1.Závěry a doporučení

1.1Evropský semestr sehrál navzdory svým nedostatkům důležitou roli při koordinaci vnitrostátních hospodářských politik v rámci EU. Jeho postupy však neumožnily uspokojivé zapojení občanů a vnitrostátních politických, hospodářských a sociálních subjektů v členských státech do jeho procesů a doporučení. Úroveň zapojení organizované občanské společnosti do evropského semestru je ve většině členských států nedostatečná a nekvalitní. Ačkoli došlo k určitému zlepšení v oblasti konzultací při přípravě národních plánů pro oživení a odolnost, nepodařilo se je upevnit a v některých zemích se v poslední době z politických důvodů snížilo odhodlání poskytovat tomuto zapojení další podporu.

1.2Sdělení Evropské komise stanovující směry revidovaného rámce správy ekonomických záležitostí EU 1 , které EHSV podporuje 2 , zavádí pružnější a diferencovanější rámec fiskální politiky, který bude vyžadovat jednání a dohody mezi orgány EU a členskými státy. Pro jejich úspěch je zásadní odpovědnost členských států za tento proces a za přijaté závazky. K dosažení tohoto cíle je nutná reforma postupů a harmonogramů evropského semestru.

1.3EHSV se domnívá, že odpovědnost členských států je možná pouze při konkrétním a strukturálním zapojení politických, hospodářských a sociálních subjektů do procesu evropského semestru. EHSV se domnívá, že jedním z pilířů tohoto revidovaného evropského semestru se musí stát zapojení sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, stejně jako zapojení vnitrostátních parlamentů a místních a regionálních orgánů. Pravomoci Evropského parlamentu (EP) by měly být rozšířeny na takovou úroveň, aby měl více práv spolurozhodovat o hlavních směrech hospodářských politik a návrzích evropské povahy.

1.4EHSV navrhuje reformu evropského semestru s cílem posílit jeho transparentnost a demokratičnost, zapojení organizované občanské společnosti a účinnost jejího fungování v souvislosti s cíli hospodářského růstu a kvalitní zaměstnanosti, sociální soudržnosti, sbližování mezi členskými státy a urychlení ekologické a digitální transformace. Stávající systémy ukazatelů musí být přezkoumány, doplněny a vzájemně sladěny, což přispěje ke zlepšení postupů hodnocení.

1.5EHSV se domnívá, že hlavní nástroje evropského semestru, zejména doporučení pro jednotlivé země, by se měly vztahovat na období tří let s každoročním hodnocením a přezkumem. Tento návrh je v souladu se sdělením Evropské komise o revidovaném rámci správy ekonomických záležitostí EU a usnadní procesy odpovědnosti jednotlivých členských států a zapojení organizované občanské společnosti.

1.6Právě dodržování doporučení pro jednotlivé země umožňuje posoudit platnost a účinnost evropského semestru. EHSV se proto domnívá, že nejvhodnější pobídkou je propojení jejich provádění s rozpočtem EU a získání části prostředků z něj po vzoru Nástroje pro oživení a odolnost.

1.7EHSV navrhuje zapojení sociálních partnerů a organizací občanské společnosti prostřednictvím strukturovaného formálního konzultačního postupu na evropské i vnitrostátní úrovni, který by zahrnoval jak fázi přípravy a rozhodování, tak fázi provádění, monitorování a hodnocení. Tento postup by měl probíhat v rámci zvláštního subjektu nebo v rámci již existujícího subjektu, kterému budou tyto funkce právně svěřeny. Důležitou úlohu by v tomto procesu měly hrát i stávající národní hospodářské a sociální rady.

1.8EHSV se domnívá, že zásady a obecné charakteristiky strukturovaného a trvalého zapojení organizované občanské společnosti do jednotlivých fází evropského semestru by měly být definovány v nařízení EU, přičemž je třeba respektovat skutečnost, že podrobnější specifikace postupů a orgánů, v jejichž rámci má tato konzultace probíhat, jakož i dodržování kritérií otevřenosti, transparentnosti a reprezentativnosti, musí určovat vnitrostátní právní předpisy.

1.9Podle názoru EHSV by toto nařízení mělo stanovit základní kritéria a zásady týkající se mimo jiné těchto otázek: harmonogramy (související s harmonogramy Nástroje pro oživení a odolnost a evropského semestru), formality schůzí a včasného a řádného přístupu veřejnosti k dokumentaci, zápisy, informování veřejnosti o návrzích a reakcích veřejné správy a plán provádění dohod.

1.10EHSV se domnívá, že je třeba prohloubit diskusi o fiskální kapacitě a vlastních zdrojích EU. Výbor se domnívá, že geopolitické, hospodářské, sociální a environmentální výzvy, kterým bude EU v příštích letech čelit, budou vyžadovat financování společných evropských statků.

