud jde o soukromí, zdraví a životní prostředí.

2. PROč MÁ RFID TAKOVÝ VÝZNAM

2.1. Sociální příspěvek RFID

Evropané mohou mít z RFID mnohostranný prospěch: bezpečnost (např. sledovatelnost potravin, zdravotní péče, boj proti padělkům léčiv); pohodlí (např. kratší fronty v supermarketech, přesnější a spolehlivější manipulace se zavazadly na letištích, automatizované platby); a přístupnost (např. pacienti trpící demencí nebo Alzheimerovou chorobou). V mnoha odvětvích se již využívá a má dopad na život Evropanů. V dopravě podle očekávání RFID přispěje k vyšší účinnosti a bezpečnosti, přičemž poskytování služeb v oblasti mobility osob a zboží se díky němu dostane na novou kvalitativní úroveň[2]. V oblasti zdravotní péče může RFID přispět ke zvýšení kvality péče a bezpečnosti pacientů a zlepšení v dodržování léčebného postupu a logistice. V oblasti malooobchodu by RFID mohlo napomoci omezení nedostatků v zásobování, snížení objemu zásob a boji proti krádežím. V mnoha odvětvích, včetně farmaceutického průmyslu, výrobě lékařských prostředků, zábavním průmyslu, spotřební elektronice, luxusním zboží, výrobě automobilových součástí nebo maloobchodě, kde se významným zdrojem výrobků nepřijatelné kvality stávají padělky, RFID pravděpodobně umožní účinnější stahování výrobků a prevenci průniku nezákonného zboží do dodavatelského řetězce či lokalizaci takového průniku. Radiofrekvenční identifikací se má zdokonalit třídění a recyklace částí výrobků a materiálů. Tak by se mohla prohloubit ochrana životního prostřední a urychlit udržitelný rozvoj.

2.2. Průmyslová inovace a růstový potenciál

Další vývoj a širší zavedení RFID by mohlo dále posílit úlohu informačních a komunikačních technologií jako hybné síly inovace a podpory hospodářského růstu.

Již dnes je Evropa regionem s vůdčím postavením ve výzkumu a vývoji souvisejícím s RFID, v neposlední řadě díky podpoře evropských výzkumných programů. Hlavní oblasti výzkumu se týkají inovativních aplikací, inteligentních snímačů a ovladačů, které budou umožněny díky RFID, jakož i inteligentních sítí. Značné úsilí se rovněž věnuje nanoelektronice, která etiketám RFID dodává inteligenční, paměťové, senzorické a radiofrekvenční schopnosti.

V daném průmyslovém odvětví má čelné postavení několik velkých evropských podniků, včetně technologických firem a poskytovatelů služeb, kteří uvádějí řešení RFID na trh, a tuto technologii již úspěšně zavedlo mnoho malých a středních podniků. Nicméně i přesto, že trh se systémy RFID roste v EU o 45 % ročně, za 60% růstem celosvětového trhu zaostává[3]. Tímto zpožděním se rovněž zbržďuje příspěvek informační společnosti k hospodářskému růstu a zaměstnanosti.

3. PRÁVNÍ JISTOTU POTřEBUJÍ JAK UžIVATELÉ, TAK INVESTOřI

Z technologického i obchodního hlediska je RFID připraveno, nicméně jeho zavedení zpožďuje několik činitelů. V neposlední řadě je to potřeba jasného a předvídatelného rámce právních předpisů a politik, díky němuž bude tato nová technologie přijatelná pro uživatele. Tento rámec by se měl zabývat: etickými důsledky, potřebou chránit soukromí a bezpečnost; správou radiofrekvenční databáze totožnosti; dostupností rádiového spektra; stanovením harmonizovaných mezinárodních norem; a obavami v souvislosti s důsledky pro zdraví a životní prostředí. Jelikož technologie RFID je svou podstatou přeshraniční, měl by tento rámec zajišťovat jednotnost v rámci vnitřního trhu.

