Evropský hospodářský a sociální výbor

SOC/621

Vzdělávání o Evropě – vytváření souboru nástrojů pro školy

STANOVISKO

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Vzdělávání o Evropě – vytváření souboru nástrojů pro školy
(stanovisko z vlastní iniciativy)

Zpravodaj: Gerhard RIEMER

1.Závěry a doporučení

1.1EHSV chápe pařížské prohlášení z roku 2015 1 a doporučení Rady z roku 2018 2 jako jasný mandát od členských států podpořený usnesením Evropského parlamentu z roku 2016 3 , aby byly výuka a učení se o „Evropské unii“ pevně začleněny do politického programu. Jedná se o nový výchozí bod pro prosazování evropského rozměru ve výuce a poskytování nezbytné podpory pedagogickým pracovníkům.

1.2EHSV je přesvědčen, že ve vzdělávacím sektoru do jisté míry panuje nedostatek informací a že studentům schází všeobecné porozumění úloze EU a vlivu EU na každodenní život evropských občanů. Navzdory tomu, že se volební účast zvýšila ze 42,61 % (2014) na 50,95 % (2019), výsledky posledních voleb do Evropského parlamentu ukazují, že je stále naléhavě zapotřebí občany o Evropské unii informovat a vzdělávat již od raného věku.

1.3EHSV vyzývá k novému impulsu k činnosti v oblasti vzdělávání o EU. Chce využít příležitosti, kterou nabízí obměna Evropského parlamentu a Evropské komise a obzvláště nástup nového komisaře pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport. EHSV je přesvědčen, že je třeba považovat za nezbytné, aby se vzdělávání mladých lidí o EU věnovala zvláštní pozornost, abychom dosáhli postupného rozvoje pravého evropského občanství, které je potřebné k vybudování stabilní Evropské unie.

1.4EHSV se prostřednictvím dvou nových stanovisek snaží zaměřit co největší pozornost na vzdělávání o EU (SOC/612) 4  a na vzdělávání o Evropě ve škole. Je důležité se znovu zamyslet nad tím, jak zlepšit vztah lidí k EU a posílit jejich povědomí o ní, o jejích činnostech, cílech a hodnotách. To vyžaduje další úsilí vedoucí k lepšímu informování lidí o EU, zejména během jejich počátečního vzdělávání ve školách, ale i v kontextu odborného vzdělávání a přípravy a vysokoškolského vzdělávání a celoživotního učení.

1.5Na úrovni EU a členských států byla přijata mnohá opatření sloužící ke zlepšení situace a zároveň je na úrovni členských států i EU k dispozici celá škála vynikajících materiálů a souborů nástrojů, které mohou sloužit jako zdroj inspirace při vedení dalších iniciativ. U dostupných zdrojů je však třeba zlepšit srozumitelnost, dostupnost a obecné informace o nich. Závěry studie Komise z roku 2013 5  dokazují, že je v členských státech zřejmá politická vůle zlepšit kvalitu těchto informací, ale stále před sebou máme dlouhou cestu.

1.6EHSV se domnívá, že je nutné provést novou studii v podobě kritického výzkumu skutečné situace v členských státech, který se bude zabývat vzděláváním o EU ve školách, v rámci odborné přípravy učitelů a dalšího profesního rozvoje učitelů. Pomoci by mohla analýza stávajících iniciativ a učebních osnov, zejména na úrovni primárního a sekundárního vzdělávání, a úsilí, které vynaložily organizace občanské společnosti a sociální partneři. Studie by mohla vycházet ze studie z roku 2013 Learning Europe at School (Vyučování o Evropě ve škole).

1.7Inventář výukových a vzdělávacích materiálů/zdrojů vzešlých z příslušných projektů financovaných EU by byl navíc velice užitečný a potřebný. Platforma, která spojí veškeré nástroje rozdělené dle jazyka, věkové skupiny a tématu – kupříkladu podobná internetovým stránkám „Co dělá Evropa pro mě“ – by mohla být využívána k výuce a učení se ve škole.

1.8EHSV se domnívá, že učební osnovy by měly být pojaty obecněji, aby do nich mohly být zařazeny doplňující osnovy, které by zahrnovaly hodnotné vzdělávací aktivity podporující učení nad rámec vyučovaných předmětů a mládeži i ostatním občanům ukazovaly EU ve správném světle.

