32016R0089

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
Nařízení v přenesené pravomoci - 2016/89 - EN - EUR-Lex

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 32016R0089

Help

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/89 ze dne 18. listopadu 2015, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu

Úř. věst. L 19, 27.1.2016, p. 1–21 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 22/06/2022; Implicitně zrušeno 32022R0869

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2016/89/oj

HTML

PDF

Official Journal

27.1.2016

Úřední věstník Evropské unie

L 19/1

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/89

ze dne 18. listopadu 2015,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (1), a zejména na čl. 3 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 347/2013 stanoví rámec pro určování, plánování a provádění projektů společného zájmu (dále jen „PSZ“), které jsou nezbytné k realizaci devíti strategických prioritních koridorů energetické infrastruktury v jednotlivých zeměpisných oblastech, pokud jde o elektřinu, plyn a ropu, a tří celounijních prioritních oblastí energetické infrastruktury, které se týkají inteligentních sítí, elektrických dálnic a sítí pro přepravu oxidu uhličitého.

(2)	Podle čl. 3 odst. 4 nařízení (EU) č. 347/2013 je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví unijní seznam PSZ (dále jen „seznam Unie“).

(3)	Projekty navrhované k zařazení na seznam Unie byly posouzeny regionálními skupinami a splňují kritéria stanovená v článku 4 nařízení (EU) č. 347/2013.

(4)

Návrhy regionálních seznamů PSZ byly schváleny regionálními skupinami na zasedáních na technické úrovni. Po obdržení kladných stanovisek Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „ACER“) dne 30. října 2015 ohledně důsledného uplatňování kritérií hodnocení a analýzy nákladů a přínosů ve všech regionech přijaly rozhodovací orgány regionálních skupin regionální seznamy dne 3. listopadu 2015. V souladu s čl. 3 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 347/2013 byly před přijetím regionálních seznamů všechny navrhované projekty schváleny členskými státy, jejichž území se projekty týkají.

(5)	Projekty navržené k zařazení na seznam Unie byly konzultovány s organizacemi zastupujícími příslušné zúčastněné strany včetně výrobců, provozovatelů distribučních soustav, dodavatelů, organizací spotřebitelů a organizací na ochranu životního prostředí.

(6)	Projekty společného zájmu by měly být uvedeny podle strategických priorit transevropské energetické infrastruktury v pořadí stanoveném v příloze I nařízení (EU) č. 347/2013. Seznam Unie by neměl obsahovat žádný žebříček projektů.

(7)	Projekty společného zájmu by měly být uváděny buď jako samostatné PSZ, nebo v rámci seskupení několika PSZ. Některé PSZ by však měla být seskupeny, protože jsou na sobě navzájem závislé nebo (potenciálně) konkurenční.

(8)

Seznam Unie obsahuje projekty v různých fázích jejich vývoje včetně fází předběžné studie proveditelnosti, studie proveditelnosti, povolování a výstavby. U projektů společného zájmu v rané fázi vývoje může být nutné provést studie k prokázání technické a ekonomické životaschopnosti a souladu s právními předpisy Unie včetně právních předpisů týkajících se životního prostředí. V této souvislosti je nutno náležitě identifikovat a posoudit případné nepříznivé dopady na životní prostředí a mělo by jim být zamezeno, případně by měly být zmírněny.

(9)

Zařazením projektů na seznam Unie nejsou dotčeny výsledky příslušného posouzení dopadů na životní prostředí a povolovacího řízení. Podle čl. 5 odst. 8 nařízení (EU) č. 347/2013 může být projekt, který není v souladu s právními předpisy Unie, ze seznamu Unie odstraněn. Provádění PSZ, včetně jejich souladu s příslušnými právními předpisy, by mělo být sledováno v souladu s článkem 5 uvedeného nařízení.

(10)	Podle čl. 3 odst. 4 druhého pododstavce nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 347/2013 se seznam Unie stanoví každé dva roky, a proto seznam Unie stanovený nařízením Komise (EU) č. 1391/2013 (2) již není nadále platný a měl by být nahrazen.

(11)	Seznam Unie má mít podle čl. 3 odst. 4 nařízení (EU) č. 347/2013 podobu přílohy uvedeného nařízení.

(12)	Nařízení (EU) č. 347/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha VII nařízení (EU) č. 347/2013 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. listopadu 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39.

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1391/2013 ze dne 14. října 2013, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu (Úř. věst. L 349, 21.12.2013, s. 28).

PŘÍLOHA

Příloha VII nařízení (EU) č. 347/2013 se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA VII

Unijní seznam projektů společného zájmu (‚seznam Unie‘) podle čl. 3 odst. 4

A. ZÁSADY UPLATŇOVANÉ PŘI STANOVENÍ SEZNAMU UNIE

1) Seskupení projektů společného zájmu

Některé projekty společného zájmu (PSZ) tvoří kvůli své vzájemné závislosti, potenciální nebo skutečné konkurenční povaze součást seskupení projektů. Jsou stanoveny následující typy seskupení PSZ:

—

seskupení vzájemně závislých PSZ je definováno jako ‚seskupení X, obsahující následující PSZ:‘. Takové seskupení je vytvořeno s cílem určit PSZ, které jsou zapotřebí k odstranění týchž úzkých míst zasahujících přes hranice států a které při společné realizaci vytvářejí synergie. V tomto případě musí být všechny PSZ provedeny tak, aby přinesly výhody v rámci celé Unie;

—

seskupení potenciálně konkurenčních PSZ je definováno jako ‚seskupení X obsahující jeden nebo více následujících PSZ:‘. Takové seskupení odráží nejistotu ohledně rozsahu úzkých míst zasahujících přes hranice států. V tomto případě není zapotřebí provést všechny PSZ, které jsou součástí seskupení. Rozhodnutí, zda se má realizovat jeden PSZ, několik nebo všechny, je ponecháno na působení trhu, a to s ohledem na nezbytná schválení v oblasti plánování, povolení a právních předpisů. Potřeba jednotlivých PSZ bude znovu posouzena v rámci následného procesu určení PSZ, včetně zohlednění potřeb v oblasti kapacity a

—

seskupení konkurenčních PSZ je definováno jako ‚seskupení X obsahující jeden z následujících PSZ:‘. Takové seskupení má odstranit totéž úzké místo. Rozsah daného úzkého místa je však jistější než v případě seskupení potenciálně konkurenčních PSZ, a je proto nutné provést pouze jeden PSZ. Rozhodnutí, který PSZ se má realizovat, je ponecháno na působení trhu, a to s ohledem na nezbytná schválení v oblasti plánování, povolení a právních předpisů. Potřeba jednotlivých PSZ bude v případě potřeby znovu posouzena v rámci následného procesu určení PSZ.

Na všechny PSZ se vztahují stejná práva a povinnosti vyplývající z nařízení (EU) č. 347/2013.

