SOC/671

Strategie na posílení uplatňování Listiny základních práv v EU

STANOVISKO

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů
Strategie na posílení uplatňování Listiny základních práv v EU
[COM(2020)711 final]

Zpravodaj: Cristian PÎRVULESCU

Spoluzpravodaj: Christian BÄUMLER

1.Závěry a doporučení

1.1Výbor vítá novou strategii z dílny Komise. Návrh zahrnuje jasné závazky a zřetelně klade důraz na otázky provádění v praxi. Jedná se o směřování, za nějž se Výbor trvale zasazuje, mj. přijetím stanoviska k první strategii v roce 2011 1 .

1.2Následný sociální, hospodářský a politický vývoj ochranu základních práv zkomplikoval a přinesl nové výzvy pro stávající rámce této ochrany, včetně uplatňování Listiny základních práv. Probíhající pandemie výrazně zvyšuje ohrožení zdraví, bezpečnosti a dobrých životních podmínek milionů lidí na celém kontinentu. V celosvětovém měřítku, kde je EU jedním z hlavních subjektů odpovědných za aktivní přístup k problému, je pak situace ještě horší.

1.3Za daných okolností je tedy zapotřebí, aby instituce EU spolu s členskými státy vystupovaly na podporu základních práv s jasnou vizí a vyšším nasazením. I přesto, že se uplatňování Listiny vztahuje pouze k právu EU, s rostoucím objemem předpisů a mezioborových oblastí politického zájmu se i v tomto ohledu rozšiřuje možné pole působnosti. Tento vývoj patrně mnoha způsoby ovlivní občanskou společnost, místní komunity, sociální partnery i podniky.

1.4I po deseti letech provádění Listiny mají Evropané bohužel o její existenci či smyslu jen omezené povědomí. Také pro organizace občanské společnosti, národní instituce pro lidská práva a obránce lidských práv má Listina jen omezené využití. Nelze nicméně čekat dalších deset let na to, než se práva zakotvená v Listině stanou skutečností pro širokou veřejnost, občanskou společnost a veřejné instituce. Doufáme, že Evropská komise bude aktivněji informovat občany, média, občanskou společnost, sociální partnery i další subjekty o Listině a jejích přínosech, dopadech i nástrojích, které jsou s ní svázány.

1.5Všechny instituce EU musejí zaujmout pevný postoj a výrazně podpořit všechny organizace občanské společnosti, aktivisty v oblasti lidských práv a novináře, kteří jsou vystaveni fyzickým a verbálním útokům, zastrašování a obtěžování včetně zneužívajících soudních sporů, násilí a nenávistných projevů online i offline. Je třeba učinit přítrž očerňujícím kampaním, které narušují důvěryhodnost a legitimitu občanské společnosti, a zasáhnout proti těm vládám členských států, které se na nich podílejí. Prioritou by mělo být prosazování platných předpisů.

1.6Celková možnost působení organizací občanské společnosti a obránců lidských práv v rámci vymezeném Listinou by měla být výrazně posílena přijetím balíčku, který by zahrnoval školení a předávání znalostí, organizační podporu, stabilní a předvídatelné financování a ochranu před útoky a negativními kampaněmi. Výbor je připraven být nápomocen při přípravě komplexnějšího a podrobnějšího plánu, zejména prostřednictvím své skupiny ad hoc Základní práva a právní stát. Tato činnost by se měla stát součástí komplexní strategie evropské občanské společnosti, kterou EHSV považuje za časově i věcně naléhavou 2 .

1.7Výbor vítá komplexní přístup, jejž Komise zaujímá k prosazování a ochraně základních hodnot, z nichž EU vychází. Za správnou považuje též komplementaritu této strategie, Akčního plánu pro evropskou demokracii a první zprávy o právním státu. K zařazení do souhrnného plánovacího procesu dále navrhuje akční plán EU proti rasismu, evropskou strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením a strategii pro rovnost LGBTIQ osob. Uvedené plány a strategie se začasté zaměřují na řešení týchž výzev.

1.8EHSV opětovně poukazuje na svá vyjádření k ekonomickým souvislostem právního státu a základních práv. Nezamezíme-li dalšímu ohrožování právního státu a celkovému zhoršování situace v oblasti základních práv, bude to mít pravděpodobně negativní dopad na vzájemnou důvěru, která je základem vnitřního trhu, a tudíž i na hospodářský růst v EU 3 .

