—

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2007 (1),

—

s ohledem na roční účetní závěrku Evropských společenství za rozpočtový rok 2007 – svazek I (SEK(2008) 2359 – C6-0415/2008) (2),

—

s ohledem na každoroční zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě o opatřeních následujících po rozhodnutích o udělení absolutorií za rok 2006 (KOM(2008) 629, KOM(2008) 628) a na pracovní dokumenty útvarů Komise připojené k těmto zprávám (SEK(2008) 2579, SEK(2008) 2580),

—

s ohledem na sdělení Komise s názvem „Shrnutí výsledků práce Komise za rok 2007“ (KOM(2008) 338),

—

s ohledem na výroční zprávu pro orgán příslušný pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2007 (KOM(2008) 499) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2008) 2361),

—

s ohledem na zprávu Komise týkající se odpovědí členských států na výroční zprávu Účetního dvora za rok 2006 (KOM(2008) 112),

—

s ohledem na Zelenou knihu o evropské iniciativě pro transparentnost, kterou přijala Komise dne 3. května 2006 (KOM(2006) 194),

—

s ohledem na stanovisko Účetního dvora č. 2/2004 k modelu „jednotného auditu“ (a návrhu rámcového řešení vnitřní kontroly ve Společenství) (3),

—

s ohledem na sdělení Komise o plánu integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2005) 252),

—

s ohledem na akční plán Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2006) 9), na zprávu Komise Radě, Evropskému parlamentu a Účetnímu dvoru o pokroku při provádění akčního plánu Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2007) 86) a pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2007) 311),

—

s ohledem na první pololetní zprávu o hodnocení provádění akčního plánu Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly zveřejněnou dne 19. července 2006 (SEK(2006) 1009), na základě požadavku Parlamentu vyjádřeného v usnesení připojeném k rozhodnutí o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2004,

—

s ohledem na stanovisko Účetního dvora č. 6/2007 k ročním shrnutím členských států, prohlášením členských států a auditu prostředků EU vnitrostátními kontrolními orgány (4),

—

s ohledem na akční plán Komise na posílení kontrolní úlohy Komise v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření (KOM(2008) 97),

—

s ohledem na sdělení členů Komise paní Hübnerové a pana Špidly Komisi představující průběžnou zprávu o provádění akčního plánu Komise na posílení kontrolní úlohy Komise v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření (SEK(2008) 2756) a pracovní dokument útvarů Komise připojený k tomuto sdělení (SEK(2008) 2755),

—

s ohledem na zprávu Komise Radě, Evropskému parlamentu a Účetnímu dvoru o akčním plánu Komise na zřízení integrovaného rámce vnitřní kontroly (KOM(2008) 110) a pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SEK(2008) 259),

—

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2007, spolu s odpověďmi orgánů (5), a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

—

s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů a legalitě a správnosti uskutečněných operací předkládané Účetním dvorem podle článku 248 Smlouvy o ES (6),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2008 o společné dohodě o koncepci přijatelného rizika výskytu chyb (KOM(2008) 866) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k tomuto sdělení (SEK(2008) 3054),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. února 2009 o absolutoriu, které má být uděleno Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2007 (5587/2009 – C6-0055/2009),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. února 2009 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2007 (5589/2009 – C6-0056/2009),

—

s ohledem na články 274, 275 a 276 Smlouvy o ES a články 179a a 180b Smlouvy o Euratomu,

—

s ohledem na článek 246 a následující články Smlouvy o ES, které se týkají Účetního dvora,

—

s ohledem na mezinárodní auditorské standardy a na mezinárodní účetní standardy, zejména na standardy vztahující se na veřejný sektor,

—

s ohledem na mezinárodní oponentní řízení, které provedli partneři Účetního dvora,

—

s ohledem na nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Společenství (7), a zejména na hlavu V kapitolu 3 týkající se důchodů a invalidních dávek a přílohu XII, která stanoví prováděcí pravidla k článku 83a služebního řádu,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (8), a zejména na články 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (9), a zejména na čl. 14 odst. 2 a 3 tohoto nařízení,

—

s ohledem na článek 70 a přílohu V jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska dalších dotčených výborů (A6–0168/2009),

A.

vzhledem k tomu, že v článku 274 Smlouvy o ES se stanoví, že odpovědnost za plnění rozpočtu Společenství náleží Komisi a musí být vykonávána v souladu se zásadami řádného finančního řízení a ve spolupráci s členskými státy,

B.

vzhledem k tomu, že Komise musí vyvinout veškeré úsilí, aby plně podpořila iniciativy směřující ke zlepšení kvality finančního řízení s cílem získat od Účetního dvora pozitivní prohlášení o věrohodnosti,

C.

vzhledem k tomu, že článek 184 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 stanoví přezkum finančního nařízení pokaždé, když je to nezbytné, a minimálně každé tři roky, a že tato lhůta uplyne dne 1. ledna 2010; vzhledem k tomu, že tento článek také upřesňuje, že Parlament může požádat o dohodovací řízení,

D.

vzhledem k tomu, že se zdá, že politická pravomoc Evropských společenství nad nevýkonnými agenturami, jež je podmínkou začlenění účetních závěrek těchto agentur do konsolidace účetních závěrek Evropských společenství, je každoročně stále méně zřejmá a že postupem času je jejich postavení v politickém schématu operačních struktur Společenství stále slabší,

E.

vzhledem k tomu, že pro provádění některých politik Unie je charakteristické tzv. „sdílené řízení“ rozpočtu Společenství ze strany Komise a členských států, v jehož rámci spravují přibližně 80 % výdajů Společenství členské státy,

F.

vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 24. dubna 2007 (10) o absolutoriu za rozpočtový rok 2005 vyslovil mínění, že jednotlivé členské státy musí být schopny převzít odpovědnost za správu přijatých prostředků EU, a to buď prostřednictvím jednoho prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni, nebo několika prohlášení v rámci členského státu,

G.

vzhledem k tomu, že ve své výroční zprávě týkající se rozpočtového roku 2007 Účetní dvůr v rámci hodnocení pokroku při zavádění integrovaného rámce vnitřní kontroly zdůraznil, že „z povahy výdajů EU vyplývá, že hlavní riziko chyby se soustřeďuje na úrovni konečných příjemců“ (bod 1.47),

H.

vzhledem k tomu, že shrnutí dostupných výsledků kontrol a prohlášení v oblasti sdíleného řízení předkládaná členskými státy na základě bodu 44 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (11) (IID) by měla být prvním krokem k prohlášením o řízení na vnitrostátní úrovni a měla by jednoznačně přispívat ze zlepšení řízení rozpočtu Společenství se základním obecným cílem získat pozitivní prohlášení o věrohodnosti pro veškeré výdaje Unie,

I.

vzhledem k tomu, že koncepci přijatelného rizika výskytu chyb zavedl na úrovni Unie Účetní dvůr ve svém stanovisku č. 2/2004 o modelu „jednotného auditu“ (12) a že Účetní dvůr prohlásil, že „každý systém kontroly je kompromisem mezi náklady na provádění stanovené míry kontroly na jedné straně a přínosem plynoucím z těchto postupů na straně druhé. Z pohledu Společenství přínos zahrnuje snížení rizika, že se plýtvá finančními prostředky, a omezení rizika výskytu chyb na přijatelnou úroveň“,

J.

vzhledem k tomu, že ve své výroční zprávě za rok 2007 Účetní dvůr uvádí, že „náklady na kontrolu jsou důležitým faktorem jak pro rozpočet EU, tak pro členské […] státy“ a že „rovnováha mezi náklady a zbytkovým rizikem u jednotlivých oblastí výdajů je tak důležitá, že by měla být schválena jménem občanů Unie na politické úrovni (tj. rozpočtovými orgány a orgány udělujícími absolutorium)“ (bod 1.52 písm. b) a c)), a že v bodu 2.42 písm. c) své výroční zprávy za rok 2007 Účetní dvůr doporučuje učinit pokrok při zvažování koncepce přijatelného rizika,

K.

vzhledem k tomu, že Rada Ecofin na svém zasedání dne 8. listopadu 2005 vyslovila v bodě 5 svých závěrů mínění, že zavedení integrované vnitřní kontroly a zjednodušení právních předpisů vztahujících se na kontroly mají prvořadou důležitost, a požádala „Komisi, aby zpracovala odhad nákladů podle jednotlivých oblastí výdajů“,

L.

vzhledem k tomu, že slovinské předsednictví Rady v červnu 2008 uvedlo „v návaznosti na závěry Rady z roku 2005, […] že by měla být uzavřena dohoda mezi Evropským parlamentem a Radou o otázce zbytkových rizik, které lze u uskutečněných operací tolerovat, a to vzhledem k nákladům a přínosům kontrol v rámci jednotlivých politik a vzhledem k tomu odpovídající výši výdajů“ (13),

M.

vzhledem k tomu, že je určitě nutný dialog mezi externím auditorem (tj. Účetním dvorem) a kontrolovaným orgánem (jímž je Komise), je ovšem nepochybné, že na základě mezinárodních auditorských standardů, které musí být i nadále obecným rámcem kontroly plnění rozpočtu, přísluší externímu auditorovi, aby vyhodnotil rizika, na jejichž základě se rozhodne, jaké postupy auditu zvolí,

N.

rovněž vzhledem k tomu, že náklady na kontrolu závisí samozřejmě na přijatelné míře výskytu chyb, ovšem také na organizační složitosti subjektu, ve kterém se audit provádí, a na kvalitě jeho vnitřní kontroly,

O.

vzhledem k tomu, že externí auditor volí na základě mezinárodních auditorských standardů vhodné metody pro výběr prvků, které budou předmětem kontroly, aby shromáždil průkazné prvky umožňující dosáhnout cílů jeho auditorských prověrek; také vzhledem k tomu, že volba metod sice závisí na okolnostech, ale především závisí na auditním riziku a na cíli provádět kontrolu účinně; konečně vzhledem k tomu, že externí auditor musí mít jistotu, že použité metody zajistí dostatečné a vhodné průkazné prvky umožňující dosáhnout cílů ověřování,

P.

vzhledem k tomu, že v nové generaci programů harmonizovalo generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu (GŘ EAC) akční programy, a to zejména tím, že zavedlo jednotný audit; v této souvislosti se domnívá, že prohlášení ex ante a ex post ze strany členských států představují nové dodatečné prvky v rámci dohledu nad systémy a jejich kontroly,

Q.

vzhledem k tomu, že každoroční postup udělování absolutoria umožňuje Parlamentu vstoupit do bezprostředního styku s hlavními činiteli odpovědnými za toto řízení a na základě výsledků auditu Účetního dvora zajistit občanům zlepšení správy výdajů Unie, a tak vytvořit pevnější základnu pro rozhodování,

R.

vzhledem k tomu, že článek 83 nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 stanoví, že důchody jsou vypláceny z rozpočtu a že vyplácení těchto prostředků společně zaručují členské státy podle klíče stanoveného pro financování těchto výdajů; vzhledem k tomu, že zaměstnanci přispívají do souhrnného rozpočtu 10,25 % svého platu, aby se podíleli na financování systému důchodového zabezpečení,

S.

vzhledem k tomu, že článek 83 nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 zavádí společnou záruku členských států, což znamená, že tuto záruku je možné využít v případě selhání jednoho nebo více členských států, ale nelze z toho přímo vyvodit, že by Společenství nebyla věřitelem vůči těm členským státům, které tento závazek přijaly,

T.

vzhledem k tomu, že rok 2007 byl prvním rokem provádění nástroje pro financování rozvojové spolupráce (DCI),

U.

vzhledem k tomu, že rok 2007 byl Evropským rokem rovných příležitostí pro všechny a že díky tomu byla věnována zvýšená pozornost nejrůznějším formám diskriminace, s nimiž se ženy často potýkají,

V.

vzhledem k tomu, že kvůli přetrvávajícím nerovnostem mezi ženami a muži má využití rozpočtových prostředků u každého pohlaví jiný účinek,

W.

vzhledem k tomu, že Rada by v rámci příštího rozpočtového procesu měla brát v potaz výsledky a doporučení absolutoria za rok 2007 a podpořit návrhy reformy s cílem zvýšit odpovědnost členských států, aby byly definitivně vyřešeny problémy, na které již dlouhá léta poukazuje Účetní dvůr,

X.

vzhledem k tomu, že Komise, Rada a Parlament si musí ve spolupráci s Účetním dvorem vytyčit cíl získat pozitivní prohlášení o věrohodnosti,

1.

vítá další pokrok, kterého dosáhla Komise a některé členské státy v účinnějším využívání prostředků EU a při zlepšení celkového kontrolního prostředí, což se odrazilo i ve zlepšení prohlášení o věrohodnosti (DAS) vydaném Účetním dvorem;

2.

vítá značný pokrok, kterého dosáhly útvary Komise, do jejichž působnosti spadá výzkum, při správě 7. rámcového programu ve srovnání s předchozími rámcovými programy; připomíná, že správa prostředků na společnou zemědělskou politiku (SZP) se dále zlepšila, zejména díky fungování integrovaného administrativního a kontrolního systému; vyjadřuje velké politování nad tím, že v roce 2007 Řecko stále ještě nesplnilo svůj závazek, že bude integrovaný administrativní a kontrolní systém uplatňovat;

3.

konstatuje, že rok 2007 byl prvním rokem uzavírání víceletých programů na období 2000–2006 a že byl získán zpět značný objem prostředků;

4.

bere na vědomí značné zlepšení v oblasti finančního řízení výzkumu a technologického rozvoje, kde byla v období posledních třech let snížena chybovost o více než 50 %; vyzývá Komisi, aby pokračovala v úsilí o zjednodušení s cílem zlepšit využívání programů konečným příjemcem;

5.

bere s potěšením na vědomí snahy Komise v oblasti finančních prostředků přidělených na politiku soudržnosti při provádění akčního plánu na posílení dozorčí role Komise v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření, který byl přijat v souvislosti s udělením absolutoria za rok 2006; doufá, že první výsledky výše uvedeného akčního plánu a úsilí o zjednodušení se projeví ve výroční zprávě Účetního dvora za rok 2008;

6.

je i nadále znepokojen nedostatečnou schopností EU zvládat krize; domnívá se, že EU přichází o politické vedení, viditelnost a odpovědnost při využívání mezinárodních svěřeneckých fondů, které mohla spravovat Komise, kdyby se byla řídila zprávami o udělení absolutoria za rok 2005 a 2006 a kdyby byla vytvořila vlastní pokrizový nástroj; je velmi znepokojen nedostatkem kontroly finančních prostředků EU, které využívají některé agentury OSN, a neochotou agentur OSN vyšetřovat případy podvodů, které se týkaly finančních prostředků EU;

7.

bere na vědomí zlepšení v jednotlivých částech, které obsahuje prohlášení o věrohodnosti, vyjadřuje však politování nad tím, že již čtrnáctý rok po sobě obsahuje prohlášení o věrohodnosti, které vydává Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2007, stanovisko s výhradami ohledně legality a správnosti uskutečněných operací na účtech; poznamenává, že Účetní dvůr se domnívá, že v řadě oblastí výdajů (zemědělství a přírodní zdroje, soudržnost, výzkum, energetika a doprava, vnější pomoc, rozvoj, rozšíření, vzdělávání a občanství) jsou platby stále ještě významně postiženy chybovostí, i když na různé úrovni;

8.

je potěšen tím, že podle zprávy Účetního dvora se v příjmech, správních výdajích a výdajích souvisejících s hospodářskými a finančními záležitostmi, stejně jako ve výdajích souvisejících s Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) nevyskytly žádné závažné chyby;

9.

konstatuje, že zejména na úrovni kontrolních systémů se situace zlepšuje, ale zlepšení není zatím dostatečné a dochází k němu příliš pomalu;

10.

je potěšen prohlášením Účetního dvora, podle něhož roční účetní závěrka Evropských společenství podává ve všech svých důležitých aspektech věrný obraz o finanční situaci Evropských společenství k 31. prosinci 2007 a o výsledcích operací a peněžních toků za účetní období uzavřené k tomuto datu (kapitola 1, DAS, bod VII); vyzývá však Komisi, aby věnovala náležitou pozornost připomínkám vyjádřeným Účetním dvorem s cílem zlepšit úplnost a přesnost základních účetních údajů;

11.

považuje za anomálii, aby byla v roční závěrce uvedena záporná hodnota čistých aktiv ve výši 58 600 000 000 EUR, a klade si otázku, zda by částky, jejichž uhrazení bude požadováno po členských státech, neměly být v závěrce uvedeny jako pohledávky, neboť se jedná o spolehlivý závazek týkající se důchodů zaměstnanců, jejichž výše je odhadována na 33 500 000 000 EUR; požaduje další konkretizaci poznámek týkajících se ostatních částek, jejichž uhrazení bude požadováno po členských státech a jejichž výše činí 27 900 000 000 EUR; bere na vědomí vysvětlení, která podal účetní Komise a z nichž vyplývá, že se uplatňují mezinárodní účetní standardy vztahující se na veřejný sektor; navrhuje, aby byla zvážena možnost vytvořit penzijní fond Společenství, který by umožnil externalizovat tyto finanční závazky vůči zaměstnancům;

12.

nedokáže pochopit, proč aktiva, která Evropská společenství obdržela v souvislosti s programem GALILEO, nebyla začleněna do roční závěrky proto, že podle zprávy Účetního dvora byly úmluvy mezi Evropskou kosmickou agenturou, společným podnikem GALILEO a dozorčím orgánem GNSS (global navigation satellite systems) – vytvořeným v roce 2004 a pověřeným převzít činnosti bývalého společného podniku GALILEO ke dni 1. ledna 2007 – podepsány koncem roku 2007; vyzývá proto Komisi, aby předložila návrh ohledně rozsáhlých evropských projektů (GALILEO či sítě TEN), které vyžadují finanční prostředky přesahující rozsah víceletého finančního rámce, a jak je bude kontrolovat;

13.

