Evropský hospodářský a sociální výbor

TEN/687

Akční plán proti dezinformacím

STANOVISKO

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Společné sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů
Akční plán proti dezinformacím
[JOIN(2018) 36 final]

Zpravodaj: Ulrich SAMM

Spoluzpravodajka: Giulia BARBUCCI

1.Závěry a doporučení

1.1EHSV bere plně na vědomí způsob, jakým jsou dezinformace v této iniciativě definovány, a sice jako prokazatelně falešné nebo zavádějící informace, které ohrožují demokracii a působí veřejnou újmu. Šíření dezinformací se stalo součástí hybridní války s jasným politickým záměrem. Výbor nicméně rovněž zdůrazňuje, že vedle nepravdivých informací jsou základní práva (svobody) občanů a práva menšin napadána také velmi selektivním zveřejňováním informací, očerňováním, šířením paniky a podněcováním k nenávisti.

1.2Nejúčinnější dezinformace vždy obsahují něco pravdy. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby všechny zúčastněné strany podnikly řadu různých kroků s cílem zajistit poskytování kvalitních informací a zvýšit povědomí veřejnosti. EHSV tudíž vítá záměr přijmout koordinovaná opatření v zájmu ochrany EU i jejích orgánů a občanů proti dezinformacím. EHSV zdůrazňuje naléhavost těchto opatření, ale zároveň se obává, že dopad tohoto akčního plánu by mohl být omezený vzhledem ke krátké době, která zbývá do konání voleb do Evropského parlamentu v květnu 2019.

1.3EHSV je si vědom toho, že dezinformace pocházejí především ze tří zdrojů – jedná se o Ruskou federaci (což náležitě doložila Evropská služba pro vnější činnost), hospodářské subjekty a sdělovací prostředky z jiných třetích zemí (mj. Číny a USA) a vnitřní zdroje (různé sdělovací prostředky působící v zemích samotné Unie a krajně pravicová hnutí a organizace). EHSV naléhavě vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem rozšířila monitorování tohoto jevu a přijala náležitá protiopatření.

1.4EHSV zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby členské státy učinily kroky potřebné k ochraně integrity svých volebních systémů a infrastruktury a otestovaly je ve všech fázích voleb do Evropského parlamentu.

1.5EHSV se ztotožňuje s názorem Komise, že komplexní reakce na šíření dezinformací vyžaduje také aktivní účast organizací občanské společnosti. EHSV společné úsilí v boji proti dezinformacím proaktivně podporuje, například prostřednictvím svých stanovisek, slyšení, místních akcí a četných činností své profesionální komunikační skupiny, jež jsou zaměřeny na tisk.

1.6Pro vybudování odolnosti je nezbytné zapojit všechny sektory společnosti, a především zlepšit mediální gramotnost občanů. Zvyšování informovanosti a kritické myšlení začínají již na školách, v průběhu života je však potřeba je neustále udržovat. Na tyto činnosti je nutné vyčlenit odpovídající finanční prostředky – již nyní i v příštím víceletém finančním rámci.

1.7Společné úsilí musí být podpořeno co nejvíce aktéry na úrovni EU, v členských státech a rovněž v rámci jižního a východního partnerství a musí zahrnovat soukromé i veřejné organizace. Stěžejní význam mají nezávislí ověřovatelé faktů a kvalitní žurnalistika, na něž je třeba vyhradit dostatečné finanční prostředky, aby mohli působit téměř v reálném čase.

1.8EHSV je potěšen zejména tím, že byly v rámci programů Horizont 2020 a Horizont Evropa vyčleněny prostředky na výzkum s cílem lépe pochopit zdroje dezinformací a záměry, nástroje a cíle, jež za dezinformacemi stojí.

1.9K posílení pracovních skupin pro strategickou komunikaci mělo dojít už dávno. EHSV proto vítá záměr poskytnout jim další pracovníky a nové nástroje. Vzhledem k tomu, že v některých zemích jsou vynakládány značné zdroje na vytváření dezinformací, je zjevné, že EU musí odpovídajícím způsobem reagovat. Je proto nutné považovat plánované navýšení zdrojů pro pracovní skupiny pro strategickou komunikaci jen za první krok směrem k dalšímu navýšení v nadcházejících letech.

