This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32024H0774
Commission Recommendation (EU) 2024/774 of 1 March 2024 on a Code of Practice on industry-academia co-creation for knowledge valorisation
Doporučení Komise (EU) 2024/774 ze dne 1. března 2024 o kodexu dobré praxe pro společnou tvorbu průmyslu a akademické obce za účelem zhodnocování znalostí
Doporučení Komise (EU) 2024/774 ze dne 1. března 2024 o kodexu dobré praxe pro společnou tvorbu průmyslu a akademické obce za účelem zhodnocování znalostí
C/2024/601
Úř. věst. L, 2024/774, 5.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2024/774/oj (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Úřední věstník |
CS Série L |
2024/774 |
5.3.2024 |
DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2024/774
ze dne 1. března 2024
o kodexu dobré praxe pro společnou tvorbu průmyslu a akademické obce za účelem zhodnocování znalostí
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Doporučení Rady (EU) 2022/2415 (1) o hlavních zásadách pro zhodnocování znalostí doporučuje členským státům, aby podporovaly a usnadňovaly multidisciplinární a interdisciplinární spolupráci s cílem podpořit zhodnocování znalostí v Evropě. |
(2) |
Podpora společné tvorby, spoluvytváření a zhodnocování znalostí mezi subjekty zapojenými do průmyslu, výzkumu a inovací a případně dalšími zúčastněnými stranami, jako jsou orgány veřejné správy a občanská společnost, je klíčem k posílení výzkumného a inovačního ekosystému Unie. Společná tvorba průmyslu a akademické obce zahrnuje systémové vztahy založené na společných zájmech různých zúčastněných stran. Zahrnuje tedy širší spektrum interakcí než jen společný výzkum a přenos technologií. |
(3) |
Účinná spolupráce mezi průmyslem a akademickou obcí je klíčová pro rychlejší zavádění inovativních řešení a pro vývoj nových technologií, produktů a služeb, které řeší nejnaléhavější společenské výzvy, jako je zajištění spravedlivé zelené a digitální transformace. Nový evropský program inovací (2) a Evropská strategie pro univerzity (3) označují spolupráci univerzit a průmyslu za klíčový kanál pro vytváření, zhodnocování a šíření nových znalostí. Závěry Rady o Novém evropském programu inovací (4) navíc zdůrazňují, že účinná spolupráce mezi výzkumem, podniky a veřejným sektorem je jednou z hnacích sil zhodnocování znalostí. |
(4) |
Závěry Rady o evropské strategii o posílení postavení vysokoškolských institucí pro budoucnost Evropy (5) zdůrazňují, že vysokoškolské instituce by měly být dále podporovány v tom, aby přeměňovaly znalosti na dovednosti, kompetence a inovace, a to rozvíjením úzké spolupráce s hospodářskými, sociálními a průmyslovými partnery v rámci místních a regionálních výzkumných a inovačních ekosystémů a usnadňováním meziodvětvové mobility mezi vysokoškolskými institucemi a dalšími partnery. |
(5) |
Doporučení Rady (6) o evropském rámci pro přilákání a udržení výzkumných, inovačních a podnikatelských talentů v Evropě doporučuje členským státům klást zvláštní důraz na programy zaměřené na posilování dovedností, které výzkumní pracovníci potřebují k zapojení do činností zhodnocování znalostí. Tyto programy zahrnují zvyšování povědomí a školení o spolupráci mezi průmyslem a akademickou obcí. Doporučuje také prosazovat a podporovat systémy hodnocení a odměňování výzkumných pracovníků. Tyto systémy mimo jiné uznávají rozmanitost výstupů a činností, včetně zhodnocování znalostí, spolupráce mezi průmyslem a akademickou obcí, tvorby fakticky podložené politiky a interakce se společností. |
(6) |
Mezinárodní spolupráce je hlavním prvkem výzkumu a inovací, protože usnadňuje přístup na nové trhy a přispívá k propojení talentů; věda a technika jsou však také ústředním prvkem geopolitického napětí v proměňujícím se globálním prostředí (7). Další vývoj, jako je přechod na otevřenou vědu a přesun k otevřeným inovacím, představuje ve vyvíjejícím se výzkumném a inovačním ekosystému výzvy i příležitosti. Tento vývoj by měl zajistit excelenci a vliv investic Unie ve výzkumu a inovacích a chránit unijní zájmy. V tomto ohledu pomáhá zvyšovat povědomí a budovat odolnost v odvětví výzkumu a inovací v celé Evropě soubor nástrojů proti zahraničnímu vměšování do výzkumu a inovací (8), jehož cílem je posílit bezpečnost výzkumu v rámci společných činností v oblasti výzkumu a inovací (9). |
(7) |
Společné činnosti v oblasti výzkumu a inovací představují výzvu, neboť se na nich podílejí různí partneři s odlišným kulturním a profesním zázemím, motivací a zájmy (10). Mezi tyto partnery patří univerzity, výzkumné organizace, místní komunity, podniky včetně malých a středních podniků, nevládní organizace a sociální partneři. |
