32001R0973

Nařízení Rady (ES) č. 973/2001

ze dne 14. května 2001,

kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Rozhodnutím 98/392/ES [3] Společenství schválilo Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, která obsahuje zásady a pravidla pro zachovávání a řízení živých zdrojů v moři. V rámci širších mezinárodních závazků se Společenství podílí na úsilí o zachování populací ryb v mezinárodních vodách.

(2) Podle rozhodnutí 86/237/EHS [4] je Společenství od 14. listopadu 1997 smluvní stranou Mezinárodní úmluvy pro zachování tuňáků v Atlantickém oceánu, dále jen "úmluva ICCAT".

(3) Vytvořením Mezinárodní komise pro zachování tuňáků v Atlantickém oceánu (dále jen "ICCAT") stanoví úmluva ICCAT rámec pro regionální spolupráci za účelem zachování a řízení zdrojů tuňáků a příbuzných druhů v Atlantickém oceánu a přilehlých mořích a pro přijetí doporučení pro zachování a řízení v oblasti podle úmluvy, která se pro smluvní strany stávají závazná.

(4) ICCAT doporučila řadu technických opatření pro některé populace vysoce stěhovavých druhů v Atlantickém oceánu a ve Středozemním moři, zejména pokud jde o povolené velikosti a hmotnosti ryb, omezení odlovu v určitých oblastech a obdobích nebo pomocí některých lovných zařízení a o rybolovnou kapacitu. Tato doporučení jsou pro Společenství závazná, a proto by se měla provést.

(5) Některá technická opatření přijatá ICCAT byla zapracována do nařízení Rady (ES) č. 1626/94 ze dne 27. června 1994 o některých technických opatřeních pro zachování rybolovných zdrojů ve Středozemním moři [5] a nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů [6]. V zájmu jasnosti by tato opatření měla být zapracována do tohoto nařízení a příslušné články uvedených nařízení by se měly zrušit.

(6) S přihlédnutím k tradiční rybolovné praxi v některých oblastech by měla být přijata zvláštní ustanovení týkající se odlovu a uchovávání některých druhů tuňáka na palubě.

(7) Rozhodnutím 95/399/ES [7] Společenství schválilo Dohodu o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu. Zřízením Komise pro tuňáky Indického oceánu (dále jen "IOTC") a přijetím doporučení pro zachování a řízení v oblasti působnosti IOTC, která jsou pro smluvní strany závazná, tato dohoda vytváří užitečný rámec pro upevnění mezinárodní spolupráce za účelem zachování a rozumného využívání tuňáků a příbuzných druhů v Indickém oceánu.

(8) IOTC přijala doporučení o technických opatřeních pro některé populace vysoce stěhovavých druhů v Indickém oceánu. Toto doporučení je pro Společenství závazné, a proto by se mělo provést.

(9) Rozhodnutím 1999/337/ES [8] podepsalo Evropské společenství Dohodu o mezinárodním programu na ochranu delfínů a rozhodnutím 1999/386/ES [9] rozhodlo, že ji až do jejího schválení bude prozatímně používat. Společenství by proto mělo ustanovení této dohody používat.

(10) Mezi cíle uvedené dohody patří postupné snížení vedlejší úmrtnosti delfínů při lovu tuňáků ve východním Tichém oceánu košelkovými nevody na úrovně blížící se nule, a to stanovením ročních limitů, a dlouhodobá udržitelnost populací tuňáků v oblasti podle dohody.

(11) Některá ustanovení této dohody byla zapracována do nařízení (ES) č. 850/98. Tato ustanovení by se měla začlenit do tohoto nařízení.

(12) Společenství má rybolovné zájmy ve východním Tichém oceánu a zahájilo postup přistoupení k Meziamerické komisi pro tropické tuňáky (dále "IATTC"). Až do přistoupení a v souladu s povinností spolupracovat s ostatními stranami podílejícími se na řízení a zachování zdrojů v tomto regionu, která vyplývá z Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, by Společenství mělo používat technická opatření přijatá IATTC. Tato opatření by se proto měla zapracovat do právních předpisů Společenství.

(13) Opatření nezbytná k provádění tohoto nařízení se přijmou v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [10],

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Tímto nařízením se stanoví technická opatření pro zachování, která se vztahují na plavidla plující pod vlajkou členských států a registrovaná ve Společenství, dále jen "rybářská plavidla Společenství", a týkají se odlovu a vykládky některých populací vysoce stěhovavých druhů uvedených v příloze I.