1.10EHSV souhlasí s tím, že by měl být proveden přezkum u dalších dvou pracovních skupin pro strategickou komunikaci (západní Balkán a Jih), a žádá členské státy, aby se na činnosti pracovních skupin pro strategickou komunikaci podílely vysíláním národních expertů.

1.11EHSV vítá kodex zásad boje proti dezinformacím jakožto projev dobrovolného úsilí platforem sociálních médií a inzerentů o zamezení šíření dezinformací, má však zároveň pochybnosti ohledně toho, zda mohou být takováto dobrovolná opatření účinná. Žádá Komisi, aby v případě, že uplatňování tohoto kodexu bude i nadále přinášet neuspokojivé výsledky, navrhla další opatření, včetně opatření regulační povahy, jako jsou sankce.

1.12EHSV naléhavě žádá soukromé podniky, aby si začaly uvědomovat, že umísťování reklamy na online platformy, které napomáhají k šíření dezinformací, je neetické a neodpovědné, a vyzývá je k tomu, aby učinily kroky s cílem zabránit tomuto jednání.

2.Úvod – dezinformace jako hrozba pro demokratické systémy v Unii

2.1V kontextu této iniciativy se za dezinformaci považuje prokazatelně falešná nebo zavádějící informace, která vzniká, prezentuje se a šíří za účelem ekonomického prospěchu nebo úmyslného podvádění veřejnosti a může působit veřejnou újmu a ohrožovat demokracii. Práva jsou často napadána očerňováním, šířením paniky a podněcováním k nenávisti.

2.2Ti, kdo dezinformace šíří, to někdy dělají s odvoláním na svobodu projevu. Právo na informace a svoboda tisku skutečně jsou základními právy Evropské unie, musíme ale bojovat proti jakémukoli zneužívání tohoto práva v případech, kdy jsou dezinformace záměrně používány k tomu, aby se v jejich důsledku narušila společnost.

2.3Digitální techniky vytváření a šíření dezinformací usnadňují. Tyto techniky zahrnují:

·útoky trollů na profilech v sociálních médiích,

·používání internetového automatizovaného softwaru (botů),

·falšování dokumentů,

·manipulaci s videem (deep-fakes),

·falešné profily v sociálních médiích.

2.4Sociální média se stala významným prostředkem šíření dezinformací, a to v některých případech, jako v případě Cambridge Analytica, mimo jiné k zacílení doručení dezinformačního obsahu na specifické uživatele, kteří jsou určeni na základě neoprávněného přístupu a použití osobních údajů, přičemž konečným cílem je ovlivnění výsledků voleb, a tím ohrožení demokracie.

Kromě sociálních médií hrají v mnoha regionech ještě pořád důležitou úlohu i tradičnější metody, jako jsou televize, noviny, internetové stránky a řetězové e-maily a zprávy. Používané nástroje a techniky se rychle mění.

2.5Aktéři, kteří za dezinformacemi stojí, mohou být buď vnitřní, v členských státech, nebo vnější, včetně státních (nebo vládou podporovaných) i nestátních aktérů. Podle zpráv využívá dezinformace a ovlivňování v různých formách více než 30 zemí, a to i ve svých vlastních zemích.

2.6Podle střediska EU pro hybridní hrozby, jež bylo zřízeno v roce 2016 v rámci Evropské služby pro vnější činnost, jsou pro EU největší vnější hrozbou dezinformace šířené Ruskou federací. Dezinformace produkované a/nebo šířené ruskými zdroji byly hlášeny v souvislosti s několika volbami a referendy v EU. Náležitě doloženy byly dezinformační kampaně týkající se války v Sýrii, sestřelení letadla MH-17 na východě Ukrajiny a použití chemických zbraní při útoku v Salisbury. Výraznou úlohu v šíření dezinformací však hrají i jiné třetí země a nepravdivé informace poskytují také mnohé subjekty v rámci EU.