3.1. Veřejné konzultace

S cílem řešit tyto problémy Komise zahájila široce pojaté veřejné konzultace, v jejichž rámci se uskutečnilo pět odborných tematických seminářů a internetové konzultace, jež byly přístupné od července do září 2006 a k nimž přispělo 2190 účastníků. Konzultační fáze byla uzavřena v říjnu otevřeným seminářem, na němž byly představeny předběžné výsledky konzultací.

3.2. Ochrana údajů, soukromí a bezpečnost

V rámci veřejné diskuse o RFID se objevily vážné obavy z toho, že tato všudypřítomná a nepostradatelná technologie by mohla ohrozit soukromí. Technologii RFID lze využívat ke sběru informací, které je možné přímo nebo nepřímo spojit s nějakou osobou, jejíž totožnost byla zjištěna nebo se má zjistit, a které se tudíž považují za osobní údaje. Etikety RFID můžou obsahovat osobní údaje např. o pasech nebo lékařských záznamech. S využitím technologie RFD by bylo možné vysledovávat/sledovat pohyb osob nebo vypozorovat zákonitosti jejich chování (např. na veřejných místech či na pracovišti). Z veřejných konzultací uspořádaných Komisí skutečně jasně vyplynulo, že občané mají obavy z toho, že je RFID bude obtěžovat. Zazněly výzvy k tomu, aby se podmínkou širokého zavedení RFID stalo zajištění přiměřené ochrany soukromí ve vztahu k RFID. Respondenti internetových konzultací očekávají, že tato ochrana bude zajištěna prostřednictvím technologií na podporu ochrany soukromí (70 %) a zvyšováním povědomí (67 %). Zvláštní předpisy týkající se RFID považovalo za nejlepší řešení 55 % respondentů. Názory jsou navíc rovnoměrně rozloženy i v otázce, zda jsou společenské aplikace technologie vskutku pozitivní, kdy je 40 % respondentů pro a 40 % proti. Zúčastněné strany vyjádřily obavy ohledně možných porušení základních hodnot, soukromí a ohledně zvýšeného dozoru, zejména na pracovišti, který by mohl vyústit v diskriminaci, vyloučení a pronásledování a možnou ztrátu zaměstnání.

Je jasné, že používání RFID musí být sociálně a politicky přijatelné, eticky přípustné a právně povolené. S RFID budou spojeny četné hospodářské a společenské přínosy, pouze pokud budou zavedeny účinné záruky, co se týče ochrany údajů, soukromí a související etických rozměrů, které jsou středobodem diskusí o postoji veřejnosti k RFID[4].

V EU patří ochrana osobních údajů mezi důležité zásady. Článek 6 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že Unie je založena na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod. Článek 30 vyžaduje příslušné předpisy o ochraně osobních údajů za účelem shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýzy a výměny informací v oblasti policejní spolupráce[5]. Ochrana osobních údajů se uvádí jako jedna ze svobod v článku 8 Listiny základních práv.

Rámec právních předpisů Společenství o ochraně údajů a soukromí v Evropě je široce koncipován a dobře připraven na výzvy, jež představuje inovace. Na ochranu osobních údajů se vztahuje směrnice o obecné ochraně údajů[6] bez ohledu na prostředky a postupy, jež se pro zpracování údajů používají. Tato směrnice je použitelná na veškeré technologie, včetně RFID. Definuje zásady ochrany údajů a požaduje, aby se správce údajů těmito zásadami řídil a zajistil bezpečnost zpracování osobních údajů[7]. Směrnici o obecné ochraně údajů doplňuje směrnice o soukromí a elektronických komunikacích[8], jež tyto zásady uplatňuje ve vztahu ke zpracovávání osobních údajů v rámci poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve veřejných komunikačních sítích. V důsledku tohoto vymezení spadá mnoho aplikací RFID pouze do oblasti působnosti směrnice o obecné ochraně údajů a směrnice o soukromí a elektronických komunikacích se na ně nevztahuje.

