—

s ohledem na návrh nařízení Komise, kterým se mění nařízení (EU) 2019/424, (EU) 2019/1781, (EU) 2019/2019, (EU) 2019/2020, (EU) 2019/2021, (EU) 2019/2022, (EU) 2019/2023 a (EU) 2019/2024, pokud jde o požadavky na ekodesign serverů a datových úložišť, elektromotorů a pohonů s proměnnými otáčkami, chladicích spotřebičů, světelných zdrojů a samostatných předřadných přístrojů, elektronických displejů, myček nádobí pro domácnost, praček pro domácnost a praček se sušičkou pro domácnost a chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí (D069494/02,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (1), a zejména na článek 15 uvedené směrnice,

—

s ohledem na stanovisko výboru uvedeného v čl. 19 odst. 1 směrnice 2009/125/ES ze dne 11. listopadu 2020,

—

s ohledem na dopis Komise ze dne 14. prosince 2020, kterým žádá Evropský parlament, aby prohlásil, že nevyjádří svůj nesouhlas s návrhem nařízení Komise,

—

s ohledem na dopis Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 28. ledna 2021,

—

s ohledem na čl. 5a odst. 3 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (2),

—

s ohledem na čl. 112 odst. 4 písm. d) a čl. 111 odst. 6 jednacího řádu,

—

s ohledem na doporučení k rozhodnutí Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

—

s ohledem na to, že nebyly vysloveny žádné námitky ve lhůtě stanovené v čl. 111 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 9. února 2021,

A.

vzhledem k tomu, že Komise dne 5. prosince 2020 předložila Parlamentu návrh nařízení Komise, čímž začala běžet lhůta pro přezkum, během níž může Parlament vyslovit proti tomuto návrhu nařízení námitku;

B.

vzhledem k tomu, že Komise v roce 2019 přijala nařízení (EU) 2019/424 (3), (EU) 2019/1781 (4), (EU) 2019/2019 (5), (EU) 2019/2020 (6), (EU) 2019/2021 (7), (EU) 2019/2022 (8), (EU) 2019/2023 (9) a (EU) 2019/2024 (10) (dále jen „pozměněná nařízení“) týkající se požadavků na ekodesign serverů a datových úložišť, elektromotorů a pohonů s proměnnými otáčkami, chladicích spotřebičů, světelných zdrojů a samostatných předřadných přístrojů, elektronických displejů, myček nádobí pro domácnost, praček pro domácnost a praček se sušičkou pro domácnost a chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí;

C.

vzhledem k tomu, že byly zjištěny technické problémy, které by ohrozily řádné provádění pozměněných nařízení, jakmile se začnou uplatňovat v roce 2021; vzhledem k tomu, že Komise tudíž vypracovala návrh nařízení, který má tyto technické problémy vyřešit a vyjasnit a sladit některá ustanovení v pozměněných nařízeních; vzhledem k tomu, že návrh nařízení Komise mimo jiné stanoví společnou definici „deklarované hodnoty“ s cílem vyjasnit hodnoty, které mají být poskytovány orgánům dozoru nad trhem za účelem ověřování souladu, a zejména fyzického zkoušení;

D.

vzhledem k tomu, že návrh nařízení Komise by měl vstoupit v platnost do 1. března 2021, aby se změny pozměněných nařízení začaly uplatňovat od stejného data jako většina pozměněných nařízení;

E.

vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí představuje výjimečné opatření s cílem zabránit období právní nejistoty pro zúčastněné strany, které musí splnit požadavky uvedené v pozměněných nařízeních;

1.

2.

—

s ohledem na výroční zprávu Evropské centrální banky (ECB) za rok 2019,

—

s ohledem na reakci ECB na podněty, které Evropský parlament vyjádřil ve svém usnesení o výroční zprávě ECB za rok 2018,

—

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank (ESCB) a ECB, zejména na články 15 a 21 tohoto statutu,

—

s ohledem na článek 123 a čl. 127 odst. 1, 2 a 5, na články 130, 132 a čl. 284 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

—

s ohledem na makroekonomické prognózy pracovníků Eurosystému týkající se eurozóny a na opatření přijatá Radou guvernérů ECB dne 4. června 2020,

—

s ohledem na průzkum ECB o přístupu podniků k financování v eurozóně za říjen 2019 až březen 2020, zveřejněný dne 8. května 2020,

—

s ohledem na makroekonomické prognózy pracovníků ECB týkající se eurozóny zveřejněné dne 10. září 2020,

—

s ohledem na měnové dialogy s prezidentkou Evropské centrální banky Christine Lagardeovou, které proběhly ve dnech 6. února a 8. června 2020 a 28. září 2020,

—

s ohledem na svůj postoj ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování (1),

—

s ohledem na dokument ECB č. 247 z řady Occasional Papers akčního výboru pro kryptoaktiva ze září 2020 nazvaný „Stabilní kryptoměny: Důsledky pro měnovou politiku, finanční stabilitu, tržní infrastrukturu a platby a bankovní dohled v eurozóně“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o genderové vyváženosti při navrhování kandidátů v oblasti hospodářských a měnových záležitostí EU (2),

—

s ohledem na zprávu ECB z října 2020 o digitálním euru,

—

s ohledem na dokument ECB č. 201 z řady Occasional Papers z listopadu 2017 nazvaný „Use of cash by households in the euro area“ (Používání hotovosti domácnostmi v eurozóně),

—

s ohledem na aktualizaci prohlášení ECB o životním prostředí za rok 2020,

—

s ohledem na čl. 142 odst. 1 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0002/2021),

A.

vzhledem k tomu, že hospodářská prognóza Komise z léta 2020, která již přihlíží k hospodářským otřesům způsobeným pandemií COVID-19, předpokládá pro rok 2020 pokles ekonomiky eurozóny o 8,7 % a pro rok 2021 růst o 6,1 %, přičemž ekonomika EU-27 má v roce 2020 klesnout o 8,3 % a v roce 2021 růst o 5,8 %;

B.

vzhledem k tomu, že podle makroekonomické prognózy pracovníků ECB ze září 2020 bude roční míra inflace v eurozóně – měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HISC) – v průměru dosahovat v roce 2020 hodnoty 0,3 %, v roce 2021 1,0 % a v roce 2022 1,3 %, přičemž inflační výhledy ukazují v eurozóně značné rozdíly;

C.

