CCMI/197

Harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh

STANOVISKO

Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)

Harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh

[COM(2022) 144 final]

Zpravodaj: Manuel GARCÍA SALGADO

Spoluzpravodaj: Domenico CAMPOGRANDE

1.Závěry a doporučení

1.1EHSV se domnívá, že EK nenabízí žádná krátkodobá řešení, která by umožnila napravit současné zpoždění při zveřejňování nových norem v Úředním věstníku Evropské unie. Jejím cílem je změnit nařízení o stavebních výrobcích, které i v případě, že bude úspěšné, přinese výsledky až za deset let.

1.2EHSV s obavami konstatuje, že navrhované přechodné období mezi současným nařízením a revidovaným nařízením dosahuje délky 20 let, což může způsobit praktické problémy, neboť postupné zavádění harmonizovaných technických specifikací během období 20 let je příliš dlouhé. V současnosti je systém normalizace nefunkční, neboť nemá prostředky, aby reagoval na otázky vznesené EK a na politické priority, které byly stanoveny.

1.3EHSV s obavami konstatuje, že ačkoli EK předložila členským státům různé politické možnosti, vrací se ke starému přístupu, kdy jsou technické normy sepisovány regulačními orgány na evropské úrovni, což je obzvláště znepokojivé, protože tento centralizovaný postup by mohl omezit schopnost menších subjektů působících v tomto odvětví vyjádřit své názory a dočkat se jejich zohlednění.

1.4EHSV ve shodě s odvětvím stavebnictví podporuje vytvoření alternativní možnosti k té, kterou představila EK, přičemž ústředním prvkem by zůstala normalizace. Bude nezbytné pokračovat v jednání a vyzvat všechny zúčastněné strany (členské státy, CEN, EK atd.), aby spolupracovaly s cílem navrhnout proveditelné řešení, ve kterém budou harmonizované normy hrát základní roli v systému. Cílem je zapojit všechny zúčastněné strany do dialogu zaměřeného na nalezení vhodného systému, který umožní volný pohyb stavebních výrobků. V tomto procesu je hlavním nástrojem sociální dialog se sociálními partnery.

1.5EHSV se domnívá, že normalizace by měla být procesem, který je řídí průmysl a jde zdola nahoru a ve kterém všechny zúčastněné strany pružně spolupracují na zajištění aktuálních norem, které jsou zásadní pro umožnění udržitelnosti a digitalizace a pro rychlou a včasnou podporu inovací v odvětví stavebnictví, čemuž tomuto procesu napomůže také sociální dialog se sociálními partnery.

1.6Podle EHSV dobře fungující evropský regulační rámec pro stavební výrobky začleněný do systému normalizace nejen splní potřeby odvětví, ale bude také sloužit společnosti obecně, což vysvětluje, proč je důležité zapojit sociální partnery. Díky tomuto rámci bude moci EU vytvořit digitální vnitřní trh, dosáhnout hospodářského oživení po pandemii COVID-19, strategických plánů Zelené dohody pro Evropu a cílů oběhového hospodářství.

1.7EHSV konstatuje, že navrhované nové nařízení o stavebních výrobcích zmiňuje povinné používání evropských metod hodnocení, klasifikace a kritérií pro všechny subjekty v odvětví stavebnictví. Týká se to více než tří milionů společností v EU, z nichž většinu tvoří malé a střední podniky. Tyto požadavky musí být odůvodněné a přiměřené a nesmí být spojeny se zbytečnou byrokratickou a administrativní zátěží, zejména pokud je jejich přidaná hodnota omezená. EHSV se domnívá, že tento problém je v navrhovaném revidovaném nařízení o stavebních výrobcích podceněn.

1.8EHSV je přesvědčen, že je žádoucí kompletní prohlášení o vlastnostech a také přizpůsobení článku 6 a přílohy III požadavkům uvedeným v příloze I, protože stavební výrobky opatřené označením CE nezaručují soulad se základními požadavky na stavby. To brání jednotnému evropskému vnitřnímu trhu se stavebními výrobky, neboť členské státy mohou mít podle článku 8 povinnost zamezit uvádění těchto stavebních výrobků na trh a jejich používání, které může ohrozit bezpečnost na staveništi.