HLAVA I

DEFINICE

Článek 2

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice mořských vod:

a) oblast 1 :

veškeré vody Atlantického oceánu a přilehlých moří spadající do oblasti podle úmluvy ICCAT, jak je definována v článku 1 uvedené úmluvy;

b) oblast 2 :

veškeré vody Indického oceánu spadající do oblasti působnosti dohody o zřízení IOTC, jak je definována v článku 2 uvedené úmluvy;

c) oblast 3 :

veškeré vody východního Tichého oceánu spadající do oblasti definované v článku 3 Dohody o mezinárodním programu na ochranu delfínů.

HLAVA II

TECHNICKÁ OPATŘENÍ POUŽITELNÁ V OBLASTI 1

Kapitola 1

Omezení používání některých typů plavidel a lovných zařízení

Článek 3

1. V období od 1. listopadu do 31. ledna se v oblasti popsané v odstavci 2 rybářským plavidlům Společenství zakazuje:

- ukotvovat plovoucí předměty,

- lovit pod umělými předměty,

- lovit pod přírodními předměty,

- lovit s pomocnými plavidly,

- vhazovat do moře umělé plovoucí předměty s bójemi nebo bez nich,

- připevňovat bóje na plovoucí předměty v moři,

- odstraňovat plovoucí předměty a vyčkávat, až se ryby přilákané těmito předměty shromáždí pod plavidlem,

- vléci plovoucí předměty mimo danou oblast.

2. Oblast uvedená v odstavci 1 je vymezena takto:

- jižní hranice na 4o jižní šířky,

- severní hranice na 5o severní šířky,

- západní hranice na 20o západní délky,

- východní hranici tvoří pobřeží Afriky.

3. Plavidlům se zakazuje zahájit nebo pokračovat v rybolovu v oblasti definované v odstavci 2 a v období definovaném v odstavci 1, není-li na palubě přítomen pozorovatel.

4. Do 31. prosince 2002 přijmou členské státy nezbytná opatření, aby byli jmenováni pozorovatelé a aby zajistily, že jsou pozorovatelé přiděleni na palubu všech plavidel, která plují pod jejich vlajkou nebo jsou registrována na jejich území a která hodlají provozovat rybolovné činnosti v oblasti uvedené v odstavci 2.

5. Aniž je dotčen odstavec 4, přijmou členské státy nezbytná opatření, aby zajistily, že řádně jmenovaní pozorovatelé zůstanou na palubách rybářských plavidel, na něž byli umístěni, dokud nebudou nahrazeni jinými pozorovateli.

6. Velitel plavidla Společenství, které operuje v oblasti definované v odstavci 2 a v období definovaném v odstavci 1, přijme pozorovatele a během jeho pobytu na palubě s ním bude spolupracovat při plnění jeho úkolů.

Velitel plavidla, které má na palubu přijmout pozorovatele, přijme veškerá rozumná opatření, aby uvedenému pozorovateli usnadnil příchod a odchod. Během pobytu na palubě bude mít určený pozorovatel k dispozici náležité ubytování a pracovní zařízení.

7. Praktické postupy pro odstavce 4, 5 a 6 jsou definovány v příloze II.

8. Nejpozději 1. května každého roku zašlou členské státy Komisi souhrnnou zprávu, v níž vyhodnotí obsah a závěry zpráv pozorovatelů přidělených na plavidla plující pod jejich vlajkou.

9. Na základě doporučení ICCAT, která jsou pro Společenství závazná, a postupem podle čl. 19 odst. 2 může Komise změnit období uvedené v odstavci 1, oblast uvedenou v odstavci 2 a pravidla pro přidělování pozorovatelů definovaná v příloze II.

Článek 4

1. Je zakázáno uchovávat na palubě jakékoliv množství tuňáka pruhovaného, tuňáka velkookého nebo tuňáka žlutoploutvého ulovené pomocí košelkových nevodů ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo jurisdikci Portugalska v podoblasti ICES X severně od 36o30' severní šířky nebo v oblastech spadajících pod Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantickém oceánu (CECAF) severně od 31o severní šířky a východně od 17o30' západní délky nebo uvedené druhy v uvedených oblastech uvedenými lovnými zařízeními lovit.

2. Je zakázáno uchovávat na palubě tuňáky ulovené pomocí unášených tenatových sítí ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo jurisdikci Portugalska v podoblastech ICES VIII, IX a X nebo v oblastech spadajících pod Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantickém oceánu v okolí Kanárských ostrovů a Madeiry nebo uvedené druhy v uvedených oblastech uvedenými lovnými zařízeními lovit.

