(1)

Dne 28. července 2010 uznalo Valné shromáždění OSN právo na nezávadnou a čistou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky jako základní lidské právo a zároveň nezbytný předpoklad pro plnohodnotný život a naplnění všech lidských práv. Aby bylo možné uvedené právo v Unii uplatňovat v plné míře, měly by členské státy zlepšit přístup k čisté vodě a odpovídajícím hygienickým podmínkám, zejména zvýšením kvality povrchových i podzemních vod používaných k odběru pitné vody, a to prostřednictvím provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (3) a účinného provádění směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 (4) a (EU) 2024/3019 (5).

(2)

Znečišťování povrchových a podzemních vod chemickými látkami představuje ohrožení vodního prostředí účinky, jako jsou například akutní a chronická toxicita u vodních organismů, akumulace znečišťujících látek v ekosystému a úbytek přírodních stanovišť a biologické rozmanitosti, jakož i ohrožení lidského zdraví. Stanovení norem environmentální kvality pomáhá realizovat ambici nulového znečištění životního prostředí bez toxických látek.

(3)

Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nazvané „Stav vod v Evropě v roce 2024“ informovaly členské státy v roce 2021 o tom, že přibližně 90 % plochy útvarů podzemních vod bylo v dobrém kvantitativním stavu a přibližně 75 % bylo v dobrém chemickém stavu, přičemž 40 % útvarů povrchových vod bylo v dobrém nebo velmi dobrém ekologickém stavu a 38 % v dobrém chemickém stavu. Jak je uvedeno v 7. zprávě Komise o provádění (2024), kterou se posuzují třetí plány povodí, důvody těchto skutečností jsou různé. Pokud jde o chemický stav, jsou některé pozitivní trendy překryty rozsáhlým historickým znečištěním rtutí a dalšími všudypřítomnými, bioakumulativními a toxickými znečišťujícími látkami nebo zastíněny nově vznikajícími problémy v oblasti znečištění. Z hlediska ekologického stavu došlo k určitému zlepšení některých složek biologické kvality. Řeky, jezera a pobřežní vody v Unii jsou však stále vystaveny významným tlakům, a i když jsou přijata účinná opatření, nemusí být pokrok ve výsledcích monitorování v krátkodobém horizontu viditelný, protože příroda potřebuje dostatek času na obnovu.

(4)

Ze závěrů kontroly účelnosti směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2006/118/ES (6), 2007/60/ES (7) a 2008/105/ES (8) (dále jen „kontrola účelnosti“) provedené v roce 2019 celkově vyplývá, že uvedené směrnice jsou obecně vhodné pro daný účel, s určitým prostorem pro zlepšení. Podle závěrů uvedené směrnice dosud obecně vedly k vyšší úrovni ochrany vodních útvarů a k lepšímu zvládání povodňových rizik. Závěry však poukazují také na skutečnost, že v současné době se na více než polovinu všech evropských vodních útvarů vztahují výjimky podle směrnice 2000/60/ES, což naznačuje, že dosažení cíle dobrého stavu vod, a zejména splnění norem environmentální kvality (NEK) pro prioritní látky, a to ve stanovených lhůtách, představuje pro členské státy velmi náročný úkol. Navíc se při kontrole účelnosti zjistilo, že pomalý pokrok při dosahování cílů uvedených směrnic je způsoben mimo jiné pomalým prováděním, částečně kvůli nedostatku finančních zdrojů a také kvůli nedostatečnému začlenění environmentálních cílů do odvětvových právních předpisů.

(5)

Jak je uvedeno v posouzení Komise ze dne 4. února 2025 týkajícím se provádění směrnice 2000/60/ES na základě třetích plánů povodí členských států, vodní zdroje Unie jsou v důsledku špatného strukturálního řízení, neudržitelného využívání půdy, hydromorfologických změn, znečištění, změny klimatu, zvýšené poptávky po vodě a urbanizace i nadále pod velkým tlakem. Mezi nejvýznamnějšími tlaky na útvary povrchových vod ve všech členských státech, které podávají zprávy, v sestupném pořadí podle procentního podílu dotčených vodních útvarů patří: znečištění způsobené atmosférickou depozicí, hydromorfologické změny způsobené odvodňováním a zavlažováním pro zemědělství, hydroelektrická energie, ochrana před povodněmi, plavba nebo odběry pro zásobování pitnou vodou a znečištění ze zemědělství. Největšími tlaky na útvary podzemních vod pak obdobně jsou difuzní znečištění ze zemědělství, např. v důsledku používání pesticidů a hnojiv, a dále v sestupném pořadí odběry pro veřejné zásobování vodou, pro zemědělství, pro průmyslové využití a pro jiné účely. Řešení těchto kombinovaných tlaků má zásadní význam pro zajištění udržitelného hospodaření s vodními útvary a jejich ochrany. K tomu jsou zapotřebí integrované přístupy, které podporují snižování znečištění u zdroje a sanaci stávajícího znečištění, obnovu ekosystémů, zavádění technologií účinného hospodaření s vodou a uplatňování udržitelných postupů ve všech odvětvích. Členské státy by měly posílit koordinaci mezi politikami v oblasti vody a odvětvovými politikami, aby se snížily negativní dopady na vodní zdroje a podpořilo se dosažení dobrého ekologického, kvantitativního a chemického stavu, jak je stanoveno ve směrnici 2000/60/ES.

(6)

Podle čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) má být politika Unie v oblasti životního prostředí založena na zásadách obezřetnosti a prevence a na zásadách, že škody na životním prostředí mají být napravovány především přímo u zdroje a že za vzniklé škody má platit znečišťovatel.

(7)

Při úsilí o dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí a při provádění akčního plánu pro nulové znečištění stanoveného ve sdělení Komise ze dne 12. května 2021 s názvem „Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: ‚Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy‘“ by Unie měla zohlednit rozmanitost situací v různých regionech Unie, dopad na potravinové zabezpečení, produkci potravin a jejich cenovou dostupnost, jakož i na zdravou a udržitelnou stravu.

(8)

Ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu je stanovena strategie, která má do roku 2050 zajistit klimaticky neutrální, čisté a oběhové hospodářství, optimalizovat hospodaření se zdroji a zároveň minimalizovat znečištění. Aspekty znečištění v rámci Zelené dohody pro Evropu jsou konkrétně řešeny ve sdělení Komise ze dne 14. října 2020 s názvem „Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek – K životnímu prostředí bez toxických látek“ a v akčním plánu pro nulové znečištění. Další obzvláště relevantní a komplementární politiky jsou uvedeny ve sděleních Komise ze dne 16. ledna 2018 s názvem „Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství“, ze dne 19. února 2020 s názvem „Formování digitální budoucnosti Evropy“, ze dne 19. února 2020 s názvem „Evropská strategie pro data“, ze dne 20. května 2020 s názvem „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“, ze dne 20. května 2020 s názvem „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“, ze dne 25. listopadu 2020 s názvem „Farmaceutická strategie pro Evropu“, ze dne 17. listopadu 2021 s názvem „Strategie EU pro půdu do roku 2030 – Využití přínosů zdravé půdy pro lidi, potraviny, přírodu a klima“ a ze dne 4. června 2025 s názvem „Evropská strategie pro vodohospodářskou odolnost“.

(9)

Cíle dosažení „dobrého stavu vodních útvarů“ a zajištění dostupnosti vody jsou průřezové a často nejsou sledovány dostatečně soudržným způsobem. Udržitelné hospodaření s vodou by mělo být začleněno do všech politik Unie týkajících se odvětví využívajících vodu.

