INT/998
Strategický výhled z roku 2022
STANOVISKO
sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba
Zpráva o strategickém výhledu z roku 2022
[COM(2022) 289 final]
Zpravodaj: Angelo PAGLIARA
|
Žádost o vypracování stanoviska
|
Evropská komise, 27/10/2022
|
|
Právní základ
|
článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
|
|
|
|
|
Odpovědná sekce
|
Jednotný trh, výroba a spotřeba
|
|
Přijato v sekci
|
10/03/2023
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
45/0/0
|
|
Přijato na plenárním zasedání
|
DD/MM/YYYY
|
|
Plenární zasedání č.
|
…
|
|
Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)
|
…/…/…
|
Preambule
Zpráva Evropské komise a toto stanovisko byly vypracovány v období poznamenaném sociálními, geopolitickými a hospodářskými důsledky pokračující vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině. Strategická rozhodnutí, která Evropská unie činí v těchto měsících, zásadně ovlivní nejen dosažení cílů spojených se souběžnou ekologickou a digitální transformací, ale také odolnost a strategickou autonomii Unie.
EHSV si je vědom klíčové úlohy organizované občanské společnosti při identifikaci a interpretaci megatrendů a potažmo toho, jak důležité je zapojit ji již do raných fází procesu přípravy strategického výhledu EU. Tímto stanoviskem proto hodlá přispět i k vypracování zprávy o strategickém výhledu z roku 2023, která se zaměří na strategické směry, které mohou posílit globální úlohu EU.
1.Závěry a doporučení
1.1EHSV vybízí Komisi, aby i nadále rozvíjela agendu pro strategický výhled, a žádá větší zapojení do celého procesu, a to od samého jeho počátku. Intenzivnější zapojení EHSV jakožto hlasu sociálních partnerů a organizované občanské společnosti by pomohlo posílit analytické a prognostické kapacity a identifikovat trendy a možná řešení.
1.2EHSV by si přál, aby se agenda pro strategický výhled i činnost Evropské komise zaměřily na vytvoření nového modelu rozvoje, jenž by dbal na hospodářskou, environmentální a sociální udržitelnost.
1.3Vzhledem k tomu, že dosažení souběžné transformace závisí také na vůli a chování lidí, doporučuje EHSV, aby Komise věnovala pozornost také obavám existujícím ve společnosti a možnému odmítavému postoji lidí k navrhovaným změnám.
1.4Zpráva popisuje, jak by měla ideálně vypadat budoucnost a jaké zdroje jsou k uskutečnění této vize zapotřebí, nevěnuje se však v dostatečné míře rizikům ani hrozbám. EHSV vyzývá Komisi, aby lépe popsala také rizika a aby zanalyzovala možnosti a scénáře pro případ, že se nepodaří dosáhnout kýžených cílů, a to zejména pokud jde o dostupnost surovin, vzácných zemin a vodních zdrojů a případná související témata.
1.5Aktuální geopolitické problémy budou mít dopad na systémy dodávek a na odolnost evropského zemědělsko-potravinářského odvětví. Situace, která nastala v nedávné době v souvislosti s pandemií COVID-19 a s vojenskou agresí Ruska vůči Ukrajině, narušila náš distribuční systém. To by se mohlo brzy opakovat. EHSV vítá doporučení snížit závislost EU na dovozu krmiv, hnojiv a jiných vstupů a navrhuje, aby byla vymezena definice otevřené strategické autonomie v kontextu potravinových systémů zahrnující aspekty produkce potravin, pracovní síly a spravedlivého obchodu v rámci obecného cíle v podobě potravinového zabezpečení všech občanů EU, jenž má být uskutečněn prostřednictvím odolného a spravedlivého systému dodávek zdravých a udržitelných potravin.
1.6Zpráva o strategickém výhledu nezohledňuje strategický význam silného, soudržného a inovativního evropského průmyslového systému schopného vytvářet kvalitní pracovní místa. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala konkrétní prognózy týkající se budoucnosti evropské průmyslové politiky, a doporučuje, aby byly přijaty vhodné hospodářské politiky s cílem posílit její dlouhodobou konkurenceschopnost a produktivitu a stimulovat v tomto směru veřejné i soukromé investice.
