DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI AKTU V PŘENESENÉ PRAVOMOCI
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (dále jen „kodex“), přenáší na Komisi ve shodě se Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) a v souladu s článkem 290 SFEU pravomoc doplnit některé prvky kodexu, které nejsou podstatné. Komise tuto novou pravomoc uplatnila a dne 28. července 2015 přijala nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie. Toto nařízení Komise v přenesené pravomoci zavedlo obecná ustanovení doplňující kodex tak, aby bylo zajištěno přesné a řádné uplatňování jeho ustanovení.
Uplatňování nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 v průběhu prvního roku jeho platnosti ukázalo, že je nutné upravit ustanovení článku 84, aby bylo dosaženo účinnějšího a účelnějšího naplňování základních pravidel stanovených kodexem a aby byla zajištěna lepší podpora celních transakcí v souladu s moderními postupy.
Několik členských států spolu se zástupci obchodních organizací opakovaně upozornilo Komisi na řadu přetrvávajících obtíží v souvislosti s uplatňováním zvláštní podmínky dostatečných finančních prostředků stanovené v článku 84 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 a požádalo Komisi, aby tuto situaci při nejbližší příležitosti vyřešila. Uvedeny byly následující důvody a argumenty:
Bylo poukázáno na to, že finanční prostředky hospodářského subjektu, které v současnosti představují samostatnou podmínku článku 84, nelze považovat za dostatečný důkaz celkové schopnosti daného subjektu uhradit celní dluh a jiné poplatky, které nejsou kryty jistotou. Tato podmínka ve vztahu k dostatečným finančním prostředkům se omezuje na likviditu a je považována za příliš restriktivní. Bylo tedy navrženo, aby byla brána v potaz také ostatní, snadno převoditelná aktiva, aby bylo možné posoudit platební schopnost hospodářského subjektu pro účely rozhodnutí o snížení úrovně souborné jistoty nebo zproštění povinnosti poskytnout jistotu.
Praxe dále ukazuje, že referenční částka odpovídající celnímu dluhu a jiným poplatkům, které mohou vzniknout, stanovená v souladu s článkem 90 kodexu může v určitých případech vystoupat velmi vysoko, což není vzhledem k pravděpodobnosti skutečného vzniku celního dluhu oprávněné (např. v případě celního dluhu, který může vzniknout z důvodu opravy lodě se zbožím v režimu dočasného použití). Nemožnost zahrnout tento rizikový faktor do výpočtů se ukázala být příliš svazující.
Kromě toho se zdá, že stávající požadavky článku 84 ve vztahu k žádostem oprávněného hospodářského subjektu o snížení úrovně jistoty nebo zproštění povinnosti ji poskytnout jsou přísnější než podmínky posouzení těchto kritérií stanovené v článku 95 kodexu a vyžadují na rozdíl od žádostí jiných subjektů dvojí posouzení, což je nelogické a poněkud rozporuplné.
2.KONZULTACE PŘED PŘIJETÍM PRÁVNÍHO AKTU
Komise vypracovala tento akt v přenesené pravomoci v souladu s rámcovou dohodou o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí a se Společnou dohodou Evropského parlamentu, Rady a Komise o aktech v přenesené pravomoci. Během práce na jeho návrhu byly členské státy a všechny ostatní příslušné zúčastněné strany řádně zapojeny a pravidelně konzultovány.
Komise konzultovala návrh znění s členskými státy prostřednictvím setkání příslušné odborné skupiny (odborná skupina pro celní kodex). Podnikatelská sféra byla konzultována prostřednictvím příslušného poradního subjektu zainteresovaných stran (kontaktní skupina pro obchod) na společných setkáních s odborníky členských států.
Komise důkladně zvážila veškeré připomínky, které během těchto konzultací obdržela, a v maximálním možném rozsahu je začlenila do tohoto návrhu, tak aby poskytoval dostatečné podklady pro schválení i pro zamítnutí žádosti o snížení úrovně jistoty nebo o zproštění povinnosti ji poskytnout v případě celních dluhů, které by mohly vzniknout.
Všechny dotčené strany souhlasí, že tato úprava by měla:
1) vyřešit situaci, kdy se podmínka prokázání dostatečných finančních prostředků vykládá pouze jako dostupnost potřebné likvidity, což se jeví jako příliš omezující;
2) vyjasnit postup posuzování podmínky dostatečné finanční způsobilosti;
3) vést k tomu, aby byl brán v potaz prvek rizika spojený s pravděpodobností vzniku celního dluhu na základě objemu a druhu obchodních činností hospodářského subjektu spojených s celním řízením a na druhu zboží, pro které je vyžadována jistota;
4) poskytnout ujištění ve vztahu k ustanovením čl. 38 odst. 5 kodexu, že nebude vyžadováno opětovné prověření podmínek u oprávněných hospodářských subjektů, pokud již byly posuzovány ve fázi udělování statusu oprávněného hospodářského subjektu, a že posouzení jejich schopnosti uhradit celní dluh a jiné poplatky, které nejsou kryty jistotou, bude provedeno při posuzování finanční způsobilosti v rámci postupu udělování povolení ke snížení úrovně souborné jistoty nebo zproštění povinnosti ji poskytnout.