(10)

Směrnice 2000/60/ES stanoví rámec pro ochranu vnitrozemských povrchových vod, brakických vod, pobřežních vod a podzemních vod. Tento rámec zahrnuje určení prioritních látek mezi těmi, které na úrovni Unie představují významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím. Směrnice 2008/105/ES stanoví celounijní NEK pro 45 prioritních látek dříve uvedených v příloze X směrnice 2000/60/ES a osm dalších znečišťujících látek, které byly na úrovni Unie regulovány již před zavedením uvedené přílohy rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2455/2001/ES (9). Směrnice 2006/118/ES stanoví celounijní normy jakosti podzemní vody pro dusičnany a účinné látky v pesticidech a kritéria pro stanovení vnitrostátních prahových hodnot pro další látky znečišťující podzemní vody. Stanoví rovněž minimální seznam dvanácti znečišťujících látek a ukazatelů znečištění, pro něž jsou členské státy povinny stanovení těchto vnitrostátních prahových hodnot zvážit. Normy jakosti podzemní vody jsou uvedeny v příloze I směrnice 2006/118/ES.

(11)

Je třeba zajistit, aby vypouštění, emise a ztráty prioritních nebezpečných látek byly ukončeny buď okamžitě, nebo postupně v přiměřené lhůtě, nejpozději však 20 let poté, co je daná prioritní látka označena v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES jako nebezpečná. Tato lhůta by se měla použít, aniž by bylo dotčeno uplatňování přísnějších lhůt v jakýchkoli jiných platných právních předpisech Unie.

(12)

Zařazení látek do části A přílohy I směrnice 2008/105/ES nebo do přílohy I či části B přílohy II směrnice 2006/118/ES se zvažuje na základě posouzení rizika, které tyto látky představují pro člověka a vodní prostředí. Klíčovými složkami tohoto posouzení jsou znalosti o koncentracích látek v životním prostředí, včetně informací získaných z monitorování na základě seznamu sledovaných látek, a (eko)toxicitě látek, jakož i jejich perzistenci, bioakumulaci, mobilitě, karcinogenitě, mutagenitě, reprodukční toxicitě a potenciálu narušovat činnost endokrinního systému.

(13)

Komise provedla přezkum seznamu prioritních látek dříve zařazených v příloze X směrnice 2000/60/ES v souladu s článkem 16 uvedené směrnice a s článkem 8 směrnice 2008/105/ES a přezkum seznamů látek v příloze I a části B přílohy II směrnice 2006/118/ES v souladu s článkem 10 uvedené směrnice a s ohledem na nové vědecké poznatky dospěla k závěru, že je vhodné tyto seznamy změnit doplněním nových látek, stanovením NEK nebo norem jakosti podzemní vody pro tyto nově doplněné látky, revizí NEK pro některé stávající látky v souladu s vědeckým pokrokem a stanovením NEK bioty nebo sedimentu pro některé stávající a nově doplněné látky. Komise rovněž určila, u kterých dalších látek je pravděpodobné, že se kumulují v sedimentu nebo biotě, a objasnila, že by mělo být prováděno sledování trendů těchto látek v sedimentu nebo biotě. Přezkumy seznamů látek byly podpořeny rozsáhlými konzultacemi s odborníky z útvarů Komise, členských států, skupin zúčastněných stran a Vědeckého výboru pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika.

(14)

K účinnému zacházení s většinou znečišťujících látek během celého jejich životního cyklu je zapotřebí kombinace opatření spočívajících v omezování znečištění u zdroje a opatření na konci procesu, včetně případné koncepce, povolení nebo schválení chemických látek, omezování emisí během výroby a používání nebo jiných procesů a nakládání s odpady. Stanovení nových nebo přísnějších norem jakosti ve vodních útvarech proto doplňuje další právní předpisy Unie, které řeší nebo by mohly řešit problém znečištění v jedné nebo více z těchto fází, a je s nimi v souladu, a to včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES (10), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (11) a (ES) č. 1107/2009 (12), směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (13) a 2010/75/EU (14), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (15) a (EU) 2019/6 (16) a směrnice (EU) 2024/3019. Aby bylo environmentálních cílů stanovených v článku 4 směrnice 2000/60/ES dosaženo nejefektivnějším možným způsobem z hlediska nákladů, měly by se Komise a členské státy ve svých činnostech a programech opatření v rámci možností zaměřit přednostně na opatření spočívající v omezování znečištění u zdroje a jejich prosazování. Měla by být zajištěna soudržnost všech unijních i vnitrostátních právních předpisů týkajících se znečišťujících emisí u zdroje s cílem snížit znečištění na úrovně, které již nebudou považovány za škodlivé pro zdraví a přírodní ekosystémy.

(15)

Nové vědecké důkazy poukazují na významné riziko, které kromě již regulovaných látek představuje několik dalších znečišťujících látek vyskytujících se ve vodních útvarech. V podzemních vodách byl díky dobrovolnému monitorování zjištěn především problém s per- a polyfluoroalkylovými látkami (PFAS) a léčivými přípravky. Látky PFAS byly zjištěny na více než 70 % měřicích míst podzemních vod v Unii a stávající vnitrostátní prahové hodnoty jsou na značném počtu míst zjevně překročeny. Do seznamu látek znečišťujících podzemní vody by proto měla být doplněna podskupina specifických PFAS. V povrchových vodách jsou mezi prioritními látkami již uvedeny kyselina perfluoroktansulfonová (PFOS) a její deriváty, ale nyní se uznává, že riziko představují i další látky PFAS. Do seznamu prioritních látek by proto měla být doplněna podskupina specifických PFAS. Dobrovolné monitorování podzemních vod a monitorování na základě seznamu sledovaných látek podle článku 8b směrnice 2008/105/ES rovněž potvrdilo riziko v podzemních a povrchových vodách, které představuje řada farmaceutických látek, jež by proto měly být zařazeny na seznam znečišťujících látek v příloze I směrnice 2006/118/ES nebo na seznam prioritních látek v příloze I směrnice 2008/105/ES. V případě podzemních vod by Komise měla v rámci příštího přezkumu zvážit řešení kumulativního rizika plynoucího z léčivých přípravků, což by spočívalo ve stanovení norem jakosti pro součet (součty) vybraných léčivých přípravků, popřípadě na základě způsobu účinku. Z tohoto důvodu by se do přílohy V směrnice 2006/118/ES měla doplnit slova „součet (součty) vybraných léčivých přípravků podle způsobu účinku“. V případě povrchových vod by se kumulativní riziko plynoucí z léčivých přípravků obsahujících estrogenní látky mělo řešit monitorováním založeným na účinku a s ohledem na údaje z novějšího a probíhajícího monitorování na základě seznamu sledovaných látek by Komise měla v rámci příštího přezkumu zvážit stanovení norem pro součet (součty) vybraných léčivých přípravků, popřípadě podle způsobu účinku. Z tohoto důvodu by se do přílohy III směrnice 2008/105/ES měla doplnit slova „součet (součty) vybraných léčivých přípravků podle způsobu účinku“. Komise by rovněž měla zvážit stanovení norem pro celkové množství léčivých přípravků, přičemž by se tyto normy opíraly o vhodné monitorovací metody. Členské státy se vyzývají, aby monitorovaly rovněž celkové množství PFAS („PFAS celkové“) v podzemních vodách podle pokynů přijatých podle čl. 13 odst. 7 směrnice (EU) 2020/2184. Komise by měla zvážit pokyny a výsledky získané členskými státy při definování metody monitorování ukazatele hodnoty „PFAS celkové“, a to konkrétně v podzemních vodách, a vybídnout členské státy, aby tuto metodu uplatňovaly. Komise by měla tuto monitorovací metodu upravit, aby usnadnila monitorování ukazatele hodnoty „PFAS celkové“ v povrchových vodách, a vybídnout členské státy, aby ji uplatňovaly. Komise by rovněž měla v rámci příštího přezkumu seznamů znečišťujících látek uvedených v příloze I směrnice 2006/118/ES a příloze I směrnice 2008/105/ES zvážit stanovení norem jakosti pro „PFAS celkové“ v podzemních a povrchových vodách.