2) Zařazení napájecích stanic a kompresorových stanic

Napájecí stanice a konverzní stanice v oblasti elektrické energie a kompresorové stanice v oblasti zemního plynu jsou považovány za součásti projektů společného zájmu, jestliže se zeměpisně nacházejí na přenosových/přepravních vedeních. Napájecí stanice, konverzní stanice a kompresorové stanice jsou považovány za samostatné PSZ a uvádějí se výslovně v seznamu Unie, jestliže je jejich zeměpisné umístění odlišné od umístění přenosových/přepravních vedení. Vztahují se na ně práva a povinnosti stanovené nařízením (EU) č. 347/2013.

3) Definice slovního spojení ‚Nadále již nepovažováno za PSZ‘

Slovní spojení ‚Nadále již nepovažováno za PSZ‘ označuje projekty ze seznamu Unie stanoveného nařízením (EU) č. 1391/2013, které již nejsou považovány za projekty společného zájmu na základě jednoho nebo více z následujících důvodů:

—	podle nových údajů projekt nesplňuje kritéria způsobilosti,

—	předkladatel jej znovu nepředložil ve výběrovém řízení pro tento seznam Unie,

—	projekt již byl uveden do provozu nebo má být uveden do provozu v blízké budoucnosti, a tak by nemohl využít ustanovení nařízení (EU) č. 347/2013, nebo

—	projekt byl v rámci výběrového řízení zařazen na žebříčku níže než jiné kandidátské PSZ.

Takové projekty sice nejsou projekty společného zájmu, ale jsou uvedeny s jejich původními čísly PSZ na seznamu Unie v zájmu transparentnosti a přehlednosti.

Lze u nich uvažovat o zařazení do příštího seznamu Unie, pokud pominou důvody, proč nebyly zařazeny do aktuálního seznamu Unie.

4) Definice slovního spojení ‚PSZ s dvojím označením jako elektrické dálnice‘

Slovním spojením ‚PSZ s dvojím označením jako elektrické dálnice‘ se rozumí PSZ, které patří do jednoho z prioritních elektroenergetických koridorů a zároveň do prioritní tematické oblasti elektrických dálnic.

B. UNIJNÍ SEZNAM PROJEKTŮ SPOLEČNÉHO ZÁJMU

1) Prioritní koridor – příbřežní elektrizační soustava v severních mořích (‚NSOG‘)

Výstavba prvního propojení mezi Belgií a Spojeným královstvím:

Č.

Definice

1.1

Seskupení projektů Belgie – Spojené království mezi Zeebrugge a Canterbury [v současné době označované jako projekt ‚NEMO‘], obsahující následující PSZ:

1.1.1

Propojení Zeebrugge (BE) s okolím místa Richborough (UK)

1.1.2

Vnitrostátní vedení mezi okolím místa Richborough a Canterbury (UK)

1.1.3

Nadále již nepovažováno za PSZ

1.2

Nadále již nepovažováno za PSZ

Zvýšení přenosové kapacity mezi Dánskem, Německem a Nizozemskem:

1.3

Seskupení projektů Dánsko – Německo mezi místy Endrup a Brunsbüttel, obsahující následující PSZ:

1.3.1

Propojení mezi místy Endrup (DK) a Niebüll (DE)

1.3.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Brunsbüttel a Niebüll (DE)

1.4

Seskupení projektů Dánsko – Německo mezi místy Kassø a Dollern, obsahující následující PSZ:

1.4.1

Propojení mezi místy Kassø (DK) a Audorf (DE)

1.4.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Audorf a Hamburg/Nord (DE)

1.4.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Hamburg/Nord a Dollern (DE)

1.5

Dánsko – Nizozemsko – propojení mezi místy Endrup (DK) a Eemshaven (NL) [v současné době označované jako ‚COBRAcable‘]

Zvýšení přenosové kapacity mezi Francií, Irskem a Spojeným královstvím:

1.6

Francie – Irsko – propojení mezi místy La Martyre (FR) a Great Island nebo Knockraha (IE) [v současné době označované jako ‚Celtic Interconnector‘]

1.7

Seskupení projektů Francie – Spojené království – propojení obsahující jeden nebo více následujících PSZ:

1.7.1

Francie – Spojené království – propojení místa Cotentin (FR) s okolím města Exeter (UK) [v současné době označované jako projekt FAB]

1.7.2

Francie – Spojené království – propojení mezi místy Tourbe (FR) a Chilling (UK) [v současné době označované jako projekt ‚IFA2‘]

1.7.3

Francie – Spojené království – propojení mezi místy Coquelles (FR) a Folkestone (UK) [v současné době označované jako projekt ‚ElecLink‘]

1.8

Německo – Norsko – propojení mezi místy Wilster (DE) a Tonstad (NO) [v současné době označované jako ‚NordLink‘]

1.9

Seskupení projektů pro propojení Irska se Spojeným královstvím obsahující jeden nebo více následujících PSZ:

1.9.1

Irsko – Spojené království – propojení mezi místy Wexford (IE) a Pembroke, Wales (UK) [v současné době označované jako ‚Greenlink‘]

1.9.2

Irsko – Spojené království – propojení mezi elektroenergetickými uzly Coolkeeragh – Coleraine (IE) a stanicí Hunterston a příbřežními větrnými elektrárnami Islay, Argyll a Location C (UK) [v současné době označované jako ‚ISLES‘]

1.9.3

Nadále již nepovažováno za PSZ

1.9.4

Nadále již nepovažováno za PSZ

1.9.5

Nadále již nepovažováno za PSZ

1.9.6

Nadále již nepovažováno za PSZ

1.10

Propojení Norsko – Spojené království

1.11

Nadále již nepovažováno za PSZ

1.12

Skladování energie pomocí stlačeného vzduchu ve Spojeném království – Larne

1.13

Propojení Island – Spojené království [v současné době označované jako ‚Ice Link‘]

1.14

Propojení mezi místy Revsing (DK) a Bicker Fen (UK) [v současné době označované jako ‚Viking Link‘]

2) Prioritní koridor – severojižní propojení elektrických sítí v západní Evropě (‚NSI západ – elektřina‘)

Č.	Definice
2.1	Rakousko – vnitrostátní vedení mezi místy Westtirol a Zell-Ziller (AT) za účelem zvýšení kapacity na hranicích Rakouska s Německem

Zvýšení přenosové kapacity mezi Belgií a Německem – výstavba prvního propojení mezi oběma zeměmi:

2.2

Seskupení projektů Belgie – Německo mezi místy Lixhe a Oberzier [v současné době označované jako projekt ALEGrO], obsahující následující PSZ:

2.2.1

Propojení mezi místy Lixhe (BE) a Oberzier (DE)

2.2.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Lixhe a Herderen (BE)

2.2.3

Nová napájecí stanice v místě Zutendaal (BE)