žádá, aby byla prozkoumána možnost vytvořit v roční účetní závěrce rezervy na generální údržbu nebo velké stavební úpravy budov patřících Evropským společenstvím, a to vzhledem k tomu, že neexistuje odpis budov podle jednotlivých složek, jenž by vycházel ze základních principů upravujících hmotný investiční majetek, který má být v pravidelných intervalech nahrazován; domnívá se, že tyto rezervy na generální údržbu nebo velké stavební úpravy by měly být přidruženy k víceletým programům údržby, jejichž cílem je dbát na udržování dobrého funkčního stavu budov, aniž by se prodlužovala jejich životnost.

14.

žádá, aby bylo důkladně ověřeno, že v případě neexistence majetkového propojení je stupeň politické pravomoci Evropských společenství v agenturách zahrnutých do oblasti konsolidace účtů skutečně v souladu s požadavky stanovenými mezinárodními účetními standardy pro veřejný sektor;

15.

vyjadřuje znepokojení a pochyby ohledně možnosti jmenovat „kategorii nezařazených“ vyšších úředníků, pokud to nebude konkrétně uvedeno v plánu pracovních míst, v každém případě v posledním stupni platové třídy AD 16, a žádá Komisi, aby objasnila možnosti podle služebního řádu ve světle tohoto specifického rozpočtového postoje;

16.

konstatuje s uspokojením, že v oblastech, v nichž Komise zavedla odpovídající systémy kontroly a dohledu (příjmy, prostředky na závazky a na platby týkající se správních a jiných výdajů a rovněž hospodářských a finančních záležitostí), se nevyskytly žádné závažné chyby, pokud jde o legalitu a správnost uskutečněných operací (kapitola 1, DAS, bod IX);

17.

lituje však toho, že ve velmi důležitých oblastech správy rozpočtu Společenství (výdaje na zemědělství s výjimkou Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), soudržnost, výzkum, energetiku a dopravu, vnější činnosti, vzdělávání a kulturu) dochází Účetní dvůr znovu ke konstatování, že složité a nepřesně formulované právní závazky sebou přinášejí na jedné straně značnou chybovost na straně konečných příjemců, na straně druhé mají částečně dopad na účinnost systémů dohledu a kontroly, a že tato složitost má vliv na to, že Účetní dvůr nemůže udělit pozitivní prohlášení o věrohodnosti (kapitola 1, DAS, body X a XI); žádá tudíž Komisi, aby provedla analýzu s cílem stanovit rozsah těchto problémů a také jejich případná řešení; zdůrazňuje proto potřebu zjednodušit příslušná pravidla a nařízení s cílem dosáhnout pozitivního DAS;

18.

vyzývá Komisi, aby ještě více posílila dohled, který vykonává nad kontrolami, jež jsou delegovány na členské státy, a aby jim poskytla jasně formulované pokyny ohledně způsobu, jak předcházet chybám, zjišťovat je a napravovat; trvá na tom, aby v případě, že kontrolní systémy členských států budou i nadále neúčinné, využila všechny prostředky, které jí umožňují požadovat, aby členské státy dodržovaly své povinnosti a učinily nezbytná zlepšení, zejména prostřednictvím pozastavení plateb a finančních oprav;

19.

bere na vědomí konstatování Účetního dvora, že v porovnání s počátkem minulého plánovacího období došlo v roce 2007, který je první rokem nového plánovacího období 2007–2013, k výrazně lepšímu plnění prostředků na závazky;

20.

domnívá se tudíž, že v oblasti sdíleného nebo decentralizovaného řízení musí Komise uplatňovat v plném rozsahu nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a převzít konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu, přičemž zdůrazňuje potřebu provést finanční opravy v okamžiku, kdy byly zjištěny nesrovnalosti, jež členské státy nenapravily, a nečekat až do konce víceletého cyklu;

21.

se znepokojením konstatuje, že byly zaznamenány problémy, pokud jde o zpětné získávání finančních prostředků Společenství, které byly nesprávně vyplaceny, a že kvalita údajů o mechanismech ke zjednání nápravy, jež jsou uplatňovány na úrovni členských států v oblasti politiky soudržnosti, není dobrá, neboť údaje si někdy protiřečí a jsou neúplné; co se týče oblasti zemědělství, má Účetní dvůr pochybnosti o spolehlivosti poskytnutých informací (body 3.26 a 5.44 výroční zprávy za rok 2007);

22.

upozorňuje také na význam rozhodnutí a opatření k zajištění konečné nápravy s cílem vyloučit z financování Společenství výdaje, které nebyly provedeny v souladu s právními předpisy Společenství, a znovu požaduje přesné uvádění rozpočtové položky a roku, jehož se zpětné získávání jednotlivých částek týká, stejně jako je tomu v zemědělství a v oblasti přírodních zdrojů;

23.

žádá Komisi, aby začala zlepšovat účinnost a efektivitu systémů pro zpětné získávání částek z víceletých programů, a to i na úrovni členských států, a aby sdružila údaje o zpětném získávání částek a o finančních opravách, zejména v oblasti strukturálních fondů, s cílem poskytnout spolehlivé a srovnatelné číselné údaje o různých oblastech politik a o způsobech správy finančních prostředků; žádá Komisi, aby učinila odkaz na Parlament v poznámkách k roční závěrce, aby tak umožnila celkový náhled;

24.

s ohledem na přetrvávající problémy se zpětným získáváním částek žádá o vyhodnocení tohoto systému;

25.

plně podporuje Komisi v důsledném uplatňování právních předpisů týkajících se pozastavování plateb a vítá kroky, jež byly podniknuty s cílem nepřevádět prostředky do doby, než bude Komise mít absolutní záruku, že správní a kontrolní systémy členského státu, který je příjemcem dotčených prostředků, jsou spolehlivé;

26.

vítá skutečnost, že od roku 2008 členské státy poskytují roční souhrny auditů a že ve výročních zprávách o činnosti za rok 2007 a jsou zveřejňována také hodnocení a prohlášení o výročních zprávách o činnosti generálních ředitelství odpovědných za strukturální fondy, a vyzývá Komisi, aby se zasadila o to, aby tyto roční souhrny mohly být zveřejňovány spolu s odpovědí Komise; zastává názor, že roční souhrny sestavované členskými státy jsou veřejnými dokumenty, a měly by být tedy rovněž během postupu udělování absolutoria předávány příslušnému výboru Parlamentu;

27.

se znepokojením připomíná, že v důsledku rozdílů ve způsobu, jakým jsou předkládány, se Účetní dvůr domnívá, že tyto souhrny dosud nepředstavují spolehlivé hodnocení fungování a efektivity kontrolních systémů; vítá v tomto ohledu pokyny Komise zaměřené na zajištění vyšší kvality ročních souhrnů v roce 2008 a žádá Komisi, aby pokračovala v dalším zlepšování poradenské činnosti, kterou poskytuje členským státům v souvislosti s vypracováváním ročních souhrnů; zastává názor, že smysluplné roční souhrny sníží počet auditů prováděných na místě;

28.

v této souvislosti žádá Komisi, aby analyzovala souhrny, které obdržela v roce 2009, s cílem co nejlépe využít jejich přínos, pokud jde o záruku fungování systémů vnitřní kontroly, které využívají členské státy; vyzývá Komisi, aby zahrnula analýzu ročních souhrnů předkládaných členskými státy do výroční zprávy podle čl. 86 odst. 4 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a aby jako kritéria používala ustanovení interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (IID);

29.

lituje toho, že Komise nevyhověla požadavku vyjádřenému v usnesení ze dne 22. dubna 2008 o udělení absolutoria za rok 2006 (14), tj. vypracovat a předložit Parlamentu a Radě zvláštní dokument analyzující na základě ročních souhrnů, které dostává, silné a slabé stránky vnitrostátních systémů jednotlivých členských států zaměřených na oblast správy a kontroly finančních prostředků Společenství a výsledky provedených auditů; lituje rovněž toho, že k dnešnímu dni neobdržel od Komise podrobné informace o hodnocení a srovnávací analýze prvních ročních souhrnů, které byly předloženy; domnívá se, že je nanejvýš důležité zmínit se o kvalitě těchto ročních souhrnů, aby bylo zajištěno zhodnocení tohoto procesu, a to zejména tím, že budou zjištěny společné problémy, možná řešení a osvědčené postupy;

30.

žádá Komisi, aby pravidelně předkládala tato kvalitativní a kvantitativní hodnocení ročních souhrnů ve svých zprávách o činnosti a aby tyto informace poskytovala během postupu udělování absolutoria všem příslušným stranám a veřejnosti; očekává, že první z těchto hodnocení obdrží do září 2009, a žádá, aby tato analýza ročních vnitrostátních souhrnů byla nejen formálně každoročně předkládána Parlamentu, ale také zasílána všem příslušným vnitrostátním výborům pro veřejné účty;

31.

vyzývá Komisi, aby po třech letech provedla komplexní hodnocení, které analyzuje přínos ročních souhrnů pro řádné finanční hospodaření s prostředky EU v členských státech, a rovněž stupeň nezávislosti zúčastněných auditorů;

32.

je toho názoru, že roční souhrny, které členské státy musí každoročně sestavit spolu s přehledem kontrol účtů a dostupných prohlášení v souladu s bodem 44 IIA, by měly být prvním krokem k zavedení prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni ve všech členských státech; vyzývá Komisi, aby sdělila, jaká opatření již přijala v souvislosti s předcházejícími usneseními týkajícími se udělení absolutoria, a aby co nejrychleji vyvinula nezbytné úsilí zaměřené na zlepšení kvality ročních souhrnů, aby získaly stejnou politickou váhu jako prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni; zastává názor, že Komise by měla využít svého práva legislativního podnětu a navrhnout Radě, aby rozhodla o tom, že prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni budou povinná;

33.

vítá skutečnost, že některé členské státy (Dánsko, Nizozemsko, Švédsko, Spojené království) již učinily kroky s cílem schválit přijetí vnitrostátního prohlášení o řízení prostředků Společenství, ale vyjadřuje politování nad tím, že se navzdory těmto iniciativám většina ostatních členských států brání jejich zavedení, a lituje, že Belgie, Bulharsko, Česká republika, Německo, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko a Finsko dosud nepřijaly opatření k zavedení efektivního systému prohlášení na vnitrostátní úrovni;

34.

žádá, aby podle čl. 248 odst. 3 Smlouvy o ES byl ve věci kontroly sdíleného řízení kladen důraz na spolupráci mezi vnitrostátními kontrolními orgány a Evropským účetním dvorem; navrhuje prozkoumání možnosti, aby vnitrostátní kontrolní orgány – jakožto nezávislí externí auditoři – vydávaly v souladu s mezinárodními auditorskými standardy vnitrostátní auditorská potvrzení o řízení finančních prostředků Společenství, jež by byla předávána vládám členských států za účelem jejich předložení při procesu udělování absolutoria, a to podle vhodných interinstitucionálních postupů, jež je nutno zavést;

35.

s uspokojením bere na vědomí globální pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění akčního plánu, a také skutečnost, že většina akcí již byla uskutečněna a že většina nedostatků zmíněných v akčním plánu byla napravena;

36.

vyjadřuje své znepokojení, pokud jde o opakovanou kritiku Účetního dvora týkající se nedostatečné kvality kontrol prováděných v členských státech; bere se znepokojením na vědomí stížnosti příjemců prostředků a vnitrostátních kontrolních orgánů ohledně počtu kontrol a nákladů na ně;

37.

rovněž bere se znepokojením na vědomí kritiku příjemců prostředků, pokud jde o počet příruček, pokynů („guidance notes“), pracovních dokumentů a pravidel pro poskytování grantů; žádá, aby byly tyto dokumenty sjednoceny a aby byla s Parlamentem zahájena diskuse s cílem zjednodušit tato prováděcí pravidla;

38.

zdůrazňuje, že kontrolní systémy odrážejí složitost předpisů a pravidel na různých úrovních, které se někdy překrývají; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby urychlila proces jejich zjednodušení a plně do něj zapojila Parlament; žádá členské státy a regiony, aby usilovaly o totéž;

39.

žádá Komisi, aby provedla revizi podmínek pro používání paušální metodiky s cílem získat pro příjemce prostředků dostatečně spolehlivé údaje; považuje za nepřijatelné, aby byla volba paušálů ex post zpochybňována;

40.

lituje toho, že opatření č. 4 akčního plánu pro integrovaný rámec vnitřní kontroly, jež se týká zahájení interinstitucionální iniciativy zaměřené na zohlednění základních principů pro stanovení přijatelných rizik uskutečňovaných operací, je prováděno se zpožděním;

41.

připomíná v této souvislosti rovněž význam opatření č. 10 výše uvedeného akčního plánu, které navrhuje provést „analýzu nákladů na kontrolu“, neboť „je nutné nalézt vhodnou rovnováhu mezi náklady na kontrolu a přínosy těchto kontrol“;

42.

očekává také, že výroční zprávy o činnosti generálních ředitelství budou znovu obsahovat informace o kvalitě kontrol v členských státech a o jejich zlepšování, a žádá, aby Komise všechny agentury provádějící platby a certifikační orgány zhodnotila;

43.

žádá Komisi, aby pravidelně předkládala hodnocení integrovaného systému vnitřní kontroly, a požaduje, aby výroční zprávy o činnosti a souhrnné zprávy podávaly ještě lépe informace o systémech oddělení Komise a členských států v oblasti sdíleného řízení, zejména pokud jde o technickou kvalitu a etické chování, např. pokud jde o stupeň nezávislosti vnitrostátních kontrolních orgánů;

44.

žádá Komisi, aby provedla úplnější a podrobnější hodnocení nákladů na zdroje, které jsou vyčleněny na kontrolní systémy, podle jednotlivých oblastí výdajů, a to pro všechny oblasti výdajů Unie, jak to požadoval Parlament ve svých usneseních o udělení absolutoria v minulých letech, a s cílem vytvořit koncepci sledující dosažené výsledky;

45.

