1.Závěry a doporučení

1.1EHSV sdílí přístup Komise a cíle, které návrh nařízení sleduje. Považuje však za nezbytné stanovit poskytnutí odpovídajících záruk, pokud jde o následující aspekty: a) bezpečnost a důvěrnost, vzhledem k citlivé povaze otázek, jež jsou předmětem různých jednání, b) transparentní justice, tzn. nutnost, aby plánovaný systém zaručil dodržování zásady transparentní justice (z hlediska „účasti“, „sledování“ a „přístupnosti“), a c) digitální propast, aby byla zajištěna přístupnost pro všechny, a to z hlediska technologií i podpůrných opatření, s cílem zabránit tomu, aby nedostatečné digitální dovednosti, omezený přístup k technologiím a nízká úroveň gramotnosti a právních znalostí zvyšovaly překážky v přístupu a mařily sledované cíle.

1.2Vzhledem k citlivé povaze některých typů soudních jednání má zcela zásadní význam bezpečnost používaných technologických systémů a důvěrnost údajů, zejména osobních údajů. Důležité je také důkladné posouzení online platformy, která má být použita.

1.3Je třeba zajistit, aby jednak subjekt pověřený provozním řízením složek systému nezpracovával údaje, a jednak aby byla k dispozici dostatečná šířka pásma, protože sebemenší přerušení nebo nesrovnalost může omezit schopnost systému poskytovat odpovídající služby.

1.4Je nezbytné odpovídajícím způsobem chránit systémy, sítě a údaje před případnými kybernetickými útoky a zajistit integritu údajů přenášených a uchovávaných v souladu s platnými předpisy v oblasti ochrany údajů a kybernetické bezpečnosti. Příslušné informační systémy a digitální komunikační technologie musí být rovněž přístupné, v souladu s požadavky evropské směrnice o přístupnosti a směrnice o internetových stránkách orgánů veřejné správy a podniků veřejného zájmu a v souladu s ustanoveními Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením z 13. prosince 2006.

1.5Plánovaný systém musí zaručit dodržování zásady transparentní justice (z hlediska „účasti“, „sledování“ a „přístupnosti“), a to jak s ohledem na přístup k soudnímu systému jako takovému, tak konkrétně k veřejným slyšením. Proto je třeba zajistit přístupnost pro všechny, a to z hlediska technologií i podpůrných opatření.

1.6Je nezbytné, aby měly fyzické a právnické osoby i nadále možnost komunikovat v papírové podobě, a aby bylo zajištěno poskytování informací v přístupné formě tak, aby byl zaručen přístup ke spravedlnosti pro všechny, včetně zranitelných jedinců, nezletilých osob a těch, kteří potřebují technickou pomoc, žijí v odlehlých oblastech nebo nemají přístup k nezbytným digitálním prostředkům či dovednostem.

1.7Jedním z hlavních nástrojů k zajištění správného a účinného uplatňování tohoto nařízení je odborné vzdělávání justičních pracovníků v oblasti práva EU. Za tímto účelem je nutné naplánovat včas cílená školení pro všechny justiční pracovníky, kteří se podílejí na činnostech stanovených v návrhu nařízení. Jako nezbytné se jeví zejména zvláštní školení zaměřené na potřeby zranitelných podezřelých, obviněných, svědků nebo obětí, aby byl zajištěn jejich účinný přístup ke spravedlnosti prostřednictvím digitálních prostředků.

1.8Účelem navrhovaného opatření je v zásadě zřejmě zefektivnit soudní systém z hlediska omezení a zjednodušení administrativní zátěže, zkrácení doby projednávání případů a snížení s ním spojených nákladů, a zajistit tak lepší a rovnější přístup ke spravedlnosti. V tomto ohledu se EHSV domnívá, že s výhradou výše uvedených připomínek by navrhované opatření mohlo být ku prospěchu přeshraničního obchodování a konkurenceschopnosti evropského hospodářského a sociálního systému.

2.Obecné připomínky

2.1Obsah nařízení

2.1.1V návrhu nařízení je stanoven právní rámec pro elektronickou komunikaci v rámci postupů přeshraniční justiční spolupráce v občanských, obchodních a trestních věcech a přístup ke spravedlnosti v občanských a obchodních věcech s přeshraničními důsledky v souladu s platnými právními předpisy.