(16)

Bisfenol A by měl být zařazen na seznam látek v příloze I směrnice 2008/105/ES a označen jako prioritní nebezpečná látka. Z vědeckých důkazů vyplývá, že bisfenoly jiné než bisfenol A mají potenciál narušovat činnost endokrinního systému, a proto by nahrazení používání jednoho druhu bisfenolu jiným nemuselo mít zamýšlený pozitivní účinek. Kromě toho by směsi bisfenolů mohly představovat kumulativní riziko. Komise by proto měla v rámci příštího přezkumu přehodnotit zařazení bisfenolů na seznam obecně a zvážit stanovení NEK pro součet bisfenolů („bisfenoly celkem“) nebo alespoň pro součet vybraných bisfenolů („součet bisfenolů“), zahrnující alespoň bisfenol B a bisfenol S, přičemž by se normy NEK opíraly o vhodné monitorovací metody. „Součet bisfenolů“ by proto měl být uveden na seznamu v příloze III směrnice 2008/105/ES. Kromě toho by členské státy měly zvážit zvláště to, zda by v případech, kdy by to mohlo být relevantní, měly jako znečišťující látky specifické pro povodí identifikovat a monitorovat alespoň bisfenol B a bisfenol S a předkládat příslušné údaje v souladu s čl. 8 odst. 4 směrnice 2000/60/ES s cílem zajistit, aby v rámci příštího přezkumu bylo možné řádně posoudit riziko plynoucí ze součtu těchto bisfenolů a bisfenolu A. Komise by rovněž měla zvážit stanovení norem jakosti pro „bisfenoly celkem“ a „součet bisfenolů“ ve směrnici 2006/118/ES.

(17)

Vzhledem k tomu, že podzemní vody jsou hlavním zdrojem pitné vody v Unii, je nezbytné zajistit, aby normy jakosti stanovené ve směrnici 2006/118/ES podporovaly dosažení hodnot ukazatelů pro pitnou vodu podle směrnice (EU) 2020/2184. Harmonizace norem pro PFAS by se mohla jevit jako vhodná, avšak nedávno bylo prokázáno, že hodnota ukazatele týkající se sumy 20 PFAS uvedených v bodě 3 části B přílohy III směrnice (EU) 2020/2184 není v souladu s nejnovějším vědeckým vývojem, pokud jde o seznam látek PFAS, kterým se má přednostně věnovat pozornost, o toxicitu těchto látek a proměnlivost toxicity mezi látkami v této skupině. Vzhledem k neexistenci úplné a konečné dohody ohledně norem pro PFAS je v příloze I směrnice 2006/118/ES stanovena norma jakosti pro skupinu 20 PFAS uvedených v bodě 3 části B přílohy III směrnice (EU) 2020/2184, a to odkazem na hodnotu ukazatele pro tuto skupinu ve směrnici (EU) 2020/2184, aby se zajistilo, že jakákoli změna složení uvedené skupiny látek nebo uvedené hodnoty bude automaticky začleněna do směrnice 2006/118/ES. Aby se zohlednily nejnovější vědecké poznatky, měla by se do přílohy I směrnice 2006/118/ES doplnit norma jakosti pro součet čtyř nejproblematičtějších PFAS v souladu s hodnotou navrženou Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Z téhož důvodu je nanejvýš důležité, aby hodnoty ukazatelů pro látky PFAS uvedené ve směrnici (EU) 2020/2184 byly neprodleně přezkoumány a případně revidovány a aby v takovém případě byly uvedeny do souladu rovněž normy jakosti obsažené v příloze I směrnice 2006/118/ES.

(18)

Vzhledem k toxicitě kyseliny trifluoroctové (TFA), její perzistenci a rozšíření v životním prostředí a jejím četným zdrojům, včetně používání pesticidů PFAS a chladicích plynů obsahujících fluor, je nanejvýš důležité řešit její přítomnost jak v povrchových, tak v podzemních vodách. V případě povrchových vod by proto měla být TFA zahrnuta do součtu 25 PFAS, u nichž byla stanovena NEK, v příloze I směrnice 2008/105/ES. V rámci příštího přezkumu by Komise měla zvážit stanovení samostatné NEK pro TFA v příloze I směrnice 2008/105/ES. I v případě podzemních vod by Komise měla pro TFA zvážit stanovení normy jakosti, ať už samostatně, nebo jako součást součtu, v příloze I směrnice 2006/118/ES, s přihlédnutím k nejnovějším vědeckým poznatkům o TFA, mimo jiné k výsledkům práce Evropské agentury pro chemické látky (ECHA), úřadu EFSA a Světové zdravotnické organizace (WHO). Měly by být zohledněny rovněž budoucí změny směrnice (EU) 2020/2184.

(19)

Aby byly řádně chráněny ekosystémy podzemních vod, je třeba shromáždit více poznatků o jejich výskytu, významu a citlivosti. Z tohoto důvodu je zapotřebí podporovat, financovat a provádět další vědecký výzkum a šířit jeho výsledky, které by měly být v případě potřeby zohledněny spolu se stávajícími poznatky při provádění nebo přezkumu směrnic 2000/60/ES a 2006/118/ES. Komise by měla spolupracovat s členskými státy v rámci společné prováděcí strategie ke směrnici 2000/60/ES s cílem stanovit metodiku pro identifikaci ekosystémů podzemních vod. Jakmile bude k dispozici spolehlivá metodika, členské státy by ji měly v relevantních případech uplatňovat a v případě potřeby by měly v zájmu ochrany těchto ekosystémů stanovit přísnější normy.

(20)

Směrnice 2000/60/ES požaduje, aby členské státy určily vodní útvary využívané k odběru vody určené k lidské spotřebě, uvedené útvary monitorovaly a přijaly nezbytná opatření s cílem zabránit zhoršování jejich kvality a snížit stupeň úpravy potřebný pro výrobu vody vhodné k lidské spotřebě. V této souvislosti byly za potenciální riziko pro lidské zdraví označeny mikroplasty, ale k potvrzení potřeby stanovit normy jakosti pro mikroplasty v povrchových a podzemních vodách je zapotřebí více údajů z monitorování. Mikroplasty by proto měly být zařazeny na seznamy sledovaných látek pro povrchové a podzemní vody, a jakmile budou k dispozici vhodné monitorovací metody, měly by být monitorovány. V této souvislosti by měly být zohledněny metodiky pro monitorování a posuzování rizik mikroplastů v pitné vodě vypracované podle směrnice (EU) 2020/2184.