2.3

Seskupení projektů Belgie – Lucembursko – zvýšení kapacity na hranicích Belgie s Lucemburskem, obsahující následující PSZ:

2.3.1

Nadále již nepovažováno za PSZ

2.3.2

Propojení mezi místy Aubange (BE) a Bascharage/Schifflange (LU)

2.4

Nadále již nepovažováno za PSZ

2.5

Seskupení projektů Francie – Itálie mezi místy Grande Ile a Piossasco, obsahující následující PSZ:

2.5.1

Propojení mezi místy Grande Ile (FR) a Piossasco (IT) [v současné době označované jako projekt ‚Savoie-Piemont‘]

2.5.2

Nadále již nepovažováno za PSZ

2.6

Nadále již nepovažováno za PSZ

2.7

Francie – Španělsko – propojení mezi místy Aquitaine (FR) a Baskickem (ES) [v současné době označované jako projekt ‚Biskajský záliv‘]

2.8

Koordinovaná instalace a provoz transformátoru s fázovou regulací v Arkale (ES) za účelem zvýšení kapacity propojení mezi místy Argia (FR) a Arkale (ES)

Seskupení projektů – koridor sever-jih-západ v Německu za účelem zvýšení přenosové kapacity a začlenění energie z obnovitelných zdrojů:

2.9

Německo – vnitrostátní vedení mezi místy Osterath a Philippsburg (DE) za účelem zvýšení kapacity na západních hranicích

2.10

Německo – vnitrostátní vedení mezi místy Brunsbüttel – Grοβgartach a místy Wilster – Grafenrheinfeld (DE) za účelem zvýšení kapacity na severních a jižních hranicích

2.11

Seskupení projektů Německo – Rakousko – Švýcarsko – zvýšení kapacity v oblasti Bodamského jezera, obsahující následující PSZ:

2.11.1

Nadále již nepovažováno za PSZ

2.11.2

Vnitrostátní vedení mezi oblastí bodu Rommelsbach a místem Herbertingen (DE)

2.11.3

Vnitrostátní vedení mezi bodem Wullenstetten a bodem Niederwangen (DE) a vnitrostátní vedení mezi místem Neuravensburg a německo-rakouským pohraničím

2.12

Německo – Nizozemsko – propojení mezi místy Niederrhein (DE) a Doetinchem (NL)

Seskupení projektů zvětšující začlenění energie z obnovitelných zdrojů mezi Irskem a Severním Irskem:

2.13

Seskupení projektů Irsko – Spojené království – propojení obsahující jeden nebo více následujících PSZ:

2.13.1

Irsko – Spojené království – propojení mezi místy Woodland (IE) a Turleenan (UK)

2.13.2

Irsko – Spojené království – propojení mezi místy Srananagh (IE) a Turleenan (UK)

Zvýšení přenosové kapacity mezi Švýcarskem a Itálií:

2.14

Itálie – Švýcarsko – propojení mezi místy Thusis/Sils (CH) a Verderio Inferiore (IT)

2.15

Seskupení projektů Itálie – Švýcarsko – zvýšení kapacity na hranicích Itálie se Švýcarskem, obsahující následující PSZ:

2.15.1

Propojení mezi místy Airolo (CH) a Baggio (IT)

2.15.2

Nadále již nepovažováno za PSZ

2.15.3

Nadále již nepovažováno za PSZ

2.15.4

Nadále již nepovažováno za PSZ

Seskupení vnitrostátních projektů zvětšujících začlenění energie z obnovitelných zdrojů v Portugalsku a zlepšujících přenosovou kapacitu mezi Portugalskem a Španělskem:

2.16

Seskupení projektů Portugalsko – zvýšení kapacity na hranicích Portugalska se Španělskem a připojení nových míst výroby energie z obnovitelných zdrojů, obsahující následující PSZ:

2.16.1

Vnitrostátní vedení mezi místy Pedralva a Sobrado (PT), dříve určené mezi místy Pedralva a Alfena (PT)

2.16.2

Nadále již nepovažováno za PSZ

2.16.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Vieira do Minho, Ribeira de Pena a Feira (PT), dříve určené mezi místy Frades B, Ribeira de Pena a Feira (PT)

Zvýšení přenosové kapacity mezi Portugalskem a Španělskem:

2.17	Portugalsko – Španělsko – propojení mezi místy Beariz – Fontefría (ES), Fontefría (ES) – Ponte de Lima (PT) (dříve Vila Fria/Viana do Castelo) a Ponte de Lima – Vila Nova de Famalicão (PT) (dříve Vila do Conde) (PT) včetně napájecích stanic v místech Beariz (ES), Fontefría (ES) a Ponte de Lima (PT)

Projekty v oblasti uchovávání energie v Rakousku a Německu:

2.18	Zvýšení kapacity přečerpávacích vodních elektráren v Rakousku – Kaunertal, Tyrolsko (AT)
2.19	Nadále již nepovažováno za PSZ
2.20	Zvýšení kapacity přečerpávací vodní elektrárny v Rakousku – Limberg III, Salzburg (AT)
2.21	Přečerpávací vodní elektrárna Riedl v rakousko-německém pohraničí
2.22	Přečerpávací vodní elektrárna Pfaffenboden v Mollnu (AT)

Seskupení projektů v severní a západní Belgii za účelem zvýšení přenosové kapacity:

2.23	Seskupení projektů vnitrostátních vedení v severním belgickém pohraničí mezi místy Zandvliet – Lillo (BE) a Lillo – Mercator (BE) včetně napájecí stanice v místě Lillo (BE) [v současné době označované jako ‚Brabo‘]
2.24	Vnitrostátní vedení mezi místy Horta a Mercator (BE)

Seskupení projektů vnitrostátních vedení ve Španělsku za účelem zvýšení přenosové kapacity se Středomořím:

2.25

Seskupení projektů vnitrostátních vedení ve Španělsku za účelem zvýšení přenosové kapacity mezi severním Španělskem a oblastí Středomoří, obsahující následující SPZ:

2.25.1

Vnitrostátní vedení mezi místy Mudejar – Morella (ES) a Mezquite – Morella (ES) včetně napájecí stanice v místě Mudejar (ES)

2.25.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Morella a La Plana (ES)

2.26

Španělsko – vnitrostátní vedení mezi místy La Plana/Morella – Godelleta za účelem zvýšení kapacity severojižní středomořské osy

2.27

Zvýšení kapacity mezi Španělskem a Francií (všeobecný projekt)

3) Prioritní koridor – severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jižní Evropě (‚NSI východ – elektřina‘)

Posílení propojení mezi Rakouskem a Německem:

Č.