1.7Ruská vojenská agrese vůči Ukrajině, energetická krize a nová hospodářská a geopolitická realita budou mít dopad na způsob, jakým bude provedena souběžná transformace. EHSV vítá odhodlání EU dosáhnout svých cílů, zároveň však vyzývá Komisi a Radu, aby vyvinuly veškeré nástroje nezbytné k posílení strategické energetické autonomie a podpoře evropského průmyslového systému a podniků a pracovníků, a to po vzoru kroků, které podnikly v průběhu pandemie zavedením nástroje na základě modelu programu SURE.
1.8EHSV vítá zvýšený důraz na sociální rozměr a – stejně jako ve stanovisku z roku 2021 – vyzývá Komisi, aby v rámci strategické analýzy vypracovala konkrétní prognostické nástroje týkající se dopadu transformací na systémy sociálního zabezpečení a následně navrhla specifická opatření ke zmírnění sociálních důsledků souběžné transformace.
1.9EHSV se domnívá, že aby mohla EU upevnit svou úlohu globálního hráče, musí hájit své hodnoty a pokračovat ve spolupráci se třetími zeměmi, posilovat společnou vnější politiku, hledat společná řešení a zajistit, že naše spolupráce a obchod budou pro obyvatele těchto zemí přínosem z pohledu hospodářských a sociálních práv, a to zejména s ohledem na dlouhodobou udržitelnost.
2.Obecné připomínky
2.1Ruská vojenská agrese na ukrajinském území a její dopady na hospodářský, sociální a průmyslový systém – co se týče technologie, obchodu, norem v oblasti investic a změn v průmyslové struktuře – zvyšují potřebu investovat do ekologické a digitální transformace, a to i s ohledem na snahu dosáhnout evropské strategické autonomie. Z těchto důvodů EHSV vítá strategickou reflexi ohledně interakce mezi ekologickou a digitální transformací a jejich schopnosti vzájemně se posilovat.
2.2Sled krizí v podobě pandemie následované válkou vedl k tomu, že lidé pociťují větší potřebu bezpečnosti, a to v různých aspektech života, a požadují větší ochranu. V tomto ohledu je nezbytné věnovat při naplňování cílů souběžné transformace značnou pozornost potenciálním negativním hospodářským a sociálním dopadům, jakož i dopadům na veškeré další oblasti, a to mimo jiné formou zavedení vhodných politických nástrojů. EHSV v této souvislosti poukazuje na to, že evropští občané, zejména pak ti nejslabší, by vůči změnám, jež nastanou v důsledku této transformace, mohli zaujmout více odmítavý postoj, budou-li mít dojem, že je tyto změny spíše poškozují.
2.3Stále intenzivnější zapojení EHSV jakožto hlasu sociálních partnerů a organizované občanské společnosti do činností prováděných v rámci cyklu agendy pro strategický výhled by posílilo analytické a prognostické kapacity a umožnilo lépe identifikovat trendy.
2.4EHSV rozvíjí kapacity organizované občanské společnosti pro strategické prognózování, a to činností zaměřenou jednak na jeho členy a jejich prostřednictvím také na vnitrostátní organizace, které zastupují, a jednak na občanskou společnost na úrovni EU prostřednictvím své styčné skupiny, v níž jsou zastoupeny největší sítě a organizace občanské společnosti na úrovni EU. Věnuje se zejména zajišťování dialogu a pořádání konzultací s organizovanou občanskou společností a zvyšování povědomí o významu strategického výhledu a poskytuje také konkrétní nástroje k jeho provádění. Díky strukturovanému zapojení organizované občanské společnosti, kterou bude EHSV v tomto procesu reprezentovat, bude rovněž možné do strategické agendy uceleným způsobem zahrnout veškeré různé rozměry (rozměr průmyslový, sociální, hospodářský, environmentální atd.).
2.5S ohledem na výše uvedené by EHSV velmi rád spolupracoval s Evropskou komisí v rámci cyklu agendy pro strategický výhled, a to od samého jeho počátku, s cílem zajistit participativnější charakter tohoto procesu. Příkladem takové praxe je slyšení, v jehož rámci EHSV shromáždil názory organizací občanské společnosti i expertů, které se týkaly výzev a příležitostí, jakým bude EU čelit při naplňování vize sociálně a ekonomicky udržitelné Evropy. EHSV v tomto stanovisku předkládá podněty a návrhy týkající se těchto klíčových aspektů, na něž by se Evropská komise měla zaměřit ve své příští zprávě.
2.6S ohledem na výzvy a příležitosti, kterým bude Evropa čelit v nadcházejících desetiletích, nabude strategický výhled na významu. EHSV proto vyzývá Komisi, aby pokračovala v rozvoji agendy pro strategický výhled a posílila jeho zapojení do fáze analýzy a přípravy zprávy.
