VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ

PRO INICIATIVU (bez posouzení dopadů)

Tímto dokumentem mají být veřejnost a zúčastněné strany informovány o činnosti Komise, aby se k ní mohly vyjádřit a efektivně se podílet na konzultacích.

Uvítáme jejich názory na to, jak na problém nahlíží Komise, jejich připomínky k možným řešením, jakož i veškeré relevantní informace, kterými případně disponují.

 Aby bylo možné co nejlépe využít zpětné vazby od zúčastněných stran, měl by být tento dokument dokončen v raných fázích přípravného procesu.

Název iniciativy

Zpráva o pokroku strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života

Příslušné GŘ – odpovědné oddělení

Generální ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele, ředitelství C, oddělení C2 – Politika v oblasti základních práv

Pravděpodobný druh iniciativy

Sdělení Komise

Předběžný harmonogram

druhé čtvrtletí roku 2024

Další informace

Strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života (2021–2030)

Tento dokument slouží pouze k informačním účelům. Nepředjímá konečné rozhodnutí Komise o tom, zda tato iniciativa bude pokračovat, ani o jejím konečném obsahu. Všechny prvky iniciativy popsané v tomto dokumentu, včetně harmonogramu, se mohou změnit.

A. Politické souvislosti, vymezení problému a kontrola subsidiarity

Politické souvislosti

·Antisemitismus je neslučitelný se základními evropskými hodnotami. Představuje hrozbu nejen pro židovské komunity a život židovského obyvatelstva, ale i pro otevřenou a rozmanitou společnost, demokracii a evropský způsob života.

·Dne 5. října 2021 Komise výrazně zintenzivnila boj proti antisemitismu tím, že předložila vůbec první strategii EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života (2021–2030) (dále jen „strategie EU“). Cílem této strategie je skoncovat s antisemitismem a zajistit, aby Židé mohli v Evropě žít v souladu se svou náboženskou a kulturní tradicí. 

·Strategie EU zahrnuje cílená opatření napříč třemi pilíři: I) předcházení všem formám současného antisemitismu a boj proti nim; II) ochrana a podpora židovského života v Evropě a III) vzdělávání, výzkum antisemitismu a židovského života a připomínání holocaustu a výuka o něm. Strategií EU je rovněž postavit EU pevně do čela celosvětového boje proti antisemitismu a doplnit opatření v EU v rámci tří pilířů mezinárodním úsilím.

·Členské státy strategii EU uvítaly a jak je uvedeno v závěrech Rady o boji proti rasismu a antisemitismu přijatých dne 4. března 2022, zavázaly se k vypracování vnitrostátních strategií.

·Evropská rada přijala dne 15. prosince 2023 závěry, v nichž odsoudila všechny formy antisemitismu a připomněla strategii EU a potřebu urychleně provést její opatření pro bezpečnost židovských komunit.

·V rámci boje proti polarizaci v Evropě, k níž došlo 7. října 2023 po teroristickém útoku Hamásu na Izrael, přijala Komise 6. prosince 2023 sdělení  „Stop nenávisti: Evropa je ve svém postoji jednotná“. Dne 21. prosince Komise vyčlenila zvláštní finanční prostředky na posílení ochrany židovských bohoslužebných prostor, škol a komunitních shromáždění.

Problém, který má iniciativa řešit

·V evropských dějinách byl antisemitismus ospravedlněním pro vyloučení, pronásledování a pogromy na židovský národ, které vyvrcholily holocaustem.

·Antisemitismus je v Evropě stále větším problémem, jak ukazuje Druhý průzkum diskriminace a trestných činů z nenávisti vůči Židům v EU (2018) a roční přehled antisemitských incidentů zaznamenaných v EU (2023) Agentury EU pro základní práva (FRA).

·Pandemie, válka na Ukrajině a teroristický útok Hamásu na Izrael vynesly na povrch antisemitské předsudky a stereotypy, což vedlo k výraznému nárůstu antisemitských incidentů. Ty sahají od konspiračních mýtů, falešných zpráv, popírání a zkreslování holocaustu až po glorifikaci terorismu a (online) nenávistné projevy a zločiny z nenávisti.

·Strategie EU je prováděna v období 2021–2030. Od útoku ze 7. října se vzhledem k rostoucí polarizaci stalo provádění strategie EU důležitější než kdykoli předtím a Komise zintenzivnila své úsilí v boji proti antisemitismu. 

·Ačkoli se členské státy zavázaly vypracovat vnitrostátní strategie boje proti antisemitismu, ne všechny tak dosud učinily. Iniciativy vyvíjené na vnitrostátní úrovni se rovněž liší, pokud jde o jejich cíle a oblast působnosti.

·Cílem této iniciativy je poskytnout aktuální informace o provádění strategie EU a sledovat pokrok, jakého v boji proti antisemitismu dosáhly členské státy.

Základ pro intervence na úrovni EU (právní základ a kontrola subsidiarity)

·Jedná se o nelegislativní iniciativu, jejímž cílem je zhodnotit provádění stávající strategie Komise. Strategie EU předpokládá, že komplexní zprávy o provádění budou zveřejněny v letech 2024 a 2029. 

·Zavedený právní rámec EU podporuje boj proti antisemitismu na evropské úrovni. Vychází z řady ustanovení Smluv EU (články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii a články 10 a 19 Smlouvy o fungování Evropské unie). Kromě toho mají pro boj proti antisemitismu přímý význam obecné zásady nediskriminace a rovnosti, které jsou znovu potvrzeny v Listině základních práv EU (zejména v článcích 20, 21 a 22). 

·Další podrobnosti o právním základu pro činnost EU naleznete v plánu strategie EU, viz plán strategie EU.