2.7V roce 2018 předložila EU řadu iniciativ zaměřených proti dezinformacím a nezákonnému obsahu a na ochranu údajů:

·společné sdělení o zvyšování odolnosti proti hybridním hrozbám, JOIN(2018) 16,

·doporučení o opatřeních pro efektivní boj proti nezákonnému obsahu on-line, C(2018) 1177,

·nařízení o prevenci šíření teroristického obsahu online, COM(2018) 640,

·nařízení, pokud jde o postup ověřování v případě porušení pravidel ochrany osobních údajů v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu, COM(2018) 636 1 ,

·revidovaná směrnice o audiovizuálních mediálních službách (EU) 2018/1808,

·sdělení s názvem Boj proti nezákonnému obsahu on-line – Zvyšování odpovědnosti on-line platforem, COM(2017) 555 2 ,

·nařízení, kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center 3 ,

·sdělení s názvem Boj proti dezinformacím na internetu: evropský přístup, COM(2018) 236 4 , a zpráva o jeho provádění, COM(2018) 794,

·sdělení o zabezpečení svobodného a spravedlivého průběhu voleb do Evropského parlamentu, COM(2018) 637, předložené na zasedání vedoucích představitelů EU v Salcburku ve dnech 19.–20. září 2018.

2.8Vzhledem k volbám do Evropského parlamentu, které proběhnou v roce 2019, a více než 50 prezidentským, celostátním nebo místním/regionálním volbám, které se v členských státech uskuteční do roku 2020, je třeba, aby byla naléhavě a okamžitě přijata koordinovaná opatření k ochraně Unie i jejích orgánů a občanů proti dezinformacím.

3.Shrnutí Akčního plánu proti dezinformacím

3.1Tento akční plán JOIN(2018) 36, který předložily Komise a vysoká představitelka Unie, je odpovědí na výzvu Evropské rady k přijetí opatření s cílem „chránit demokratická zřízení v Unii a bojovat proti dezinformacím“. Koordinovaná reakce na dezinformace se zakládá na čtyřech pilířích:

3.2Zlepšení schopnosti orgánů Unie dezinformace odhalovat a analyzovat a upozorňovat na ně:

·posílení pracovních skupin pro strategickou komunikaci a delegací Unie prostřednictvím dalších pracovníků a nových nástrojů,

·přezkoumání mandátů pracovních skupin pro strategickou komunikaci pro západní Balkán a Jih.

3.3Posílení koordinovaných a společných reakcí na dezinformace:

·do března roku 2019 zřízení systému včasného varování pro řešení dezinformačních kampaní, a to v úzké spolupráci se stávajícími sítěmi, Evropským parlamentem, Organizací Severoatlantické smlouvy a mechanismem rychlé reakce skupiny G7,

·posílení úsilí v oblasti komunikace o hodnotách a politikách Unie,

·posílení strategické komunikace v sousedství Unie.

3.4Mobilizace soukromého sektoru k boji proti dezinformacím:

·dne 26. září 2018 byl zveřejněn kodex zásad boje proti dezinformacím pro online platformy, inzerenty a reklamní průmysl. Komise zajistí pečlivé a nepřetržité monitorování provádění kodexu.

3.5Zvyšování povědomí a zlepšování odolnosti společnosti:

·cílené kampaně pro veřejnost a školení pro média a subjekty ovlivňující veřejné mínění v Unii a jejím sousedství s cílem zvýšit povědomí o negativních dopadech dezinformací,

·bude pokračovat úsilí zaměřené na podporu činnosti nezávislých médií a kvalitní žurnalistiky, jakož i výzkumu dezinformací,

·členské státy, ve spolupráci s Komisí, by měly podporovat vznik týmů víceoborových nezávislých ověřovatelů faktů a výzkumných pracovníků se zvláštními znalostmi o místním informačním prostředí za účelem odhalování dezinformačních kampaní v různých sociálních sítích a digitálních médiích a upozorňování na tyto kampaně,

·jako součást Týdne mediální gramotnosti, který se uskuteční v březnu 2019, Komise ve spolupráci s členskými státy podpoří přeshraniční spolupráci mezi odborníky působícími v oblasti mediální gramotnosti,

·členské státy by měly urychleně provést ustanovení směrnice o audiovizuálních mediálních službách, která se týkají mediální gramotnosti,

·Komise bude pozorně sledovat provádění balíčku o volbách a ve vhodných případech poskytne příslušnou podporu a poradenství.