vzhledem k tomu, že podle Eurostatu činila míra nezaměstnanosti v srpnu 2020 v EU 7,4 % a v eurozóně 8,1 %; vzhledem k tomu, že se očekává nárůst míry nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti je v rámci celé Unie nerovnoměrná; vzhledem k tomu, že v rámci členských států i mezi nimi stále panují mimořádně velké regionální rozdíly, pokud jde o nezaměstnanost; vzhledem k tomu, že vysoká nezaměstnanost mladých lidí představuje stále závažný problém, který je v EU třeba řešit;

D.

vzhledem k tomu, že údaje ECB o harmonizovaném indexu spotřebitelských cen za rok 2020 ukazují deflační dopad v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19 v několika členských státech;

E.

vzhledem k tomu, že zářijové prognózy ECB týkající se globálního reálného HDP (s výjimkou eurozóny) předpovídají v roce 2020 pokles o 3,7 %, následovaný v roce 2021 růstem o 6,2 % a v roce 2022 o 3,8 %;

F.

vzhledem k tomu, že navzdory opakovaným výzvám Evropského parlamentu k přijetí genderově vyváženého užšího seznamu s alespoň dvěma jmény na pozice ve Výkonné radě ECB sestával užší seznam pro jmenování nového člena Výkonné rady, který nahradí Yvese Mersche, pouze z mužů; vzhledem k tomu, že ženy jsou v Radě guvernérů ECB nadále velmi nedostatečně zastoupeny;

G.

vzhledem k tomu, že v roce 2019 činil čistý zisk ECB 2 366 miliard EUR v porovnání s 1 575 miliardami EUR v roce 2018; vzhledem k tomu, že toto navýšení lze přisoudit zejména nárůstu čistého úrokového výnosu z portfolia v USD a z portfolia programu nákupu aktiv;

H.

vzhledem k tomu, že na konci roku 2019 dosáhla velikost rozvahy Eurosystému 4 671 425 milionů EUR, což je druhá historicky nejvyšší hodnota v porovnání s maximem z roku 2018;

I.

vzhledem k tomu, že malé a střední podniky (MSP), které jsou i nadále páteří hospodářství a společnosti EU a posilují hospodářskou a sociální soudržnost, musí být i nadále podporovány;

J.

vzhledem k tomu, že malé a střední podniky byly vážně zasaženy krizí způsobené onemocněním COVID-19; vzhledem k tomu, že vývoj celkového hospodářského výhledu negativně ovlivnil jejich přístup k financování;

K.

vzhledem k tomu, že SFEU definuje mandát ECB jako udržování cenové stability a podporování obecných hospodářských politik v Unii s cílem přispět k dosažení cílů Unie;

L.

vzhledem k tomu, že EU se zavázala, že do roku 2050 dosáhne klimatické neutrality, a posláním ECB je jí v tom pomoci; vzhledem k tomu, že poslání ECB není omezeno pouze na zajištění cenové stability, ale jeho součástí je i bezpečnost a odolnost bankovního systému a stabilita finančního systému;

M.

vzhledem k tomu, že podle průzkumu Eurobarometru z listopadu 2019 dosahovala veřejná podpora pro evropskou hospodářskou a měnovou unii s jedinou měnou, eurem, v roce 2019 62 %;

N.

vzhledem k tomu, že dne 18. března 2020 ECB vyhlásila nouzový pandemický program nákupu aktiv jako nový dočasný program pro nákup aktiv ve veřejném a soukromém sektoru ve výši 750 miliard EUR, s cílem čelit rizikům pro transmisi měnové politiky v eurozóně způsobeným pandemií koronaviru;

O.

vzhledem k tomu, že dne 4. června 2020 Rada guvernérů ECB rozhodla navýšit prostředky na nouzový pandemický program nákupu aktiv (PEPP) na 1,35 bilionu EUR, prodloužit horizont čistých nákupů v rámci PEPP alespoň na konec června 2021 a také, že splatné části jistiny v rámci PEPP budou reinvestovány alespoň do konce roku 2022; dále konstatuje, že čisté nákupy v rámci programu nákupu aktiv budou pokračovat v tempu 20 miliard EUR za měsíc, spolu s nákupy v rámci dodatečného dočasného krytí 120 miliard EUR až do konce roku 2020;

P.

vzhledem k tomu, že k zajištění likvidity byla přijata další politická opatření, jako jsou cílené dlouhodobější refinanční operace (TLTRO III) a PELTRO, likviditní nástroj specifický pro pandemii;

Q.

vzhledem k tomu, že evropský systém pojištění vkladů má značné zpoždění, a to navzdory návrhům Komise a ECB, že je naléhavě nutné chránit vklady na úrovni EU;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané „Nový akční plán pro oběhové hospodářství: Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098) a na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Směrem k celosvětovému oběhovému hospodářství: situace a výhled“ (SWD(2020)0100),

—

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje, včetně cíle č. 12 „odpovědná spotřeba a výroba“ a cíle č. 15 „život na souši“,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek: K životnímu prostředí bez toxických látek“ (COM(2020)0667) (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek (2),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

—

s ohledem na zprávu platformy IPBES z května 2019 o globálním posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. října 2018 nazvané „Udržitelné biohospodářství pro Evropu: posílení vazby mezi hospodářstvím, společností a životním prostředím“ (COM(2018)0673),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. ledna 2018 nazvané „Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství“ (COM(2018)0028),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o evropské dlouhodobé strategické vizi prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 o delší životnosti výrobků: přínosy pro spotřebitele a společnosti (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o uplatňování balíčku opatření v oblasti oběhového hospodářství: možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o komplexním evropském přístupu k ukládání energie (8),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 ze dne 25. května 2020 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (9),

—

s ohledem na návrh 8. akčního programu pro životní prostředí představený Komisí dne 14. října 2020, zejména na prioritní cíl urychlení přechodu k oběhovému hospodářství uvedený v čl. 2 odst. 2 písm. c) návrhu,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—

s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o změně klimatu, desertifikaci, degradaci půdy, udržitelném hospodaření s půdou, potravinovém zabezpečení a tocích skleníkových plynů v suchozemských ekosystémech, na zvláštní zprávu tohoto panelu o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu a na jeho zvláštní zprávu „Globální oteplení o 1,5 oC“, jakož i na jeho pátou hodnotící zprávu a souhrnnou zprávu ze září 2018;

—

s ohledem na první akční plán pro oběhové hospodářství zahájený v roce 2015 (sdělení Komise ze dne 2. prosince 2015 s názvem „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ (COM(2015)0614)) a na opatření přijatá na základě tohoto plánu,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o evropské strategii pro plasty v oběhovém hospodářství (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o uplatňování balíčku opatření v oblasti oběhového hospodářství: možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 31. května 2018 o provádění směrnice o ekodesignu (14)