1.9Výbor zdůrazňuje, že Listina základních práv zahrnuje také práva sociální. Jejich prosazování má značný vliv na životy lidí. Do ochrany těchto práv je třeba zapojit sociální partnery, a to na evropské i vnitrostátní úrovni. Bylo by vhodné posílit sociální dialog a více jej zaměřit na základní práva zakotvená v Listině. V návaznosti na výzvu vyslovenou ve stanovisku ke strategii z roku 2011 Výbor doporučuje klást větší důraz na Hlavu III – Rovnost a Hlavu IV – Solidarita, tj. ústřední principy EU jako demokratické Unie založené na hodnotách, která svůj sociální model a související závazky myslí vážně.

1.10Výbor vítá skutečnost, že strategie zdůrazňuje zastřešující povahu Listiny a doplňuje cílené úsilí o zpřesnění práv a hodnot EU v oblastech, jako jsou práva obětí a jejich přístup ke spravedlnosti, rovnost a začlenění, boj proti rasismu a pluralismus, sociální práva a inkluzivní vzdělávání a odborná příprava, ekonomická práva, práva občanů EU i občanů jiných států a práva dítěte. Zvláštní pozornost je třeba věnovat dopadu onemocnění COVID-19 na práva, dobré životní podmínky a intelektuální a emoční vývoj dětí. EHSV rovněž poukazuje na důležitost článků Listiny, které se týkají ekonomické sféry, jako je svoboda podnikání, právo na vlastnictví a práva spojená s právními předpisy jako takovými.

1.11Výbor bezvýhradně podporuje závazek EU prosazovat a chránit lidská práva a hodnoty na celém světě. Důraz na obchodní dohody a jejich potenciální dopad na základní práva je zcela namístě. Jako v řadě předchozích stanovisek i zde Výbor upozorňuje na migrační a azylovou politiku jako klíčovou oblast k posouzení, jak se EU daří naplňovat závazek k ochraně základních práv. Větší podpory by se mělo dostat také obráncům lidských práv ve světě.

1.12Jak se uvádí v návrhu, vnitrostátní a místní správní orgány, parlamenty členských států a donucovací orgány mají při prosazování a ochraně práv Listiny klíčový význam. Není však zřejmé, jak se spolupráce má lišit od té, která v uplynulém desetiletí probíhala v rámci provádění původní strategie. Klíčovým cílem této strategie by mělo být určení vhodné skladby pobídek a nástrojů, které by instituce na celostátní i místní úrovni motivovaly k hlubšímu a aktivnějšímu zapojení do ochrany základních práv.

1.13Výbor věří, že dojde k podstatnému zlepšení ve všech hlavních aspektech strategie, tedy prevenci, podpoře, provádění a prosazování. Aniž to nutně znamená přehlížet zbývající kategorie, bude patrně nutné více se zaměřit na vymáhání. Řádné uplatňování Listiny je nezbytným předpokladem zachování funkční Unie založené na hodnotách. Uplatňování Listiny je rovněž povinné. Komise musí podle toho jednat a rázněji přistupovat k řízení o porušení práva všude tam, kde nejsou práva dodržována.

1.14Výbor plně podporuje myšlenku, že členské státy určí kontaktní místa pro záležitosti Listiny, a navrhuje vyčlenit jim privilegovaná postavení v rámci vlád nebo resortních ministerstev zapojených do legislativního procesu, například ministerstev spravedlnosti.

1.15Vzhledem k zásadnímu dopadu pandemie COVID-19 na společnost Výbor naléhavě apeluje na Komisi, aby zprávu v roce 2022 zaměřila na to, jak pandemie ovlivnila základní práva, zvláště práva související se socioekonomickými podmínkami, a zřetelně tak zdůraznila, že k základním právům náleží také práva sociální. Zvláštní pozornost je třeba věnovat právům, důstojnosti a dobrým životním podmínkám starších občanů a osob se zdravotním postižením izolovaných během pandemie COVID-19 od okolního světa v pečovatelských domech.

1.16Výbor navrhuje, aby na každý fond (na který se vztahuje nařízení o společných ustanoveních) dohlížely monitorovací výbory zahrnující nezávislé organizace občanské společnosti, národní instituce pro lidská práva a obránce lidských práv. Všechny tyto občanské subjekty by měly mít možnost promlouvat do rozdělování a správy prostředků z těchto fondů. EHSV vyzývá Komisi, aby přihlédla k doporučením plynoucím z jeho usnesení „Zapojení organizované občanské společnosti do národních plánů pro oživení a odolnost – co se osvědčilo a co nikoliv?“, vydaného v únoru 2021.