2.7Zpráva dostatečně nezohledňuje skutečnost, že digitální propast existující mezi různými evropskými regiony ohrožuje dosažení cílů souběžné transformace. Příští zpráva o strategickém výhledu musí vzít v potaz tyto nerovnosti a jejich možné sociální dopady i to, jaké dopady budou mít z hlediska dostupných příležitostí.
2.8EHSV si je vědom toho, že digitální technologie mohou pozitivně ovlivnit dosažení cílů v oblasti klimatu a také zvýšit energetickou bezpečnost, zatímco ekologická transformace může současně přispět k transformaci digitálního odvětví a celého hospodářství. Vítá proto četné zmínky o nezbytnosti investic do technologií a vhodných politik, jež napomohou dosažení těchto cílů, a rovněž zmínky o potřebě opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti zaměřených na ochranu strategických technologií.
2.9Na několika málo místech je ve zprávě o strategickém výhledu z roku 2022 zdůrazněna otázka energetických potřeb daných digitalizací a spotřeby, jež vzniká v důsledku provozu sítí, systémů a zařízení a která je kompenzována zvýšenou účinností a udržitelností souvisejících procesů (v zemědělství, logistice, cloud computingu atd.). Zdá se zcela správné upozornit na to, že je potřeba zajistit, aby se zlepšila energetická účinnost a Evropa opět začala plnit významnější úlohu v oběhovém hospodářství v rámci tohoto odvětví (od přístupu ke kritickým surovinám až po nakládání s elektronickým odpadem či rozvoj pokročilých digitálních technologií).
2.10Je však třeba výslovněji zdůraznit přínosy digitální transformace z hlediska udržitelnosti a úspor energie (elektronizace a „nahrazování“) a přispět tak k posílení vědomí hodnoty a dopadu těchto procesů hluboké transformace v řadách občanů a tvůrců politik.
2.11Pokud jde o změny spojené s digitalizací, nezmiňuje se zpráva o kryptoměnách a digitálních měnách. To, že jsou kryptoměny stále rozšířenější, přitom souvisí právě s všudypřítomností digitalizace a s rozvojem technologie blockchain. Toky v rámci této technologie jsou mimo dosah veřejné regulace, což poskytuje značný prostor nelegální ekonomice. EHSV proto poukazuje na to, že je třeba, aby se zpráva o strategickém výhledu věnovala interpretaci a analýze používání kryptoměn a digitálních měn, a vyzývá Komisi, aby přijala a zavedla jednotný regulační rámec, jenž bude v souladu se závěry G20.
2.12EHSV vítá úvahy, jež jsou ve zprávě věnovány zemědělství, neboť na rozdíl od mnoha jiných oblastí staví v tomto směru do popředí samotné prognózy úlohu evropské politiky a ústřední význam její činnosti zaměřené na určování budoucího vývoje. Zpráva v tomto případě vyjmenovává opatření, která by EU měla přijmout, aby zabránila nebezpečné regresi, což u ostatních analyzovaných oblastí většinou nečiní.
2.13Mělo by dojít k větší diverzifikaci potravinových systémů v EU, měly by být posíleny pracovní síly v zemědělství, především přilákáním mladých lidí a zajištěním důstojných pracovních podmínek a platů, a obchodní politiky by měly být sladěny s normami EU v oblasti udržitelnosti potravin a s konkurenceschopností. Je také třeba řešit otázku koncentrace v potravinových řetězcích a finančního vlastnictví a rovněž transparentnosti trhu, aby bylo možné zajistit, že budoucí krize se nebudou prohlubovat v důsledku nepřiměřené spekulace s komoditami.
2.14EHSV by rád zdůraznil, že v současném geopolitickém kontextu má zásadní význam přístup ke kritickým surovinám, a to nejen pro dosažení cílů souběžné transformace, ale především pro zachování a posílení evropského průmyslového systému a pro sociální a hospodářskou odolnost a odolnost v oblasti zaměstnanosti. V tomto ohledu EHSV navrhuje, aby Komise provedla hlubší analýzu pomocí vhodných analytických a prognostických nástrojů (a to i z geopolitického pohledu).