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (15),

—

s ohledem na revize právních předpisů EU o odpadu přijaté v roce 2018: směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech (16), směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/852 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech (17), směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/850 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů (18), a směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/849 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (19),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (20)(dále jen „nařízení CLP“),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. ledna 2017 o úloze výroby energie z odpadů v oběhovém hospodářství (COM(2017)0034),

—

s ohledem na zprávy Globální výhled v oblasti zdrojů na rok 2019 (21) a Účinné využívání zdrojů a změna klimatu (22) vydané Mezinárodním panelem pro zdroje,

—

s ohledem na publikaci časopisu Science nazvanou „Hodnocení scénářů na cestě k nulovému znečištění plasty“ (23),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9-0008/2021),

A.

vzhledem k tomu, že Mezinárodní panel pro zdroje ve své zprávě nazvané „Globální výhled v oblasti zdrojů na rok 2019“ odhaduje, že polovina celkových emisí skleníkových plynů a více než 90 % ztráty biologické rozmanitosti a nedostatku vody pochází ze získávání a zpracování zdrojů; vzhledem k tomu, že globální ekonomika využívá zdroje odpovídající hodnotě 1,5 planety a že pokud by byla spotřeba každé osoby na úrovni průměrného obyvatele EU, bylo by již nyní zapotřebí ekvivalentu tří planet, a vzhledem k tomu, že snížení našeho celkového využívání přírodních zdrojů a produkce odpadu by mělo být zastřešujícím cílem oběhového hospodářství; vzhledem k tomu, že to bude vyžadovat oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů, přičemž je třeba mít na paměti rozdíl mezi absolutním a relativním oddělením;

B.

vzhledem k tomu, že tyto údaje dokládají ústřední úlohu udržitelného hospodaření se zdroji, zejména s primárními surovinami, a potřebu zintenzivnit opatření na všech úrovních i na celém světě; vzhledem k tomu, že koncepce oběhového hospodářství je svou povahou horizontální a významně přispěje k dosažení dalších cílů v oblasti životního prostředí, včetně cílů Pařížské dohody;

C.

vzhledem k tomu, že přechod na oběhové hospodářství hraje klíčovou úlohu při snižování emisí skleníkových plynů v EU a při naplňování cíle EU v oblasti klimatu pro rok 2030 a cíle dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů nejpozději do roku 2050 a vzhledem k tomu, že tento přechod vyžaduje hlubokou transformaci hodnotových řetězců v celém hospodářství;

D.

vzhledem k tomu, že přechod k oběhovému hospodářství má potenciál podporovat udržitelné podnikatelské postupy a že se očekává, že evropské společnosti a ekonomiky budou v čele jejich provádění, ale budou mít rovněž prospěch z celosvětové soutěže o dosažení oběhovosti, a to díky dobře rozvinutým obchodním modelům EU, našim zkušenostem v oblasti oběhového hospodářství a odborným znalostem v oblasti recyklace;

E.

vzhledem k tomu, že zásady oběhového hospodářství by měly být ústředním prvkem jakékoli evropské a vnitrostátní průmyslové politiky a plánů členských států na podporu oživení a odolnosti v rámci nástroje na podporu oživení a odolnosti;

F.

vzhledem k tomu, že celková spotřeba energie v EU je značná a opatření v rámci oběhového hospodářství by měla rovněž zahrnovat energetickou účinnost a udržitelné získávání zdrojů energie;

G.

vzhledem k tomu, že oběhové hospodářství je významné pro různé cíle udržitelného rozvoje, včetně cíle č. 12 „zajistit udržitelné vzorce spotřeby a výroby“ a cíle č. 13 „opatření v oblasti klimatu“;

H.

vzhledem k tomu, že navrhování výrobků s cílem minimalizovat vznik odpadu a znečištění je jednou ze zásad oběhového hospodářství;

I.

vzhledem k tomu, že podle nedávných studií má oběhové hospodářství potenciál do roku 2030 zvýšit HDP EU o dalších 0,5 % a vytvořit více než 700 000 nových pracovních míst (24) a zároveň zvyšovat kvalitu pracovních míst; vzhledem k tomu, že v letech 2012 až 2018 se počet pracovních míst spojených s oběhovým hospodářstvím v EU zvýšil o 5 % a dosáhl úrovně téměř 4 milionů; vzhledem k tomu, že s ohledem na podpůrné politiky a investice do průmyslu se očekává, že do roku 2030 by repasování výrobků v EU mohlo dosáhnout roční hodnoty přibližně 70 až 100 miliard EUR a s tím související zaměstnanosti v podobě přibližně 450 000 až téměř 600 000 pracovních míst;

J.

vzhledem k tomu, že udržitelné a odpovědné zajišťování zdrojů primárních surovin má rozhodující význam pro dosažení účinného využívání zdrojů a naplnění cílů oběhového hospodářství; proto je třeba vypracovat normy pro udržitelné získávání prioritních materiálů a komodit;

K.

vzhledem k tomu, že až o 80 % dopadu výrobků na životní prostředí je rozhodnuto ve fázi jejich návrhu a že pouze 12 % materiálů, které průmysl EU využívá, pochází z recyklace;

L.

vzhledem k tomu, že rychlý rozmach elektronického obchodu výrazně zvýšil objem odpadu z obalů, například plasty na jedno použití a kartonový odpad, a vzhledem k tomu, že přeprava odpadů do třetích zemí stále vyvolává znepokojení;

M.

vzhledem k odhadům, podle nichž je v EU každoročně vyplýtváno 88 milionů tun potravin, a vzhledem k tomu, že více než 50 % potravinového odpadu pochází podle odhadů z domácností a od spotřebitelů; vzhledem k tomu, že plýtvání potravinami má velký dopad na životní prostředí a je příčinou přibližně 6 % celkových emisí skleníkových plynů v EU;

N.

vzhledem k tomu, že plasty vzbuzují znepokojení z hlediska životního prostředí, například pokud jde o odhazování odpadků, obtížnost opětovného použití a recyklace, látky vzbuzující obavy, emise skleníkových plynů a využívání zdrojů;

O.

vzhledem k tomu, že agentura ECHA přijala vědecké stanovisko k omezení používání mikroplastů záměrně přidávaných do výrobků na trhu EU/EHP v koncentracích nad 0,01 % hmotnostního podílu;

P.

vzhledem k tomu, že podle odhadů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) se v letech 1996 až 2012 zvýšilo množství oblečení zakoupeného na osobu v EU o 40 %, přičemž současně více než 30 % oblečení uloženého ve skříních v Evropě nebylo používáno po dobu nejméně jednoho roku. Navíc po vyřazení se více než polovina oděvů nerecykluje, ale končí ve směsném domácím odpadu a následně je odeslána do spaloven nebo na skládky (25);

Q.

vzhledem k tomu, že již uplynuly více než dva roky od zveřejnění zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o globálním oteplování o 1,5 oC, v níž se uvádí, že omezení globálního oteplování na 1,5 oC by vyžadovalo rychlé, dalekosáhlé a bezprecedentní změny ve všech oblastech společnosti;

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

74.