(8) |
Cílem tohoto doporučení je poskytnout podrobné pokyny a nástroje pro subjekty zapojené do výzkumu a inovací. Toto doporučení by mělo usnadnit vytváření příznivého prostředí a příhodných podmínek pro společnou tvorbu. Mělo by pomoci rozvíjet interaktivní modely a podporovat úlohu zprostředkovatelů a digitálních platforem, které usnadňují společnou tvorbu a lépe přizpůsobují nabídku a poptávku v oblasti inovací. |
(9) |
Toto doporučení vychází z podnětů společenství odborníků z praxe v oblasti spolupráce mezi průmyslem a akademickou obcí za účelem zhodnocování znalostí. Kodex dobré praxe odráží nové směry zavedené doporučením (EU) 2022/2415, neboť podporuje propojení mezi všemi subjekty zapojenými do výzkumu a inovací a jejich společnou tvorbu a zdůrazňuje význam podnikatelských dovedností a postupů. Přispívá také k akci „Aktualizovat pokyny EU pro lepší zhodnocování znalostí“, která je součástí politického programu EVP na období 2022–2024 (11). |
(10) |
Všichni aktéři výzkumu a inovací zapojení do společné tvorby průmyslu a akademické obce jsou vybízeni k tomu, aby se tímto doporučením řídili. Patří sem univerzity a další vysokoškolské instituce, veřejné a soukromé výzkumné, inovační a technologické organizace, výzkumné a technologické infrastruktury, podniky všech velikostí (včetně startupů, odštěpených společností a rozvíjejících se podniků) a zprostředkovatelé (např. odborníci na přenos znalostí a technologií, podnikatelské inkubátory, vědecké parky a zprostředkovatelé na úrovni podniků). Ačkoli se toto doporučení týká především organizací, jeho obsah je zásadní i pro orientaci jednotlivých výzkumných pracovníků, inovátorů a jejich týmů při společné tvorbě průmyslu a akademické obce. Toto doporučení by mělo přispět ke kultivaci dynamického prostředí pro výzkum a inovace a k rozvoji komplexního vzájemného porozumění ohledně příslušných cílů a činností průmyslu a akademické obce. |
PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:
1. DEFINICE
Pro účely tohoto doporučení platí následující definice:
1) |
„zhodnocováním znalostí“ se rozumí proces vytváření společenské a ekonomické hodnoty ze znalostí propojením různých oblastí a odvětví a přeměnou dat, know-how a výsledků výzkumu na udržitelné produkty, služby, řešení a politiky založené na znalostech, které přinášejí společnosti prospěch (12); |
2) |
„společnou tvorbou průmyslu a akademické obce“ se rozumí proces společné tvorby a zhodnocování znalostí mezi průmyslem, subjekty výzkumu a inovací a případně dalšími zúčastněnými stranami, jako jsou orgány veřejné správy, sociální partneři a občanská společnost (13); |
3) |
„akademickou obcí“ se rozumí univerzity a další vysokoškolské instituce, včetně veřejných a soukromých výzkumných a technologických organizací (14), univerzit aplikovaných věd a dalších institucí vyššího odborného vzdělávání a přípravy; |
4) |
„duševním aktivem“ se rozumí veškeré výsledky nebo produkty vytvořené jakoukoli činností v oblasti výzkumu a inovací (např. práva duševního vlastnictví, data, know-how, prototypy, procesy, postupy, technologie a software); |
5) |
„otevřenou vědou“ se rozumí přístup k vědeckému procesu založený na otevřené spolupráci, nástrojích a šíření poznatků, jak je stanoveno v čl. 2 bodě 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (15); |
6) |
„otevřenou inovací“ se rozumí přístup spočívající v otevření inovačního procesu mimo organizaci (16); |
7) |
„otevřeným přístupem“ se rozumí přístup k výzkumným datům, včetně vědeckých publikací, poskytovaný bezplatně koncovému uživateli v souladu s čl. 14 odst. 1 písm. a) a čl. 39 odst. 3 nařízení (EU) 2021/695. |
2. VYTVOŘENÍ PŘÍZNIVÉHO PROSTŘEDÍ PRO SPOLEČNOU TVORBU PRŮMYSLU A AKADEMICKÉ OBCE
2.1. Strategie, zvyšování povědomí a pobídky
2.1.1. Doporučuje se podporovat společnou tvorbu průmyslu a akademické obce ve strategii organizace, a to:
a) |
jasným vymezením úkolu spočívajícího v podpoře společné tvorby průmyslu a akademické obce za účelem zhodnocování znalostí a ve vypracování strategií výzkumu a vývoje vhodných pro daný účel, které by byly schváleny vyšším a středním vedením; |
b) |
podporou mezioborové spolupráce a výměny znalostí v rámci organizace s cílem podpořit kulturu inovací a otevřeného dialogu, a to prostřednictvím sdílení dobrých výsledků i problémů a činnostního učení; |
c) |
