VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ

PRO INICIATIVU (bez posouzení dopadů)

Název iniciativy

Strategie evropského justičního vzdělávání na období 2025–2030

Příslušné GŘ – odpovědné oddělení

GŘ pro spravedlnost a spotřebitele Oddělení A1 – Digitální transformace a justiční vzdělávání

Pravděpodobný druh iniciativy

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů 

Předběžný harmonogram

4. čtvrtletí 2025

Doplňující informace

1.Internetové stránky Europa: Vzdělávání právních odborníků – Evropská komise

2.Portál evropské e-justice: Politika justičního vzdělávání v EU | Portál evropské e-justice

3.O platformě | Evropská vzdělávací platforma

Tento dokument slouží pouze k informačním účelům. Nepředjímá konečné rozhodnutí Komise o tom, zda tato iniciativa bude pokračovat, ani o jejím konečném obsahu. Všechny prvky iniciativy popsané v tomto dokumentu, včetně harmonogramu, se mohou změnit.

A. Politické souvislosti, vymezení problému a kontrola subsidiarity

Politické souvislosti

Komisař McGrath dostal ve svém pověřovacím dopise za úkol vypracovat strategii pro využívání digitálních technologií (včetně umělé inteligence) s cílem zvýšit účinnost, odolnost a bezpečnost systémů civilního a trestního soudnictví v EU. To je v souladu s prioritami Komise, které mají učinit Evropskou unii konkurenceschopnější, více zaměřenou na růst a digitálnější.

Nová Strategie justičního vzdělávání na období 2025–2030 bude přijata jako balíček spolu se Strategií digitalizace soudnictví 1 s cílem zajistit, aby odborníci v oblasti justice získali digitální dovednosti a znalosti, které jim umožní držet s tímto vývojem krok. Nařízení o digitalizaci 2023/2844 vyžaduje, aby členské státy nabízely odborníkům v oblasti justice nezbytné odborné vzdělávání, a ukládá Komisi povinnost zajistit, aby toto odborné vzdělávání bylo mezi vzdělávacími prioritami, jež jsou podporovány příslušnými finančními programy Unie. Rada nedávno zdůraznila význam justičního vzdělávání týkajícího se digitálních nástrojů a umělé inteligence v oblasti spravedlnosti. Podpořila odborné vzdělávání pracovníků justice jako způsob, jak zajistit účinné uplatňování právních předpisů EU v oblasti civilního a trestního soudnictví a základních práv.

Problém, který má iniciativa řešit

Účinné systémy soudnictví přispívají k růstu tím, že zlepšují konkurenceschopnost hospodářství EU. V zemích s účinnými systémy soudnictví budou podniky a průmyslová odvětví investovat s větší pravděpodobností. Krize COVID-19 ukázala, že je zásadní zvýšit odolnost digitalizovaných systémů soudnictví v celé EU a urychlit vnitrostátní reformy s cílem digitalizovat výměnu informací a zajistit trvalý snadný přístup ke spravedlnosti pro všechny.

Srovnávací přehled EU o soudnictví 2024 ukazuje, že ačkoli členské státy již digitální řešení v různých kontextech a v různé míře používají, stále existuje značný prostor pro zlepšení. Vedle toho justiční vzdělávání v oblasti digitalizace nedrží krok se zrychlujícím se přechodem k digitalizaci soudnictví. Ve zprávě Komise o justičním vzdělávání 2024 se uvádí, že v roce 2023 bylo na digitalizaci zaměřeno pouze 2,5 % činností dalšího vzdělávání. Odborníci v oblasti justice považují vzdělávání v oboru digitalizace za jednu ze svých nejnaléhavějších vzdělávacích potřeb. Mnozí zdůrazňují potřebu základního vzdělávání v oblasti informačních technologií jakožto nutného předpokladu pro účinné využívání konkrétních digitálních nástrojů. Velký zájem o aplikace umělé inteligence v právním kontextu podtrhuje potřebu cíleného odborného vzdělávání v této vyvíjející se oblasti. Videokonference a soudní jednání online navíc představují řadu výzev, od technických obtíží až po ochranu procesních a základních práv v digitálním prostředí a účinné vedení online řízení.

Předběžné výsledky hodnocení justičního vzdělávání za poslední čtyři roky naznačují, že finanční prostředky a rozpočet, které jsou pro justiční vzdělávání k dispozici, by mohly být lépe koordinovány, aby se dosáhlo co největších účinků. Měla by být lépe využívána synergie různých fondů EU a vnitrostátních rozpočtů a obsah odborného vzdělávání by měl být lépe sladěn. Je rovněž třeba přizpůsobit metody odborného vzdělávání a hodnocení tak, aby byly zajištěny dlouhodobé dopady justičního vzdělávání financovaného EU.

Kromě digitalizace přispívá justiční vzdělávání k provádění dalších strategických priorit EU. Hraje klíčovou úlohu při odborném vzdělávání soudců a státních zástupců, zaměstnanců soudů a státních zastupitelství, soudních vykonavatelů, notářů, vězeňského a probačního personálu a právníků.