2.Úvod

2.1Účelem tohoto stanoviska je podpořit úvahy a formulování návrhů na důkladnou reformu postupů evropského semestru, aby se správa ekonomických záležitostí EU stala transparentnější, demokratičtější a efektivnější a aby se do ní účinněji zapojila organizovaná občanská společnost.

2.2Naše analýza a návrhy zohledňují obsah sdělení Komise, v němž jsou stanoveny směry pro revidovaný rámec správy ekonomických záležitostí EU, jakož i stanovisko EHSV k tomuto sdělení a usnesení Výboru o zapojení organizované občanské společnosti do přípravy a provádění národních plánů pro oživení a odolnost (2021 a 2022) 3 .

2.3Stejně jako při přípravě výše uvedených usnesení jsme provedli rozsáhlou konzultaci se zástupci organizované občanské společnosti prostřednictvím národních delegací skupiny Evropský semestr (složené ze tří členů z každé země – po jednom z každé skupiny). Tato konzultace proběhla formou dotazníku a sedmi návštěv jednotlivých zemí (kulaté stoly). Výsledky konzultace jsou uvedeny v příloze 4 a shrnuty v bodě 5 stanoviska.

3.Úvod

3.1Evropský semestr byl zaveden po krizi v roce 2008 jako nástroj správy ekonomických záležitostí EU. Zpočátku se zaměřoval na finanční stabilitu členských států, postupem času se však do něj vedle hospodářských a rozpočtových politik začlenily i otázky zaměstnanosti a sociální otázky. Nyní se jedná o půlroční cyklus koordinace hospodářské politiky, politiky zaměstnanosti, sociální politiky a fiskální politiky: členské státy přizpůsobují své rozpočty a hospodářské politiky cílům a pravidlům dohodnutým na úrovni EU. Od svého zavedení v roce 2011 se stal uznávaným fórem pro projednávání výzev v oblasti fiskální a hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti zemí EU v rámci společného ročního harmonogramu. Vzhledem k hospodářským a sociálním důsledkům pandemie v roce 2020 a války vyvolané neoprávněnou a nevyprovokovanou invazí Ruské federace na Ukrajinu bylo zapotřebí větší koordinace mezi členskými státy. V roce 2021 byl proto evropský semestr upraven tak, aby zohledňoval vytváření plánu pro oživení a odolnost. Provádění národních plánů pro oživení a odolnost nyní určuje jejich agendu v oblasti reforem a investic pro nadcházející roky. Evropský semestr díky své širší oblasti působnosti a mnohostrannému dohledu provádění národních plánů pro oživení a odolnost vhodně doplňuje.

3.2Podle čl. 18 odst. 4 písm. q) nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost 5 by k přípravě a realizaci národních plánů pro oživení a odolnost mělo být poskytnuto shrnutí konzultačního procesu vedeného v souladu s vnitrostátním právním rámcem a stručné vysvětlení, jak je v tomto plánu zohledněn příspěvek zúčastněných stran. Mezi tyto zúčastněné strany patří místní a regionální orgány, sociální partneři, organizace občanské společnosti, mládežnické organizace a další. Jak však EHSV zdůraznil ve svém usnesení přijatém v květnu 2022, zapojení organizované občanské společnosti bylo dosud obecně vnímáno jako neuspokojivé, a to i s ohledem na přirozené rozdíly mezi jednotlivými zeměmi ve stávajících konzultačních procesech.

3.3Čtyři hlavní cíle evropského semestru jsou: 1) zamezit nadměrným makroekonomickým nerovnováhám v EU; 2) zajistit zdravé udržitelné veřejné finance (Pakt o stabilitě a růstu); 3) podporovat strukturální reformy zaměřené na posílení hospodářského růstu, zaměstnanosti a sociálních politik (Evropa 2020, Zelená dohoda, cíle udržitelného rozvoje, evropský pilíř sociálních práv); a 4) podpořit investice. V návaznosti na krizi COVID-19 a přijetí nástroje NextGenerationEU je nyní cílem také monitorování národních plánů pro oživení a odolnost.

3.4V listopadu 2022 zveřejnila Evropská komise sdělení, v němž vytyčila směry pro reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU 6 a navrhla zachovat referenční hodnoty Paktu o stabilitě a růstu (schodek rozpočtu ve výši 3 % HDP a poměr dluhu k HDP ve výši 60 %) a zavést postupy pro snižování dluhu rozlišené podle jednotlivých zemí a vyjednané s jejich vládami (s vnitrostátními střednědobými plány fiskálního vývoje). Tento revidovaný rámec by byl jednodušší, transparentnější a účinnější, s větší odpovědností členských států a lepším prosazováním. V rámci této revidované struktury by byly fiskální plány nejzadluženějších členských států stanoveny na období čtyř let (s možností prodloužení o další tři roky), přičemž by se řídily konkrétním a dohodnutým programem investic a reforem, který by podléhal každoročnímu monitorování dodržování. Tento návrh odráží „ducha NextGenerationEU“, na který se odkazuje. V závěrech Rady ECOFIN ze dne 14. března 2023 7 je uvedena řada oblastí, v nichž se názory členských států sbližují, a oblasti, na nichž je v souvislosti s reformovaným rámcem třeba dále pracovat. Představují politické vodítko pro Evropskou komisi při přípravě příslušných legislativních návrhů. Rada zejména konstatovala, že členské státy by měly do všech fází evropského semestru a cyklu tvorby politik systematicky, včas a smysluplně zapojovat sociální partnery, občanskou společnost a další relevantní zúčastněné strany, neboť to má zásadní význam pro úspěch koordinace a provádění hospodářské a sociální politiky a politiky zaměstnanosti. To dne 23. března potvrdila také Evropská rada.