3.PRÁVNÍ STRÁNKA AKTU V PŘENESENÉ PRAVOMOCI
Právní základ tohoto nařízení je obsažen v přenesení pravomoci podle čl. 99 písm. c) kodexu.
Zásada subsidiarity
Jelikož ani kodex, ani nařízení v přenesené pravomoci, jímž se nařízení o celním kodexu mění, nebyly podrobeny testu subsidiarity, není vhodné provádět tento test ani u tohoto nařízení. Je třeba připomenout, že celní unie je oblastí bez vnitřních hranic a je založena na harmonizovaném a automatizovaném rámci na úrovni Unie a na vzájemné závislosti mezi členskými státy. Její bezproblémové fungování tedy vyžaduje, aby jakékoli další relevantní právní kroky, obzvláště týkají-li se přeshraničních systémů, byly schvalovány na úrovni Unie.
Zásada proporcionality
Co se týče proporcionality, toto nařízení respektuje meze zmocnění uděleného spolunormotvůrci a týká se pouze prvků, které pomohou lépe uzpůsobit stávající právní předpisy potřebám každodenní praxe celních orgánů, hospodářských subjektů a dalších osob.
Obsah návrhu
Po důkladném posouzení situace Komise dospěla k závěru, že podmínka dostatečných finančních prostředků by měla být z textu odstraněna a koncept posouzení finanční způsobilosti by měl být v právním textu lépe vysvětlen. Toto posouzení musí navíc zohlednit všechny aspekty relevantní pro danou situaci a zároveň zůstat flexibilní a pro danou situaci vhodné. Je důležité, aby celní orgány dokázaly vzít v potaz potenciální riziko spojené se vznikem celního dluhu s ohledem na charakteristiky obchodní činnosti, specifika dané transakce a druh zboží, pro které je vyžadována jistota. Dále je považováno za důležité vyjasnit, jak má být s ohledem na překrývající se kritéria chápáno posouzení žádosti podané oprávněným hospodářským subjektem. V souladu s čl. 38 odst. 5 kodexu by takováto žádost neměla být podrobena dvojímu posouzení. Je nicméně nutné dodat, že konkrétní zjednodušení postupu, jehož by oprávněný hospodářský subjekt chtěl dosáhnout, podléhá schválení celních orgánů a vyžaduje, aby byly splněny požadavky vztahující se k požadovanému zjednodušení.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Jelikož má toto nařízení sloužit pouze k lepšímu přizpůsobení stávajících právních ustanovení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 jeho zamýšleným cílům a nepředpokládají se žádné podstatné změny, z nařízení nevyplývají žádné přímé rozpočtové důsledky.
Podmínky pro zproštění povinnosti poskytnout jistotu nebo jiná snížení úrovně jistoty podle uvedeného článku mají za cíl prokázat, že dlužník sám o sobě poskytuje vysokou úroveň ujištění, že dluh bude splacen. Tento pozměňovací návrh na tomto stavu nic nemění.
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) …/...
ze dne 7.6.2018,
kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446, pokud jde o podmínky pro snížení úrovně souborné jistoty a zproštění povinnosti poskytnout jistotu
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, a zejména na čl. 99 písm. c) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Ustanovení čl. 95 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013 stanoví podmínky, které musí hospodářský subjekt splnit, aby mu bylo uděleno povolení poskytnout soubornou jistotu k zajištění úhrady celního dluhu a jiných poplatků. Ustanovení čl. 95 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013 stanoví další kritéria, jež musí hospodářský subjekt splnit, aby mu bylo uděleno povolení poskytnout tuto soubornou jistotu se sníženou částkou záruky nebo aby byl zproštěn povinnosti poskytnout jistotu pro celní dluhy a jiné poplatky, které mohou vzniknout. Jedním z těchto kritérií je kritérium finanční solventnosti. Toto kritérium se považuje za splněné, pokud je žadatel v dobré finanční situaci, která mu umožňuje plnit své závazky s řádným ohledem na charakteristiky druhu dané podnikatelské činnosti.
