CCMI/177

Odolnost proti nedostatku kritických surovin

STANOVISKO

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Odolnost proti nedostatku kritických surovin: zmapování cesty k lepšímu zabezpečení a udržitelnosti
[COM(2020) 474 final]

Zpravodaj: Dumitru FORNEA

Spoluzpravodaj Michal PINTÉR

1.Závěry a doporučení

1.1.Sdělení Komise představuje krok kupředu, neboť poskytuje jasný plán zahrnující iniciativy a opatření, jež mají být přijaty na úrovni EU. EHSV proto doporučuje, aby Evropský parlament a Rada tento přístup usilující o zlepšení odolnosti EU proti nedostatku kritických surovin podpořily.

1.2.EHSV je přesvědčen, že opatření navržená Evropskou komisí mohou přispět k zabezpečení dodávek kritických surovin, a tedy zachování a dalšímu rozvíjení průmyslové a technologické základny v EU. Mohou také podpořit kapacity pro základní výzkum a vývoj, které nám umožní realizaci ambiciózních cílů Zelené dohody EU a současně zajistí nová trvalá a důstojná pracovní místa, jakož i spravedlivou transformaci ve společenstvích zasažených průmyslovými změnami.

1.3.EHSV plně podporuje ekologickou transformaci v odvětví energetiky a považuje těžbu surovin nezbytných pro zavedení zelených technologií za zásadní krok. Tyto suroviny, například kovy a nerosty, jsou základními prvky vytvoření spolehlivé infrastruktury pro dodávky vodíku nebo zelené elektřiny. Výroba zelených druhů energie a zelených energetických nosičů umožní dekarbonizaci těžebního a zpracovatelského průmyslu, a tedy vytvoření všestranně výhodné situace.

1.4.Průzkum je vysoce riziková činnost, která výrazně navyšuje kapitálové náklady. Snížení rizika prostřednictvím záruk za úvěry a odpisových režimů může velmi napomáhat investicím. Mezi další fiskální pobídky patří daňové dobropisy a státní podpora. Tyto mechanismy jsou široce využívané v celosvětovém měřítku u těžby a zpracování, v EU je však jejich využití nižší. V Evropě nicméně existuje jedna výjimka, a to Finsko, které zavedlo vnitrostátní podporu ve formě rizikových fondů. Podobné iniciativy by měly být iniciovány na evropské úrovni.

1.5.EHSV, maje na paměti současné osvědčené postupy, techniky a technologii, na něž by se mělo pohlížet jako na základní stav, navrhuje, aby EU vytvořila zjednodušený postup povolování těžebních činností. Příklad jiné kritické infrastruktury, konkrétně soustav pro přenos energie z obnovitelných zdrojů a další kritické infrastruktury v této oblasti, již vydláždil cestu pro vyšší důvěru ve zjednodušené postupy. Zjednodušeným postupem nebude ovlivněn výsledek jakéhokoli rozhodovacího procesu, je určen pouze ke zlepšení včasnosti, předvídatelnosti a transparentnosti environmentálního přezkumu a schvalování u infrastrukturních projektů, které jsou prostřednictvím této metody realizované.

1.6.EHSV považuje za nejvýš důležitou existenci odpovídajících nástrojů financování k usnadnění ekologické transformace v odvětvích těžby a zpracování rudy. Je rovněž bezpodmínečně třeba investovat (např. prostřednictvím programu Horizont 2020) do recyklace kritických a strategických surovin.

1.7.EHSV již vyjadřoval důležitost oběhovosti pro ekonomiku EU. Pro oběhové hospodářství je nezbytné, aby se uzavřela materiálová smyčka v Evropě. V souladu s tím by vývoz odpadu obsahujícího cenné suroviny, jejichž zpracování v EU by mohlo EU pomoci snížit emise skleníkových plynů, měl být pečlivě posuzován a mělo by k němu docházet pouze tehdy, je-li to užitečné ve smyslu udržitelnosti. EHSV proto podporuje rychlou a účinnou revizi stávajících nástrojů, jako například nařízení o přepravě odpadů.

1.8.EHSV považuje návrh, aby byly zmapovány potenciální dodávky druhotných surovin ze zásob a odpadů EU, za klíčový krok ke zlepšení odolnosti EU v oblasti surovin. Vyzýváme proto Komisi, aby tomuto zmapování přiznala prioritu a provedla jej do konce roku 2021 namísto aktuálně plánované lhůty, jíž je rok 2022.

1.9.EHSV se domnívá, že je třeba odstranit překážky v právních a správních předpisech týkajících se domácího užití a přepravy druhotných surovin. Environmentální otázky a otázky ochrany zdraví a bezpečnosti související s obchodem s nebezpečnými toky takových nerostů však musí být pečlivě sledovány a prosazovány. Je nutno najít rovnováhu mezi přísnými a rychlými postupy, aby se nenarušovala domácí přeprava, recyklace a opětovné užití druhotných surovin. Existuje mnoho příkladů, kdy příležitosti k recyklování byly brzděny formalitami 1 .