(21)

Odhaduje se, že v roce 2019 bylo na celém světě zaznamenáno 900 000 až 1,7 milionu úmrtí v důsledku infekcí způsobených antimikrobiální rezistencí (AMR). Zároveň byly vyjádřeny obavy z rizika vzniku antimikrobiální rezistence v důsledku přítomnosti mikroorganismů rezistentních vůči antimikrobikům a genů antimikrobiální rezistence ve vodním prostředí, ale v této oblasti proběhlo jen omezené monitorování. Vhodné ukazatele přítomnosti, vývoje nebo přenosu antimikrobiální rezistence by měly být rovněž zahrnuty do seznamů sledovaných látek v povrchových a podzemních vodách, a jakmile budou vyvinuty vhodné monitorovací metody, měly by být tyto ukazatele monitorovány. Takovýto přístup je v souladu s Evropským akčním plánem „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci, který Komise přijala v červnu 2017, a se sdělením Komise ze dne 25. listopadu 2020 s názvem „Farmaceutická strategie pro Evropu“, která se tímto problémem rovněž zabývá.

(22)

Směrnice 2006/118/ES i 2008/105/ES by měly obsahovat přílohu se seznamem vybraných látek, skupin látek a ukazatelů, které má Komise zvážit v rámci příštího přezkumu uvedených směrnic, než budou vyvinuty spolehlivé metodiky monitorování a vhodné normy jakosti nebo spouštěcí hodnoty a než bude definitivně potvrzeno, že tyto látky představují riziko pro podzemní nebo povrchové vody nebo prostřednictvím těchto vod. Toto potvrzení lze v případě potřeby získat zařazením látek, skupin látek nebo ukazatelů na příslušný seznam sledovaných látek.

(23)

Konvenční chemické analytické metody používané pro monitorování látek podle směrnic 2000/60/ES, 2006/118/ES a 2008/105/ES obecně nemohou určit kumulativní riziko plynoucí ze směsí látek. Vzhledem k rostoucí informovanosti o významu směsí, a tedy i významu monitorování založeného na účinku pro určení chemického stavu, a vzhledem k tomu, že pro estrogenní látky dostatečně spolehlivé monitorovací metody založené na účinku již existují, by členské státy měly tyto monitorovací metody založené na účinku používat k posouzení kumulativních účinků estrogenních látek v povrchových vodách po dobu nejméně dvou let. Umožní to porovnat výsledky založené na účinku s výsledky získanými pomocí konvenčních metod monitorování všech tří léčivých přípravků obsahujících estrogenní látky, které jsou uvedeny v příloze I směrnice 2008/105/ES. Za tímto účelem by Komise měla přijmout prováděcí akt, kterým stanoví technické specifikace pro monitorování estrogenních látek pomocí monitorovacích metod založených na účinku. Komise by rovněž měla zveřejnit zprávu, ve které porovná výsledky založené na účinku s výsledky získanými pomocí konvenčních metod, přičemž analýza tohoto srovnání by měla být použita k posouzení toho, zda monitorovací metody založené na účinku poskytují údaje, které jsou dostatečně robustní a přesné natolik, aby mohly být tyto metody použity jako spolehlivé screeningové metody. Použití takových screeningových metod by mělo tu výhodu, že by umožnilo zahrnout účinky všech estrogenních látek s podobnými účinky, a nikoli pouze látek uvedených v příloze I směrnice 2008/105/ES, a na mnoha místech by mohlo také nahradit monitorování jednotlivých látek. Je zapotřebí definovat koncept spouštěcích hodnot založených na účinku. Definice dobrého chemického stavu povrchových vod ve směrnici 2000/60/ES by měla být upravena tak, aby bylo zajištěno, že by se v budoucnu mohla vztahovat i na spouštěcí hodnoty, které by mohly být stanoveny pro hodnocení výsledků monitorování založeného na účinku.

(24)

Zatímco riziko plynoucí ze směsí pesticidů řeší do určité míry směrnice 2006/118/ES prostřednictvím normy jakosti pro celkové množství pesticidů, ve směrnici 2008/105/ES riziko plynoucí z těchto směsí řešeno není. Za účelem alespoň částečného řešení tohoto kumulativního rizika by měla být stanovena NEK pro součet pesticidů, které jsou již zařazeny na seznam prioritních látek, jež mají být monitorovány ve vodě, přičemž by tato NEK měla být zohledněna při posuzování chemického stavu. Aby se v budoucnu lépe zohlednilo riziko plynoucí ze směsí, měla by Komise v rámci příštího přezkumu zvážit stanovení norem pro součet (součty) vybraných pesticidů, které by byly popřípadě založeny na způsobu jejich účinku a případně by se vztahovaly i na další pesticidy než ty, které jsou jednotlivě uvedeny v příloze I směrnice 2008/105/ES. Z tohoto důvodu by se do nové přílohy uvedené směrnice měla doplnit slova „součet (součty) vybraných pesticidů podle způsobu účinku“. Komise by měla rovněž zvážit, zda by bylo možné zaujmout ke stanovení NEK pro celkové množství pesticidů přístup založený na posouzení rizik, který by se opíral o vhodnou monitorovací metodu. Jelikož obecné normy jakosti 0,1 μg/l pro jednotlivé pesticidy a 0,5 μg/l pro celkové množství pesticidů v podzemních vodách uvedené v příloze I směrnice 2006/118/ES byly zavedeny v 80. letech 20. století a byly omezeny citlivostí analytických metod, které byly v té době k dispozici, je možné, že dostatečně nechrání lidské zdraví nebo životní prostředí. Komise by proto měla v rámci příštího přezkumu seznamu znečišťujících látek v podzemních vodách tyto hodnoty přezkoumat.

(25)

Na základě přezkumu seznamu látek v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES určila Komise řadu látek, které by mohla ze seznamu odstranit, protože již nepředstavují rozsáhlé riziko pro vodní prostředí v Unii nebo jeho prostřednictvím. Jelikož však tyto látky v některých členských státech riziko i nadále představují, je vhodné je spolu s jejich NEK zařadit do nové přílohy směrnice 2008/105/ES. Pokud členské státy identifikují tyto látky jako znečišťující látky vzbuzující obavy na celostátní, regionální nebo místní úrovni, měly by je i nadále monitorovat a měly by odpovídajícím způsobem uplatňovat NEK. O vyřazení ze seznamu se uvažovalo i u některých dalších látek. Ty však byly na seznamu ponechány, neboť je nutné určit, zda jejich koncentrace vykazují klesající trend. U některých z nich přispívá monitorování podle směrnic 2000/60/ES a 2008/105/ES rovněž ke splnění povinností monitorování podle Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách (17) (dále jen „Stockholmská úmluva“), podepsané dne 22. května 2001 ve Stockholmu, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 (18).

(26)

V souladu se Stockholmskou úmluvou a nařízením (EU) 2019/1021 jsou členské státy povinny zajistit ochranu lidského zdraví a životního prostředí před perzistentními organickými znečišťujícími látkami. Členské státy mají povinnost monitorovat přítomnost perzistentních organických znečišťujících látek v životním prostředí v souladu s čl. 13 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2019/1021, kterým se provádějí požadavky čl. 11 odst. 1 Stockholmské úmluvy.