žádá také Komisi, aby na základě obdržených ročních souhrnů provedla analýzu silných a slabých stránek vnitrostátních systémů jednotlivých členských států v oblasti správy a kontroly finančních prostředků Společenství, a to spolu s odhadem nákladů na vnitrostátní systémy, jež se zabývají kontrolou finančních prostředků Společenství; připomíná Komisi její závazek zlepšit kvalitu ročních souhrnů členských států, aby se z nich staly účinnější nástroje ke snížení rizika chybovosti pro příští roky; žádá Komisi, aby v tomto ohledu dostála svému závazku;

46.

domnívá se, že tato srovnávací analýza by měla být předložena Parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru ke konci roku 2009 nebo na počátku roku 2010, a měla by posloužit jako základ k interinstitucionálnímu dialogu o přijatelném riziku výskytu chyb;

47.

konstatuje, že jestliže „míra přijatelného rizika“ je základním pojmem v integrovaném rámci vnitřní kontroly, který musí vzít Účetní dvůr v úvahu při vydávání prohlášení o věrohodnosti podle stanoviska Účetního dvora č. 4/2006 k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 (15), zbývá ještě definovat způsob, jakým má být tato míra přijatelného rizika stanovena;

48.

vítá sdělení Komise ze dne 16. prosince 2008 o koncepci přijatelného rizika výskytu chyb jakožto pevného metodologického základu, z něhož lze vycházet při ekonomické analýze přijatelné míry rizika, a očekává, že Komise dokončí tuto práci při přípravě svého návrhu míry rizika přijatelného pro oblast rozpočtu; oceňuje v této souvislosti význam tohoto sdělení jako prvního základu pro čistě ekonomické úvahy o „přijatelné míře rizika“, pokud jde o dvě oblasti výdajů Unie, tj. strukturální fondy a EZFRV; požaduje však, aby tento dialog mezi externím auditorem a subjektem, u něhož je prováděn audit, vždy probíhal v souladu s mezinárodními auditorskými standardy, podle nichž přísluší externímu auditorovi, aby posoudil rozsah rizik, z nichž vychází při volbě postupu auditu;

49.

vyjadřuje politování nad tím, že Komise uvádí ve výše uvedeném sdělení problémy, jež měla se získáním dostatečně spolehlivých informací od členských států, a domnívá se, že toto zjištění poškozuje prestiž Unie;

50.

má pochybnosti o spolehlivosti informací poskytovaných členskými státy a žádá Komisi, aby znovu shromáždila číselné údaje a za technické podpory Účetního dvora provedla jejich podrobnou analýzu, jakmile bude možné posoudit dopady právní úpravy na období 2007–2013 a aby do konce roku 2011 předala tuto analýzu Parlamentu a Radě;

51.

je toho názoru, že stanovení míry přijatelného rizika je velmi důležité a také velmi složité; domnívá se, že míra přijatelného rizika by měla mít úzkou návaznost na podrobnou studii o rovnováze mezi náklady a účinností kontrolních systémů Komise a členských států pro každou z oblastí výdajů Společenství;

52.

vzhledem k naléhavosti toho, že je nadále nutné analyzovat náklady na kontrolu a její přínos, žádá Komisi, aby za technické podpory Účetního dvora přistoupila k důkladné analýze v oblasti výzkumu, vnějších vztahů a správních výdajů a do konce roku 2010 předložila o této analýze zprávu;

53.

domnívá se, že objem prostředků z evropských fondů, které se ztratily v důsledku chyb, by měl být při stanovování přijatelné míry chybovosti rovněž vzat v úvahu;

54.

domnívá se, že je třeba přijít s konkrétními návrhy týkajícími se zdokonalení řízení a kontroly výdajů Společenství, ba i jistého sladění některých aspektů, a navrhuje Parlamentu, aby při příštím rozpočtovém procesu přidělil Komisi zdroje nezbytné k provedení studie;

55.

žádá Komisi, aby neprodleně předložila návrhy, jež by vedly k dosažení cíle získat pozitivní prohlášení o věrohodnosti účetnictví;

56.

připomíná rozhodnutí Komise zahájit dobrovolnou registraci lobbistů a po jednom roce tento systém vyhodnotit; je si vědom toho, že Lisabonská smlouva poskytuje právní základ pro povinnou registraci; připomíná, že stávající rejstřík Parlamentu je povinný, a případný společný rejstřík by byl tedy v podstatě povinný také, protože registrace je v obou případech předběžnou podmínkou pro získání vstupu do Parlamentu;

57.

lituje, že nebyla vyslyšena jeho výzva k přijetí nového kodexu chování pro členy Komise, který by zlepšil a jasněji definoval jejich individuální i kolektivní politickou odpovědnost za jejich rozhodnutí i za provádění politik prostřednictvím jejich útvarů;

58.

znovu připomíná odpovědnost Komise za zajištění úplnosti, dohledatelnosti a srovnatelnosti údajů poskytnutých o příjemcích finančních prostředků EU a lituje, že tohoto cíle dosud nebylo dosaženo;

59.

znovu připomíná význam úplné transparentnosti a zveřejňování informací, pokud jde o zaměstnance kabinetů členů Komise, kteří nebyli přijati v souladu se služebním řádem;

60.

konstatuje, že od rozpočtového roku 2007 je stanoveno povinné zveřejňování příjemců finančních prostředků EU; s politováním konstatuje, že Parlament nemá žádnou celkovou představu ani o způsobu zveřejňování, ani o poskytování podrobných informací o příjemcích prostředků a jejich projektech; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila užitečnost údajů zveřejňovaných členskými státy ve světle uvedených politických cílů;

61.

je překvapen skutečností, že Komise nabídla příspěvek ve výši 1,5 milionu EUR na posilovnu Parlamentu z bankovních účtů bývalé hospodářské správy Komise vedených mimo rozpočet (KOM(2008) 692), a nesouhlasí s tímto způsobem dosahování dohody s Parlamentem o použití prostředků; připomíná odstavec 6 svého usnesení ze dne 24. dubna 2007 obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2005, oddíl III – Komise a odstavce 6 a 7 svého usnesení ze dne 27. dubna 2006 obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2004 (16); vyzývá Komisi, aby vložila prostředky z bankovních účtů bývalé hospodářské správy vedených mimo rozpočet do řádného rozpočtu předtím, než bude navrhovat způsob jejich využití;

62.

připomíná Komisi, že před příštími volbami do Evropského parlamentu by měla být k dispozici komplexní, snadno dostupná databáze obsahující informace o všech konečných příjemcích finančních prostředků EU, jež by byla otevřená širší veřejnosti;

63.

konstatuje s uspokojením, že zjednodušování zahájené při poslední revizi nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 se žádoucím způsobem projevilo při zadávání veřejných zakázek;

64.

upozorňuje však na to, že opatření přijatá v oblasti dotací byla účinná pouze částečně; žádá, aby mu Komise do 1. ledna 2010 předložila návrhy na pozměněné a plně konsolidované finanční nařízení obsahující zvláštní kapitoly pro jednotlivé výdaje na programy, které sloučí do jediného úplného zdroje všechny požadavky, jež budou muset příjemci podpory z programu splnit, a zjednoduší udělování a kontrolu grantů; žádá, aby byl při příští revizi nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 po třech letech použit dohodovací postup podle článku 184 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002;

65.

vyzývá Komisi, aby v co nejranější fázi zahájila konzultace s ostatními orgány ohledně nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002;

66.

bere se znepokojením na vědomí pracovní podmínky úřadu OLAF; žádá Komisi, aby úřadu OLAF okamžitě zajistila přístup ke svým databázím, pokud to bude při vyšetřování potřebovat, aby mohl bezodkladně zahajovat a provádět vyšetřování;

67.

žádá rovněž, aby bylo zajištěno, aby třetí země, které jsou příjemci prostředků, poskytly úřadu OLAF veškerou pomoc při provádění kontrol a ověřování na místě a podaly mu po provedeném vyšetřování veškeré relevantní informace o následných opatřeních; žádá Komisi, aby zajistila, že všechny budoucí smlouvy stanoví povinnost orgánů zúčastněných zemí plně spolupracovat s úřadem OLAF;

68.

je silně znepokojen skutečností, že pouze 6,7 % případů, u nichž úřad OLAF požadoval „soudní šetření“, vedlo k soudnímu řízení; je si vědom toho, že v roce 2007 bylo v 60 % všech případů, kterými se OLAF zabýval, doporučeno „soudní šetření“; považuje tuto situaci za neúnosné oslabování právního státu a důvěry občanů, z něhož mohou těžit pouze osoby podezřelé z podvodů; důrazně tedy doporučuje Komisi využít všech prostředků, které jí Smlouvy poskytují, k zajištění účinné spolupráce vnitrostátních orgánů v boji proti podvodům ve Společenství;

69.

se znepokojením konstatuje, že od roku 2006 do roku 2008 bylo pouze 37 z 222 interních případů řešeno disciplinárně a že z těchto 37 případů měly pouze 2 skutečné dopady, zatímco ve 3 případech byl postup zastaven kvůli nedostatku důkazů a ostatních 32 případů – tedy 87 % – nebylo dosud uzavřeno; žádá Komisi, aby řešila disciplinární případy stejně důsledně jako externí případy a aby se v případech, které dosud nebyly účinně disciplinárně řešeny, dospělo k výsledkům;

70.

vyzývá znovu Komisi, aby zavedla mechanismus výměny informací mezi úřadem OLAF a členskými státy ohledně opatření, jež byla přijata v návaznosti na vyšetřování podvodů na úrovni Společenství; zvláště vyzývá Komisi, aby zajistila, aby vnitrostátní soudní orgány prostřednictvím zprávy o dosaženém pokroku pravidelně informovaly úřad OLAF o výsledcích soudního postupu, který byl zahájen v oblasti boje proti podvodu na úrovni Společenství po předání dokumentace úřadem OLAF;

71.

konstatuje, že podle informací Komise (viz odpověď na otázku k písemnému zodpovězení E-5221/08) v září–říjnu 2008 poprvé zahrnulo všech 27 členských států do svých údajů o národních účtech rozvržení nepřímo měřených finančních zprostředkovatelských služeb; z těchto údajů vyplývá, že nárůst hrubého národního důchodu (HND) v zemích EU-27 v důsledku rozvržení těchto služeb v roce 2007 činil 149,2 miliardy EUR (tj. 1,2 % HND EU-27); tento nový statistický přístup tak přispívá ke zvýšení HND o částku mnohem vyšší, než činí celkový objem rozpočtu Evropské unie;

72.

upozorňuje na odstavec 93 svého usnesení ze dne 24. dubna 2007 o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2005, v němž poukázal na to, že rozvržené nepřímo měřené finanční zprostředkovatelské služby budou automaticky zařazeny do rozhodnutí o vlastních zdrojích pro účely vlastních zdrojů HND, protože Komise ve svém návrhu rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (KOM(2006) 99) neuvedla žádné omezující výhrady v tomto smyslu;

73.

konstatuje, že žádné omezující výhrady týkající se nepřímo měřených finančních zprostředkovatelských služeb neuvedla ani Rada, když přijímala své rozhodnutí ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (17) na základě návrhu Komise (KOM(2006) 99); očekává proto, že poté, co toto nové rozhodnutí o vlastních zdrojích vstoupí v platnost se zpětnou působností od 1. ledna 2007, budou pro výpočet vlastních zdrojů Společenství využívány údaje HND včetně nepřímo měřených finančních zprostředkovatelských služeb, a že na jeho základě budou minulé a budoucí platby členských států vypočítány nově;

74.

bere se znepokojením na vědomí závěry Účetního dvora týkající se toho, že uskutečněné operace v rámci oprávněných výdajů pro tuto skupinu politik jsou jako celek postiženy značnou mírou chybovosti, pokud jde o legalitu a/nebo správnost (body 5.12 a 5.13 výroční zprávy za rok 2007), a bere na vědomí i problémy, které Účetní dvůr konstatoval u konečných příjemců prostředků, a také skutečnost, že přibližně u 20 % plateb kontrolovaných na této úrovni se ještě jednou prokázalo, že jsou nesprávné; bere však na vědomí snižující se četnost chyb a omezený finanční dopad těchto chyb (0,83 % dotčených výdajů);

75.

souhlasí s tvrzením Účetního dvora, že v případě výdajů na rozvoj venkova a zejména výdajů na agroenvironmentální opatření bývá výskyt chyb častější a že bylo opakovaně zjištěno, že kontroly jsou nedostatečné kvůli složitým pravidlům a nepřesným definicím, pokud jde o pravidla způsobilosti v některých vnitrostátních právních předpisech, což má negativní dopad na kvalitu kontrol; naléhavě vyzývá Komisi, aby zjednodušila, posílila a upevnila kontrolu právních předpisů;

76.

konstatuje však, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že integrovaný systém správy a kontroly je i nadále účinný, pokud jde o omezení rizika neoprávněných výdajů, neboť tento systém je správně uplatňován a zaznamenané údaje – týkající se plateb v rámci režimu jednotné platby, které vycházejí z přiznaného nároku (body 5.20 a 5.21 výroční zprávy za rok 2007) – jsou přesné a spolehlivé;

77.

přesto je znepokojen kritikou Účetního dvora, pokud jde o chyby vzniklé při výkladu stanovení správních předpisů, a také konstatováním, že kumulace všech těchto chyb za dobu několika let bude mít závažné důsledky, pokud nebude zjednána náprava, a žádá Komisi, aby co nejrychleji přijala příslušná opatření, jež by přinejmenším zjednodušila tuto politiku a zároveň zajistila jasnější a koherentnější systémy kontroly s cílem napravit tyto chyby, a aby podala Parlamentu do konce roku 2009 zprávu o přijatých opatřeních;

78.

považuje za nepřijatelné, že existují problémy při uplatňování integrovaného systému správy a kontroly v Řecku, které opět zjistil Účetní dvůr, a podporuje Komisi v jejím záměru, který oznámila před příslušným výborem Parlamentu, a to že bude důsledně prosazovat stávající právní předpisy, které se týkají pozastavení plateb, nenapraví-li řecká vláda v rámci stanovených termínů zjištěné nedostatky; žádá, aby byly pozastaveny platby, nebudou-li řecké orgány schopny prokázat, že problémy byly vyřešeny ke dni 31. prosince 2009;

79.

bere se znepokojením na vědomí závažné slabiny, které Účetní dvůr zjišťuje v kontrolních systémech mnoha členských států v oblasti rozvoje venkova a jež jsou způsobeny tím, že vnitrostátní právní předpisy nepřesně definují některé podmínky způsobilosti a že pravidla jsou často velmi složitá, což má negativní dopad na kvalitu prováděných kontrol;

80.

lituje zejména toho, že Účetní dvůr uvádí, že v případě správy a kontroly režimu jednotné platby byly v několika „starých“ členských státech zjištěny nedostatky kontrolních systémů zaměřených na tuto oblast (v Nizozemsku, v Portugalsku, ve Spojeném království, ve Francii a ve Španělsku; bod 5.26 výroční zprávy za rok 2007) a jistý počet nedostatků systémové povahy, pokud jde o kontroly způsobilosti podpory „na plochu“ v Řecku, v Itálii, ve Španělsku, ve Spojeném království, ve Francii a v Nizozemsku (viz přílohy 5.1.1 a 5.1.2 výroční zprávy za rok 2007); bere na vědomí odpovědi Komise, která vznáší námitku vůči hodnocení této situace ze strany Účetního dvora;

81.

naléhavě žádá členské státy, aby ve spolupráci s Komisí zintenzivnily své kontroly, zejména pokud jde o dodržování podmínek způsobilosti ze strany příjemců prostředků; vyzývá Komisi, aby tyto podmínky co nejvíce vyjasnila a zjednodušila;

82.

lituje toho, že Účetní dvůr v roce 2007 opět konstatoval stejná omezení týkající se systému účetních závěrek, jako jsou např. zpětná platnost a víceletý charakter shody účetní závěrky a skutečnost, že nelze stanovit žádnou platnou souvislost mezi zpětně získanými částkami a reálnou výší nesprávně vyplacených částek (bod 5.47 výroční zprávy za rok 2007);

83.

domnívá se, že po několika letech, kdy Účetní dvůr vždy podroboval přísné kritice stále stejný problém, by měla Komise navrhnout opatření k reformě systému tak, aby bylo možné stanovit jednoznačné a platné vztahy mezi zpětně získanými částkami a výší nesprávně vyplacených částek a zajistit v maximální možné míře, aby náklady na finanční opravy hradili koneční příjemci, a nikoli daňoví poplatníci, a aby byly vůči členským státům, které porušují své povinnosti, uplatněny paušální opravy;

84.

vítá skutečnost, že vybrané členské státy zveřejnily jména příjemců, názvy dotčených operací a částky poskytnuté z veřejných finančních prostředků (EU i vnitrostátních), a zřízení webové stránky Komise, která obsahuje odkazy na zdroje informací v členských státech;

85.