Podle těchto směrnic je povinností veřejných orgánů v členských státech monitorovat, zda jsou předpisy přijaté členskými státy náležitě uplatňovány. Tyto orgány budou muset zajistit, aby bylo zavedení aplikací RFID v souladu s právními předpisy týkajícími se soukromí a ochrany údajů. Proto je možné, že nastane potřeba poskytnout podrobné pokyny k praktickému provádění nových technologií, jako je RFID. Pro tyto účely obě směrnice stanoví vypracování konkrétních kodexů chování. Tento postup počítá s přezkumem těchto kodexů na vnitrostátní úrovni příslušným orgánem pro ochranu údajů a s přezkumem na evropské úrovni ze strany „pracovní skupiny zřízené podle článku 29“[9].

Pokud jde o bezpečnost, bude díky společnému úsilí daného odvětví, členských států a Komise prohloubeno pochopení systémových otázek a souvisejících bezpečnostních hrozeb, které mohou být spojeny s rozsáhlým zavedením technologií a systémů RFID.

Důležitým hlediskem reakce na výše uvedené problémy bude specifikace a přijetí konstrukčních kritérií, jejichž cílem bude zamezit rizikům pro soukromí a bezpečnost, a to nejen na technologické úrovni, ale také na úrovni organizačního a obchodního postupu. Zajištění bezpečnosti prostřednictvím ochrany před významnými narušeními obchodních postupů, které RFID umožňuje, by v této souvislosti rovněž zdokonalilo ochranu soukromí. Navíc budou vypracovány osvědčené postupy, které se budou zabývat novými bezpečnostními hrozbami a souvisejícími protiopatřeními na podporu širokého zavedení systémů RFID.

Informační systémy RFID a související rizika pro bezpečnost a soukromí však mají dynamický charakter, a proto je nutné je neustále monitorovat, vyhodnocovat, regulovat a vytvářet pokyny k jejich využívání a rovněž neustávat ve vědecké a výzkumné činnosti, která se jich týká: paušalizující přístup by neumožnil řešit celou řadu aplikací, které se mohou vyskytnout. Je nutné pečlivě posoudit náklady a výnosy specifických rizik pro bezpečnost a soukromí předtím, než budou systémy RFID zvoleny a než budou zavedeny jejich aplikace.

Vzhledem k tomu, že téměř ve dvou třetinách vyplněných internetových dotazníků se objevilo, že dosud není k dispozici dostatek informací, aby si veřejnost mohla vytvořit kvalifikovaný úsudek ohledně rizik RFID, zdá se, že by se podstatou částí příslušné odezvy v politikách by měly stát informační a osvětové kampaně.

3.3. Správa zdrojů v rámci budoucího „internetu věcí“

Obecně se má za to, že otázky politiky, které nastoluje RFID, zahrnují normy, práva k duševnímu vlastnictví a související režimy licencí, nicméně existují rovněž obavy v souvislosti s otevřeností a neutralitou databází jednoznačných identifikátorů, jež tvoří podstatu systému RFID, s uchováváním shromážděných údajů a manipulací s nimi, včetně jejich používání třetí stranami. Vzhledem k úloze RFID jakožto nositele nové vlny rozvoje internetu, která posléze propojí miliardy inteligentních zařízení a důmyslných senzorických technologií a tímto způsobem vytvoří celosvětovou síťovou komunikační infrastrukturu, jde o významnou otázku.

Podle internetového dotazníku se 86 % respondentů obávalo, zda systém registrace a pojmenovávání totožnosti v budoucím „internetu věcí“ bude interoperabilní, otevřený a nediskriminační. Měl by být zabezpečen před kolapsem a neúmyslným použitím, jež by mohly způsobit katastrofu. Neměl by se stát předmětem dílčích zájmů, které by tyto databáze a systémy pojmenování využily pro vlastní účely, ať už by to bylo spojeno s obchodními, bezpečnostními nebo politickými hledisky správy. Navíc by se měly zabezpečit požadavky na bezpečnost, etický charakter a soukromí ve vztahu ke všem zúčastněným stranám, od jednotlivců po společnosti, jejichž citlivé obchodní informace jsou zahrnuty v obchodní postupech, které RFID umožňují. Pro počínající diskusi k těmto otázkám budou mít význam definice správy a zásady veřejné politiky v souvislosti se Světovým summitem o informační společnosti (WSIS)[10].