1.10.EHSV zdůrazňuje důležitost začlenění nových rozměrů do metodiky používané pro pravidelné posuzování seznamu kritických surovin. Aby byl posuzován „etický rozměr“, měla by být definována vhodná kritéria kontroly, zda globální dodavatelské řetězce těchto druhů surovin splňují etické zásady. Tyto zásady by měly zohledňovat soulad se Všeobecnou deklarací lidských práv 2 , obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv 3 , včetně základních pracovních práv MOP, Deklarace MOP o základních principech a právech v práci, která zahrnuje základní pracovní normy, a Tripartitní deklarace o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky 4 , jakož i cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje 5 . Kromě toho by měla být vzata v úvahu obchodní a globální tržní situace v oblasti surovin, což by mělo zlepšit situaci ohledně posuzování obchodních podmínek spojených s každou surovinou. Aktuální koncepce metodiky pro posuzování obchodních překážek je velmi hrubým indikátorem. Je třeba lépe zohledňovat existenci obchodních překážek a oligopolů.

1.11.EHSV zdůrazňuje potřebu koordinace mezi vnitrostátními systémy vzdělávání, odborné přípravy, rekvalifikace a certifikace s cílem vyhradit a přidělit dostatečnou kapacitu na odbornou přípravu specializovaných pracovníků v oblastech, které přispívají k posílení odolnosti proti nedostatku kritických a strategických surovin. EU musí zlepšit odbornou přípravu specializovaných pracovníků v souladu se zrychleným vývojem digitální revoluce a poskytnout profesní příležitosti těm, kteří se podílejí na zajišťování bezpečnosti dodávek a zpracování těchto nerostných surovin, jež jsou zásadní pro fungování vyspělých ekonomik.

1.12.EHSV v souvislosti s politikami zaměřenými na posílení odolnosti proti nedostatku kritických a strategických surovin poukazuje na význam dostupnosti technologických a průmyslových kapacit v EU pro náhradu těchto nerostných surovin v případě přetrvávajícího nedostatku. Je nezbytné posílit úlohu příslušných evropských institucí při plánování významných a trvalých investic do programů výzkumu a vývoje, jejichž cílem je objevovat nové materiály a postupy pro zajištění odůvodněné náhrady.

1.13.EHSV požaduje, aby Evropská komise přesvědčivě a s respektem zohlednila potřeby a ambice rozvojových zemí dodávajících suroviny tím, že povzbudí a podpoří podniky, které při své činnosti jednoznačně respektují hospodářské, sociální a ekologické zájmy těchto zemí a jejich obyvatel. Komise by měla vytvořit model „partnerských podmínek“, který by podporoval důvěru, trvalost, bezpečnost, spolehlivost a vzájemnou úctu ve společném zájmu obchodních partnerů.

1.14.EHSV zdůrazňuje, že je důležité rozšířit definici a paradigma kritických surovin. Kritické suroviny jsou tradičně chápány jako materiály pocházející především z těžebního průmyslu. To je však příliš úzké vymezení, jež omezuje růst zelených druhů energie. Materiály na bázi dřeva lze dnes účinně využívat v mnohem větším množství aplikací než v minulosti. Jde o oblast, která se velmi rychle vyvíjí – od textilu až po nové, lehčí a k životnímu prostředí šetrnější bateriové technologie. Bioekonomika má jedinečné možnosti, jak zvýšit odolnost hospodářství EU a geopolitickou stabilitu našeho kontinentu. Využívání obnovitelných materiálů by rovněž pomohlo zmírnit změnu klimatu, neboť umožňuje udržet emise z fosilních paliv v zemi, a vytvářet tak ekologickou odolnost vůči fosilním odvětvím.

2.Souvislosti

2.1Odvětví surovin zajišťuje v EU okolo 350 000 pracovních míst, ale dalších více než 30 milionů pracovních míst se nachází v navazujících výrobních odvětvích, která závisejí na spolehlivém a bezproblémovém přístupu k nerostným surovinám. V roce 2018 byla závislost EU na dovozech jednotlivých kovů v rozmezí od 75 do 100 % a více než polovina energetických potřeb EU je uspokojována čistými dovozy. Ceny surovin jsou nesmírně proměnlivé a zdroje představují největší podíl nákladů na průmyslové vstupy 6 . Průmyslová odvětví v EU, která závisejí na přístupu k surovinám, nicméně poskytovala 206 miliard EUR přidané hodnoty 7 .

2.2Podle Světové banky poroste poptávka po kovech a nerostech přiměřeně v souladu s ambicemi v oblasti klimatu. OECD předpovídá, že celková spotřeba surovin se do roku 2060 zvýší na dvojnásobek. V oblasti kovů se do roku 2060 očekává nárůst o 150 %, konkrétně z dnešních 8 na 20 miliard tun. OECD také předpokládá, že nárůst využití surovin a procesů těžby surovin a jejich zpracování velmi pravděpodobně zvýší tlak na zdroje planety a ohrozí zvýšení blahobytu. To může způsobit environmentální a sociální problémy, znečištění, úbytek biologické rozmanitosti a půdy atd.

2.3EU produkuje méně než 5 % světové produkce nerostných surovin. Čína sama zajišťuje 66 % dokončených lithium-iontových baterií. EU zajišťuje méně než 1 %. EU zajišťuje méně než 1 % světové produkce palivových článků a 1 % surovin pro průmysl větrné energie 8 . Čína má prakticky monopolní postavení z hlediska komponent pro fotovoltaická zařízení. EU poskytuje 1 % fotovoltaických sestav, jejichž základem je křemík. Pro průmysl robotiky je důležitých 44 surovin, přičemž EU jich produkuje pouze 2 % a Čína dodává 52 %.

