SDĚLENÍ KOMISE

Na cestě ke společnému evropskému datovému prostoru pro cestovní ruch: posílení sdílení dat a inovací v celém ekosystému cestovního ruchu

(2023/C 263/01)

Obsah

1.

ÚVOD

2

1.1.

Datový prostor sloužící všem zúčastněným stranám v ekosystému cestovního ruchu

2

1.2.

Výzvy spojené se sdílením informací v oblasti cestovního ruchu

4

1.3.

Cíl společného evropského datového prostoru pro cestovní ruch

5

2.

KLÍČOVÉ FAKTORY SPOLEČNÉHO EVROPSKÉHO DATOVÉHO PROSTORU PRO CESTOVNÍ RUCH

7

2.1.

Správa a řízení

7

2.2.

Sémantika pro interoperabilitu

8

2.3.

Technické normy pro interoperabilitu

9

2.4.

Úloha soukromého sektoru

9

2.5.

Podpora malých a středních podniků při přechodu na datový prostor

10

2.6.

Podpora destinací při přechodu na datový prostor

10

2.7.

Testování případu použití pro datový prostor pro cestovní ruch

11

3.

DALŠÍ KROKY NA CESTĚ KE SPOLEČNÉMU EVROPSKÉMU DATOVÉMU PROSTORU PRO CESTOVNÍ RUCH

12

4.

ZÁVĚR

13

1.   ÚVOD

Toto sdělení představuje cestu ke společnému evropskému datovému prostoru pro cestovní ruch, který zahrnuje všechny zúčastněné strany v ekosystému cestovního ruchu: členské státy, místní a regionální orgány, soukromý sektor a orgány EU.

Jak je předpokládáno v rámci plánu „Cesta transformace pro cestovní ruch“ (1) (2022), a v plném souladu s Evropskou strategií pro data (2020) (2), poskytuje datový prostor ekosystému cestovního ruchu klíčový nástroj na podporu jeho přechodu k větší udržitelnosti a hlubší digitalizaci.

Evropská strategie pro data zavedla společné evropské datové prostory v klíčových hospodářských odvětvích a oblastech veřejného zájmu (3) jako zásadní politický vývoj, který umožní veřejnému i soukromému sektoru využívat hodnotu dat ve prospěch evropského hospodářství a společnosti. Závěry Rady ze dne 25. března 2021 (4) rozvoj těchto datových prostorů podpořily. Cílem strategie pro data je vytvořit pomocí kombinace legislativních, politických a finančních opatření jednotný evropský datový prostor – skutečný jednotný trh s daty, kde mohou informace proudit napříč odvětvími a hranicemi a kde mohou být sdíleny a využívány k podpoře inovací.

V souladu s tím bylo v červnu 2022 ve sdělení Komise ke konferenci o budoucnosti EU zmíněno, že „nové oblasti činnosti, které je třeba zvážit“, aby EU mohla přijmout digitální transformaci, jsou datové prostory pro cestovní ruch a mobilitu.

Cestovní ruch je obzvláště citlivý vůči možnostem jednotného evropského trhu s daty, protože se jedná o odvětví, které prosperuje na základě zkušeností uživatelů, které se liší a neustále se vyvíjejí. V důsledku toho se jedná o všestranné odvětví, pokud jde o vytvářená i sdílená data. Soukromé i veřejné subjekty chápou, že informace jsou klíčové, a projevují velký zájem o data, ale s různou mírou vyspělosti, porozumění a dovedností pro využití potenciálu těchto informací, které jsou velmi různorodé, roztříštěné a často ponechané odděleně bez využití. Společný evropský datový prostor poskytne tomuto ekosystému více kvalitních dat, jež budou přístupná pro více zúčastněných stran, které je budou moci sdílet a využívat, což se promítne do inovativních služeb a řešení.

V odvětví cestovního ruchu existuje neochota podniků a destinací sdílet data bez záruky reciprocity a bez dohody o tom, jak mohou být data znovu použita, kým a za jakým účelem. Administrativní zátěž spojená s novými postupy tíživě dopadá i na malé organizace. Společný evropský datový prostor pro cestovní ruch nemá za cíl regulovat v tomto odvětví sdílení dat. Rovněž nestanovuje povinnost poskytovatelů nebo uživatelů dat shromažďovat konkrétní data. Cílem společného evropského datového prostoru pro cestovní ruch je zvýšit sdílení a opakované použití dat v tomto odvětví, a to vytvořením modelu správy dat založeného na dodržování stávajících právních předpisů EU a vnitrostátních právních předpisů o datech, který zvýší spravedlnost tím, že zajistí, aby prospěch z nové hodnoty vytvořené větším množstvím sdílených a používaných dat měly všechny zúčastněné strany. Díky rozvoji technických a interoperabilních infrastruktur bude navíc tento datový prostor těžit z dat sdílených v dalších datových prostorech.

Cesta transformace pro cestovní ruch zavedla potřebu „technické realizace pro datový prostor pro cestovní ruch“ (téma 14). Cesta transformace pro cestovní ruch, potvrzená v závěrech Rady ze dne 1. prosince 2022, v nichž členské státy stanovily Evropskou agendu pro cestovní ruch do roku 2030 (5), je v současné době ve fázi společné realizace, přičemž v tomto sdělení je podrobně popsáno, v jakém smyslu to znamená pokrok směrem k vytvoření datového prostoru pro cestovní ruch.

1.1.   Datový prostor sloužící všem zúčastněným stranám v ekosystému cestovního ruchu

Společný evropský datový prostor pro cestovní ruch, který se bude rozvíjet organicky a po malých krocích, jež budou úměrné dobrovolnému zapojení a potřebám zúčastněných stran v oblasti cestovního ruchu, umožní sdílení datových souborů s širším publikem a umožní uživatelům (jako jsou obchodní zprostředkovatelé, manažeři destinací, poskytovatelé služeb v oblasti cestovního ruchu a malé a střední podniky zabývající se inovativní analýzou dat) přístup k informacím z více různých zdrojů. Při vytváření společného evropského datového prostoru, který slouží všem stranám a za který je zodpovědný celý ekosystém cestovního ruchu, podporuje Evropská komise členské státy a všechny zúčastněné strany.

Rámec interoperability vytvořený společným evropským datovým prostorem pro cestovní ruch pozitivně ovlivní orgány veřejné správy v členských státech na vnitrostátní a místní úrovni, což dokazuje jejich žádost adresovaná Evropské komisi (6) o nástroj pro sledování souběžné ekologické a digitální transformace a odolnosti ekosystému cestovního ruchu, jejímž výsledkem je přehled ukazatelů EU v oblasti cestovního ruchu, který vyvinulo Společné výzkumné středisko Evropské komise. V několika případech vytvářejí vlastní vnitrostátní datové prostory i členské státy (Rakousko, Itálie, Španělsko, Slovinsko, Řecko). Komise tyto iniciativy vítá a očekává, že se mezi nimi vytvoří součinnost s cílem vypracovat normy a modely EU pro sdílení dat při plném respektování stávajících právních předpisů EU a vnitrostátních právních předpisů a zásad EU (viz bod 2.1).

Datový prostor pro cestovní ruch musí podporovat malé a střední podniky. Mezi malé a střední podniky patří téměř všechny podniky v cestovním ruchu (99,9 %); 91 % těchto malých a středních podniků jsou mikropodniky (7). Malé zúčastněné strany, jako jsou například restaurace a rodinné hotely, nemají dostatek času, dovedností a zdrojů na vyhledávání dat užitečných pro strategii a řízení v oblasti cestovního ruchu a na přístup k nim, zejména pokud jsou data vytvářena různými poskytovateli a prezentována a spravována různými způsoby. Jednotný referenční bod pro dostupnost dat může – zejména v kombinaci s podpůrnými opatřeními (viz bod 2.5) nebo službami – pomoci podnikům, jako jsou hotely a restaurace nebo cestovní kanceláře, zlepšit a inovovat své služby na základě aktualizovaných a kvalitních informací. Příklad, jak se to může projevit, je uveden v rámečku níže.