3.5Prostřednictvím tohoto nástroje koordinace se EHSV neustále snaží zvýšit zapojení organizované občanské společnosti do rozhodování, které se jí může týkat. Cílem bylo posílit demokratickou legitimitu občanské společnosti a důvěru v instituce EU a zajistit účinnější provádění výše uvedených vnitrostátních plánů a programů. Tato konzultace byla proto vedena s cílem identifikovat doporučení organizované občanské společnosti v členských státech a posílit její úlohu v těchto procesech. Konzultace zohlednila probíhající změny týkající se evropského semestru (provádění Nástroje pro oživení a odolnost, začlenění kapitoly REPowerEU a revize rámce správy ekonomických záležitostí EU).

4.Metodika použitá pro tuto konzultaci

4.1Údaje a informace potřebné pro vypracování této zprávy byly shromážděny v období od prosince 2022 do března 2023. Celkem bylo zasláno 23 příspěvků členských států (odpovědi na dotazník a/nebo v rámci kulatého stolu) 8 . Konzultace vycházely z přímých zkušeností členů a byly do nich zapojeni sociální partneři a organizace občanské společnosti. V některých zemích se jich zúčastnily národní hospodářské a sociální rady či obdobné subjekty, v jiných zase proběhly konzultace s představiteli vlády.

4.2Toto stanovisko čerpá také z externích zdrojů, jako jsou publikace expertních skupin, srovnávací výzkumné studie a vnitrostátní debaty. Kromě toho byl dotazník rozeslán několika evropským organizacím občanské společnosti, které tvoří součást styčné skupiny EHSV, a dalším zástupcům všech tří skupin EHSV.

5.Závěry týkající se výsledků konzultací

Oddíl I: Pokračování naší předchozí práce na národních plánech pro oživení a odolnost

5.1Otázka č. 1 – Současný stav zapojení organizované občanské společnosti do provádění plánu pro oživení a odolnost

Obecně nedošlo k žádným významným změnám. Hlavními překážkami jsou nedostatek politické vůle vlád, absence systematického a jednotného přístupu k monitorování a absence stálých a formálních postupů a struktur pro informování a dialog. Organizovaná občanská společnost navrhuje vytvoření centrální platformy pro evropský semestr, která by zahrnovala veškeré vnitrostátní informace a vytvoření standardizovaných konzultačních a monitorovacích mechanismů s aktivnější úlohou národních hospodářských a sociálních rad (a obdobných orgánů).

Oddíl II: Názory organizované občanské společnosti na evropský semestr

Otázka č. 2 – Konzultace s občanskou společností pořádané v rámci evropského semestru Konzultace organizované občanské společnosti v kontextu evropského semestru jsou obecně považovány za nedostatečné a/nebo neúčinné, za formalitu s nízkou mírou přijetí jejich návrhů. Dotazované zúčastněné strany na vnitrostátní úrovni navrhují: definovaný a pravidelný konzultační cyklus s lepším přístupem k dokumentaci a větší transparentností, zveřejňování výsledků, časový harmonogram v souladu s cyklem evropského semestru a zviditelnění procesu pro veřejnost.

5.2Otázka č. 3 – Účinnost a legitimita evropského semestru jakožto nástroje pro koordinaci hospodářské a fiskální politiky

Většina zástupců organizované občanské společnosti hodnotí úlohu evropského semestru při koordinaci hospodářských politik a politik zaměstnanosti pozitivně, i když uvedené nedostatky brání jeho větší účinnosti a legitimitě, a domnívá se, že interaktivitu procesu brzdí administrativní zátěž a chybějící strukturovaná a jednotná metoda konzultací. Respondenti kritizují také nízkou míru přijímání doporučení pro jednotlivé země a nedostatečné začlenění evropského pilíře sociálních práv a sociálních ukazatelů do mechanismů hodnocení. Většina navrhuje, aby se při reformě evropského semestru upřednostnily střednědobé a dlouhodobé cíle.