žádá však, aby Komise zajistila, aby všechny členské státy dodržovaly ustanovení čl. 53 písm. b) a čl. 53b odst. 2 písm. d) nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a čl. 31 odst. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 498/2007 (18);

86.

vítá návrh nařízení Rady o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (KOM(2008) 721), aby bylo právně možné pozastavit nebo snížit finanční pomoc z Evropského rybářského fondu těm členským státům, které řádně neuplatňují pravidla společné rybářské politiky (SRP);

87.

žádá však, aby Komise také navrhla, že ty členské státy, které řádně neuplatňují pravidla SRP, nebudou moci využívat výhod vyplývajících z dohod o partnerství v oblasti rybolovu;

88.

žádá Komisi, aby zavedla právní předpisy Společenství, které umožní, že žádný majitel plavidla odsouzený za vážná porušení právních předpisů v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1447/1999 (19) nebude moci dostávat pomoc Společenství v rámci Evropského rybářského fondu a/nebo využívat výhod vyplývajících z dohod o partnerství v oblasti rybolovu;

89.

žádá Komisi, aby zajistila, aby pomoc Společenství nebyla využívána k modernizaci těch částí loďstva, které se vyznačují nadměrnou kapacitou;

90.

připomíná Komisi její závazky přijaté v rámci strategie pro udržitelný rozvoj, kterou schválila Evropská rada v Göteborgu v červnu 2001 a kterou přezkoumala Evropská rada ve Vídni v červnu 2006, že odstraní dotace s negativním dopadem na životní prostředí a že do roku 2008 předloží pracovní plán reformy těchto dotací zaměřený na jejich zrušení, rozdělený podle jednotlivých odvětví;

91.

bere se znepokojením na vědomí odhad Účetního dvora, podle něhož nejméně 11 % z celkové výše vrácených prostředků, jež byly určeny na projekty v oblasti strukturálních politik, vráceno být nemělo;

92.

konstatuje, že Komise nezpochybňuje uvedený 11% podíl;

93.

konstatuje, že počet kontrol, které provedl Účetní dvůr se z hlediska počtu plateb konečným příjemcům zdá být nízký (například, pokud jde o soudržnost, kontroloval Účetní dvůr 180 průběžných plateb podle bodu 6.21 výroční zprávy za rok 2007 z několika set tisíc plateb, jež byly provedeny ve prospěch konečných příjemců prostředků), bere však na vědomí, že tato metodika auditu podle názoru vyjádřeného ve zprávě „International Peer Review“ Účetního dvora, kterou vypracoval tým zkušených finančních auditorů a auditorů kvality z nejvyšších kontrolních orgánů Rakouska, Kanady, Norska a Portugalska, odpovídá mezinárodním auditorským standardům;

94.

přestože oceňuje, že celkové hodnocení dohlížecího a kontrolního systému ve výroční zprávě EÚD se zlepšilo, lituje, že přes dlouhodobé úsilí Komise nejsou řídící a kontrolní systémy na úrovni členských států ani na úrovni dohledu Komise dosud dostatečně účinné k tomu, aby omezily riziko chybovosti, a vyzývá Komisi, aby na začátku roku 2010 předložila Parlamentu zprávu o dalších činnostech prováděných v roce 2009 a o počátečním dopadu činností uskutečňovaných v rámci výše uvedeného akčního plánu;

95.

s velkými obavami konstatuje, že čerpání z regionálních fondů a Fondu soudržnosti se dostalo na nepřijatelně nízkou úroveň, a naléhavě žádá Komisi, aby pokračovala v procesu přezkumu a neprodleně zjednodušila stávající nařízení;

96.

dále Komisi připomíná doporučení Účetního dvora, aby co nejlépe využila možností zjednodušení, které poskytují právní předpisy v oblasti výdajů, aniž by snížila účinnost dotčených fondů, a žádá, aby začala uvažovat o nových zjednodušeních, která by bylo možno zavést, a to včetně digitalizace systému; vítá v této souvislosti pracovní skupinu pro zjednodušení postupů, kterou vytvořila Komise, a očekává, že Komise předloží v návaznosti na výsledky činnosti této pracovní skupiny konkrétní návrhy na zjednodušení postupů na období 2007–2013;

97.

dále žádá Komisi, aby vyhodnotila pozitivní dopady politiky soudržnosti podle jednotlivých členských států a aby Parlamentu předložila zprávu o jejích přínosech na úrovni Evropské unie;

98.

se znepokojením konstatuje, že 95,47 % finančních oprav v Evropském fondu pro regionální rozvoj v letech 2000 až 2006 se týkalo Španělska (59,07 %), Itálie (31,97 %) a Spojeného království (4,43 %); konstatuje, že 22 členských států je odpovědných za 4,53 % finančních oprav; žádá Komisi, aby své požadavky na kontrolu přizpůsobila četnosti a závažnosti chyb v těch členských zemích, kde k nim nejčastěji dochází; dále žádá Komisi, aby jej informovala o své reakci na vysokou míru chybovosti ve výše uvedených třech členských státech;

99.

se znepokojením konstatuje, že 95,92 % finančních oprav ve Fondu soudržnosti v letech 2000 až 2006 se týkalo Řecka (53,06 %) a Španělska (42,86 %); konstatuje, že 23 členských států je odpovědných za 4,08 % finančních oprav; žádá Komisi, aby své požadavky na kontrolu přizpůsobila četnosti a závažnosti chyb v těch členských zemích, kde k nim nejčastěji dochází; dále žádá Komisi, aby jej informovala o své reakci na vysokou míru chybovosti ve výše uvedených dvou členských státech;

100.

se znepokojením konstatuje, že 84,28 % finančních oprav v Evropském sociálním fondu v letech 2000 až 2006 se týkalo Španělska (46,42 %) a Itálie (37,86 %); konstatuje, že 23 členských států je odpovědných za 15,72 % finančních oprav; žádá Komisi, aby své požadavky na kontrolu přizpůsobila četnosti a závažnosti chyb v těch členských zemích, kde k nim nejčastěji dochází; dále žádá Komisi, aby jej informovala o své reakci na vysokou míru chybovosti ve výše uvedených dvou členských státech;

101.

oceňuje pravidelné čtvrtletní zprávy o finančních opravách v návaznosti na kontrolní činnost Komise či Účetního dvora, které Komise předkládala v průběhu celého roku 2008; žádá Komisi, aby nadále uplatňovala finanční opravy v souladu s platnými předpisy s cílem odstranit případné dříve uvedené neoprávněné výdaje a zavést důsledné postupy pro uzavírání programů Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a Evropského sociálního fondu na období 2000–2006 tak, aby při uzavření byly takové výdaje ve značné míře z těchto programů vyloučeny; žádá rovněž Komisi, aby nadále poskytovala podrobné informace o použitých finančních opravách a aby ihned po zahájení postupu uzavření předložila odhad míry zbytkové chybovosti v takto uzavíraných programech;

102.

žádá, aby Komise ve výročních zprávách o činnosti i nadále poukazovala na problémy s kontrolou při sdíleném řízení, k nimž dochází v členských státech, a to i na úrovni platebních orgánů, aby bylo možné určit konkrétní nedostatky v každém z členských států a v každém programu a aby rezervy měly na tyto problémy přímou vazbu; žádá Komisi, aby pro každý evropský fond každoročně vypracovala klasifikační tabulku, jež bude obsahovat údaje o chybovosti, a aby ji předala Parlamentu, a žádá Účetní dvůr, aby vytvořil tentýž seznam na základě svých auditů;

103.

žádá Komisi jakožto orgán, který má konečnou odpovědnost za řádnou správu finančních prostředků Společenství, aby, pokud některý členský stát neposkytne požadované záruky, přísně uplatňovala předpisy Společenství týkající se pozastavování plateb;

104.

konstatuje, že zpráva Účetního dvora za rok 2007 se i nadále vztahuje výhradně na projekty z období let 2000–2006, neboť rok 2007 byl především přípravnou fází pro provádění programů na období 2007–2013; zdůrazňuje proto, že účinek nových právních předpisů stanovených na programové období 2007–2013, které jsou jednodušší a přísnější než právní předpisy, jež byly platné do roku 2006, zatím není možné odhadnout;

105.

zdůrazňuje skutečnost, že politika soudržnosti zůstává i nadále jednou z hlavních politik EU; podtrhuje její důležitou úlohu v reakci EU na finanční krizi a její klíčové místo v plánu evropské hospodářské obnovy; vítá proto opatření navržená Komisí, jež jsou zaměřena na snadnější a rychlejší provádění programů soudržnosti;

106.

konstatuje, že takové zjednodušující postupy jsou klíčem ke snížení administrativní zátěže na celostátní, regionální a místní úrovni; zdůrazňuje nicméně, že je důležité zajistit, aby tyto zjednodušující postupy v budoucnosti přispívaly ke snižování měr chybovosti;

107.

schvaluje postoj Komise týkající se finančních oprav, ve kterém uvádí, že díky víceletému systému oprav budou nesrovnalosti pravděpodobně odhaleny a opraveny; konstatuje, že Komise nepřetržitě ověřuje údaje poskytnuté členskými státy, pokud jde o jejich úplnost a přesnost, a že došlo ke skutečnému pokroku při poskytování spolehlivých informací o opravách chyb ze strany členských států;

108.

bere na vědomí úroveň chybovosti zjištěnou Účetním dvorem a zmínky o rozdílném výkladu Účetního dvora a Komise, pokud jde o částky, které neměly být proplaceny (zejména rozdíl ve výkladu týkající se předpisů o způsobilosti výdajů); zdůrazňuje, že je zapotřebí další objasnění, a požaduje výklad pravidel týkajících se toho, jakým způsobem by mělo být harmonizováno provádění finančních oprav; dále žádá členské státy, které tak dosud neučinily, aby co nejrychleji splnily svou povinnost a vydaly roční prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni týkající se výdajů v rámci sdíleného řízení;

109.

vyjadřuje uspokojení nad zdánlivým statistickým zlepšením kontrolních systémů v členských státech, ale lituje toho, že mnoho kontrolních systémů v členských státech je nadále vystaveno riziku nesrovnalostí v úhradách; domnívá se, že je nezbytné další posílení účinnosti základní úrovně kontroly na úrovni jednotlivých států a ve vnitrostátním měřítku; zdůrazňuje v tomto ohledu klíčovou roli dohledu ze strany Komise;

110.

zdůrazňuje, že míra chybovosti uvedená ve zprávě Účetního dvora nemusí nutně odkazovat na podvody, a proto žádá Komisi a Účetní dvůr, aby do budoucna v dokumentech jasně rozlišovaly mezi těmito případy;

111.

vyjadřuje politování nad tím, že nejčastější chyby byly zjištěny v souvislosti s Evropským sociálním fondem a v první řadě se jednalo o to, že nebyly předloženy doklady, že administrativní výdaje nebo personální náklady úzce souvisely s daným projektem, a za druhé šlo o nadhodnocení těchto výdajů a nákladů; jednoznačně proto podporuje nová pravidla vyplývající z finančního rámce pro období 2007–2013, která zjednodušují postupy a umožňují vykazovat obecné náklady paušálně, jako poměrný díl přímých výdajů; kromě toho vyzývá členské státy, aby zintenzivnily své informační činnosti zaměřené na příjemce a zlepšily kontroly běžného nakládání s prostředky, aby se snížilo množství chyb;

112.

lituje, že přestože Komise přímo řídí činnosti týkající se vnitřních politik, přetrvávají podle Účetního dvora i nadále problémy, které se vyskytovaly v předchozích letech (chyby při proplácení nákladů, složité prováděcí předpisy a neexistence účinného sankčního mechanismu), a žádá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o zjednodušení a zpřesnění pravidel proporcionality, která platí pro programy se sdílenými náklady;

113.

vítá vývoj v oblasti výzkumu a technologického rozvoje, který vedl ke snížení roční míry chybovosti z 8,03 % v roce 2006 na 2,39 % v roce 2007; to je významný úspěch, pokud jde o provádění doporučení vyplývajících z udělení absolutoria za rok 2005 ze strany útvarů Komise, do jejichž působnosti spadá výzkum, v úzké spolupráci s Výborem pro rozpočtovou kontrolu a Účetním dvorem;

114.

konstatuje, že systém osvědčení o auditu snížil v roce 2007 u projektů prováděných na základě 6. rámcového programu chybovost na 2,5 % oproti 4,06 % chybovosti u projektů prováděných na základě 5. rámcového programu, na něž se systém osvědčení o auditu nevztahuje;

115.

vítá pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2008) 3054), jenž obsahuje základní analýzu nákladů na kontrolu, které nesou mimo jiné generální ředitelství pro výzkum a generální ředitelství pro informační společnost a média, s cílem znovu zahájit interinstitucionální diskusi a dosáhnout společné dohody o přijatelném riziku chyb v oblasti evropské výzkumné politiky;

116.