1.17Výbor vyzývá Komisi, aby zjistila a uvedla do praxe příležitosti k financování pro organizace občanské společnosti a obránce lidských práv, kteří přímo působí v marginalizovaných a zranitelných komunitách. Výbor vyzývá členské státy, aby uvedly do praxe programy financování občanské společnosti a komunitních skupin zaměřujících se na obranu lidských práv. Programy by měly být koncipovány tak, aby chránily samostatnost a nezávislost financovaných subjektů.

1.18Výbor navrhuje vytvořit pružný, rychlý a účinný mechanismus identifikace a hlášení fyzických i verbálních útoků, zastrašování a obtěžování, včetně zneužívajících soudních sporů, násilí a nenávistných projevů online i offline proti organizacím občanské společnosti a obráncům lidských práv. Do tohoto mechanismu by měly být zapojeny národní instituce pro lidská práva a národní hospodářské a sociální rady.

1.19K usnadnění koordinace navrhuje Výbor zřídit na vnitrostátní úrovni fóra pro základní práva, v nichž by mohly společně pracovat všechny zainteresované subjekty: národní instituce pro lidská práva, vnitrostátní organizace pro rovnost, ombudsmani, nově zřízená kontaktní místa pro záležitosti Listiny a další veřejné subjekty. Fóra by mohla zahrnovat organizace občanské společnosti a obránce lidských práv. Při zřizování těchto fór může být nápomocna Agentura pro základní práva.

1.20Výbor navrhuje Komisi, aby vytvořila zvláštní program pomoci, který by národním institucím pro lidská práva propůjčil vyšší, jednotnější institucionální kapacitu (vytvoření, akreditace a kroky k zajištění souladu). Komise by dále měla vypracovat konkrétní pokyny pro členské státy. Jako u jiných nástrojů a programů doporučuje EHSV lépe a více využívat mimořádné odbornosti Agentury pro základní práva. Vyzýváme agenturu, aby se nadále zásadně podílela na klíčových krocích v oblasti základních práv a podrobně monitorovala také ochranu práv sociálních. Agentura by měla též být viditelnější a přístupnější široké veřejnosti a skupinám a organizacím občanské společnosti.

1.21Výbor navrhuje Komisi, aby ke konkrétním hlavám a článkům pořádala zvláštní konzultační akce a vydávala zprávy, na nichž se budou moci podílet národní instituce pro lidská práva, organizace občanské společnosti a obránci lidských práv. EHSV je více než ochoten spolupracovat s Komisí na pravidelné organizaci tohoto typu setkání se zástupci občanské společnosti.

1.22Výbor se těší na práci Komise na osvětové kampani. Vzhledem k významu a naléhavosti tohoto opatření by bylo užitečné blíže v této strategii specifikovat cíle této kampaně, její časový harmonogram, cílové skupiny, nástroje, partnery a návrh rozpočtu. EHSV doporučuje Komisi, aby v rámci své konference o budoucnosti Evropy uspořádala akce zaměřené na problematiku Listiny, a přiblížila tak téma základních práv občanům i politickému jednacímu stolu.

1.23Pomocí dalších výzkumů a konzultací je třeba usilovat o rozvoj a pochopení uplatňování Listiny, a to na pozadí rizik a slabin, jež se s vyšší pravděpodobností vyskytují u určitých sociálních skupin a regionálních komunit.

2.Obecné připomínky

2.1Důvody pro předložení stanoviska

2.1.1Listina se vztahuje na všechna opatření institucí EU. Ve své strategii účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií z roku 2010 Evropská komise zdůraznila, jak zásadní význam má dobrý příklad EU. V tomto dokumentu se stanoví, jak Komise zajistí plný soulad své činnosti s Listinou. Listina platí též pro členské státy, pokud uplatňují právo EU.

2.1.2Listina spustila vydání nových právních předpisů EU, které přímo chrání a prosazují některá klíčová práva. Hlavními příklady jsou nová pravidla týkající se ochrany údajů, rovnosti žen a mužů, ochrany oznamovatelů, spravedlivého procesu a práv na obhajobu a obětí trestných činů. V celé řadě oblastí politiky se zásadním způsobem rozvinula judikatura Soudního dvora EU odkazující na Listinu.