5.3Otázka č. 4 – Doporučení pro jednotlivé země

Většina respondentů se domnívá, že doporučení pro jednotlivé země jsou v souladu se střednědobými a dlouhodobými výzvami, ačkoli jsou příliš obecná nebo zaměřená na fiskální udržitelnost a opomíjejí otázky, jako je zdravotnictví, vzdělávání a sociální začleňování, a pouze částečně odrážejí zájmy sociálních partnerů a organizací občanské společnosti. Lepší dodržování doporučení pro jednotlivé země vyžaduje lepší sladění s prioritami vlády a občanů, transparentnější a participativnější mechanismy monitorování a hodnocení a účinnější systém pobídek a sankcí.

5.4Otázka č. 5 – Pilíře evropského semestru, které by měly být v prvé řadě posíleny

V důsledku pandemie byla posílena priorita strukturálních reforem a růstu. Strukturální reformy podporují odolnost ekonomiky a vyžadují investice, což je druhá priorita evropského semestru. Investice by měly podporovat hospodářský rozvoj a sociální soudržnost. Posílení sociálního dialogu a účast organizované občanské společnosti v evropském semestru musí být zaručeny evropským legislativním aktem. Zásadní udržitelnost veřejných financí nesmí být v rozporu s investicemi, které podporují vzestupnou hospodářskou a sociální konvergenci.

5.5Otázka č. 7 – Evropské strukturální a investiční fondy (fondy ESI)

Většina respondentů se domnívá, že je třeba posílit vazbu mezi fondy ESI a prováděním doporučení pro jednotlivé země a politický a sociální dialog a součinnost mezi vnitrostátními orgány odpovědnými za řízení evropského semestru a fondů ESI s cílem vytvořit plán provádění doporučení pro jednotlivé země. Je třeba podporovat větší integraci a sbližování vnitrostátních cílů, politik a zdrojů, lepší propojení fondů s evropskými politikami a lepší využívání zdrojů na podporu rozvoje znevýhodněných regionů.

Oddíl III: Názory organizované občanské společnosti na evropskou správu ekonomických záležitostí

5.6Otázka č. 6 – Aspekty, jež by měly být posíleny, aby se zlepšilo provádění evropské správy ekonomických záležitostí

Transparentnost a odpovědnost jsou považovány za nejdůležitější prvky pro zlepšení provádění evropské správy ekonomických záležitostí. Je důležité zajistit, aby všechny zúčastněné strany měly přístup k informacím o doporučeních v oblasti hospodářské politiky a jejich provádění, vytvořit jasné makroekonomické ukazatele, prahové hodnoty a cíle, aby byl rámec správy ekonomických záležitostí EU a evropský semestr podrobnější, cílenější a hmatatelnější. Dále následuje názor, že je třeba posílit zapojení Evropského parlamentu, vnitrostátních parlamentů, sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, aby se zajistilo, že hospodářské politiky budou odrážet potřeby a zájmy širokého spektra zúčastněných stran.

6.Obecné připomínky

Reforma rámce správy ekonomických záležitostí EU

6.1EHSV podporuje návrhy Komise na reformu správy ekonomických záležitostí 9 a vyzývá k urychlenému přijetí jejích legislativních nástrojů, aby mohly vstoupit v platnost v roce 2024, kdy bude rovněž zrušena obecná úniková doložka Paktu o stabilitě a růstu.

6.2Změny obsažené ve sdělení Evropské komise, zejména ty, jejichž cílem je snížit úroveň veřejného dluhu v členských státech podle zásad diferenciace a flexibility 10 , budou nutně znamenat změny v postupech evropského semestru. EHSV se domnívá, že nevyhnutelným důsledkem musí být také větší zapojení vnitrostátních politických, hospodářských a sociálních subjektů, aby bylo zajištěno řádné demokratické zastoupení celé společnosti. V této důležité oblasti hospodářské politiky by měly být náležitě zohledněny různé názory a zájmy, které zastupují zejména sociální partneři a organizace občanské společnosti. Evropská komise zdůrazňuje význam odpovědnosti jednotlivých zemí. V této souvislosti je nezbytné, aby vnitrostátní střednědobé plány fiskálního vývoje vycházely z toho, co bylo učiněno v souvislosti s plány pro oživení a odolnost, a aby to posílily, tj. aby do nich byl začleněn článek podobný čl. 18 odst. 4 písm. q) nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, který vytvoří povinnost větší kontroly způsobu, jímž členské státy konzultují organizovanou občanskou společnost a začleňují její požadavky do plánů. Je nezbytné, aby se sociální partneři a organizace občanské společnosti vyjádřili k reformám a investicím navrhovaným v těchto plánech a k jejich provádění.

6.3Evropská komise nedávno zveřejnila sdělení nazvané Průmyslový plán Zelené dohody: zajištění vedoucího postavení evropského klimaticky neutrálního průmyslu 11 . Spojuje potřebu zajistit soulad s cíli Zelené dohody, realizaci koncepce strategické autonomie evropského průmyslu a opatření k posílení konkurenceschopnosti evropského „zeleného“ průmyslu tváří v tvář důsledkům zákona o snižování inflace, který prosazuje vláda USA. Jedním z návrhů průmyslového plánu Zelené dohody je vytvoření Evropského fondu suverenity v souvislosti s revizí víceletého finančního rámce na období 2021–2027 v polovině období s cílem investovat do nejinovativnějších technologií v oblasti zelené a digitální transformace a „chránit tak soudržnost a jednotný trh před riziky způsobenými nerovnoměrnou dostupností státní podpory“ 12 .