75.

76.

77.

78.

79.

80.

81.

82.

83.

84.

85.

86.

87.

88.

89.

90.

91.

92.

93.

94.

95.

96.

97.

98.

99.

100.

101.

102.

103.

104.

105.

106.

107.

108.

109.

110.

111.

112.

113.

114.

115.

116.

117.

118.

119.

120.

121.

122.

123.

124.

125.

126.

127.

128.

129.

130.

131.

132.

133.

—

s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 8, 79 a 83 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na články 3, 5 a 23 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (1) (dále jen „směrnice o boji proti obchodování s lidmi“),

—

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi a na doporučení Rady Evropy v této oblasti,

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

—

s ohledem na Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu („Palermská úmluva“) a protokoly k této úmluvě, zejména Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi („protokol OSN proti obchodování s lidmi“) a na protokol proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte a na Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2019 o právech dětí u příležitosti 30. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte (2),

—

s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,

—

s ohledem na práci zvláštního zpravodaje OSN pro obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a zejména na článek 6, jehož cílem je bojovat proti všem formám obchodování se ženami a využívání ženské prostituce,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob,

—

s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu přijaté na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995 a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking + 5 (2000), Peking + 10 (2005) a Peking + 15 (2010) a na hodnotící konferenci Peking + 20,

—

s ohledem na společný komentář OSN ke směrnici EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, který žádá poskytnutí mezinárodní ochranu obětem obchodování s lidmi způsobem citlivým z hlediska pohlaví,

—

s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) o nucené práci z roku 1930 (č. 29), Protokol z roku 2014 k úmluvě o nucené práci z roku 1930, Úmluvu o odstranění nucené práce z roku 1957 (č. 105) a na doporučení o nucené práci (doplňková opatření) z roku 2014 (č. 203), Úmluvu o nejhorších formách dětské práce z roku 1999 (č. 182) a Úmluvu o pracovnících v cizí domácnosti z roku 2011 (č. 189),

—

s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv,

—

s ohledem na obecné doporučení Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen č. 33 ohledně přístupu žen ke spravedlnosti ze dne 23. července 2015,

—

s ohledem na rezoluci OSN nazvanou „Přeměna našeho světa: agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, kterou přijalo Valné shromáždění dne 25. září 2015, zejména na cíl udržitelného rozvoje č. 5.2 týkající se odstranění všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách ve veřejné i soukromé sféře, včetně obchodování s lidmi a sexuálního a jiného vykořisťování,

—

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV (3) („směrnice o právech obětí“),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (4) („směrnice o boji proti pohlavnímu zneužívání a dětské pornografii“),

—

s ohledem na směrnici 2009/52/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (5),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (6),

—

s ohledem na směrnici Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví, a kteří spolupracují s příslušnými orgány (7) („směrnice o povolení k pobytu“),

—

s ohledem na směrnici Rady 2002/90/ES ze dne 28. listopadu 2002, kterou se definuje napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu (8), a rámcové rozhodnutí Rady 2002/946/SVV ze dne 28. listopadu 2002 o posílení trestního rámce s cílem zabránit napomáhání k nepovolenému vstupu, tranzitu a pobytu (9),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. června 2020 o strategii EU v oblasti práv obětí(2020–2025) (COM(2020)0258),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. června 2012 nazvané „Strategie EU pro vymýcení obchodu s lidmi 2012–2016“ (COM(2012)0286),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 17. října 2014 nazvaný „Zpráva v polovině období o provádění strategie EU pro vymýcení obchodu s lidmi“ (SWD(2014)0318) a na první (COM(2016)0267), druhou (COM(2018)0777) a třetí (COM(2020)0661) zprávu o pokroku v této oblasti,

—

s ohledem na zprávu Komise posuzující, do jaké míry členské státy přijaly opatření nezbytná k dosažení souladu se směrnicí 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí v souladu s čl. 23 odst. 1 (COM(2016)0722),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2020 o rovnosti žen a mužů v zahraniční a bezpečnostní politice EU (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a dalších opatřeních pro boj proti násilí na základě pohlaví (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o boji proti obchodování s lidmi ve vnějších vztazích EU (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2016 o provádění směrnice 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí z hlediska rovnosti žen a mužů (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o pohlavním vykořisťování a prostituci a jejich dopadu na rovnost žen a mužů (14),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. prosince 2017 nazvané „Zpráva o opatřeních navazujících na strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi a stanovení dalších konkrétních opatření“ (COM(2017)0728),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 o „Unii rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů 2020–2025“ (COM(2020)0152),

—

s ohledem na studii Komise z roku 2020 o hospodářských a sociálních nákladech a lidských dopadech obchodování s lidmi v rámci EU, s ohledem na její studii z roku 2020 o přezkumu fungování národních a nadnárodních referenčních mechanismů v členských státech, na studii z roku 2020 o sběru údajů o obchodování s lidmi v EU a na studii z roku 2016 o genderovém rozměru obchodování s lidmi,

—

s ohledem na společné prohlášení o závazku spolupracovat proti obchodování s lidmi z roku 2018 podepsané Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu (EASO), Agenturou Evropské unie pro základní práva (FRA), Agenturou EU pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Agenturou EU pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust), Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound), Agenturou EU pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), Agenturou Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a Evropským institutem pro rovnost žen a mužů (EIGE),

—

s ohledem na situační zprávu Europolu ze dne 18. února 2016 nazvanou „Obchodování s lidmi v EU“,

—

s ohledem na zprávu Europolu nazvanou Výzvy v oblasti boje proti obchodování s lidmi v digitální éře z 18. října 2020,

—

s ohledem na posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v EU (SOCTA) vypracované Europolem v roce 2017,

—

s ohledem na čtvrtou výroční zprávu Evropského střediska pro boj proti převaděčství při Europolu ze dne 15. května 2020,

—

s ohledem na zprávu Agentury EU pro základní práva s názvem „Závažné pracovní vykořisťování: pracovníci pohybující se v rámci EU nebo směrem do Evropské unie“ ze dne 29. května 2015,