Definice

3.1

Seskupení projektů Rakousko – Německo mezi místy St. Peter a Isar, obsahující následující PSZ:

3.1.1

Propojení mezi místy St. Peter (AT) a Isar (DE)

3.1.2

Vnitrostátní vedení mezi místy St. Peter a Tauern (AT)

3.1.3

Nadále již nepovažováno za PSZ

Posílení propojení mezi Rakouskem a Itálií:

3.2

Seskupení projektů Rakousko – Itálie mezi místem Lienz a regionem Veneto, obsahující následující PSZ:

3.2.1

Propojení mezi místem Lienz (AT) a regionem Veneto (IT)

3.2.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Lienz a Obersielach (AT)

3.2.3

Nadále již nepovažováno za PSZ

3.3

Nadále již nepovažováno za PSZ

3.4

Rakousko – Itálie – propojení mezi místy Wurmlach (AT) a Somplago (IT)

3.5

Nadále již nepovažováno za PSZ

3.6

Nadále již nepovažováno za PSZ

Posílení propojení mezi Bulharskem a Řeckem:

3.7

Seskupení projektů Bulharsko – Řecko mezi místy Marica East 1 a N. Santa, obsahující následující PSZ:

3.7.1

Propojení mezi místy Marica East 1 (BG) a N. Santa (EL)

3.7.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Marica East 1 a Plovdiv (BG)

3.7.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Marica East 1 a Marica East 3 (BG)

3.7.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Marica East 1 a Burgas (BG)

Posílení propojení mezi Bulharskem a Rumunskem:

3.8

Seskupení projektů Bulharsko – Rumunsko za účelem posílení kapacity [v současné době označované jako ‚Černomořský koridor‘], obsahující následující PSZ:

3.8.1

Vnitrostátní vedení mezi místy Dobrudža a Burgas (BG)

3.8.2

Nadále již nepovažováno za PSZ

3.8.3

Nadále již nepovažováno za PSZ

3.8.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Cernavoda a Stalpu (RO)

3.8.5

Vnitrostátní vedení mezi místy Gutinas a Smardan (RO)

3.8.6

Nadále již nepovažováno za PSZ

Posílení propojení mezi Slovinskem, Chorvatskem a Maďarskem a posílení vnitrostátní sítě ve Slovinsku:

3.9

Seskupení projektů Chorvatsko – Maďarsko – Slovinsko – propojení mezi místy Žerjavenec/Hévíz a Cirkovce, obsahující následující PSZ:

3.9.1

Propojení mezi místy Žerjavenec (HR)/Hévíz (HU) a Cirkovce (SI)

3.9.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Divača a Beričevo (SI)

3.9.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Beričevo a Podlog (SI)

3.9.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Podlog a Cirkovce (SI)

3.10

Seskupení projektů Izrael – Kypr – Řecko mezi místem Hadera a regionem Attica [v současné době označované jako ‚EUROASIA Interconnector‘], obsahující následující PSZ:

3.10.1

Propojení mezi místy Hadera (IL) a Kofinou (CY)

3.10.2

Propojení mezi místy Kofinou (CY) a Korakia na Krétě (EL)

3.10.3

Vnitrostátní vedení mezi místem Korakia na Krétě a regionem Attica (EL)

Posílení vnitrostátní sítě v České republice:

3.11

Seskupení projektů v České republice – vnitrostátní vedení za účelem zvýšení kapacity na severozápadních a jižních hranicích, obsahující následující PSZ:

3.11.1

Vnitrostátní vedení mezi místy Vernéřov a Vítkov (CZ)

3.11.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Vítkov a Přeštice (CZ)

3.11.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Přeštice a Kočín (CZ)

3.11.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Kočín a Mírovka (CZ)

3.11.5

Vnitrostátní vedení mezi místy Mírovka a Čebín (CZ)

Seskupení projektů – koridor sever-jih-východ v Německu za účelem zvýšení přenosové kapacity a začlenění energie z obnovitelných zdrojů:

3.12	Vnitrostátní vedení v Německu mezi místem Wolmirstedt a Bavorskem za účelem zvýšení přenosové kapacity vnitrostátní severojižní osy
3.13	Vnitrostátní vedení v Německu mezi místy Halle/Saale a Schweinfurt za účelem zvýšení kapacity ve východní části severojižního koridoru

Zvýšení přenosové kapacity mezi Německem a Polskem:

3.14

Seskupení projektů Německo – Polsko mezi místy Eisenhüttenstadt a Plewiska [v současné době označované jako projekt ‚GerPol Power Bridge‘], obsahující následující PSZ:

3.14.1

Propojení mezi místy Eisenhüttenstadt (DE) a Plewiska (PL)

3.14.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Krajnik a Baczyna (PL)

3.14.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Mikułowa a Świebodzice (PL)

3.15

Seskupení projektů Německo – Polsko mezi místy Vierraden a Krajnik [v současné době označované jako ‚GerPol Improvements‘], obsahující následující PSZ:

3.15.1

Propojení mezi místy Vierraden (DE) a Krajnik (PL)

3.15.2

Instalace transformátorů s fázovou regulací na propojovacích vedeních mezi místy Krajnik (PL) a Vierraden (DE) a provoz koordinovaný s provozem transformátoru s fázovou regulací na propojovacím vedení mezi místy Mikułowa (PL) a Hagenwerder (DE)

Zvýšení přenosové kapacity mezi Maďarskem a Slovenskem:

3.16

Seskupení projektů Maďarsko – Slovensko mezi místy Gőnyű a Gabčíkovo, obsahující následující PSZ:

3.16.1

Propojení mezi místy Gabčíkovo (SK), Gönyű (HU) a Veľký Ďur (SK)

3.16.2

Nadále již nepovažováno za PSZ

3.16.3

Nadále již nepovažováno za PSZ

3.17

PSZ Maďarsko – Slovensko – propojení mezi místy Sajóvánka (HU) a Rimavská Sobota (SK)

3.18

Seskupení projektů Maďarsko – Slovensko mezi oblastí Kisvárda a místem Veľké Kapušany, obsahující následující PSZ:

3.18.1

Propojení mezi oblastí Kisvárda (HU) a místem Veľké Kapušany (SK)

3.18.2

Nadále již nepovažováno za PSZ

3.19

Seskupení projektů Itálie – Černá Hora mezi místy Villanova a Lastva, obsahující následující PSZ:

3.19.1

Propojení mezi místy Villanova (IT) a Lastva (ME)

3.19.2

Nadále již nepovažováno za PSZ

3.19.3

Nadále již nepovažováno za PSZ

3.20

Nadále již nepovažováno za PSZ

3.21

Itálie – Slovinsko – propojení mezi místy Salgareda (IT) a Divača a regionem Bericevo (SI)

3.22

Seskupení projektů Rumunsko – Srbsko – propojení mezi místy Resita a Pancevo [v současné době označované jako ‚Středokontinentální východní koridor‘], obsahující následující PSZ:

3.22.1

Propojení mezi místy Resita (RO) a Pancevo (RS)

3.22.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Portile de Fier a Resita (RO)

3.22.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Resita a Timisoara/Sacalaz (RO)

3.22.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Arad a Timisoara/Sacalaz (RO)

Projekty přečerpávacích vodních elektráren v Bulharsku a Řecku:

3.23	Přečerpávací vodní elektrárna v Bulharsku – Jadenica
3.24	Přečerpávací vodní elektrárna v Řecku – Amfilochia
3.25	Nadále již nepovažováno za PSZ
3.26	Nadále již nepovažováno za PSZ

4) Prioritní koridor – plán propojení baltského trhu s energií (‚BEMIP – elektřina‘)

Č.