Základ pro opatření na úrovni EU (právní základ a kontrola subsidiarity)

Právní základ

Justiční vzdělávání je v pravomoci členských států, ale EU podporuje další vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců v občanských a trestních věcech pro účely justiční spolupráce v EU (čl. 81 odst. 2 písm. h) a čl. 82 odst. 1 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU)).

Praktická potřeba opatření na úrovni EU

Strategie justičního vzdělávání je nejlepším nástrojem k zajištění jednotného a správného uplatňování acquis EU, jež zahrnuje právní předpisy EU v oblasti civilního a trestního práva a práva obchodních společností a zohledňuje politické priority EU.

Strategie evropského justičního vzdělávání bude rovněž navržena tak, aby sladila úsilí v oblasti justičního vzdělávání na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU a řešila společné prioritní vzdělávací potřeby určené odborníky v oblasti justice ve všech členských státech a kandidátských zemích. V současné době je 80 % odborného vzdělávání v oblasti práva EU financováno z vnitrostátních zdrojů, ale zůstává roztříštěné a chybí příležitosti pro synergie. Lepší koordinace se Strategií justičního vzdělávání by členským státům umožnila maximalizovat a prohloubit dopad odborného vzdělávání, optimalizovat vnitrostátní rozpočty využitím programů financovaných EU a posílit digitální a přeshraniční justiční spolupráci. Zejména koordinovanější odborné vzdělávání zaměřené na provádění právních předpisů EU týkajících se digitalizace a digitálního soudnictví by posílilo postavení odborníků v oblasti justice a přispělo k jednotnějšímu, kvalifikovanějšímu a účinnějšímu evropskému prostoru práva, který by byl přínosný pro jednotlivce, podniky a hospodářský růst.

B. Čeho má iniciativa dosáhnout a jakým způsobem

Očekává se, že Strategie justičního vzdělávání i) se zaměří na digitalizaci soudnictví, aby přispěla k provádění nařízení o digitalizaci 2023/2844, ii) vytvoří podpůrné prostředí pro Strategii digitalizace soudnictví a iii) poskytne odborníkům v oblasti justice nezbytnou kapacitu pro zvládnutí digitální transformace systémů soudnictví, jakož i hospodářství a společnosti. Kromě toho bude i nadále podporováno odborné vzdělávání týkající se stávajícího acquis EU v souladu se strategickými prioritami EU.

Strategie justičního vzdělávání by se měla zaměřit na tři cíle.

1Poskytnout odborníkům v oblasti justice dovednosti nezbytné k účinnému využívání digitálních nástrojů a infrastruktur (včetně technologií umělé inteligence) v soudních řízeních.

2Poskytnout odborníkům v oblasti justice znalosti a dovednosti nezbytné pro správné uplatňování právních předpisů EU upravujících různé aspekty digitální ekonomiky a společnosti. Odborné vzdělávání by mělo rovněž klást důraz na zvláštní regulační záruky (např. požadavky na ochranu údajů, základní práva a procesní práva) spojené s používáním digitálních nástrojů a nástrojů umělé inteligence (rovněž v soudních řízeních).

3Zvyšování povědomí odborníků v oblasti justice o přínosech a omezeních digitalizace a technologií umělé inteligence v soudních řízeních (včetně možnosti usnadnit nové formy řízení, jako jsou hromadné žaloby).

Metody odborného vzdělávání by měly být navrženy tak, aby zajistily, že poskytované odborné vzdělávání bude mít dlouhodobý dopad. Existuje poptávka po praktických metodikách odborného vzdělávání (včetně simulovaných soudních řízení), které by odborníkům pomohly přizpůsobit se digitálním pracovním tokům a internalizovat nové postupy. Nabídky odborného vzdělávání musí rovněž zohledňovat rozdíly v úrovni digitálních dovedností a znalostí odborníků v oblasti justice.

Je nezbytné lépe koordinovat dostupné vzdělávací kurzy financované z různých zdrojů, aby se maximalizovaly účinky dostupných rozpočtů a vytvořily se synergie. To by vyžadovalo spolupráci členských států a národních vzdělávacích akademií a organizací, protože přibližně 80 % odborného vzdělávání v oblasti práva EU je financováno z vnitrostátních rozpočtů na odborné vzdělávání. K optimalizaci výsledků by mohly být využity stávající kanály a sítě (např. Evropská síť pro justiční vzdělávání).

Pravděpodobné dopady

Budování digitální kapacity odborníků v oblasti justice by mohlo rychle zmírnit administrativní zátěž v soudních řízeních, což by ušetřilo náklady a čas a uvedeným odborníkům umožnilo, aby se více zaměřili na své hlavní povinnosti. V praxi by právní věci mohly být vyřizovány, monitorovány, projednávány a ukončovány rychleji. Rutinní úkoly lze přenést na umělou inteligenci, pokud je to slučitelné s právy dotčené osoby. Za určitých podmínek je možné použití videokonference (namísto soudních jednání za osobní účasti stran), která může usnadnit přístup ke spravedlnosti a snížit náklady a další zátěž související s cestováním (zejména v přeshraničních případech).