Malé a střední podniky a větší společnosti poskytující služby analýzy dat podnikům a dalším subjektům mají bezprostřední zájem na tom, aby se při sdílení dat a přístupu k informacím z různých zdrojů a odvětví mohly opírat o organizovaný soubor dat. Podobně by malé a střední podniky specializující se na nástroje umělé inteligence mohly těžit z využití nových nástrojů pro personalizaci služeb cestovního ruchu na základě dostupné nabídky a dalších typů informací. Datový prostor pro cestovní ruch bude přímo podporovat jejich služby založené na datech.

Stejné problémy mají i organizace organizace destinačního managementu (DMO). Úloha DMO (mohou jimi být soukromé subjekty nebo vnitrostátní, regionální či místní orgány) se postupně vyvíjí od marketingové role směrem k řízení a plánování udržitelných nabídek pro cestující, jež mají trvalý ekonomický a sociální přínos i pro celou místní komunitu. Pro splnění této úlohy je zapotřebí množství informací, například data dopravních podniků, městských služeb a kulturních oddělení, veřejných a soukromých organizátorů akcí, dokonce i informace o nabídce cestovního ruchu a politických prioritách regionálních orgánů a sousedních regionů – abychom uvedli jen několik příkladů.

V rámci své úlohy mohou být DMO také shromažďovateli a držiteli dat; společný evropský datový prostor pro cestovní ruch na základě stávajících a připravovaných právních předpisů EU o datech (viz bod 1.3) je může podpořit v lepším a interoperabilnějším využívání dat, která shromažďují, a nejen v získávání přístupu k většímu množství informací. DMO a orgány veřejné správy v celé EU by například mohly zpřístupnit klíčové informace o monitorování cestovního ruchu na místní úrovni, a prezentovat tak klíčové charakteristiky konkrétní destinace a pokrok, jehož dosáhly v oblasti ekologické a digitální transformace.

Konkrétní příklad přínosů sdílení dat pro podniky a DMO Malá agentura nebo cestovní kancelář se může dostat do situace, kdy je třeba, aby připravila nabídku pro potenciální zákazníky na základě ubytovací kapacity území, kam mohou patřit města a vzdálenější venkovské destinace. V rámci regionů nebo obcí však jednotlivé destinace, i když mají podobnou velikost, definují ubytovací kapacitu různými způsoby. Jeden způsob ji definuje jako počet nocí, druhý jako počet lůžek. Jeden způsob může zahrnovat možnosti krátkodobých pronájmů, druhý může poskytovat pouze informace o hotelech. Nebo mohou existovat rozdílné definice míst či událostí, které jsou předmětem zájmu, a to na základě volby a strategie místních DMO. Poskytnutím popisů metadat, ideálně založených na stávajících harmonizovaných pojmech a definicích, taxonomii a klasifikacích a geoprostorovém členění, které se již používají v oficiálních statistikách, by datový prostor mohl zajistit, že ve všech datových souborech a zdrojích bude přijata stejná definice tak, aby cestovní kancelář, která je připojená nebo se při analýze dat spoléhá na externí podporu, mohla jejich nabídku přesně odhadnout.

Jako přirození partneři datového prostoru hrají klíčovou roli statistické orgány na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, které bezplatně zpřístupňují oficiální statistiky, podporují interoperabilitu v rámci statistických oblastí i mezi nimi a umožňují opakované použití stávajících dat pro tvorbu inovativních nebo rozšířených oficiálních statistik, případně pro podporu potřeb vykazování pro regulatorní účely.

Lepší, individualizovanější a udržitelnější nabídka cestovního ruchu doprovázená důslednými podpůrnými politickými opatřeními na vnitrostátní, regionální a místní úrovni je klíčem k tomu, aby Evropa zůstala nejnavštěvovanější turistickou destinací na světě, a to inovativním a udržitelným způsobem, přičemž, jak je podrobněji vysvětleno níže, datový prostor pro cestovní ruch může dosažení tohoto výsledku usnadnit. Data mohou pomoci určit, měřit a zlepšovat dopad cestovního ruchu na udržitelnost. Příkladem mohou být data o spotřebě energie v hotelech, certifikáty obnovitelné energie, spotřeba vody a zpracování odpadních vod. Nebo mohou nástroje pro sledovatelnost zemědělsko-potravinářských produktů podpořit místní dodavatelské řetězce, a tím snížit dopad restauračního odvětví na životní prostředí a zároveň podpořit venkovský cestovní ruch. Dalším příkladem výhod sdílení dat napříč oblastmi a odvětvími je interoperabilita mezi evropským datovým prostorem pro cestovní ruch a evropským prostorem pro zdravotní data. Sdílení elektronických zdravotních dat může být pro cestovatele i hostitelskou zemi velmi užitečné při plánování a navrhování odpovídající zdravotní péče.

Výhody plynoucí z lepšího sdílení dat by tak měly dopad na celý trh, včetně velkých platforem, které jsou hlavními držiteli komerčních dat v oblasti cestovního ruchu.

1.2.   Výzvy spojené se sdílením informací v oblasti cestovního ruchu

Odvětví cestovního ruchu čelí třem konkrétním výzvám v oblasti sdílení dat, které musí hlavní aktéři společného evropského datového prostoru pro cestovní ruch řešit (viz bod 2):

1.   Interoperabilita dat

Navrhování, řízení a nabízení zážitků v oblasti cestovního ruchu pro účely rozhodování nebo inovací vyžaduje řadu neosobních údajů. Charakteristickým rysem odvětví cestovního ruchu je, že pro vytvoření turistického zážitku může být potenciálně užitečná jakákoli oblast dat (tj. mobilita, energie, životní prostředí, kulturní dědictví, městské plánování, zdravotnictví atd.), i když pro provozovatele jsou obzvláště zajímavé klíčové soubory neosobních údajů. Rozsáhlé konzultace se zúčastněnými stranami, které Evropská komise vedla v letech 2021–2023, určily soubory dat, které jsou pro provozovatele obzvláště důležité (v závislosti na případu použití a účelu shromažďování dat): dostupnost ubytování a poptávka po něm; cestovní příležitosti a poptávka; environmentální a sociální dopady cestovního ruchu a nabídka a trendy na trhu. Klíčovým úkolem je proto sdílet a porovnávat informace z různých zdrojů, co nejvíce zamezit překrývání a duplicitám, a to v rámci interoperability, která je sdílená s dalšími odvětvovými daty. Pokud je to možné, mohly by se prozkoumat normy, které se již používají a jsou rozšířeny mezi zúčastněnými stranami (viz 2.3).

2.    Přístup k datům

Ekosystém cestovního ruchu EU nepočítá se společnou tržní platformou: nabídky jsou modelovány a katalogizovány jak soukromými provozovateli, tak orgány veřejné správy na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, což vytváří rozmanité, bohaté a mnohojazyčné prostředí, přičemž rezervace jsou spravovány jak prostřednictvím platforem (velkých i malých), tak samostatně poskytovateli. Společný datový prostor EU pro cestovní ruch sice nefunguje jako organizátor trhu (tj. neumožňuje ani necentralizuje rezervace), ale může provozovatelům nabídnout nástroje pro vyhledávání informací (viz bod 2.2).

3.   Poskytování dat veřejnými a soukromými zúčastněnými stranami

Data mohou být otevřená (například jízdní řády, dopravní informace a informace o počasí nebo data získaná z prohlížení webových stránek), mohou však také být soukromá, komerční a citlivá. Pokud jsou sdíleny osobní údaje, musí všechny zúčastněné strany dodržovat obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) (8). Pokud jde o obchodní data, která zahrnují většinu informací týkajících se rezervací, cestování, vyhledávání na internetu a plateb, jsou v držení malého počtu velkých subjektů, které je třeba zapojit do diskuse o pravidlech, jež upravují přístup k datům v rámci datového prostoru.

Zásada hodnoty dat by měla být vyvážena modelem správy a řízení, který umožní okamžitý přístup k datům v co největším možném rozsahu. Vyžaduje to společné úsilí všech zúčastněných stran s tím, že datový prostor pro cestovní ruch by neměl být využíván jako trh pro reklamu na vzorky souborných služeb v soukromém držení. Hlavním cílem datového prostoru je spravedlivá a inkluzivní podpora všech zúčastněných stran v ekosystému.