2.1.3Agentura EU pro základní práva se vyvinula v důvěryhodný subjekt EU poskytující srovnatelné údaje a analýzy základních práv na podporu činnosti orgánů EU a členských států. V EU rovněž významně vzrostl počet nezávislých vnitrostátních orgánů a institucí pro lidská práva.

2.1.4Tři členské státy nicméně žádnou národní instituci pro lidská práva nemají (Česká republika, Itálie a Malta 4 ), dva mají instituci neakreditovanou (Estonsko – akreditace je naplánována na konec roku 2020 – a Rumunsko) a šest zemí nemá národní instituce pro lidská práva, které by získaly A-status v souladu s pařížskými zásadami OSN (Belgie, Kypr, Rakousko, Slovensko, Slovinsko a Švédsko).

2.1.5Nedávný průzkum Eurobarometr týkající se povědomí o Listině ukazuje, že o Listině slyšelo pouze 42 % respondentů a pouze 12 % skutečně ví, co to je. Šest z deseti respondentů chce vědět více o svých právech a o tom, na koho se obrátit, pokud budou jejich práva vyplývající z Listiny porušena 5 .

2.1.6EHSV se dlouhodobě zasazuje o podporu lidských práv a obránců lidských práv. Výbor je nedílnou součástí kultury a rámce ochrany lidských práv a je účastníkem různých struktur a činností v tomto ohledu. Je zprostředkovatelem zájmů občanů, občanské společnosti a sociálních partnerů a vize ochrany práv je obecně jeho východiskem při formulaci návrhů politik a regulačních opatření. Na podporu svého úsilí zřídil EHSV vlastní pracovní skupinu ad hoc Základní práva a právní stát, jejímž úkolem je prosazovat tuto vizi a odpovědnost.

2.2Zajištění účinného uplatňování Listiny členskými státy

2.2.1Výbor plně podporuje návrh Komise vyzvat členské státy k určení kontaktního místa pro záležitosti Listiny. Jejich úloha spočívající v usnadnění toku informací a osvědčených postupů týkajících se Listiny a koordinaci úsilí o budování kapacit v příslušné zemi je zásadním předpokladem úspěšného rozvíjení politického programu základních práv. V ideálním případě by tato kontaktní místa měla mít privilegované postavení v rámci vlád nebo resortních ministerstev zapojených do legislativního procesu, například ministerstev spravedlnosti.

2.2.2Nový přístup přípravy výroční zprávy o uplatňování Listiny, který se má blíže zabývat uplatňováním Listiny v členských státech, je namístě. Výbor též vítá zaměření nové zprávy o Listině v roce 2021 na základní práva v digitálním věku. Vzhledem k zásadnímu dopadu pandemie COVID-19 na společnost Výbor naléhavě apeluje na Komisi, aby zprávu v roce 2022 zaměřila na to, jak pandemie ovlivnila základní práva, zvláště práva související se socioekonomickými podmínkami. Dalším aspektem, jemuž je zapotřebí se věnovat, je přechod vlád EU do nouzového stavu, v některých případech na úkor parlamentní kontroly a demokratického systému brzd a protivah. EHSV se domnívá, že opatření přijatá proti pandemii by měla být plně demokratická, dočasná a přiměřená.

2.2.3Výbor vyzývá Komisi, aby rázněji přistupovala k zahájení řízení o porušení práva v relevantních případech porušení práva EU.

2.2.4Výbor vítá návrh Komise, aby pro všechny programy podporované z fondů EU, na které se vztahuje nařízení o společných ustanoveních (dále jen „fondy podle nařízení o společných ustanoveních“), musely být zavedeny účinné mechanismy, které zajistí jejich soulad s Listinou od jejich vzniku až po jejich provádění. Výbor navrhuje, aby na každý fond dohlížely monitorovací výbory zahrnující organizace občanské společnosti, národní instituce pro lidská práva a obránce lidských práv. Toto řešení by pomohlo snížit rozdíly ve znalostech, které mají o základních právech subjekty provádějící nařízení o společných ustanoveních, a výrazně by posílilo možnost organizací na podporu základních práv dosahovat skutečných změn na místní úrovni.