2.1.2Jsou v něm rovněž stanovena pravidla týkající se používání a uznávání elektronických služeb vytvářejících důvěru, právních účinků elektronických dokumentů, používání videokonferencí nebo jiných přístupných technologií komunikace na dálku umožňujících vyjádření osob v občanských, obchodních a trestních věcech. Nařízení se však netýká postupů dokazování v občanských nebo obchodních věcech a nezavádí ani žádné nové postupy.

2.1.3V zájmu své bezpečnosti a spolehlivosti je systém založen na decentralizovaném informačním systému, jenž je tvořen interoperabilními informačními systémy a přístupovými body, které fungují v rámci individuální odpovědnosti a správy jednotlivých členských států a agentur a orgánů EU, jejichž prostřednictvím dochází k přeshraničním výměnám mezi příslušnými orgány členských států.

2.1.4V návrhu nařízení je stanoveno, že na portálu evropské e-justice bude zřízeno evropské elektronické přístupové místo, které bude součástí decentralizovaného informačního systému a které budou moci k elektronické komunikaci se soudy a příslušnými orgány v občanských a obchodních věcech s přeshraničními důsledky využívat všechny fyzické a právnické osoby za stejných podmínek.

2.1.5Proto mají soudy a příslušné orgány členských států povinnost akceptovat v soudních řízeních od fyzických i právnických osob elektronickou komunikaci, jež je považována za rovnocennou komunikaci v papírové podobě. Je však i nadále na uvážení fyzických osob, zda budou prostředky elektronické komunikace využívat nebo zda budou naopak uplatňovat komunikaci v papírové podobě, kterou příslušné orgány nesmí odmítnout.

2.1.6V nařízení jsou dále stanoveny podmínky využívání videokonferencí nebo jiných technologií komunikace na dálku v přeshraničních občanských a obchodních věcech. Stanovena jsou také pravidla výslechů podezřelých, obviněných nebo odsouzených osob, včetně nezletilých, prostřednictvím videokonferencí nebo jiných technologií komunikace na dálku.

2.2Souvislosti

2.2.1Tato legislativní iniciativa vychází z předpokladu, že by fyzické a právnické osoby měly mít možnost uplatňovat svá práva a plnit své povinnosti rychle, efektivně a transparentně a bez jakékoli diskriminace. Účinný přístup ke spravedlnosti v přiměřené době je ostatně zásadním aspektem práva na spravedlivý proces, jak je zakotveno v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie 1 .

2.2.2Na úrovni EU již existuje soubor nástrojů určených k posílení justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech. Patří k nim nástroje upravující komunikaci mezi příslušnými orgány, což se v některých případech týká i agentur a orgánů EU příslušných pro otázky spravedlnosti a vnitřní věci. U většiny těchto nástrojů však není stanovena možnost využití digitální komunikace a i tam, kde stanovena je, chybí bezpečné a spolehlivé kanály nebo není upraveno uznávání elektronických dokumentů, podpisů ani pečetí.

2.2.3Mimořádná situace v oblasti veřejného zdraví mimo jiné ukázala, že případy vyšší moci ovlivňují a podmiňují běžné fungování soudních systémů členských států, neboť obyvatelé mají v takovýchto situacích omezený volný pohyb. Mimořádná situace v oblasti veřejného zdraví se projevila i na justiční spolupráci a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních sporech v EU a ukázala, že je nezbytné zaručit bezpečnou, nepřetržitou a odolnou komunikaci, mj. v zájmu zamezení narušení hladkého průběhu hospodářských činností.

2.2.4V tomto ohledu je cílem ustanovení obsažených v návrhu zlepšit rovný přístup ke spravedlnosti a účinnost a odolnost komunikačních toků souvisejících s justiční spoluprací v EU. Využíváním digitálních technologií se sníží administrativní zátěž kladená na soudní systémy, zkrátí se doba projednávání případů a zajistí se bezpečnější a spolehlivější komunikace a automatická správa případů.

2.2.5Iniciativa Komise vychází také z nutnosti zabránit tomu, aby vývoj IT řešení na vnitrostátní úrovni vedl k roztříštěným řešením, která by nebyla slučitelná s požadavkem zaručit jednotný postup na úrovni EU.