Potenciál efektivního prostoru pro tok dat přímo souvisí se zapojením co největšího počtu zúčastněných stran, a to nejen jako uživatelů, ale také jako poskytovatelů dat. Proto by se mohla prozkoumat možnost pobídek pro velké soukromé provozovatele, aby sdíleli své informace nebo jejich části ve společném evropském datovém prostoru. Jako příklad lze uvést, že kromě zásady datového altruismu (9), jak je definována v aktu o správě dat, mohou mít tyto pobídky podobu dohodnutých podmínek přístupu: různé režimy a modely sdílení, omezené nebo použitelné pro dané datové soubory, které se mohou v průběhu času měnit; dané dny v týdnu, čtvrtletí nebo jiné časové období; a/nebo dostupnost za poplatek nebo v podobě kombinace otevřených dat a placených neosobních údajů. Jedná se o postupný proces, na němž se stále pracuje a který musí být založen jak na společném úsilí, tak na společném vnímání toho, že je třeba najít rovnováhu mezi transparentností pravidel a respektováním obchodních zájmů (10). V souladu s návrhem aktu o datech by to však nemělo mít vliv na přístup k informacím v datovém prostoru a jejich využívání pro tvorbu oficiálních statistik.

Kromě toho je vytváření datových toků náročné na čas i zdroje. Pro malé a střední podniky a menší DMO, stejně jako pro orgány veřejné správy, by bylo obtížné přijmout normy interoperability pro již existující datové soubory. Proto je třeba prozkoumat řešení, jak snížit administrativní zátěž menších veřejných a soukromých provozovatelů.

1.3.   Cíl společného evropského datového prostoru pro cestovní ruch

Cílem datového prostoru pro cestovní ruch je spojit technické normy pro interoperabilitu se strukturou řízení, která zve k účasti veřejné a soukromé zúčastněné strany a umožňuje jim spojit úsilí o zvýšení sdílení dat napříč datovými oblastmi, jakož i napříč odvětvovými datovými prostory a využívání dat v daném odvětví. Pro ekosystém cestovního ruchu to může být velmi přínosné a může to podpořit konkrétní cíle, například:

—	podporu inovací v odvětví pro podniky a DMO při vytváření, zlepšování a personalizaci služeb a nabídek prostřednictvím přístupu ke kvalitnějším informacím, které jsou nejen sdílené, ale také snáze dostupné,

—	podporu orgánů veřejné správy při rozhodování o udržitelnosti jejich nabídky v oblasti cestovního ruchu, marketingu a řízení na základě různých relevantních dat,

—	podporu specializovaných společností při poskytování lepších služeb na trhu v oblasti analýzy dat, indexů a tržních trendů,

—	umožnění malým a středním podnikům nebo malým DMO sdílet svá data a informace týkající se služeb a nabízet je v rámci sdílení dat v celé EU;

—	zlepšení dostupnosti zdrojů dat pro tvorbu statistických informací pro tvůrce politik, podniky nebo veřejný zájem, podporu integrace se stávajícími oficiálními statistikami a jejich zdokonalení.

V návaznosti na přijetí Evropské strategie pro data stanovila Evropská komise v pracovním dokumentu útvarů Komise o společných evropských datových prostorech (2022) (11) klíčové koncepční zásady a prvky pro všechny společné odvětvové datové prostory: kontrola nad daty, dodržování pravidel a hodnot EU, technická datová infrastruktura, správa a řízení, interoperabilita a otevřenost.

Akt o správě dat (12) a návrh aktu o datech (13) (přijatý Evropskou komisí v únoru 2022) podporují tyto koncepční zásady tím, že vypracovávají soubor společných přístupů EU k nastolení důvěry a zajištění spravedlnosti mezi zúčastněnými stranami, pokud jde o účinnost sdílení dat.

Akt o správě dat má za cíl podpořit dostupnost dat pro použití, a to zvýšením důvěry ve zprostředkovatele dat a posílením mechanismů sdílení dat v celé EU, přičemž mimo jiné také stanoví cíl vytvořit v celé EU společné, interoperabilní datové prostory ve strategických odvětvích zaměřené na překonání právních a technických překážek sdílení dat.

Cílem návrhu aktu o datech je zajistit spravedlivé rozdělení hodnot v ekonomice založené na datech a usnadnit využívání dat vytvořených připojenými výrobky a přístup k nim, zejména pokud přispívají k vytváření dat. Akt o datech předpokládá specializované nástroje pro usnadnění interoperability, a to i v rámci datových prostorů a mezi nimi. Stanoví základní požadavky týkající se různých prvků relevantních pro datové prostory, včetně pověření požádat normalizační organizace o vypracování harmonizovaných norem.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů stanoví pravidla týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a pravidla týkající se volného pohybu osobních údajů. Nařízení GDPR stanoví obecné podmínky, které je třeba dodržovat při shromažďování, sdílení a opakovaném použití osobních údajů.

Kromě toho Evropská komise v návaznosti na směrnici o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (14) stanovila seznam konkrétních datových souborů s vysokou hodnotou a opatření pro jejich zveřejnění a opakované použití (15). Některé z těchto údajů (geoprostorové údaje, údaje z pozorování Země a o životním prostředí, meteorologické údaje, údaje o mobilitě) mohou být významné pro rozvoj nebo monitorování služeb a politik v oblasti cestovního ruchu.

Politika interoperabilní Evropy podporuje interoperabilitu dat v rámci datových prostorů a mezi nimi tím, že podporuje právní, provozní a technické/sémantické sladění, například prostřednictvím použití referenčních architektur, sémantických nástrojů, datových modelů a rozhraní API. Některá z těchto řešení se stanou součástí souboru nástrojů Centra podpory datových prostorů a budou rovněž projednána v Evropském sboru pro datové inovace (viz níže). Návrh aktu o Interoperabilní Evropě (16) posílí interoperabilitu tím, že bude využívání těchto řešení interoperability dále podporovat, což by mělo pomoci k tomu, aby měl datový prostor pro cestovní ruch prospěch z dat pocházejících z různých zdrojů.

Tato architektura, v jejímž rámci se sdílení dat utváří, poskytuje zásadní podporu odvětví cestovního ruchu, neboť stanoví jasná pravidla pro poskytovatele dat a provozovatele z EU i mimo ni. Sdílení dat je také předmětem řady klíčových odvětvových legislativních iniciativ, které mají na odvětví cestovního ruchu jasný a silný dopad.

Navrhované nařízení o krátkodobých pronájmech ubytování (17) umožňuje příslušným orgánům sdílet data o činnosti služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování se „subjekty nebo osobami provádějícími vědecký výzkum, analytické činnosti nebo vyvíjejícími nové obchodní modely“.

Podle nařízení v přenesené pravomoci o multimodálních informačních službách o cestování v celé Unii (18) se informační data zpřístupní prostřednictvím vnitrostátních přístupových bodů. Tato povinnost se vztahuje na pravidelnou přepravu všemi druhy dopravy (městská hromadná doprava, železnice, letecká doprava, trajekty) i na alternativní druhy dopravy (např. sdílení automobilů, sdílený pronájem) a na individuální dopravu, např. cyklistiku. Data by měla být zpřístupněna pouze tehdy, pokud existují v digitální podobě. Mezi data, na která se tato povinnost vztahuje, patří: informační data o jízdních řádech, standardních cenách, poloze stanic (přístupových uzlů) a některá data o infrastruktuře (včetně cyklistických).

Pokud jde o data týkající se rozvoje služeb, které mohou usnadnit rezervace a platby, nová iniciativa týkající se multimodálních digitálních služeb v oblasti mobility (19) vytvoří povinnosti sdílení, které se stejně jako v případě multimodálních informačních služeb o cestování promítnou do datového prostoru pro cestovní ruch. Návrh se bude zabývat povinností některých provozovatelů uzavřít dohodu se třetími stranami. To má zajistit, aby služby online prodeje jízdenek usnadnily multimodalitu tím, že cestujícím umožní snadné a transparentní porovnávání nabídek a přístup k nim.