3.4. Rádiové spektrum

Tak, jako je tomu u všech bezdrátových zařízení, má dostupnost rádiového spektra pro aplikace RFID rozhodující význam. V zájmu snadné mobility a nízkých nákladů je zejména důležitá harmonizace podmínek užívání spektra. V současné době je pro systémy RFID k dispozici několik kmitočtových pásem na bezlicenčním základě[11] a ve většině zemí EU již tomu tak je po mnoho let. Komise nedávno s cílem uvolnit větší část spektra v návaznosti na rostoucí poptávku po využívání RFID přijala rozhodnutí[12]pro frekvenci RFID v pásmu ultra krátkých vln. Tak bude utvořena harmonizovaná evropská základna pro aplikace RFID na jednotném evropském trhu. Z konzultací vyplynulo, že většina respondentů (72 %) považuje přidělení v časovém horizontu 3 až 10 let za přiměřené. Nicméně používání RFID roste, a poptávku je tedy třeba sledovat.

3.5. Normy

Rychlé tempo vývoje RFID s sebou nese neustálou potřebu změn a úprav technologií, výrobků i služeb. S tímto rychle se zvětšujícím trhem musí celosvětově držet krok také normy a proces jejich tvorby. V zájmu hladkého postupu zavádění služeb a podpory otevřeného celoevropského trhu s elektronickými službami má tudíž zásadní význam zjednodušené přijímání mezinárodních norem[13] a harmonizace regionálních norem, stejně jako interoperabilita informačních systémů, jež RFID umožňují. Konzultace ukázaly, že k tomu, aby bylo zajištěno vypracování evropského přístupu k normám pro RFID, se považuje za důležitý aktivní postoj Komise.

3.6. Environmentální a zdravotní otázky

Během konzultací se objevily obavy v souvislosti s dopady širokého využívání RFID na životní prostředí a zdraví.

Pokud jde o životní prostřední, splňuje RFID definici elektrických a elektronických zařízení uvedenou ve směrnicích 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) a 2002/95/ES o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. RFID lze považovat za člena Kategorie 3 „Zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení“. Na součásti RFID se tedy vztahuje směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, což znamená, že je omezeno použití nebezpečných látek Cd, Hg, Pb, CrVI, polybromovaných bifenylů (PBB) nebo polybromovaných difenyletherů (PBDE).

Pokud jde o zdravotní hlediska, Komise již delší čas monitoruje možné účinky elektromagnetických polí na člověka za podpory svých vědeckých výborů[14]. V platnosti je právní rámec na ochranu pracovníků a občanů. Tento rámec doporučuje omezení expozice osob elektromagnetickým polím (doporučení Rady 1999/519/ES[15], které se nyní reviduje) a stanoví přísná pravidla expozice zaměstnanců (směrnice 2004/40/ES[16]). Navíc byla stanovena omezení pro vyzařování elektromagnetických polí z výrobků na trhu EU s cílem zajistit bezpečnost uživatelů i neuživatelů (směrnice 1999/5/ES[17]). Intenzita elektromagnetických polí související s aplikacemi RFID je obecně nízká. V takových případech a za podmínek běžného provozu se očekává, že expozice osob a pracovníků elektromagnetickým polím souvisejícím s RFID bude výrazně pod současnými standardními limity. Nicméně se předpokládá, že zavedení RFID se uskuteční spolu s obecným vzestupem bezdrátových aplikací (mobilní telefony, digitální televize, bezdrátové širokopásmové technologie atd.) Komise bude proto i nadále monitorovat dodržování právního rámce na úrovni EU a/nebo na úrovni členských států a aktivně podporovat výzkum a revizi vědeckých důkazů, zejména ve vztahu ke kumulativním účinkům expozice elektromagnetickým polím z různých zdrojů[18].

4. OPATřENÍ NA EVROPSKÉ ÚROVNI

Využití potenciálu technologie RFID vyžaduje řešení řady vzájemně souvisejících otázek, které se týkají bezpečnosti a soukromí, správy, rádiového spektra a norem.