(27)

Doposud podléhaly znečišťující látky specifické pro povodí, které nebyly identifikovány jako prioritní látky podle směrnice 2000/60/ES, vnitrostátním NEK a byly započítávány jako fyzikálně-chemické kvalitativní složky podporující hodnocení ekologického stavu povrchových vod. U podzemních vod bylo rovněž možné, aby si členské státy stanovily vlastní prahové hodnoty, a to i pro uměle vyráběné syntetické látky. Tato flexibilita vedla z hlediska srovnatelnosti stavu vodních útvarů mezi členskými státy a z hlediska ochrany životního prostředí k výsledkům, které nejsou zcela optimální. Proto je nezbytné stanovit postup, který umožní dohodu na úrovni Unie o NEK a prahových hodnotách, které se mají pro tyto látky používat, pokud jsou identifikovány jako látky vzbuzující obavy na vnitrostátní úrovni, a zřídit registry platných prahových hodnot v příloze II směrnice 2006/118/ES a platných NEK v nové příloze směrnice 2008/105/ES. Harmonizované NEK a prahové hodnoty by měly členské státy uplatňovat pouze při hodnocení stavu svých vodních útvarů v oblastech povodí, kde bylo zjištěno riziko vyplývající z těchto látek.

(28)

Začlenění znečišťujících látek specifických pro povodí do definice chemického stavu povrchových vod navíc zajišťuje koordinovanější, soudržnější a transparentnější přístup, pokud jde o monitorování a hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod a související informování veřejnosti. Usnadňuje také cílenější přístup k určování a provádění opatření k řešení všech problémů spojených s chemickým stavem komplexněji, účinněji a efektivněji. Proto by měly být definice „ekologického stavu“ a „chemického stavu“ upraveny a rozsah „chemického stavu“ by měl být rozšířen tak, aby zahrnoval i znečišťující látky specifické pro povodí, které byly dosud součástí definice „ekologického stavu“ v příloze V směrnice 2000/60/ES. V důsledku toho by měl být do směrnice 2008/105/ES zahrnut koncept NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí a související postupy. Stav vodního útvaru by neměl být považován za zhoršený pouze kvůli této změně.

(29)

Cílem mechanismů seznamů sledovaných látek v povrchových a podzemních vodách je shromažďovat informace o přítomnosti a distribuci látek vzbuzujících potenciální obavy ve vodním prostředí, které dosud nebyly dostatečně zdokumentovány a pro něž často nejsou k dispozici žádné standardizované analytické metody. Kromě toho nejsou analytické metody dostupné na trhu pro látky uvedené v příloze I směrnice 2006/118/ES a v příloze I směrnice 2008/105/ES vždy dostatečně citlivé na to, aby bylo možné dosáhnout navrhovaných norem jakosti. Vývoj nových metod a monitorování většího počtu látek, skupin látek nebo ukazatelů je sice náročné a vede ke zvýšeným nákladům, ale také k tomu, že je zapotřebí posílit administrativní kapacitu v členských státech, zejména v těch, které mají méně zdrojů. Zřízení společného monitorovacího střediska pro správu požadavků na monitorování, pokud o to členské státy požádají, by jim proto mohlo pomoci při plnění tohoto náročného úkolu a zároveň by to mohlo zmírnit jejich finanční a administrativní zátěž. Možnosti zřízení, financování a fungování takového monitorovacího nástroje by měla posoudit Komise. Využívání tohoto nástroje by mělo být dobrovolné, přístupné všem členským státům, které o něj projeví zájem, a neměla by tím být dotčena opatření, která již členské státy zavedly.

(30)

Prostřednictvím několika rozsudků Soudního dvora Evropské unie byl upřesněn pojem zhoršení stavu. Definice zhoršení stavu by proto měla být začleněna do směrnice 2000/60/ES. Jak je uvedeno v příloze V uvedené směrnice, stav útvaru povrchových vod zahrnuje jeho ekologický i chemický stav a stav útvaru podzemních vod zahrnuje jeho kvantitativní i chemický stav. Místo toho, aby se v definici odkazovalo na každou z těchto složek samostatně, by měl být uveden pouze odkaz na přílohu V uvedené směrnice. Pokud se stav kvalitativní složky povrchových vod hodnocený jako „zničený“ nebo „nedosahující dobrého stavu“ nebo pokud se stav kvalitativní složky podzemních vod hodnocený jako „poškozený“ dále zhorší, mělo by se toto zhoršení rovněž považovat za zhoršení stavu vodního útvaru.

(31)

Rozsudky Soudního dvora Evropské unie ve spojení s doplněním dalších látek na seznamy a zavedením přísnějších norem pro stávající znečišťující látky ztížily uplatňování zásady nezhoršování stavu podle směrnice 2000/60/ES, a to zejména u projektů, které mají krátkodobý negativní dopad na vodní útvary, nebo u projektů a činností, které mají negativní dopad na vodní útvary v důsledku přemístění vody nebo sedimentů obsahujících znečišťující látky. V případě projektů, které mají negativní krátkodobý dopad na jednu nebo více kvalitativních složek vodního útvaru, je nezbytné potvrdit, že po uplynutí jednoho roku nebo v případě složek biologické kvality po uplynutí nejvýše tří let již nelze negativní dopad na uvedené kvalitativní složky zjistit. Aby bylo možné ověřit, že negativní dopad již neexistuje, měly by mít členské státy možnost využívat stávající monitorovací mechanismy. Ovšem například v případech, kdy se stav obvykle určuje extrapolací, nebo pokud se dotčené kvalitativní složky liší od složek, které jsou považovány za nejcitlivější vůči běžným vlivům a dopadům, a nejsou tedy pravidelně monitorovány, nemusí být uvedené mechanismy dostačující. V těchto případech by mělo být následné ověření provedeno prostřednictvím doplňkového a individuálně přizpůsobeného monitorování. V případě projektů nebo činností, které mají negativní dopad na vodní útvary v důsledku přemístění znečištěné vody nebo sedimentů, se úroveň koncentrace znečišťujících látek ve vodním útvaru, který je zdrojem, může snížit a úroveň koncentrace znečišťujících látek v přijímajícím vodním útvaru zvýšit, přestože nedošlo k celkové změně v bilanci hmotnosti znečišťujících látek. Mezi takové činnosti patří vypouštění kontaminované drenážní vody ze stavebních prací nebo přemístění vytěžených sedimentů za účelem ochrany před povodněmi nebo plavby. Tyto činnosti by měly být povoleny za předpokladu, že je splněno několik kritérií. Tato kritéria by měla zahrnovat požadavek, aby byla přijata veškerá proveditelná opatření, včetně úpravy, ke zmírnění jakýchkoli nepříznivých dopadů a aby se přijímající útvar povrchových vod již nacházel v méně než dobrém chemickém stavu, pokud jde o většinu přemístěných látek, a zejména pokud jde o nejvíce perzistentní a bioakumulativní znečišťující látky, jako jsou PFAS, a aby informace týkající se kritérií a důvody přemístění byly uvedeny v příslušném plánu povodí. Cílem kritérií je zajistit, aby byla zachována celková úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí stanovená směrnicí 2000/60/ES. Přemístění znečištěné vody nebo sedimentu by nemělo snižovat kvalitu zdrojů pitné vody, a proto by mělo být v blízkosti každého místa odběru pitné vody vytvořeno pásmo vyžadující přísnější preventivní opatření. Pokud členské státy již zřídily ochranná pásma podle článku 7 směrnice 2000/60/ES nebo článku 8 směrnice (EU) 2020/2184, mohla by tato pásma sloužit právě tomuto účelu.