Definice

4.1

Dánsko – Německo – propojení mezi místy Tolstrup Gaarde (DK) a Bentwisch (DE) přes příbřežní větrné elektrárny Kriegers Flak (DK) a Baltic 1 a 2 (DE) [v současné době označované jako ‚Kriegers Flak – kombinované síťové řešení‘]

4.2

Seskupení projektů Estonsko – Lotyško mezi místy Kilingi-Nõmme a Riga [v současné době označované jako 3. propojení], obsahující následující PSZ:

4.2.1

Propojení mezi místem Kilingi-Nõmme (EE) a napájecí stanicí Riga CHP2 (LV)

4.2.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Harku a Sindi (EE)

4.2.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Riga CHP 2 a Riga HPP (LV)

4.3

Nyní součást PSZ č. 4.9

4.4

Seskupení projektů Lotyšsko – Švédsko – zvyšování kapacity [v současné době označované jako projekt ‚NordBalt‘], obsahující následující PSZ:

4.4.1

Vnitrostátní vedení mezi místy Ventspils, Tume a Imanta (LV)

4.4.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Ekhyddan a Nybro/Hemsjö (SE)

Posílení v Litvě a Polsku nezbytná pro provoz soustavy ‚LitPol Link I‘:

4.5

Seskupení projektů Litva – Polsko mezi místy Alytus (LT) a Elk (PL), obsahující následující PSZ:

4.5.1

Nadále již nepovažováno za PSZ

4.5.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Stanisławów a Olsztyn Mątki (PL)

4.5.3

Nadále již nepovažováno za PSZ

4.5.4

Nadále již nepovažováno za PSZ

4.5.5

Vnitrostátní vedení mezi místy Kruonis a Alytus (LT)

Projekty přečerpávacích vodních elektráren v Estonsku a Litvě:

4.6

Přečerpávací vodní elektrárna – Estonsko – Muuga

4.7

Zvýšení kapacity přečerpávací vodní elektrárny v Litvě – Kruonis

4.8

Seskupení projektů Estonsko – Litva a posílení vnitrostátních sítí v Litvě, obsahující následující PSZ:

4.8.1

Propojení mezi místy Tartu (EE) a Valmiera (LV)

4.8.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Balti a Tartu (EE)

4.8.3

Propojení mezi místy Tsirguliina (EE) a Valmiera (LV)

4.8.4

Vnitrostátní vedení mezi místy Eesti a Tsirguliina (EE)

4.8.5

Vnitrostátní vedení mezi napájecí stanicí v Litvě a státní hranicí (LT)

4.8.6

Vnitrostátní vedení mezi místy Kruonis a Visaginas (LT)

4.9

Různé aspekty začlenění elektrorozvodné sítě pobaltských států do kontinentální evropské sítě včetně jejich synchronního provozu (všeobecný projekt)

5) Prioritní koridor – severojižní propojení plynovodů v západní Evropě (‚NSI západ – plyn‘)

Projekty umožňující obousměrné toky mezi Irskem a Spojeným královstvím:

Č.

Definice

5.1

Seskupení projektů, které umožňují obousměrné toky ze Severního Irska do Velké Británie a Irska a rovněž z Irska do Spojeného království, obsahující následující PSZ:

5.1.1

Fyzický zpětný tok v propojovacím bodě Moffat (IE/UK)

5.1.2

Modernizace plynovodu SNIP (ze Skotska do Severního Irska) za účelem přizpůsobení fyzickému zpětnému toku mezi místy Ballylumford a Twynholm

5.1.3

Rozvoj podzemních zásobníků plynu Islandmagee v lokalitě Larne (Severní Irsko)

5.2

Nadále již nepovažováno za PSZ

5.3

Terminál LNG Shannon a propojovací plynovod (IE)

Projekty umožňující obousměrné toky mezi Portugalskem, Španělskem, Francií a Německem:

5.4

3. propojovací bod mezi Portugalskem a Španělskem

5.5

Východní osa Španělsko – Francie, propojovací bod mezi Iberským poloostrovem a Francií v místě Le Perthus včetně kompresorových stanic v místech Montpellier a St. Martin de Crau [v současné době označovaný jako ‚Midcat‘]

5.6

Posílení francouzské sítě z jihu na sever – zpětný tok z Francie do Německa v propojovacím bodě Obergailbach/Medelsheim (FR)

5.7

Posílení francouzské sítě z jihu na sever za účelem vytvoření zóny jednotného trhu, obsahující následující PSZ:

5.7.1

Plynovod Val de Saône mezi místy Etrez a Voisines (FR)

5.7.2

Plynovod Gascogne-Midi (FR)

5.8

Posílení francouzské sítě za účelem podpory toků z jihu na sever, obsahující následující PSZ:

5.8.1

Plynovod Est Lyonnais mezi místy Saint-Avit a Etrez (FR)

5.8.2

Plynovod Eridan mezi místy Saint-Martin-de-Crau a Saint-Avit (FR)

5.9

Nadále již nepovažováno za PSZ

5.10

Propojení zpětného toku u plynovodu TENP v Německu

5.11

Propojení zpětného toku mezi Itálií a Švýcarskem v propojovacím bodě Passo Gries

5.12

Nadále již nepovažováno za PSZ

5.13

Nadále již nepovažováno za PSZ

5.14

Nadále již nepovažováno za PSZ

5.15

Nadále již nepovažováno za PSZ

5.16

Nadále již nepovažováno za PSZ

5.17

Nadále již nepovažováno za PSZ

5.18

Nadále již nepovažováno za PSZ

5.19

Napojení Malty na evropskou plynárenskou síť – na plynovod s Itálií v bodě Gela a/nebo na příbřežní plovoucí zásobníky LNG a jednotku pro opětné zplynování

5.20

Plynovod spojující Alžírsko s Itálií (přes Sardinii) [v současné době označovaný jako plynovod ‚Galsi‘]

6) Prioritní koridor – severojižní propojení plynárenských sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě (‚NSI východ – plyn‘)

Projekty umožňující obousměrné toky mezi Polskem, Českou republikou a Slovenskem spojující terminály LNG v Polsku a Chorvatsku:

Č.