1.9EHSV zdůrazňuje, že postupy spojené s nařízením o stavebních výrobcích je třeba zlepšit nebo dále rozpracovat, zejména pokud jde o normalizaci a definici rozhraní s vnitrostátními prováděcími normami. Je třeba zajistit, aby Evropská komise zavedla všechny požadavky na zkoušky/vlastnosti/charakteristiky jako harmonizované normy. V opačném případě by mělo být možné přijmout vnitrostátní požadavky na stavební výrobky, existují-li v daném státě zvláštní obavy ohledně používání těchto výrobků. To by znamenalo, že vnitrostátní požadavky a přílohy by musely být na určitý čas schváleny. V případě, že bude prohlášení o vlastnostech kompletnější, bude třeba učinit nezbytné kroky k zajištění souladu ve stavebních pracích (projekt, instalace atd.), a to pokud jde o obsah informací i o jejich důvěryhodnost.

1.10EHSV považuje za problematické, že navrhované revidované nařízení o stavebních výrobcích neupřesňuje mechanismus pro shromažďování informací o výrobcích uvedený ve specifikacích pro veřejné zakázky, a to kvůli jeho začlenění do nového článku 7. Shromáždění vlastností a charakteristik, které by odpovídaly potřebám všech zadavatelů veřejných zakázek pro všechna použití, bude obrovským a nekonečným úkolem.

1.11EHSV považuje za nezbytné, aby úsilí, které stavební společnosti vynakládají za zavedení oběhového systému, nebylo zdržováno, brzděno, nebo dokonce zastaveno kvůli nejasným právním ustanovením v novém nařízení o stavebních výrobcích. Je tedy nezbytné nařízení upřesnit, aby zavádění oběhového systému nebylo zastaveno.

1.12EHSV se domnívá, že navrhované revidované nařízení o stavebních výrobcích musí zahrnovat jasná a přiměřená ustanovení, která zohlední skutečnost, že k opětovně použitým nebo repasovaným výrobkům, výrobkům zavedeným před 20, 50 nebo 150 lety neexistují informace, neboť pro tyto výrobky označené značkou CE jsou informace o vlastnostech k dispozici pouze lokálně.

1.13EHSV je přesvědčen, že pro konkurenceschopnost tohoto odvětví je důležité, aby revidovaný návrh nařízení o stavebních výrobcích představoval nástroj, který nejen umožní uvedení inovativního výrobku na trh, ale také usnadní jeho použití. Za tím účelem je nutné, aby evropské technické posouzení zahrnovalo rovněž informace, které zvýší ochotu uživatelů začít danou inovaci používat.

1.14EHSV zdůrazňuje, že musí být jasné, že pojem „stavební výrobek“ nadále odpovídá pouze definici z čl. 2 odst. 1 současného nařízení o stavebních výrobcích a že nedochází k žádnému rozšíření. Není jasné, co v návrhu nového nařízení o stavebních výrobcích znamená pojem „služba“. Je třeba zajistit, aby byly z rozsahu nařízení o stavebních výrobcích i nadále vyloučeny výrobky na zakázku.

1.15EHSV souhlasí s kladným hodnocením návrhu EK ze strany Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), pokud jde o dodatečná kritéria k funkčním a bezpečnostním požadavkům na stavební výrobky, zejména kritéria týkající se životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež jsou s oběhovým hospodářstvím a udržitelností často spojena. Z toho všeho je ještě patrnější, že správné řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci má pozitivní dopad.

1.16EHSV vyjadřuje znepokojení, protože vnitrostátní právní předpisy obecně umožňují používání kontaminovaného odpadu pod silnicemi (odpadu kontaminovaného do určitého procenta starým asfaltem, PCB, PCP, azbestem, starou minerální vlnou) nebo je tento odpad vyvážen na zvláštní skládky. Stavební a demoliční odpad tvoří více než třetinu veškerého odpadu, jež vzniká v EU 1 . V některých oblastech existují různé protichůdné zájmy, například zda podloží ze stavby silnic a jiné infrastruktury nevyužít jako velké úložiště pro stavební odpad.