2.15EHSV poukazuje na to, že pokud jde o vodu a vodní zdroje, o nichž se ve zprávě několikrát hovoří, představuje tato oblast nejen problém, ale nabízí také potenciál, zejména co se týče zlepšení efektivity využívání vody, hospodaření s vodními zdroji a osvětových kampaní zaměřených na odpovědnou spotřebu. Zejména modrá ekonomika hraje významnou úlohu a má stále větší potenciál v unijní i globální ekonomice, a to pro tvorbu pracovních míst i z hlediska dobrých životních podmínek a zdraví lidí. EHSV má za to, že tyto příležitosti – zahrnující širokou škálu tradičních i nově vznikajících odvětví a činností – je třeba maximálně využít a zároveň je nutné minimalizovat nepříznivý dopad na klima, biologickou rozmanitost a životní prostředí.
2.16EHSV vyzývá Komisi, aby v rámci souběžné transformace více zohlednila možné změny scénáře v důsledku války na Ukrajině, zejména pokud jde o dodávky energie a kritických surovin.
2.17EHSV souhlasí s tím, že je třeba přizpůsobit evropské politiky novému hospodářskému modelu, navýšit investice do zvýšení blahobytu a posílit produktivitu a konkurenceschopnost evropského průmyslového a hospodářského systému. V této souvislosti vyzývá k vypracování konkrétních prognóz týkajících se budoucnosti evropské průmyslové politiky, která má zásadní význam pro dosažení plné strategické autonomie.
2.18EHSV souhlasí s doporučením zvýšit veřejné a soukromé investice za účelem dosažení cílů transformace. Poukazuje však na to, že evropská ekonomická rozhodnutí, a zejména výhled na další zvýšení úrokových sazeb, mohou mít na investice negativní dopad.
2.19EHSV vítá, že zpráva vyzývá k zajištění spravedlivé transformace a že ve srovnání s předchozí zprávou je v ní věnována větší pozornost sociální soudržnosti a úloze sociálního dialogu. EHSV rovněž věří, že pozornost věnovaná sociálnímu rozměru a kvalitě pracovních míst se stane jednou z priorit evropské agendy a že se tak změní pořadí priorit, v jehož rámci měla dosud tato otázka doplňkovou povahu.
2.20EHSV oceňuje, že je ve zprávě o strategickém výhledu z roku 2022 věnována pozornost změnám, ke kterým došlo v důsledku souběžné transformace a které se týkají trhu práce, hospodářské situace a nejzranitelnějších složek společnosti (rodin, komunit), i to, že se v ní klade důraz na potřebu zajistit odpovídající zdroje pro opatření v sociální oblasti. EHSV apeluje rovněž na to, aby byla věnována větší pozornost otázkám chudoby a sociálního vyloučení.
2.21EHSV vyzývá EU, aby vzala v potaz stárnutí obyvatelstva a demografické změny, v jejichž důsledku se jednak zvýší předpokládaná poptávka po péči, a jednak prohloubí nedostatek zdravotnických pracovníků. EU musí zajistit, aby byla péče i nadále dostupná, a to za přijatelné ceny, a nestala se luxusním zbožím.
2.22EHSV poukazuje na to, že otázka zrychlování hybridizace pracoviště v důsledku digitalizace je ve zprávě pojímána poněkud obecně (přičemž je jí ve zprávě věnována pouhá zmínka v rámci odstavce o digitalizaci a poptávce po dopravě) a navíc je prezentována jen jako důsledek procesu technologické transformace, zatímco její dopady na pracovní podmínky a pracovněprávní vztahy a související regulační potřeby zůstávají bez povšimnutí.
2.23EHSV poukazuje na to, že zpráva o strategickém výhledu může mít v konečném důsledku příliš ekonomické zaměření, s přehnaným důrazem na téma hospodářské soutěže a trhu coby skutečného pojítka mezi opatřeními, zájmy a strategií na evropské úrovni. Společnost a pracovníci mají v tomto pojetí doplňkovou úlohu, aniž by se bralo dostatečně v potaz, že souběžná transformace může vytvářet nové a větší bohatství a napomoci budování nových modelů schopných snížit zranitelnost a socializovat související přínosy.
2.24EHSV vyzývá Komisi, aby v zájmu lepšího pochopení očekávání a názorů občanů provedla zvláštní průzkum Eurobarometr věnovaný tématům, jimiž se bude zabývat budoucí zpráva o strategickém výhledu. To má zásadní význam i z hlediska anticipace toho, jakého přijetí se dostane opatřením, jež budou v prognostické zprávě navržena.
V Bruselu dne 10. března 2023