úvahami o zřízení specializovaných týmů, které by usnadňovaly a podporovaly spolupráci mezi průmyslem a akademickou obcí; časovými i finančními investicemi; poskytnutím pokynů pro identifikaci potenciálních partnerů (s ohledem na zájmy, závazky, předchozí zkušenosti a doplňkovost schopností); a poskytnutím informací o dostupných typech společné tvorby a partnerství (různé stupně zapojení, doba trvání a podmínky); |
d) |
posílením dialogu mezi průmyslem a akademickou obcí na úrovni poradních struktur a prosazováním společných plánů, do nichž by byla zapojena akademická obec, průmysl, orgány veřejné správy, sociální partneři, klastry, startupy a občané, například prostřednictvím zřízení specializovaných panelů; případným pořádáním kulatých stolů a kooperativních prostředí nebo procesů zahrnujících analýzu potřeb v oblasti dovedností s cílem definovat výzvy v oblasti vzdělávání a určit kompetence a dovednosti relevantní pro trh práce, aby bylo možné odpovídajícím způsobem přizpůsobit učební plány a výukové metody a vybavit studenty dovednostmi, které budou v budoucnu využitelné; |
e) |
vytvářením společných struktur, jako jsou inovační a znalostní centra, virtuální instituty a podnikatelské akademie (17), které podporují spolupráci a vytvářejí udržitelné vzájemně propojené ekosystémy; případným vytvářením živých laboratoří a nabídkou aktivit založených na výzvách, jako jsou hackathony, které spojují národnostně rozmanité a transdisciplinární týmy studentů, výzkumných pracovníků, firem a měst, s cílem vyvinout inovativní řešení, která jsou relevantní pro firmy a města; |
f) |
vytvářením příležitostí pro hostování studentů bakalářského a magisterského studia, doktorandů a postdoktorandských výzkumných pracovníků ve firmách a aktivním zapojením do kooperativního výzkumu a výzkumu a inovací zaměřených na mise; |
g) |
podporou aktivit k budování důvěry a vzájemných znalostí (jako jsou např. vytváření sítí či dočasná přidělení a výměny zaměstnanců mezi partnery) a využíváním nástrojů (např. poukázky v oblasti inovací) s cílem podpořit účinnější a udržitelnější partnerství. |
2.1.2. Doporučuje se zvyšovat povědomí organizací o oboustranných výhodách a možnostech tvorby hodnot, které může průmysl a akademická obec nabídnout, a to:
a) |
podporou kultury meziodvětvové společné tvorby a vzájemného učení prostřednictvím výměny nápadů o tématech společného zájmu a sdílení příkladů úspěchů a osvědčených postupů (18); |
b) |
sladěním veřejných a soukromých zájmů prostřednictvím identifikace výzev a cílů, které průmysl sdílí s akademickou obcí, jako je řešení společenských potřeb nebo pokrok v technologických inovacích; |
c) |
informováním o přínosech společné tvorby znalostí pro průmysl, jako je přispívání k uspokojování společenských potřeb, vytváření sociálního dopadu, zlepšování průmyslového výzkumu, přístup k výměně talentů a dovedností, rozšiřování sociálních a organizačních inovací na pracovišti, přístup k výzkumným programům financovaným z veřejných prostředků, sdílení rizik při testování nových nápadů a technologií, zlepšování výrobků nebo služeb a zvyšování konkurenceschopnosti podniků; |
d) |
informováním o přínosech společné tvorby znalostí pro výzkumné organizace, jako je přispívání ke společenským potřebám, vytváření sociálního dopadu, stimulace rozvoje odštěpených společností, společné projekty a publikace, průmyslové uplatnění výsledků výzkumu, kontakt s průmyslem, výměna dovedností a přístup k infrastruktuře, rozšiřování sociálních a organizačních inovací, zlepšení zaměstnatelnosti studentů a výzkumných pracovníků a finanční příležitosti (včetně více možností financování); |
e) |
zdůrazněním úspěšných partnerství mezi průmyslem a akademickou obcí v rámci organizace, zdůrazněním významu efektivního řízení duševních aktiv a poukázáním na hodnoty vytvořené společnou tvorbou průmyslu a akademické obce; |
f) |
spoluprací s tvůrci politik a veřejnou správou v oblasti politiky společné tvorby průmyslu a akademické obce, financování a daňových pobídek (například pro financování doktorátů v oblasti průmyslu); |
g) |
vytvářením společných aktivit (jako jsou soutěže případových studií, hackathony, komunikační kampaně, společná školení a ověřování koncepcí) a zapojením občanů do činností společné tvorby průmyslu a akademické obce v souladu s doporučením Komise (EU) 2024/736 (19). |
2.1.3. Doporučuje se motivovat všechny zaměstnance cílové organizace (20) v průmyslu i v akademické obci k zapojení do společné tvorby průmyslu a akademické obce, a to:
a) |