1.17EHSV vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že příprava na opětovné použití, repasování a recyklaci vyžaduje určitou konstrukci, a to usnadněním oddělení součástí a materiálů ve fázi recyklace a zamezením smíšených nebo složitých materiálů, a že v důsledku toho všeho budou pracovníci těmto látkám široce vystaveni. Agentura EU-OSHA podporuje společnosti, které navrhly inovativní řešení těchto problémů, například na téma „Odstranění nebezpečných rozpouštědel z analýzy zpětně získaných materiálů v odvětví oprav a výstavby komunikací“. Proto se EHSV domnívá, že tyto zásadní aspekty pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci je třeba v novém nařízení zohlednit. EHSV je přesvědčen, že nařízení musí zajistit nejen pracovní místa a hospodářský pokrok, ale také sociálně-ekonomické a environmentální zlepšení na základě sociální odpovědnosti podniků.

1.18EHSV zastává názor, že má-li být dosaženo hlavních cílů návrhu, musí být důkladně přepracován.

2.Obecné připomínky

2.1Komise ve své zprávě z roku 2016 týkající se provádění nařízení o stavebních výrobcích zjistila určité nedostatky při jeho provádění. Hodnocení nařízení o stavebních výrobcích, stanoviska platformy REFIT a zpětná vazba členských států a zúčastněných stran jasně poukázaly na nedostatky rámce, které ztěžují fungování jednotného trhu se stavebními výrobky, a cílů nařízení o stavebních výrobcích tudíž nemůže být dosaženo.

2.2Sdělení Zelená dohoda pro Evropu, akční plán pro oběhové hospodářství a sdělení Renovační vlna zdůraznily úlohu nařízení o stavebních výrobcích jako součást úsilí o energeticky a zdrojově účinné budovy a renovace a při řešení udržitelnosti stavebních výrobků. Návrh revidované směrnice o energetické náročnosti budov zdůraznil význam emisí skleníkových plynů během životního cyklu budov a stavebních materiálů pro výpočet potenciálu globálního oteplování nových budov po roce 2030.

2.3V Lesní strategii EU a ve sdělení s názvem „Udržitelné uhlíkové cykly“ bylo v souvislosti s revizí nařízení o stavebních výrobcích oznámeno, že bude vypracována metodika a spolehlivá a transparentní norma pro kvantifikaci klimatických přínosů stavebních výrobků a zachycování a využívání uhlíku.

2.4Evropský parlament i Rada vyzvaly k přijetí opatření na podporu oběhového hospodářství u stavebních výrobků, k řešení překážek na jednotném trhu se stavebními výrobky a k přispění k cílům Zelené dohody pro Evropu a akčního plánu pro oběhové hospodářství.

2.5Dvěma obecnými cíli revize nařízení o stavebních výrobcích jsou 1) dosáhnout dobře fungujícího jednotného trhu se stavebními výrobky a 2) přispět k cílům zelené a digitální transformace, zejména k modernímu a účinnému trhu, pokud jde o využívání zdrojů a hospodářskou soutěž.

2.6Nařízení o stavebních výrobcích výrazně omezuje možnosti odvětví důsledně a harmonizovaně uvádět vlastnosti výrobků a rozlišovat výrobky s ohledem na klima, životní prostředí a udržitelnost. Rovněž výrazně omezuje možnosti členských států stanovit vnitrostátní požadavky na budovy nebo zahrnout do veřejných zakázek kritéria týkající se cílů udržitelnosti, aniž by bylo ohroženo fungování jednotného trhu.