Během nadcházejících dvou let bude Komise pokračovat v analýze alternativ, jak lze reagovat na obavy a řešit otázky, které jsou ve hře, a to s ohledem na diskuse s příslušnými zúčastněnými stranami. V některých oblastech, jako je rádiové spektrum, výzkum a inovace a normalizace, bude Komise pokračovat ve stávajících iniciativách, přičemž bude spolupracovat a vést diskusi s příslušnými zúčastněnými stranami. V dalších oblastech (zejména bezpečnost, soukromí a další otázky politik, které vyvstávají s přechodem z RFID na „internet věcí“) je přes možné zmapování některých konkrétních kroků do konce roku 2007 nutné provést hlubší analýzu následných opatření.

S ohledem na to Komise co nejdříve zřídí Skupinu zúčastněných stran RFID s vyváženým zastoupením zúčastněných stran, která bude fungovat dva roky. Tato skupina bude představovat otevřenou platformu k diskusi mezi spotřebitelskými organizacemi, účastníky trhu a vnitrostátními a evropskými orgány, včetně orgánů pro ochranu údajů, jejímž cílem bude plné porozumění a koordinovaná opatření, pokud jde o obavy, které se objevily ohledně výše uvedených otázek. Komisi rovněž podpoří v jejím úsilí o podporu osvětových kampaní na vnitrostátní a občanské úrovni, jejichž tématem budou příležitosti a problémy spojené s RFID.

Komise taktéž posílí mezinárodní kontakty se správami třetích zemí, především ve Spojených státech a Asii, a bude usilovat o celosvětovou interoperabilitu na základě otevřených a průhledných mezinárodních norem nabízejících rovné podmínky.

4.1. Bezpečnost a soukromí v souvislosti s RFID

Informační systémy RFID by měly počítat s otázkami soukromí a bezpečnosti ještě před jejich zavedením v širokém měřítku („konstrukční návrh nenarušující bezpečnost a soukromí“), aby nebylo nutné tyto otázky řešit až poté. Požadavky obou stran, které se aktivně podílejí na zřízení informačního systému RFID (např. podnikatelských subjektů, veřejné správy, nemocnic) a koncových uživatelů, kterých se bude systém týkat (občanů, spotřebitelů, pacientů, zaměstnanců) je nutné zvážit během fáze návrhu tohoto systému. Jelikož koncoví uživatelé se většinou fáze technologického návrhu neúčastní, podpoří Komise vypracování souboru pokynů týkající se aplikací (kodex chování, osvědčené postupy), jehož se ujme základní skupina odborníků zastupující všechny strany. Za tímto účelem se všechny činnosti a iniciativy související s bezpečností budou uskutečňovat v souladu se strategií pro bezpečnou informační společnost předloženou v KOM(2006) 251.

Do konce roku 2007 vydá Komise doporučení, v němž představí zásady, kterými by se s ohledem na používání RFID měly řídit veřejné orgány a ostatní zúčastněné strany. Komise navíc rovněž zváží včlenění příslušných ustanovení do budoucího návrhu změny směrnice o soukromí a elektronických komunikacích a souběžně bude zohledňovat podněty přicházející z budoucí skupiny zúčastněných stran RFID, pracovní skupiny pro ochranu údajů zřízenou podle článku 29[19] a dalších souvisejících iniciativ, jako je Evropská skupina pro etiku ve vědě a nových technologiích. Na tomto základě Komise posoudí, zda jsou potřeba další kroky v podobě právních předpisů, které by zajistily ochranu údajů a soukromí.

4.2. Rádiové spektrum

Výsledky veřejných konzultací ukazují, že většina respondentů je názoru, že rozhodnutí Komise ohledně kmitočtů RFID postačuje k tomu, aby vzniklo příznivé prostředí pro počáteční zavedení systémů RFID fungující v pásmu ultra krátkých vln.

Nicméně v současnosti zkoumá příslušné odvětví další dlouhodobé požadavky na další část spektra. Pokud se vyskytne potřeba dalších částí spektra může Komise využít své pravomoci podle rozhodnutí o rádiovém spektru[20] a určit další harmonizované spektrum pro RFID pro celé Společenství.