2.4Úspěšná transformace ekonomiky EU a úspěšné dosažení cílů EU v oblasti klimatu do roku 2030 a 2050 závisí na zabezpečení udržitelných dodávek kritických a strategických surovin. Nerosty, kovy a pokročilé materiály mají klíčový význam pro čistou energii, zelené technologie a mobilitu. Bez nich se provedení a pokrok učiněný v uskutečňování čistých a digitálních technologií opozdí, stejně jako provedení Agendy 2030 v zájmu cílů udržitelného rozvoje. EU musí jednat, aby snížila vnější závislost, diverzifikovala své dodavatelské řetězce a investovala do zařízení pro recyklaci. Pokud se jí to nepodaří, přežití evropských pracovních míst a odvětví bude ohroženo.

3.Opatření Komise v oblasti surovin

3.1Sdělení Komise Odolnost proti nedostatku kritických surovin: zmapování cesty k lepšímu zabezpečení a udržitelnosti zveřejněné dne 3. září 2020 představilo deset opatření k podpoře zabezpečených a udržitelných dodávek surovin. Sdělení zdůrazňuje důležitost dosažení otevřené strategické autonomie v EU, a to prostřednictvím následujících prvků: diverzifikací dodavatelů ze zemí mimo EU, snížením extrémní závislosti díky oběhovému hospodářství a účinnému využívání zdrojů a domácí těžbě a zpracování, navýšením domácích dodavatelských kapacit, vytvořením odolných dodavatelských řetězců pro průmyslové ekosystémy EU, posílením udržitelných a odpovědných dodávek, vytvořením sdružení pro suroviny a výzkumných a vývojových programů, zlepšením finančních příležitostí, posílením těžebních dovedností, zvýšením průzkumné kapacity, posuzováním dopadů na životní prostředí, podporou mezinárodního obchodu a partnerství.

3.2Sdělení Komise Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa zveřejněné dne 11. března 2020 vyzdvihlo význam vytvoření trhu s druhotnými surovinami a přihlížení k aspektům etického získávání surovin a bezpečnosti dodávek.

3.3Sdělení Komise Nová průmyslová strategie pro Evropu zveřejněné dne 10 března 2020 upozornilo na význam všech průmyslových hodnotových řetězců v EU. Zabezpečené dodávky čisté a cenově dostupné energie a surovin jsou klíčovým krokem směrem ke snižování průmyslových uhlíkových stop, a tím urychlení přechodu.

3.4Dne 11. prosince 2019 zveřejnila Komise své sdělení Zelená dohoda pro Evropu, což je nová strategie růstu EU pro přeměnu současné ekonomiky na ekonomiku, která bude účinně využívat zdroje a zároveň bude konkurenceschopná a klimaticky neutrální. Sdělení zdůrazňuje důležitost strategického zabezpečení přístupu ke zdrojům, které umožní Zelenou dohodu provést. Podmínkou přechodu budou udržitelné dodávky všech surovin, které jsou nezbytné pro čisté a digitální technologie.

4.Obecné připomínky

4.1EHSV vítá a podporuje úsilí a opatření Evropské komise zaměřené na posílení bezpečnosti dodávek surovin. Stanoviska přijatá za posledních 15 let Poradní komisí pro průmyslové změny EHSV, jakož i společná práce na tomto tématu s Komisí potvrzují zájem a odhodlání organizované občanské společnosti v EU o pokračování rozvoje evropského partnerství v oblasti surovin.

4.2V tomto ohledu je nezbytné vypracovat konkrétnější návrhy a opatření k zajištění cesty k větší bezpečnosti a udržitelnosti ve smyslu sdělení Evropské komise o kritických surovinách. Dále vyzýváme Komisi, aby zvážila vhodná opatření týkající se všech surovin, které jsou důležité pro průmysl a hospodářství EU, aby se předešlo dalším závislostem.

4.3Iniciativa v oblasti surovin zahájená Evropskou komisí v roce 2008 připravila půdu pro strukturovanou a koordinovanou akci na úrovni příslušných evropských orgánů, jednak ke zvyšování povědomí mezi evropskými občany o nutnosti zajistit bezpečnost dodávek kritických a strategických surovin pro evropská průmyslová odvětví, a rovněž k zajištění konkrétních opatření v tomto směru na úrovni EU a členských států.

4.4Evropská technologická platforma pro udržitelné nerostné zdroje (oficiálně uznaná v roce 2008), evropské inovační partnerství v oblasti surovin (2012), Evropský inovační a technologický institut – oddělení surovin (2015), Evropská bateriová aliance (2017), Evropská aliance pro suroviny (září 2020) nebo každoroční aktivity v rámci Týdne surovin EU představují úspěšné iniciativy Komise a důležité pracovní nástroje Evropské unie v trvalém úsilí o identifikování technologických, legislativních a administrativních řešení, která jsou nezbytná pro přijetí soudržného akčního plánu EU v oblasti surovin. Tyto iniciativy by však mohly být posíleny, a EHSV vyzývá Komisi, aby prováděla důkladné posouzení práce, výsledků a účinnosti uvedených aliančních platforem a výsledky pravidelně (každoročně) předkládala EHSV. Jako zástupci občanské společnosti musíme být informováni o tom, zda tento přístup skutečně přináší hmatatelné výsledky, pokud jde o pokrok a dosažení cíle odolnosti proti nedostatku surovin.