Článek 5

1. Lov tuňáka obecného kruhovými zatahovacími sítěmi se zakazuje:

- od 1. do 31. května v celém Středozemním moři a od 16. července do 15. srpna ve Středozemním moři s výjimkou Jaderského moře pro plavidla, která operují výhradně nebo převážně v Jaderském moři,

- od 16. července do 15. srpna v celém Středozemním moři a od 1. do 31. května v Jaderském moři pro plavidla, která operují výhradně nebo převážně ve Středozemním moři s výjimkou moře Jaderského.

Členské státy zajistí, aby se na veškerá plavidla, která plují pod jejich vlajkami nebo jsou registrována na jejich území, vztahovala uvedená pravidla.

Pro účely tohoto nařízení se jižní hranice Jaderského moře nachází na přímce, která spojuje albánsko-řeckou hranici a mys Santa Maria di Leuca.

2. V období od 1. do 30. června je při lovu tuňáka obecného ve Středozemním moři zakázáno používat při rybolovných činnostech letadla nebo vrtulníky.

3. V období od 1. června do 31. července každého roku je zakázáno lovit tuňáka obecného ve Středozemním moři pomocí povrchových dlouhých lovných šňůr z plavidel delších než 24 m. Použitelná délka je délka stanovená ICCAT, která je uvedena v příloze III.

4. Na základě doporučení ICCAT, která jsou pro Společenství závazná, a postupem podle čl. 19 odst. 2 může Komise změnit období a oblasti definované v tomto odstavci a délku plavidel definovanou v příloze III.

Kapitola 2

Minimální velikost

Článek 6

1. Vysoce stěhovavé druhy se považují za podměrečné, jsou-li jejich rozměry menší než minimální rozměry uvedené pro příslušné druhy v příloze IV.

2. Na základě doporučení ICCAT, která jsou pro Společenství závazná, a postupem podle čl. 19 odst. 2 může Komise rozměry stanovené v příloze IV změnit.

Článek 7

1. Podměrečné ryby vysoce stěhovavých druhů nesmějí být uchovávány na palubě nebo překládány na jiné plavidlo, vykládány na pevninu, převáženy, skladovány, vystaveny nebo nabízeny k prodeji, prodány nebo uvedeny na trh. Tyto druhy musejí být neprodleně vhozeny zpět do moře.

Předcházející pododstavec se však nevztahuje na druhy uvedené v příloze IV, které byly uloveny náhodou a které celkem nepředstavují více než 15 % vyloženého množství, vyjádřeno počtem jedinců. U tuňáka obecného se tato povolená odchylka nevztahuje na ryby, které váží méně než 3,2 kg.

2. Propouštění podměrečných ryb vysoce stěhovavých druhů pocházejících ze třetích zemí do volného oběhu nebo jejich uvádění na trh ve Společenství se zakazuje.

Článek 8

Velikost vysoce stěhovavého druhu se změří v souladu s článkem 18 nařízení (ES) č. 850/98.

Kapitola 3

Omezení počtu plavidel

Článek 9

1. Postupem podle čl. 8 odst. 4 písm. i) nařízení (EHS) č. 3760/92 [11] Rada stanoví počet a celkovou kapacitu v hrubé registrované prostornosti (BRT) rybářských plavidel Společenství, která jsou delší než 24 metrů a loví tuňáka velkookého jako cílový druh. Tyto údaje se stanoví jako průměrný počet a kapacita v BRT rybářských plavidel Společenství, která v období 1991–1992 lovila v oblasti 1 tuňáka velkookého jako cílový druh.

2. Nejpozději do 31. ledna každého roku sdělí členské státy Komisi seznam všech plavidel plujících pod jejich vlajkou a registrovaných na jejich území, která hodlají během daného roku lovit v oblasti 1 tuňáka velkookého.

3. V seznamech se uvede registrační číslo plavidla v domácím lodním parku, které bylo plavidlu přiděleno v souladu s článkem 5 nařízení Komise (ES) č. 2090/98 [12].

4. Na základě údajů poskytnutých členskými státy v souladu s odstavci 2 a 3 může Rada postupem podle čl. 8 odst. 4 písm. ii) nařízení (EHS) č. 3760/92 rozdělit mezi členské státy počet a kapacitu vyjádřenou v BRT stanovenou v souladu s odstavcem 1.