1.9EHSV zastává názor, že by měl být vytvořen malý soubor nástrojů (základní balíček) pro všechny školy (student a učitel), který by jim pomáhal poskytovat lidem lepší vzdělání o EU. Obsah takového souboru nástrojů by mohl mít různou podobu a mohl by být přizpůsoben situaci v jednotlivých členských státech či regionech, ale i osobám se speciálními potřebami.

1.10Za účelem další politické podpory intenzivnějšího vzdělávání o EU by měla být v evropském měřítku ustavena pracovní skupina na vysoké úrovni se zastoupením členských států a začleněním známých expertů, která by sdružovala odborníky na „vzdělávání o Evropě“. Tato skupina by mohla předkládat návrhy politik a doporučení pro jednání ministrů školství, z nichž by mohly vyplynout závěry Rady.

1.11Učitelé hrají důležitou úlohu „architektů budoucnosti“. Potřebují lépe porozumět EU a také mít schopnost učit o Evropě žáky všech věkových kategorií. Učitelé nemají dostatečné znalosti o EU a někteří z nich nemají dostatečné zkušenosti nebo sebedůvěru k tomu, aby o EU ve svých třídách učili. Proto EHSV žádá o nové zaměření na vzdělávací programy pro učitele na úrovni EU a členských států a o podporu učitelů při užívání stávajících materiálů a při plném využívání příležitostí, které přinášejí nové digitální technologie.

1.12 EHSV věří ve vizi směřující k tomu, aby každý mladý člověk, který projde školským systémem, získal základní znalosti o EU – jakousi „unijní gramotnost“. EHSV ví, že učit zhruba 72 milionů žáků na úrovni primárního a sekundárního vzdělávání v EU představuje poměrně velkou výzvu, ale také příležitost, kterou je třeba využít. Žákům bude mimo jiné umožněno navštívit orgány Evropské unie. Stejnou možnost by měli mít i učitelé, aby získali konkrétní zkušenosti, mohli diskutovat s různými organizacemi a orgány (např. EHSV) a vrátili se domů s lepším porozuměním o Evropě, její úloze, jejích hodnotách a jejím uspořádání.

2.Příležitost – nová iniciativa v pravý čas

2.1EHSV chce využít příležitosti, která přichází s obměnou Evropského parlamentu a Evropské komise a obzvláště s nástupem nového komisaře pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport, aby přitáhl pozornost ke vzdělávání o Evropě ve škole.

2.2V předešlých stanoviscích EHSV zdůrazňoval význam vzdělávání o evropských dějinách, hodnotách, demokracii, dosažených výsledcích a důležitosti EU jako způsobu, jak učinit EU smysluplnější v očích jejích občanů. Systém formálního vzdělávání má velký vliv na to, jak mladí občané vnímají svět, a hraje proto klíčovou úlohu při rozvíjení jejich porozumění EU.

2.3Toto stanovisko navazuje na stanovisko SOC/612 6 a má za cíl podpořit, posílit a zintenzivnit výzvu k akci na poli vzdělávání o EU. V tomto stanovisku chce EHSV klást všeobecně větší důraz na Evropu a na vzdělávání o EU, zejména na vzdělávání o Evropě ve školách.

2.4Budoucnost Evropy a EU budou utvářet a rozvíjet naši mladí občané – studenti, kteří dnes sedí ve školních lavicích a jsou ovlivňováni svým okolím, rodinami a přáteli. Je proto důležité zajistit, aby se mladí lidé úzce zapojili do problematiky EU a aby školy poskytovaly informace i kritickou a konstruktivní diskuzi o otázkách týkajících se EU.

2.5Mezi občany členských států panuje nedostatek informací o EU, jejím fungování a její činnosti. Týká se to i úlohy orgánů a institucí EU a dopadu, který mají politiky EU na životy evropských občanů. Vzdělávání lidí o Evropě by mohlo získat podobu konkrétního předmětu nebo modulu, případně by mohlo být zahrnuto do jiných oblastí, což by podle potřeby dalo svobodu vnitrostátním vzdělávacím orgánům a školám napříč různými úrovněmi vzdělávání

2.6Úloha škol a učitelů i rozsah a způsob, jakým učitelé vzdělávají své žáky o EU, má proto stále větší význam, zejména vzhledem k rostoucímu euroskepticismu v některých členských státech.