4.5Sdělení Komise má především evropskou perspektivu, což je zcela pochopitelné, neboť ústředním tématem je zásobování evropského hospodářství surovinami. EHSV se však domnívá, že by Komise měla vzít v úvahu potřeby a zájmy občanů a hospodářství v zemích, z nichž mají být suroviny do Evropy vyváženy, zejména s ohledem na časté odkazy na „evropské hodnoty“, „globální odpovědnost“ a globální „cíle udržitelného rozvoje“. Je rovněž důležité vzít v úvahu, že země Evropského hospodářského prostoru, které nejsou členy EU, jsou bohaté na nerostné zdroje, takže by i těmto zemím měly být zpřístupněny strategie v oblasti surovin a strategická partnerství a umožněn přístup k finančním nástrojům pro ekologickou transformaci těžebního průmyslu.

4.6Cíl posílení odolnosti EU proti nedostatku kritických a strategických surovin je neoddělitelně spjat s úsilím EU o zachování silné průmyslové a technologické základny, která udrží krok s digitální revolucí a globálními výzvami v oblasti změny klimatu a ochrany životního prostředí. Je zásadní, aby EU v tomto procesu uspěla. EHSV již zdůraznil, že „solární panely, větrné parky a baterie jsou zásadní pro naše nové průmyslové paradigma. Budou však potřebovat suroviny, které mají pod kontrolou naši konkurenti na mezinárodní scéně. Průmyslová politika musí jít ruku v ruce s rozhodnou obchodní a zahraniční politikou, která musí zajistit přístup k těmto surovinám.“ 9

4.7Politiky v oblasti surovin musí, společně s dalšími politikami, pozitivně přispívat k zajišťování dodávek pro evropský průmysl, naplňování poptávky po výrobcích a službách z EU, ochraně životního prostředí a omezování dopadů lidské činnosti na klima a vytváření důstojných pracovních míst. Tyto přínosy – hospodářské, environmentální a sociální – by měly být rovnoměrně rozloženy po celé EU. Je důležité zaměřit se nejen na suroviny, které jsou podle metodiky navržené Evropskou komisí klasifikovány jako „kritické“. Suroviny, které jsou podstatnou součástí mnoha dodavatelských hodnotových řetězců a jejichž těžba a získávání jsou rovněž zdrojem kritických surovin, by měly být uznány za strategicky významné.

4.8Stálá a předvídatelná poptávka po kritických a strategických surovinách v EU je základní podmínkou pro posílení domácích i světových obchodních vztahů i dodavatelských řetězců. Vzhledem k tomu, že poptávka po surovinách neustále roste, by měla EU rovněž pokračovat v posilování své schopnosti získávat suroviny z domácích i mezinárodních zdrojů. Spolehlivost a předvídatelnost dodavatelských řetězců je klíčová pro zachování průmyslové výroby a s tím související infrastruktury v členských státech, je však také nezbytnou podmínkou pro posílení odolnosti EU, co se týká kritických surovin.

4.9Poptávka po kritických a strategických surovinách je jedním z ukazatelů, podle kterého můžeme hodnotit a definovat typ průmyslové výrobní kapacity EU i potřeby v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, rekvalifikace, celoživotního učení a certifikace, které bychom měli v EU udržovat, abychom mohli obstát v globální konkurenci a abychom se vyhnuli nejen závislosti na určitých surovinách, ale i podřízenosti na poli inovací, výzkumu a technologického vývoje.

4.10Technologická a průmyslová schopnost nahradit kritické suroviny je považována za zásadní z hlediska posílení odolnosti, není však možné dosáhnout jí v krátkém čase a bez významných a dlouhodobých investic do výzkumu a vývoje zaměřeného na objevy nových nerostů. Ve srovnání s dynamickým vývojem v Číně by se dalo říci, že odolnost EU, co se týká kritických surovin, lze posílit realizací ambiciózních projektů, jež mají za cíl propojit a modernizovat transevropské dopravní a energetické infrastruktury a infrastrukturu IKT. Toho všeho lze dosáhnout v kontextu Zelené dohody pro Evropu, tedy udržováním dostatečně vysoké poptávky po takových surovinách v EU – poptávky, která stabilizuje globální dodavatelské řetězce, což povede k přílivu nových investic, a to nejen do odvětví, která tyto materiály zpracovávají, nýbrž i do vědeckých a vývojových programů zaměřených na nahrazení kritických surovin.

5.Konkrétní připomínky

5.1Sdělení Komise představuje krok kupředu, neboť poskytuje jasný plán zahrnující iniciativy a opatření, jež mají být přijata na úrovni EU. EHSV proto doporučuje, aby Evropský parlament a Rada tento přístup usilující o zlepšení odolnosti EU proti nedostatku kritických surovin podpořily.

5.2Investování do udržitelné těžby sice znamená dodávky, pracovní místa a hospodářský pokrok, zároveň však musí zajišťovat socioekonomická i environmentální vylepšení a opírat se při tom o zásady sociální odpovědnosti podniků. Hlavní oblastí, které je nutno věnovat pozornost, je, jak dosáhnout rovnováhy mezi podporou udržitelné těžby v Evropě a zajištěním přijetí ze strany veřejnosti. Zásadní význam má zvyšování povědomí občanů.