4.3. Politika pro výzkum a inovaci

Technologie RFID jsou nadále předmětem aktivně prováděného výzkumu a vývoje. Snížení nákladů pasivní identifikace na méně než 1 cent, jež je potřebné, pokud se má technologie uplatňovat v širokém měřítku, vyžaduje dvě vzájemně se doplňující oblasti výzkumu: další miniaturizaci křemíkových čipů inovacemi konstrukčního návrhu a montáže; výzkum nekřemíkových organických materiálů, jež slibují možnost tisku etiket RFID. Další výzkum je rovněž nutný v oblasti bezpečnosti (ověřování, kódování) a větších přepisovatelných pamětí. Budoucí aplikace budou potřebovat větší paměti, vyspělejší kódovací stroje, aktivní schopnosti vytvářet sítě, integrované senzory a metody řízení spotřeby energie[21].

Pracovní program pro IKT pro rok 2007-08 7. rámcového programu (2007-13) označil čtyři problémy, ve kterých se v řadě situací (zdravotnictví, inteligentní automobil a systémy mobility, mikrosystémy a nanosystémy, organická elektronika a budoucí sítě) vyskytuje RFID a rovněž Platforma pro elektronickou mobilitu[22]. V budoucnu Komise podpoří výzkum týkající se bezpečnosti systémů RFID, včetně zjednodušených bezpečnostních protokolů a pokročilých postupů distribuce klíčů s ohledem na prevenci přímých útoků na identifikační etiketu, čtečku a komunikaci mezi nimi. V návaznosti na výsledky evropských konzultací bude Komise rovněž podporovat další vývoj technologií na podporu ochrany soukromí jako jednoho z prostředků zmírnění rizik pro soukromí.

Protože dynamika zavádění RFID se v různých oblastech aplikací významně liší a není zatím k dispozici dostatek zkušeností, je povědomí o očekávaných přínosech a možných rizicích nízké a v některých oblastech aplikace se vyskytují velké překážky. V Evropě má většina zemí pouze malé zkušenosti s prováděním RFID. Aby se situace zlepšila, je nutné provést důkladné celkové zhodnocení provádění RFID prostřednictvím rozsáhlých pilotních akcí v konkrétních oblastech aplikace s ohledem na technické, organizační, společenské a právní otázky, které představují předpoklad zavedení a přijetí této technologie v širokém měřítku.

4.4. Normalizace

Vypracování mezinárodních norem pro automatickou identifikaci a technologie sběru údajů podporuje na evropské úrovni příslušná skupina Evropského výboru pro normalizaci (CEN), která byla klíčovým aktérem práce příslušné pracovní skupiny Mezinárodní organizace pro normalizaci. Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI) vypracoval zvláštní normy pro RFID provozované v kmitočtových pásmech UHF a rovněž pro generická zařízení krátkého dosahu (SRD) pro nízkofrekvenční, vysokofrekvenční a mikrovlnné vybavení, které lze použít pro RFID.

Komise vyzývá evropské normalizační orgány, aby ve spolupráci s příslušnými fóry daného odvětví a jeho konsorcii zajistily soulad mezinárodních a evropských norem s evropskými požadavky (zejména pokud jde o soukromí, bezpečnost, PDV a otázky licencí), zjistily nedostatky v normalizaci a poskytly náležitý rámec pro vypracování budoucích norem pro RFID. V tomto ohledu je klíčové, aby normotvorné iniciativy stanovily pravidla, která zajišťují rovné podmínky, průhledné postupy i včasné zveřejnění příslušného duševního vlastnictví.

Činnosti týkající se normalizace bude doplňovat mezinárodní dialog mezi Komisí a jejími protějšky ve Spojených státech, Číně, Jižní Koreji a Japonsku, jenž zdůrazní potřebu a užitečnost spolupráce na normách pro některé oblasti aplikace (bezpečnost kontejnerů, padělky, letecká doprava, farmaceutické zboží).

4.5. Další opatření v souvislosti s technologickými a správními otázkami RFID

Skupina zúčastněných stran RFID bude vyzvána k vypracování strategií a stanovisek, které vymezí pokyny pro uživatele aplikací RFID s ohledem na dlouhodobé otázky, jakož i hospodářská a společenská hlediska technologií RFID.