uznáním a odměňováním úspěšných partnerství mezi průmyslem a akademickou obcí, výměn zaměstnanců nebo meziodvětvové mobility a dovedností získaných při společné tvorbě průmyslu a akademické obce při náboru, hodnocení výkonnosti (21), kariérním hodnocení a postupu zaměstnanců; je vhodné zvážit další pobídky, jako je financování, spoluvlastnictví duševního vlastnictví a sdílení licenčních poplatků; |
b) |
informováním o výhodách různých možností společné tvorby a partnerství pro pracovníky z průmyslu a akademické obce, jako je celoživotní vzdělávání, profesní a osobní rozvoj, nezávislost při výzkumu, vedoucí role a možnosti obchodního využití výzkumu; |
c) |
zapojením všech zaměstnanců do obousměrné meziodvětvové mobility, z průmyslu do akademické obce a z akademické obce do průmyslu, s cílem podpořit společnou tvorbu a mezioborové činnosti, jako jsou programy v rámci kampusů, a vyplnit tak mezery mezi výzkumem a praktickým využitím v průmyslu; |
d) |
poskytováním informací všem zaměstnancům o příslušných nástrojích a programech, včetně informací o projektových grantech, stipendiích, stipendijních programech, průmyslových doktorandských a postdoktorandských programech, jako jsou například neakademické stáže v rámci postdoktorandských stipendií akcí „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA) (22) a doktorandské sítě MSCA (včetně průmyslových doktorátů) (23), granty na ověřování koncepcí (24), aliance Evropských univerzit (25), možnosti počátečního financování, podpůrné služby, školení a odborná příprava, možnosti financování a akce. |
2.2. Rozvoj dovedností a celoživotní vzdělávání
2.2.1. Doporučuje se investovat do rozvoje dovedností a do celoživotního vzdělávání, s cílem posílit společnou tvorbu průmyslu a akademické obce, a to:
a) |
poskytováním a podporou odborné přípravy, odborného vedení a příležitostí k profesnímu a osobnímu rozvoji pro všechny zaměstnance v průmyslu i v akademické obci (včetně mikrocertifikátů a odborné přípravy) (26); |
b) |
investicemi do rozmanitých a flexibilních vzdělávacích příležitostí, včetně mikrocertifikátů, s cílem reagovat na vyvíjející se potřeby průmyslu a akademické obce a zapojit učitele a hostující přednášející s různými profily, zejména z průmyslu; |
c) |
posilováním průřezových dovedností pracovníků v průmyslu a akademické obci, které jsou nezbytné pro efektivní mezioborovou a meziodvětvovou spolupráci, jako je komunikace, vedení, přizpůsobování se měnícímu se pracovnímu prostředí, flexibilita a vyjednávací schopnosti; |
d) |
podporou komplexního porozumění fungování podniků a poskytováním studentům a výzkumným pracovníkům školení a možností představit své projekty panelům zástupců průmyslu, a to za účelem získání zpětné vazby a vytvoření sítě pro svůj budoucí profesní rozvoj, mimo jiné prostřednictvím zřízení studentských inkubátorů; |
e) |
rozvojem dovedností v oblasti řízení projektů, dohledu a mentorství, hodnocení dopadu, komunikace, společné tvorby znalostí, zhodnocování a inovací pro veškerý personál a studenty napříč akademickou obcí; to zahrnuje školení o metodikách hodnocení, rámcích pro měření a hodnocení výsledků projektů a jejich společenského dopadu; |
f) |
podporou strategického myšlení a podnikatelských dovedností studentů a výzkumných pracovníků, aby mohli vytvářet odštěpené společnosti a startupy založené na inovativních produktech a službách, které přinesou výsledky jejich výzkumu do praktického využití na trhu; |
g) |
rozšířením nabídky školení o možnostech financování výzkumu a inovací a podporou komplexního pochopení fungování a činností akademických a výzkumných institucí v průmyslu, zejména malých a středních podniků, a podporou inkubátorů, inovačních center a center pro šíření technologií na podporu inovačních procesů malých a středních podniků, například na základě práce vykonané v rámci center excelence odborného vzdělávání (27); |
h) |
poskytováním školení o řízení duševních aktiv (školení by se mělo zaměřit také na průmysl, zejména na malé a střední podniky, a na akademickou obec včetně studentů, ideálně ve smíšených skupinách) a zaměřením na řízení duševních aktiv v projektech a partnerstvích, včetně úvah o otevřené vědě a otevřených inovacích, v souladu s doporučením Komise (EU) 2023/499; |
i) |
poskytováním školení v oblasti normalizace s cílem zlepšit pochopení charakteristik a vazeb mezi výzkumem, inovacemi a normalizací a toho, jak se mohou vzájemně podporovat, aby se zvýšilo zhodnocování znalostí, v souladu s doporučením Komise (EU) 2023/498 (28); |
j) |
rozvojem dovedností zaměstnanců, studentů a výzkumných pracovníků v oblasti využívání digitálních platforem a nástrojů, včetně těch, které se týkají datové gramotnosti a správy dat pro zhodnocování znalostí; |
k) |