žádá Komisi, aby provedla další rozbor vhodnosti pravidel 7. rámcového programu, jež se týkají postupů proplácení prostřednictvím paušálních náhrad, a aby v rámci přezkumu v polovině období informovala příslušný parlamentní výbor o svém přínosu ke zjednodušení pravidel pro příjemce a k nezbytným vylepšením systému;

117.

vyjadřuje obavy v souvislosti s pravidly 7. rámcového programu, které se odchylují od běžných vnitrostátně a mezinárodně uznávaných a osvědčených účetních a výpočetních metod a které neuznávají výsledky vnitrostátních auditorských orgánů týkající se vnitrostátně osvědčených průměrných hodinových sazeb za nákladovou položku; považuje pravidla 7. rámcového programu za jasně odporující moderním účetním a výpočetním standardům používaným evropským průmyslem tím, že vyžadují individuální náklady osob, které se aktivně účastní specifického výzkumného programu; vyzývá Komisi, aby zahájila proces, na základě kterého uvede pravidla 7. rámcového programu do souladu se všeobecnými obchodními postupy, které umožní výpočet a účtování průměrných hodinových sazeb za nákladovou položku a nebudou vyžadovat individuální náklady osob, které se aktivně účastní specifického výzkumného programu;

118.

pokud jde o osvědčení o metodice (CoM a CoMAv), vyjadřuje znepokojení nad tím, že dosud nejsou osvědčení schvalována a naléhavě vyzývá Komisi, aby stanovila nezbytná komplexní kritéria pro schvalování osvědčení o metodice výpočtu jak osobních, tak nepřímých nákladů; domnívá se, že příjemci by měli mít možnost uplatňovat průměrné osobní náklady a využívat stanovenou metodiku pro výpočet nepřímých nákladů; žádá o včasné zahájení schvalování (či zamítání) těchto osvědčení, aby byla zajištěna využitelnost finančních prostředků vyčleněných na výzkum; vyzývá Komisi, aby uznávala tyto průměrné hodinové sazby za nákladovou položku bez osvědčení o metodice alespoň v případě, pokud je prověřil a osvědčil vnitrostátní orgán;

119.

s ohledem na nutnost zjednodušit administrativní postupy a žádosti o granty připomíná svůj požadavek, aby bylo pro potřeby příjemců vytvořeno jedno kontaktní místo pro otázky týkající se rámce pro výzkum, které by o těchto otázkách rozhodovalo;

120.

v zájmu právní jistoty žádá Komisi, aby upustila od přepočtu finančních výkazů projektů 6. rámcového programu, které již byly Komisí schváleny a uzavřeny, na základě nového výkladu kritérií způsobilosti nákladů, jež jsou stanovena ve všeobecných podmínkách (příloha II) vzorové smlouvy 6. rámcového programu;

121.

konstatuje, že se v případě 7. rámcového programu pro výzkum a rozvoj je dvoufázový postup uplatňován v některých oblastech; žádá Komisi, aby s výzkumnými organizacemi konzultovala vhodnost rozšíření této zkušenosti na další typy projektů, u nichž by to vedlo ke značnému snížení nákladů na zpracování úvodních přihlášek projektů;

122.

podotýká, že v oblasti výzkumu rozšířila Komise počet výzkumných organizací, modelů spolupráce a správních mechanismů; připomíná, že se tak stalo z důvodu výrazného navýšení prostředků uvolněných v rámci finančního výhledu na výzkum a inovace na období 2007–2013; vyzývá Účetní dvůr, aby posoudil případné problémy s transparentností vůči rozpočtovému orgánu a rozdílné zacházení s příjemci na základě těchto modelů; žádá, aby generální ředitel ve své výroční zprávě o činnosti věnoval jednu kapitolu každé z těchto organizací, modelů a mechanismů, a informoval o využití finančních prostředků a očekávaných výsledcích těchto modelů spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem;

123.

žádá Účetní dvůr, aby, s ohledem na to, že kontrolní strategie Komise pokrývá výdaje rámcového programu za období čtyř let, zatímco Účetní dvůr vypracovává zprávu každoročně, předložil tabulky obsahující údaje za několik let, aby byl finanční dopad chybovosti, která byla díky jeho kontrolní činnosti zjištěna, vykazován ve shodě s kontrolní metodikou Komise;

124.

považuje celkové míry plnění v rozpočtových položkách vyčleněných pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin za uspokojivé;

125.

zdůrazňuje celkovou míru plnění rozpočtu ve výši 94,6 % v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin, což představuje uspokojivý výsledek vzhledem k tomu, že rok 2007 byl prvním rokem nového finančního rámce 2007–2013 a byl charakterizován přijímáním nových programů v oblasti politiky životního prostředí a jejich vstupem v platnost;

126.

vítá míru čerpání prostředků pro Tabákový fond Společenství, která činí 100 %; je proto přesvědčen, že tento nástroj, který poskytuje finanční podporu projektům zvyšujícím informovanost veřejnosti o škodlivých účincích konzumace tabáku, a to zejména poskytováním informací a osvětou, je uplatňován efektivně;

127.

vyzývá Komisi, aby i nadále prohlubovala pomoc žadatelům v souvislosti s víceletými programy, zejména poskytnutím zvláštních školení pro žadatele a vytvořením uživatelsky přehledných pokynů;

128.

vítá snahy o lepší zacílení nabídkových řízení a o poskytnutí větší pomoci žadatelům, zejména pokud jde o programy v oblasti veřejného zdraví, aby se zabránilo předkládání takových žádostí o projekty, které jednoznačně nesplňují kritéria pro financování nebo jsou nevyhovující kvality, ale konstatuje, že je třeba dále pracovat na dosažení uspokojivé situace;

129.

upozorňuje na skutečnost, že akční program v oblasti zdraví zčásti provádí Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele; v této souvislosti připomíná Komisi, aby využívala provozní prostředky na tento program způsobem, který je vysoce nákladově efektivní, protože tyto prostředky se využívají rovněž pro administrativní úkoly;

130.

připomíná, že dodržování správních a finančních ustanovení nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 by nemělo vést ke zbytečným prodlením při poskytování grantů nebo výběru projektů, které mají být financovány, a vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí zlepšit administrativní postupy, jež mají dopad na čerpání prostředků na závazky a na platby;

131.

vítá připomínky, které Účetní dvůr uvedl ve své zprávě, jež je věrohodným posouzením politiky vnitřního trhu, celní politiky a politiky ochrany spotřebitelů;

132.

vyzývá členské státy, aby dále zlepšovaly systémy vnitřní kontroly, a zabránily tak pronikání nepovoleného zboží na trh Společenství; kromě toho vyzývá Komisi, aby se dále zabývala nedostatky, které byly v roce 2007 zjištěny v oblasti ochrany spotřebitele;

133.

vítá poznatek Účetního dvora, že kontrolní systémy a systémy zaměřené na cla a účetnictví fungují dobře; zdůrazňuje, že přestože celní kontroly jsou především odpovědností členských států, celní oblast by měly spravovat pouze spolehlivé hospodářské subjekty, aby se zabránilo nebezpečí dovozu zboží na vnitřní trh, za něž nebyly zaplaceny celní poplatky nebo u nichž nebyla stanovena celní hodnota;

134.

oceňuje úsilí, které umožnilo dosáhnout 86 % míry plnění u rozpočtové položky 12 02 01 (provádění a rozvoj vnitřního trhu); bere na vědomí, že podle Komise je důvodem nevyužitých prostředků skutečnost, že některé smlouvy o vypracování studií byly podepsány až koncem roku a v roce 2007 nebyly uskutečněny žádné platby, jak bylo původně plánováno;

135.

upozorňuje, že míra využití 55 % u rozpočtové položky 14 04 02 (program cla 2007) je nedostačující, a vyžaduje tudíž lepší rozpočtové plánování; bere na vědomí, že podle Komise je velká část této rozpočtové položky určena na dlouhodobé smlouvy v oblasti informačních technologií, kde produkty a služby jsou dodávány „podle potřeby“, proto je sestavování odhadů a plánování přesných finančních potřeb složité; uznává nicméně pozitivní výsledky, kterých bylo dosaženo při plnění rozpočtu na rok 2008, kdy míra plnění u prostředků na platby dosáhla 97 %;

136.

bere na vědomí, že míra využití u rozpočtové položky 17 02 02 (akce Společenství v oblasti ochrany zdraví a spotřebitele – ochrana spotřebitele) ve výši 77 % je nižší než v předchozích letech; bere také na vědomí, že podle Komise k tomuto jevu došlo v důsledku převodu neoddělených prostředků Výkonné agentury pro zdraví a spotřebitele zpět do programu na ochranu spotřebitele a v důsledku některých pozdních závazků přijatých v průběhu roku 2007, které vedly k tomu, že platby plánované v roce 2007 nebyly provedeny; vyzývá proto Komisi, aby zlepšila rozpočtové plánování v této oblasti;

137.

bere na vědomí, že v rozpočtu na rok 2007, jak byl v konečné podobě schválen a pozměněn v průběhu roku, bylo na dopravní politiky k dispozici celkem 1 322 667 000 EUR v prostředcích na závazky, v prostředcích na platby pak byla k dispozici částka 743 111 000 EUR; bere dále na vědomí, že z těchto částek:

138.

vítá nadále vysokou úroveň využívání prostředků na závazky i na platby na projekty transevropských sítí (TEN-T), která dosahuje téměř 100 %, a vyzývá členské státy, aby zajistily, aby bylo k dispozici přiměřené financování z vnitrostátních rozpočtů, jež by odpovídalo těmto závazkům Společenství;

139.

bere se znepokojením na vědomí nízkou úroveň využití prostředků na závazky na dopravní bezpečnost (55,95 %) a na dozorčí orgán pro program Galileo (33,24 % v hlavě 3), na něž byla velká část prostředků, které byly k dispozici již v roce 2007 v důsledku přebytku z roku 2006, přenesena do roku 2008, a nízkou úroveň využití prostředků na platby na vnitřní trh a optimalizaci dopravních systémů (47,48 %), na práva cestujících (58,96 %) v důsledku opožděného podepsání smluv a na dozorčí orgán pro program Galileo (33,24 % v hlavě 3);

140.

s uspokojením konstatuje, že v reakci na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 6/2005 o transevropské síti pro dopravu (20) byla zvýšena maximální míra finanční podpory přeshraničních projektů na 30 % a minimální výše financování na 1 500 000 EUR; dále poznamenává, že došlo ke zlepšení postupu hodnocení při výběru projektů a že se rozšířilo jejich monitorování, zároveň však vyjadřuje politování nad tím, že nebyla harmonizována struktura popisu prací a nebylo standardizováno monitorování z finančního hlediska;

141.

bere s uspokojením na vědomí, že analýza Účetního dvora týkající se provádění vnitřních kontrolních standardů s přímou návazností na legalitu a správnost uskutečněných operací ukazuje, že kontroly provedené generálním ředitelstvím pro energetiku a dopravu splňují základní požadavky;

142.

konstatuje, že se Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2007 zmiňuje o chybovosti zjištěné v oblasti politiky vzdělávání a kultury (bod 9.11 a příloha 9.1, chybovost mezi 2 % a 5 %), nevysvětluje však způsob fungování jednotlivých vnitrostátních agentur ani výkonných agentur a nevyjadřuje se ani ke kvalitě jejich práce, ani k důvodům, proč je tato organizace užitečná;

143.

žádá Účetní dvůr, aby ve své příští výroční zprávě podrobněji analyzoval otázku účinnosti a zachování jednotlivých agentur v oblasti politiky vzdělávání a kultury;

144.

bere na vědomí, že v programech nové generace harmonizovalo generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu akční programy a zavedlo jednotný interní audit; v této souvislosti se domnívá, že předběžná a následná prohlášení členských států představují nové prvky dohledu a interní kontroly systémů;

145.

lituje však nedostatků zjištěných Účetním dvorem v režimu prohlášení ex ante, jakož i konstatování, že tento režim poskytuje pouze omezené záruky, pokud jde o kvalitu správy dotčených výdajů (bod 9.16 výroční zprávy za rok 2007); konstatuje však, že předběžné prohlášení je pouze jednou složkou průkazných prvků, které Účetní dvůr získává v rámci svého auditu, na jehož základě vydává své stanovisko;

146.

bere na vědomí konstatování Účetního dvora, že se přístupy vnitrostátních orgánů při získávání podkladů pro prohlášení o věrohodnosti ex ante liší a že úroveň sdělovaných informací ohledně postupů, které tyto orgány použily, je velmi rozdílná; žádá Komisi, aby zahájila harmonizaci těchto prohlášení a informovala o svém postupu Parlament i Účetní dvůr;

147.

bere také na vědomí, že výroční prohlášení o věrohodnosti ex post za rok 2007 měly vnitrostátní orgány členských států poskytnout do 30. dubna 2008; očekává vyhodnocení, které Účetní dvůr provede v rámci auditu prohlášení o věrohodnosti za rok 2008;

148.

lituje toho, že některé orgány a vnitrostátní agentury nedodržují své povinnosti, což Komisi přimělo k zaslání oficiálních upomínek; plně podporuje Komisi v rozhodnutí pozastavit vyplácení dotací v případě, že neobdržela konečné zprávy;

149.

naléhavě vyzývá národní agentury a vnitrostátní orgány, aby naplňovaly svou odpovědnost a dodržovaly v tomto smyslu pravidla pro čerpání rozpočtových prostředků, která vypracovala Komise; vítá skutečnost, že GŘ EAC neshledalo důvod k tomu, aby mělo nadále výhrady, pokud jde o kontrolní mechanismy národních agentur, a podporuje pokračování přísných auditních kontrol;

150.

vítá skutečnost, že pozdních plateb v oblasti vzdělávání a kultury je stále méně, a očekává, že se Komise bude i nadále snažit jejich počet snižovat;

151.

doufá, že díky kontrolnímu systému, který zavedlo GŘ COMM koncem roku 2007, nebude již v budoucnu nutné vyjadřovat výhrady k jeho rozpočtovému řízení, jak tomu bylo v případě rozpočtového roku 2007;

152.

požaduje od Komise další informace o vytváření administrativních struktur v členských státech, které mají napomáhat aktivitám v rámci partnerství měst, a to zejména pokud jde o potřebu takových struktur, náklady s nimi spojené a jejich účel;

153.

žádá Komisi, aby se zabývala způsoby, jak dosáhnout toho, aby se programu Mládež více dařilo přilákat nové skupiny mladých lidí, zejména mladé lidi ze znevýhodněného prostředí; pro tento účel navrhuje, aby mládežnické organizace, mj. Evropské fórum mládeže, zvýšily své úsilí oslovit takovéto skupiny, zlepšit normy výkaznictví a kritéria financování a ve větším měřítku šířit mezi mladými lidmi informace o programu samém;

154.

všímá si nízké míry čerpání prostředků na platby z rozpočtu na prostor svobody, bezpečnosti a práva ve srovnání s rokem 2006 (60,41 % v roce 2007 a 86,26 % v roce 2006); je si vědom toho, že je to také důsledkem skutečnosti, že fondy v rámci obecného programu Solidarita a řízení migračních toků byly schváleny až v květnu a červnu 2007 a že došlo ke zpoždění v provádění dalších zvláštních programů (např. programů Občanské soudnictví a Drogová prevence a informovanost veřejnosti o drogách); upozorňuje na relativně nižší čerpání prostředků na závazky oproti roku 2006 (90,29 % v porovnání s 94,47 % v roce 2006); vyzývá generální ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost, aby se v roce 2008 pokusilo čerpat prostředky na závazky a na platby v nejvyšší možné míře;

155.

bere na vědomí zjištění Účetního dvora, který kontroly, které Komise prováděla jako součást svého dohledu nad Evropským fondem pro uprchlíky II, hodnotí jako ne zcela účelné; bere náležitě na vědomí odpovědi Komise v tomto ohledu;

156.

lituje toho, že členské státy poskytly Komisi popisy svých systémů dohledu a kontroly pro Fond pro vnější hranice až v posledním čtvrtletí roku 2007, a Komise tudíž nemohla systémy členských států posoudit do konce roku 2007;

157.

připomíná Komisi, že na základě čl. 3 odst. 2 Smlouvy o ES je prosazování rovnosti mužů a žen základním principem EU a cílem, který je relevantní pro všechny činnosti a politiky Společenství;

158.

opakuje svůj požadavek adresovaný Komisi, aby byla rovnost mezi muži a ženami coby trvalý prioritní cíl řádně zohledněna při rozpočtovém plánování v souladu se zásadou sestavování rozpočtu s ohledem na zásadu rovnosti pohlaví (začlenění hlediska pohlaví do rozpočtu), jak Parlament požadoval ve svém usnesení ze dne 3. července 2003 o vytváření veřejných rozpočtů z hlediska rovnosti pohlaví (21), a vyjadřuje politování nad tím, že studii proveditelnosti na toto téma, kterou má Komise předložit, provázejí průtahy;

159.

vyjadřuje politování nad skutečností, že výroční zpráva Účetního dvora týkající se plnění rozpočtu za rok 2007 neobsahuje informace o tom, zda rozpočet účinně přispěl k prosazování rovnosti mezi muži a ženami;

160.

navrhuje, aby Účetní dvůr zahrnul hledisko rovnosti pohlaví do svých výročních a zvláštních zpráv, zejména relevantní informace o politikách, které se týkají zásady nediskriminace žen a mužů, a o dostupnosti údajů rozčleněných podle pohlaví;

161.

s velkým znepokojením bere na vědomí tutéž kritiku jako v předchozích letech ze strany Účetního dvora, zejména pokud jde o platby na úrovni konečného příjemce;

162.

poznamenává, že poslední přezkum nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 se vnější pomoci týkal jen málo, a žádá, aby došlo k přezkumu hlavy IV „Vnější činnosti“ nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002, aby byla lépe přizpůsobena zvláštním podmínkám při zadávání zakázek a poskytování grantů v této oblasti;

163.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že se Komisi nepodařilo vytvořit skutečně evropský nástroj pro krizové řízení, o což byla žádána při udělování absolutoria za rok 2005 a za rok 2006; trvá na tom, že je naléhavě nutné tento nástroj vytvořit, a znovu vyzývá Komisi, aby vytvořila možnost, aby mohla v případě potřeby sama spravovat fondy sdružující více dárců (multi donor trust funds), pokud je zapojena do jejich činnosti;

164.