2.7Sdělení Nová průmyslová strategie pro Evropu z března 2020 stanoví plán, podle nějž má průmysl EU jít v čele souběžné ekologické a digitální transformace. Sdělení aktualizující novou průmyslovou strategii z roku 2020 označilo stavebnictví za jeden z prioritních ekosystémů, které čelí nejdůležitějším výzvám při plnění cílů v oblasti klimatu a udržitelnosti a při přijímání digitální transformace a jehož konkurenceschopnost na tom závisí.

2.8Návrh nařízení, kterým se ruší současné nařízení o stavebních výrobcích, má řešit nedostatky zjištěné v tomto nařízení a zabývat se cíli Zelené dohody pro Evropu a akčního plánu pro oběhové hospodářství, které se týkají stavebních výrobků. Zlepšení základního fungování rámce nařízení o stavebních výrobcích, zejména procesu normalizace, je pro dosažení cílů politiky nezbytné. Návrh však nebere v potaz nezbytné aspekty související s bezpečností a ochranou zdraví při práci a dalšími doporučeními agentury EU-OSHA.

2.9EHSV se domnívá, že nesmírný význam mají vzdělávání, odborná příprava, změna kvalifikace, celoživotní učení a certifikace a že pro budoucnost tohoto odvětví je důležité, aby byly organizovány prostřednictvím sociálního dialogu. EHSV rovněž konstatuje, že získání potřebných dovedností vyžaduje čas a finanční prostředky.

3.Konkrétní připomínky

3.1Normalizace má pro evropské odvětví stavebnictví zásadní význam. Představuje hlavní pilíř vnitřního trhu, usnadňuje volný pohyb stavebních výrobků v EU a podněcuje stavební činnost. Tato významná role je uznána v evropské legislativě, zejména v nařízení o stavebních výrobcích a nařízení o evropské normalizaci.

3.2Cílem normalizační činnosti v oblasti udržitelnosti stavebních prací by mělo být mj. stejné posuzování environmentálních, hospodářských a sociálních aspektů udržitelnosti výrobků, budov a služeb a jejich oznamování spotřebiteli (pokud možno prostřednictvím označování).

3.3Bez aktuálních norem by nemohlo být dosaženo vnitřního trhu se stavebními výrobky a nemohl by být ani zachován. V posledních letech však začleňování norem do regulačního systému často selhalo, což vedlo k nižší účinnosti v odvětví stavebnictví a narušení vnitřního trhu, včetně zvýšených přímých či nepřímých nákladů pro společnosti (zejména pro malé a střední podniky).

3.4EK může stanovit normy pro tvorbu harmonizovaných norem za použití normalizace. EK však byla pasivní a tento přístup nevyužila, v důsledku čehož byl Evropský výbor pro normalizaci (CEN) nucen nadále pracovat se zastaralými mandáty a odrazovat odborníky od práce na normách, které jsou často zablokovány z důvodů, jež nemohou ovlivnit.

3.5EK konstatovala, že v současném postupu normalizace prováděném prostřednictvím CEN (který by určitě mohl být zlepšen) existují problémy, což ji vedlo k tomu, že řadu norem zablokovala. EHSV se domnívá, že řešení navržené EK, tj. používat stále více „aktů v přenesené pravomoci“, nemůže být uspokojivé, protože z procesu normalizace vynechává průmysl. Mnoho norem je rovněž zablokováno EK, a proto je třeba nalézt krátkodobé řešení, jak je odblokovat. EHSV se kriticky pozastavuje nad tím, zda tato forma rozšíření aktů v přenesené pravomoci nakonec nepovede k překrývání pravomocí s členskými státy. Domníváme se, že tento postup by se měl uplatňovat pouze ve výjimečných případech, kdy je jeho provádění řádně odůvodněno, a měl by být stanoven jasný soubor základních podmínek.

3.6Návrh nového nařízení EK zmiňuje vliv řízení dodavatelského řetězce a postupů při zadávání veřejných zakázek na životní prostředí a bezpečnost a ochranu zdraví při práci s cílem podpořit používání a uvádění kvalitních výrobků a materiálů na trh. Agentura EU-OSHA rovněž označila tuto skutečnost za významný ovlivňující faktor, který může vést k většímu používání výrobků, jež jsou šetrné k životnímu prostředí a bezpečnější pro pracovníky.