Komise bude i nadále pečlivě sledovat vývoj v postupném přechodu na „internet věcí“, jehož důležitým prvkem by se podle očekávání mělo stát RFID. Na konci roku 2008 zveřejní Komise sdělení, v němž bude analyzována povaha a účinky tohoto vývoje, se zvláštním ohledem na otázky soukromí, důvěryhodnosti a správy. Posoudí alternativy politik, včetně otázky, zda je nutné pro zajištění ochrany údajů a soukromí a řešení ostatních dalších cílů v rámci veřejných politik navrhnout další kroky v podobě právních předpisů.

5. ZÁVěR

Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby aktivně podpořily program úvodních kroků předložených v tomto sdělení.

[1] Bod 30, Závěry předsednictví Evropské rady, 14.-15. prosince 2006.

[2] KOM(2006) 314 v konečném znění „Evropa v pohybu – Udržitelná mobilita pro náš kontinent“ (http://ec.europa.eu/transport/transport_policy_review/doc/com_2006_0314_transport_policy_review_en.pdf ).

[3] Zdroj: „RFID chips: Future technology on everyone's lips“, Deutsche Bank Research, 20. února 2006.

[4] Etickými důsledky v souvislosti s ochranou údajů se zabývalo několik stanovisek Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích (EGE). Viz zejména Stanovisko EGE k etickým aspektům implantátů ICT (informačních a komunikačních technologií) v lidském tělehttp://ec.europa.eu/european_group_ethics/docs/avis20_en.pdf .

[5] Komise již Radě předložila návrh rámcového rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (KOM(2005) 0475 v konečném znění).

[6] Směrnice 95/46/ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[7] Článek 17 směrnice 95/46/ES.

[8] Směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích), Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.

[9] Pracovní skupina zřízená podle článku přijala Working paper 105 on data protection issues related to the RFID technology (Pracovní dokumet 105 k otázkám ochrany údajů v souvislosti s technologií RFID) (http://ec.europa.eu/justice_home/fsj/privacy/docs/wpdocs/2005/wp105_en.pdf ).

[10] Směrem ke globálnímu partnerství v informační společnosti: Navázání na tuniskou fázi Světové vrcholné schůzky o informační společnosti (WSIS), KOM(2006) 181 v konečném znění.

[11] „Obecné oprávnění“ podle čl. 5 odst. 1 autorizační směrnice (2002/20/ES).

[12] Rozhodnutí Komise 2006/804/EC ze dne 23. listopadu 2006 o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení využívající technologii rádiové identifikace (RFID) provozovaná v pásmu ultra krátkých vln (UHF).

[13] Zejména norma ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) etiket RFID pro kusovou identifikaci (ISO 18000) a připravovaný předpis ISO pro aktivní transpondér.

[14] http://ec.europa.eu/health/ph_risk/committees/committees_en.htm

[15] http://europa.eu.int/eur-lex/lex/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31999H0519:EN:HTML

[16] http://europa.eu.int/eur-lex/lex/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32004L0040R(01)19:EN:HTML

[17] http://europa.eu.int/eur-lex/pri/en/oj/dat/1999/l_091/l_09119990407en00100028.pdf

[18] Tato revize se uskuteční za podpory vědeckých výborů Komise, především SCENIHR( http://ec.europa.eu/health/ph_risk/committees/04_scenihr/docs/scenihr_o_006.pdf ).

[19] Pracovní skupina zřízená podle článku 29 ustavila podskupinu pro RFID, jejímž úkolem je analyzovat koncepci „osobních údajů“ a rozsah, v němž se na RFID vztahuje směrnice o ochraně údajů. V případě nutnosti může pracovní skupina navrhnout, které druhy právních změn směrnice se budou požadovat nebo která další opatření by mohla napomoci vypořádat se s nedostatky v ochraně údajů.

[20] Rozhodnutí 676/2002/ES o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství.

[21] Díky těmto rysům doplněným o přesnější funkce lokalizace, které nabízejí pozemní, satelitní a hybridní lokalizační technologie, by Evropa mohla dostat cennou příležitost vytvořit aplikace pro nejmodernějším výrobky a služby.

[22] eMobility European Technology Platform (Evropská technologická platforma pro elektronickou mobilitu). www.emobility.eu.org.

Top