Definice

6.1

Seskupení projektů Česká republika – Polsko – modernizace propojení a související posílení vnitrostátní sítě v západním Polsku, obsahující následující PSZ:

6.1.1

Propojení Polsko – Česká republika [v současné době označované jako ‚Stork II‘] mezi místy Libhošť – Hať (CZ/PL) – Kędzierzyn (PL)

6.1.2

Projekty přepravní infrastruktury mezi místy Lwówek a Kędzierzyn (PL)

6.1.3

Nyní součást PSZ č. 6.1.2

6.1.4

Nyní součást PSZ č. 6.1.2

6.1.5

Nyní součást PSZ č. 6.1.2

6.1.6

Nyní součást PSZ č. 6.1.2

6.1.7

Nyní součást PSZ č. 6.1.2

6.1.8

Nyní součást PSZ č. 6.2.3

6.1.9

Nyní součást PSZ č. 6.1.2

6.1.10

Nyní součást PSZ č. 6.2.3

6.1.11

Nyní součást PSZ č. 6.2.3

6.1.12

Plynovod Tvrdonice–Libhošť, včetně modernizace kompresorové stanice Břeclav (CZ)

6.2

Seskupení projektů Polsko – Slovensko – propojení a související posílení vnitrostátní sítě ve východním Polsku, obsahující následující PSZ:

6.2.1

Propojení Polsko – Slovensko

6.2.2

Projekty přepravní infrastruktury mezi místy Rembelszczyzna and Strachocina (PL)

6.2.3

Projekty přepravní infrastruktury mezi místy Tworóg and Strachocina (PL)

6.2.4

Nyní součást PSZ č. 6.2.2

6.2.5

Nyní součást PSZ č. 6.2.2

6.2.6

Nyní součást PSZ č. 6.2.2

6.2.7

Nyní součást PSZ č. 6.2.2

6.2.8

Nyní součást PSZ č. 6.2.2

6.2.9

Nyní součást PSZ č. 6.2.2

6.3

Nadále již nepovažováno za PSZ

6.4

PSZ – obousměrné propojení mezi Rakouskem a Českou republikou, a to v místech Baumgarten (AT) – Reinthal (CZ/AT) – Břeclav (CZ)

Projekty umožňující přepravu plynu z chorvatského terminálu LNG do sousedních zemí:

6.5

Seskupení projektů Krk – terminál LNG a odčerpávací plynovody vedoucí do Maďarska a dále, obsahující následující PSZ:

6.5.1

Postupný rozvoj terminálu LNG v místě Krk (HR)

6.5.2

Plynovod Zlobin – Bosiljevo – Sisak – Kozarac – Slobodnica (HR)

6.5.3

Nadále již nepovažováno za PSZ

6.5.4

Nadále již nepovažováno za PSZ

6.6

Nyní PSZ č. 6.26.1

6.7

Nadále již nepovažováno za PSZ

Projekty umožňující toky plynu z jižního koridoru pro přepravu plynu a/nebo terminálů LNG v Řecku přes Řecko, Bulharsko, Rumunsko, Srbsko a dále do Maďarska, včetně možnosti zpětného toku z jihu na sever a integrace tranzitních a přepravních soustav:

6.8

Seskupení projektů – propojení mezi Řeckem, Bulharskem a Rumunskem a potřebná posílení v Bulharsku, obsahující následující PSZ:

6.8.1

Propojení Řecko – Bulharsko [v současné době označované jako ‚IGB‘] mezi místy Komotini (EL) a Stara Zagora (BG)

6.8.2

Nezbytná renovace, modernizace a rozšíření bulharské přepravní soustavy

6.8.3

Propojení severního okruhu bulharské soustavy pro přepravu plynu s plynovodem Podisor – Horia a rozšíření kapacity v části Hurezani – Horia – Csanadpalota

6.8.4

Plynovod, který má rozšířit kapacity propojení severního okruhu bulharských a rumunských sítí pro přepravu plynu

6.9

Seskupení projektů – terminál LNG v severním Řecku, obsahující následující PSZ:

6.9.1

Terminál LNG v severním Řecku.

6.9.2

Nadále již nepovažováno za PSZ

6.9.3

Kompresorová stanice v místě Kipi (EL)

6.10

PSZ – plynovodní propojení mezi Bulharskem a Srbskem [v současné době označované jako ‚IBS‘]

6.11

Nadále již nepovažováno za PSZ

6.12

Nadále již nepovažováno za PSZ

6.13

6.13.1

Nyní součást PSZ č. 6.24.4

6.13.2

Nyní součást PSZ č. 6.24.5

6.13.3

Nyní součást PSZ č. 6.24.6

6.14

Nyní PSZ č. 6.24.1

6.15

Propojení vnitrostátní přepravní soustavy s mezinárodními plynovody a zpětný tok v místě Isaccea (RO)

6.15.1

Nyní součást PSZ č. 6.15

6.15.2

Nyní součást PSZ č. 6.15

Projekt umožňující tok plynu z jižního koridoru pro přepravu plynu přes Itálii do severovýchodní Evropy

6.16	Nadále již nepovažováno za PSZ
6.17	Nadále již nepovažováno za PSZ
6.18	Plynovod Adriatica (IT)
6.19	Nadále již nepovažováno za PSZ

Projekty umožňující rozvoj kapacity podzemních zásobníků plynu v jihovýchodní Evropě:

6.20

Seskupení projektů ke zvýšení skladovací kapacity v jihovýchodní Evropě, obsahující jeden nebo více následujících PSZ:

6.20.1

Nadále již nepovažováno za PSZ

6.20.2

Rozšíření podzemních zásobníků plynu v místě Chiren (BG)

6.20.3

Nadále již nepovažováno za PSZ

a jeden z následujících PSZ:

6.20.4

Zásobníky Depomures v Rumunsku

6.20.5

Nové podzemní zásobníky plynu v Rumunsku

6.20.6

Podzemní zásobníky plynu Sarmasel v Rumunsku

6.21

Nadále již nepovažováno za PSZ

6.22

Nadále již nepovažováno za PSZ

6.23

Propojení Maďarsko – Slovinsko (Nagykanizsa – Tornyiszentmiklós (HU) – Lendava (SI) – Kidričevo)

6.24

Seskupení projektů – postupné zvýšení kapacity obousměrného přepravního koridoru Bulharsko – Rumunsko – Maďarsko – Rakousko (v současné době označované jako ‚ROHUAT/BRUA‘), aby umožňoval přepravu 1,75 miliardy krychlových metrů plynu ročně v první fázi a 4,4 miliardy krychlových metrů plynu ročně ve druhé fázi, včetně nových zdrojů z Černého moře:

6.24.1

Projekt umožňující zpětný tok mezi Rumunskem a Maďarskem: Maďarská část – 1. fáze – kompresorová stanice v místě Csanádpalota (1. fáze)