5. Do 15. srpna každého roku členské státy zašlou Komisi seznam rybářských plavidel, která jsou delší než 24 metrů a jako cílový druh loví tuňáka velkookého. Komise zašle tyto údaje sekretariátu ICCAT do 31. srpna každého roku.

6. Seznam uvedený v odstavci 5 obsahuje tyto údaje:

- název plavidla, registrační číslo,

- případné dřívější vlajky,

- případnou mezinárodní rádiovou volací značku,

- typ plavidla, délku a BRT,

- jméno a adresu majitele (majitelů) plavidla.

Článek 10

1. Postupem podle čl. 8 odst. 4 písm. i) nařízení (EHS) č. 3760/92 Rada stanoví počet rybářských plavidel Společenství, která v severním Atlantickém oceánu loví tuňáka křídlatého jako cílový druh. Počet plavidel se stanoví jako průměrný počet rybářských plavidel Společenství, která v severním Atlantickém oceánu v období 1993–1995 lovila tuňáka křídlatého jako cílový druh.

2. Nejpozději do 31. ledna každého roku sdělí členské státy Komisi seznam všech plavidel plujících pod jejich vlajkou a registrovaných na jejich území, která hodlají během daného roku lovit v oblasti 1 v severním Atlantickém oceánu tuňáka křídlatého.

3. V seznamech se uvede registrační číslo plavidla v domácím lodním parku, které bylo plavidlu přiděleno v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 2090/98.

4. Na základě údajů poskytnutých členskými státy v souladu s odstavci 2 a 3 může Rada postupem podle čl. 8 odst. 4 písm. ii) nařízení (EHS) č. 3760/92 rozdělit mezi členské státy počet plavidel stanovený v souladu s odstavcem 1.

5. Do 15. srpna každého roku zašlou členské státy Komisi seznam plavidel, která plují pod jejich vlajkou a provozují cílený rybolov tuňáka křídlatého v severním Atlantickém oceánu. Do 31. prosince 2001 se na tento seznam nezapíší žádná rybářská plavidla, která provozují jiný průzkumný rybolov než pomocí unášených tenatových sítí. Komise zašle tyto údaje sekretariátu ICCAT do 30. května každého roku.

Kapitola 4

Další opatření

Článek 11

Členské státy mohou podporovat používání návazců, složených z jednoho provazce, na otočných úchytech, aby se usnadnilo vyprošťování živých marlínů modrých a plachetníků bílých.

Článek 12

Odchylně od článku 31 nařízení (ES) č. 850/98 je povoleno používat k lovu tuňáka a žraloka velikého (Cetorhinus maximus) ve Skagerraku a Kattegatu elektrický proud nebo harpunová děla.

HLAVA III

TECHNICKÁ OPATŘENÍ POUŽITELNÁ V OBLASTI 2

Článek 13

1. Do 15. června každého roku členské státy zašlou Komisi seznam rybářských plavidel, která jsou delší než 24 metrů, plují pod jejich vlajkou a během předcházejícího roku lovila v oblasti 2 tuňáka velkookého, tuňáka křídlatého a tuňáka pruhovaného. Komise zašle tyto údaje sekretariátu ICCAT do 30. června každého roku.

2. Seznam uvedený v odstavci 1 obsahuje tyto údaje:

- název plavidla, registrační číslo,

- případné dřívější vlajky,

- případnou mezinárodní rádiovou volací značku,

- typ plavidla, délku a BRT,

- jména a adresy majitele, provozovatele nebo pronajimatele plavidla.

HLAVA IV

TECHNICKÁ OPATŘENÍ POUŽITELNÁ V OBLASTI 3

Článek 14

1. Pouze rybářským plavidlům Společenství, která operují za podmínek stanovených v Dohodě o mezinárodním programu na ochranu delfínů a kterým byl přidělen DML, je povoleno při lovu tuňáka žlutoploutvého v oblasti 3 používat košelkové nevody ke kruhovým zátahům na hejna nebo skupiny delfínů.

2. "DML" se rozumí hranice úmrtnosti delfínů stanovená v článku 5 Dohody o mezinárodním programu na ochranu delfínů.

Článek 15

1. Do 15. září každého roku zašlou členské státy Komisi:

- seznam plavidel, která plují pod jejich vlajkou a jejichž nosnost je vyšší než 363 tun (400 čistých tun), která žádala o DML pro celý následující rok,

- seznam plavidel, která plují pod jejich vlajkou a pravděpodobně budou v dané oblasti v průběhu následující roku operovat,

- seznam plavidel, která plují pod jejich vlajkou a která žádala o DML pro první nebo druhou polovinu následujícího roku,

- pro každé plavidlo, které žádá o DML, osvědčení, které potvrzuje, že uvedené plavidlo mělo náležité zařízení a vybavení pro ochranu delfínů a že jeho velitel dokončil schválený vzdělávací kurz o metodách záchrany a vyprošťování delfínů.