podporou účasti všech zaměstnanců (včetně vedoucích a administrativních pracovníků) a výzkumných pracovníků v příslušných vnitrostátních a mezinárodních programech meziodvětvové mobility mezi akademickou obcí a průmyslem a v dalších programech, jako jsou doktorandské sítě MSCA, výměny zaměstnanců MSCA (29), COFUND MSCA (30), Erasmus+ (31), vzdělávací a školicí programy znalostních a inovačních společenství Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) (32) a Společenství pro evropský výzkum a inovace v oblasti bezpečnosti (CERIS). |
2.3. Vytváření sítí a komunikace
2.3.1. Doporučuje se investovat do vytváření sítí, komunikace a budování vztahů, s cílem usnadnit společnou tvorbu průmyslu a akademické obce, a to:
a) |
povzbuzováním zaměstnanců k účasti na aktivitách spojených s vytvářením sítí v rámci organizace a s externími organizacemi a zvyšováním povědomí o příležitostech k vytváření sítí; |
b) |
organizováním akcí, jichž se účastní a na nichž se setkávají zástupci průmyslu (včetně malých a středních podniků, odštěpených společností a startupů, podnikatelských andělů, fondů rizikového kapitálu a dalších zúčastněných stran) a akademické obce, aby probírali společné zájmy, výzvy a příležitosti; |
c) |
udržováním aktivní sítě absolventů s cílem budovat kontakty a poskytovat absolventům-podnikatelům a osobám pracujícím v průmyslu příležitosti ke sdílení odborných znalostí se studenty a poskytnutí poradenství těmto studentům (33); |
d) |
zapojením do klastrů (34), sítí (35), platforem (36), praktických společenství, společných pracovních skupin a poradních sborů (formálních i neformálních) a využíváním dostupných podpůrných služeb (jako jsou inkubátory, akcelerátory, pracoviště pro přenos znalostí a technologií, styčné kanceláře a odborníci třetích stran) na unijní, vnitrostátní i regionální úrovni; |
e) |
zvyšováním povědomí o výzvách, včetně bezpečnosti výzkumu v souvislosti se spoluprací v oblasti výzkumu a inovací a možného zahraničního vměšování (37), jakož i podporou partnerství mezi unijními podniky a globálními akademickými partnery (38); |
f) |
podporou otevřené a efektivní komunikace a zajištěním toho, aby terminologie používaná různými aktéry byla srozumitelná; |
g) |
identifikací a využíváním zavedených, profesionálně vedených digitálních platforem nebo zprostředkovatelů (s možnostmi vyhledávání, filtry, upozorněními atd.), které:
|
h) |
zřízením interních styčných kanceláří s potřebnými prostředky a zdroji, které budou fungovat jako kontaktní místa pro společnou tvorbu průmyslu a akademické obce, jež budou poskytovat informace o příležitostech a zajišťovat bezproblémové vztahy s partnery; |
i) |
podporou dlouhodobého a udržitelného zapojení po skončení projektu a podporou trvalých vztahů a partnerství mezi průmyslem a akademickou obcí. |
3. ŘÍZENÍ SPOLEČNÉ TVORBY PRŮMYSLU A AKADEMICKÉ OBCE PRO EFEKTIVNÍ ZHODNOCOVÁNÍ ZNALOSTÍ
3.1. Podmínky úspěšného partnerství
3.1.1. Doporučuje se vytvořit společný rámec partnerství mezi průmyslem a akademickou obcí pro účinné zhodnocování znalostí, a to:
a) |
dohodou ohledně společné vize, cílů, očekáváních a záměrech, jež povede k výraznému zapojení a dlouhodobé oddanosti při současném respektování akademické svobody; pokud je to možné a relevantní, mohly by být do vytváření rámce partnerství zapojeny i ostatní zúčastněné strany; |
b) |
posílením důvěry a oddanosti mezi všemi stranami zapojenými do rámce partnerství; |
c) |
stanovením jasného a komplexního smluvního rámce, struktury řízení, opatření pro řízení partnerství a postupu pro řešení konfliktů, a to vše za podpory právních odborníků; |
d) |
dohodou ohledně podrobného harmonogramu a plánu partnerství, včetně milníků a termínů a jejich pravidelného přezkumu, a vypracováním společné meziodvětvové pracovní terminologie mezi partnery; |
e) |
stanovením konkrétních ukazatelů pro sledování a hodnocení pokroku, vytvořené hodnoty, dopadu (na životní prostředí, technologického, ekonomického, společenského, politického a zdravotního) a udržitelnosti partnerství; |
f) |
vypracováním společné strategie řízení duševních aktiv (39), včetně bodů týkajících se základních znalostí, výměny dat, oceňování, společné správy a vlastnictví duševního vlastnictví, otevřené vědy, postupů otevřených inovací a příspěvků k normalizaci; |
g) |
dohodou ohledně otázek důvěrnosti, vlastnictví údajů a ochrany osobních údajů a politiky střetu zájmů; |
h) |
vytvořením jasné struktury pro spolupráci se speciálně vyškolenými pracovníky (a tam, kde je to relevantní, se specializovaným týmem v partnerských organizacích); tyto týmy mohou být podporovány v případě akademických partnerů pracovišti pro přenos znalostí a technologií nebo, v případě průmyslových partnerů, příslušnými sdruženími; |