6.24.2

Rozvoj vnitrostátní plynovodní soustavy na rumunském území v koridoru Bulharsko – Rumunsko – Maďarsko – Rakousko – systém řízení přepravy plynu na plynovodu Podișor – Horia a 3 nové kompresorové stanice (Jupa, Bibești a Podișor) (1. fáze)

6.24.3

Kompresorová stanice v rámci úpravny plynu Mosonmagyarovar (rozvoj na rakouské straně) (1. fáze)

6.24.4

Plynovod Városföld – Ercsi – Győr (kapacita 4,4 miliardy krychlových metrů plynu ročně) (HU)

6.24.5

Plynovod Ercsi – Százhalombatta (kapacita 4,4 miliardy krychlových metrů plynu ročně) (HU)

6.24.6

Kompresorová stanice Városföld (kapacita 4,4 miliardy krychlových metrů plynu ročně) (HU)

6.24.7

Rozšíření přepravní kapacity z Rumunska do Maďarska až na 4,4 miliardy krychlových metrů plynu ročně (2. fáze)

6.24.8

Plynovod pobřeží Černého Moře – Podișor (RO) – pro příjem plynu z Černého moře

6.24.9

Projekt umožňující zpětný tok mezi Rumunskem a Maďarskem: Maďarská část – 2. fáze – kompresorová stanice v místě Csanádpalota nebo Algyő (HU) (kapacita 4,4 miliardy krychlových metrů plynu ročně (2. fáze)

6.25

Seskupení projektů – infrastruktura pro přepravu nového plynu do oblasti střední a jihovýchodní Evropy s cílem diverzifikace, obsahující jeden nebo více následujících PSZ:

6.25.1

Plynovodní soustava z Bulharska na Slovensko [v současné době označovaná jako ‚Eastring‘]

6.25.2

Plynovodní soustava z Řecka do Rakouska [v současné době označovaná jako ‚Tesla‘]

6.25.3

Další rozšíření obousměrného přepravního koridoru Bulharsko – Rumunsko – Maďarsko – Rakousko [v současné době označované jako ‚ROHUAT/BRUA‘, fáze3]

6.25.4

Infrastruktura umožňující rozvoj bulharského plynárenského uzlu

6.26

Seskupení projektů Chorvatsko – Slovinsko – Rakousko v místě Rogatec, obsahující následující PSZ:

6.26.1

Propojení Chorvatsko – Slovinsko (Lučko – Zabok – Rogatec)

6.26.2

Kompresorová stanice Kidričevo, 2. fáze modernizace (SI)

6.26.3

Kompresorové stanice v rámci chorvatské plynovodní soustavy

6.26.4

Úpravna plynu Murfeld – 2014/04 (AT)

6.26.5

Modernizace propojení mezi místy Murfeld a Ceršak (AT/SI)

6.26.6

Modernizace propojení v místě Rogatec

7) Prioritní koridor – jižní koridor pro přepravu plynu (‚SGC‘)

Č.

Definice

7.1

Seskupení PSZ v oblasti integrované, vyhrazené a stupňovitě rozšiřitelné přepravní infrastruktury a souvisejícího vybavení pro přepravu minimálně 10 miliard krychlových metrů plynu ročně z nových zdrojů v Kaspickém regionu přes Ázerbájdžán, Gruzii a Turecko na trhy EU v Řecku a Itálii, obsahující jeden nebo více následujících PSZ:

7.1.1

Plynovod do EU z Turkmenistánu a Ázerbájdžánu přes Gruzii a Turecko [v současné době označovaný jako kombinace ‚transkaspického plynovodu‘ (TCP), ‚rozšíření jihokavkazského plynovodu‘ (SCP-(F)X) a ‚transanatolského plynovodu‘ (TANAP)]

7.1.2

Kompresorová stanice v místě Kipi (EL)

7.1.3

Plynovod z Řecka do Itálie přes Albánii a Jaderské moře [v současné době označovaný jako ‚transjadranský plynovod‘ (TAP)]

7.1.4

Plynovod z Řecka do Itálie [v současné době označovaný jako ‚plynovod Poseidon‘]

7.1.5

Nadále již nepovažováno za PSZ

7.1.6

Měřicí a regulační stanice pro propojení řecké přepravní soustavy s plynovodem TAP

7.1.7

Plynovod Komotini – Thesprotia (EL)

7.2

Nadále již nepovažováno za PSZ

7.3

7.3.1

Plynovod z příbřežních oblastí Kypru na pevninskou část Řecka přes Krétu [v současné době označovaný jako ‚plynovod EastMed‘]

7.3.2

Odstranění vnitrostátních úzkých míst na Kypru za účelem ukončení jeho izolace a umožnění přepravy plynu z oblasti východního Středomoří

7.4

Seskupení projektů na propojení s Tureckem obsahující následující PSZ:

7.4.1

Kompresorová stanice v místě Kipi (EL)

7.4.2

Propojení mezi Tureckem a Bulharskem [v současné době označované jako ‚ITB‘]

8) Prioritní koridor – plán propojení baltského trhu s plynem (‚BEMIP – plyn‘)

Č.

Definice

8.1

Seskupení projektů pro diverzifikaci dodávek v regionu východní části Baltského moře, obsahující následující PSZ:

8.1.1

Propojení mezi Estonskem a Finskem [v současné době označované jako ‚Balticconnector‘] a

8.1.2

jeden z následujících terminálů LNG:

8.1.2.1

Nadále již nepovažováno za PSZ

8.1.2.2

Terminál LNG v Paldiski (EE)

8.1.2.3

Terminál LNG v Tallinnu (EE)

8.1.2.4

Nadále již nepovažováno za PSZ

Posílení přepravní infrastruktury v pobaltských státech a modernizace podzemních zásobníků plynu v Lotyšsku:

8.2

Seskupení projektů v oblasti modernizace infrastruktury ve východní části Baltského moře obsahující následující PSZ:

8.2.1

Posílení propojení mezi Lotyšskem a Litvou

8.2.2

Posílení propojení mezi Estonskem a Lotyšskem

8.2.3

Nadále již nepovažováno za PSZ

8.2.4

Modernizace podzemních zásobníků plynu v místě Inčukalns (LV)

8.3

Propojení Polsko – Dánsko [v současné době označované jako ‚baltský plynovod‘]

8.4

Nadále již nepovažováno za PSZ

8.5

Propojení Polsko – Litva [v současné době označované jako ‚GIPL‘]

8.6

Terminál LNG Gothenburg ve Švédsku

8.7

Rozšíření kapacity terminálu LNG Świnoujście v Polsku

8.8

Nadále již nepovažováno za PSZ

9) Prioritní koridor – propojení dodávek ropy ve střední a východní Evropě (‚OSC‘)

Zlepšení zabezpečení dodávek ropy v oblasti střední a východní Evropy zvýšením interoperability a zprovozněním vhodných alternativních dodávkových tras:

Č.