Nařízení EU o vztazích mezi platformami a podniky (nařízení P2B) (20) má zajistit spravedlivé, transparentní a předvídatelné zacházení s podnikovými uživateli ze strany online zprostředkovatelských služeb.

Cílem společného evropského datového prostoru pro cestovní ruch je začlenit tyto požadavky a zásady, aby se předešlo roztříštěnému provádění zúčastněnými stranami. Přidaná hodnota společného evropského datového prostoru pro cestovní ruch bude spočívat také v podpoře ze strany Evropské komise a dalších orgánů. Ačkoli univerzální přístup nemůže vyhovět specifickým potřebám každého vertikálního odvětví nebo oblasti, bude klíčové určit společné rysy napříč odvětvími a vyvinout, bude-li to možné, společné koncepce, modely a stavební prvky, které bude možné použít v různých odvětvích nebo oblastech. Jak již bylo zmíněno, společné rysy a synergie se týkají zejména odvětví cestovního ruchu. Evropský sbor pro datové inovace zřízený aktem o správě dat bude vydávat pokyny, určovat příslušné normy a požadavky na interoperabilitu pro sdílení dat mezi odvětvími. Centrum podpory datových prostorů, projekt financovaný z programu Digitální Evropa, bude spolupracovat s Evropským sborem pro datové inovace při práci na společných evropských datových prostorech a bude mít za úkol koordinovat všechny příslušné činnosti v této oblasti.

2.   KLÍČOVÉ FAKTORY SPOLEČNÉHO EVROPSKÉHO DATOVÉHO PROSTORU PRO CESTOVNÍ RUCH

Ve složitém ekosystému, jako je cestovní ruch, kde užitečné informace pocházejí z různých oblastí a odvětví a kde jsou ekonomickými subjekty téměř výhradně malé a střední podniky, přičemž rozsáhlé datové domény jsou v držení malého počtu velkých platforem, vyžaduje umožnění sdílení dat kombinaci řady faktorů a jejich vyváženost.

Tuto výzvu řeší dvě koordinační a podpůrné akce financované v roce 2022 v rámci programu Digitální Evropa (21). Koordinační a podpůrné akce sdružují dvě konsorcia veřejného a soukromého sektoru s cílem poskytnout Evropské komisi aktualizovanou mapu příslušných veřejných a soukromých iniciativ, hloubkovou analýzu klíčových faktorů, které umožňují vytvoření datového prostoru pro cestovní ruch, a co je důležité, plán jeho zavedení. Obě koordinační a podpůrné akce budou fungovat v součinnosti od listopadu 2022 do listopadu 2023 a vytvoří základ pro práci na datovém prostoru pro cestovní ruch na základě stávajícího rámce pro evropskou statistiku cestovního ruchu. Doplní podstatné informace o všech aspektech souvisejících s kontextem a správou společného evropského datového prostoru pro cestovní ruch a o následujících krocích pro jeho rozvoj.

Podporou této práce a vyčleněním dalších 8 milionů EUR v pracovním programu Digitální Evropa na období 2023–2024 se Evropská komise zavázala spolupracovat s veřejnými a soukromými aktéry ekosystému cestovního ruchu, aby od nich získala informace o potřebách trhu a odvětví, a to jak z hlediska rámce pro sdílení dat, tak z hlediska rychlosti jeho zavádění.

2.1.   Správa a řízení

Správa a řízení datového prostoru pro cestovní ruch určí, jakým způsobem budou realizovány klíčové faktory interoperability a jak se budou vzájemně ovlivňovat, s cílem zajistit, že k datům bude přistupováno a budou sdílena a využívána zákonným, spravedlivým, transparentním, přiměřeným a nediskriminačním způsobem. Dvě koordinační a podpůrné akce financované z programu Digitální Evropa budou zohledňovat stávající pokyny od veřejných i soukromých subjektů, které existují na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni. Bude se tak dít v rámci Evropské strategie pro data i v rámci Cesty transformace pro cestovní ruch.

V roce 2022 Evropská komise stanovila klíčové koncepční zásady a prvky pro všechny společné odvětvové datové prostory (22): kontrola nad daty, dodržování pravidel a hodnot EU, technická datová infrastruktura, správa a řízení, interoperabilita, otevřenost a kybernetická bezpečnost (23). Kromě toho kodex chování pro sdílení dat v cestovním ruchu (2023), který vypracovaly soukromé zúčastněné strany s podporou Evropské komise (viz bod 2.4), stanoví seznam konkrétních zásad, které je třeba zohlednit v dohodě o sdílení dat: práva na využívání dat, hodnota dat a odměňování, duševní vlastnictví, zásady transparentnosti s bezpečností, odpovědnost, ochrana soukromí a údajů (24) a etika.

Cesta transformace pro cestovní ruch určuje opatření na úrovni EU, na vnitrostátní a na regionální úrovni za účelem podpory sdílení dat v tomto odvětví:

—	Budovat důvěru mezi příslušnými zúčastněnými stranami v cestovním ruchu a poskytovat strategickou podporu při účinném využívání vzájemně výhodných partnerství pro sdílení dat v odvětví cestovního ruchu. [Témata 9, 14, 15]

—	Podporovat podniky v oblasti cestovního ruchu, aby inovovaly, zlepšovaly a rozšiřovaly své služby, a úřady/destinace, aby lépe řídily toky cestovního ruchu, na základě snáze dostupných dat z různých zdrojů v oblasti cestovního ruchu. [Témata 10, 14, 15, 16]

—	Usnadnit výzkum a inovace v ekosystému cestovního ruchu směrem k ekologicky šetrnějším službám zpřístupněním dat různým typům subjektů, včetně spotřebitelů. [Témata 13, 15, 26]

Neformální expertní skupina Komise „Together for EU Tourism“ (Společně pro cestovní ruch EU) (dále jen „T4T“) (25), složená z odborníků z veřejného a soukromého sektoru, pomáhá Komisi při provádění těchto opatření, konkrétně při přípravě politických iniciativ, podpoře spolupráce všech zúčastněných stran v tomto ekosystému, pokud jde o provádění právních předpisů, opatření, programů a politik, a při výměně osvědčených postupů. Zejména podskupina zabývající se digitalizací odvětví cestovního ruchu bude sledovat a podporovat provádění všech opatření souvisejících se sdílením dat a digitalizací odvětví a každoročně přispívat k provádění hodnocení.

Vzhledem k tomu, že kompetence v oblasti politiky a řízení cestovního ruchu jsou na vnitrostátní úrovni a v některých členských státech na regionální úrovni, případně na obou úrovních, musí Evropská komise, vnitrostátní a regionální vlády i soukromé zainteresované strany společně pracovat na podpoře jejich rozvoje. Řešení pro zavedení a provozování společného evropského datového prostoru pro cestovní ruch by mohl poskytnout nový prováděcí nástroj nazvaný „konsorcia evropské digitální infrastruktury“ (EDIC). Na základě nových příležitostí, které poskytuje politický program Digitální dekáda 2030 (26), by členské státy mohly rovněž prozkoumat možnosti zřízení konsorcia EDIC pro vytváření a správu společného evropského datového prostoru pro cestovní ruch.

2.2.   Sémantika pro interoperabilitu

K dosažení minimální interoperability jsou zapotřebí společné datové modely a slovníky. Správní orgány a agentury na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, které shromažďují a vytvářejí služby na základě dat o cestovním ruchu, čelí stejným výzvám a zároveň vidí stejné příležitosti, pokud jde o sémantiku. Národní statistické úřady a Eurostat mají pro oficiální statistiky společně dohodnuté definice. Přijetí těchto definic ostatními zúčastněnými stranami v oblasti cestovního ruchu však není automatické.