6.4Politická a akademická debata o správě ekonomických záležitostí EU zahrnuje otázky, jako je vybudování stálé centrální fiskální kapacity EU a úroveň a druh vlastních zdrojů, kterými by EU měla disponovat. Není účelem tohoto stanoviska se k těmto otázkám vyjadřovat. EHSV se domnívá, že orgány EU by se měly nad těmito otázkami urychleně a důkladně zamyslet, stejně jako nad modely další integrace měnové, fiskální a rozpočtové politiky. Domníváme se však, že Výbor hovoří za většinu evropské organizované občanské společnosti, když uvádí, že nalezení společných evropských řešení a vytvoření společných evropských statků má zásadní význam pro řešení geopolitických, hospodářských, environmentálních a sociálních výzev, kterým EU a její členské státy čelí, a pro úspěšné provedení ekologické a digitální transformace vedoucí k produktivnějšímu, konkurenceschopnějšímu a environmentálně a sociálně udržitelnějšímu hospodářskému modelu. Podle názoru EHSV je pro překonání technologické propasti vůči USA a Číně a posílení hodnotových řetězců nutná společná evropská průmyslová politika. Strategická autonomie, po níž volají evropské orgány, v oblastech od zahraniční a obranné politiky až po politiku v oblasti průmyslu, technologií, obchodu, zdraví, dovedností a výzkumu a vývoje, vyžaduje společná evropská řešení a společné evropské statky. Potřebujeme více než vnitrostátní řešení založená na fiskální kapacitě jednotlivých členských států, která by mohla vážně ovlivnit řádné fungování jednoho z největších úspěchů EU: jednotného trhu.

6.5EHSV se domnívá, že pro řádné financování společných evropských statků musíme začít tím, že se budeme snažit o řádné, účinné a efektivní využívání stávajících finančních zdrojů a co nejlépe využijeme všechny zdroje, které jsou k dispozici v rámci veřejných a veřejně-soukromých investic a finančních nástrojů, jež má EU k dispozici. Za tímto účelem EHSV vyzývá k maximální flexibilitě při provádění programů, součinnosti a převodech finančních prostředků mezi nimi a k uplatňování přísných systémů hodnocení a monitorování. Účast občanské společnosti může tento proces zprůhlednit a zefektivnit.

6.6Bez ohledu na výše uvedené bude rozsah investičních potřeb, pokud jde o společné statky a podporu investic, které mají členské státy provést, vyžadovat další finanční prostředky. Kromě toho je také třeba vytvořit vhodné podmínky pro zajištění odpovídajících soukromých investic a zabezpečení co nejvhodnějšího právního rámce pro dlouhodobý horizont. Tento názor vyjádřil EHSV ve výše uvedeném usnesení (z roku 2022) o národních plánech pro oživení a odolnost v souvislosti s dosažením cílů Zelené dohody a urychlením transformace energetiky. Musíme si uvědomit, že nezbytnou podmínkou pokroku v tomto směru je především úspěšné provádění národních plánů pro oživení a odolnost.

6.7EHSV se domnívá, že v rámci řádné správy ekonomických a rozpočtových záležitostí je třeba co nejdříve vyřešit otázku systému vlastních příjmů EU, splnit závazky stanovené ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a v nástroji NextGenerationEU a položit základy pro dlouhodobé posílení evropského rozpočtu.

Evropský semestr a jeho postupy

6.8Evropský semestr sehrál navzdory svým nedostatkům důležitou roli při koordinaci vnitrostátních hospodářských politik. Jeho postupy však neumožnily dostatečně jasné a pravidelné zapojení občanů a vnitrostátních politických, hospodářských a sociálních subjektů v členských státech do jeho procesů a doporučení. Během velké recese tohoto století byl evropský semestr přenosovým kanálem pro jasně procyklické politiky, které se samozřejmě odvíjely od zásad politické ekonomie, podle nichž byl řízen. Na krizi COVID-19 reagovaly Evropské orgány velmi odlišně a postupy evropského semestru byly nahrazeny postupy nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost. Ten díky pozitivní pobídce svých grantů a půjček zformoval prostřednictvím národních plánů pro oživení a odolnost určitý model orientačního plánování investic a strukturálních reforem. Po skončení platnosti Nástroje pro oživení a odolnost nebude možné se k předchozímu modelu semestru vrátit. Proto je nutná reforma, kterou EHSV navrhuje.