2.7Ve společnosti je trendem očekávat stále více od formálního vzdělávání ve školách. Takové vzdělávání, minimálně na základní a střední úrovni, by nemělo být pouze procesem učení založeného na faktech. Mělo by mít za cíl poskytnout žákům znalosti a dovednosti potřebné k tomu, aby dokázali kriticky myslet, naučili se interpretovat a analyzovat informace a vytvářet si vlastní postoje. Týká se to také vytváření informovaného názoru na EU. Školy nemohou zajistit vše, takže k úspěchu evropského projektu by přispěla lepší koordinace mezi různými strukturami formálního, neformálního a informálního vzdělávání. Je také třeba říci, že čím dříve se mladí lidé setkají s aspekty Evropy a „přijdou Evropě na chuť“, tím více se budou cítit jako „Evropané“.

2.8To však zároveň vytváří jistá očekávání od učitelů, jejichž odpovědnost roste. Je proto důležité poskytnout učitelům další podporu v podobě praktických souborů nástrojů k výuce o EU, které k různým tématům nabízejí širokou škálu materiálů připravených k okamžitému použití, vhodných pro studenty různého věku a dostupných ve všech jazycích EU. Zároveň je třeba zohlednit specifickou situaci v jednotlivých členských státech.

3.Pravomoci EU a členských států

3.1Hlavní odpovědnost za vzdělávání a odbornou přípravu nesou bezpochyby členské státy. EU by nicméně, vzhledem ke své doplňující úloze, mohla sehrát větší roli v navrhování zvláštních opatření a aktivit, které zlepší všeobecné znalosti o EU. EHSV si myslí, že je pravý čas jednat.

3.2Na základě pařížského prohlášení, které vedoucí představitelé EU podepsali v březnu 2015 7 , chápe EHSV doporučení Rady z roku 2018 8 jako jasný mandát od členských států k začlenění výuky a učení se o „Evropě“ do politického programu. Jedná se o nový výchozí bod pro prosazování evropského rozměru ve výuce a pro nezbytnou podporu pedagogických pracovníků.

3.3V posledních letech se EU tématem vzdělávání a odborné přípravy zabývá velmi intenzivně a nedávno se začala věnovat také tématu „vyučování o Evropě ve škole“.

3.3.1V letech 2011–2013 zavedla Evropská komise na žádost Evropského parlamentu iniciativu „Learning EU @ School“. Po tomto kroku následovalo roku 2016 usnesení Evropského parlamentu o vyučování o EU ve škole 9 , v němž byla zdůrazněna důležitost této problematiky a předložena konkrétní doporučení EU a členským státům, jež si dle našeho názoru nadále zasluhují podporu a měla by být základem nových iniciativ. EHSV bere na vědomí a podporuje iniciativy Evropského parlamentu a Evropské komise a pevně doufá, že tato iniciativa EHSV přinese svěží a důrazný impuls pro nový posun vpřed.

3.3.2Rámec klíčových kompetencí EU pro celoživotní učení 10 prošel v roce 2018 aktualizací a definuje kompetence, které každý evropský občan potřebuje pro svou seberealizaci, osobní rozvoj, zaměstnání, sociální začlenění a aktivní občanství. Součástí revidovaného rámce je kapitola o kulturním povědomí a vyjádření, která pojednává o rozvoji znalostí místních, národních, regionálních, evropských a globálních kultur a projevů, včetně příslušných jazyků, dědictví, tradic a kulturních statků, jakož i o porozumění tomu, jak se mohou tyto projevy navzájem ovlivňovat i jak mohou ovlivňovat názory jedince. Z toho je možné čerpat inspiraci pro aktualizaci školních vzdělávacích programů i programů neformálního a informálního učení za účelem vzdělávání lidí o EU.