4.Obecné připomínky

4.1EHSV bere plně na vědomí způsob, jakým jsou dezinformace v této iniciativě definovány, a sice jako prokazatelně falešné nebo zavádějící informace, které ohrožují demokracii a působí veřejnou újmu. Výbor nicméně zdůrazňuje, že vedle nepravdivých informací jsou základní práva (svobody) občanů a práva menšin napadána také velmi selektivním zveřejňováním informací, očerňováním, šířením paniky a podněcováním k nenávisti. Nejúčinnější dezinformace vždy obsahují něco pravdy. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby všechny zúčastněné strany podnikly řadu různých kroků s cílem zajistit poskytování kvalitních informací a zvýšit povědomí veřejnosti.

4.2Šíření dezinformací se stalo součástí hybridní války s jasným politickým záměrem. EHSV proto vítá záměr přijmout koordinovaná opatření v zájmu ochrany EU i jejích orgánů a občanů proti dezinformacím. EHSV zdůrazňuje naléhavost těchto opatření, ale zároveň se obává, že dopad tohoto akčního plánu by mohl být omezený vzhledem ke krátké době, která zbývá do konání voleb do Evropského parlamentu v květnu 2019. Není však pochyb o tom, že v dlouhodobém měřítku bude mít toto společné úsilí v boji proti dezinformacím zásadní význam pro ochranu demokratických systémů v EU.

4.3EHSV je si vědom toho, že dezinformace pocházejí především ze tří zdrojů – jedná se o Ruskou federaci (což náležitě doložila Evropská služba pro vnější činnost), hospodářské subjekty a sdělovací prostředky z jiných třetích zemí (mj. Číny a USA) a vnitřní zdroje (různé sdělovací prostředky působící v zemích samotné Unie a krajně pravicová hnutí a organizace). EHSV naléhavě vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem rozšířila monitorování tohoto jevu a přijala náležitá protiopatření.

4.4EHSV zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby členské státy učinily kroky potřebné k ochraně integrity svých volebních systémů a infrastruktury a otestovaly je nejen před volbami do Evropského parlamentu, ale i během volebního procesu a po něm. Je nesmírně důležité, aby je Evropská komise při plnění tohoto úkolu podpořila. Mělo by se při tom vycházet z výměny osvědčených postupů, jako jsou například opatření, která v roce 2018 přijalo Švédsko.

4.5EHSV vítá názor Komise, že komplexní reakce na šíření dezinformací vyžaduje také aktivní účast organizací občanské společnosti. Pro vybudování odolnosti je nezbytné zapojit všechny sektory společnosti a zejména zlepšit mediální gramotnost občanů, aby věděli, jak dezinformace rozpoznat a bránit se jim. Zvyšování informovanosti a kritické myšlení začínají již na školách, v průběhu života je však potřeba je neustále udržovat. Na tyto činnosti je ale nutné vyčlenit odpovídající finanční prostředky – již nyní i v příštím víceletém finančním rámci.

4.6EHSV společné úsilí v boji proti dezinformacím proaktivně podporuje, například prostřednictvím svých stanovisek, slyšení, místních akcí a četných činností své profesionální komunikační skupiny, jež jsou zaměřeny na tisk.

4.7Společné úsilí musí být podpořeno co nejvíce aktéry na úrovni EU, v členských státech a rovněž v rámci jižního a východního partnerství a musí zahrnovat soukromé i veřejné organizace. Stěžejní význam mají nezávislí ověřovatelé faktů a kvalitní žurnalistika, na něž je třeba vyhradit dostatečné finanční prostředky, aby mohli působit téměř v reálném čase.

4.8Z dlouhodobého hlediska má pro budoucnost demokracie v Evropě zásadní význam řádná mediální gramotnost. EHSV podporuje snahu lépe pochopit zdroje dezinformací a záměry, nástroje a cíle, jež za dezinformacemi stojí, a porozumět tomu, jak a proč občany, a někdy i celá společenství, dezinformační zprávy přitahují a jak a proč se pak oni stávají součástí mechanismů šíření falešných zpráv. EHSV je potěšen zejména tím, že byly pro tento účel vyčleněny prostředky v rámci programů Horizont 2020 a Horizont Evropa.