Pouze dobře vyškolení odborníci v oblasti justice mohou plně a kompetentně využívat digitální nástroje a související výhody v podobě účinnějšího rozhodování více zaměřeného na kvalitu. Justiční vzdělávání v oblasti digitálních dovedností a znalostí proto pomáhá utvářet hospodářský prostor, který přitahuje investice, inovace, konkurenceschopné podniky a růst a zároveň chrání práva jednotlivců a zranitelných osob.

Obecně lze říci, že justiční vzdělávání rovněž zlepší znalosti odborníků v oblasti justice o právu EU a zajistí jeho správné a jednotné uplatňování v celé Unii.

Budoucí monitorování

Projekty odborného vzdělávání financované v rámci grantů na akce jsou monitorovány prostřednictvím i) hodnocení konečných výsledků a zpráv, které provádí Komise; ii) posouzení krátkodobého až dlouhodobého dopadu projektů. Příjemci grantů jsou povinni systematicky hodnotit své činnosti v oblasti odborného vzdělávání.

Komise každoročně hodnotí výkonnost příjemců grantů na provozní náklady (tj. Evropské sítě pro justiční vzdělávání – EJTN) na základě požadavků příslušných grantových dohod. Grantové dohody vyžadují, aby EJTN vyhodnocovala každou vzdělávací činnost.

Komise rovněž pořádá online průzkumy, v nichž žádá účastníky odborného vzdělávání financovaného EU, aby posoudili kvalitu a relevantnost kurzu, kterého se zúčastnili.

Výsledky a statistické údaje budou zveřejněny v Přehledu justičního vzdělávání na portálu e-justice.

C. Zlepšování právní úpravy

Posouzení dopadů 

Vzhledem k široké strategické povaze iniciativy se nevyžaduje žádné posouzení dopadů.

Konzultační strategie

Mezi dotčené skupiny zúčastněných stran, které byly konzultovány, patří soudci, státní zástupci, právníci, zaměstnanci soudů a státních zastupitelství, notáři, soudní vykonavatelé a jejich profesní organizace, poskytovatelé odborného vzdělávání na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU, subjekty justičního vzdělávání členských států zastoupené v EJTN a široká veřejnost (včetně organizací občanské společnosti).

V roce 2024 bylo provedeno hodnocení výsledků justičního vzdělávání v letech 2021 až 2024. Zaměřilo se nejen na identifikaci nedostatků, ale také na budoucí potřeby v oblasti digitalizace. Výsledky budou podkladem pro Strategii justičního vzdělávání a budou zveřejněny společně s ní.

Potřeby justičního vzdělávání (i pokud jde o digitalizaci a metodiku) byly zjišťovány i) v rámci odborné skupiny pro evropské justiční vzdělávání v roce 2023, ii) na výročních konferencích EU o vzdělávacích potřebách se zúčastněnými stranami v letech 2023 a 2024, iii) prostřednictvím dvoustranných informačních činností se sdruženími zúčastněných stran, iv) prostřednictvím výzvy k předložení faktických podkladů ohledně výsledků justičního vzdělávání v letech 2021–2024 a v) prostřednictvím konference o umělé inteligenci a dalších pokročilých technologiích pro lepší právní prostředí pořádané maďarským předsednictvím a Komisí v listopadu 2024. Skupina odborníků byla znovu konzultována v dubnu 2025.

Proč se konzultace koná?

Cílem této výzvy k předložení faktických podkladů je zjistit vzdělávací potřeby pracovníků, zejména pokud jde o digitalizaci soudnictví. Je důležité určit vzdělávací potřeby v jednotlivých zemích nebo profesních skupinách nebo v souvislosti s jinými konkrétními tématy, která pracovníci v oblasti justice považují za zásadní. Kromě toho by Komise uvítala jakékoli další praktické nebo konkrétní připomínky (např. ohledně zkušeností s digitální transformací soudnictví, dopadu odborného vzdělávání na uplatňování stávajícího acquis v oblasti justiční spolupráce, účinného provádění priorit EU v oblasti odborného vzdělávání v členských státech, rozpočtových otázek, osvědčených postupů, účinných metod a formátů odborného vzdělávání a návrhů na zlepšení).

Výsledky pomohou utvářet novou strategii Komise v oblasti justičního vzdělávání na období 2025–2030.

Cílová skupina

Cílovou skupinou je široká veřejnost, jednotlivci, organizace občanské společnosti a podniky a průmyslová odvětví, odborníci v oblasti justice (např. soudci, státní zástupci, právníci, zaměstnanci soudů a státních zastupitelství, notáři, soudní vykonavatelé, vězeňský a probační personál) a jejich profesní sítě, poskytovatelé justičního vzdělávání a sítě justičního vzdělávání, vnitrostátní orgány justičního vzdělávání a členské státy, kandidátské země a potenciální kandidátské země a jejich příslušné orgány a zástupci.