2.2.5Výbor vyzývá Komisi, aby podrobně monitorovala míru použití fondů EU v souladu s Listinou, a v případě, že členské státy nenapravily neoprávněné výdaje, vyzývá k přijetí vhodných a odůvodněných opatření, jako jsou možné přerušení nebo pozastavení financování ze strany EU nebo finanční opravy. Dále Výbor Komisi vyzývá, aby uspíšila ověřování shody s Listinou, pokud jde o hlavní rozpočtové položky.

2.2.6Cíl uvedený v návrhu, spočívající v podpoře příznivého a bezpečného prostředí pro organizace občanské společnosti a obránce práv v domovských zemích, a to i na místní úrovni, je pochopitelně potřebný. Není však jasné, jak se ke splnění tohoto cíle bude postupovat. Výbor vyzývá Komisi, aby zjistila a uvedla do praxe příležitosti k financování pro organizace občanské společnosti a obránce lidských práv, kteří přímo působí v marginalizovaných a zranitelných komunitách.

2.2.7Výbor navrhuje vytvořit pružný, rychlý a účinný mechanismus identifikace a hlášení fyzických i verbálních útoků, zastrašování a obtěžování, včetně zneužívajících soudních sporů, násilí a nenávistných projevů online i offline proti organizacím občanské společnosti a obráncům lidských práv. Do tohoto mechanismu by měly být zapojeny národní instituce pro lidská práva a národní hospodářské a sociální rady. EHSV je též ochoten podílet se na vytvoření tohoto mechanismu a spolupracovat s ostatními institucemi EU na zajištění účinné ochrany organizací a lidí, jejichž práva byla porušena, a potřebné nápravy.

2.2.8Je nanejvýš povzbudivé pozorovat závazek Komise ke sjednocení úsilí o zajištění demokracie, právního státu a ochrany základních práv 6 . Výbor se domnívá, že tytéž zásady koordinace by měly být přijaty na vnitrostátní úrovni. Velmi často různé instituce a organizace ve veřejném i nevládním sektoru nespolupracují dostatečně. Komise tak může členské státy vyzvat ke zřízení národních fór pro základní práva, v nichž by mohly společně pracovat všechny zainteresované subjekty: národní instituce pro lidská práva, vnitrostátní organizace pro rovnost, veřejní ochránci práv, nově zřízená kontaktní místa pro záležitosti Listiny a další veřejné subjekty. Fóra by měla zahrnovat organizace občanské společnosti a obránce lidských práv.

2.2.9Zřízení a akreditace národních institucí pro lidská práva a opatření k zajištění jejich souladu s pařížskými zásadami OSN 7 by měly být prioritou, na niž by měla být vyčleněna větší podpora. Výbor navrhuje Komisi, aby vytvořila zvláštní program pomoci, který by národním institucím pro lidská práva propůjčil vyšší a jednotnější institucionální kapacitu.

2.3Podpora využívání Listiny jako kompasu pro orgány EU

2.3.1Výbor věří, že kontrola klíčových iniciativ od přípravné fáze iniciativy bude i nadále ústředním zájmem Komise během celého procesu rozhodování. Skutečnost, že v návrhu je zdůrazněn akt o digitálních službách a že se pracuje na zajištění souladu s Listinou, je vhodnou příležitostí k předložení celé řady otázek a souvislostí, které se k problematice zajištění souladu vážou.

2.3.2Důkladná příprava klíčových iniciativ Komise je velmi důležitá. Tematickou přípravu souladu by zároveň měly doplňovat úvahy a analýzy z pohledu Listiny, se zaměřením na různé hlavy a články dle struktury výroční zprávy. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, by mohlo být zajištění zvláštních akcí a zpráv ke konkrétním hlavám a článkům, na nichž se budou moci podílet národní instituce pro lidská práva, organizace občanské společnosti a obránci lidských práv. Bylo by tak možno shromáždit významné množství znalostí o konkrétních článcích a právech, která jsou jimi chráněna, a načrtnout jasněji celkový dopad práva a politik EU na život a práva široké veřejnosti.

2.3.3Jak již bylo uvedeno v odstavci 2.2.2 výše, vzhledem k výraznému dopadu pandemie COVID-19 na evropskou společnost je nezbytné zaměřit se na stav příslušných práv. Vyzýváme proto Komisi, aby ve výročních zprávách zdůraznila dopad onemocnění COVID-19 a četné krize, které způsobilo v oblasti ochrany základních práv.