(32)

Ekologická transformace a další činnosti veřejného zájmu, například v oblasti bezpečnosti a obrany, vyžadují značné investice do nových technologií a jejich vývoj, což může být obtížné z hlediska dosažení souladu s cíli směrnice 2000/60/ES, například pokud tyto činnosti vyžadují těžbu a používání kritických surovin, které mají za následek emise látek, které nově vzbuzují obavy. Je důležité posoudit potenciální rizika těchto látek pro životní prostředí nebo lidské zdraví. Toto posouzení by mělo být zohledněno při zařazování látek na seznamy sledovaných látek. Stejně tak je důležité identifikovat potenciální rozpory mezi uvedenými obecnými cíli a vypracovat vhodná řešení těchto rozporů. To by mohlo být provedeno jako součást zprávy o provádění vypracované Komisí v souladu s článkem 18 směrnice 2000/60/ES.

(33)

Za účelem zajištění harmonizovaného přístupu a rovných podmínek v Unii by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU za účelem změn částí A a C přílohy II a příloh III a IV směrnice 2006/118/ES, pokud jde o pokyny pro stanovení prahových hodnot členskými státy, informace, které mají členské státy poskytovat, pokud jde o znečišťující látky a ukazatele znečištění, pro něž byly stanoveny prahové hodnoty, hodnocení chemického stavu podzemních vod a zjišťování a změny významných a setrvalých vzestupných trendů.

(34)

Vzhledem k potřebě rychle se přizpůsobit vědeckým a technickým poznatkům a zajistit harmonizovaný přístup a rovné podmínky v Unii, pokud jde o postup pro odvození NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU za účelem změny části B přílohy II směrnice 2008/105/ES.

(35)

U přezkumu seznamu prioritních látek v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES bylo zjištěno, že několik prioritních látek již nevzbuzuje obavy na úrovni celé Unie, a proto by již do uvedené přílohy zařazeny být neměly. Tyto látky by tak měly být považovány za znečišťující látky specifické pro povodí a měly by být zařazeny do nové přílohy směrnice 2008/105/ES spolu s odpovídajícími NEK.

(36)

Aby byly v Unii zajištěny rovné podmínky a umožněna srovnatelnost stavu vodních útvarů mezi členskými státy, je třeba harmonizovat vnitrostátní prahové hodnoty pro některé uměle vyráběné syntetické látky znečišťující podzemní vody. Na úrovni Unie by měly být podle potřeby stanoveny prahové hodnoty pro znečišťující látky antropogenního původu nebo pro produkty jejich degradace či rozkladu, pokud se tyto znečišťující látky a rozkladné produkty nevyskytují přirozeně v podzemních vodách nebo pokud existují identické přírodní protějšky, za předpokladu, že je jejich úroveň přirozeného pozadí nanejvýš nízká. Tyto prahové hodnoty by měly být zahrnuty do registru harmonizovaných prahových hodnot pro uměle vyráběné syntetické látky v podzemních vodách, které vzbuzují obavy na celostátní, regionální nebo místní úrovni, v nové části D přílohy II směrnice 2006/118/ES. Pro každý jednotlivý léčivý přípravek by měla být stanovena harmonizovaná prahová hodnota, kterou by členské státy měly uplatňovat na všechny farmaceutické léčivé látky, u nichž bylo zjištěno, že na vnitrostátní úrovni představují riziko, pokud pro danou látku nebyla na unijní nebo vnitrostátní úrovni stanovena přísnější norma či prahová hodnota.

(37)

Všechna ustanovení směrnice 2006/118/ES týkající se hodnocení chemického stavu podzemních vod by měla být přizpůsobena zavedení třetí kategorie harmonizovaných prahových hodnot v nové části D přílohy II uvedené směrnice, a to vedle norem jakosti stanovených v příloze I uvedené směrnice a vnitrostátních prahových hodnot stanovených v souladu s metodikou uvedenou v části A přílohy II uvedené směrnice.

(38)

V zájmu zajištění účinného a soudržného rozhodování a rozvíjení synergií s prací prováděnou v rámci jiných právních předpisů Unie o chemických látkách by agentura ECHA měla mít stálou a jasně vymezenou úlohu při určování priority látek, které mají být zařazeny na seznamy sledovaných látek a na seznamy látek v přílohách I a II směrnice 2008/105/ES a v přílohách I a II směrnice 2006/118/ES, a při odvozování příslušných vědecky podložených norem jakosti. Plnění některých úkolů svěřených agentuře ECHA by měly poskytováním stanovisek usnadnit Výbor pro posuzování rizik (RAC) a Výbor pro socioekonomickou analýzu (SEAC) agentury ECHA. Agentura ECHA by také měla zajistit lepší koordinaci mezi různými právními předpisy v oblasti životního prostředí prostřednictvím větší transparentnosti, pokud jde o znečišťující látky na seznamu sledovaných látek nebo o vypracování celounijních či vnitrostátních NEK nebo prahových hodnot, a to tím, že bude zveřejňovat relevantní vědecké zprávy. Při odvozování prahových hodnot pro farmaceutické látky by agentura ECHA měla spolupracovat s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA).

(39)

Při kontrole účelnosti se zjistilo, že k lepšímu provádění a prosazování právních předpisů Unie v oblasti vody je zapotřebí častější a efektivnější elektronické podávání zpráv. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) by vzhledem ke své úloze spočívající v pravidelnějším monitorování stavu znečištění, jak je popsáno v akčním plánu pro nulové znečištění, měla toto častější a efektivnější podávání zpráv s údaji o monitorování členskými státy usnadnit. Je důležité, aby tyto zásadní environmentální informace byly včas zpřístupňovány veřejnosti a Komisi. Aniž jsou dotčeny povinnosti týkající se četnosti monitorování stanovené ve směrnicích 2000/60/ES, 2006/118/ES a 2008/105/ES a pokud monitorovací povinnosti podle těchto směrnic vedou k získání nových údajů z monitorování, měly by členské státy veřejnosti a agentuře EEA zpřístupnit následující údaje: i) každé tři roky údaje z monitorování týkající se složek biologické kvality povrchových vod shromážděné a validované během předchozích tří let; a ii) každé dva roky údaje z monitorování týkající se složek chemické kvality povrchových a podzemních vod shromážděné a validované během předchozích dvou let. Tento proces by měl probíhat prostřednictvím stávajících elektronických mechanismů pro poskytování údajů, jako je systém Reportnet agentury EEA, s předkládáním údajů usnadněným pomocí automatizace, které jsou sladěny s relevantními toky údajů v rámci databáze Evropského systému informací o vodě – stav životního prostředí. Členské státy se vyzývají, aby údaje z monitorování týkající se složek chemické kvality každoročně zpřístupňovaly veřejnosti a agentuře EEA. Zprávy o stavu budou i nadále předkládány v rámci šestiletých plánů povodí. Očekává se, že administrativní zátěž bude omezená, neboť členské státy jsou povinny zveřejňovat témata prostorových dat již podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (19), jakož i podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 (20).

(40)

Hodnocení stavu podle směrnice 2000/60/ES je založeno na zásadě „one-out-all-out“ a mělo by tomu tak být i nadále. Je proto důležité, aby členské státy přijaly veškerá možná opatření k dosažení dobrého stavu nebo případně potenciálu, pokud jde o každou jednotlivou relevantní kvalitativní složku. Aby se zároveň zajistilo, že pokrok nebo jeho nedostatek bude u jednotlivých kvalitativních složek viditelný, a to i v případě, že ne všechny složky dosáhnou dobrého stavu nebo potenciálu, a že pokrok nebo jeho nedostatek bude možno porovnat ve všech členských státech, měly by být na úrovni Unie vypracovány a harmonizovány ukazatele pokroku pro jednotné znázornění a podávání zpráv členskými státy o stavu nebo potenciálu těchto jednotlivých kvalitativních složek, a to rozčleněným způsobem. Tyto ukazatele pokroku by měly být interpretovány, aniž jsou dotčeny závěry vyvozené z uplatňování zásady „one-out-all-out“.