2.2.6Návrhu nařízení předcházelo sdělení o digitalizaci soudnictví v EU z prosince 2020, které se zabývalo modernizací legislativního rámce pro unijní přeshraniční řízení v oblasti občanského, obchodního a trestního práva v souladu se zásadou „digitalizace jako standard“ a v němž byla uznána nutnost zamezit veškerým formám sociálního vyloučení. Tento návrh rovněž doplňuje návrh nařízení o počítačovém systému pro komunikaci v přeshraničních občanských a trestních řízeních (systém e-CODEX) 2 a je v souladu s nařízením eIDAS 3 , protože obsahuje ustanovení o používání služeb vytvářejících důvěru. V červnu 2021 přijala navíc Komise návrh, kterým se mění nařízení eIDAS s cílem vytvořit rámec pro evropskou digitální identitu 4 .

2.3Konkrétní připomínky

2.3.1EHSV sdílí přístup Komise a cíle, které sleduje. Považuje však za zásadní, aby byly zajištěny a zaručeny také následující aspekty.

2.4Zpracování údajů a kybernetická bezpečnost

2.4.1Uplatňování nařízení vyžaduje vytvoření a udržování decentralizovaného informačního systému, který sestává ze sítě vnitrostátních informačních systémů a interoperabilních přístupových bodů, jež fungují v rámci odpovědnosti a pod správou jednotlivých členských států a orgánu nebo agentury EU, a který umožňuje bezpečnou a spolehlivou přeshraniční výměnu informací. Je třeba zajistit, aby subjekt pověřený provozním řízením složek systému neuchovával ani nezpracovával údaje a používaný hardware byl vyhovující pro daný informační systém. EHSV vítá, že je v návrhu stanoveno, že Komise poskytne členským státům, které dosud nevyvinuly vhodné vnitrostátní informační systémy, referenční prováděcí software, který se členské státy mohou rozhodnout používat.

2.4.2Důležitá je dostupnost dostatečné šířky pásma (což je nákladná součást služeb audiovizuálního spojení). Doporučená šířka pásma je nejméně 1,5–2 megabitů za sekundu pro IP sítě (nebo nejméně 384 kilobitů za sekundu pro sítě ISDN). Systémy odkazů na videonahrávku by měly být navrženy tak, aby zaručovaly maximální možnou kapacitu širokopásmového připojení, a i u systémů s maximální kapacitou je třeba vzít v úvahu spolehlivost a výkonnost síťového připojení, protože sebemenší přerušení nebo nesrovnalost může omezit schopnost systému poskytovat kvalitní služby.

2.4.3EHSV proto poukazuje na to, že je nutné na jedné straně zajistit technickou způsobilost používané digitální komunikace a na druhé straně chránit systémy, sítě a data před kybernetickými útoky, přičemž je třeba mít na paměti, že zranitelnost obou plánovaných systémů – „papírového“ (stávajícího) a datového (digitálního) – je zcela odlišná a že systémy a sítě musí být chráněny prostřednictvím zaručením integrity přenášených a uchovávaných údajů, a to na základě platných předpisů o ochraně osobních údajů. Příslušné informační systémy a digitální komunikační technologie musí být rovněž přístupné, v souladu s požadavky evropské směrnice o přístupnosti 5 a směrnice o internetových stránkách orgánů veřejné správy a podniků veřejného zájmu 6 .

2.4.4Jak již EHSV zdůraznil ve svém stanovisku SOC/573 Balíček opatření v oblasti interoperability ze dne 23. května 2018 7 , je vzhledem k citlivé povaze vyměňovaných údajů zásadní, aby bylo zaručeno dodržování pravidel v oblasti ochrany osobních údajů a bezpečnost všech využívaných údajů a systémů.

2.4.5Nejen v trestních řízeních, ale i v řízeních v občanskoprávních a obchodních věcech by videopřenosy měly být zabezpečeny proti nezákonnému odposlechu či odezírání třetími stranami, a to prostřednictvím technických prostředků přiměřených danému případu. V tomto ohledu je třeba zajistit soulad s platnými právními předpisy o kybernetické bezpečnosti a také s obsahem návrhu směrnice NIS 2 8 .