2. Členský stát zajistí, že žádosti o DML jsou v souladu s podmínkami Dohody o mezinárodním programu na ochranu delfínů a s opatřeními pro zachování přijatými IATTC.

3. Komise seznamy přezkoumá a zajistí, že jsou v souladu s ustanoveními Dohody o mezinárodním programu na ochranu delfínů a s opatřeními pro zachování přijatými IATTC, a zašle je řediteli IATTC.

Pokud se při přezkoumání ukáže, že žádosti nesplňují podmínky uvedené v tomto odstavci, Komise příslušný členský stát neprodleně informuje, že celou žádost nebo její část nemůže řediteli IATTC zaslat, přičemž uvede důvody.

4. Komise zašle každému členskému státu celkový DML, který se rozdělí mezi plavidla plující pod jeho vlajkou.

5. Do 15. ledna každého roku oznámí každý členský stát Komisi, jak rozdělil DML mezi plavidla, která plují pod jeho vlajkou.

6. Do 1. února každého roku zašle Komise řediteli IATTC seznam a rozpis rozdělení DML mezi rybářská plavidla Společenství.

Článek 16

1. Plavidla, která loví pomocí zařízení s uzavíracím mechanismem, nesmějí používat pomocná plavidla.

2. Překládka ryb na jiná plavidla na moři se zakazuje.

HLAVA V

OBECNĚ POUŽÍVANÁ USTANOVENÍ

Článek 17

1. Používání košelkových nevodů pro kruhové zátahy na hejna nebo skupiny mořských savců se s výjimkou plavidel uvedených v článku 4 zakazuje.

2. Odstavec 1 se vztahuje na všechna plavidla, která plují pod vlajkou členského státu nebo jsou registrována v členském státě, a to ve všech vodách.

HLAVA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 18

Opatření, která se mají učinit na základě čl. 3 odst. 9, čl. 5 odst. 4 a čl. 6 odst. 2, se přijmou postupem podle čl. 19 odst. 2.

Článek 19

1. Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 17 nařízení (EHS) č. 3760/92.

2. V případě odkazu na tento odstavec se použijí články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Lhůta uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES se stanoví na tři měsíce.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 20

1. Články 24, 33 a 41 nařízení (ES) č. 850/98 a údaje v příloze XII uvedeného nařízení, které se týkají tuňáka obecného a mečouna obecného, se zrušují.

2. Články 3a a 5a nařízení (ES) č. 1626/94, údaje v příloze IV uvedeného nařízení, které se týkají tuňáka obecného a mečouna obecného, a příloha V uvedeného nařízení se zrušují.

3. Odkazy na uvedená nařízení, články a přílohy se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze V.

Článek 21

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. května 2001.

Za Radu

předseda

L. Rekke

[1] Úř. věst. C 337 E, 28.11.2000, s. 78.

[2] Stanovisko ze dne 28. února 2001 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1.

[4] Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 33.

[5] Úř. věst. L 171, 6.7.1994, s. 1.

[6] Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 812/2000 (Úř. věst. L 100, 20.4.2000, s. 3).

[7] Úř. věst. L 236, 5.10.1995, s. 24.

[8] Úř. věst. L 132, 27.5.1999, s. 1.

[9] Úř. věst. L 147, 12.6.1999, s. 23.

[10] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[11] Úř. věst. L 389, 31.12.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1181/91 (Úř. věst. L 164, 9.6.1998, s. 1).

[12] Úř. věst. L 266, 1.10.1998, s. 27.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

Seznam druhů uvedených v tomto nařízení

- Tuňák křídlatý: Thunnus alalunga

- Tuňák obecný: Thunnus thynnus

- Tuňák velkooký: Thunnus obesus

- Tuňák pruhovaný: Katsuwonus pelamis

- Pelamida obecná: Sarda sarda

- Tuňák žlutoploutvý: Thunnus albacares

- Tuňák atlantský: Thunnus atlanticus

- Tuňák (rod): Euthynnus spp.

- Tuňák australský: Thunnus maccoyii

- Tuňák (rod): Auxis spp.