3.3.3Program Erasmus, který byl neuvěřitelně úspěšný, by měl být i nadále příležitostí ke vzdělávání o EU. V uplynulých 32 letech se programu zúčastnilo přes 10 milionů lidí 11 . Podle návrhu Komise se u nového programu Erasmus (2021–2027) počítá s dvojnásobným rozpočtem oproti programům dřívějším, tedy s navýšením z necelých 15 miliard na 30 miliard EUR, a přepokládá se, že bude poskytována i podpora aktivitám, které vedou ke vzdělávání o EU a objasňují její fungování. To by mělo například přinést příležitost k tomu, aby byla prostřednictvím iniciativ Jean Monnet podporována opatření jdoucí nad rámec vysokoškolského vzdělávání a zaměřená na jiné oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

3.3.4Existují i jiné důležité a úspěšné programy EU pro mladé lidi. DiscoverEU 12 dává mládeži možnost cestovat vlakem po celé Evropě zdarma a objevovat nejen nádherné krajiny a setkávat se s podobně smýšlejícími cestovateli, ale také zvyšovat nezávislost a sebedůvěru, jakož i prozkoumat svou evropskou identitu. Evropský sbor solidarity 13 je další iniciativou EU, která mladým lidem umožňuje věnovat se profesi nebo působit jako dobrovolník v rámci projektu ve prospěch místní komunity, a to jak doma, tak v ostatních zemích Evropy.

3.4Členské státy hrají ve vzdělávání hlavní úlohu. Ze studie Komise z roku 2013 14 vyplývá, že v členských státech je zřejmá politická vůle tyto informace zlepšit, ale stále před sebou máme dlouhou cestu. Studie se zabývá tím, co dělají členské státy pro podporu vzdělávání o EU, zjišťuje možnosti rozvoje porozumění EU u studentů a předkládá doporučení Komisi a různým zainteresovaným stranám, zejména učitelům. Některé členské státy zahrnuly výuku o EU do svých učebních osnov a do vzdělávacích programů pro učitele. K dispozici je však jen velmi málo důkazů nasvědčujících tomu, že výuka o „Evropě“ je koncipována v progresivním duchu a vede studenty od základních faktů k hlubšímu pochopení. Témata jako fungování orgánů a institucí EU a rozhodovací proces, která představují hlavní prvky účasti občanů, jsou navíc v porovnání s jinými, základnějšími fakty spíše zanedbávána. Kromě toho tato důležitá studie vychází z údajů, které jsou starší více než 10 let.

3.5Některé aktivity jdoucí nad rámec vnitrostátních požadavků na vzdělávání o „Evropě“ nalezneme ve všech členských státech. Školy, nevládní organizace, nadace či univerzity, které spolupracují se školami a učiteli, jsou již činné a snaží se zlepšit způsob, jakým se o „Evropě“ vyučuje. Erudované a angažované organizace pracující na tomto tématu existují po celé EU. Mnohé, ovšem ne všechny iniciativy, jsou financovány ze strany EU. Existence těchto aktivit ukazuje, že je zde potřeba dalšího rozvoje za účelem podpory výuky o „Evropě“.

3.6Mnoho probíhajících iniciativ má informační programy a programy občanské společnosti, včetně iniciativ sociálních partnerů, ale studie Komise z roku 2013 15 také prokázala, že informační a školní programy by mohly být lépe strukturovány.

3.7Příkladem dobrého postupu, který stojí za zmínku, je také vlastní iniciativa EHSV „Vaše Evropa, váš názor“ (YEYS) 16 .

4.Politické návrhy a pobídky k provádění

4.1EU, zejména pokud jde o budoucí Evropskou komisi a nového komisaře pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport, by měla zvážit, jak společně s členskými státy znovu podnítit podporu intenzivní obecné diskuze o úloze, kterou hraje vzdělávání o Evropě ve školách.

4.2Měla by být provedena nová studie o aktuální situaci v členských státech v oblasti vzdělávání o EU ve školách, a to za účelem doplnění a aktualizace stávajících aktivit, aby bylo možné získat více podkladů a z nich vycházejících politických pokynů. Tato studie by měla být základem pro nové iniciativy zaměřené na shromažďování příkladů, porovnávání různých případů osvědčených postupů, diskuzi o nich a zveřejňování výsledků.

4.3Vedle nové studie by měla Komise vytvořit inventář všech výukových a vzdělávacích materiálů a zdrojů, které většina příslušných projektů financovaných EU vyprodukovala od roku 2010 k tématům souvisejícím se vzděláváním o Evropě ve školách (např. projekty financované prostřednictvím iniciativ Jean Monnet, se stručným popisem každého z nich).