Zelená dohoda pro Evropu, klimatické cíle do roku 2030 a 2050 a poptávka po surovinách

5.3Čisté a oběhové hospodářství slibuje snížit naši závislost na dovážených nerostech a energii, zmírnit negativní dopad činností EU na zdraví a životní prostředí, rozvíjet budoucí hospodářské modely a vytvářet více místních pracovních míst. Napomůže zároveň zlepšení soběstačnosti a řešení problémů spojených s odolností, které odhalila pandemie COVID-19 ve vztahu ke globálním dodavatelským řetězcům. EHSV již požadoval jasnou strategii, aby se EU „stala světovým lídrem v oblasti oběhového hospodářství a čistých technologií. Bude usilovat o dekarbonizaci energeticky náročných průmyslových odvětví“ 10 .

5.4Sdělení Komise nezmiňuje ani nediskutuje podmořskou těžbu 11 ani nepomáhá měnit přesvědčení, že těžební průmysl není šetrný k životnímu prostředí. Existují příklady, kdy je těžba šetrná k životnímu prostředí díky udržitelným těžebním postupům.

5.5Komise uvádí, že těžební odpad je bohatý na kritické suroviny a může podnítit nové hospodářské činnosti. Co však není jasné, je potřebná míra investic i míra přijetí takového postupu ze strany veřejnosti. Hospodářské příležitosti plynoucí z přítomnosti kritických surovin v těžebním odpadu jsou spojeny nejen s lokalitami těžby uhlí, ale i jiných nerostů, například železa, zinku nebo niklu.

5.6Zvyšování kapacity v oblasti recyklace, těžby a zpracování kovů je zásadní pro rozvoj zelených a čistých technologií nezbytných pro ekologickou transformaci energetiky a v širším měřítku pro ekologickou transformaci průmyslu. Zpětné získávání strategických a kritických nerostů má rozhodující význam, a je tudíž nutné zavádět inovativní technologie třídění a zpracování odpadu. Je nezbytné náležitě propagovat a finančně podporovat oba domácí způsoby získávání zdrojů v EU – těžbu i opětovné použití.

Seznam kritických surovin EU – metodika posuzování

5.7S ohledem na nový technologický vývoj by měla být každé dva roky prováděna revize seznamu kritických surovin v EU. Evropská komise zmiňuje sledování opatření uvedených v současném návrhu. Průběžně je nutné provádět posouzení dopadu s možností provádět změny / regulovat.

5.8Komise v tomto sdělení zdůrazňuje, že periodicky posuzovaný seznam kritických surovin je důležitý rovněž z hlediska propagace udržitelného a odpovědného získávání zdrojů. Proto by metodika využívaná pro pravidelné posuzování seznamu měla být přepracována s ohledem na soulad se Všeobecnou deklarací lidských práv 12 , obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv 13 , včetně základních pracovních práv MOP, Deklarace MOP o základních principech a právech v práci, která zahrnuje základní pracovní normy, a Tripartitní deklarace o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky 14 , jakož i cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje 15 .

5.9Metodika pravidelného posuzování seznamu kritických surovin musí účinným způsobem zohledňovat rizika porušování lidských práv, včetně porušování lidských práv v souvislosti s podnikáním v rámci globálních hodnotových řetězců 16 , a poškozování životního prostředí v zemích, které jsou potenciálními producenty. Je proto nutné nalézt vhodná kritéria a zahrnout je do metodiky posuzování. To je nesmírně důležité vzhledem k tomu, že komisař EU pro spravedlnost pracuje na směrnici o závazné náležité péči, jejíž návrh by měl být předložen v první polovině roku 2021. 

5.10Kritické suroviny jsou tradičně chápány jako materiály pocházející především z těžebního průmyslu, zahrnují však mnohem širší oblast. Například materiály na bázi dřeva lze účinně využívat v mnohem větším množství aplikací než v minulosti. Jde o oblast, která se velmi rychle vyvíjí – od textilu až po nové, lehčí a k životnímu prostředí šetrnější bateriové technologie. Bioekonomika má dále jedinečné možnosti, jak zvýšit odolnost hospodářství EU a geopolitickou stabilitu našeho kontinentu. Využívání obnovitelných materiálů by zároveň pomohlo zmírnit změnu klimatu a mělo by umožnit udržet emise z fosilních paliv v zemi, a vytvářet tak ekologickou odolnost vůči fosilním odvětvím.

Zmapování surovin v EU

5.11Návrh, aby byly zmapovány potenciální dodávky kritických druhotných surovin ze zásob a odpadů EU, je klíčovým krokem ke zlepšení odolnosti EU v oblasti surovin. Komise proto musí tomuto zmapování přiznat prioritu a provést jej do konce roku 2021, namísto aktuálně plánované lhůty, jíž je rok 2022, a získané údaje zpřístupnit zúčastněným stranám a občanům.

5.12Vzhledem k tomu, že v současnosti chybí přehled a informace o dostupnosti druhotných surovin v EU, je třeba, aby bylo coby prioritní opatření provedeno sledování strategických a kritických materiálů, a to jak v jednotlivých odvětvích, tak meziodvětvové, a to i za pomoci digitálních nástrojů a nástrojů pro data velkého objemu.