6.9Problémy, které organizovaná občanská společnost identifikovala ve fungování evropského semestru a Nástroje pro oživení a odolnost, se přirozeně v jednotlivých členských státech liší svou povahou a intenzitou. Nejkritizovanější však jsou zejména následující aspekty:

·komunikace se zúčastněnými stranami a společností není dostatečně kvalitní a transparentní,

·účast sociálních partnerů a organizované občanské společnosti zřídkakdy dosahuje takové úrovně kvality, která by umožnila uznat jejich užitečnost,

·vzhledem k úzkým časovým rámcům pro konzultace s organizovanou občanskou společností v rámci evropského semestru je obtížné zapojit všechny vnitrostátní politické, hospodářské a sociální subjekty a dodržovat pokyny obsažené v národních plánech reforem a doporučeních pro jednotlivé země,

·v mnoha případech nejsou národní plány reforem a doporučení pro jednotlivé země dostatečně dobře strukturovány, pokud jde o jejich cíle a návrhy reforem, a jejich sociální obsah je nedostatečný,

·úroveň dodržování doporučení pro jednotlivé země je v řadě zemí nedostatečná a mechanismus sankcí se ukázal jako neúčinný.

6.10Postupy Nástroje pro oživení a odolnost situaci v některých ohledech zlepšily. Přestože jsme stále na počátku provádění hodnocení v polovině období 13 , konzultace, které proběhly k oběma výše uvedeným usnesením EHSV a k tomuto stanovisku, prokázaly značnou úroveň souladu s požadovanými reformami. To nepochybně souvisí s pozitivní pobídkou, kterou představuje získání prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost. Míra provádění investic však zaostává. Úroveň účasti organizované občanské společnosti se v počátečních fázích provádění národních plánů pro oživení a odolnost zlepšila ve srovnání s úrovní dosaženou v přípravné fázi i ve srovnání s obvyklou úrovní v rámci semestru. V roce 2022 však ke zlepšení nedošlo a v některých zemích byly v důsledku politických změn zjištěny závažné nedostatky.

6.11Reforma rámce správy ekonomických záležitostí, jak ji navrhuje Evropská komise, jednoznačně vyžaduje úpravu evropského semestru. Revidovaný rámec společné fiskální politiky nabídne pružnější a diferencovanější rámec zahrnující jednání a dohody mezi orgány EU a členskými státy. To bude znamenat změny v harmonogramech a postupech evropského semestru. Má-li zůstat evropský semestr účinný a úspěšný, bude muset usnadnit odpovědnost členských států za proces a přijaté závazky, čehož lze dosáhnout pouze širším zapojením politických, hospodářských a sociálních subjektů do procesu. Podle EHSV proto musí být zapojení sociálních partnerů a organizací občanské společnosti jedním z pilířů revidovaného evropského semestru. Zásadní je rovněž zapojení vnitrostátních parlamentů a místních a regionálních orgánů.

6.12EHSV již vyzval k přijetí evropského legislativního aktu, který by upravoval zapojení sociálních partnerů a organizací občanské společnosti do evropského semestru. Čl. 18 odst. 4 písm. q) nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost lze považovat za zárodek pravidla, které EHSV požaduje. Navrhujeme, aby se jednalo o nařízení, které stanoví základní zásady a charakteristiky konzultací s organizacemi občanské společnosti. Tímto způsobem by nařízení respektovalo národní tradice a postupy pro sociální participaci, a zároveň by vyžadovalo, aby bylo prováděno v souladu se základními zásadami a charakteristikami stanovenými v evropském nařízení.

6.13Evropská komise oznámila, že brzy zveřejní sdělení o posílení sociálního dialogu a doporučení o úloze sociálního dialogu na vnitrostátní úrovni. EHSV se domnívá, že pokud tato iniciativa vyústí v přijetí právních předpisů, měly by být tyto předpisy doplňkem k nařízení, které Výbor požaduje.

7.Návrhy na reformu evropského semestru

7.1EHSV navrhuje reformu evropského semestru s cílem posílit tyto zásady, hodnoty a trendy: transparentnost, demokracii, zapojení sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, účinnost jeho fungování a přínos pro růst ekonomik a kvalitní zaměstnanost, příspěvek k sociální soudržnosti a konvergenci mezi členskými státy a dokončení ekologické a digitální transformace hospodářství EU.

7.2Za tímto účelem je třeba obnovit, doplnit a vzájemně sladit stávající systémy ukazatelů – ekonomické a zaměstnanecké, sociální a environmentální – a posílit tak postupy hodnocení, do nichž by měli být zapojeni také sociální partneři a organizace občanské společnosti.

7.3EHSV se zasazuje o to, aby evropský semestr při koordinaci ekonomik EU a formulování návrhů na podporu jejich udržitelného růstu vždy zohledňoval sociální rozměr ekonomických rozhodnutí. Opatření podporovaná v rámci evropského semestru musí upřednostňovat jak inovační kapacitu a růst produktivity, tak provádění spravedlivé transformace v rámci ekologické a digitální transformace evropského hospodářství a provádění evropského pilíře sociálních práv. Jde o úspěšnou rovnováhu nazvanou „konkurenceschopná udržitelnost EU“, jak byla definována v posledních dvou stanoviscích k roční analýze udržitelného růstu, a EHSV ji plně podpořil.