(41)

Lepší integrace datových toků vykazovaných agentuře EEA podle právních předpisů Unie v oblasti vody, a zejména seznamů emisí požadovaných směrnicí 2008/105/ES, s datovými toky vykazovanými na portálu průmyslových emisí podle směrnice 2010/75/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1244 (21) zjednoduší a zefektivní vykazování seznamů podle článku 5 směrnice 2008/105/ES. Zároveň se tím sníží administrativní zátěž a extrémně vysoká pracovní zátěž při přípravě plánů povodí. V kombinaci se zrušením podávání dílčích zpráv o pokroku při provádění programů opatření, které se neosvědčilo, umožní toto zjednodušené podávání zpráv členským státům věnovat více úsilí podávání zpráv o emisích, na které se donedávna nevztahovaly právní předpisy o průmyslových emisích, ale které podléhaly podávání zpráv o emisích podle článku 5 směrnice 2008/105/ES.

(42)

Lisabonskou smlouvou pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství (22), podepsanou dne 13. prosince 2007 v Lisabonu, bylo zavedeno rozlišení mezi pravomocemi přenesenými na Komisi přijímat akty v přenesené pravomoci, tedy nelegislativní akty s obecnou působností, jimiž se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné, a pravomocemi svěřenými Komisi přijímat prováděcí akty, tj. akty, jež zajistí jednotné podmínky pro provádění právně závazných aktů Unie. Směrnice 2000/60/ES a 2006/118/ES by měly být uvedeny do souladu s právním rámcem zavedeným Lisabonskou smlouvou.

(43)

Zmocnění uvedené v čl. 20 odst. 1 prvním pododstavci směrnice 2000/60/ES, které stanoví použití regulativního postupu s kontrolou, splňuje kritéria čl. 290 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, neboť se týká úprav příloh uvedené směrnice a přijetí pravidel, která ji doplňují. Mělo by být proto změněno na zmocnění Komise k přijímání aktů v přenesené pravomoci. Zmocnění v bodu ix) oddílu 1.4.1 přílohy V směrnice 2000/60/ES, které stanoví použití regulativního postupu s kontrolou, splňuje kritéria čl. 291 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, neboť se týká jednotných podmínek pro provádění uvedené směrnice. Mělo by být proto změněno na zmocnění Komise k přijímání prováděcích aktů.

(44)

Zmocnění v čl. 8 odst. 1 směrnice 2006/118/ES, které stanoví použití regulativního postupu s kontrolou, splňuje kritéria čl. 290 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, neboť se týká úprav částí A a C přílohy II a příloh III a IV uvedené směrnice. Mělo by být proto změněno na zmocnění Komise k přijímání aktů v přenesené pravomoci.

(45)

Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti zaměřené na akty v přenesené pravomoci odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (23). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise věnujících se přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(46)

Zmocnění podle čl. 8 odst. 3 směrnice 2000/60/ES, které stanoví použití regulativního postupu s kontrolou, splňuje kritéria čl. 291 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, neboť se týká přijetí technických specifikací a normalizovaných metod pro analýzu a monitorování stavu vod, a má tedy za cíl zajistit jednotné podmínky pro harmonizované provádění uvedené směrnice. Mělo by být proto změněno na zmocnění Komise k přijímání prováděcích aktů. Za účelem zajištění srovnatelnosti údajů by mělo být zmocnění rozšířeno tak, aby zahrnovalo rovněž stanovení formátů pro podávání zpráv o monitorování a stavu vod v souladu s čl. 8 odst. 4 směrnice 2000/60/ES. Prováděcí pravomoci svěřené Komisi by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (24).

(47)

Odborníci z členských států by měli být i nadále zapojeni do pravidelné spolupráce usnadněné společnou prováděcí strategií ke směrnici 2000/60/ES, a zejména do pracovních skupin zřízených v jejím rámci, a proto by měli být úzce zapojeni zejména do revize seznamů sledovaných látek, aktualizací seznamů znečišťujících látek a vytváření formátů pro podávání zpráv.

(48)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění směrnice 2000/60/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení technických specifikací a normalizovaných metod pro analýzu a monitorování stavu vod v souladu s přílohou V uvedené směrnice, stanovení formátů pro podávání zpráv s údaji o monitorování a stavu vod, přijetí výsledků interkalibračního porovnání a hodnot stanovených pro klasifikace monitorovacích systémů členských států v souladu s bodem ix) oddílu 1.4.1 přílohy V uvedené směrnice a přijetí ukazatelů pokroku umožňujících porovnání pokroku členských států při dosahování dobrého stavu nebo potenciálu jejich vodních útvarů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(49)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění směrnice 2006/118/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí seznamu sledovaných látek v podzemních vodách a ke stanovení seznamu relevantních a nerelevantních metabolitů pesticidních látek. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(50)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění směrnice 2008/105/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí normalizovaných formátů pro podávání zpráv agentuře EEA o emisích z bodových zdrojů, na které se nevztahuje nařízení (EU) 2024/1244, a o emisích z difuzních zdrojů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(51)

Je nezbytné zohlednit vědecký a technický pokrok v oblasti monitorování stavu vodních útvarů v souladu s požadavky na monitorování stanovenými v příloze V směrnice 2000/60/ES. Členské státy by proto měly mít možnost využívat údaje a služby z technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země, jako jsou služby programu Copernicus, čidel a zařízení in situ a online systémů monitorování kvality vody nebo údaje z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které nabízí umělá inteligence, pokročilá analýza a zpracování údajů. V souladu s Digitální strategií EU, včetně jejích cílů pro větší digitalizaci veřejných služeb a podniků, se členské státy vyzývají, aby využily potenciál digitalizace pro oblast vodohospodářství, zejména pro monitorování kvality vody. Je důležité posoudit technickou a ekonomickou proveditelnost využívání online systémů pro průběžné a přesné monitorování kvality vod v reálném čase a případně vypracovat pokyny pro používání těchto systémů. To by bylo možné provést v rámci společné prováděcí strategie ke směrnici 2000/60/ES s cílem pomoci členským státům, aby v případech, kdy je to možné a vhodné, digitalizovaly své metody monitorování kvality vody. Členské státy, které přijaly opatření k digitalizaci monitorovacích technik, se vyzývají, aby souhrn těchto opatření zahrnuly do svých plánů povodí.

(52)

Členské státy by měly podporovat zavádění digitálních nástrojů, jako jsou technologie dálkového průzkumu Země a pozorování Země, např. služby programu Copernicus.

(53)

Příslušné orgány by měly podporovat odbornou přípravu, programy rozvoje dovedností a investice do lidského kapitálu, aby tak v rámci směrnice 2000/60/ES podpořily účinné zavádění nejlepších technologií a inovativních řešení.

(54)

V souladu s Úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (25), podepsanou dne 25. června 1998 v Aarhusu, mají mít dotčené osoby z řad veřejnosti přístup k právní ochraně, a přispívat tak k ochraně práva na život v prostředí příznivém pro jejich zdraví a životní pohodu. Členské státy by proto měly zajistit přístup k právní ochraně podle směrnice 2000/60/ES v souladu s uvedenou úmluvou. Kromě toho podle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie platí, že zajištění soudní ochrany práv osob stanovených unijním právem přísluší soudům členských států. Ustanovení čl. 19 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) členským státům navíc ukládá povinnost stanovit prostředky nezbytné k zajištění účinné právní ochrany v oblastech pokrytých právem Unie.