i) |
podporou rovnosti, rozmanitosti, udržitelnosti a začlenění a zamezením genderovým stereotypům v cílech a činnostech partnerství; |
j) |
zvyšováním povědomí o rámci partnerství a hodnotách, rolích, pobídkách a zdrojích partnerů, aby se tak zajistila srozumitelnost a uspořádání. |
3.2. Zapojení zprostředkovatelů (40)
3.2.1. Doporučuje se podporovat úlohu zprostředkovatelů, s cílem podněcovat a vést dlouhodobě udržitelnou společnou tvorbu průmyslu a akademické obce, a to:
a) |
využíváním podpory různých typů zprostředkovatelů, včetně odborníků na přenos znalostí a technologií a smluvních manažerů, kteří dohlížejí na formální transakce v rámci organizace (např. záležitosti týkající se řízení duševních aktiv); mezi zprostředkovatele mohou patřit také podnikoví a jiní profesionální zprostředkovatelé (např. průmyslové nebo vědecké asociace), kteří pomáhají s dialogem a porozuměním pracovním vztahům, nebo organizace dohlížející na prostory pro společnou tvorbu více zúčastněných stran (např. pískoviště, zkušebny, platformy a živé laboratoře); |
b) |
využíváním podpory zprostředkovatelů v partnerství, s cílem usnadnit zprostředkování a komunikaci mezi partnery; |
c) |
zapojením zprostředkovatelů do vytváření rámců partnerství a účastí na konkurenčních výzvách agentur pro financování; |
d) |
spoluprací se zprostředkovateli, s cílem poskytovat informace o odpovědných inovacích, poradenství v oblasti regulace a poradenství ve věcech, v nichž organizace nemusí mít odborné znalosti (např. řízení technologických rizik); |
e) |
poskytováním odpovídajících zdrojů, včetně financování a investic do profesionalizace zprostředkovatelů, a uznáním jejich klíčové úlohy v unijních, vnitrostátních a regionálních inovačních ekosystémech a při slaďování zájmů více zúčastněných stran a meziodvětvových a regionálních zájmů v průmyslu a v akademické obci; |
f) |
podporou spolupráce a výměny osvědčených postupů mezi zprostředkovateli zapojenými do společné tvorby průmyslu a akademické obce a podporou experimentování s cílem přizpůsobit se novým technologiím, jako je umělá inteligence, a těžit z nich; |
g) |
posílením postavení zprostředkovatelů a investicemi do potřebných dovedností prostřednictvím financování studijních pobytů a poskytování příležitostí k odborné přípravě v oblasti finančního a nefinančního zhodnocování výsledků a sociálního podnikání; |
h) |
povzbuzováním zprostředkovatelů z průmyslu a akademické obce, aby spolupracovali s regionálními politiky a správními orgány, investory rizikového kapitálu, podnikatelskými anděly a investičními fondy s cílem vytvořit a/nebo posílit regionální inovační centra a přilákat investice. |
3.3. Lepší zhodnocování výsledků společné tvorby průmyslu a akademické obce
3.3.1. Doporučuje se podporovat zhodnocování výsledků společné tvorby průmyslu a akademické obce, a to:
a) |
pro každý očekávaný výsledek zahrnutím pravidel pro vlastnictví a kontrolu (včetně otevřeného přístupu a ochrany duševního vlastnictví) a plánu zhodnocování pro větší dopad; tento plán by měl stanovit úlohu každé strany a kroky, které je třeba podniknout pro dosažení dopadu a pro společné využití, pokud je to relevantní a pokud se hlavní zájmy partnerů shodují; |
b) |
vytvořením účinných kanálů a nástrojů (41), včetně těch pro normalizaci, pro zajištění příjmu výsledků a vypracováním pravidelně aktualizovaného seznamu klíčových pracovníků a kontaktních míst pro každého partnera při dané spolupráci; |
c) |
zvyšováním povědomí o veřejných a soukromých programech financování, včetně programů financování prototypů, které mají prokázat technickou proveditelnost výsledků výzkumu, a financování zavádění na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, a jejich využíváním; |
d) |
podporou využívání zavedených nástrojů a služeb, které podněcují identifikaci výsledků s vysokým inovačním potenciálem a podporují rozvoj strategií a podnikatelských plánů pro jejich přijetí ve společnosti. |
3.3.2. Doporučuje se spojit zdroje a zapojit se do společných infrastruktur a zařízení pro společnou tvorbu, s cílem posílit společnou tvorbu průmyslu a akademické obce, a to:
a) |
investicemi a zapojením do společných výzkumných a technologických infrastruktur (42) a zařízení pro společnou tvorbu, jako jsou sdílené pracovní prostory, testovací pracoviště a inovační parky, zkušební a experimentální zařízení (43) a pilotní linky (44), které mohou poskytovat odbornou personální podporu v oblastech, jako je rozvoj podnikání, kontakty s průmyslem, řízení pracovišť pro přenos znalostí a technologií a řízení financování výzkumu, s cílem vyplnit mezery mezi průmyslem a akademickou obcí; |