Příkladem je vyjádření „kapacity“ ubytování, která může být popsána počtem osob, jež může hotel ubytovat, zatímco jiný poskytovatel tento údaj vykládá z hlediska počtu nabízených lůžek. Tento příklad poukazuje na potřebu vyjasnit definice a hranice klíčových pojmů běžně používaných v odvětví cestovního ruchu, aby bylo možné podpořit iniciativy soukromých a veřejných subjektů v oblasti sdílení dat. Nemělo by jít jen o sladění modelů a definic; cestovní ruch jako služba orientovaná na uživatele musí používat definice respektující požadavky EU na mnohojazyčnost: zatímco obsah je poskytován v jazyce uživatele, metadata a klasifikace, které pomáhají při vyhledávání obsahu, musí být přizpůsobeny jazyku uživatele s cílem poskytnout lepší uživatelskou zkušenost a zabránit diskriminaci.

Proto by byl velmi cenný společný datový model (modely) na evropské úrovni, například stávající datové modely pro sdílení informací o osobní dopravě. Přesný rozsah modelu (modelů) má být definován v rámci přípravných prací v roce 2023 (viz bod 3), avšak přístup by měl být pragmatický a vycházet ze stávajících specifikací (27). Klíčové je rovněž vytvoření pokynů a podpory pro provádění tohoto modelu s cílem zaručit dodržování předpisů ze strany různých subjektů na jednotlivých úrovních. V tomto smyslu bude hrát zásadní roli Centrum podpory datových prostorů.

2.3.   Technické normy pro interoperabilitu

Centrum podpory datových prostorů pracuje na určení společných technických norem s ohledem na stávající iniciativy a regulační rámec a na práci organizací zabývajících se vývojem norem. Všechny datové prostory budou také využívat Simpl, což je middleware, který umožní cloud-edge federace a podpoří všechny hlavní iniciativy v oblasti dat financované Evropskou komisí, které jsou v současnosti spouštěny (28).

Je třeba vzít na vědomí, že akt o datech zmocňuje Komisi k zásahu v případech, kdy bude zjištěno, že neexistují normy. Sdělení Komise Strategie EU pro normalizaci: Stanovování celosvětových norem na podporu odolného, zeleného a digitálního jednotného trhu EU (29) zdůrazňuje přímý vztah mezi úspěchem evropských subjektů v oblasti normalizace na mezinárodní úrovni a konkurenceschopností Evropy, její technologickou suverenitou a ochranou hodnot EU. Jednou z prioritních oblastí jsou „normy pro údaje posilující interoperabilitu dat, sdílení dat a opakované použití dat na podporu společných evropských datových prostorů“.

Evropský statistický systém, partnerství mezi Eurostatem a národními statistickými úřady, vyvinul a udržuje systematický rámec pro rozvoj, tvorbu a šíření evropské statistiky cestovního ruchu, který je stanoven v nařízení (EU) č. 692/2011 (30). Díky použití společné klasifikace, taxonomií napříč statistickými oblastmi, která zaručuje sémantickou interoperabilitu, lze data o kapacitě a obsazenosti turistických ubytovacích zařízení nebo data o charakteristikách cest v cestovním ruchu kombinovat s jinými oblastmi statistiky, a vytvářet tak smysluplné ukazatele. Kromě toho již Eurostat vytvořil soubor technických norem pro sdílení dat o ubytování se soukromým sektorem, konkrétně s mezinárodními online platformami (31).

2.4.   Úloha soukromého sektoru

Ze společného evropského datového prostoru pro cestovní ruch se zrodí prosperující trh služeb. Podniky a zprostředkovatelé dat poskytují zásadní služby pro ekosystém cestovního ruchu v EU a projevují velký zájem o společný evropský datový prostor. Některé platformy již s Eurostatem dobrovolně a pravidelně sdílejí své datové soubory o ubytování za účelem vypracování evropských statistik.

Soukromý sektor pracuje na dohodách o sdílení neosobních údajů, které mohou vytvořit soukromé datové prostory v odvětví cestovního ruchu. Evropská komise tyto iniciativy vítá a zavazuje se je podporovat s cílem zajistit součinnost mezi nimi a společným datovým prostorem EU pro cestovní ruch. K tomuto úsilí přispěje online platforma Evropské komise pro podporu zúčastněných stran v oblasti cestovního ruchu, která začne fungovat v roce 2024 (viz bod 3).

Kodex chování pro sdílení dat v cestovním ruchu (32), jejž vypracovala skupina zúčastněných stran na úrovni EU a který byl přijat v březnu 2023, má za cíl podpořit důvěru mezi zúčastněnými stranami (většinou malými a středními podniky), které chtějí uzavřít smluvní dohody o sdílení informací, a zároveň poskytnout zúčastněným stranám, které mají zájem o sdílení dat, obecné pokyny, spolu s příklady a kontrolním seznamem, ohledně toho, jak by mělo vypadat sdílení dat v oblasti cestovního ruchu, které je vzájemně výhodné pro obě strany. Evropská komise vyzývá evropské aktéry cestovního ruchu, aby se k dodržování těchto pokynů veřejně zavázali.

Soukromý sektor může při doplnění společného datového prostoru EU pro cestovní ruch rovněž hrát klíčovou roli, především tím, že poskytne malým a středním podnikům a destinacím uživatelsky přívětivé nástroje. Ty mohou mít podobu platformy, aplikace nebo placených analytických a podpůrných služeb pro podniky, čímž se překlene rozdíl mezi rámcem pro interoperabilitu stanoveným na úrovni EU a potřebou okamžitého a nekomplikovaného využití a opakovaného využití dat.

2.5.   Podpora malých a středních podniků při přechodu na datový prostor

Jak bylo oznámeno ve sdělení „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ (33) a v souladu se strategií EU pro data, Evropská komise poskytuje podporu malým a středním podnikům napříč odvětvími prostřednictvím center pro digitální inovace a sítě Enterprise Europe Network (EEN), které pracují v součinnosti.

Evropská centra pro digitální inovace (34) jsou jednotná kontaktní místa, která pomáhají podnikům a organizacím veřejného sektoru reagovat na digitální výzvy a zvýšit jejich konkurenceschopnost. Evropská centra pro digitální inovace poskytují přístup k technickým odborným znalostem a poskytují malým a středním podnikům příležitost vyzkoušet si řešení předtím, než je třeba uskutečnit investici. Evropská centra pro digitální inovace poskytují poradenství v oblasti financování, školení a rozvoj dovedností uživatelsky přívětivým a cíleným způsobem. Některá evropská centra pro digitální inovace se specializují na cestovní ruch, ale prostřednictvím sítě mohou všechna pomáhat malým a středním podnikům využívat infrastruktury a iniciativy, jako jsou společné evropské datové prostory.

Odvětvovou skupinu cestovního ruchu sítě Enterprise Europe Network tvoří 61 členů z 23 různých zemí, kteří trvale spolupracují na podpoře ekosystémů cestovního ruchu na svém území. Cílem odvětvové skupiny cestovního ruchu je podporovat a zvyšovat konkurenceschopnost a odolnost malých a středních podniků poskytováním kvalitního poradenství a podporou jejich internacionalizace. Důraz je kladen na možnosti financování ze strany EU, přenos technologií a podnikatelské příležitosti podporované konkrétními cílenými komunikačními a propagačními činnostmi. Jednou z jejích hlavních činností je digitalizace a v rámci tohoto širokého spektra podporuje skupina ambiciózní malé a střední podniky orientované na růst v přístupu k informacím a jejich co nejlepším využití.

2.6.   Podpora destinací při přechodu na datový prostor

Destinace (jako města, venkovské obce nebo širší území) jsou komplexní subjekty, které musí integrovat řízení cestovního ruchu do svého územního plánování, aby zajistily, že dopad turistických toků bude nejen prospěšný pro obyvatele, ale také udržitelný pro komunitu i životní prostředí. Na dostupnost užitečných informací pro řízení a rozvoj cestovního ruchu může mít pozitivní dopad několik iniciativ prováděných Komisí, přičemž Komise zajistí zachování součinnosti napříč sítěmi, aby byla digitální transformace veřejného sektoru konzistentní. Platforma pro spolupráci zúčastněných stran, kterou Komise spustí v roce 2024 na podporu společného provádění Cesty transformace pro cestovní ruch, nabídne jednotné kontaktní místo pro všechny informace užitečné pro zúčastněné strany v cestovním ruchu, pokud jde o politiky a opatření EU a členských států, jakož i pro výměnu osvědčených postupů.