žádá Komisi, aby zajistila úplnou finanční transparentnost v oblasti vnější pomoci v souladu s články 53 až 56 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a aby dodržela svůj závazek vůči Parlamentu, že každá mezinárodní organizace, která obdrží finanční prostředky Společenství, musí Účetnímu dvoru a internímu auditorovi Komise předložit výsledky všech provedených interních i externích auditů týkajících se využívání těchto prostředků Společenství; žádá také, aby byl v případě podezření, že došlo k podvodu, zajištěn přístup úřadu OLAF k příslušným údajům;

165.

bere na vědomí, že na základě několika hypotéz („nejlepší odhady“) byla výše nákladů na kontroly provedené generálním ředitelstvím pro humanitární pomoc (ECHO) odhadována na 25 000 000 EUR za rok 2007, což odpovídá 3,2 % celkového rozpočtu na humanitární pomoc pro daný rok; lituje, že neexistuje mechanismus řízení rizik pro generální ředitelství ECHO, a žádá, aby tyto mechanismy byly systematicky začleňovány do kontrolního postupu;

166.

konstatuje, že podle informací, které obdržel od Komise, se tento odhad týká pouze části nákladů na humanitární operace financované generálním ředitelstvím ECHO, protože náklady na kontroly prováděné humanitárními organizacemi, jež jsou začleněny do celkových nákladů na grantové dohody, financuje také GŘ ECHO;

167.

konstatuje, že na základě hypotézy, že se náklady na kontroly skládají ze tří hlavních kategorií – náklady na kontrolní činnosti útvarů Komise v jejím sídle i v delegacích, náklady na externí audity Komise a náklady na ověřování výdajů prostřednictvím auditů, které si objedná příjemce – odhaduje Komise náklady na kontroly finančních prostředků spravovaných Úřadem pro spolupráci EuropeAid na 120 000 000 EUR v roce 2007;

168.

žádá Účetní dvůr, aby to ve své příští výroční zprávě zohlednil ve svých výpočtech a aby se vyjádřil jak k tomuto odhadu, tak k nákladové efektivitě kontrolních systémů, s ohledem na charakteristické rysy a zvláštní omezení vnějších činností Unie;

169.

lituje, že Komise poskytla Keni rozpočtovou pomoc ihned po volbách, které se konaly dne 27. prosince 2007, čímž vyvolala dojem, že se v diskusi o legitimitě výsledků voleb přiklonila na jednu stranu; připomíná své usnesení ze dne 17. ledna 2008 o situaci v Keni (22) a očekává od Komise, že jej zohlední;

170.

bere na vědomí hodnocení Účetního dvora, podle něhož jsou systémy dohledu a kontroly v oblasti vnějších vztahů, rozšíření a humanitární pomoci jen částečně účelné; připouští, že mnohá zjištěná pochybení se týkají záloh a jsou posléze, když dochází ke konečným platbám, napraveny; vyzývá nicméně Komisi, aby provedla nezbytná zlepšení ve svých postupech monitorování a ověřování, zejména na úrovni prováděcích organizací, aniž by to vedlo ke zbytečnému administrativnímu zatížení konečných příjemců; současně oceňuje pokrok, jehož doposud dosáhla Komise a Organizace spojených národů;

171.

vyjadřuje politování nad přetrvávajícím nedostatkem transparentnosti při využívání prostředků Společenství, jež jsou poskytovány prostřednictvím organizací OSN; schvaluje úsilí Komise o nalezení řešení a zabezpečení toho, aby Účetní dvůr dostával veškeré požadované informace včas; vítá rostoucí počet ověřovacích návštěv vykonávaných Komisí v rámci dohody FAFA; doufá, že tyto návštěvy dále posílí transparentnost a viditelnost příspěvků Společenství k činnostem prováděným pod záštitou OSN;

172.

vyzývá Komisi, aby dále zlepšila a jasněji stanovila podmínky a ukazatele dosažených výsledků používané pro vyplácení rozpočtové podpory třetím zemím s cílem vymezit jasná, jednoznačná a měřitelná kritéria hodnocení, v případě potřeby s konkrétním harmonogramem;

173.

bere na vědomí závěry Účetního dvora, že je třeba podniknout naléhavé kroky k nápravě zjištěných nedostatků ve správě prostředků EU v Bulharsku a že musí být zajištěny potřebné monitorovací mechanismy v Turecku; vyzývá vnitrostátní orgány, aby zintenzivnily své úsilí, pokud jde o dodržování platných předpisů;

174.

očekává hmatatelné výsledky uplatňování nových kritérií pro ověřování výdajů prostřednictvím externích auditů z podnětu příjemců prostředků či Komise;

175.

bere na vědomí zvláštní zprávu Účetního dvora č. 5/2007 o řízení programu CARDS Komisí (23); zdůrazňuje význam posíleného strategického vedení ze strany Komise s cílem zajistit – v úzké spolupráci a dialogu s Parlamentem – vhodné zacílení při výběru klíčových oblastí pro poskytování příspěvků v rámci nástroje předvstupní pomoci; žádá Komisi, aby vytvořila komplexní strategii s cílem více zapojit přijímající země do přípravy a provádění projektů;

176.

očekává, že bude pravidelně informován o krocích Komise ve věci plnění významného závazku, který byl přijat na podporu obnovy Gruzie po konfliktu a jejího budoucího rozvoje na mezinárodní konferenci dárců, která se konala v Bruselu dne 22. října 2008;

177.

znovu opakuje svůj požadavek, aby Komise pravidelně předkládala Parlamentu konkrétní opatření pro další zlepšení přijetí vnějších činností EU v rámci jejich zeměpisného kontextu ze strany EU, a to v souladu se zásadami účinnosti, odpovědnosti a viditelnosti;

178.

bere na vědomí úlohu a stále větší počet nevládních organizací účastnících se řízení finančních prostředků Společenství; žádá Komisi, aby vyhodnotila účinnost provozních grantů na bruselské sídlo nevládních organizací a důsledně používala zásadu postupného snižování provozních grantů, kterou stanoví finanční nařízení;

179.

žádá Komisi, aby do konce roku 2009 sestavila úplný seznam všech nevládních organizací, které získaly finanční prostředky od EU;

180.

bere na vědomí, že Účetní dvůr znovu došel k závěru, že GŘ ECHO musí zlepšit svou auditní strategii tím, že zajistí lepší pokrytí operací na úrovni prováděcích organizací, a zejména přímo na místě u všech kategorií partnerů (bod 8.33 písm. f) výroční zprávy za rok 2007);

181.

vybízí Komisi, aby v rámci cíle sledovaného od roku 2007, tj. aby každý projekt alespoň jednou navštívil odborník, pokud to neznemožňují bezpečnostní podmínky nebo nedostupnost projektu, i nadále ověřovala, že specialisté na humanitární pomoc jsou stále na místě, s cílem usnadnit provádění a zvýšit dopad humanitárních operací financovaných Komisí, a to bez ohledu na to, o jakou zemi nebo region se jedná;

182.

domnívá se, že v rámci samotného provádění projektů musí Komise dbát na to, aby byla striktně dodržována ustanovení přijatá spolu s Organizací spojených národů v dubnu 2007, pokud jde o podávání zpráv, a aby finanční zprávy byly vypracovávány v souladu s těmito ustanoveními;

183.

je si vědom rizik vyplývajících z nedostatečného počtu kontrol na místech, kam je obtížný přístup, nebo z toho, že není dodržována neutralita humanitární pomoci, a také toho, že právě tato rizika jsou do určité míry spojena s cíli podpořit humanitární potřeby a zaměřit se na tzv. „zapomenuté krize“;

184.

bere rovněž na vědomí, že podle výroční zprávy o činnosti GŘ ECHO za rok 2007 byla humanitární pomoc Komise v Iráku poskytována výlučně prostřednictvím Mezinárodního výboru Červeného kříže v oblastech ochrany a zdrojů vody a hygieny, a to v celkové výši 7 800 000 EUR;

185.

domnívá se, že je třeba přezkoumat, zda by nebylo vhodné lépe objasnit úlohu jednotlivých intervenčních struktur (Evropské rozvojové fondy (ERF), Komise, Evropská investiční banka atd.) v oblasti rozvoje a vnějších činností, což by umožnilo lépe zviditelnit činnost Společenství a zkvalitnit audit poskytnutých finančních prostředků; žádá, aby byla provedena studie zaměřená na začlenění ERF do rozpočtu Společenství s cílem zahájit na toto téma politickou diskusi;

186.

upozorňuje na závazek (24) Komise, že zajistí, aby do roku 2009 byl 20% podíl přidělené pomoci určen na základní a střední vzdělávání a základní zdravotní péči; žádá Komisi, aby poskytla podrobné informace o způsobu, jakým bude tohoto podílu dosaženo prostřednictvím projektů, programů a rozpočtové podpory; vyzývá k větší provázanosti tematických, národních a regionálních strategických programů v oblasti zdravotní péče a vzdělávání, zejména tehdy, je-li pomoc poskytována formou rozpočtové podpory;

187.

zdůrazňuje, že prioritou se musí stát přístup ke vzdělání pro děti z těžko dosažitelných skupin – a to včetně zdravotně postižených dětí – v zemích, kde ukazatele rozvojových cílů tisíciletí dosahují kritických hodnot;

188.

naléhavě vyzývá Komisi, aby se při podpoře partnerských zemí přednostně zaměřovala na rozvoj kapacit parlamentní kontroly a auditu, zejména pokud je pomoc poskytována prostřednictvím rozpočtové podpory, a vyzývá ji, aby pravidelně podávala zprávy o dosaženém pokroku;

189.

zdůrazňuje, že je třeba věnovat náležitou pozornost tomu, aby zásahy Komise byly udržitelné, aby byla současně formulována jasná strategie pro jejich ukončení, která by neohrozila dosažené výsledky, a aby jejich uskutečňování bylo monitorováno; domnívá se, že podrobnější hodnocení výsledků je pro zajištění demokratické legitimity rozvojové spolupráce EU klíčové;

190.

vítá skutečnost, že v roce 2007 byl přijat kodex chování EU pro doplňkovost a dělbu práce v rámci rozvojové politiky zaměřené na posílení spolupráce a koordinace mezi Komisí a členskými státy; vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí při zajišťování skutečného provádění tohoto kodexu, a to i při řešení přetrvávajících problémů v nejlepším zájmu partnerských zemí;

191.

je toho názoru, že konzultace s občanskou společností a místními orgány před vypracováním strategických programů jednotlivých zemí v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci nebyly dostatečné ke splnění právního požadavku stanoveného v čl. 19 odst. 3 nařízení (ES) č. 1905/2006 (25), v němž se konkrétně uvádí, že „strategické dokumenty se vypracovávají zpravidla na základě dialogu s danou partnerskou zemí nebo regionem za účasti občanské společnosti a regionálních a místních orgánů“; v tomto ohledu se domnívá, že k zajištění skutečné odpovědnosti za celý proces je nezbytné do něj zapojit národní parlamenty partnerských zemí; naléhavě vyzývá Komisi, aby učinila vše, co bude v jejích silách, pro zlepšení dialogu s těmito subjekty v jednotlivých fázích přípravy programů.

192.

připomíná, že poprvé od přistoupení nových členských států zavedla Komise mechanismus spolupráce a ověřování pro Bulharsko a Rumunsko s cílem „vypořádat se s určitými nedostatky v oblasti reformy soudnictví a boje proti korupci a organizované trestné činnosti, jakož i sledovat pokroky v těchto oblastech“ (KOM(2008) 63), a klade si otázku, zda je tento mechanismus účinný a relevantní a zda jsou informace poskytované orgánu příslušnému pro udělení absolutoria spolehlivé;

193.

poznamenává, že v rámci generálního sekretariátu za řízení tohoto mechanismu odpovídá několik generálních ředitelství a oddělení Komise; konstatuje, že společný postup těchto útvarů vykazuje nedostatky; očekává zlepšení koordinace a systematické zapojování všech příslušných útvarů Komise do vypracovávání dílčích zpráv; klade si otázku, jak Komise uplatní získané zkušenosti v případě kandidátských zemí a potenciálních kandidátů;

194.

konstatuje, že Bulharsku bylo v letech 2004–2007 z fondu Phare poskytnuto 650 000 000 EUR; z fondu SAPARD to bylo 226 000 000 EUR a z fondu ISPA 440 500 000; Rumunsku bylo v letech 2004–2007 z fondu Phare poskytnuto 1 346 500 000 EUR; z fondu SAPARD to bylo 526 300 000 EUR a z fondu ISPA 1 040 500 000;

195.

připomíná, že Účetní dvůr již ve své zvláštní zprávě 4/2006 o investičních projektech v rámci programu Phare v Bulharsku a Rumunsku (26) upozornil na mnohé problémy se správou evropských finančních prostředků, například na nesrovnalosti týkající se výzev k podávání nabídek a způsobilosti výdajů, zcizování investičního majetku, nedostatek správních kapacit apod.;

196.

se znepokojením bere také na vědomí skutečnost, že člen Komise odpovědný za rozšíření ve stanovené lhůtě dostatečně neinformoval Výbor pro rozpočtovou kontrolu o rozsahu nedostatků;

197.

s velkým znepokojením bere na vědomí, že Komise přerušila platby v celkové výši 200 000 000 EUR ze zemědělských fondů určené pro Rumunsko a že v případě Bulharska Komise zmrazila 250 000 000 EUR z fondu Phare, 105 000 000 EUR z fondu SAPARD a 115 000 000 EUR z fondu ISPA; poznamenává, že Bulharsko tak v rámci programu Phare definitivně přišlo o 220 000 000 EUR;

198.

je si vědom toho, že nedostatek spolehlivých kontrolních systémů a problémy se správou představují riziko pro peníze evropských daňových poplatníků; oceňuje snahu, která byla mezitím vyvinuta k řešení těchto problémů; vybízí členské státy, aby i nadále vyvíjely veškerou potřebnou snahu, aby splnily povinnosti vyplývající z členství v EU;

199.

považuje za nezbytné, aby Komise zvýšila technickou pomoc členským státům s cílem posílit jejich správní kapacity; připomíná, že řádná správa evropských finančních prostředků je povinností a úkolem každého členského státu, a podporuje Komisi v tom, aby přistoupila k dočasnému pozastavení plateb, pokud řídící systémy některého členského státu nefungují;

200.

konstatuje, že v období 2007 až 2013 by Bulharsko mělo ze strukturálních fondů získat 6 853 000 EUR a Rumunsko 19 200 000 EUR; žádá vedle informací poskytnutých ve výroční zprávě o činnosti a ve zprávách o strukturálních fondech a Fondu soudržnosti o zodpovědnou a účinnou správu těchto prostředků;

201.

domnívá se, že Komise nevěnovala náležitou pozornost přípravě Rumunska a Bulharska na čerpání finančních prostředků v rámci zemědělské politiky a politiky soudržnosti a že její prohlášení a opatření byla v této souvislosti zavádějící nejen pro Parlament, ale i pro bulharskou a rumunskou vládu, a tak jednou z příčin, proč dotčené země přišly o tyto finanční prostředky;

202.