4.4EHSV vyzývá k ustanovení pracovní „skupiny na vysoké úrovni pro vzdělávání o Evropě“ složené z odborníků z členských států, která by pracovala v evropském měřítku za účelem další politické podpory intenzivnějšího vzdělávání o EU. Na dobrovolném základě by mohlo být prozkoumáno, zda existují společné způsoby a prostředky, jak občany vzdělávat o základních skutečnostech a informacích o evropské integraci. Navíc by na jejím základě mohla být vypracována doporučení pro jednání ministrů školství. Ta by mohla vyústit v závěry Rady.

4.5 Dále by měl být ve školách v členských státech zaveden Den EU (na dobrovolném základě). Tato nová iniciativa by poskytla konkrétní příležitost k tomu, aby se ve školních lavicích po celé Evropě rozproudila intenzivní, pozitivní a na budoucnost zaměřená diskuze o tématech týkajících se EU, a aby byly využívány a uplatňovány výše zmíněné soubory nástrojů.

4.6Iniciativy a programy v oblasti vzdělávání o Evropě, které organizuje občanská společnost, jakož i ty organizované sociálními partnery, by měly být vítány. Měly by se zapojit do diskuzí, do provádění, do přípravy a/nebo výběru souborů osvědčených postupů pro tematickou diskuzi ve školách a konečně do diskuzí o významu a budoucí úloze EU 17 . Probíhá mnoho programů, které jsou dobrým příkladem. Jejich dopad by však mohl být mnohem větší, pokud budou začleněny do obecného pojetí učebních osnov a aktivit.

5.Vytváření souboru nástrojů pro školy

5.1Řada materiálů pro vzdělávání o Evropě je již k dispozici z několika zdrojů. Zejména na úrovni EU se různé materiály a soubory nástrojů nacházejí ve velkém množství. Ne vždy je ale snadné je vyhledat, zejména bez povědomí o jejich existenci. Proto je třeba se nezaměřovat na vytváření nových výukových nástrojů. Namísto toho by měly být stávající nástroje a materiály přizpůsobovány, vylepšovány a předávány (např. Evropa pro školy). Toho by bylo možné dosáhnout vytvořením jediné digitální platformy, kde by byly shromážděny výukové nástroje ze všech různých zdrojů.

18 Tam si učitelé budou moci vybírat materiály podle tématu a podle toho, do jaké věkové skupiny spadají jejich studenti, podobně jako na internetových stránkách , které Evropský parlament vytvořil před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019.

5.2Kromě učitelů mají na to, jak mladí lidé vnímají EU, významný vliv také rodiče a další dospělí. Soubor nástrojů pro vzdělávání o Evropě v rámci formálního vzdělávání by proto měl být doplněn o možnosti celoživotního vzdělávání pro dospělé. Ve světle aktuálních problémů s dezinformacemi by se to mělo týkat i informování lidí o tom, kde mohou najít důvěryhodné informace o EU.

5.3Příprava souborů nástrojů spadá do sdílené pravomoci, hlavní odpovědnost ale nesou členské státy. Témata, která se vztahují k evropské problematice, by měla být popsána zejména na úrovni EU a ta, které se vztahují k problematice členských států, na vnitrostátní úrovni. Knihy, videa, CD či aplikace budou kromě rozměru EU zahrnovat i vnitrostátní hledisko. O způsobu a míře využití výukového obsahu by měly rozhodovat členské státy, ale také jde o odpovědnost učitelů a jejich příslušných škol.

5.4Nezbytně důležité je lépe a intenzivněji využívat stávající materiály, zejména stávající online zdroje, například výborné internetové stránky EU Evropa pro školy 19 , kde jsou materiály prezentovány vynikajícím způsobem.