—

s ohledem na zprávu Eurostatu „Obchodování s lidmi“ ze dne 17. října 2014,

—

s ohledem na rezoluci konference smluvních stran Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (UNTOC) č. 9/1 o zřízení mechanismu pro provádění UNTOC a jejích protokolů,

—

s ohledem na pokyny Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ze dne 7. dubna 2006 o mezinárodní ochraně s názvem „Použití čl. 1A odst. 2 úmluvy z roku 1951 nebo protokolu z roku 1967 o právním postavení uprchlíků na oběti obchodování s lidmi a osoby, jimž hrozí obchodování s lidmi“,

—

s ohledem na globální zprávu Úřadu OSN pro problematiku drog a trestné činnosti o obchodování s lidmi za rok 2018,

—

s ohledem na obecné doporučení Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen č. 38 ohledně obchodování s ženami a dívkami v souvislosti s celosvětovou migrací ze dne 6. listopadu 2020,

—

s ohledem na posouzení provádění směrnice 2011/36/EU na evropské úrovni: migrace a genderové otázky, které zveřejnilo generální ředitelství pro parlamentní výzkumné služby dne 15. září 2020 (15),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a na přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—

s ohledem na společná jednání Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví podle článku 58 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0011/2021),

A.

vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi představuje porušování lidské důstojnosti i tělesné a duševní integrity lidských bytostí, které probíhá v našem okolí každý den a představuje závažné porušení základních práv, jak se uvádí v čl. 5 odst. 3 Listiny základních práv Evropské unie;

B.

vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi je silně genderovým jevem a téměř tři čtvrtiny (16) všech hlášených obětí tvořily v EU v letech 2017 a 2018 ženy a dívky, které byly převážně předmětem obchodování za účelem sexuálního vykořisťování; vzhledem k tomu, že sexuální vykořisťování je nejčastěji uváděným důvodem obchodování s lidmi v EU od roku 2008;

C.

vzhledem k tomu, že počet registrovaných obětí obchodování s lidmi v posledním období šetření Komise (2017 a 2018) ve srovnání s předchozím obdobím vzrostl, a nadále stoupá (17); vzhledem k tomu, že skutečný počet obětí je s největší pravděpodobností mnohem vyšší než nahlášená data, neboť mnoho obětí zůstává neodhaleno;

D.

vzhledem k tomu, že děti představují značný počet obětí obchodování s lidmi; vzhledem k tomu, že 78 % všech dětí, s nimiž se obchoduje, jsou dívky a 68 % dospělých, s nimiž se obchoduje, jsou ženy (18);

E.

vzhledem k tomu, že nerovnosti mezi ženami a muži, chudoba, nucené vysídlení, nezaměstnanost, nedostatek sociálně-ekonomických příležitostí, nedostatečný přístup ke vzdělání, násilí na základě pohlaví, diskriminace, marginalizace a korupce jsou mj. faktory, které přispívající k tomu, že osoby, zejména ženy a děti, jsou zranitelné vůči obchodování s lidmi; vzhledem k tomu, že hlavní příčiny obchodování s lidmi stále nejsou dostatečně řešeny;

F.

vzhledem k tomu, že oběti obchodování s lidmi jsou často vystaveny vícenásobným a průřezovým formám diskriminace a násilí, včetně diskriminace na základě pohlaví, věku, rasy, zdravotního postižení, etnického původu, kultury a náboženského vyznání, národního nebo sociálního původu nebo jiného postavení, a že tyto formy diskriminace mohou samy o sobě podněcovat obchodování s lidmi (19);

G.

vzhledem k tomu, že existuje mnoho forem obchodování s lidmi, ale všechny jsou založeny na zneužívání přirozené zranitelnosti obětí a jsou zaměřeny na vykořisťování lidských bytostí, a vzhledem k tomu, že oběti obchodování s lidmi jsou zapojeny v různých právních a nezákonných činnostech, mimo jiné v odvětví zemědělství, zpracování potravin, v sexuálním průmyslu, domácí práci, výrobě, péči, úklidu a jiných odvětvích (zejména odvětví služeb), žebrání, trestné činnosti, v oblasti nucených sňatků, sexuálního vykořisťování na internetu i mimo něj, v oblasti nezákonných adopcí a obchodování s lidskými orgány; vzhledem k tomu, že existují jiné formy obchodování s lidmi, které jsou stále nedostatečně zaznamenány a nedostatečně oznamovány, včetně těch, které jsou vysoce genderově podmíněné, jako jsou nucené sňatky či domácí nevolnictví;

H.

vzhledem k tomu, že se v několika posledních letech ukázalo, že migranti a žadatelé o azyl jsou obzvláště ohroženi obchodováním s lidmi; vzhledem k tomu, že nezletilé osoby bez doprovodu a ženy jsou mimo jiné pro sítě obchodníků s lidmi zvláštní cílovou skupinou;

I.

vzhledem k varování Europolu, že dopad pandemie COVID-19 by mohl dále zvýšit počet obětí (20) a snížit pravděpodobnost odhalení obchodníků s lidmi donucovacími orgány a že hospodářská recese v důsledku krize COVID-19 by mohla rovněž vést k nebezpečným důsledkům v oblasti obchodování s lidmi (21); vzhledem k tomu, že od počátku krize se situace obětí obchodování s lidmi zhoršila a že podpůrné služby se při poskytování pomoci obětem potýkají s obtížemi;

J.

vzhledem k tomu, že podle Europolu (22) rozšířilo využívání digitálních technologií možnosti pachatelů trestné činnosti obchodovat s lidmi za účelem různých druhů vykořisťování; vzhledem k tomu, že obchodníci s lidmi využívají nové technologie ve všech fázích sexuálního vykořisťování, náborem a inzercí obětí počínaje a vydíráním obětí a kontrolou jejich pohybu konče; vzhledem k tomu, že tyto nové nástroje nabízejí obchodníkům s lidmi větší anonymitu a donucovacím orgánům komplikují jejich odhalování; vzhledem k tomu, že on-line interakce vytváří jak rizika, tak příležitosti pro pachatele trestné činnosti, její oběti i pro prosazování práva;

K.

vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi je i nadále složitým a závažným trestným činem, který ovlivňuje možnost dosáhnout všech cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 5 (rovnost žen a mužů), 8 (důstojná práce a hospodářský růst), 16 (mír, spravedlnost a silné instituce) a 17 (partnerství pro dosažení cílů);

L.

vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi je v první řadě závažnou trestnou činností proti jednotlivým osobám a rovněž způsobuje náklady společnosti, jako je např. mimořádné využívání veřejných služeb, včetně prosazování práva, specializovaných služeb, zdravotnických služeb a sociální ochrany, ušlý hospodářský zisk, hodnota ztracené kvality života a koordinace preventivních činností proti obchodování s lidmi; vzhledem k tomu, že tyto náklady se v EU-28 (23) odhadují na 3 700 524 433 EUR;

M.

vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi je složitým nadnárodním jevem, který lze účinně řešit pouze tehdy, pokud orgány EU, členské státy, třetí země, EU a mezinárodní organizace budou koordinovaně spolupracovat; vzhledem k tomu, že mezinárodní spolupráce má zásadní význam pro vymýcení obchodu s lidmi prostřednictvím součinnosti různých stávajících vnitřních a vnějších politik, jako je globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie a akční plán pro lidská práva a demokracii na období 2020-2024, jakož i prostřednictvím příslušných informačních kampaní v dotčených zemích; vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi by mělo být zohledněno v legislativní práci na akčním plánu pro rovnost žen a mužů III;

N.

vzhledem k tomu, že účinné odhalování obětí obchodování s lidmi je ve většině členských států i nadále výzvou z různých důvodů, jako jsou nedostatečné jazykové schopnosti obětí a jejich neochota uvědomit policii nebo omezené kapacity donucovacích orgánů; vzhledem k tomu, že identifikace dětských obětí je často obtížnější, protože děti nechápou, že jsou oběťmi; vzhledem k tomu, že členské státy mají povinnost postupovat s náležitou péčí s cílem předcházet obchodování s lidmi, vyšetřovat případy obchodování s lidmi a trestat pachatele, podporovat a posilovat oběti a respektovat jejich důstojnost a zajistit jejich ochranu a přístup k opravným prostředkům, a že nečiní-li tak, porušují a oslabují nebo znemožňují požívání lidských práv a základních svobod obětí;

O.

vzhledem k tomu, že směrnice o boji proti obchodování s lidmi stanoví minimální normy, které se mají uplatňovat v celé Evropské unii při prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a ochraně obětí, a stanoví definici obchodování s lidmi; vzhledem k tomu, že úplné a správné provedení směrnice o boji proti obchodování s lidmi do vnitrostátního práva, po němž následuje její plné provedení, je nejen povinné, ale také nezbytné pro dosažení pokroku v boji proti obchodování s lidmi;

P.

vzhledem k tomu, že ze všech monitorovacích zpráv vyplývá, že téměř deset let po přijetí směrnice o boji proti obchodování s lidmi přetrvávají na úrovni členských států překážky, které brání jejímu úplnému provedení, přičemž většina obětí zůstává nezjištěná a míra stíhání a odsouzení pachatelů zůstává na nízké úrovni; vzhledem k tomu, že významných nedostatků v oblasti působnosti a provádění vnitrostátních právních předpisů a politik týkajících se obchodování s lidmi mohou aktivně využívat skupiny organizované trestné činnosti a docílit tak toho, aby velké skupiny osob byly vůči vykořisťování zranitelnější;

Q.

vzhledem k tomu, že provádění směrnice o právech obětí není uspokojivé, mj. z důvodu neúplného nebo nesprávného převedení do vnitrostátních předpisů;

R.

vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi je jednou z forem velmi lukrativní organizované trestné činnosti, a je tudíž motivováno poptávkou a ziskem; vzhledem k tomu, že v boji proti obchodování s lidmi je třeba se zaměřit na snížení poptávky, a to i pokud jde o sexuální vykořisťování žen a dívek; vzhledem k tomu, že fyzické, psychické a sexuální násilí je nedílnou součástí obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování a násilí páchaného na ženách;

S.

vzhledem k tomu, že ratifikace Istanbulské úmluvy ze strany EU by mohla doplnit úsilí EU a členských států v boji proti obchodování s lidmi;

T.

vzhledem k tomu, že v mnoha hospodářských odvětvích v EU dochází k závažnému vykořisťování pracovní síly, které postihuje různé skupiny přeshraničních pracovníků, občany EU i občany zemí, které nejsou členy EU; vzhledem k tomu podle doporučení Agentury pro základní práva (24) by se tyto praktiky měly řešit mimo jiné prostřednictvím komplexního systému cílených inspekcí pracovních podmínek;

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

74.

75.

76.

77.

78.

79.

80.

81.

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv přijatou Valným shromážděním OSN v roce 1948 a na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

—

s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech (EÚLP),

—

s ohledem na Úmluvu o právním postavení uprchlíků z roku 1951, na protokol k této úmluvě z roku 1967, a zejména na právo na nenavracení,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), zejména na její články 1, 3, 4, 6, 7, 18, 19, 20 a 47,

—

s ohledem na globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci přijatý Valným shromážděním OSN dne 19. prosince 2018,

—

s ohledem na článek 78 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (1) (směrnice o azylovém řízení).

—

s ohledem na příslušnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie (SDEU) a Evropského soudu pro lidská práva (ESLP),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (směrnice o podmínkách přijímání) (2),

—

s ohledem na předběžnou dohodu mezi Parlamentem a Radou ze dne 14. června 2018 o přepracování směrnice o podmínkách přijímání,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (3),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Dublin III) (4),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. dubna 2020 nazvané „Nákaza COVID-19: Pokyny k provádění příslušných předpisů EU v oblasti azylových řízení, postupů navracení a přesídlování“ (C(2020)2516),

—

s ohledem na posouzení provádění na evropské úrovni, které vypracovala v listopadu 2020 výzkumná služba Evropského parlamentu (EPRS) ohledně azylových řízení na hranicích (5),

—

s ohledem na studii Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) ze září 2020 nazvanou „Border Procedures for Asylum Applications in EU+ Countries“ (Řízení na hranicích o žádostech o azyl v zemích EU+) a na jeho publikaci ze září 2019 „Pokyny týkající se azylového řízení: operativní normy a ukazatele“,

—

s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) o základních právech za rok 2020,

—

s ohledem na stanovisko agentury FRA č. 3/2019 ze dne 4. března 2019„Update of the 2016 Opinion of the European Union Agency for Fundamental Rights on fundamental rights in the ‚hotspots‘set up in Greece and Italy“ (Aktualizace stanoviska Agentury Evropské unie pro základní práva z roku 2016 k základním právům v tzv. hotspotech zřízených v Řecku a Itálii),

—

s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) ze dne 8. prosince 2020 nazvanou „Migration: Fundamental rights challenges at borders“ (Migrace: problémy na hranicích v oblasti základních práv);