Praktická potřeba opatření na úrovni EU

·Příspěvky do této konzultace budou podkladem pro první zprávu o pokroku strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života (2024). 

·Zpráva o pokroku pomůže poučit se z opatření prováděných Komisí od přijetí strategie EU v říjnu 2021 a bude sloužit jako podklad pro provádění strategie ve zbývajícím období do roku 2030. 

·Zpráva bude rovněž sledovat pokrok dosažený členskými státy na vnitrostátní úrovni s cílem usnadnit vzájemné učení a podpořit další opatření na vnitrostátní úrovni.

B. Čeho má iniciativa dosáhnout a jakým způsobem

·Iniciativa poskytne přehled dosaženého pokroku a zkušeností získaných při provádění strategie EU a příslušných vnitrostátních strategií pro boj proti antisemitismu. Vynese do popředí možná další opatření potřebná s ohledem na výrazný nárůst antisemitismu a jeho dopad na židovskou komunitu, demokracii a evropský způsob života.

Pravděpodobné dopady

·Zpráva o pokroku posílí provádění strategie EU a opatření a politik Komise pro boj proti antisemitismu, přičemž zohlední dopad nedávných krizí, včetně pandemie, války na Ukrajině a útoku Hamásu dne 7. října, na židovskou komunitu v Evropě.

·Zpráva bude rovněž informovat členské státy o osvědčených postupech v boji proti antisemitismu na vnitrostátní úrovni, což jim umožní učit se od sebe navzájem.

Budoucí monitorování

·Další zprávu o pokroku vypracuje Komise v roce 2029, aby dále zhodnotila provádění unijních a vnitrostátních strategií. 

·Budoucí průzkumy o zkušenosti s diskriminací a trestnými činy z nenávisti, s nimiž se Židé v EU potýkají, jakož i výroční přehled zpráv Agentury EU pro základní práva o antisemitských incidentech a Eurobarometr o vnímání antisemitismu umožní pozorně sledovat vývoj v EU. 

·Tvorba politik založená na důkazech bude dále v souladu se strategií EU usnadněna díky průzkumu antisemitských postojů v Evropské unii provedenému na celounijní úrovni.

C. Zlepšování právní úpravy

Posouzení dopadů

·Posouzení dopadů není nutné, neboť se jedná o zprávu o provádění stávající strategie. Potřeba posoudit dopad opatření vypracovaných v rámci strategie EU bude v souladu s pokyny pro zlepšování právní úpravy v příslušných případech posouzena zvlášť.

Konzultační strategie

·Cílem této konzultace je získat zpětnou vazbu a informace od židovských komunit a organizací, jakož i od dalších aktérů občanské společnosti a zúčastněných stran o tom, jak byla strategie EU prováděna a jaký měla dopad.

·Členské státy budou rovněž vyzvány, aby vyplnily průzkum, který jim bude zaslán samostatně, s cílem poskytnout aktuální informace o vývoji a provádění jejich vnitrostátních strategií. Vyzývají se organizace občanské společnosti, vnitrostátní instituce pro lidská práva, orgány pro rovné zacházení, mezinárodní organizace a další zúčastněné strany, aby k této iniciativě poskytly zpětnou vazbu.

·Komise rovněž shromáždila zpětnou vazbu na zasedání pracovní skupiny v Bruselu ve dnech 22. a 23. ledna 2024 o provádění strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života. Pracovní skupina sdružuje zástupce členských států a mezinárodních a národních židovských organizací a komunit.

·Komise podpoří výzvu k předložení faktických podkladů s pomocí členských států a organizací občanské společnosti. Tato výzva k předložení faktických podkladů je platná po dobu 4 týdnů. Příspěvky můžete poskytnout v jakémkoli z 24 úředních jazyků EU na portálu „Podělte se o svůj názor“.

Proč se konzultace koná?

·Tato konzultace umožňuje shromáždit názory široké škály zúčastněných stran. Komise využije informace získané prostřednictvím této výzvy k předložení faktických podkladů k přípravě zprávy o pokroku, k posouzení toho, zda jsou opatření Komise v souladu s potřebami subjektů, jichž se tato výzva týká, a zda přispívají k ochraně demokracie.

Cílová skupina

Iniciativa je určena široké škále zúčastněných stran, k nimž patří:

·židovské komunity v podobě významných mezinárodních židovských zastřešujících organizací, zástupců národních židovských organizací a dalších židovských organizací;

·občané EU;

·Evropský parlament, včetně jeho pracovní skupiny pro boj proti antisemitismu, meziskupiny pro potírání rasismu a rozmanitost a delegace pro vztahy s Izraelem;

·Rada, včetně příslušných pracovních skupin, například pracovní skupiny pro základní práva, občanská práva a volný pohyb osob;

·vnitrostátní orgány členských států, včetně jejich zástupců v pracovní skupině Evropské komise pro provádění strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života;

·Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů;

·skupina zvláštních vyslanců a koordinátorů pro antisemitismus (SECCA);

·vnitrostátní a mezinárodní organizace občanské společnosti a sítě odborníků zabývajících se bojem proti diskriminaci, prosazováním rovnosti a prosazováním základních práv;

·evropská síť vnitrostátních orgánů pro rovné zacházení (Equinet), vnitrostátní orgány pro rovné zacházení a národní instituce pro lidská práva (NHRI);

·mezinárodní organizace, jako je Mezinárodní aliance na památku holocaustu (IHRA), Organizace spojených národů, UNESCO, Rada Evropy a Úřad OBSE pro demokratické instituce a lidská práva, s nimiž Komise při provádění strategie spolupracuje.