Tyto možnosti přímé spolupráce napříč destinacemi a mezi destinacemi a Komisí zároveň zaručí, že při vytváření společného datového prostoru EU pro cestovní ruch budou zohledněny místní zvláštnosti a požadavky:

—	Minimální mechanismy interoperability vyvinuté městy a obcemi a pro města a obce v rámci hnutí living-in.eu (35) mohou společný evropský datový prostor pro cestovní ruch významně podpořit, neboť se zabývají řešením interoperability pro tyto ekosystémy.

—	Výzva pro inteligentní města (36) je iniciativa Evropské komise, která podporuje evropská města při ekologické a digitální transformaci jejich místních ekonomik na základě vytváření sítí, výměny osvědčených postupů, podpory ze strany odborníků a aktivizace soukromého sektoru.

—

V rámci městské agendy EU (37) budou rovněž vyčleněny finanční prostředky na podporu cestovního ruchu v městských destinacích se zvláštním důrazem na udržitelnost nabídky. Nové partnerství pro udržitelný cestovní ruch v rámci městské agendy EU (38), které bylo zahájeno v prosinci 2022, může rovněž navrhnout konkrétní opatření na zlepšení digitálních služeb městských destinací.

—	Oficiální portál dat EU (39) shromažďuje veškeré veřejné informace týkající se právních předpisů EU, publikací, oznámení o veřejných zakázkách a dalších forem otevřených dat. Jedná se o databázi, která může znamenat podporu pro všechny odvětvové datové prostory.

—

Stěžejní projekt pro cestovní ruch (40) v rámci Nástroje pro technickou podporu ve vydání pro rok 2022 (41) podporuje sedm členských států (42) při posilování jejich rámce pro statistiky a data týkající se cestovního ruchu, a to budováním kapacit pro sdílení a integraci dat, odstraňováním nedostatků v provádění statistického rámce satelitního účtu cestovního ruchu, včetně pokynů umožňujících využívání alternativních zdrojů dat, začleňováním ukazatelů udržitelnosti do statistik cestovního ruchu za účelem lepšího řízení destinací a podporou digitalizace malých a středních podniků v cestovním ruchu.

Rovněž se připravuje kompetenční centrum EU na podporu správy dat v turistických destinacích. Toto znalostní centrum bude podporovat destinace při rozvoji a zavádění řízení založeného na datech a při rozvoji kompetencí a strategií sdílení dat. Kompetenční centrum EU by mělo začít fungovat v roce 2024.

2.7.   Testování případu použití pro datový prostor pro cestovní ruch

Vzhledem k potřebě vytvořit důvěryhodné prostředí pro sdílení dat mezi všemi zúčastněnými stranami a s ohledem na význam testování nástrojů interoperability, aby se z nich staly stavební kameny datového prostoru pro cestovní ruch, zavádí Evropská komise ve spolupráci s členskými státy a soukromými zúčastněnými stranami testovací akci, jejímž cílem je připravit půdu pro datový prostor pro cestovní ruch.

Akce by měla uplatnit klíčové faktory (technické normy a model správy a řízení), které byly určeny v rámci přípravných akcí financovaných v rámci programu Digitální Evropa, a sladit je s technickými normami, které Eurostat vypracoval pro data o ubytování: ukáže hodnotu datového prostoru pro cestovní ruch pro toto odvětví tím, že uplatní a otestuje normy interoperability a obchodní model pro sdílení dat, které byly stanoveny v rámci koordinačních a podpůrných akcí. Testovací akce je založena na čistě dobrovolném základě a představuje praktický příklad přípravy datového prostoru pro cestovní ruch.

Zapojí se orgány veřejné správy na vnitrostátní i regionální úrovni, Eurostat a příslušné útvary Evropské komise spolu se soukromými partnery specializovanými na správu dat s cílem zajistit, aby tento přístup sloužil přípravným pracím na společném evropském datovém prostoru pro cestovní ruch i na rámci pro sdílení dat, který předpokládá návrh nařízení o krátkodobých pronájmech.

Komise se snaží zajistit, aby byl tento přístup realistický a inkluzivní a aby byl užitečný pro zúčastněné strany z EU – jak pro ty, které se akce účastní, tak pro malé a střední podniky a organizace destinačního managementu. Test se proto zaměří na případ použití interakce mezi různými datovými oblastmi, včetně krátkodobých pronájmů a ubytování.

Než dojde k předpokládanému dokončení iniciativy (1. čtvrtletí 2025), budou integrovány výsledky koordinačních a podpůrných akcí připravujících datový prostor pro cestovní ruch, což bude prvním rázným krokem k vytvoření plnohodnotného společného evropského datového prostoru pro cestovní ruch.

3.   DALŠÍ KROKY NA CESTĚ KE SPOLEČNÉMU EVROPSKÉMU DATOVÉMU PROSTORU PRO CESTOVNÍ RUCH

Fáze 1: od této chvíle do 4. čtvrtletí 2023

—

Dvě koordinační a podpůrné akce financované v rámci programu Digitální Evropa v roce 2022 poskytnou Komisi aktualizovanou mapu příslušných veřejných a soukromých iniciativ, hloubkovou analýzu klíčových faktorů pro datový prostor pro cestovní ruch, spolu s doporučeními pro model řízení a technické normy, a plán pro zavedení datového prostoru.

—

Evropská komise zároveň na dobrovolné bázi sestaví pracovní skupinu, která otestuje případ použití jako první uplatnění poznatků z koordinačních a podpůrných akcí. V této první fázi pracovní skupina určí zaměření experimentu, včetně konkrétní potřeby využití a opakovaného využití dat, a svou pracovní metodiku.

—

V návaznosti na iniciativy na vnitrostátní úrovni a v součinnosti s prací Centra podpory datových prostorů by měla být zahájena diskuse mezi Evropskou komisí a členskými státy o možnosti zřídit konsorcium evropské digitální infrastruktury, které by spravovalo společný evropský datový prostor pro cestovní ruch.

—

Kompetenční centrum EU na podporu správy dat v turistických destinacích by mělo být zřízeno konsorciem veřejných a soukromých zúčastněných stran s kompetencí v oblasti analýzy dat, a to s cílem poskytovat podporu destinacím při vývoji a provádění řízení založeného na datech a strategií sdílení dat v rámci rozvoje společného evropského datového prostoru pro cestovní ruch.

—

Zúčastněné strany mají k dispozici řadu nástrojů, jak se zapojit do procesu vytváření datového prostoru přizpůsobeného požadavkům odvětví, jak je popsáno výše. Odvětvové organizace by měly mezi svými členy začít propagovat možnosti a využití datového prostoru pro cestovní ruch, jakož i zásady stanovené v kodexu chování pro sdílení dat v cestovním ruchu.

Fáze 2: 1. čtvrtletí 2024 až 1. čtvrtletí 2025

—	Pracovní skupina pro případy použití zřízená Evropskou komisí bude usilovat o uplatnění výsledků koordinačních a podpůrných akcí na případ použití vybraný ve fázi 1 a jejich sladění s technickými specifikacemi, které Eurostat vypracoval v dohodě o sdílení dat o ubytování se soukromým sektorem.

—

Členské státy mohou přispět tím, že prozkoumají možnost zřízení konsorcia evropské digitální infrastruktury pro správu společného evropského datového prostoru pro cestovní ruch. V rámci programu Digitální Evropa by měla být prováděna opatření navazující na koordinační a podpůrné akce, a to s cílem vybudovat infrastrukturu společného evropského datového prostoru pro cestovní ruch (36 měsíců).