žádá Komisi, aby jej průběžně informovala o praktických dopadech úsilí v oblasti soudní reformy a boje proti korupci a aby do svých dílčích zpráv začlenila kritéria pro kvantifikaci pokroku v těchto oblastech;

203.

domnívá se, že orgány Unie musí v případech zneužívání evropských finančních prostředků, podvodů a korupce uplatňovat zásadu nulové tolerance; žádá Komisi, aby zaručila, že neoprávněně vyplacené částky budou skutečně získány zpět;

204.

žádá také úřad OLAF, aby mu poskytl výsledek probíhajícího šetření v členských státech;

205.

souhlasí s Komisí, že veškeré kroky a opatření, které nedávno přijalo Bulharsko, musí být následovány věrohodnými strukturálními nápravnými opatřeními a zásadní reformou všech struktur zapojených do správy finančních prostředků z EU s cílem zajistit správné a včasné čerpání prostředků a vysokou míru transparentnosti; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby zlepšila koordinaci a komunikaci s vnitrostátními orgány a důkladně sledovala provádění jednotlivých akčních plánů, které mu Bulharsko předložilo, a aby Parlament informovala o svých zjištěních; žádá Komisi, aby mu předložila zvláštní zprávu o aktuálním stavu správy a kontroly finančních prostředků EU v Bulharsku za období do 15. července 2009;

206.

s ohledem na poslední zprávu o pokroku a nezdary při potírání korupce žádá Komisi, aby mu předložila zvláštní zprávu o aktuálním stavu správy a kontroly všech finančních prostředků EU v Rumunsku a o přijatých opatřeních a pokroku dosaženém v rámci potírání korupce za období do 15. července 2009;

207.

připomíná odpovědnost delegací Komise v kandidátských zemí a potenciálně kandidátských zemí za přípravu těchto zemí na řádné využívání evropských finančních prostředků; žádá, zaprvé, aby byly strategie boje proti podvodům začleněny do předvstupního procesu, a za druhé, aby bylo poskytnuto školení těm úředníkům veřejné správy, do jejichž působnosti spadá program výměn mezi Komisí a veřejnou správou kandidátských zemí a potenciálně kandidátských zemí;

208.

vyzývá Komisi, aby hrála aktivnější úlohu, pokud jde o kontrolní systémy stávajících výdajů v Turecku, Chorvatsku, Srbsku, Bývalé jugoslávské republice Makedonii a jiných zemích západního Balkánu v předvstupní fázi, a žádá ji, aby v rámci své zprávy o pokroku těchto zemí poskytla Parlamentu podrobnější informace o této otázce, a zejména podrobnou analýzu důvodů selhání; žádá Komisi, aby ve zprávách o pokroku zavedla systém zelených, žlutých a červených signálů („semafor“) k hodnocení jednotlivých referenčních cílů;

209.

lituje případů podvodů a špatné správy evropských prostředků spravovaných Organizací spojených národů, jež byly zjištěny v souvislosti s finančními prostředky, které Evropská unie poskytla na obnovu Kosova, a toho, že OSN se těmito jednoznačnými případy odpovídajícím způsobem nezabývala; chtěl by však zároveň ocenit Evropskou agenturu pro obnovu a její „evropské“ i místní pracovníky za to, co v mnohdy nesnadných podmínkách pro kosovské obyvatelstvo vykonali;

210.

žádá Účetní dvůr, aby vypracoval zvláštní zprávu o účinnosti kontrolních systémů zavedených Komisí, pokud jde o evropské finanční prostředky poskytnuté Kosovu, a o jejich použitelnosti v oblasti prevence podvodů, a aby ověřil, zda financování plně odpovídalo podmínkám uvedeným v dohodách k příslušným programům i v pravidlech nástroje předvstupní pomoci (27) a v nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002;

211.

navrhuje, aby Komise požádala kosovskou vládu o osvědčení o auditu vydané nejvyšším kontrolním úřadem této země a týkající se evropských finančních prostředků, zejména těch, které jsou zahrnuty do rozpočtu;

212.

připomíná, že vyšetřovací pracovní skupina, která byla zřízena, aby vyšetřovala finanční nesrovnalosti a podvody týkající se finančních prostředků EU v Kosovu, ukončila svou činnost v srpnu 2008 a ve své závěrečné zprávě identifikovala trestnou činnost, mj. také u zaměstnanců OSN, bylo také vydáno několik mezinárodních zatykačů, aniž by z toho OSN vyvodila jakékoli důsledky; žádá Komisi, aby prosazovala provedení těchto zatykačů; zároveň žádá Komisi, aby předložila zprávu o právních krocích navazujících na zjištěné případy; žádá, aby byla zřízena následnická organizace, která bude pokračovat v boji proti podvodům a nesrovnalostem a bude spolupracovat s Komisí a úřadem OLAF;

213.

s uspokojením konstatuje, že audit Účetního dvora neodhalil žádnou významnou chybu, která by měla dopad na legalitu a správnost správních výdajů;

214.

očekává, že Komise zajistí, aby se vlády Belgie a Spojeného království zavázaly ke splnění svých povinností vyplývajících ze stávajících mezivládních dohod (v případě Belgie se jedná o co nejrychlejší zahájení provozu čtvrté, či dokonce páté evropské školy, u Spojeného království o dostatečný počet přidělených vyučujících), a očekává, že bude přehodnocen současný způsob zápisu do školy Berkendael/Laeken tak, aby děti nemusely do školy dojíždět tak neúnosně dlouho;

215.

s uspokojením konstatuje, že Komise v roce 2007 vypracovala na žádost Parlamentu studii lidských zdrojů týkající se jejích zaměstnanců (SEK(2007) 530) a zaměřenou na správní činnosti;

216.

je zklamán nedostatkem informací, které v letech 2005 a 2006 předložila Komise v této oblasti, která je z rozpočtového hlediska velmi důležitá; oceňuje úsilí, které bylo mezitím vynaloženo, pokud jde o transparentnost jejích webových stránek a výroční zprávu o hodnocení zaměstnanců;

217.

vyjadřuje znepokojení v souvislosti se skutečností, že náplní práce téměř 32 % zaměstnanců Komise je administrativní podpora a koordinace; připomíná, že do této statistiky ještě není zařazeno 10 % zaměstnanců činných v rozpočtové oblasti; žádá Komisi, aby z těchto údajů vyvodila důsledky a zahájila restrukturalizaci svých pracovních míst tak, aby se počet zaměstnanců v těchto oblastech snížil na 20 %;

218.

připomíná, že koncept mobility zaměstnanců se původně týkal citlivých funkcí; překvapuje jej stávající praxe Komise, která do mobility zařazuje všechny své zaměstnance po pěti letech a nejpozději po sedmi letech; obává se, aby tento způsob uplatňování mobility nesnižoval účinnost Komise a nebránil shromažďování zkušeností a odborných znalostí v rámci Komise; žádá Komisi, aby mu sdělila, jakým způsobem by bylo možné omezit mobilitu pouze na citlivé funkce;

219.

lituje nedostatečné transparentnosti ze strany Komise, pokud jde o správu 61 budov, které má v Bruselu, a o vývoj jejího souboru nemovitostí;

220.

vyzývá Komisi, aby jej informovala o každém novém projektu týkajícím se jejího souboru nemovitostí, a to ve fázi, která předchází přijetí těchto projektů, a aby pravidelně informovala Výbor pro rozpočtovou kontrolu o všech iniciativách a nových rozhodnutích ohledně projektů v oblasti nemovitostí, včetně přípravných prací a výzev k předkládání návrhů, pro které je navrženo vytvoření výboru pro výzvy k předkládání návrhů, ve kterém by zasedali zástupci Evropského parlamentu;

221.

žádá úřad OLAF, aby jej informoval o podvodech zjištěných v oblasti politiky nemovitostí a aby přezkoumal potenciální střety zájmů;

222.

žádá Komisi o audit správy budov, a to nejen budov Komise, ale budov všech orgánů a institucí Evropských společenství, a také o to, aby současně přezkoumala možnost společné struktury pro správu nemovitostí;

223.

vyjadřuje politování nad tím, že v účetní závěrce Evropských společenství za rozpočtový rok 2007 (28) Komise necituje v plném rozsahu ustanovení Smlouvy o ES o opatřeních v návaznosti na udělení absolutoria a uvádí pouze, že při udělování absolutoria může Parlament zdůraznit připomínky, které považuje za důležité, a často Komisi doporučí opatření, která by v tomto ohledu měla přijmout; konstatuje, že tato poznámka je namístě, Komise však opomíná uvést, že článek 276 Smlouvy o ES rovněž stanoví, že Komise má učinit všechna vhodná opatření, aby vyhověla připomínkám připojeným k rozhodnutí o udělení absolutoria a dalším připomínkám Evropského parlamentu týkajícím se provádění výdajů; připomíná proto Komisi, že požadavky formulované v usnesení Parlamentu o udělení absolutoria nejsou pouhými nezávaznými doporučeními, nýbrž pokyny, kterými se Komise musí při provádění rozpočtu řídit;

224.

domnívá se, že technická pomoc (a další typy vnější pomoci), která je stále z velké části závislá na dárcích a často nebývá účelná a dlouhodobě udržitelná, vyžaduje neprodleně reformu, která bude spočívat mj. v podpoře ztotožnění se místní komunity s daným projektem, v účinnější koordinaci zdrojů mezi členskými státy na úrovni EU a mezinárodní úrovni, a v zajištění dostatečné doby pro realizaci projektů;

225.

poukazuje v této souvislosti na skutečnost, že útvary Komise v červenci 2008 přijaly strategii a plán práce pro dosažení cílů týkajících se účelnosti pomoci EU v oblasti technické spolupráce a útvarů pro provádění projektů; vyzývá proto Komisi, aby poprvé informovala Parlament o provádění strategie před koncem března 2009 a poté každých šest měsíců;

226.

konstatuje, že informace o částkách vynaložených na technickou pomoc zaslala Komise Účetnímu dvoru v návaznosti na jeho zvláštní zprávu opožděně; je překvapen, že tyto informace nebyly poskytnuty v průběhu přípravy zvláštní zprávy; uznává, že definice Výboru pro rozvojovou pomoc (DAC) OECD je příliš obecná a v praxi často vede k různým výkladům; doufá, že strategie přijatá Komisí povede také k účelnější definici technické pomoci;

227.

lituje skutečnosti, že nástroj „partnerství měst“ zatím není v plné míře využíván v zemích AKT, v Asii a v Latinské Americe; vyzývá proto Komisi, aby navrhla nezbytné legislativní změny ještě před koncem funkčního období současné Komise, a naléhá na členské státy, aby přijaly nezbytná opatření k zajištění co nejširšího využívání tohoto nástroje, přičemž je třeba jej uzpůsobit zvláštním potřebám uvedených zemí a odpovídajícím způsobem pozměnit nařízení o provádění 10. ERF;

228.

lituje skutečnosti, že Komise prakticky nevyužívá doložku o pozastavení, která umožňuje urychlit zadávací řízení; žádá Komisi, aby tohoto prostředku rozumně využívala s cílem zajistit lepší časový harmonogram provádění operací technické pomoci;

229.

považuje za nepřijatelné, že některé společnosti záměrně nabízejí odborníky se zajímavým profesním životopisem, aby zakázku získaly, přestože jsou si vědomy toho, že daný odborník nebude pro daný úkol k dispozici; souhlasí s Účetním dvorem, že výběrová kritéria pro technickou pomoc, které Komise používá, nejsou vhodná;

230.

požaduje tedy, aby Komise mnohem více zohledňovala také další kritéria (jako např. ta, která navrhl Účetní dvůr), a neposuzovala pouze profesní životopis odborníka, který má být v čele týmu; navrhuje, že by toho mohlo být dosaženo např. tím, že se vytvoří databáze firem, jež nebyly schopny navrhovaného odborníka zajistit, tato databáze bude slučitelná s právními požadavky a měla by těmto firmám po určitou dobu zabránit v účasti na dalších výběrových řízeních; konstatuje, že Komise přijala nařízení (ES, Euratom) č. 1302/2008 ze dne 17. prosince 2008 o centrální databázi pro vyloučení (29) a rozhodnutí 2008/969/ES, Euratom ze dne 16. prosince 2008 o systému včasného varování pro používání schvalujícími osobami Komise a výkonnými agenturami (30), avšak tyto nové nástroje neumožňují vyloučit firmy na základě výše uvedeného důvodu; dále konstatuje, že tato hlediska tvoří součást pracovního plánu (směr 3, opatření 13–15), a vyzývá Komisi, aby neprodleně zahájila provádění příslušných opatření;

231.

souhlasí s Účetním dvorem, že Komise není konzistentní ve svém přístupu, pokud jde o využívání systémů správy veřejných financí a zadávání veřejných zakázek v partnerských zemích, které někdy bývá zcela v rozporu se závazky, které přijala Unie v rámci pařížského prohlášení o účinnosti pomoci podepsaného dne 2. března 2005 (31) ; vybízí proto Komisi, aby neprodleně zajistila plnění těchto závazků na základě strategického dialogu, jak je stanoveno v pracovním harmonogramu stávajících a následných činností podle dohody v Akkře a činnostech pracovního plánu (směr 1, zejména opatření 20);

232.

vyzývá Komisi, aby co nejdůsledněji pokračovala v plnění iniciativ zaměřených na transparentnost a aby zohlednila usnesení Parlamentu ze dne 19. února 2008 o průhlednosti ve finančních záležitostech (32), a doporučuje, aby byla vytvořena databáze, která by poskytovala přehled misí technické pomoci a výsledky, jež mohou být použity pro plnění dalších úkolů v oblasti technické pomoci a mohou zabránit zdvojování činnosti;

233.

žádá Komisi, aby zachovala přísný postup schvalování rozsáhlých projektů, navrhuje však, aby zracionalizovala rozhodování tím, že budou uváděny reálné hodnoty, což zamezí tomu, aby byl postup schvalování „přehnaně administrativní“, tím, že zkrátí dobu potřebnou k přijetí rozhodnutí na přiměřenou délku, a tím, že v rámci generálního ředitelství pro regionální politiku (GŘ REGIO) co nejdříve vytvoří pro rozsáhlé projekty samostatný útvar s horizontální pravomocí; poukazuje na význam finanční investice do softwaru, který zajistí větší transparentnost a snazší kontrolu systému; zároveň nesmí Komise v důsledku této investice omezit počet kontrol prováděných přímo na místě;

234.

vyzývá Komisi, aby předložila zprávu o praktickém uplatňování pravidla n+2 a n+3 u rozsáhlých projektů, neboť některé členské státy se snaží pravidla EFRR (konkrétně pravidlo n+2) obcházet sloučením několika projektů tak, aby výsledná hodnota byla jen těsně nižší než mezní hodnoty pro rozsáhlé projekty, a následně čekají na to, až Komise rozhodne o pozastavení platnosti pravidla n+2 pro daný případ;

235.

poukazuje – a hledá odpověď – na otázku, jak mohla vzniknout kultura „neochoty podstupovat riziko“ (s oslabováním výsostného postavení vysoce kvalitních, inovativních investic), která zcela popírá úsilí Společenství vytyčené v Lisabonské strategii; domnívá se, že problém nespočívá ve financování investic do infrastruktury, ale v tom, že členské státy mají možnost se inovativním – „rizikovým“ – investicím vyhýbat;

236.

pokládá za politováníhodné, že Komise (GŘ REGIO) nefinancuje vzdělávání a odbornou přípravu vlastních pracovníků, nýbrž zvláštní skupinu (JASPERS), která působí v rámci Evropské investiční banky, a za odvedenou práci tedy není Komisi odpovědná; upozorňuje členské státy, že v případě, že nezajistí odbornou přípravu a vytváření vlastních skupin odborníků, budou závislé na skupinách zahraničních, externích odborníků, což bude pro danou zemi znamenat značné nepřímé náklady;

237.

podporuje iniciativu, v jejímž rámci se Evropská komise zavazuje provést hodnocení rozsáhlých projektů po jejich ukončení a určuje, jaké informace (jednotné a srovnatelné údaje), jež shromáždí a poskytnou členské státy ve stanoveném termínu, jsou zapotřebí; soudí, že taková centralizace kontroly je nutná, neboť v současnosti není konkrétně doloženo, že rozsáhlé projekty financované z prostředků Společenství jsou účinné a že členské státy tyto získané prostředky vynaložily co možná nejúčinněji a nejproduktivněji;

238.

poukazuje na to, že v současné době jsou informace o rozsáhlých projektech zveřejněny ve výroční zprávě Komise o strukturálních fondech a Fondu soudržnosti teprve poté, co byly tyto projekty schváleny; žádá proto Komisi, aby zajistila, aby mohli občané sledovat stav všech rozsáhlých projektů na jejích internetových stránkách;

239.

naléhavě žádá Komisi, aby co nejdříve zajistila nápravu přetrvávajících problémů a nedostatků, protože mohou pro Unii představovat ztrátu příjmů v podobě tradičních vlastních zdrojů;

240.

bere na vědomí odpovědi Komise, že modernizovaný celní kodex Společenství (33) přijatý v roce 2008 učiní ZISZ závaznými pro příjemce, že bude pokračovat práce na aktualizaci databáze a že uživatelské rozhraní je k dispozici ve všech úředních jazycích Unie;

241.

naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, aby byly spory ohledně sazebního zařazení vyřešeny ve lhůtách stanovených právními předpisy Společenství a nejpozději do pěti měsíců, dále žádá Komisi, aby s ohledem na možný úbytek vlastních zdrojů zvýšila počet zaměstnanců, kteří pracují na závazných sazebních informacích a na zařazování, na čtyři osoby a aby dohlédla na to, že tito zaměstnanci budou rovněž provádět častější analýzy rizik, bedlivěji monitorovat včasný přísun informací ze strany členských států do systému, možné případy zneužití doby odkladu a systematické vyhledávání nejvýhodnějších ZISZ;

242.