2.3.4V této souvislosti a v návaznosti na výzvu vyslovenou ve stanovisku ke strategii z roku 2011 Výbor doporučuje klást větší důraz na Hlavu III – Rovnost a Hlavu IV – Solidarita, tj. ústřední principy EU jako demokratické Unie založené na hodnotách, která svůj sociální model a související závazky myslí vážně.

2.3.5Výbor bezvýhradně podporuje závazek EU prosazovat a chránit lidská práva a hodnoty na celém světě. Důraz na obchodní dohody a jejich potenciální dopad na základní práva je zcela namístě. Jako v řadě předchozích stanovisek i zde Výbor upozorňuje na migrační a azylovou politiku jako klíčovou oblast k posouzení, jak se EU daří naplňovat závazek k ochraně základních práv. Poukazuje též na skutečnost, že demokratická stabilita a návazné systémy ochrany lidských práv v evropském sousedství jsou pod tlakem a je třeba učinit více na jejich podporu. Větší podpory by se mělo dostat také obráncům lidských práv ve světě.

2.3.6Výbor vyzývá Evropský parlament a Radu, aby využily nástroje, které mají k dispozici, a s pomocí Komise a za účasti příslušných evropských poradních orgánů zajistily účinné uplatňování Listiny při své práci na přípravě legislativy. EHSV je připraven zapojit se do takového interinstitucionálního dialogu a práce.

2.4Posílení povědomí lidí o právech, která mají podle Listiny

2.4.1Výbor se těší na práci Komise na osvětové kampani, jejímž cílem bude lépe informovat lidi o jejich právech vyplývajících z Listiny a o tom, kam se obrátit v případě porušení jejich práv. Vzhledem k významu a naléhavosti tohoto opatření by bylo užitečné blíže v této strategii specifikovat cíle kampaně, její časový harmonogram, cílové skupiny, nástroje, partnery a návrh rozpočtu.

2.4.2Osvětová kampaň by měla být navržena tak, aby doplňovala další opatření. Jakmile bude zajištěna minimální potřebná institucionální kapacita, doporučujeme začít u organizací občanské společnosti a ústředních státních orgánů včetně justičních a zaměřit se na odbornou přípravu, předávání osvědčených postupů a komunikaci pro veřejnost. Výše uvedené organizace a orgány lze využít jako zdroje, které lidem pomohou zakotvit ochranu jejich základních práv v podpůrném společenském a institucionálním prostředí.

2.4.3V této souvislosti by měly být osvětové kampaně zacíleny na ty, kteří jsou porušením základních práv nejpravděpodobněji ohroženi. Pomocí dalších výzkumů a konzultací je třeba usilovat o rozvoj a pochopení uplatňování Listiny, a to na pozadí rizik a slabin, jež se s vyšší pravděpodobností vyskytují u určitých sociálních skupin a regionálních komunit. To by pomohlo nasměrovat opatření různých orgánů a vypíchnout témata k diskusi v rámci různých konzultačních a participativních iniciativ.

2.4.4EHSV doporučuje Komisi, aby v rámci své konference o budoucnosti Evropy uspořádala akce zaměřené na problematiku Listiny, a přiblížila tak téma základní práv občanům i politickému jednacímu stolu.

V Bruselu dne 10. června 2021

Christa SCHWENG

předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

_____________

(1)

   (2011/C 376/14).

(2)      Ve studii „Reakce organizací občanské společnosti na pandemii COVID-19 a z toho plynoucí omezující opatření přijatá v Evropě“ (The response of civil society organisations to face the COVID-19 pandemic and the consequent restrictive measures adopted in Europe) (2021) zmapoval EHSV strukturální výzvy, které pandemie vynesla na povrch, a jak na ně organizace občanské společnosti zareagovaly.

(3)     Úr. věst. C 429, 11.12.2020, s. 16 .

(4)      Malta značně pokročila a zřízení národní instituce pro lidská práva se zde očekává v brzké době.

(5)

     Zvláštní průzkum Eurobarometr č. 487b.

(6)

     Koordinace na úrovni EU může zahrnovat Evropskou síť národních institucí pro lidská práva, Evropskou síť orgánů pro rovné zacházení (Equinet) a Evropskou síť veřejných ochránců práv. Koordinaci na vnitrostátní úrovni může účinně zajistit určité základní jádro vnitrostátních institucí.

(7)      Pařížské zásady OSN stanoví mezinárodní měřítka, podle nichž může Globální aliance národních institucí pro lidská práva (GANHRI) akreditovat národní instituce pro lidská práva.