- Pražma obecná: Bramidae

- Plachetník nebo marlín: Tetrapturus spp.; Makaira spp.

- Plachetník (rod): Istiophorus spp.

- Mečoun obecný: Xiphias gladius

- Rohoretka (rod): Scomberesox spp.; Cololabis spp.

- Zlak; zlak obecný: Coryphaena hippurus; Coryphaena equiselis

- Žraloci: Hexanchus griseus; Cetorhinus maximus; Alopiidae; Rhincodon typus; Carcharhinidae; Sphyrnidae; Isuridae; Lamnidae

- Kytovci (velryby a sviňuchy): Physeteridae; Belaenopteridae; Balenidae; Eschrichtiidae; Monodontidae; Ziphiidae; Delphinidae.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

Praktické postupy uvedené v čl. 3 odst. 7

1. JMENOVÁNÍ POZOROVATELŮ

a) Členské státy jmenují řádně kvalifikované a zkušené osoby, aby splnily povinnost přidělit pozorovatele, aniž je dotčen čl. 3 odst. 4. Vybrané osoby by pro vykonávání svých povinností měli mít následující kvalifikaci:

- dostatečné zkušenosti s rozpoznáváním živočišných druhů a lovných zařízení,

- znalost navigace,

- dostatečnou znalost opatření pro zachování ICCAT,

- schopnost provádět základní vědecké úkoly, například odebírat vzorky a s přesností je pozorovat a zaznamenávat,

- dostatečnou znalost jazyka státu vlajky plavidla, které pozoruje.

b) Členské státy přijmou všechna vhodná opatření, aby zajistily, že jsou pozorovatelé přijati na palubu rybářských plavidel v dohodnuté době a na dohodnutém místě, a usnadní jejich odchod po uplynutí období pozorování.

2. POVINNOSTI POZOROVATELŮ

Hlavním úkolem pozorovatelů je sledovat, jak rybářská plavidla dodržují zákaz uvedený v článku 1. Přidělení pozorovatelé budou zejména:

a) sledovat rybolovné činnosti pozorovaných plavidel a zaznamenávat je do zprávy;

b) do 20 dnů po skončení období pozorování předkládat příslušným úřadům dotčeného členského státu zprávu, ve které shrnou hlavní zjištění a uvedou shromážděné biologické údaje.

3. VZTAHY S VELITELI RYBÁŘSKÝCH PLAVIDEL

a) Velitel musí být včas informován o dni a místě přijetí pozorovatele a o pravděpodobné délce pozorování.

b) Velitel plavidla může požádat kopii zprávy pozorovatele.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

Délka plavidel (čl. 5 odst. 4)

Vymezení délky plavidel podle ICCAT:

- pro rybářské plavidlo postavené po 18. červenci 1982: 96 % celkové délky na čáře ponoru v 85 % nejmenší konstrukční hloubky, měřeno od vrcholu kýlu, nebo délka od přední strany klounovce k ose perutě kormidla na této čáře ponoru, je-li tato délka vyšší. U plavidel s převislým kýlem je čára ponoru, na které se délka měří, rovnoběžná s hlavní čárou ponoru,

- pro rybářské plavidlo postavené před 18. červencem 1982: zapsaná délka, jak je uvedena v národním rejstříku nebo jiném záznamu o plavidlu.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

MINIMÁLNÍ VELIKOSTI

(čl. 6 odst. 1)

Druhy | Minimální velikosti |

Mečoun obecný (Xiphias gladius) | 25 kg nebo 125 cm (spodní čelist) |

Tuňák obecný (Thunnus thynnus) | 6,4 kg nebo 70 cm |

Tuňák žlutoploutvý (Thunnus albacares) | 3,2 kg |

Tuňák velkooký (Thunnus obesus) | 3,2 kg |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

SROVNÁVACÍ TABULKA

(čl. 20 odst. 3)

Nařízení (ES) č. 850/98 | Toto nařízení |

Článek 24 | Článek 4 |

Čl. 33 odst. 1 | Článek 17 |

Čl. 33 odst. 2 | Článek 2 |

Čl. 33 odst. 3 | Čl. 14 odst. 1 |

Článek 41 | Článek 12 |

Příloha XII týkající se tuňáka obecného a mečouna obecného | Příloha IV |

Nařízení (ES) č. 1626/94 | Toto nařízení |

Článek 3a | Článek 5 |

Článek 5a | Článek 5 |

Příloha IV týkající se tuňáka obecného | Příloha IV |

Příloha V | Příloha III |

--------------------------------------------------