5.Konkrétní připomínky a doporučení

5.1K posílení pracovních skupin pro strategickou komunikaci mělo dojít už dávno, jak bylo vyjádřeno již v dřívějších stanoviscích 5 . EHSV proto vítá záměr poskytnout jim další pracovníky a nové nástroje a připojuje se k výzvě adresované členským státům, aby případně také posílily svoji vnitrostátní kapacitu v této oblasti. Vzhledem k tomu, že v některých zemích jsou na vytváření dezinformací vynakládány značné zdroje, je zjevné, že EU musí odpovídajícím způsobem reagovat. Plánované navýšení zdrojů pro pracovní skupiny pro strategickou komunikaci je proto nutné považovat jen za první krok směrem k dalšímu navýšení v nadcházejících letech.

5.2EHSV souhlasí s tím, že mandát pracovní skupiny pro strategickou komunikaci East StratCom by měl zůstat zachován a mandát dalších dvou pracovních skupin pro strategickou komunikaci (západní Balkán a Jih) by měl být přezkoumán s ohledem na rostoucí rozsah a význam dezinformační činnosti v těchto regionech. EHSV žádá členské státy, aby se na činnosti pracovních skupin pro strategickou komunikaci podílely vysíláním národních expertů. Teprve pak bude moci být systém včasného varování skutečně účinný.

5.3EHSV rovněž vítá přijetí naléhavě nutných opatření za účelem zabezpečení svobodného a spravedlivého průběhu voleb do Evropského parlamentu a doporučení, aby byly případně uplatněny sankce, mimo jiné v případech nezákonného využití osobních údajů za účelem ovlivnění výsledku voleb. Je potěšen také tím, že probíhá dobrá spolupráce s USA, NATO a Norskem, a žádá, aby Spojené království i nadále hrálo důležitou úlohu, bez ohledu na to, zda z EU vystoupí, či nikoli. V boji proti dezinformacím musí členské státy prokazovat vzájemnou solidaritu.

5.4Tento akční plán provází zpráva o pokroku 6 v souvislosti s různými opatřeními, především v oblasti kodexu zásad boje proti dezinformacím, který je projevem dobrovolného úsilí platforem sociálních médií a inzerentů. V souladu s tímto kodexem musí internetové firmy omezit příjmy účtů a internetových stránek, které zkreslují informace, rázně zakročit proti falešným účtům a botům, klást důraz na spolehlivé zdroje zpráv a zajistit větší transparentnost financování politické reklamy.

5.5EHSV tento kodex zásad vítá, má však zároveň pochybnosti ohledně toho, zda mohou být takováto dobrovolná opatření účinná. Stejné pochybnosti vyjádřila i Komise v souvislosti s prezentací první zprávy společností Google, Facebook, Twitter a Mozilla dne 29. ledna. Žádá Komisi, aby v případě, že protiopatření zaměřená na falešné účty nebudou prováděna dostatečně rychle nebo uplatňování dalších částí kodexu zásad bude i nadále přinášet neuspokojivé výsledky, navrhla další opatření, včetně opatření regulační povahy, jako jsou sankce.

5.6EHSV naléhavě žádá soukromé podniky, aby si začaly uvědomovat, že umísťování reklamy na online platformy, které napomáhají k šíření dezinformací, je neetické a neodpovědné, a vyzývá je k tomu, aby učinily kroky s cílem zabránit tomuto jednání.

V Bruselu dne 20. března 2019

Luca JAHIER

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

_____________

(1)      Stanovisko EHSV k tématu Ochrana osobních údajů v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu (zatím nebylo zveřejněno v Úř. věst.).

(2)       Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 19 .

(3)      Stanovisko EHSV k tématu Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center (zatím nebylo zveřejněno v Úř. věst.).

(4)       Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 183 .

(5)       Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 183 .

(6)       COM(2018) 794 .