2.5Odborná příprava

2.5.1EHSV zdůrazňuje, že jedním z hlavních nástrojů k zajištění správného a účinného uplatňování tohoto nařízení je odborné vzdělávání justičních pracovníků v oblasti práva EU. V zájmu přípravy justičních pracovníků na budoucí výzvy přijala Komise mimo jiné strategii evropského justičního vzdělávání na období 2021–2024 9 , na jejímž základě mají být tito pracovníci proškoleni v oblasti využívání digitálních nástrojů při každodenní práci. Proto je nutné včas naplánovat cílená školení pro všechny justiční pracovníky, kteří se podílejí na činnostech stanovených v návrhu nařízení.

2.5.2Nezbytné je zejména zvláštní školení zaměřené na potřeby zranitelných podezřelých, obviněných, svědků nebo obětí, aby byl zajištěn jejich účinný přístup ke spravedlnosti prostřednictvím digitálních prostředků.

2.6Digitální a papírové nástroje

2.6.1Cílem navrhovaného nařízení je umožnit fyzickým a právnickým osobám komunikovat se soudy a příslušnými orgány digitálními prostředky bez jakékoli diskriminace a účastnit se jednání prostřednictvím videokonference nebo jiných dostupných technologií komunikace na dálku bez zvláštních dodatečných nákladů nad rámec nákladů na používání počítače a na přístup k internetu.

2.6.2EHSV považuje za zásadní, aby měly fyzické a právnické osoby v každém případě i nadále možnost komunikovat v papírové podobě a aby bylo v každém případě zajištěno poskytování informací v přístupné formě tak, aby byl zaručen přístup ke spravedlnosti pro všechny, včetně zranitelných jedinců, nezletilých osob a těch, kteří potřebují technickou pomoc, žijí v odlehlých oblastech nebo nemají přístup k nezbytným digitálním prostředkům či dovednostem.

2.6.3Pokud jde konkrétně o videokonference, které jsou v mnoha zemích systematicky zaváděny mj. i pro účely justiční spolupráce, je třeba poznamenat, že podle Evropského soudu pro lidská práva sice není účast obviněných na řízeních prostřednictvím videokonference v rozporu s Úmluvou, ale její použití musí mít legitimní účel 10 . Soudy, které videokonference využívají, by proto měly pokračovat ve zlepšování jejich kvality a používat šifrování videosignálu s cílem zabránit odposlechům nebo odezírání. Poradní rada evropských soudců (CCJE) ve svém stanovisku č. (2011)14 Justice a informační technologie (IT) zdůrazňuje, že zavádění IT evropskými soudy by nemělo narušovat lidské a symbolické hodnoty justice. Pokud budou uživatelé vnímat justici jako něco čistě technického a nebudou znát její skutečnou a hlavní funkci, hrozí jí odlidštění.

2.6.4Ve Spojených státech se audiovizuální spojení používá především při tzv. jednáních o kauci, s cílem ušetřit náklady a zamezit rizikům spojeným s přepravou obviněného z věznice k soudu. Vědci z Northwestern University zkoumali výši kaucí stanovených před a po zahájení používání audiovizuálního spojení a došli k závěru, že po zavedení videokonferencí vzrostly výše kaucí v průměru o 51 % 11 . Videopřenos má odlidšťující účinek a znevýhodňuje obviněné po vizuální a akustické stránce. Při imigračních slyšeních je pravděpodobnost vyhoštění vyšší, pokud se žadatelé účastní prostřednictvím videokonference, než pokud se dostaví osobně, a totéž platí pro žadatele o azyl. Důležité je i to, co lidé u soudu vidí a slyší. Jak vyplývá ze zprávy o videokonferencích z roku 2015 financované americkým ministerstvem spravedlnosti, využívají audiofunkce některých videokonferenčních zařízení filtr na střední šířku pásma, který eliminuje nízké a vysoké hlasové frekvence, které se obvykle používají při sdělování emocí.