Internetové stránky obsahují oblíbená témata pro základní a střední školy s materiály podle věkových skupin, se znalostními testy a vcelku širokým spektrem konkrétních souborů nástrojů od knih s aktivitami, přes informativní přehledy, hry a výukové sady až po videa. Věkové skupiny sahají od méně než 9 let až po 15 let. Žáci zde mohou najít hry, soutěže a knihy s aktivitami, které jim pomohou poznat EU zábavným způsobem. Také učitelé mohou využívat zdroje výukových materiálů pro všechny věkové skupiny, které žákům pomohou učit se o EU a získat představu o jejím fungování. Mohou také čerpat inspiraci pro plánování výuky a objevovat možnosti propojení s jinými školami a učiteli v rámci EU. Ve spolupráci s členskými státy je zapotřebí lépe předávat informace o tom, jak tyto internetové stránky využívat.

5.5Na úrovni EU je dostupné velké množství souborů nástrojů. Jejich využívání záleží na různých kritériích: na stupni vzdělávání, předmětu, vzdělávacím systému a konkrétní povaze vzdělávací politiky v daném členském státě. EHSV nicméně doporučuje připravit základní balíček (malý soubor nástrojů), který se zaměří jen na témata týkající se EU, pro všechny školy v EU a využívat jej pro nové pojetí intenzivní osvěty. Tento balíček, společně s materiály pro konkrétní státy, by měl být za spolupráce s ministerstvy školství daných členských států a zapojenými orgány EU a organizacemi, jakými jsou sociální partneři, zpřístupněn zúčastněným školám.

Balíček by měl být dostupný online na školních internetových stránkách i prostřednictvím regionálních a unijních kontaktních míst a měl by zahrnovat například:

-snadno čitelnou, kompaktní sadu obsahující brožuru pro učitele a studenty 20 ;

-krátké video nebo film vyrobený pro jednotlivé země lidmi z daných zemí;

-výběr materiálů nabízených na úrovni EU, které se zaměřují na vzdělávání o EU ve škole. Tyto materiály by měly být speciálně zaměřeny na různé stupně škol (mateřské, základní, střední a vysoké školy), a také na hlavní online zdroje, včetně internetových stránek Evropa pro školy;

-materiály z členských států s konkrétními příklady osvědčených postupů.

5.6Ambice by měly směřovat k tomu, aby každý žák a student, který projde školským systémem, získal základní znalosti o EU – jakousi „unijní gramotnost“. EHSV ví, že oslovit a učit zhruba 72 milionů žáků na základních a středních školách v EU představuje poměrně velkou výzvu. Studentům a žákům také umožňuje navštívit orgány Evropské unie a získat přehled o EU a jejích dějinách (Dům evropských dějin). Stejnou možnost by měli mít i učitelé, aby se jim dostalo intenzivního kontaktu s orgány EU a získali konkrétní zkušenosti, mohli diskutovat s různými organizacemi a orgány (např. EHSV) a vrátili se domů s lepším porozuměním o Evropě, její úloze, jejích hodnotách a jejím uspořádání.

5.7Tato „unijní gramotnost“ by měla být podporována souborem nástrojů na různých úrovních, např.:

-Na úrovni základní školy by se žáci měli učit o kulturách a tradicích jiných zemí EU, např. o jejich jazycích, jídle, hudbě či svátcích, o zeměpise těchto zemí, ale i o tradičních oděvech a tancích.

-Na úrovni středoškolského vzdělání by se studenti měli seznámit s větším množstvím konkrétních faktů o EU a začít rozvíjet svůj smysl pro občanskou odpovědnost. Soubor nástrojů by měl pokrývat témata zahrnující historii EU, její hlavní úspěchy (např. podíl na zachovávání míru), orgány a instituce EU, politiku EU, volby do EP, mediální gramotnost a kritické myšlení o aktuálních zprávách a informace o tom, co obnáší aktivní občanství.

-Pro terciární vzdělávání by měl soubor nástrojů zahrnovat hlubší informace, například o politikách EU, politických strukturách, hospodářství, trhu práce, otázkách sociální politiky, mobilitě a právech a sociálním partnerství. Mohly by sem patřit také nástroje zaměřené na konkrétní profesní skupiny, například na novináře nebo na místní či regionální politiky.

5.8Důležitá a klíčová úloha učitelů

5.8.1Učitelé hrají velmi důležitou úlohu architektů budoucnosti. Je proto nezbytné připravit pro ně zvláštní program, který zohlední konkrétní situaci a potřeby v členských státech. Mnozí učitelé dnes nemají dostatečné znalostí o EU a dostatečnou sebedůvěru k tomu, aby o EU ve svých třídách učili.