—

Aby Evropská komise dále pokročila ve společném provádění Cesty transformace pro cestovní ruch, spustí platformu pro spolupráci zúčastněných stran jako uživatelsky přívětivý vstupní bod, který zúčastněným stranám umožní přístup k aktivně aktualizovaným informacím a odkazům na oficiální a komunitní zdroje důležité pro opatření cesty transformace; umožní jim získat průběžně aktualizované informace o probíhajících projektech, činnostech a událostech, které jsou důležité pro opatření na cestě transformace; a poskytne jim prostředky pro navázání kontaktů a spolupráci s členy komunity zúčastněných stran a umožní jim vyhledávat aktuální možnosti financování a vzdělávání nebo dalšího vývoje nebo ohledně nich dostávat upozornění. Platforma bude shromažďovat a aktualizovat plány iniciativ týkajících se sdílení dat v cestovním ruchu.

—	Zúčastněné strany se vyzývají, aby se aktivně zapojily do platformy a do iniciativ, které bude organizovat neformální expertní skupina Komise T4T v souvislosti se sdílením a správou dat.

Fáze 3: 2025 a následující období

V budoucnu by měl ekosystém cestovního ruchu v Evropě počítat s hlubším pochopením příležitostí, které sdílení dat nabízí. Probíhající iniciativy a krátkodobá opatření plánovaná na úrovni Komise a ze strany odvětví poskytují zainteresovaným stranám příležitost, aby se do rozvoje datového prostoru pro cestovní ruch zapojily.

Kromě toho by řešením pro správu společného evropského datového prostoru pro cestovní ruch mohlo být konsorcium evropské digitální infrastruktury členských států. Očekává se, že přípravné a zaváděcí práce v rámci programu Digitální Evropa pokročí natolik, že bude možné navrhnout infrastrukturu, která ve spolupráci s Centrem podpory datových prostorů může definovat jedinečné identifikátory pro položky cestovního ruchu na agregované úrovni, dohodnout se na společných klíčových prvcích metadat (sémantických pravidlech) a integrovat technická pravidla interoperability konzistentním způsobem s ostatními datovými prostory na úrovni EU.

Další finanční prostředky v rámci programu Digitální Evropa budou k dispozici na období 2025–2027. Výše těchto dodatečných finančních prostředků by měla odpovídat dosaženému pokroku a dalším potřebám financování.

4.   ZÁVĚR

Evropská komise je plně odhodlána podporovat prostor, kde data v oblasti cestovního ruchu proudí při plném respektování zásad EU týkajících se spravedlnosti, dostupnosti, bezpečnosti a ochrany soukromí. V první řadě to bude v souladu se strategií EU pro data. Bude to také v souladu s úsilím o prohlubování dovedností a změnu kvalifikace v rámci Paktu pro dovednosti (43).

Datový prostor se nezrodí ve vakuu: zaplní mezeru na trhu s daty v oblasti cestovního ruchu, kde je třeba rozšířit přístup, zvýšit jeho konzistentnost a podpořit zejména malé a střední podniky a destinace, které jsou hybnou silou ekosystému klíčového pro hospodářství EU s cílem zvýšit opakované využití dat a vytvořit inovativní služby a ekonomickou hodnotu.

Tento přístup k budování společného evropského datového prostoru pro cestovní ruch musí být progresivní i pevný. Jeho cílem je vytvořit rámec, který odpovídá potřebám ekosystému a trhu a je rovněž zakotven v širším rámci interoperability odvětvových datových prostorů na úrovni EU. Aby se tato ambice naplnila, vyzývá Evropská komise všechny příslušné aktéry, aby se zapojili do sdílení dat v rámci společného evropského datového prostoru pro cestovní ruch, a to nejen za účelem zvýšení množství dat, která může poskytnout, ale také za účelem jeho společného utváření ve prospěch všech.

---

(1)  Transition pathway for tourism published today (europa.eu)

(2)  COM(2020) 66 final.

(3)  V Evropské strategii pro data z února 2020 bylo předesláno vytvoření datových prostorů v deseti strategických oblastech: zdraví, zemědělství, výroba, energetika, mobilita, finance, veřejná správa, dovednosti, evropský cloud pro otevřenou vědu a plnění cílů Zelené dohody coby průřezová klíčová priorita.

(4)  250321-vtc-euco-statement-en.pdf (europa.eu)

(5)  Rada pro konkurenceschopnost (vnitřní trh a průmysl) – Consilium (europa.eu)

(6)  https://www.consilium.europa.eu/media/49960/st08881-en21.pdf

(7)  Výroční zpráva o evropských malých a středních podnicích, 20. června 2022

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(9)  Politika datového altruismu souvisí s dobrovolným sdílením dat bez nároku na náhradu za účelem obecného zájmu, pro obecné blaho.

(10)  Program Horizont Evropa zahrnuje povinnost příjemců v rámci projektů otevřeně sdílet data, na nichž jsou založeny výsledky výzkumu. To umožňuje příjemcům v rámci projektů definovat zveřejnitelná a důvěrná data pro oprávněné obchodní zájmy; bylo by možné získat poznatky o tom, jak tito příjemci byli motivováni k otevřenému sdílení dat a jak jsou respektována jejich obchodní práva. Celkově lze říci, že díky již existujícím mezinárodním dohodám a postupům v oblasti interoperability by sdílení vědeckých dat mohlo poskytnout užitečné poznatky pro rozvoj datových prostorů průmyslových ekosystémů.

(11)  Pracovní dokument útvarů Komise o datových prostorech | Formování digitální budoucnosti Evropy (europa.eu)

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/868 ze dne 30. května 2022 o evropské správě dat a o změně nařízení (EU) 2018/1724 (akt o správě dat) (Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 1).

(13)  https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_22_1113

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

(15)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/138 ze dne 21. prosince 2022, kterým se stanoví seznam konkrétních datových souborů s vysokou hodnotou a opatření pro jejich zveřejnění a opakované použití (Úř. věst. L 19, 20.1.2023, s. 43).

(16)  COM(2022) 720 final, EUR-Lex – 52022PC0720 – CS – EUR-Lex (europa.eu)

(17)  COM_2022_571_1_EN_ACT_part1_v7.pdf (europa.eu).

(18)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1926 ze dne 31. května 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU, pokud jde o poskytování multimodálních informačních služeb o cestování v celé Unii (Úř. věst. L 272, 21.10.2017, s. 1). Nařízení v přenesené pravomoci se reviduje s cílem rozšířit tuto povinnost na informace v reálném čase (pro všechny druhy dopravy), např. informace v reálném čase o přerušení provozu vlaku.

(19)  https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/13133-Multimodal-digital-mobility-services

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57). To platí například pro změny obchodních podmínek, přístup k datům, způsob organizace pořadí, důvody pro pozastavení nebo ukončení používání platformy a důvody pro použití doložek o cenové paritě.

(21)  DATES – Evropský datový prostor pro cestovní ruch (tourismdataspace-csa.eu) a Domovská stránka – datový prostor pro cestovní ruch (modul.ac.at)

(22)  Pracovní dokument útvarů Komise o datových prostorech | Formování digitální budoucnosti Evropy (europa.eu)

(23)  V souladu s evropským prohlášením o digitálních právech a zásadách | Formování digitální budoucnosti Evropy (europa.eu)

(24)  Pro účely upřesnění uplatňování nařízení GDPR na odvětví cestovního ruchu je třeba vypracovat budoucí kodexy chování v oblasti ochrany soukromí a údajů v souladu s článkem 40 nařízení GDPR.

(25)  Rejstřík expertních skupin Komise a dalších podobných subjektů (europa.eu)

(26)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zavádí politický program Digitální dekáda 2030 (Úř. věst. L 323, 19.12.2022, s. 4).

(27)  Například poznatky získané při vytváření specifikací pro společný datový prostor v rámci Zelené dohody pro Evropu, které sestavilo Společné výzkumné středisko: https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC126319, a které do značné míry platí i pro datový prostor pro cestovní ruch.

(28)  Simpl: jednoduché cloud-edge federace a datové prostory | Formování digitální budoucnosti Evropy (europa.eu)

(29)  EUR-Lex – 52022DC0031 – CS – EUR-Lex (europa.eu)

(30)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 692/2011 ze dne 6. července 2011 o evropské statistice cestovního ruchu a o zrušení směrnice Rady 95/57/ES (Úř. věst. L 192, 22.7.2011, s. 17).