—

s ohledem na doporučené zásady a pokyny Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva týkající se lidských práv na mezinárodních hranicích,

—

s ohledem na interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů, kterou v roce 2016 uzavřely Evropský parlament, Rada Evropské unie a Evropská komise,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 30. května 2018 o výkladu a provádění interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (6),

—

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci ze dne 22. května 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení společného postupu pro mezinárodní ochranu v Unii a o zrušení směrnice 2013/32/EU,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a na přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0005/2021),

A.

vzhledem k tomu, že cílem tohoto usnesení je poskytnout spolunormotvůrcům fakty podložené informace o současném uplatňování řízení na hranicích prostřednictvím posouzení, jak členské státy provádějí článek 43 směrnice o azylovém řízení a související ustanovení; vzhledem k tomu, že toto usnesení nemá nahradit ani opožděnou plnohodnotnou zprávu Komise o provádění směrnice o azylovém řízení, ani legislativní jednání o novém pozměněném návrhu nařízení o azylovém řízení;

B.

vzhledem k tomu, že rozčleněné a srovnatelné údaje týkající se provádění článku 43 směrnice o azylovém řízení nejsou často vůbec shromažďovány nebo nejsou veřejně dostupné; vzhledem k tomu, že finanční náklady na řízení na hranicích nejsou k dispozici; vzhledem k tomu, že v důsledku zbavení osobní svobody mohou jednotlivcům vzniknout značné lidské náklady, zejména pokud jsou zajišťovací zařízení na hranici nedostatečná nebo pokud nejsou uplatňovány procesní záruky či jsou uplatňovány nedostatečně;

C.

vzhledem k tomu, že směrnice o azylovém řízení neposkytuje jasnou definici řízení na hranicích ani neuvádí jejich cíle; vzhledem k tomu, že čl. 43 odst. 1 směrnice členským státům ponechává možnost, aby rozhodly o použití řízení na hranicích; vzhledem k tomu, že 14 členských států má řízení na hranicích a z toho tři členské státy, jichž se týká posouzení provádění na evropské úrovni vypracované EPRS, uvádějí o důvody, které jdou nad rámec směrnice o azylovém řízení; vzhledem k tomu, že členské státy mají možnost stanovit řízení o přípustnosti žádosti nebo řízení o posouzení věcné stránky žádosti na hranicích nebo v tranzitním prostoru, a to za jasně stanovených podmínek; vzhledem k tomu, že většina členských států posuzuje rovněž použitelnost dublinského řízení na hranici nebo v tranzitním prostoru; vzhledem k tomu, že řízení na hranicích představují pouze malý procentní podíl všech případů, jež řeší rozhodující orgány, s výjimkou Řecka, kde se více než 50 % žádostí zpracovává ve zrychleném řízení zřízeném v návaznosti na prohlášení EU a Turecka;

D.

vzhledem k tomu, že článek 43 směrnice o azylovém řízení výslovně neupřesňuje, na kterých hranicích mohou členské státy používat řízení na hranicích; vzhledem k tomu, že v posouzení provádění na evropské úrovni vypracovaném EPRS se uvádí, že pojem „hranice“ ve výše uvedeném článku by měl být chápán ve smyslu vnějších hranic EU; vzhledem k tomu, že dva členské státy uplatňují řízení na hranicích rovněž na vnitřních hranicích a zajišťují žadatele v policejních zařízeních;

E.

vzhledem k tomu, že některé členské státy zajišťují žadatele o azyl v řízení na hranicích, aniž by k tomu ve vnitrostátním právu existoval právní základ; vzhledem k tomu, že kromě nedostatečných záruk pro žadatele to může vést rovněž k odepření práva poslanců Parlamentu na návštěvu;

F.

vzhledem k tomu, že zajištění v rámci řízení na hranicích podléhá stejným pravidlům jako zajištění žadatelů jinde na území členského státu; vzhledem k tomu, že směrnice o podmínkách přijímání stanoví, že zajištění žadatelů lze použít pouze jako krajní řešení poté, co byla řádně posouzena veškerá alternativní opatření, a že zajištění musí být v souladu se zásadou nezbytnosti a přiměřenosti; vzhledem k tomu, že zajištění nařizují správní orgány, musí členské státy zajistit, aby mohl být proveden rychlý soudní přezkum zákonnosti zajištění z moci úřední nebo na žádost žadatele; vzhledem k tomu, že v případě nezletilých osob musí členské státy podle stávajícího právního rámce rovněž vynaložit veškeré úsilí na jejich propuštění ze zajištění a umístit je do ubytovacího zařízení vhodného pro nezletilé osoby;

G.

vzhledem k tomu, že navzdory značnému nárůstu případů údajného porušování základních práv na vnějších hranicích EU nemají členské státy povinnost zřídit nezávislý monitorovací mechanismus, který by zajišťoval ochranu základních práv na vnějších hranicích;

H.

vzhledem k tomu, že státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti by měli mít v řízeních na hranicích jasné informace a odpovídající pomoc, včetně právní pomoci a tlumočení, zejména o možnosti podat žádost o mezinárodní ochranu;

I.

vzhledem k tomu, že podle posouzení provádění na evropské úrovni vypracovaného EPRS členské státy hodnocené v posouzení procesní záruky stanovené ve směrnici o azylovém řízení, zejména právo na informace, právní pomoc a tlumočení, v praxi neuplatňují, nebo je uplatňují jen restriktivně;

J.

vzhledem k tomu, že posouzení provádění na evropské úrovni vypracované EPRS odhaluje několik případů nedodržování směrnice o azylovém řízení; vzhledem k tomu, že Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti pouze proti dvěma členským státům;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 1, 9, 10, 11 a 16 SEU a článek 15 SFEU,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), zejména na články 41 a 42 této listiny,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2014 o přístupu veřejnosti k dokumentům (čl. 104 odst. 7) v letech 2011–2013 (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o přístupu veřejnosti k dokumentům (čl. 116 odst. 7) v letech 2014-2015 (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o odpovědnosti, transparentnosti a integritě v orgánech EU (4),

—

s ohledem na výroční zprávy evropské veřejné ochránkyně práv a na její zvláštní zprávu, která navazuje na strategické šetření OI/2/2017 týkající se transparentnosti legislativního procesu v Radě,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2019 o strategickém šetření veřejné ochránkyně práv OI/2/2017 týkajícím se transparentnosti legislativních jednání v přípravných orgánech Rady EU (5),

—

s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie (SDEU) a Evropského soudu pro lidská práva (ESLP),