5.8.2Učitelé potřebují Evropě lépe porozumět, aby byli připraveni vyučovat o Evropě žáky již od raného věku. Jedním z cílů vzdělávání učitelů by mělo být, aby učitelé získali lepší porozumění o institucionálním procesu integrace a dokázali jej s pomocí nového didaktického přístupu lépe objasnit studentům. Budou se také muset vypořádat s novými didaktickými koncepcemi vzdělávání.

5.8.3EHSV vítá modernizovanou a centralizovanou platformu zvanou Evropa pro školy 21 , která byla nedávno spuštěna na portálu EUROPA. Platforma Evropa pro školy, která se zaměřuje především na žáky základních a středních škol, jejich učitele a rodiče, shromažďuje na jednom místě hry, kvízy i vzdělávací a výukové materiály vyvinuté Evropskou komisí a dalšími orgány a zaměřené na EU a její přínosy pro evropské občany. eTwinning je největší komunita učitelů na světě. Přes 680 000 učitelů se zaregistrovalo na eTwinning, což jim umožňuje vytvářet společné projekty a zlepšovat dovednosti své i svých žáků. Tato komunita je zásadní při budování evropského pocitu sounáležitosti. Učitelé by o tomto nástroji měli být lépe informováni.

5.8.4Podle EHSV by mělo být možné, aby jisté instituce, které jsou finančně podporovány EU, zejména Evropský univerzitní institut a Evropská univerzita, zajistily všem školitelům učitelů v EU školení o evropských otázkách. Studenti programu Erasmus+ 22 a akademici zapojení do programu Jean Monnet by navíc měli na školách hrát důležitou úlohu velvyslanců EU.

5.8.5EHSV také pokládá za důležité, že Evropská komise zřídila tzv. testovací učitelský panel, který zahrnuje po jednom učiteli ze základních a středních škol ze všech členských států, jež vybírají zastoupení Evropské komise. Panel poskytuje poradenství ohledně obsahu a formy vzdělávacích materiálů vypracovaných útvary Evropské komise. To by mohlo pomoci zajistit, aby nabízené materiály odrážely současné trendy a potřeby.

5.8.6Kromě vzdělávání o Evropě v oblasti vzdělávání je důležité i to, aby byly informace rovněž přístupné široké veřejnosti, například ve veřejných knihovnách a na jiných veřejných místech.

V Bruselu dne 17. července 2019

Luca JAHIER
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

____________

(1)     Pařížské prohlášení, 17.3.2015 .

(2)     Doporučení Rady (2018), ST/9010/2018/INIT .

(3)     Usnesení EP (2016) (2015/2138(INI)) .

(4)     Úř. věst. C 228, 5.7.2019, s. 68 .

(5)     Learning Europe at School (Vyučování o Evropě ve škole), studie Evropské komise, 2013 .

(6)     Úř. věst. C 228, 5.7.2019, s. 68 .

(7)     Pařížské prohlášení, 17.3.2015 .

(8)     Doporučení Rady (2018), ST/9010/2018/INIT .

(9)     Usnesení EP (2016) (2015/2138(INI)) .

(10)     Doporučení Rady (2018) (2018/C 189/01) .

(11)    Evropská komise, Investing in people (Investice do lidí) , květen 2018.

(12)     https://europa.eu/youth/discovereu_cs .

(13)     COM(2018) 440 final .

(14)     Learning Europe at School (Vyučování o Evropě ve škole), studie Evropské komise, 2013 .

(15)    Tamtéž.

(16)     EHSV, Vaše Evropa, váš názor .

(17)

    The Future Evolution of Civil Society in EU by 2030 (Budoucí vývoj občanské společnosti v EU do roku 2030) .

(18)     https://what-europe-does-for-me.eu/cs/home .

(19)     Evropa pro školy .

(20)      Příklad z Rakouska: malá, krátká brožura, odlišná pro učitele a studenty, která obsahuje odkazy na evropské i vnitrostátní internetové stránky se stručným komentářem o různých tématech.

(21)     Evropa pro školy .

(22)     Úř. věst. C 228, 5.7.2019, s. 68 .