(31)  Rovněž probíhá revize nařízení (ES) č. 223/2009 (ve znění pozdějších předpisů), které definuje stávající způsoby fungování Evropského statistického systému a jehož cílem je lepší integrace soukromých dat.

(32)  Key European tourism stakeholders co-sign a Code of Conduct on data sharing in tourism (Klíčové zúčastněné strany v evropském cestovním ruchu podepsaly kodex chování pro sdílení dat v cestovním ruchu) – ETC Corporate – ETC Corporate (etc-corporate.org)

(33)  Sdělení COM/2020/103: Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky | Znalosti pro politiku (europa.eu)

(34)  Informace pro malé a střední podniky | Síť evropských center pro digitální inovace (europa.eu)

(35)  Join us in building the European way of Digital Transformation for 300 million Europeans (Připojte se k nám při budování evropského způsobu digitální transformace pro 300 milionů Evropanů) | Living in EU (living-in.eu)

(36)  Domovská stránka | Výzva pro inteligentní města

(37)  Inforegio – městská agenda EU (europa.eu)

(38)  Udržitelný cestovní ruch | EUI (urban-initiative.eu)

(39)  Oficiální portál evropských dat | data.europa.eu

(40)  Nástroj pro technickou podporu 2022: podpora ekosystému cestovního ruchu: „ cesta k udržitelnějšímu, odolnějšímu a digitálnějšímu cestovnímu ruchu“

(41)  Nástroj pro technickou podporu (europa.eu)

(42)  Itálie, Chorvatsko, Španělsko, Slovinsko, Portugalsko, Malta a Řecko.

(43)  Domovská stránka Paktu pro dovednosti (europa.eu)

Oznámení Evropské unie učiněné v souladu s Dohodou o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé

(2023/C 263/02)

Evropská unie tímto Spojenému království a specializovanému výboru pro prosazování práva a justiční spolupráci oznamuje následující skutečnosti týkající se Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (dále jen „dohoda o obchodu a spolupráci“).

I.   OZNÁMENÍ UČINĚNÁ PODLE DOHODY O OBCHODU A SPOLUPRÁCI

1.   Částečné stažení oznámení podle čl. 690 odst. 4 dohody o obchodu a spolupráci

Evropská unie jménem Polska částečně stahuje oznámení učiněné Polskem v souvislosti s předchozím čl. LAW.SURR.83 odst. 2, nyní čl. 603 odst. 2 dohody o obchodu a spolupráci v tom smyslu, že Polsko své státní příslušníky předávat nebude (1).

Polsko podmiňuje předávání svých státních příslušníků takto:

od 3. srpna 2023 může být polský státní příslušník předán Spojenému království Velké Británie a Severního Irska na základě zatýkacího rozkazu uvedeného v dohodě o obchodu a spolupráci za předpokladu, že čin uvedený v zatýkacím rozkazu byl spáchán mimo území Polské republiky a mimo polskou loď nebo letadlo a tento čin byl trestným činem podle platného práva Polské republiky nebo by byl trestným činem podle práva platného v Polské republice, pokud by byl spáchán na území Polské republiky, a to jak v okamžiku, kdy byl spáchán, tak v okamžiku plnění zatýkacího rozkazu.

Předání polského státního příslušníka nebude povoleno, pokud byl zatýkací rozkaz vydán proti osobě podezřelé ze spáchání trestného činu z politických důvodů, avšak bez použití síly, nebo pokud by výkon zatýkacího rozkazu porušoval práva a svobody osob a občanů.

---

(1)  Dokument ST 6076/1/21 REV 1.

Směnné kurzy vůči euru (1)

25. července 2023

(2023/C 263/03)

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,1051
JPY	japonský jen	156,18
DKK	dánská koruna	7,4515
GBP	britská libra	0,86148
SEK	švédská koruna	11,4950
CHF	švýcarský frank	0,9598
ISK	islandská koruna	145,70
NOK	norská koruna	11,1605
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	24,047
HUF	maďarský forint	378,33
PLN	polský zlotý	4,4263
RON	rumunský lei	4,9223
TRY	turecká lira	29,7848
AUD	australský dolar	1,6328
CAD	kanadský dolar	1,4562
HKD	hongkongský dolar	8,6336
NZD	novozélandský dolar	1,7785
SGD	singapurský dolar	1,4677
KRW	jihokorejský won	1 409,63
ZAR	jihoafrický rand	19,4256
CNY	čínský juan	7,8915
IDR	indonéská rupie	16 607,03
MYR	malajsijský ringgit	5,0420
PHP	filipínské peso	60,271
RUB	ruský rubl
THB	thajský baht	38,115
BRL	brazilský real	5,2178
MXN	mexické peso	18,5746
INR	indická rupie	90,4445

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

ROZHODNUTÍ VYSOKÉHO PŘEDSTAVITELE UNIE PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU

ze dne 19. června 2023

o bezpečnostních pravidlech pro Evropskou službu pro vnější činnost

(2023/C 263/04)

VYSOKÝ PŘEDSTAVITEL UNIE PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (1) (dále jen „rozhodnutí Rady 2010/427/EU“), a zejména na čl. 10 odst. 1 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropská služba pro vnější činnost (dále jen „ESVČ“) má mít jakožto funkčně nezávislá instituce Evropské unie (EU) bezpečnostní pravidla, jak je stanoveno v čl. 10 odst. 1 rozhodnutí Rady 2010/427/EU.

(2)

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) má rozhodnout o bezpečnostních pravidlech pro ESVČ, která se vztahují na všechny aspekty bezpečnosti související s fungováním ESVČ, aby mohla účinně řídit rizika, jimž jsou vystaveni zaměstnanci, za něž odpovídá, její fyzický majetek, informace a návštěvníci a plnit v tomto ohledu svou povinnost řádné péče a související povinnosti.

(3)	Měla by být zejména zajištěna ochrana zaměstnanců, za něž ESVČ odpovídá, fyzického majetku ESVČ včetně komunikačních a informačních systémů, informací a návštěvníků na úrovni, která je v souladu s osvědčenými postupy v Radě, Komisi, členských státech a případně v mezinárodních organizacích.

(4)

Bezpečnostní pravidla pro ESVČ by měla pomoci vytvořit v EU soudržnější komplexní obecný rámec pro ochranu utajovaných informací EU, přičemž by měla vycházet z bezpečnostních pravidel Rady Evropské unie (dále jen „Rada“) a z bezpečnostních ustanovení Evropské komise a být s nimi v co nejvyšší míře soudržná.

(5)	ESVČ, Rada a Komise se zavázaly k uplatňování rovnocenných bezpečnostních standardů pro ochranu utajovaných informací EU.

(6)	Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny články 15 a 16 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a jejich prováděcí akty.

(7)	Je nezbytné stanovit organizaci bezpečnosti v ESVČ a rozdělení bezpečnostních úkolů ve strukturách ESVČ.

(8)	Vysoký představitel by měl podle potřeby čerpat z odborných poznatků členských států, generálního sekretariátu Rady a Komise.

(9)	Vysoký představitel by měl přijmout veškerá vhodná opatření, která jsou nezbytná k provádění těchto pravidel s podporou členských států, generálního sekretariátu Rady a Komise.

(10)

Přestože bezpečnostním orgánem ESVČ je generální tajemník ESVČ, je vhodné přezkoumat bezpečnostní pravidla ESVČ, zejména s cílem zohlednit zřízení Střediska pro reakci na krize (CRC), a za tímto účelem zrušit a nahradit rozhodnutí vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ADMIN (2017)10 ze dne 19. září 2017 (2).

(11)

V souladu s čl. 15 odst. 4 písm. a) rozhodnutí vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ADMIN(2017) 10 ze dne 19. září 2017 o bezpečnostních pravidlech pro Evropskou službu pro vnější činnost byl ohledně plánovaných změn bezpečnostních pravidel ESVČ konzultován Bezpečnostní výbor ESVČ,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

---

(1)  Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30.

(2)  Úř. věst. C 126, 10.4.2018, s. 1.

(3)  Služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (dále jen „služební řád“).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(5)  Úř. věst. C 126, 10.4.2018, s. 1.