Těžba, související dovednosti a přijetí činnosti veřejností

5.13Činnosti těžby a dobývání surovin jsou významné ve smyslu zmírňování ohrožení dodávek, jako například zajištění nerostů pro zavádění nízkouhlíkových technologií a zemědělství, a zvyšování odolnosti výrobních hodnotových řetězců. Evropské odvětví nerostů může zajistit dostupnost základních materiálů potřebných pro stávající i budoucí technologie, jež mají vytvořit klimaticky neutrální, na služby a blahobyt zaměřené oběhové a ke zdrojům šetrné hospodářství, a zároveň získávat suroviny udržitelným a odpovědným způsobem.

5.14Navíc těžba v Evropě, na rozdíl od zemí mimo EU, probíhá podle nejpřísnějších environmentálních a sociálních norem. Evropský průmysl dbá na to, aby výrazně přispíval ke zmírňování změny klimatu: nejenže soustavně zkoumá možnosti dekarbonizace s cílem účinně a efektivně uspokojovat setrvale rostoucí poptávku po zdrojích, ale umožňuje i jiným hospodářským činnostem, aby zlepšily svou environmentální výkonnost.

5.15Je skutečností, že existuje jen velmi málo příkladů vývozu surovin v rozvojových zemích, který by vedl k udržitelnému hospodářskému a sociálnímu rozvoji, z něhož by měly prospěch široké vrstvy obyvatelstva. Tato situace s sebou spíše často nese sociální vykořisťování a znečišťování životního prostředí, přičemž z ní obvykle těží pouze několik prospěchářů.

5.16Suroviny musí sloužit nejen k zajištění hospodářské prosperity v Evropě, ale musí být také základem udržitelného – tj. se sociálními a environmentálními zásadami slučitelného – hospodářského rozvoje v zemích původu. V tomto smyslu by se EU měla ujmout aktivity a jednoznačně podporovat veškeré možné úsilí podniků, které přecházejí od dřívější politiky jednostranného zajišťování co nejlevnějších surovin k novému přístupu „strategického partnerství“. Toto strategické partnerství musí spravedlivým způsobem zohledňovat hospodářské, sociální a ekologické potřeby a zájmy jak dodavatelských, tak cílových zemí surovin, a podporovat a prosazovat v zemích původu socioekonomický rozvoj vycházející ze zásady sebeurčení. Vytvořením „partnerských podmínek“ lze dosáhnout vysoké úrovně důvěry, udržitelnosti, bezpečnosti a spolehlivosti v obchodních vztazích, která je ve společném zájmu a vychází ze vzájemného respektu.

5.17Vždy je nutné zvažovat místní problémy ochrany životního prostředí v porovnání s výhodami, které mohou takové projekty přinést pro řešení širších evropských a světových problémů s CO2, jako je například poptávka po větším množství mědi. Takové vyvažování by mělo být součástí stanovení pořadí priority těžebních projektů v Evropě. Toto stanovení pořadí priority by mělo zohledňovat rovněž místní hospodářské aspekty.

5.18Nestačí mít přístup k surovinám, pokud EU nemá nejmodernější zařízení na zpracování. Komisař Breton uvedl, že „v případě kritických surovin je cílem, abychom měli evropskou těžební a rafinační kapacitu v provozu před začátkem příštího desetiletí“. To není dostatečně ambiciózní. EHSV proto doporučuje, aby EU podpořila okamžité investice a společné regulované pobídky pro investory. V zájmu urychlení „strategické autonomie“ Evropy, pokud jde o kritické suroviny, by mělo být zváženo vytvoření evropského partnerství (Horizont Evropa) nebo významného projektu společného evropského zájmu. Tento projekt by měl zahrnout celý dodavatelský řetězec kritických surovin: posouzení domácích nerostných zdrojů, těžbu, tavbu, transformaci, recyklaci a opětovné použití. Co se týče baterií, bude mít pro dosažení souběžné zelené a digitální transformace hlavní význam vytvoření plně integrovaného domácího hodnotového řetězce vzácných zemin.

5.19V Evropě probíhají čtyři hlavní průmyslové projekty v oblasti udržitelné těžby a zpracování v celkové hodnotě téměř 2 miliardy EUR. Očekává se, že pokryjí 80 % spotřeby lithia při výrobě baterií do roku 2025. Tyto projekty by mohly nabídnout inspiraci, jak pokrýt další suroviny nezbytné pro evropské hodnotové řetězce v mnoha dalších strategických odvětvích.

5.20Průmysl již využívá automatizaci, digitalizaci, technologii blockchain a umělou inteligenci, je však nutné prozkoumat využití programu Copernicus k identifikaci nových nalezišť surovin a sledování dopadu na životní prostředí. Dále EHSV již doporučil „vypracovat regulační plán EU, který bude řešit problémy vzniklé v důsledku digitální transformace odvětví surovin, přičemž se bude zabývat tématy, jako je kybernetická bezpečnost, umělá inteligence, automatizace, víceúrovňová správa, těžba podmořských zdrojů a těžba ve vesmíru“ 17 .