(2)V souvislosti s žádostí o snížení úrovně souborné jistoty nebo zproštění povinnosti poskytnout jistotu musí celní orgány posoudit, zda je žadatel schopen uhradit částku odpovídající celnímu dluhu a jiným poplatkům, pokud to bude nutné.
(3)Článek 84 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 stanoví podmínky, které musí hospodářský subjekt splnit, aby mu bylo uděleno povolení použít sníženou úroveň jistoty nebo aby byl zproštěn povinnosti poskytnout jistotu. Kromě dalších podmínek stanovených na základě kritéria finanční solventnosti také vyžaduje, aby žadatel prokázal, že disponuje dostatečnými finančními prostředky ke splnění svých závazků ve vztahu k celnímu dluhu a jiným poplatkům, které mohou vzniknout a které nejsou kryty jistotou. Praktické zkušenosti s uplatňováním nařízení (EU) č. 952/2013 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 však ukazují, že tato podmínka je příliš svazující, jelikož se její výklad omezuje na dostupnost potřebné likvidity. Likvidita ne vždy v plné šíři reprezentuje schopnost hospodářského subjektu uhradit celní dluh a jiné poplatky, které nejsou kryty jistotou. V potaz lze vzít i další prvky, například snadno převoditelná aktiva. Je proto nutné uvést aspekt likvidity jako samostatnou podmínku a poskytnout jeho vyjasnění, aby posouzení schopnosti subjektu splnit své závazky spojené s uhrazením celního dluhu a jiných poplatků, které nejsou kryty jistotou, bylo začleněno do postupu posuzování finanční způsobilosti žadatele.
(4)Má-li být zajištěno jednotné uplatňování těchto ustanovení, je zároveň nutné upřesnit, že posuzování podmínky dostatečné finanční způsobilosti ve vztahu ke schopnosti hospodářského subjektu uhradit celní dluh a jiné poplatky, které mohou vzniknout a které nejsou kryty jistotou, se týká konkrétně posouzení žádostí o snížení úrovně souborné jistoty a zproštění povinnosti poskytnout jistotu (zjednodušení). To je nezbytné kvůli vymezení hranic tohoto posuzování v rámci souborných jistot se všemi úrovněmi snížení.
(5)Pokud by došlo k situaci, kdy je referenční částka stanovená v souladu s článkem 155 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 nepřiměřená částkám odpovídajícím potenciálním celním dluhům, které pravděpodobně vzniknou, je nutné předpokládat možnost, že celní orgány budou moci vzít v úvahu riziko vzniku celního dluhu a podle vlastního uvážení rozhodnout o úrovni snížení.
(6)Také je třeba vyjasnit, že oprávněné hospodářské subjekty nemají být v souladu s čl. 38 odst. 5 nařízení (EU) č. 952/2013 podrobovány dvojímu posouzení, avšak celní orgány mají i nadále možnost před schválením konkrétních zjednodušení postupu, jichž by oprávněný hospodářský subjekt chtěl dosáhnout, ověřit splnění podmínek specifických pro dané zjednodušení,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Článek 84 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 se mění takto:
1)v odstavci 1 se zrušuje písmeno f);
2)v odstavci 2 se zrušuje písmeno g);
3)v odstavci 3 se zrušuje písmeno l);
4)vkládají se odstavce 3a a 3b, které znějí:
„3a. Při ověřování, zda má žadatel dostatečnou finanční způsobilost za účelem udělení povolení ke snížení úrovně souborné jistoty nebo zproštění povinnosti poskytnout jistotu podle požadavků stanovených v odst. 1 písm. e), odst. 2 písm. f) a odst. 3 písm. k), zohlední celní orgány schopnost žadatele splnit své závazky spočívající v uhrazení celního dluhu a jiných poplatků, které mohou vzniknout a které nejsou kryty jistotou.
Je-li to odůvodněné, celní orgány mohou vzít v úvahu riziko vzniku takových celních dluhů a jiných poplatků s ohledem na druh a objem obchodních činností spojených s celním řízením a na druh zboží, pro které je jistota vyžadována.
3b. Pokud byla podmínka dostatečné finanční způsobilosti již posouzena coby podmínka pro uplatnění kritéria uvedeného v čl. 39 písm. c) kodexu, celní orgány pouze znovu prověří, zda finanční způsobilost žadatele opravňuje k udělení povolení ke snížení úrovně souborné jistoty nebo zproštění povinnosti poskytnout jistotu.“;
5)
odstavec 4 se nahrazuje tímto:
„4. Pokud byl žadatel založen před méně než třemi lety, ověřuje se splnění podmínek stanovených v odst. 1 písm. d) a e), odst. 2 písm. e) a f) a odst. 3 písm. j) a k) na základě dostupných záznamů a informací.“
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 7.6.2018
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