7.4EHSV se domnívá, že hlavní nástroje evropského semestru – roční strategie pro udržitelný růst, národní plány reforem a doporučení pro jednotlivé země – by měly mít dobu platnosti tři roky, s každoročním hodnocením a přezkumem. To by rovněž umožnilo zlepšení procesu zapojení politických, hospodářských a sociálních subjektů, zvýšilo by to odpovědnost členských států a podpořilo lepší provádění těchto nástrojů.

7.5Dodržování doporučení pro jednotlivé země ve střednědobém horizontu, které EHSV prosazuje, pomůže posoudit platnost a účinnost evropského semestru. Konzultace prováděné v rámci tohoto stanoviska zjišťovaly zejména názory organizované občanské společnosti na hodnotu sankcí za nedodržování povinností a na nejúčinnější typy sankcí. EHSV se domnívá, že nejvhodnějším přístupem je poskytnout pobídky k dodržování předpisů, aby byly splněny vnitrostátní závazky, a to jejich propojením s rozpočtem EU a tím, že členské státy obdrží určité finanční prostředky podle vzoru Nástroje pro oživení a odolnost. Aby byly tyto závazky vyvážené a v souladu se všemi pilíři správy ekonomických záležitostí, je nezbytné, aby byl proces odpovědnosti členských států demokratický a aby se do něj zapojily politické a sociální subjekty.

7.6Demokratičtější evropský semestr znamená zapojit do jeho postupů, a v některých případech i do jeho rozhodnutí, evropské a vnitrostátní demokratické politické orgány. Těmi je myšlen Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty, jakož i místní a regionální politické instituce. Záměrem tohoto stanoviska není navrhovat konkrétní recepty nebo kompetence. Je však třeba zdůraznit, že proces odpovědnosti členských států za doporučení a opatření semestru, jež je tak nezbytná pro jejich účinnost, vyžaduje, aby tyto vnitrostátní orgány hrály důležitou roli jak při vypracovávání plánů a doporučení, tak při jejich hodnocení. Obdobně by měly být rozšířeny pravomoci EP tak, aby mohl spolurozhodovat o hlavních směrech hospodářských politik a návrzích evropské povahy.

7.7EHSV navrhuje zapojení sociálních partnerů a reprezentativních organizací občanské společnosti prostřednictvím strukturovaného formálního postupu konzultací na evropské i vnitrostátní úrovni. Měli by se účastnit jak fáze vypracovávání pokynů, doporučení a opatření, tak fáze provádění a hodnocení. Měl by být k dispozici zvláštní, pokud možno již existující subjekt, který by byl formálně a právně pověřen konzultacemi v rámci evropského semestru a zapojením občanské společnosti do jeho hodnocení. V mnoha zemích by mohly hrát významnou roli při konzultacích a hodnocení evropského semestru národní hospodářské a sociální rady. To však zůstává v kompetenci jednotlivých zemí, v souladu s tradicemi a právními předpisy jednotlivých členských států. Jednotlivé země také v současné době rozhodují o tom, zda budou sociální partneři a organizace občanské společnosti zapojeni prostřednictvím stejného postupu a orgánu, nebo prostřednictvím odlišných procesů.

7.8EHSV se domnívá, že zapojení sociálních partnerů a organizované občanské společnosti do různých fází evropského semestru by mělo být stanoveno prostřednictvím nařízení EU, které by stanovilo hodnoty, zásady a hlavní charakteristiky, jež je třeba dodržovat, přičemž určení postupů a orgánů odpovědných za jejich provádění by bylo ponecháno na vnitrostátních právních předpisech. Podle názoru EHSV jsou hlavní požadavky na účinný formální konzultační proces na vnitrostátní úrovni, který by měl být zahrnut do takového nařízení, následující:

-Tento proces musí být stálý a strukturovaný a jeho specifikace by se měly řídit vnitrostátními právními předpisy; v případě členských států, které již takové právní předpisy zavedly, by měly být tyto právní předpisy přezkoumány a aktualizovány v souladu s ustanoveními nařízení EU.

-Tento proces by neměl být jednorázový, omezený na určité období nebo rok, ale měl by být založen na vhodném stálém mechanismu konzultací a diskusí, který by zahrnoval všechny jednotlivé fáze a měl by mít odpovídající struktury a metody. Pravidelné zprávy o konzultačním procesu by měly být každoročně zveřejňovány, předávány Evropské komisi a vnitrostátním parlamentům a zpřístupňovány organizované občanské společnosti a široké veřejnosti v každém členském státě.