b) |
poskytováním přístupu ke zdrojům, jako jsou sdílené prostory, vybavení a datová úložiště, s cílem podpořit společné výzkumné a inovační činnosti (a zvážením souvisejících otázek důvěrnosti); |
c) |
podporou platforem pro otevřené inovace (včetně digitálních prostředí a nástrojů pro společnou tvorbu a profesní propojení průmyslu a akademické obce) a účastí na nich, s cílem iniciovat a rozvíjet inovační projekty vycházející z inovačních nápadů, průmyslových výzev a potřeb, a jejich finalizací prostřednictvím vytváření konsorcií a týmů inovačních projektů; |
d) |
nabídkou poradenství v oblasti metod společné tvorby, otevřených inovací a osvědčených postupů zhodnocování, přizpůsobených konkrétním cílům a záměrům partnerství; tyto metody mohou zahrnovat přístupy designového myšlení, přístupy zaměřené na uživatele a participativní akce. |
3.4. Hodnocení výsledků, vytvořené hodnoty a dopadu
3.4.1. Doporučuje se hodnotit výsledky, vytvořenou hodnotu a dopad společné tvorby průmyslu a akademické obce, a to:
a) |
společnou dohodou na vhodných parametrech pro tato hodnocení a zajištěním rovnováhy mezi parametry zaměřenými na podnikání, sociální oblast a výzkum. Může jít o identifikované inovace, licence, ochranné známky a software, příspěvky k normám a společné publikace veřejného a soukromého sektoru. Měly by se vyhodnotit dopady (např. na životní prostředí, technologické, ekonomické, společenské, politické a zdravotní). Negativní dopady by měly být hlášeny a měly by být posuzovány etické aspekty; |
b) |
společnou dohodou na kvalitativních parametrech pro hodnocení výsledků partnerství (jako jsou profesionální vztahy, vybudovaná důvěra a sdílení znalostí), například pomocí cílených průzkumů a pravidelného probírání zpětné vazby; |
c) |
využíváním případových studií k posouzení společenského dopadu a vytvořené hodnoty, zejména u projektů financovaných převážně z veřejných zdrojů, jakož i zveřejňováním těchto případových studií; |
d) |
přezkoumáváním parametrů a ukazatelů v průběhu času a sledováním dlouhodobého dopadu partnerství z hlediska konzistence, udržitelnosti, rozšiřitelnosti a opakovaného použití; |
e) |
zajištěním spravedlivého a rovnocenného sdílení hodnoty vytvořené činnostmi společné tvorby průmyslu a akademické obce na základě dopadu, který tyto aktivity mají; |
f) |
zajištěním toho, aby všechny zúčastněné strany při přípravě budoucích činností a partnerství zvážily hodnotu a dopad partnerství. |
V Bruselu dne 1. března 2024.
Za Komisi
Iliana IVANOVA
členka Komise
(1) Doporučení Rady (EU) 2022/2415 ze dne 2. prosince 2022 o hlavních zásadách pro zhodnocování znalostí (Úř. věst. L 317, 9.12.2022, s. 141, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2022/2415/oj).
(2) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nový evropský program inovací (COM (2022) 332 final).
(3) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o Evropské strategii pro univerzity (COM(2022) 16 final).
(4) Závěry Rady o Novém evropském programu inovací přijaté dne 17. listopadu 2022 (dokument Rady 14705/22).
(5) Závěry Rady o evropské strategii o posílení postavení vysokoškolských institucí pro budoucnost Evropy (2022/C 167/03).
(6) Doporučení Rady (EU) ze dne 18. prosince 2023 o evropském rámci pro přilákání a udržení výzkumných, inovačních a podnikatelských talentů v Evropě (Úř. věst. C, C/2023/1640, 29.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/1640/oj).
(7) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Globální přístup k výzkumu a inovacím, Evropská strategie mezinárodní spolupráce v měnícím se světě, COM(2021) 252 final, 18.5.2021.
(8) Evropská komise, Generální ředitelství pro výzkum a inovace, Tackling R&I foreign interference – staff working document (Boj proti zahraničnímu vměšování do výzkumu a inovací – pracovní dokument útvarů), Úřad pro publikace Evropské unie, 2022.
(9) Společné sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě o „Strategii evropské hospodářské bezpečnosti“, JOIN/2023/20 final, 20.6.2023.
(10) Leveraging Innovation Through Collaboration:IP Challenges And Opportunities For SMEs In The Context Of EU-Funded Collaborative Research Projects (Využití inovací prostřednictvím spolupráce: výzvy a příležitosti v oblasti duševního vlastnictví pro malé a střední podniky v kontextu společných výzkumných projektů financovaných EU) (lesi.org).