žádá Komisi, aby jej do konce roku 2009 informovala o všech krocích a opatřeních, které učinila na základě připomínek Účetního dvora, a o jejich uplatňování;

243.

je potěšen tím, že Účetní dvůr celkově kladně hodnotí výsledky, kterých dosáhla Komise, pokud jde o Fond solidarity Evropské unie;

244.

konstatuje, že kritika „rychlosti“ se nemůže obracet výlučně proti tomu, jak Komise fond spravuje, jelikož tyto problémy jsou velmi často spojeny s nedostatky v řízení na straně členských států, jako je např. kvalita informací poskytnutých žadatelem;

245.

konstatuje rovněž, že ve svém postoji ze dne 18. května 2006 (34) se Parlament kladně vyjádřil k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (KOM(2005) 108), který stanoví jednodušší a jasnější pravidla k jeho rychlejší aktivaci, a že Rada doposud v této problematice nepokročila;

246.

vyjadřuje politování nad tím, že vnitrostátní orgány musí provádět četné kontroly, které mohou být povrchní, což neumožňuje ověřit věrohodnost vykazovaného přímého prodeje; s uspokojením bere na vědomí nařízení Komise (ES) č. 228/2008 (35), které snižuje na 1 % míru kontrol pro ty producenty, jejichž produkce je nižší než 5 000 kg;

247.

domnívá se, že by Komise měla v rámci sdíleného řízení i nadále pokračovat v tom, že bude vyvíjet veškerou potřebnou iniciativu k zajištění účinné následné kontroly plnění a řádné správy režimu kvót v odvětví mléka;

248.

vyzývá příslušné vnitrostátní orgány, aby na základě analýzy rizik vypracovaly na každé dvanáctiměsíční období program kontrol a prováděly kontroly během kvótového období a po jeho ukončení, nejpozději však 18 měsíců po ukončení příslušného období;

249.

domnívá se, že by Komise v zájmu zjednodušení měla vyzvat nové členské státy k tomu, aby se řídily obecnou zásadou, podle níž musí být vykazováno veškeré mléko uvedené na trh;

250.

žádá Komisi, aby vyzvala nové členské státy k lepšímu vedení databází, jak o to žádá Účetní dvůr ve své zprávě, a k tomu, aby se vyvarovaly zbytečných kontrol;

251.

žádá Komisi, aby i nadále hodnotila vývoj mlékárenství, zejména pokud jde o jeho trh, situaci výrobců a dopady na územní plánování, a to především v rámci hodnotících zpráv, které mají být vypracovány do 31. prosince 2010 a do 31. prosince 2012 na základě politické dohody o „kontrole stavu“ společné zemědělské politiky, jež byla uzavřena v listopadu 2008;

252.

vyzývá Komisi, aby se řídila všemi doporučeními Účetního dvora v rámci „kontroly stavu“ a aby zohlednila úpravy společné organizace trhu v odvětví mléka a v režimu kvót v odvětví mléka, které by bylo třeba provést a jež by se měly soustředit na:

253.

vítá zvláštní zprávu Účetního dvora a naléhavě doporučuje Komisi, aby zohlednila nedostatky zjištěné ve zprávě a aby přijala opatření v souladu s doporučeními Účetního dvora;

254.

žádá Komisi, aby vyvinula a zavedla obecný systém řízení „regulačních“ agentur Unie, založený na jednoznačných kritériích, jako je transparentnost, hospodárnost, řádné fungování, efektivita a výměna osvědčených postupů; domnívá se, že by Komise měla aktivně komunikovat s agenturami Unie a napomáhat správním radám agentur při sestavování rozpočtu a řízení založených na činnostech (BBA/GBA);

255.

vyzývá Komisi, aby zavedla účinný systém sledování činnosti agentur Unie, který by umožňoval vnitřní přenos osvědčených postupů a metodik a obsahoval by různé obecné i specifické ukazatele hodnocení;

256.

vyzývá Komisi, aby vytvořila pokyny ke zlepšení plánování, sledování, podávání zpráv a hodnocení činnosti agentur a aby v praxi řádně používala koncept „dosahování výsledků“ stanovený v nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a rámcovém finančním nařízení pro agentury (36);

257.

vyzývá Komisi, aby vyvodila nezbytné závěry ze zkušeností získaných po hurikánu Mitch a cunami, s cílem zlepšit v budoucnu svou činnost; naléhavě doporučuje Komisi, aby hrála na mezinárodní scéně aktivní úlohu, s cílem odstranit systémové slabiny mezinárodních záchranářských kapacit;

258.

vyzývá Komisi, aby při svých dalších akcích na obnovu věnovala zvláštní pozornost těmto otázkám: zajištění toho, aby financování vycházelo z potřeb, aby se opatření na pomoc zaměřila na postižené obyvatelstvo, včetně chudých, žen a dětí, aby měli daňoví poplatníci dárcovských zemí i postižených zemí k dispozici podrobné a přesné informace o výsledcích pomoci;

259.

vyzývá nejvyšší kontrolní orgány pro veřejné finance a Účetní dvůr, aby zintenzivnily spolupráci v oblasti šetření, auditu a hodnocení využívání finančních prostředků určených na pomoc při přírodních katastrofách;

260.

vyzývá Komisi, aby provedla změny ve svém seznamu nevládních organizací s cílem vyřadit z něj nedůvěryhodné organizace a aby stanovila takovou politiku nákupu, která zabrání zneužívání finančních prostředků těmito nevládními organizacemi;

261.

vyzývá dále Komisi, aby zajistila dostatečné zviditelnění pomoci poskytované Unií, aniž by však přitom došlo k porušení celkové účinnosti a cílů spravedlivého rozdělení pomoci;

262.

vyzývá Organizaci spojených národů, Červený kříž, Červený půlměsíc a ostatní dárce, aby se dohodli na podrobném rámci pro kontrolu a audit s cílem:

263.

očekává, že Komise nejen přijme doporučení Účetního dvora, ale oznámí rovněž datum v blízké budoucnosti, k němuž doporučení uplatní;

264.

domnívá se rovněž, že je velmi důležité, aby Komise v případě humanitární pomoci zajistila dodržování kritérií účinnosti pomoci, jež jsou zaručena pařížským prohlášením o účinnosti pomoci;

265.

vyzývá Komisi, aby stanovila realistické a konkrétní nejzazší datum pro dostupnost finančních prostředků, aby podnítila přijímající země k včasné realizaci schválených projektů;

266.

domnívá se, že v případě přírodních katastrof by měla být humanitární pomoc nabídnuta bez politických podmínek; domnívá se přesto, že Komise musí přijímací země požádat:

267.

vyzývá Komisi, aby zvážila zastavení pomoci v případě porušení jedné z výše zmíněných zásad;

268.

vítá dobře odvedenou práci Účetního dvora a jeho zjištění, která sice chválí, ale také zároveň kritizují řízení programu Inteligentní energie pro Evropu v období 2003–2006 ze strany Komise a Výkonné agentury pro inteligentní energii; oceňuje úzkou spolupráci mezi agenturou, Účetním dvorem a Parlamentem, která je zaměřena na budoucnost agentury;

269.

vyvozuje z analýzy Účetního dvora, že náklady příjemců podpory (na přípravu návrhů a poskytování zpráv) jsou dosti vysoké, a přestože chápe, že se tyto náklady liší od čistě správních nákladů, žádá, aby tyto náklady byly taktéž zohledněny a sníženy v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy;

270.

domnívá se, že zjištění Účetního dvora mohou být přínosná také v případě dalších výkonných agentur; se zájmem očekává nadcházející zvláštní zprávy Účetního dvora o výkonných agenturách;

271.

lituje skutečnosti, že se nové členské státy prakticky nezapojily do projektů a studií v rámci programu, stejně tomu bylo i v případě místních energetických agentur; bere na vědomí, že k tomu mohlo dojít také proto, že program byl zahájen ještě před vstupem deseti nových členských států do EU; žádá Komisi, aby aktivně uplatňovala politiku přednostního vytváření energetických agentur v členských státech, které zaostávají, aby se zajistila rovnoměrná distribuce po celé EU;

272.

domnívá se, že cíle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 (37) by měly být rozvíjeny v duchu konceptu „SMART“ (specifickým, měřitelným, dosažitelným, relevantním a včasných způsobem) a měly by být seřazeny v logické hierarchii; v tomto ohledu by členské státy měly stanovit ověřitelné požadavky a standardy na úrovni zemědělských podniků;

273.

domnívá se, že rámec podmíněnosti by měl být zjednodušen tím, že se omezí na základní prvky zemědělské činnosti, kde se usiluje o zlepšení, a tím, že budou stanoveny očekávané výsledky, požadavky a standardy;

274.

vyzývá Komisi, aby jasně odlišila podmíněnost a agroenviromentální opatření; prvky politiky rozvoje venkova, jako je schvalování standardů ze strany Komise a povinnost stanovit ověřitelné standardy, by se měly také vztahovat na podmíněnost;

275.

domnívá se, že by měl být v členských státech uplatňován účinný kontrolní a sankční systém, který by zajistil plnění podmínek ze strany zemědělců; kontroly by měly být prováděny v nejméně 1 % zemědělských podniků uplatňujících všechny povinnosti a systém sankcí by měl vycházet ze zásady, že snížení plateb vychází ze závažnosti porušení pravidel;

276.

žádá Komisi, aby zavedla řádný systém monitorování a měřila výsledky na základě vhodně stanovených ukazatelů a základních srovnávacích úrovní; členské státy vyzývá, aby předložily Komisi úplné a spolehlivé údaje, které by pak Komise podrobila důkladné analýze;

277.

vyzývá Komisi, aby předložila návrhy nejpozději v rámci rozpočtového přezkumu a následné reformy společné zemědělské politiky;

278.

žádá Účetní dvůr, aby ve své výroční zprávě (prohlášení o věrohodnosti) informoval o dodržování kritérií podmíněnosti;

279.

naléhavě žádá Komisi, aby provedla úplnou analýzu důvodů, které vedly k nedostatkům a nedosažení výsledků v některých projektech na Ukrajině, v Moldavsku a Bělorusku, a aby zlepšila plánování, správu a kontrolu finančních prostředků EU v těchto zemích;

280.

trvá na tom, že Komise musí nadále směřovat finanční prostředky EU na specifické priority v Bělorusku, Moldavsku a na Ukrajině, přičemž musí zohlednit pokrok, jehož bylo dosaženo v předchozích projektech;

281.

vyzývá Komisi, aby zajistila větší pružnost postupů poskytování finančních prostředků EU, což by umožnilo upravit celkový záměr projektů, měřítka pro jejich hodnocení a cíle a zohlednit změny hospodářské a politické situace v těchto zemích;

282.

žádá, aby Komise zajistila udržitelnost projektů financovaných z prostředků Unie tím, že jasně stanoví závazky, které se vláda země využívající podporu zavázala na konci projektu splnit;

283.

lituje skutečnosti, že účinnost prostředků EU je nedostatečná v případech, kdy prostředky na nový projekt byly i přes nedostatky v projektovém řízení přiděleny stejné smluvní straně; vyzývá proto Komisi, aby stanovila jasná kritéria pro výběr smluvních partnerů, a vyhnula se tak opakování neuspokojivé správy finančních prostředků EU;

284.

doporučuje, aby Komise zlepšila komunikaci s vládami Ukrajiny, Moldavska a Běloruska a aby přijala vhodná opatření podněcující země využívající podporu k tomu, aby zavedly a uskutečňovaly účinnou koordinaci dárcovské pomoci;

285.

vyzývá Komisi, aby se v rámci boje proti organizovanému zločinu více zaměřila na otázku účinného soudního stíhání a přezkoumala možnost podpořit intenzivnější zapojení veřejnosti do boje proti korupci tím, že bude podporovat organizace občanské společnosti v otázkách týkajících se soudnictví a řádné správy věcí veřejných;

286.

sdílí názor Účetního dvora, že by Komise měla při stanovování minimální prodejní ceny zohlednit zeměpisnou polohu skladů a zejména kvalitu obilí;

287.

s cílem zlepšit rozpočtový proces žádá Komisi, aby zajistila zvýšení transparentnosti všech nákladů na činnosti, které nejsou přímo spjaty s intervenčním skladováním obilovin; navrhuje proto, aby podpůrné části programu, jako je podpora nejchudších osob nebo podpora bioetanolového odvětví, byly vyčleněny přímo na příslušné činnosti;

288.

žádá členské státy a Komisi, aby vyhodnotily náklady na kontrolu v oblasti veřejného skladování obilovin; vyzývá Komisi k vytvoření většího množství pobídek pro členské státy, aby se tak snížily náklady na skladování a kapitálové náklady na jejich zásahy a aby se optimalizoval čas prodeje zásob;

289.

sdílí názor Účetního dvora, že by Komise měla posílit své revize nákladů oznámených platebními agenturami tím, že bude systematicky prověřovat jakékoli neobvyklé údaje nebo trendy; kontroly na místě by měly zahrnovat kontrolu použitých údajů; Komise by měla přezkoumat své standardní náklady na operace bez fyzického přemístění, aby nebyly vyšší než samotné náklady;

290.

podporuje postoj Účetního dvora, že by bylo užitečné provádět kontroly na místě ověřující údaje o nákladech, které poskytují platební agentury členských států; zdůrazňuje však, že je nezbytné zajistit, aby kontrolní povinnosti byly nákladově efektivní;

291.

lituje skutečnosti, že neexistuje žádná strategická rezerva obilovin pro případ nedostatku potravin na úrovni Společenství; připomíná, že členské státy mají dovoleno vytvářet strategické rezervy obilovin a že musí o těchto rezervách informovat Komisi; lituje však skutečnosti, že této možnosti využívá jen velmi málo členských států, a domnívá se, že by se Komise měla zabývat myšlenkou vytvoření strategické rezervy Společenství.