3.7Nový projekt agentury EU-OSHA nazvaný LIFT-OSH (Využití nástrojů pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci) potvrzuje zjištění, že správné řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci má pozitivní vliv.

3.8EHSV se domnívá, že dalším vážným problémem, který je třeba vzít v novém navrhovaném nařízení v úvahu, je azbest, jenž v Evropě i nadále představuje jednu z hlavních příčin ohrožení při práci. Podle nejnovějších odhadů, které společně vypracovaly WHO a MOP, způsobuje riziko vystavení azbestu při práci v EU-27 více než 66 000 případů úmrtí ročně. V rámci současné debaty o směrnici o azbestu chtějí odborníci odstranit veškerý azbest, i v průmyslových budovách, do kterých vstupuje pouze jeden pracovník čtyřikrát ročně. V komisi CCMI se domníváme, že je třeba zohlednit vystavení pracovníků, kteří musí provádět demolice, a jejich příslušné potřeby týkající se ochrany z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. EHSV je přesvědčen, že nařízení musí zajistit nejen pracovní místa a hospodářský pokrok, ale také sociálně-ekonomické a environmentální zlepšení na základě sociální odpovědnosti podniků.

3.9V návrhu revidovaného nařízení o stavebních výrobcích se uvádí, že v zájmu zajištění bezpečnosti a ochrany životního prostředí a odstranění případné mezery v právních předpisech by se na stavební „výrobky“ zhotovované na staveništi za účelem okamžitého zahrnutí do stavebních prací měla vztahovat stejná pravidla jako na ostatní stavební výrobky, které výrobci uvádějí na trh. Výbor se domnívá, že v právních předpisech žádná takováto mezera není, pokud tyto výrobky nejsou uváděny na trh. Na zhotovitele stavby připravující „výrobky“ na staveništi za účelem jejich okamžitého zahrnutí do stavebních prací (např. betonové překlady, stříkaná polyuretanová pěna, okenní a dveřní rámy atd.) se vztahují regulační požadavky platné pro stavební práce (nebo jejich části). Ty jsou většinou, ne-li vždy, založeny na zcela totožných technických požadavcích, jako jsou ty, jež se vztahují na výrobce, tj. provoz systému vnitropodnikové kontroly výroby, vypracování technické dokumentace, hodnocení „výrobků“, oznamování vlastností a shody a připojení označení CE. Toto zbytečné ustanovení by poškodilo zejména malé a střední podniky.

3.10Článek 7 navrhovaného revidovaného nařízení o stavebních výrobcích rozšiřuje oblast působnosti na veškeré požadavky na výrobky uvedené ve specifikacích pro veřejné zakázky. Neupřesňuje však mechanismus shromažďování těchto informací, který se může týkat širokého a rozmanitého souboru stavebních prací, jako jsou ohrady pro policejní psy, budovy správních orgánů, dálnice a jaderná zařízení atd. EHSV má obavy ohledně proveditelnosti shromažďování veškerých informací týkajících se vlastností a charakteristik a ohledně toho, jak určit vhodné metody hodnocení, které by odpovídaly potřebám všech zadavatelů veřejných zakázek pro všechna použití. Kromě toho se v závislosti na zamýšleném použití bude rovněž velmi lišit spolehlivost požadovaná zadavateli veřejných zakázek (spolehlivost vlastností hydroizolačních pásů a fólií, jež mají být použity v ohradě pro psy, bude odlišná než u téhož výrobku, jež má být použit na střeše muzea výtvarných umění) a nemusí odpovídat systémům posuzování a ověřování uvedeným v navrhovaném revidovaném nařízení o stavebních výrobcích. EHSV pochybuje, zda je tento přístup realistický.

V Bruselu dne 13. září 2022

Pietro Francesco DE LOTTO

předseda Poradní komise pro průmyslové změny

_____________

(1)     https://ec.europa.eu/environment/topics/waste-and-recycling/construction-and-demolition-waste_en .