5.21Měly by být rozvíjeny nové metody těžby, zpětného získávání a výroby. Měly by splňovat nejpřísnější environmentální a sociální normy. Potenciálním zdrojem kritických surovin je využívání zdrojů ze skládek a důlní hlušiny v EU. Současně odborníci na životní prostředí naléhavě apelují na to, aby se místní společenství podílela na rozhodovacím procesu ohledně budoucích míst těžby.

5.22Dovednosti v oblasti těžby lze přenést do oblasti získávání kovů a nerostů, potenciálně v týchž regionech. Mechanismus pro spravedlivou transformaci pomůže uhelným regionům a regionům s vysokými emisemi uhlíku prostřednictvím financování udržitelné infrastruktury dostupného z programu Invest EU. Nicméně jsou nutné čas a pobídky pro investory, stejně jako právní předpisy pro rychlejší schvalovací postupy (řešením by mohlo být nařízení EU). Klíčovými požadavky pro veškeré budoucí projekty v EU jsou sociální normy a normy v oblasti životního prostředí a oblasti udržitelnosti.

5.23Jednou z důležitých podmínek účinných politik s místním obsahem (local content policies) týkajících se vytváření většího počtu zelenějších a lépe placených pracovních míst v zemích bohatých na nerosty je dostupnost požadovaných dovedností a kvalifikací pro naplnění potřeb průmyslu během životního cyklu dolu. Současně je důležité rozvíjet nové soubory dovedností a stávající přizpůsobit tak, aby dokázaly rychle reagovat na technologické změny. Nedávné studie potvrdily pravděpodobný vliv nových technologií na povahu pracovních míst, přičemž zdůraznily, že v těžebním průmyslu budou nové soubory dovedností zapotřebí nejen v nových profesích, nýbrž i v těch stávajících, neboť současné manuální práce se budou s největší pravděpodobností muset přizpůsobit automatizaci. Propouštění pro nadbytečnost se lze na základě sociálního dialogu vyhnout rekvalifikací pracovníků a zajištěním toho, aby měli přístup k novým pozicím a pracovním místům vzniklým díky novým technologiím a recyklačním procesům.

5.24Vzdělávání, odborná příprava, rekvalifikace a certifikace jsou pro budoucnost odvětví mimořádně významné (a je důležité, aby probíhaly na základě sociálního dialogu) a získání potřebných dovedností si žádá čas a peníze. Specializované obory, například geologii, metalurgii a těžbu, by bylo možné vyučovat i na bakalářské úrovni.

Investice

5.25Průzkum je vysoce riziková činnost, která výrazně navyšuje kapitálové náklady. Snížení rizika prostřednictvím záruk za úvěry a odpisových režimů může velmi napomáhat investicím. Mezi další fiskální pobídky patří daňové dobropisy a státní podpora. Tyto mechanismy jsou v celosvětovém měřítku u těžby a zpracování široce využívány, v EU však nikoli.

5.26Je nutné vytvořit a definovat účinný systém finančních pobídek, který by podpořil ekologickou transformaci v odvětví nakládání s odpady. Současně by měly být uplatňovány sankce za nevyužívání zdrojů z cenného odpadu.

5.27Posílení schopnosti EU účinně řešit celní a necelní obchodní překážky – a to i v oblasti dumpingu a zadávání veřejných zakázek – uplatňované našimi mezinárodními partnery má zásadní význam pro zajištění rovných podmínek v oblasti obchodu se surovinami.

5.28Pokud si má Evropa udržet vedoucí postavení v globálních hodnotových řetězcích, potřebuje významné investice do výzkumu a vývoje. Držet krok s ostatními hospodářskými mocnostmi je důležité a vyžaduje to úzkou koordinaci nástrojů v rámci různých politik, včetně nové průmyslové strategie a obchodní politiky EU. S ohledem na ochranu strategických hodnotových řetězců EU neustále roste význam provádění nařízení o prověřování přímých zahraničních investic.

5.29EU musí věnovat zvláštní pozornost monitorování globálních trhů surovin a vývoji strategických dodavatelských řetězců. Spolehlivé a úplné informace musejí přicházet ze všech členských států a od všech zúčastněných stran prostřednictvím standardizovaných formátů vykazování údajů.

5.30Investice společností v EU v odvětví těžby, zpracování a recyklace spojené s ekologickou transformací musí podpořit snahu odvětví podílet se na transformaci a pokroku směrem k naplnění cílů klimatické neutrality 18 . Odvětví by mělo těžit ze snadného přístupu k udržitelnému financování, avšak pouze tehdy, pokud jeho plánované investice, plány výzkumu a vývoje a projekty průmyslové transformace prokáží jasné dodržování cílů v oblasti klimatu, plnou a produktivní zaměstnanost, udržitelný hospodářský růst a důstojnou práci pro všechny. EHSV již ve svém dřívějším stanovisku uvedl, že „udržitelný růst by se měl týkat environmentálních, ekonomických, sociálních a správních aspektů v rámci vyváženého, globálního a komplexního přístupu, který je přizpůsoben všem cílům udržitelného rozvoje a Pařížské dohodě o změně klimatu a stanoví minimální průřezové podmínky, jež nemohou být nahrazeny.“ 19

5.31Těžební projekty hlásící se k týmž závazkům by kromě toho měly být podporovány a stimulovány také v rámci významných projektů společného evropského zájmu a projektů společného zájmu. Hodnocení přínosu těchto investic a projektů by se mělo zaměřit také na identifikaci veškerých aktivit tzv. „lakování nazeleno“ nebo zavádějících informací.