2.6.5Co se týče používaného softwaru, ukazuje se, že dostupná řešení s otevřeným zdrojovým kódem (open source), která jsou z hlediska spolehlivosti a přesnosti srovnatelná s nejlepšími průmyslovými produkty, nabízejí tu výhodu, že je lze zavést přímo do datových center a sítí nebo obecně do infrastruktury spravované společně veřejnými orgány nebo společně s nimi. Takovéto řešení by umožnilo zamezit rizikům spojeným s přeshraničními toky v rámci EU nebo mimo EU, která souvisejí s cloudovými řešeními mimoevropských společností (a vyhnout se tak uplatňování amerického Cloud Act).

2.7Zlepšení účinnosti a konkurenceschopnosti

2.7.1EHSV sdílí názor Komise, že využívání digitální komunikace mezi soudy a příslušnými orgány členských států může nepochybně přispět ke zvýšení účinnosti soudního systému, protože umožní omezit průtahy a snížit administrativní zátěž díky usnadnění a urychlení výměny informací mezi těmito orgány, čímž se zkrátí celková doba vyřizování případů i náklady na řízení. Je třeba mít na paměti, že komunikace na dálku během mimořádné situace umožnila pokračovat v zajišťování přístupu ke spravedlnosti a pomohla zaručit její kvalitu, účinnost a nezávislost, což jsou základní prvky právního státu a hodnot, na nichž je založena Evropská unie.

2.7.2EHSV rovněž má za to, že účinné systémy soudnictví mají klíčový význam pro provádění práva EU, jak je uvedeno ve sdělení Evropské komise Srovnávací přehled EU o soudnictví 2019 ze dne 26. dubna 2019, které podává roční přehled ukazatelů týkajících se nezávislosti, kvality a účinnosti soudních systémů, přičemž vychází z údajů Komise Rady Evropy pro hodnocení efektivity justice (CEPEJ).

2.7.3V tomto smyslu se má za to, že lepší a rovnější přístup ke spravedlnosti pro fyzické a právnické osoby účastnící se přeshraničních transakcí, nižší náklady a rychlejší postupy při vymáhání svých práv bude přínosem pro přeshraniční obchod a obecněji vzato pro zlepšení konkurenceschopnosti hospodářského systému.

2.8Závěrem EHSV zdůrazňuje, že by v návrhu mělo být stanoveno poskytnutí odpovídajících záruk, pokud jde o následující aspekty:

a)bezpečnost používané technologie. Vzhledem k citlivé povaze některých soudních jednání je zásadní zajistit nejen bezpečnost a důvěrnost, ale i to, aby odborníci v oblasti IT důkladně posoudili online platformu, která se bude využívat;

b)transparentní justice. Plánovaný systém musí zaručit dodržování zásady transparentní justice (z hlediska „účasti“, „sledování“ a „přístupnosti“);

c)digitální propast. Nedostatečné digitální dovednosti, omezený přístup k technologiím a nízká úroveň gramotnosti a právních znalostí mohou zvyšovat překážky v přístupu k digitálním službám a mařit sledované cíle. Proto je třeba zajistit přístupnost pro všechny, a to z hlediska technologií i podpůrných opatření.

V Bruselu dne 19. května 2022

Christa SCHWENG
předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

_____________

(1)    Listina základních práv Evropské unie, Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391.

(2)     COM(2020) 712 final .

(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES ( Úř. věst. L 257, 28.8.2014 , s. 73).

(4)     COM(2021) 281 final .

(5)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb, Úř. věst. L 151, 7.6.2019 , s. 70.

(6)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru, Úř. věst. L 327, 2.12.2016 , s. 1.

(7)    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru, SOC/573, Úř. věst. C 283, 10.8.2018 , s. 48 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU (hranice a víza) a mění rozhodnutí Rady 2004/512/ES, nařízení (ES) č. 767/2008, rozhodnutí Rady 2008/633/SVV, nařízení (EU) 2016/399 a nařízení (EU) 2017/2226 [COM(2017) 793 final – 2017/0351 (COD)] a Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU (policejní a justiční spolupráce, azyl a migrace) [COM(2017) 794 final – 2017/0352 (COD)].

(8)     COM(2020) 823 final .

(9)     COM(2020) 713 final .

(10)    ESLP, Marcello Viola proti Itálii, 5. října 2006, Právo na spravedlivý proces – Význam přítomnosti obviněného v řízení.

(11)    Lauren Kirchner, How fair is Zoom-Justice , in: The Markup, 9. června 2020.