-Postupy musí splňovat kritéria otevřenosti, transparentnosti a reprezentativnosti. Otevřený přístup k informacím by se měl vztahovat na všechny dokumenty a statistiky týkající se Nástroje pro oživení a odolnost a evropského semestru, včetně klíčových údajů o investičních projektech a výsledků hospodářských, sociálních a environmentálních srovnávacích přehledů. Využívání internetových portálů, které je vhodně strukturovaným způsobem sdružují, by mělo být rozšířeno na všechny členské státy.

-Každý členský stát musí určit typ orgánu nebo orgánů, jejichž prostřednictvím bude participační proces probíhat, spolu s charakteristikami, které by měly mít, aby byla zajištěna reprezentativnost jejich členů a nezasahování politiky do jejich jmenování. Formální konzultace s organizovanou občanskou společností by měly probíhat jak ve fázi přípravy klíčových dokumentů evropského semestru – roční analýzy udržitelného růstu, společné zprávy o zaměstnanosti, hlavních směrů politik zaměstnanosti, národních programů reforem, doporučení pro jednotlivé země atd. –, tak ve fázi provádění a hodnocení. Zapojení organizované občanské společnosti by se mělo rozšířit i na reformní procesy vyplývající z doporučení pro jednotlivé země a z postupu při makroekonomické nerovnováze nebo z revidovaného mechanismu modelu správy ekonomických záležitostí EU.

-Harmonogramy konzultačního procesu by měly být na úrovni EU dostatečně jednotné, aby umožnily konvergenci ke společnému postupu a zajistily soulad s již zavedenými harmonogramy a harmonogramy přizpůsobenými začlenění Nástroje pro oživení a odolnost do semestru.

-Jednání budou svolávána včas a v náležité formě a potřebné dokumenty a informace budou zaslány svolaným sociálním partnerům a organizacím občanské společnosti, přičemž zástupci organizované občanské společnosti budou mít dostatek času na jejich prostudování. Z jednání bude pořízen zápis, který bude obsahovat návrhy zástupců organizované občanské společnosti.

-Vlády členských států a Evropská komise by měly včas reagovat na návrhy sociálních partnerů a organizací občanské společnosti a začlenit návrhy a odůvodněné odpovědi do pracovních dokumentů evropského semestru v jeho různých fázích. Součástí by měl být i plán provádění přijatých návrhů.

-Účast organizované občanské společnosti prostřednictvím delegátů z jejích reprezentativních organizací a prostřednictvím formálních strukturovaných konzultací může být doplněna, avšak nikdy nahrazena otevřenými nebo polootevřenými konzultacemi vedenými online.

7.9EHSV se domnívá, že podobná kritéria by měla být uplatňována i na postupy sociálního dialogu a dialogu občanské společnosti a na orgány, které je podporují na evropské úrovni. Je zřejmé, že vzhledem k rozdílům v rozsahu, obsahu a harmonogramech by bylo třeba provést určité úpravy.

V Bruselu dne 27. dubna 2023

Oliver RÖPKE

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

_____________

(1)     COM(2022) 583 final, Sdělení o směrech pro reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU .

(2)     Stanovisko EHSV Sdělení o směrech pro reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU,  Úř. věst. C 146, 27.4.2023, s. 53 .

(3)    Usnesení EHSV Zapojení organizované občanské společnosti do národních plánů pro oživení a odolnost – co se osvědčilo a co nikoliv?, přijato v únoru 2021, Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 1 , a Zapojení organizované občanské společnosti do národních plánů na podporu oživení a odolnosti – jak ho můžeme zlepšit?, přijato v květnu 2022, Úř. věst. C 323, 26.8.2022, s. 1 .

(4)       Příloha ke stanovisku z vlastní iniciativy Doporučení EHSV ohledně důkladné reformy evropského semestru .

(5)     Úř. věst. L 57, 18.2.2001, s. 17 .

(6)     COM(2022) 583 final .

(7)       Evropský semestr 2023 – souhrnná zpráva generálního sekretariátu Rady Evropské unie (20. března 2023).

(8)      AT, BE, BG, CZ, IE, IT, EL, ES, FI, FR, HR, CY, LT, LU, HU, MT, NL, PL, RO, SI, SK, SE a DK.

(9)    Stanovisko EHSV Sdělení o směrech pro reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU, Úř. věst. C 146, 27.4.2023, s. 53 .

(10)      Návrh týkající se této flexibility EHSV nastínil zejména v odstavcích 3.6 a 3.7 výše uvedeného stanoviska.

(11)

      COM(2023) 62 final .

(12)      Výkonná místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestager na plenárním zasedání EHSV dne 24. ledna 2023 uvedla, že z 677 miliard EUR, které členské státy od začátku pandemie vyčlenily pro podniky, připadá 50 % na Německo a 25 % na Francii.

(13)       Hodnotící zpráva EHSV Hodnocení Nástroje pro oživení a odolnost v polovině období (má být přijata v září 2023) .