Obchod a mezinárodní rozměr

5.32Čína v současné době zajišťuje 98 % dodávek prvků vzácných zemin do EU. Vstupujeme do období velké geopolitické soutěže, proto je rozvinutí účinné ekonomické diplomacie na úrovni EU klíčem k zajištění přístupu k diverzifikovaným dodavatelům, přičemž musíme současně investovat do možností opětovného použití a recyklace. EHSV v tomto ohledu trvá na vytváření strategických partnerství s podobně smýšlejícími státy v mnohostranném rámci, aby se zabránilo tomu, že narušení dodávek (které je někdy politicky motivované) povede k zastavení sofistikovaných průmyslových hodnotových řetězců v EU.

5.33Posílení úlohy eura jakožto mezinárodní a referenční měny je zcela nezbytné pro zabránění volatilitě cen a snížení závislosti zainteresovaných subjektů EU na americkém dolaru. Komise by měla za využití dostupné ekonomické diplomacie a nástrojů obchodní politiky hledat způsoby, jak podporovat obchodování s kritickými surovinami v eurech. V tomto ohledu vítáme sdělení Evropské komise Evropský hospodářský a finanční systém: podpora otevřenosti, síly a odolnosti 20 .

5.34Vývoz druhotných surovin musí být povolen jen tehdy, dává-li smysl z hlediska udržitelnosti. EU by však měla pracovat na změně pravidel hry a umožnit vývoz odpadu obsahujícího cenné suroviny pouze tehdy, je-li to užitečné ve smyslu udržitelnosti. Konkrétně by se vývoz tohoto typu odpadu měl uskutečnit pouze tehdy, jsou-li v místě určení environmentální a sociální normy a opatření ke zmírnění klimatických dopadů rovnocenné normám EU.

5.35Mezinárodní spolupráce v rámci OECD, Organizace spojených národů, WTO a skupiny G20 musí být posílena s ohledem na budoucí udržitelnost odvětví a zájem EU o zajištění přístupu ke kritickým surovinám. Pro evropské zainteresované subjekty je zásadní zajištění rovných podmínek s ostatními částmi světa. EU musí využít všech nástrojů, které má k dispozici, včetně obchodních dohod a strategických partnerství, k vytvoření podmínek pro usnadnění vzniku společných podniků EU ve třetích zemích bohatých na zdroje, zvláště v Africe a Jižní Americe, přičemž musí vždy být zohledněno odpovědné získávání zdrojů a osvědčené postupy obchodního chování. Je též zásadně důležité začlenit do dodavatelského řetězce EU země západního Balkánu.

V Bruselu dne 25. března 2021

Christa SCHWENG
předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

_____________

(1)    Kupříkladu uplatňují jednotlivé členské státy různé klasifikační metody pro vyhodnocení toho, zda jsou, nebo nejsou vlastnosti odpadu nebezpečné. To vytváří zbytečnou byrokracii – příliš mnoho dokumentů, zdlouhavé postupy, nesoulad mezi orgány – a zbytečnou zátěž kvůli finanční záruce spojené s přepravou dopadu, která závisí na klasifikaci odpadu.

(2)    Všeobecná deklarace lidských práv.

(3)    Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv. 

(4)    Tripartitní deklarace o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky.

(5)    Cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

(6)

   Srovnávací tabulka EU pro suroviny z roku 2018.

(7)    Euromines.

(8)    Mezinárodní panel pro zdroje Programu OSN pro životní prostředí.

(9)     Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 108 .

(10)     Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 108 .

(11)    Úkolem Mezinárodního úřadu pro mořské dno je praktické i právní umožnění těžby na mořském dně.

(12)    Viz poznámka pod čarou č. 2.

(13)     https://www.ohchr.org/Documents/Publications/GuidingPrinciplesBusinessHR_EN.pdf .

(14)    Viz poznámka pod čarou č. 4.

(15)    Viz poznámka pod čarou č. 5.

(16)    Globální hodnotové řetězce.

(17)     Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 37 .

(18)    Zpráva McKinsey How the European Union could achieve net-zero emissions at net-zero cost (Jak by mohla Evropská unie dosáhnout čistých nulových emisí při čistých nulových nákladech) z 3. prosince 2020 uvádí, že dosažení čisté nulové hodnoty by vyžadovalo investovat v příštích 30 letech zhruba 28 bilionů EUR do čistých technologií a technik. Z dalších 5,4 bilionu EUR by se mělo investovat přibližně 1,5 bilionu EUR (29 %) ve stavebnictví, 1,8 bilionu EUR (33 %) v energetice, 410 miliard EUR (8 %) v průmyslu, 76 miliard EUR (přibližně 1 %) v zemědělství a 32 miliard EUR (méně než 1 %) v dopravě. Přibližně 1,5 bilionu EUR (28 %) by mělo připadnout na financování infrastruktury ke zlepšení přenosu a distribuce energie ve všech odvětvích.

(19)       Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 73 – Akční plán: Financování udržitelného růstu.

(20)    COM(2021) 32 final, 19.1.2021, sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52021DC0032 .