(11) Politická agenda Evropského výzkumného prostoru (europa.eu).
(12) Doporučení (EU) 2022/2415.
(13) Převzato z konceptu společné tvorby znalostí v politické zprávě OECD „Knowledge co-creation in the 21st Century“ (Společná tvorba znalostí v 21. století).
(14) Převzato z definice akademického sektoru v Anotované vzorové grantové dohodě programu Horizont 2020 https://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/grants_manual/amga/h2020-amga_en.pdf.
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/695/oj).
(16) Doporučení Komise (EU) 2023/499 ze dne 1. března 2023 o kodexu dobré praxe pro řízení duševních aktiv za účelem zhodnocování znalostí v Evropském výzkumném prostoru (Úř. věst. L 69, 7.3.2023, s. 75, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2023/499/oj).
(17) Jako např. ty, které zřídily aliance Evropských univerzit.
(18) Příklady osvědčených postupů naleznete zde: Úložiště osvědčených postupů | Výzkum a inovace (europa.eu).
(19) Doporučení Komise (EU) 2024/736 ze dne 1. března 2024 o kodexu správné praxe pro zapojení občanů do zhodnocování znalostí (Úř. věst. L, 2024/736, 5.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2024/736/oj).
(20) Všichni zaměstnanci zahrnují nejen výzkumné pracovníky, ale i další pracovníky, jako jsou odborníci na přenos znalostí a technologií a manažeři odpovědní za zprostředkování kontaktu průmyslu s akademickou obcí.
(21) Vychází z práce Koalice pro pokrok v hodnocení výzkumu (Coalition for Advancing Research Assessment, CoARA).
(22) Postdoktorandská stipendia MSCA.
(23) Doktorandské sítě MSCA.
(24) Ověřování koncepcí | ERC (europa.eu).
(25) Iniciativa „Evropské univerzity“ | Evropský prostor vzdělávání (europa.eu).
(26) V souladu s Akčním plánem pro evropský pilíř sociálních práv.
(27) Centra excelence odborného vzdělávání – Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování – Evropská komise (europa.eu).
(28) Doporučení Komise (EU) 2023/498 ze dne 1. března 2023 o kodexu správné praxe pro normalizaci v Evropském výzkumném prostoru (Úř. věst. L 69, 7.3.2023, s. 63, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2023/498/oj).
(29) Výměny zaměstnanců | akce Marie Curie-Skłodowska (europa.eu).
(30) COFUND | akce Marie Curie-Skłodowska (europa.eu).
(31) Úvod | Erasmus+ (europa.eu).
(32) EIT Podnikatelské vzdělávání: Učte se od lídrů evropských inovací | EIT (europa.eu).
(33) Jako např. Absolventi EIT | EIT (europa.eu).
(34) Jako např. Úvodní stránka | Evropská platforma spolupráce mezi klastry.
(35) Jako např. síť Enterprise Europe Network | Enterprise Europe Network (europa.eu) a Znalostní a inovační společenství EIT a jejich dlouholeté odborné znalosti v oblasti integrace výzkumu, inovací a vzdělávání v souvislosti se spoluprací průmyslu a akademické obce.
(36) Jako např. Platforma výsledků programu Horizont (europa.eu).
(37) Evropská komise, Generální ředitelství pro výzkum a inovace, Tackling R&I foreign interference – staff working document (Boj proti zahraničnímu vměšování do výzkumu a inovací – pracovní dokument útvarů), Úřad pro publikace Evropské unie, 2022.
(38) Dostupné údaje v analýze dopadů RISE: Akce Marie Curie-Skłodowska – Úřad pro publikace EU (europa.eu).
(39) Pokud jde o řízení duševních aktiv v rámci společných výzkumných a inovačních činností a doporučení ohledně projektů financovaných převážně z veřejných zdrojů, doporučuje se postupovat podle pokynů uvedených v dokumentu Kodex dobré praxe pro řízení duševních aktiv za účelem zhodnocování znalostí v EVP.
(40) Pod zprostředkovatele jsou zahrnuti např. odborníci na přenos znalostí a technologií, podnikatelské inkubátory, vědecké parky, regionální, vnitrostátní a unijní inovační centra či klastry, odborníci na práva duševního vlastnictví, konzultanti a odborníci na podporu inovací, týmy pro vědeckou komunikaci a politické zapojení, organizace poskytující znalosti pro politiku/vědecké poradenství a odborníci na zapojení občanů.
(41) Research & innovation valorisation channels and tools (Kanály a nástroje pro zhodnocování výzkumu a inovací) – Úřad pro publikace EU (europa.eu).
(42) Pokud jde o zřizování výzkumných nebo technologických infrastruktur, viz sdělení Komise Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (Úř. věst. C 414, 28.10.2022, s. 1).
(43) Program Digitální Evropa.
(44) Iniciativa Čipy pro Evropu.
ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2024/774/oj
ISSN 1977-0626 (electronic edition)