(55)

Vzhledem k nárůstu nepředvídatelných povětrnostních událostí, zejména extrémních povodní a období déletrvajícího sucha, a významných případů znečištění, které mají za následek přeshraniční havarijní znečištění nebo je zhoršují, by členské státy měly být povinny zajistit, aby o těchto incidentech byly neprodleně informovány ostatní potenciálně postižené členské státy, a měly by s těmito členskými státy účinně spolupracovat na zmírnění dopadů události nebo incidentu. Je rovněž nezbytné posílit spolupráci mezi členskými státy a zefektivnit postupy přeshraniční spolupráce v případě strukturálnějších, tj. nehavarijních a dlouhodobějších přeshraničních problémů, které nelze řešit na úrovni členského státu, v souladu s článkem 12 směrnice 2000/60/ES. Pokud členské státy již navázaly účinnou spolupráci, mělo by to být zohledněno. Je-li nezbytná pomoc Unie, mohou příslušné vnitrostátní orgány zasílat žádosti o pomoc Středisku Komise pro koordinaci odezvy na mimořádné události, které bude usnadňovat koordinaci poskytování požadované pomoci prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie v souladu s článkem 15 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (26). Vzhledem k tomu, že oblasti povodí mohou rovněž přesahovat území Unie, je navíc důležité zajistit, aby členské státy účinně prováděly směrnici 2000/60/ES na svém území. Členské státy by se rovněž měly snažit navázat vhodnou spolupráci s příslušnými třetími zeměmi, což by přispělo k plnění cílů stanovených v uvedené směrnici pro tyto konkrétní oblasti povodí.

(56)

Komise by měla podat zprávu o možnosti zahrnout do směrnice 2000/60/ES mechanismus rozšířené odpovědnosti výrobce. V této zprávě by měly být zohledněny zkušenosti získané zejména při provádění ustanovení týkajících se rozšířené odpovědnosti výrobce v právních předpisech Unie o čištění městských odpadních vod, odpadech a plastech na jedno použití.

(57)

Směrnice 2000/60/ES, 2006/118/ES a 2008/105/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(58)

Jelikož cílů této směrnice, totiž zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a zlepšení environmentální kvality evropských sladkých vod, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být z důvodu přeshraniční povahy znečištění vod lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice to, co je k dosažení těchto cílů nezbytné,

1)

V čl. 1 písm. e) se čtvrtá odrážka nahrazuje tímto:

2)

Článek 2 se mění takto:

3)

Článek 4 se mění takto:

4)

V článku 7 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

5)

Článek 8 se mění takto:

6)

Článek 10 se mění takto:

7)

Článek 11 se mění takto:

8)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

9)

Vkládá se nový článek, který zní:

(*13)   Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 4, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2005/370/oj.“"

10)

V článku 15 se zrušuje odstavec 3.

11)

Článek 16 se nahrazuje tímto:

(*14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2001/83/oj)."

(*15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2006/1907/oj)."

(*16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/1107/oj)."

(*17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/528/oj)."

(*18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/6/oj)."

(*19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2008/1272/oj).“"

12)

V článku 17 se zrušují odstavce 4 a 5.

13)

V článku 18 se zrušuje odstavec 4.

14)

Vkládá se nový článek, který zní:

15)

Články 20 a 21 se nahrazují tímto:

(*20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj).“"

16)

V článku 22 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

17)

Příloha V se mění v souladu s přílohou I této směrnice.

18)

V části B přílohy VII se doplňuje nový bod, který zní:

19)

Příloha VIII se mění v souladu s přílohou II této směrnice.

20)

Přílohy IX a X se zrušují.

1)

Název se nahrazuje tímto:

„Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o předcházení a omezování znečištění podzemních vod“

2)

V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

3)

Článek 2 se mění takto:

4)

Článek 3 se mění takto:

5)

Článek 4 se mění takto:

6)

Vkládá se nový článek, který zní:

(*23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2008/105/oj)."

(*24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2001/83/oj)."

(*25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2006/1907/oj)."

(*26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/128/oj)."

(*27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/6/oj)."

(*28)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2379 ze dne 23. listopadu 2022 o statistice zemědělských vstupů a výstupů, změně nařízení Komise (ES) č. 617/2008 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1165/2008, (ES) č. 543/2009 a (ES) č. 1185/2009 a směrnice Rady 96/16/ES (Úř. věst. L 315, 7.12.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2379/oj)."

(*29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1244 ze dne 24. dubna 2024 o ohlašování environmentálních údajů z průmyslových zařízení, o zřízení portálu průmyslových emisí a o zrušení nařízení (ES) č. 166/2006 (Úř. věst. L, 2024/1244, 2.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1244/oj)."

(*30)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích a emisích z chovů hospodářských zvířat (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2010/75/oj).“"

7)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

8)

Vkládá se nový článek, který zní:

9)

Článek 9 se nahrazuje tímto:

(*31)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj).“"

10)

Článek 10 se zrušuje.

11)

Příloha I se nahrazuje zněním uvedeným v příloze III této směrnice.

12)

Příloha II se mění v souladu s přílohou IV této směrnice.

13)

V příloze III se bod 2 písm. c) nahrazuje tímto:

14)

V části B přílohy IV se návětí bodu 1 nahrazuje tímto:

15)

Znění obsažené v příloze V této směrnice se doplňuje jako příloha V.

1)

Název se nahrazuje tímto:

„Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality a o prevenci a omezování znečištění povrchových vod, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES“.

2)

V článku 2 se doplňuje nový bod, který zní:

3)

Článek 3 se mění takto:

4)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

(*32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1244 ze dne 24. dubna 2024 o ohlašování environmentálních údajů z průmyslových zařízení, o zřízení portálu průmyslových emisí a o zrušení nařízení (ES) č. 166/2006 (Úř. věst. L, 2024/1244, 2.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1244/oj).“"

5)

V čl. 7a odst. 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

(*33)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2001/83/oj)."

(*34)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2006/1907/oj)."

(*35)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/1107/oj)."

(*36)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/128/oj)."

(*37)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích a emisích z chovů hospodářských zvířat (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2010/75/oj)."

(*38)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/528/oj)."

(*39)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/6/oj).“"

6)

Články 8, 8a a 8b se nahrazují tímto:

(*40)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o předcházení a omezování znečištění podzemních vod (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2006/118/oj)."

(*40)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o předcházení a omezování znečištění podzemních vod (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2006/118/oj)."

(*41)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2008/1272/oj)."

(*42)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2379 ze dne 23. listopadu 2022 o statistice zemědělských vstupů a výstupů, změně nařízení Komise (ES) č. 617/2008 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1165/2008, (ES) č. 543/2009 a (ES) č. 1185/2009 a směrnice Rady 96/16/ES (Úř. věst. L 315, 7.12.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2379/oj)."

(*43)  Směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod (Úř. věst. L 201, 1.8.2009, s. 36, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/90/oj).“"

7)

Vkládá se nový článek, který zní:

8)

Článek 9a se mění takto:

9)

Článek 10 se zrušuje.

10)

Příloha I se mění v souladu s přílohou VI této směrnice.

11)

Znění obsažené v příloze VII této směrnice se doplňuje jako příloha II.

12)

Znění obsažené v příloze VIII této směrnice se doplňuje jako příloha III.