—

s ohledem na zprávy Komise, Rady a Parlamentu z let 2016, 2017 a 2018 o uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2017 o výroční zprávě týkající se činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2016 (7),

—

s ohledem na politické směry pro Komisi na období 2019–2024 představené předsedkyní Ursulou von der Leyenovou,

—

s ohledem na článek 54 a na čl. 122 odst. 7 svého jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a rovněž na stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti (A9-0004/2021),

A.

vzhledem k tomu, že Unie podle Smluv „dodržuje zásadu rovnosti svých občanů, kterým se dostává od jejích orgánů stejné pozornosti“ (článek 9 SEU); vzhledem k tomu, že „každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie“ a „rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům“ (čl. 10 odst. 3 SEU vykládaný ve smyslu 13. bodu odůvodnění preambule, čl. 1 odst. 2 a článku 9 této smlouvy);

B.

vzhledem k tomu, že článek 15 SFEU stanoví, že „s cílem podpořit řádnou správu věcí veřejných a zajistit účast občanské společnosti jednají orgány, instituce a jiné subjekty Unie co nejotevřeněji“ a že „každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se statutárním sídlem v členském státě má právo na přístup k dokumentům orgánů, institucí a jiných subjektů Unie“;

C.

vzhledem k tomu, že právo na přístup k dokumentům i to, že má charakter základního práva, dále vyzdvihuje článek 42 Listiny, která má nyní „stejnou právní sílu jako Smlouvy“ (čl. 6 odst. 1 SEU); vzhledem k tomu, že právo na přístup k dokumentům umožňuje občanům účinně využívat své právo na kontrolu práce a činností orgánů, institucí a jiných subjektů EU, zejména legislativního procesu;

D.

vzhledem k tomu, že fungování orgánů EU by mělo být v souladu se zásadou právního státu; vzhledem k tomu, že orgány EU musí usilovat o co nejvyšší standardy transparentnosti, odpovědnosti a integrity; vzhledem k tomu, že tyto hlavní zásady jsou klíčovými prvky při prosazování řádné správy věcí veřejných v orgánech EU a při zajišťování větší otevřenosti, pokud jde o fungování EU a její rozhodovací proces; vzhledem k tomu, že důvěra občanů v orgány EU má zásadní význam pro demokracii, řádnou správu a účinnou tvorbu politik; vzhledem k tomu, že je třeba rovněž zaručit transparentnost a přístup k dokumentům v souvislosti se způsobem provádění politik EU na všech úrovních a využíváním finančních prostředků EU; vzhledem k tomu, že otevřenost a účast občanské společnosti jsou nezbytné pro podporu řádné správy věcí veřejných v orgánech EU; vzhledem k tomu, že podle základních zásad demokracie mají občané právo znát a sledovat rozhodovací proces; vzhledem k tomu, že Evropský parlament pracuje v rámci svého legislativního procesu s vysokou mírou transparentnosti, a to i ve fázi projednávání ve výborech, což umožňuje občanům, sdělovacím prostředkům a zúčastněným stranám porozumět tomu, jak a proč jsou rozhodnutí přijímána a jasně rozeznat odlišné postoje uvnitř Parlamentu a původ konkrétních návrhů, stejně jako sledovat přijetí konečných rozhodnutí;

E.

vzhledem k tomu, že podle čl. 16 odst. 8 SEU musí Rada zasedat veřejně, pokud projednává návrh legislativního aktu a hlasuje o něm; vzhledem k tomu, že stávající praxe spočívající v označování většiny přípravných dokumentů v probíhajících legislativních postupech jako „LIMITE“ představuje podle veřejné ochránkyně práv nepřiměřené omezení práva občanů na co nejširší přístup k legislativním dokumentům (8); vzhledem k tomu, že skutečnost, že Rada nepřijala závazek, jenž by zajišťoval její transparentnost, ukazuje na její nedostatečnou odpovědnost, pokud jde o její úlohu spolunormotvůrce EU;

F.

vzhledem k tomu, že k hlavním problémům vyplývajícím z šetření veřejné ochránkyně práv z roku 2018 patřila transparentnost, odpovědnost a přístup veřejnosti k informacím a dokumentům (24,6 %), po nichž následovala kultura služby (19,8 %) a přiměřenost využívání vlastního uvážení (16,1 %); vzhledem k tomu, že mezi další problémy patřilo dodržování procesních práv, jako je právo být vyslechnut, dodržování základních práv, etické otázky, účast veřejnosti na rozhodování na úrovni EU, mimo jiné při řízeních o nesplnění povinnosti, řádné finanční řízení nabídkových řízení, grantů a smluv EU, nábor a dobré řízení personálních otázek v EU;

G.

vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv zprovoznila v roce 2018 nové internetové stránky, které obsahují revidované, uživatelsky vstřícné rozhraní pro občany, kteří uvažují o podání stížnosti; vzhledem k tomu, že „zrychlený postup“ pro vyřizování stížností týkajících se přístupu veřejnosti k dokumentům, který úřad veřejné ochránkyně práv používá, odráží její závazek poskytovat pomoc těm, kdo se na ni obrátí, a urychleně v jejich zájmu přijímat rozhodnutí;

H.

vzhledem k tomu, že strategické šetření veřejné ochránkyně práv OI/2/2017/TE odhalilo, že nedostatečná transparentnost Rady, pokud jde o přístup veřejnosti k jejím legislativním dokumentům a o její současnou praxi uplatňovanou při rozhodovacích procesech, konkrétně v přípravné fázi v rámci přípravných orgánů Rady, včetně jejích výborů, pracovních skupin a Výboru stálých zástupců (COREPER), představuje nesprávný úřední postup; vzhledem k tomu, že kvůli neochotě Rady provést její doporučení předložila veřejná ochránkyně práv dne 16. května 2018 Parlamentu zvláštní zprávu č. OI/2/2017/TE o transparentnosti legislativního procesu Rady; vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení o strategickém šetření veřejné ochránkyně práv ze dne 17. ledna 2019 podpořil její doporučení;

I.

vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv dospěla ve věci 1302/2017/MH zabývající se způsobem, jakým Komise vyřizuje žádosti o přístup veřejnosti ke stanoviskům své právní služby týkajícím se rejstříku transparentnosti, k závěru, že opakované zamítnutí poskytnutí širšího přístupu k těmto dokumentům ze strany Komise představovalo nesprávný úřední postup, neboť Komise nebyla maximálně otevřená a nápomocná v souvislosti s přesně tím opatřením, jehož cílem je podporovat transparentnost coby způsob dosažení větší legitimity a odpovědnosti EU;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.