Definice

9.1

Ropovod Adamowo – Brody: ropovod spojující manipulační zařízení JSC společnosti Uktransnafta v místě Brody (Ukrajina) a nádrže v místě Adamowo (Polsko)

9.2

Ropovod Bratislava – Schwechat: ropovod spojující Schwechat (Rakousko) a Bratislavu (Slovenská republika)

9.3

Ropovody JANAF a Adria: rekonstrukce, modernizace, údržba a zvýšení kapacity stávajících ropovodů JANAF a Adria, které spojují chorvatský přístav Omišalj a jižní část ropovodu Družba (Chorvatsko, Maďarsko, Slovenská republika); (propojení Maďarska se Slovenskem již nadále není považováno za PSZ)

9.4

Ropovod Litvínov (Česká republika) – Spergau (Německo): projekt na rozšíření ropovodu Družba vedoucího surovou ropu do rafinérie TRM Spergau

9.5

Seskupení projektů – pomořanský ropovod (Polsko), obsahující následující PSZ:

9.5.1

Výstavba ropného terminálu v Gdaňsku

9.5.2.

Rozšíření pomořanského ropovodu: okruhy a druhá linka pomořanského ropovodu spojující nádrže Plebanka (v blízkosti města Płock) a manipulační terminál v Gdaňsku

9.6

TAL Plus: zvýšení kapacity ropovodu TAL mezi Terstem (Itálie) a Ingolstadtem (Německo)

10) Prioritní tematická oblast – realizace inteligentních sítí

Č.	Definice
10.1	Projekt Severoatlantická zelená zóna (Irsko, Spojené království/Severní Irsko) má zmenšit rozsah omezení, pokud jde o využití energie z větrných elektráren, realizací komunikační infrastruktury, zlepšeným řízením sítě a propojením a také zavedením (přeshraničních) protokolů pro účely řízení poptávky.
10.2	Green-Me (Francie, Itálie) má posílit začlenění obnovitelných zdrojů energie realizací automatizačních, řídicích a sledovacích systémů v napájecích stanicích VN a VN/SV, včetně komunikace s výrobci energie z obnovitelných zdrojů a skladování v primárních napájecích stanicích, jakož i výměnu nových údajů, která má umožnit lepší řízení přeshraničních propojení.
10.3	SINCRO.GRID (Slovinsko/Chorvatsko) má vyřešit problémy s napětím v síti, řízením kmitočtu a přetížením, čímž umožní další uplatnění obnovitelných zdrojů energie a nahrazení konvenční výroby energie začleněním nových aktivních prvků v přenosových a distribučních sítích do virtuálního centra pro přeshraniční řízení založeného na pokročilé správě dat, optimalizaci společného systému a prognózování zahrnujícím dva sousedící provozovatele přenosových soustav a dva sousedící provozovatele distribučních soustav.

11) Prioritní tematická oblast – elektrické dálnice

Seznam PSZ s dvojím označením jako elektrické dálnice

Č.

Definice

Prioritní koridor – příbřežní elektrizační soustava v severních mořích (‚NSOG‘)

1.1.1

Propojení mezi Zeebrugge (BE) a okolím místa Richborough (UK)

1.3.1

Propojení mezi místy Endrup (DK) a Niebüll (DE)

1.3.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Brunsbüttel a Niebüll (DE)

1.4.1

Propojení mezi místy Kassø (DK) a Audorf (DE)

1.4.2

Vnitrostátní vedení mezi místy Audorf a Hamburg/Nord (DE)

1.4.3

Vnitrostátní vedení mezi místy Hamburg/Nord a Dollern (DE)

1.5

Dánsko – Nizozemsko – propojení mezi místy Endrup (DK) a Eemshaven (NL) [v současné době označované jako ‚COBRAcable‘]

1.6

Francie – Irsko – propojení mezi místy La Martyre (FR) a Great Island nebo Knockraha (IE) [v současné době označované jako ‚Celtic Interconnector‘]

1.7.1

Francie – Spojené království – propojení místa Cotentin (FR) s okolím města Exeter (UK) [v současné době označované jako projekt ‚FAB‘]

1.7.2

Francie – Spojené království – propojení mezi místy Tourbe (FR) a Chilling (UK) [v současné době označované jako projekt ‚IFA2‘]

1.7.3

Francie – Spojené království – propojení mezi místy Coquelles (FR) a Folkestone (UK) [v současné době označované jako projekt ‚ElecLink‘]

1.8

Německo – Norsko – propojení mezi místy Wilster (DE) a Tonstad (NO) [v současné době označované jako ‚NordLink‘]

1.10

Propojení Norsko – Spojené království

1.13

Propojení Island – Spojené království [v současné době označované jako ‚Ice Link‘]

1.14

Propojení mezi místy Revsing (DK) a Bicker Fen (UK) [v současné době označované jako ‚Viking Link‘]

Prioritní koridor – severojižní propojení elektrických sítí v západní Evropě (‚NSI západ – elektřina‘)

2.2.1

Propojení mezi místy Lixhe (BE) a Oberzier (DE)

2.5.1

Propojení mezi místy Grande Ile (FR) a Piossasco (IT) [v současné době označované jako projekt ‚Savoie-Piemont‘]

2.7

Francie – Španělsko – propojení mezi místy Aquitaine (FR) a Baskickem (ES) [v současné době označované jako projekt ‚Biskajský záliv‘]

2.9

Německo – vnitrostátní vedení mezi místy Osterath a Philippsburg (DE) za účelem zvýšení kapacity na západních hranicích

2.10

Německo – vnitrostátní vedení mezi místy Brunsbüttel – Grοβgartach a místy Wilster – Grafenrheinfeld (DE) za účelem zvýšení kapacity na severních a jižních hranicích

2.13

Seskupení projektů Irsko – Spojené království – propojení obsahující jeden nebo více následujících PSZ:

2.13.1

Irsko – Spojené království – propojení mezi místy Woodland (IE) a Turleenan (UK)

2.13.2

Irsko – Spojené království – propojení mezi místy Srananagh (IE) a Turleenan (UK)

Prioritní koridor – severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jižní Evropě (‚NSI východ – elektřina‘)

3.10.1

Propojení mezi místy Hadera (IL) a Kofinou (CY)

3.10.2

Propojení mezi místy Kofinou (CY) a Korakia na Krétě (EL)

3.10.3

Vnitrostátní vedení mezi místem Korakia na Krétě a regionem Attica (EL)

3.12

Vnitrostátní vedení v Německu mezi místem Wolmirstedt a Bavorskem za účelem zvýšení přenosové kapacity vnitrostátní severojižní osy

Prioritní koridor – plán propojení baltského trhu s energií (‚BEMIP – elektřina‘)

4.1

Top

Choose the experimental features you want to try